Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 6.8.2010 Nápad zbourat Strahovský stadion je nesmysl, říká město Český svaz tělovýchovy a sportu přišel s nápadem, jak přinést peníze do sportu. Chce Strahovský stadion a jeho okolí prodat developerům. Vznikly by tam tak luxusní byty i sportoviště a komerční plochy. STRAHOV Český svaz tělovýchovy chce prodat Strahovský stadion developerům, to bymohlo znamenat jeho zbourání. To však město ústy primátora Pavla Béma (ODS) odmítá. Primátor včera zdůraznil dva důvody, proč stadion nebourat. „Za prvé je chráněnou památkou, takţe to ani nejde,“ vysvětlil serveru iDNES.cz Bém. „Druhou tezí je revitalizace areálu a vytvoření multifunkčního sportovního a rehabilitačního centra. To by mohlo slouţit nejen pro potřeby případné olympiády, ale pro všechny velké sportovní akce,“ připojil. Stadion na Strahově byl po dlouhou dobu místem, kde se setkávali lidé z celé republiky při spartakiádních hrách. Stal se tak symbolem sportu. Nyní se uvaţuje, jak stadion a jeho okolí vyuţít. Předseda Českého svazu tělesné výchovy Pavel Kořan přišel s myšlenkou prodat pozemky na Strahově a získat tak peníze na financování sportu, přestoţe svaz vlastní pouze zhruba deset procent. Zbytek patří městu a státu. „Kaţdá iniciativa, která můţe přinést peníze pro český sport, je chvályhodná,“ řekl také Jan Kocourek, náměstek pro sport ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Podle Kořana by na místě stadionů i kolejí ČVUT měly vyrůst nové luxusní byty, komerční plochy a sportovní zóny. Jako první o tom napsaly Hospodářské noviny. Svaz s nikým ještě nejednal Část tribun stadionu byla prohlášena v roce 2003 památkou, nicméně její vyjmutí ze seznamu je otázkou dvou měsíců. Větší problém bude změna územního plánu a jednání mezi vlastníky pozemků, kteří o plánech ČSTV nic nevědí. „Investor by si samozřejmě mohl podat ţádost o změnu územního plánu, ovšem do toho, který se bude schvalovat letos nebo příští rok, ne. Ta moţnost by tu byla aţ za dva za tři roky, kdy by se mohl dělat nový plán,“ nechal se slyšet radní pro územní rozvoj Martin Langmajer. O myšlence však město, jakoţto většinový vlastník, nebylo informováno. „O podobných plánech jsme nikdy neslyšeli,“ řekl náměstek primátora Pavel Klega (ODS). Šéf ČSTV připustil, ţe s ostatními institucemi bude jednat aţ na podzim. Ani ČVUT o své koleje přijít nechce. „Nic se bourat nebude,“ zdůraznil Zdeněk Zmrzlík, ředitel Správy účelových zařízení ČVUT. Strahov je díky dobrému spojení do centra a pěknému výhledu na celou metropoli včetně Praţského hradu jednou z nejlukrativnějších lokalit města. Znalci se navíc shodli, ţe stavět v Praze luxusní byty je nesmysl. Jejich nabídka totiţ stále převyšuje poptávku. „Developerovi by nejméně polovina bytů zůstala prázdných,“ podotkl Tomáš Blaţek z Realit servisu s tím, ţe nevěří tomu, ţe se celý projekt nakonec zrealizuje. A stejně to vidí i analytik společnosti Josen Lang LaSalle Ondřej Vlk. „Povaţuji to za výstřel do vzduchu. Kdyby se náhodou stavělo, je to otázka tak pěti let. Nelze odhadnout, co bude, ale dnes je po bytech poptávka malá,“ řekl Vlk.
Zdroj: ČT 1 Datum vydání:
5.8.2010
Hrozí Strahovskému stadionu bourání Jitka SLUKOVÁ, moderátorka -------------------Strahovskému stadionu v Praze hrozí zbourání. Český svaz tělesné výchovy potřebuje peníze, a proto uvaţuje o jeho prodeji i okolních pozemků. Jeden z největších fotbalových stadionů na světě by tak mohly nahradit luxusní byty. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Strahovský stadion byl místem sokolských sletů i socialistických Spartakiád. Jenţe následně začal stadion chátrat a objevovaly se úvahy o tom, ţe se zbourá nebo opraví. Obě varianty jsou ale příliš drahé. Nakonec město stadion půjčilo Svazu tělovýchovy, které teď přemýšlí, co se stavbou dál. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV -------------------Určitě se nejedná o bourání Strahova. Jiří WOLF, mluvčí praţského magistrátu -------------------Strahovský stadion je památkově chráněný objekt, ČSTV patří východní tribuna Strahovského stadionu, zbytek tribun i pozemky patří Hlavnímu městu Praze. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Stadion má dlouhodobě pronajatý fotbalová Sparta. Vyuţívá ho denně jako tréningové centrum pro více neţ 2 desítky juniorských týmů. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Ţe by o tuhle moţnost fotbalisti přišli, si vůbec nedokáţí představit. Svaz tělovýchovy má ale ještě další způsoby, jak přijít k penězům. Očekává, ţe by za prodej 35 hektarů pozemků mohl dostat kolem 7 miliard korun. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV -------------------ČSTV je vlastníkem stadionu přátelství, potom staveb typu nafukovací hala pro přípravu atletů, některých dalších drobných pozemků.
Jaroslav NOVOTNÝ, prezident Asociace realitních kanceláří ČR -------------------Takhle velkých a silných investorů je málo, takţe prodat to jako celek nebude v současné době jednoduché. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Výstavba Strahovského stadionu začala uţ v roce 1926. Současnou podobu získal v roce 1975. Patří mezi největší na světě s kapacitou přes 240 tisíc míst. Barbora Straňáková a Štěpánka Martanová, Česká televize.
Zdroj: ČT 1 Datum vydání:
5.8.2010
Strahovský areál bude možná zbourán Roman PISTORIUS, moderátor -------------------Strahovský stadion v Praze je ohroţený prodejem a následným zbouráním. Český svaz tělesné výchovy potřebuje peníze a podle hospodářských novin by to mohlo znamenat, ţe jedno z největších světových sportovišť nahradí luxusní byty. redaktorka -------------------Cvičili tu i sokolové, ale říkalo se mu spartakiádní stadion. To proto, ţe tahle socialistická slavnost se tady konala od roku 1955 aţ 1985. Následovala éra koncertů světových hvězd, rekord drţí Rolling Stones, v roce 1990 na ně přišlo na 150 000 lidí. Stadion ale začal chátrat a objevovaly se první úvahy o tom, ţe se zbourá. Kdyţ Praha chtěla kandidovat na olympiádu, plánovaly se velkolepé opravy. Jenţe teď je jeho osud zase nejasný. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV -------------------Určitě se nejedná o bourání Strahova. Jiří WOLF, mluvčí Magistrátu hl.m.Prahy -------------------ČSTV patří východní tribuna Strahovského stadionu, zbytek tribun i pozemky patří hlavnímu městu. redaktorka -------------------O všech variantách chce svaz tělovýchovy s Magistrátem jednat aţ po komunálních volbách. Očekává ale, ţe by za prodej pětatřiceti hektarů pozemků mohl dostat kolem 7 miliard korun. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV
-------------------ČSTV je vlastníkem stadionu Přátelství, potom staveb typu Nafukovací hala pro přípravu atletů. Jaroslav NOVOTNÝ, prezident, Asociace realitních kanceláří ČR -------------------Takhle velkých a silných investorů je málo, takţe prodat to jako celek nebude v současné době jednoduché. redaktorka -------------------Stadion má dlouhodobě pronajatý fotbalová Sparta. Vyuţívá ho denně jako tréninkové centrum pro více neţ 20 juniorských týmů. Stadion se začal stavět v roce 1926. Postupně se rozrůstal. Teď patří mezi největší na světě. Jeho kapacita je přes 240 000 míst. Barbora Straňáková a Štěpánka Martanová, Česká televize.
Zdroj: ČT 24 Datum vydání:
5.8.2010
Co se Strahovem? Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Český svaz tělesné výchovy tvrdí, ţe plán zbourat strahovský stadion v Praze je zatím neaktuální. Přesto přinesly Hospodářské noviny rozsáhlý materiál o někdejším největším sportovišti světa. Je prý ohroţeno prodejem a následným zbouráním. Český svaz tělesné výchovy by totiţ právě tak mohl získat peníze, kterých se prý českému sportu čím dál víc nedostává. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Cvičili tu i sokolové, ale říkalo se mu spartakiádní stadion. To proto, ţe tahle socialistická slavnost se tady konala od roku 1955 aţ 1985. Následovala éra koncertů světových hvězd, rekord drţí Rolling Stones, v roce 1990 na ně přišlo na 150 000 lidí. Stadion ale začal chátrat a objevovaly se první úvahy o tom, ţe se zbourá. Kdyţ Praha chtěla kandidovat na olympiádu, plánovaly se velkolepé opravy. Jenţe teď je jeho osud zase nejasný. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV -------------------Určitě se nejedná o bourání Strahova. Jiří WOLF, mluvčí Magistrátu hl.m.Prahy -------------------ČSTV patří východní tribuna Strahovského stadionu, zbytek tribun i pozemky patří hlavnímu městu.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------O všech variantách chce svaz tělovýchovy s Magistrátem jednat aţ po komunálních volbách. Očekává ale, ţe by za prodej pětatřiceti hektarů pozemků mohl dostat kolem 7 miliard korun. Pavel KOŘÁN, předseda ČSTV -------------------ČSTV je vlastníkem Stadionu Přátelství, potom staveb typu nafukovací hala pro přípravu atletů. Jaroslav NOVOTNÝ, prezident, Asociace realitních kanceláří ČR -------------------Takhle velkých a silných investorů je málo, takţe prodat to jako celek nebude v současné době jednoduché. Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Stadion má dlouhodobě pronajatý fotbalová Sparta. Vyuţívá ho denně jako tréninkové centrum pro více neţ 20 juniorských týmů. Stadion se začal stavět v roce 1926. Postupně se rozrůstal. Teď patří mezi největší na světě. Jeho kapacita je přes 240 000 míst. Barbora Straňáková a Štěpánka Martanová, Česká televize. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Do studia jsme samozřejmě zvali zástupce Českého svazu tělesné výchovy i magistrátu hlavního města. Na otázky České televize ke Strahovu ale odmítli odpovídat. Hostem je tedy zástupce dalšího významného sportovního sdruţení - Českého olympijského výboru, konkrétně místopředseda Jiří Kejval. Vítejte. Dobrý večer. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Jak by se olympijský výbor stavěl k té zatím hypotetické moţnosti, ţe by se zbořil strahovský stadion? Je to něco, čím se zabýváte? Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Ne, rozhodně jsme se tím nikdy nezabývali, ani ta zpráva i tak, jak byla interpretovaná dneska v Hospodářských novinách, myslím, nestojí. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dobře. Ale mě by zajímal váš názor, jak byste se k tomu stavěli, kdyby to tak bylo.
Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Mně by to bylo úplně jedno a obávám se, ţe to ani není problém sportovního prostředí. Já si myslím, ţe ten problém stojí jinak. Vláda vyzvala sportovní prostředí, konkrétně pan ministr Kalousek, aby se snaţila aktivizovat svůj majetek. A Strahov je jeden z významných majetků českého sportu a tohle to můţe být jedna z moţností. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ale to vypadá moţná trošku nátlakově. Já vím, ţe nemůţete mluvit za ČSTV, ale zajímá mě váš názor. ČSTV nejprve vypustí do světa jakousi úvahu, ţe by se ta stavba mohla zbořit, pak to popře, ţe to není na pořadu dne. Vzápětí přizná ale, ţe ČSTV začíná důrazně apelovat na stát, aby nekrátil peníze pro sport. Není tedy celá ta kauza kolem Strahova jenom jakási uměle vyvolaná bublina, jakýsi tlak, moţná i na stát, aby těch peněz bylo o něco víc, protoţe přece jenom, kdyţ se řekne, zbourání Strahova, tak to asi ve veřejném mínění můţe vzbudit odpor. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Takhle, český sport byl vţdycky kritizován v poslední době za pasivitu především. Takţe, já si myslím, ţe sportovci se snaţí být aktivní. V případě, ţe od ministra financí je informace taková,abychom se aktivizovali, abychom se snaţili aktivizovat majetek, tak mi přijde tahle ta aktivita případná. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Vy sám jste se vyjádřil, ţe český sport je na tom finančně špatně. Jak moc tedy podle vás? Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------No, tak nejjednodušší je srovnání. Dostáváme zhruba asi čtvrtinu prostředků, co jsme dostávali v roce 1990, český sport jako takový a to je za všechny komentáře. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dobře. Ale co to pro budoucnost sportu konkrétně můţe znamenat? A zase, nechci ani tak váš odhad jako spíš třeba nějakou studii, která to potvrzuje. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Asi nejlepší bude studie, která se prezentovala na začátku minulého roku. A ta hovořila jednoznačně o tom, ţe v roce 1990 jsme dostávali 0,65 %. V současné době dostáváme 0,18 %. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dobře. A mě zajímá, co to znamená pro budoucnost sportu. Tedy jak tohle ohroţuje fungování českého sportu? Co to znamená? Ţe třeba někteří sportovci se nebudou moci připravovat? Nebo ţe zaniknou některá odvětví?
Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Je třeba se nejdřív na to kouknout, co to je sport jako takový. Sport jako takový, 89 % všech prostředků, které jdou do sportu, jde na naši mládeţ, to znamená, ţe pokud vidíme sport, tak všichni vidí prvoligové fotbalisty a špičkové hokejisty, ale to není pravda. Jedná se především o mládeţ. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu to srovnávání s rokem 1990 je to případné? Přece jenom to byl okamţik změny, zásadní změny společenského paradigmatu, naprosté transformace všeho včetně ekonomiky a tedy i samozřejmě vztahu státu a sportu. Takţe, je otázka, jestli tohle srovnání je pouţitelné. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------My nemáme jenom z roku 1990, my máme za posledních. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Vy jste to pouţil. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------My máme za posledních 20 let, takţe to počítám tam, kam aţ nejdál jsme byli schopní dosáhnout. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu, poloţím kacířskou otázku, proč by se stát měl vůbec podílet na financování sportu? Není úkolem sportovních svazů shánět prostředky od, řekněme, solventních subjektů, které se rády zviditelní a rády budou mít reklamu na dresech slavných a úspěšných sportovců? Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Tak to určitě funguje a vrcholový sport ţije sám o sobě. Ta podpora státu je v řádu procent nebo desítek procent, záleţí na odvětví, na sportu. Poslat na olympiádu Jardu Jágra, kdyby to mohli udělat sponzoři, tak se budou přetahovat a budou mít velký zájem. Ale podporovat gymnastický oddíl v nějaké malé vesnici, to těţko na to budete shánět. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Znamená to, ţe ochota firem dávat peníze do sportu neklesá, ale je, řekněme, selektivní? Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Naprosto. Samozřejmě, pokud to pro ně přináší nějaký efekt, to znamená, podporovat nebo spojovat svoje jméno se slavným sportovcem, tak to určitě funguje dobře. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor
-------------------Děkuji i vám, ţe jste přišel do dnešních komentovaných událostí České televize. Na shledanou, pane místopředsedo. Jiří KEJVAL, místopředseda pro ekonomiku a marketing, Český olympijský výbor -------------------Děkuji vám. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------No a přímo u zmiňovaného Strahovského stadionu je historik architektury Zdeněk Lukeš. Přeji vám dobrý večer. Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Vy jste uţ dneska vyjadřoval na serveru Lidovky.cz v tom smyslu,ţe by se ten stadion opravdu mohl zbourat. Podle vás skutečně nemá takovou hodnotu, aby zůstal na seznamu památek? Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------No, tam je problém vůbec, jak by mohl být vyuţit. Kdyby bylo nějaké smysluplné vyuţití,tak samozřejmě by se dalo mluvit jinak. Ale je to obrovská stavba, která byla dělána pro původně slety, potom pro spartakiády a smysluplné vyuţití těch tribun není. Takţe, myslím si, ţe je na místě se bavit o tom, ţe by ten stadion mohl být zbourán. Je tam ale jedna část toho stadionu, která je ještě z první republiky a ta je architektonicky hodnotná a tu já bych třeba jako historik architektury docela rád zachoval a nějakým způsobem ji integroval do té nové zástavby. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ze seznamu památek je ale moţno památku vymazat pouze z mimořádně závaţných důvodů. Takovým důvodem ale přece není nebo nemělo by být, kdyţ chce někdo na místě památky budovat nějakou komerční stavbu, to jde přece přímo proti duchu a logice toho, ţe nějaký objekt má status památky. Právě proto je přece chráněn. Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------No, jak říkám, na to můţou být různé názory. Já se domnívám, ţe skutečně cenná je jenom malá část toho areálu, byť většina těch tribun byla postavena v 50. letech. A další věc je záleţitost, kolik stojí udrţovat takovou stavbu, protoţe majitel ji vlastně nemůţe nechat svému osudu, ale ona se přímo před očima doslova rozpadá. Čili, je to i ekonomická úvaha a samozřejmě úvaha taky, co se postaví na místě toho stadionu. A to je zásadní otázka, protoţe. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor --------------------
K tomu se dostaneme, pane Lukeši,k tomu se jistě dostaneme, ale mě by ještě zajímalo, zůstaňme ještě chviličku u té stavby jako takové. Třeba východní tribuna, která byla vystavována aţ od 60. let, je dílem tria architektů Kuna, Stupka, Honke-Houfek. Některé počiny z té doby tohoto tria patří mezi rozhodně méně kritizované období socialismu. Třeba výškové stavby pro podniky zahraničního obchodu Strojimport a Motokov. To znamená, ţe třeba tahle jejich práce pro vás není cenná, myslím ta strahovská? Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------Ta práce pro mě má hodnotu. Skutečně architekt Kuna patřil ke špičce v 70., 80. letech a mně se ta tribuna, ta poslední, která se postavila v téhle době, líbí, ale pořád musíme myslet na to, jak smysluplně vyuţít tak obrovitou stavbu, o které se dokonce tvrdí, ţe je vlastně kapacitou největší na světě, to uţ asi neplatí, ale pořád patří k takovým. Ale prakticky nikdy uţ se tam ţádná taková záleţitost, jako byly třeba spartakiády, odehrávat nebude, to je nám asi jasné. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ale kdyţ mluvíme o stavbách na Strahově, tak připomeňme, ţe v okolí stadionu jsou mimořádné počiny vlastně z nejrůznějších období. Kdyţ se jede na Strahov, tak je to, jako kdyby člověk projíţděl učebnicí architektury 20. století. Třeba slavná Vosmíkova vila od Josefa Fanty z počátku 20. Století nebo typický představitel české latemodern, rodinný dům manţelů Machoninových. Ale uţ i tam zasáhla necitlivost současné doby. Funkcionalistická vila Šebor od architekta Groaga měla být zbourána. Jak dopadla tahle kauza? Jenom připomínám, ţe ta vila je opravdu pár set metrů od Strahovského stadionu, místa, kde vy stojíte. Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------Tak ta vila tam pořád ještě stojí. Já jsem se před chvilkou byl na ni podívat. Takţe, snad ji nezbourají. Byl bych velice rád, protoţe se jedná o mimořádně kvalitní objekt. Ale to mluvíme o Hřebenkách. To je vlastně vilová zástavba na svazích Strahova a ta jako celek nějakým způsobem ohroţena není. Tam byly jenom necitlivé zásahy do určitých lokalit, coţ je samozřejmě velká chyba a myslím si, ţe je to škoda. Ale teď mluvíme hlavně o tom temeni kopce, to znamená o areálu, kde jsou ty sportovní stadiony a kde je taky velký studentský kampus. To byly původně ubytovny pro cvičence na spartakiádu, které v tom mezidobí slouţily jako studentský kampus, jako koleje. A já si myslím, ţe třeba tahle funkce pro ten Strahov je velmi důleţitá a ţe i v rámci nějakých urbanistických úvah, co s tím kopcem dál, ţe by tam měla v nějaké podobě zůstat. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------No, pojďme se tedy bavit o té moţné budoucnosti toho Strahova v případě, ţe by skutečně k těmto plánům došlo. Připomeňme nejprve, o jaké místo jde. Blízkost Praţského hradu, těsné sousedství obrovského zeleného pásu Petřína, moţnost jedinečného výhledu na metropoli. V takovémto rozsahu moţná jde opravdu o nejlukrativnější pozemky v celé republice. Pokud by tedy byl stadion zbourán, kde je řečeno, ţe by se dalo ohlídat, aby tam nevyrostla pouze další jakási bezduchá komerční plocha bez vazby na potřeby města? Zdeněk LUKEŠ, historik architektury --------------------
No, to je skutečně nebezpečí. A já si myslím, ţe za prvé máme územní plán, který by tohle neměl v ţádném případě umoţnit. A za druhé většina těch pozemků patří Hlavnímu městu Praze, některé pozemky asi taky městské části Praha 6. Já doufám, ţe jsou tam uváţliví lidé a ţe by něco takového nedopustili. Koneckonců územím se zabývali před dvěma lety, byla vypsána urbanistická soutěţ. Samozřejmě si myslím, ţe to, co tady vznikne, ţe by mělo být stavěno na základě velmi důkladných rozvah nad tímto cenným územím a ţe ta zástavba by rozhodně neměla být omezena třeba na nějaké luxusní bydlení nebo dokonce na nějaké uzavřené celky, kde se normální smrtelník nedostane. Já si myslím, ţe je to příleţitost kombinovat tam ty zelené plocha parkové s různými typy sportovišť, ale nejen pro špičkové sportovce, ale pro všechny Praţany, ţe by tam měla být zachována i ta funkce těch studentských kolejí, protoţe uţ to patří k tradici Strahova také. A samozřejmě včetně i nějaké moderní bytové zástavby, ale nejenom ty nějaké luxusní villa domy. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ale, poslední věc, z toho, co říkáte, tedy vyplývá, ţe nějaký návrat k té původní funkci toho stadionu, ať uţ se bavíme o jeho, řekněme, sportovní minulosti nebo o jeho umělecké minulosti, protoţe připomeňme, ţe třeba před dvaceti lety se tam odehrál ten první velký koncert Rolling Stones. Mimochodem, my si spolu budeme o tom povídat patnáctého v neděli, kdy vysíláme na ČT24 speciál právě o Rolling Stones a také o Strahovu. Tyhle ty funkce uţ se na Strahov prostě nemohou podle vás, pane Lukeši, vrátit? Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------No, je jiná doba. Samozřejmě, kdyţ přijeli Rolling Stones v roce 90, tak jsme všichni tam chtěli být, ţe jo. Takţe, ta kapacita toho stadionu obřího byla zaplněna. Ale, jak víte, tak uţ dlouhá léta se nenajde asi umělec nebo skupina, která by dokázala takový stadion smysluplně vyprodat nebo z části alespoň. Takţe, tahle éra je asi za námi. Ale připomínám, ţe tady není jenom ten spartakiádní stadion, ţe tady je Stadion Evţena Rošického, kde jsou atletické dráhy, kde je fotbalový stadion, jsou tady ještě další plochy. A rozhodně si myslím, ţe ten sport ke Strahovu patří, koneckonců ta poloha je přímo ideální, a proto si myslím, ţe při těch úvahách o dalším vyuţití toho území, ţe určitě ta rekreace tam musí hrát zásadní roli. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pane Lukeši, děkuji vám za vaši účast v dnešních komentovaných událostech a na Strahov vám přeji hezký zbytek večera. Na shledanou. Zdeněk LUKEŠ, historik architektury -------------------Děkuju. Na shledanou.
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 5.8.2010 Spartakiádní stadion na Strahově se má zbořit SPORTOVCŮM DOCHÁZEJÍ PENÍZE. ČSTV KÝVL NA MAMUTÍ REALITNÍ PROJEKT ZA MILIARDY
Praha zřejmě přijde o jednu ze svých dominant: kolosální stadion na Strahově, symbol komunistických spartakiád. Český svaz tělesné výchovy, jemuţ stadion patří, chce pozemky uvolnit pro novou zástavbu. Dotáhne-li svůj plán do konce, otevře se prostor k ojedinělému realitnímu obchodu za miliardy. „Strahovský projekt je jednou z moţností, jak financovat sport v Česku,“ řekl HN předseda ČSTV Pavel Kořan. Plán počítá s uvolněním 35 hektarů strahovských pozemků, jeţ podle něj mají hodnotu sedmi miliard korun. ČSTV z nich vlastní jen desetinu, zbytek patří městu Praze a státu. Bez toho, ţe by se zbouraly sportovní stavby, ale lokalitu nelze komerčně vyuţít. Stadion, který se začal budovat uţ ve 30. letech pro sokolské slety, je památkově chráněný. Dnes je ale značně zchátralý a ministerstvo kultury jej můţe ze seznamu památek vyjmout. Autoři projektu doufají, ţe město i stát odblokování svých pozemků uvítají. A zaplatí ČSTV stavbu nového sportovního areálu v Letňanech. Pokud plán klapne, developeři se o strahovské pozemky poperou. „Na trhu by to byla atraktivní nabídka. Pro rezidenční bydlení dnes není v centru Prahy k dispozici ţádný srovnatelně velký a kvalitní pozemek,“ říká analytik společnosti King Surge Ondřej Novotný. Myšlenka zbourat na Strahově sportoviště není nová. Zatím nikdy ale nebyli sportovci v takové situaci, aby o odchodu ze Strahova uvaţovali. Letos je to jinak. „Finanční situace sportu je kritická,“ říká místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Kdysi miliardový roční příjem sportovních svazů ze Sazky se smrskl na loňských 175 milionů korun. Pokud vláda odsouhlasí chystané daňové změny pro loterijní průmysl, vyschne jim tento jejich zdroj zcela. Státní dotace pro sport uţ letos klesla o 50 milionů. „Na příští rok hrozí fatální škrt 160 milionů. Masový sport to můţe poloţit,“ varuje ministr školství Josef Dobeš. Vyuţití vlastního majetku je tak pro sportovní svazy jedinou cestou, jak přeţít. strana2-3 Adresa k nezaplacení 7 MILIARD ČSTV nabízí, ţe zchátralý stadion opustí, a otevřelo cestu k vyuţití jedné z nejlepších lokalit v Praze. Cenu 35 hektarů strahovských pozemků sportovci odhadují nejméně na sedm miliard korun.
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 5.8.2010 Český sport je bez peněz a chce se zbavit Strahova ČSTV hledá možnosti, jak využít kapitál „utopený“ ve zchátralém majetku FOKUS Kapitáni sportu řeší situaci, s jakou se ještě nesetkali. Sportovním svazům vyschly příjmy ze Sazky, která bývala jejich zlatou kvočnou. A nová pravidla zdanění hazardu, jeţ vláda chystá, je mohou od jejích výnosů zcela odříznout. Ministerstvo školství sniţuje státní podporu sportu. Z původních 1,9 miliardy korun na sport letos ubylo téměř 50 milionů, v příštím roce to bude dalších 160 milionů. Výdaje na sport v roce 2011 budou proti roku 2008 niţší o 57 procent. „Zatímco vrcholový sport má pořád ještě šance získat peníze od sponzorů, masový sport je na zhynutí,“ shrnuje dopady ministr školství Josef Dobeš. Šéfové sportovních svazů mluví o tragédii. Zvyšují členské příspěvky, ruší rozvojové plány. „Někde uţ hrozí propouštění trenérů, kteří se věnují mládeţi, není na platy. Bude-li sport
zvlášť na venkově pro mladé nedostupný, bude to mít těţké sociální dopady. Je to nejlevnější protidrogová prevence,“ varuje funkcionář Českého olympijského výboru Jiří Kejval. A tak se ČSTV snaţí těţit peníze z vlastního majetku. Například z uvolnění pozemků na praţském Strahově. Šéfové ČSTV jsou odhodláni nechat zbourat Strahovský stadion, okolní sportoviště i vysokoškolské koleje (dnes patří ČVUT), které před téměř půlstoletím vyrostly jako zázemí pro spartakiády. Uvolnit by se mělo 35 hektarů pozemků, které patří ČSTV, městu Praze a státu. Autoři projektu počítají s tím, ţe by Praha, oplátkou za zhodnocení vlastního majetku, vybudovala nový sportovní areál v Letňanech. PŘESUN DO LETŇAN „Strahov je zoufale zchátralý, do některých budov prší. Nemůţeme ho nabízet k pronájmům, nic nenese. Nová sportoviště v Letňanech bychom mohli komerčně vyuţít a mít z nich příjem,“ vysvětluje zdroj blízký vedení ČSTV, podle nějţ by sportoviště v Letňanech přišla asi na 2,5 miliardy korun. Znalci realitního trhu záměr povaţují za reálný. „Strahov je ideální pro rezidenční zástavbu. Je propojen s exkluzivními bytovými lokalitami v Břevnově a na Smíchově. Byty stavěné na kopci, odkud je výhled i čistší vzduch, jsou ţádané. V centru jiný tak velký pozemek vhodný pro obytnou zástavbu není,“ říká analytik společnosti King Sturge Ondřej Novotný. Na odhad sportovců, podle nichţ mohou mít uvolněné pozemky hodnotu kolem sedmi miliard korun a celý developerský projekt objem aţ 13 miliard, se ale dívá skepticky. „Je to hodně ambiciózní.“ V kaţdém případě je plán v počátcích.„Zatím je to jen idea,kterou ještě neprojednal ani náš výkonný výbor,“ říká Pavel Kořan, předseda ČSTV. Generálové sportu začínají teprve o projektu informovat. Komunikační kampaň měla začít v těchto dnech u ministra školství Dobeše, schůzka ale byla včera zrušena kvůli Dobešově nemoci. Plán můţe ztroskotat, pokud se na něm neshodnou sami členové ČSTV. Podle včerejšího bleskového průzkumu HN mezi šéfy několika sportovních svazů ale můţe mít podporu. „Jakékoli vylepšení hospodaření ČSTV přivítáme. Nikde není psáno, ţe ČSTV musí zůstat nadosmrti na Strahově. Mělo by se o tom uvaţovat, ale musí se to vyplatit,“ říká Filip Šuman, prezident České florbalové unie. Stejně mluví Jaroslav Páník z Českého lukostřeleckého svazu, který má na Strahově centrálu.„Můţeme sídlit i jinde. Nám hlavně chybí prostředky od ČSTV, kdyţ vypadly odvody Sazky. Jako manaţer vím, ţe prodej zastaralého areálu můţe být řešení.“ Část strahovského areálu má v pronájmu fotbalová Sparta,trénuje tu její mládeţ. Smlouva jí vyprší aţ za 13 let. „O projektu zatím nic nevíme,“ řekl včera Ondřej Kasík, mluvčí klubu. Špičky ČSTV ale věří, ţe se se Spartou dohodnou. „Neţ se projekt připraví a získá územní rozhodnutí, uplyne nejméně pět let. Spartě v Letňanech nabídneme dobré podmínky,“ říká zdroj HN. Oficiální stanovisko ČVUT, které by muselo oţelet strahovské koleje, se HN včera získat nepodařilo. „U nás se samozřejmě počítá s tím, ţe se škola těch kolejí zbaví. Nejdřív ale potřebuje někoho, kdo jí postaví nové. Je to otázka let, zatím se to neřeší a jen se o tom mluví,“ řekl HN jeden z pracovníků školy. Rozhodující ale bude hlavně postoj praţské radnice. „O záměru slyším od vás poprvé. Ale uvítám, pokud se ČSTV stane koordinátorem efektivního vyuţívání praţských sportovišť,“ reagoval na dotaz HN náměstek primátora Pavel Klega. Otázka je, jaký bude názor nového praţského zastupitelstva po podzimních volbách. Na druhou stranu se dá čekat podpora ze strany státu. „Financování hlavně masového sportu musíme řešit, situace je neúnosná,“ prohlašuje ministr Dobeš. I PAMÁTKY SE BOURAJÍ
A je tu ještě další háček. Strahovský stadion je památkově chráněný a nemůţe být v současnosti zbourán. Ze seznamu památek nicméně můţe být vyjmut, jako se to kaţdoročně děje u desítek jiných staveb. Pokud město Praha o sejmutí památkové ochrany poţádá, neměl by být podle teoretika architektury Zdeňka Lukeše problém. „Je to nesmyslná stavba za zenitem,zabírá hezké místo,které by mohlo být vyuţito lépe,“ dodává Lukeš. Podle něj si zachování zaslouţí pouze cihlová část se dvěma věţemi, pozůstatek původní prvorepublikové stavby. Strahov není jediným majetkem, který sportovci chtějí zhodnotit. V současné době připravují také modernizaci svého areálu v Nymburce, kam by se měly soustředit ubytovací a tréninkové kapacity svazů, dnes roztroušené po celé republice. „Nymburská sportoviště i řada svazových objektů jsou ve špatném stavu, nenesou ţádné příjmy. Kdyby se kapacity soustředily v Nymburce a tam se vybudovaly lepší podmínky, mohly by z nymburského areálu být další příjmy a navíc by se daly prodat jiné, nepotřebné objekty. Třeba v Brandýse nad Labem,“ řekl HN zdroj informovaný o plánech šéfů ČSTV.
