Na severní Moravě se stále drţí smog Skóre: 0.80 Název: Na severní Moravě se stále drţí smog Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: Str

244 - 1. Na severní Moravě se stále drţí smog Skóre: 0.80 Název: Na severní Moravě se stále drţí smog Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.01.1997 Str.: 4 Zpracováno: 02.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970102010025 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Na severní Moravě se stále drţí smog O s t r a v a - Na Ostravsku a Karvinsku byly v minulých dvou dnech stále nepříznivé rozptylové podmínky a hodnoty byly u všech sledovaných škodlivin překročeny. Pracovníci České inspekce ţivotního prostředí upozorňují, ţe pokud hodnoty v ovzduší stoupnou, vyhlásí regulaci u podnikŧ, které vypouštějí do ovzduší nejvíce škodlivin. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

245 - 3. Výroba a dovoz sprejŧ s freony jsou nyní zakázány Skóre: 0.84 Název: Výroba a dovoz sprejŧ s freony jsou nyní zakázány Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 03.01.1997 Str.: 4 Zpracováno: 03.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970103010102 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologická, Ekologickou Výroba a dovoz sprejŧ s freony jsou nyní zakázány P r a h a - Od ledna se podle zákona nesmějí vyrábět, dováţet ani vyváţet rozprašovače, které jako hnací plyn obsahují látky ničící ochrannou ozonovou vrstvu Země. Měkké freony, jak se těmto škodlivinám souhrnně říká, obsahovaly zejména spreje s kosmetikou nebo s barvami. Pracovník ministerstva ţivotního prostředí Jiří Dobiášovský uvedl, ţe Česká inspekce ţivotního prostředí mŧţe podnikateli, který zákon poruší, udělit pokutu aţ milion korun. "Víme, ţe v zahraničí ještě nějaké zásoby jsou," řekl Dobiášovský. Obchodníci, kteří mají staré zásoby, je však mohou bez obav doprodat. Domácí výrobci sprejŧ uţ podle Dobiášovského měkké freony nepouţívají. "Včas se přeorientovali na ekologická média, například na propan-butan," řekl Dobiášovský. Například praţská společnost Astrid vyrábějící kosmetické přípravky včera potvrdila, ţe měkké freony nepouţívá uţ delší dobu. Ozonová vrstva chrání před utrafialovým zářením, které v případě, ţe je vrstva narušena, mŧţe zpŧsobovat rakovinu kŧţe, onemocnění zrakových orgánŧ nebo zeslabovat imunitní systém organismu. Nejvíce tento ochranný filtr ničí takzvané tvrdé freony, které v tuzemsku vyráběla jediná firma - Spolchemie Ústí nad Labem. Podle zákona o ochraně ozonové vrstvy Země, který odpovídá mezinárodním dohodám, však musela společnost výrobu zastavit uţ před rokem. Zakázán byl uţ i dovoz tvrdých freonŧ, které se v minulosti pouţívaly například v chladicím systému ledniček. Ekologickou likvidaci statisícŧ starých ledniček připravuje benešovská firma Ekotron. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

246 - 4. Staré ledničky s freony začala sbírat vybraná firma Skóre: 0.89 Název: Staré ledničky s freony začala sbírat vybraná firma Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.01.1997 Str.: 4 Zpracováno: 04.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970104010174 Klíčová slova: ţivotního (4), prostředí (4), ekologickým, ekologické Staré ledničky s freony začala sbírat vybraná firma P r a h a - Firma Ekotron vybraná ministerstvem ţivotního prostředí začala odebírat staré ledničky s freony. Lidé, kteří Ekotronu stará zařízení svěří, aby je ekologickým zpŧsobem zlikvidoval, dostanou sto korun. "Je to jediná šance, jak zabránit tomu, aby lidé ledničky na skládky vyhazovali," řekl Václav Kmoch z firmy Ekotron, jeţ sídlí v Benešově. Jedinou zemí v Evropě, kde lidé dostanou za starou ledničku finanční odměnu, bylo dosud Dánsko. Jinde musí občané na likvidaci chladniček přispět. V tuzemsku budou platit pouze firmy. Václav Kmoch z Ekotronu řekl, ţe lidé mohou odevzdávat ledničky ve vyznačených obchodech v Praze a dalších větších městech. "Sběrná síť uţ je vybudovaná, ale je moţné, ţe ji někde budeme muset doladit, nic na světě není dokonalé," uvedl Kmoch. "Prodejny budou označeny plakáty." Podle Kmocha budou mít seznam obchodŧ, kde se chladničky vybírají, k dispozici územní odbory ministerstva ţivotního prostředí. "O spolupráci bych ale chtěl poţádat například také ekologické organizace," řekl Kmoch. V republice jsou podle odhadŧ statisíce starých ledniček, které mají v chladicím systému a v izolaci plyny zvané freony. Pokud freony uniknou do ovzduší, narušují ozonovou vrstvu Země, která chrání před škodlivými účinky ultrafialového záření. Na podzim začne Ekotron ledničky likvidovat ve speciálním závodě, jehoţ výstavba bude stát sto třicet milionŧ korun, přičemţ osmdesát procent zaplatí Státní fond ţivotního prostředí. "Čtyřicet procent bude dotace a druhých čtyřicet procent bezúročná pŧjčka. Zbylých dvacet procent musí zaplatit sama firma," řekl pracovník ministerstva ţivotního prostředí Jiří Dobiášovský. "Fond ale bude přispívat i na provozní náklady včetně sběru ledniček." Ekotron hodlá vyslouţilé ledničky po odčerpání nebezpečných freonŧ prodávat jako druhotnou surovinu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

247 - 19. Zbytečná zlatá horečka Skóre: 0.89 Název: Zbytečná zlatá horečka Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.01.1997 Str.: 12 Zpracováno: 09.01.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970109010112 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologickým, ekologičtí, ekologŧ, ekologické Zbytečná zlatá horečka Prŧzkum zlatých loţisek se stal symbolem nesmiřitelného souboje mezi ušlechtilou ochranou ţivotního prostředí a hrabivým mamonem. Pro stát to znamená jeden zbytečný politický problém navíc. Kdyby místo archaického národního vlastnictví nerostŧ stanovil civilizovaná pravidla pro prŧzkum a dolování, nemusel by ve sporu mezi těţaři a dotčenými obcemi vystupovat v roli otloukánka. Paradoxní je, ţe z tuny vzácného kovu, kvŧli níţ je nutné vydolovat stovky tun horniny, by stát i obce získaly po 850 tisících korun. U povrchové těţby desetkrát tolik, ale tu si dnes kvŧli rozjitřeným ekologickým vášním sotvakdo troufne povolit. Bylo by asi smutné, kdyby kvŧli směšnému zisku vláda nechala republiku vyrabovat zahraničním prospektorŧm, jak ji z toho podezírají obce a ekologičtí aktivisté. Kabinet třeba ani nemá něco takového v úmyslu, ale do postavení zloducha se dostává kvŧli přeţilým zákonŧm. Ve středověku patřila loţiska nerostŧ králi, za komunistŧ státu, na čemţ se nic nezměnilo. Vláda tedy musí rozhodovat o jejich osudu, ať chce, nebo nechce. Naleziště se ovšem nacházejí pod pozemky, jeţ patří obcím. Vše se komplikuje tím, ţe práva vlastníka pŧdy vetovat případnou těţbu jsou nejasná. Taková situace nahrává demagogii na straně těţařŧ i ekologŧ. Vláda se mezi nimi pohybuje ode zdi ke zdi. Nejprve se chová liberálně a vydává licence k prŧzkumu na běţícím pásu, později zařadí zpátečku s tím, ţe zlato stejně není strategickou surovinou - coţ lze chápat také tak, ţe kdyby jí bylo, prosadil by stát dolování děj se co děj. Skutečné dlouhodobé řešení, kterým je zásadní změna příslušných zákonŧ, se vleče léta. Pro stát by bylo nejlepší, kdyby se výlučného vlastnictví nerostŧ zbavil a zákony přesně určil přísná pravidla pro jejich vyuţití. Těţiště rozhodování by mělo být v místě plánované těţby. Obce by se mohly samy rozhodnout podle toho, co se jim vyplatí, co je pro ně ekonomické i ekologické. Nemusela by pak vypukat zlatá horečka kvŧli pouhému prŧzkumu, který moţná ukáţe, ţe ţádná těţba nestojí vŧbec za to. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Martin Schmarcz, Pavel Baroch (novináři)–

248 - 22. Novela posílí práva majitele pozemkŧ před těţební firmou Skóre: 0.84 Název: Novela posílí práva majitele pozemkŧ před těţební firmou Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.01.1997 Str.: 5 Zpracováno: 10.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970110010139 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, Ekologická, ekologického Novela posílí práva majitele pozemkŧ před těţební firmou P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí připravuje novelu zákona o geologických pracích, jeţ má posílit práva vlastníkŧ pozemkŧ před soukromými firmami, které zkoumají loţiska zlata a dalších nerostŧ. "Zdá se, ţe současný zákon příliš omezuje vlastnická práva," řekl náměstek ministra Aleš Šulc. Odmítl však sdělit podrobnosti. "První návrh bude hotov koncem ledna," uvedl pouze. Ekologická hnutí přípravu novely vítají. "Nyní vznikají absurdní situace. Pokud vlastník pozemku nesouhlasí s prŧzkumem loţiska a zakáţe vstup na své pozemky, firma se mŧţe obrátit na okresní úřad, který těţařŧm vstup povolí," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Například Kašperské Hory sice nepovolily vstupovat společnosti TVX Bohemia dŧlní na obecní pozemky, ale Okresní úřad v Klatovech v nejbliţších dnech určí podmínky tohoto vstupu. Předloţit do vlády novelu zákona uloţili v úterý šéfovi ekologického ministerstva Jiřímu Skalickému ekonomičtí ministři, kteří podpořili jeho záměr, aby stát v budoucnu více ovlivňoval, jaká loţiska se budou zkoumat a případně i těţit. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

249 - 38. Hořká energetická pilulka Skóre: 0.80 Název: Hořká energetická pilulka Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.01.1997 Str.: 12 Zpracováno: 14.01.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970114010149 Klíčová slova: Ekologové Hořká energetická pilulka Těţko si lze představit někoho - vyjma ministra financí Kočárníka - kdo při zvýšení daní temně praví: Dobře nám tak a jen škoda, ţe to přišlo pozdě. Nicméně kdyţ se nyní stát chystá nasadit na energie horní sazbu daně z přidané hodnoty, je to sice k naštvání, ale jen těţko se hledají argumenty proti tomuto kroku. V roce 1993 byly energie a uhlí vyňaty z logiky nové daňové soustavy a zatíţeny jen pětiprocentní daní z přidané hodnoty. Správně měly dostat třiadvacet procent, ale to příliš útočilo na sociální cit vlády. Vedle otálení s uvolněním cen pro malé spotřebitele to byl jeden z krokŧ, které dlouhodobě zatíţily a hlavně zkreslily vývoj spotřeby energií v zemi. Při troše zjednodušení třeba by se nyní jiţ vědělo, ţe s dokončením Temelína není proč spěchat nebo ţe ČEZ zcela nesmyslně hledá lokalitu pro novou uhelnou elektrárnu, a podobně. Jenţe ceny energií pro domácnosti zŧstaly nízké, a tak jejich spotřeba rostla dramaticky rychle. Ekologové si rvali vlasy. Nedělali to nijak hlasitě, protoţe chtít po někom zvyšování daní je samozřejmě ţivotu nebezpečné. Podobně sociální demokracie má ve svém jinak poměrně zeleném volebním programu celkem úspěšně schovanou zmínku o tom, ţe v energiích je nejprve třeba šetřit a pak teprve vyuţívat nové zdroje. Šetřit v tomto případě znamená - a kdyţ není vyhnutí, tak to připustí i sociální demokraté - dát výrobku reálnou cenu. Ta nejrychleji stlačí spotřebu. Náprava sazby DPH je jeden z chodníčkŧ k takovému stavu. Jenţe pozor - státu přijdou od občanŧ i firem do pokladny další peníze. Pokud si je vláda ponechá a nesníţí ostatní daně z příjmu tak, aby nový výnos vrátila plátcŧm, musí mít opravdu dobrý plán, jak miliardy pouţít. Mohly by třeba přispět k financování reformy penzijního systému. Jestli se ale taková vize nenajde, měl by stát sníţit odpovídajícím zpŧsobem daně. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Tomáš Marek (novinář), str 12 –

250 - 48. Sever Čech dusí největší smog letošní zimy Skóre: 0.80 Název: Sever Čech dusí největší smog letošní zimy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 15.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970115010112 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Sever Čech dusí největší smog letošní zimy Ú s t í n a d L a b e m - Ovzduší v severních Čechách je od pondělka kvŧli inverznímu počasí zamořeno škodlivinami, jichţ neustále přibývá. Koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu včera odpoledne překračovaly na většině míst regionu hygienické normy uţ dvojnásobně a podle meteorologŧ by se aţ do pátku měly ještě zvyšovat. Smogová situace je nejhorší, jaká tento region v letošní zimě potkala. Radnice varují obyvatele na informačních tabulích, autobusy v Teplicích mají výstraţný nápis inverze za sklem, v Ústí nad Labem jsou autobusy zase opatřeny ţlutými praporky. Ředitelé škol vysílají ve školním rozhlase doporučení lékařŧ, aby se omezilo větrání místností a aby ţáci pobývali venku jen velmi krátkou dobu. Školské úřady uţ stejná upozornění předaly také do mateřských škol. "S dětmi nechodíme ven a pohybová cvičení jsme omezili na minimum. Ale děti jsou unavené, nevrlé, nemŧţeme se dočkat, aţ to přejde," řekla Helena Krejčová, učitelka Mateřské školky v Ţeţické ulici v Ústí nad Labem. Učitelé ve školách včera zaznamenali i první větší absence ţákŧ. "Po poměrně klidném víkendu nastal ohromný zlom. Ordinace se naplnila pacienty trpícími katary horních cest dýchacích, záněty prŧdušek a také lidmi se zápaly plic. Tři čtvrtiny nemocných dětí jsou kojenci, ačkoli se nepohybují v kolektivech, kde hrozí infekce. Je to pravděpodobně proto, ţe takto malé děti mají jen nízkou obranyschopnost organismu a na smog jsou mimořádně citlivé," řekla včera lékařka dětské pohotovosti pro okres Ústí nad Labem Jana Kulhánková. Kvŧli smogu omezily všechny větší podniky v regionu výrobu. Dodrţování regulace, kterou meteorologové nařídili v pondělí odpoledne, včera v noci kontrolovali pracovníci České inspekce ţivotního prostředí v neodsířené elektrárně Tušimice I, ale podle inspektora Jiřího Doudy nezjistili, ţe by omezení někdo porušoval. Omezit výkon musí podle pravidel, jeţ stanovila inspekce před několika dny, i tepelné elektrárny, které uţ byly odsířeny. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

251 - 54. Výbory jsou pro atomový zákon Skóre: 0.87 Název: Výbory jsou pro atomový zákon Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.01.1997 Str.: 2 Zpracováno: 16.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970116010092 Klíčová slova: ţivotní (3), prostředí (3), ekologických, ekologické Výbory jsou pro atomový zákon P r a h a - Dva výbory Senátu včera doporučily plénu schválit takzvaný atomový zákon. Hospodářský výbor dokonce jednohlasně podpořil poţadavek, aby se Senát tímto zákonem, který je zatím nejdŧleţitější z těch, co od poslancŧ obdrţeli vŧbec nezabýval. Tím by začal automaticky po třiceti dnech platit. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a ţivotní prostředí, který je u atomového zákona výborem garančním, doporučil plénu přijmout zákon ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. "Tato velmi citlivá a komplikovaná norma je v některých bodech nedotaţená, ale varoval bych před její úpravou," prohlásil předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jaroslav Jurečka (ODS). Podobně naléhala na senátory předsedkyně výboru pro ţivotní prostředí Libuše Benešová (ODS). Nejostřeji zatím proti atomovému zákonu vystoupil Pavel Heřman (DEU), který poţaduje vrátit jej sněmovně. "Se zákonem jsem se postupně seznamoval několik let a poslední týden den co den. Nevím proto, zda se mohli s tak sloţitým zákonem seznámit mí kolegové, kteří jej dostali před týdnem," prohlásil Heřman, který bydlí nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. "Své podrobné připomínky předloţím Senátu před jednáním pléna příští týden," dodal senátor. Zcela nespokojeni byli zástupci ekologických iniciativ, kteří se do Senátu včera dostavili. "Po účasti v hospodářském výboru a výboru pro ţivotní prostředí se obávám, ţe senátoři si zákon ani nepřečetli a nepronikli pod jeho povrch," řekl právní zástupce ekologické organizace Jihočeské matky Petr Kyţvart. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

252 - 55. Názor na ekologii se v prŧzkumu liší Skóre: 0.93 Název: Názor na ekologii se v prŧzkumu liší Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.01.1997 Str.: 5 Zpracováno: 16.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970116010143 Klíčová slova: ekologickou (3), ekologii, ţivotního, prostředí, ekologie, ţivotním, prostředím Názor na ekologii se v prŧzkumu liší P r a h a - Lidé jsou podle zjištění Institutu pro výzkum veřejného mínění stále více spokojeni se stavem ţivotního prostředí ve svém okolí, kriticky však hodnotí ekologickou situaci v celé republice. "Je to obecný postoj, který se netýká jen ekologie," řekla Eliška Rendlová, vedoucí výzkumu, během něhoţ bylo osloveno 993 osob. "Kdyţ se například ptáme na dŧvěru v policii, lidé ji lépe hodnotí v místě svého bydliště neţ v celé zemi," dodala Rendlová. Podle institutu je s ekologickou situací ve svém okolí spokojeno osmačtyřicet procent občanŧ, coţ je o třiadvacet procent více neţ v roce 1992. Kriticky hodnotí ekologickou situaci ve svém bydlišti osmnáct procent dotázaných, tedy o čtrnáct procent méně neţ před pěti lety. S ţivotním prostředím v celé zemi je podle institutu spokojeno dvanáct procent dotázaných a nespokojeno čtyřicet procent lidí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

253 - 57. Situace v severních Čechách se blíţí pohromě Skóre: 0.87 Název: Situace v severních Čechách se blíţí pohromě Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 17.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970117010024 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3) Situace v severních Čechách se blíţí pohromě SMOG: nejlepší recept, jak ulevit organismu, je vyjet za čistým vzduchem do hor Ú s t í n a d L a b e m - Koncentrace škodlivin v severních Čechách se přiblíţily k hranici, jeţ ministerstvo ţivotního prostředí a vláda charakterizovaly jako ţivelní pohromu. Ta nastává v případě, ţe čtyřiadvacetihodinové koncentrace oxidu siřičitého přesáhnou nejméně na pěti měřicích stanicích hranici 500 mikrogramŧ a není předpoklad, ţe se v nejbliţších 48 hodinách rozptylové podmínky změní. Hodnoty oxidu siřičitého například v Teplicích přitom včera dosahovaly 621 a v Chomutově 532 mikrogramŧ na metr krychlový prŧměrně za den, čtyři sta mikrogramŧ přesahovaly i údaje z měřicích stanic v Krupce, Všechlapech a Chabařovicích. Některé radnice, například v Krupce na Teplicku, proto vozí malé děti do výše poloţených míst Krušných hor, aby se nadýchaly čistého vzduchu. Z prŧzkumu Státního zdravotního ústavu, který ústav zveřejnil vloni a jehoţ cílem bylo zjistit vliv ţivotního prostředí na zdraví obyvatel, totiţ vyplynulo, ţe nejvíce akutních dýchacích onemocnění postihuje děti do šesti let. Pracovník ústecké pobočky Hydrometeorologického ústavu Daniel Tudor uvedl, ţe částečné zlepšení inverzní situace připadá v úvahu nejdříve v sobotu večer. Provoz neodsířených elektráren v severních Čechách, které přispívají k nynější smogové situaci, je trnem v oku také sousednímu Německu, kam emise z elektrárenských komínŧ unáší přes Krušné hory vítr. Saský ministr ţivotního prostředí Arnold Vaatz prohlásil, ţe jeho země je připravena zahájit ještě tuto zimu dodávky elektřiny do Čech. Podmiňuje to však odstavením zastaralých severočeských elektráren. "S německými Spojenými energetickými závody jsme o tom jednali 9. ledna. Jde o krátkodobé dodávky, které by skončily 20. března. Cenově je nabídka velmi zajímavá, kilowatthodina by totiţ stála méně neţ dva feniky, coţ přibliţně odpovídá našim nákladŧm. Z technologického hlediska je však jiţ víceméně nereálná," uvedl mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Miroslav Novák. Novák tvrdí, ţe v zastaralých elektrárnách totiţ nelze regulovat výkon. "Omezení je moţné dosáhnout pouze odstavením bloku, všechny bloky současně však v jedné elektrárně nejde odstavit, protoţe vodní pára v

zařízení by zamrzla a elektrárna by jiţ nešla zprovoznit," řekl. Neodsířené elektrárny Tušimice I, Tušimice II a jeden blok v elektrárně Ledvice s výkonem 1330 megawattŧ tvoří 37 procent výkonu v severních Čechách. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

254 - 64. Ve smogu se topí také většina velkých evropských metropolí Skóre: 0.80 Název: Ve smogu se topí také většina velkých evropských metropolí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 17.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970117010023 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Ve smogu se topí také většina velkých evropských metropolí P r a h a - Vysoké koncentrace škodlivých látek ovzduší nutí některá velká evropská města k zavedení mimořádných opatření, při nichţ se kromě prŧmyslové výroby omezuje i automobilový provoz. K částečnému omezení vjezdu do centra přistoupil například Řím, kde je zamoření zpŧsobeno v podstatě automobily, protoţe přes 95 procent bytŧ je vytápěno metanem a těţký prŧmysl ve městě a okolí neexistuje. Také do středu italské Florencie mohou jen vozy vybavené katalyzátorem, ovšem tamní radní vyšli obyvatelŧm města vstříc nařízením, podle nějţ jezdí městské autobusy zcela zdarma. Platit za veřejnou dopravu nebudou muset po omezení automobilového provozu ani obyvatelé velkých francouzských měst. Znečištění vzduchu postihlo v posledních dnech hlavně Lyon, Paříţ, Rouen a Le Havre. Slovinská metropole Lublaň, která nabízela ještě před deseti lety stejný obraz jako dnes Praha - nedýchatelné ovzduší při kaţdé inverzi -, nyní problémy nemá. "Úřady zahájily rozsáhlou přestavbu uhelných topných zařízení na plyn a smog za posledních šest let nedosáhl kritických mezí," řekl Tone Planinšek z Hydrometeorologického ústavu Slovinska. Ve Švýcarsku jsou opatření proti smogu upravena celostátním zákonodárstvím, jejichţ uplatnění je svěřeno jednotlivým kantonŧm. Švýcarsko nepouţívá poplachy, ale vydává doporučení o mezních hodnotách škodlivých látek ve vzduchu. Podle pracovníka švýcarského ministerstva zemědělství a ţivotního prostředí Urse Niffelera zatím úřady nikdy nemusely smogová opatření uplatnit. Velká rakouská města jsou po zkušenostech z přelomu osmdesátých a devadesátých let na smogový poplach dobře připravena desítkami nařízení a předpisŧ. Jen Linec jich má téměř osmdesát. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

255 - 65. Limity škodlivin jsou v cizině výrazně mírnější neţ v tuzemsku Skóre: 0.80 Název: Limity škodlivin jsou v cizině výrazně mírnější neţ v tuzemsku Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 17.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970117010020 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Limity škodlivin jsou v cizině výrazně mírnější neţ v tuzemsku P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický uvedl, ţe limity pro koncentrace škodlivin v ovzduší, podle nichţ meteorologové upozorňují na nebezpečí smogové situace nebo rozhodnou o omezení výkonu podnikŧ, jsou v republice výrazně přísnější neţ v sousedních zemích. Například normy v Sasku jsou aţ třikrát mírnější. Podle Skalického je to tím, ţe začátkem devadesátých let, kdy se tyto limity zaváděly, byla produkce škodlivých látek mnohem vyšší neţ v rozvinutějších zemích. "Naše produkce oxidu síry je na jednoho obyvatele stále třikrát aţ čtyřikrát vyšší, neţ je prŧměr evropských zemí," řekl Skalický, podle něhoţ bude moţné uvaţovat o zmírnění limitŧ aţ za několik let. Ministr uvedl, ţe někteří lidé příliš dramatizují stav ovzduší při vyhlášení signálu upozornění. "Vyvolává to efekt, ţe ta či ona lokalita se dusí smogem, ale je nepřípadné to takto zveličovat," řekl. "Je to upozornění pro podniky, aby se připravily na případnou regulaci. Musíme to zatím oznamovat dříve neţ jinde v Evropě." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

256 - 72. Vyhlášení některého ze stupňŧ smogové situace řídí vyhláška Skóre: 0.80 Název: Vyhlášení některého ze stupňŧ smogové situace řídí vyhláška Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 18.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970118010021 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Vyhlášení některého ze stupňŧ smogové situace řídí vyhláška P r a h a - Meteorologové upozorňují na nebezpečí smogové situace nebo rozhodnou o omezení výkonu vybraných podnikŧ v případě, ţe koncentrace škodlivé látky v ovzduší překročí limity, které v roce 1992 stanovila vyhláška ministerstva ţivotního prostředí. U oxidu siřičitého, který nyní suţuje severní Čechy, se signál upozornění vyhlašuje, pokud jeho tříhodinová koncentrace přesáhne dvě stě padesát mikrogramŧ na metr krychlový. Podniky musí regulovat svŧj výkon při překročení hranice čtyř set mikrogramŧ. K přísnější regulaci se přistupuje, kdyţ čtyřiadvacetihodinové koncentrace oxidu siřičitého překročí nejméně na pěti měřicích stanicích hranici 500 mikrogramŧ. Takový stav se označuje jako ţivelní pohroma. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

257 - 73. Odborník předpovídá, ţe smogu bude napříště ubývat Skóre: 0.80 Název: Odborník předpovídá, ţe smogu bude napříště ubývat Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.01.1997 Str.: 3 Zpracováno: 18.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970118010020 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Odborník předpovídá, ţe smogu bude napříště ubývat P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí očekává, ţe smogová situace, která nyní dusí severní Čechy, bude za několik let výjimečným jevem. "To, co se nyní děje na severu Čech, je politováníhodné, myslím ale, ţe se to uţ za několik let nebude opakovat," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší Bohuslav Brix. "Nynější koncentrace nejsou takové jako před patnácti lety, coţ je výsledkem toho, ţe se někde odsiřuje, někde se pouţívá lepší palivo a v některých obcích zase zavedli plyn," vysvětlil. Podle zákona o ochraně ovzduší musí všechny podniky odsířit své provozy nejpozději do konce roku 1998. "Emise se tedy sníţí a tento trend bude pokračovat. Nemohu ale tvrdit, ţe se v severních Čechách nikdy na krátkou dobu neobjeví vyšší koncentrace," dodal Brix. Mnozí ochránci přírody a představitelé severočeských měst tak optimističtí nejsou. "Osobně tomu příliš nevěřím," uvedl nedávno ředitel Severočeského sdruţení obcí Petr Lenc. Ministerstvo odhaduje, ţe dobré vyhlídky naopak nemají v nejbliţších letech Praha a Ostravsko. "V Praze jsou hlavním problémem oxidy dusíku, které vypouštějí do ovzduší automobily. Provoz se stále zvyšuje, takţe zimní smogové situace budou trvalejším problémem," řekl nedávno bývalý náměstek ministra Vladimír Novotný. Na Ostravsku se v ovzduší při špatných rozptylových podmínkách hromadí především prach z tamních metalurgických podnikŧ. Opatření, která by mnoţství prachu v ovzduší sníţila, jsou podle Novotného velmi náročná. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

258 - 89. Ministerstva chtějí sklad paliva v elektrárnách Skóre: 0.84 Název: Ministerstva chtějí sklad paliva v elektrárnách Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.01.1997 Str.: 5 Zpracováno: 23.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970123010128 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Ministerstva chtějí sklad paliva v elektrárnách P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí s největší pravděpodobností podpoří snahu ministerstva prŧmyslu, aby v areálu jaderné elektrárny Dukovany na jiţní Moravě mohlo být skladováno veškeré vyhořelé palivo z tohoto energetického zdroje. Tomuto záměru sice brání rozhodnutí vlády Petra Pitharta z roku 1992, podle něhoţ mŧţe být v Dukovanech dočasně uloţena jen menší část vysoce radioaktivního odpadu, avšak úřad Vladimíra Dlouhého chce toto usnesení zrušit. "Nevím, jak silně budeme podporovat, aby rozhodnutí vlády z roku 1992 bylo zrušeno, ale myslím, ţe to uděláme. Usnesení je velice nelogické, je to polovičaté řešení," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. V Dukovanech uţ totiţ sklad vyhořelého paliva stojí, ale vejde se do něj pouze šest set tun materiálu, ačkoli elektrárna vyprodukuje za celou dobu své existence minimálně dalších devět set tun. "Kdyţ uţ tam sklad jednou je, logika velí, ţe by se měl rozšířit na celou kapacitu," uvedl Bízek, podle něhoţ je při manipulaci s radioaktivním materiálem nejvíce riziková doprava. Pokud by společnost ČEZ postavila sklad mimo elektrárny, převáţel by se odpad aţ do vzdálenosti několika set kilometrŧ. Také podle studie, kterou si u ministerstva prŧmyslu objednala vláda, by bylo nejvýhodnější skladovat vyhořelé palivo v areálech obou jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, dokud nebude postaven podzemní bunkr pro konečné uloţení. "Toto řešení je opravdu nejrozumnější," řekl Bízek. Státní úřad pro jadernou bezpečnost se navíc přiklání k tomu, aby jaderný odpad v elektrárnách zŧstal. "Z hlediska jaderné bezpečnosti budeme vţdy souhlasit s variantou, při které se bude s odpadem co nejméně hýbat. Zvedání kontejnerŧ s palivem na jeřábech, transport vlakem, to všechno skutečně riziko zvyšuje," uvedl nedávno náměstek předsedy úřadu Karel Böhm. Obec Dukovany trvá na tom, aby bylo čtyři roky staré usnesení Pithartova kabinetu dodrţeno. "Obecní zastupitelstvo na svém veřejném zasedání loni v září jednoznačně rozhodlo, aby se mezisklad nerozšiřoval," uvedl starosta Vítězslav Jonáš. Někteří pracovníci ČEZ se obávají, ţe vládě se nebude chtít usnesení z roku 1992 zrušit, protoţe je to citlivá politická otázka. "Zrušení vládního usnesení vţdycky znamená jisté oslabení dŧvěry ve vládu jako instituci," řekl bývalý český premiér Petr Pithart. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

259 - 93. Zákon stanoví jasná pravidla, jak nakládat s chemikáliemi Skóre: 0.80 Název: Zákon stanoví jasná pravidla, jak nakládat s chemikáliemi Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.01.1997 Str.: 5 Zpracováno: 24.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970124010146 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Zákon stanoví jasná pravidla, jak nakládat s chemikáliemi P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí připravuje zákon o chemických látkách a přípravcích, který zakáţe dováţet do republiky některé nebezpečné chemikálie, například pesticidy nebo polychlorované bifenily. Vláda uţ s věcným záměrem zákona souhlasila. Náměstek ministra Vladislav Bízek uvedl, ţe zákaz dovozu vybraných látek nebude platit okamţitě po schválení zákona, ale aţ po pěti letech. "Firmám by to jinak mohlo zpŧsobit značné potíţe," řekl Bízek. Dodal, ţe podniky budou také muset zásoby těchto chemikálií ve stanoveném termínu zlikvidovat. Podle nové normy by měl být také regulován dovoz jiných, méně nebezpečných látek. Zákon rovněţ podle náměstka přesně stanoví, kdo bude moci chemikálie vyrábět a co má být vyznačeno na obalech pro spotřebitele. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

–

260 - 113. Za devastaci Slavkovského lesa hrozí podnikateli trest vězení Skóre: 0.89 Název: Za devastaci Slavkovského lesa hrozí podnikateli trest vězení Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 30.01.1997 Str.: 5 Zpracováno: 30.01.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970130010179 Klíčová slova: ţivotního (4), prostředí (4) Za devastaci Slavkovského lesa hrozí podnikateli trest vězení C h e b - Aţ na pět let za mříţe mŧţe jít domaţlický podnikatel Zdeněk Hoffman za devastaci části Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Hoffman loni nechal jako majitel části lesa vykácet v chráněné oblasti za několik měsícŧ více dřeva, neţ kolik povoluje lesní hospodářský plán za deset let. Policisté ho proto včera po několika měsících vyšetřování obvinili z ohroţení ţivotního prostředí. "Kromě toho je podnikatel stíhán téţ za maření výkonu úředního rozhodnutí. Česká inspekce ţivotního prostředí mu totiţ těţbu dřeva ve Slavkovském lese zakázala uţ v září, ale on těţil dál aţ do listopadu," uvedl chebský vyšetřovatel Václav Mudroch. Hoffmana uţ dříve potrestala za nadměrné kácení v chráněné oblasti i inspekce ţivotního prostředí, kdyţ mu uloţila pokutu milion korun. "Najatí dřevorubci si při kácení vybírali ty nejlepší stromy," uvedl Karel Sedláček z inspekce. Kromě toho, ţe policie Hoffmana podezřívá z ohroţení ţivotního prostředí a maření výkonu úředního rozhodnutí, prošetřuje i okolnosti, za nichţ část svých lesŧ zastavil bance. Policista, který je o případu informován, nevyloučil, ţe by podnikatel mohl být obviněn navíc za poškozování věřitele. Lesy dal totiţ nejprve bance do zástavy a teprve pak je vykácel, čímţ sníţil jejich hodnotu. Hoffman se uţ dříve odmítl k věci vyjádřit. "S vámi se budu bavit aţ u soudu. Ţaloba uţ je podaná," uvedl pouze. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

261 - 126. Posedlost zlatou horečkou je skutečně zbytečná Skóre: 0.84 Název: Posedlost zlatou horečkou je skutečně zbytečná Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.02.1997 Str.: 12 Zpracováno: 01.02.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970201010060 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ochrana, přírody Posedlost zlatou horečkou je skutečně zbytečná "Zbytečná zlatá horečka, která vypukla kvŧli pouhému prŧzkumu, jehoţ výsledky moţná ukáţí, ţe ţádná těţba nestojí vŧbec za to" - to je jediné racionální a objektivní konstatování v článku Martina Schmarcze a Pavla Barocha (MF DNES, 9. ledna). Zbytek jejich příspěvku je bohuţel veden černobílou neobjektivitou ve jménu "ušlechtilé ochrany ţivotního prostředí versus hrabivý mamon" kombinovanou s nedostatečnou pamětí, například při vyčíslování "směšného zisku pro stát a obce z jedné tuny vzácného kovu po 850 tisících korun". Autoři článku se domnívají, ţe černým Petrem je především "archaické národní vlastnictví nerostŧ". Říkají: "Ve středověku patřila loţiska králŧm, za komunistŧ státu" - a stěţují si, ţe se u nás nic nezměnilo. Před napsáním svého příspěvku však pozapomněli nahlédnout do horních zákonŧ zemí západního světa, které neprodělaly komunistickou éru. Zjistili by totiţ, ţe i tam se od dob králŧ - dle jejich terminologie "nic nezměnilo". V téměř všech zemích jsou loţiska významných nerostných surovin včetně zlata oddělena od vlastnictví pozemkŧ a jsou vedena ve státním vlastnictví (jako v Německu, Austrálii, Jihoafrické republice a jinde) nebo jako báňsky volné suroviny (například v Rakousku). V USA jsou ve vlastnictví federace nerosty na federální pŧdě (jsou její součástí). Loţiska surovin tvoří součást toho, co nám poskytla příroda. Pro jejich vyuţívání stát vydává pravidla, jejichţ součástí je ochrana přírody a práv vlastníkŧ pozemkŧ a zájmŧ zainteresovaných obcí. Náš dnešní horní zákon, novelizovaný po roce 1989, zajišťuje tato práva a povinnosti kompatibilně s pravidly státŧ s rozvinutým hornictvím. Tyto státy rovněţ obvykle nekladou překáţky společnostem, které chtějí utrácet své peníze při ověřování nerostného potenciálu, neboť výsledky těchto prací ze zákona převáţně bezúplatně státu předají. Prŧzkumné ověřovací práce je v nich moţno provádět pouze se souhlasem majitelŧ pozemkŧ, ti však s vidinou finančních úhrad za jejich dočasné uţívání nebo podstatného zhodnocení ceny pozemku v případě nálezu loţiska se prŧzkumu většinou příliš nebrání. Oněch zmíněných 850 tisíc korun z kaţdé tuny vytěţeného zlata pro stát a obec při hlubinné těţbě (při povrchové těţbě to je 8,5 milionu) představuje pouze jednu malou část daní, kterou těţební společnost zaplatí. Pan Baroch to dobře

ví a v MF DNES 21. 8. 1996 uveřejnil ze zprávy Ministerstva ţivotního prostředí ČR údaje o předpokládaných odvodech státu a obcím při těţbě loţiska Mokrsko (dvě stě deset milionŧ ročně, to jest zhruba sedmdesát milionŧ korun z jedné tuny zlata) a Kašperských hor (124 milionŧ ročně, tedy zhruba čtyřicet milionŧ z jedné tuny zlata). Předběţné údaje těţebních společností jsou vyšší a předpokládají zdanění ve výši třiceti aţ padesáti procent z trţní ceny kovu, coţ by v případě Mokrska činilo tři sta padesát aţ pět set milionŧ ročně čili zhruba 100-150 milionŧ korun z jedné tuny zlata. Přesnější údaje nemá společnost k dispozici, protoţe nemohla ze známých dŧvodŧ provést nezbytné práce a studie pro jejich získání. Těţba nerostných surovin má oproti jinému prŧmyslu významné specifikum - textilku či automobilku lze postavit v podstatě kdekoli, dŧl však pouze tam, kde příroda vytvořila loţisko a člověk ho nalezl a prozkoumal. Takových míst není mnoho a čím vzácnější kov, tím méně je loţisek. Proto je zlato zlatem a zŧstane jím. Jeho získávání v zemích dnešního civilizovaného světa samozřejmě nemŧţe být předmětem "hrabivého mamonu", ale státem kontrolované podnikatelské činnosti, ze které prospěch musí mít nejen těţební společnost, ale i stát a jeho obyvatelé. K pravidlŧm civilizovaného světa patří také serióznost, dodrţování zákonŧ a norem a nepředjímání výsledkŧ dosud neuskutečněných prací a studií. Kdyby tato pravidla byla vlastní všem našim občanŧm a institucím, nemusela by okolo prŧzkumu loţisek zlata vznikat zbytečná horečka, vládě by odpadla jedna ze zbytečných starostí a novináři by neměli dŧvod jí přisuzovat roli "otloukánka" či "zloducha". Zpracovatel: Anopress IT a.s. Petr Morávek, geologický konzultant firmy RTZ - Mindev –

262 - 127. Společnost ČEZ navrhla Němcŧm smlouvu o dodávkách elektřiny Skóre: 0.84 Název: Společnost ČEZ navrhla Němcŧm smlouvu o dodávkách elektřiny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 01.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970201010020 Klíčová slova: ekologickou (2), ţivotního, prostředí Společnost ČEZ navrhla Němcŧm smlouvu o dodávkách elektřiny P r a h a - Elektrárenská společnost ČEZ včera odeslala saskému ministerstvu ţivotního prostředí návrh smlouvy, podle níţ by si Německo a Česká republika v kritických situacích navzájem dodávaly elektřinu. To by se mohlo stát například v okamţiku, kdy by v jedné zemi nastala smogová situace a neodsířené elektrárny by kvalitu ovzduší mohly ještě více zhoršit. "V závaţných případech to mŧţe pomoci řešit ekologickou situaci v Krušných horách na obou stranách hranice," řekl mluvčí ČEZ Miroslav Novák. Smlouva podle něho respektuje především to, ţe v Krušných horách zamořují ovzduší oxidem siřičitým kromě České republiky také Polsko a Německo. Podle odborných odhadŧ činil loni v zimě podíl našich sousedŧ na imisích síry šedesát procent. "V dlouhodobém mezinárodním sledování je negativní vliv bývalé NDR ještě mnohem vyšší," řekl Novák. Dodal, ţe společnost ČEZ má ze všech tří zemí nejvíce odsířených elektráren. "V severních Čechách máme dvě třetiny elektráren odsířených, v Sasku mají odsířenu asi jednu pětinu současného výkonu a v Polsku je situace ještě horší," uvedl mluvčí. Škodliviny zpŧsobily během loňské zimy v Krušných horách ekologickou katastrofu, při níţ bylo zničeno velké mnoţství stromŧ na obou stranách hranice. Ochránci přírody i lesníci tvrdí, ţe největší podíl na tom měly právě neodsířené elektrárny společnosti ČEZ. Německou nabídku, aby ČEZ tyto bloky úplně odstavil a kupoval elektřinu v Sasku, firma odmítla. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

263 - 144. Obecní lampy rozţíhá slunce a v domech začne topit vítr Skóre: 0.89 Název: Obecní lampy rozţíhá slunce a v domech začne topit vítr Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.02.1997 Str.: 1 Zpracováno: 06.02.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970206010002 Klíčová slova: ekologického (2), ekologickým, ekologický Obecní lampy rozţíhá slunce a v domech začne topit vítr O s l u c h o v - Malá středočeská vesnice Osluchov nedaleko Slaného je jediným místem v republice, kde slunce svítí i v noci. Jakmile padne tma, rozsvítí se veřejné osvětlení napojené na sluneční kolektory. Ty přes den proměňují sluneční energii na elektřinu, která v noci rozsvěcuje dvanáct pouličních lamp. Pro některé obyvatele to je jako malý zázrak. "Ještě neţ jsme to spustili, chodil za mnou jeden elektrikář a tvrdil, ţe to stejně nebude fungovat. Dokud to někteří lidé nevidí na vlastní oči, nesáhnou si na to, nechtějí tomu věřit," říká František Vondra, starosta střediskové obce Ţiţice, pod niţ Osluchov spadá. Tamní radnice však má mnohem větší plány. Do pěti let chce, aby energie ze slunce a větru vytápěla všech dvacet devět rodinných domŧ a ještě ohřívala vodu. Uţ letos by měly za vesnicí, která je vyznačena jen na velmi podrobných mapách, stát dvě velké větrné elektrárny, jedna malá stojí na okraji obce uţ nyní. "Lidé o mně buď říkají, ţe jsem osvícený, anebo ţe jsem blázen," říká Vondra. "Jsem uţ v dŧchodu a rád bych pro nastupující generaci udělal něco lepšího. Třicet let jsem fáral pod zem, a proto si váţím kaţdého ekologického počinu. Někde se začít musí." Vondra však přiznává, ţe rozjezd ojedinělého ekologického programu, s nímţ do obce přišel odborník na obnovitelné zdroje energie Jindřich Beneš, málem ztroskotal na odporu místních obyvatel. Lidé se báli. Vesnicí šel hlas, ţe větrné elektrárny jsou moc hlučné, ţe budou rušit televize anebo kvŧli nim neponesou slepice. "Odvezli jsme proto autobusem lidi do Jeseníkŧ, kde uţ větrné elektrárny stojí," vzpomíná starosta. "Pod stoţárem řidič zapnul televizi - a obraz byl normální. I tak jsem se však bál vyjít ven, protoţe foukal silný vítr a já zapochyboval, jestli skutečně nehlučí." Větrné elektrárny ale občany Osluchova uchvátily. "Kdyţ jsme cestovali do Jeseníkŧ, jako bychom jeli na pohřeb," říká Vondra. "Kdyţ jsme se vraceli, zezadu se najednou ozvalo: Starosto, proč to uţ nestojí u nás?" Radnice pro jistotu ještě uspořádala referendum. Všechny rodiny s ekologickým programem souhlasily. Jen dva občané nenapsali ani ano, ani ne. "Hlavně kdyţ nebudeme muset topit uhlím," vysvětluje starší ţena zpoza plotu svého domku, proč kývla na stavbu větrných elektráren a slunečních kolektorŧ. Radnice však ještě nemá zcela vyhráno v dalších okolních vesnicích, kam chce svŧj ekologický program rozšířit. "Je to zbytečné vyhazování peněz,"

rozčiluje se dŧchodce ve vesnici Luníkov, kde by na místním potoce měla vyrŧst malá vodní elektrárna, která bude napájet veřejné osvětlení. "Všechny investice zatím hradili sponzoři," říká starosta. Radnice si navíc spočítala, ţe díky alternativním zdrojŧm zŧstane v pokladně více peněz. Například za veřejné osvětlení v Osluchově platila obec dosud více neţ deset tisíc korun ročně. Letos díky slunečním kolektorŧm, které dodají energii asi dvě stě dní v roce, nezaplatí více neţ šest set korun. O vyuţití čistých přírodních zdrojŧ energie podle vzoru malé středočeské vesnice, z jejíhoţ jednoho konce je vidět na druhý, se stále více zajímají obce z jiných koutŧ republiky. "Volají a jezdí k nám starostové z Moravy, z Plzeňska nebo z jiţních Čech," dodává Vondra. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

264 - 148. ČEZ zatím nechce odstavit svoje elektrárny Skóre: 0.84 Název: ČEZ zatím nechce odstavit svoje elektrárny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.02.1997 Str.: 5 Zpracováno: 07.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970207010077 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologickou ČEZ zatím nechce odstavit svoje elektrárny P r a h a - Německé úřady stupňují úsilí, aby přiměly elektrárenskou společnost ČEZ odstavit dvě neodsířené elektrárny v severozápadních Čechách. Přestoţe tento záměr podpořil v lednu v Praze při jednání s premiérem Václavem Klausem i německý kancléř Helmut Kohl, ČEZ zatím nehodlá odstavit tři neodsířené bloky v Tušimicích a jeden v Ledvicích. "Tuto oblast jsme zmínili, ale bez sebemenšího podrobnějšího uvaţování," řekl Klaus, který odmítl sdělit další podrobnosti svého rozhovoru s kancléřem. Německý týdeník Der Spiegel ve svém posledním vydání napsal, ţe se Helmut Kohl zasazuje o to, aby mezi Německem a Českou republikou byla uzavřena smlouva o zlepšování ovzduší. V návrhu stojí, ţe Česká republika odstaví uhelné elektrárny poškozující lesy v Krušných horách a bude odebírat německou elektřinu, jejíţ cenu bude dotovat saské ministerstvo ţivotního prostředí. Kancléř podle týdeníku tento návrh znovu připomněl právě při své návštěvě v Praze, jejímţ hlavním cílem byl podpis česko-německé deklarace. "Kancléř patrně premiéru Klausovi nějaký dokument předal, víme to z německé strany, ale u nás se nic zatím neobjevilo," řekla vedoucí tiskového oddělení ministerstva ţivotního prostředí Rut Bízková. Mluvčí vlády Ivo Strejček o jednání o elektrárnách nic neví. Bízková uvedla, ţe její ministerstvo nemŧţe společnosti ČEZ přikázat, aby neodsířené elektrárny odstavila a odebírala německou elektřinu. "ČEZ jako kaţdý jiný podnik musí plnit zákony a ty plní k naší spokojenosti. Nemáme dŧvod do jeho aktivit zasahovat," řekla Bízková. Podle zákona musí ČEZ odsířit nebo odstavit všechny hnědouhelné elektrárny do konce roku 1998. ČEZ tvrdí, ţe má v severních Čechách odsířeny uţ dvě třetiny elektráren, coţ je více, neţ má bývalá NDR a Polsko. Škodliviny zpŧsobily v Krušných horách během loňské zimy ekologickou katastrofu, při níţ zahynulo velké mnoţství stromŧ na české i německé straně hranice. Zatímco lesníci a ochránci přírody obviňují ČEZ, ţe největší podíl na tom měly právě jeho neodsířené elektrárny, firma to odmítá. "V Krušných horách zamořují ovzduší oxidem siřičitým také Polsko a Německo. Podle odborných odhadŧ činil loni v zimě podíl našich sousedŧ na imisích síry šedesát procent," řekl mluvčí ČEZ Miroslav Novák. ČEZ sice odmítá odstavit své neodsířené elektrárny, ale nabídl Sasku vzájemnou výměnu elektřiny například při smogových situacích. Podobnou

dohodu uţ má ČEZ s bavorskou elektrárenskou společností. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

265 - 172. Stromy na Šumavě by se mohly odváţet balonem Skóre: 0.80 Název: Stromy na Šumavě by se mohly odváţet balonem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 13.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970213010021 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Stromy na Šumavě by se mohly odváţet balonem P r a h a - Místo vrtulníku, který ze šumavského národního parku odváţí pokácené stromy napadené kŧrovcem, by v dohledné době mohl přenášet kmeny balon naplněný heliem. "Je to určitě nápad, který stojí za zkoušku, bylo by to pro nás řešení," řekl ředitel národního parku Ivan Ţlábek. S myšlenkou vyuţít balon přišel podnikatel Jan Papeţ. "V Evropě něco takového ještě nebylo pouţito," uvedl. Na Šumavě by byl podle Papeţovy představy balon přichycen k zemi lany na třech navijácích, s jejichţ pomocí by s ním obsluha pohybovala. "Balon unese stejné mnoţství dřeva jako vrtulník a létá rychlostí aţ čtyřicet kilometrŧ v hodině," řekl Papeţ. "Denně lze odvézt zhruba dvě stě padesát metrŧ krychlových dřeva." Balon má proti vrtulníku několik výhod. Neplaší zvěř, mŧţe létat i za špatného počasí, jeho provoz je levnější. "Jsme tomuto projektu nakloněni," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Aleš Šulc. Ministerstvo si u Papeţe uţ objednalo studii na vyuţití balonu i v jiných chráněných územích. Papeţ uvedl, ţe balonem se uţ v roce 1979 odváţely stromy z národního parku v Japonsku a o čtyři roky později také v Kalifornii. Podnikatel plánuje, ţe by balonem začal odváţet první pokácené stromy uţ na přelomu letošního září a srpna. "Nepředpokládám, ţe bychom se uţ letos obešli bez vrtulníku," řekl ředitel šumavského národní parku Ţlábek, podle něhoţ bude likvidace kŧrovcové kalamity na Šumavě trvat ještě několik let. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

266 - 176. Obce nemají dost peněz na čisté zdroje energie Skóre: 0.87 Název: Obce nemají dost peněz na čisté zdroje energie Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.02.1997 Str.: 5 Zpracováno: 13.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970213010026 Klíčová slova: ţivotní (2), prostředí (2), ekologického, ekologický, ekologickým Obce nemají dost peněz na čisté zdroje energie P r a h a - Obce, které chtějí vytápět své domy pomocí větrné nebo sluneční energie, a zlepšit tak své ţivotní prostředí, si stěţují, ţe mají na tyto projekty málo peněz. "Z rozpočtu malých obcí se to financovat nedá, je potřeba příspěvek od státu," řekl například starosta Trhové Kamenice v okrese Chrudim Jan Svoboda, který o vyuţívání alternativních zdrojŧ energie váţně uvaţuje. "Také máme o tyto projekty zájem, ale záleţí to na tom, jestli bude dost peněz," uvedl místostarosta Dlouhé Vsi na Klatovsku Vladislav Adamec. Prostředky, kterými stát podporuje vyuţívání obnovitelných zdrojŧ energie, jsou však nedostačující. Česká energetická agentura, jeţ přispívá také na tyto projekty, dostala loni ze státního rozpočtu zhruba 234 milionŧ korun. Zájemcŧ se však přihlásilo tolik, ţe by byl zapotřebí čtyřnásobek této částky. Na letošní rok má agentura 350 milionŧ korun, avšak poţadavky jsou téměř na 1,4 miliardy korun. Radnice v malé obci Ţiţice u Slaného, kde jako první v republice vyuţívají sluneční energii na napájení veřejného osvětlení, o státní podporu ani neţádala. "I kdyby obec peníze dostala, stejně by to nepomohlo, protoţe stát nikdy neuhradí všechny náklady. Kdyţ stát poskytne deset milionŧ, další dva musí dát radnice, ale kde je má malá obec vzít?" řekl autor ekologického projektu v Ţiţicích Jindřich Beneš. Veřejné osvětlení na sluneční energii přišlo na 350 tisíc korun, které uhradil sponzor. Díky tomuto druhu veřejného osvětlení obec ušetří osmdesát aţ devadesát procent z částky, kterou dosud platila za elektřinu. Rozsáhlý ekologický projekt v Ţiţicích však vyjde minimálně na miliony korun. "Spousta obcí je zadluţených, málokterá z nich se do takových projektŧ pustí sama bez sponzorŧ," řekla starostka Košetic u Pelhřimova Blanka Veletová, která ještě tento měsíc Ţiţice navštíví a s jejich ekologickým programem se seznámí. Také starosta krušnohorské obce Boţí Dar Jan Horník míní, ţe by stát měl rozvoj alternativních zdrojŧ energie, které vŧbec nepoškozují ţivotní prostředí, podporovat více. "Kdybychom si například chtěli dovézt kvalitní větrnou elektrárnu z ciziny, stát ještě na clu a na dani shrábne dost velké peníze," řekl Horník. Jeho obec měla štěstí, protoţe se jí podařilo před několika lety získat například od České energetické agentury milion korun. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 267 - 183. ŢELEZNICI NEREDUKOVAT Skóre: 0.80 Název: ŢELEZNICI NEREDUKOVAT Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.02.1997 Str.: 6 Zpracováno: 17.02.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970217010032 Klíčová slova: ekologické, ţivotní, prostředí ŢELEZNICI NEREDUKOVAT z dopisŧ redakci Souhlasím s odboráři, ţe vláda nemá koncepci rozvoje ţeleznic. Silácká prohlášení ministra dopravy, ţe je třeba zavřít dvacet procent tratí a omezit dalších dvacet procent spojŧ a propustit 30-40 procent zaměstnancŧ, nejsou koncepcí, ale neschopností řešit obtíţnou situaci na dráze. V době, kdy si svět láme hlavu nad tím, jak posílit ţelezniční dopravu, se naše vláda pokouší ji oslabit, a v regionech dokonce zrušit. Sociální a hlavně ekologické dopady budou katastrofální. Chudší obyvatelé nemají na ţivotní styl "jedna rodina dvě auta", navíc děti do školy řídit nemohou. I kdyby však nakrásně kaţdý mohl vlastním autem jezdit, odnese to ţivotní prostředí uţ tak znečištěné České republiky, a tím i naše zdraví. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Petr Štěpánek, Praha (občan) –

268 - 184. Obce začínají vyuţívat přírodní zdroje energie Skóre: 0.89 Název: Obce začínají vyuţívat přírodní zdroje energie Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.02.1997 Str.: 3 Zpracováno: 17.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970217010015 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), ţivotní, Ekologická Obce začínají vyuţívat přírodní zdroje energie P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí začalo pro obce připravovat studie, podle nichţ je moţné ušetřit aţ třicet procent plynu a uhlí. "Naše koncepty jsou teoretický návrh, jak například ušetřit energie při vytápění domŧ," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Odborníci uţ vypracovali studie pro severočeský Rumburk, Hartmanice na Šumavě, pro oblast Nuselského údolí v Praze a pro Hlučínsko na Moravě. "Studie pro naše město uţ je z poloviny naplněná," uvedl starosta Hartmanic Jiří Jukl, podle něhoţ je polovina města vytápěna z centrální kotelny, jeţ spaluje odpad vzniklý při zpracování dřeva. "Podstatně se zlepšilo ţivotní prostředí. Měli jsme tu dvě velké kotelny na uhlí a jednu na mazut. Jedenadvacet bytŧ navíc mělo vlastní topení a ve dvou domech byly další kotelny. Mnoţství škodlivin se sníţilo o tuny," řekl starosta. Podle studie by se mělo v Hartmanicích sníţit mnoţství vypouštěného oxidu uhličitého o šedesát procent, oxidu dusíku o čtyřicet a oxidu siřičitého o patnáct procent. Ekologická kotelna, jejíţ stavbu z větší části zaplatil Státní fond ţivotního prostředí, ušetří peníze z obecní pokladny. "Aţ nebude cena tepla regulována, ušetří také občané," řekl Jukl. Zástupce starosty Rumburku v severních Čechách Luboš Bílý uvedl, ţe tento rok dokončí stavbu takzvané kogenerační jednotky, která nahradí kotelny pro centrální vytápění. V kogenerační jednotce, kde se bude spalovat bionafta, se pouţívá část tepelné energie na výrobu elektřiny. "Příští rok by jednotka měla být v provozu," řekl Bílý. Ministerstvo nyní připravuje další projekty, které vyjdou na několik milionŧ korun, pro další oblasti, například pro okres Kladno nebo pro Regionální sdruţení Šumava. Ochránci přírody studie na úspory energie vítají, zároveň je však povaţují za pouhou kapku v moři. Tvrdí, ţe stát věnuje na úspory energie naprosto nedostatečné mnoţství prostředkŧ, a naopak nepřiměřeně energie dotuje. Podle studie organizace Seven stát přispívá na výrobu a dodávku energie několika miliardami korun ročně. Ve srovnání s tím činí letošní rozpočet České energetické agentury, jeţ podporuje energetické úspory, pouhých 350 milionŧ korun. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

269 - 198. Psychiatrickou léčebnu zaplavili havrani Skóre: 0.80 Název: Psychiatrickou léčebnu zaplavili havrani Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.02.1997 Str.: 5 Zpracováno: 19.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970219010084 Klíčová slova: ţivotní, prostředí Psychiatrickou léčebnu zaplavili havrani K r o m ě ř í ţ - Scény z Hitchcockova hororu Ptáci připomíná rozednívání a soumrak v rozsáhlém areálu kroměříţské psychiatrické léčebny, kam se slétávají tisíce havranŧ. Přestoţe si tito ptáci oblíbili léčebnu jiţ před mnoha lety, pamětníci tvrdí, ţe letos jich tu je skutečně nebývale mnoho. Okresní úřad dokonce zvaţuje moţnost havrany střílet. Psychiatr Miroslav Koupil uvedl, ţe si na havrany jiţ zvykl, v léčebně totiţ pracuje jiţ přes čtvrt století. Ani on jich však tolik nepamatuje. Letos navíc zaţil něco neobvyklého. "Havrani se po tisících slétají na nedaleké pole a usedají do kruhu. Jako by se na něčem radili. Potom odlétnou," uvedl psychiatr, kterému osobně havrani nevadí. Milan Jachan, který má na okresním úřadu na starosti ţivotní prostředí, uvedl, ţe se na něho ředitelství léčebny obrátilo s ţádostí o pomoc. "Povolíme zřejmě redukční odstřel za mysliveckého dozoru. Zatím zvaţujeme, kolik havranŧ necháme postřílet," uvedl Jachan, který dodal, ţe havranŧ je letos v Kroměříţi tolik snad proto, ţe je lidé vyhnali odjinud. Jaroslav Svoboda z Moravského ornitologického spolku však tvrdí, ţe střílet havrany není šťastné řešení. "Daleko vhodnější je plašit havrany cvičenými dravými ptáky, například jestřáby, kteří jsou jejich přirozenými nepřáteli," řekl Svoboda a dodal, ţe kdyţ havrani uvidí dravce, odletí si najít místo svého houfování jinam. Svoboda také řekl, ţe se dá těţko říci, proč je havranŧ letos v Kroměříţi tolik. "Příčin mŧţe být mnoho, například nedostatek potravy jinde," uvedl ornitolog. Havraní "sněmy", které popsal Koupil, označil za znak hejnového chování. Podobně to podle něho dělají i velká hejna hus. Veterinář Karel Chvátal si nemyslí, ţe by havrani mohli ohroţovat lidské zdraví, i kdyţ připustil, ţe mohou roznášet ptačí tuberkulózu nebo i salmonelózu. "Toto nebezpečí však není nijak významné," řekl veterinář. Ani okresní hygienička Jarmila Číhalová si nemyslí, ţe by havrani byli pro lidi nějak nebezpeční. "Holubi jsou rozhodně nebezpečnější," tvrdí hygienička. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

270 - 201. Ekologové protestují proti dálnici do Rakouska Skóre: 0.89 Název: Ekologové protestují proti dálnici do Rakouska Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 19.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970219010029 Klíčová slova: prostředí (2), Ekologové, Ekologické, ekologŧ, ţivotní, ţivotního Ekologové protestují proti dálnici do Rakouska P r a h a - Ekologické Hnutí Duha chce zabránit plánované stavbě dálnice z Prahy do Českých Budějovic a na hranici s Rakouskem. Dálnice podle ekologŧ poškodí ţivotní prostředí a její budování podle nich ani nemá smysl, protoţe Rakušané na ni nechtějí navázat vlastní víceproudovou komunikací. Ministerstvo dopravy však tyto argumenty odmítá. "Stavbu dálnice si vynucuje rostoucí automobilová doprava. Do ţivotního prostředí chceme zasáhnout co nejméně a Rakušané stavbu čtyřpruhové komunikace na svém území také neodmítají," řekl zástupce ředitele odboru pozemních komunikací ministerstva Milan Machart. Ministr vlády Horního Rakouska Franz Hiesl uţ před dvěma lety napsal premiéru Václavu Klausovi, ţe Rakousko se stavbou komunikace dálničního typu z české hranice do Lince skutečně počítá. Hornorakouská vláda včera uvedla, ţe Rakousko v nejbliţších letech sice o stavbě čtyřpruhové komunikace neuvaţuje, ale ţe své stanovisko pravděpodobně změní, pokud Česká republika postaví dálnici aţ na hranice. Příhraniční obce přitom uţ mají vyčleněn na svých pozemcích koridor, kudy by silnice mohla vést. "Dálnice na českém území aţ k hranici nebude postavena dříve neţ za deset let," odhaduje Milan Machart. O její trase by dnes měla jednat vláda. Odpŧrcŧm dálnice vadí, ţe komunikace by měla vést přes Dolní Posázaví. "Zdejší lesy jsou označovány za plíce Prahy a slouţí k rekreaci desítek tisíc obyvatel," řekl předseda sdruţení jedenácti tamních obcí Jiří Naar. Machart však uvedl, ţe trasu navrhlo ministerstvo tak, aby měla co nejméně sporných míst. Vláda chce, aby se výstavba dálnic zrychlila. Ministr dopravy Martin Říman uvedl, ţe do roku 2002 bude vybudováno o osmdesát kilometrŧ dálnic více, neţ kabinet pŧvodně plánoval. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

271 - 202. Jsou obavy z těţby zlata skutečně zbytečné? Skóre: 0.84 Název: Jsou obavy z těţby zlata skutečně zbytečné? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.02.1997 Str.: 13 Zpracováno: 19.02.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970219010112 Klíčová slova: ekologicky, ekologických, ţivotního, prostředí Jsou obavy z těţby zlata skutečně zbytečné? Pan Petr Morávek, konzultant firmy RTZ Mindev, v článku Posedlost zlatou horečkou je skutečně zbytečná (MF DNES, 1. února), pojatém jako odpověď na text redaktorŧ Martina Schmarcze a Pavla Barocha, vehementně obhajoval těţbu zlata jako velice prospěšnou našemu státu a jeho občanŧm. Není sporu o tom, ţe těţba zlata je velice lukrativní činnost. Horší to uţ je s údajným prospěchem státu a jeho obyvatel. Pan Morávek uvádí, ţe by jenom výnos z daní představoval třicet aţ padesát procent z trţní ceny zlata, coţ by v případě loţiska v Mokrsku přineslo 350 aţ 500 milionŧ Kč ročně. Aniţ chceme o těchto číslech polemizovat, povaţujeme jen za trochu odváţné předem odhadovat výši daňových odvodŧ, zvláště při tak technologicky náročné činnosti. To nakonec potvrdí kaţdý daňový odborník. Pan Morávek však jaksi opomenul vzít při jejich kalkulaci v úvahu finanční zohlednění všech skutečných ztrát, ke kterým by při pouţití současné dostupné technologie nepochybně došlo, nemluvě o ztrátách, které se nedají finančně vŧbec vyčíslit. V případě loţiska v Mokrsku by při dosud jedině technicky moţné těţbě povrchovým zpŧsobem muselo být vytěţeno kolem 50 milionŧ tun horniny. Došlo by především k trvalému zničení nádherného rekreačního území a vyţadovalo by to rekultivaci borovského lomu v rozsahu délky Václavského náměstí a šířky téměř k náměstí Republiky a Wilsonovu nádraţí při hloubce aţ 200 metrŧ. Navíc lze předpokládat, ţe by se později těţba rozšířila i na další blízké loţisko v Čelině, které je sice méně vydatné, ale vyplatilo by se je jistě těţit s vyuţitím vynaloţených nákladŧ na jiţ existující těţební zařízení. To by však přineslo likvidaci dalšího rozsáhlého území. Na naše otázky, kde a jak by bylo vybudováno ekologicky nezávadné odkaliště, firma dodnes nedokázala odpovědět. Podle odhadŧ by toto odkaliště po skončení těţby obsahovalo téměř dvacet milionŧ tun kyanidem vyloučené horniny a jeho hráz by musela být vysoká kolem sedmdesáti metrŧ, coţ je výška Orlické přehrady. Výdaje na péči o takové odkaliště by musely být kalkulovány na celá desetiletí. Firmě se pochopitelně nechce přiznat, ţe s ohledem na finanční náklady by musela odkaliště situovat v relativním dosahu loţiska, které se nalézá v těsné blízkosti Slapské přehrady. Další otázkou je, jak by se daly vyčíslit náklady na léčení poškozeného zdraví občanŧ, vezmeme-li v úvahu, ţe by došlo k rozemletí kolem dvaceti milionŧ tun tvrdé rudy na jemný pudr a jeho louţení kyanidem, kterého by se muselo spotřebovat asi

1,5 tuny denně. Dále je odhadováno, ţe by při těţbě v Mokrsku došlo k uvolnění dalších jedovatých látek, jako jsou těţké kovy chrom, vanad a wolfram a zejména arzen, jehoţ mnoţství je v loţisku odhadováno na devět tisíc tun, a existují oprávněné obavy z jejich pronikání do ovzduší a spodních vod. V této souvislosti je nutno téţ brát seriózně v úvahu i moţná rizika ekologických havárií, které nelze nikdy vyloučit. Máme k dispozici konkrétní údaje o celé řadě těchto katastrof, ke kterým došlo například v poslední době jenom ve Spojených státech. Stačí jen pro ilustraci uvést katastrofu na dole Summitville Mine v Coloradu, kde byl v r. 1990 zničen jedovatými odpady veškerý ţivot na řece Alamosa. Těţařská firma uhradila pouze 2,5 mil. dolarŧ, zatímco je odhadováno, ţe bude třeba vynakládat na dŧkladné a dlouhodobé vyčištění celé oblasti kolem 100 mil. dolarŧ z kapes daňových poplatníkŧ. Kdyby chtěla firma RTZ Mindev skutečně finančně pokrýt shora uvedené škody a moţná rizika (pokud se ovšem dají vŧbec finančně vyčíslit), musela by je umořit v celkových nákladech. Potom se nabízí ovšem otázka, zda by mohla ještě odvádět nějaké daně a zda by se stala těţba vŧbec rentabilní. Problém je však v tom, ţe těţařské firmy s takto pojatou kalkulací i přes svá tvrzení nepočítají, protoţe dobře vědí, ţe jim to naše současné děravé právní předpisy dovolují. To ostatně potvrzuje i skutečnost, ţe se tyto firmy stejně vehementně nezajímají o prŧzkumy v sousedním Bavorsku, kde prokazatelně také existují zlatá loţiska. Škoda, ţe ani ostatní čeští zaměstnanci nejsou ochotni posuzovat celý problém objektivněji. Museli by totiţ uznat, ţe by bylo rozumnější ponechat zatím zlato v zemi, dokud nebudou k dispozici šetrnější technologie těţby a kdy cena zlata nepochybně dále poroste s jeho rostoucí vzácností. A pokud jde o poţadovaný nový prŧzkum loţiska v Mokrsku, ví pan Morávek nejlépe, ţe dosavadní prŧzkum, který sám v osmdesátých letech prováděl, je podle stanoviska ministerstva ţivotního prostředí pro posouzení současné surovinové politiky státu plně dostačující. Zpracovatel: Anopress IT a.s. (odborník) –

272 - 203. Vláda odloţila na neurčito výstavbu nové dálnice Skóre: 0.84 Název: Vláda odloţila na neurčito výstavbu nové dálnice Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.02.1997 Str.: 3 Zpracováno: 20.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970220010022 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologických, Ekologická Vláda odloţila na neurčito výstavbu nové dálnice P r a h a - Vláda se rozhodla, ţe nezačne kvŧli finančním potíţím a ochraně ţivotního prostředí stavět dálnici z Prahy směrem na České Budějovice, a odloţila její výstavbu na neurčito. Je to vŧbec poprvé, co kabinet z těchto dŧvodŧ takto rázně mění své plány s dálniční sítí. Jeho rozhodnutí přichází poté, co na konci loňského roku kvŧli hrozícímu schodku vyškrtl z rozpočtu miliardu korun právě na stavbu dálnic. "Vybudování tohoto silničního tahu by znamenalo zásah do velmi cenné krajiny," řekl ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický (ODA), který včera prosadil, aby byl návrh ministra dopravy Martina Římana (ODS) vládou zamítnut. Připomněl, ţe náklady na novou dálnici mohly překročit čtyřicet miliard korun. Skalický míní, ţe s menšími prostředky lze zlepšit silnici, která uţ vede přes Příbram a Písek, a komunikaci přes Tábor. Proti nové dálnici označované D 3 protestovali zejména obyvatelé a rekreanti z dolního Posázaví. "Je to výborná zpráva," uvedl Michal Vrbovec z obce Luka pod Medníkem u Prahy, v jejíţ blízkosti měla dálnice vést. Rozhodnutím vlády o odloţení výstavby byli včera očividně zaskočeni úředníci ministerstva dopravy, kteří se domnívají, ţe Skalický podlehl tlaku ekologických iniciativ a občanských sdruţení, jeţ proti projektu bojovaly. "Je zajímavé, ţe Skalický před čtrnácti dny s dálnicí souhlasil, a den před jednáním vlády jsme od něj dostali zprávu, ţe je proti," řekl jeden z pracovníkŧ Římanova úřadu. "Názor jsem nikdy nezměnil a není to názor vynucený tlakem občanských iniciativ," reagoval na obvinění Skalický, podle něhoţ není stavba dálnice v budoucnu zcela ztracena. Ekologická hnutí a občanská sdruţení včerejší vládní rozhodnutí uvítaly. "Jakákoli jiná varianta je rozumnější neţ nová dálnice," uvedl Ondřej Simon z Hnutí Duha, které usiluje o to, aby vláda více podporovala ţelezniční spojení s jiţními Čechami. Kabinet se při svém rozhodování příliš neřídil stanoviskem Rakouska, které váhá, zda naváţe na českou dálnici čtyřproudovou komunikací. "Není spor o tom, ţe vláda chce, aby spojení Prahy s Budějovicemi a státní hranicí je třeba zlepšit. Je to vnitřní záleţitost České republiky bez ohledu na to, jestli Rakousko dálnici postaví nebo ne," řekl ministr financí Ivan Kočárník (ODS). Dodal, ţe vláda bude v nejbliţší době věnovat pŧldenní nebo celodenní zasedání rozvoji dálniční sítě včetně dopravního spojení Prahy s Českými Budějovicemi. PAVEL BAROCH, KATEŘINA KRATOCHVÍLOVÁ Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

273 - 204. Ekologové ţenou přehradu k soudu Skóre: 0.91 Název: Ekologové ţenou přehradu k soudu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970220010031 Klíčová slova: Ekologové (2), prostředí (2), Ekologická, ţivotní, ţivotního, ekologické Ekologové ţenou přehradu k soudu Ú s t í n a d L a b e m - Ekologická organizace Přátelé přírody Občanská společnost z Ústí nad Labem podala na vládu stíţnost Ústavnímu soudu. Ekologové v ní obviňují Klausŧv kabinet, ţe v rozporu se zákonem schválil program rozvoje vodních cest do roku 2005. Program mimo jiné předpokládá postavit na Labi v Malém Březně na Ústecku přehradu, jeţ by podle ochráncŧ přírody zničila zdejší vzácné ekosystémy. "Podle zákona o posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí byla vláda povinna předloţit koncepci veřejnosti k připomínkám, jeţ by se staly součástí stanoviska ministerstva ţivotního prostředí," řekl včera předseda ekologické organizace Marian Páleník. "To ale neudělala, a proto by Ústavní soud měl platnost koncepce zrušit," dodal. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

274 - 209. Ocenění za občanské iniciativy získali ekologové i štamgasti Skóre: 0.87 Název: Ocenění za občanské iniciativy získali ekologové i štamgasti Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.02.1997 Str.: 5 Zpracováno: 21.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970221010099 Klíčová slova: ekologové, ekologický Ocenění za občanské iniciativy získali ekologové i štamgasti P r a h a - Ambiciózní ekologický projekt malé obce Ţiţice u Slaného, která chce co nejvíce vyuţít čistých zdrojŧ energie například na veřejné osvětlení nebo vytápění domŧ, včera dostal prestiţní cenu nadace Místa v srdci, která podporuje rozvoj občanských iniciativ. "Některá zařízení na výrobu elektřiny budou pouţita jako vŧbec první v Evropě," uvedl autor projektu Jindřich Beneš. Do projektu jsou zapojeny i sousední vesnice Osluchov, Drnov a Luníkov. Například v Osluchově uţ od podzimu stojí fotovoltaické zařízení, které přes den proměňuje sluneční energii na elektřinu. V noci pak rozsvěcuje dvanáct pouličních lamp. "Veřejné osvětlení mŧţe být napájeno sluneční energií aţ dvě stě dní v roce," řekl Beneš. Ještě letos by za Osluchovem měly stát dvě větrné elektrárny, později k nim přibudou další sluneční kolektory. U obce Luníkov bude na Mlýnském potoce zřízena malá vodní elektrárna, jejíţ elektřina bude napájet veřejné osvětlení. V okolí Ţiţic povede naučná stezka, která návštěvníkŧm přiblíţí technologie pro vyuţití alternativních zdrojŧ energie a zároveň přírodní a historické památky tohoto regionu. Další z cen nadace Místa v srdci včera obdrţelo i Sdruţení přátel hostince U černého vola, téměř čtyři sta let staré hospody, kterou si vzali do pronájmu štamgasti a z jejíchţ výnosŧ podporují sousední školu Jaroslava Jeţka pro nevidomé děti. Nadace zejména hodnotí jako pozitivní, ţe se členŧm občanské komunity podařilo na Hradčanech zachovat jediný sousedský hostinec. Ocenění se dočkaly i znovuoţivené Hořické Pašije, příběh o Jeţíši, ve kterém v přírodním divadle účinkuje na sto obyvatel šumavských Hořic. Nadace Místa v srdci vyzdvihla, ţe lidé z Pošumaví mají zájem o kulturu a snaţí se o sblíţení mezi Čechy a pŧvodními německými obyvateli pohraničí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

275 - 210. Jaké argumenty mají odpŧrci a zastánci pŧvodní trasy D 3 Skóre: 0.84 Název: Jaké argumenty mají odpŧrci a zastánci pŧvodní trasy D 3 Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 21.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970221010030 Klíčová slova: ţivotní (2), prostředí (2) Jaké argumenty mají odpŧrci a zastánci pŧvodní trasy D 3 Proti stavbě: - nová dálnice je příliš drahá - dálnice výrazně poškodí přírodu v dolním Posázaví, které je také významným rekreačním územím Rakousko nechce na dálnici navázat čtyřproudou komunikací - problémy s dopravou na Táborsku lze řešit stavbou obchvatŧ a modernizací nynější silnice přes Benešov a Tábor - dálnici do jiţních Čech je moţné nahradit čtyřproudou komunikací z Příbrami - nákladní dopravu je moţné převést na ţeleznici Pro stavbu: - stavbu dálnice si vynucuje rostoucí automobilová doprava trasa dálnice byla stanovena tak, aby co nejméně poškodila ţivotní prostředí - republika nemá ţádnou dálnici na hranici s Rakouskem - dálnice řeší zejména vnitrostátní problémy s dopravou, není tak podstatné, jestli Rakušané na tuto komunikaci naváţí svou čtyřproudou silnicí - lidé na Táborsku nebudou tolik obtěţováni hustým provozem - veškerou nákladní dopravu není moţné převést na ţeleznici, která více šetří ţivotní prostředí Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

276 - 237. Protiradonová opatření budou trvat ještě léta Skóre: 0.80 Název: Protiradonová opatření budou trvat ještě léta Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.02.1997 Str.: 4 Zpracováno: 27.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970227010022 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologických Protiradonová opatření budou trvat ještě léta P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí odhaduje, ţe bude trvat ještě minimálně deset let, neţ se podaří upravit všechny staré domy, do nichţ z hornin proniká nebezpečný radonový plyn. "Záleţí to také na tom, kolik peněz na tato opatření bude k dispozici," řekla ředitelka odboru ekologických rizik a monitoringu Marie Adámková. Za šest let uvolnil stát na stavební úpravy ve zhruba dvou tisících obytných domech, školách, školkách a na opravy veřejných vodovodŧ 920 milionŧ korun. "Někteří lidé ale na tyto akce také přispívají, anebo si je dokonce platí sami," uvedla Adámková. Letos jde z rozpočtu na radonový program 120 milionŧ korun. Podle odhadu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bydlí asi dvě procenta obyvatel republiky v domech, kam proniká radonový plyn. Odborníci sice znají oblasti, kde je výskyt radonového plynu největší, předpokládají však, ţe dosud nalezli pouze dvacet procent takto zasaţených objektŧ. "Systematické vyhledávání domŧ pokračuje," řekla Adámková. Dlouhodobé vdechování radonového plynu mŧţe zpŧsobovat rakovinu plic. Josef Thomas z úřadu pro jadernou bezpečnost uvedl, ţe člověk, který se celý ţivot pohybuje v takové koncentraci, při níţ se uţ doporučují stavební úpravy domu, se vystavuje stejnému riziku, jako by denně vykouřil krabičku cigaret. "Podle hrubého odhadu se ročně vyskytne devět set nových případŧ rakoviny, které zpŧsobuje radonový plyn. "Předpokládáme, ţe toto číslo bude díky stavebním úpravám postupně klesat," řekla Adámková. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

277 - 239. Ministerstvo hodlá vyváţet rysa ostrovida do zahraničí Skóre: 0.80 Název: Ministerstvo hodlá vyváţet rysa ostrovida do zahraničí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.02.1997 Str.: 5 Zpracováno: 28.02.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970228010159 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Ministerstvo hodlá vyváţet rysa ostrovida do zahraničí T á b o r - Myslivci na jihu Čech si zatím bezúspěšně stěţují na přemnoţení rysa ostrovida a zatím marně volají po redukování jeho stavu. "Všechny ţádosti o náhradu škody nebo o povolení k odlovu zatím pozastavujeme. V prvním pololetí letošního roku totiţ vedení ministerstva projedná odbornou koncepci chovu rysa," uvedl Josef Jirát z ministerstva ţivotního prostředí. První fází regulace rysa podle něj bude odchyt. "Zoologické zahrady mají rysŧ přebytek, a tak jedním z uvaţovaných řešení je posílení rysí populace například v Jeseníkách nebo jejich vývoz do západní Evropy, odkud se nám ozvali jiţ někteří zájemci," řekl Jirát. Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ivan Ţlábek připustil, ţe mladé rysy vytlačují dospělí jedinci mimo teritoria, která ovládají. Nedospělí rysi bez vlastního území se pak rozptylují do vnitrozemí, a objevují se tak i mimo oblast trvalého výskytu. "Je pravděpodobné, ţe v řídkém výskytu rys postupně pokryje prakticky celé území republiky," míní Ţlábek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

278 - 247. Bývalý ministr je proti těţbě zlata na Šumavě Skóre: 0.84 Název: Bývalý ministr je proti těţbě zlata na Šumavě Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 01.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970301010023 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Bývalý ministr je proti těţbě zlata na Šumavě K a š p e r s k é H o r y Bývalý ministr ţivotního prostředí Bedřich Moldan se postavil proti plánované těţbě zlata v Kašperských Horách. Při setkání s obyvateli města, které pořádala společnost TVX Bohemia dŧlní, jeţ nyní na Šumavě zkoumá loţisko zlata, prohlásil, ţe s dobýváním v ţádném případě nesouhlasí. "Jsem přesvědčený, ţe jakékoli přínosy případné těţby nikdy nevyrovnají nevyhnutelnou devastaci ţivotního prostředí," uvedl. Dodal, ţe největší problém spatřuje v tom, kam by se uloţila všechna vytěţená hornina. "Jestliţe se má v Kašperských Horách vytěţit sto tun zlata, tak se zde musí vytěţit také asi sto milionŧ tun horniny. Kdyby se všechna uloţila na kuţelovitý kopec, zakryla by do výše 370 metrŧ celou Letenskou pláň a ještě by zabrala celý areál Sparty a sahala by aţ do Vltavy. To znamená, ţe by kopec byl ještě o sto metrŧ výše, neţ je Petřín," řekl. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

265. Labuť zasaţená šípem se navrátí zpět do přírody Skóre: 0.80 Název: Labuť zasaţená šípem se navrátí zpět do přírody Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 05.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970305010067 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Labuť zasaţená šípem se navrátí zpět do přírody K a r l o v y V a r y - Karlovarští ochránci se zítra chystají do přírody vypustit labutího samce, který se v domově dětí s malou zoologickou zahradou v Karlových Varech-Staré Roli zotavil z útoku neznámého pytláka. Ten mu prostřelil krk šípem a ptáka pak přes šest hodin na Ohři chytali hasiči v gumových člunech, neţ se jim ho podařilo polapit do sítě. Hana Hájková z odboru ţivotního prostředí karlovarské radnice uvedla, ţe policisté minulý týden zadrţeli také dva muţe nesoucí přes rameno větší pytel, ve kterém byla labuť s uříznutou hlavou. "Za trestný čin týrání zvířat či pytláctví hrozí pachateli aţ patnáctitisícová pokuta. Jestliţe zjistíme, ţe byl uţ za tento čin trestán, mŧţe jít aţ na rok do vězení," řekla. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

280 - 267. Vláda nařídí firmám, aby braly zpět stanovené obaly a výrobky Skóre: 0.89 Název: Vláda nařídí firmám, aby braly zpět stanovené obaly a výrobky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 06.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970306010026 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), ţivotní Vláda nařídí firmám, aby braly zpět stanovené obaly a výrobky P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí připravuje pro vládu návrh nařízení, podle něhoţ budou výrobní a dovozní firmy povinny odebírat zpět od občanŧ určité obaly a výrobky. Vydat toto nařízení ukládá kabinetu zákon o odpadech, který minulý týden schválila sněmovna, ale zatím ho neprojednal Senát. Podle pracovní verze, která je asi rok stará, by firmy měly například odebírat pouţité minerální oleje, pneumatiky, olověné akumulátory, veškeré obaly z papírŧ a lepenek, skla, plastŧ nebo dřeva. Ministerstvo si od tohoto kroku slibuje, ţe se sníţí mnoţství odpadu, které dosud končí na skládkách, protoţe pro firmy bude výhodnější obaly znovu pouţít. "Toto nařízení vlády ale začne platit aţ od roku 2001, aby podniky měly čas se na změnu připravit," řekl ředitel odboru odpadŧ ministerstva ţivotního prostředí Alois Kopecký. Parlamentní výbor pro ţivotní prostředí se pokusil vyţádat na vládě, aby do konce tohoto roku připravila speciální zákon o obalech. Sněmovna však tento poţadavek zamítla na návrh ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického (ODA), který se domnívá, ţe zatím postačí vyhlášky. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

281 - 269. Odborníci tvrdí, ţe přimět lidi ke třídění zbytkŧ trvá generace Skóre: 0.80 Název: Odborníci tvrdí, ţe přimět lidi ke třídění zbytkŧ trvá generace Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 06.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970306010027 Klíčová slova: ekologického, ţivotního, prostředí Odborníci tvrdí, ţe přimět lidi ke třídění zbytkŧ trvá generace P r a h a - Přimět lidi k tomu, aby třídili domácí odpad a poté ho vhazovali do zvláštních kontejnerŧ, mŧţe podle odborníkŧ trvat i řadu let. "Je to záleţitost na generace," řekl výkonný ředitel Svazu odpadového prŧmyslu Josef Vančura. Zákon o odpadech umoţňuje obcím vydat vyhlášku, podle níţ budou lidé povinni ze svého odpadu oddělit například papír, sklo a umělé hmoty. "Kdyţ do kontejneru na papír hodí lidé sklenice nebo hořlavinu, je po třídění," uvedl starosta Sokolova Jiří Dytrych. Tomu, ţe domácnosti budou dobrovolně třídit svŧj odpad, příliš nevěří Daniel Vondrouš z ekologického Hnutí Duha. "Někteří starostové se bojí, ţe si vyhláškou o třídění odpadŧ naštvou celou obec," řekl. "Navíc se to nedá vynutit ani kontrolovat. Jediná šance je nabídnout rŧzné výhody, například levnější odvoz některých odpadŧ," dodal. Připomněl zkušenosti z Rakouska a Německa, kde se určité druhy odpadu odváţejí od domŧ zdarma. "V zákonu mohl být zakotven i zálohový systém," soudí Vondrouš. "Stejně jako se zálohují láhve, je moţné zálohovat třeba pneumatiky." Ředitel odboru odpadŧ ministerstva ţivotního prostředí Alois Kopecký uvedl, ţe ministerstvo připravuje na základě zákona o odpadech vyhlášku, podle níţ budou obce povinny určitý odpad odebírat od občanŧ zdarma. "Měl by to být papír, sklo, uvaţujeme také o plastech," řekl Kopecký. Vyhláška by měla začít platit od příštího roku stejně jako zákon, který ještě musí schválit Senát. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

282 - 270. Obce uţ chystají vyhlášky o zacházení s odpadem Skóre: 0.80 Název: Obce uţ chystají vyhlášky o zacházení s odpadem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 06.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970306010025 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologických Obce uţ chystají vyhlášky o zacházení s odpadem P r a h a - Obce, které se podle nového zákona o odpadech rozhodnou vydat vyhlášku, v níţ nařídí obyvatelŧm třídit domovní odpad a odevzdávat ho do speciálních nádob, se mohou dostat do váţných potíţí. Některé z nich si totiţ zřejmě nedokáţou poradit s tím, jak přimět občany, aby domácí odpad třídili. "Někteří lidé, ale třeba i podnikatelé chodí sypat svŧj odpad do popelnice přes ulici, jen aby nemuseli platit za odvoz svého kontejneru. Nejsme schopni to uhlídat, takţe si nedovedu představit, jak bychom zajistili, aby domácnosti své odpadky skutečně třídily," řekl starosta Sokolova Jiří Dytrych. Obce, které vyhlášku vydají, se také mohou dostat do soudních sporŧ s občany, kteří odmítnou odpad třídit. Vedoucí ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček v této souvislosti uvedl, ţe někdo by si mohl povinnost třídit domovní odpad vykládat jako omezení vlastnického práva. "Pokud ale vyhláška směřuje k ochraně ţivotního prostředí, asi bych ji toleroval," připustil Pavlíček. Výkonný ředitel Svazu odpadového prŧmyslu Josef Vančura upozornil také na nebezpečí, ţe některé obce nebudou vědět, co s roztříděným odpadem. Hrozí proto, ţe roztříděné zbytky stejně nakonec vysypou na skládku, kde končí asi osmdesát procent všeho komunálního odpadu. "Obce v tom budou pěkně bruslit, metodicky, organizačně, finančně. Bude třeba zajistit, aby jednotlivé druhy odpadu někdo odebíral, coţ pro některé obce mŧţe být neřešitelný problém," míní Vančura. Některá města si však po několikaletých zkušenostech s tříděním odpadu dokázala přece jen poradit. Například v Brně mohou lidé ukládat zdarma do takzvaných ekologických dvorŧ starý nábytek, linolea či matrace. Ve dvorech se pak odpadky třídí, aby mohly být znovu pouţity. Městské části takto ušetří a mají navíc méně problémŧ s černými skládkami. Vyhlášku o třídění odpadu se chystá přijmout i radnice v Lanţhotě u Břeclavi. "Ve vyhlášce stanovíme, ţe ti, kdo budou odpad třídit, zaplatí za jeho likvidaci méně," řekl starosta Tomáš Polach. V Lanţhotě uţ nyní lidé třídí papír a umělé hmoty, a obec ukládá na skládku méně odpadŧ. "Papír a ţelezo vozíme do sběren, plasty dále třídíme. Nyní je máme slisované, ale nemáme odběratele. Podle předběţné dohody od nás bude plasty odebírat firma, která z nich bude dělat nějaké obaly," dodal Polach. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

283 - 271. Úřady uţ nebudou schvalovat plány likvidace odpadŧ Skóre: 0.80 Název: Úřady uţ nebudou schvalovat plány likvidace odpadŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 06.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970306010022 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Úřady uţ nebudou schvalovat plány likvidace odpadŧ P r a h a - Obce a podniky podle nového zákona o odpadech, který zbývá ještě přijmout v Senátu, uţ nebudou muset předkládat okresním úřadŧm ke schválení plány, jak naloţí se svým odpadem. "Jsem rád, ţe ustanovení o programech odpadového hospodářství sněmovnou neprošlo, programy byly dobrý úmysl, ale přinášely pouze byrokracii," řekl ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický (ODA). Ochránci přírody, firmy zaměřené na likvidaci odpadŧ i poslanci však zrušení programŧ kritizují. "Zcela se ustřihne cesta ke sledování toho, jak se s odpady nakládá," řekl výkonný ředitel Svazu odpadového prŧmyslu Josef Vančura. "Ve vyspělých zemích, například v Kanadě, jsou tyto programy povinné." Zpracovatel: Anopress IT a.s.

284 - 274. Díky zákonu ubude odpadŧ na skládkách, uvedl Skalický Skóre: 0.80 Název: Díky zákonu ubude odpadŧ na skládkách, uvedl Skalický Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 07.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970307010031 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Díky zákonu ubude odpadŧ na skládkách, uvedl Skalický P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický očekává, ţe díky novému zákonu o odpadech se jejich vznik omezí a zároveň jich méně skončí na skládkách. "Neumím říct, jaká bude situace za tři roky, vývoj nelze přesně popsat, ale zákon vyvolá příznivý trend. Mnoţství odpadu ukládaného na skládky se bude sniţovat," řekl Skalický. Ministrŧv názor však odmítá výkonný ředitel Svazu odpadového prŧmyslu Josef Vančura. "Zákon rozhodně nepovede ke sniţování mnoţství odpadŧ na skládkách," uvedl Vančura. Zákon uţ sice schválila sněmovna, ale ještě ho neprojednal Senát. Vančura kritizuje zejména to, ţe poplatky za uloţení odpadu i přes snahu některých poslancŧ zŧstaly příliš nízké, takţe se podle něho nevyplatí odpady spalovat nebo recyklovat. "Je to vítězství skládkařské lobby," řekl. Ministr Skalický uvedl, ţe poplatky podle zákona porostou. Nyní se za komunální odpad platí dvacet korun za tunu, v roce 2003 by částka měla vzrŧst aţ na osmdesát korun. K této sumě si však obce musí ještě připočítat náklady na odvoz odpadkŧ. Skalický nevyloučil, ţe ministerstvo bude hledat nové moţnosti, jak mnoţství odpadu na skládkách sniţovat, pokud se to v nejbliţších letech nepodaří. "Pŧvodci odpadŧ jsou povinni evidovat, kolik odpadu vyprodukují a jak s ním naloţí. Budeme to sledovat," řekl ministr. V zemi vznikne ročně několik desítek milionŧ tun odpadŧ a většina zatím končí právě na skládkách. Na ně se odváţí zhruba osmdesát procent veškerého komunálního odpadu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

285 - 276. Přes nebezpečnou silnici budou ekologové obojţivelníky nosit Skóre: 0.84 Název: Přes nebezpečnou silnici budou ekologové obojţivelníky nosit Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 07.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970307010100 Klíčová slova: ekologové, ţivotního, prostředí Přes nebezpečnou silnici budou ekologové obojţivelníky nosit B r o u m o v - Ochránci přírody na Tachovsku chtějí letos u frekventované silnice v obci Broumov postavit umělé zátarasy, aby zabránili smrti stovek ţab, které po ní kaţdým rokem na jaře přecházejí ze zimních úkrytŧ k tamnímu rybníku. Je to vŧbec poprvé, co tímto zpŧsobem tachovští ochránci zajišťují bezpečný přechod těchto obojţivelníkŧ. "Při silnici postavíme několik centimetrŧ vysoký igelitový pás, aby ho zvířata nemohla přelézt. Pod něj dáme nádoby, do kterých budou ţáby padatm, a pak je přeneseme přes silnici, aby mohly bezpečně pokračovat k vodě," řekl Petr Mudra z Českého svazu ochráncŧ přírody v Tachově. Ochránci zatím přesně nevědí, kdy zábrany k cestě postaví. "Záleţí to na počasí. Pokud bude pěkně, mŧţe to být jiţ za několik dnŧ. Předpokládáme ale, ţe ţáby začnou putovat aţ v prvních dubnových dnech," dodal Mudra. V tachovském okrese je několik silnic, přes které v jarních měsících přecházejí v houfech stovky ţab. Ţádná z nich však není pro zvířata tak nebezpečná jako komunikace v Broumově. "Většinou jsou to bezvýznamné silnice, po kterých nejezdí téměř ţádné automobily. Cesta v Broumově bývala také klidná, ale nyní vede k hraničnímu přechodu," informoval Pavel Řepa z referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Tachově. Nejúčinnější ochranou obojţivelníkŧ jsou podle ochráncŧ přírody malé podchody pod silnicemi. Jejich výstavba je však finančně náročná a v republice se je zatím nedaří příliš prosazovat. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

286 - 277. Kdo třídí, musí mít za tři Skóre: 0.84 Název: Kdo třídí, musí mít za tři Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.03.1997 Str.: 12 Zpracováno: 08.03.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970308010211 Klíčová slova: ekologické, Ekologové Kdo třídí, musí mít za tři Kaţdý z nás to určitě ví - třídit odpad je šetrné k přírodě i k člověku. Pouze z ideálŧ a pěkných myšlenek však lidská povaha ekologické dobro nenamele. Potřebuje silnou motivaci. I popelnice musí vybízet k okřídlenému "kdo šetří, má za tři" nebo ještě lépe "kdo netřídí, platí krvavé peníze". Pesimistická věštba, ţe se dobereme k pilnému třídění odpadŧ aţ v dalších generacích, je v lepším případě apriorní skepse, v horším případě alibismus. V Rakousku či Německu trvalo jedno dvě desetiletí, neţ lidé dospěli k přesvědčení, ţe i nepotřebné zbytky z našich domovŧ si zaslouţí promyšlené zacházení. Stačilo vlastně málo. Ekologové "uvrtali" učitele, ti zase ţáčky, kteří nakonec vychovali své rodiče. Takţe třeba nařízení zakazující vyhazovat do popelnic ředidla, baterie či staré léky nakonec většina lidí vzala jako samozřejmost. Sebelepší osvěta ovšem je a bude málo platná, pokud stát neudělá víc neţ jen to, ţe dovolil obcím, aby lidem nařídily třídit odpadky. Nepostačí ani příští povinnost obcí odebírat od lidí sklo, papír či plasty zdarma. Odpadky jsou byznys. Nebude-li k mání dost podnikatelŧ, jimţ se vyplatí vydělávat si zpracováním roztříděného odpadu na chléb vezdejší, odpadky nás budou strašit dál. Pro mnohé obce je bohuţel pořád ještě jednodušší vozit většinu odpadu na skládky a zákonem nařízené zdraţování poplatkŧ za ně mohlo být tvrdší. Odpadková kalvárie však začíná u domácího smetníku. Člověk je tvor ekonomicky myslící. Víc neţ příkazy a přesvědčování ho vybídne k třídění odpadkového koše zájem o vlastní peněţenku. Platí přitom prosté počty. Za odvoz netříděného odpadu by se mělo tvrdě platit, odvoz tříděného by naopak měl být mnohem levnější nebo dokonce zadarmo. To sice zelené ministerstvo chystá, ale teprve tehdy, aţ nad sloţenkou za netříděný odpad dostaneme šok, přinutí se většina z nás dělat z domácích zbytkŧ úhledné balíčky. Dvacetikoruna měsíčně navíc neudělá z popelnice seriózní součást rodinné rozpočtové debaty. Zda nezhyneme na hromadách odpadkŧ, záleţí hodně na naší soukromé vŧli. Jen ta ovšem nestačí. Je třeba jí pomoci. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jana Bendová (novinář) –

287 - 303. Rušení vlakových spojŧ se o pár měsícŧ zpozdí Skóre: 0.84 Název: Rušení vlakových spojŧ se o pár měsícŧ zpozdí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.03.1997 Str.: 3 Zpracováno: 12.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970312010016 Klíčová slova: ekologické, ekologové Rušení vlakových spojŧ se o pár měsícŧ zpozdí P r a h a - Plánované rušení zhruba třetiny vlakových spojŧ, které vedení Českých drah oznámilo na letošní duben, se pravděpodobně o několik měsícŧ zpozdí. Ředitelka osobní dopravy Českých drah Luďka Hnulíková uvedla, ţe dráhy musí nejprve dŧkladně prověřit případy spojŧ, které by se měly rušit, a ţe se musí také domluvit s okresními úřady na tom, jak budou zrušené vlaky nahrazeny. Odklad však mohou zpŧsobit i ekologické organizace, které s omezováním ţelezniční dopravy nesouhlasí. "Jakékoli rušení vlakŧ zpŧsobí, ţe přibude aut, a to i v případě, ţe se zavede náhradní autobusová doprava," řekl Daniel Vondrouš z Hnutí Duha. Okresní úřady se podle Hnulíkové většinou obávají, ţe zrušení vlakŧ bude pro ně znamenat jen další výdaje na autobusy, jeţ by měly ţelezniční spoje nahradit. "Přitom i tyto úřady jsou podobně jako dráhy státní podnik, a na naše ztráty proto v dŧsledku doplácejí stejně jako my," řekla Hnulíková. Okresní úřady ovšem chtějí dostávat alespoň polovinu z částky, kterou dráhy rušením vlakŧ ušetří. "Je moţné některé vlaky zrušit a nasadit místo nich autobusy. To, co uspoří dráha, by se ale mělo rozdělit. Polovinu by měly dostat okresní úřady a obce, aby zaplatily náhradní dopravu," uvedla vedoucí referátu libereckého okresního úřadu Stanislava Jakešová. Podle Jakešové je nutné rušení spojŧ projednat nejméně čtvrt roku předem. "Od vedení drah jsme však dosud nedostali ţádné konkrétní návrhy. Ministr dopravy se nás pouze v dopise zeptal, jestli by zrušení některých vlakŧ přicházelo v úvahu," řekla Jakešová. České dráhy chtějí zrušením asi dvou tisíc spojŧ řešit svoji špatnou finanční situaci zejména v osobní dopravě, jejíţ ztráta v loňském roce dosáhla šesti a pŧl miliardy korun. Budou proto posuzovat všechny vlaky, které cestující vyuţívají jen z padesáti procent a méně. První úbytek vlakŧ by měl podle Hnulíkové nastat na konci července a mnohem razantnější změny cestující zaznamenají koncem září. Celý projekt by měl skončit během roku a pŧl. "Nepŧjde o plošné rušení tratí, ale o sniţování počtu spojŧ. Pokud je někde například paralelní autobusová doprava, není dŧvod, aby tam několikrát denně jezdil vlak," uvedla Hnulíková. S plány Českých drah zásadně nesouhlasí ekologové, neboť vlaky produkují méně škodlivin neţ autobusy. Podle Daniela Vondrouše z Hnutí Duha by rušení spojŧ dráze spíš uškodilo. "Základní výhoda ţeleznice je totiţ v její dostupnosti na mnoha místech, zejména ve vysokohorských oblastech," dodal Vondrouš. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

304. Ministerstvo je proti pořádání mistrovství světa Skóre: 0.91 Název: Ministerstvo je proti pořádání mistrovství světa Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 12.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970312010024 Klíčová slova: prostředí (5), ţivotního (4), ţivotní Ministerstvo je proti pořádání mistrovství světa P r a h a - Snaha čtyř severočeských měst, která chtějí, aby se v roce 2003 uskutečnilo v Jizerských horách mistrovství světa v klasickém lyţování, dostala včera váţnou trhlinu. Proti koncepci, kterou předloţily Liberec, Jablonec nad Nisou, Bedřichov a Janov nad Nisou, se totiţ dŧrazně postavilo ministerstvo ţivotního prostředí. "Všechny navrhované varianty by měly negativní dopad na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, a to především na lesní porosty, rašeliniště a mokřady," vysvětlil zamítnutí mluvčí ministerstva Vlastimil Lenz. Dodal, ţe nové běţecké trasy mají vést přes les, který je ohroţen škodlivinami. Při budování tratí by podle Lenze museli organizátoři mnohé stromy pokácet, čímţ by se zvýšilo riziko, ţe zahyne les na velkém území. Rozhodnutí ministerstva uvítali ochránci přírody. Záměr pořádat mistrovství světa bude však ještě projednávat vláda. "Věřím, ţe kabinet bude nakonec s projektem souhlasit," uvedl Jan Zelenka, který je hlavním manaţerem Sdruţení Ski 2003, jeţ čtyři severočeská města zaloţila. Také ministerstvo ţivotního prostředí připouští, ţe by své záporné stanovisko změnilo, pokud by pořadatelé připravili novou koncepci. "Tato varianta by musela splňovat velmi přísné podmínky ochrany ţivotní prostředí," řekl mluvčí Lenz. "Navrhujeme systém, aby například z kaţdého milionu na stavební práce šla okamţitě určitá část na zlepšení ţivotního prostředí," prohlásil Zelenka. Připomněl, ţe organizátorŧm jde zejména o rozvoj celé oblasti. "Cílem není uspořádání jedné akce, ale snaha připravit náš region na neustálý rozvoj cestovního ruchu," uvedl Zelenka. Vláda pořádání mistrovství světa v klasickém lyţování v Jizerských horách sice uţ před rokem podpořila, a dokonce uţ uvolnila z rozpočtu dvacet milionŧ korun, zároveň si však vyţádala stanovisko ministerstva ţivotního prostředí. Ačkoli organizátoři odmítají přesně sdělit, kolik by jejich projekt stál, podle odhadŧ by to mělo být mezi stovkami milionŧ aţ miliardami korun. Náklady by měl nést stát, obce a sponzoři. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

289 - 305. Skalického úřad zamítl ţádost o prŧzkum u Mokrska Skóre: 0.87 Název: Skalického úřad zamítl ţádost o prŧzkum u Mokrska Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.03.1997 Str.: 3 Zpracováno: 12.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970312010019 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3), ochranu, přírody Skalického úřad zamítl ţádost o prŧzkum u Mokrska P r a h a - Naděje českobritské společnosti RTZ-Mindev, ţe zahájí prŧzkum loţiska zlata v Mokrsku ve středních Čechách, se ztenčila na minimum. Ministerstvo ţivotního prostředí definitivně zamítlo její ţádost o povolení prŧzkumu v této lokalitě. Těţaři podle náměstka ministra ţivotního prostředí Radima Špačka však podali novou ţádost a zároveň napadli ministerské rozhodnutí u soudu. Ochránci přírody a občanské iniciativy přijali verdikt ministerstva s nadšením, ovšem zároveň se obávají dalších krokŧ těţební společnosti. "Samozřejmě jsme rozhodnutí ministerstva přivítali, ale máme obavy z toho, co firma udělá dál, aby nepříznivý vývoj zvrátila," řekl jednatel Společnosti na ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera Jaroslav Andres. Poblíţ Slap firma plánovala otevřít po roce 2000 povrchový dŧl. RTZ-Mindev usiluje o prŧzkum zlatého loţiska uţ několik let. Loni v létě tehdejší ministerstvo hospodářství její ţádost o povolení prŧzkumu zamítlo, ale těţaři se odvolali. Protoţe bylo mezitím ministerstvo hospodářství zrušeno, projednalo odvolání ministerstvo ţivotního prostředí, na něţ přešly tyto kompetence. Náměstek Špaček se včera odmítl vyjádřit k tomu, jestli ministerstvo zamítne rovněţ novou ţádost RTZ-Mindev o prŧzkum loţiska. "Projednáme to, ale nechci rozhodnutí předjímat," řekl Špaček. Ministr Skalický uţ na podzim uvedl, ţe jeho úřad nebude vydávat licence na prŧzkum loţisek zlata a dalších nerostŧ, dokud vláda neurčí nový mechanismus povolování prŧzkumných prací. Skalický přitom chce posílit úlohu státu, který by měl v budoucnu více ovlivňovat, jaká loţiska se budou zkoumat a případně i těţit. S tímto návrhem v lednu souhlasili také ekonomičtí ministři. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

290 - 322. V boji o sklad nakonec Dukovany rezignovaly Skóre: 0.80 Název: V boji o sklad nakonec Dukovany rezignovaly Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 17.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970317010022 Klíčová slova: ţivotního, prostředí V boji o sklad nakonec Dukovany rezignovaly D u k o v a n y - Ve stejný den, kdy německá policie rozháněla vodními děly demonstranty pobouřené transportem jaderného paliva, zrušila česká vláda pět let starý slib, ţe v jaderné elektrárně Dukovany bude dočasně skladována jen menší část vysoce radioaktivních vyhořelých palivových článkŧ. Nic se však nedělo. Pod okny vlády ani u brány dukovanské elektrárny nikdo nedemonstroval. "Verdikt vlády je závaţný a je zajímavé, ţe to nechalo obyvatele v klidu. Je však dobře, ţe to tak dopadlo," říká náměstek předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Miroslav Hrehor. Obyvatelé Dukovan se ještě v roce 1992 zuby nehty bránili tomu, aby v elektrárně byl sklad postaven. Pak přistoupili na kompromis, ţe v Dukovanech bude skladována menší část pouţitého paliva, kterou společnost ČEZ v roce 2005 odveze do centrálního skladu mimo elektrárnu. Nyní je však velmi pravděpodobné, ţe veškeré vyhořelé palivo nakonec zŧstane v Dukovanech. Teď mnohé obyvatele malé jihomoravské obce ovládla apatie a někteří z nich se o vyhořelé palivo přestali úplně zajímat. "O tom rozhodnutí vlády nic nevím, ale i kdyby, co by se změnilo? Myslíte, ţe by nás někdo poslouchal?" řekl z okna jednoho domu starší muţ. Greenpeace zase přiznává, ţe na protijadernou kampaň nemá dost síly, a soustřeďuje se na jiné oblasti ţivotního prostředí. A ani Hnutí Duha, známé svými kaţdoročními blokádami staveniště jaderné elektrárny Temelín v jiţních Čechách, se nezmohlo na ţádnou protestní akci. Přitom v srpnu 1992 poţadovalo, aby byla elektrárna odstavena, pokud bude v jejím areálu postaven mezisklad. "My s tím nic dělat nebudeme a vlastně ani nemŧţeme," říká Jan Beránek z Duhy. "Okolní obce se s tím uţ smířily a ani starosta Dukovan nehodlá dŧrazněji protestovat. Jsem přesvědčen, ţe hlavním dŧvodem jsou peníze, které tam ČEZ pouští." Jen za loňský rok elektrárna věnovala okolním vsím několik desítek milionŧ korun, další peníze dostaly radnice na daních. A tak obyvatelé Dukovan chodí po nových chodnících, doma si mohou vybírat z jedenácti programŧ kabelové televize, v kaţdém domku bude brzy telefon. "Peníze od elektrárny neodmítáme. A samozřejmě, ţe to ovlivňuje lidi i mě," řekl dukovanský starosta Vítězslav Jonáš. "Většina lidí sice se zrušením vládního usnesení stále nesouhlasila, ale někteří , co pracují v elektrárně, nechtěli doplatit na to, ţe by mezi obcí a firmou vzniklo nepřátelství. V zastupitelstvu ale budeme ještě jednat, co podnikneme dál, abychom získali větší bezpečnostní záruky." Mluvčí elektrárny Petr Spilka

tvrdí, ţe peníze nejsou to hlavní, co většinu protestujících umlčelo. "Lhal bych, kdybych tvrdil, ţe ţádnou roli nehrají," říká. "Ale časy se mění a po revoluci si chtěl kaţdý vyzkoušet, jaké to je, protestovat. Teď mají lidé jiné starosti." Mnozí občané ani přesně nevědí, kde sklad paliva v elektrárně stojí. Uvnitř je nyní třikrát více kontejnerŧ s vysoce radioaktivním materiálem, neţ kolik kontejnerŧ vezl speciální vlak v Německu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

291 - 333. Vláda rozhodne, zda je šampionát únosný Skóre: 0.84 Název: Vláda rozhodne, zda je šampionát únosný Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 19.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970319010028 Klíčová slova: prostředí (2), ţivotního, ţivotnímu Vláda rozhodne, zda je šampionát únosný P r a h a - Ministři se dnes nejspíš ostře utkají o to, zda má vláda podpořit snahu Liberce, Jablonce, Bedřichova a Janova nad Nisou uspořádat v Jizerských horách v roce 2003 mistrovství světa v klasickém lyţování. "Očekávám, ţe to bude bouřlivé jednání," řekl ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický, jehoţ úřad zamítl všechny varianty, které organizátoři předloţili. Ministerstvo soudí, ţe zejména příprava tratí, kvŧli nimţ se budou muset kácet stromy, představuje příliš velké nebezpečí pro lesy, rašeliniště a mokřadě v Jizerských horách. Někteří ochránci přírody se obávají, ţe by lesy mohly skončit jako porosty v Krušných horách, kde předminulou zimu zahynulo mnoho stromŧ. Pořadatelé se ovšem snaţí přesvědčit jiné ministry, ţe by komerční a politické zisky měly velký přínos pro region i pro republiku. "Někteří ministři uţ o tom se mnou mluvili," řekl Skalický, ale jména kolegŧ odmítl prozradit. Skalický tvrdí, ţe je ochoten přistoupit na kompromis, který by byl k ţivotnímu prostředí šetrnější. S tím souhlasí i organizátoři. "Cílem není uspořádání jedné monstrózní akce, ale snaha připravit region na neustálý rozvoj cestovního ruchu," řekl Zelenka. Nynější parkoviště, hotely, penziony a další zařízení uţ podle něho neodpovídají současným poţadavkŧm. "Je to neúnosný stav, návštěvníci se sem jen hrnou, auta stojí i v lese. Musí se to nějak řešit," uvedl. Dodal, ţe vzorem jsou světoznámá sportovní a turistická střediska Lillehammer či Trondheim ve Skandinávii. "V Lillehammeru tři dny po skončení olympiády po tribunách a dřevěných domcích pro výpravy nebylo ani památky. Většina staveb byla mobilní," řekl Zelenka. "Ani v Jizerských horách nechceme stavět betonové pomníky." Zelenka míní, ţe ohromné prostředky, které by si příprava mistrovství vyţádala, by výrazně pomohly celému regionu. "Chceme opravit vodovody a kanalizace, vysokoškolské koleje v Liberci nebo rozšířit některé silnice a parkoviště. Kdybychom někde vykáceli lesy, třikrát více bychom jich mohli vysadit vedle." Ochránci přírody se přesto na projekt Ski 2003 dívají s nedŧvěrou. "Zpřístupnění této oblasti pro velký počet lidí a aut bude mít negativní dŧsledky dlouho do budoucnosti," řekl Jindřich Petrlík z hnutí Děti Země. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

292 - 334. Spory mezi národním parkem a starosty o lanovku trvají Skóre: 0.84 Název: Spory mezi národním parkem a starosty o lanovku trvají Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 20.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970320010045 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Spory mezi národním parkem a starosty o lanovku trvají H o r n í P l a n á - Vedení správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava nezná kompromisní řešení k poţadavku obcí, které chtějí vybudovat v příhraničním masivu Smrčina na pravém břehu Lipna poblíţ česko-rakouské hranice lanovku se sjezdařskými tratěmi. "Zákon o lesích striktně zakazuje odlesňování na území národního parku, kterému se podobné aktivity nevyhnou," uvedl na včerejším setkání se starosty lipenských obcí ředitel správy Ivan Ţlábek. Starostové Sdruţení lipenských obcí naopak tvrdí, ţe lyţařské vyuţití Smrčiny je pro ně nezbytné. "Chceme být soběstační, abychom se sami uţivili a nezatěţovali státní rozpočet," řekl předseda sdruţení a starosta Frymburka František Frantál. Starosta Nové Pece Jan Jelen míní, ţe vleklé spory vyřeší jedině vláda. "Vláda musí říci, zda má přednost ochrana ţivotního prostředí, ale zároveň také, jak se náš region uţiví," dodal. Starostové poţádali ministra ţivotního prostředí o podporu alespoň jedné ze šesti variant zimního střediska, Jiří Skalický se však dosud nevyjádřil. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

293 - 336. Vláda zatím šampionát nepodpořila Skóre: 0.91 Název: Vláda zatím šampionát nepodpořila Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 20.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970320010046 Klíčová slova: ţivotního (5), prostředí (5), ekologickými Vláda zatím šampionát nepodpořila P r a h a - Naděje čtyř severočeských měst Liberce, Jablonce nad Nisou, Bedřichova a Janova nad Nisou, ţe vláda podpoří jejich snahu uspořádat v roce 2003 v Jizerských horách mistrovství světa v klasickém lyţování, se po včerejším jednání kabinetu zvýšila. Ministerstvo ţivotního prostředí sice odmítlo všechny varianty, které organizátoři předloţili, vláda si však vyţádala nový komplexnější materiál, z něhoţ by mělo vyplynout, zda je moţné vyhnout se značným rizikŧm poškození ţivotního prostředí. Informaci připraví do 20. dubna ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, zemědělství, ţivotního prostředí a pro regionální rozvoj. Kabinet se pak podle tohoto materiálu rozhodne, jestli kandidaturu na světový šampionát podpoří. "Je to správné rozhodnutí, teď záleţí na nás, jestli toho dokáţeme vyuţít," reagoval na verdikt vlády hlavní manaţer sdruţení čtyř severočeských měst Jan Zelenka, který se obával toho, ţe se kabinet bude řídit pouze stanoviskem ministerstva ţivotního prostředí. Předpoklad ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického, ţe jednání vlády o kandidatuře na mistrovství světa bude bouřlivé, se potvrdil. "Diskuse byla kontroverzní, zaznělo v ní mnoho kritických názorŧ typu, ţe informace, kterou jsem předloţil, je příliš zelená a ovlivněna ekologickými přístupy, coţ jsem kategoricky odmítl," řekl Skalický a dodal: "Pokud nedáme organizátorŧm jasné mantinely, pak bychom mohli v budoucnosti sklízet plody, které nás budou velmi bolet a mrzet. Náprava eventuálních škod by mohla jít do stovek milionŧ korun." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

294 - 339. Lesy, peníze a lyţníci Skóre: 0.80 Název: Lesy, peníze a lyţníci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.03.1997 Str.: 12 Zpracováno: 21.03.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970321010139 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologŧ Lesy, peníze a lyţníci Hospodářství kvílí jako zadřený stroj, nad nemocnicemi se vznáší kosa úpadku, školy hrozí, ţe zavřou brány, a vláda jedná, povaţme, o jakémsi mistrovství světa v roce 2003. Vláda se však nemŧţe zabývat jen otázkami nejvyšší dŧleţitosti, ostatně, z toho by se i otrlí ministři brzo zbláznili. A problém šampionátu v Jizerských horách není zcela okrajový: alespoň jako precedens. Starostové čtyř pořadatelských měst si slibují lavinu turistŧ, warholovských pět minut slávy a hlavně peníze, které z nich koukají. Nedivme se jim: sport dnes není nic jiného neţ vzkvétající odvětví obchodu. Ochránci ţivotního prostředí tvrdí: Lesy jsou poškozené, slabé, stačí málo a zahynou. Nikdo neví, co udělá prŧsek, jímţ raketově probruslí novodobý D"hlie. Bílý cirkus mŧţe přírodě zakroutit noţem v zádech a dílo zkázy dokonají lyţaři, které mistrovství přitáhne. Dalo by se říci: Co je moc, to je moc. Pokud zelení protestují proti cementárně v líbezném krasu či hájí vesnici před rypadly buldozerŧ, jsou hodni sympatií. Proč však brojí proti nevelkým prŧsekŧm, které lesŧm moţná uškodí, moţná neuškodí? Taková argumentace je v dnešní době donkichotská. Chtějí-li však říci: Námi nestvořená příroda musí mít v kaţdém ohledu přednost před chvilkovým triumfem obchodu, stojí jejich postoj za hlubší zamyšlení. Potom by ovšem měli protestovat proti všem šampionátŧm v horách i rovinách a třeba i proti městŧm. I kdyţ jsou zelení s logikou mírně v rozbroji, měli by být s plnou váţností vyslechnuti. Jistě lze vysekat les co nejšetrněji, některé tratě odklonit tak, aby byla škoda co nejmenší a zisk nebyl ohroţen. Tak by ostatně s dŧvody ekologŧ mělo být zacházeno vţdy. Ať tedy vláda projeví dost velkorysosti a pochopení. Spor mezi lesem a lyţníky je zajímavý a pro budoucnost přínosný. Praktický význam však patrně nemá větší neţ slovenské referendum o vstupu do NATO. O šancích Jizerských hor proti bohatším a vlivnějším konkurentŧm totiţ nerozhodne vláda, ale mezinárodní organizace. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Martin Komárek (novinář) –

295 - 341. Skalický patrně povolí stavbu dálnice přes České středohoří Skóre: 0.80 Název: Skalický patrně povolí stavbu dálnice přes České středohoří Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 21.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970321010024 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologičtí Skalický patrně povolí stavbu dálnice přes České středohoří P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí s největší pravděpodobností nebude bránit stavbě dálnice z Prahy do Dráţďan, která má vést přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Bez ministerské výjimky by se jinak přes chráněné území dálnice stavět nesměla. "Severní Čechy tuto komunikaci potřebují," řekl ministr Jiří Skalický a upozornil tím na to, ţe některá města velmi trpí tranzitní dopravou. Skalického souhlas s dálnicí do Dráţďan přichází měsíc poté, co ve vládě prosadil, aby se na neurčito odloţila stavba dálnice z Prahy do Českých Budějovic. "Nelze to srovnávat s dálnicí do Českých Budějovic," prohlásil ministr. Tam podle něho postačí rozšířit nebo modernizovat nynější silnice, coţ v případě plánované dálnice do Dráţďan není moţné. "Nedovedu si představit jinou variantu neţ novou dálnici," dodal Skalický. Ministrŧv postoj nepřekvapil ochránce přírody, kteří se snaţí zabránit tomu, aby nová dálnice protnula České středohoří. "Proti výjimce ministerstva se určitě odvoláme," řekl Miroslav Patrik ze sdruţení Děti Země. Dodal, ţe odpŧrci dálnice zvolí stejnou zdrţovací taktiku jako u Plzně, kde ekologičtí aktivisté skoupili malé parcely na plánovaném obchvatu města, aby jeho stavbu co nejvíc oddálili. Ochránci přírody nemají v severních Čechách velkou podporu tamních obcí ani Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Vedení správy je ochotno dálnici tolerovat, pokud budou dodrţeny jeho podmínky. Jednou z nich je například to, ţe v tomto území nesmí být na dálnici ţádné parkoviště, anebo ţe mosty musí být konstruovány tak, aby nerušily ráz krajiny. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

296 - 342. Ekologové budují v Dukovanech systém na měření radioaktivity Skóre: 0.93 Název: Ekologové budují v Dukovanech systém na měření radioaktivity Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 21.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970321010030 Klíčová slova: Ekologové (3), ekologŧ (2) Ekologové budují v Dukovanech systém na měření radioaktivity D u k o v a n y - Ekologové z Hnutí Duha a Rakušané z organizace Global 2000 začali u dukovanské jaderné elektrárny budovat nezávislý monitorovací systém na měření radioaktivity. "Rakušané chtějí nezávislé informace. Systémem lze ověřovat údaje oficiálních zařízení a je také méně pravděpodobné, ţe propukne planý poplach," řekl Jan Beránek z Hnutí Duha. Mluvčí elektrárny Petr Spilka na rozdíl od ekologŧ a dukovanského starosty Vítězslava Jonáše nepovaţuje další měřicí systém za potřebný, protoţe údaje oficiálního jsou podle něho spolehlivé. "Je to spíš psychologická záleţitost. Pokud se někdo domnívá, ţe si čísla vymýšlíme, alespoň bude mít nezávislou kontrolu," uvedl. Rovněţ podle náměstka předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Jana Matznera je systém ekologŧ zbytečný, protoţe nepostihne to, co vypouští elektrárna do vzduchu a do vody. Matzner však zároveň přiznal, ţe alternativní monitorovací systém má i jeho úřad. "Kontrolujeme, zda jsou výsledky elektrárenského systému v pořádku," řekl. Do května ekologové chtějí nainstalovat šest sond napojených přes telefon na ústřední počítač v Brně a ve Vídni. Kaţdá sonda přijde na osmdesát tisíc korun, které zaplatí Rakušané. První tři jsou uţ nyní v Dukovanech, Kramolíně a Rešicích. Výsledky měření dostanou obecní úřady a budou zveřejňovány na Internetu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

297 - 343. Radnice hrozí, ţe vpustí do Jizery splašky Skóre: 0.84 Název: Radnice hrozí, ţe vpustí do Jizery splašky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 21.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970321010116 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Radnice hrozí, ţe vpustí do Jizery splašky J a b l o n e c n a d J i z e r o u - Radnice v Jablonci nad Jizerou hrozí, ţe od dubna začne vypouštět do řeky splašky, neboť odmítá zvýšenou cenu za stočné, kterou poţaduje tamní čistírna odpadních vod. Jizera přitom patří mezi nejčistší řeky v zemi, a navíc je významnou zásobárnou pitné vody, mimo jiné i pro Prahu. I přesto úředníci trvají na tom, ţe pokud se město, které poţádalo o státní dotaci na sníţení ceny stočného, ale dosud nedostalo ţádnou odpověď, rozhodne splašky do vody vpustit, nikdo mu v tom nezabrání. "Provozovatel čističky svŧj monopol nezneuţil, 31,40 koruny za kubík účtovat mŧţe," uvedla vedoucí cenové kontroly z Finančního ředitelství Hradec Králové Zdeňka Šafránková. Město však takovou sumu platit odmítá. "Smlouvu na takovou částku nepodepíšeme. Platit bychom měli podle skutečného znečištění, a ne jen podle kubíkŧ vody, které na čističku jdou," řekl starosta Václav Nosek. Ředitel čistírny, která je z více neţ poloviny majetkem textilní firmy Hybler, Pavel Pavlíček hrozí, ţe zařízení určené pro splašky z města k poslednímu březnu uzavře. "Ještě to musí potvrdit představenstvo, ale s největší pravděpodobností to tak dopadne," tvrdí Pavlíček. Síla, která by městu zakázala splašky do řeky vypouštět, podle šéfa referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Semilech Bohuslava Paliče neexistuje. "Kdyţ se dohodneme, samozřejmě jim uloţíme, aby odpadní vody čistili, protoţe jinak porušují zákon o vodách. Poslední moţností je i pokuta," sdělil Palič. Pokuta mŧţe podle Jaroslava Kinkora z ministerstva ţivotního prostředí činit aţ tři miliony. "Městu nezbývá neţ na navrţenou cenu přistoupit," míní Kinkor. Okresní hygienička v Semilech Milena Bergrová se vyhrocení situace obává. "Bohuţel by Jizeru neznečišťoval jeden objekt, ale celé město. Mohlo by to skutečně ohrozit kvalitu pitné vody v Praze," řekla. Před uzavřením čističky varoval i Václav Kolerus, který je vedoucím provozu na vodním zdroji Káraný u Brandýsa nad Labem. Ten je jedním ze tří, které zásobují pitnou vodou hlavní město. "Čističky na Jizeře se stavěly hlavně kvŧli našemu zdroji. Kdyby do ní začaly opět proudit splašky, kvalita vody by se určitě zhoršila," uvedl. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

298 - 345. Senát odmítl zákon o odpadech, neboť omezoval suverenitu obcí Skóre: 0.84 Název: Senát odmítl zákon o odpadech, neboť omezoval suverenitu obcí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.03.1997 Str.: 2 Zpracováno: 21.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970321010010 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Senát odmítl zákon o odpadech, neboť omezoval suverenitu obcí P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický (ODA) nemá se svými zákony v Senátu štěstí. Ze tří norem, které druhá komora parlamentu vrátila sněmovně, připravil dvě právě Skalického úřad. V lednu tento osud stihl novelu vodního zákona, včera ministr ţivotního prostředí neuspěl ani se zákonem o odpadech. Skalický přitom ještě začátkem týdne věřil, ţe senátoři zákon schválí. Nakonec pro vrácení návrhu hlasovali kromě opozice a lidovcŧ i jeho straničtí kolegové z ODA. Zákon tak obhajovala pouze většina senátorŧ z ODS. Senátorŧm, kteří nad předloţenou normou vedli urputnou diskusi, se nelíbilo zejména to, ţe obce jsou podle zákona povinny vydat vyhlášku, podle níţ budou lidé nuceni třídit svŧj domácí odpad. Pavel Rychetský (ČSSD) sdělil, ţe není moţné, aby stát obci cokoliv přikazoval. "Obce mají ústavní právo na samosprávu a do této jejich pŧsobnosti jim nemŧţe stát zasahovat tak, ţe jim uloţí jakoukoli povinnost. To je protiústavní," řekl Rychetský. Senátoři proto navrhli sněmovně, aby přijala formulaci, podle níţ by se obec mohla sama rozhodnout, zda vyhlášku o třídění domácích zbytkŧ vydá. Senátem ovšem neprošel návrh, aby obce a podniky byly jako dosud povinny předkládat okresním úřadŧm ke schválení plány, jak naloţí se svým odpadem. "Tyto programy jsou dobrý úmysl, ale přinášejí pouze byrokracii," uvedl uţ dříve Skalický. Jeho úředníci se nyní obávají, aby se přijetí zákona nezačalo opět protahovat. Sněmovna totiţ tuto normu přijala aţ po dvouletých přípravách. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

299 - 351. Nadšenec nelituje peněz za čisté vytápění Skóre: 0.87 Název: Nadšenec nelituje peněz za čisté vytápění Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 24.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970324010025 Klíčová slova: ekologické (2), ekologická Nadšenec nelituje peněz za čisté vytápění Č e r n o š i c e - Jiří Milata mŧţe na své okolí pŧsobit dojmem, ţe neví, co s penězi. Téměř pŧl milionu korun totiţ utratil za to, aby si na střechu svého domku v Černošicích u Prahy namontoval sluneční kolektory a pořídil do sklepa tepelné čerpadlo na vytápění baráčku a ohřev teplé vody. Další statisíce spolklo moderní zateplení domu, aby pracně získané teplo neunikalo ven. Je zadluţený a splácení úvěru mu dělá velké starosti. Přesto svého rozhodnutí nelituje. "Topit v údolí Berounky klasickými palivy pokládám za zločin, od podzimu do jara se tady lidi navzájem dusí," vysvětluje Milata, který se o netradiční zdroje energie zajímá léta. "Mnozí lidé to pokládají za experimenty z vědeckých časopisŧ, které se stejně nedají pouţít. Provokovalo mě to, a proto jsem se rozhodl, ţe si takovou představu splním." Volba Jiřího Milaty padla nakonec na tepelné čerpadlo, které funguje na principu obrácené ledničky: ze zimy vytváří teplo. Zařízení doplnil pěti kolektory. Dnes je ve vytápění domu soběstačný, ekologické zařízení mu také výrazně pomáhá ohřívat vodu. Ročně ušetří zhruba dvě třetiny nákladŧ na elektřinu. Platí například za proud, který pohání tepelné čerpadlo. Kdyţ si Milata, který v přízemním domku ţije s manţelkou a dvěma dětmi, ekologické vytápění před třemi lety pořizoval, spočítal si, ţe se mu investice vrátí za dvacet let. "Teď uţ to je asi patnáct let, protoţe se ceny zvýšily," tvrdí. Vytápění nezklamalo Milatovy ani letos v zimě, kdy extrémně nízké teploty překonávaly dlouholeté rekordy. "Poslední dvě zimy systém pořádně prověřily. Doma jsme měli pořád stejně příjemné teplo nad dvacet stupňŧ Celsia," vzpomíná Milata. I v těchto dnech, kdy se teplota přes den pohybuje těsně nad bodem mrazu a slunce je schované v mlţném oparu, neviditelná sluneční energie ohřívá kolektory. "Lidem, kteří k nám přijdou, se tepelné čerpadlo i kolektory líbí, méně uţ cena," říká Milata, podle něhoţ by takových úsporných zařízení mohlo být více, kdyby se zlepšila státní podpora. "Škoda, ţe dotační politika není lepší, myslím, ţe jinak by se netradiční zdroje energie velice rozšířily." Milatovi přitom měli štěstí, protoţe jako jedni z mála dostali od České energetické agentury bezúročnou pŧjčku dvě stě tisíc korun. "Byrokracie, kterou taková podpora provází, lidi strašně odrazuje. Neţ se k penězŧm člověk prokouše, je to hodně klopotné," připouští na základě vlastní zkušenosti. Přitom například v Rakousku si občan, který na střechu umístí sluneční kolektory, mŧţe odečíst z daní několik desítek tisíc šilinkŧ. V cizině jsou daleko více přístupné i zvýhodněné pŧjčky na ekologická zařízení. "Systém u nás by se měl určitě zlepšit," soudí Milata. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 300 - 353. Ekologická hnutí nemají zatím velký vliv Skóre: 0.98 Název: Ekologická hnutí nemají zatím velký vliv Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 25.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka DCMF zdroje: Identifikace: DCMF19970325010023 ţivotního (3), prostředí (3), Ekologická (2), ekologických (2), ekologŧm (2), Klíčová slova: Ekologické, ekologickým, Ekologové, ekology, ekologŧ Ekologická hnutí nemají zatím velký vliv P r a h a - Ekologické organizace v České republice mají jen malý vliv a připomínají spíš mladší bratry podobných hnutí ve vyspělejších evropských zemích. Zatímco v Holandsku, ve Švédsku nebo ve Velké Británii představují ochránci přírody sílu, s níţ musí vláda a parlament obvykle počítat, vliv zdejších ekologických aktivistŧ na rozhodování kabinetu nebo na podobu zákonŧ je výrazně menší. "Jsou daleko slabší neţ ve vyspělých zemích," řekl bývalý ministr ţivotního prostředí Bedřich Moldan. "Nemŧţeme tvrdit, ţe bychom třeba ovlivnili rozhodnutí vlády," přiznal Karel Jech z Greenpeace. Sociolog Ivan Gabal míní, ţe se ekologická hnutí dostala do izolace po volbách v roce 1992. "Vláda vykopala proti ekologŧm válečnou sekeru," řekl sociolog. Tehdejší ministr ţivotního prostředí František Benda dialog s nevládními organizacemi striktně odmítal a svým negativním postojem k ekologickým hnutím se netajil ani premiér Václav Klaus. Před dvěma lety se dokonce Greenpeace, Hnutí Duha a Kancelář Zeleného kruhu dostaly na seznam extremistických organizací, který připravila Bezpečnostní informační sluţba. Gabal uvedl, ţe se ekologŧm zatím nepodařilo získat výraznou podporu veřejnosti. "Ekologové nezvládli to, co je v zahraničí běţné: pŧsobit na veřejnost tak, aby se ve společnosti vytvořilo takové klima, kterému se politici musí přizpŧsobit," řekl Gabal. "Veřejnost ekology bere, jsou jí sympatičtí, na druhou stranu je však vŧbec nepodporuje. Lidé jsou rádi, ţe se sami nemusí starat, ţe to někdo za ně vyřeší," míní exministr Moldan. S tím souhlasí i Daniel Vondrouš z Hnutí Duha. "Kdyţ chceme podporu konkrétního případu, je to velmi slabé," řekl. Odborníci však míní, ţe role ekologických hnutí ve společnosti poroste, ale zatím se ochránci přírody prosazují jen velmi pomalu. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický sice například začal Kanceláři Zeleného kruhu posílat věcné záměry svých zákonŧ, avšak třeba v zákonu o odpadech se moc připomínek ekologŧ neobjevilo. Stejně tak Skalický přiznal, ţe příliš nebral argumenty odpŧrcŧ dálnice z Prahy do Českých Budějovic, jejíţ stavbu se mu podařilo odloţit. "Mám pocit, ţe větší šanci mají ty organizace, které nejdou konfrontačním

stylem, jako to dělá Hnutí Duha," řekl Bedřich Moldan. Jako příklad uvedl zákon o obchodování se vzácnými druhy ţivočichŧ a rostlin, jenţ byl podle něho přijat v podobě, kterou prosazoval Český svaz ochráncŧ přírody. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

301 - 354. Ochránci chtějí vybudovat vydří cestu Skóre: 0.84 Název: Ochránci chtějí vybudovat vydří cestu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 25.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970325010031 Klíčová slova: prostředí (2), Ţivotní, ochrany, přírody, ţivotního Ochránci chtějí vybudovat vydří cestu H a v l í č k ŧ v B r o d - Ţivotní prostředí v zemi se podle ochráncŧ přírody za poslední roky uţ zlepšilo natolik, ţe se do vhodných oblastí mŧţe začít vysazovat vydra říční. Během tří let chce Agentura ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě obnovit populaci vyder v Jeseníkách a doufá, ţe zároveň pro ně vytvoří přirozenou přírodní cestu vedoucí ze Slovenska přes severní část Českomoravské vrchoviny do jiţních Čech, po níţ se budou vydry pohybovat. "V jiţních Čechách nyní ţije asi pět set vyder. Jsou však izolované od ostatních populací, a proto by jim v budoucnu hrozila degenerace. Proto máme v úmyslu tato zvířata spojit se slovenskými vydrami. Jejich výskyt totiţ navazuje na rozsáhlou východoevropskou oblast, v níţ se vydry pohybují od pobaltských státŧ aţ po Maďarsko," řekl vedoucí agentury Václav Hlaváč. Agentura proto chce v letošním roce společně s pomocí okresních úřadŧ vysadit v Jeseníkách pět aţ sedm zvířat. Stejné mnoţství pak bude do přírody vypuštěno i v následujících dvou letech. "Zjistili jsme sice, ţe v uvaţované oblasti je kvŧli kyselým dešťŧm méně ryb, ale situace se rok od roku stále zlepšuje," řekl Hlaváč. Ochránci přírody přitom tvrdí, ţe pokud se vydry v Jeseníkách usadí, budou samy postupně pronikat přes Orlické hory, řeku Orlici a Chrudimku aţ na Havlíčkobrodsko, kam nyní zasahuje jihočeská populace. Přestoţe jde o poměrně veliké vzdálenosti, které od sebe jednotlivé oblasti oddělují, ochránci jsou přesvědčeni, ţe se teritoria propojí. Dospělí samci totiţ dokáţí urazit za jedinou noc i třicet kilometrŧ. "Aby mohly vydry migrovat po zmíněných řekách, musíme upravit některé mosty. Pokud totiţ pod mostem není suchý břeh, vydry ho často přecházejí po silnici a přitom zahynou," řekl Hlaváč. Dodal, ţe instalaci dřevěných lávek bude financovat ministerstvo ţivotního prostředí. Hlaváč nepředpokládá, ţe se díky novým biokoridorŧm zvýší počet vyder v jiţních Čechách. Ochránci přírody tak podle jeho slov předejdou tomu, co se stalo ve většině státŧ západní Evropy, kde kvŧli rozšiřování prŧmyslu zbyly z rozsáhlých populací vyder jen izolované ostrŧvky, které nyní vymírají. "V západní zemích je vyder mnohem méně neţ u nás. Například v Beneluxu byla vydra vyhubena, v Německu ţije jen v několika malých lokalitách a ve Francii se vyskytuje pouze v Pyrenejích," dodal Václav Hlaváč. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 302 - 363. Okresní úřad zamítl výstavbu rekreačního parku Rajchéřov Skóre: 0.84 Název: Okresní úřad zamítl výstavbu rekreačního parku Rajchéřov Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.03.1997 Str.: 5 Zpracováno: 27.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970327010031 Klíčová slova: prostředí (2), ţivotní, ţivotního, ekology Okresní úřad zamítl výstavbu rekreačního parku Rajchéřov J i n d ř i c h ŧ v H r a d e c - Výstavbu rekreačního parku Rajchéřov poblíţ česko-rakouské státní hranice zamítl Okresní úřad v Jindřichově Hradci, který pŧvodně projekt nizozemských investorŧ podporoval. Studie firmy Willems Meersen BV, která uţ tři roky usiluje o výstavbu rekreačního areálu, totiţ nevyhověla posudkŧm vlivu parku na ţivotní prostředí. "Naše rozhodnutí se řídilo pouze dopadem na přírodu, nezvaţovali jsme kladný vliv parku na zvýšení pracovních příleţitostí pro lidi v pohraničí, a tím zlepšení ekonomické situace celé lokality," řekl vedoucí referátu ţivotního prostředí František Chmelík. Zástupce nizozemské společnosti Petr Habersberger míní, ţe ochránci přírody a sdělovací prostředky vedli boj o park neobjektivně. "V Benelexu firma vţdy nalezla s ekology společnou řeč, pouze v České republice narazila na tak silný odpor," uvedl. Starosta Starého Města pod Landštejnem František Schorý, který park na katastru obce podporoval, soudí: "Pohraničí zŧstane chudé jako dříve, lidé budou bez práce a obecní pokladna bez peněz z daní." V lokalitě Rajchéřova ţije dvaašedesát chráněných druhŧ ţivočichŧ, které by v případě existence parku buď zanikly, nebo by se jejich počet sníţil. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

303 - 364. Ministerstvo chce zvýšit poplatky za vypouštění znečištěných vod Skóre: 0.84 Název: Ministerstvo chce zvýšit poplatky za vypouštění znečištěných vod Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 27.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970327010028 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Ministerstvo chce zvýšit poplatky za vypouštění znečištěných vod P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí usiluje o to, aby se do řek dostávalo co nejméně škodlivin, a proto v připravovaném zákoně navrhuje zpřísnit poplatky za vypouštění znečištěných vod. "Vycházíme ze zásady, ţe je lepší čistit neţ platit poplatky," řekl ředitel odboru ochrany vod Jaroslav Kinkor. Ministerstvo zároveň navrhuje, aby se platilo také za mnoţství vypouštěné odpadní vody. Poplatky by podle něho měla určovat Česká inspekce ţivotního prostředí a vymáhat by je měly finanční úřady. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

304 - 366. Fond bude dávat na ekologické projekty méně peněz neţ dosud Skóre: 0.87 Název: Fond bude dávat na ekologické projekty méně peněz neţ dosud Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 27.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970327010027 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3), ekologické (2) Fond bude dávat na ekologické projekty méně peněz neţ dosud P r a h a - Státní fond ţivotního prostředí, který financuje rŧzné ekologické projekty, uţ nebude na jednotlivé akce přispívat tak vysokou sumou jako dosud. Jelikoţ fond podporoval zejména obecní projekty, znamená to, ţe radnice, které se například rozhodnou do své obce zavést plyn, budou muset více sáhnout do své pokladny. Náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek uvedl, ţe tento krok si vynutil nedostatek peněz. "Chceme uspokojit co nejvíce ţadatelŧ, a proto jsme maximální výši finančního příspěvku sníţili," řekl Bízek. Dosud fond poskytoval aţ osmdesát procent z celkových nákladŧ na jeden projekt, nyní se tento maximální příspěvek sníţí o dvacet procent. Fond nemá dost peněz na nové projekty, protoţe se v minulosti zavázal podpořit řadu akcí, které bude financovat i v následujících letech. V kanceláři fondu nyní leţí asi dva tisíce ţádostí o podporu v celkové výši zhruba dvacet miliard korun. Příjmy fondu, které tvoří zejména poplatky a pokuty za znečišťování ţivotního prostředí, přitom budou do roku 2000 jen asi devět miliard. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

305 - 373. Lidé jsou ochotni přemýšlet, ale ne se jinak chovat Skóre: 0.94 Název: Lidé jsou ochotni přemýšlet, ale ne se jinak chovat Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 29.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970329010022 prostředí (7), ţivotního (4), ekologickou (2), ekologické (2), ekologický (2), Klíčová slova: ţivotnímu, ekologŧ, ţivotním, ţivotní Lidé jsou ochotni přemýšlet, ale ne se jinak chovat P r a h a - Velká část veřejnosti sice není spokojena se stavem ţivotního prostředí v zemi ani s ekologickou politikou vlády, zároveň ale není ochotna se aktivně snaţit cokoli změnit. "Úpadek zájmu o věci veřejné se týká úplně všeho, je to celospolečenská krize, která se nevyhýbá ani ţivotnímu prostředí," míní bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal. Sociolog Jan Keller z brněnské Masarykovy univerzity soudí, ţe lidé by uvítali, kdyby za ně ekologické problémy vyřešil někdo nahoře. "Vadí jim ale, ţe to nedělá tak, jak by za peníze, co bere, měl," tvrdí Keller. "Po hospodách se sice reptá, ale lidé si myslí, ţe stejně nic nezmŧţou." Jako příklad uvedl Keller plánovanou stavbu obchvatu Frýdku-Místku. "Lidé, kterým tu mají bourat dŧm, říkají: V Praze rozhodli, co my s tím naděláme?" řekl Keller. "Vláda ostatně nezrušila stavbu dálnice z Prahy do jiţních Čech kvŧli odporu ekologŧ nebo chatařŧ na Sázavě, ale z toho dŧvodu, ţe nemá čtyřicet miliard." Daniel Vondrouš z Hnutí Duha nevidí situaci tak černě. "Srozumitelnější ekologické problémy, jako je například těţba zlata, veřejnost rychle pochopila," řekl Vondrouš. Připomněl, ţe petici proti těţbě zlata v Kašperských Horách uţ podepsalo 45 tisíc lidí. "Lidé podepíší petici na cokoliv, ale mizivé procento je ochotno například k nějaké finanční oběti," tvrdí však sociolog Keller, podle něhoţ jsou lidé obvykle lhostejní aţ do doby, kdy se problém začne týkat přímo jich. Podle loňského zjištění GfK Praha se 73 procent z 980 dotázaných občanŧ domnívá, ţe za problémy v ţivotním prostředí jsou zodpovědní lhostejní lidé. Zhruba padesát procent míní, ţe je vinna vláda. Jen třiatřicet procent lidí by bylo ochotno zúčastnit se na protest proti ničení ţivotního prostředí demonstrace. Zhruba stejný počet by se bál, ţe se na manifestaci zaplete s policií. "Kdyţ se dělá nějaká protestní akce, například před stavbou jaderné elektrárny Temelín, a lidé v televizi vidí, jak policie vleče demonstranty po zemi, ztotoţní si to s ekologickou akcí," míní Keller. Náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek uvedl, ţe lidé mají moţnost vyjádřit svŧj názor například při posuzování vlivu velkých staveb na ţivotní prostředí. "Je jen na nich, jestli to udělají," řekl. Podle exministra Dejmala však mnohé odrazuje to, ţe tento ekologický posudek není pro investora závazný. "Lidi to vede ke znechucení," uvedl Dejmal. Jako příklad uvedl cementárnu u Tmaně na hranici Českého krasu, kde byl ekologický posudek negativní, ale Okresní úřad v Berouně stejně se stavbou souhlasil. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

306 - 374. V ochraně ţivotního prostředí by měl jít příkladem stát, míní Skalického náměstek Skóre: 0.91 Název: V ochraně ţivotního prostředí by měl jít příkladem stát, míní Skalického ná Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.03.1997 Str.: 4 Zpracováno: 29.03.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970329010025 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), ekologicky (2), ţivotnímu, Ekologická V ochraně ţivotního prostředí by měl jít příkladem stát, míní Skalického náměstek P r a h a - Státní instituce by se podle představy náměstka ministra ţivotního prostředí Radima Špačka měly stát vzorem pro soukromé podniky, jak se k přírodě chovat co nejšetrněji. "Stát musí jít příkladem," prohlásil náměstek. Špačkova představa je jednoduchá: Pokud se budou školy, nemocnice nebo kasárna chovat ekologicky a budou-li ohleduplnější i tam, kde to ještě nevyţaduje zákon, bude snadnější něco takového chtít také od privátních firem. "Ve světě se to tak dělá," řekl náměstek. V Evropské unii je skutečně běţné, ţe stát uděluje certifikáty těm podnikŧm, které se k ţivotnímu prostředí chovají lépe, neţ podle zákona musí. Ekologická hnutí Špačkovu iniciativu vítají a nechápou ji jako idealistickou, neuskutečnitelnou vizi. "Před lety se například v Německu na ministerstvech rozhodli více pouţívat recyklovaný papír," uvedl předseda sdruţení Děti Země Jindřich Petrlík. Špaček soudí, ţe existuje mnoho moţností, jak by se státní instituce měly chovat ekologicky. "Samozřejmě je nutné například zajistit, aby ze ţádné státní organizace nešla na smetiště lednička, která ještě pouţívá v chladicím médiu freony, protoţe to vyţaduje zákon. Kromě toho by se také mohly začít postupně zateplovat všechny veřejné budovy, aby se neplýtvalo s energiemi. Všichni by se také mohli zamyslet nad tím, jestli by některé odpadky nešly recyklovat," řekl náměstek. "Rozhodně ale nechci, aby se tento nápad zvrhl v administrativní moloch." Upřesnil, ţe tento návrh je zatím jeho myšlenkou a vedení ministerstva o něm ještě nejednalo. Špaček však doufá, ţe ještě letos předloţí ministerstvo návrh tohoto projektu vládě a od příštího roku se začnou uskutečňovat první kroky. "Mám optimistickou představu, ţe se to setká s pochopením u státních úřadŧ i u veřejnosti," sdělil. Ochránci přírody jsou však střízlivější. "Těţko lze předem vystopovat, jaký dopad bude mít projekt ve státním sektoru," uvedl Jindřich Petrlík z hnutí Děti Země. "Bylo by dobré, kdyby začalo ministerstvo ţivotního prostředí s konkrétními opatřeními aspoň u svých organizací. Určitě by tím stoupl jeho kredit ve společnosti a moţná by se přidali i někteří občané," míní Petrlík. Náměstek Špaček počítá s tím, ţe ministerstvo vydá pokyny nejprve vlastním institucím. "Samozřejmě musíme začít nejprve u sebe," dodal. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

307 - 381. Ochránci přírody začali zachraňovat ţáby Skóre: 0.84 Název: Ochránci přírody začali zachraňovat ţáby Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 02.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970402010129 Klíčová slova: Ekologové (2) Ochránci přírody začali zachraňovat ţáby krátce z regionŧ B r o u m o v - Ekologové na Tachovsku postavili u frekventované silnice k hraničnímu přechodu v obci Broumov zátarasy, aby zabránili smrti stovek ţab, které končí kaţdým rokem pod koly projíţdějících automobilŧ. Dosud přenesli asi osm stovek skokanŧ, kteří se chtějí dostat přes silnici ze zimních úkrytŧ k tamnímu rybníku. Záchrannou akci uspořádali ekologové letos poprvé. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

308 - 383. Odpadky vyhozené z okna českého Senátu Skóre: 0.80 Název: Odpadky vyhozené z okna českého Senátu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.04.1997 Str.: 12 Zpracováno: 02.04.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970402010187 Klíčová slova: ekologŧ Odpadky vyhozené z okna českého Senátu Agentura Reuter před časem informovala o obyvateli Hongkongu, který vyhodil starou chladničku oknem z 20. patra a zabil chodce dole. Policistŧm řekl, ţe mu to po dlouhém přemýšlení přišlo jako nejlepší zpŧsob, jak se ledničky zbavit. Obdobně naloţil před pár dny český Senát s návrhem nového zákona o odpadech. Senátoři po dlouhé diskusi hodili vládní předlohu zákona zpět do Poslanecké sněmovny se zdŧvodněním, ţe stát nemŧţe nařídit obcím, aby vydaly vyhlášku o povinném třídění domovního odpadu. Ponechejme nyní stranou otázku, kde jsou reálné hranice samosprávy obcí (nikdo například nezpochybňuje povinnost obcí pořádat obecní volby v jednotném termínu). Podstatné je, co odmítnutí zákona znamená. Fakticky totiţ obcím komplikuje moţnosti, jak zmírnit problémy s odpadky v ošklivě přetékajících popelnicích. Diskutované třídění odpadkŧ není samoúčelnou modlou ekologŧ. Kdyţ se smetí jednou nahází bez ladu a skladu do popelnice, nejde s ním uţ dělat nic jiného, neţ je vysypat na skládku, případně spálit ve spalovně. Ţádná dostupná technologie totiţ uţ z popelnice nic nevydoluje. Proto vyspělý svět třídí odpadky uţ doma, aby je bylo moţné znovu zařadit do výroby, a vyhnout se tak těţbě nových surovin v přírodě. V metodách třídění se rŧzné země liší. Například obyvatelé japonského Tokia musí své odpadky odevzdávat v prŧhledných vacích opatřených adresou, aby se dalo kontrolovat, zda třídění neodflákli. Z takovéto všeobjímající kontroly ovšem běhá mráz po zádech. Němci či Rakušané pochopitelně nejdou tak daleko, ale i oni své domácí odpadky pečlivě třídí a při jejich vyhození do nesprávné popelnice mohou platit mastnou pokutu. Francouzi a Američané se zase snaţí nikoho nenutit přímo, ale raději výchovou ve škole a reklamními kampaněmi přesvědčit občany, ţe slušný člověk své odpady třídí. U Američanŧ přesvědčování zabralo natolik, ţe mnozí obyvatelé malých obcí, kam by se nevyplatilo jezdit pro předtříděný odpad, jej sami zadarmo vozí do sběrných středisek. Vládní návrh tuzemského zákona o odpadech, i s představou o jejich povinném třídění, tedy nebyl ve světovém kontextu nijak neobvyklý. Rozumně nechával na obcích, aby rozhodly, co má smysl z odpadu vybírat poblíţ recyklačních závodŧ lze vytřídit téměř všechno, jinde se nemusí vyplatit ani sbírat starý papír. Senátoři doporučili Poslanecké sněmovně, aby nový zákon obcím pouze umoţnil vydat vyhlášku o třídění smetí, ale nenařizoval ji. Poslanci toto doporučení pravděpodobně po nových dlouhých debatách přijmou. Malé srovnání: ve vyspělých zemích se nyní debatuje o

tom, ţe výrobce by měl mít odpovědnost za své zboţí i po skončení jeho ţivotnosti. Nejţhavějšími kandidáty jsou nyní producenti automobilŧ a elektrospotřebičŧ, kteří tak mají být tlačeni, aby nové modely vyvíjeli s vědomím, ţe je budou muset sami později od spotřebitele odvézt a přepracovat. Prŧmyslové koncerny v Německu a USA dnes samy navrhují pravidla pro odpovědnost výrobce za jeho zboţí a doufají, ţe státy schválí jejich verzi a nebudou jim vnucovat něco nepříjemnějšího. Tuzemské spory o třídění smetí jsou oproti tomu skutečně zatím jen dětskou hrou. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Josef Tuček (novinář) –

309 - 399. Ekologové plánují další blokádu Temelína Skóre: 0.91 Název: Ekologové plánují další blokádu Temelína Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 04.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970404010049 Klíčová slova: Ekologové (2), ekologŧ, ekologických Ekologové plánují další blokádu Temelína Č e s k é B u d ě j o v i c e - Nejméně týden má trvat letošní blokáda jaderné elektrárny Temelín, které by se od 6. července mělo zúčastnit na 500 ekologŧ z domova i zahraničí. "Od 1. července se uskuteční také tradiční dvoutýdenní protestní Tábor u Temelína," připomněl představitel Hnutí Duha Jan Beránek. Ekologové nadále trvají na zastavení dostavby Temelína. Prodluţování termínŧ dokončení jim navíc poskytuje další čas na organizování protestních akcí, jichţ se podle nich účastní stále více odpŧrcŧ jaderné energetiky. Při loňské blokádě blokovalo více neţ 200 ekologických aktivistŧ od 7. do 10. července svými těly většinu z devíti nejčastěji pouţívaných vjezdŧ na staveniště elektrárny. Aby znesnadnili uvolnění blokády, poutali si ruce uvnitř ţelezobetonových trubek s plechovým obalem a také v dvousetlitrových kovových barelech naplněných betonem. Vedení elektrárny tehdy odhadlo ztráty zpŧsobené blokádou na 385 tisíc korun, přičemţ zhruba dvě třetiny z této částky byly náklady na zvýšenou ostrahu areálu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

310 - 400. Ministerstvo by rádo podpořilo čisté zdroje energie Skóre: 0.91 Název: Ministerstvo by rádo podpořilo čisté zdroje energie Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 05.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970405010022 Klíčová slova: prostředí (5), ţivotního (4), ţivotnímu Ministerstvo by rádo podpořilo čisté zdroje energie P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí chce prosadit, aby stát více dotoval vyuţívání alternativních zdrojŧ elektrické energie, jako jsou například malé vodní elektrárny či zařízení na spalování dřevního odpadu. Ač ministerstvo zatím nesdělilo, kolik by se na stavbu těchto zdrojŧ mělo dát, mohou jeho plány, které mimo jiné korespondují s poţadavky Evropské unie, ztroskotat na nedostatku peněz ve státní kase. "Nedávám tomu moc šancí," řekl náměstek ministra financí Miroslav Havel. Kočárníkŧv úřad prosazuje, aby byl letošní rozpočet zkrácen o jedenáct miliard korun. "Vyuţívání alternativních zdrojŧ energie je podnikání jako kaţdé jiné, nevím, proč by je měl podporovat státní rozpočet," prohlásil Havel. Přiznal však, ţe se s návrhem ministerstva ţivotního prostředí dosud neměl moţnost seznámit. Také náměstek ministra prŧmyslu Miroslav Tvrzník se obává, zda nynější nedobrá ekonomická situace umoţní záměr ministerstva ţivotního prostředí uskutečnit. V alternativních zdrojích elektřiny, které jsou k ţivotnímu prostředí mnohem šetrnější neţ například uhelné elektrárny, se nyní vyrábí pouze 1,1 procenta elektřiny. Ministerstvo ţivotního prostředí hodlá navrhnout, aby to do roku 2005 bylo zhruba 2,6 procenta. "Vychází to z poţadavkŧ Evropské unie a z moţností naší země," řekl ředitel odboru ekonomické politiky ministerstva Erik Geuss. Odvolává se na rozhodnutí Evropské unie z roku 1993, podle něhoţ musí členské státy zvýšit podíl výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích ze zhruba čtyř procent v roce 1991 na přibliţně osm procent v roce 2005. Pokud by byla Česká republika přijata do unie, měl by být pro ni tento dokument závazný. "Unie však mŧţe být v některých poţadavcích tolerantnější," řekl Geuss. "Vláda by přesto měla říct, kolik elektřiny by se mělo v alternativních zdrojích vyrobit. Z toho pak vyplyne, kolik stavba těchto zdrojŧ bude stát." Čisté zdroje energie uţ nyní finančně podporuje Česká energetická agentura, ale její moţnosti jsou omezené. Letos má na tyto účely zhruba čtyřicet milionŧ korun, ale ţádostí je tolik, ţe by byl potřeba víc neţ desetinásobek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

311 - 406. Němečtí ekologové protestovali na hranici Skóre: 0.87 Název: Němečtí ekologové protestovali na hranici Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 07.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970407010076 Klíčová slova: ekologové (2) Němečtí ekologové protestovali na hranici krátce z regionŧ H o r a S v a t é h o Š e b e s t i á n a - Proti umírání lesŧ a ohroţení zdraví lidí v Krušných horách protestovali v sobotu němečtí ekologové na hraničním přechodu Hora Svatého Šebestiána. Demonstraci, které se přes mrazivé počasí zúčastnilo více neţ sedm set lidí, uspořádalo uţ potřetí občanské sdruţení Hirstein. "Akce není v ţádném případě protičeská. Jen chceme, aby česká strana s námi začala jednat o neodsířených elektrárnách, jejichţ škodliviny nás tu pomalu zabíjejí i s našimi lesy," prohlásil hlavní organizátor Werner Hückel. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

312 - 407. Skalický: Škrty neovlivní ekologické investice Skóre: 0.87 Název: Skalický: Škrty neovlivní ekologické investice Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.04.1997 Str.: 3 Zpracováno: 08.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970408010017 Klíčová slova: ekologické (2), ţivotního (2), prostředí (2) Skalický: Škrty neovlivní ekologické investice P r a h a - Plánované několikamiliardové škrty ve státním rozpočtu neomezí podle ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického ekologické projekty. "Drtivá většina investic na zlepšování ţivotního prostředí jde mimo naše ministerstvo, od podnikŧ nebo obcí," řekl Skalický. "Rozpočet ministerstva je 2,5 miliardy, ale celkové investice jsou desítky miliard ročně." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

313 - 411. V Pomoraví hrozí komáří záplava Skóre: 0.80 Název: V Pomoraví hrozí komáří záplava Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 08.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970408010027 Klíčová slova: ekolog V Pomoraví hrozí komáří záplava L i t o v e l - V tŧních Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je letos desetkrát více komářích larev neţ v minulých letech. Pokud většinu z nich nezahubí nynější chladné počasí, obyvatele okolních obcí mŧţe letos hmyz obtěţovat v dosud nebývalé míře. "Při jednom záběru jsem chytil do síťky v prŧměru tři stovky komářích larev. Letos jich však byly téměř tři tisíce," uvedl biolog Miloš Holzer z Univerzity Palackého v Olomouci. Kontrolní odlov ho zděsil o to více, ţe je provádí jiţ od počátku sedmdesátých let a s tak vysokým mnoţstvím larev se ještě nesetkal. O tŧních hemţících se komářími larvami uţ vědí i lidé z okolí. "Larvami krmíme rybky v akváriu. Letos stačí jednou ponořit síťku a hned je plná," uvedl Václav Malý z Litovle. Zejména obyvatelé Střeně, kterou luţní lesy obklopují ze tří stran, uţ děsí, ţe stejně jako loni v květnu a v červnu nevyjdou kvŧli komárŧm z domu. Lesníci také před rokem viděli. jak zvěř prchala před hmyzem do řeky Moravy a utopila se. Ve Střeni jsou dokonce rádi, ţe v noci z neděle na pondělí klesla teplota aţ na minus čtyři stupně. Doufají totiţ, ţe komáří larvy v tŧních zamrznou. V to věří i biolog Holzer. "Kromě chladného počasí je však mŧţe zahubit i prudké vyschnutí tŧní nebo naopak záplavy," dodal. Přestoţe počasí mŧţe ještě hodně změnit, ochranáři jiţ starostŧm z okolí napsali, aby si raději nechali peníze na postřiky. "Vloni nám pomohly, řeší však aţ dŧsledky. Pokud hrozí tak velká kalamita, zeptáme se, jestli by se nemohli hubit uţ komáří larvy," řekl ekolog litovelské radnice Josef Kučera. Ředitel správy chráněné krajinné oblasti Ivo Machar však nevěří, ţe by se celé Litovelské Pomoraví letecky postříkalo proti komárŧm. "S komáry bychom vyhubili i ţivočichy, kteří se vyskytují jen v luţních lesích, a okolní krajině naopak prospívají. Navíc postřiky by patrně ohrozily i prameniště pitné vody pro Olomouc a další obce střední Moravy," řekl Machar. Správa Litovelského Pomoraví se však snaţí omezit počet komárŧ tím, ţe obnovuje zasypaná ramena, aby v luţních lesích bylo více tekoucí vody, ve které se komáři nelíhnou. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

314 - 417. Radnice nesmějí nařizovat, čím topit, rozhodl soud Skóre: 0.84 Název: Radnice nesmějí nařizovat, čím topit, rozhodl soud Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.04.1997 Str.: 3 Zpracováno: 10.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970410010019 Klíčová slova: prostředí (2), ţivotní, ekologičtějším, ţivotního Radnice nesmějí nařizovat, čím topit, rozhodl soud B r n o - Radnice nemohou podle Ústavního soudu nařizovat občanŧm, čím mají ve svých domovech topit, i kdyby byl příkaz veden snahou chránit ţivotní prostředí. Soudci Ústavního soudu včera zrušili vyhlášku Mladé Boleslavi, která mimo jiné zakazovala změnit vytápění bytu či domu, pokud by zplodiny byly horší neţ u předchozího paliva. Také zakazovala pořídit si vlastní topení, pokud je dŧm napojen na centrální městský rozvod tepla. "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích," citoval z ústavy Ústavní soud. Soudci míní, ţe obec musí mít zákonné zmocnění, pokud vydává vyhlášku, která ukládá nějaké povinnosti. Boleslavské zastupitelstvo zmocnění v tomto případě nemělo. Vyhlášku z tohoto dŧvodu poprvé zpochybnil přednosta Okresního úřadu v Mladé Boleslavi, který poté navrhl Ústavnímu soudu, aby ji zrušil. Starosta Mladé Boleslavi Svatopluk Kvaizar připustil, ţe verdikt soudu očekával, ale těsně po něm nevěděl, jak bude radnice dále postupovat. "Vyhláškou jsme chtěli dát najevo, ţe podporujeme centrální městský rozvod tepla. Z odborných analýz jasně vyplývá, ţe v přepočtu na jednoho odběratele má centrální zdroj méně zplodin neţ samostatné kotelny," řekl starosta. Cenu tepla z centrální kotelny omezuje ministerstvo financí, stát teplárnám přispívá finančními dotacemi, ale provoz vlastního kotle vyjde domácnosti podle některých odhadŧ aţ o třetinu levněji. "Měli jsme případ, kdy si obyvatel panelového domu odšrouboval topení, koupil plynový kotel a komín vyvedl na balkon," uvedl starosta Mladé Boleslavi Kvaizar. Podobná vyhláška jako v Boleslavi platí v Jirkově na Chomutovsku, kde mohou lidé dostat pokutu, pokud budou topit uhlím, ač mají podmínky pro topení elektřinou, plynem, parou, či jiným ekologičtějším palivem. "My ale nikomu nepřikazujeme, ţe musí topení změnit. Kaţdý mŧţe topit, čím chce, ale mŧţe za to dostat pokutu," řekl vedoucí odboru ţivotního prostředí jirkovské radnice Lumír Latzka. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

315 - 418. Lidé míní, ţe na ekologii není brán ohled Skóre: 0.91 Název: Lidé míní, ţe na ekologii není brán ohled Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 10.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970410010023 prostředí (4), ţivotního (3), ekologii (2), ochranu, přírody, ekologických, ţivotní, Klíčová slova: ekologického Lidé míní, ţe na ekologii není brán ohled P r a h a - Na ochranu přírody se sice podle ministerstva ţivotního prostředí vynaloţilo v posledních letech tolik peněz, ţe to nemá v ţádné evropské zemi obdoby, většina lidí však na tento argument neslyší. Ačkoli kaţdý rok dává stát, podniky i obce na ţivotní pro-středí miliardy korun, a to se podle měřitelných ukazatelŧ zlepšuje, většina veřejnosti je přesvědčena o tom, ţe se na ekologii při ekonomických změnách nebere příliš ohled. Z výzkumu veřejného mínění, které si ministerstvo objednalo u agentury Rapid-DEMA, navíc vyplývá, ţe počet nespokojených občanŧ roste. Zhruba 75 procent z 1501 dotázaného si myslí, ţe během probíhajících změn v ekonomice není účinně prosazována ochrana ţivotního prostředí. Před dvěma lety si totéţ podle obdobného šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění myslelo o jedenáct procent lidí méně. S nedŧvěrou se lidé dívají i do dalších let, protoţe 54 procent dotázaných míní, ţe nejsou vytvářeny podmínky pro zlepšení ţivotního prostředí v budoucnosti. Stejný názor zastávalo před dvěma lety 43 procent osob. Pracovník agentury Rapid-DEMA Petr Gajdušek, který prŧzkum zpracoval, odmítl jeho výsledky komentovat, protoţe ministerstvo nechtělo analýzu zjištěných faktŧ. Ředitelka odboru ministerstva pro styk s veřejností Rut Bízková připustila, ţe úřad o ekologických úspěších nedobře informuje. "Je to ale alarmující, ţe si lidé neuvědomují, jaká situace skutečně je," řekla. Připomněla, ţe úspěchy jsou rŧzně zpochybňovány a veřejnost na špatné zprávy reaguje více. "Peníze nejsou to nejdŧleţitější, lidé sami vidí, v jakém stavu ţivotní prostředí skutečně je," soudí Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

316 - 426. V údolí Střely vznikl nový přírodní park Skóre: 0.80 Název: V údolí Střely vznikl nový přírodní park Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 11.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970411010031 Klíčová slova: ţivotního, prostředí V údolí Střely vznikl nový přírodní park krátce z regionŧ K a r l o v y V a r y - Nový přírodní park Horní Střela, který se nachází v údolí řeky Střely a přilehlém okolí na Ţluticku, vyhlásil Okresní úřad v Karlových Varech. Chráněné území s unikátní stolovou horou Vladař má rozlohu více neţ tři tisíce hektarŧ. V údolí Střely ţije například ledňáček nebo mihule potoční, která jinde kvŧli znečištění ţivotního prostředí jiţ dávno vyhynula. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

317 - 427. Jirkovská radnice zná zpŧsob, jak nařídit lidem, čím topit Skóre: 0.80 Název: Jirkovská radnice zná zpŧsob, jak nařídit lidem, čím topit Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 11.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970411010023 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Jirkovská radnice zná zpŧsob, jak nařídit lidem, čím topit J i r k o v - Přestoţe některá města zatím neúspěšně usilují o to, aby mohla kvŧli ochraně ţivotního prostředí nařizovat lidem, čím smějí, či nesmějí topit, v severočeském Jirkově uţ tři roky platí vyhláška, která takový postup umoţňuje. Ústavní soud sice podobnou vyhlášku Mladé Boleslavi ve středu zrušil, protoţe byla v rozporu z ústavou, avšak Jirkovští vyhlášku přijali jiným zpŧsobem a její text je rovněţ odlišný. Správnost vyhlášky si vedení Jirkovské radnice nechalo potvrdit Okresním úřadem v Chomutově a právními experty z Ústavu státu a práva v Praze. Vyhláška vymezuje část města, jejímţ obyvatelŧm předepisuje, čím mohou topit. Mezi povolenými palivy je například bioplyn či sluneční energie, ale také zemní plyn či propan-butan. Pokud však lidé zvolí například uhlí, vyhlášku nedodrţí, a tak hrozí jim pokuta aţ tři tisíce korun. Podnikatelé ale mohou zaplatit aţ sto tisíc. "Podle zákona o ochraně ovzduší si mŧţe město stanovit určitá omezení ve vybraných lokalitách, kde povolí pouze některé druhy vytápění," potvrdila právnička Ivana Zamazalová z Jirkova. Radnice v Mladé Boleslavi, která se svou vyhláškou před ústavou neuspěla, se hodlá v Jirkově inspirovat. "Poţádáme Jirkovské o jejich zkušenosti i o text vyhlášky. Myšlenka je správná, jde o to najít právní cestu k jejímu prosazení," řekl zástupce starosty Mladé Boleslavi Petr Kadaník. O přijetí podobných opatření uvaţovali i úředníci brněnského magistrátu, avšak z obav, aby svými nařízeními nezvýhodnili jediného dodavatele tepla a nebyli za to popotahováni Úřadem pro hospodářskou soutěţ, nakonec zvaţují jiný postup. Chtějí v územním plánu vyznačit městské čtvrti, které by měly být připojeny na plyn či teplovod. Obdobně hodlají regulovat vytápění i v Praze. Pracovníci Úřadu pro hospodářskou soutěţ uvedli, ţe kromě Prahy a Brna hledá právní cestu k regulaci druhŧ vytápění i Liberec. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

318 - 431. Ropák roku chce ţalovat ekology Skóre: 0.89 Název: Ropák roku chce ţalovat ekology Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.04.1997 Str.: 3 Zpracováno: 12.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970412010017 Klíčová slova: ekology, ekologičtí, ţivotnímu, prostředí, ekologŧ Ropák roku chce ţalovat ekology B r n o - Cenu Ropák roku, kterou ekologičtí aktivisté udělují za nejhorší počin vŧči ţivotnímu prostředí, získal jednatel brněnské firmy Investprojekt Josef Kupec. Více neţ stočlenná komise ho vybrala za návrh umístit monitorovací vrt v cementárně Mokrá, který mohl podle ekologŧ zpŧsobit znečištění podzemních vod. Doporučil také stavbu rekreačního parku Rajchéřov, přestoţe jiní odborníci prokázali, ţe jde o závaţný zásah do přírody. Kupec řekl ČTK, ţe rozhodnutí o udělení titulu pokládá za snahu o diskreditaci dobrého jména firmy. "Mŧţe to nejen zpŧsobit poškození pověsti, ale také ekonomickou újmu. Pokud se tyto naše obavy naplní, budeme muset zvaţovat moţnosti satisfakce za vzniklé škody," uvedl Kupec. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

319 - 439. Ve všech okresních městech budou čistírny Skóre: 0.84 Název: Ve všech okresních městech budou čistírny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 14.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970414010060 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Ve všech okresních městech budou čistírny P r a h a - Ve všech okresních městech v povodí Labe, které se rozkládá na třech čtvrtinách území republiky, uţ jsou vybudované čistírny odpadních vod. Výjimkou jsou pouze Mělník a Děčín. "V Mělníku bude čistírna dokončena ještě letos a v Děčíně příští rok," řekl ředitel odboru ochrany vod ministerstva ţivotního prostředí Jaroslav Kinkor. "Tím budeme mít vyřešeno sto největších komunálních zdrojŧ znečištění v celém povodí. Nyní nás ale čekají tisíce menších zdrojŧ." Podle rozhodnutí Evropské unie totiţ musí mít do roku 2005 svou čistírnu odpadních vod kaţdá obec s více neţ dvěma tisíci obyvatel. "Velkým problémem jsou také plošné zdroje znečištění, jako je například pouţívání hnojiv v zemědělství," uvedl Kinkor. Jiří Balej z Českého inspektorátu ţivotního prostředí v Ústí nad Labem připouští, ţe v řece je ještě mnoho nečistot. "Labe ještě není ve stavu, jaký bychom si představovali," dodal. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

320 - 440. Voda v Labi se za poslední roky výrazně zlepšila Skóre: 0.91 Název: Voda v Labi se za poslední roky výrazně zlepšila Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 14.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970414010058 Klíčová slova: prostředí (5), ţivotního (4), Ekologické, ţivotní Voda v Labi se za poslední roky výrazně zlepšila P r a h a - Ještě před pěti lety připomínalo Labe více stoku neţ řeku. Od té doby vyrostly ve velkých městech celého povodí nové čističky, velké prŧmyslové podniky omezily vypouštění škodlivých látek. "Labe se rapidně zlepšilo, a dokonce se do něj odváţil ponořit i bobr, uţ to pro něj není tak smradlavá řeka. Je to signál, ţe se tam vrací ţivot," řekl šéf oblastního inspektorátu České inspekce ţivotního prostředí v Ústí nad Labem Jiří Balej. Labe patřilo před rokem 1990 k nejvíce znečištěným řekám v Evropě a výrazně se podílelo na znečištění Severního moře. Do Německa v té době odtékalo kaţdý rok z českého území například deset tun olova, osmatřicet tun chromu a osmasedmdesát tun mědi. To, ţe je Labe několikanásobně čistší, ocenil loni také saský ministr ţivotního prostředí Artnold Vaatz. "Je to mimořádný výsledek," řekl. Od roku 1992 se podařilo sníţit mnoţství škodlivin, které do řeky vypouštěly velké prŧmyslové podniky, o desítky procent. Například rtuti je nyní v Labi asi o osmdesát procent méně neţ v osmdesátých letech, fosforu a dusíku o třicet procent. Česká republika se před sedmi lety dohodla s Německem, ţe do roku 2000 vyčistí celé povodí Labe tak, aby voda, která prosakuje z tohoto toku do okolí, mohla být pouţívána po běţné úpravě jako pitná. Voda by se také mohla pouţívat na zavlaţování zemědělských plodin. "Myslím, ţe je reálný předpoklad pro to, aby se tato voda stala potenciálním zdrojem pitné vody," řekl ředitel odboru ochrany vod ministerstva ţivotního prostředí Jaroslav Kinkor. Ekologické hnutí Greenpeace, jehoţ členové se právě v těchto dnech plaví po Labi, aby upozornili na nebezpečí škodlivin pro člověka i ţivotní prostředí, však tento optimismus tlumí. "Navzdory částečnému zlepšení zŧstává Labe jednou z našich nejšpinavějších řek," poznamenal Karel Jech z Greenpeace. Členové Greenpeace tvrdí, ţe se dosud v tuzemsku nevěnuje dostatečná pozornost chlororganickým látkám, které do řeky vypouštějí velké podniky. "Mnohé tyto látky mohou vyvolat rakovinu," uvedl Čestmír Hrdinka z Greenpeace. "Den co den jsou do Labe vypouštěna obrovská kvanta jedovatých látek. Seno z luk v okolí řeky je kvŧli vodě z Labe natolik karcinogenní, ţe králíci, kteří ho ţerou, mají více zhoubných nádorŧ a mají menší plodnost," doplnil Jech. Za vypouštění chlororganických látek podniky zatím nemusí státu nic platit. "Návrh nového zákona o poplatcích uţ na tyto látky pamatuje," řekl Jaroslav Kinkor z ministerstva ţivotního prostředí, podle něhoţ to je jeden z krokŧ, jak vypouštění těchto látek výrazně omezit. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 321 - 442. Turistická stezka zŧstane otevřená Skóre: 0.80 Název: Turistická stezka zŧstane otevřená Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 15.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970415010035 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Turistická stezka zŧstane otevřená krátce z regionŧ L e s n á - Turistická stezka v Předním Zahájí na Tachovsku nebude zcela uzavřena, jak navrhovali ochránci přírody. Kvŧli ochraně vzácného tetřívka se však přes hranici bude smět chodit jen v některých měsících. "Přechod bude otevřen od začátku července do konce listopadu. Kromě období od 24. prosince do 1. ledna pak bude po zbývající část roku uzavřen," řekl Pavel Šrámek z referátu ţivotního prostředí tachovského okresního úřadu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

–

322 - 444. Mluvit ve Frenštátu o uhlí je riskantní Skóre: 0.80 Název: Mluvit ve Frenštátu o uhlí je riskantní Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.04.1997 Str.: 1 Zpracováno: 15.04.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970415010002 Klíčová slova: ţivotním, prostředí Mluvit ve Frenštátu o uhlí je riskantní F r e n š t á t p o d R a d h o št ě m - Mluvit v těchto dnech ve Frenštátu pod Radhoštěm o tom, ţe by se tu mohlo těţit uhlí, mŧţe být poněkud riskantní. Nedávno kvŧli tomu vyletěl kdosi z hospody. "V restauraci se jeden host zmínil o tom, ţe kdyby se ve Frenštátě otevřel dŧl, konečně by se tady něco dělo. Chlapi ho popadli za límec a vyvedli na ulici," říká jedna z obyvatelek Frenštátu Jana Mikesková. Alergii na těţbu uhlí vyvolaly u obyvatel tohoto beskydského města Ostravsko-karvinské doly, jejichţ vedení nedávno oznámilo, ţe by na Frenštátsku mohl být otevřen dŧl. "Doma se uţ nebavíme o ničem jiném neţ o tom, co budeme dělat, jestli do města přijedou tisíce horníkŧ a začne tady těţba," říká Jana Mikesková. Tvrdí, ţe něco takového si nedovede představit. Její otec totiţ do Frenštátu přišel za klidným prostředím právě z prŧmyslového Ostravska. "Dnes ráno jsem se pohádala s prodavačkou v potravinách. Říkala, ţe kdyby se do města přistěhovali noví obyvatelé, měli bychom se všichni lépe. V tom obchodě jsem dnes určitě byla naposledy," slibuje Mikesková. Ostravsko-karvinské doly v roce 1981 postavily ve Frenštátě těţní věţ a vyhloubily dvě jámy. Později byl dŧl zakonzervován a těţaři ho za desítky milionŧ korun ročně jen udrţují, aby nezchátral. Vedení dolŧ tvrdí, ţe pod Frenštátem a okolními obcemi jsou velké zásoby kvalitního černého uhlí, a společnost OKD je hodlá v budoucnu vytěţit. "Obyvatelé i radní jsou zatím proti nám, ale věřím, ţe je přesvědčíme. Těţba by na krajině a ţivotním prostředí téměř nebyla poznat," říká ředitel OKD Ivan Dzida. Tvrdí, ţe případnou těţbu by obyvatelé Frenštátu a okolí poznali jen podle toho, ţe by v oblasti jezdilo více aut a vlakŧ a ţe by se v neobydlených částech v budoucnu propadla pŧda nejvíce o pět metrŧ. Radní i obyvatelé města však slovŧm vedení dolŧ příliš nevěří. Na úplně prvním jednání dolŧ s radnicemi přivítala zástupce těţařŧ nástěnka s fotografiemi těţbou zničeného Karvinska a Ostravska. "Věřím, ţe dolŧm neustoupíme a ţe se nám podaří těţbě zabránit. Nikdo je tady nechce a mezi obyvateli města je napětí a nejistota," říká starosta Frenštátu pod Radhoštěm Karel Míček, který se snaţí dát dohromady starosty okolních měst a bránit se těţbě společně. "Nechceme ve městě doly, protoţe by zničily krajinu, a netouţíme ani po tisícovkách horníkŧ, kteří by k nám přijeli kdoví odkud. Stačí, ţe jsme tady desítky let měli ruská kasárna. Lidé nejsou na cizince, které nezvali, od té doby vŧbec zvědaví," říká obyvatelka Frenštátu Jana Kudělková. Jen

několik Frenštátských připouští, ţe by nebylo marné, aby se uhlí pod městem přece jen začalo těţit. "Od doby, kdy se příliš nedaří místním podnikŧm a některé z nich musely propouštět, máme stále niţší trţby. Ţízniví horníci, to by byl zřejmě zlatý dŧl," míní zaměstnanec jedné místní restaurace. Jméno však úzkostlivě tají. "Kdyby se štamgasti dozvěděli, ţe fandím dolŧm, vybílili by hospodu." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

323 - 446. Lidé pochybují, ţe mohou chránit ţivotní prostředí Skóre: 0.97 Název: Lidé pochybují, ţe mohou chránit ţivotní prostředí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 16.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970416010023 Klíčová slova: prostředí (10), ţivotní (5), ţivotního (5), ekologický (2), ekologické, ekologicky Lidé pochybují, ţe mohou chránit ţivotní prostředí P r a h a - Většina lidí je podle nejnovějšího výzkumu veřejného mínění přesvědčena, ţe má pouze malé moţnosti, jak chránit ţivotní prostředí. Zatímco ministerstvo ţivotního prostředí je tímto výsledkem překvapeno, ochránci přírody i sociologové dávají názoru veřejnosti za pravdu. Ve výzkumu, který si ministerstvo objednalo u agentury RapidDEMA, odpovědělo zhruba padesát čtyři procenta z 1501 dotázaných, ţe občané mají omezené příleţitosti, jak chránit ţivotní prostředí. Třiadvacet procent dokonce míní, ţe nemá skoro ţádné moţnosti. Ředitelka odboru ministerstva pro styk s veřejností Rut Bízková soudí, ţe lidé se tímto tvrzením brání vlastní odpovědnosti. "Cítím v jejich odpovědi obecnou tendenci, ţe stát je ten, který je za všechno zodpovědný, a my, obyčejní lidé, bychom sice rádi něco dělali, ale nemŧţeme," řekla Bízková. "Tvrzení, ţe nic nezmŧţou, slouţí lidem jako alibi, je pro ně pohodlnější neţ se někde angaţovat," souhlasí sociolog Jan Keller. Zároveň tvrdí, ţe některé aktuální ekologické causy toto alibi posilňují. "Kdyţ lidé vidí, ţe OKD chce těţit uhlí v Beskydech bez ohledu na názory tamních starostŧ nebo ţe u Kašperských Hor těţební firma zkoumá zlato, i kdyţ s tím třináct z patnácti členŧ zastupitelstva nesouhlasí, tak si normální člověk musí říct: Vţdyť já s tím opravdu nic nenadělám," uvedl Keller. Ministerstvo však zastává názor, ţe občané mají celou řadu příleţitostí, jak ţivotní prostředí chránit. "Mohou například ekologicky vychovávat děti a mládeţ, informovat o nepravostech inspekci ţivotního prostředí anebo ve městech třídit domácí odpad," řekla Bízková. Největší skupina lidí se podle výzkumu skutečně domnívá, ţe konkrétní moţností, jak přispět k ochraně ţivotního prostředí, je třídit odpady a odevzdávat sběr. V jiné části výzkumu však většina dotazovaných přiznala, ţe odpadky ze své domácnosti netřídí, protoţe v místě jejich bydliště nejsou kontejnery na separovaný odpad. Náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek uvedl, ţe lidé mají moţnost vyjádřit svŧj názor například při posuzování vlivu velkých staveb na ţivotní prostředí. Mnohé lidi podle bývalého ministra ţivotního prostředí Ivana Dejmala odrazuje to, ţe ekologický posudek není pro investora závazný. "Lidi to vede ke znechucení," míní Dejmal. Jako příklad uvedl cementárnu u Tmaně na hranici Českého krasu, kde byl ekologický posudek negativní, ale Okresní úřad v Berouně stejně se stavbou souhlasil. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

324 - 451. Riziko havárií v chemičkách má sníţit zákon Skóre: 0.84 Název: Riziko havárií v chemičkách má sníţit zákon Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.04.1997 Str.: 4 Zpracováno: 17.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970417010021 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologických Riziko havárií v chemičkách má sníţit zákon P r a h a - Havárie v chemických továrnách, které se s neúprosnou pravidelností opakují rok co rok a při nichţ umírají lidé a unikají škodliviny poškozující přírodu, přiměly ministerstva ţivotního prostředí a vnitra k tomu, aby připravila zvláštní zákon. S jeho pomocí by se mělo haváriím předcházet anebo v horším případě by měl stanovit pravidla, podle nichţ se bude při likvidaci havárie postupovat. "Chceme prosadit, aby podniky byly povinny vypracovat obsáhlou bezpečnostní zprávu, která bude obsahovat všechna rizika nehody i opatření, jak jim předejít," uvedla ředitelka odboru ekologických rizik ministerstva ţivotního prostředí Marie Adámková. Dodala, ţe bez této zprávy, kterou by měl schvalovat okresní úřad, nebude moci podnik pracovat. "Zprávu budou posuzovat například odborníci na ochranu ovzduší a vody, zdravotníci nebo hasiči. Posoudí, jestli je riziko havárie přijatelné," dodala Adámková. Podle připravovaného zákona by podniky měly prostřednictvím okresních úřadŧ informovat o těchto rizikách také veřejnost. Adámková uvedla, ţe ministerstva vycházejí při přípravě zákona z aktuálního nařízení Evropské unie, podle něhoţ se podniky musí zaměřit na prevenci a vytvořit taková bezpečnostní opatření, aby se moţnost havárie co nejvíce sníţila. Obě ministerstva, jeţ zákon připravila, přiznávají, ţe sebelepšími paragrafy se hrozba úniku jedovatých látek zcela vyloučit nedá. "Ţádný zákon nevyřeší všechno, jde ale o to, abychom dokázali riziko co nejvíce sníţit, aby byly velké chemické podniky bezpečnější," připustila Marie Adámková. "Nikdy není bezpečnost v podnicích taková, aby se ještě něco nedalo přidat," potvrdil Ivan Zíka ze Svazu chemického prŧmyslu, který s ministerstvy na přípravě zákona spolupracuje. Zíka uvedl, ţe většina velkých podnikŧ se uţ nyní snaţí mít své provozy co nejbezpečnější. "Z havárie mají hrŧzu," řekl. Připustil však, ţe si některé firmy riziko havárie dostatečně neuvědomují. Odmítl však jmenovat, které společnosti má na mysli. "Zákon tyto firmy přiměje myslet na bezpečnost více," dodal Zíka. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

325 - 460. Šampionát má podporu, problémem jsou peníze Skóre: 0.84 Název: Šampionát má podporu, problémem jsou peníze Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.04.1997 Str.: 3 Zpracováno: 21.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970421010011 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologickým, ekologického Šampionát má podporu, problémem jsou peníze P r a h a - Šance čtyř severočeských měst - Liberce, Jablonce nad Nisou, Bedřichova a Janova nad Nisou - uspořádat v roce 2003 v Jizerských horách mistrovství světa v klasickém lyţování poskočila o několik stupínkŧ výše. Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, ţivotního prostředí, zemědělství a pro regionální rozvoj totiţ doporučí vládě, aby kandidaturu těchto měst podpořila u Mezinárodní lyţařské federace. Ministerstvo ţivotního prostředí, které pŧvodní projekt mistrovství kvŧli značným ekologickým rizikŧm odmítlo, však trvá na tom, aby organizátoři splnili osm základních podmínek, jeţ mají sníţit riziko poškození přírody. "Naše podmínky jsou nepřekročitelné," prohlásil náměstek ministra Radim Špaček. Hlavní manaţer sdruţení čtyř severočeských měst Jan Zelenka uvedl, ţe organizátoři splní bez problémŧ pět z těchto osmi podmínek. Patří mezi ně například to, ţe inţenýrské sítě zřízené pouze pro účel šampionátu mohou být jen dočasné a rozebíratelné. Organizátoři musí také zajistit, ţe ze strojŧ nebudou unikat ropné látky. "Zbylé tři podmínky ale nejsme schopni splnit na sto procent," připustil Zelenka. Tyto poţadavky přitom ochránci přírody pokládají za nejdŧleţitější. Pořadatelé nesmějí podle podmínek ministerstva kácet kvŧli běţeckým tratím ţádné stromy ve starších lesích, v mladších porostech mohou být cesty široké jen několik metrŧ. Širší trasy musí být vedeny mimo les. "Kdyţ to nedodrţí, tak se mistrovství nemŧţe konat," řekl nekompromisně ředitel Správ Chráněných krajinných oblastí František Pelc. "Věříme tomu, ţe lze najít nějaké řešení. Pokud se nedohodneme, povedeme trasy mimo les," uvedl Zelenka. Organizátoři se nyní nejvíce obávají toho, ţe nedostanou vládní dobrozdání kvŧli miliardovým škrtŧm ve státním rozpočtu. Bez finanční podpory vlády se totiţ severočeská města při přípravě šampionátu neobejdou. "To bude největší problém," soudí rovněţ náměstek Špaček. Organizátoři proto na poslední chvíli sníţili své finanční poţadavky zhruba o polovinu. "Teď jsme na částce asi jedné miliardy korun," řekl Zelenka. Dodal, ţe stovky milionŧ z této sumy by šly na zlepšení ekologického stavu lesŧ v Jizerských horách. "Do doby, neţ Mezinárodní lyţařská federace rozhodne o tom, kde se mistrovství v roce 2003 bude nakonec konat, bychom stejně poţadovali jen minimální částky," uvedl Zelenka. Federace vybere pořadatelskou zemi příští rok v červnu na svém zasedání v Praze. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

326 - 470. Inspekce prošetří, zda park porušil zákon Skóre: 0.80 Název: Inspekce prošetří, zda park porušil zákon Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 23.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970423010111 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ochraně, přírody Inspekce prošetří, zda park porušil zákon krátce z regionŧ V i m p e r k - Česká inspekce ţivotního prostředí se začne zabývat podnětem Hnutí Duha, které obvinilo vedení Šumavského národního parku z toho, ţe při loňské těţbě stromŧ napadených kŧrovcem porušilo zákon o ochraně přírody a krajiny. "Musíme se zabývat jakýmkoli podnětem. Ve čtvrtek se sejdeme se zástupci národního parku a Hnutí Duha a zahájíme šetření. Naši pracovníci pak pŧjdou přímo do lesŧ, aby viděli, jak to tam vypadá," řekl Ladislav Krátký z českobudějovické inspekce, která se podnětem zabývá. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

327 - 471. Hygienik nevylučuje, ţe lidé pijí špatnou vodu Skóre: 0.80 Název: Hygienik nevylučuje, ţe lidé pijí špatnou vodu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 23.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970423010106 Klíčová slova: ţivotním, prostředím Hygienik nevylučuje, ţe lidé pijí špatnou vodu P a r d u b i c e - Řeka Labe zŧstává sice za chemickou továrnou Synthesia tak znečištěná, ţe tamní hygienik zakázal touto vodou zalévat zemědělské plodiny, některé obce v okolí jsou však odkázány právě jen na tuto vodu. Tam, kde není zavedena vodovodní síť, pouţívají totiţ lidé studny, které mohou být kontaminovány chemikáliemi z Labe. Okresní úřad v Pardubicích povolil Synthesii vypouštět do řeky odpad z barviv, protoţe tyto chemikálie jsou tak agresivní, ţe by ochromily činnost tamní čistírny. "Při vyšším stavu řeky se pak mŧţou jedovaté látky dostat do studen a vrtŧ, které leţí v blízkosti Labe. Pokud se tak stane, trvá potom dlouhou dobu, neţ se vše vrátí do pŧvodního stavu," uvedl hydrogeolog Jan Blaţek. Znečištění zdrojŧ podzemní vody v okolí Labe jedovatými chlorovanými uhlovodíky nevylučuje ani pardubický okresní hygienik Antonín Vykydal. "Jestli tyto látky v soukromých studnách jsou, stejně se na ně nepřijde. Málokdo z majitelŧ si totiţ nechá provést rozbor za několik tisíc korun. Takové testy se stejně nedělají ani ve veřejných obecních studnách," řekl Vykydal. Starostka Srnojed, které leţí na břehu Labe těsně za Synthesií, uvedla, ţe obec právě kvŧli silnému znečištění vody v domovních studnách usilovala o to, aby byla napojena na pardubický vodovod. "Podle rozborŧ, které jsme si před lety nechali provést, by se vodou z našich studen neměla zalévat ani zelenina. Naštěstí máme uţ od roku 1993 vodovod," řekla starostka. Horší je situace obyvatel blízkých Lán na Dŧlku, Opočinku, Valŧ, Mělic i dalších obcí, které zatím veřejný vodovod nemají, a lidé často pijí pouze vodu ze svých domovních studen, které leţí často na dohled chemikáliemi do červena zbarvené labské vodě. "Ţe by voda mohla být od Labe špatná, nevíme. Její rozbory však neděláme, jsou moc drahé," řekla Helena Minaříková z Valŧ u Přelouče. Podle Antonína Kvačka, který se v Synthesii zabývá ţivotním prostředím, by měl někdo prokázat, ţe voda v tamních studnách je skutečně znečištěná. "Pokud se to prokáţe, budeme se snaţit s tím něco udělat. Zkusím problém na vhodném fóru sám otevřít," přislíbil ředitel. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

328 - 473. Ochranáři budou mít na starost rezervaci Skóre: 0.80 Název: Ochranáři budou mít na starost rezervaci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 24.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970424010167 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Ochranáři budou mít na starost rezervaci krátce z regionŧ V e s e l í n a d M o r a v o u - Sedm set hektarŧ luk v přírodní rezervaci Čertoryje v jiţní části Bílých Karpat budou od počátku května ošetřovat dobrovolníci z místní organizace Českého svazu ochráncŧ přírody ve Veselí nad Moravou. Jde o první případ, kdy občanské sdruţení na sebe převezme po dohodě s ministerstvem ţivotního prostředí zodpovědnost za hospodaření v celé rezervaci. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

329 - 475. Inspektoři zjišťují, zda park neporušil zákon Skóre: 0.80 Název: Inspektoři zjišťují, zda park neporušil zákon Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 25.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970425010118 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ochraně, přírody Inspektoři zjišťují, zda park neporušil zákon krátce z regionŧ V i m p e r k - Z podnětu Hnutí Duha prověřují pracovníci České inspekce ţivotního prostředí na Modravských slatích, zda vedení Národního parku Šumava při loňské těţbě stromŧ napadených kŧrovcem porušilo zákon o ochraně přírody a krajiny. "Protoţe jsou slatě velmi rozsáhlé, čekají naše odborníky několikadenní pochŧzky v terénu, aby mohli dŧsledně posoudit, jaký vliv mělo přibliţování dřeva a vznik erozních rýh na stav přírody," vysvětlil Ladislav Krátký z inspekce v Českých Budějovicích. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

330 - 476. Ministerstvo zamítlo další ţádost těţařŧ Skóre: 0.80 Název: Ministerstvo zamítlo další ţádost těţařŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.04.1997 Str.: 3 Zpracováno: 25.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970425010017 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Ministerstvo zamítlo další ţádost těţařŧ P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí zamítlo i druhou ţádost britsko-české společnosti RTZ-Mindev o povolení prŧzkumu zlata v Mokrsku ve středních Čechách. Proti prŧzkumu a plánované těţbě cenného kovu protestovali ochránci přírody i místní obyvatelé. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

331 - 481. Cirkusy obviňují ochranáře, ţe jim ničí reklamní poutače Skóre: 0.84 Název: Cirkusy obviňují ochranáře, ţe jim ničí reklamní poutače Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 28.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970428010035 Klíčová slova: ekologické, Ekologové Cirkusy obviňují ochranáře, ţe jim ničí reklamní poutače P r a h a - Sdruţení českých cirkusŧ obviňuje brněnské ekologické Hnutí Duha, ţe úmyslně ničí reklamní poutače na letošní cirkusovou sezonu. "Strhávají plakáty z reklamních ploch, které máme řádně pronajaté, a to mnohdy dřív, neţ vědí, o čem atrakce bude," tvrdí předseda sdruţení Milan Garncarz s tím, ţe ochránci zvířat tak zpŧsobili uţ několikatisícové škody. "Reklamní letáky často přelepují informací, ţe představení je zrušeno," dodal. Majitel Cirkusu Humberto Hynek Navrátil dokonce aktivisty Duhy v rozhovoru pro Mladý svět obvinil z fyzického napadení. Tato nařčení však předseda Hnutí Duha Jakub Patočka odmítl. "My pŧsobíme pouze mediálně. Pořádáme tiskové konference, tiskneme plakáty a letáky," řekl. Ekologové tím chtějí upozornit na nedŧstojné podmínky zvířat v cirkusech. Domnívají se ale, ţe cirkusy jejich antikampaň dramatizují a snaţí se ji vyuţít pro neplacenou reklamu. Diskuse obou znesvářených stran se zatím omezuje jen na slovní přestřelky v tisku. Snahy o osobní jednání totiţ podle ředitele Cirkusu Sultan Karla Berouska nezabírají. "Několikrát jsem je kontaktoval, ale oni neodpověděli," konstatoval. Martin Ander z Hnutí Duha s ním však nesouhlasí a tvrdí, ţe ţádnou výzvu od nikoho neobdrţeli. Sami by veřejnou diskusi podle svých slov uvítali. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

332 - 490. Výsledky výzkumu rysa zatím experti tají Skóre: 0.80 Název: Výsledky výzkumu rysa zatím experti tají Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 30.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 30.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970430010034 Klíčová slova: ekologie Výsledky výzkumu rysa zatím experti tají krátce z regionŧ Š u m a v a - Odborníci ze Správy Národního parku Šumava a Ústavu ekologie krajiny Akademie věd zatím tají výsledky sledování minimálně jednoho rysa, kterého se jim podařilo vybavit vysílačkou. "Neověřené zprávy, jeţ se loni objevily poté, co uhynula obě zvířata, která rovněţ měla vysílačky, situaci zbytečně zkreslily a zdramatizovaly," míní Jaroslav Červený z Akademie věd. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

333 - 491. Synthesia dostala pokutu přes milion korun Skóre: 0.80 Název: Synthesia dostala pokutu přes milion korun Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 30.04.1997 Str.: 5 Zpracováno: 30.04.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970430010032 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Synthesia dostala pokutu přes milion korun krátce z regionŧ H r a d e c K r á l o v é - Česká inspekce ţivotního prostředí vyměřila pokutu přes jeden milion korun chemické továrně Synthesia Pardubice za to, ţe na konci loňského roku pracovala její čistírna nedostatečně, a do Labe tekly přibliţně měsíc znečištěné odpadní vody. Inspektoři chtěli dát chemičce nejdříve podstatně větší pokutu, ale pak přihlédli k tomu, ţe podnik se snaţil dát zařízení co nejdříve do pořádku. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

334 - 496. Zdraví lidí ničí hlavně špatný ţivotní styl Skóre: 0.96 Název: Zdraví lidí ničí hlavně špatný ţivotní styl Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 02.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970502010014 Klíčová slova: prostředí (9), ţivotního (5), ţivotní (4), ekologických Zdraví lidí ničí hlavně špatný ţivotní styl P r a h a - Lidé, kteří svalují své nalomené zdraví na špatné ţivotní prostředí, by se měli více zamyslet nad tím, jak sami ţijí. Všeobecně rozšířený názor, ţe zdraví škodí zejména nevhodné ţivotní podmínky, totiţ odborníci v poslední době vyvracejí. Největší vliv má podle nich ţivotní styl člověka - co jí, zda kouří a pije alkoholické nápoje, zda ţije ve stresu anebo sportuje. "Ţivotní prostředí skutečně nemá tak výrazný vliv na lidské zdraví, i kdyţ samozřejmě není zanedbatelné," řekla ředitelka Ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Rŧţena Kubínová. Ústav uţ třetím rokem sleduje vliv prostředí na zdravotní stav obyvatel republiky. Podle nejnovějšího výzkumu veřejného mínění, který si ministerstvo ţivotního prostředí nechalo vypracovat u agentury Rapid-DEMA, se největší skupina z 1500 dotázaných domnívá, ţe zdraví člověka nejvíce ohroţuje špatné ţivotní prostředí. Na druhé místo se dostalo trvalé nervové vypětí, následovala nesprávná výţiva a kouření. Posledním uváděným byl nedostatek pohybu. "Pro lidi je jednodušší zbavit se takto odpovědnosti za své zdraví," míní Kubínová. Uvedla, ţe zatím nelze přesně stanovit, jak se zhoršené ţivotní prostředí podepisuje na lidském zdraví. "Není moţné uţ po třech letech říci, ţe například v nějakém městě je méně rakoviny, protoţe tam není tolik karcinogenních látek," řekla Kubínová. Dodala, ţe podle teoretických studií se prostředí podílí na zdraví člověka dvaceti procenty, lékařská péče stejným dílem a největší vliv připadá na ţivotní styl. Z projektu Státního zdravotního ústavu například vyplývá, ţe se sniţuje znečištění ovzduší oxidem siřičitým, ale kvŧli rostoucí automobilové dopravě se zvyšuje mnoţství oxidŧ dusíku. Doprava také zpŧsobuje nadměrný hluk, jemuţ je v Praze vystaveno asi čtyřicet procent obyvatel. Potraviny obsahují z organických látek nejvíce polychlorované bifenyly, které mohou vyvolávat rakovinu. Ţádná ze zjištěných škodlivin však nepřekračovala povolenou normu. Například hladina olova v krvi lidí je niţší neţ u obyvatel Německa. Zdravotní ústav však upozornil na vzrŧstající počet onemocnění salmonelózou. Také obdobný projekt ministerstva ţivotního prostředí, který zkoumá vliv ţivotního prostředí pouze na obyvatele severočeských Teplic, potvrzuje, ţe ţivotní styl má na zdraví lidí mnohem větší vliv neţ škodlivé látky v ovzduší či vodě. "Ale zjistili jsme například, ţe děti počaté za zimních inverzí se narodily o něco dříve neţ jiné děti. Nebo ţe mladí muţi mají méně spermatu. Teď musíme zjistit,

nakolik je to všeobecný trend a nakolik zvláštnost Teplic," řekla ředitelka odboru ekologických rizik ministerstva ţivotního prostředí Marie Adámková. Někteří lékaři v severních Čechách jsou nadále přesvědčeni o značném vlivu zdejšího špatného ţivotního prostředí. "Všude jinde počet nedonošených dětí klesá. Pohybuje se kolem šesti procent, u nás však přichází na svět předčasně stále kolem devíti procent dětí," uvedl primář dětského oddělení v Mostě Jiří Biolek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

335 - 497. Fotbalový i lyţařský šampionát dostaly od ministrŧ poţehnání Skóre: 0.89 Název: Fotbalový i lyţařský šampionát dostaly od ministrŧ poţehnání Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.05.1997 Str.: 2 Zpracováno: 02.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970502010010 prostředí (3), ţivotní (2), ţivotního, ekologické, ekologickými, ekologická, Klíčová slova: ekologŧ Fotbalový i lyţařský šampionát dostaly od ministrŧ poţehnání P r a h a - Tuzemští sportovní fanoušci mají velkou šanci, ţe si počátkem příštího tisíciletí přijdou opravdu na své. Vláda na svém středečním jednání totiţ podpořila fotbalový svaz, který chce spolu se sousedním Rakouskem uspořádat v roce 2004 evropský šampionát, a poţehnání dostalo i mistrovství světa v klasickém lyţování, jeţ by se mělo konat o rok dříve v Jizerských horách. Kabinet slíbil přispět fotbalistŧm částkou 1,5 miliardy korun, z čehoţ ovšem pŧl miliardy budou představovat pravidelné roční dotace. Lyţaři na své klání dostanou od vlády 670 milionŧ korun. Na rozhodnutí ministrŧ čekal nejen domácí fotbalový svaz, ale také Rakušané. Ti jiţ dříve oznámili, ţe pokud vláda záruky nedá, podají kandidaturu společně s Maďarskem. Předseda Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský ve středu rozhodnutí kabinetu uvítal. Odhadl, ţe vybudování stadionŧ a dalších zařízení přijde na tři aţ pět miliard korun. Ministr školství Ivan Pilip dodal, ţe ze svých rozpočtŧ budou muset pomoci i města, kde by se mistrovství konalo, značný zájem je očekáván i ze strany sponzorŧ. Pokud evropská federace společnou kandidaturu s Rakouskem schválí, uvidí domácí fanoušci vŧbec poprvé závěrečné boje fotbalového šampionátu. Zápasy by se měly hrát v Praze, Ostravě, Brně a buď v Plzni, nebo v Teplicích. Také čtyři severočeská města Liberec, Jablonec nad Nisou, Bedřichov a Janov nad Nisou - si po středečním jednání vlády oddechla. Jejich představitelé se totiţ netajili obavami, ţe kabinet kvŧli miliardovým škrtŧm v rozpočtu podpoří pouze ţádost na pořádání fotbalového mistrovství. Ministři ovšem dali najevo, ţe oba podniky povaţují za významné. Vzhledem k tomu, ţe mistrovství se bude konat v chráněné krajinné oblasti, měl dŧleţité slovo při rozhodování ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický. Jako hlavní podmínku stanovil, ţe pořadatelé budou muset respektovat všechny ekologické poţadavky jeho ministerstva. "Podmínky ministerstva jsou logické, i tak jsme spokojeni," řekl hlavní manaţer sdruţení čtyř severočeských měst Jan Zelenka. Skalický uvedl, ţe u všech staveb bude posuzovat jejich vliv na ţivotní prostředí. Organizátoři šampionátu, kteří obratem předali svoji kandidaturu Mezinárodní lyţařské federaci, nyní patrně začnou svádět urputné bitvy s ekologickými aktivisty, kteří s pořádáním mistrovství nesouhlasí, protoţe se obávají, ţe bude poškozeno ţivotní prostředí. Ochránci přírody jsou přesvědčeni, ţe se

mistrovství v Jizerských horách nakonec neuskuteční, mimo jiné kvŧli rozpočtu šampionátu, který pokládají za nereálný. Z částky 670 milionŧ korun, které hodlá vláda uvolnit, je totiţ 610 milionŧ určeno na ekologická opatření v lesích, kudy mají vést běţecké tratě. Zbylá suma je podle ekologŧ nedostatečná a pomoci podle nich nemohou ani města, protoţe jsou uţ nyní zadluţená. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

336 - 501. Příliš mnoho patů Skóre: 0.84 Název: Příliš mnoho patŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.05.1997 Zpracováno: 04.05.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970504010009 Klíčová slova: ekologické, ekologičtí Příliš mnoho patŧ Mezi věci nep říje mné patří odpady lidské činnosti. Nejen ty biologické, ale i všechny ostatní: prŧmyslové, toxické i radioaktivní. Kam s nimi v krajině kultivované a hustě obydlené? Příkladŧ je v Čechách dost: těţba kamene, ukládání popilku nebo radioaktivního vyhořelého paliva, stavba dálnice, skládky komunálního odpadu. Spory končí v nekonečných tahanicich, patovou si tuací. Není to problém jen český. Odborná literatura se hemţi návody. kterak rozhodnutí o riskan tních záměrech připravovat, koho vyslyšet, čí názor přijmout. Základem je však dŧvěra v up římnou snahu všech najít vzájemně přijatelné řešení, dŧvěra ve s tanoviska odborná i občanská i v up římnost stanovisek menšinových. Některé "české zvláštnosti" pocházejí z naší přílišné blízkosti Východu. Ovlivňují nás setrvačností nedŧvěry, pochybností a obav z rozhodování těch, které neznáme a kteří se skrývajípod hlavičkou státu či komerční společnosti. Nad prostým občanem chce zase někdkdo vyzrát, myslime si. Vš imlijste si pohádek? Bývají v nich naučení. Ty naše a moţná i ty západní, řekněme andersenovské, jsou často krutk é, ale odměňují princeznou i hloupé hrdiny za čestné nebo štědré chování. Pohádky pocházející z části světa na východ od nás odměňují hrdiny za to, ţe jsou schopni své soky přels tít. V Čechách se tradice střetává se zkušenostmi posledních generací. Ty nabádají nikoliv k opa tmosti, ale k nedŧvěře a k pochybnostem. Stále se rozlišují postoje oficiální a občanské. Na vyuţívání krajiny pŧsobí v kaţdé zemi dvojí tlak: ze soukromého sektoru i ze strany vlády. Ve vyvinutém světěje obyčejně vláda představitelem názoru veřejnosti, předpokládá se, ţe vyznává ekologické hodnoty a zastává se zájmŧ mlčících občanŧ. Situace u nás ukazuje, ţe ekologičtí aktivisté jsou hlučnější neţ kdokoliv jiný, protoţe v tomto smyslu oporu ve vládě nenacházejí. Tam, kde se jedná o technicky riskantní projekt, však sehrává názor občanŧ kromě technických expertŧ - nesmírně dŧleţitou roli a v době s hromaţďování informací mŧţe celý problém přehodnotit. Odborníkovi musí naopak občané věřit, musí připustit, ţe ví víc neţ ostatní. On zase musí připustit hranice svých moţností a musí se zcela jasně vyslovovat. Musí být spolehlivý a nepodplatitelný, i kdyţ většina profesionálŧ v Čecháchje natolik špatně placena, ţe "správně vypracovaná" expertiza mŧţe velice změnit jejich ekonomickou situaci. Závaţná rozhodnutí vyţadují jasnou identifikaci problému, přesné pojmenování předmětu rozhodování, opatření odpovídajícícc h informací, stanovení ţebříčku hodnot a nakonec výběr přednos tnich řešeni. K českému občanskému rysu však patří okamţité zpochybnění všeho. Aještě. a to nejen v politice, tu má své místo i pomluva. I kdyţ se prokáţe, ţe nenípravdivá,

zanechává stopy. Chováme se prostě po vzoru "východu": nevěřím, protoţe sám lţu. To jsou dŧvody, které u nás vedou k patovým situacim tam, kde měla být rozhodnutí uţ dávno učiněna. Přesto, ţe tohle všechno vime a chápeme jako dŧsledky minulosti. v přítomnosti jsme pro obnovu dŧvěry ve vědění mnoho neučinili. Malý respekt ke vzdělání, vyj ádřený nejen finančním ohodnocením učitelŧ či vědcŧ, ale i neschopnost politikŧ připustit, ţe někdo mŧţe o daném předmětu vědět víc neţ oni, vedou k okamţitému zpochybnění všeho - názoru experta, občana, ochránce přírody. A tak obchvat Plzně, dostavba jaderné elektrárny Temelin, vyuţívání uhlí, vyhlededávání zlata, umístění úloţiště jaderného paliva mohou býtještě dlouhou dobu ve sféře emocí a protichŧdných zájmŧ, zcela mimo sféru rozumu. Petr Jakeš (geolog, přednáší na přírodovědecké fakultě UK) Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

337 - 502. Přednost má dohoda Skóre: 0.80 Název: Přednost má dohoda Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.05.1997 Zpracováno: 04.05.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970504010008 Klíčová slova: ekologického Přednost má dohoda Jak postupuje Švýcarsko v likvidaci jaderných odpadŧ Švýcarsko je z energetického hlediska velmi zajímavá země. Při výrobě elektřiny totiţ neprodukuje ţádný oxid uhličitý, který vzniká spalováním klasických paliv (u nás hlavně hnědého uhlí) a přispívá tak ke vzniku skleníkového efektu a velmi pravděpodobně také ke globálnímu oteplování Země. V současnosti pracuje ve Švýcarsku pět jaderných reaktorŧ o celkovém výkonu něco přes 3000 megawattŧ, coţ pokrývá asi čtyřicet procent celkové spotřeby elektřiny v zemi. Zbvtek dodávají vodní elektrárny, napájené z hor tajícím sněhem ÍŠvýcaři mu proto říkají bílé uhlí), část elektřiny se dováţí z Francie. Ve výstavbě ţádné nové reaktory nejsou, další zdroje budou potřeba asi v roce 2005-10, kdy začnou jaderné elektrárny postupně dobíhat. O jejich náhradě není zatím rozhodnuto. Kapacita vodních zdrojŧ je však z ekologického hlediska téměř vyčerpána. Čtyři stávající dukovanské reaktory v České republice, která je přibliţně dvakrát větší neţ Švýcarsko, mají vykon zhruba poloviční a pokrývají asi dvacet procent naší spotřeby elektřiny. Další dva reaktory se stavějí v Temelíně. Na rozdíl od České republiky je však Švýcarsko také jednou z nejvyspějejších zemí světa, zemí s dlouholetou nepřerušovanou demokratickou tradicí. Jak se tam lidé stavějí k jaderné energii? Jakou mají moc oni a jakou vláda? Odpovídá doktor Emil Kowalski, jeden ze tří výkoných ředitelŧ organizace NAGRA, která ve Švýcarsku odpovídá za likvidaci jaderných odpadŧ. * Ať uţ bude další vývoj jaderné energetiky u vás jakýkoli, jedno je jlsté - uţ nyní vaše elektrárny produkují radioaktivní odpady. A s těmi se musí něco dělat. Zatím jedinou reálnou moţností je jejich uloţení pod zemí. V jakém stadiu je u vás vývoj hlubinného úloţiště? Napřed poněkud obecnější úvaha. Vy, my nebo třeba Belgie jsme malé země, a tomu odpovídá i mnoţství našich odpadŧ. Například v USA, kde pracuje více jak stovka jaderných reaktorŧ, coţ je čtvrtina počtu celého světa, se pro jejich odpady připravuje jediné hlubinné úloţiště. Z přísně logického hlediska je pak budování desítek malých üloţišťátek neekonomické. Proto doufám, ţe dříve, neţ začne být aktuální ukládání vysoce radioaktivních odpadŧ, především vyhořelého paliva z reaktorŧ, tedy za dvacet, třicet rokŧ, se evropské země dohodnou na dvou, třech lokalitách společných, a na jejich stavbu budou všichni přiměřeně přispívat. * Lze na to spoléhat? Zatím je to jen vize. Proto také vyvíjíme vlastní úloţišté, nyní pouze pro krátkodobé, středně radioaktivm odpady. Začali jsme uţ v roce 1980. Asi deset let jsme dělali geologické prŧzkumy na rŧzných místech země a před čtyřmi roky jsme určili nejvhodnější lokalitu, ve vrchu Wellenberg, přímo ve středu Švýcarska.

Leţí v katastru obce Wolfenschiessen, horské vesničky s asi 1500 obyvateli. Během dlouhodobých prŧzkumŧ jsme se s nimi docela spřátelili. Prácovali jsme šetrně. Hodně jsme o tom s místními lidmi mluvili, kdyţ bylo potřeba, pomohli jsme jim naší tecbnikou. Nakonec jsme s nimi zaloţili společnost, ve které jsou kromě nich a NAGRY ještě všechny naše jaderné elektrárny. * Měli lidé z Wolfenschiessenu moţnost se k výběru úloţiště vyjádřit? Samozřejmě. Jsme zemí s přímou demokracií a tradicí referend. V celém Švýcarsku jsme v roce 1979 dostali kolem 75 procent kladných hlasŧ, v samotné obci o 15 let později pak jednou 63 procent a podruhé 70 procent hlasŧ. Jenţe mezi obcí a státem je u nás správní jednotka kanton, velíkostí ekvivalentní asi vašemu okresu. Shodou okolností krátce před kantonálním referendem Francie obnovija jaderné pokusy v Tichomoří, v Německu vypukla první kampaň proti transportu vyhořelého paliva do centrálního meziskladu, a společnost Shell se rozhodla potopit vrtnou plošinu v Severním moři. O tom všem se v novinách široce psalo, takţţe zatímco předtím prŧzkum mínění odhadoval, ţe 56 procent dotázaných odpoví "ano", nakonec jich souhlasilo jen 48 procent. * Má švýcarská vláda prostředky prosadit úloţiště ve vybraném místě i mocensky? Má, musí mít. Ale jednoznačně dává přednost dohodě s občany. Vychází z toho, ţe štěpení jader je v našich podmínkách relativně výhodný zdroj energie a ţe je naším úkolem o tom veřejnost přesvědčit. Na tom nyní intenzivně pracujeme. Za dva nebo tři roky vypíšeme referendum znovu. * Jaké jsou hlavní výhrady vašich oponentŧ? Především musím zdŧraznit, ţe je nepovaţujeme za nějaké nepřátele, ale prostě za lidi s jinými názory. Podle našich zkušeností se dají rozdělit do tří skupin. První mají víceméně iracionální strach z jakékoli radioaktivity. Ti se dají přesvědčit zlepšením informovanosti, osvětou. Druhá skupina podléhá podvědomému sobectví kaţdého z nás. My tomu říkáme efekt svatého Floriana, patrona hasičŧ z pořekadla "Svatý Floriane, ochraň mŧj dŧm, radši zapal sousedŧv!" Jinými slovy - ano, üloţiště je nezbytné, ale proč má být zrovna u nás? Tady se zdá být řešením - kromě dokazování, ţe právě ta konkrétní lokalita je geologicky nejvhodnější nabídnout i přiměřenou kompenzaci. Ne za rizíko, to je více neţ přijatelně nepatrné, ale za nepohodlí spojené se stavbou üloţiště a jeho pouţíváním. * Kolik ta kompenzace dělá? Wolfenschiessen, kterého se to týká bezprostředně, bude dostávat čtyřicet let 2 500 000 frankŧ ročně na ruku, příslušný kanton pak pět milionŧ. * A třetí skupina oponentŧ? Ta je největším oříškem, protoţe jejich námitky jsou "ideologického charakteru". Jadernou energetiku odmítají a priori, a úloţiště je nyní, po dalším zvýšení bezpečnosti provozu elektráren, jejich hlavm a prakticky poslední zbraní. Stručně řečeno: proti ukládání jsou proto, aby mohli tvrdit, ţe dosud není uspokojivě vyřešen celý palivový cyklus. Takoví lidé jsou k argumentŧm hluší. Naproti tomu je jich poměrně málo. * Vy osobně nemáte ohledně jaderné energetiky i budoucího úloţiště ani stín pochybností? Jsem vědec. Pochybnosti mám, a dokonce je vítám, protoţe smysl mé práce je prostudovat a vyřešitje. A ojejich řešitelnosti jsem hluboce přesvědčen. Pokud se jaderné energetiky týče, ta ve srovnání se zatím nejrozšířenějším spalováním fosílních paliv či módními slunečními zdroji představuje bezpochyby nejmenší zlo. Obrazně řečeno bych byl velmi nerad, kdyby byj jednou Matterhorn celý pokryt solárními panely nebo abychom se na něj - místo na lyţe - jezdili slunit pod palmy. * Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

338 - 507. Ekologové znovu protestovali proti dálnici Skóre: 0.87 Název: Ekologové znovu protestovali proti dálnici Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 05.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970505010017 Klíčová slova: Ekologové, ekologŧ Ekologové znovu protestovali proti dálnici Ú s t í n a d L a b e m - Pochodem od památníku Přemysla Oráče ve Stadicích u Ústí nad Labem po trase plánované dálnice D 8 z Prahy do Dráţďan přes České středohoří vyjádřila v sobotu necelá stovka ekologŧ nesouhlas s její výstavbou, která má začít v příštím roce. Akce nazvaná Raději pěšky neţ po dálnici proběhla jiţ potřetí. "Máme moţná poslední moţnost prohlédnout si nezničenou chráněnou krajinnou oblast, kudy dálnice povede," řekl Marian Páleník z organizace Přátelé přírody. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

339 - 510. Automobilka Škoda dostane pokutu později Skóre: 0.80 Název: Automobilka Škoda dostane pokutu později Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.05.1997 Str.: 5 Zpracováno: 06.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970506010136 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Automobilka Škoda dostane pokutu později krátce z regionŧ M l a d á B o l e s l a v O výši pokuty mladoboleslavské automobilce Škoda za nedávné znečištění řeky Jizery barvou referát ţivotního prostředí okresního úřadu ještě nerozhodl. Učiní tak nejdříve po 9. květnu. Do té doby musí pracovníci automobilky informovat úřad o tom, jaká udělají opatření, aby zabránili dalšímu úniku barvy do pozemních vod. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

340 - 511. Tříděné plasty končí s odpadem ve spalovně Skóre: 0.80 Název: Tříděné plasty končí s odpadem ve spalovně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.05.1997 Str.: 5 Zpracováno: 06.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970506010134 Klíčová slova: ekologicky Tříděné plasty končí s odpadem ve spalovně krátce z regionŧ B r n o - Obyvatelé Brna, kteří se chovají ekologicky a plastový odpad dávají do speciálních kontejnerŧ přistavených v některých čtvrtích, dělají zbytečnou práci. Plasty se totiţ nijak dále nevyuţívají, nerecyklují, ale končí ve spalovně stejně jako ostatní komunální odpad z vedlejších popelnic. Úředníci magistrátu tvrdí, ţe je těţké sehnat firmu, která by plasty vyuţívala. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

341 - 518. Tajemství řeky Skóre: 0.84 Název: Tajemství řeky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.05.1997 Zpracováno: 07.05.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970507010005 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekolog, ekologie Tajemství řeky Greenpeace vypátrali nebezpečné továrny na břehu Labe a vyzvali je k nápravě Je neděle ráno a posádka jachty kotvící na kolínském nábřeţí si navléká červené kombinézy. Na hladinu Labe dosedá nafukovací člun schopný rychlé plavby proti proudu. Pětice profesionálŧ z Greenpeace do něho nakládá nádoby na vodu a nasedá. Další útok na továrnu - tentokrát na semtínskou Synthesii - mŧţe začít. Dým stoupající z komínŧ chemičky na předměstí Pardubic signalizuje nepřetrţitý provoz, ale na břehu Labe je klid. ldylu ruší jen gejzír rŧţové pěny a štiplavý zápach, který se valí z roury táhnoucí se k výrobním halám, Posádka člunu vystupuje na břeh a po kolena se noří do černého bahna kolem odpadní výpusti. Ryby na talíři Turné. které Greenpeace uspořádali během dubna pod názvem Labe '97. doprovázela putovní výstava o chlorové chemii. ve větších přístavních městech proběhly besedy pro veřejnost a před branami továren se odehrálo několik happeningŧ pro novináře. Hlavním účelem osmnáctidenní plavby mezi Hřenskem a Pardubícemi bylo odebrání vzorkŧ vody. která vytéká z pobřeţních továren přímo do řeky. Vyhodnotila je laboratoř na univerzitě v anglickém Exeteru a po ní praţská firma Ecochem. Výsledky zřejmě vezmou chuť k jídlu zejména rybářŧm. kteří uvěřili optimistickým zprávám o zlepšování čistoty Labe a zvykli si svými úlovky zpestřovat k.uchyni: v odpadních vodách všech čtyř největ- ších továren na břehu Labe ústecké Spolchemie. neratovické Spolany. papíren ve Štětí a Synthesie Pardubice - byla kromě vysokých koncentrací těţkých kovŧ. toluenu a dal- ších nebezpečných látek zjištěna l přítomnost chlororganických sloučenin. které dosud leţely stranou pozornosti všech oficiálních měření. Přlnejmenším stejně znepokojiváje i další zpráva: všechny uvedeně podniky povaţují lnformace o tom, co vypouštějí do řeky. za obchodní tat jemství. Současná leglslatlva jim v tom vychází vstříc. "Chybí nám zákon srovnatelný s tím, jemuţ ve Spojených státech říl jí 'právo vědět'." vysvětluje Ondřej Velek. který se tímto problémem v rámci projektu podporovaného z mezinárodního programu Phare zabývá. Díky zmíněnému předpisu mŧţe kaţdý amerlcký občan pomocí horké - telefonní či počítačové linky zjistit. co odchází ven z kteréhokoliv podnlku po celé zemi. "Co se uvaří v továrně. budiţ výrobní tajemství. ale co odchází pryč. musí být věc veřejná." zdŧrazňuje Ondřej Velek. Vítaná návštěva "Synthesia zamořuje Labe víc neţ všechny ostatní firmy v okrese dohromady

a bude jen dobře. kdyţ si to lidé konečně uvědomí." pochvaluje si vedoucí pardubického referátu ţivotního prostředí Jan Koláček jarmí kampaň Greenpeace. Kupodivu stejně osvíceně reaguje na protesty zelených aktivistŧ i podnikový ekolog ze Svnthesie: "Já takový tlak vítám. protoţe je to vlastně podpora mojí činnosti." říká Antonín Kvaček a trochu opatrněji dodává: "Snad to uzná l vedení." Obálku výroční zprávy Synthesle zdobí barevná fotografie leknínŧ na prŧzračné vodní hladině. Podnikoví experti na veřejné mínění se tím snaţí zdŧraznit, ţe chemička minulý rok "vrazlla do ekologie" 283 miliony korun - desetinásobek svého čistého ročního zisku a polovinu celkovyých investic. Od roku 1994 funguje na okraji továrny rovněţ biologická čistírna odpadních vod. která stála pŧldruhě miliardy korun. "Co je to platné. kdyţ ty nejnebezpečnější chemikálie tečou mimo čistírnu?" ptá se však Čestmír Hrdinka z Greenpeace a poznamenává. ţe chlororganické sloučeniny. na jejichţ přítomnost chtěla labská expedice upozornit především. ţádná podobná čistička beztak nedokáţe úplně zlikvidovat. "Ty múţe odstranit jedině změna technologie: chlor se nahradí jinými látkami." poţaduje kategoricky inţenýr Hrdinka. "To po mně nemŧţou chtít." opouští Jana Koláčka z pardubického okresního úřadu odvaha. kdyţ slyší o nárocích Greenpeace. Brání se: "Kdyby se prošli po fabrice. viděli by ještě větší hrŧzy." Na zmínku. ţe pár kilometrŧ odtud slouţí Labe jako zdroj pitně vody. reaguje po svém: "Nemŧţu přece tisknout Synthesii ke zdi. Potřebujl. aby vydělávala. Co bychom si na ní vzali. kdyby zkrachovala? Zŧstala by po ní jenom spoušť." Radost z práce Zbývá naplnit demiţon temně rudou čpící tekutinou dárek Greenpeace pro vedení Synthesie. Potom se člun mŧţe opět rozjet proti proudu ke své mateřské lodi. "Hele. neblbněte. my to tady uklidíme. ţádnej problém." překřikl ují se stánkaři na okraji středočeské obce Valy během krátkého mezipřistání při návratu do Kolína. Myslí si. ţe Greenpeace přijeli zkontrolovat pořádek v okolí místního trţiště. "Děláte dobrou věc." shodují se. kdyţ zjistí pravy účel plavby. "To bych řek'!" přítakává Vladimír Bartl. který po Labi vozí uţ čtyřicet let zboţí hlavně uhlí. ţelezo a písek - a na loď Greenpeace se nechal najmout jako kapitán. * Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

342 - 520. BRITÁNIE VZOREM Skóre: 0.87 Název: BRITÁNIE VZOREM Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.05.1997 Str.: 13 Zpracováno: 07.05.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970507010195 Klíčová slova: ekologické (2), ekologického BRITÁNIE VZOREM z dopisŧ redakci Za zprávu z jiné planety označil výkonný ředitel mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země přijetí Zákona o redukci silniční dopravy ve Velké Británii. Petici na podporu zákona podepsalo v Británii více neţ 350 000 lidí, návrh zákona podpořilo 129 obcí. Jako svoji poslaneckou iniciativu předloţil liberální demokrat Don Foster zákon v Dolní sněmovně, a ten zde po několikahodinové ostré diskusi prošel. Dne 20. března 1997 zákon schválila ve třetím čtení Sněmovna lordŧ. Přijatý zákon zavazuje orgány místní samosprávy k tomu, aby do jednoho roku vypracovaly tzv. lokální plány na redukci silniční dopravy, které se do dvou let stanou podkladem k vypracování Národního plánu na redukci silniční dopravy. Cílem těchto plánŧ je dosáhnout k roku 2005 95procentního počtu celkových kilometrŧ, ujetých osobními a nákladními automobily (s výjimkou aut pro postiţené) oproti roku 1990. K roku 2010 by pak silniční doprava měla dosáhnout 90 procent oproti stavu z roku 1990. Pro nás v České republice je to tak trochu jako zpráva z jiné planety. Ve Velké Británii si však odpovědní činitelé prostě "jen" uvědomili, ţe silniční doprava je oproti ţelezniční pro společnost méně výhodná nejen z hledisek ekologického, energetického, bezpečnostního, ale při objektivním započtení všech souvisejících nákladŧ (výstavba a údrţba dopravních cest, ekologické škody, následky havárií atd.) i z hlediska ekonomického. Pruţnost silniční dopravy je její zřejmou výhodou, která ale vzhledem k jejím negativním rysŧm neopravňuje k tomu, aby byla rozvíjena neomezeně při současné destrukci ţelezniční dopravy. Právě to se bohuţel děje v České republice. Je na obcích, občanských sdruţeních a jednotlivých občanech, aby obsahem naplnili pojem "občanská společnost", aby jen trpně nepřihlíţeli krátkozrakým krokŧm naší vlády v oblasti dopravy. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jiří Trhlík, Plzeň (občan) –

343 - 524. Chemička ani úřad si vody ve studních dosud nevšímaly Skóre: 0.84 Název: Chemička ani úřad si vody ve studních dosud nevšímaly Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 10.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970510010022 Klíčová slova: ţivotní (2), prostředí (2) Chemička ani úřad si vody ve studních dosud nevšímaly P a r d u b i c e - Přestoţe do studen a vrtŧ, které leţí za Pardubicemi v blízkosti Labe, se podle hydrogeologŧ mohou dostat jedovaté chemikálie z tamní chemické továrny Synthesia, okresní úřad ani podnik si této hrozby dosud nevšímaly. Přitom studie, která na toto nebezpečí upozorňuje, je k dispozici od roku 1995. Chemičce okresní úřad povoluje vypouštět určité mnoţství jedŧ přímo do řeky, protoţe jsou natolik agresivní, ţe by ochromily provoz čistírny odpadních vod. "Pokud se prokáţe, ţe jedovaté látky někomu znečišťují zdroj pitné vody, pŧvodce je povinen zajistit náhradní zásobování," řekl hydrogeolog Miloslav Chlápek z Okresního úřadu v Trutnově. Na takové nebezpečí upozorňuje v případě Synthesie riziková analýza vlivu podniku na ţivotní prostředí, která byla zpracována před dvěma lety. "Je tam přímo řečeno, ţe labská voda zřejmě okolní studny a vrty aţ po Kolín znečišťuje. Rukama úředníkŧ určitě prošla," uvedl Jan Blaţek, který hydrogeologickou část studie sám zpracovával. Podnik však po skutečném rozsahu znečištění dále nepátral a okresní úřad v Pardubicích o této zprávě neví. "Takovou analýzu jsme nikdy neviděli. Jak to se znečištěním vodních zdrojŧ za Pardubicemi skutečně je, nyní zjistíme. Budeme asi spolupracovat s místní univerzitou," uvedl vedoucí oddělení vodního hospodářství pardubického okresního úřadu František Kašpar. Synthesia podle dřívějšího prohlášení svého ředitele pro ţivotní prostředí Antonína Kvačka zatím vyčkává, aţ někdo znečištění prokáţe. Starosta Valŧ nad Labem Zdeněk Krejčík uvedl, ţe kvalitou vody v domovních studních, které jsou jediným zdrojem vody pro tamní obyvatele, se nikdy nikdo nezabýval. "Lidi si rozbory raději ani nenechají dělat, chtějí být v nevědomosti. Ve studnách v novostavbách, nebo těch, co je lidé prohlubovali, však byla voda úplně barevná. Vodovod je nutnost, snad bude hotov do konce srpna," řekl starosta. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

344 - 528. Ozonu ubývá, opalování je škodlivé Skóre: 0.80 Název: Ozonu ubývá, opalování je škodlivé Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.05.1997 Str.: 1 Zpracováno: 12.05.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970512010005 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologického Ozonu ubývá, opalování je škodlivé P r a h a - Varování před ubýváním ozonu a škodlivostí opalování nabývá na intenzitě: vědci, navyklí, ţe vţdy počátkem roku je ozonový filtr chránící Zemi před ultrafialovým slunečním zářením slabší, letos poprvé zaznamenali méně ozonu v atmosféře ještě počátkem května. Ţivotu nebezpečný úbytek ochranné vrstvy Země se přitom čím dál více dotýká také České republiky. Například 2. května bylo mnoţství ozonu třiadvacet procent pod svým dlouholetým normálem. "V minulosti se sice na jaře také objevily dny, kdy bylo ozonu méně, ale letos poprvé byl celý duben pod dlouhodobým prŧměrem. Je to dŧkaz toho, ţe problémy s ozonovou vrstvou pokračují," řekl pracovník observatoře v Hradci Králové Karel Vaníček, který ozonovou vrstvu sleduje. Zatímco v lednu nebo únoru není ultrafialové záření nebezpečné, od května uţ mŧţe dlouhodobý pobyt na přímém slunci přispět ke vzniku rakoviny kŧţe či poškození zraku. "V lednu je slunce ještě nízko nad obzorem. Záření sice ozonem projde, ale neţ paprsek dopadne na zem, zeslábne," uvedl Vaníček. V květnu je však ultrafialové záření nebezpečné. Primářka II. koţní kliniky v Praze Ivana Krajsová potvrdila, ţe úbytek ozonu v atmosféře je jedním z dŧvodŧ, proč v posledních desetiletích stoupá výskyt koţních nádorŧ. "Nejvíce je to v Austrálii a Spojených státech, ale i u nás platí, ţe se počet nádorŧ za kaţdých deset let zdvojnásobí," řekla primářka. Lékaři proto doporučují lidem, aby omezili opalování a chránili se krémy a brýlemi s UV filtry. "Je to nebezpečné zejména v první polovině léta, kdy lidé po zimě nejsou dostatečně přizpŧsobeni a jejich tělo nemá ještě rozvinutou obranu. Při prvním opalování by neměli být na slunci déle neţ pŧl hodiny aţ hodinu," doporučuje Karel Vaníček. Situace nevypadá do budoucna nikterak rŧţově. Ozonu totiţ bude podle vědcŧ i nadále ubývat. Řada státŧ se sice v mezinárodní úmluvě známé jako Montrealský protokol zavázala, ţe zastaví výrobu látek, které ozonovou vrstvu poškozují, to se však projeví aţ za desítky let. "Je to skutečně váţné a bude ještě hŧř, i kdyţ se bude Montrealský protokol dodrţovat. Látky poškozující ozonovou vrstvu totiţ uţ v atmosféře jsou a nikdo je nemŧţe vychytat," tvrdí bývalý ministr ţivotního prostředí Bedřich Moldan. Tyto látky, souhrnně označované jako freony, přitom mají velmi dlouhou ţivotnost. "Musíme to vydrţet do roku 2030, potom by to uţ zase mohlo být normální, pokud naše vědecké poznatky jsou pravdivé, protoţe nikdy nelze vyloučit ošklivá překvapení," dodal Moldan, který nyní pracuje jako šéf ekologického centra Univerzity Karlovy.

Situaci nad severní polokoulí navíc mohou nadále zhoršovat státy, které odmítly výrobu freonŧ zastavit. Největším světovým výrobcem je přitom Rusko. "Vyrábí čtyřicet sedm procent všech freonŧ," řekl Moldan. Ruský list Moskovskij komsomolec ve čtvrtek napsal, ţe nad severní Sibiří je uţ dva měsíce obrovská ozonová díra, která se táhne aţ k severnímu pólu. Podle odhadu ruských vědcŧ dosáhla díra rekordní délky dvou tisíc kilometrŧ. Moskovskij komsomolec uvedl, ţe jen za duben kleslo mnoţství ozonu o čtyřicet procent. "Je to jakási dějinná spravedlnost, ţe zrovna nad Ruskem, které nepřistoupilo na Montrealský protokol, se ozonová díra vytvořila," řekl Moldan. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

345 - 531. Veterináři zatím nezjistili, proč uhynuly ryby Skóre: 0.80 Název: Veterináři zatím nezjistili, proč uhynuly ryby Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 13.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970513010029 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Veterináři zatím nezjistili, proč uhynuly ryby P a r d u b i c e - Jeden a pŧl tuny ryb, které minulý týden zahynuly v Labi u Pardubic, zřejmě nemá na svědomí podnik Synthesia Semtín, jenţ u obce Srnojedy na Pardubicku vypouští do řeky odpad. První výsledky rozborŧ vody i těl mrtvých ryb, které se zachytily na zdymadle vodní elektrárny v Přelouči, zatím nepotvrdily výskyt chemikálií. Veterináři, kteří prozkoumali vzorky uhynulých ryb, u jedné z nich podle překrvených ţaber zjistili, ţe se dusila. Ostatní však podle nich ţádný podobný defekt neměly, a příčinu úhynu proto nelze jednoznačně stanovit. Také v záznamech z automatické měřicí stanice ve Valech u Přelouče, která na řece prověřuje výskyt škodlivin kaţdých deset minut, se podle šéfa odboru ţivotního prostředí na pardubickém okresním úřadě Jana Koláčka ţádná odchylka neprojevila. "Vysvětlení pro katastrofu budeme proto zřejmě hledat těţko, odkláníme se i od podezření, ţe Labe znečistil podnik Synthesia," řekl Koláček. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

346 - 532. Mnohé obce si nevědí rady s roztříděným odpadem Skóre: 0.87 Název: Mnohé obce si nevědí rady s roztříděným odpadem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 13.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970513010018 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotnímu, ţivotního, ţivotní Mnohé obce si nevědí rady s roztříděným odpadem P r a h a - Lidé, kteří se chtějí k ţivotnímu prostředí chovat ohleduplně a třídí svŧj domácí odpad, aby mohl být znovu pouţit jako druhotná surovina, mohou zaţít nepříjemný šok. V některých městech totiţ výsledek jejich snahy skončí na jedné hromadě s neroztříděnými zbytky z popelnic a putuje na skládku nebo do spalovny. Příkladem je Brno, kde sice jsou kontejnery na plasty, ale zbytky umělé hmoty stejně končí v plamenech spalovny. "Není to výjimečný případ," připustil ředitel odboru odpadŧ ministerstva ţivotního prostředí Alois Kopecký. Odmítl však sdělit, kde se nakládá s tříděným odpadem stejně: "Nechci ţalovat." Kopecký se obává, aby takové případy neodradily ty, kteří uţ svŧj odpad třídí. "Pro ţivotní prostředí to určitý problém je, ale větší nebezpečí je ve ztrátě motivace pro lidi. Obce si musí uvědomit, ţe to takhle dělat nemají. Chce to asi svŧj čas," míní Kopecký. Podle návrhu zákona o odpadech by přitom obce měly vydat vyhlášku, podle níţ budou občané nuceni svŧj domácí odpad třídit. Zákon bude uţ podruhé projednávat na květnové schŧzi Poslanecká sněmovna, protoţe Senát předlohu vrátil zpět. Svaz odpadového prŧmyslu se podle svého výkonného ředitele Josefa Vančury dohodl se Svazem měst a obcí, ţe připraví vzorovou obecní vyhlášku o třídění domácího odpadu a zároveň návod, jak vytvořit účinný systém jeho sběru, třídění a likvidace. "Aţ zákon začne platit, obce v tom budou pěkně bruslit - metodicky, organizačně, finančně," prohlásil Vančura. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

538. Furiantská pře o strom mŧţe skončit u soudu Skóre: 0.80 Název: Furiantská pře o strom mŧţe skončit u soudu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 15.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970515010039 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ochrany, přírody Furiantská pře o strom mŧţe skončit u soudu K o s m o n o s y - Sousedé Jiří Škvrna a Josef Kolář z Kosmonos nedaleko Mladé Boleslavi se na sebe dva roky zlobí proto, ţe jeden z nich zasadil před dvaceti lety na svém pozemku borovici, která vyrostla do sedmi metrŧ a jejíţ větve druhému stíní. Ač tato pře vzbuzuje spíš úsměv nad furiantstvím sousedŧ, zaměstnává desítky úředníkŧ z nejméně pěti institucí a nejspíš dospěje aţ k soudu. Poslední verdikt ve sporu sousedŧ, kteří si uţ jen dopisují přes úřady, vynesl správní odbor Městského úřadu v Mladé Boleslavi. Přikázal majiteli stromu Jiřímu Škvrnovi, aby na svŧj pozemek pustil pracovníky firmy Compag, kteří borovici zkosí. "Kdyţ se sousedé nedohodli, bylo další moţností odstranit pŧvod jejich sporu úředním rozhodnutím," zdŧvodnil rozhodnutí vedoucí správního odboru Stanislav Grospič. Jiří Škvrna se však proti příkazu odvolal. "Nechápu, proč bych měl někoho cizího pouštět na svŧj pozemek k poraţení zdravého stromu, který bych odstranil sám, kdyby něčemu vadil," řekl. "O rozumnou domluvu jsem se snaţil marně dva roky," kontruje však Škvrnŧv sok Josef Kolář, jemuţ kromě stínu borových větví vadí i jehličí, které mu ze stromu na pozemek padá. Za borovici se však postavily i některé úřady a instituce. "Podle odborného posudku není závaţný dŧvod k pokácení stromu," řekla Ludmila Fejfarová z referátu ţivotního prostředí mladoboleslavského okresního úřadu. "V době, kdy se snaţíme uchránit kaţdý kousek zeleně, by měla padnout borovice ze sousedského furiantství podporovaného úředníky," dodala Fejfarová. Podobného názoru jsou i pracovníci praţské Agentury ochrany přírody a krajiny a navrhli, aby verdikt správního odboru mladoboleslavské radnice byl pozastaven. "Je odŧvodněná obava, ţe tímto postupem by padly zábrany pro další občany, které by zeleň z rŧzných dŧvodŧ obtěţovala," řekl ředitel agentury Josef Novák. Dvacetiletá borovice na hranici kosmonoských pozemkŧ zŧstala tedy zatím stát, ale spor pokračuje. "Pokud se majitelé pozemkŧ nedomluví, skončí jejich pře u soudu," míní vedoucí správního odboru mladoboleslavského městského úřadu Stanislav Grospič. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

348 - 542. Zcela nový zákon o odpadech neodpovídá evropským normám Skóre: 0.84 Název: Zcela nový zákon o odpadech neodpovídá evropským normám Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 15.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970515010033 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Zcela nový zákon o odpadech neodpovídá evropským normám P r a h a - Zákon o odpadech, který v úterý přijal parlament, neodpovídá zcela předpisŧm Evropské unie a ministerstvo ţivotního prostředí předpokládá, ţe kolem roku 2000 navrhne jeho novelizaci. Země přitom bude mít velké problémy, aby včas stihla sladit všechny právní normy s evropskými pravidly. Jinak se mŧţe přijetí do Evropské unie značně zkomplikovat. "Na nový zákon o odpadech se velmi dlouho čekalo, proto jsme nechtěli jeho přijetí pozdrţet tím, ţe bychom ho ještě upravovali," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Uvedl, ţe v zákoně například není povinnost obcí či podnikatelŧ předkládat okresním úřadŧm ke schválení plány, jak naloţí se svým odpadem. Ochránci přírody i někteří poslanci však zrušení těchto programŧ kritizovali a poukazovali právě na to, ţe se tím nedodrţí evropské předpisy. "Dosavadní praxe byla nešťastná a vedla ke zbytečné byrokracii a k formalismu. Do budoucna budeme muset najít rozumný kompromis, aby - kdyţ to přeţenu - sedlák, který má malé hnojiště, nemusel připravovat pro úřady sloţitou zprávu," dodal Bízek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

349 - 544. Vládní souhlas s mostem rozčilil ekology Skóre: 0.89 Název: Vládní souhlas s mostem rozčilil ekology Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 15.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970515010036 Klíčová slova: ekology, ekologickými, Ekologové, ţivotního, prostředí Vládní souhlas s mostem rozčilil ekology P r a h a - Vláda včera vyslovila souhlas s návrhem česko-německé smlouvy o výstavbě hraničního mostu na dálnici mezi Prahou a Dráţďany, čímţ mezi ekologickými aktivisty vyvolala reakci, jako kdyţ píchne do vosího hnízda. "Budeme ještě lobbovat v parlamentu, aby poslanci nebo senátoři přijetí smlouvy zamítli nebo aspoň oddálili. Procedura mŧţe trvat rok nebo dva," řekl Miroslav Patrik z hnutí Děti Země, které uţ několik let vede kampaň proti stavbě dálnice. Aktivisté argumentují tím, ţe komunikace nenávratně poškodí vzácnou přírodu v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a v západní části Krušných hor. Most, s jehoţ stavbou by se mělo začít za dva roky, by měl vést severně od krušnohorského vrchu Špičák. Státní rozpočet přijde podle mluvčího kabinetu Ivo Strejčka na 250 milionŧ korun. Ekologové doufají, ţe se jim nakonec podaří přesvědčit vládu, aby se stavba dálnice zastavila v Lovosicích na hranici Českého středohoří a auta dál pokračovala západnější trasou po čtyřpruhové silnici do Chomutova. Ředitel výstavby Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman tuto variantu pokládá za nereálnou. "Dálnice musí vést tam, kde uţ obyčejné silnice nestačí náporu aut," řekl před časem Laušman. Podle odhadu ministerstva dopravy by mezi Prahou a Ústím nad Labem mělo v roce 2000 projet v některých místech aţ patnáct tisíc vozidel denně. Odpŧrci dálnice nenašli podporu ani u ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického, který s největší pravděpodobností nebude bránit stavbě této komunikace přes České středohoří. Bez ministerské výjimky by se jinak přes chráněné území dálnice vést nesměla. "Severní Čechy tuto dálnici potřebují," prohlásil Skalický. Také správa chráněné oblasti je ochotna dálnici tolerovat. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

350 - 547. Evropské zákony pocítí lidé i ve svých peněţenkách Skóre: 0.87 Název: Evropské zákony pocítí lidé i ve svých peněţenkách Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 16.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970516010015 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotní (2), ţivotního, ekologické Evropské zákony pocítí lidé i ve svých peněţenkách P r a h a - Přijetí zákonŧ a předpisŧ podle norem EU bude znamenat nejen výrazný zásah do českého právního řádu, ale změny pocítí i občané ve svých peněţenkách. Ministerstvo ţivotního prostředí například tvrdí, ţe domácnosti zaplatí více za vodu i za její následné vypouštění do kanalizace. Aby se vyhovělo přísným evropským normám, budou se muset vybudovat nové čistírny odpadních vod, coţ se odrazí na ceně vodného a stočného. "Nyní máme asi tisíc čistíren, ale dalších 1500 by se jich muselo postavit," řekl náměstek ministra Vladislav Bízek. Také podniky se budou muset připravit na to, ţe se jich plnění evropských předpisŧ finančně dotkne. Například připravovaný zákon o prevenci a likvidaci prŧmyslových havárií by měl přinutit zejména velké firmy blokovat přesně stanovený balík peněz pro případ, ţe zpŧsobí ekologické škody. Firmy se také budou muset vzdát starých stavebních strojŧ, které jsou příliš hlučné. "Normy, týkající se hluku, jsou v Evropě velmi přísné. Takový rachot, jako kdyţ se dnes na ulici rozbíjí beton, uţ nebude moţný," řekl ředitel centra UK pro ţivotní prostředí Bedřich Moldan. Zároveň to však podle něho bude vyţadovat daleko přísnější dohled nad dodrţováním nových předpisŧ. Stejně tak i lidé musí vědět, ţe dodrţování zákonŧ je nutné dŧsledně vyţadovat. "Lidé nejsou zvyklí obracet se na soud, kdyţ vidí, ţe někdo ničí ţivotní prostředí." Náměstek ministra zahraničí Cyril Svoboda potvrdil, ţe uţ nyní se musí všichni úředníci učit, jaké normy v Evropě platí. "Je skutečně potřeba bít na poplach." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

351 - 550. Ochranáři počítali na Prachaticku perlorodky Skóre: 0.80 Název: Ochranáři počítali na Prachaticku perlorodky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.05.1997 Str.: 5 Zpracováno: 16.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970516010030 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Ochranáři počítali na Prachaticku perlorodky krátce z regionŧ P r a c h a t i c e - Ochránci přírody včera počítali a měřili na Prachaticku perlorodky říční. "Povodí řeky Blanice je, co se výskytu tohoto zvláště chráněného ţivočicha týče, nejvýznamnější lokalitou v tuzemsku. Populace zde čítá přes sto tisíc škeblí," uvedl Alois Pavlíčko z referátu ţivotního prostředí prachatického okresního úřadu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

352 - 553. Skalický je lepší ministr neţ Benda, shodují se odborníci a ekologové Skóre: 0.98 Název: Skalický je lepší ministr neţ Benda, shodují se odborníci a ekologové Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 17.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka DCMF zdroje: Identifikace: DCMF19970517010020 prostředí (12), ţivotního (8), ţivotní (3), ekologickou (2), ekologické (2), ekologové, Klíčová ekologickým, ekologickými, ekologických, ekolog, ekologičtí, ţivotním, prostředím, slova: ekologický, ţivotnímu, EKOLOGY Skalický je lepší ministr neţ Benda, shodují se odborníci a ekologové P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický se zatím nemusí bát toho, ţe mu pod okny jeho kanceláře budou demonstrovat ekologičtí aktivisté a budou ţádat jeho odchod, jako se to stalo jeho předchŧdci Františku Bendovi. Jaký je rozdíl mezi ministerstvem, které ještě před rokem šéfoval Benda, a úřadem v čele se Skalickým? "Práce ministerstva se určitě změnila k lepšímu," tvrdí předseda Hnutí Duha Jakub Patočka. "Je to jako nebe a dudy," soudí bývalý ministr a nynější ředitel Centra pro ţivotní prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. "Proti Bendovi je Skalický výrazný pokrok," souhlasí rovněţ sociolog Ivan Gabal, který se ţivotním prostředím také zabývá. "Kdyby přišel po Bendovi kdokoli, musel být lepší neţ on," míní bývalý pracovník ministerstva ţivotního prostředí, který za Bendovy éry z úřadu odešel. SKALICKÝ JE RAZANTNĚJŠÍ Ekonomičtí ministři, kteří při jednání bývalé vlády svého kolegu Františka Bendu téměř pokaţdé bez problémŧ převálcovali svými argumenty, si nyní musí zvykat na to, ţe v osobě Jiřího Skalického mají mnohem nebezpečnějšího soupeře. "Benda proti svým kolegŧm ve vládě mnohdy ani nemohl argumentovat, protoţe zprávy, které tam předkládal, ani nečetl. Někdy se stávalo i to, ţe materiál, o němţ předem věděl, ţe vyvolá v kabinetu spor, raději z jednání předem stáhl," řekl vysoký úředník ministerstva ţivotního prostředí. "Skalický je mnohem razantnější. Kdyţ nesl nějakou zprávu do vlády, zatím vţdycky uspěl," potvrzuje náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Za celé minulé čtyřleté volební období přijal parlament pouze jediný zcela nový ekologický zákon - o ochraně ozonové vrstvy Země. Za necelý rok, co je v čele úřadu Skalický, uţ zákonodárci schválili zákony dva - o odpadech a o obchodování se vzácnými druhy ţivočichŧ a rostlin. "Skalický ale přišel do situace, kdy byla práce rozdělána do značného stadia, ţije z podstaty minulé doby," oponuje exministr Benda. Jako příklad uvádí právě odpadový zákon, který vznikal za jeho šéfování. "Je to mé dítě," řekl.

Benda uvedl, ţe v bývalém kabinetu Skalický ještě jako ministr privatizace často vystupoval proti ţivotnímu prostředí. "Nepodpořil například vznik národního parku České Švýcarsko," tvrdí exministr. SPOLUPRÁCE S EKOLOGY Ochránci přírody chválí Skalického za to, ţe jeho úřad opět navázal kontakty s nevládními organizacemi, coţ Benda striktně odmítal, neboť aktivisté podle něho neměli přesně definovanou konkrétní ekologickou politiku, aby mohli vést dialog. "Myslím, ţe to, co je moţné přičíst Skalickému k dobru, je, ţe se snaţí zakopat válečnou sekeru proti ekologickým iniciativám. Přestal z nich dělat kriminálníky," uvedl Gabal v naráţce na to, ţe se Greenpeace, Hnutí Duha a Kancelář Zeleného kruhu dostaly na seznam extremistických organizací, který připravila Bezpečnostní informační sluţba. Přes počáteční nadšení nevládních organizací se však uţ začínají objevovat ve vzájemné spolupráci první trhliny. "Ne vţdy je Skalický ochoten mluvit s ekologickými organizacemi," soudí předseda hnutí Děti Země Jindřich Petrlík. "Ţádali jsme například, aby se ministerstvo jasně postavilo k problematice cementárny u Tmaně. Myslím, ţe je tu velký odpor něco takového udělat. Nevadilo by mi to, kdyby ministr nedávno nepřevzal záštitu nad konferencí Svazu výrobcŧ cementu a vápna." DÁLNICE, MOKRSKO, JIZERSKÉ HORY Jakub Patočka z Hnutí Duha soudí, ţe kvalita ministra Skalického se nejlépe pozná na konkrétních ekologických causách. "Ukáţe se například, jestli zachrání Kašperské hory před těţbou zlata, anebo je nechá padnout," tvrdí ekolog. Skalický se zatím na veřejnosti prezentuje jako muţ, který prosadil odloţení stavby dálnice z Prahy do Českých Budějovic anebo nepovolil prŧzkum zlata v Mokrsku ve středních Čechách. "Jen houšť a větší kapky!" vyzývá ministra Patočka. "Je snadné se prezentovat v očích veřejnosti v takových laciných causách," soudí bývalý ministr Benda, který pokládá za mnohem dŧleţitější například to, ţe se mu podařilo po několika letech prosadit ve vládě státní ekologickou politiku. První český ministr ţivotního prostředí Bedřich Moldan zase kritizuje Skalického za to, ţe nakonec souhlasil se záměrem uspořádat v Jizerských horách v roce 2003 mistrovství světa v klasickém lyţování. "Jestli je nějaké místo, kde by mistrovství být nemělo, tak to jsou právě Jizerské hory," tvrdí Moldan. Sám Skalický nepokládá causy "dálnice do Budějovic" a "prŧzkum zlata v Mokrsku" za nějaký úspěch. "Je to skutečně trochu laciné," připouští. Uvedl, ţe ho čekají mnohem dŧleţitější věci, například prosazení zákona o prevenci a likvidaci prŧmyslových havárií. Zákon by měl přinutit zejména velké firmy blokovat přesně stanovený balík peněz pro případ, ţe zpŧsobí ekologické škody. "Budou to peníze, které by jinak firmy mohly pouţít na svŧj rozvoj. Nevím, jak se k tomu za současné ekonomické situace postaví vláda," řekl ministr. Skalický také musel spolknout první hořkou pilulku, kterou mu připravila veřejnost. Podle výzkumu veřejného mínění agentury Rapid-DEMA z letošního ledna nezná jméno ministra ţivotního prostředí většina občanŧ. Jiřího Skalického z 1501 dotázaných uvedlo jen čtyřicet procent lidí, ostatní buď nevěděli, anebo napsali jméno někoho jiného. "Překvapilo ho to," řekla ředitelka odboru styku s veřejností Rut Bízková.

PERSONÁLNÍ POLITIKA A ZÁKONY Ochránci přírody vyčítají Skalickému, ţe dosud nevyměnil ve vedoucích funkcích ministerstva úředníky, kteří se na minulém stavu také podíleli. Tvrdí, ţe na své ministerstvo nemá moc času, protoţe je poslanec a místopředseda ODA. "Jsem rád, ţe se nestal předsedou ODA, to by měl na řízení ministerstva ještě méně času," řekl Karel Jech z Greenpeace. Z ministerstva zatím odešel jen náměstek Aleš Šulc a ředitel Státního fondu ţivotního prostředí Jan Beneš. Skalický však přiznává, ţe se na další personální změny chystá, ale konkrétní jména zatím nechce uvést. Z neoficiálních informací vyplývá, ţe o své místo brzy přijde ředitelka České inspekce ţivotního prostředí Marie Šeborová. "Inspekce je více institucí, která vydává rŧzné posudky, neţ organizací, která sleduje a stíhá ty, kteří znečišťují ţivotní prostředí," řekl Bedřich Moldan. Další vlna kritiky se na Skalického hlavu řítí za to, ţe postupuje pomalu při slaďování zákonŧ a vyhlášek s předpisy Evropské unie. Členka Evropské komise pro ţivotní prostředí Ritt Bjerregaardová nedávno varovala, ţe váţnou překáţkou v přijetí země do unie by mohly být právě neodpovídající ekologické zákony. "Tři čtvrtě roku po volbách jsme prŧběţně ujišťováni o tom, jak to skvěle postupuje, a ono to najednou není aţ taková pravda," řekl Karel Jech z Greenpeace. Ministerstvo však tvrdí, ţe všechno včas stihne. "Do roku 2000 budou všechny potřebné zákony přijaty a pak uţ budeme jen dolaďovat detaily," tvrdí náměstek ministra Vladislav Bízek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

353 - 554. Odboráři a ekologové kritizují rušení malých tratí Skóre: 0.89 Název: Odboráři a ekologové kritizují rušení malých tratí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 19.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970519010025 Klíčová slova: ekologové, ekologickými, ekologických Odboráři a ekologové kritizují rušení malých tratí Č e s k á T ř e b o v á - Členové Odborového sdruţení ţelezničářŧ, nejvýznamnější zaměstnanecké organizace na dráze, začnou tento týden upozorňovat spolu s ekologickými aktivisty na zamýšlené omezování regionálních tratí. Záměr Českých drah kritizují letáky a petice Hnutí Duha, které chtějí odboráři rozdat vlakovým četám, hodlají je vylepit v ţelezničních stanicích a seznámí s nimi i starosty obcí, jichţ se omezení provozu dotkne. Odboráři se podle svého územního tajemníka z České Třebové Luďka Duspivy obávají, ţe po radikální redukci spojŧ zŧstanou příští rok z regionálních tratí jen koleje. "Chceme informovat veřejnost a také přednosty malých stanic, kteří ani nevědí, co se na ně chystá," řekl Duspiva. "Nesouhlasíme se zánikem tří tisíc kilometrŧ regionálních tratí, proto jsme materiály sestavili a nechali vytisknout," uvedl vedoucí východočeské sekce Hnutí Duha Jiří Malík, který u jedné z ohroţených tratí mezi Teplicemi nad Metují a Trutnovem bydlí. Leták ekologických aktivistŧ podle Malíka upozorňuje na tratě bezprostředně ohroţené zrušením provozu a vyzývá starosty a radní, aby se záměru drah bránili. Malík dodal, ţe petice doplněná takzvanou červenou mapou ohroţených tratí kritizuje dopravní politiku vlády. Starostové zatím informace o radikálním rušení spojŧ letos na podzim a od ledna 1998 příliš váţně neberou. "Je to planý poplach," řekl starosta Jan Ţidek z Hrochova Týnce, odkud vede útlumová trať do Chocně. Pokud se provoz na této trati opravdu podstatně sníţí, Ţidek je proti tomu připraven protestovat. "Lidem by spojení určitě chybělo," tvrdí. "Nevíme nic konkrétního, a i to nám dělá potíţe," uvedl přednosta choceňské stanice Zdeněk Kudrna. Právě kvŧli nejasné perspektivě se prý po regionálních tratích přepravuje méně zboţí. Přitom právě nákladní přeprava pomáhala ztrátovost těchto tratí sniţovat. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

354 - 561. Aktivisté Hnutí Duha protestovali proti rušení malých tratí Skóre: 0.80 Název: Aktivisté Hnutí Duha protestovali proti rušení malých tratí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 20.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970520010021 Klíčová slova: Ekologové Aktivisté Hnutí Duha protestovali proti rušení malých tratí P r a h a - Asi desítka příznivcŧ Hnutí Duha se včera sešla před Úřadem vlády v Praze, aby zde protestovala proti návrhu ministra dopravy Martina Římana na privatizaci či zrušení regionálních ţelezničních tratí. Demonstranti před budovou rozloţili přibliţně třímetrovou mapu ţeleznic v České republice s červeně označenými tratěmi, kterých se navrhované změny týkají. Na zdi přes ulici pak rozvinuli transparent se jmény a čísly stejných tratí. Ekologové v této záleţitosti rovněţ spolupracují se členy Odborového sdruţení ţelezničářŧ, kteří ode dneška na dráze rozšiřují protestní letáky a petici. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

355 - 564. Ochránci ţivotního prostředí umějí být nepříjemní i zájmem o informace Skóre: 0.97 Název: Ochránci ţivotního prostředí umějí být nepříjemní i zájmem o informace Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970520010025 prostředí (9), ţivotním (6), ţivotního (3), Ekologičtí, Ekologové, ekologického, Klíčová slova: ekologické Ochránci ţivotního prostředí umějí být nepříjemní i zájmem o informace P r a h a - Ekologičtí aktivisté, tradiční bojovníci s větrnými mlýny, jdou proti proudu i při dobývání údajŧ od státních institucí. Dají si jako jedni z mála práci, aby se skutečně domáhali práva na informace. "Zdŧvodnění, proč nemŧţeme dostat nějakou informaci, je často stručné: 'To přece veřejné není. To je pro naši potřebu'," říká Daniel Vondrouš z Hnutí Duha. "Jindy jsou úředníci rafinovanější a odvolají se na některý z druhŧ tajemství obchodní, hospodářské nebo sluţební," dodává. Ekologové například kritizují to, ţe některé informace o odpadech bývají neveřejné s odvoláním na obchodní tajemství. V praxi je pak těţké zjistit, kolik škodlivin vypouštějí do řeky rŧzné továrny na jejím toku. "Ačkoli jsou na okresních úřadech dostupné informace o produkci odpadŧ od kaţdé firmy, jsou veřejnosti poskytovány jen zprávy souhrnného charakteru, například kolik odpadŧ bylo v okrese vyprodukováno za určité období," upozorňuje Jan Činčera z ekologického sdružení Brontosaurus. Ministerstvo ţivotního prostředí potvrdilo, ţe informace o produkci odpadŧ podniky nezveřejňuje, aby nebylo voláno k odpovědnosti za narušení obchodního tajemství. "Pravidelně například uveřejňujeme informace o kvalitě vody v jednotlivých měřených profilech řek. Občan se tak dozví, jaké znečišťující látky a v jaké koncentraci se nacházejí ve vodě v daném místě. Rovněţ snadno zjistí například objem vypouštěných odpadních vod. Od státní správy se ovšem nedozví, jaké znečišťující látky a v jaké koncentraci vypustí ten který producent odpadních vod," uvedla ředitelka odboru pro styk s veřejností Rut Bízková. RADNICE MÁ TISKOVOU KONFERENCI Michaela Valentová z organizace Pražské matky upozornila, ţe jí praţský magistrát odmítl poskytnout text usnesení rady městského zastupitelstva o podzemní komunikaci pod ulicí Na příkopě. "Petr Nejedlý z městské rady sdělil, ţe schŧze rady jsou neveřejné, a materiál vydat odmítl, ač protestovala, ţe jí nejde o účast na zasedání, ale o text usnesení. Takţe podle této logiky se veřejnost nejenom nesmí zúčastnit schŧzí rady, ale ani se nesmí dozvědět, na čem se rada usnesla," konstatovaly ve své zprávě ekologické iniciativy. Mluvčí magistrátu Michaela Kynkorová se domnívá, ţe

postup radnice je v pořádku. "Zákon o obcích řeší jen přístup k usnesením zastupitelstva, která jsou veřejná. Kaţdý občan má tedy zákonné právo mít volný přístup k usnesením zastupitelstva. Dá se tedy usuzovat, ţe kaţdý občan nemá zákonné právo nahlíţet do usnesení rady, jejíţ jednání je neveřejné," uvedla. Ačkoli tedy zákon nic neříká o tom, ţe usnesení rady jsou neveřejná, praţský magistrát si ho vykládá tak, ţe mŧţe kterékoli usnesení utajit dle vlastního uváţení. "O výsledcích kaţdého jednání městské rady ovšem pravidelně a detailně informují její členové novináře," připomíná mluvčí. Nikdo ovšem nemá záruku, ţe radní na tiskové konferenci mluví skutečně o všem podstatném, čím se rada zabývala. ÚPLNÉ, PŘIMĚŘENÉ, PRAVDIVÉ Zákon o ţivotním prostředí, kterému někteří právníci říkají "lex Vavroušek", obsahuje paragrafy o poskytování informací, na které však nenavazují jiné zákony. "Ta ustanovení jsou mrtvou součástí právního řádu," soudí právník Vladimír Mikule. Listina základních práv a svobod součást ústavy, tedy předpisu s nejvyšší právní silou - říká: "Kaţdý má právo na včasné a úplné informace o stavu ţivotního prostředí a přírodních zdrojŧ." Zákon o ţivotním prostředí naopak stanoví, ţe kaţdý má právo na informace pravdivé a přiměřené. Jaký je v rozdíl mezi úplnými a přiměřenými informacemi o ţivotním prostředí, vysvětluje Rut Bízková takto: "Mám za to, ţe Listina základních práv a svobod vyjadřuje svrchovanost práv jednotlivce a výrazem 'úplné' deklaruje právo občana znát celou pravdu. Zákon o ţivotním prostředí jiţ reaguje na realitu, ţe nelze říci kaţdému všechno a za všech okolností, dílčí informace mohou být zavádějící." "Svoboda přístupu k informacím není pouze právem, ale také odpovědností umět s informacemi zacházet odpovídajícím zpŧsobem. Informovaný a v té samé oblasti nedostatečně vzdělaný člověk mŧţe být manipulovatelnou figurou v rukou těch, kteří v příslušnou chvíli příslušným zpŧsobem informují," dodává. Úřad podle Bízkové musí dát základní, ale obsáhlé penzum informací a u ostatních informací posoudit, co je to za informace a komu je říká. V letošním prŧzkumu agentury DEMA uvedlo 90 procent dotázaných, ţe je informace o ţivotním prostředí zajímají. Čtyřiačtyřicet procent lidí pokládá informace o ţivotním prostředí za velmi dŧleţité, dalších třiačtyřicet procent za spíše dŧleţité. Zelení, kteří se nespokojují s filtrovanými informacemi, mluví o dobývání informací skepticky. "Zkušenost nám říká, ţe jsou to marné boje. Jdeme do toho naplno jen výjimečně," přiznává Daniel Vondrouš. Příště: Úředník, který netuší, co smí občanovi říci, nepoví většinou nic Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

356 - 569. Na Šumavě budou uzavřeny stezky Skóre: 0.80 Název: Na Šumavě budou uzavřeny stezky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.05.1997 Str.: 5 Zpracováno: 21.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970521010135 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Na Šumavě budou uzavřeny stezky M o d r a v a - Okresní úřad v Klatovech včera povolil šumavskému národnímu parku uzavřít kvŧli likvidaci kŧrovcové kalamity některé turistické stezky v Modravských slatích. Na toto opatření doplatí především návštěvníci Šumavy, kteří nebudou smět chodit po cestách, kdy se jim zachce, ale jen v některých dnech. Zákaz vstupu do postiţených území začne platit 2. června a potrvá tři měsíce. "Pokud za tuto dobu kalamitu nezvládnou, stejně jako loni jim mŧţeme povolení prodlouţit," řekla na adresu vedení parku vedoucí referátu ţivotního prostředí okresního úřadu Věra Říčanová. Oproti loňskému roku, kdy byly cesty zavřené celý týden, budou nyní nepřístupné jen od pondělí do čtvrtka. "Od pátku do neděle je park musí otevřít bez omezení," doplnila Říčanová. Uzavírka se dotkne čtyř stezek. Turisté nebudou smět chodit po cestě z Modravy na Březník, která je značena modrými značkami. Vstup bude zakázan také na cestu z Březníku na Cikánskou slať, jejíţ trasa je označena zelenou barvou, a trasu z Filipovy Huti na Ptačí nádrţ, značenou ţlutou barvou. Uzavřena bude i stezka z křiţovatky u Ptačí nádrţe k pramenŧm Vltavy, kam se chodí po červené turistické značce. Vedení národního parku poţádalo o uzavření cest kvŧli bezpečnosti lidí. "Pokácené stromy budou odváţet těţké stroje a také vrtulníky. Na úzkých cestách by se automobily jen těţko vyhýbaly turistŧm nebo cyklistŧm a mohl by se stát nějaký úraz," zdŧvodnil uzavírku mluvčí parku Mirjam Čech. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

357 - 577. Voda v Labi obsahuje stále mnoho škodlivin Skóre: 0.84 Název: Voda v Labi obsahuje stále mnoho škodlivin Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 23.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970523010024 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Voda v Labi obsahuje stále mnoho škodlivin P r a h a - Zkoušce kvality podrobili příslušníci hnutí Greenpeace vody Labe - výsledky jejich prŧzkumŧ však dŧvod k optimismu nedávají. Některé chemické závody totiţ stále vypouštějí do řeky nadměrné mnoţství odpadních vod. "Byli jsme šokováni, jaké svinstvo teče do řeky, z níţ lidé berou vodu na pití," shrnul výsledky vzorkování Labe tiskový mluvčí hnutí Greenpeace Václav Vaškŧ. Aktivisté podnikli třítýdenní plavbu jachtou Albatros po Labi, během níţ se snaţili zjistit největší zdroje znečištění. "Například podnik Synthesia Pardubice vypouští do Labe nejtoxičtější část svých odpadních vod bez jakéhokoliv čištění!" tvrdí Vaškŧ. Tiskový mluvčí Synthesie Aleš Mokren oponuje, ţe ochrana ţivotního prostředí je jednou z priorit společnosti. "Samozřejmě víme, ţe do vod vypouštíme škodliviny. Ke třicátému červnu příštího roku připravujeme, aby se voda, která je řízeně vypouštěna z nádrţí do Labe, nejprve přečerpávala do speciální čističky," uvedl. Členové hnutí Greenpeace rovněţ upozornili, ţe u vzorkŧ se sice určí prŧměrná hodnota za osm hodin, chybějí však maximální okamţité koncentrace. "V navrhovaném nařízení vlády se počítá i se vzorky odebranými jednorázově," sdělil tiskový mluvčí ministerstva ţivotního prostředí Vlastimil Lenz. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

358 - 578. Připravovaný zákon se netýká případného klonování člověka Skóre: 0.84 Název: Připravovaný zákon se netýká případného klonování člověka Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 23.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970523010022 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), Ekologické Připravovaný zákon se netýká případného klonování člověka P r a h a - Ekologické hnutí Greenpeace není spokojeno s tím, ţe v zákonu o geneticky modifikovaných organismech, který připravuje ministerstvo ţivotního prostředí, není ţádným zpŧsobem omezeno klonování člověka. Úvahy o klonování lidí se objevily poté, co skotští vědci vytvořili identickou kopii ovce Dolly. "Zasahovat takto do vývoje člověka mi připadá nepřijatelné," řekl Karel Jech z Greenpeace. "Mohlo by se stát, ţe za padesát let tu budou samé blondýnky, protoţe zrovna bude taková móda." Jech dodal, ţe zákon také nezabraňuje tomu, aby genetické informace o člověku nebyly zneuţity. "Mohla by se hodit například informace o člověku, který si chce vzít dlouhodobou pŧjčku, a přitom by se dalo z jeho genŧ zjistit, jaké má předpoklady doţít se určitého věku," tvrdí Jech. Náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek uvedl, ţe tato otázka by měla být vyřešena speciálním zákonem. "To je ale kompetence ministerstva zdravotnictví," řekl Bízek. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Markéta Soukupová však uvedla, ţe o takovém zákonu se zatím neuvaţovalo. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

359 - 579. Stát chce převzít dohled nad genetickými mutacemi Skóre: 0.84 Název: Stát chce převzít dohled nad genetickými mutacemi Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 23.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970523010021 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, Ekologické, Ekologové Stát chce převzít dohled nad genetickými mutacemi P r a h a - Zákazník stojí na trhu se zeleninou a řeší dilema: Má si koupit rajčata, která sice zemědělci příliš chemicky nehnojili, ale jejichţ geny pozměnili genoví inţenýři? Anebo má raději sáhnout do druhé bedny, kde jsou rajská sice více chemicky ošetřená, ale "zcela normální"? To není vize daleké budoucnosti, ale situace, která se mŧţe díky rychlému vědeckému pokroku stát uţ za několik let. Vědci sice nevidí v genovém inţenýrství ţádné nebezpečí, Rada Evropské unie, tlačena ochránci přírody, však vydala v lednu nařízení, podle něhoţ se budou muset geneticky modifikované potraviny viditelně označovat. Ve stejném duchu připravuje české ministerstvo ţivotního prostředí zákon o geneticky modifikovaných organismech. Vědecká tajemnice Biologického ústavu Univerzity Karlovy Helena Štěpánková však uvedla, ţe nařízení unie se netýká všech geneticky pozměněných potravin. "Modifikované rajče bude muset být označeno, ale kečup z těchto rajčat uţ nikoli, protoţe po tepelné úpravě uţ není schopen přenášet genetickou informaci," řekla Štěpánková, která se spolu s dalšími vědci na přípravě zákona podílí. V celé Evropské unii jsou podle Štěpánkové zatím povoleny k prodeji k potravinářským účelŧm jen geneticky vyšlechtěná sója a kukuřice. Například v Japonsku je v obchodech modifiková rýţe a rajčata, ve Velké Británii kečup. "Geneticky modifikované potraviny jsou levnější, díky genetickému inţenýrství se zvyšuje produkce potravin, pouţívá se méně chemie," tvrdí ředitel Biotechnologického ústavu Univerzity Karlovy Jaroslav Drobník. Ekologické hnutí Greenpeace však upozorňuje, ţe geneticky pozměněné organismy mohou mít špatný vliv na lidské zdraví. Koncem loňského roku aktivisté Greenpeace zablokovali v Hamburku vlak s geneticky upravenou krmnou kukuřicí určenou pro Českou republiku. Ekologové tvrdili, ţe poţití masa nebo mléčného výrobku ze zvířete, které tuto kukuřici seţere, mŧţe sníţit účinnost antibiotik. "Máme dvacet dva let zkušeností z laboratoří a pokusných polí a doposud nebyly zjištěny ţádné negativní účinky geneticky modifikovaných organismŧ na člověka ani na přírodu. Kaţdá nová technologie však potřebuje regulaci, aby byla bezpečná," prohlásil Drobník, podle něhoţ je připravovaný zákon v souladu s evropskými poţadavky. Podle zákona, který by měl vstoupit v platnost v roce 1999, bude například obchodník, který bude chtít dát na trh geneticky upravenou plodinu či potravinu, potřebovat povolení státní instituce.

Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

360 - 585. Aktivisté míní, ţe ČEZ přivezl čerstvé palivo předčasně Skóre: 0.80 Název: Aktivisté míní, ţe ČEZ přivezl čerstvé palivo předčasně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 23.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970523010023 Klíčová slova: ekologických Aktivisté míní, ţe ČEZ přivezl čerstvé palivo předčasně T e m e l í n - Ostré kritice ekologických hnutí čelí společnost ČEZ, která včera za mimořádných bezpečnostních opatření dovezla do jaderné elektrárny v Temelíně první náklad čerstvého paliva. Zásilku, jejíţ hodnota dosahuje téměř dvou miliard korun, povaţují aktivisté za předčasnou a nebezpečnou. "Je zaráţející, ţe byla přivezena nejméně dva roky před plánovaným zahájením provozu. Náklady spojené se zabezpečením nepřetrţitého dozoru ještě navýší jiţ tak vysoký rozpočet," řekla například Věra Srdečná ze sdruţení Jihočeské matky. Výrobce energie chápe naopak dovezení paliva za významný moment výstavby elektrárny. "Palivo je strategická záleţitost, skladováním se neznehodnocuje, proto se ho snaţíme nakoupit za příznivé ceny," uvedl Kotyza, podle něhoţ převzal ČEZ zásilku na základě smlouvy s firmou Westinghouse z roku 1993. Spokojenost po včerejší prohlídce skladu s palivem neskrýval starosta Temelína Stanislav Helige: "Objekt je dobře zabezpečený, věřím, ţe vše bude fungovat bez problémŧ." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

361 - 592. Český kras jsou takové severní Čechy v malém, říkají ekologové Skóre: 0.91 Název: Český kras jsou takové severní Čechy v malém, říkají ekologové Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 26.05.1997 Str.: 4 Zpracováno: 26.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970526010022 prostředí (5), ţivotního (4), ekologové, ekologického, ţivotní, ekologická, Klíčová slova: ekologické Český kras jsou takové severní Čechy v malém, říkají ekologové K o n ě p r u s y - Cestou k unikátním Koněpruským jeskyním ve středních Čechách se do údolí otevírá pohled, který nejspíš někomu vyrazí dech. Místo rozmanité přírody Českého krasu spatří turista měsíční krajinu rozsáhlý vápencový lom. Bagry a nákladní auta vypadají ve zdánlivě nekonečných vytěţených prostorách jako dětské hračky. "Jsou to severní Čechy v malém," říká předseda ekologického hnutí Děti Země Jindřich Petrlík. Správa chráněných oblastí přitom tvrdí, ţe těţba vápence mŧţe ohrozit samu podstatu krajiny, která je ze všech ohroţených území postiţena zásahy těţařŧ patrně nejvíce. V následujících letech budou však mnozí lidé pohledem do údolí šokováni i nadále. Společnost Velkolom Čertovy schody počítá s tím, ţe se těţba bude zvyšovat. Podle ředitele odboru ochrany horninového prostředí ministerstva ţivotního prostředí Vladimíra Lysenka se tady dnes těţí asi 1,3 milionu tun vápence, v roce 2000 by to uţ měly být tři miliony tun. "Těţba s velkou pravděpodobností skutečně poroste," souhlasí ředitel lomu Igor Novák. "Kdyţ uţ se tady těţí, nebylo by moudré loţisko co nejvíce nevyuţít," dodává. CEMENTÁRNA MÍSTO VÁPENKY Hlavním odběratelem suroviny z lomu je vápenka Čertovy schody leţící kousek od obce Tmaň. Tuto vesnici si veřejnost spojuje především s novou cementárnou, jejíţ stavbu plánuje společnost Cement Bohemia spolu s vápenkou spolumajitel Velkolomu Čertovy schody. Mnozí obyvatelé Tmaně se nyní dívají z oken svých domŧ na vápenku, za pár let by tento výhled mohla zastínit cementárna. "Většina je asi proti cementárně, ale mnoha lidem uţ je to jedno," soudí výčepní v tmaňské hospodě. Ředitel lomu by však cementárnu uvítal, protoţe by odebírala i méně kvalitní surovinu, která se nedá vyuţívat na výrobu vápna. Uţ nyní je v lomu několik velkých hromad málo kvalitního vápence, který čeká na zpracování v novém podniku. "Myslím, ţe se vápence těţí více, neţ je potřeba, aby se stavba cementárny odŧvodnila," míní Petrlík z Dětí Země. VŠE ZAVINILA TĚŢBA

Co je pro Český kras větší nebezpečí, postupující těţba vápence, nebo nová cementárna? "Zakopaný pes je v těţbě. Jsme ale bezmocní, my proti tomu nic nezmŧţeme," říká starostka Tmaně Anna Keprová, známá jako zarputilá odpŧrkyně stavby cementárny. "Cementárna by zesílila negativní vliv na ţivotní prostředí, koncentrace prŧmyslu na tak malém prostoru není dobrá," poznamenal Vojen Loţek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. "Uţ teď je Český kras kvŧli automobilové dopravě velmi zatíţen oxidy dusíku." Ředitel společnosti Cement Bohemia Ivan Kratochvíl argumentuje, ţe cementárna je potřebná, neboť tu starou u Berouna uţ není moţné modernizovat tak, aby byla šetrnější k přírodě. Připomněl, ţe nová cementárna bude ekologická a lokalita u Tmaně má pro její stavbu dobré rozptylové podmínky. Ministerstvu ţivotního prostředí je trnem v oku především lom. "Alfou a omegou v tomto kraji je těţba, je to obrovský zásah do krajiny," tvrdí Vladimír Lysenko. "V západní Evropě je běţné, ţe těţaři to území, kde přestanou pracovat, okamţitě vracejí do krajiny." GEOLOGICKÝ PARK? Majitelé lomu skutečně počítají s tím, ţe budou dŧl postupně vracet přírodě. Se západní a jiţní stěnou ve velkolomu Čertovy schody-západ chtějí začít v červenci. V budoucnu by zde měl vzniknout geologický park. "Tak, jak bude končit těţba na jednotlivých lomech, začneme s rekultivací," předpokládá ředitel vápenky Pavel Fuchs. "Těţaři sami poznávají, ţe je i v jejich zájmu ukázat, ţe dokáţí vytěţená místa vrátit přírodě. Je to pro ně výhoda při povolování další těţby," podotkl Lysenko. Vedení lomu se snaţí sniţovat ekologické dopady těţby na okolí i jinak: postavilo například mycí linku na auta a přes léto nechává kropit hlavní komunikace v lomu, aby do okolí nelétalo tolik prachu. "Myslím, ţe většině lidí se stejně těţba moc nezamlouvá, protoţe ničí přírodu. A kdyţ jedete silnicí do obce Koněprusy, je v lese spousta bílého prachu," stěţuje si prodavačka konzumu v Suchomastech. LOM UŢ MENŠÍ NEBUDE Ministerstvo ţivotního prostředí nyní usiluje o to, aby se v budoucnu lom uţ dále nerozšiřoval, aby se zásoby ve větší části dobývacího prostoru, které zabírá území několika set hektarŧ, uţ nesměly těţit. Snaha resortu však zatím připomíná boj s větrnými mlýny. "Razantní zmenšení dobývacího prostotu není bez dohody s těţařem reálné," uvedl Vojen Loţek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. To uznává i Vladimír Lysenko z ministerstva ţivotního prostředí: "Asi není moţné mít maximalistický poţadavek, ale lze s těţaři diskutovat třeba o tom, aby netěţili okrajový pás tohoto prostoru." Této myšlence budou patrně nakloněni i majitelé lomu. "Nepŧjdeme čelem proti zdi. Samozřejmě jsme ochotni jednat," prohlásil ředitel vápenky Pavel Fuchs. Správě krasu se podařilo s těţební společností dohodnout, ţe uţ nebude těţit v prostoru vrchu na Plešivci a v jiţním cípu u obce Suchomasty. NEJEDNOTNÉ OBCE Lidé z obcí v okolí lomu nemají na těţbu jednotný názor. Mnozí jsou těţařŧm vděční, ţe u nich našli práci. Obce získávají ročně od těţařŧ na daních

stovky tisíc korun. Společnost Cement Bohemia se chce zalíbit a rozhazuje peníze. Pomohla vybudovala přívod pitné vody a plynu do Suchomast a dál ukazuje svou otevřenou kasu. Obce v regionu se sice před časem sloučily do sdruţení Za záchranu Českého krasu, ale jejich jednota uţ vzala zasvé. Poté, co po mimořádných komunálních volbách vyhráli v Suchomastech zastánci nové cementárny, tato obec uţ patrně ve sdruţení nezŧstane. "Je lepší s těţební firmou spolupracovat neţ s ní nekomunikovat. Budeme mít třeba přehled o tom, jak se lomy rekultivují," doufá starosta Suchomast František Jiras. "Samozřejmě jsou v tom peníze, do obecní pokladny toho šlo uţ dost," přiznává jeden místní občan. Ať uţ se těţaři s ministerskými úředníky dohodnou jakkoli, vápenec se ve větší či menší míře bude v Českém krasu těţit i nadále. To si uvědomují i ochránci přírody. "Nechceme uzavřít celý lom, v těchto místech se těţilo vţdycky, ale vadí nám, ţe se má těţba zvyšovat," upřesnil Jindřich Petrlík z hnutí Děti Země, které v Českém krasu pravidelně demonstruje. Zásoby ve velkolomu Čertovy schody odhadují odborníci na na 250 aţ 300 let. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

362 - 602. Mistrovství světa v klasickém lyţování v Jizerských horách - ano, či ne? Skóre: 0.84 Název: Mistrovství světa v klasickém lyţování v Jizerských horách - ano, či ne? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.05.1997 Str.: 13 Zpracováno: 28.05.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970528010121 Klíčová slova: ekology, ekologická Mistrovství světa v klasickém lyţování v Jizerských horách - ano, či ne? aréna názorŧ Zdá se, ţe se schyluje k dalšímu konfliktu mezi ekology a vládní i municipální mocí. Předmětem sporu je záměr ucházet se o pořadatelství mistrovství světa v klasických lyţařských disciplínách v roce 2003. Dějištěm se přitom mají stát sportoviště v naší v současnosti nejpostiţenější Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, na Ještědském hřbetu, města Liberec a Jablonec nad Nisou a okolní menší obce. Očekávané přínosy jsou známé: propagace České republiky na poli sportu i cestovního ruchu, vybudování potřebných sportovišť, ubytovacích a stravovacích kapacit pro sportovce i diváky, dopravní a technické infrastruktury, zvyšující atraktivitu území a návštěvnost, oţivení stavebních a dalších podnikatelských aktivit a s tím spojený ekonomický přínos, neboť vloţené investice uţ ve městech a obcích i v krajině zŧstanou, takţe mohou slouţit dalším akcím a návštěvníkŧm. Pro mnohé účastníky mistrovství mŧţe jít o objevení jiných atrakcí a krás České republiky, neţ je jen Praha. Krás Jizerských a Luţických hor, blízkých Krkonoš a Českého ráje, Českosaského Švýcarska, Ralské pahorkatiny, ale také krásných měst a městeček Liberec, Jablonec nad Nisou, Frýdlant v Čechách, Jablonné v Podještědí, Ţitava či Budyšín, lázní Libverda či Kunratice u Cvikova, blízkých hradŧ a zámkŧ, muzeí, zoologických, botanických zahrad a kulturních zařízení i dalších turistických cílŧ. Méně vnímána jsou zatím moţná rizika: další devastace lesŧ a oblasti přirozené akumulace vod, zásobující libereckou aglomeraci pitnou vodou, poškození jizerskohorské fauny a flóry výstavbou zařízení vyţadujících zábory pŧdy, rušení zvýšením dopravním provozem, hlukem a imisemi z dopravy i nových zařízení pro sport, stravování, ubytování, zvýšená produkce odpadŧ a nároky na jejich nezávadný svoz a zneškodňování. Sotva se rýsuje naděje, ţe se sníţí negativní vlivy emisí z elektráren v Severočeské hnědouhelné pánvi, Hirschfelde v SRN, Bogatynia a Turow v Polsku, uţ území vystavujeme novému škodlivému antropogennímu tlaku. Lze slyšet hlasy, ţe "na zdevastovaných Jizerských horách uţ není co zkazit", naopak investice spojené s mistrovstvím mohou být počátkem nové perspektivy. Jistě je výhodou, ţe většinu potřebných ubytovacích a stravovacích kapacit lze umístit v blízkých velkých městech Liberec a

Jablonec nad Nisou, a tím jejich vyuţití učinit méně závislým na sezonnosti podmínek pro zimní sporty v Jizerských horách. Tím spíše by si od této akce neměly příliš slibovat menší obce. V jejich správních územích se odehrají některé disciplíny jako běh na lyţích, zimní biatlon, ale ponesou spíše negativa dočasné zvýšené zátěţe územní neţ pozitiva nových trvalých investic. Rizika však nejsou jen ekologická, ale i ekonomická. Souvisejí s dalšími zejména klimatickými podmínkami. Ani v prŧměru o 400 m vyšších sousedních Krkonoších nelze zaručit, ţe ve zvoleném termínu bude dostatečně vysoká a stabilní sněhová pokrývka, natoţ v Jizerských horách. Investovat miliardy do potřebných zařízení s rizikem, ţe v určeném termínu mŧţe vše ztroskotat na počasí, se leckomu z investorŧ a sponzorŧ nebude chtít. Většinu rizik ponese stát; říkejme raději čeští daňoví poplatníci. Není to tedy jen záleţitost a odpovědnost vlády - my všichni bychom se měli vyjádřit, zda nám slibované přínosy, kdyţ vše vyjde, stojí za to riziko, kdyţ to nevyjde. Zda právě toto je priorita, kam investovat peníze daňových poplatníkŧ, nebo zda raději veřejné prostředky neorientovat ještě nějaký čas spíše na odstraňování příčin dnešní jizerskohorské devastace. Se ztrátou Vysokých Tater rozdělením ČSFR jsme přišli o jediné velehory, skýtající téměř jistotu klimatických podmínek konkurujících skandinávským či alpským podmínkám. Je otázkou, zda bychom se na poli sportu a sportovní diplomacie neměli ucházet o mezinárodní a světové akce spíše v disciplínách, kde nehrozí tolik rizik a kde je snazší splnit podmínky a minimalizovat rizika prostředí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Martin Říha, místopředseda společnosti pro trvale udrţitelný ţivot –

603. Temelín: Co dál? Skóre: 0.87 Název: Temelín: Co dál? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.05.1997 Zpracováno: 29.05.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970529010011 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologický, ekologlckých, ekology Temelín: Co dál? Tatam je vize admirála Lewise Strausse z Americké komise pro atomovou energii, který v roce 1954 prohlásil: "Není přehnané očekávat, ţe naše děti se budou těšit z tak laciné elektřiny, ţe se ani nevyplatí měřit její spotřebu. " Česká situace na přelomu stoletíje úplně jiná: pokud se nepodaří naši druhou jadernou elektrárnu nastartovat, budou v zimě mezi roky 1999 a 2000 váţně ohroţeny dodávky elektřiny. Smyčka, kterou jsme si s Temelínem uvázali kolem krku, se utahuje. PITHART NA POPELNICI Hlavní bránu temelínského staveniště lemuje kordon černých šerifŧ. Naproti na betonovém plácku se houfují lidé s batohy na zádech a televizní štáby. Blokáda elektrármy mŧţe začít. Takhle to vypadá u kostelíku v bývalé vesnici Křtěnov uţ pátý rok. Stejné to bylo ijednu říjnovou neděli roku 1995. Mezi řečníky, kteří vysvětlovall smysl "přímé akce", tehdy vyskočil na přistavenou popelnici i někdejší premiér Petr Pithart: "Naléhavě vyzývám všechny kritlky Temelma, abychom se nenechali vést zklamáním z úsilí vyvolat veřejnou debatu. Jsem přesvědčen, ţe tato elektrárna spuštěna nebude " Jak si vysvětlit tak extrémm angaţmá uváţlivého právníka? "Blokádu jsem chápaljako naléhavý zpŧsob oslovení veřejnostl. Temelín je totiţ problém demokracie. Jaderná energetika se dnes rozvíjí v těch zemích, kde se stát rozpíná a občan rezignuje," vysvětluje Petr Pithart dŧvody, které jej přivedly do řad protiatomových bojovníkŧ. Přidává: "Rozhodnutí o dostavbě bylo vý sledkem manipulace s naší neinformovaností." ATOMOVÁ KATEDRÁLA O výstavbě Temelína rozhodl ÚV KSČ v roce 1980 v rámci tehdejšího záměru vybudovat v kaţdém kraji jednu "atomovou katedrálu". Nejdřív bylo potřeba vystěhovat stovky lidí z nejbliţších vesnic. Tři obce - Temelínec, Křtěnov a Březí - byly zcela zlikvidovány, několik dalších evakuovali. V okolí vyrostly paneláky pro dělmky, počet obyvatel v Týně nad Vltavou se zdvojnásobll. V roce 1986, současně s výbuchem černobylské elektrárny, mohla stavba elektrárny začít. Rozklad komunistické mocl zastil budovatele Temelína v době, kdy se dva reaktorové bloky ještě nezačaly stavět a zbývající dva byly dokončeny sotva z poloviny. Sto šedesát metrŧ vysoké chladicí věţe zakázka pro české betonáře byly uţ sice vidltelné aţ ze Šumavy, ale ty nejdraţší a nejsloţitější technologie se ještě nevydaly na cestu ze Sovětského svazu. V létě 1990 se u temelínsky-ch bran poprvé sešlo deset tisíc demonstrantŧ, nesouhlas s Temelínem vyjádřllo 58 okolních obcí i zastupitelstvo Českých Budějovic. Ve stejném roce rozhodla federálm vláda o redukcí čtyř temelínských reaktorŧ na dva. Do další debaty se ale nikomu nechtělo, temelínské staveniště polykalo dvacet milionŧ korun denně a pracovalo tu téměř deset tisíc lidí. Převaţující názor tehdy vyjádřil

ministr paliv a energetiky František Pinc: "Výstavbu nelze zastavit, protoţe by spousta lidí a podnikŧ přišla o práci." ŠLOFÍK VE LNÁŘÍCH Dodavatelské firmy mohly zŧstat v klidu. "Dlouho jsme vycházeli z údajŧ Dybova ministerstva hospodářství, z nichţ vyplývalo, ţe Temelín nutně potřebujeme, a z optimistických cenových bilancí, které nám předkládaly České energetické závody, " vzpomíná Petr Pithart na dŧvěřivost české polistopadové reprezentace. Na jaře 1992 se tehdejší ministr dopravy Stráský dostal pří projednávání privatlzace ČEZ k údajŧm, které naznačovaly, ţe leccos je j inak. Americká agentura Power lnternational zdŧrazn, ţe náklady na dostavbu Temelína uváděné ČEZ jsou hrubě podceněny a pravděpodobně přesáhnou 120 millard korun. Závěr zněl: "Pokračovám výstavby JETE je ekonomicky nesmyslné a její dokončení cenově nedostupné." Rovněţ Svě tová b anka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj povaţovaly za výhodnější a levnější odsířit uhelné elektrárny a investovat do modernízace těţkého prŧmyslu. Petr Pithart se tehdy odhodlal svolat kvŧli Temelínu mimořádné vládní zasedání: "Chtěl jsem upoutat pozornost médlí a současně poslat vzkaz budoucí vládě," vysvětluje svou snahu z jara 1992. Mezitím sice proběhly volby, končící premiér však trval na svém a 15. červny odvezl ministry do klidu vládního zámku ve Lnářích. Sedmihodin:ové jednání mělo tristní prŧběh. "Místopředseda vlády Baudyš po mé levlci spal, hlavu poloţenou na stole. Probudil jsem ho s tím, ţe jestli mu není dobře, ať odejde. Pronesl jakousi nesrozumitelnou úvahu o moţnostech konzorvace energie a zase usnul," vzpomíná Petr Pithart. "Ministr Němec zase argumentoval Marxovou definicí peněz jako zboţí a prohlásil, ţe je-li moţné ele ktřinu z Temelína prodávat do ciziny, není o čem mluvit. V té chvíli jsem poţádal Stráského, ať za mě řídí jednání, protoţe jsem byl nepříčetný." 18:0 Návrh usnesení, které tehdy předloţil Karel Dyba, byl stručný: Vláda souhlasí s dostavbou Temelma. "Většina přítomných během celého jednání nepromluvila aní slovo," vzpomíná Pithart a zmiňuje se o opačné úloze ministra ţivotního prostředí Dejmala. "Byl skvěle připravený a naprosto neúnavný. Vláda nakonec i přes odpor Vladimíra Dlouhého, který se jednání zúčastnil jako federální host, Dybovo stanovisko odmítla." Místo toho přijala třístránkový dokument, v němţ doporučila omezit monopol Českých energetických závodŧ a zprŧhlednit financování Temelína. Petr Pithart se domníval, ţe temelínský materiál bude tím prvním, čím se nová vláda bude po prázdninách zabývat. Garnitura premiéra Klause však nevzala stanovisko svých předchŧdcŧ ani na vědomí. Začátkem roku 1993 - po sérii jednání s firmou Westinghouse a stručné poradě ekonomických ministrŧ "- rozhodla poměrem hlasŧ 18:0 o dostavbě Temelína. Spotřeba energie byla v té době hluboko pod úrovní osmdesátých let. -Nebezpečí", ţe by Temelín mohl být zbytečný, bylo zaţehnáno masivní státní kampaní na podporu elektrického vytápění. Pomocí dotací na nákup přímotopných kamínek a levnějších cen elektřiny, které nepokrývaly ani výrobní náklady, se česká spotřeba prudce zvedla o 2000 MW. Právě takový je předpokládaný výkon Temelína. Koho by pak překvapilo loňské prohlášem ČEZ - stát v nich vlastní dvoutřetinový podíl - ţe do tří let musí stát v severních Čechách nová elektrárna, jinak nebude čím svítit? RADĚJI NEMLUVIT Podle čtyři roky starého rozhodnutí Klausovy vlády měl být první temelínský reaktor dokončen v roce 1995, rozpočet byl stanoven na 68 miliard korun. Od té doby stavba Temelína spolkla dalších 25 miliard, ale termínu spuštěm jsme se nepříblíţili ani o den. Nyníí se dokončení stavby otevřeně posouvá na přelom tisíciletí a předloţený účet hovoří o nejméně 80 miliardách. V sousedním Sasku skončila stavba atomové elektrárny Stendal okamţitě v roce 1989, současně s pádem NDR. Dŧvod? Ačkoliv tamní elektrárna byla rovněţ z poloviny rozestavěná a šlo o stejnou technologii

j ako v Temelíně, německá vláda odhadla náklady na dostavbu na dvojnásobek částky, s níţ v tč době argumentovaly České energetické závody. Také u nás většina studií končila doporučením raději investovat zbývající miliardy do zvýšení energetické účinnosti těţkého prŧmyslu. Česká vláda však v roce 1994 ústy Václava Klause prohlásila, ţe zpochybňování dostavbyje "nefér" a dala tím najevo, ţe je rozumnější se s Temelínem smířit jako s "menším zlem" a víc o něm nemluvit. TEMELÍN DUSÍ SEVERNÍ ČECHY Letos v únoru se na lnternetu objevila zpráva Evropské banky pro obnovu a rozvoj , která rozebírá budoucnost ukrajinských elektráren Rovno a Chmelnicky - první je rozestavěná z pětasedmdesáti, druhá z devadesáti procent. Ze zprávy vyplývá, ţe levnější bude elektrárny nespouštět. Banka opět doporučuje vloţit peníze do zefektlvnění výroby. Má však cenu tohle připomínat ještě dnes, kdy se zdá být o Temelínu rozhodnuto? Například lidé z Hnutí Duha tvrdí, ţe ano. Ve své nedávno vydané broţuře Proč zastavit J ETE hnutí uvádí, ţe jaderná elektrárna mŧţe být v provozu zhruba třicet let a pak se promění v horu radioaktivního odpadu, jehoţ zneškodnění bude stát přinejmenším stejně jako výstavba. Připomíná rovněţ problém vyhořelého pallva, kterého Temelín vyprodukuje čtyřicet tun ročně: jeho konečná likvidace není dosud úspěšně vyřešena nikde na světě, takţe výslednou cenu si nikdo netroufá ani odhadnout. "Nejsilnější argument komunlstické propagandy na podporu Temelína, který se týkal severmch Čech, uţ také dávno neplatí," říká sedmadvacetiletý Jan Beránek, který v Duze vede protitemelínskou kampaň. Dostavba atomové elektrárny podle něho naopak kompllkuje řešení devastace severočeské pánve, neboť ČEZ pouţívá zlsky z tamějších elektráren právě na dokončení JETE. RUMUNSKO, ČESKO, PÁKISTÁN České hospodářství potřebuje na stejný výrobek dvakrát víc energie neţ západm země a na ţebříčku efektlvity se tím řadí těsně za Rumunsko a před Pákistán. Uţ tak otřesnou bilanci dokázal ČEZ v minulých letech ještě "vylepšit": přímotopná horečka vyhnala během osudných devitl měsícŧ roku 1994 českou spotřebu elektřiny o 1 1 procent, také náš zastaralý prŧmysl se zmátořll a začal zvyšovat výrobu. Vloni uţ křlvka spotřeby vyrovnala historlcké maximum z roku 1989. Zdá se tedy, ţe není o čem mluvit: bez Temelína se zkrátka neobejdeme. Tomu, ţe oba reaktory budou vyrábět elektřinu dřív neţ v příštím tisíciletí, však dnes uţ věří snad jen Vladimír Dlouhý. Vţdyť v Temelíně - přestoţe se vše zdá hotové - zbývá investovat ještě třicet miliard korun. Pro srovnání: hypermoderní nemocnice v praţském Motole se 1400 lŧţky stála 6 mlliard. Je však moţné sehnat potřebnou elektřlnujlnde neţ v Temelíně? Například vedem Praţské teplárenské tvrdí, ţe jen městské výtopny by v případě společné výroby tepla a elektřiny mohly dodávat aţ dvounásobek produkce Temelína. Desítky továren zase nabízejí uvolněnou kapacitu svých závodních elektráren - dalších 2000 MW. Ekonomickou výhodnost nejaderných řešení mŧţe doloţít i zku- šenost ze Sokolova: tamní uhelná společnost vloni uvedla do provozu moderní elektrárnu za 5 miliard korun. Vyrobí 500 MW ejektřininy - č tvrtin u temelínské produkce. NOČNÍ MÚRA Veřejnost vystupuje proti atomovým elektrárnám uţ desítky let. Dŧvody jsou rŧzné, nem však třeba být bŧhvíjakým filozofem, aby bylo zřejmé, ţe zářivý sen o čisté energii zjádra se proměnil spíš v nočm mŧru. Například ve Spojených státech nebyla během uplynulých dvaceti let objednána a dokončena ţádná atomová elektrárna. Zatím posledm reaktor byl spuštěn minulý rok, ale jeho výstavba trvala třiadvacet let. Hlavním dŧvodem krachu americké jaderné energetiky jsou její vysoké náklady: obchodní časopis Forbes ji označil za "největší omyl amerického podnikání". Dŧkaz toho, ţe volná soutěţ jadernou energetiku vyvrhuje, exstuje í ve Velké Británii. Tam utrpěl atomový

program téměř smrtelnou ránu, kdyţ se v roce 1989 Margaret Thatcherová pokusila elektrárny privatizovat. Vyšlo totiţ najevo, ţe skutečné výrobní náklady elektřiny z jádra přesabují dvojnásobek oficiálně udávaných cen a výdaje na likvidaci starých reaktorŧ jsou podceněny dokonce č tyřnásobně. Výsledkem byl naprostý nezájem soukromých firem, atomové elektrárny zŧstaly dodnes na krku vládě. Nepouţitelnost jaderné energetlky v podmínkách trţní demokracie lze doloţit i skandálním obsahem analýzy, kterou před třemi lety nechal vypracovat místopředseda ODA Vladimír Dlouhý. V ní je za rizika dostavby JETE označeno snad všechno, co tvoří ekologický program naší nejpravicovější strany: Temelín ohrozí uvolnění cen energií, odstátnění ČEZ, a dokonce i vstup do Evropské unie - tam totiţ platí pro jaderné elektrárny přísnější bezpečnostní normy neţ u nás. NA DOHLED JETE . Podle prŧzkumu agentury AISA z letošního dubna souhlasí s dostavbou a spuštěním Temelína 55 procent obyvatel. Má však někdo chuť o Temelínu ještě mluvit? "Vţdyť o něm stále nic nevíme," oponují rozšířené letargii manţelé Fendrychovi, kteří se svými č tyřmii dětmi ţijí v Dolních Chrášťanech. Stačí, aby vyšli na louku za domem a při dobré viditelnosti mají třicet kilometrŧ vzdálenou elektrárnu j ako na dlani. "Přece se nemŧţeme jenom koukat, jak tam mizí peníze, " říká šestatřicetiletý zahradm inţenýr Luboš Fendrych, který společně s dalšími šesti lidmi z okolí zaloţil občanské sdruţení Na dohled JETE. Místopředsedou spolku je čtyřicetiletý Vojtěch Troup, jinak ředitel státního zámkmku Kratochvíle: "Pro někoho je moţná třicet milíard abstraktní cifra, ale já vím, co to obnáší: potřebuji restaurovat vzácnou renesanční zeď s freskami a spravil by to milion. Nedostanu ho, protoţe stát šetří. Dobře, ale jak je to s Temelínem?" Kastelán Troup zavádí na Temelín často řeč i s návštěvníky Kratochvíle. "Většina lidí se diví, jak o tak sporném projektu mohla vláda rozhodnout s takovou sebejistotou." Pošumavští odpírači Temelína vydávají zpravodaj Za bezjaderný region, pořádají přednášky s názvem Temelínské pochybnosti a snaţí se vyvolat jednání s ČEZ. "Dělá nám dobře, ţe o tom mŧţeme alespoň mluvit. Kdyţ v sobě člověk něco dusí, jsou z toho jen nemoci," říká veterinář z Netolic Martin Kubička. Na adresu ČEZ dodává: "Zatím nás pozvali jenom jednou, k projednání projektu ozelenění areálu elektrárny." TEMELÍN, TRALALA... Ze dřevěných skřím natřených včelím voskem vykukují stohy letákŧ a broţur. Od stropu visí triko s obrázkem smrtky a s nápisem Temelín, tralala... Klubovna Jlhočeských matek ve dvoře u českobudějovického náměstí se zvolna zaplňuje. "Snaţíme se vysvětlovat, ţe existují i jiné moţnosti získávání energie, neţ je uhlí či atom, a ţe největší rezervy jsou v úsporách," říká Dana Kuchtová, profesí učitelka němčíny na gymnáziu v Českém Krumlově. Počátkem devadesátých let Jihočeské matky organizovaly protestm pochody, v poslední době přecházejí spíš k osvětě. Ve všední dny funguje v kanceláři Jihočeských matek poradna o efektivním vyuţívání energie v domácnostech. Jako poradce tu vystupuje Dalibor Stráský, bývalý operátor z Dukovan. Po roce 1989 krátce pracoval i v Temelíně, ale nakonec pro neshody s vedením odešel. "Tam bude vţdycky totalita," zdŧvodňuje svoje rozhodnutí fyzik, který se v roce 1990 dostal na kobereček za to, ţe přeloţil rakouskou broţuru o alternativních zdrojích energie. Kromě Temelína se spolek jihočeských ţen věnuje problémŧm lidských práv, pořádá kulturní akce. Mo zartovo Rewuiem si vloni u příleţitosti černobylského výročí přišlo poslechnout do svatomikulášského kostela osm set lidí, letošm vzpomín na Černobyl však dopadla neslavna: poslední dubnovou sobotu se ve vichru a v dešti přišlo na budějovické náměstí podívat sedm zvědavcŧ. Mohli si prohlédnout čtyři metry vysoké makety chladicích věţí s polystyrenu, ale dřív, neţ mohl začít další program, je kolemjdoucí

opilec zboural. ATOMOVÉ NEBEZPEČÍ Před sokolovnou na okraji Týna nad Vltavou stojí desítky aut, z otevřených oken doléhají mezi rozkvetlé šeříky vzrušené hlasy. Starostové z okolí Temelína se nad párky s hořčicí dohadují o další strategli pro jednání s Českými energetickými závody. "Zásadně nesouhlasíme s tím, aby se pŧvodně vyhlášené dvacetikilometrové bezpečnostní pásmo zúţilo na polovinu," předčítá vodňanský starosta Karel lachout návrh usnesení valné hromady. Po chvilce ticha zní sálem šustot ubrouskŧ a utřené ruce letí všechny do jedné vzhŧru. Návrh je přijat. Sdruţení měst a obcí temelíňského regionu ÍSMOR) vzniklo v roce 1993 a od té doby má ČEZ o další nepříjemnost víc: názor šestaosmdesáti starostŧ nelze odbýt mávnutím ruky. Cílem SMOR je kontrola bezpečnostních opatření: "Snaţíme se prověřovat vše, co není dostatečně jasné," říká předseda sdruţem Karel Lachout a zdŧrazňuje, ţe nyní se s druţení zaměřuje na ovlivňování definitivní podoby atomového zákona: "Poţadujeme detailní havarijní plán včetně nácviku evakuace a přijetí odpovědnosti provozovatele za případné škody." To není málo: v dotčeném pásmu ţije sto tisíc lidí a kompletní havarijní zajištění včetně dopravy, potravin a ubytovám by ČEZ vy- šlo na 800 milionŧ korun. Jínak však starostové nejsou ţádní radikálové a kromě jedné ţaloby na okresm úřad za to, ţe jlm odmítl zpřístupnit seznam změn v projektové dokumentaci, se nedopouštějí ţádných dramatických akcí. Od veřejných vystoupení organizací jako je Hnutí Duha se snaţí spíš distancovat a k blokádám zauj ímají vyloţeně kritický postoj. "Na rozdíl od ekologlckých iniciativ neseme odpovědnost vŧči občanŧm," připomíná vodňanský starosta Lachout. LID VERSUS TEMELÍN Profesíonálové z Hnutí Duha, kteří stojí v pozadí většiny protestŧ v Temelíně, bydlí během svých letních táborŧ v ubytovně zemědělského druţstva ve Všemyslicích. Odtud vyráţejí na kolech po vesnicích a ínstalují lidem izolace oken a dveří za cenu materiálu, ve školách zdarma. Snaţí se tak svým zpŧsobem konkurovat elektrárně, jejíţ vedení dosud rozdalo obcím, nemocnicím, katolické církvi, školám a sportovním klubŧm v okolí Temelína 120 milionŧ korun a děti navíc obšťastňuje čepicemi, tričky a samolepkami. Dosud poslední akcí Hnutí Duha je petice nazvaná Demokracii a právo pro Temelín. "ČEZ nesplnil podmínk, které mu uloţila vláda: spuštění Temelína do roku 1995 a dodrţem rozpočtu. Proto by vláda - nebo tentokrát i parlament - měly projednat, zda se skutečně vyplatí Temelín dostavět a uvést do provozu," shrnuje Jan Beránek z Hnutí Duha obsah prohlášení, které dosud podepsalo šest tisíc lidí, mezi nimi například Václav Bělohradský, lvan Dejmal, Dagmar Burešová, Petra Buzková, Tomáš Halík, Erazi Kohák, lvan Mašek, Karel Schwarzenberg, Jiří Suchý, Petr Uhl, Ludvík a Ondřej VaculíKovi. NEJSME RYCHLĚ ŠÍPY Jedním z kolportérŧ temelínské petice, která usiluje o vyvolání veřejné diskuse, je herec praţské Ypsilonky Petr Vacek. Nedávno přesvědčil k podpisu i své kolegy Lábuse a Dejdara. "A to nejsou ţádní romantici," připomíná Vacek. Jako hlavní dŧvod svého vzdoru uvádí aroganci vlády: "Osočuje ekology z levičáctví, ale přitom je to ona, kdo o energetíce rozhoduje v duchu bolševických praktik," říká dvaatřicetiletý herec, který problém pozorně sleduje. Odpověď na otázku, zda nesklízí za své angaţmá posměch, dlouze promýšlí: "l kdyţ v divadle převládá názor, ţe je lepší nebýt ţádný Mirek Dušín, zájem o Temelín stoupá." Mezi adresáty petice je nedávný protitemelínský rebel a dnes předseda Senátu Petr Pithart. "Naplňuje se ta nejčernější předpověď - ţe se budeme muset s Temelínem smířit," říká nyní. Petici však podepsalo také dvacet senátorŧ, a tak Pithart nevylučuje například vznik vyšetřovací komise, která "by se ptala, jak se mohlo stát, ţe jsme byli tak dlouho klamáni". Svým tři roky starým výrokem, ţe Temelín spuštěn nebude, si dnes

Pithart není jist, dodává však: "Debata je nutná, neboť v energetice plujeme stále naslepo " * Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

364 - 613. Nový jízdní řád, zchudl o desítky vlakŧ Skóre: 0.80 Název: Nový jízdní řád, zchudl o desítky vlakŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 31.05.1997 Str.: 3 Zpracováno: 31.05.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970531010019 Klíčová slova: ekologové, ţivotní, prostředí Nový jízdní řád, zchudl o desítky vlakŧ P r a h a - Redukce vlakových spojŧ zahajuje zítřejším dnem své taţení proti obrovským ztrátám ţelezniční dopravy - vstupuje totiţ v platnost nový jízdní řád, který zhubl o 369 vlakŧ. Nejde však o jediný řez do ţelezniční sítě, ke konci září a v lednu příštího roku plánuje vedení drah další, mnohem výraznější zásah do počtu zdejších spojŧ. "V této první fázi jsme zrušili celkem 284 spojŧ, zbytek jsme sníţili tak, ţe dva vlaky se spojily v jeden," upřesnila ředitelka osobní dopravy Luďka Hnulíková. Šéf ţelezničářských odborŧ Jaromír Dušek však proti redukci ţelezniční dopravy protestuje: "Tímto krokem se zhorší kvalita sluţeb na dráze vŧči cestujícím." Také ekologové se postavili proti úsporným plánŧm vedení drah. Kvŧli rušení vlakŧ podle nich totiţ zesílí automobilová doprava, která má mnohem horší vliv na ţivotní prostředí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

365 - 621. Smrčky se učí přeţít příští století Skóre: 0.80 Název: Smrčky se učí přeţít příští století Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 03.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 03.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970603010028 Klíčová slova: ekologických Smrčky se učí přeţít příští století B í l ý k ř í ţ - Na turistické cestě z Bílého kříţe na Visalaje v Beskydech nevěří lidé vlastním očím. Ve výšce tisíc metrŧ nad mořem tam montéři staví dva skleníky. Nad řadami vzrostlých smrčkŧ se tyčí kopule vysoké sedm metrŧ a na první pohled vypadají jako nápad rozmařilého milionáře, který neví co s penězi, a proto chce ve skleníku na horách pěstovat smrky, přestoţe jich okolo rostou stovky. Dŧvody, pro které monstrum na horském hřebeni vyrostlo, jsou však váţnější. Skleníky staví Česká akademie věd a biologové v nich chtějí vytvořit podmínky, které by za padesát let mohly být na Zemi běţné. "Vědci odhadují, ţe za padesát let bude v atmosféře dvakrát tolik oxidu uhličitého neţ dnes," tvrdí Dalibor Janouš z Akademie věd v Brně. "Chceme zjistit, jaký vliv to bude mít na porosty smrkŧ v horách." Hromadění oxidu uhličitého v atmosféře spojené s globálním oteplováním, tzv. skleníkový efekt, povaţují vědci za jeden z nejváţnějších ekologických problémŧ. Oxid uhličitý, který se miliony let ukládal v kmenech a větvích pravěkých stromŧ, se teď spalováním uhlí, ropy a zemního plynu rychle uvolňuje do atmosféry a obaluje zemi jako fólie pařeniště. Dva metry vysoké smrčky jsou na Bílém kříţi vysázeny v řadách a dělníci musí pracovat tak, aby ani jeden nepoškodili. Konstrukce jednoho skleníku váţí čtrnáct tun a příští týden ji montéři vyplní nerozbitným sklem, které dokáţe odolat náporŧm horského větru a přívalŧm sněhu. Skleníky budou mít zabudovanou vzduchotechniku a vědci do nich budou pumpovat oxid uhličitý. Biolog Janouš tvrdí, ţe podobná práce s tímto plynem není zase úplnou novinkou. "Stejně postupují ve svých sklenících například pěstitelé zeleniny. Zvýšené mnoţství oxidu uhličitého totiţ rŧst zeleniny urychluje," říká Janouš. Dodává však, ţe to nemusí znamenat, ţe za padesát let porostou stromy v Beskydech rychleji neţ dnes. "Předběţnými pokusy jsme zjistili, ţe zelené hmoty sice skutečně přibývá mnohem rychleji. Kořeny však nedokáţí tak rychle zásobovat strom vodou, takţe ten nakonec uschne," popisuje výsledky prvních experimentŧ Janouš. Pokus v Beskydech je součástí projektu Evropské unie, na kterém vědci v západní Evropě pracují uţ několik let. "Ve Francii to zkoušejí s kaštany, v Německu s duby a nám připadl horský smrk. Společně chceme zjistit, co skleníkový efekt udělá s evropskými lesy," říká Dalibor Janouš." Zpracovatel: Anopress IT a.s. ; autor tomáš netočný

366 - 637. Jihočeské matky chtějí jednat s Kühnlem Skóre: 0.80 Název: Jihočeské matky chtějí jednat s Kühnlem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 07.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970607010022 Klíčová slova: ekologické Jihočeské matky chtějí jednat s Kühnlem Č e s k é B u d ě j o v i c e - Se ţádostí o věcnou analýzu skutečných nákladŧ na výstavbu jaderné elektrárny Temelín a k diskusi o jiných zpŧsobech zajištění elektřiny se na nového ministra prŧmyslu a obchodu Karla Kühnla obrátilo ekologické hnutí Jihočeské matky. Zástupkyně hnutí Dana Kuchtová připomněla, ţe Jihočeské matky vyzvaly k setkání také ministrova předchŧdce. "Ministr Dlouhý přislíbil toto jednání na konec května, ale zřejmě z časových dŧvodŧ a podle našeho názoru v duchu tradic svých nesplněných slibŧ na výzvu nereagoval," řekla Kuchtová. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

367 - 640. Radnice nesouhlasí s pálením jedovatých látek Skóre: 0.87 Název: Radnice nesouhlasí s pálením jedovatých látek Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 07.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970607010025 Klíčová slova: ekologové (2), ţivotního, prostředí, ekolog Radnice nesouhlasí s pálením jedovatých látek Ú s t í n a d L a b e m - Akademie věd se chystá ve spalovně prŧmyslových odpadŧ v Trmicích na Ústecku v létě vyzkoušet spalování látek s obsahem polychlorovaných bifenylŧ, při němţ se uvolňují prudce jedovaté plyny, například nervový jed dioxin. Vědci si při zkoušce chtějí ověřit novou metodu, která by emise nebezpečných škodlivin měla sniţovat. Trmická radnice a ústečtí ekologové jsou však kategoricky proti, neboť se obávají moţné havárie. "Na něco takového není spalovna zkolaudována, nemáme jistotu, ţe se při zkoušce nemŧţe něco stát," uvedl starosta Trmic Oto Neubauer, který je odhodlán udělit spalovně milionovou pokutu, pokud pokus uskuteční. Spalováním polychlorovaných bifenylŧ totiţ vznikají dioxiny a furany, které patří k nejjedovatějším látkám. Nervový jed dioxin je například nechvalně proslulý z katastrofy v italském Sevesu či indickém Bhóphálu, kde zahynuly desítky a stovky lidí. "Tyto látky jsou karcinogenní, mutagenní a poškozují lidský plod," tvrdí předseda Přátel přírody Marian Páleník, který jiţ shání podpisy pod petici proti spalování. Vědci připouštějí, ţe v republice zatím neexistuje zařízení, které by tyto nebezpečné látky dokázalo bezpečně spálit. Ministerstvo ţivotního prostředí si proto při schválení experimentu letos v únoru dalo dvě zásadní podmínky: pokus potrvá pouze patnáct dnŧ a spálí se maximálně šedesát tun odpadu, a to jen za příznivých rozptylových podmínek. "Vyvinuli jsme novou metodu, kde při spalování dochází současně k dalším chemickým reakcím, jeţ mnoţství unikajících škodlivin sniţují," řekl Jiří Hetflejš z Ústavu chemických procesŧ české Akademie věd. "Bohuţel při všech dosavadních pokusech v kotlích emise dioxinu překračovaly normy Evropské unie ještě pětkrát." Kotle v trmické spalovně však mají podle vědcŧ lepší parametry. "Spalovna je navíc vybavena zařízením, které je schopné proces okamţitě zastavit," uvedl Hetflejš. Představitelé Trmic a ekologové se obávají, ţe by se po příznivých výsledcích zkoušek mohla likvidace nebezpečných látek do Trmic přesunout nastálo. "Severní Čechy jsou jiţ dost postiţené," řekl ekolog Páleník. Spalovna navíc leţí na okraji městečka o třech tisících obyvatel a od Ústí je vzdušnou čarou sotva tři kilometry. Výroba barev s jedovatými polychlorovanými bifenyly, které se pouţívaly hlavně na izolační nátěry chlévských ţlabŧ, transformátorŧ a výměníkŧ, je v republice od roku 1984 zakázána. Podle odborníkŧ se tu přesto vyskytuje ještě asi deset tisíc tun těchto odpadŧ, jeţ v tuzemsku likviduje pouze společnost EBC Lhenice v

jiţních Čechách. Ta nyní rozšiřuje svou kapacitu na dva a pŧl tisíce tun ročně. Zbytek odpadu republika vyváţí do zahraničí, kde se pak likviduje. Přes 269 tun loni směřovalo hlavně do Finska a Německa. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

368 - 641. Sociální demokracie pozměnila svŧj program po necelém roce Skóre: 0.87 Název: Sociální demokracie pozměnila svŧj program po necelém roce Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010025 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotního (2), ekologický, ekologického, ekologie, ţivotní Sociální demokracie pozměnila svŧj program po necelém roce P r a h a - Nejsilnější opoziční politická strana - sociální demokracie svŧj program uţ necelý rok po volbách pozměnila. Stínový ministr ţivotního prostředí Miloš Kuţvart odmítá, ţe by to byl podvod na voliče. "Neviděl bych to jako podvod, ţádný program nemŧţe být statický," řekl Kuţvart, podle něhoţ nehrozí, ţe by se předvolební sliby ČSSD časem úplně změnily. Někteří ochránci ţivotního prostředí upozorňují, ţe nové body v programu ČSSD, které se tam dostaly aţ po bohumínském sjezdu letos v březnu, mohou být v rozporu se sociálními sliby strany. "Sociální a ekologický program v některých bodech mŧţe stát proti sobě," míní Zuzana Drhová z ekologického Zeleného kruhu. V programu se po sjezdu objevila i tato formulace: "Počítáme s postupným odstraněním všech dotací energií." V praxi to znamená, ţe ČSSD souhlasí se zvyšováním cen energií, ačkoli proti tomu s ohledem na nízké příjmy občanŧ několikrát protestovala. "Pro sociálně slabší občany to ale bude dotováno," dodal Kuţvart. Ačkoli předseda sociální demokracie Miloš Zeman sliboval, ţe jeho strana po volbách zahltí parlament návrhy zákonŧ, v oblasti ekologie ČSSD ţádný zákon nepředloţila. Naprázdno vyšla i snaha poslaneckého výboru pro ţivotní prostředí, kterému ČSSD předsedá, pozměnit zákon o odpadech. Návrh, aby byl ministr Jiří Skalický (ODA) povinen připravit k tomuto zákonu speciální zákon o obalech, sněmovna zamítla. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

369 - 642. Ekologové protestovali proti dálnici do Hradce Skóre: 0.87 Název: Ekologové protestovali proti dálnici do Hradce Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010018 Klíčová slova: Ekologové, ekologických Ekologové protestovali proti dálnici do Hradce H r a d e c K r á l o v é - Několik desítek ekologických aktivistŧ z organizací Hnutí Duha, Děti Země a Hnutí za šetrnou dopravu si včera dalo sraz v obci Libice nad Cidlinou, kde prozatím končí trasa dálnice z Prahy na Hradec Králové. Protestovali proti dalšímu pokračování její stavby. "Pochod jsme začali u národní přírodní rezervace Libický luh, kterou by stavba zničila, navíc by připravila zemědělce o mnoho hektarŧ nejúrodnější pŧdy z polabské níţiny," uvedl šéf východočeské pobočky Hnutí Duha Jiří Malík. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

370 - 643. Ekologie se často ocitá v zájmech mnohých politikŧ na vedlejší koleji Skóre: 0.96 Název: Ekologie se často ocitá v zájmech mnohých politikŧ na vedlejší koleji Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010023 ŢIVOTNÍHO (9), PROSTŘEDÍ (9), Ekologie (4), ochranu, přírody, ekologické, Klíčová slova: ekologii, ekologických Ekologie se často ocitá v zájmech mnohých politikŧ na vedlejší koleji OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: to, co se říkalo před volbami, uţ dnes neplatí P r a h a - Ochrana ţivotního prostředí zŧstává rok po volbách do Poslanecké sněmovny okrajovým tématem největších politických stran. Občané sice podle výzkumŧ veřejného mínění pokládají ochranu přírody za dŧleţitější neţ například vztahy k Německu či bytovou politiku, u vládních i opozičních stran je však ekologie stejně jako v minulém volebním období na vedlejší koleji. Například ODS, před loňskými volbami stejně jako dnes nejsilnější strana, zařadila ochranu ţivotního prostředí aţ jako poslední kapitolu svého volebního programu. "Všude ve světě je ekologie politickou popelkou," říká ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický z ODA. S jeho tvrzením souhlasí i jeden ze Skalického předchŧdcŧ Bedřich Moldan. "Neznám ţádnou vládu na světě, kde by ministr ţivotního prostředí a jeho ministerstvo patřili k silnějším členŧm vlády a silnějším resortŧm," prohlásil. To přiznává i Skalický. "Na ministerstvech ţivotního prostředí se politika obvykle začíná, nebo končí." Na otázku, jaký případ se vztahuje na něj, s úsměvem dodal: "Já se snaţím o politickou inovaci!" Kdyţ se ostatně v koalici zvaţovaly moţnosti, jaký ministerský post ve vládě by měl zaujmout nový předseda ODA Michael Ţantovský, patřilo křeslo ministra ţivotního prostředí, jeţ alianci jako jedno ze čtyř v kabinetu náleţí, mezi ta, o která neměl sebemenší zájem. V některých zemích - v Německu a nyní i ve Francii - mají přitom zelení svá zastoupení v parlamentu. V tuzemsku se potácejí na okraji zájmu voličŧ. "Strany zelených obvykle nemají příliš velký úspěch," tvrdí Moldan. "A pokud jsou v parlamentu, je to proto, ţe rozšířily své spektrum a staly se z nich v podstatě levicové strany. To je pak dŧleţitější neţ to, ţe je strana zelená," poznamenal. Další ze Skalického předchŧdcŧ v ministerském křesle Ivan Dejmal míní, ţe Česká republika je oproti rozvinutějším zemím odlišná. "Jednotlivé ekologické otázky se v cizině stávají politikem, mohou být politickými tématy. To se u nás zatím nestalo," uvedl Dejmal, podle něhoţ by se takovým tématem mohla stát třeba dostavba jaderné elektrárny Temelín. "Některá strana by mohla dŧrazně vystoupit a říct: My Temelín nechceme proto a proto," soudí Moldan. Jaderná energetika se významným politickým námětem stala například v Rakousku. "U nás ale politici zatím nechápou obecnější souvislosti

ekologie, pořád ji berou jako záleţitost odborníkŧ," upozornil Moldan. "Ve vyspělých zemích vlády při svém jednání automaticky posuzují nejenom to, jaký bude mít jejich rozhodnutí dopad na zaměstnanost či inflaci, ale i na přírodu." S tím souhlasí i ochránci ţivotního prostředí. "Na Západě patří ochrana ţivotního prostředí k image podnikatelŧ i rodin. A to znamená, ţe se to nemŧţe opomíjet ani v politice," řekla ředitelka české kanceláře Greenpeace Hana Pernicová. Podotkla však, ţe se postoj českých politikŧ k ekologii začíná měnit. "Myslím, ţe uţ se učí, ţe není moţné neziskový sektor včetně ekologických iniciativ odsouvat. Začínají se přibliţovat vnímání jako na Západě. Bude to ale ještě trvat, neţ doţeneme zvyklosti vyspělých zemí." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

371 - 644. Investovat do ekologie je nutnost, říká Skalický Skóre: 0.97 Název: Investovat do ekologie je nutnost, říká Skalický Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010022 prostředí (8), ţivotního (6), ekologii (3), ekologie (2), ekologickými (2), ţivotní Klíčová slova: (2), ekologií, ekologických Investovat do ekologie je nutnost, říká Skalický P r a h a - Současné váţné hospodářské potíţe přinášejí také pádný dŧkaz o tom, jak moc je ekonomika svázána s ekologií. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický (ODA) přiznává, ţe mnohé podniky byly donuceny ekologickými zákony vynaloţit miliardové sumy na zlepšování ţivotního prostředí a nedostávalo se jim peněz na vlastní rozvoj. "Tím nechci říci, ţe by tato politika byla špatná anebo ţe bychom ji měli brzdit," prohlásil dŧrazně Skalický. "Tyto investice byly bolestné a peníze pak chyběly jinde, ale je to nutné." Členka Evropské komise pro ţivotní prostředí Ritt Bjerregaardová ovšem při nedávné návštěvě uvedla, ţe země se dlouho soustřeďovala na ekonomickou transformaci a ochranu ţivotního prostředí odsouvá stranou. Troufnu si polemizovat. Ekonomické údaje o tom, kolik země vydala na ekologii, svědčí o něčem jiném. Pokud se takový dojem o České republice vytvořil, bylo to spíše plodem nešťastných vyjádření některých politikŧ, neţ ţe by tomu odpovídala reálná politika. Nechci znovu opakovat věčné tirády, jak se nám podařilo v prŧběhu několika let zlepšit stav vodních tokŧ, ovzduší a podobně. Kdyţ však analyzujeme příčiny ekonomických obtíţí, je třeba si říci, ţe v této fázi rekonstrukce ekonomiky je problematická vysoká míra investic. Přičemţ obrovský podíl investic jde právě do ekologie, aby se zahojilo dřívější neodpovědné chování státu, který vlastnil všechny podniky. Vytýkat vládě necitlivost nebo přehlíţení ekologických témat je proto pro mne i z tohoto dŧvodu naprosto nepřijatelné. Nehrozí po vyhlášení vládního souboru ekonomických opatření, ţe se investice do ţivotního prostředí sníţí? Mnohé podniky, které vynaloţily velké prostředky na ţivotní prostředí, dnes skutečně poukazují na to, ţe tyto investice podvázaly třeba jejich restrukturalizaci. Já si myslím, ţe uměřeně musí tento vývoj pokračovat. V ochraně ovzduší by se dalo říci, ţe stav po roce 1998 bude moţno povaţovat

za uspokojivý. Budeme však muset napřít své úsilí jiným směrem, například k úsporám energií. Pokračovat musíme i ve zlepšování kvality vod. Znečištění povrchových vod jsme zlepšili o padesát procent, těch zbylých padesát procent je však pořád strašně moc. Bude tedy vláda ochotna dál nutit firmy, aby dávaly peníze na ekologii i za cenu, ţe to mŧţe brzdit jejich rozvoj? Teď mě čeká nepříjemná diskuse ve vládě i v parlamentu o novém zákoně o poplatcích za vypouštění odpadních vod. Část těchto nákladŧ spadne na podniky. Mnohem větší část však odnesou obce a ty budou mít jedinou rozumnou moţnost - přenášet tyto náklady na občany ve zvýšených poplatcích za vodné a stočné. My se snaţíme volit velice jemné, vyváţené metody, aby tyto náklady byly pouze uměřené, aby to nebyl šokový náraz, ale aby se zároveň zlepšovala kvalita vod. V návrhu zákona například chceme osvobodit od poplatkŧ malé obce. Výsledným řešením návrhu bude asi kompromis. Kdyţ jste téměř před rokem usedl do křesla ministra ţivotního prostředí, prohlásil jste, ţe očekáváte tvrdé střety s ekonomickými ministry. Potvrzuje se to? Já jsem, myslím, říkal něco jiného. Ţe moje úloha bude především v tom, abych se snaţil, a to i v případných ostrých diskusích, hledat kompromis mezi přístupem, který nad ekologickými poţadavky mává rukou, a mezi fundamentalistickým názorem, který vidí jenom ekologii. Nakolik se mi to daří po téměř roce pŧsobení ve funkci, nechť je předmětem otevřené kritiky. Já mám však pocit, ţe alespoň tuto aspiraci naplňuji. Je takovým kompromisem i zmiňovaný zákon o poplatcích za vypouštění odpadních vod? My jsme se kompromis snaţili nalézt v tom, ţe jsme řekli: odpusťme znečišťovateli aţ osmdesát procent poplatku, pokud ty peníze prokazatelně vynaloţí na nápravu. V tom vidím nalézání prŧchodných cest, kdy se pokračuje ve zlepšování ţivotního prostředí a přitom se podniky nebudou hroutit. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

372 - 645. Daň za škodlivé výrobky je v nedohlednu Skóre: 0.91 Název: Daň za škodlivé výrobky je v nedohlednu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010026 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotního (2), ekologické (2), Ekologická (2), ţivotní, ekologického Daň za škodlivé výrobky je v nedohlednu P r a h a - Všechny koaliční strany i opoziční sociální demokracie ve svých programech hlásily, ţe znevýhodní ty výrobky a firmy, které nepříznivě pŧsobí na ţivotní prostředí. Tento slib rádi slyšeli ochránci ţivotního prostředí, kteří po zavedení takzvané ekologické daně volají uţ několik let. Ale jen tak se jí patrně nedočkají, protoţe ţádný ucelený návrh na zavedení této daně se zatím veřejně neprojednává. "Koncept ekologické daně jsme kladně hodnotili zejména v programu ODA, ale ta o ní uţ teď vŧbec nemluví," řekla Zuzana Drhová z ekologického Zeleného kruhu. Ekologická daň měla nejkonkrétnější podobu právě u aliance. "Tato daň v ţádném případě nesmí zvýšit celkovou daňovou zátěţ, její zavedení bude kompenzováno změnami spotřební daně, zrušením některých existujících poplatkŧ a sníţením přímých daní. Při nezměněném daňovém zatíţení se tak přesune zátěţ od zdanění práce ke zdanění surovin," stojí v programu ODA. Někteří ochránci přírody si od této daně například slibují, ţe by se těţařŧm tolik nevyplatilo dobývat nerostné suroviny v chráněných krajinných oblastech. Vytěţené suroviny by tam totiţ mohly být více zdaněny neţ jinde. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický (ODA) však tvrdí, ţe ekologická daň například na suroviny, při jejichţ spalování vznikají plyny vyvolávající v atmosféře takzvaný skleníkový efekt, musí být zavedena celosvětově. Stát, jenţ by tuto daň zavedl, by podle názoru ministra Skalického poškodil své domácí podniky, protoţe by hŧře konkurovaly zahraničním firmám. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

373 - 646. Koaliční strany zatím splnily pouze zlomek svých slibŧ Skóre: 0.89 Název: Koaliční strany zatím splnily pouze zlomek svých slibŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970609010024 prostředí (3), ţivotní, ekology, ekologického, ţivotního, ţivotním, ekologických, Klíčová slova: ochranou, přírody, ekologie Koaliční strany zatím splnily pouze zlomek svých slibŧ P r a h a - Většina politických stran slibovala před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny, ţe udělá vše pro to, aby se ţivotní prostředí v zemi dále zlepšovalo. Strany se tenkrát sice lišily v přístupu, jak toho dosáhnout, nyní se však v jednom shodují, a to i s ekology: rok po volbách splnily jen nepatrný zlomek svých předsevzetí. "To, co bylo ve volebních slibech, se zatím nikde neuskutečnilo," řekla Zuzana Drhová z ekologického Zeleného kruhu, která politiku stran v této oblasti sleduje. "Moc jsme toho zatím neudělali," připouští ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický z Občanské demokratické aliance. Minulé volební období sice ministerstvo řídil nevýrazný František Benda z Občanské demokratické strany, ale ta v povolebních koaličních jednáních pustila resort právě ODA. "Nastartovali jsme spoustu věcí, za rok by uţ toho za námi mohlo být vidět více," tvrdí Skalický s tím, ţe několik nových norem jeho resort připravuje. ODA například ve svém volebním programu slibovala, ţe v ochraně vod bude prosazovat takové ekonomické nástroje, které budou nutit podniky a větší obce, aby pro ně bylo finančně výhodnější investovat do čištění odpadních vod neţ platit za vypouštění škodlivin. V připravovaném zákonu o poplatcích za vypouštění odpadních vod přitom stojí, ţe stát znečišťovateli odpustí aţ osmdesát procent poplatku, pokud prokáţe, ţe investuje například do stavby čistírny. ODA i ODS ve svých programech také slibovaly, ţe umoţní občanŧm snadný přístup k informacím o ţivotním prostředí. Ochránci přírody si však stěţují, ţe se k mnohým datŧm kvŧli neochotě úředníkŧ vŧbec nedostanou. Ministerstvo proto začalo připravovat speciální zákon o poskytování ekologických informací. Postupně se zatím daří plnit i vládní záměr zvyšování cen energií, coţ by podle ochráncŧ přírody mělo vést k větším úsporám a menšímu plýtvání neobnovitelných zdrojŧ energie, zejména uhlí. Splnění některých předvolebních slibŧ je zatím v nedohlednu. Vláda se například zavázala, ţe jasněji upraví vlastnictví nerostného bohatství, coţ by měl být základ pro řešení konfliktŧ mezi těţbou surovin a ochranou přírody. "Nový horní zákon je v nedohlednu," uvedla Zuzana Drhová ze Zeleného kruhu. Horní zákon se připravuje uţ několik let. Někteří zelení tvrdí, ţe uţ několik měsícŧ po volbách ODS své sliby porušila. Ta se totiţ zavázala, ţe zavede přísnější poţadavky na emisní limity výfukových plynŧ u

těţkých nákladních aut a autobusŧ. Ministr dopravy Martin Říman (ODS) však povolil dovoz ojetých nákladních vozŧ, které nesplňují nejpřísnější evropské emisní limity a nesmějí tedy v západních zemích uţ jezdit. "Rozdíl mezi starými a novými limity je nepatrný," argumentoval Říman koncem loňského roku, kdy dovoz schvaloval. Třetí vládní strana, KDU-ČSL, zatím není na poli ekologie příliš výrazná, stejně jako její volební program. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

374 - 653. Ohroţení hlodavci zachránili sportovní letiště před pluhy Skóre: 0.87 Název: Ohroţení hlodavci zachránili sportovní letiště před pluhy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.06.1997 Str.: 5 Zpracováno: 10.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970610010056 Klíčová slova: Ekologové, ekologického, ekolog Ohroţení hlodavci zachránili sportovní letiště před pluhy B r n o - Neobvyklý pohled na panáčkující sysly beze strachu sledující rachotící stroje se naskýtá pilotŧm sportovních letadel na travnatém letišti v Brně-Medlánkách. Vzácná symbióza dokazuje, ţe příroda a technika nemusí být vţdy v rozporu. Ekologové kvŧli syslŧm totiţ prosadili zřízení chráněného území. To v podstatě zachránilo letiště, protoţe je restituenti nemohli rozorat. "Je to ovšem mnohem sloţitější. Syslí rezervace totiţ na druhé straně brání výměně několika pozemkŧ, na níţ jsme se chtěli dohodnout," uvedl místopředseda medláneckého aeroklubu Jaromír Šimáček. Na letišti jsou stovky syslŧ, kteří dnes patří ke kriticky ohroţeným druhŧm. Mojmír Vlašín z ekologického střediska Veronica tvrdí, ţe letcŧm pŧvodně hlodavci trochu vadili, protoţe občas jim zapadlo podvozkové kolo do díry. "Kdyţ ale zjistili, ţe jedině syslové mohou letiště zachránit, stali se z pilotŧ jejich ochránci," řekl ekolog. Plocha letiště je chráněná pouze dočasně do roku 2000. Po tomto datu je moţné ochranu prodlouţit. Chránění syslové dnes uţ v tuzemsku ţijí hlavně na travnatých letištích, která jsou pravidelně kosena. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

375 - 654. Ekologové porušení norem Synthesii nedokázali Skóre: 0.87 Název: Ekologové porušení norem Synthesii nedokázali Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 10.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970610010019 Klíčová slova: Ekologové, ekologická Ekologové porušení norem Synthesii nedokázali P a r d u b i c e - Přestoţe ekologická organizace Greenpeace naměřila ve vzorcích odpadních vod vypouštěných chemickou společností Synthesia Semtín do řeky Labe vysoké obsahy jedovatých chemikálií, limity, které podniku stanovil Okresní úřad v Pardubicích, překročeny nebyly. Úředníci uvedli, ţe limity se pro chemičku zpřísní od poloviny příštího roku, kdy pro ni přestane platit výjimka. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

376 - 662. Ekologové zjišťují škody po havárii Skóre: 0.89 Název: Ekologové zjišťují škody po havárii Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 12.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970612010109 Klíčová slova: Ekologové (2), ekolog Ekologové zjišťují škody po havárii Š t e r n b e r k - Do malé obce Lipina u Šternberka na Olomoucku, kde v úterý havarovala cisterna s benzinem, včera přijeli ekologové, aby zjistili, jak třicet tisíc litrŧ vyteklé látky poškodilo přírodu. "Benzinu uniklo sice hodně, ale většina ho shořela," řekl ekolog Martin Rinn, který předpokládá, ţe spodní vody znečištěny nebudou. O tom, zda se bude muset vyčistit potok nebo odvézt zemina, do níţ natural vytekl, rozhodnou aţ výsledky rozborŧ pŧdy. Policie zatím neví, proč řidič kamionu v zatáčce havaroval. Muţ, jenţ z převráceného kamionu utekl, ale plameny mu přesto seţehly polovinu těla, je nyní v péči lékařŧ popáleninového centra v Brně. Ti však nechtějí mluvit o tom, zda má šanci na přeţití, či nikoliv. Škody na cisterně a dalších dvou zničených automobilech dosáhly podle policie sedmi milionŧ korun. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

377 - 671. Z Čech unikají škodliviny Skóre: 0.87 Název: Z Čech unikají škodliviny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 14.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970614010031 Klíčová slova: ekologický, Ekologové, ekologické Z Čech unikají škodliviny P r a h a - České republice patří jedna z předních příček v produkci takzvaných skleníkových plynŧ, které zpŧsobují oteplování Země a v současnosti představují nejváţnější ekologický problém lidstva. Studie odborníkŧ zapojených do Národního klimatického programu uvádí, ţe především tuzemská energetika a prŧmysl vychrlí do atmosféry asi 130 milionŧ tun oxidu uhličitého ročně. Právě tento plyn, který se v největším mnoţství uvolňuje při spalování uhlí, ropy a plynu, se nejvýznamněji podílí na tom, ţe kolem zeměkoule vzniká obal špatně prostupný pro teplo a zemské klima se postupně otepluje. Produkce skleníkových plynŧ přepočítaná na jednoho obyvatele je aţ dvakrát vyšší neţ například v Německu či Rakousku. Vláda se v roce 1993 přihlásila ke skupině 165 státŧ, které se zavázaly, ţe do roku 2000 nebudou produkci skleníkových plynŧ alespoň zvyšovat a budou usilovat o její sníţení. Přední příčka patří České republice i přesto, ţe ve srovnání s rokem 1990 vypouští do atmosféry o čtvrtinu skleníkových plynŧ méně a své mezinárodní závazky s velkou rezervou plní. Je to dáno především tím, ţe stejně jako všechny postkomunistické státy, zdědila vláda po minulém reţimu velmi neefektivní energetiku a prakticky všechna odvětví jsou mnohonásobně energeticky náročnější, neţ je ve vyspělém světě běţné. Ekologové však upozorňují na to, ţe sníţená produkce skleníkových plynŧ není výsledkem cíleného úsilí vlády, ale ţe je dána celkovým poklesem prŧmyslové výroby v rámci transformace ekonomiky. "Přišlo to samosebou, jako prŧvodní jev. Vláda se příliš snaţit nemusela," uvedl Tomáš Nenička z české pobočky světové ekologické organizace Greenpeace. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

378 - 672. Klaus označil skleníkový efekt za nesmysl Skóre: 0.89 Název: Klaus označil skleníkový efekt za nesmysl Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 14.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970614010032 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), ekologickým (2), ţivotní, ekologie Klaus označil skleníkový efekt za nesmysl B í l ý K ř í ţ - Premiér Václav Klaus včera předhodil další argument těm, kteří jej obviňují, ţe nerozumí problémŧm ohroţujícím ţivotní prostředí a ţe se je snaţí bagatelizovat. Před zraky desítek novinářŧ a odborníkŧ české Akademie věd včera na Bílém Kříţi v Beskydech označil za nesmyslnou teorii takzvaného skleníkového efektu, který odborníci řadí k nejváţnějším ekologickým hrozbám. "Vy opravdu podléháte těmto módním antivědeckým teoriím? My vědci přece víme, ţe pro ně nemáte ţádné dŧkazy. Jsou to jen šarlatánské hypotézy," zpraţil hned v úvodu skupinku odborníkŧ, kdyţ mu chtěli vysvětlit, ţe se pokoušejí zjistit, jaký vliv by mohl mít skleníkový efekt na smrkové lesy v Beskydech. V rámci projektu Evropské unie postavila Akademie v Beskydech dva skleníky, do kterých odborníci pumpují oxid uhličitý. Chtějí tak napodobit sloţení atmosféry, které by mohlo nastat za padesát let. Mezi těmi, které Klaus svými větami uvedl do rozpakŧ, byli například ředitel Ústavu ekologie krajiny Akademie věd Milan Peňaz nebo vedoucí projektu Michal Marek. Ti premiéra do Beskyd pozvali, aby ho seznámili se svou prací. Klaus dal včera v podstatě za pravdu odborníkŧm i ekologickým hnutím, kteří tvrdí, ţe vláda zatím nenašla k problémŧm ţivotního prostředí přístup běţný v zemích Evropské unie. Státy unie postupně přistupují ke konkrétním programŧm, jak skleníkovému efektu předcházet, a tento problém uţ se stal součástí jejich politiky. Německo ústy kancléře Helmuta Kohla například před dvěma lety slíbilo, ţe sníţí svou produkci skleníkových plynŧ do ovzduší za deset let o pětinu. Přístup České republiky je však zatím chaotický a bez jasnější koncepce. Svědčí o tom například i skutečnost, ţe v právě dokončené energetické koncepci České republiky, kterou připravilo ministerstvo prŧmyslu a obchodu, není o skleníkovém efektu jediná věta. Energetika je přitom hlavním zdrojem skleníkových plynŧ. "Vláda těmto problémŧm zatím věnuje jen mizivou pozornost," vytýká kabinetu například šéf Centra pro otázky ţivotního prostředí, bývalý ministr ţivotního prostředí a Klausŧv stranický kolega Bedřich Moldan. "Skleníkový efekt je jasný fakt, o kterém není třeba diskutovat, a rozumné vlády se tím seriózně zabývají. To však není náš případ." Za nesprávný označil premiérŧv názor také Ivan Sládek, který přednáší na Univerzitě Karlově klimatologii. "Teorie skleníkového efektu je seriózní názor, podloţený výsledky práce stovek vědcŧ z celého světa," uvedl Sládek. Klaus včerejšími výroky zpochybnil i dosavadní postoj

vlastního kabinetu. Česká republika se totiţ uţ v roce 1993 přihlásila ke skupině 165 zemí, které se rozhodly omezit produkci skleníkových plynŧ do atmosféry. "Snahou vědcŧ je zblbnout svými pokusy zbytek společnosti, aby jim dával stále více peněz," prohlásil Klaus, kdyţ se ho vedoucí experimentu Michal Marek pokusil přesvědčovat, ţe podobné studie mají smysl. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

379 - 675. Klausova slova o nesmyslné teorii chápe Akademie rŧzně Skóre: 0.80 Název: Klausova slova o nesmyslné teorii chápe Akademie rŧzně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 17.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970617010021 Klíčová slova: ekology Klausova slova o nesmyslné teorii chápe Akademie rŧzně P r a h a - Odborníci Akademie věd nejsou jednotní v tom, jak si vyloţit páteční vystoupení premiéra Václava Klause, který na Bílém kříţi v Beskydech označil za nesmyslnou teorii takzvaného skleníkového efektu. Vědci, kteří byli Klausovu vystoupení přítomni, jsou rozděleni do dvou táborŧ. Jedni tvrdí, ţe je slova ministerského předsedy nepřekvapila, protoţe tyto názory od něj slyšeli uţ dříve, druzí jsou přesvědčení, ţe si dělal legraci. Sám Klaus včera prohlásil, ţe se na Bílém kříţi do ţádných rozporŧ s odborníky nedostal. "Mé setkání s ekology se naopak neslo ve zcela přátelském a souhlasném tónu," uvedl. Premiér si v pátek v Beskydech prohlédl experimentální pracoviště Akademie, na kterém vědci zkoumají moţné dopady oteplování zemské atmosféry, a označil jejich teorie za nevědecké. Ivo Hrozek z tiskového odboru Akademie prohlásil, ţe v něm Klausova slova vzbudila dojem, ţe šéf kabinetu asi o věrohodnosti teorie globálního oteplování není příliš přesvědčen. "I kdyby však byl, jako politik by asi nechtěl šířit pesimistické nálady," řekl Hrozek. Vedoucí projektu na Bílém kříţi Michal Marek naopak tvrdí, ţe Klaus o skleníkovém efektu pouze vtipkoval. "Bylo to úmyslné nahrání na smeč, které mělo uvolnit atmosféru," soudí Marek. Jeho kolega, ředitel Ústavu pŧdní biologie v Českých Budějovicích Josef Rusek, však míní, ţe problémy, o kterých byla řeč, jsou natolik váţné, ţe se nehodí o nich veřejně vtipkovat. "Podobné premiérovy názory znám uţ z dřívějška. Kdyţ se tomu však budeme usmívat a zlehčovat to, podřeţeme si pod sebou větev. Naštěstí to není světový trend," uvedl Rusek, který je místopředsedou českého výboru mezinárodní vědecké instituce IPCC, jeţ se těmito problémy zabývá. "Z úst premiéra byla podobná slova zaráţející," sdělil včera jeden z vedoucích pracovníkŧ Akademie, který byl sice na Bílém kříţi přítomen, ale odmítl uvést své jméno. Akademie je významně závislá na financích ze státního rozpočtu, a někteří její členové se proto zdráhají veřejně kritizovat vládu. "Nechci se dostat do kříţku s premiérem," podotkl vědec. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

380 - 686. Globálně oteplené skleníky v Beskydech Skóre: 0.87 Název: Globálně oteplené skleníky v Beskydech Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.06.1997 Str.: 13 Zpracováno: 19.06.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970619010154 Klíčová slova: ekologické, ekology, ţivotního, prostředí, ekologickou Globálně oteplené skleníky v Beskydech Čeští vědci mají nové téma pro svá bádání: věří profesor Václav Klaus tzv. skleníkovému efektu, nebo ne? Kdyţ o něm v sobotu na pŧdě experimentálního pracoviště na Bílém kříţi v Beskydech řekl, ţe jde o šarlatánskou hypotézu, mají to chápat jako uráţku své váţné vědecké práce, nebo jen coby projev svérázného premiérova smyslu pro humor? Ať tak, či onak, Klaus to bezesporu od vědecké, zvláště pak ekologické (nezaměňovat za zelené bojŧvky, máme na mysli ekology-vědce) veřejnosti za svŧj provokativní a jistě ne zcela váţně míněný výpad znovu schytá. Jako bychom je slyšeli: Klaus nevěří nezvratitelným dŧkazŧm o příčinách oteplování atmosféry Země, kvalitu ţivotního prostředí nehodnotí pomocí exaktních čísel, ale podle toho, jak se mu líbila okolní příroda při pochodu Praha-Prčice, a při jakémkoliv varování před blíţící se ekologickou katastrofou začne nositele špatných zpráv stínat tím zpŧsobem, ţe je elegantně polepí ideologickými nálepkami a předem je diskvalifikuje coby partnery pro případnou seriózní diskusi. Jenomţe dŧvodŧ, proč si čas od času (laicky) zaťukat na čelo při čtení příčin blíţících se katastrof, je mnoho. Tvrdí-li vám nějaký otitulovaný vědec, ţe v dŧsledku lidské činnosti do několika let roztaje velká část ledovcŧ, pŧlka Evropy bude zaplavena vodou a Česká republika uprchlíky, pak naše vlastní zkušenost nám velí nevěřit, či přinejmenším o jeho slovech pochybovat. Vţdyť vzpomeňme jen, čím vším nás počátkem sedmdesátých let strašil druhdy tak populární Římský klub (podle něj jsme uţ dávno měli například vyčerpat světové zásoby většiny nerostných surovin včetně ropy). Jeho prognózy se nenaplnily ani zbla. A navíc - během posledního milionu let se nejméně čtyřikrát dramaticky změnilo v našem zeměpisném pásmu podnebí - doby ledové se pravidelně střídaly s obdobím, kdy bylo po tisíciletí laicky řečeno krásně a teplo. Ještě před dvanácti tisíci lety byla naše země téměř neobyvatelnou tundrou čím to? Předpokládat, ţe uţ tehdy si neandrtálci sprejovali vlasy, jaksi nelze. Vraťme se však ke Klausovi a Bílému kříţi. Čeští vědci na něm postavili v rámci celoevropského projektu dva obří skleníky, zasadili do něj jehličnany a ovívají je oxidem siřičitým, aby zjistili, co s nimi udělá atmosféra, která prý bude panovat během padesáti let na globálně oteplené zeměkouli. Je velmi pravděpodobné, téměř jisté, ţe "skleníkovým stromŧm" v Beskydech se příliš dobře dýchat nebude. Moţná se přizpŧsobí, zakrsnou nebo uhynou. Kdo ví. Jenomţe se nějak nechce věřit, ţe se vědcŧm podaří ve sklenících

nasimulovat budoucí atmosférické podmínky, které se odvíjejí od nekonečného mnoţství vlivŧ, které při sebelepší vědecké erudici předvídat nelze. Nabízí se tedy logická otázka, k čemu takový prŧzkum, kdyţ si nemŧţeme být vŧbec jisti, jestli ke globálnímu oteplení vŧbec dojde. Snadná odpověď: budeme přece vědět, co by se dělo, kdyby k němu náhodou došlo. Jenţe co kdyţ se ochladí? Zpracovatel: Anopress IT a.s. Autor Marek stoniš (novinář) –

381 - 688. Park musí napravit škody zpŧsobené válkou s kŧrovcem Skóre: 0.84 Název: Park musí napravit škody zpŧsobené válkou s kŧrovcem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970620010030 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Park musí napravit škody zpŧsobené válkou s kŧrovcem M o d r a v a - Vedení šumavského národního parku bude muset dát do pořádku prostory v Modravských slatích, kde se loni intenzivně těţily stromy napadené kŧrovcem. Inspekce ţivotního prostředí konstatovala, ţe park porušil zákon, kdyţ byla nešetrnou těţbou silně poničena krajina. "Parku uloţíme celou řadu úkolŧ. Například bude muset zavézt všechny rýhy a urovnat terén. Kdyţ nezajistí nápravu, dostane pokutu," uvedl Ladislav Krátký z českobudějovické inspekce ţivotního prostředí. Park však s rozhodnutím inspekce nesouhlasí. "Při tak masivním vyklízení dřeva prostě škody vzniknou. S tím se nedá nic dělat. Terén však stále upravujeme. Dáváme do toho milionové částky," rozčilil se nad rozhodnutím inspekce náměstek ředitele národního parku Radim Košíček. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

382 - 691. Voda z Dolu Medard otrávila ve Svatavě ryby Skóre: 0.80 Název: Voda z Dolu Medard otrávila ve Svatavě ryby Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970620010028 Klíčová slova: Ekologická Voda z Dolu Medard otrávila ve Svatavě ryby krátce z regionŧ S o k o l o v - Ekologická havárie, při níţ usazeniny z několika stovek litrŧ vápenného mléka unikajícího z Dolu Medard na Sokolovsku zpŧsobily úhyn desítek pstruhŧ, lipanŧ a plotic v řece Svatavě, se nerozšíří do Ohře, s níţ se zmíněný tok slévá. "Přestoţe následky havárie budou mít vliv na biologický systém Svatavy, jsme přesvědčeni, ţe Ohři neuškodí," tvrdí Eliška Vršecká ze sokolovského okresního úřadu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

383 - 692. Vzácné aragonitové jeskyně ohroţuje odpadní voda Skóre: 0.80 Název: Vzácné aragonitové jeskyně ohroţuje odpadní voda Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 20.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970620010020 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Vzácné aragonitové jeskyně ohroţuje odpadní voda T e p l i c e n a d B e č v o u - Zbrašovské aragonitové jeskyně, které patří mezi světové geologické unikáty, jsou ohroţeny prosakujícími odpadními vodami. Ty mohou nenapravitelně poškodit jejich výzdobu, která nemá v Evropě obdoby a je vzácným jevem i ve světě. Jeskyně se navíc nacházejí v ochranném pásmu přírodních léčivých pramenŧ lázní Teplice nad Bečvou. Vodu, která proniká z povrchu do jeskyní, začali jeskyňáři zkoumat v srpnu 1995. "Pravděpodobně však prosakuje do podzemí uţ delší dobu. Neměli jsme dostatek peněz ani lidí, abychom provedli potřebné rozbory," řekla vedoucí správy jeskyní Barbora Šimečková. Zatím se nepodařilo zjistit, odkud se znečištěná voda v jeskyních bere. "Mysleli jsme si, ţe pŧvodcem znečištění mohou být některé z nedalekých lázeňských domŧ. Ty nám však potvrdily, ţe své jímky pravidelně nechávají vybírat," uvedl Alois Zvoneček z referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Přerově. Odpadní voda tedy zřejmě přitéká z jímky u některé ze staveb ve svahu nad jeskyněmi, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, nebo ze staré nepouţívané kanalizace. Odtud mohly splašky proudit i několik let. Zvoneček rovněţ připustil, ţe nemusí jít pouze o jeden zdroj znečištění, coţ nevylučují ani výsledky posledních měření. "Chystáme proto jednání všech zainteresovaných stran i nezávislých odborníkŧ, na němţ chceme stanovit metodu, jak zjistit místo, odkud závadná voda teče," dodal Zvoneček. Odhalit viníka však nebude snadné. "K jeho zjištění nemŧţeme pouţít běţné metody, jako je přidání barviva nebo soli do vody. Oba zpŧsoby by totiţ jeskyně poškodily," sdělila Šimečková. Další metody, které přicházejí v úvahu, jsou velmi drahé. Situaci by měla zlepšit budovaná kanalizace v Teplicích nad Bečvou, na kterou se mají domy nad jeskyněmi postupně připojovat. Podle Šimečkové však i poté zŧstane v pŧdě mnoho škodlivin a znečišťování mŧţe pokračovat i desítky let poté, co byl jeho zdroj odstraněn. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

384 - 700. Ministerstvo tvrdí, ţe smogových situací bude méně Skóre: 0.89 Název: Ministerstvo tvrdí, ţe smogových situací bude méně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 21.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970621010024 Klíčová slova: ţivotního (4), prostředí (4) Ministerstvo tvrdí, ţe smogových situací bude méně P r a h a - Ačkoli na severu Čech se v lednu blíţily koncentrace škodlivin v ovzduší k hranici ţivelní pohromy, zdravotní střediska praskala ve švech a školy odváţely děti za čistým vzduchem do hor, ministerstvo ţivotního prostředí ve zprávě, kterou nyní předkládá vládě, konstatuje, ţe zimních smogových situací rok od roku ubývá. "Letošní zimní sezona potvrdila, ţe se smogové situace stále více stávají minulostí," řekl ředitel ministerského odboru ochrany ovzduší Bohuslav Brix. Dodal, ţe nejvyšší krátkodobé koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší byly v lednu více neţ dvakrát niţší neţ před deseti či patnácti lety. Brix také soudí, ţe se situace bude nadále zlepšovat: "Pravděpodobnost, ţe se v severních Čechách vyskytne smogová situace, neustále klesá. Nelze samozřejmě zcela vyloučit, ţe se to někdy bude opakovat." Za dŧkaz zlepšování ovzduší pokládá například to, ţe na německé straně Krušných hor letos meteorologové nevyhlásili ani jednu smogovou situaci. Ochránci ţivotního prostředí se však snaţí optimismus ministerstva ţivotního prostředí přibrzdit. "Do konce příštího roku sice musí být všechny podniky v severních Čechách odsířené, ale jsou tam i jiné zdroje znečištění, neţ jsou například elektrárny," připomněl Daniel Vondrouš z Hnutí Duha. Podotkl, ţe největší problémy zpŧsobí rostoucí automobilová doprava. Počty dní s vyhlášenými signály smogové upozornění a regulace severní Čechy Praha Ostravsko Mělnicko celkem sezona URURURURUR 1992-93 24 20 15 8 16 3 10 6 65 37 1993-94 18 11 36 3 26 10 3 0 83 24 1994-95 8 5 15 0 10 4 0 0 33 9 1995-96 30 12 42 0 12 3 0 0 74 15 1996-97 14 8 11 1 23 3 6 0 54 12 Pramen: Ministerstvo ţivotního prostředí Poznámka: U - upozornění, R regulace Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 385 - 706. Buzková a Rychetský zvaţují, ţe se zúčastní blokády Temelína Skóre: 0.80 Název: Buzková a Rychetský zvaţují, ţe se zúčastní blokády Temelína Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 23.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970623010018 Klíčová slova: ekologickými Buzková a Rychetský zvaţují, ţe se zúčastní blokády Temelína Č e s k é B u d ě j o v i c e - Sociální demokraté sympatizují s ekologickými organizacemi, které se chystají na začátku července blokovat jadernou elektrárnu Temelín. Místopředsedkyně strany Petra Buzková a senátor Pavel Rychetský dokonce uvaţují o tom, ţe se této protestní akci zúčastní. "Výstavba Temelína byla velmi špatná investice," uvedl předseda ČSSD Miloš Zeman, který se v sobotu zúčastnil konference jihočeské ČSSD v Českých Budějovicích. "Navíc se teď náklady na dostavbu zvýšily o dalších deset miliard korun. Stavbu by bylo moţno zastavit, ovšem aţ na základě odborného posouzení. To ale zřejmě bude muset udělat aţ budoucí sociálně demokratická vláda," dodal Zeman. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

386 - 708. Mrtvé stromy ze Šumavy odletí Skóre: 0.80 Název: Mrtvé stromy ze Šumavy odletí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 24.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970624010021 Klíčová slova: Ekologičtí, ţivotního, prostředí Mrtvé stromy ze Šumavy odletí M o d r a v a - Daleko šetrněji oproti loňsku chce správa šumavského národního parku odvézt z Modravských slatí stromy napadené kŧrovcem. Těţkou lesní a dopravní techniku uţ začátkem měsíce vystřídaly vrtulníky, s jejichţ pomocí park odveze nejméně polovinu z plánovaných 70 tisíc krychlových metrŧ stromŧ. Ani tento zpŧsob likvidace se však příliš nezamlouvá ochráncŧm přírody, kteří by nejraději v nejcennější části Šumavy proti kŧrovci vŧbec nezasahovali. "Vrtulník je dvojsečná zbraň. Uvítám ho však raději, protoţe kdyţ se dřevo z lesa dostane vzduchem, nevzniknou v pŧdě ţádné erozní rýhy. Je při něm ale strašný kravál, který ruší tetřeva, kvŧli němuţ se začalo loni létat aţ v srpnu. Letos mu to nevadí a vrtulníky vzlétly uţ v červnu," prohlásil Jiří Koreš z Hnutí Duha. Ekologičtí aktivisté tvrdí, ţe nejlepším řešením by bylo ponechat napadené stromy v lese. "Samozřejmě v některých lesích je třeba stromy pokácet a odvézt, to se však netýká nejcennějších částí Šumavy. Pokud by se proti kŧrovci na Modravě nezasahovalo, zŧstal by tam jen suchý les, coţ je lepší, neţ kdyţ tam budou úplně holá místa," míní Koreš. Vedení parku však na něco takového ani nepomýšlí. "Pokud vrtulník není šetrný k přírodě, tak nám zbývají uţ jen hejna motýlŧ, ale obávám se, ţe s těmi bychom stromy neodvozili. Vyklízení pomocí vrtulníkŧ je zatím ten nejšetrnější zpŧsob, jak dostat dřevo z lesa ven," tvrdí náměstek ředitele národního parku Radim Košíček. Doplnil, ţe park musí s kŧrovcem bojovat aktivně, jak mu ukládá zákon. "Aktivní ochrana spočívá v odkácení napadených stromŧ. Jiná aktivní ochrana neexistuje," prohlásil náměstek. Postup parku proti kŧrovci minulý týden podpořil i ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický, který se byl v Modravských slatích podívat. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

387 - 709. Ekologové podezřívají energetiky z provokace Skóre: 0.89 Název: Ekologové podezřívají energetiky z provokace Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 24.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970624010023 Klíčová slova: Ekologové (2), ekology Ekologové podezřívají energetiky z provokace T e m e l í n - Slovní přestřelky mezi ekology a zástupci jaderné elektrárny Temelín se čtrnáct dní před zahájením plánované blokády staveniště elektrárny přiostřily. Představitel Hnutí Duha a sdruţení Občané proti Temelínu Jan Beránek včera razantně popřel informaci vedení elektrárny z minulého týdne o účasti nejradikálnějších německých aktivistŧ, kteří v březnu provázeli transport s vysoce radioaktivním jaderným odpadem u severoněmeckého Gorlebenu. "Jedná se o úmyslnou provokaci s cílem diskreditovat oponenty v době, kdy argumenty ve prospěch dostavby elektrárny ztrácejí dŧvěryhodnost," zdŧraznil Beránek a poukázal především na překročení rozpočtu o 15 miliard korun, skluz ve výstavbě a závaţné technické potíţe. Uvedl, ţe letošní blokáda, jeţ bude největší v historii, má být nenásilná. Všichni účastníci se podle Beránka musí písemně zavázat k dodrţování stanovených zásad. "Podle nich proti nikomu nepouţijí slovní ani fyzické násilí, nebudou ničit cizí majetek a nebudou u sebe mít ţádné zbraně. Pokud zásady někdo nepodepíše, neumoţníme mu zapojit se do akce," upřesnil s tím, ţe případné provokatéry a násilné projevy účastníkŧ by měl zvládnout zvláštní, asi třicetičlenný tým lidí, kteří mají zkušenosti s podobnými protesty ze zahraničí. "Blokáda nemá ţádné oficiální organizátory. Jedná se o formu občanského protestu, při němţ kaţdý odpovídá sám za sebe," poznamenal Beránek. Předpokládá, ţe se jí zúčastní asi 500 lidí, z nich sto aţ dvě stě ze zahraničí. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář nepovaţuje informace zahraničních kolegŧ z Německa a Belgie za výmysl. "Upozornili nás, ţe na počítačové síti Internet se objevily instrukce pro potenciální účastníky blokády včetně chování při zatčení," řekl s tím, ţe nenásilnou formu blokády ekologové deklarovali i loni, ale zŧstalo pouze u slibŧ. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

388 - 710. Co bude cílem letní blokády Temelína Skóre: 0.84 Název: Co bude cílem letní blokády Temelína Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.06.1997 Str.: 13 Zpracováno: 24.06.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970624010155 Klíčová slova: ekologické, ekologických Co bude cílem letní blokády Temelína aréna názorŧ Předminulý týden ČEZ vydal tiskovou zprávu, v níţ varuje před militantními bojŧvkami, které se údajně během letošního léta sejdou u staveniště jaderné elektrárny Temelín. Ve skutečnosti tam začátkem července proběhne protestní tábor Hnutí DUHA a po něm nenásilná blokáda staveniště. Blokádu svolávají jménem "Občanŧ proti Temelínu" mj. Ivan Dejmal, Táňa Fischerová a Jaroslav Hutka. Všichni účastníci blokády jsou povinni se písemně zavázat, ţe budou dodrţovat přísné zásady nenásilí. Výroky o násilných radikálech jsou tedy čistou smyšlenkou. ČEZ zřejmě dostává oprávněný strach, ţe budoucnost jeho největšího projektu není zdaleka tak jistá, jak se ještě nedávno mohla zdát. Kdyţ mu docházejí argumenty, snaţí se alespoň diskreditovat oponenty Temelína. Vzpomeňte si, jak to s Temelínem vlastně bylo. Vláda Václava Klause jednomyslně rozhodla o dostavbě Temelína v březnu 1993. Nezávislí odborníci i ekologické organizace jiţ tehdy poţadovali, aby se výstavba co nejdříve ukončila. Hlavní dŧvody zŧstávají platné dodnes: jaderná elektrárna Temelín je nebezpečná, drahá a zbytečná. Velmi znepokojivé je i to, ţe se o ní dodnes rozhoduje nedemokraticky a v rozporu s platnými zákony. Co je tedy cílem blokády? Prosadit poţadavky, kterými se doposud vláda i ČEZ odmítaly zabývat. Mezi ně patří zveřejnění dodnes utajovaných studií o bezpečnosti elektrárny a o jejích ekologických dopadech. Chceme také, aby se výstavba přerušila a aby se znovu, tentokrát za účasti veřejnosti a na základě nezávislých studií, rozhodovalo, zda se Temelín vyplatí. Zatím máme mnoho dŧvodŧ domnívat se, ţe by bylo lepší výstavbu ukončit a ušetřené peníze investovat jinam. Moţností přitom máme celou řadu: zdroje nezávislých výrobcŧ, kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve stávajících výtopnách, moderní paroplynové jednotky, obnovitelné zdroje a především úspory energie. Tyto moţnosti tvoří páteř moderních energetických koncepcí v západních zemích. Jaderná energetika v nich jiţ mnoho let nemá místo. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jan Beránek, vedoucí programu energie Hnutí DUHA –

389 - 714. Ekologové přišli do školních budov a utěsňovali okna Skóre: 0.87 Název: Ekologové přišli do školních budov a utěsňovali okna Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.06.1997 Str.: 5 Zpracováno: 25.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970625010098 Klíčová slova: Ekologové (2) Ekologové přišli do školních budov a utěsňovali okna V š e m y s l i c e - Ekologové, kteří letos opět přijeli na statek do Všemyslic u Temelína, aby protestovali proti dostavbě tamní jaderné elektrárny, překvapili učitele škol, do kterých přišli včera utěsnit okna a dveře. "O zateplení jsme neţádali, postavili mě před hotovou věc," ţasla ředitelka Mateřské školy v Číčenicích Miloslava Jelínková a dodala: "Ne ţe bychom měli u oken díry, ale utěsnění budovy povaţuji za uţitečnou věc, zvlášť kdyţ je stoletá a práce jsou zdarma." Představitelé Hnutí Duha se ve Všemyslicích sešli čtrnáct dní před plánovanou blokádou jaderné elektrárny. Do té doby chtějí pokračovat v zateplování škol. "Kromě Číčenic utěsníme budovy v Protivíně, Sudoměřicích, Hluboké nad Vltavou a dalších místech," řekl představitel hnutí Jan Beránek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

390 - 725. Akademická diskuse - a to ani o nejistých hypotézách - není šarlatánství Skóre: 0.87 Název: Akademická diskuse - a to ani o nejistých hypotézách - není šarlatánství Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 26.06.1997 Str.: 13 Zpracováno: 26.06.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970626010060 Klíčová slova: environmentální (2), environmentálních Akademická diskuse - a to ani o nejistých hypotézách - není šarlatánství Bagatelizování environmentálních problémŧ se u nás stalo oblíbeným sportem. Naposledy k němu svými výroky o teorii klimatických změn jako nesmyslu přispěl sám ministerský předseda, aby se o několik dní později (19. 6.) komentářem v MF DNES přidal i Marek Stoniš. Neštěstí mnohých z těchto skeptikŧ spočívá v tom, ţe argumenty nahrazují ideologickými hesly a jakákoli varování a priori odmítají jako nemístný pesimismus. Václavu Klausovi nikdo nevyčítá jeho pochybnosti o hrozbě globálních změn klimatu (hovořit o skleníkovém efektu je poněkud nepřesné). Není s nimi ostatně osamocen. Ačkoli sílu argumentu řady - zdaleka ne všech - prominentních skeptikŧ poněkud znehodnocuje rozsáhlá finanční podpora, kterou jejich výzkumným projektŧm poskytují společnosti zabývající se těţbou fosilních paliv, názory některých z nich zaslouţí odbornou diskusi. Kritiku si premiér vyslouţil pro absolutní a poněkud hysterický tón, neodpovídající dŧstojnosti jeho vědeckého titulu, věku a úřadu. Nelze se divit vědcŧm, zvyklým na klidné a věcné akademické diskuse, ţe byli poněkud konsternováni Klausovým projevem, ve kterém jejich obor bez jediného argumentu šmahem označil za šarlatánství. Stonišovy úvahy bohuţel nemají k těm premiérovým příliš daleko. Pochybnosti o hypotéze, podle které "do několika let roztaje velká část ledovcŧ, pŧlka Evropy bude zaplavena vodou a Česká republika uprchlíky", by byly nesporně na místě - nic takového ovšem ţádní vědci ani environmentální organizace netvrdí a nikdy netvrdili. Vysvětlení záhady, proč i bez lidského vlivu "před dvanácti tisíci lety byla naše země téměř neobyvatelnou tundrou", ze které vyvěrá jeho skepse, lze nalézt v kterékoli gymnaziální učebnici. S dnes diskutovanými, člověkem zpŧsobenými klimatickými změnami nemá její mechanismus, a tedy ani příčiny (a pro zcela odlišnou rychlost bohuţel ani dŧsledky) nic společného. Klimatologie je pro mnoţství faktorŧ, které podnebí utvářejí, mimořádně komplikovaná věda. Odhadovat vývoj klimatu je proto nanejvýš obtíţné (uţívají se k tomu sloţité počítačové modely o mnoha proměnných), a není tedy divu, ţe na věc existují rŧzné názory. Přes nezanedbatelné mnoţství oponentŧ se však většina vědcŧ shoduje, ţe hrozba je reálná a přitom váţná. Mezivládní panel o změnách klimatu (IPCC), rozsáhlá skupina expertních týmŧ tvořená 2500 vědci, kterou zorganizovalo OSN, ve své poslední zprávě z listopadu 1995 varuje, ţe "převáţná část dŧkazŧ naznačuje zřejmý lidský vliv na globální klima" a předpokládané rychlé změny by "patrně zpŧsobily rozsáhlý

ekonomický, sociální a environmentální chaos". Stojíme tedy před rozhodnutím, zda riskovat, nebo podle principu předběţné opatrnosti začít emise skleníkových plynŧ omezovat, ačkoli si dosud nejsme stoprocentně jisti. Ať jiţ se rozhodneme pro první, či druhou moţnost, měla by pokračovat seriózní diskuse. Jejím prostředkem se však musí stát argumenty, nikoli ideologická hesla či úvahy, kterým chybějí elementární znalosti přírodních věd. VOJTĚCH KOTECKÝ Autor pŧsobí v Hnutí DUHA Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

391 - 727. Konečně jasné a srozumitelné ekologické slovo Skóre: 0.91 Název: Konečně jasné a srozumitelné ekologické slovo Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 26.06.1997 Str.: 13 Zpracováno: 26.06.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970626010062 Klíčová slova: prostředí (2), ekologické, ekologický, ekologie, ţivotní, ţivotního, ekologickými Konečně jasné a srozumitelné ekologické slovo Zcela originálně zasáhl ekologický aktivista Vojtěch Kotecký do diskuse o skleníkovém efektu. Originálně proto, ţe odloţil mesianistickou jasnozřivost a dogmatismus, s nímţ Hnutí DUHA obvykle zvěstuje neodvratnost globální katastrofy (viz název časopisu Poslední generace). Kotecký se neohání zelenou ideologií a přímo se distancuje od všeználkovských fatalistických předpovědí. Místo toho rozumně argumentuje klimatologií (coţ je na rozdíl od politikou zavánějící ekologie exaktní věda) a dovolává se seriózní diskuse o vlivech člověka na planetární podnebí. Je to skutečný balzám na duši po zkušenostech se zapálenými zelenými aktivisty, kteří mnohdy jakoukoli pochybnost o správnosti svých vývodŧ předem odmítají, a to do té míry, ţe jsou ochotni kvŧli své pravdě demonstrovat. Právě neochota vést nepředpojatou debatu spolu s přijímáním zřetelného úzce vymezeného politického programu uzavírají mnoha bojovníkŧm za ţivotní prostředí cestu k většinové společnosti a činí z nich sektářské hnutí. Kotecký připouští, ţe odhad vývoje klimatu vyţaduje nesmírně sloţité matematické modelování, přičemţ výsledky nejsou jednoznačné. K tomu dodejme, ţe nejmodernější superpočítače nejsou schopny předpovědět s uspokojivou mírou přesnosti, jaké počasí bude příští týden. Zatímco někteří zelení jsou ochotni se do krve pohádat o své přesvědčení, ţe znají pravdu o tom, jaké bude klima za deset nebo dvacet let. S takovými lidmi vlastně není o čem debatovat. S Koteckým ano. Zavírat oči před škodlivostí vysokých emisí by bylo stejně pošetilé jako absolutizovat katastrofické vize a šířit hysterii. Kotecký vzbuzuje optimismus konstatováním, ţe ideologizace problému ţivotního prostředí neprospívá. Chce se věřit, ţe tento názor mezi ekologickými aktivisty časem převáţí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Martin Schmarcz, novinář –

392 - 731. Země má ještě šanci, míní Bedřich Moldan Skóre: 0.96 Název: Země má ještě šanci, míní Bedřich Moldan Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 27.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970627010017 Klíčová slova: ţivotního (8), prostředí (8), ţivotním, prostředím, ekologicky Země má ještě šanci, míní Bedřich Moldan P r a h a, N e w Y o r k Se ţivotním prostředím na Zemi to jde stále z kopce. Ubývá rostlinných i ţivočišných druhŧ, oceány jsou čím dál více znečištěné, ztenčuje se ozonová vrstva a hrozí nebezpečí globální změny klimatu. Přestoţe se tento trend zatím nedaří zastavit, bývalý místopředseda komise OSN pro trvale udrţitelný rozvoj Bedřich Moldan nevidí budoucnost tak černě. "Jsem mírným optimistou," říká Moldan, který se účastní druhého Summitu o Zemi v New Yorku. Kde se ve vás ten optimismus bere? Po prvním Summitu o Zemi v Riu de Janeiru před pěti lety se podařilo uzavřít řadu světových konvencí, které uţ začínají fungovat a zanedlouho budou fungovat ještě účinněji. Příkladem je známá úmluva o ochraně ozonové vrstvy Země, k níţ se většina státŧ přidává, i kdyţ například Rusko nebo Indie ve výrobě freonŧ pokračují. Velmi kladným signálem je zejména to, ţe se mění pohled na ochranu ţivotního prostředí, mnohem více se začíná uplatňovat prevence. Nedávno jsem se například setkal s holandskými studenty a prŧmyslníky z Finska. Kdyţ se před nimi řekne termín technologie ţivotního prostředí, vŧbec se jim uţ nevybavují odsiřovací zařízení nebo čistírny odpadních vod. Vybaví se jim technologie, které šetří energii nebo minimalizují mnoţství odpadŧ. Myslím, ţe toto je klíč. Řešením není nechávat nynější technologie beze změny a pak napravovat škody. Ubírá se touto cestou také Česká republika? Mám pocit, ţe Česká republika rozhodně v tomto ohledu vzorem není. Mŧţeme být pyšní na to, jak se nám podařilo zlepšit kvalitu ovzduší či vody, ţe jsme přijali i řadu progresivních zákonŧ. Na zlepšení ţivotního prostředí jsme vynaloţili ohromné prostředky, čemuţ jsem rád. Ale byl bych ještě raději, kdyby se energičtěji prosazovaly právě skutečně moderní přístupy. Nechápe se, ţe trvale udrţitelný rozvoj není nic jiného neţ snaha najít nové cesty směřující do preventivních opatření. U nás se to spíše povaţuje za projev nějakého socialistického plánování nebo zeleného fundamentalismu, a to je naprosto zásadní nepochopení.

Proč? Kde je zakopaný pes? Řekl bych, ţe je to jednak nedostatkem výchovy a vzdělání, zpŧsobeným naší více neţ čtyřicetiletou izolací od vyspělého světa. Naši ekonomové zatím nezachytili nový vývoj ekonomie ţivotního prostředí. Nechápou to ovšem ani ochránci ţivotního prostředí, kteří se pořád stavějí spíše proti nejrŧznějším rozvojovým plánŧm a nesnaţí se hledat soulad mezi hospodářským rozvojem a ochranou ţivotního prostředí. A co vláda? Máte dojem, ţe se ochraně ţivotního prostředí věnuje dostatečně? Vláda dává nedostatečné signály. Například ve Spojených státech uţ dávno prezident nařídil svým úředníkŧm chovat se do určité míry ekologicky: netopit nad míru, jezdit úsporně, recyklovat papír a podobně. U nás se vláda o nic takového vŧbec nesnaţí. Takţe na jedné straně se sice vydávají prostředky na ochranu ţivotního prostředí, stavějí se čistírny odpadních vod a odsiřovací zařízení, ale se změnou technologií se otálí. Jelikoţ uţ neţijeme v izolaci, řekl bych, ţe se k nám tyto věci postupně dostávají. Byl bych slepý, kdybych neviděl, ţe některé podniky si uţ uvědomují, ţe se nemohou prosadit, pokud tuto strategii nevezmou za svou. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

393 - 738. Policie mylně označila ekology za extremisty Skóre: 0.89 Název: Policie mylně označila ekology za extremisty Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.06.1997 Str.: 3 Zpracováno: 28.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970628010021 Klíčová slova: ekology, ekologická, ekologických Policie mylně označila ekology za extremisty P r a h a - Úředníci policejního prezidia se v minulých dnech dopustili kolosálního přehmatu, kdyţ v interním věstníku určeném řadovým policistŧm zařadili mezi pravicové extremisty tři ekologická hnutí. Podle tohoto materiálu mezi ně patří aktivisté Greenpeace, Děti Země a Hnutí Duha, kteří s pravicovým extremismem nemají vŧbec nic společného. Takzvaný věstník slouţí policistŧm jako návod, jak mají při své práci postupovat. Nejvyšší představitelé sboru však tentokrát přišli na chybu svých podřízených včas a celý náklad stornovali dřív, neţ jej příslušníci dostali do rukou. "Kdyby se to stalo, policisté by se mohli k aktivistŧm, kteří se starají o blaho všech lidí, chovat úplně stejně jako k násilnickým fašistickým skupinám. Ten seznam mezi ně udělal rovnítko. Je to něco neuvěřitelného a ostudného," prohlásil Stanislav Penc, který se léta zabývá ochranou lidských práv. Policejní prezidium si veřejně nasypalo popel na hlavu a a od lţivého seznamu o extremistech se naprosto distancovalo. "Je to hrubá a neomluvitelná chyba," přiznal náměstek policejního prezidenta Jan Zátorský. "Všechny, co se na přípravě věstníku podíleli, jsem okamţitě potrestal. Ale někteří to ještě nevědí, protoţe jsou na dovolených. Aţ se vrátí, promítne se jim to na výplatních páskách." Nejvýše postavenou osobou z prezidia, kterou postihne trest, je ředitel kriminální sluţby Ladislav Kadeřábek, jemuţ musel interní přípis projít rukama. "Bude ho to stát několik tisíc," poznamenal Zátorský. Zástupci ekologických organizací proti očekávání nespustili kvŧli věstníku ţádný povyk: ačkoli mnozí o něm věděli uţ několik dní, dosud mlčeli. "Je zbytečné kolem toho dělat humbuk. Čím méně se o nás bude mluvit ve spojení s extremismem, tím lépe," míní předseda Dětí Země Jindřich Petrlík. Zelení mají obavu z toho, ţe by je toto nařčení mohlo v očích veřejnosti očernit stejně jako před třemi lety, kdy je na seznamu extremistŧ vedla Bezpečnostní informační sluţba. Ta ovšem ochránce přírody podezřívala z levicového extremismu a obhajovala to tím, ţe někteří z nich své myšlenky hájí i pomocí násilí. "Stálo nás to tehdy pŧl roku práce, neţ jsme to napravili," řekl mluvčí Greenpea-ce Václav Vaškŧ. Někteří aktivisté se dokonce domnívají, ţe je policejní úředníci zařadili mezi pravicové extremisty nikoli z hlouposti, ale záměrně. "Nemohu se ubránit tomu, ţe by to mohla být zpravodajská hra před blokádou jaderné elektrárny Temelín, která začíná za několik dní," konstatoval Václav Vaškŧ. "Jsem tím zaskočen," dodal. Zátorský však tuto variantu striktně odmítá. "Jsem

přesvědčen, ţe ti úředníci smíchali jablka s hruškami, aniţ jim to vŧbec došlo. Nemyslím si ani, ţe to bylo proto, ţe by nevěděli, kdo je pravicový extremista. Prostě to popletli," tvrdí druhý muţ policie. Extremisty se sice v policii zabývají zvláštní skupiny, zejména v krajských správách však řada příslušníkŧ jen mlhavě tuší, kdo vlastně mezi ně patří. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

394 - 741. Sluneční kolektory postaví vesnice za peníze Lucemburska Skóre: 0.84 Název: Sluneční kolektory postaví vesnice za peníze Lucemburska Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.06.1997 Str.: 4 Zpracováno: 28.06.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970628010024 Klíčová slova: ekologická, ţivotního, prostředí, ekologický Sluneční kolektory postaví vesnice za peníze Lucemburska H o s t ě t í n - Malá vesnička Hostětín, která leţí přímo v centru Bílých Karpat, získala jako vzorová ekologická obec od lucemburského ministerstva ţivotního prostředí dvě stě tisíc korun. Tento grant nyní vesnice vyuţije na ekologický zpŧsob získání energie. Dvě stovky zdejších obyvatel budou získavat energii ze slunečních kolektorŧ, které obec za tyto peníze postaví. V budoucnu plánují hostětínští také výstavbu kotelny na biomasu. "Peníze z grantu jsou určeny také na přesvědčovací a vzdělávací kampaň pro obyvatele," řekl Miroslav Kundrata, ředitel nadace Partnerství, která grant od lucemburského ministerstva zprostředkovala. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

395 - 747. V Krušných horách umírají uţ i břízy Skóre: 0.80 Název: V Krušných horách umírají uţ i břízy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.07.1997 Str.: 3 Zpracováno: 01.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970701010043 Klíčová slova: ţivotního, prostředí V Krušných horách umírají uţ i břízy K r u š n é h o r y - Na hřebenech Krušných hor odumírají na stovkách hektarŧ břízy. Na Chomutovsku, Mostecku a Teplicku, které jsou nejvíce postiţeny, jsou ve výšce mezi sedmi sty osmdesáti a osmi sty šedesáti metry nad mořem jiţ tisíce uschlých stromŧ. Škody si zatím nikdo netroufl vyčíslit, podle lesních odborníkŧ však pŧjdou do stovek milionŧ korun. "Je to vŧbec poprvé, co zjišťujeme poškození břízy," řekl oblastní inspektor Lesŧ České republiky Vladislav Badalík. "První signály jsme objevili v polovině května, kdy bříza začíná na horách rašit. Od té doby se plochy s uschlými stromy rozrŧstají." Bříza, která se dobře mnoţí, je proti pŧsobení nejrŧznějších nepříznivých vlivŧ běţně mimořádně odolná. Loni v Krušných horách přeţila enormní koncentrace imisí, které na třiceti tisících hektarech zahubily smrky ztepilé za tři čtvrtě miliardy korun. "Příčiny jsou pro všechny velkou neznámou. Pravděpodobně jde o poškození prŧmyslovými a chemickými exhalacemi," řekla Alena Šlégrová z referátu ţivotního prostředí mosteckého okresního úřadu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

396 - 748. Republika slíbila omezit škodliviny Skóre: 0.80 Název: Republika slíbila omezit škodliviny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.07.1997 Str.: 2 Zpracováno: 01.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970701010036 Klíčová slova: ţivotním, prostředí Republika slíbila omezit škodliviny P r a h a - Na zvláštním zasedání OSN o ţivotním prostředí, které s o víkendu skončilo v New Yorku, se republika připojila k závazku EU, podle něhoţ mŧţe od roku 2010 vypouštět o 15 procent méně skleníkových plynŧ neţ v roce 1990. Skleníkové plyny vznikají spalováním uhlí, ropy a plynu a vytvářejí okolo zeměkoule neprostupnou vrstvu. Nyní vypustí republika do ovzduší necelých 150 milionŧ tun těchto plynŧ ročně. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

397 - 754. OBCHÁZÍ BESKYDAMI STRAŠIDLO GLOBÁLNÍHO OTEPLENÍ? Skóre: 0.84 Název: OBCHÁZÍ BESKYDAMI STRAŠIDLO GLOBÁLNÍHO OTEPLENÍ? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.07.1997 Str.: 11 Zpracováno: 02.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970702010153 Klíčová slova: ekologie, ekologické OBCHÁZÍ BESKYDAMI STRAŠIDLO GLOBÁLNÍHO OTEPLENÍ? aréna názorŧ Na Bílém Kříţi byl v pátek 13. června oficiálně představen neobvyklý vědecký projekt, který nahlíţí do příštího tisíciletí. Představování projektu však doznívá vlivem neprofesionálního přístupu novinářŧ řadou omylŧ a zkratovitých závěrŧ uváděných na stránkách tisku. Tvrdit, ţe za to mŧţe právě pátek třináctého, by asi bylo nevědecké. Nechme tedy hada pod kamenem a raději se podívejme, o co vědcŧm z Ústavu ekologie krajiny, oddělení ekologické fyziologie lesních dřevin, Akademie věd České republiky v Beskydech na Bílém Kříţi opravdu jde. Vývrty z ledovcŧ ukládaných během uplynulého tisíciletí a od roku 1958 přímá měření koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší stanicí Mauna Loa, kde neexistují místní zdroje znečištění, jednoznačně dokládají nárŧst obsahu oxidu uhličitého v ovzduší v globálním měřítku. Nutný nárŧst dokazuje i prostá bilance mezi vypouštěním cca 6 miliard tun ročně tohoto plynu do ovzduší v dŧsledku spalování fosilních paliv (uhlí, ropy...) a na straně druhé klesající moţností vázat vzdušný uhlík lesními ekosystémy v dŧsledku ročního odlesnění cca 17 milionŧ hektarŧ lesní pŧdy. Oxid uhličitý je hlavní skleníkový plyn zpŧsobující skleníkový efekt. Zemský povrch je ohříván sluncem a zpětné vyzařování tepla do prostoru je omezováno. Netěšme se však, banány český lesník v Beskydech pěstovat nebude. Poloha České republiky a její členitost je pro scenáristy budoucího klimatu opravdu tvrdým oříškem. Bude převládat oceánický (západní vliv), nebo kontinentální typ (východní vliv) podnebí? (A to zcela bez ohledu na to, budeme-li členy Evropské unie, nebo ne!) Budou zimy teplejší? Budou léta horká? Bude dosti deště? A tak podobně... V odpovědích na tyto otázky potom mŧţe vznikat prostor pro globální ohlupování veřejnosti, ať je to ze strany vědce, politika, či novináře. Projekt na Bílém Kříţi se však zabývá odlišnými otázkami, a to, jaký bude vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na rŧst smrkového lesa, jaký bude vliv zvýšené UV radiace a nakolik se smrčiny uplatní jako poţírači vzdušného uhlíku. Proto byly postaveny sklo-ocelové sféry, v nichţ jsou zdvojnásobením obsahu oxidu uhličitého simulovány pravděpodobné budoucí podmínky. (Mimochodem, v takových podmínkách budou rŧst jiţ dnes lesníky vysazované lesní porosty.) Reakce lesních dřevin na zvýšený obsah tohoto plynu však není tak jednoznačná, jak je tomu například

při zrychlení rŧstu salátu ve skleníku. Přesto v ţádném případě vědci pracující na Bílém Kříţi nestraší veřejnost tím, ţe by vlivem podstrojování stromečkŧm oxidem uhličitým tyto usychaly nebo jinak ţivořily. A v čem spočívá unikátnost celého experimentu? Ne v tom, ţe by "skleníky byly velké" aţ převeliké, ţe západní Evropa bledne závistí, ale v tom, ţe se sledují reakce na úrovni smrkového porostu s celým systémem vazeb a konkurence mezi stromečky, oproti pŧvodním výzkumŧm na jednotlivých stromech. A ještě jedno strašidlo nabubřelo během představování projektu Atmosféra 2045. Strašidlo absolutního odmítnutí teorií globálních změn, a tedy i představovaného vědeckého projektu ústy premiéra Klause. S významem vyřčených slov bez zasazení do kontextu celého dění prezentace na Bílém Kříţi není dobré ţonglovat. Vedoucí projektu doc. Michal V. Marek, CSc., ani jeho spolupracovníci odmítnutí teorie globální změny a svého projektu nepociťovali. A chceme-li hmatatelný dŧkaz o skutečném výsledku prezentace, pak je to lakonický zápis premiéra v knize návštěv: "Fandím Vám!". Zpracovatel: Anopress IT a.s. Dalibor Janouš, vedoucí oddělení ekologické fyziologie lesních dřevin ÚEK AV ČR –

398 - 759. U Temelína panuje klid před bouří Skóre: 0.80 Název: U Temelína panuje klid před bouří Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 03.07.1997 Str.: 1 Zpracováno: 03.07.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970703010018 Klíčová slova: ekologové U Temelína panuje klid před bouří T e m e l í n - K jaderné elektrárně Temelín v jiţních Čechách se sjeli z pŧlky Evropy. Zatím se o nich moc neví: chodí se koupat, sbírají borŧvky, vylepšují svŧj stanový tábor anebo objíţdějí školy a školky v okolí a utěsňují okna, aby v zimě z budov neunikalo teplo. Za pár dní se však změní v odhodlané demonstranty, kteří vlastními těly zablokují přístupové cesty na staveniště elektrárny a budou se přetahovat s ochrankou Temelína i s policií. Co to je za typ lidí? Jsou skutečně přesvědčeni o tom, ţe jaderná energetika je chybná cesta, anebo se chtějí jen předvádět před televizními kamerami? "Jsou to mladí lidé, kteří na rozdíl od starších mají ještě nějaké ideály a myslí si, ţe ještě něco zmŧţou," soudí sociolog Jan Keller, který v minulých letech tábor odpŧrcŧ jaderné energie u Temelína dvakrát navštívil. "Fyzická blokáda elektrárny rozhodně není mŧj styl, ale je to dobrý zpŧsob, jak na problém jaderné energetiky upozornit. Myslím, ţe podobně to bere většina těch, co tady jsou," soudí studentka psychologie z Olomouce. Do tábora dorazili také ekologové z Nizozemska, Belgie, Rakouska či Finska. Výjimkou nejsou ani rodiny s malými dětmi. Včera bylo v táboře na sedmdesát lidí, do neděle, kdy blokáda začne, by mělo dorazit několik stovek převáţně mladých odpŧrcŧ jaderné energetiky. "Aktivisté z Čech jsou většinou nadprŧměrně inteligentní, studenti ze středních nebo vysokých škol," říká sociolog Keller. "Převládají mezi nimi individualisté a je pro ně patrně maximum, aby se takto ovládli a podřídili se přísným regulím," dodal. Demonstranti totiţ balancují na hranici zákona a podepisují závazek, ţe blokáda bude nenásilná. Mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Michal Kačena Kellerovi oponuje: "Mnozí z nich se rádi přizpŧsobí táborovému duchu a nechají se organizovat. Mají pocit, ţe konají dobro, a ještě při blokádě zaţijí bojovku." Šéf společnosti ČEZ Petr Karas uznává, ţe nekonformní projev vlastního názoru je u mladých lidí sympatický. "Vím ale, ţe je tam i skupina lidí, kteří přesně nevědí, proč tam jsou. Zdá se mi, ţe ne vţdy je jejich úmysl úplně čistý," řekl Karas v naráţce na to, ţe demonstranti opakovaně vnikají do areálu elektrárny. Ačkoli do zahájení blokády chybějí jen hodiny, ještě včera vládl v táboře naprostý klid. Několik táborníkŧ malovalo dlouhý transparent s nápisem Stop Temelín, který pověsili na strom. Jiná skupinka stloukala z prkýnek ţebříky, které by mohly poslouţit k případné invazi do areálu elektrárny. Vše se odehrávalo pod dohledem ochranky z Temelína, která několikrát projela kolem tábora. Účastníci

protestního tábora se nemohou příliš spolehnout na podporu místních obyvatel. "Jsou to blázni, stejně nic nezmŧţou," říká na adresu demonstrantŧ jeden obyvatel obce Temelín. "Samozřejmě, ţe naše demonstrace nemŧţe rozhodnout o tom, ţe se stavba Temelína zastaví, ale mŧţe to být jedna z kapek, která k tomu přispěje," domnívá se student filozofie z Olomouce. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Titulka a pokračování na 4 –

–

399 - 769. Demonstranti vtrhli do elektrárny Temelín Skóre: 0.80 Název: Demonstranti vtrhli do elektrárny Temelín Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 07.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970707010029 Klíčová slova: ekologické Demonstranti vtrhli do elektrárny Temelín T e m e l í n - Pět minut po sedmnácté hodině povalili v neděli účastníci blokády jaderné elektrárny Temelín zátarasy a hlavní branou vběhli do areálu staveniště. Ochránci z bezpečnostní agentury jejich počínání jen bezmocně přihlíţeli. Snaţili se sice pochytat několik jednotlivcŧ, ale pak snahu vzdali a nechali ekologické aktivisty utvořit před jednou z budov ţivý řetěz. Ti ještě předtím na jeden z objektŧ staveniště připevnili nápis "Temelín - Nerozhodnuto". Ředitel sekce pro komunikaci společnosti ČEZ Miroslav Novák řekl, ţe demonstranti hned na úvod několikadenní blokády předvedli jasný doklad násilí. "I na majetku se dá páchat násilí. Masovému útoku neumí čelit ţádná elektrárna, ale do nezbytně dŧleţitých objektŧ se nikdo dostat nemŧţe," uvedl Novák bezprostředně poté, co padla jedna z bran elektrárny. Tiskový mluvčí blokády Jan Beránek naopak tvrdí, ţe účastníci blokády se ţádného násilí nedopustili. "Majetek nebyl poškozen a nebyly ohroţeny ani ţivoty lidí," vysvětlil. Zároveň odmítl spekulace o tom, ţe ochrana objektu zabránila davu v dalším pohybu po objektu. "Na to, abychom pronikli dál, máme ještě týden. Není dŧvod, abychom se dostali všude hned. První počin svědčí o tom, ţe ochrana nebyla schopna zastavit prŧnik pěti set lidí, i kdyţ se připravovala na tisícovky," dodal ve chvíli, kdy se demonstranti dobrovolně vraceli branou zpět a začali usedat na příjezdovou komunikaci. Policie sice před blokádou uzavřela rozhodující vjezd pro zásobování stavby a dvě místní komunikace, ale demonstranti s touto variantou nepočítali. "Policie by byla hloupá, kdyby tohle neudělala," komentoval Beránek. "Budeme svými těly bránit tomu, aby elektrárna mohla být dostavěna," upozornil Jakub Patočka z občanské iniciativy Občané proti Temelínu. Jeho slova potvrdilo jednání nejméně padesáti účastníkŧ blokády, kteří ještě večer přelezli a poškodili vnější oplocení staveniště na příjezdové komunikaci u brány Březí a zezadu pronikli za policejní uzávěru. Muţi zákona následně vytlačili demonstranty zpět. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

400 - 774. Ekology odehnal déšť od Temelína Skóre: 0.87 Název: Ekology odehnal déšť od Temelína Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.07.1997 Str.: 1 Zpracováno: 08.07.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970708010071 Klíčová slova: Ekology, Ekologové Ekology odehnal déšť od Temelína T e m e l í n - Prŧtrţ mračen a nepříznivé počasí donutily včera ráno ochránce přírody přerušit dlouho plánovanou několikadenní blokádu jaderné elektrárny Temelín, jíţ chtějí protestovat proti jejímu dokončení. "Pokud nepřijde velká prŧtrţ mračen, budeme zítra pokračovat v plné síle," uvedl mluvčí blokády Jan Beránek. V noci z neděle na pondělí policisté i přes hustý déšť zakročili proti těm demonstrantŧm, kteří svými těly blokovali hlavní vjezd na staveniště, a šestačtyřicet z nich - převáţně cizincŧ zadrţeli. (Viz Ekologové... str. 5) Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

401 - 775. Ekologŧm zřejmě vniknutí do Temelína uškodí Skóre: 0.89 Název: Ekologŧm zřejmě vniknutí do Temelína uškodí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 08.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970708010131 Klíčová slova: Ekologŧm, ekologickým, ţivotního, prostředí, ekologičtí Ekologŧm zřejmě vniknutí do Temelína uškodí P r a h a - Protestní akce před jadernou elektrárnou v Temelíně, kdy aktivisté v neděli povalili zátarasy, jeţ bránily ve vstupu do areálu, vnikli na soukromý pozemek společnosti ČEZ a před jednou z budov vytvořili ţivý řetězec, zřejmě ekologickým hnutím v očích veřejnosti spíše uškodí. "Jestliţe se dopustili něčeho, co přesahuje hranici zákona, pak to veřejnost přijme negativně, coţ je mi líto, protoţe tím poškodí dobrou věc," míní ředitel Centra pro otázky ţivotního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. Mluvčí společnosti ČEZ Milan Nebesář tvrdí, ţe vniknutím do areálu elektrárny porušili demonstranti nenásilný charakter protestní akce, ekologičtí aktivisté to však popírají. Nepřipouštějí si ani pokles váţnosti u veřejnosti. "Část lidí stejně povaţuje blokádu za radikální výstřednost, na tom nedělní události nic nezmění. Cílem není získat sympatie, ale upoutat pozornost a vyvolat diskusi o Temelínu," řekl mluvčí blokády a představitel Hnutí Duha Jan Beránek, který přiznal, ţe v pŧvodním scénáři povalení zábran nebylo. Sociolog Jan Keller, který uţ dříve protestní tábor dvakrát navštívil, k tomu dodává: "Váţnost hnutí sice spíše klesne, ale je to problém veřejnosti, která si neuvědomuje, ţe pár poraţených plotŧ se nedá měřit s nebezpečím, kterým jaderné elektrárny jsou." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

402 - 776. Na likvidaci ekologických havárií nezbývá čas Skóre: 0.87 Název: Na likvidaci ekologických havárií nezbývá čas Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 09.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970709010019 Klíčová slova: ekologických, ekologické Na likvidaci ekologických havárií nezbývá čas B í l o v e c - Divoká voda, která se vylila z břehŧ, neohroţuje jen ţivoty lidí a majetek, ale pŧsobí i závaţné ekologické havárie. Na jejich odstraňování však záchranáři, zcela zaměstnaní evakuací lidí z postiţených oblastí a rozvozem jídla a pitné vody, nemají čas ani podmínky. "Zdroje pozemní vody jsou na delší dobu nepouţitelné. Jsou přetopené studny, a ty by se měly, aţ voda opadne, celé vyčistit a teprve pak pouţívat," řekl náměstek ředitele pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Kubát. V Brně a na Zlínsku jiţ hygienici nařídili, aby lidé vodu z vodovodŧ nejméně deset minut převařovali. Například v Bílovci na Novojičínsku vyplavila voda benzinovou pumpu a z nádrţí unikly stovky litrŧ benzinu. Člen novojičínských hasičŧ Bohdan Ptáček řekl, ţe zachytit jakékoli unikající chemikálie v rozbouřené vodě není moţné. "Bílovcem protékal takový proud vody, ţe jsme měli co dělat, abychom zachránili ţivoty ohroţených lidí. V rozbouřené vodě neměl šanci ani motorový člun," řekl Ptáček. Uvedl, ţe i kdyby se hasiči pokusili unikající benzin zastavit nornými stěnami, voda by je ihned odnesla. Nedaleko Valašského Meziříčí viděli ochránci přírody ve vodě několik desítek pytlŧ s umělými hnojivy. Ve vlnách se ocitly i oleje a benzin ze zatopených aut a tisíce plechovek s chemikáliemi ze sklepŧ zaplavených domŧ. Některé zaplavené čističky vody nefungují a protéká jimi znečištěná voda. Člen svazu ochráncŧ přírody Milan Orálek řekl, ţe proud vyplavil například i siláţní jámy na polích a odnesl špatně uskladněné chemikálie z některých podnikŧ. "Rozvodněná Bečva ve Valašském Meziříčí měla pořádně mastný povrch. Zatím je příliš brzy na to, aby se dalo zjistit, co všechno voda spláchla," řekl Orálek. Ochranáři podle něj uţ zřejmě nikdy nepřijdou na to, jaké nebezpečné látky vzala voda při povodních s sebou a vsákla s nimi do země. "Některé podniky, které měly na dvorech špatně uskladněné chemikálie, barvy či oleje, zřejmě vŧbec nebudou pospíchat, aby se přiznaly, co všechno jim voda vzala. Některé firmy budou rády, ţe mohly nebezpečné odpady díky povodním zadarmo uklidit," řekl Orálek. Ochránci přírody tvrdí, ţe v místech, kde se voda usadí a bude vsakovat do země, zŧstanou také nebezpečné látky. "Útěchou pro lidi, kteří v těchto oblastech ţijí, mŧţe být snad náš předpoklad, ţe se chemikálie v tak obrovském mnoţství vody alespoň trochu rozředily," řekl Orálek. Viditelnější stopy na přírodě však povodně zanechají v místech, kde voda zpŧsobila sesuvy pŧdy. "Vykácené lesy, poškozené navíc kyselými dešti,

nedokáţí dobře udrţet vláhu a pouštějí ji dále. Na mnoha místech se sesouvají celé svahy i se stromy," řekl Orálek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

403 - Ostravy unikly po vodě do Odry stovky tun ropy Skóre: 0.80 Název: Z Ostravy unikly po vodě do Odry stovky tun ropy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.07.1997 Str.: 3 Zpracováno: 12.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970712010019 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Z Ostravy unikly po vodě do Odry stovky tun ropy O s t r a v a - Čtyři sta aţ pět set tun ropných látek uniklo z areálu ostravského podniku Ostramo-Vlček společně s odtékající vodou po úterním zaplavení areálu firmy a proniklo do řeky Odry. Hasiči odstraňují mazut a technické oleje pomocí norných stěn. Krajský hygienik Jaroslav Volf uvedl, ţe koncentrace ropných látek přesahuje limit u pitné vody asi stokrát a mohla by ohrozit ţivot. Ostravští hygienici zatím nedoporučili pít vodu v městských částech Přívoz a Koblov, a to ani převařenou. Děti by ji dokonce neměly pouţívat ani k mytí. Večer hygienici odebrali dalších dvacet vzorkŧ vody a výsledky by měly být známy dnes ráno. Ropné látky zřejmě po Odře pronikly aţ do Polska. Ostravský primátor včera polskou stranu o havárii informoval. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický včera tuto informaci potvrdil. Sdělil rovněţ, ţe také v Otrokovicích mohlo zřejmě z tamních zatopených továren na výrobu chemických látek uniknout velké mnoţství chemikálií. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

404 - Ekologické škody nebudou váţné, doufá Skalický Skóre: 0.96 Název: Ekologické škody nebudou váţné, doufá Skalický Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 15.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970715010017 Klíčová slova: Ekologické (4), ekologických (3), ţivotního (2), prostředí (2), Ekologičtí Ekologické škody nebudou váţné, doufá Skalický P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický doufá, ţe ekologické škody zpŧsobené záplavami nebudou příliš váţné. "Zatím si nemyslím, ţe by rozsah ekologických škod byl katastrofální, pomineme-li však vodní hospodářství," řekl Skalický. Přesto připustil, ţe odstranění všech ekologických škod, například obnova pŧvodního charakteru krajiny, bude trvat několik let. O ekologických škodách ještě nejsou samozřejmě kompletní informace, podle ministra se však ještě mŧţe objevit nemilé překvapení. "Opravdu nevíme, jak se továrny připravily, například jestli všechny nebezpečné chemikálie dopravily do míst, kde uţ je nemohla odplavit voda," řekl ministr. Havárie v ostravském podniku OstramoVlček, odkud minulý týden vyteklo do řeky Odry několik set tun ropných látek, byla podle ministra výjimečná. "Tato havárie se ukázala jako ojedinělá a vzhledem k velkému prŧtoku vody ne tak dramatická," uvedl Skalický. "Váţnější havárii takového typu, jako kdyţ na moři havaruje tanker, to nezpŧsobí," dodal ministr. Také ochránci přírody chtějí věřit tomu, ţe povodeň nezpŧsobí váţnější ekologické škody. "Pokud jsou informace ministra Skalického pozitivní, je to jen dobře," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Skalický uvedl, ţe mezi hlavní aktuální problémy patří nyní znečištěné zdroje pitné vody. Dodal, ţe do několika týdnŧ by se měla obnovit přímá dodávka pitné vody do domácností, aby lidé nebyli odkázáni na cisterny a balenou vodu. Mezi další potíţe patří podle ministra zničené čistírny odpadních vod. Státní fond ţivotního prostředí přitom chce navrhnout, aby se část peněz, které posílají především firmy na zvláštní účet u České národní banky, pouţila na zprovoznění těchto poškozených čistíren. Na kontě je zatím zhruba padesát milionŧ korun a poslední slovo, jak se s nimi naloţí, bude mít vláda. Ekologičtí aktivisté poukazují na to, ţe váţné jsou také příčiny záplav. Povodně by podle nich nemusely být tak tragické, pokud by krajina mohla lépe zadrţovat vodu. Z krajiny totiţ v minulosti kvŧli zemědělské velkovýrobě zmizely louky a meze, mnoho pŧvodních lesŧ bylo vykáceno a na jejich místě vysázeny stromy, které se do dané lokality nehodí. "Nenajdete u nás pramennou oblast, jejíţ základní funkce by nebyly omezeny nevhodným plošným odvodněním a orbou, hloupou regulací tokŧ, poškozením lesních porostŧ imisemi, hmyzími škŧdci a nadměrnou těţbou a výstavbou sítě komunikací," řekl ČTK pracovník českobudějovického Entomologického ústavu Akademie věd Oldřich Syrovátka, podle něhoţ nejvyšší představitelé státu

tyto ekologické problémy přehlíţejí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

405 - 804. Zkušební spalování v Trmicích nebude Skóre: 0.80 Název: Zkušební spalování v Trmicích nebude Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 15.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970715010030 Klíčová slova: ekologického Zkušební spalování v Trmicích nebude Ú s t í n a d L a b e m - Spalování nebezpečných látek, které připravovala v rámci experimentu Akademie věd ve spalovně odpadŧ v Trmicích, se zřejmě neuskuteční. Tlak ekologického sdruţení Občanská společnost - Přátelé přírody přivedl akademii k přehodnocení záměru. "Je to neoficiální, ale akademie netrvá na tom, aby se experimentální spalování uskutečnilo právě v Trmicích," řekl náměstek ředitele Ústavu chemických procesŧ AV Jan Čermák. V trmické spalovně se měly spalovat oleje obsahující polychlorované bifenyly, které mimo jiné při spalování uvolňují jedovatý dioxin. Nová technologie měla dokázat, ţe spalování bude pro přírodní prostředí bezpečné. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

406 - 805. Přednosta obvinil ochranáře, ţe nesou vinu na katastrofě Skóre: 0.80 Název: Přednosta obvinil ochranáře, ţe nesou vinu na katastrofě Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 15.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970715010024 Klíčová slova: ekology Přednosta obvinil ochranáře, ţe nesou vinu na katastrofě F r ý d e k - M í s t e k Přednosta frýdecko-místeckého okresního úřadu Jiří Kajzar obvinil den poté, co povodňová komise zrušila v oblasti stav ohroţení, ochránce přírody z toho, ţe mají na svědomí některé škody, které ničivý vodní ţivel napáchal. "Voda se vylila z břehŧ a zpŧsobila velké škody zejména tam, kde nebyl její tok regulován. Tam, kde teče řeka v umělém korytě, tak velké problémy nenastaly," řekl Kajzar, podle něhoţ ochránci přírody zabránili regulaci některých tokŧ. Většina řek na Frýdecko-Místecku teče v regulovaných korytech, část pŧvodního řečiště si uchovává například řeka Morávka. Přednostova slova zapŧsobila na ochránce přírody a ekology jako červený hadr na rozzuřeného býka. "Zřejmě vŧbec neví, o čem mluví. Právě svedení řek do umělých koryt přispělo k tomu, ţe záplavy byly tak ničivé," řekl pracovník Chráněné krajinné oblasti Beskydy Petr Chytil. Umělá koryta, která uţ v horách zúţila toky říček do regulovaného toku, podle něho přispěla k velké rychlosti rozbouřené vody, která zaplavila obce v údolí. "Kdyby měly řeky svá pŧvodní neregulovaná řečiště, rozlily by se při povodních široko do lesŧ a luk, kde by postupně voda opadla. Umělé břehy vodu dovedly aţ do měst, kde zpŧsobila katastrofy," řekl Chytil. Za pravdu ochráncŧm přírody dává i místostarosta Studénky Ivan Bartoš. "Uţ několik stovek let se ve Studénce vylévá Odra ze svých břehŧ. Podařilo se nám prosadit, aby její tok nebyl regulován a nikomu to nevadí. V okolí řeky totiţ nikdo nestaví domy a loukám záplavy jen prospívají," řekl Bartoš. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

407 - 813. Řádění ţivlu umocnily necitlivé zásahy do krajiny Skóre: 0.84 Název: Řádění ţivlu umocnily necitlivé zásahy do krajiny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 16.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970716010021 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ochrany, přírody Řádění ţivlu umocnily necitlivé zásahy do krajiny analýza P r a h a - Velká voda ještě zdaleka neopadla, na jiţní Moravě vyháněla rozběsněná povodňová vlna ještě včera tisíce lidí z jejich domovŧ, ochránci přírody se však uţ několik dní ptají: Musely záplavy napáchat tak obrovské škody? Odpověď odborníkŧ zní: Nemusely, pokud by se v minulých desetiletích tak necitlivě nezasahovalo do krajiny a z komínŧ neuniklo tolik škodlivin, které lesy výrazně oslabily. Země, na některých místech zcela přetvořená podle představ "moderní" civilizace, nedokáţe totiţ zadrţovat velkou vodu, která se pak valí do měst a obcí. Uţ jen pamětníci si při pohledu na nekonečné lány vzpomenou, ţe v těchto místech bývala před mnoha lety menší pole, přerušovaná mezemi či remízky s několika stromy. Ţe nedaleká řeka, která kdysi pomalu proplouvala zvlněným korytem, uhání dnes rovně v uměle vytvořeném kanálu. Agentura ochrany krajiny a přírody uvedla, ţe pouze v letech 1960 aţ 1990 zmizely podle střízlivých odhadŧ ze zemědělské krajiny čtyři tisíce kilometrŧ zeleně podél vodních tokŧ, 3,6 tisíce hektarŧ jednotlivě rostoucích stromŧ a keřŧ a 240 tisíc hektarŧ mezí. Lesŧ, které dokáţí zadrţovat přívaly vody, je zatím dostatek. V celé Evropě by se však nenašla země, která je má tak poškozené imisemi jako Česká republika. I kdyby se v minulosti nerozoraly meze a omezily by se meliorace, záplavy by se nyní Moravě a východním Čechám samozřejmě nevyhnuly. Jejich dopad by však nemusel být tak krutý. Ministerstvo ţivotního prostředí dokonce tvrdí, ţe při dodrţení všech zásad prevence je teoreticky moţné zcela zabránit ztrátám na lidských ţivotech a sníţit hmotné škody aţ o třetinu. "Špatný stav mŧţe výrazně vylepšit přítomnost skutečně zdravých, odolných a druhově bohatých lesních porostŧ a síť mokřadŧ a luţních lesŧ, schopných aspoň částečně tlumit povodňové vlny, jak jsem tomu byli svědky v případě Břeclavi a částečně i Olomouce," uvedl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Josef Novák. Kdyţ loni na jaře ničivá povodeň ochromila okresy Bruntál a Opava, poprvé se ozvaly hlasy, ţe vodnímu ţivlu přidaly na síle necitlivé zásahy do krajiny v minulosti. "Krajina je v katastrofálním stavu," prohlásil tehdejší ministr ţivotního prostředí František Benda. Zároveň se pochlubil, ţe se mu poprvé podařilo ze státního rozpočtu získat 150 milionŧ korun na úpravy, jeţ mají v krajině udrţet více vody. Ministerstvo připravilo dva specializované programy na oţivení vodních tokŧ

a jejich okolí, na něţ dává několik set milionŧ korun. Zároveň však přiznává, ţe neuváţené počínání během padesáti let není moţné napravit za několik rokŧ. Lidé by tedy měli počítat i s tím, ţe se letošní povodeň století mŧţe opakovat. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

408 - 814. Ropná skvrna by neměla příliš ohrozit prostředí Skóre: 0.84 Název: Ropná skvrna by neměla příliš ohrozit prostředí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.07.1997 Str.: 3 Zpracováno: 16.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970716010016 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologická, ekologickou Ropná skvrna by neměla příliš ohrozit prostředí B ř e c l a v s k o - Ropná skvrna, která se objevila na rozvodněné hladině Moravy na Břeclavsku, poté co v pondělí vytekla z několika ropných vrtŧ, přímo neohroţuje obyvatelstvo. Záchranáři ji ovšem zatím kvŧli velké vodě nemohli zlikvidovat. Vedoucí referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně Anna Hubáčková uvedla, ţe se ropná skvrna neustále drţí na hladině rozvodněné Moravy. "V ţádném případě to ale není ekologická havárie obrovského rozsahu, jako na Ostravsku," uvedla Hubáčková. Také pracovníci Okresní hygienické stanice v Hodoníně zatím nezjistili, ţe by ropa kontaminovala pitnou vodu. Mnoţství ropy, které do vody uniklo, ale zatím nikdo nezná. Mluvčí Moravských naftových dolŧ Petr Hájek ovšem tvrdí, ţe jde o poměrně malé mnoţství. "Ropa unikla ze dvou nebo tří vrtŧ v oblasti Nesyty v Hodoníně, kde je staré ropné pole. Ropné věţe patří společnosti Flachs Union, která se však o nápravu nijak nepostarala," řekl. Havárii zavinila zřejmě právě tato společnost, protoţe vrty nezajistila, přestoţe k tomu měla dostatek času. Ţádný pracovník společnosti ovšem nebyl včera k zastiţení a místo, kde se vrty nacházejí, zeje prázdnotou. Oproti společnosti Fuchs Union se Moravské naftové doly na moţnou ekologickou havárii dŧkladně připravily. Naftaři demontovali, vyčistili a odvezli veškeré těţební zařízení. Sondy zŧstaly zakonzervované. Pro netečnost firmy Fuchs Union se o ropnou skvrnu z jejích vrtŧ starají právě záchranáři naftových dolŧ. Situaci však ztěţuje velké mnoţství vody, pro které zatím nelze pouţít norné stěny. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

–

409 - 830. Luţní lesy hodně odlehčily Moravě Skóre: 0.80 Název: Luţní lesy hodně odlehčily Moravě Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 18.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970718010031 Klíčová slova: Ekologického Luţní lesy hodně odlehčily Moravě B ř e c l a v - Dŧsledky katastrofálních povodní na jiţní Moravě mohly být mnohem ničivější, kdyby nebyly miliony metrŧ krychlových vody z řeky Moravy vypuštěny do jedinečného ekosystému luţních lesŧ. "Svou funkci splnily beze zbytku," tvrdí generální ředitel Povodí Moravy Stanislav Novotný. Několikadenní přítok sto kubíkŧ za sekundu zaplavil lesy na soutoku Moravy a Dyje aţ do výše dvou a pŧl metru. Antonín Buček z Ekologického střediska Veronika v Brně upozornil na to, ţe vysoká voda bude mít vliv na přízemní vegetaci, lesní kultury a zvěř. "Klesne-li však rozlitá voda do čtrnácti dnŧ, přeţije systém luţních lesŧ bez větších následkŧ," odhaduje následky Buček. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

410 - 831. Povodeň vyplavila v Lanškrouně oleje a nebezpečné chemikálie Skóre: 0.80 Název: Povodeň vyplavila v Lanškrouně oleje a nebezpečné chemikálie Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 18.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970718010028 Klíčová slova: ekologické Povodeň vyplavila v Lanškrouně oleje a nebezpečné chemikálie L a n š k r o u n - Povodňová vlna, která odstartovala ekologické havárie na Ostravsku i Hodonínsku, páchala škody také na Orlickoústecku, kde z jímek Tesly Lanškroun vyplavila pouţité oleje a další chemikálie. Rozsah zamoření se zatím zkoumá, ale podle dosavadních analýz se ve vodě kromě olejŧ nacházel i jedovatý trichlor. V obytných čtvrtích je přítomnost chemikálií stále zřetelná, protoţe kontaminovaná voda spálila většinu rostlin v zahradách a přízemí domŧ pokryla mastnotou. "Oleje a chemikálie se dostaly do potokŧ a zasáhly několik obytných čtvrtí," řekl starosta Lanškrouna Jan Kolomý. Starosta se nyní obává, ţe nebezpečné chemikálie by nemusely zŧstat jen na Orlickoústecku, ale mohly by se rozšířit i do moravských řek. Lidé z postiţených čtvrtí zatím raději ze svých domŧ příliš nevycházejí. "V domě je stále cítit zápach, nepřetrţitě si umýváme ruce a pereme oblečení, ale olejové skvrny se dostávají všude," řekl jeden z obyvatel Lanškrouna Miroslav Šmejdíř, který tráví celé hodiny vyváţením uhynulých rostlin i věcí zasaţených chemikáliemi na zvláštní skládku. Kolomý míní, ţe se havárii dalo včas předejít, protoţe výrobu olejových kondenzátorŧ firma před sedmi lety zastavila. Od té doby se však nebezpečného odpadu nedokázala zbavit. Generální ředitel Tesly Lanškroun Rudolf Nezbeda řekl, ţe podnik neměl na likvidaci olejŧ peníze. "Oleje pocházejí z předchozí bouřlivé socialistické výroby a podnik, který se musel bez státní podpory sám pět let oddluţovat, nemohl na odstranění starých olejŧ vyčlenit prostředky," řekl Nezbeda. Okresní úřad Tesle přikázal, aby okamţitě oleje odstranila a také zaplatila likvidaci následkŧ havárie. Výši pokuty úřad určí, aţ bude znám rozsah škod. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

411 - 834. Politická otázka zní: Máme na Temelín? Skóre: 0.87 Název: Politická otázka zní: Máme na Temelín? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.07.1997 Str.: 10 Zpracováno: 18.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970718010054 Klíčová slova: ekologických, ekologická, ekologické, ţivotní, prostředí Politická otázka zní: Máme na Temelín? Blokáda Temelína začala letos v karnevalovém duchu za zvuku bubnu a flétny. Jen bláznovských karnevalových promluv bylo letos méně, alespoň jsem nepostřehla obehraný hit minulých let, ve kterém nám ustaraně se tvářící redaktorka veřejnoprávní televize sdělovala, kolik desítek tisíc bude daňové poplatníky stát zásah proti demonstrantŧm. Nově ovšem letos přibylo vyslovování obav, zdali protestní akce na hraně zákona nepřijme veřejnost negativně a zda tím aktivisté nepoškozují dobrou věc. Vyslovil-li je i Bedřich Moldan, sotva lze podobné obavy vykládat jen jako licoměrnost. Ačkoliv nevím dost dobře, jak je vykládat jinak - jakou dobrou věc by měla blokáda v očích veřejnosti poškodit, snad ne diskusi o tom, zda dostavět Temelín? Ale ta by se přece bez blokády nikdy veřejně nerozvinula. Nebo myslel Bedřich Moldan prestiţ ekologických aktivit jako takových? Ta roste rok od roku i přes to, ţe jednou policejní prezidium a podruhé ministerstvo vnitra - jistě bez zlé vŧle a z pouhé neschopnosti - zařazují v oficiálních a pro novináře aţ překvapivě atraktivních zprávách rŧzná ekologická hnutí do kolonky tu levicového, ondy pravicového extremismu. Nabízel mi loni kterýsi představitel ČEZ, abych si udělala čas na exkurzi, ţe mi jejich odborníci vysvětlí, jak to s bezpečností Temelína "doopravdy je". Musela jsem tenkrát odmítnout, čekala jsem dítě a ani jedna z budoucích babiček by mi nikdy neodpustila kdybych riskovala exkurzi. Nevysvětlila bych jim, byť bych byla od čezových odborníkŧ nabrífovaná sebelépe, jak to s bezpečností návštěvy jaderné elektrárny, byť nespuštěné, pro vývoj plodu "doopravdy je". A nebudu se schovávat za babičky, nevysvětlila bych to ani sobě. Ne snad proto, ţe bych nebyla schopna naslouchat racionálním argumentŧm, ale protoţe vám ţádný racionální argument na světě neumoţní říci, kolik promile pravděpodobnosti nevratné katastrofy je ještě přípustné riziko a kolik je uţ nezodpovědnost. V případě návštěvy Temelína jsem měla rozhodnutí o tomto riziku v rukou sama, ale kdo má mít v rukou rozhodnutí o přípustné míře rizika, ţe nebude Temelín následovat Černobyl? Jaderní experti, politická reprezentace země či její občané nebo všichni, koho se toto riziko týká, tedy kromě občanŧ České republiky také alespoň Rakušané (nemýlím-li se, je Linec k Temelínu blíţe neţ Praha) a Bavoři? Neumíme pořádně odpovědět ani tuhle otázku, neumíme si pořádně představit, jak by se takové rozhodování, pokud bychom ho neponechali vládě či parlamentu, prakticky uskutečnilo. Máme ale odvahu spustit něco, co svými riskantními dŧsledky zatíţí

nedohlednou řadu generací, vţdyť doba, po kterou je radioaktivní odpad nebezpečný, se nevejde do rozměru ţitého lidského času. Moderní západní demokracie dnes velmi těţko hledají a velmi pomalu nacházejí odpovědi na to, jak politicky tematizovat podobná rizika, jako je Temelín, jak se vypořádat s odpovědností, která přesahuje do planetárního rozměru a do nedohledné budoucnosti v situaci národního státu a reprezentace, rozhodující v horizontu od jednoho volebního období k druhému. Avšak u nás mŧţe tento problém, jak jsem o něm mluvila v předchozím odstavci, pŧsobit poněkud odtaţitě akademicky, podle mého názoru proto, ţe se k nám obrací jednou bolestivě řezající hranou, která nám svou naléhavostí zakrývá jeho zbylé rozměry. Temelín ještě ani neběţí a my uţ dnes neumíme čelit jeho devastujícím účinkŧm. Stoupla zbytečná spotřeba elektrické energie, neboť stát podporoval zavádění elektrických přímotopŧ, vţdyť energie z Temelína bude čistá. Udělují se výjimky pro provoz uhelných elektráren, vţdyť náročné ekologické investice do nich se nevyplatí, protoţe přijde čistý Temelín. Není na investice do úspor energie, protoţe se musí dostavět Temelín. A jen mezi řečí se vládě oznamuje další skluz dostavby jihočeského "mrtvého slona" a další miliardové navýšení nákladŧ. Projetkové změny, aby Temelín vyhovoval západním normám, sice prodraţí stavbu o desítky miliard a prodlouţí ji o léta, avšak podle přesvědčení příslušného ministra, nominovaného mimochodem stranou, která má plná ústa řečí o "vládě zákona", nevyţadují tyto změny nové posouzení stavby na ţivotní prostředí atd. Přísluší expertŧm, aby diskutovali o technické úrovni jaderné elektrárny Temelín, docela ráda bych se dověděla z povolaných úst, jak je to s ekonomickou návratností stavby v reţii stále ještě státu náleţejícího podniku. Nevím a bohuţel to při nedostupnosti klíčových informací nemŧţe vědět ani česká veřejnost, zda technologicky a ekonomicky na Temelín máme. Bohuţel, kdyby se mne někdo zeptal, zda na něj máme úrovní příslušné legislativy a hlavně její faktické uplatnitelnosti a zda máme na Temelín kvalitou naší politiky, musela bych na obě otázky odpovědět záporně. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Petra Buzková, místopředsedkyně čssd – –

412 - 848. Sladění ekologických norem potrvá léta Skóre: 0.94 Název: Sladění ekologických norem potrvá léta Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.07.1997 Str.: 2 Zpracováno: 22.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970722010011 Klíčová slova: ekologické (4), prostředí (3), ekologických (2), ţivotního (2), Ţivotní Sladění ekologických norem potrvá léta P r a h a - Ţivotní prostředí se podle měřitelných ukazatelŧ za posledních sedm let výrazně zlepšilo a v zemi uţ také platí řada moderních evropských zákonŧ. Aby se však republika mohla pyšnit tím, ţe ve všech ekologických oblastech dohnala vyspělé státy Evropské unie, bude to podle posudku Evropské komise trvat více neţ pět let. Znamená to, ţe v roce 2001, kdy by měly skončit pohovory o vstupu do unie, ještě nebudou všechny ekologické normy odpovídat evropským předpisŧm. "Budou to ale spíše technické jednotlivosti," tvrdí náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Nevyloučil však, ţe republika poţádá unii, aby mohla splnit některé normy později. "Rakousko dostalo čtyřletý odklad na jedenáct poloţek. U nás mŧţe být kvŧli velkým investicím na odstraňování škod po záplavách například problém s tím, jestli včas stihneme ve všech obcích nad dva tisíce obyvatel postavit čistírny odpadních vod." Ředitel centra Univerzity Karlovy pro otázky ţivotního prostředí Bedřich Moldan pokládá v posudku za nejdŧleţitější ustanovení o udrţitelném rozvoji země. Tento pojem vyjadřuje vývoj, který neznemoţňuje rozvoj dalších generací. Evropská komise podle něho také správně upozorňuje na to, ţe republika má sice dobré ekologické zákony, ty se však ne vţdy dodrţují. "Češi stejně jako Poláci a další postkomunistické národy mají pořád tu neblahou tradici, ţe zákony nejsou od toho, aby se dodrţovaly. Kdyţ někdo vypouští odpad, tak jako první zjišťuje, jestli se na to nepřijde," soudí Moldan, podle něhoţ je to také tím, ţe státní ekologické instituce mají málo lidí, kteří by dodrţování zákonŧ kontrolovali. S tím však docela nesouhlasí Bízek. "Velcí znečišťovatelé, jako je například ČEZ nebo chemičky, jsou kontrolováni pravidelně. Malých znečišťovatelŧ je hodně, často jsou to chudé podniky, které ani nemají dost prostředkŧ na ekologické investice," uvedl. Zpracovatel: Anopress IT a.s. – –

413 - 855. Záplavy jsou krutou školou. Poučíme se? Skóre: 0.84 Název: Záplavy jsou krutou školou. Poučíme se? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.07.1997 Str.: 10 Zpracováno: 23.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970723010105 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologové, ekologické Záplavy jsou krutou školou. Poučíme se? Katastrofální záplavy jsou výsledkem řádění ţivlŧ. Vypovídají však také o člověku. Hydrometeorologové se shodují, ţe při takovém dešti, jaký se snesl zejména na Moravu a Slezsko, ani zázrak nemohl zabránit pohromám. Tato část katastrofy tedy dost krutě připomíná, ţe příroda má navrch nad člověkem. Jenţe lidé přestali věřit, ţe také u nás mŧţe jít do tuhého. Jedni nechtěli ani ve chvílích nejtěţších včas odejít ze svých ohroţených domovŧ. I náměstek ostravského primátora - například - ještě na počátku kritických dnŧ odmítal byť jen připustit myšlenku, ţe voda zaplaví kus jeho města a roznese po krajině nebezpečné látky z místní chemičky. Víra v lidskou všemocnost prostoupila náš ţivot. Kdyţ třeba ekologové mluvili o tom, ţe podceňování přírodních sil či nedomyšlené lidské zásahy do přírodní rovnováhy se mohou vymstít, ne kaţdý byl ochotný jim věřit. Nyní uţ stejná varovná slova začínají pouţívat i politikové. Teď po katastrofě je totiţ aţ příliš zřejmé, ţe kdyţ se mluví o přírodní rovnováze, není to jenom o kytičkách a broučcích, ale také o lidech. Znovu se ukázalo, ţe regulované toky řek prospívají velkokapacitnímu zemědělství, avšak voda, kdyţ se pak jimi ţene v nadměrném mnoţství, zpŧsobí o to ničivější škody tam, kde se z koryta vyřítí. Jehličnaté monokultury, jeţ vystřídaly smíšený les a které jsou navíc těţce poškozené imisemi, nedokáţí zadrţet vodu tak, aby odtékala postupně. Ani vyčerpaná zemědělská pŧda bez remízkŧ vodu nadlouho nezdrţí. Stále větší rozlohy krajiny pokrývá asfalt a beton, po nichţ déšť okamţitě steče a přispěje k rychlé povodňové vlně. Nejde o nic originálního, tyhle poznatky se uţ projevily i na jiných místech Evropy. Například řeka Rýn se od padesátých let desetkrát ničivě rozlila ze svého koryta. Za celých sto let předtím však byly napočítány pouze tři obdobné povodně, protoţe se voda tehdy stačila vsáknout do zdravých luţních lesŧ v okolí. Kdyţ před třemi lety postihly severozápadní Itálii těţké záplavy a vzaly si téměř stovku lidských ţivotŧ, vědci připomněli, ţe se na nich podepsalo i kácení lesŧ ve velkém, jeţ dále narušilo vodní systém. Ministr vnitra Roberto Maroni tehdy prohlásil, ţe lidé, kteří v předchozích vládách vsadili na rozvoj bez ohledu na ekologické dŧsledky, by měli být postaveni před soud jakoţto viníci smrti nových obětí. Ţivot v Itálii šel pochopitelně dál a nikdo ţádnou soudní obsílku nedostal. Ani u nás uţ teď nemá velkou cenu hloubat nad tím, zda se příroda člověku pomstila za jeho předchozí necitlivé jednání a kdo všechno za to mŧţe. Je třeba hledat, jak předejít další

katastrofě. Je jasné, ţe se dnes neobejdeme bez polí, která vystřídala pŧvodní pralesy, či bez silnic a dálnic. Člověk uţ po tisíciletí zasahuje do běhu přírody; kdyby to nedělal, naše civilizace by nikdy nevznikla. Podstatné teď je, aby lidé neţili ve své bohorovnosti, ale dokázali přemýšlet nad dŧsledky toho, co dělají. Dodrţování některých přírodní zákonŧ se totiţ vyplatí. Vztah mezi záplavami a stavem krajiny mají u nás v popisu práce především dvě ministerstva - zemědělství a ţivotního prostředí. Ministr zemědělství Josef Lux uţ v televizních besedách slíbil, ţe jeho lidé budou více přemýšlet o stavu krajiny a moţnostech, jak v ní nejlépe zachytit povodňovou vodu. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický se stal vládním zmocněncem pro odstranění následkŧ záplav. Od toho je pro systematického člověka skutečně jen krok k tomu, aby nacházel i moţnosti prevence dalších podobných škod. Ostatně státní programy péče o krajinu a o vodu v ní uţ v republice existují, teď jde o to, jakou novou podporu získají. Ţivelní pohromě nelze pokaţdé zabránit. Lidé však mohou udělat hodně pro to, aby příště byly její následky co moţná nejmenší. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Josef Tuček (novinář) –

–

414 - 859. Hnutí Duha obvinilo šumavský park, ţe nedodrţuje zákony Skóre: 0.80 Název: Hnutí Duha obvinilo šumavský park, ţe nedodrţuje zákony Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 24.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970724010183 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Hnutí Duha obvinilo šumavský park, ţe nedodrţuje zákony M o d r a v a - Hnutí Duha obvinilo Šumavský národní park, ţe porušil zákon, protoţe mu chybí od ministerstva ţivotního prostředí výjimka k těţbě dřeva napadeného kŧrovcem. "Na území parku se vyskytuje několik ohroţených druhŧ zvířat. Podle zákona se mají chránit ţivočichové, ale i jejich biotop. To znamená i les. Park tak potřebuje výjimku, kterou nemá, a tím porušil zákon," tvrdí Jiří Koreš z Hnutí Duha. "Ţádnou výjimku nepotřebujeme, k zásahu proti kŧrovci máme rozhodnutí ministerstva, které říká, co v kalamitních oblastech mŧţeme a co je zakázáno. Ţádný zákon jsme neporušili," prohlásil ředitel parku Ivan Ţlábek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

415 - 866. Zelení chtějí poručit větru a dešti Skóre: 0.84 Název: Zelení chtějí poručit větru a dešti Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.07.1997 Str.: 10 Zpracováno: 25.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970725010157 Klíčová slova: ekologové, ekologŧ Zelení chtějí poručit větru a dešti Jsem divný člověk. Dvacet šest let jsem se zabýval v Akademii věd fyzikálněchemickým bádáním. Nesouhlasím s dŧsledky takzvaného "skleníkového efektu", kterým straší obyvatelstvo Země nesčetné "zelené" aktivity. Před nedávnem jsem ale náhodně zjistil příčinu mého nesouhlasu. Mladá fronta DNES vydává ve své čtvrteční příloze pseudovědecký sloupek. Ten, co jsem četl, byl od badatele z Českých Budějovice, který mne poučoval o mých neznalostech z oboru fyzikální chemie, a tím mi bylo jasné, ţe fyzikální chemie je jiná v Praze a jiná v Českých Budějovicích. Autor argumentuje tím, ţe stručně řečeno, oxid uhličitý propouští sluneční světlo a zadrţuje tepelné paprsky, které vyzařuje Země, tak se Země sluneční energií ohřívá. Potud má autor ve své argumentaci pravdu. Neuvádí však, ţe podle obdobných studií znečišťění atmosféry roste. To zpŧsobuje právě opačný efekt. Sluneční svit se na Zemi skrz tuto clonu prostě nedostane, a tak Země se v dŧsledku tohoto jevu ochlazuje. Kaţdá polopravda mŧţe mít svŧj smysl v odborných periodikách, stane se však lţí v případě, ţe nejčtenější deník ji rozšiřuje mezi nepoučené čtenáře. Posledně zmíněný efekt totiţ v současné době u nás převaţuje. Ne skleníkový efekt, ale znečištění atmosféry popílkem má zcela nepochybný vliv na současnou povodňovou aktivitu. Aby totiţ vznikl déšť, je třeba nejen přítomnosti mrakŧ, ale právě přítomnost toho, čemu fyzikální chemici říkají "kondenzační zóny", tedy prach. U nás však fyzikální chemici z "Budějic" a nejen ti tento fakt neznají. A protoţe zmíněný efekt stínění atmosféry popílkem zdaleka převaţuje nad skleníkovým efektem, závěr je jasný. Je u nás v posledních třech letech zima, je stále zamračeno a prší. Jediné, co nám zbývá, je touha po skleníkovém efektu, který by nás alespoň trochu ohřál. Leč zdejší ekologové nám chtějí vzít i tuto poslední radost. Asi jsou otuţilí. Příroda si doposud uměla s výstřelky jak prŧmyslníkŧ, tak ekologŧ poradit. Tomuto jevu se z kybernetiky říká homeostáze. I v současné době si tuto homeostázi dokázala obhájit. Kupodivu si s řáděním kapitalistŧ z minulého století dokázala poradit. Vedle skleníkového efektu nastolila opačně pŧsobící trend znečišťování atmosféry a vše bylo při starém. Ale Zelení chtějí jednu sloţku přírodní rovnováhy. Tím jsou zločinci stejně jako komunisté, kteří také dělali jednostranné zásahy do přírody ve víře, ţe právě ten jejich zásah je to pravé ořechové. Nyní je všem lidem jasné, ţe pokus komunistŧ o jednostranné nadekretování přírodě, jak se má chovat, zklamal. Nyní jsou to

Zelení, kteří jako by znali tu pravou spásu a o svých argumentech nehodlají diskutovat. To nám ještě scházelo. Vědcŧm dělá velkou potíţ orientovat se ve světě, který právě je. Tuto svízel mohu jen potvrdit. Osobně si velice váţím vědcŧ, kteří jsou schopni bádat o věcech minulých. Před jistou řadou let jsem odmítl vstoupit do nově zakládaného Prognostického ústavu ČSAV. Dŧvod jsem jiţ naznačil. V současnosti je moţné něco objevit, něco, co umoţní méně ubohý ţivot na naší planetě. Jde o druh výzkumu, který lze snadno ověřit a případné šamany zavřít. Budoucnost se prognostikuje daleko hŧře, protoţe příslušní auguři nebudou postihováni po těch letech případné hrŧzy. Boţe, chraň nás před prognostiky a zejména před těmi nevzdělanými, ale hluboce věřícími Zelenými. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jiří Pancíř, fyzikální chemik (vědec) –

416 - 869. Praktická otázka zní: Chceme elektřinu? Skóre: 0.91 Název: Praktická otázka zní: Chceme elektřinu? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.07.1997 Str.: 10 Zpracováno: 25.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970725010156 Klíčová slova: ekologická (2), ekologii, Ekologové, ekologickým Praktická otázka zní: Chceme elektřinu? Chceme elektřinu? To je ale hloupá otázka. Samozřejmě, ţe ano. Vţdyť bez elektřiny by neexistovala moderní civilizace. Neznám ţádnou politickou stranu, která by ve svých volebních programech měla něco proti. Nikdo nevolá "zpátky na stromy"! Takţe elektřinu chceme, neboť ji potřebujeme. To znamená, ţe ji mŧţeme buď 1) vyrobit, 2) ušetřit, nebo 3) dovézt. 1. Elektřina se vyrábí v elektrárnách. Čím větší generátor, tím lepší účinnost. Čím větší elektrárna, tím je i obludnější. Temelínské chladírenské věţe vyhlíţejí v jihočeské krajině jako pěst na oko. Ale byli jste někdy v severočeské pánvi, kde na desítkách kilometrŧ čtverečních krajina vŧbec neexistuje? Dnes si uţ nikdo nepamatuje zoufalství lidí, kdyţ museli opouštět své domovy a svoji krajinu, které zmizely pod vlnami přehradních nádrţí. Plynovým a naftovým elektrárnám bude třeba plyn a naftu dovézt, havárie tankerŧ však torpedují světovou ekologii uţ dnes podstatně nebezpečněji neţ radioaktivní odpady. Byl jsem v Ledvicích i Dukovanech, a kdybych si měl vybrat, ţil bych raději v okolí Dukovan. Větrné, solární a geotermické elektrárny mohou být kvŧli svým menším výkonŧm pouţity jen jako doplňkové zdroje, ale i ony mají svá bezpečnostní a ekologická rizika. Proto doporučuji dostavět a spustit elektrárnu Temelín za dodrţení všech bezpečnostních a technologických norem. Ekologická sdruţení musí být hlídacími psy, nesmějí však být vzteklými psy. Doporučení pro předsedu Senátu pana Pitharta: Pokud cítí nesprávnost dostavby Temelína, měl by se nejdřív "dětem čistého ţivého omluvit" za to, ţe jako bývalý premiér české vlády stavbu sám nezarazil, kdyţ o tom v roce 1992 rozhodoval. Teprve pak by měl morální právo účastnit se blokády. 2. Jenom to, co vyrobíme, mŧţeme ušetřit. Šetřit bude kaţdý jen tehdy, pokud se mu to vyplatí - myšleno v penězích. Nebudete si kupovat šetrnou zářivku, jejíţ cena je vyšší neţ cena elektrické energie, kterou ušetříte za dobu její ţivotnosti. Podnikatelé při nákupu nových technologií nebudou postupovat jinak. Dnes platí reálnou cenu za elektřinu pouze podnikatelé. Nejvíce spotřebují samozřejmě velkoodběratelé. Z těchto ziskŧ dotují distributoři ztráty z dodávek pro domácnosti. Proto se samozřejmě snaţí velkoodběratelŧm nabídnout co nejvíce elektřiny. Pokud se tedy cena pro domácnosti zdraţí na cenu skutečnou, sníţí se nejen odběr domácností, ale mŧţe to znamenat i sníţení tlaku na odběr u velkoodběratelŧ. Ekologové by měli prosazovat deregulaci cen elektrické energie. Doporučení pro paní poslankyni Buzkovou: Aţ koalice

předloţí další návrh na deregulaci cen elektrické energie (tedy zdraţení pro domácnosti), měla by ho podpořit svým vlastním hlasováním a přesvědčit o nutnosti tohoto kroku i své kolegy z poslaneckého klubu ČSSD. 3. Dovoz mŧţe být (dočasně) levnější neţ vlastní výroba. Pokud budeme dováţet z Východu. Coţ bude hlavní dŧvod pro další provoz ukrajinského Černobylu i všech Černobylŧ zatím neznámých. Doporučení mezinárodním ekologickým organizacím: Odstavení vysoce rizikových postsovětských atomových elektráren dosáhnete jen za cenu zřeknutí se masivních dovozŧ elektrické energie. I kdyţ technici hledají nové bezodpadové technologie k výrobě elektrické energie, budeme (naše planeta) nakonec (za několik desítek let) omezeni odpadem tepelným, který bude při spotřebě energií vznikat. O svŧj podíl na energetickém bohatství se hlásí uţ Čína, další lidnaté země se také připravují. To vše je otázka aţ pro příští tisíciletí, které však začíná uţ za tři roky! Bohuţel se zdá, ţe u nás neexistuje ţádný politik, který by myslel dál neţ na dobu jednoho volebního období. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jan Kovanic, spolupracovník redakce –

417 - 870. Škody na prostředí nejsou závaţné Skóre: 0.89 Název: Škody na prostředí nejsou závaţné Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.07.1997 Str.: 3 Zpracováno: 25.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970725010019 prostředí (4), ţivotního (3), ekologickou, ekologická, ekologické, ţivotní, Klíčová slova: ekologických Škody na prostředí nejsou závaţné P r a h a - Záplavy s největší pravděpodobností nezpŧsobily ţádnou katastrofální ekologickou havárii, značné škody však velká voda zanechá na krajině. Miliony kubíkŧ vody například odnesly z polí velké mnoţství ornice. "To bláto, které je teď v obcích, bylo předtím na poli," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Dodal, ţe povodeň řádila i v místech, kde je pŧda ohroţena silnou erozí. "Velká voda mŧţe situaci ještě více zhoršit, ale nyní to ještě nejsme schopni posoudit," dodal náměstek. Jeho šéf, ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický potvrdil, ţe škody, které zpŧsobily povodně v korytech vodních tokŧ nebo v jejich okolí, ještě nejsou detailně zmapovány. "Na prvním místě je nyní obnova zdrojŧ pitné vody, čistíren odpadních vod nebo energetických sítí," dodal Skalický. Ochránci přírody pozitivně hodnotí, ţe se během záplav nestala ţádná zásadní ekologická havárie. "Máme přehled o jednotlivých havarijních situacích a tak, jak voda ustupuje, přichází se na další případy. Prozatím ale nemám ţádné informace, které by mě nutily k tomu, abych označil celkový rozsah havárií za závaţný," řekl včera Skalický. Dodal, ţe jediným závaţným případem je zatím havárie v ostravském podniku Ostramo-Vlček, odkud vyteklo do řeky Odry několik set tun ropných látek. Na podnět ostravského magistrátu uţ kriminalisté vyšetřují, kdo má tuto havárii na svědomí. Slova ministra Skalického, ţe povodně nezpŧsobily závaţné ekologické nehody, potvrzují i odborníci z postiţených oblastí. Například úředníci Okresního úřadu ve Frýdku-Místku soudí, ţe ţivotní prostředí nebylo příliš zasaţeno. "Velká voda například vyplavila kravín, několik desítek septikŧ a čističek odpadních vod. Ale myslím si, ţe se jedovaté látky v obrovském mnoţství vody rozředily a nebudou tolik nebezpečné," řekla pracovnice odboru ţivotního prostředí Lenka Filipová. Několik tun odpadních vod podle ní vyteklo i z papírny Biocel Paskov. Dodala, ţe úředníci nebudou zjišťovat viníky ekologických havárií, protoţe jsou přesvědčeni, ţe jediným viníkem je velká voda. V areálu koţeluţen Toma v Otrokovicích unikla kyselina mravenčí, kterou likvidovali hasiči z deseti sborŧ. "Výpary ze sudŧ zpŧsobily hasičŧm silné pálení očí, další následky však kyselina neměla," uvedl Vladimír Hanák ze zlínského hasičského sboru. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 418 - 871. Greenpeace by uvítalo ekologické domy Skóre: 0.87 Název: Greenpeace by uvítalo ekologické domy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 25.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 25.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970725010030 Klíčová slova: ekologické (2), ţivotní, prostředí Greenpeace by uvítalo ekologické domy P r a h a - Ekologické hnutí Greenpeace navrhlo program, podle něhoţ by nové a rekonstruované domy v oblastech zničených záplavami byly postaveny tak, aby co nejméně zatěţovaly ţivotní prostředí. Domy by měly být dobře zateplené, vybavené úspornými spotřebiči a jako zdroj elektřiny a tepla by se měly vyuţívat obnovitelné zdroje energie. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

419 - 884. Osmnáct miliard korun by mělo pomoci zkrotit řeky Skóre: 0.80 Název: Osmnáct miliard korun by mělo pomoci zkrotit řeky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.07.1997 Str.: 1 Zpracováno: 28.07.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970728010002 Klíčová slova: ekologické Osmnáct miliard korun by mělo pomoci zkrotit řeky B r n o - Po tvrdé lekci, kterou lidem udělila tři týdny trvající katastrofální povodeň na Moravě a ve východních Čechách, se začíná rýsovat, kolik peněz by stály úpravy říčních tokŧ, jimiţ by bylo moţné mírnit následky případných příštích povodní. Společnost Povodí Moravy uţ předběţně spočítala, ţe by se do takových úprav muselo investovat kolem osmnácti miliard korun, a to pouze na tocích spadajících pod toto povodí. Mezi tyto náklady přitom vodohospodáři nepočítají nutné úpravy krajiny a zalesnění, které stát financuje ze zvláštních fondŧ. "Při úvahách, jak zabránit dalším povodním, přehodnocujeme vodohospodářský plán. Například místo dvou přehrad pŧvodně uvaţovaných na Bečvě u Teplic a na řece Moravě u Hanušovic navrhujeme dnes postavit jen hráze. Krajina za nimi by se zaplavila jen za povodně. U Mohelnice na řece Moravě je taková hráz, zvaná odborně suchý poldr, uţ vyprojektována," řekl technický ředitel společnosti Povodí Moravy Václav Košacký. Povodí uvaţuje také o tom, ţe upraví hráze a umístí do nich propusti a stavidla. Tak by bylo moţné dostat vodu, která se při povodni vlije za hráze, zase zpět. "Naše představa o celkových nákladech se zatím pohybuje kolem osmnácti miliard korun," řekl Košacký. Ředitel nadace Partnerství, která podporuje ekologické projekty v celé zemi, Miroslav Kundrata, však před jakýmikoliv neuváţenými výdaji dŧrazně varoval. "Já vím, ţe veřejnost čeká na rychlou reakci, avšak potřebujeme především poctivou analýzu. Ta mŧţe být hotova tak koncem roku. Přesvědčení, ţe máme stavět další hráze, to je nemístné zúţení problému," prohlásil Kundrata. Poţaduje, aby peníze nebyly v rukou jedné profesní skupiny lidí, například vodohospodářŧ, ale aby o jejich vyuţití diskutovali všichni, kdo mají s krajinou kolem řeky něco společného. "Názor, ţe řeku lze spoutat hrázemi a přehradami, se přeţil. Je třeba vrátit údolní nivě Moravy její pŧvodní funkci. Jen zbytky luţních lesŧ podél řeky Moravy zachytily více vody neţ všechny přehrady," prohlásil. Navíc Kundrata zpochybnil poměr mezi výdaji, které budou ţádat vodohospodáři, a výdaji na program úpravy krajiny. Na to, aby byla příroda schopna více vody zadrţet, totiţ stát ročně věnuje zhruba čtvrt miliardy korun. "Mnoho věcí lze řešit s minimálními výdaji. Například jinak uspořádat pole a skladbu plodin. Ale je to náročnější na organizaci a spolupráci mezi resorty. A to je právě to, co příliš neumíme," dodal Kundrata.

(Viz Většina měst není... str. 4) Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

420 - 886. EKOLOGY ZAHNAL DÉŠŤ Skóre: 0.91 Název: EKOLOGY ZAHNAL DÉŠŤ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.07.1997 Str.: 6 Zpracováno: 28.07.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970728010140 Klíčová slova: EKOLOGY (3), ekologové, ţivotního, prostředí EKOLOGY ZAHNAL DÉŠŤ z dopisŧ redakci Reaguji na zprávu Ekology odehnal déšť od Temelína (MF DNES 8. července). Velice mě tato informace potěšila. Ani ne tak proto, ţe déšť ukončil plánovanou blokádu staveniště, ale opět se ukázalo, kdo vlastně tito radikální ekologové jsou. Kdyţ s něčím nesouhlasím a chci proti tomu bojovat, nemohu přece měnit své názory jako počasí a čekat, aţ bude pěkně svítit slunce, a budu "aktivně" sedět či leţet na zemi, opalovat se, vykřikovat hesla a nakonec vtrhnu na soukromý pozemek. Stejně směšné je drţet hladovku mezi snídaní a večeří a v případě hladu si odskočit na "minutku". To dokáţe kdokoli, kdo neumí jinak vyniknout před ostatními. Posoudit morální úroveň těchto ochráncŧ ţivotního prostředí mŧţe kaţdý soudný člověk sám. Váţím si odborníkŧ v kaţdém oboru, ekology nevyjímaje, ale podobné křiklounské akce jejich práci znevaţují. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jan Ševčík, Lelekovice (občan) –

421 - 889. Potopa vyhladila některé rostliny a divoká zvířata Skóre: 0.80 Název: Potopa vyhladila některé rostliny a divoká zvířata Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 29.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970729010027 Klíčová slova: ekologického, ochrany, přírody Potopa vyhladila některé rostliny a divoká zvířata P r a h a - Mohutné záplavy, které po tři týdny suţují přes jednu třetinu celé země, se podepsaly také na desítkách rostlinných a ţivočišných druhŧ. Ačkoliv stále ještě není moţné říci, jak velké škody voda napáchala, odborníci z řad ochráncŧ se obávají, ţe některé rostliny a zvířata z lesŧ a polí na dlouhé časy zmizí. "Voda zničila mnoţství přirozených hnízdišť zejména vodního ptactva - břehulí říčních a ledňáčkŧ," řekl Ivo Otáhal ze Stanice pro záchranu ţivočichŧ v Bartošovicích na Novojičínsku. "Voda však ohrozila i hnízda ptákŧ na loukách a v rákosí u rybníkŧ." To by podle ochranářŧ mohlo znamenat, ţe se podél vodních tokŧ nebývale rozmnoţí hmyz, jehoţ počet nebudou chybějící ptáci regulovat. Přemnoţení hrozí také u potkanŧ. "Nedovedu si pro ně představit lepší podmínky pro ţivot, neţ jaké právě panují na Moravě," říká Karel Jech z ekologického hnutí Greenpeace. "Velké mnoţství jejich přirozených nepřátel uhynulo - ať uţ psi, nebo kočky - a navíc se ve vesnicích i v ulicích měst válí spousta materiálu, kterým se ţiví," míní Jech. V některých oblastech se ochranáři zase pomalu loučí se vzácnými druhy zvířat, které se jim podařilo v kraji zachovat. Například na Novojičínsku byly v posledních letech spatřeny vydry a ondatry, ochranáři se však obávají, ţe je zahubila rozbouřená kalná voda. "Bojím se, ţe ondatry a vydry po letech, kdy se podařilo je znovu vrátit do krajiny, vodní běsnění nepřeţily," řekl Otáhal. Naopak předseda Českého svazu ochráncŧ přírody v Hradci Králové Václav Záruba se domnívá, ţe povodně přírodě nijak nevadí. "Umí se s nimi vyrovnat. A například hornímu toku Úpy podle Záruby valící se povodňová vlna jen prospěla. "Vypláchla vše, co na březích nemělo být, divoké skládky, plevel, který profil řeky stále zuţoval. Prostě přirozená revitalizace, znovuoţivení toku, které je v přírodě naprosto běţné a potřebné," řekl Záruba. Ten tvrdí, ţe divoké vody volné zvířeně v okolí řek nijak neuškodí. "Utopí se nějací hraboši a krtci, zbytek si poradí," řekl. Řádění divoké vody odnesla značná část rostlinstva. "Zatím se to nedá ještě říci přesně, protoţe některé rostliny dokáţí pod vodou přeţít i déle neţ tři dny. Ovšem tam, kde se voda drţí, je všechno ztraceno," říká Jech z Greenpeace. "Rovněţ u zemědělských plodin, pokud jsou zaplavené déle neţ tři dny, se mŧţeme s veškerou úrodou rozloučit." Voda, která se krajem prohnala právě v době, kdy byla zralá semena nejrŧznějších plevelŧ, by podle Jecha mohla zpŧsobit jejich přesunutí jinam. "Hrozí, ţe obávaný plevel křídlatka - se dostane ze

severní Moravy na jiţní. To by bylo velmi nepříjemné, protoţe je to plevel, kterého se zbavuje přinejmenším tak špatně jak bolševníku velkokvětého," dodal Jech. Menším pesimistou je botanik Vladimír Faltus z pardubické agentury ochrany přírody a krajiny: "Některá stanoviště vzácných druhŧ, například lilie zlatohlavé, či lokality klokoče v údolí Orlice byly poškozené, utrţené s břehy či zaplavené bahnem, ale vyhubeny zřejmě nebudou. Spíše se přesunou jinam," vysvětlil. Zpracovatel: Anopress IT a.s –

422 - 897. Stavbě galvanovny ekologové asi nezabrání Skóre: 0.87 Název: Stavbě galvanovny ekologové asi nezabrání Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 30.07.1997 Str.: 5 Zpracováno: 30.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970730010026 Klíčová slova: ekologové (2) Stavbě galvanovny ekologové asi nezabrání krátce z regionŧ K r a l o v i c e - Ekologové jiţ zřejmě definitivně ztratili šanci zablokovat výstavbu výrobny sanitárních armatur s galvanovnou v Kralovicích na Plzeňsku. Německá firma Hansa, která chce postavit komplex se zařízením, jeţ podle názoru aktivistŧ nevyhovuje normám v její mateřské zemi, totiţ získala od stavebního úřadu v Kralovicích potřebné stavební povolení. Aktivisté nyní napadají jiţ jen procesní chybu úředníkŧ, ale s protestem pravděpodobně neuspějí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

423 - 899. V obchodech ubývá bezfosfátových pracích práškŧ Skóre: 0.89 Název: V obchodech ubývá bezfosfátových pracích práškŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 31.07.1997 Str.: 4 Zpracováno: 31.07.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970731010033 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotní (2), ţivotnímu, ekologické, ekologŧ, ţivotního V obchodech ubývá bezfosfátových pracích práškŧ B r n o - Zatímco v zahraničí není problém koupit bezfosfátové prací prášky, které méně škodí ţivotnímu prostředí, v tuzemsku je tomu jinak. "Chodí za námi lidé z Brna, Uherského Hradiště, ale i z Českých Budějovic a stěţují si, ţe prášky bez fosfátŧ nemohou sehnat," řekla Yvonna Gaillyová z ekologické poradny Veronica. "Sháněla jsem bezfosfátové prací prášky snad v deseti obchodech v centru i jinde, ale na ţádný jsem nenarazila," vylíčila obyvatelka Brna Lenka Bílová informace ekologŧ. Bílová si tak nyní v obchodech vybírá alespoň prášky, které obsahují co nejméně fosfátŧ, a pokud pere v rukách, pouţívá raději mýdlo. Šárka Jirásková z firmy Procter & Gamble uvedla, ţe společnost vyrábí několik druhŧ práškŧ. Soudí, ţe jejich dostupnost mŧţe ovlivnit sám spotřebitel tím, ţe je bude v obchodech vyţadovat. "Hlavní funkcí fosfátŧ je změkčování vody a zvýšení účinnosti práškŧ. Fosfáty nejsou toxické pro člověka ani pro ţivotní prostředí." Podle Jiráskové má kaţdý prášek včetně mýdla vliv na ţivotní prostředí, ale dodrţením doporučené dávky lze udrţet tento vliv na nejniţší moţné úrovni. "Ani úplné odstranění fosfátŧ z práškŧ nepostačí ke sníţení obsahu fosforu v povrchových vodách pod kritickou hladinu," tvrdí. Fosfor se totiţ do vody dostává i ze zemědělství, prŧmyslu a lidských exkrementŧ. Yvonna Gaillyová z poradny Veronica upozornila, ţe letos jsou některé prášky, které byly loni jenom bezfosfátové, k dostání i s fosfáty. "Je proto třeba pečlivě číst etikety. Bezfosfátové prášky jsou někdy jenom ve velkých obchodech. Například od Procter & Gamble lze občas sehnat jenom moher, který je však určen pouze na praní jemného prádla a vlny," řekla Gaillyová. Ekoloţka se domnívá, ţe chybí zákon či spotřebitelský tlak na výrobce. Existuje sice dobrovolná dohoda ministerstva ţivotního prostředí s výrobci, ale je velmi benevolentní a neobsahuje termíny a hodnoty, jak se mají fosfáty v prášcích omezovat. "Navíc například Henkel přestal na obaly psát, co přesně prášek obsahuje," tvrdí Gaillyová. Výrobce pouze uvádí, ţe v prášku jsou změkčovací látky. Ţádný zákon mu totiţ nepředepisuje, aby přesné sloţení uváděl. Fosfáty ve vodě podporují takzvané kvetení, rozmnoţování sinic. Ve vodě se pak nejenom nelze koupat, protoţe mŧţe zpŧsobovat koţní alergie a záněty spojivek, ale také se těţko upravuje na pitnou vodu. Sinice navíc spotřebovávají kyslík a jiné organismy ve vodě hynou. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 424 - 906. Auta: poţehnání, či prokletí? Skóre: 0.80 Název: Auta: poţehnání, či prokletí? Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.08.1997 Str.: 10 Zpracováno: 02.08.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970802010165 Klíčová slova: ekologická Auta: poţehnání, či prokletí? Rozumem nadané automobily ovládají lidi. Bitevní vozidla pálící po sobě v ponurých uličkách měst budoucnosti. Bouračky jako zázračné afrodisiakum. Literární a filmové motivy zboţňující či zatracující plechové krabičky na čtyřech kolech ukazují, jak výjimečný vztah k nim lidé mají. Po revoluci i obyvatelé české kotliny. Nakupují auta, vozí se v nich, zabíjejí se v nich a dýchají jejich jedovaté výpary. Zatímco na čistotu řek, na zplodiny z továren, na tvářnost krajiny pŧsobí kapitalismus blahodárně, výfukovými plyny nás otravuje. Vézt se za volantem je pohodlnější neţ plahočení se veřejnou dopravou. Naopak hluk a pach jsou velmi nepohodlné. Paradox, ve kterém uţ léta ţije většina civilizované společnosti, nás tedy dostihl: bez auta ani ránu, ale, k čertu, proč zákon nezakáţe ta cizí páchnoucí vozítka?! Zelení kritici si malují krajinu brázděnou jen nehlučnými a nekouřícími rychlíky, do nichţ rádi nastupují ukáznění lidé. Vzdali se své lenosti a nemalých peněz kvŧli čistému ovzduší. Nic proti této idyle, ale je stejně nepravděpodobná jako vzpoura inteligentních automobilŧ. Světem vládnou vášně a touha po vlastním voze nepatří k těm nejslabším. Na druhou stranu je však zjevné, ţe pro ochranu dětí, starých lidí, ba i jedincŧ v plné síle dělají úřady málo. Loňský nepovedený smogový poplach v Praze byl krutým výsměchem veškeré regulaci. Chabě se zatím pracuje na výměně ţravých polykačŧ benzinu úspornými auty s katalyzátory. Samozřejmě, země je chudá a všechny ty embéčka, moskviče a trabanty není moţné zakázat. Lze však vyvinout tlak na to, aby lidé spořili na modernější vozy. V problémových městech je nutno inteligentně dopravu omezit a sáhnout i po nepříliš populárních opatřeních, jako jsou sudá a lichá čísla ve smogových dnech. Lze téţ pomáhat k tomu, aby se stala ekologická doprava pro lidi přitaţlivější a finančně výhodnější. S automobily je to prostě jako s ostatními výdobytky techniky: zrušit je nechceme, ani nemŧţeme. Ve vlastním zájmu však s nimi musíme únosně a inteligentně ţít. Martin Komárek (novinář) Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

425 - 910. Obyvatele velkých měst začíná čím dál více dusit doprava Skóre: 0.91 Název: Obyvatele velkých měst začíná čím dál více dusit doprava Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 02.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970802010020 Klíčová slova: prostředí (5), ţivotního (4), ekologické, ekologičtější, ţivotní, Ekologové Obyvatele velkých měst začíná čím dál více dusit doprava P r a h a - Sedm let od listopadu 1989 jsou v republice mnohem čistější řeky a jezera, sníţila se rozloha poškozených lesŧ a na mnoha místech, kde se v minulosti mnohdy kvŧli prachu nedalo ani dýchat - je to o poznání lepší. Dnes však na obyvatele větších měst číhá především jiný nepřítel: výfukový kouř z rozmáhající se automobilové dopravy. Republika se tak za několik let vyrovnala vyspělejší Evropě, kde doprava patří mezi nejváţnější ekologické hrozby. Na potíţe, které mŧţe přinést astronomický rŧst počtu osobních aut, upozorňovalo ministerstvo ţivotního prostředí uţ před dvěma lety. Nejčerstvější údaje ministerstva všechna varování potvrzují. Od roku 1990 mnoţství oxidu dusíku vypouštěné do ovzduší klesalo, loni však nabrala křivka opačný směr - do ovzduší se dostalo více tohoto plynu neţ v roce předchozím. Úřad Jiřího Skalického si tuto změnu vysvětluje právě rozvojem automobilismu, oxidy dusíku totiţ vznikají také při spalování benzinu a nafty. Například v Praze automobily vypustí z výfukŧ do ovzduší více neţ dvakrát více škodlivin neţ všechny kotelny ve městě dohromady. Vyhlídky do budoucna přitom nejsou optimistické, počet aut by měl ještě rŧst. Před sedmi lety jich bylo zhruba 2,4 milionu, vloni se počet osobních vozŧ vyšplhal na 3,3 milionu. Ministerstvo ţivotního prostředí se proto obává, ţe se do ovzduší dostane ještě více oxidŧ dusíku neţ v loňském roce. "Budeme rádi, kdyţ se situace nebude alespoň zhoršovat," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Oxidy dusíku mohou podle lékařŧ zpŧsobit záněty prŧdušek nebo plic. "Epidemiologické studie dokazují, ţe roste počet dýchacích chorob u dětí mladších dvanácti let vystavených vysokým koncentracím oxidu dusičitého. Opakovaná onemocnění dýchacích cest v dětství jsou navíc povaţována za rizikový faktor, který se v dospělosti projeví na počtu onemocnění plic," uvedl Miroslav Šuta v publikaci Účinky výfukových plynŧ z automobilŧ na lidské zdraví. Kvŧli dopravě uţ několikrát zaţila zimní smogové situace Praha, vysoké koncentrace oxidŧ dusíku se ovšem uţ objevily také v Plzni nebo Hradci Králové. Náměstek Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch upozornil na další "automobilové" nebezpečí, které se dříve či později také objeví - letní přízemní smog. "Buďme rádi, ţe letos máme studenější léto a slunce tolik nesvítí," řekl náměstek. Ke vzniku přízemního smogu je totiţ zapotřebí kromě oxidu dusíku a těkavých organických látek, které vznikají

spalováním benzinu, také sluneční záření. Americké výzkumy navíc dokazují, ţe "ozonové" látky mohou vyvolávat rakovinu. V Německu je přitom výskyt letního fotochemického smogu uţ téměř běţným jevem a v některých oblastech uţ kvŧli tomu byla omezena rychlost. Ministři spolkových zemí se dohodli, ţe při obdobných situacích bude zakázáno jezdit autŧm bez katalyzátorŧ a vozidlŧm s dieslovými motory. Kvŧli dopravě bude rovněţ čím dál více lidí trpět nadměrným hlukem. Uţ nyní ţije v příliš hlučném prostředí zhruba čtyřicet procent Praţanŧ, v jiných městech je to dvacet aţ třicet procent lidí. Ochránci přírody vyčítají vládě, ţe si nebezpečí spojená s nárŧstem počtu vozidel nedostatečně uvědomuje a podporuje individuální automobilismus před ekologičtější ţeleznicí a autobusovou dopravou. Zatímco před čtyřmi lety jelo po ţeleznici 242,2 milionu pasaţérŧ, loni to bylo 219 milionŧ. Linkovou autobusovou dopravu vyuţilo v roce 1993 více neţ 702 milionŧ osob, v loňském roce uţ jen 504 milionŧ. "Nejsem členem ţádné automobilové lobby," obhajuje se však ministr dopravy Martin Říman, podle něhoţ věnuje jeho úřad stejnou pozornost všem druhŧm dopravy. Odborníci poukazují na to, ţe lidé jsou stejně jako jinde ve světě pohodlní a raději vytáhnou auto z garáţe, neţ by šli na vlak či autobus. "Ten, kdo si jednou zvykl na auto, se uţ těţko vrací do autobusu městské hromadné dopravy," řekl před časem Karel Weiss z odboru ochrany ovzduší ministerstva ţivotního prostředí. Jedním z opatření, jak omezit negativní vliv dopravy na ţivotní prostředí, je několik let platný zákon, podle něhoţ se nesmějí vyrábět auta bez katalyzátorŧ. Do republiky není ani moţné dovézt vŧz bez tohoto zařízení. Katalyzátor má však zatím jen asi pětina aut. A při popojíţdění městem se beztak jeho účinek výrazně sniţuje. Města se sama snaţí dopady automobilismu mírnit. Praţský magistrát vydal vyhlášku, podle níţ budou muset řidiči při vyhlášení smogové situace při zastavení delším neţ jedna minuta kromě stání na křiţovatce vypínat motory aut. Nebudou povoleny ani okruţní jízdy městem. Ekologové poukazují také na to, ţe řada měst včetně Prahy nemá dosud postaveny silniční obchvaty. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

426 - 915. Odpadŧ přibývá: zemi hrozí, ţe ji zbytky zahltí Skóre: 0.93 Název: Odpadŧ přibývá: zemi hrozí, ţe ji zbytky zahltí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.08.1997 Str.: 3 Zpracováno: 05.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970805010053 Klíčová slova: prostředí (6), ţivotního (5), Ţivotní, ekologické, Ekologičtí Odpadŧ přibývá: zemi hrozí, ţe ji zbytky zahltí P r a h a - Ţivotní prostředí se za posledních sedm let podle měřitelných ukazatelŧ zlepšilo. Velké podniky musí odsiřovat své provozy a do ovzduší uniká méně oxidu siřičitého, ve městech a v továrnách vyrŧstají nové čistírny odpadních vod, takţe řeky jsou čistší neţ před lety. Zdánlivá idyla má však také stinnou stránku: od listopadu 1989 neustále přibývá odpadŧ. "Je to celosvětový problém, jak roste spotřeba, zvyšuje se i mnoţství odpadu," řekla ředitelka odboru odpadŧ ministerstva ţivotního prostředí Vlastimila Mikulová. Zatímco však vyspělejší země značnou část odpadu znovu vyuţijí, v republice končí většinou na skládce. "Trendem ve světě je, ţe se mnoţství odpadu zvyšuje. Zároveň se ale zpracovává. Odpady se recyklují nebo se spalují a teplo se vyuţívá například k ohřívání vody. Skládka je aţ na posledním místě," potvrzuje výkonný ředitel Svazu odpadového prŧmyslu Josef Vančura. SKLÁDEK SICE UBYLO, ČERNÉ VŠAK ZŦSTALY Podle posledních údajŧ ministerstva vzniklo loni v zemi 96,6 milionu tun odpadu, přičemţ v roce 1995 bylo toto číslo o více neţ šest milionŧ niţší. Začátkem devadesátých let ministerstvo uvádělo, ţe ročně vznikne přibliţně padesát milionŧ tun odpadŧ. "Skládkování je dominantním zpŧsobem zneškodňování odpadŧ," stojí ve zprávě, kterou v září dostane na stŧl vláda. Nehrozí tedy nebezpečí, ţe se republika v budoucnu zahltí svým vlastním odpadem? "Myslím, ţe tento problém musíme vyřešit, nic jiného nám nezbývá, jinak bychom skutečně mohli být zavaleni odpadky," míní Vančura, podle něhoţ je moţné sníţit objem odpadŧ ukládaných na skládkách aţ na patnáct či dvacet procent. "Prvním správným krokem je lepší evidence odpadu," podotkl. Ministerstvo ţivotního prostředí pokládá za přínosné, ţe se sníţil počet skládek. V roce 1992 jich evidovalo více neţ dva tisíce, loni počet skládek klesl na 380. Odborníci však poukazují na to, ţe v zemi zŧstávají tisíce černých skládek. Bývalý ministr ţivotního prostředí Bedřich Moldan kritizuje, ţe státní ekologické instituce mají málo lidí, kteří by dohlíţeli na dodrţování zákonŧ. "Na západě je lidí v terénu mnohem více," vysvětluje Moldan hlavní dŧvod, proč jsou některé regiony černými skládkami doslova posety.

NOVÝ ZÁKON SE BUDE TÝKAT ÚPLNĚ VŠECH Ministerstvo ţivotního prostředí si hodně slibuje od nového zákona o odpadech, který začne platit od příštího roku. Jeho hlavním smyslem je sníţit mnoţství odpadu a vyvíjet tlak, aby většina zbytkŧ nekončila na skládkách. "Postupně se to snad podaří," doufá pracovnice ministerstva Vlastimila Mikulová. Zákon se výrazně dotkne všech domácností, neboť lidé budou muset třídit svŧj domácí odpad. Případy z některých měst, kde lidé dobrovolně oddělovali papír, sklo či umělé hmoty, ale zbytky stejně končily na jedné hromadě na skládce nebo ve spalovně, však mohou výrazně nalomit ochotu podřídit se přísnému reţimu třídění. "Před pár lety se v Praze na Jiţním Městě a sídlišti Košík třídil odpad. Jedna z firem tam rozmístila barevné nádoby na oddělený sběr, uskutečnila se propagace této akce, lidé vše disciplinovaně plnili. Občas se však stalo, ţe viděli, jak byly nádoby vysypávány do jednoho sběrného vozu. Dnes uţ jsou občané nedŧvěřiví k jakékoli podobné akci," uvedl šéfredaktor časopisu Odpady Tomáš Řezníček v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Podobná situace nastala nedávno i v Brně, kde sice stojí kontejnery na plasty, ale zbytky umělé hmoty stejně končily v plamenech spalovny. Ekologičtí aktivisté se na nový odpadový zákon dívají spíše s nedŧvěrou. "Přebíráme konzumní styl ţivota ze Západu, ale nejsme na něj připraveni. Líbí se nám výrobky, které jsou zabaleny nejlépe v několika obalech. Mnoţství odpadu bude ještě přibývat," soudí ředitelka české pobočky Greenpeace Hana Pernicová. Kritizuje, ţe parlament nepřijal návrh, podle něhoţ by vláda musela do konce roku připravit speciální zákon o obalech. Ministerstvo ţivotního prostředí i Svaz odpadového prŧmyslu nevidí situaci tak černě. "Pocítili jsme uţ například tlak rŧzných firem, které by chtěly rekonstruovat větší kotelny, aby mohly spalovat i vytříděný odpad a například ohřívat vodu pro domácnosti," sdělil ředitel svazu Josef Vančura. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

427 - 918. MÝTY A REALITA ALTERNATIVNÍ ENERGETIKY Skóre: 0.91 Název: MÝTY A REALITA ALTERNATIVNÍ ENERGETIKY Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.08.1997 Str.: 11 Zpracováno: 06.08.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970806010149 Klíčová slova: Ekologové (2), ekologická, ekologické, ekologickým MÝTY A REALITA ALTERNATIVNÍ ENERGETIKY aréna názorŧ V článku Jana Kovanice z MFD 25. 6. "Praktická otázka zní: chceme elektřinu?" se autor zamýšlí na tím, jak získat elektřinu. Jeho článek je emocionální, ale bohuţel také velmi zavádějící. "Elektřina se vyrábí v elektrárnách, čím větší generátor, tím vyšší účinnost" - zde autor zapomněl na kogeneraci, česky na teplárny. Oč jde? V téměř kaţdém větším městě a v mnoha prŧmyslových podnicích jsou výtopny, které produkují teplo pro sídliště, pro podnik. Pokud by však tyto výtopny přešly na teplárenský cyklus - to znamená, ţe by instalovaly generátor a vyráběly by kromě tepla i elektřinu, mohli bychom tak v získat aţ 3000 MW elektrického výkonu tedy o třetinu více neţ v Temelíně. Přitom by nebylo potřeba zabírat novou krajinu, stavět nové přehrady, stěhovat lidi z jejich domovŧ. Navíc, a to je velmi dŧleţité, palivo mŧţe být v teplárenském cyklu vyuţito s účinností přes 80 procent, zatímco sebelepší elektrárna je z fyzikálních principŧ nemŧţe vyuţít lépe neţ na 26 procent! Ba i Temelín dvě třetiny energie z rozštěpeného jádra vyhazuje bez uţitku do vzduchu chladicími věţemi. Navíc, pokud bychom chtěli zobecnit tvrzení o výhodnosti velkých generátorŧ, narazíme na problém regulace - čím větší zařízení, tím obtíţněji se reguluje, a tím rostou i ztráty. I zde totiţ platí zásada: co je malé, to je hezké. "Větrné, solární a geotermické elektrárny... mají svá ekologická rizika." Nevím, proč autor zmiňuje právě tyto druhy elektráren. Ani nejpotrhlejší ekologické organizace o solárních a geotermálních elektrárnách v nejbliţších letech neuvaţují. Ve světě jich funguje jen několik, víceméně jako pokusná zařízení. Větrné elektrárny je moţno v ČR stavět prakticky jen na horách. Jediným ekologickým rizikem, které je moţno větrným elektrárnám vyčíst, je pak hlučnost. Jde však o mýtus, který padne při návštěvě jakékoliv větrné elektrárny. Kromě bezprostředního okolí není obvykle nic slyšet, a při silnějším větru zaniká její hluk v šumění listí. Naproti tomu lidé z okolí atomové elektrárny Dukovany jsou uţ dnes obtěţováni velmi specifickým hlukem: falešnými radioaktivními poplachy. Jedinou skutečnou alternativou v současnosti představují právě kogenerace, sníţení energetické náročnosti drobných soukromých energetických zdrojŧ. "Ekologové by měli prosazovat deregulaci cen elektrické energie." To dělali a dělají jiţ od roku 1989, jen je nikdo neposlouchá. Na závaţnosti tohoto

problému se shodují ekologové s ekonomy. Z politických dŧvodŧ se však tento nepopulární krok odsouvá a odsouvá. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Karel Srdečný, České Budějovice (občan, aréna názorŧ) –

428 - 932. Příroda se bude ze záplav vzpamatovávat mnoho let Skóre: 0.89 Název: Příroda se bude ze záplav vzpamatovávat mnoho let Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.08.1997 Str.: 1 Zpracováno: 11.08.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970811010097 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), ochrany (2), přírody (2), ţivotním Příroda se bude ze záplav vzpamatovávat mnoho let V řadě míst voda definitivně změnila tvář krajiny P r a h a - Velká voda, jeţ se nedávno přehnala přes východní Čechy a Moravu, nezanechala po sobě jen zbořené domy a zničené silnice, ale výrazně se podepsala také na ţivotním prostředí. Řeky si na některých místech vyhloubily nová koryta, kopce se posouvaly a měnily svŧj tvar, mnohá zvířata se po záplavách přemnoţila, jiná naopak načas z některých území zcela zmizela. Vrátí se vše do starých kolejí, nebo se naopak v postiţených oblastech ráz krajiny viditelně změní? Na definitivní závěry je ještě brzo, odborníci však připouštějí, ţe povodeň narušila přírodní rovnováhu, a ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický míní, ţe napravit škody, jeţ voda napáchala na krajině i mezi zvěří, potrvá léta. Na řadě míst geologové nechápavě kroutí hlavou, místní zase mají pocit, jako by je někdo ve spánku přenesl na jiný konec republiky. Kopce, které stály na svém místě stovky milionŧ let, voda podmáčela tak, ţe se daly do pohybu. "Krajina se nám tady mění před očima jako v přírodopisném filmu," uvedl starosta Mikulŧvky nedaleko Vsetína Zdeněk Tesař a ukázal na zvlněné louky za vesnicí, které byly ještě nedávno rovné. Geologové přitom tvrdí, ţe podobné procesy normálně trvají stovky let. Část kopce se tlačí také do koryta řeky Bečvy mezi Roţnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím. V těchto případech jiţ krajina nikdy nebude vypadat stejně jako před příchodem povodní. Jinde si zase vodohospodáři lámou hlavu s tím, co udělat s řekou, která si vytvořila nové koryto a do pŧvodního se uţ nevrátila. Například v Jeseníkách velká voda rozryla některá údolí tak, ţe dnes připomínají staveniště připravené ke stavbě dálnice. Přívaly vody získaly cestou ze strání takovou sílu, ţe na mnohých místech vytvořily dlouhé hradby balvanŧ vysoké i několik metrŧ. Celé hektary smrkových lesŧ zmizely pod nánosy jemného písku a více neţ horský les vypadají jako mořská pláţ. Společnost Povodí Odry počítá s tím, ţe ještě několik měsícŧ bude koryta řek upravovat tak, aby vodě v řekách odklidila z cesty alespoň část toho, co si při povodních během několika dní sama nastavěla do cesty. Technický ředitel společnosti Otto Brosch uvedl, ţe nejdříve je třeba uvolnit vodě cestu, aby ve vesnicích nezaplavovala domy a silnice. Teprve poté bude Povodí Odry upravovat řeky tak, aby odolaly případné další povodni. "V úsecích mezi vesnicemi a městy necháme zatím řeky téct těmi koryty, která si vytvořila během povodní. Na jejich

úpravu nemáme totiţ peníze," řekl Brosch. Údolí jsou mnohde rozryta i několika novými koryty vedle sebe. Voda se tam totiţ rozlévala ze strany na stranu, a kdyţ i v jednom místě kmeny zatarasily cestu, našla si během chvilky cestu jinudy. Ministerstvo ţivotního prostředí přitom počítá s tím, ţe na některých místech uţ krajinu nebude vracet do pŧvodní podoby. "Brzy dostaneme zprávu od Agentury ochrany přírody a krajiny o tom, které krajinné prvky byly nejvíce postiţené. Agentura nám také doporučí, co vrátit do pŧvodního stavu a co ponechat tak, jak je," řekl ředitel odboru územních vazeb Jan Kender. Dodal, ţe do pŧvodního stavu by se měly vrátit například sesunuté remízky či meze, které mohou při menších povodních zadrţovat vodu a chránit lidi i majetek. Povodně ovšem stejně jako většina ţivelních katastrof nejen ničí a hubí, ale pro mnohé rostlinné i ţivočišné druhy vytváří ideální podmínky. Nedávná katastrofa tak po sobě například zanechala stovky uhynulých srn nebo zajícŧ, ale zároveň přinesla na některých místech nová loviště masoţravým zvířatŧm, která se kvŧli neočekávané hojnosti mršin budou v příštích letech mnoţit více neţ obvykle. "Na zaplavených polích se objevila spousta mrtvých zvířat a ryb, ke kterým se okamţitě přemístili masoţravci, například lišky, tchoři, vydry, jezevci, kuny i toulaví psi," říká zoolog Jiří Rejl z Agentury ochrany přírody v Pardubicích. Upozorňuje, ţe zvířata, která mají třeba jen jednorázově dostatek potravy, přivedou příští rok na svět mnohem více mláďat. "Přemnoţená zvířata budou bojovat o své teritorium, a začnou se proto od příštího roku objevovat i na vesnicích nebo ve městech, kde v minulosti na ně lidé vŧbec nenarazili," řekl Jiří Rejl. Lidé z malých obcí a usedlostí se proto jiţ začínají obávat, ţe jim jejich domácí zvířata budou dávit přemnoţení dravci. Na některé z těchto zvířat však mŧţe mít úhyn drobných hlodavcŧ naopak neblahý vliv. Pracovník odboru ţivotního prostředí v Uherském Hradišti Květoslav Fryšták uvedl, ţe na polích zahynulo velké mnoţství myší, hrabošŧ a králíkŧ. "Má to přímý vliv na dravé ptáky. Mŧţe se výrazně sníţit například počet poštolek," řekl Fryšták. Zoologové upozorňují, ţe bude trvat několik let, neţ se počty přemnoţených i uhynulých zvířat dostanou do dřívější rovnováhy. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

429 - 934. Energetika nesmí spoléhat na jednoduchá řešení Skóre: 0.84 Název: Energetika nesmí spoléhat na jednoduchá řešení Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.08.1997 Str.: 6 Zpracováno: 11.08.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970811010062 Klíčová slova: ekologicky (2) Energetika nesmí spoléhat na jednoduchá řešení Jan Kovanic v článku Praktická otázka zní: Chceme elektřinu? (MF DNES 25. června) správně pojmenovává řadu problémŧ české energetiky a nabízí řadu podnětŧ k zamyšlení. Přesto jím navrhovaná řešení nejsou dostatečná: na jedné straně hrubě podceňuje moţnosti úspor, na druhé pak otázku nových zdrojŧ nemístně zjednodušuje na volbu mezi elektrárnami jadernými a uhelnými. Není pochyb o tom, ţe nutnou podmínkou k šetrnému chování spotřebitelŧ je odstranění kříţových dotací. Při úplné deregulaci cen je však nezbytná jistá opatrnost: dokud v elektroenergetice neexistuje konkurenční prostředí, uvolnění cen nepovede stávající monopoly (ČEZ) k vyšší efektivitě, nýbrţ pouze ke zvyšování zisku. Elektroenergetika potřebuje především rychlou liberalizaci trhu, po které jiţ nebude nutné ani moţné, aby o cenách rozhodovali ministerští úředníci nebo poslanci. Potenciál úspor elektrické energie je odhadován na dvacet aţ třicet procent současné spotřeby, předpovědi vývoje poptávky však s jeho vyuţitím vŧbec nepočítají. Elektroenergetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu (tedy spotřeba elektřiny na jednotku HDP) je v České republice ve srovnání s vyspělým světem více neţ dvojnásobná a neklesá. Naše pozornost musí být soustředěna především na její sníţení. Bohuţel o tolik potřebném zákonu o hospodaření s energií se stále pouze mluví. Autor však poněkud zjednodušuje i druhou stranu energetiky: moţnosti výroby elektřiny. Předpokládá-li ve své úvaze, ţe se musíme smířit buď s jadernými monstry, nebo se severočeskou pánví napěchovanou tepelnými elektrárnami, opomíjí rozsáhlé moţnosti celé plejády alternativních zpŧsobŧ, které jsou k dispozici. Značný potenciál představuje především decentralizace zdrojŧ namísto dosavadní koncepce malého počtu velkých elektráren. Jen kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve stávajících výtopnách (takzvaná kogenerace), ekologicky nesrovnatelně přijatelnější řešení, které umoţňuje proud vyrábět de facto bez nových zdrojŧ, nabízí 3000-3500 MW dosud nevyuţité energie. Rozšíření kogenerace, podobně jako rozvoji úspor, brání především nedostatek finančních prostředkŧ - přitom Temelín denně spolyká dvacet milionŧ korun, náklady na něj neustále rostou a dokončení se prakticky nepřibliţuje. Je nejvyšší čas výstavbu tohoto ekonomického nesmyslu pozastavit a znovu zodpovědně zváţit, která cesta k pokrytí poptávky po elektrické energie je skutečně nejlevnější. Podobné rozvaze se ostatně tak či onak nevyhneme, neboť jiţ dnes je jasné, ţe Temelín před odstavením

neodsířených uhelných blokŧ na severu Čech, jejichţ část měl nahradit, do provozu uveden nebude. Problém budoucnosti elektroenergetiky nelze zúţit na otázku, zda stavět jaderné nebo tepelné elektrárny. Moţnosti úspor a decentralizovaných zdrojŧ, ekologicky i ekonomicky nesrovnatelně přijatelnější, se přímo nabízejí. Bylo by nerozumné odmítnout. Karel Polanecký, Hnutí DUHA Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

430 - 935. Vzácné orly mořské mohla vyhnat téţ letadla, soudí ornitologové Skóre: 0.80 Název: Vzácné orly mořské mohla vyhnat téţ letadla, soudí ornitologové Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 11.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970811010140 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Vzácné orly mořské mohla vyhnat téţ letadla, soudí ornitologové Č e s k á L í p a - Jeden z nejvzácnějších druhŧ dravých ptákŧ, kteří se na území republiky vyskytují - orel mořský -, zřejmě opustil severní Čechy. Hnízdo páru, který se na začátku devadesátých let usadil v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku, totiţ zeje prázdnotou. Příčina je pak podle podle ornitologŧ zdánlivě kuriózní: dravce mohla vypudit motorová rogala a lehká letadla z nedalekého sportovního letiště v Hradčanech. "Orlové mořští hnízdí v korunách vysokých stromŧ. Pohyb rogala nad jejich hnízdy ptáky ruší a stresuje. Samice se mŧţe natolik vylekat, ţe uţ se k vejcím nevrátí," řekl Zdeněk Vitáček z českolipského vlastivědného muzea. V zemi ţije orel mořský, který patří k ohroţeným druhŧm, uţ jen v jiţních Čechách, kam byl v osmdesátých letech uměle vysazen. "Na sever republiky ho zřejmě přilákaly rozsáhlé vodní plochy," uvedl českolipský ornitolog Pavel Kurka. "Samozřejmě by se mi líbilo doporučit referátu ţivotního prostředí, aby provoz letiště v Hradčanech zakázal, ale to bych musel nejprve prokázat, ţe skutečně orla vyhnala letadla," dodal. Pilot Jiří Kočí z České Lípy však popírá, ţe by dravce vypudily stroje z hradčanského letiště. "V těsné blízkosti jsou ještě dvě další letiště - na Špičáku a Ramš. Lze těţko odhadnout, které letadlo, kdy a z kterého místa nad hnízdištěm přeletělo," soudí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

431 - 945. Rtuť z ústecké Spolchemie vytéká do Labe Skóre: 0.80 Název: Rtuť z ústecké Spolchemie vytéká do Labe Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.08.1997 Str.: 5 Zpracováno: 14.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970814010169 Klíčová slova: ekologické Rtuť z ústecké Spolchemie vytéká do Labe krátce z regionŧ Ú s t í n a d L a b e m - Více neţ dvacetkrát vyšší koncentrace škodlivé rtuti, neţ povoluje norma, se dostává z chemické továrny Spolchemie do Bíliny, která se v Ústí vlévá do Labe. "Kdyby Spolchemie měla začít plnit ekologické limity okamţitě, musela by uzavřít svou výrobu," míní Jiřina Henzlová, mluvčí Okresního úřadu v Ústí nad Labem, který podniku udělil výjimku. Spolchemie však i výjimku překračuje, inspekce jí za to loni a v letošním prvním pololetí uloţila uţ čtyři pokuty. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

432 - 946. Do čističky odpadních vod se dostal olej Skóre: 0.80 Název: Do čističky odpadních vod se dostal olej Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.08.1997 Str.: 5 Zpracováno: 14.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970814010166 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Do čističky odpadních vod se dostal olej krátce z regionŧ T r h o v é S v i n y - Do odkalovacích nádrţí čistírny odpadních vod v Trhových Svinech na Českobudějovicku uniklo v úterý ráno tisíc devět set litrŧ topného oleje, který vytekl z prorezivělého potrubí u sušičky obilí firmy Konstanta. Hasičŧm se včera podařilo pomocí vapexu olejové skvrny z čistírny odstranit. Vodní zdroje nebyly podle českobudějovických inspektorŧ ţivotního prostředí zasaţeny. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

433 - 950. Zákon usnadní přístup k ekologickým informacím Skóre: 0.95 Název: Zákon usnadní přístup k ekologickým informacím Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 14.08.1997 Str.: 5 Zpracováno: 14.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970814010041 prostředí (8), ţivotním (4), ţivotního (4), ekologické (2), ekologickým, Ekologičtí, Klíčová slova: ekologického Zákon usnadní přístup k ekologickým informacím P r a h a - Ekologičtí aktivisté, kteří se často marně pokoušejí vydolovat od státních úředníkŧ informace o ţivotním prostředí, by měli vbrzku získat významnou zbraň, jak se k poţadovaným datŧm dostat. V parlamentu totiţ leţí poslanecký návrh zákona o právu na informace o ţivotním prostředí, který by měl přístup k takovým zprávám výrazně usnadnit. "Návrh zákona mi připadá dobrý, ale měl přijít uţ před několika lety, nikoli aţ teď. Jakýkoli zákon je lepší neţ právní vakuum, které nyní panuje," řekl Karel Jech z ekologického hnutí Greenpeace. Tato organizace nyní například bezúspěšně poţaduje po Okresním úřadu v Pardubicích, aby jí poskytl povolení určující, které škodliviny a v jakém mnoţství smí pardubická Synthesia vypouštět do Labe. "Jsme přesvědčeni o tom, ţe je to věc veřejná," dodal Jech, který je ochoten vymoci si zprávu od úřadu dokonce prostřednictvím soudu. "Současný stav je skutečně velmi špatný. Mnohdy záleţí jen na vŧli státního úředníka, jaké informace poskytne," míní Miloš Kuţvart, stínový ministr ţivotního prostředí za sociální demokracii, která návrh zákona o právu na ekologické informace připravila. K navrhovanému zákonu nemá váţnější připomínky ani ministerstvo ţivotního prostředí. "Jsou to spíše jednotlivosti," připustil náměstek ministra Vladislav Bízek (ODS). Dodal, ţe v návrhu je například předepsáno, ţe vláda by měla minimálně jednou za čtyři roky projednat zprávu o stavu ţivotního prostředí. "V příslušné směrnici Evropské unie je přitom lhŧta tříletá, česká vláda zatím projednává zprávu o ţivotním prostředí kaţdý rok. Budeme navrhovat, aby vláda tuto zprávu projednala minimálně jednou za dva roky," doplnil Bízek. Ministerstvo přitom připravuje vlastní verzi zákona, protoţe speciální právní norma o právu na ekologické informace je také jednou z podmínek vstupu republiky do Evropské unie, která před sedmi lety přijala směrnici o volném přístupu k informacím o ţivotním prostředí. "Výsledky naší práce chceme pouţít jako připomínky k poslaneckému návrhu. Pokud vláda ani parlament tento návrh neschválí, budeme v přípravě naší verze pokračovat," uvedl Bízek. Zákon by přitom uvítali i mnozí státní úředníci. Ti se totiţ mnohdy bojí určitá data poskytnout, aby se například nedostali do konfliktu s firmou, jíţ se informace týkají. "Státní orgány volají po tom, aby byla co nejdříve přijata zákonná norma, která by jasně vymezila rozsah poskytovaných informací," uvedl vedoucí referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v

Pardubicích František Kašpar v dopise pro hnutí Greenpeace. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

434 - 957. Vláda odmítla poslanecký návrh zákona o ekologických údajích Skóre: 0.87 Název: Vláda odmítla poslanecký návrh zákona o ekologických údajích Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.08.1997 Str.: 5 Zpracováno: 15.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970815010032 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotního (2), ekologických, ekologické, ţivotním Vláda odmítla poslanecký návrh zákona o ekologických údajích P r a h a - Na doporučení ministerstva ţivotního prostředí odmítla vláda poslanecký návrh zákona o právu na ekologické informace. "Nikdo nezpochybňuje, ţe takový zákon je potřeba, ale ne v tomto znění," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Ministerstvo přitom pŧvodně předpokládalo, ţe zákon podpoří a doporučí jen několik drobnějších úprav. "Po podrobnějších právních rozborech jsme zjistili, ţe bychom museli předělat většinu paragrafŧ," dodal Bízek. Návrhu vyčítá ministerstvo například to, ţe obsahuje řadu vágních formulací, z nichţ není moţné přesně stanovit, kdy jsou státní úředníci povinni informaci o ţivotním prostředí poskytnout, a kdy nikoli. Ministerstvo připravuje vlastní verzi zákona, jehoţ věcný záměr by měl kabinet dostat do konce roku. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

435 - 965. Zelenomodrá pěnící látka zabíjí ryby Skóre: 0.84 Název: Zelenomodrá pěnící látka zabíjí ryby Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 18.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970818010023 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Zelenomodrá pěnící látka zabíjí ryby D o k s y - Neznámá zelenomodrá pěnící látka čas od času zakaluje potok Kačák v Doksech na Kladensku. Minulý týden jí byl potok natolik znečištěn, ţe se obyvatelé obce obrátili na hasiče, aby se ho pokusili vyčistit. Ani hasiči však se silným zakalením nic nezmohli, a tak na ně upozornili hygieniky, policii a referát ţivotního prostředí Okresního úřadu v Kladně. Zdroj znečištění se však dodnes nepodařilo zjistit. "Podobně znečištěný je potok s přestávkami uţ minimálně pŧl roku. Nikdy to však nebylo tak intenzivní," uvedl Jaroslav Fiman, před jehoţ domem potok Kačák protéká. Právě on uţ několikrát informoval hasiče a kladenské hygieniky, ţe vodu někdo soustavně znečišťuje. "Neţ jsme si toho všimli naposledy, stačila voda z potoka dojít aţ do místního rybníka, ve kterém pak uhynulo velké mnoţství candátŧ a cejnŧ," postěţoval si Fiman. Škodu odhadl minimálně na deset tisíc korun. "V odebraných vzorcích vody z potoka se našlo zvýšené mnoţství fosforu, saponátŧ a dusíku. Naopak volného kyslíku tam byl velký nedostatek," řekl vedoucí referátu ţivotního prostředí Jaroslav Obermajer, jehoţ pracovníci se případem zabývají. Přiznal, ţe zdroj znečištění se zatím nepodařilo najít. "I kdyţ jsme prošli celé povodí Kačáku, nejsme schopni identifikovat, kde je zdroj znečištění. Podle rozboru to mŧţe být jednotlivec i firma. Zcela jasné zatím je, ţe zákal nepřišel z Turyňského rybníka, ale spíše z Kamenných Ţehrovic," uvedl Obermajer. Také většina místních lidí se domnívá, ţe potok byl znečištěn v sousední obci. "Od pracovníkŧ referátu i kladenských hygienikŧ vím, ţe před čistírnou odpadních vod v Kamenných Ţehrovicích je šachtice, do níţ jsou vyváţeny obsahy jímek z obce. Pokud by se z ní při nezodpovědné manipulaci dostaly fekálie, tekly by přímo do potoka," tvrdí starosta Doks Jiří Junek. Je to však jenom domněnka, která není ničím potvrzená. Jaroslav Fiman má proto podle instrukcí hygienikŧ při dalším znečištění vody nabrat její vzorky. Ihned poté je nutné jít proti proudu potoka, aby se znečišťovatele Kačáku podařilo odhalit. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

436 - 969. Starostové jsou proti prŧzkumu Skóre: 0.80 Název: Starostové jsou proti prŧzkumu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.08.1997 Str.: 3 Zpracováno: 19.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970819010016 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Starostové jsou proti prŧzkumu R o ţ m i t á l p o d T ř e mš í n e m - Starostové 14 měst a obcí Roţmitálska nesouhlasí s geologickým prŧzkumem zlatonosných loţisek, který tu povolilo ministerstvo ţivotního prostředí. "Nesouhlas jsme vyjádřili v dopise ministru Skalickému," oznámil roţmitálský starosta František Liška. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

437 - 971. Republika stále znečišťuje okolní země, ale i z ciziny vítr přináší škodliv Skóre: 0.94 Název: Republika stále znečišťuje okolní země, ale i z ciziny vítr přináší škodliv Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970820010024 Klíčová slova: ţivotního (7), prostředí (7), Ekologickou, ekologická Republika stále znečišťuje okolní země, ale i z ciziny vítr přináší škodliviny P r a h a - Koncem 80. let vytékaly z republiky do okolních zemí řeky, které více připomínaly stoku neţ vodu. Přes hranice zejména na severozápadě Čech se k sousedŧm valil černý dým z komínŧ hnědouhelných elektráren a dalších podnikŧ. Kdyţ se otočil vítr, podobný mrak se zase přenesl zpět z území tehdejšího východního Německa. Od té doby se mnohé změnilo: české řeky se většinou opět začínají více podobat vodě, z komínŧ uniká mnohem méně zplodin. Přesto v mezinárodním srovnání nevychází Česká republiky nejlépe: země je spíše vývozcem škodlivých látek neţ jejich dovozcem. U řek je to zpŧsobeno zeměpisnou polohou republiky v srdci Evropy, řeky zde totiţ pramení a odtékají za hranice. "U látek přenášených vzduchem je to dáno zejména takovým převládajícím prouděním, kvŧli němuţ škodliviny spíše vyváţíme," řekl náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch. V dálkovém znečišťování však podle údajŧ ústavu existuje jedna výjimka, s Německem má totiţ republika zhruba vyrovnanou bilanci. Ovšem v krátkém přeshraničním znečišťování opět republika vede. Do Německa totiţ posílá vzduchem více škodlivin, neţ proudí z opačné strany hranice. Šantroch vysvětlil, ţe jiţní a východní vítr proudí obvykle pomalu, takţe zplodiny se nemohou ve vzduchu tak rozfoukat, jako kdyţ vane rychlejší vítr ze severu, tedy z Německa. "U Polska je to naopak, oni nám na krátkou vzdálenost posílají vyšší koncentrace. Poláci totiţ mají své zdroje znečištění blíţe u našich hranic neţ my, většina českých elektráren leţí blíţe k Německu," uvedl Šantroch. Dodal, ţe polské škodliviny například nepříznivě pŧsobí na lesy v Jizerských horách. Ţádná ze zemí však po svém sousedovi nepoţadovala kvŧli znečišťování svého území finanční odškodnění. Po pádu ţelezné opony totiţ převládá snaha tyto problémy řešit společně. Česká republika za poslední roky například podepsala řadu mezinárodních dohod o ochraně ţivotního prostředí. "Vztahy s okolními státy jsou dobré, ţádná argumentace typu: Kdyţ vy nám, tak my vám. Problémy řešíme společně," řekl ředitel odboru ochrany vod ministerstva ţivotního prostředí Jaroslav Kinkor. Také německá ministryně ţivotního prostředí Angela Merkelová označila loni na podzim vzájemné vztahy s Českou republikou za dobré. Přesto se vztahy s Německem uţ jednou znatelně přiostřily. Ekologickou katastrofu v zimě na přelomu let 1995 a 1996, kdy na obou stranách Krušných hor zahynulo nebývalé mnoţství stromŧ, prokazatelně zavinily české

elektrárny a podniky. Saské ministerstvo ţivotního prostředí tehdy nabídlo elektrárenské společnosti ČEZ, aby odstavila své neodsířené bloky v severočeských uhelných elektrárnách a dováţela elektřinu ze Saska. ČEZ na to však nepřistoupil. České ministerstvo ţivotního prostředí věří, ţe se podobná ekologická katastrofa v Krušných horách uţ opakovat nebude, neboť do konce příštího roku musí být podle zákona všechny elektrárny a další provozy odsířeny. Uţ dnes je v severních Čechách odsířena naprostá většina elektráren, které jsou v provozu. Také v Německu odsíření postupuje, jen Polsko zatím poněkud zaostává. "V Polsku to nebude tak rychlé jako v Čechách," řekl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek. Kvalita řek se podle většiny měřitelných ukazatelŧ rovněţ zlepšuje, i kdyţ například mnoţství dusičnanŧ zŧstává zatím na zhruba stejné úrovni. "Zlepšení kvality vody v Labi je mimořádný výsledek," uznal i saský ministr ţivotního prostředí Arnold Vaatz. "Znečištění řeky je však stále značné," dodal vzápětí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

438 - 974. Inspekce ţádá, aby národní park platil za škody při těţbě dřeva Skóre: 0.84 Název: Inspekce ţádá, aby národní park platil za škody při těţbě dřeva Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 21.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970821010036 Klíčová slova: prostředí (2), ţivotní, ţivotního Inspekce ţádá, aby národní park platil za škody při těţbě dřeva M o d r a v a - Vedení šumavského národního parku bude muset zřejmě zaplatit padesátitisícovou pokutu za to, ţe při loňské těţbě kŧrovcem napadeného dřeva poškodilo v lesích na Modravsku ţivotní prostředí. Inspekce ţivotního prostředí těţařŧm vytýká, ţe ve stanoveném termínu neupravili takzvané přibliţovací linky, po nichţ přepravovali z lesa vykácené stromy. Koryta vzniklá při odtahování kmenŧ stromŧ poté zaplavila voda, která odnesla z lesa pŧdu i ţiviny. Kromě finančního postihu proto inspekce nařídila parku asanaci poškozených částí lesa. Mluvčí národního parku Mirjam Čech řekl, ţe s rozhodnutím inspekce vedení organizace nesouhlasí. "Rozhodně se odvoláme, protoţe inspekce rozhodla chybně," míní Čech, aniţ své vyjádření nějak upřesnil. Proti rozhodnutí inspekce se moţná odvolá i Hnutí Duha, neboť povaţuje rozhodnutí inspekce za málo tvrdé. "Tuto moţnost zvaţujeme," připustil Jiří Koreš z Hnutí Duha. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

439 - 983. Kopec s třiceti tunami drahého kovu straší celou ves Skóre: 0.84 Název: Kopec s třiceti tunami drahého kovu straší celou ves Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 22.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970822010022 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologická Kopec s třiceti tunami drahého kovu straší celou ves H v o ţ ď a n y - Mít třicet tun zlata je pro obyčejného smrtelníka nesplnitelný sen. Obyvatelé malé obce Hvoţďany nedaleko Roţmitálu pod Třemšínem ve středních Čechách však mají takové mnoţství drahocenného kovu doslova za humny - v kopci zvaném Petráčkova hora. Lidé ze vsi by však byli raději, kdyby blízko jejich domova ţádné zlato nebylo. Kvŧli němu se totiţ po několika měsících znovu rozpoutaly hádky o tom, zda se mají zásoby tohoto kovu zkoumat, či nikoli, jestli se mají těţit, anebo nechat v zemi pro další generace. Po Kašperských Horách a Mokrsku u Slapské přehrady je nyní na řadě Roţmitálsko, kde zmíněná obec leţí. Většina obyvatel Hvoţďan má však pocit, ţe jejich názor na téma případné těţby zlata, stejně nikdo z odpovědných úředníkŧ neposlouchá. Lidé ze vsi totiţ sice nesouhlasí, aby britská společnost Greenwich Resources loţiska zlata zkoumala a případně těţila, ale ministerstvo ţivotního prostředí minulý týden firmě prŧzkumné práce stejně povolilo. "Nikoho náš názor nezajímá," rozčiluje se ţena před obchodem s potravinami uprostřed Hvoţďan. "Skalického zastřelit!" přitvrzuje svŧj názor na ministerské rozhodnutí další ţena a nese domŧ tašky s nákupem. MINISTR POPRVÉ SVOLIL Ministr Jiří Skalický přitom loni na podzim tvrdil, ţe jeho úřad nepovolí další prŧzkum do doby, dokud nebude určen nový mechanismus povolování geologických prací. Zatímco prŧzkum v Mokrsku skutečně nepovolil, v případě Roţmitálska rozhodl opačně. Skalického náměstek Radim Špaček tvrdí, ţe ministerstvo nemělo na výběr. Britským těţařŧm prŧzkum povolilo před dvěma lety ministerstvo hospodářství, ale firma poté upozornila na formální chyby v tomto povolení. Jelikoţ mezitím přešly kompetence s povolováním geologických prací na ministerstvo ţivotního prostředí, rozhodoval o dalším osudu prŧzkumu u Roţmitálu Skalického úřad. "Podle platného zákona je dost těţké najít dŧvody, proč prŧzkum zamítnout," řekl Špaček, který slibuje, ţe další ţádosti o povolení prŧzkumu bude úřad posuzovat velmi obezřetně. Ministerstvo přitom uţ připravilo novelu geologického zákona, podle níţ by se měla firmám šance na povolení prŧzkumu ztíţit. Úřad Jiřího Skalického sice povolil na Roţmitálsku jen prŧzkum a o případné těţbě zatím nikdo na ministerstvu nejednal, obyvatelé Hvoţďaň se přesto cítí ohroţeni. Míní, ţe

mezi prŧzkumem a těţbou uţ zbývá jen krŧček. "Takhle si tu zničit tak krásný kout země," zvyšuje hlas jedna z ţen před obchodem. PROTI PRŦZKUMU JSOU TÉMĚŘ VŠICHNI "Proti prŧzkumu je devadesát devět procent lidí," tvrdí hvoţďanský starosta Stanislav Kramosil. Na stole před ním leţí asi patnáct centimetrŧ vysoký stoh dokumentŧ, které se nějakým zpŧsobem dotýkají prŧzkumu zlatých loţisek v okolí jeho obce. "Geoindustria tu uţ před lety zlato zkoumala a zjistila, ţe v Petráčkově hoře je ho zhruba třicet tun," vytahuje starosta z hromady jeden dokument. K Petráčkově hoře to je od Hvoţďaň jen pár minut jízdy autem. Musí se přejet přes potok, který je podle starosty zdrojem pitné vody pro nedalekou Blatnou. "Co kdyţ se při těţbě potok znečistí?" ptá se Kramosil. Lesní cesta najednou končí na pláni, kde kdysi bývaly stromy. Místo nich je zde nyní hromada kamení vyvezená před lety z podzemí hory, kde Geoindustria loţisko zkoumala. Vchod do štoly je uzavřen mohutnými vraty, v okolí stojí několik zpustlých a zarostlých budov, na místě, kde dříve byly stromy, je velká hromada kamení vyvezená kdysi z podzemí hory. Nikde ani ţiváčka. Uţ od podzimu by zde zase mohl zavládnout čilý ruch, v té době zde totiţ chce firma Greenwich Resources obnovit prŧzkum. "Kdyby se tu začalo těţit, Petráčkova hora zmizí, těţit by se totiţ mělo povrchovým zpŧsobem, ve vesnici bude spousta prachu," tvrdí starosta Kramosil, který se obává i toho, ţe by případná těţba mohla ohrozit zásoby pitné vody. "Drtivá většina lidí si myslí, ţe do tohoto kraje takové aktivity nepatří," tvrdí rovněţ starosta Roţmitálu František Liška. TĚŢAŘI UKLIDŇUJÍ Zástupce britské společnosti Greenwich Resources Otokar Mikš však pokládá takové řeči za poplašnou zprávu. "Tvrzení o měsíční krajině a zmizení Petráčkovy hory jsou nesmysl," říká Mikš. Dodává, ţe prŧzkum na Roţmitálsku není zatím dokončen, a není tedy vŧbec jisté, zda firma bude usilovat i o povolení k těţbě. Ve zprávě, kterou od firmy dostala před dvěma lety radnice ve Hvoţďanech, se však o záměrech těţařŧ píše: "V oblasti loţiska Vacíkov-Petráčkova hora posoudit zásoby ekonomicky těţitelných rud, které by se mohly těţit povrchovým zpŧsobem, demonstrovat proveditelnost zaloţení těţby a začít těţit v co nejkratší době." Mikš však tvrdí, ţe získat povolení k těţbě není jednoduché. Správního řízení se totiţ účastní i dotčené obce, musí se rovněţ vypracovat ekologická studie. "V posledních dvou letech noviny a ostatní média publikovaly o zlatě téměř výhradně katastrofické vize a o seriózní informace moc zájem není. Kdyţ to lidi čtou v novinách a vidí v televizi, tak tomu věří," vysvětluje si Mikš dŧvody, proč je většina lidí v republice proti prŧzkumu zlatých loţisek. "Snaţíme se dělat osvětu, vysvětlujeme lidem, o co jde. Tam, kde nás přijali, to uţ pochopili. Uţ jsou tři obce, které proti prŧzkumu nic nenamítají - Hlubyně, Vševily a Hudčice," vyjmenovává názvy vsí Mikš. "Nejprve jsme vstoupili do sdruţení proti prŧzkumu zlata, protoţe s námi nikdo nejednal a nikoho nezajímalo, jak se na to budeme tvářit. Po nekonečných jednáních jsme já i zastupitelstvo změnili názor," vzpomíná starosta Hlubyně Jiří Karas. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

440 - 985. Ministerstvo dokončuje návrh nové verze Skóre: 0.89 Název: Ministerstvo dokončuje návrh nové verze Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.08.1997 Str.: 2 Zpracováno: 23.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970823010011 Klíčová slova: ekologické (2), ekologická (2), ţivotního, prostředí Ministerstvo dokončuje návrh nové verze P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí dokončuje návrh nové verze státní ekologické politiky. Podle ministrova náměstka Vladislava Bízka to není proto, ţe by priority nynější ekologické politiky nebyly stanoveny správně, nová koncepce by však měla například více reagovat na blíţící se vstup země do Evropské unie. "V novém dokumentu nebude nic, co by šlo proti platné politice, ale je potřeba takový text vţdy jednou za dva aţ tři roky aktualizovat," řekl Bízek. Nová ekologická politika by měla například klást větší dŧraz na opatření v říčních tocích a v krajině, aby případné povodně nenapáchaly takové škody jako letos v létě ve východních Čechách a na Moravě. Náměstek Bízek uvedl, ţe nová ekologická politika by měla být také více závazná i pro ostatní resorty. "Jde zejména o slaďování našich zákonŧ a vyhlášek s právním řádem Evropské unie. Některé směrnice se týkají ministerstva dopravy, některé prŧmyslu nebo zdravotnictví," prohlásil Bízek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

441 - 986. Na státní ekologickou strategii neberou mnozí politici a úředníci ohled Skóre: 0.98 Název: Na státní ekologickou strategii neberou mnozí politici a úředníci ohled Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.08.1997 Str.: 2 Zpracováno: 23.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970823010010 prostředí (13), ţivotního (9), ekologickou (4), ţivotní (4), ekologické (3), Klíčová slova: ekologové (2), ekologii (2), ekologickým Na státní ekologickou strategii neberou mnozí politici a úředníci ohled P r a h a - Kdyţ vláda přesně před dvěma lety přijala státní ekologickou politiku, tehdejší ministr ţivotního prostředí František Benda si mnul ruce: byl rád, ţe od té chvíle uţ nebude leţet břemeno ochrany ţivotního prostředí jen na jeho úřadu, protoţe na přijaté principy ekologické politiky budou muset brát ohled i ostatní ministři a úředníci. Jak se tato Bendova představa od té doby naplnila? Opozice i nezávislí ekologové soudí, ţe nikoli. Vedení ministerstva ţivotního prostředí naopak tvrdí, ţe na ţivotní prostředí se ohled bere. Přiznává však, ţe ne vţdy a na všech ministerstvech. "Ekologickou politiku s výjimkou odborných úředníkŧ nikdo pořádně nerespektuje," tvrdě odsoudil přístup státních institucí zástupce ředitele Centra Univerzity Karlovy pro otázky ţivotního prostředí a člen Společnosti pro trvale udrţitelný rozvoj Ivan Rynda. Ten je navíc přesvědčen o tom, ţe ekologickou politiku mnozí poslanci či někteří ministři ani neznají. "Zhodnocení dopadu na ţivotní prostředí by mělo být součástí kaţdého zákona, coţ se absolutně nedělá," dodal Rynda. Stínový ministr ţivotního prostředí za sociální demokracii Miloš Kuţvart míní, ţe na ekologii se nebere ohled ani při přípravách rŧzných dlouhodobých koncepcí, například dopravní strategie. S tím souhlasí i Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha: "Na jedné straně se rozpadá veřejná doprava, chystá se rušení regionálních tratí, a na straně druhé ministerstvo podporuje rŧst automobilové dopravy, neboť staví další dálnice," řekl. Ekologové ministrovi Martinu Římanovi (ODS) vyčítají, ţe nechce nechat svou koncepci posoudit podle toho, jaký bude mít její uskutečnění vliv na ţivotní prostředí. Ministr dopravy Martin Říman tyto útoky sice pravidelně odmítá, ale ministerstvo ţivotního prostředí dává do určité míry jeho kritikŧm za pravdu. "S dopravou máme skutečně trochu problémy, k dopravní strategii jsme měli četné připomínky. Chceme, aby takto významná věc byla posuzována podle vlivu na ţivotní prostředí, zákon to umoţňuje," řekl náměstek ministra Vladislav Bízek (ODS). Dodal, ţe ministerstvo je zvláště na dopravu citlivé, protoţe rozvoj automobilismu je nejváţnějším ekologickým problémem. Bízek uvedl, ţe kladným příkladem je naopak ministerstvo prŧmyslu. "Přes Českou energetickou agenturu se snaţí podporovat úspory energie nebo spolu s dalšími ministerstvy usiluje o to, aby se zvýšily ceny

energií," prohlásil Bízek. "Na ekologii ohled bereme a návrhy našich zákonŧ jsou vţdy diskutovány v meziresortním připomínkovém řízení, kde se pochopitelně očekává, ţe co nestačíme zohlednit my, zohlední ministerstvo ţivotního prostředí," sdělil mluvčí ministerstva prŧmyslu Miroslav Konvalina. Miloš Kuţvart uvedl, ţe chybou je, kdyţ v ekologické politice jsou pouze konkrétní úkoly pro ministerstvo ţivotního prostředí a ostatní resorty tam nic takového nemají. "Je to pro ně nezávazné povídání," tvrdí. "Ostatní resorty mají spíše směrovky, co by měly dělat, a co ne, coţ je, pravda, trochu slabší nástroj, neţ kdyby tam bylo konkrétně stanoveno, co mají v určitém termínu udělat," souhlasí náměstek Bízek. Odborníci uznávají, ţe ministerstvo ţivotního prostředí se snaţí závazky, které ze státní ekologické politiky vyplývají, plnit, i kdyţ v některých ohledech má zpoţdění. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

442 - 992. Plzní se dál povalí auta z dálnice Skóre: 0.91 Název: Plzní se dál povalí auta z dálnice Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 26.08.1997 Str.: 3 Zpracováno: 26.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970826010019 Klíčová slova: ekologové (2), ekologickým, Ekologŧm, ekologického, ţivotního, prostředí Plzní se dál povalí auta z dálnice P l z e ň, P r a h a - Šňŧry aut ze západočeské dálnice Praha - Rozvadov budou ještě nejméně osm let projíţdět přímo středem takřka dvousettisícové Plzně. Vrchní soud v Praze dal totiţ včera za pravdu ekologickým aktivistŧm a pozastavil stavbu dálničního obchvatu. "Příprava celé stavby tak musí začít úplně znova, to přinese zpoţdění několika let a citelné prodraţení stavby ze čtyř miliard aţ o polovinu," tvrdí šéf Ředitelství dálnic Jaroslav Čipera. Praţský soud zrušil platnost územního rozhodnutí vydaného na vládou schválenou trasu plzeňského obchvatu. Ekologŧm se tak podařilo významným zpŧsobem zkompilovat stavbu, která jim je od počátku trnem v oku. Vládní varianta se jim nelíbí ze tří hlavních dŧvodŧ: tato trasa dálnice okolo Plzně je výrazně delší, navíc podle zelených draţší a poničí krajinnou dominantu - vrch Val. Územní rozhodnutí vydalo v loňském roce ministerstvo hospodářství a vrchní soud je zrušil zejména proto, ţe ministerští úředníci při schvalovacím řízení neshromáţdili dostatek odborných posudkŧ. Pravomocné rozhodnutí soudu však neznamená definitivní odmítnutí trasy, proti níţ se ekologové a zástupci dotčených obcí postavili. "Schvalovací proces pouze doplníme o chybějící posudky, preferujeme nadále současnou trasu," sdělil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Šrajer. Toto ministerstvo převzalo celou causu od resortu hospodářství před jeho zánikem. Ekologové chtějí odklad stavby vyuţít k novému nátlaku na kabinet, aby trasu dálnice změnil. "Pokusíme se nyní přimět vládu, aby obchvat posunula blíţe k hranicím Plzně," řekl zástupce ţalující strany Jan Rovenský z ekologického sdruţení Děti Země. Nikde jinde v republice nevyvolala stavba dálnice tak zásadní spory jako na Plzeňsku. Podle pŧvodních předpokladŧ měl být 21 kilometrŧ dlouhý dálniční úsek uveden do provozu současně s dálničním úsekem z Plzně do Rozvadova letos v listopadu, kvŧli nekonečným dohadŧm se však tento termín několikrát posunul. Plzeň se tak za čtvrt roku stane raritou: dálnice od Prahy přivede dopravu k plzeňskému okraji, pak motoristé sjedou do centra a nakonec se opět vrátí na autostrádu od opačného kraje města k Rozvadovu. "Zpoţdění dálnice bude mít za následek zhoršení ţivotního prostředí v Plzni, kam bude směřovat stále více aut. Bojíme se dopravního kolapsu," sdělil plzeňský primátor Zdeněk Prosek.

MAREK PRAŢÁK Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

443 - 997. Po velké vodě hrozí cizokrajná křídlatka Skóre: 0.80 Název: Po velké vodě hrozí cizokrajná křídlatka Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 27.08.1997 Str.: 3 Zpracováno: 27.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970827010024 Klíčová slova: ochrany, přírody, ţivotního, prostředí Po velké vodě hrozí cizokrajná křídlatka P a r d u b i c e - Okresy, kde řádila povodňová vlna, se podle odborníkŧ musí příští rok připravit na invazi křídlatky - rozpínavého a těţko zničitelného plevele, který se vinou nedávných záplav rychle rozšíří podél řek. Tato cizokrajná rostlina je vysoká kolem dvou aţ tří metrŧ a nemilosrdně zastíní a zahubí pŧvodní vegetaci. Na rozdíl od bolševníku však není jedovatá. Křídlatka je podle odborníkŧ nebezpečná tím, ţe v tuzemsku nemá přirozené nepřátele, a tak se mŧţe nerušeně rozmnoţovat. "Dva druhy a jeden kříţenec křídlatky se šíří vyplavenými oddenky, které dávají základ novým, často aţ pŧlhektarovým koloniím. Jestliţe byl její výskyt například ve východních Čechách dosud relativně vysoký, po nedávných záplavách to bude pohroma. Rozpadly se totiţ celé břehy a oddenky se mohly roznést po celém toku," upozornil botanik pardubické Agentury ochrany přírody a krajiny Vladimír Faltys. Dodal, ţe dosud nejvíce jsou křídlatkou zasaţeny břehy řeky Orlice. "Nejhorší úsek je kolem hradu Litice. Podobně se vyvíjí situace i na většině východočeských tokŧ. Křídlatky by mohly v budoucnu ovládnout břehy všech řek," varuje botanik. S cizokrajnou rostlinou uţ letos bojují pardubické Technické sluţby, které křídlatku hubí chemicky. "Likvidujeme ji hned, jak ji objevíme, ale zatím pro nás není váţným problémem. Osobně si myslím, ţe taková kalamita, jakou zpŧsobil bolševník v okolí Karlových Varŧ, ve východních Čechách nenastane," míní vedoucí odboru ţivotního prostředí pardubického magistrátu Miroslav Míča. Odborníci se nicméně obávají, ţe ničení křídlatky bude velmi komplikované. "Semínka v zemi či pod kameny postřiky přeţijí a za příznivých vegetačních podmínek vyroste další generace," řekl Míča. Botanik Faltys navíc připomněl, ţe u vody, kde křídlatky rostou, je moţné pouţívat chemikálie pouze s největší opatrností. "Bude to komplikované, drahé a výsledek nebude zaručený," obává se Faltys. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

444 - 1004. Dotace městské dopravy počet aut nesníţí Skóre: 0.84 Název: Dotace městské dopravy počet aut nesníţí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.08.1997 Str.: 4 Zpracováno: 28.08.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970828010050 Klíčová slova: ekologickým, ekologického Dotace městské dopravy počet aut nesníţí P r a h a - Vláda sice rozhodla, ţe příští rok bude dotovat rozvoj městské hromadné dopravy sumou 558 milionŧ korun a linkové autobusové dopravy dalšími 150 miliony, problém se vzrŧstajícím počtem lidí, kteří raději jezdí individuálně autem, to však patrně stejně nevyřeší. Přibývající počet vozŧ, a s tím spojené velké mnoţství zplodin, se přitom stává nejváţnějším ekologickým problémem. "Samozřejmě je dobře, ţe vláda takto podporuje hromadnou dopravu, ale není to velká částka. Nejsem přesvědčen, ţe by to bylo k něčemu dobré," řekl Miroslav Patrik z ekologického Hnutí Duha. "Městská hromadná doprava určitě zcela nezvítězí nad individuální," připustil rovněţ předseda Svazu měst a obcí František Dohnal. Pokud bude chtít radnice příští rok koupit tramvaj či trolejbus, mŧţe počítat s tím, ţe třicet procent ceny zaplatí stát. U autobusŧ to bude dvacet procent. Při nákupu nízkopodlaţních vozŧ bude dotace u trolejbusŧ a tramvají dokonce padesát procent z ceny, u autobusŧ čtyřicet procent. "Je to motivace pro dopravní podniky měst, aby kupovaly nízkopodlaţní vozidla, a tím umoţnily cestování občanŧ se sníţenou pohyblivostí, matek s kočárky nebo starých lidí," řekl ministr dopravy Martin Říman. Stát finančně podporuje nákup nových vozŧ městské hromadné dopravy uţ tři roky. "Pomoc je opravdu znát. Uvítali bychom, kdyby se stát podílel i na provozních nákladech, ale to je zatím asi nereálné," řekl Dohnal. Dodal, ţe se městská hromadná doprava musí podporovat více. Řešení vidí například v budování záchytných parkovišť, kde by v ceně za parkování byla i celodenní jízdenka na městskou dopravu. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

445 - 1012. Jiří Skalický: muţ, který na svém místě obstál Skóre: 0.80 Název: Jiří Skalický: muţ, který na svém místě obstál Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 01.09.1997 Str.: 6 Zpracováno: 01.09.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970901010095 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Jiří Skalický: muţ, který na svém místě obstál Pochvalte v zemi české veřejně veřejného činitele a mŧţete na to vzít jed, ţe se se slzou potáţete. Jde-li navíc o člena vlády a chcete o něm říci vlídné slovo v tom smyslu, ţe se osvědčil, dokonce na jedničku a za zvlášť nesnadných okolností, vyvolá to obratem ošklivá podezření. Copak asi za to, holoubek podbízivý, dostal nasypáno? Anebo naopak jde snad o záludný polibek smrti, o nahrávku na smeč k zabodování v týmu opozice podle pokleslého pravidla, ţe pánŧm z vládní koalice se zásadně k dobru nepřipisuje nic, i kdyby sebelépe konali? Tato a další rizika jsem uváţil, beru je na sebe a tvrdím: Vládní zmocněnec pro odstraňování povodňových škod, ministr ţivotního prostředí a místopředseda koaliční vlády Jiří Skalický odvedl v kritické, zkázonosné situaci dobrou práci. A pokračuje v ní zpŧsobem a stylem u nás spíše neobvyklým: civilizovaně, účinně a srozumitelně, tedy prŧhledně. Navíc se skromností, osobní i politickou, vpravdě příkladnou. Kdyţ Jiří Skalický tu zmocněneckou funkci přijímal, muselo mu být jasné, ţe je to úkol doslova nad lidské síly. A zároveň nevděčný. Přírodní ţivel, velká voda zejména, je neúprosný a nevypočitatelný. Ţene se jinudy a jinak, neţ se odhadovalo, zabijí, ničí a boří, dalo by se říci svéhlavě tam, kde se mu zamane. Ţivel je všemocný, člověk bezmocný. Zhrození a soucit jdou zemí. Ovšem kdyţ vody a solidarita společnosti s postiţenými opadnou, začnou debaty, zjitřenými nervy umocněné. Například o tom, zda se přece jen to či ono nedalo předvídat, předejít tomu či onomu, připravit se lépe a včas, kde vojáci, policie, záchranné sbory měli být, ale nebyli a tak dále, a čím déle, tím vášnivěji. A samozřejmě ještě ohnivěji a nejednou nepěkně se debatovalo a debatuje o tom, podle jakého klíče se mají rozdělovat peníze, státní i z dobrovolných darŧ. A proč prý se dává těm, a ne oněm, copak či kdo asi za tím vězí. A jak bývá v kraji zvykem, kdekdo věděl, jak na to, a samozřejmě lépe a jinak neţ ti druzí. Nejedné, i moudré a vyrovnané mysli by se z toho všeho zatočila hlava. Ne tak Jiřímu Skalickému. Postupoval a postupuje v této sloţité záleţitosti metodicky, krok za krokem, od naléhavého a podstatného k okrajovému, neváhá sdělovat veřejnosti srozumitelně, bez nadsázky a bez mlčení, proč tak činí. A kdyţ neví - například zda má nebo nemá být vyhlášena povodňová daň -, přizná to bez kličkování. Neslibuje očividně nemoţné. Vŧbec tento inteligentní, odborně vzdělaný a povahou i zpŧsobem ţivota skromný člověk ţivých očí a s dětsky pŧvabným dŧlkem na bradě

prokázal, ţe je politik, jemuţ řadový občan mŧţe dŧvěřovat. I v těţkých situacích. Bez rizika, ţe bude zklamán. To v českých poměrech věru není zanedbatelná jistina. Nedávno udělil ministr Skalický pochvalu a vlastně vyznamenání dvěma stŧm čtyřiceti záchranářŧm, kteří si za povodňové katastrofy dobře a obětavě počínali. Neváhal bych, kdyby se mě na to někdo zeptal, navrhnout na medaili za zásluhy také Jiřího Skalického. Jak ho znám, byl by proti právě on, a navíc, kdyby k tomu došlo, by ten kousek kovu přechovával v krabici od bot ve svém panelákovém bytě na praţském předměstí. Nikoli z neúcty k poctám jako takovým, ale z té uţ zmíněné vrozené mu skromnosti by nad tím nápadem mávl rukou s tím, ţe prostě konal svou povinnost. Doporučoval bych takových muţŧ si váţit. Nemáme jich nazbyt. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Pavel Tigrid, publicista –

446 - 1018. Na úpravy tokŧ poţaduje ministerstvo více peněz Skóre: 0.80 Název: Na úpravy tokŧ poţaduje ministerstvo více peněz Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 03.09.1997 Str.: 4 Zpracováno: 03.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970903010028 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologický, ochrany, přírody Na úpravy tokŧ poţaduje ministerstvo více peněz P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí chce předejít dalším ohromným škodám při případných nových povodních, a bude proto usilovat, aby na příští rok dostalo ze státního rozpočtu více peněz na speciální ekologický program. Jeho cílem je pomoci krajině, která by pak lépe zadrţovala velké mnoţství vody. Zatímco letos mělo ministerstvo na revitalizaci říčních systémŧ, jak se tento program odborně nazývá, zhruba dvě stě třicet milionŧ korun, na příští rok poţaduje podle ředitele odboru ekonomiky Miroslava Jandury čtyři sta milionŧ. Podle odborníkŧ by povodně nenapáchaly takové škody, pokud by krajina dokázala přívaly vody lépe vstřebávat. Tento předpoklad potvrdila také včera zveřejněná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny. "Bude to ale trvat celé generace, neţ se obnoví kulturní krajina," upozornil pracovník agentury Václav Petříček, podle něhoţ budou potřeba na opatření v okolí řek desítky miliard korun. Upřesnil, ţe největší škody se napáchaly za posledních čtyřicet let, kdyţ se rozorávaly meze a nevhodně se upravovala říční koryta. Pracovníci agentury rovněţ zopakovali varování před tím, aby se v záplavových územích řek znovu stavěly domy, které nyní velká voda strhla. Václav Petříček jako příklad uvedl Troubky na Přerovsku. "Je otázkou, zda by nebylo lepší stavět domy jinde. Pokud přijde nová povodeň, Troubky budou opět zaplaveny, neboť leţí ve starém korytě Bečvy," soudí Petříček. Starosta Troubek Stanislav Zatloukal takový názor odmítl. "To nepadá v úvahu, více neţ sto let tu velké voda nebyla. Není dŧvod výstavbu nedoporučit," míní starosta. Připustil nicméně, ţe radnice přesto připravuje změnu územního plánu. Václav Petříček však tvrdí: "Existují signály, ţe se tytéţ povodně mohou opakovat příští rok, za pět let, ale třeba i letos." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

447 - 1029. Ničivé povodně daly podnět k nevídaným diskusím Skóre: 0.84 Název: Ničivé povodně daly podnět k nevídaným diskusím Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.09.1997 Str.: 4 Zpracováno: 05.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970905010022 Klíčová slova: ekologické (2), ţivotního (2), prostředí (2) Ničivé povodně daly podnět k nevídaným diskusím P r a h a - Povodně, které se v červenci přehnaly Moravou, Slezskem a částí Čech, zpŧsobily nejen škody za desítky miliard korun, ale téměř okamţitě vyvolaly v celé společnosti diskusi o tom, kde jsou příčiny katastrofy a jak pohromě do budoucna předcházet. Odborníci tvrdí, ţe voda kromě škod přinesla obrovskou sumu informací - ty je nyní třeba co nejlépe a nejrychleji vyhodnotit, aby peníze vynaloţené na obnovu nevylétly oknem a další případná katastrofa neměla ještě hrozivější následky. Václav Mezřický z Ústavu pro ekopolitiku soudí, ţe to je zatím jeden z nejtěţších úkolŧ, který musela republika od pádu komunismu řešit. "Bude to nejméně tak obtíţné jako privatizace nebo řízení bankovního systému. Vţdyť i škody zpŧsobené vodou jsou srovnatelné se ztrátami vytunelovaných bank a fondŧ," míní Mezřický. Podobně jako se mluví před volbami o politice, zaznívají téměř všude názory na příčiny povodní. Zatímco před potopou byly diskuse o stavu krajiny, lesŧ nebo řek spíše doménou odborníkŧ, dnes o těchto tématech lidé mluví doma u večeře nebo v restauraci. Laici i odborníci debatují o tom, nakolik dalo vodě sílu špatné hospodaření v lesích a na polích, jak se na katastrofě podílely regulace řek nebo bezhlavá zástavba. Charakter informací je přitom nebývale rozmanitý. K dispozici jsou běţné postřehy lidí ze zatopených vesnic, aţ po informace z radarových snímkŧ pořízených zahraničními druţicemi. "Záplavy volají po všestranné analýze. Všechno, co voda ukázala, je třeba zpracovat a vyuţít," říká Jaroslav Ungerman z ekologické Unie pro řeku Moravu, která sdruţuje odborníky usilující o ochranu tokŧ v povodí Moravy. "Například chování obrovských mas vody valících se krajinou mimo koryta musí posoudit odborníci z mnoha oborŧ." Mluvčí ministerstva ţivotního prostředí Vlastimil Lenz potvrdil, ţe analýza povodní a odstraňování následkŧ je akcí, která zřejmě nemá v zemi obdobu. Úřady však zatím řeší převáţně momentální situaci v zaplavených územích a celkovou analýzu teprve chystají. "V polovině září dostane vláda uţ třetí zprávu o tom, jaká je v postiţených oblastech situace a jak je třeba postupovat," oznámil Lenz. "Do ledna by měla být hotova úplná studie, která má posoudit, proč povodně nastaly, jak jim v budoucnu předcházet a bránit se, pokud by zase přišly." Bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal upozornil, ţe slovo by měly dostat také nevládní ekologické organizace. "V občanských sdruţeních pŧsobí mnoho špičkových odborníkŧ, jejichţ názor by úřady neměly opomíjet," podotkl Dejmal. Děkan Fakulty

informatiky Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška však připustil, ţe je skeptický k moţnému vyuţití připravované analýzy při obnově zničených oblastí. "Například modelování pohybu vody krajinou je velice nákladná práce na mnoho let a je jen velmi málo odborníkŧ, kteří dokáţí podobný model vytvořit," připomněl Zlatuška. "Navíc by bylo ke škodě společnosti, kdyby vznikl dojem, ţe existují jednoduchá řešení, jak se podobným katastrofám vyhnout." Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

448 - 1039. Čistírny nepracují, do řek tečou splašky Skóre: 0.89 Název: Čistírny nepracují, do řek tečou splašky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.09.1997 Str.: 3 Zpracováno: 08.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970908010019 Klíčová slova: ekologické (2), ekologie, ekologická Čistírny nepracují, do řek tečou splašky O s t r a v a - Dva měsíce od povodní, které na Moravě a ve východních Čechách zničily, co se dalo, se zatím nepodařilo opravit všechny čistírny odpadních vod. Velké mnoţství fekálií a odpadŧ tak stále proudí bez jakéhokoli čištění do řek. Ačkoli si lidé zejména na Jesenicku stěţují na zapáchající toky, vodohospodáři tvrdí, ţe ekologické havárie zatím nehrozí, protoţe vody je v řekách dost a splašky se dostatečně ředí. Na území severní Moravy a Slezska, kde povodeň zničila Ústřední čistírnu odpadních vod v Ostravě a dvě čistírny na Jesenicku, tečou odpady do Odry a Bělé. Oba vodní toky odnášejí nečistoty do Polska. Poté, co po záplavách klesla hladina Odry a nastalo nebezpečí, ţe by se v ní splašky příliš koncentrovaly, začali vodohospodáři vypouštět víc vody z přehrady Slezská Harta. "To budeme dělat, dokud ostravské vodárny čistírnu nezprovozní. Pokud nepřijdou příliš velká sucha, ţádné ekologické havárie nehrozí," uvedla pracovnice Povodí Odry Eliška Mašková Ředitel ostravských vodáren Antonín Láznička očekává, ţe v Ústřední čistírně odpadních vod začne v následujících dnech fungovat alespoň mechanický stupeň čištění. "Co nejdříve se pokusíme zprovoznit i biologický stupeň," uvedl. Na Jesenicku stále nefungují čistírny v České Vsi a Mikulovicích. "Čistírna v České Vsi by měla být opravená do konce roku, čistírna v Mikulovicích zřejmě později," sdělil šéf odboru ekologie jesenického okresního úřadu Štěpán Húţevka. "Nečistoty neohroţují zdraví lidí ani nezabíjejí ryby v řece. Kdyby hrozila ekologická havárie, museli bychom všechny splašky odváţet do fungujících čistíren," dodal. V okrese Uherské Hradiště nefunguje jedna čistírna odpadních vod v Ostroţské Nové Vsi. Do tamních jezer tak bez jakékoli překáţky tečou splašky ze stovek domácností. "Je tam silné organické a minerální znečistění, objevuje se vodní květ. Paradoxně musíme počkat na ochlazení, to by mohlo vyčistění jezer urychlit," míní Jaroslav Hrabec z okresního úřadu. Většina čistíren však uţ byla opravena. Například na Kroměříţsku byly při povodni zaplaveny a poškozeny čistírny odpadních vod v Kroměříţi a v Bystřici pod Hostýnem. Obě uţ zahájily provizorní provoz. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

449 - 1040. Přes zlepšení patří české lesy k nejvíce postiţeným Skóre: 0.91 Název: Přes zlepšení patří české lesy k nejvíce postiţeným Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.09.1997 Str.: 1 Zpracováno: 09.09.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970909010002 Klíčová slova: prostředí (5), ţivotního (4), ţivotní, ekologické Přes zlepšení patří české lesy k nejvíce postiţeným Nejhŧře jsou na tom stále hory na severu republiky P r a h a - Do ovzduší sice uniká z komínŧ továren rok od roku méně škodlivin, lesy se však zatím nestačily vzpamatovat z posledních desetiletí, kdy se na ţivotní prostředí nebral prakticky ţádný ohled. "I přes dílčí zlepšení jsme stále taková rezavá plocha na mapě Evropy," připouští ředitel odboru rozvoje lesního hospodářství Jaromír Vašíček. Tvrdí ovšem, ţe v prŧměru se v posledních dvou letech zdraví lesŧ mírně zlepšilo. Jako dŧvod Vašíček uvádí skutečnost, ţe se oproti roku 1980 o více neţ polovinu sníţilo mnoţství oxidu siřičitého vypouštěného do ovzduší. Poslední roky také hodně prší, coţ lesŧm rovněţ pomáhá zotavovat se. "Pro laika je však tato pozitivní změna takřka nepostřehnutelná, české lesy stále nepatří v Evropě mezi nejzdravější," krčí smutně rameny Vašíček. Také zpráva ministerstva ţivotního prostředí, kterou by v nejbliţší době měla dostat vláda, konstatuje, ţe rozsah poškození lesŧ imisemi patří mezi nejhorší na starém kontinentě. Nejvíce jsou poškozeny lesy v Jizerských horách, Krkonoších a zejména v Krušných horách, které jsou na tom patrně nejhŧře. "Poškozování porostŧ nadále pokračuje," konstatuje také oblastní inspektor Státních lesŧ v Teplicích Ladislav Badalík. Mnohem kritičtěji se na zdraví zdejších lesŧ dívá Evropská unie. "Zdravotní stav lesních porostŧ v České republice se stále zhoršuje a poškození stromŧ je dokonce nejvyšší v celé Evropě, poškozeno je zhruba dvaasedmdesát procent porostŧ," stojí ve zprávě, která překvapila ministerstvo zemědělství i ţivotního prostředí. Oba úřady totiţ trvají na svém: od roku 1995 nabrala křivka, která znázorňuje poškození lesŧ, opačný směr. "Před dvěma lety nastal zvrat. Mŧţe to být sice přechodné, ale my si myslíme, ţe změna by to uţ mohla být trvalá, ţe se stav lesŧ bude nadále zlepšovat, protoţe se například pokračuje s odsiřováním elektráren," prohlásil ředitel odboru ochrany lesa ministerstva ţivotního prostředí Vlastibor Ryšánek, který si tvrdé hodnocení Bruselu nedokáţe vysvětlit. Proč tedy Evropská unie tvrdí, ţe se stav lesŧ zhoršuje, a české úřady uvádějí pravý opak? Ředitel Vašíček míní, ţe rozdíl je patrně ve zvolené metodě hodnocení kvality lesních porostŧ. "Zatímco Brusel vychází z tradiční metody, kdy odborníci chodí po lese a prověřují stromy, my se přikláníme k dálkovému prŧzkumu z druţice.

Domníváme se, ţe tato metoda je objektivnější, není tolik ovlivněna subjektivním názorem člověka," vysvětlil Vašíček. Připouští, ţe v některých oblastech je situace nadále velmi váţná. Krušné hory se zatím nevzpamatovaly z ekologické katastrofy ze zimy na přelomu let 1995 a 1996, kdy zde bylo škodlivinami ze severočeských uhelných elektráren a dalších podnikŧ poškozeno na dvacet tisíc hektarŧ smrkŧ, přičemţ 2,6 hektaru zcela uschlo anebo odumírá. Většinu stromŧ, jimţ nejprve zrezivělo jehličí a pak opadalo, proto lesáci musí nechat pokácet a odvézt. Na jejich místech se vysazují nové stromky. Státní lesy zatím všechna nápravná opatření platí samy, ale zároveň jednají s největšími severočeskými znečišťovateli například s elektrárenskou společností ČEZ či teplárnami - o náhradě škod. V Krušných horách se však objevují nové problémy: před časem zde totiţ začaly usychat rovněţ břízy, ačkoli jsou odolnější neţ smrky. Nikdo z odborníkŧ si to zatím nedokáţe vysvětlit, tento jev zkoumá i Výzkumný ústav lesního hospodářství. "Zjistili jsme také, ţe pŧdu v Krušných horách poškozují kyselé deště," řekl Badalík. Lesníci proto uvaţují o tom, ţe na pŧdu budou stejně jako v osmdesátých letech sypat z letadel vápno, coţ by kvalitě pŧdy mělo pomoci. "Němci to na své straně Krušných hor uţ dělají," dodal Badalík, který má o budoucnost lesŧ v Krušných horách obavu. "Patrně se budou objevovat nové a nové problémy," odhaduje. S tím souhlasí i Vlastibor Ryšánek z ministerstva ţivotního prostředí. "Pod pojmem imisní zatíţení si většinou představujeme pŧsobení oxidu siřičitého, jsou tu však další prvky a sloučeniny - fluor, chlor, čpavek, ozon, popřípadě další vlivy, které spíše tušíme a jejichţ dŧsledky na les nejsou zatím známy," řekl Ryšánek a jako příklad uvedl rádiové vlny. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

450 - 1047. Krajina stále pracuje a sesuvy pŧsobí další škody Skóre: 0.80 Název: Krajina stále pracuje a sesuvy pŧsobí další škody Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.09.1997 Str.: 3 Zpracováno: 09.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970909010017 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Krajina stále pracuje a sesuvy pŧsobí další škody V s e t í n - Ani dva měsíce od konce povodní se na Vsetínsku úplně nezastavily mohutné pohyby hornin. Vodou rozhýbaná krajina na mnohých místech okresu stále ještě pracuje a pŧsobí další škody. Geofyzikální prŧzkum uţ sice odborníkŧm napověděl, co se uvnitř kopcŧ na Valašsku děje, málokdo však dokáţe odhadnout, jak se bude krajina chovat dál. Horniny se totiţ na Vsetínsku daly do pohybu v takovém rozsahu, jaký v České republice nikdo nepamatuje. Například v kopci nad vesnicí Rŧţďkou geologové zjistili, ţe se hýbou horniny aţ třicet metrŧ hluboko pod povrchem země. Rŧznorodé sloţení povodněmi rozmáčených hornin zpŧsobuje, ţe po sobě tvrdé a měkké masy materiálu klouţou do údolí. Podzemní tlaky a pnutí na některých místech krajinu zvedají, jinde se zase louky, les nebo zahrady propadají. Odborníci zjistili, ţe v krajině pŧsobí také obrovská síla podzemních vod. Ty se tlačí k povrchu a vzdáleně připomínají lávu deroucí se ze země, která zvedá okolí sopky. "Během posledních týdnŧ se betonové výztuţe naší studny naklánějí uţ potřetí na jinou stranu," popisuje pohyb ve svahu nad Rŧţďkou František Gavenda. Dŧm, ve kterém bydlel s rodinou svého syna, vypadá jako pokřivený odraz v zábavní zrcadlové síni. Kaţdá z popraskaných stěn se naklání na jinou stranu a silnice ke stavení je v jednom místě vzedmutá téměř kolmo k nebi. Budova patří ke třiceti v okrese, které stavební úřady dosud nařídily zbourat. Manţelé Gavendovi přespávají v domově dŧchodcŧ ve Vsetíně, jejich syn s rodinou u sousedŧ. Vedoucí referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu ve Vsetíně Jiří Trezner uvedl, ţe v této chvíli lze jen stěţí odhadnout, jak se krajina v budoucnu zachová. "Horniny se chovají podobně jako ţvýkačka. Nějakou dobu se napínají, ale nakonec prasknou," řekl Trezner. Během září byl měl skončit podrobný prŧzkum nejohroţenějších míst a poté geologové navrhnou zpŧsob, jak sesuvy zastavit. V některých oblastech je však pohyb tak mohutný, ţe uţ dnes odborníci vědí, ţe zastavit nepŧjde. Vláda zatím na prŧzkum sesuvŧ uvolnila dvacet milionŧ korun, na jejich zastavení předběţně vyčlenila sto milionŧ. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

451 - 1053. Zákon o těţbě nemŧţe mít zpětnou platnost Skóre: 0.80 Název: Zákon o těţbě nemŧţe mít zpětnou platnost Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.09.1997 Str.: 5 Zpracováno: 10.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970910010026 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Zákon o těţbě nemŧţe mít zpětnou platnost P r a h a - Ministerstvo ţivotního prostředí sice chce dát obcím novou zbraň proti těţařŧm, kteří v jejich blízkosti zkoumají loţiska zlata, ale mnohé radnice budou stejně zklamány. Novela zákona o geologických pracích, podle níţ bude muset mít těţební firma souhlas od majitele pozemku, se totiţ nebude vztahovat na ty oblasti, kde uţ se prŧzkum provádí. "Mrzí mě to," řekl ministr Jiří Skalický a dodal, ţe zákon nemŧţe mít zpětnou platnost. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

452 - 1054. Voda ve studních nedaleko Synthesie je čistá Skóre: 0.87 Název: Voda ve studních nedaleko Synthesie je čistá Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.09.1997 Str.: 5 Zpracováno: 10.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970910010025 Klíčová slova: prostředí (3), ţivotní (2), ekologických, ţivotního Voda ve studních nedaleko Synthesie je čistá P a r d u b i c e - Hygienici, kteří zkoumali vodu ve studních nedaleko od Labe v místech, kam by mohly proniknout jedovaté látky z chemického podniku Synthesia Pardubice, dali nyní lidem dobrou zprávu: voda je pitná a je naprosto v pořádku. Vyvrátili tak podezření ekologických aktivistŧ i některých hydrogeologŧ, kteří upozorňovali, ţe do pitné vody mohly prosáknout škodlivé látky z řeky. "Všechny vzorky jsou negativní, vyhovují tedy normě pro pitnou vodu. Starosty obcí, kterých se náš prŧzkum týkal, o tom budu co nejdříve informovat," uvedl pardubický okresní hygienik Antonín Vykydal. Alena Paráková z Okresní hygienické stanice v Pardubicích uvedla, ţe odebrali vzorky z více neţ deseti studní a v nich hodnotili všech osmdesát ukazatelŧ, které norma předepisuje. Hygienici vyšetřili navíc i látky, které v normě nejsou, ale jeţ jsou typické pro odpadní vody Synthesie. Pardubické chemičce okresní úřad povoluje vypouštět určité mnoţství jedŧ přímo do řeky, protoţe jsou natolik agresivní, ţe by ochromily provoz tamní čistírny odpadních vod. Hydrogeologové ve zprávě o vlivu podniku na ţivotní prostředí z roku 1995 proto uvedli, ţe labská voda zřejmě znečišťuje okolní studny a vrty aţ ke Kolínu. Podnik ani okresní úřad, který bdí nad kvalitou ţivotního prostředí, si však tohoto nebezpečí nevšímaly a nezabývaly se jím. Poté, co se informace o tomto nebezpečí dostaly na veřejnost, okresní úřad se spolu s hygieniky rozhodl studny prozkoumat. "Přestoţe jsou výsledky příznivé, Synthesia pracuje na tom, aby k 30. červnu příštího roku nadobro přestala vypouštět škodliviny do řeky. Máme zájem na tom, aby v okolí podniku bylo ţivotní prostředí co moţná nejlepší," řekl mluvčí Synthesie Aleš Mokren. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

453 - 1055. Rozdíl v kvalitě ovzduší se prohlubuje Skóre: 0.84 Název: Rozdíl v kvalitě ovzduší se prohlubuje Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 10.09.1997 Str.: 5 Zpracováno: 10.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970910010024 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologickou, ekologičtější Rozdíl v kvalitě ovzduší se prohlubuje P r a h a - V republice se stále více prohlubuje rozdíl mezi oblastmi, kde je relativně velmi čistý vzduch, a lokalitami, kde se bude mnohým lidem dýchat čím dál hŧře. Ţijete-li tedy na jihozápadě Čech anebo na Českomoravské vrchovině, mŧţete si být jisti, ţe i v budoucnu budete dýchat ten nejčistší vzduch, který je v republice k mání. Naopak například obyvatelé Prahy se musí smířit s tím, ţe ovzduší bude kvŧli vzrŧstající automobilové dopravě znečištěno čím dál více. Podle údajŧ Českého hydrometeorologického ústavu jsou nyní kromě hlavního města ještě dvě oblasti s velmi silně znečištěným vzduchem - Ostravsko, kde jsou kvŧli tamním metalurgickým podnikŧm nejvyšší koncentrace polétavého prachu v celé zemi, a některá místa severozápadních Čech, kde obyvatelŧm ztrpčuje ţivot především oxid siřičitý z tamních elektráren a dalších velkých podnikŧ. Ministerstvo ţivotního prostředí přitom uvádí, ţe v těchto třech oblastech bude i nadále vzduch více znečištěn neţ v jiných částech země. "Černé plochy se ale budou zmenšovat a bude přibývat bílé barvy," říká Karel Weiss z odboru ochrany ovzduší nad mapou hydrometeorologického ústavu, která znázorňuje oblasti s rŧznou kvalitou ovzduší. Na kvalitu ovzduší pŧsobí dva protichŧdné trendy. Zatímco na jedné straně velké zdroje znečištění, jako jsou elektrárny, prŧmyslové továrny či chemičky, musí podle zákona o ochraně ovzduší sniţovat mnoţství škodlivin, které vypouštějí do ovzduší, na straně druhé neustále přibývá aut. Tím se ve větších městech zvyšují koncentrace oxidŧ dusíku, které vznikají při spalování benzinu. Nejvýraznějším příkladem je Praha. "Zejména centrum vykazuje nejvyšší hodnoty těchto koncentrací v republice a tento trend je stále mírně vzestupný," uvedl Jaroslav Fiala z úseku ochrany čistoty ovzduší komořanského hydrometeorologického ústavu. Právě neustálý nárŧst počtu vozidel pokládá ministerstvo ţivotního prostředí za největší ekologickou hrozbu, která bude čím dál více suţovat občany větších měst. "Ve městech bude vţdy hŧře neţ na venkově," konstatuje Weiss. Za druhý váţný problém v ochraně ovzduší označuje úřad Jiřího Skalického lokální vytápění v domech, které na některých místech znečišťují vzduch více neţ velké továrny. Aby se tato vytápění, v nichţ se spaluje hnědé uhlí, mohla změnit na ekologičtější zařízení, bylo by podle několik let starého odhadu potřeba zhruba padesát miliard korun.

Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

454 - 1063. V Krušných horách hynou stromy stejně jako dřív Skóre: 0.84 Název: V Krušných horách hynou stromy stejně jako dřív Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.09.1997 Str.: 1 Zpracováno: 13.09.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970913010179 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologická V Krušných horách hynou stromy stejně jako dřív H o r a S v a t é h o Š e b e s t i á n a - Ještě před dvěma lety se podél hranice s Německem nedaleko Hory Svatého Šebestiána ve střední části Krušných hor táhl zelený pás smrkového lesa. Stromy, které zde lesáci vysázeli před několika desítkami let, byly relativně zdravé i přesto, ţe smogem prosycené ovzduší v severních Čechách pustošilo jeden les za druhým. Dnes zde převládá hnědá barva a kmeny bez jehličí vypadají, jako by byly nahé. Krušné hory byly pro západní Evropu vţdy jedním z nejčastěji zmiňovaných příkladŧ devastace přírody v komunistickém světě. Po listopadu 1989 všichni věřili, ţe se tento stav změní. Tamní lesy jsou však na tom čím dál hŧře, a jejich devastace pokračuje. První rána přišla v zimě před dvěma lety, kdy tuto část země postihla nejhorší ekologická katastrofa za mnoho let. Toho, kdo doufal, ţe se krušnohorské lesy po této tragédii vzpamatují, vyvádí z optimismu oblastní inspektor státních Lesŧ v Teplicích Ladislav Badalík: "Za chvíli ani nebude poznat, které stromy byly poškozeny v zimě před dvěma lety a které dávno předtím." Návštěvníkovi se tak na mnohých místech otevírá bezútěšný pohled: na jedné straně trčí vysoké uschlé pahýly stromŧ, které nepřeţily drastickou kúru sedmdesátých a osmdesátých let, kdy na ně útočily zplodiny ze severočeských elektráren, z chemiček i povrchových dolŧ. Na straně druhé stojí menší stromky, mezi nimiţ převládají kmeny bez jehličí. Krušné hory příliš nezapadají do optimistických zpráv o zlepšování ţivotního prostředí v zemi, které kaţdoročně projednává vláda. Ministerstva zemědělství a ţivotního prostředí přitom tvrdí, ţe od roku 1995 se prŧměrný zdravotní stav lesa zlepšuje. Zároveň však připouštějí, ţe v Krušných horách je situace nadále velmi váţná. "Kdo to na vlastní oči neuvidí, nedokáţe si vŧbec představit, co se tady děje," říká ředitel Městských lesŧ Chomutov František Vohralík. "Kaţdý si myslel, ţe to nejhorší uţ máme za sebou, ţe uţ se lesy budou jenom zlepšovat, ale stačila jedna zima a naráz to změnilo náš pohled," přiznává vedoucí Lesní správy v Janově Jiří Spáčil, který v Krušných horách pracuje třicet let. "Předloňská zima byla velmi mimořádná, jen tak by se neměla opakovat," dodává. Čím byly zimní měsíce před dvěma lety tak zvláštní? Oproti jiným rokŧm foukal vítr od východu a škodliviny ze severočeských podnikŧ proudily přes hřebeny. Byl také silný mráz, takţe agresivní

sloučeniny se usadily v námrazách na jehličí. Poškozeno bylo kvŧli tomu na dvacet tisíc hektarŧ lesa. Proč poškozování stromŧ pokračuje? Krušnohorská pŧda je nasycena tunami škodlivin z minulých desetiletí, stromy jsou oslabené a stačí jim málo. "Stačí kapka, aby se nádoba převrhla," míní ředitel chomutovských lesŧ. Ředitel Vohralík se nechce vzdát naděje, ţe některé stromy přece jen nezahynou. "Přeţijí, nepřeţijí?" ptá se sám sebe a ulomí větvičku bez jehličí, aby ukázal, ţe smrček ještě neuschl. "Ty, co nemají jehličí, se uţ nevzpamatují," říká Jiří Spáčil z janovské lesní správy. Jako by nebylo dost starostí s chřadnoucími smrky, objevil se letos druhý problém: začaly usychat břízy, které jsou přitom mnohem odolnější neţ smrky. Nikdo si tento jev zatím nedokáţe vysvětlit. "Kdyby se to stalo loni, bylo by úplně jednoznačné, ţe za to mŧţe ta zima, ale ono se to o rok opozdilo," krčí rameny Jiří Spáčil z Lesní správy Janov. Existuje nějaká naděje, ţe v Krušných horách někdy budou rozsáhlé zdravé lesy? "Jsem optimista, ale naše děti se uţ toho asi nedoţijí," soudí František Vohralík z chomutovských lesŧ a ukazuje místa, kde stromy vypadají na první pohled zdravě. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

455 - 1064. Mladí ekologové protestovali proti těţbě na Tlustci Skóre: 0.84 Název: Mladí ekologové protestovali proti těţbě na Tlustci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.09.1997 Str.: 3 Zpracováno: 13.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970913010015 Klíčová slova: ekologové Mladí ekologové protestovali proti těţbě na Tlustci P r a h a - S přesvědčením, ţe příroda na planetě Zemi je jen jedna, a musí proto zŧstat zachována příštím generacím, demonstrovalo na praţském Staroměstském náměstí asi dvacet mladých lidí z rŧzných zemí světa. Jejich protesty, které adresovali premiérovi i prezidentovi, byly namířeny proti pokračující těţbě čediče na kopci Tlustec na Českolipsku: právě včera totiţ provedla těţařská společnost Beron v této lokalitě další komorový odstřel a odborníci připravují nové plány na získávání cenné horniny. "Do konce roku mají úředníci rozhodnout, zda prodlouţí firmě Beron povolení k těţbě. Je to poslední moţnost k záchraně," míní účastník protestu Jakub Kaše z Nadace Lemberk, která za kopec a okolní přírodu bojuje jiţ několik let. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

456 - 1071. ZLATOKOPOVÉ JÁSAJÍ, OBČANÉ SE MARNĚ BRÁNÍ Skóre: 0.84 Název: ZLATOKOPOVÉ JÁSAJÍ, OBČANÉ SE MARNĚ BRÁNÍ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.09.1997 Str.: 13 Zpracováno: 16.09.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970916010137 Klíčová slova: prostředí (2), ţivotní, ţivotním ZLATOKOPOVÉ JÁSAJÍ, OBČANÉ SE MARNĚ BRÁNÍ z dopisŧ redakci Povolení k dalšímu prŧzkumu loţisek zlata v Kašperských Horách a na Roţmitálsku, nad nímţ zainteresované firmy i odborníci z ministerstva vedeného panem Skalickým nyní tak okatě jásají, je moţno nazvat darebáctvím v mezích zákona. Ale zadarmo se dnes nekonají ani skutky dobré, natoţ takto špatné. Je tedy podezření, ţe za tímto rozhodnutím ministra Skalického, hájícího zakladatele Bohemia dŧlní čelícího hrozbě ţaloby pro korupci, se skrývá tučný úplatek, tak neopodstatněné? Nemohou se občané postiţených obcí plným právem ptát, zda jejich ţivotní zájmy nebyly prodány za úplatek na nějaké konto stranické, či dokonce osobní? Občané postiţených oblastí si dávno iluze o charakteru v této cause rozhodujících úředníkŧ nedělají. Nedávno prošla tiskem zpráva, ţe vládě hrozí nařčení z korupce. Minulý týden exministr Dyba, jenţ se zakladatelem Bohemia dŧlní Šponarem povolení k prŧzkumu firmě udělil, před soudem jen nedostatečně čelil obvinění Jaroslava Hutky ze zašantročení svazáckého a komunistického majetku. A není týdne, aby nebyla odhalena nějaká causa, v níţ vláda či její členové stojí ve velmi pochybném světle, ať uţ šlo o Crystalex, Becherovku, nebo zakázky pro armádu. Jestliţe zástupce americké firmy otevřeně prohlásí, ţe "jen pár naivních lidí si mŧţe myslet, ţe proces privatizace neprovází korupce a podvody", pak je moţno vzít stejné měřítko na udělování povolení k prŧzkumu a, nedělejme si iluze, i těţbě zlatých loţisek. Představitelé ministerstva však tvrdí, ţe vše je podle zákona a ţe své ţivotní prostředí bránící občané jen pomocí médií manipulují s dŧvěrou lidí. Jestliţe však by bylo povoleno zničit občanŧm jejich okolí, jedovatými kaly ohrozit jejich ţivoty a od cizích společností nechat vyrabovat i to, co v zemi po uranu zbylo, pak je nejvyšší čas změnit zákony. A o přírodním bohatství a ţivotním prostředí by konečně měli rozhodovat lidé, pro něţ sluţba občanŧm bude stát výše neţ zájmy jiné. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Zdeněk Malý, Kašperské hory (občan - dopisy) –

457 - 1085. Hračky z PVC jsou nebezpečné, říkají aktivisté z Greenpeace Skóre: 0.80 Název: Hračky z PVC jsou nebezpečné, říkají aktivisté z Greenpeace Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.09.1997 Str.: 5 Zpracováno: 19.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970919010047 Klíčová slova: ekologická Hračky z PVC jsou nebezpečné, říkají aktivisté z Greenpeace P r a h a - Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace se pustila do boje proti výrobě a prodeji hraček z PVC. Rodiče přitom nabádá, aby nekupovali tyto hračky svým dětem, protoţe obsahují nebezpečná změkčovadla. "PVC je tvrdá hmota, do níţ je nutné připadat změkčovadla - ftaláty. Ty nejsou na tuto hmotu úplně vázány a zŧstávají pohyblivou fází plastu - asi tak jako voda v houbě. Pokud děti hračky cucají nebo ţvýkají, ftaláty se dostávají do slin," řekl David Santillo z Greenpeace. Aktivisté tvrdí, ţe ftaláty mohou dětem poškodit ledviny a játra, dokonce také narušit funkci hormonŧ. Jitka Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu připouští, ţe změkčovadla jsou škodlivá. "Rodiče však nemusí mít obavy. Testy, které jsme provedli, totiţ prokázaly nízkou koncentraci ftalátŧ ve slinách," uvedla. Čestmír Hrdinka z Greenpeace ovšem míní, ţe normy, podle nichţ se výrobky schvalují, by vŧbec neměly změkčovadla v hračkách povolovat. "Pokud si budeme chtít objednat ftaláty k laboratorním účelŧm, dozvíme se, ţe mohou zpŧsobit i rakovinu. Současné normy to však mlčky přecházejí," řekl. Tomáš Eysselt, zástupce firmy Viky, která je jedním z výrobcŧ hraček, namítá, ţe tuzemské normy jsou dokonce přísnější neţ normy platné v ostatních zemích. "Já dávám přednost odborníkŧm ze státní zkušebny. Pokud se Greenpeace něco nelíbí, ať s nimi zahájí polemiku," sdělil Eysselt. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

458 - 1086. Voda z uranových kališť kontaminuje okolí Skóre: 0.80 Název: Voda z uranových kališť kontaminuje okolí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 19.09.1997 Str.: 4 Zpracováno: 19.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970919010023 Klíčová slova: ekolog Voda z uranových kališť kontaminuje okolí D o l n í R o ţ í n k a - Kontaminovaná voda z jímky závodu GEAM Dolní Roţínka na Ţďársku prosakuje mimo drenáţní systém a znečišťuje místy podzemní vody. "Přes všechny potíţe se nám však daří udrţovat kvalitu podzemních vod na dobré úrovni," oznámil ekolog Pavel Koscielniak. Prŧsaková voda je podle ředitele společnosti Jiřího Jeţe zachycována a vrácena zpět do nádrţe. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

459 - 1092. Podkrušnohorské doly zatopí voda a promění je na jezera Skóre: 0.84 Název: Podkrušnohorské doly zatopí voda a promění je na jezera Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.09.1997 Str.: 4 Zpracováno: 20.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970920010018 Klíčová slova: ekology, ekologické, ţivotního, prostředí Podkrušnohorské doly zatopí voda a promění je na jezera M o s t - Měsíční pláň, těţbou uhlí zničené Podkrušnohoří, které děsí ekology, se do několika let změní na krajinu plnou velkých jezer. Uhelná pánev tak bude místo horníkŧ lákat tisíce vodychtivých rekreantŧ. "Jako první se zatopí lom v Chabařovicích, kde těţba skončila letos na jaře," řekl ředitel mostecké Rekultivační výstavby Vladimír Bartoš. "Některé vytěţené jámy chceme naplnit vodou z horských potokŧ, do dalších, například do dolu Leţáky u Mostu, budeme přivádět vodu z řeky Bíliny." Dno jezera, které do pěti let vznikne těsně u stotisícového Ústí nad Labem, se uţ v současné době formuje, jezero mezi Mostem a Litvínovem se začne napouštět za tři roky. Další vodní plochy plánují uhelné společnosti u Kadaně, Jirkova a Bíliny, přitom dvě poslední budou přesahovat tisíc hektarŧ. Rozměry tak budou srovnatelné například se Slapskou přehradou, vejde se do nich však dvoj- aţ trojnásobně více vody. Na rozdíl od Lipna s maximální hloubkou dvaačtyřicet nebo od Slap s hloubkou sedmdesát metrŧ budou severočeská jezera totiţ hluboká aţ 150 metrŧ. "Zatopení vytěţených lomŧ je jediný moţný zpŧsob rekultivace. Není sice nejlevnější, náklady na jedno jezero se odhadují okolo tří miliard korun, ale zavezení zbytkových jam hlínou by stálo pětkrát víc," uvedl technický ředitel Mostecké uhelné společnosti Aleš Burian. "Před transformací do akciových společností totiţ doly nemusely na zahlazování těţby vytvářet rezervy. Stát se tím u svých podnikŧ nezabýval. Proto teď o jiných variantách rekultivací ani neuvaţujeme, chybějí nám na ně peníze." Pět velkých a desítky malých budoucích jezer v kraji někteří odborníci vítají. "Vodní plochy přinesou do regionu vlhkost. Mostecko, jeţ patří mezi nejsušší místa v republice, se tak ozdraví," tvrdí například Stanislav Štýs z firmy na ekologické expertizy Ecokonzult Pons Most. Přednosta územního odboru ministerstva ţivotního prostředí v Chomutově František Rubeš však soudí, ţe podobné rekultivace nejsou optimální. "Znamenalo by to ztrátu ohromného území, které se mohlo vyuţít jako stavební parcely. Bez nich se v kraji nezabydlí investoři a region, jenţ trpí vysokou nezaměstnaností, tak zbytečně přijde o pracovní příleţitosti," řekl Rubeš. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

460 - 1115. Inspekce zkoumá chování filmařŧ Skóre: 0.84 Název: Inspekce zkoumá chování filmařŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 26.09.1997 Str.: 5 Zpracováno: 26.09.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970926010029 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Inspekce zkoumá chování filmařŧ krátce z regionŧ P l e š n é j e z e r o - Pracovníci České inspekce ţivotního prostředí v Českých Budějovicích zjišťují, zda filmaři, kteří v létě natáčeli v Národním parku Šumava, nepolámali asi třetinu porostu ohroţené rostliny šídlatky ostnovýtrusné. Ta roste v tuzemsku pouze na dně Plešného jezera. "Inspekce na podnět správy parku zjistí, zda filmaři dodrţeli podmínky stanovené ministerstvem ţivotního prostředí," uvedla Jaroslava Martanová z Národního parku Šumava. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

461 - 1126. ČEZ chce stavět další jadernou elektrárnu Skóre: 0.84 Název: ČEZ chce stavět další jadernou elektrárnu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 30.09.1997 Str.: 14 Zpracováno: 30.09.1997 08:00:00 Rubrika: Ekonomika a finance Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19970930010053 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) ČEZ chce stavět další jadernou elektrárnu P r a h a - Podle ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického se v poslední době objevují zejména ze strany ČEZ úvahy, ţe bude kromě Temelína potřeba další jaderná elektrárna. "Já osobně jsem proti takovéto stavbě," řekl. Problém zvyšující se spotřeby energie je ovšem váţný, míní Skalický. Energetici proto podle něho vidí dvě cesty. Buď nové energetické zdroje v severních Čechách, coţ znamená nové zatíţení ţivotního prostředí, nebo stavbu nové jaderné elektrárny. Skalický dává přednost úsporám. "Nejčistší energie je ta ušetřená," dodal. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

–

–

462 - 1146. Navzdory slibŧm tušimická elektrárna do šrotu nejde Skóre: 0.84 Název: Navzdory slibŧm tušimická elektrárna do šrotu nejde Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 03.10.1997 Str.: 1 Zpracováno: 03.10.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971003010004 Klíčová slova: ekologické, ţivotního, prostředí, ekologických Navzdory slibŧm tušimická elektrárna do šrotu nejde T u š i m i c e - Společnost ČEZ se rozhodla, ţe nezruší severočeskou hnědouhelnou elektrárnu Tušimice I, a to i přesto, ţe právě její plánované odstavení bylo jedním z argumentŧ, jimiţ se firma snaţila získat podporu pro dostavbu jaderného gigantu Temelín. Energetici, ale také ministři a vládní úředníci, kteří ještě nedávno tvrdili, ţe po dokončení Temelína si severní Čechy konečně vydechnou, tak na své sliby zapomněli nedlouho poté, co dosáhli svého. "Zrušena by měla být například celá elektrárna Tušimice I," prohlašoval přitom v únoru 1993, kdy se o dostavbě Temelína rozhodovalo, tehdejší tajemník ředitele ČEZ Zdeněk Bartoš. Místo toho chce firma dát Tušimicím nový kabát a dál v nich spalovat to nejméně kvalitní hnědé uhlí. Tvrdí, ţe zatímco dnes z jejích komínŧ vychází černý kouř plný škodlivin, za pár let bude do nebe stoupat čistý bílý dým. Tušimice mají být odsířeny a zmodernizovány tak, aby splňovaly všechny ekologické normy. Své rozhodnutí ČEZ obhajuje tvrzením, ţe spotřeba elektrické energie roste tak rychle, ţe ji za pár let nedokáţe pokrýt ani Temelín. S tím souhlasí i ministerstvo prŧmyslu a obchodu, které návrh schválilo. "Rozhodnutí společnosti pokládáme za racionální," řekl náměstek ministra Miroslav Tvrzník. Zcela opačného názoru jsou ovšem ochránci přírody. "Jakkoli bude v Tušimicích moderní technologie, stejně bude do ovzduší unikat například oxid uhličitý, který zpŧsobuje skleníkový efekt. Pro stát, který má omezené zdroje energie, jsou jedinou cestou úspory. Jsou moţné, aniţ bychom museli lézt na stromy a svítit loučemi," kroutí odmítavě hlavou Tomáš Nenička z hnutí Greenpeace. Elektrárna je trnem v oku i mnohým Severočechŧm. "Naše oblast je v zimě pod pokličkou plnou jedŧ. I kdyţ bude přestavěná elektrárna odsířena, budou i nadále unikat nebezpečné kovy a další látky, o kterých se vŧbec nemluví," míní Luboš Vondrouš z Chomutova. Všichni starostové měst v okolí Tušimic však rozhodnutí společnosti ČEZ vítají. "Modernizace je pro region přínosem, nebude narŧstat nezaměstnanost a nebudou unikat škodlivé exhalace," uvedl chomutovský starosta Bohumil Bocian. Nad tvrzením zelených, ţe by stát měl místo nových staveb podporovat úspory energie, se však náměstek Tvrzník jen usmívá: "Nemŧţeme se tvářit, ţe nám úspory a efektivní vyuţívání energie bude stačit," tvrdí. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu se spolu s Energetickým dispečinkem chystá vyhlásit výběrové řízení na další uhelnou elektrárnu. Ta by měla stát na severu Moravy. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický upozorňuje na jiný

problém. "Pokud znovu začneme soustřeďovat nové zdroje do severních Čech, bude se muset začít jednat o ekologických limitech těţby uhlí," soudí Skalický. Severní Čechy jsou však z ekonomického hlediska pro ČEZ nejvýhodnější. "Tušimice I leţí přímo na hnědouhelném dole a Severočeská uhelná společnost nám uţ přislíbila, ţe uhlí bude dost," řekl mluvčí ČEZ Milan Káňa. Rekonstrukce je pro ČEZ zajímavá i proto, ţe je levnější neţ stavba nové elektrárny. "Náklady na přestavbu odhadujeme na tři a pŧl miliardy korun, zatímco nový zdroj o stejném výkonu by stál nejméně třináct miliard," zdŧraznil mluvčí tušimické elektrárny Boris Vošvrda. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

463 - 1150. V Krušných horách hynou i stromy, co vydrţí vše Skóre: 0.84 Název: V Krušných horách hynou i stromy, co vydrţí vše Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.10.1997 Str.: 1 Zpracováno: 06.10.1997 08:00:00 Rubrika: Titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971006010004 Klíčová slova: ekologické, ekologickou, ţivotní, prostředí V Krušných horách hynou i stromy, co vydrţí vše Lesníci nad zničenými břízami mluví o ekologické katastrofě T e p l i c e - Všude na světě platí, ţe bříza ze všech stromŧ vydrţí nejvíc v Krušných horách nikoliv. Při pohledu na hektary zpustošených lesŧ, jeţ zabírají rozlohu velikosti Lipenského jezera, tu mluví lesníci otevřeně o přírodní pohromě. "Umírajících stromŧ stále přibývá, vŧbec netušíme, kdy se to zastaví. Uţ teď jde o ekologickou katastrofu," konstatoval oblastní inspektor státních Lesŧ v Teplicích Vladislav Badalík. Letos začaly v Krušných horách hynout i nejodolnější stromy. Lesníci si dlouho lámali hlavu, jak je to moţné - bříza vydrţí i tam, kde ostatní dřeviny ničí kyselé deště. Výzkumný úst av lesního hospodářství a myslivosti po prozkoumání uhynulých listnáčŧ nyní konstatoval: Velkou měrou se na jejich konci podepsalo znečištěné ţivotní prostředí. "Škody zatím odhadujeme na více neţ sto milionŧ korun, ale číslo není zdaleka konečné," řekl lesní inspektor Badalík. Na hřebenech, kde tisíce bříz odumírají od jara, uţ pláně s úplně mrtvými stromy měří pět set hektarŧ. Na dalších třech tisících hektarech jsou břízy váţně poškozeny. Na zničené břízy je bezútěšný pohled. Mají téměř holé větve, jen tu a tam se třepotá několik zaţloutlých lístkŧ. "Normálně skrz zdravou břízu není vidět, tolik má totiţ listí," ukazuje ředitel Městských lesŧ Chomutov František Vohralík na skupinu zbídačených stromŧ. Poškozené stromky jsou staré od dvou do třiceti let, zdravé břízy rostou asi šedesát let. K jejich zániku vedla podle odborníkŧ řada dŧvodŧ, letošní nejprve suchá a potom mrazivá zima, která váţně poškodila kořeny, byla však aţ tím posledním. "Stromy byly oslabeny tunami škodlivin, kterými je nasycena krušnohorská pŧda. V kyselé pŧdě totiţ chybějí ţiviny, které nutně potřebují k vývoji, například hořčík," tvrdí Bohumír Lomský z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi. "Všeobecně se předpokládalo, ţe bříza by tyto podmínky měla vydrţet. Patří totiţ k nejodolnějším a nejpřizpŧsobivějším stromŧm." Právě kvŧli těmto vlastnostem sázeli lesníci semena břízy v Krušných horách v 70. a 80. letech, kdy bylo pohoří kvŧli exhalacím masivně odlesňováno. O to větší šok zaţili lesníci letos, kdyţ začaly odumírat břízy. Odborníci nyní připouštějí, ţe se rozsah zamoření zdejšího prostředí zřejmě podcenil. V posledních letech se přitom zdálo, ţe Krušné hory uţ mají nejhorší za sebou. První rána však přišla v zimě před dvěma

lety, kdy zde zahynulo ohromné mnoţství smrku ztepilého. Je tedy ještě nějaká naděje, ţe v Krušných horách budou někdy rŧst zdravé stromy?"Nechceme se tam vzdát lesnického hospodaření. Bylo by to velmi nešťastné. Ale nemŧţeme naučit stromy, aby si zvykaly na prostředí Krušných hor. Potřebujeme, aby si společnost zvykla, ţe se k přírodě musí odpovídajícím zpŧsobem chovat," řekl ředitel odboru rozvoje lesního hospodářství ministerstva zemědělství Jaromír Vašíček. Lesáci nyní uvaţují o tom, ţe přehodnotí své pŧvodní plány a v některých oblastech Krušných hor vysázejí ty dřeviny, které předchozí roky přeţily. Nejvíce hovoří o smrku pichlavém. "Ten jediný tyto tragédie přeţil," řekl zástupce oblastního inspektora státních Lesŧ v Teplicích Stanislav Eigler. To se příliš nelíbí Jaromíru Vašíčkovi z ministerstva zemědělství, neboť smrk pichlavý v minulosti nikdy v Krušných horách nerostl, byl dovezen se Severní Ameriky. "Mŧj osobní názor je vysazovat v Krušných horách pŧvodní dřeviny, jako je třeba smrk obecný, a zároveň se snaţit mnoţství škodlivin v ovzduší sniţovat," řekl Vašíček. Všichni se však shodují na tom, ţe by se v určitých lokalitách Krušných hor mělo vysazovat více listnáčŧ, které jsou obecně odolněj ší neţ jehličnany, například buk,a. Státní Lesy navíc chtějí pomoci pŧdě, která je poškozena kyselými dešti, tím, ţe na ni budou sypat z letadel vápno. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

–

–

464 - 1160. Kovy v pŧdě nejsou, ale zemědělci se bojí Skóre: 0.84 Název: Kovy v pŧdě nejsou, ale zemědělci se bojí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.10.1997 Str.: 3 Zpracováno: 08.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971008010017 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Kovy v pŧdě nejsou, ale zemědělci se bojí O l o m o u c - První starostí zemědělcŧ po povodních bylo, jestli voda na jejich pole nepřinesla nějaké nečistoty a zda vyplavená pŧda bude tak úrodná jako dříve. Výsledky desítek rozborŧ, které zadalo ministerstvo ţivotního prostředí, ukazují, ţe pŧda pohromu přeţila bez váţnějších následkŧ. Někteří zemědělci však tvrdí, ţe i kdyţ pŧda není znečištěná těţkými kovy, je mrtvá. Pěstitelé se obávají, ţe v příštích letech z ní moc plodin nesklidí. "V pŧdě není jediná ţíţala, jediný brouk. Kdyţ jsme ji dříve orali, za pluhem byla hejna rackŧ. Letos není na poli ani jeden," posteskl si předseda Zemědělského druţstva v Dubu nad Moravou na Olomoucku Václav Šilha. Podle rozborŧ, které si nechali udělat pěstitelé, je v pŧdě méně ţivin, neţ na kolik byli na úrodné Hané zvyklí. "Kdybychom měli více peněz, tak bychom tato pole více pohnojili. Voda však zaplavila téměř čtyřicet procent našich pozemkŧ a to by se příliš prodraţilo," uvedl Šilha. Zemědělci neuvaţují ani o tom, ţe budou pěstovat plodiny, které potřebují méně ţivin. "Zaplavených lánŧ bylo tolik, ţe si nemŧţeme dovolit nějaké harakiri v osevním postupu. Budeme pěstovat to co obvykle i za cenu, ţe výnosy budou zřejmě mnohem slabší," dodal Šilha. Pracovníci ministerstva ţivotního prostředí však tvrdí, ţe sledovali i obsah ţivin a kyselost pŧdy, ale ţádné větší změny po povodních nezjistili. "Pŧda by měla být tak úrodná jako dříve," uvedl přednosta regionálního pracoviště ministerstva v Olomouci Josef Švejda. Rozbory podle něj zatím nepotvrzují ani obavy, ţe pod vyplavenými skládkami, prŧmyslovými podniky a většími městy bude pŧda znečištěná těţkými kovy. "V tom mnoţství vody se chemické látky natolik rozředily, ţe se to v pŧdě ani neprojevilo," míní Švejda. Na některých zahrádkách v Otrokovicích však odborníci nyní naopak našli aţ čtyřicetkrát více chrómu, neţ připouští norma. "Toto zamoření ovšem zřejmě nesouvisí s povodní. Je to spíš dŧsledek toho, ţe lidé zde pouţívali na hnojení kaly z čistírny odpadních vod," uvedl Švejda. Pokud se zamoření prokáţe, doporučí prý ministerstvo lidem, aby pěstovali plodiny, které jsou schopny těţké kovy z pŧdy vytáhnout. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

465 - 1162. Zimního smogu se nebojíme, tvrdí radní v Děčíně Skóre: 0.87 Název: Zimního smogu se nebojíme, tvrdí radní v Děčíně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.10.1997 Str.: 3 Zpracováno: 09.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971009010036 Klíčová slova: prostředí (3), ekologické (2), ţivotního (2), ţivotnímu, ekologická Zimního smogu se nebojíme, tvrdí radní v Děčíně D ě č í n - S blíţící se zimou doléhají na mnohé lidi v severních Čechách stále častěji neodbytné myšlenky: bude při inverzích opět vzduch plný smogu? Budeme se zase dusit? Radnice v Děčíně, který patřil mezi města s nejhorším ovzduším v kraji a při inverzích se měnil v plynovou komoru, ale optimisticky obyvatelŧm vzkazuje: Není se čeho bát, ovzduší je mnohem čistší. Na město, které se před deseti lety "proslavilo" tím, ţe zde meteorologové naměřili rekordní koncentrace oxidu siřičitého z celé republiky, začínají mít blahodárný vliv rozsáhlé ekologické investice mnoho domácností uţ netopí uhlím, ale plynem, a rovněţ místní podniky se více orientují na totéţ palivo. "Nevíme, co to jsou smogové situace, v posledních třech letech jsme je neměli. Dostali jsme se do stavu, kdy ve městě mŧţeme dýchat bez obav, zimy se nebojíme," říká sebevědomě náměstek děčínského starosty Lubomír Novák. Obyvatelé Děčína na toto tvrzení reagují rozdílně. "Kdyţ přijdou mlhy, vím, ţe se mi bude hŧře dýchat. Tady uţ to snad lepší nebude," stěţuje si dŧchodkyně jen pár ulic od městského úřadu, který je na zlepšení ovzduší tak hrdý. "Vzduch je tu mnohem čistější, to bude asi díky té plynofikaci," míní jiná starší ţena. Děčín leţí na dně kotliny, a jelikoţ v takovém prostředí špatně cirkuluje vzduch, inverze se zde vyskytují poměrně často. Podle výzkumŧ pocházejí škodliviny, které se hromadí pod inverzní pokličkou, aţ ze sedmdesáti procent z místních zdrojŧ. Radnice se proto postupně zbavuje starých kotelen na uhlí a nahrazuje je zařízeními, která jsou k ţivotnímu prostředí šetrná. Ve městě uţ například stojí první ekologická výtopna na plyn, odborně nazývaná kogenerační. V ní se spolu s teplem, kterým se zásobuje sídliště Bynov, vyrábí i elektřina. Děčín měl štěstí, ţe se o něj začala zajímat dánská vláda, která poskytla grant osm milionŧ korun na vypracování studie o teplofikaci města. Děčín sice není jediným městem, kam se do zlepšení ţivotního prostředí investovaly v devadesátých letech stovky milionŧ korun a kde se projevují první výsledky, podle některých odborníkŧ je přece o krŧček před ostatními. "Z inverzí nemusí mít nikde v severních Čechách zvláštní strach, intenzita a počet smogových situací stále klesají. Ale je pravda, ţe v Děčíně čistí město od zdrojŧ znečištění zvlášť dŧkladně," připouští ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva ţivotního prostředí Bohuslav Brix. Přílišný optimismus brzdí ředitel Severočeského sdruţení obcí Petr Lenc. "Kdykoli a komukoli budu tvrdit, ţe se toho v severočeských městech mnoho změnilo k

lepšímu, ale občasným vyšším koncentracím škodlivin v ovzduší patrně nikdy nedokáţeme úplně zabránit. Nezáleţí totiţ jen na penězích na ekologické akce, ale i na počasí, a to neovlivníme." Děčínská radnice však ví, ţe ještě nemá vyhráno. Smogové situace se do města totiţ mohou vrátit. Zatímco před lety dusil lidi oxid siřičitý, který se uvolňuje při spalování uhlí, dnes jsou největší hrozbou oxidy dusíku, které unikají z výfukŧ aut. Právě mnoţství těchto plynŧ v děčínském ovzduší poslední dva roky pováţlivě roste - stejně jako ve městě přibývá aut. "Automobilová doprava je největším problémem, ale tady musí pomoci stát, na to peníze nemáme," tvrdí náměstek Novák, podle něhoţ je například nutné odvést z centra města dopravu směřující na Liberec či Ústí nad Labem. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

466 - 1168. Lux vytáhl do boje za nové přehrady Skóre: 0.89 Název: Lux vytáhl do boje za nové přehrady Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.10.1997 Str.: 3 Zpracováno: 13.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971013010070 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotního (3), Ekologové, ţivotní Lux vytáhl do boje za nové přehrady P r a h a - Ministr zemědělství Josef Lux vytáhl do boje za nové přehrady, které by podle něho měly výrazně sníţit riziko nových katastrofálních povodní. Lux chce v nejbliţší době navrhnout vládě, aby posvětila záměr postavit v povodí Moravy, Odry a Labe čtyři velké přehrady, dva poldry a jeden jez. Ministr tak vyslyšel volání vodohospodářŧ, kteří přišli s myšlenkou nových přehrad uţ pár týdnŧ po povodních. Ministerstvo navrhuje nové přehrady: - Hvězda na řece Třebovce nad Českou Třebovou; - Hanušovice na řece Moravě nad městem Hanušovice; - Teplice na řece Bečvě nad Hranicemi na Moravě; - Nové Heřmínovy na řece Opavě nad Krnovem. Dva velké poldry (speciální systém hrází podél toku, kam se voda mŧţe rozlít, pokud se řeka vylije z břehŧ) by podle Luxových představ měly vzniknout na řece Moravě: nad Litovlí a mezi Hodonínem a Veselí nad Moravou. Nad Hradcem Králové na řece Orlici by se měl postavit ještě jez. Nové přehrady by neměly dosahovat rozměrŧ takových gigantŧ, jako jsou například Lipno nebo Slapy na Vltavě, spíše by se parametry měly blíţit typŧm horských přehrad, jako je Labská v Krkonoších. PLÁN MŦŢE OHROZIT NEDOSTATEK PENĚZ Významnou překáţkou, která mŧţe stavbu přehrad přinejmenším oddálit, se však mohou stát peníze. Podle odhadŧ by si totiţ stavba přehrad a poldrŧ vyţádala více neţ dvaadvacet miliard korun, přičemţ například letošní rozpočet armády je zhruba třicet miliard. Vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Jan Plechatý uznává, ţe přehrady se nakonec postaví menší, anebo se zahájení staveb posune aţ do začátku příštího tisíciletí. "Třeba se skutečně neseţenou okamţitě peníze, anebo k jejich stavbě nebude vŧle v regionu," uvaţuje Plechatý, který stavbu větší přehrady přirovnal k budování nové dálnice. V okolí plánovaných přehrad skutečně není názor na jejich stavbu jednoznačný. "Pokud z fundovaných vodohospodářských studií vyplyne, ţe stavba nové přehrady je pro region nutná, tak ať je prioritou," soudí například primátor Opavy Jan Mrázek, jehoţ město by v budoucnu měla ochránit přehrada Nové Heřmínovy. "Nejsem stoupencem takových betonových zařízení, myslím, ţe udělají více škody neţ uţitku," řekl naopak starosta Hranic Vladimír Juračka, nad jehoţ městem by měla stát přehrada Teplice.

OCHRÁNCI PŘÍRODY JSOU PROTI Mnohým ochráncŧm přírody se oči zbarví do ruda, kdyţ se před nimi někdo zmíní o nových přehradách. Argumentují mimo jiné tím, ţe přehrady stejně nejsou schopny zachytit větší mnoţství vody. "Ţádná ze současných přehrad v zemi nebyla postavena kvŧli povodním, ale například jako zdroj na výrobu elektřiny. Prostor mezi hladinou a vrcholem hráze je malý a přívalovou vodu stejně nedokáţe zachytit," soudí Václav Petříček z Agentury ochrany krajiny a přírody. Ekologové navrhují budovat spíše poldry a vysazovat více listnáčŧ a luţních lesŧ, které podle nich dokáţí lépe zadrţovat vodu v krajině. "Vţdyť například Lanţhotský prales na Moravě dokáţe zachytit šedesát milionŧ metrŧ krychlových vody, coţ jsou tři velké naplněné přehrady," tvrdí Petříček. Dodal, ţe tato opatření jsou navíc mnohem lacinější neţ nové přehrady. Vodohospodáři namítají, ţe poldry není moţné budovat na horních tocích, kde řeka obvykle protéká horským územím. Dodávají, ţe mnohé přehrady se uţ osvědčily při červencových záplavách. "Například do nádrţe nad Luhačovicemi natekla téměř stoletá voda, ale lázně byly uchráněny," řekl ředitel Povodí Moravy Stanislav Novotný. "Nové nádrţe budou samozřejmě prázdné a budou čekat na hodinu H, aţ přijde velká voda," dodal. Například plánovaná přehrada Nové Heřmínovy na řece Opavě by měla zachytit aţ osmnáct milionŧ metrŧ krychlových vody. SKALICKÉHO ÚŘAD NEPROTESTUJE Ani úřad ministra ţivotního prostředí Jiřího Skalického zatím není jednotný v tom, zda se nová vodní díla mají stavět, či nikoli. "Nejsem příznivcem ani odpŧrcem přehrad, i kdyţ oba tyto názory jsou na ministerstvu zastoupeny," připustil ministrŧv náměstek Michael Barchánek. "Kdyţ řeknu černobíle, co se mi líbí více, šel bych raději do suchých poldrŧ, do luţních lesŧ, coţ lze ale udělat jen někde, v horních tocích to rozhodně není moţné." Ministerstvo ţivotního prostředí zatím nemá proti návrhu ministerstva zemědělství zásadní námitky. "Zatím to je jen záměr, který se bude dále posuzovat," řekl František Smrčka z ministerstva ţivotního prostředí. Pokud by se stavbami vláda souhlasila, musely by se totiţ posoudit i z hlediska jejich dopadu na ţivotní prostředí. Ani vedoucí katedry hydrauliky a hydrologie praţské stavební fakulty Karel Mareš nedokáţe jednoznačně říci, zda by se přehrady měly postavit. "Návrhy je ale potřeba posoudit," dodal. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

467 - 1171. O EKOLOGII NEMLUVME Skóre: 0.89 Název: O EKOLOGII NEMLUVME Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.10.1997 Str.: 13 Zpracováno: 15.10.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971015010176 Klíčová slova: EKOLOGII (3) O EKOLOGII NEMLUVME z dopisŧ redakci Ke zrušení vlakŧ do Harrachova a Svobody nad Úpou doporučuji: ponechat pouze dálkové autobusy a místní dopravu nahradit zrušenými vlaky. Zvlášť trať z Tanvaldu do Harrachova je velmi výjimečná a bylo by škoda, aby byla trvale zrušena. Jen jde o dohodu těch, co řídí dopravu. Nemluvme o ekologii, kdyţ přírodu jenom stále a stále více ničíme. Nebylo by moţné tyto spoje částečně dotovat i z fondu pro ekologii, a tak je zachránit? Zpracovatel: Anopress IT a.s. Zdeněk Sochor, Nová Paka (občan) –

468 - 1173. Toyota vyrobila ekologicky šetrný vŧz Skóre: 0.87 Název: Toyota vyrobila ekologicky šetrný vŧz Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.10.1997 Str.: 15 Zpracováno: 15.10.1997 08:00:00 Rubrika: Ekonomika a finance Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971015010131 Klíčová slova: ekologicky (2) Toyota vyrobila ekologicky šetrný vŧz T o k i o - Společnost Toyota Motor předvedla jako první automobilka na světě prototyp ekologicky šetrného a vysoce úsporného vozu s kombinovaným pohonem na elektřinu a benzin. Čtyřdveřovou verzi vozu Toyota Prius, který konstruktéři povaţují za bránu do nového automobilového věku, si budou moci první japonští zákazníci koupit jiţ letos v prosinci a zaplatí za ni 2,15 milionu jenŧ, tedy zhruba 590 tisíc korun. Hlavní výhodou auta je výjimečně nízká spotřeba - necelých 3,6 litru paliva na 100 kilometrŧ. Spalovací motor o objemu 1,5 litru přitom produkuje o polovinu méně emisí oxidu uhličitého, neţ je běţný standard, a jiné zplodiny jsou v porovnání s klasickými auty zhruba desetkrát niţší. Takzvaný hybridní vŧz spočívá na principu automatického přepínání na elektrický pohon při niţších rychlostech, kdy spalovací motor není dost efektivní. Baterie se přitom na rozdíl od ryzího elektromobilu samy dobíjejí během jízdy na benzinový agregát, takţe řidič čerpá pohonné hmoty pouze u benzinového čerpadla. Vývojem hybridního motoru se zabývají jak další japonské automobilky, tak celá "velká trojka" amerických výrobcŧ. Toyota je však první, kdo veřejnosti představil skutečný výrobek. Do konce roku mělo světlo světa spatřit také diesel-elektrické Audi, premiéra však byla odsunuta na duben 1998. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

469 - 1174. Vzácné rostliny a ţivočichy zachrání tŧně Skóre: 0.84 Název: Vzácné rostliny a ţivočichy zachrání tŧně Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.10.1997 Str.: 4 Zpracováno: 15.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971015010025 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Vzácné rostliny a ţivočichy zachrání tŧně S t r a k o n i c e - Vzácným rostlinám a ţivočichŧm přivedli pracovníci referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu ve Strakonicích neobvyklého pomocníka - speciální rypadlo. "Dohodli jsme se se starosty Strakonic, Vodňan a Kadova, ţe bagrem vyhloubíme ve vybraných místech tŧně, v nichţ by se měla ţivořící vegetace opět vzpamatovat," upřesnil jeden ze zachráncŧ Zdeněk Klimeš. Vlastní práci ovšem předcházela ţádost starostŧ o dotaci ministerstva ţivotního prostředí. "Peníze dostali, takţe jsme začali s hloubením na Smyslovských loukách na Blatensku," řekl Klimeš. Připomněl, ţe kromě vzácné vegetace a ptákŧ ţije v této oblasti také ohroţená ţába blatnice skvrnitá. Hloubení tŧní nyní probíhá rovněţ u obce Hajská. "Tŧně tam zarŧstá a plní se zemí. Proto musíme pokácet olše a osiky a tŧni prohloubíme," popsal Klimeš. Dodal, ţe přírodovědci současně pracují u Záhorského rybníka na Vodňansku. "Doufám, ţe se tam uţ v příštím roce znovu objeví skokani hnědí," očekává Klimeš. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

470 - 1179. Vápnění Krušným horám nepomŧţe Skóre: 0.80 Název: Vápnění Krušným horám nepomŧţe Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.10.1997 Str.: 13 Zpracováno: 16.10.1997 08:00:00 Rubrika: Názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971016010058 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Vápnění Krušným horám nepomŧţe aréna názorŧ V poslední době se v MF DNES objevily články upozorňující na hynutí bříz v imisně postiţených oblastech Krušných hor. Tato velmi nepříjemná skutečnost je správně dávána do souvislosti s dlouhodobým poškozením pŧd kyselými dešti. Co se však překvapený čtenář (který problematice poškození pŧd poměrně dobře rozumí) při dotazu novináře na kompetentních místech (ministerstvo zemědělství a ochrany ţivotního prostředí) dozví, je zcela šokující. Situace prý bude řešena vápněním a vysazováním smrku a čekáním na dobu, kdy se emise sníţí natolik, ţe bude moţno opět nastolit pŧvodní, smrkové lesní hospodaření. Otázaní činovníci si myslí, ţe tato doba nastane po odsíření severočeských elektráren, tedy brzy. Pokud skutečně čekají na tuto dobu, jde zcela jistě o čekání na Godota. Nelze v ţádném případě očekávat, ţe po odsíření elektráren klesne vstup škodlivin do pŧd natolik, ţe bude moţno v oblasti Krušných hor pěstovat hospodářský les, jako tomu bylo zhruba do padesátých let. Pokles emisí z elektráren bude sice veliký, ale stále nedostatečný k tomu, aby se obnovily pŧdní podmínky vhodné pro pěstování smrku. Odsíření elektráren totiţ neznamená absolutní odstranění kysličníku siřičitého ze spalin. Uveďme si příklad, který tento problém lépe osvětlí: Pokud se podaří sníţit roční inflaci z 1000 procent ročně na 100 procent ročně, je to nepochybně velký úspěch, protoţe inflaci se podařilo sníţit desetkrát. Jenţe i stoprocentní inflace je stále obrovská a smrtící pro kaţdou ekonomiku. Stejně je to i s emisemi ze severočeských elektráren. I po odsíření bude emise síry tak vysoká, ţe pŧdy v Krušných horách (a nejen tam) budou dále poškozovány. Proces se nezastaví, ale pouze zpomalí. Tento závěr je moţno ukázat na řadě počítačových modelŧ chování okyselených pŧd. Tyto studie byly vypracovány a publikovány nejen v odborných časopisech, ale i ve veřejnosti dobře přístupné formě (viz například Vesmír 7 z roku 1996 a Respekt 51 z téhoţ roku), nedošly však zřejmě sluchu na správných adresách. Rád bych co nejdŧrazněji upozornil, ţe navrhovaná cesta "obnovy" lesa v Krušných horách je velmi pravděpodobně zcela špatná a neúčinná, a navíc tento zpŧsob uţ byl pouţit několikrát v minulosti s nulovým úspěchem. Vápnění sice sníţí kyselost pŧd, ale při zpŧsobu, jakým se provádí (oblast je povápněna jednorázově velkou dávkou), jeho efekt v kořenové vrstvě pŧdy velmi rychle odezní, a naopak spíše

zpŧsobí stromŧm stres. Efektivní vápnění by muselo být prováděno prakticky neustále v malých dávkách, aby koncentrace vápníku a hořčíku v pŧdě byla dlouhodobě stabilní. Velkoplošné vápnění uţ v Krušných horách proběhlo dokonce několikrát - s mizivým efektem, kromě utracených peněz. Smrk svým masovým úhynem prokázal neschopnost ţít v těchto podmínkách také několikrát, naposledy v předloňské zimě. Přesto se kompetentní místa nestydí tuto neúspěšnou strategii navrhovat znovu. Protestuji proti těmto praktikám nejen jako odborník, ale také jako daňový poplatník. Jsem přesvědčen o tom, ţe stovky milionŧ, které by nové vápnění a vysazování smrkŧ stálo, lze investovat mnohem efektivněji do zavedení dřevin, které mají dobrou šanci dnešní, ale i budoucí stále špatné podmínky přeţít bez dodatečných drahých zásahŧ. Příroda sama ukázala, ţe by mělo jít hlavně o buk, jívu a jeřáb, které v krušnohorských podmínkách dlouhodobě přeţívají, a nikoliv o smrk. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Jakub Hruška, geochemik (vědec) –

471 - 1189. Filmařŧm hrozí pokuta za poškození rostliny Skóre: 0.89 Název: Filmařŧm hrozí pokuta za poškození rostliny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 21.10.1997 Str.: 5 Zpracováno: 21.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971021010066 Klíčová slova: ţivotního (4), prostředí (4) Filmařŧm hrozí pokuta za poškození rostliny Č e s k é B u d ě j o v i c e - Aţ milionovou pokutou mŧţe skončit natáčení pohádky Jezerní královna, kterou filmový štáb pod vedením Václava Vorlíčka točil v létě u Plešného jezera. Česká inspekce ţivotního prostředí totiţ filmaře podezřívá, ţe porušili odtok z jezera, čímţ klesla hladina vody, a přitom polámali vzácné rostliny šídlatky ostnovýtrusné, která patří k ohroţeným druhŧm a v tuzemsku se vyskytuje pouze na dně tohoto jihočeského jezera. "Po domluvě se správci šumavského národního parku a zástupci ministerstva ţivotního prostředí jsme se rozhodli, ţe zahájíme s filmovou společností správní řízení. Měli bychom prokázat, zda poškození celého místa padá na vrub filmařŧ," uvedl Miroslav Böhm z inspekce ţivotního prostředí. Stráţci parku proto budou muset přesně určit, kdy se filmový štáb okolo jezera pohyboval. "Vlastní řízení začne asi v polovině listopadu," odhadl. Zástupci filmařŧ přitom opakovaně odmítli nařčení, ţe by při natáčení poškodili vzácné rostliny. "Nic takového se nestalo! Do dna jezera jsme nezasahovali," reagoval rázně filmový architekt Milan Býček. Jeden ze stráţcŧ parku, který nechce být jmenován, protoţe se bojí potíţí v zaměstnání, ovšem tvrdí, ţe filmaři vjíţděli na plavidle do lokality, kde vzácná rostlina roste, a tím zřejmě šídlatku polámali. To, ţe rostlina byla poničena, je jisté: "Úlomky, které stráţci parku sesbírali, představují zhruba jednu třetinu z jejich celkového počtu asi tří tisícovek, jeţ na dně jezera rostou," doloţil Böhm. Kdyby inspekce filmařŧm dokázala, ţe poškodili odtok z Plešného jezera, hrozí jim aţ pŧlmilionová pokuta. Za polámání šídlatky dokonce sankce ve výši jednoho milionu korun. "Rozpětí je teoretické. Pokuta by měla mít především výchovný efekt, nikoli maximální rozpětí," míní Böhm. Ministerstvo ţivotního prostředí, které určilo podmínky, jeţ musí filmový štáb během natáčení dodrţovat, je zatím velmi opatrné. "Záleţitost je v šetření. Nebudeme předbíhat definitivní závěry," řekl pouze mluvčí ministerstva Vlastimil Lenz. Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

472 - 1200. Ekologizace Prunéřova stála devět miliard Skóre: 0.87 Název: Ekologizace Prunéřova stála devět miliard Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 23.10.1997 Str.: 4 Zpracováno: 23.10.1997 08:00:00 Rubrika: Peníze - Kapitálové trhy Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971023010159 Klíčová slova: Ekologizace, ekologizaci Ekologizace Prunéřova stála devět miliard podnikatelský servis Náklady na ekologizaci elektráren dominantního tuzemského výrobce elektrické energie ČEZ v severočeském Prunéřově přesáhly od roku 1992 devět miliard korun. Z toho více neţ 7,7 miliardy korun činily náklady na odsíření celkem devíti blokŧ elektráren Prunéřov I a II. Elektrárny Prunéřov I a II se na celkové roční výrobě elektrické energie podílejí zhruba 17 procenty. Bloky obou elektráren přitom splňují limity, které začnou platit od ledna 1999. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

–

473 - 1205. Losos v Labi vydrţí, očekávají odborníci Skóre: 0.80 Název: Losos v Labi vydrţí, očekávají odborníci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.10.1997 Str.: 5 Zpracováno: 24.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971024010052 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologové Losos v Labi vydrţí, očekávají odborníci P r a h a - Severočeští rybáři se rozhodli, ţe příští rok vysadí do labských přítokŧ Kamenice a Ploučnice lososa. Je ale voda v Labi, která v osmdesátých letech patřila k nejšpinavějším evropským řekám, uţ natolik čistá, aby v ní tato choulostivá ryba, povaţovaná za indikátor čistoty ţivotního prostředí, mohla táhnout do moře a zpět bez nebezpečí, ţe zahyne? Rybáři i vědci, kteří sledují kvalitu vody, jsou sice přesvědčeni, ţe lososu uţ ţádné nebezpečí nehrozí, ale ekologové tak optimističtí nejsou. "V obou labských přítocích je pstruhová voda, takţe tam losos bez problémŧ mŧţe být. A za dva aţ tři roky, neţ vyroste a potáhne do moře, bude i voda v Labi opět o něco čistší," soudí bývalý pracovník Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech Jiří Vostradovský. "Myslím, ţe to mŧţe být malér. Kdyţ se tam losos nasadí, nejsem si jistý, zda tam vydrţí i druhá a třetí generace. Labe zatím není tak čisté, jak by mělo být," oponuje Karel Jech z Greenpeace, který ale uznává, ţe voda v Kamenici i Ploučnici pro tento citlivý druh ryby není nebezpečná. Rybáři očekávají, ţe losos zvládne i cestu do moře a zpět. Severočeský jednatel Českého rybářského svazu Jan Šmíd například tvrdí, ţe v Labi se uţ nyní poměrně dobře daří kaprŧm, parmám nebo candátŧm. Někteří nadšenci dokonce ryby z Labe běţně pojídají. "Zajímavé je, ţe jsme objevili čtyřiadvacet druhŧ ryb, z nichţ některé se jinde vŧbec nevyskytují," zmínil se před několika měsíci rybář Václav Kovařič z Děčína, který si ryby z Labe nemŧţe vynachválit. Několik vzorkŧ rybí tkáně si přitom odvezli vědci z univerzity v Hamburku a výsledek testu skončil příznivě. Vostradovský uvedl, ţe losos byl v minulosti typickou taţnou rybou všech velkých evropských řek. "Z Labe zmizel kolem roku 1936, kdyţ se postavil jez s elektrárnou ve Střekově," řekl Vostradovský. Pro lososa, který pravidelně putuje z moře do řek, aby se rozmnoţil, se Střekov stal nepřekonatelnou překáţkou. "Dalšími dŧvody byla horší kvalita řeky nebo regulace toku," dodal. Rŧzná zdymadla a jezy na Labi mohou být i nyní příčinou, ţe se losos v řece neuchytí. Mezinárodní komise pro ochranu Labe sloţená z českých a německých odborníkŧ však předpokládá, ţe do roku 2010 budou vodní díla na Labi upravena tak, aby lososi mohli bez problémŧ táhnout proti proudu od Severního moře aţ po Čelákovice. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 474 - 1206. Skalický nedal povolení k prŧzkumu zlata Skóre: 0.80 Název: Skalický nedal povolení k prŧzkumu zlata Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 24.10.1997 Str.: 5 Zpracováno: 24.10.1997 08:00:00 Rubrika: Z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971024010028 Klíčová slova: ţivotního, prostředí Skalický nedal povolení k prŧzkumu zlata krátce z regionŧ P r a h a - Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický zrušil aspoň dočasně rozhodnutí svých úředníkŧ, kteří povolili anglické společnosti Greenwich Resources zkoumat loţiska zlata v okolí Roţmitálu pod Třemšínem. Šéf resortu vyuţil toho, ţe ve výběrovém řízení zvítězila firma Greenwich Resources, ale povolení získala její dceřiná společnost Greenwich Resources Czech Republic. "Jsme připraveni nedostatky odstranit," potvrdil představitel anglické firmy Otokar Mikš. Zpracovatel: Anopress IT a.s.

–

475 - 1232. Úspěch v podnikání a ekologie jdou ruku v ruce, říká šéf americké Skóre: 0.97 Název: Úspěch v podnikání a ekologie jdou ruku v ruce, říká šéf americké Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.11.1997 Zpracováno: 07.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971107010066 prostředí (4), ekologicky (4), ţivotní (3), ekologie, ekologičtí, Ekologické, Klíčová slova: ţivotním, ekologii, ekologií Úspěch v podnikání a ekologie jdou ruku v ruce, říká šéf americké společnosti 3M P r a h a - I kdyţ firma slušně vydělává, nelze ji dnes povaţovat za úspěšnou, nemyslíli současně na ţivotní prostředí. "Společnost, která přemýšlí, jak posílit své postavení na trhu, se chová ekologicky uváţlivě," míní předseda Světové podnikatelské rady pro udrţitelný rozvoj Livio DeSimone, který zároveň sedí v nejvyšším křesle amerického chemického koncernu 3M. Ten zaměstnává po celém světě přes 74 tisíc pracovníkŧ a loni utrţil 14,2 miliardy dolarŧ. Chovat se ekologicky a zároveň vydělávat - je to vŧbec slučitelné? Lidstvo nemá jinou volbu, chceli lépe ţít, tedy také více spotřebovávat. Tuto touhu nelze prostě odmítnout. Proto přemýšlíme, jak zabezpečit vyšší ţivotní úroveň, coţ je zvlášť aktuální v rozvojových zemích, a přitom se netknout přírody, tedy zájmŧ příštích generací. Co pro to mŧţe vaše organizace konkrétně udělat ? Chceme ve světovém hospodářství prosazovat změny podmiňující udrţitelný rozvoj. To znamená vyrábět lepší zboţí a rozvíjet sociální sféru ţivota tak, aby bylo chráněno ţivotní prostředí. Proto podporujeme výměnu informací mezi podniky, například o vývoji a zavádění úsporných technologií. Členy rady jsou i společnosti , jejichţ praktiky kritizují ekologičtí aktivisté. Vezměme například britskonizozemský Shell. Právě velcí producenti surovin a energie - nejenom Shell, ale třeba také British Petroleum - jiţ přišli na to, ţe musí koncepci udrţitelného rŧstu podpořit, neboť vědí, ţe jde o jejich budoucí pozici na trhu. Proto usilují o to, aby byla ekologicky šetrná nejenom jejich vlastní výroba, ale i těţba surovin, které zpracovávají. Lhostejné nemohou být ani k ekologicky "přívětivému" uţití svých výrobkŧ. Předpokládá to ovšem vloţit nemalé prostředky do výzkumu a vývoje. Ekologické problémy jsou obzvlášť palčivé v postkomunistických zemích. Připouštíte, ţe jejich řešení závisí na finančních moţnostech firem a státu? To je pravda. Pokud jde o reformní země, přísně odděluji dvě otázky. Tu první představují škody napáchané na ţivotním prostředí, jeţ se musejí postupně odstraňovat. Ale za mnohem dŧleţitější povaţuji to druhé - aby se v těchto zemích šířilo přesvědčení, ţe podnikat také znamená brát ohled na ţivotní prostředí. Povšimněme si, ţe největší pokrok v ekologii zaznamenaly země, které nejvýrazněji zlepšily hospodářské ukazatele. Zdravá ekonomika jde ruku v ruce s dobrou ekologií. VÁCLAV LAVIČKA Zpracovatel: Anopress IT a.s. Ekonomika a finance, str 15

476 - 1235. Dálnice zatíţí prŧjezd i ovzduší v Plzni Skóre: 0.80 Název: Dálnice zatíţí prŧjezd i ovzduší v Plzni Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.11.1997 Zpracováno: 07.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971107010032 Klíčová slova: Ekologičtí Dálnice zatíţí prŧjezd i ovzduší v Plzni P l z e ň (mp) - Padesát pět kilometrŧ dlouhý úsek dálnice D 5 z Plzně k německé hranici, který začal včera slouţit motoristŧm, zhorší kvalitu ovzduší v Plzni. Středem města budou dále projíţdět automobily z autostrády ve směru od Prahy i od německých hranic: dálniční obchvat bude podle šéfa ředitelství dálnic Jaroslava Čipery dokončen nejdříve v roce 2006. Okolí Plzně je jedním ze dvou míst na trase Paříţ - Praha, kde musí řidiči sjet z autostrády. "V Německu bude zbývající úsek dálnice hotov aţ někdy v letech 2000 aţ 2005," sdělil ministr dopravy Martin Říman. Dálnice z Plzně do Německa je vybavena počítačem řízeným dopravním značením. Novinkou je i umístění stoupacích pruhŧ do středu vozovky. Typ grafiky: Foto ČB Ekologičtí aktivisté protestují u Sulkova u Plzně proti zpoždění výstavby dálničního obchvatu z domova, str 4 Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

477 - 1237. Sedm kilometrŧ Vltavy za Prahou dusí mastná skvrna Skóre: 0.80 Název: Sedm kilometrŧ Vltavy za Prahou dusí mastná skvrna Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 07.11.1997 Zpracováno: 07.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971107010021 Klíčová slova: ekologickou Sedm kilometrŧ Vltavy za Prahou dusí mastná skvrna P r a h a (kdr) - Rostliny na březích řeky potáhla černá zapáchající mastnota stejně jako břicha desítek labutí a kachen. Vodohospodáři, kteří včera projíţděli v lodi mastnou skvrnou, jeţ brzo ráno zamořila zhruba sedm kilometrŧ Vltavy od Prahy aţ téměř ke Kralupŧm nad Vltavou, tvrdí, ţe podobnou zkázu dosud neviděli. "Je to hrŧza. Viděli jsme potápku, jak se chce ponořit, a chudák se tam plácala. Jak byla mastná, dostala se akorát tak dvacet čísel pod vodu," zoufal si jeden z technikŧ Povodí. Převozník z Klecánek Bedřich Studnička, který ekologickou havárii oznámil, vidí osud vodního ptactva černě: "Snad by se ty labutě měly odchytit a umýt. Moţná ale zajdou, protoţe jsem viděl, jak loví a tu špínu polykají." O pŧvodu nečistoty věděli včera večer experti jen velmi málo. Uţ zjistili, ţe se do řeky dostala kanalizací ze sídlišť na severu Prahy, pochybují však, ţe se podaří skutečně viníka najít a potrestat. "Místo, kterým se to do kanalizace dostalo, se najde stěţí. Je to několik desítek kilometrŧ kanálŧ," míní Bohumil Nekolný ze společnosti Povodí Vltavy. Odmítl spekulovat o tom, za jak dlouho se řeka dostane do pŧvodního stavu. Vodohospodáři jsou z mastnoty nešťastní tím více, ţe se podle nich uţ dařilo Vltavu udrţovat velmi čistou. "Je vidět aţ do metru a pŧl hloubky. Ve Vltavě se uţ pomalu dalo po desítkách let opět koupat, " řekl při pohledu na šedou hladinu jeden z odborníkŧ Povodí. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 3. –

478 - 1243. Lesníci chtějí za smrky odškodné Skóre: 0.80 Název: Lesníci chtějí za smrky odškodné Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 08.11.1997 Zpracováno: 08.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971108010016 Klíčová slova: ekologickou Lesníci chtějí za smrky odškodné Ústí nad Labem (lu) - Za největší ekologickou katastrofu posledních dvaceti let v krušnohorských lesích, kdy v zimě před dvěma lety kvŧli škodlivinám zahynulo nebo bylo váţně poškozeno dvanáct a pŧl tisíce hektarŧ smrkového lesa, poţadují nyní Lesy České republiky od prŧmyslových podnikŧ 460 milionŧ korun. Největší díl, zhruba dvě třetiny částky, by měla zaplatit elektrárenská společnost ČEZ, kterou experti označili za hlavního viníka. Peníze poţadují Lesy rovněţ po litvínovském Chemopetrolu a Severozápadní teplárenské společnosti v Komořanech. ČEZ, který za zničené lesy zaplatil v letech 1991 aţ 1995 ji ţ přes dvě stě čtyřicet milionŧ, však tyto závěry zpochybňuje. "Kromě oxidu siřičitého se v jehličí našly i další sloučeniny," uvedl vedoucí oddělení náhradových řízení ČEZ Pavel Ryšavý. "Na smrky mohly pŧsobit i mimořádné klimatické podmínky, ostatně jejich stav mohl být špatný jiţ od 70. let, kdy se na hřebenech vysadily." Vedoucí teplického inspektorátu Lesŧ ČR Ladislav Badalík tvrdí, ţe podíl jednotlivých znečišťovatelŧ určily jezdnoznačně odborné studie. "Koncentrace oxidu siřičitého dosahovaly na hřebenech aţ dvou a pŧl tisíc mikrogramŧ na metr krychlový za den. Tyto dávky jsou pro smrk smrtelné, i kdyby se tam ţádná další škodlivina uţ nevyskytovala," řekl předseda České bioklimatologické společnosti Vladimír Krečmer. Z domova str 3 Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

479 - 1251. Ekologické podmínky zřejmě stát nestihne splnit Skóre: 0.93 Název: Ekologické podmínky zřejmě stát nestihne splnit Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 11.11.1997 Zpracováno: 11.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971111010026 prostředí (6), ţivotního (4), Ekologické (3), Ekologie, ţivotní, ţivotním, Klíčová slova: ekologického Ekologické podmínky zřejmě stát nestihne splnit P r a h a - I kdyby se odborníkŧm na ochranu ţivotního prostředí podařilo zpomalit čas a pracovali by čtyřiadvacet hodin denně, patrně se jim nepodaří v termínu splnit všechny ekologické podmínky nutné pro vstup země do Evropské unie. Sedm let před předpokládaným začleněním republiky do unie se přitom ukazuje, ţe nebude takovým problémem sladit zákony s evropskými normami, jako je uvést v ţivot. "V ţádném případě vše nestihneme," prohlásil rezolutně ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky ţivotního prostředí Bedřich Moldan. Ekologie přitom bude hrát při vstupu do unie jednu z klíčových rolí. "Četl jsem řadu zpráv z Bruselu a mezi třemi čtyřmi problémy, které jsou tam nejčastěji zdŧrazňované, je vţdy ţivotní prostředí." Německý list Süddeutsche Zeitung v září napsal, ţe unie dala uchazečŧm o členství v oblasti ochrany ţivotního prostředí příliš velké úkoly. "Nakonec tedy unie nejspíš přistoupí na velkorysé přechodné lhŧty pro splnění svých poţadavkŧ, takţe prohnilé kompromisy jsou prakticky předem jisté," napsal list. I české ministerstvo ţivotního prostředí uznává, ţe republika mŧţe mít například potíţe s tím, aby včas dosáhla stejné kvality vod jako v zemích unie. "Mŧţe se stát, ţe budeme vyjednávat o odklad o jeden aţ dva roky pro některé obce," připustil náměstek ministra Vladislav Bízek.Podle nařízení vlády by měly mít do roku 2004 obce nad dva tisíce obyvatel čistírny odpadních vod. Jelikoţ je to drahé, mŧţe se stát, ţe to některé z nich nestihnou. "Mohli bychom ale od unie dostat na stavbu příspěvek," doufá Bízek. Ten je přesvědčen, ţe republika bude mít včas všechny potřebné ekologické zákony a předpisy. "Uţ do roku 2000 by měla být naše legislativa z devadesáti a více procent na úrovni unie," odhaduje. "Sladění legislativy je ten nejmenší problém," brzdí jeho optimismus Bedřich Moldan, jenţ povaţuje za hlavní úkol spíše to, aby se nové zákony vŧbec plnily. Je proto podle jeho názoru potřeba mimo jiné posílit rŧzné inspekční organizace, které na dodrţování zákonŧ dohlíţejí. "Lidí v takových institucích je ve vyspělých zemích dvakrát aţ desetkrát více neţ u nás," tvrdí Moldan. "Pokud chceme lépe vybírat daně, víme, ţe to nepŧjde bez dostatečně vybavených finančních úřadŧ. Chcemeli dodrţovat zákony v ţivotním prostředí, inspektoři být prostě musí." Náměstek Bízek uznává, ţe počet úředníkŧ bude potřeba časem zvýšit, coţ ovšem bude znamenat vyšší nároky na státní rozpočet. "Obávám se, ţe na to, aby se tato kontrola zabezpečila, nebude dost peněz," odhaduje Karel Jech z ekologického hnutí Greenpeace. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova str 4 –

480 - 1252. Rybáři se bojí, ţe kvŧli kormoránŧm zkrachují Skóre: 0.87 Název: Rybáři se bojí, ţe kvŧli kormoránŧm zkrachují Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 12.11.1997 Zpracováno: 12.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971112010024 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3) Rybáři se bojí, ţe kvŧli kormoránŧm zkrachují P ř e r o v - Uţ dávno není podle rybářŧ pravda, ţe krásní kormoráni jsou vzácnými a obdivovanými návštěvníky rybníkŧ. Rybáři tvrdí, ţe ptákŧ je tolik, ţe se před nimi začínají třást strachy i větší společnosti. Hejna kormoránŧ jsou totiţ schopna během krátké doby spořádat celý násadový nebo plŧdkový rybník. Aby kormoráni nepřivedli rybářské společnosti ke krachu, poţádali rybáři o povolení k jejich odstřelu. Úředníci ovšem rybářŧm nevyhověli a nyní má osud kormoránŧ v rukou ministerstvo ţivotního prostředí, které se právě rozhoduje, komu dá za pravdu. "Rybníky, kde chováme mladé kapry velké do třiceti centimetrŧ, jsou kormoráni schopni vybrat do poslední šupinky. Denně nás připravují o tisíce korun," uvedl Leo Mackovík z Rybářství Přerov. Několik kormoránŧ rybářŧm nevadí, v době jejich tahu na jaře a na podzim se jich však na některých rybnících objevují aţ tři stovky. To, ţe se kormoráni zapsaní do červené knihy ohroţených ţivočichŧ přemnoţili, přiznávají i ornitologové. "Jejich počty se v posledních letech prudce zvyšují," řekl Jiljí Sitko z Moravské ornitologické stanice v Přerově, jenţ se zajímá o výskyt kormoránŧ v celé Evropě. "Domnívám se, ţe by se uţ měly evropské státy domluvit, jak velké mnoţství kormoránŧ je únosné," dodal. Okresní úřad v Přerově problémy rybářŧ chápe, výjimku na odstřel chráněného kormorána jim však nedal. "Kormoráni tady nehnízdí, jen se zastavují na tahu. Navíc si nemyslíme, ţe jsou přemnoţení. A odstřel podle našeho názoru ochranu chovných rybníkŧ neřeší," soudí vedoucí referátu ţivotního prostředí Ivo Hubík, který rybářŧm doporučil, aby ptáky plašili střílením slepými patronami. S tím, aby rybáři na kormorány vystřelili, ornitolog Jiljí Sitko souhlasí jen v případě, ţe na rybník s malými kapry dosedne hejno několika set ptákŧ. "Moc by jich stejně neulovili. Kormorán je velmi plachý a po prvním výstřelu by se hejno zvedlo a odletělo. V ţádném případě nejsem pro to, aby se po spatření kormorána okamţitě ozvala kanonáda," řekl rezolutně Sitko. Přerovští rybáři se proti rozhodnutí okresního úřadu odvolali a na tahu je nyní ministerstvo ţivotního prostředí, jeţ má spor rozsoudit. Argumentem rybářŧ, proč chtějí od úředníkŧ výjimku, je i to, ţe na Kroměříţsku se kormoráni střílet mohou a nikdo toho nezneuţívá. Pro lovcegurmány totiţ není atraktivní, je nepoţivatelný. HELENA VACULOVÁ ; z domova, str 5 Zpracovatel: Anopress IT a.s.

– 481 - 1271. Některé hračky z měkčeného PVC obsahují zdraví škodlivé látky Skóre: 0.80 Název: Některé hračky z měkčeného PVC obsahují zdraví škodlivé látky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.11.1997 Zpracováno: 15.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971115010028 Klíčová slova: ekologické Některé hračky z měkčeného PVC obsahují zdraví škodlivé látky Praha (ch, et) - Dětem, které si hrají s hračkami z měkčeného PVC, hrozí nebezpečí: z obyčejné pískací kačenky či balonku se totiţ při cucání či ţvýkání mohou uvolňovat nebezpečné látky, ftaláty. Ty mají ve větším mnoţství karcinogenní účinky, poškozují ledviny či játra a zpŧsobují změny v činnosti hormonŧ. Nebezpečí tak hrozí především malým dětem, které hračky často berou do pusy. "Ftaláty, které se do PVC přidávají pro změkčení hmoty, mohou skutečně pro člověka představovat určité zdravotní riziko, " připustila Jana Hajšlová z Vysoké školy chemickotechnologické. "Změna norem by tu asi byla na místě," dodala. Některé hračky obsahují totiţ podle odborné studie, kterou nechalo zpracovat mezinárodní ekologické hnutí Greenpeace, aţ čtyřicet procent ftalátŧ z celkové hmotnosti. Přesto úřady zatím nechystají ţádné zákazy či omezení prodeje těchto hraček. Zástupkyně hlavního hygienika Jana Foltinová tvrdí, ţe není dŧvod ke znepokojení: "Vycházíme z evropských norem. Hodnoty ftalátŧ, které se vylučují do slin jsou velice nízké." Jiného názoru jsou příslušná ministerstva v Dánsku, Nizozemsku a Belgii, která doporučila obchodníkŧm a distributorŧm zastavit prodej nebezpečných hraček. Čestmír Hrdinka z hnutí Greenpeace je přesvědčen, ţe by normy, podle kterých jsou hračky schvalovány, neměly připouštět změkčovadla vŧbec. ch, et Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova str 5 –

482 - 1273. Dřív se zajíci vyváţeli, nyní se musí nakupovat Skóre: 0.84 Název: Dřív se zajíci vyváţeli, nyní se musí nakupovat Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 15.11.1997 Zpracováno: 15.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971115010021 Klíčová slova: ekologické, Ekolog, ţivotního, prostředí Dřív se zajíci vyváţeli, nyní se musí nakupovat Olomouc - Zatímco se ze země kdysi vyvezlo aţ šedesát tisíc zajícŧ ročně, v příštích letech budou myslivci rádi, kdyţ jich naopak alespoň pár set koupí. "Zajíci jsou celoevropským problémem. Nejsou ani v Rakousku, Německu, Belgii a dalších zemích," uvedl předseda ekologické komise Českomoravské myslivecké jednoty František Libosvár. "Pár kusŧ bychom snad mohli nakoupit v Maďarsku nebo v Polsku," dodal. Záleţí však na tom, kolik na ně doma myslivci seţenou peněz. "Pokusíme se prosadit v parlamentu, aby se všechna uhynulá zvěř započítala mezi povodňové škody," uvedl tajemník komise pro obnovu ţivota v postiţených honitbách Štefan Hakel. Škody po povodních spočítali myslivci na zhruba pětačtyřicet milionŧ korun. Jelikoţ se cena jednoho zajíce vyšplhala na devadesát aţ sto dolarŧ, myslivci nespoléhají jen na jejich dovoz, ale hodlají je i převáţet z krajŧ do krajŧ. Ekolog František Libosvár míní, ţe nejméně jich nyní běhá v Pomoraví, a naopak nejvíce jimi oplývají myslivecké honitby v Polabí. "Snaţíme se nyní přesvědčit myslivce z nezaplavených oblastí, aby zajíce nelovili, ale odchytávali je a převáţeli tam, kde nejsou," řekl Libosvár. Co úbytek zajícŧ zpŧsobilo? "To se nedá jednoznačně říci," tvrdí předseda Okresního mysliveckého sdruţení v Olomouci Vojtěch Grézl. "V kaţdém případě však jejich kritický stav souvisí se zhoršováním ţivotního prostředí a pouţíváním chemikálií v zemědělství. V krajině ubylo keřŧ a mezí. Velkým nepřítelem drobné zvěře včetně zajícŧ jsou také zemědělské stroje i rychlá auta," řekl Grézl. Dává ovšem vinu i přemnoţení lišek, krkavcŧ, rackŧ a dalších zvířat, která zajíce loví. HELENA VACULOVÁ Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova str 3 –

483 - 1275. V západní Evropě se pyšní značkami uţ stovky firem Skóre: 0.84 Název: V západní Evropě se pyšní značkami uţ stovky firem Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.11.1997 Zpracováno: 17.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971117010025 Klíčová slova: ekologické, ekologických, ţivotního, prostředí V západní Evropě se pyšní značkami uţ stovky firem P r a h a (bar) - Nejznámější ekologické značky jsou dvě: ISO 14001 a EMAS. Certifikát ISO 14001 má celosvětovou pŧsobnost a uděluje ji nezávislá firma. EMAS je iniciativou Evropské unie, více se v ní angaţuje stát a platí na území unie. Jednu nebo druhou značku uţ mají v západní Evropě stovky podnikŧ. V České republice dostalo ISO 14001 zatím pět firem: Chemické závody Sokolov, Válcovny Nová huť, Kablo Elektro Velké Meziříčí, Viadrus ŢDB Bohumín a Barum Continental Otrokovice, který má zároveň jako jediný podnik v zemi i známku EMAS. Záleţí jen na vedení podniku, zda se pokusí jedno z ekologických ohodnocení získat. Ačkoli jejich smysl je stejný, jsou mezi nimi určité rozdíly. Například certifikát ISO 14001 je moţné obdrţet jen na část podniku, zatímco EMAS pouze na celý závod. EMAS je také více otevřený k veřejnosti a značku garantuje stát. Podniky, které deklarují, ţe jejich cílem je podporovat ochranu ţivotního prostředí, vytvořily před šesti lety Světovou podnikatelskou radu pro udrţitelný rozvoj. Ta dnes sdruţuje 125 podnikŧ, bank a institucí z 37 zemí. Členem této rady je i Česká podnikatelská rada, jejímiţ členy je osmnáct podnikŧ. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 4 –

484 - 1276. Certifikát je správný krok, tvrdí odborníci Skóre: 0.98 Název: Certifikát je správný krok, tvrdí odborníci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.11.1997 Zpracováno: 17.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka DCMF zdroje: Identifikace: DCMF19971117010028 prostředí (10), ţivotního (6), ekologický (2), ţivotní (2), Ekologické (2), přírody (2), Klíčová ekologických (2), ţivotnímu, ekologickou, ekologií, ekolog, Ekologie, ţivotním, slova: ekologŧ, ochranu, ekologického, ekologii, ochrany Certifikát je správný krok, tvrdí odborníci P r a h a - Kdyţ se vedení podniku podaří získat speciální ekologický certifikát, je tím skutečně zaručeno, ţe se k ţivotnímu prostředí chová ohleduplněji, neţ mu přikazuje zákon? Anebo se firma jen schová před veřejností pod zelený závoj a o ochranu přírody jí stejně nejde? "Zavádění ekologického řízení podnikŧ je jedna z forem, jak sladit ekologii a ekonomiku," tvrdí rozhodně ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky ţivotního prostředí Bedřich Moldan. Ani ochránci ţivotního prostředí udělování ekologických certifikátŧ v zásadě neodmítají a tvrdí, ţe větší zohledňování ochrany přírody při rozhodování vedoucích pracovníkŧ podniku je krok správným směrem. Zároveň však upozorňují na rizika. "Mŧţe za tím být snaha prŧmyslu se navenek očistit, hra podnikŧ, lakování na zeleno. Například Synthesia Pardubice se ve svých propagačních materiálech chlubí ekologickou známkou, kterou dostala, a přitom do Labe vypouští bez jakéhokoliv čištění nejtoxičtější část svého tvrdí Čestmír Hrdinka z Greenpeace. "Samozřejmě ale nelze házet všechny do jednoho pytle, najdou se i firmy, které to opravdu s ekologií myslí dobře." Moldan uznává, ţe není moţné tuto aktivitu firem přeceňovat. Avšak přínosy jsou podle něho značné. "Zavádění rŧzných ekologických certifikátŧ směřuje k tomu, ţe se ochrana ţivotního prostředí dostává aţ do vrcholového managementu firmy. Podnikový ekolog uţ není úředníček, který má kancelář někde dole v podzemí a který se stará o to, aby do kanalizace netekla kyselina. Ekologie se stává součástí celkové strategie podniku," uvedl Moldan, podle něhoţ to je správný směr v ochraně ţivotního prostředí. "Ve vyspělé Evropě se dnes klade dŧraz na skutečné příčiny znečišťování, na prevenci, a ne na akce typu odsiřování. Evropská unie ve zprávě pro červnové zasedání OSN o ţivotním prostředí v New Yorku uvedla, ţe prŧmysl přestal být pro ţivotní prostředí problémem. Je to díky tomu, ţe se podniky opravdu snaţí. Prŧmysl se začíná stávat spojencem ekologŧ a přestává být jejich nepřítelem," dodal Moldan. "Ekologické certifikáty pro podniky nejsou jen drahými tapetami do kanceláře generálního ředitele. Dopady na ţivotní prostředí se skutečně výrazně sníţí , " říká rovněţ stínový ministr ţivotního prostředí za sociální demokracii Miloš Kuţvart, který je zároveň pracovníkem firmy, jeţ tyto certifikáty uděluje. Karel Jech z Greenpeace uvedl, ţe by stát měl firmy, které chtějí dělat pro ochranu ţivotního prostředí více neţ ostatní, více podporovat. "Například v aktualizované podobě státní ekologické politiky by mohlo být ustanovení, ţe za určitou dobu mŧţe dostat státní zakázku pouze firma, která získala ekologický certifikát," navrhuje Jech. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 4

485 - 1277. Podniky jsou nuceny být šetrné k ţivotnímu prostředí Skóre: 0.97 Název: Podniky jsou nuceny být šetrné k ţivotnímu prostředí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.11.1997 Zpracováno: 17.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka DCMF zdroje: Identifikace: DCMF19971117010027 prostředí (6), ţivotnímu (3), ekologické (3), ekologický (2), ţivotního (2), ekologii, Klíčová slova: ekologičtějších, ţivotní, ekologickém, ekologická, Ekologie, ekologických Podniky jsou nuceny být šetrné k ţivotnímu prostředí P r a h a - Stále více podnikŧ vyváţejících do západní Evropy se v posledních měsících potýká s jednoznačným poţadavkem svých partnerŧ: Nechceme jen perfektní kvalitu vašich výrobkŧ, poţadujeme také, aby byly co nejšetrnější k ţivotnímu prostředí. Tento tlak uţ pocítily například Chemické závody Sokolov, které na Západ vyváţejí osmdesát procent své produkce. "Kdybychom v roce 1996 a 1997 nebyli schopni při uzavírání kontraktŧ do zahraničí prokázat, ţe máme zavedeno ekologické řízení podniku, tak jsme tyto kontrakty ztratili," tvrdí šéf chemičky Miroslav Krejčí. Jeho podnik se stal první firmou v republice, která loni v prosinci obdrţela speciální ekologický certifikát, označovaný jako ISO 14001. Tato mezinárodní norma stanovuje, jak má vypadat provoz podniku, aby se jeho vliv na ţivotní prostředí omezil ještě více, neţ poţadují zákony a předpisy. Certifikát zatím získaly kromě sokolovské chemičky ještě další čtyři domácí firmy - Válcovny Nová huť, Kablo Elektro Velké Meziříčí, Viadrus ŢDB Bohumín a Barum Continental Otrokovice. Ředitelka odboru pro styk s veřejností na ministerstvu ţivotního prostředí Rut Bízková potvrdila, ţe se na její kancelář obrací v poslední době stále více firem shánějících informace o ekologickém řízení podniku. "Jsou to obvykle podniky, které dodávají své výrobky cizím partnerŧm," řekla Bízková. Trh ve vyspělých zemích totiţ začíná být čím dál více "zelený" a firmám nezbývá nic jiného neţ se přizpŧsobit. "Spotřebitelé se opravdu ptají, jestli podnik, od něhoţ kupují zboţí, má ekologický management. Takţe nejen kvalita výrobkŧ musí splňovat nejrŧznější ekologická kritéria, ale dŧleţitým se stává i proces výroby. U nás to sice zatím takto není, ale s jistým zpoţděním to určitě přijde," tvrdí ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky ţivotního prostředí Bedřich Moldan. Ekologie se tak pro mnohé české výrobce stane dříve či později velmi dŧleţitým faktorem podnikání a budou na ni muset brát stejný ohled jako například na mzdovou politiku či zadluţenost. Největší tlak lze očekávat při vstupu republiky do Evropské unie, kde je šetrný vztah podnikŧ k ţivotnímu prostředí trendem posledních let. "Za chvilku uţ nebude moţné být konkurenceschopný a nemít ekologické řízení podniku," odhaduje Moldan. Jak mŧţe být trh nemilosrdný, dokazuje příklad z Nizozemska. Před dvěma lety tamní spotřebitelský časopis Consumenten Bond testoval vybrané typy televizorŧ podle několika ekologických hledisek, mimo jiné i podle spotřeby energie. Nejlépe z testu vyšly televize Nokia a Aristona, hŧře Sony. Měsíc po zveřejnění testu se trţby firmy Nokia zvýšily o více neţ sedmdesát procent a firmy Aristona dokonce o více neţ sto procent. Sony zŧstala na stejné úrovni. Podnik mŧţe na ekologii vydělat i díky rŧzným úsporám. V první fázi sice zavedení ekologičtějších technologií vyţaduje značné prostředky, časem se však peníze vrátí třeba na úsporách za ušetřenou energii, na niţších poplatcích za vypouštění škodlivin či na sníţení mnoţství odpadŧ. Například společnost KOH-I-NOOR se zúčastnila speciálního kursu zaměřeného

na čistší produkci, zavedla doporučená opatření, a sníţila tím spotřebu elektrické energie o 22 megawatthodin za rok. Také díky tomuto opatření se podniku podařilo okamţitě ušetřit více neţ tři čtvrtě milionu korun. "Jistě ţe podniky zavádějí ekologické metody řízení především kvŧli penězŧm. Ale je to stejné, jako kdyţ jsme za komunismu říkali, ţe imperialisté ze samé honby za ziskem vyrábějí bezvadné věci," soudí Bedřich Moldan. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 4 –

486 - 1278. Vedení Barumu přiznává: Větší ohled na ekologii se vyplácí Skóre: 0.94 Název: Vedení Barumu přiznává: Větší ohled na ekologii se vyplácí Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.11.1997 Zpracováno: 17.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971117010026 Klíčová slova: ekologii (3), ekologické, ţivotnímu, prostředí, ekologická, ekologického Vedení Barumu přiznává: Větší ohled na ekologii se vyplácí O t r o k o v i c e (bar) - Nejvyšší vedení společnosti Barum Continental v Otrokovicích mělo začátkem letních prázdnin skutečný dŧvod k oslavě: firmě se jako první v postkomunistické zemi podařilo získat prestiţní ekologické označení EMAS. Je to záruka, ţe se podnik k ţivotnímu prostředí chová lépe neţ jiné podniky, a dokonce neţ mu ukládají zákony a předpisy. Jen pár dní po oslavě management na vlastní kŧţi poznal, jaké výhody tato ekologická známka mŧţe také mít: do města totiţ vtrhla povodeň a továrna byla pod vodou. "Zatímco lidé z ostatních podnikŧ stáli na kopci a čekali, aţ voda opadne, my jsme se vrhli do práce," vzpomíná ředitel divize ekologického systému řízení společnosti Barum Jaroslav Gargulák. Součástí certifikátu EMAS je totiţ i havarijní plán, podle něhoţ se zaměstnanci řídí v případě nenadálé pohromy. Díky tomu se podniku podařilo omezit škody a velmi rychle znovu rozjet výrobu. Rovněţ hygienická stanice mohla konstatovat: Při povodních neunikly z podniku ţádné škodlivé látky. Gargulák však tvrdí, ţe se firmě větší ohled na ekologii vyplatí i při běţném provozu. "Podařilo se nám sníţit mnoţství výrobních odpadŧ o více neţ polovinu," dokládá Gargulák na příkladu, jak podnik šetří. Firma také odstranila veškeré emise prachu z kaolinu, který se pouţívá při skladování pryţe na výrobu pneumatik. "Mysl ím, ţe zaměření na ekologii je asi správné . Je tu i větší pořádek," říká jedna dělnice ve výrobní hale. Odpady skutečně nejsou jako jinde naházeny bez ladu a skladu na jednu hromadu, ale na kaţdý typ zbytkŧ je přesně vymezené místo. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 4 –

487 - 1282. Park musí pokutu zaplatit Skóre: 0.87 Název: Park musí pokutu zaplatit Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 18.11.1997 Zpracováno: 18.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971118010020 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3) Park musí pokutu zaplatit M o d r a v a (ks) - Ani odvolání nepomohlo šumavskému národnímu parku před zaplacením padesátitisícové pokuty, kterou mu před časem uloţila inspekce ţivotního prostředí za devastaci přírody při těţbě kŧrovcové kalamity. "Obě rozhodnutí inspekce ohledně pokuty i nápravných opatření, která musí park udělat, jsou platná. Správa národního parku se odvolala pozdě a rozhodnutí inspekce tak nabylo právní moci," zdŧvodnil Václav Osovský z českobudějovické pobočky ministerstva ţivotního prostředí, proč nevyhověli odvolání parku. Národní park zatím rozhodnutí ministerstva neobdrţel. "Neodvolali jsme se pozdě, ale ţádost jsme poslali na jinou adresu. Pokutu jsme zatím nezaplatili, ale pokud jsme odvolání nestihli podat v termínu, asi nám nic jiného nezbude," připustil mluvčí parku Mirjam Čech. Inspekce ţivotního prostředí parku vyčetla, ţe neupravil takzvané přibliţovací linky, po nichţ těţaři přepravovali z lesa vykácené stromy. Kromě pokuty jim proto nařídila asanaci postiţených částí lesa. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 4 –

488 - 1292. NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PRO A PROTI DOBÝVÁNÍ Skóre: 0.80 Název: NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PRO A PROTI DOBÝVÁNÍ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.11.1997 Zpracováno: 22.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971122010027 Klíčová slova: ekologičtější, ţivotního, prostředí NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PRO A PROTI DOBÝVÁNÍ PRO: dovoz uhlí či elektřiny je drahý a ze strategického hlediska nebezpečný, nahradit uhelné elektrárny další jadernou elektrárnou je politicky neprŧchodné, uhlí je velice kvalitní, coţ umoţní postavit ekologičtější uhelné elektrárny, těţba uhlí přinese pracovní příleţitosti PROTI: další devastace ţivotního prostředí severních Čech, vysídlení dalších dvou obcí, místo otevírání dalších dolŧ se více zaměřit na úspory elektřiny, vyuţívat alternativní zdroje energie, jako jsou například malé vodní elektrárny či větrné elektrárny Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 , z domova –

489 - 1293. Plány těţařŧ rozdělily severočeskou vesničku na dva tábory Skóre: 0.80 Název: Plány těţařŧ rozdělily severočeskou vesničku na dva tábory Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.11.1997 Zpracováno: 22.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971122010025 Klíčová slova: ekologické Plány těţařŧ rozdělily severočeskou vesničku na dva tábory Černice - Za odbočkou do malé vsi Černice směrem od Mostu je značka "slepá silnice". Dříve se po úzké silnici dalo projet aţ do Chomutova, ale kvŧli hnědouhelnému povrchovému dolu zmizela komunikace z mapy. Podobný osud nyní hrozí i Černicím, kde ţije přibliţně dvě stě čtyřicet obyvatel. "Pořád se říkalo, ţe Libkovice jsou poslední obcí, která musela ustoupit těţbě hnědého uhlí, a teď se mluví o nás," říká Helena Seitlerová, starostka Horního Jiřetína, pod nějţ Černice patří. Zcela ušetřen by nezŧstal ani Horní Jiřetín - zmizely by zhruba dvě třetiny obce. Zastupitelé ani místní obyvatelé se zatím proti likvidaci svých domovŧ příliš nebouří. Ačkoli se na ministerstvu prŧmyslu zvaţuje plán, ţe by se ve dvacátých či třicátých letech příštího století těţba hnědého uhlí posunula aţ do Horního Jiřetína a Černic, vláda zatím neučinila jeden podstatný krok: nezrušila ekologické limity těţby z roku 1991, které obě obce zatím ochraňují. Mnozí obyvatelé obou obcí si však riziko, které na ně v budoucnu mŧţe čekat, velmi dobře uvědomují. "Mě se to uţ týkat nebude, ale mladým by se to vŧbec nemuselo líbit," uvaţuje dŧchodkyně, která si přišla nakoupit do jediného černického obchodu. "Jen ať přijdou!" dává na vědomí svŧj nesouhlas s rozšířením těţby majitelka konzumu. Do obchodu přicházejí další lidé a hned se zapojují do diskuse: někteří jsou ochotni se přestěhovat třeba zítra, pokud by jim těţaři nabídli slušné náhradní bydlení, jiní o stěhování nechtějí ani slyšet. "Myslím, ţe padesát aţ šedesát procent lidí by bylo ochotno se odstěhovat," odhaduje vrchní v jediné černické hospodě, kde pivaři často stočí řeč na téma hnědého uhlí. On sám by se stěhovat jinam nechtěl: "Máme tu ţivnost," vysvětluje. Generální ředitel Mostecké uhelné společnosti Oldřich Klimecký se dušuje, ţe by při případné likvidaci obou obcí nabídla jeho firma všem obyvatelŧm náhradní bydlení. "Máme na třináct tisíc hektarŧ pozemkŧ, kde by se dala postavit nová vesnice, v Mostě vlastníme byty," vyjmenovává ředitel rŧzné varianty. Dodává, ţe v německém Porýní se kvŧli těţbě uhlí přemístila městečka i s několika desítkami tisíc obyvatel. "Kdyţ se bouraly Libkovice, bránil jsem se říci, ţe to je poslední obec, která stála v cestě hnědému uhlí. V případě Horního Jiřetína a Černic ale mohu prohlásit, ţe by to uţ určitě byly poslední obce," doplňuje ředitel. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 , z domova –

490 - 1294. Ministerstvo zřejmě povolí střílet rysy Skóre: 0.87 Název: Ministerstvo zřejmě povolí střílet rysy Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.11.1997 Zpracováno: 22.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971122010024 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3), ekologie Ministerstvo zřejmě povolí střílet rysy

Praha - Dlouhodobé spory mezi myslivci, zemědělci a ochranáři přírody o tom, zda povolit odchyt, či dokonce odstřel zákonem chráněného rysa ostrovida, pravděpodobně brzy skončí. Úředníci ministerstva ţivotního prostředí připravili projekt, podle něhoţ by uţ od příštího roku měla být v některých místech republiky povolena regulace tohoto zvířete. "Do konce roku ho ještě projedná vedení ministerstva. Program by pak měl začít někdy začátkem roku platit," informovala Kateřina Hellebrandová z tiskového oddělení ministerstva ţivotního prostředí. Území státu rozdělili dborníci do několika oblastí. "Stanovili jsme oblasti, kde se nesmí rysa nikdo dotknout. Patří sem všechny národní parky a chráněné krajinné oblasti. K těmto územím jsme přidali určitou ochrannou zónu, protoţe rys se samozřejmě pohybuje," řekl Petr Koubek v brněnském Ústavu ekologie krajiny Akademie věd, který vede výzkum rysa ostrovida. V dalších místech bude moţné rysa odchytávat. "Bohuţel dnes nikdo ani v zahraničí nemá o zvíře zájem, takţe se bude moci v krajním případě i střílet. To však jen tehdy, pokud rys prokazatelně pŧsobí na hospodářském zvířectvu velké škody," prohlásil Koubek. Připravovaný projekt rovněţ počítá s tím, ţe v některých místech republiky nebude nutno k odstřelu získat ţádné povolení. "V této oblasti by se mohlo lovit na potkání. Jde však o území, do nichţ se rys nikdy nemŧţe dostat," doplnil Koubek. Odstřel rysa či jeho odchyt prosazují především zemědělci myslivci, kteří tvrdí, ţe se zvíře v některých oblastech přemnoţilo a ve velkém loví srny a hospodářská zvířata. "Stav srnčí zvěře se neustále sniţuje. Pytláci přitom uloví jen zlomek, většinu má na svědomí rys," stěţuje si například jednatel Českomoravské myslivecké jednoty v Klatovech Přemysl Voráč. Situaci navíc komplikuje to, ţe škody zpŧsobené rysem stát dnes nikomu neplatí. Ministerstvo ţivotního prostředí uţ sice připravilo zákon, který s náhradou škod počítá, ten však nezačne platit dříve neţ za dva roky. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 , z domova

491 - Typ grafiky: Foto ČB (odděleno od 490) Ministr prŧmyslu Karel Kühnl hovoří při své první návštěvě staveniště jaderné elektrárny v Temelíně s ředitelem Vojtěchem Kotyzou. Ministr včera připustil, ţe termín dokončení elektrárny duben 1999 - se moţná nedodrţí. "Já bych si v této chvíli netroufal říci, jaký bude další časový vývoj. Za prŧběh výstavby nese plnou zodpovědnost společnost ČEZ," řekl. Autor obrázku: FOTA: MAFA - JAROSLAV SÝBEK EVA KASTNEROVÁ Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 , z domova –

492 - 1295. Hnědé uhlí znovu hrozí dalším obcím na severu Skóre: 0.96 Název: Hnědé uhlí znovu hrozí dalším obcím na severu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.11.1997 Zpracováno: 22.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971122010005 prostředí (5), ekologické (3), ekologických (3), ţivotního (3), ţivotní (2), ekologŧ, Klíčová slova: ekologického, ekologičtější Hnědé uhlí znovu hrozí dalším obcím na severu Strategické rozhodnutí o těţbě musí padnout co nejdříve Most - Obyvatelŧm Horního Jiřetína a Černic uţ zase nedá hnědé uhlí spát. Šest let poté, co vláda zařadila obě vesnice za pomyslnou klidnou hranici, za níţ těţba nebude pokračovat, se z kompetentních státních úřadŧ i z vedení Mostecké uhelné společnosti stále silněji ozývají hlasy, aby se těţilo dál. Dopadneme jako Libkovice? ptají se lidé z Jiřetína a Černic při vzpomínce na zatím poslední oběť dobývání energie, kde vlastními těly bránili, ale neubránili místní občané s pomocí ekologŧ své domky před bagry. "Mŧj osobní názor je, ţe by hnědé uhlí mělo být i nadále dominantní energetickou surovinou," míní náměstek ministra prŧmyslu Miroslav Tvrzník, a nepřímo tak vlastně říká: Těţba hnědého zlata by měla pokračovat i za stanovené ekologické hranice. Jeho podřízený, ředitel odboru hornictví Miloš Louţecký, dodává: "Z hlediska zásob není problém těţit v severních Čechách uhlí minimálně dalších sto let." "Limity rozhodně nerušit!" oponuje dŧrazně Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. "Kdyţ se v roce 1991 stanovily, byl to zásadní krok v historii severních Čech, bylo to rozhodnutí, ţe se tento region nebude vyvíjet špatnou cestou," dodal aktivista. Překročení ekologických hranic těţby by sice připadalo v úvahu asi aţ za dvacet let, strategické rozhodnutí však musí padnout mnohem dříve. "Vláda musí rozhodnout do roku 2000," tvrdí generální ředitel Mostecké uhelné společnosti Oldřich Klimecký. "Otevření nového povrchového dolu se připravuje deset aţ dvanáct let." Mnoho by mohl napovědět uţ příští rok, kdy by podle náměstka Tvrzníka měl a být dokončena dl ouhodobá energetická politika země. "Na základě rozhodnutí, ţe základním energetickým zdrojem v příštím století bude severočeské hnědé uhlí, se pak dá mluvit o ekologických limitech," řekl Tvrzník. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický však přiznává, ţe mu plán s rozšířením těţby uhlí moc nevoní. "Ze zrušení limitŧ bych se rozhodně neradoval. Je ale snadné postavit se líbivě kategoricky proti, a nenabídnout alternativu," uvedl ministr Skalický. "Proto především prosazuji odborné a veřejné posouzení jednotlivých variant v energetické politice z hlediska vlivŧ na ţivotní prostředí a změny v cenové i technické regulaci energetiky, které by přispěly k omezení spotřeby energie," řekl ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický. Na to se však Miroslav Tvrzník dívá spíše skepticky. "Musíme samozřejmě diskutovat o úsporách, které povedou ke sniţování spotřeby. Řekněme si otevřeně, ţe se nám asi nepovede v absolutních číslech dostat spotřebu elektrické energie níţe," odhaduje Tvrzník. Spotřeba elektřiny rok od roku stoupá a po spuštění jaderné elektrárny Temelín by se z hnědého uhlí měla vyrábět zhruba polovina

elektřiny. Dnes se podílí tepelné elektrárny na výrobě elektrické energie přibliţně ze tří čtvrtin. I náměstek Tvrzník však uznává, ţe ochrana ţivotního prostředí mŧţe být překáţkou, která záměry s těţbou uhlí pohřbí. "Mohou padnout velmi závaţné ekologické argumenty," uznává. V polovině příštího roku by přitom měla být hotova studie o vlivu případné těţby uhlí na ţivotní prostředí severních Čech. Generální ředitel Mostecké uhelné společnosti Oldřich Klimecký sice tvrdí, ţe pro jeho firmu není překročení ekologických limitŧ těţby ekonomická nutnost, jedním dechem však dodává: "Pokud se s těţbou nebude pokračovat, bude to znamenat kolaps tohoto regionu." Mostecká uhelná zaměstnává deset tisíc pracovníkŧ, další tisíce lidí jsou na firmě závislé. "Spočítal jsem si, ţe kromě mezd zde necháme ročně další dvě a pŧl miliardy korun," dodal Klimecký. Podnik například platí firmám, které provádějí rekultivaci bývalých lomŧ. Klimecký uvedl, ţe pod obcemi Horní Jiřetín a Černice, kam by se případně měla těţba rozšířit, je na tři sta milionŧ tun velmi kvalitního hnědého uhlí. "Blíţí se kvalitou černému uhlí, coţ by umoţnilo stavět moderní elektrárny jako v západní Evropě, které jsou ekologičtější," tvrdí ředitel. Starosta Mostu Jiří Šulc soudí, ţe na otázku, zda ekologické limity překročit, či nikoliv, nelze jednoznačně odpovědět. Přesto tvrdí: "Myslím, ţe pokud bude těţba probíhat za naprosto jiných podmínek, neţ fungovala v minulých čtyřiceti letech, tak to reálnou šanci má." Dodal, ţe uţ předem musí být například jasné, co se udělá s krajinou, aţ těţba skončí. "Ne jako teď, kdyţ je tu rozhrabáno několik velkých jam, a teprve nyní se rozhoduje, co se s nimi udělá," postěţoval si starosta. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 , z domova –

493 - 1308. Fond jiţ má peníze na ekologické akce Skóre: 0.89 Název: Fond jiţ má peníze na ekologické akce Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 28.11.1997 Zpracováno: 28.11.1997 08:00:00 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971128010027 Klíčová slova: ekologické (3), ţivotního (3), prostředí (3) Fond jiţ má peníze na ekologické akce P r a h a (bar) - Státní fond ţivotního prostředí, který finančně podporuje rŧzné ekologické projekty, si na konec roku připravil pro obce příznivou zprávu: Dostali jsme se z finanční krize a příští rok přispějeme na více nových akcí neţ loni či letos. Ještě před rokem přitom ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický prohlašoval, ţe pokladna prakticky vyschla, protoţe fond se v minulosti zavázal podpořit mnoho projektŧ. Po dvanácti měsících je všechno jinak. "Letos fond poskytne na nově zahájené ekologické akce 400 aţ 500 milionŧ, příští rok počítá s částkou 1,5 miliardy korun. Ty budou pouţity například na stavbu čistíren odpadních vod či na výměnu uhelných kotelen za plynové," uvedl šéf fondu Aleš Vychodil. Příjmy fondu tvoří zejména rŧzné pokuty a poplatky za znečišťování ţivotního prostředí. Fond byl zaloţen před šesti lety a v letech 1992 aţ 1995 uvolnil více neţ dvanáct miliard korun. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 6 –

494 - 1317. Němci si stěţují na spolupráci v ekologii Skóre: 0.93 Název: Němci si stěţují na spolupráci v ekologii Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.12.1997 Zpracováno: 02.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971202010032 Klíčová slova: prostředí (6), ţivotního (5), ţivotní P r a h a, D r á ţ ď a n y - Na severní straně Krušných hor, v německé spolkové zemi Sasko, břízy zatím nehynou jako na českém území. Ale stále nedobré ţivotní prostředí a pocit, ţe domluvit se s Čechy je velmi těţké, zŧstává pro zdejší zemskou vládu noční mŧrou. "Spolupráce v mnoha oblastech se sice uţ dávno rozjela tím správným směrem, ale příroda umírá dál," konstatoval v Dráţďanech saský ministr ţivotního prostředí Arnold Vaatz. Jako příklad uvádí jeho poradkyně Kerstin Ritschelová právě stromy v Krušných horách. "Rádi bychom s českou stranou našli společnou strategii při sázení stromŧ. Nemyslíme si, ţe je vhodné sázet pouze jeden druh smrku. V Krušných horách rostly vţdy lesy smíšené," připomněla Ritschelová. "Domní vám se, ţe poradkyně pana ministra není úplně přesně informována," oponuje ředitel odboru rozvoje lesního hospodářství ministerstva zemědělství Jaromír Vašíček.Ministerský plán totiţ počítá s vyšším zastoupením listnáčŧ v Krušných horách, neţ je tomu nyní. "Přispívá se na to dokonce z programu Phare," zdŧraznil Vašíček. Připustil však, ţe to bude trvat několik desítek let, neţ v Krušných horách bude více listnatých stromŧ, které jsou odolnější neţ jehličnany. Další spor panuje o to, kdo nese hlavní vinu za zničené smrky na obou stranách Krušných hor. V Sasku odmítají tvrzení české elektrárenské společnosti ČEZ, ţe odpovědnost nesou stejnoměrně tři země: Německo, Polsko a Česká republika. "Prŧzkumy jasně ukazují, ţe naše elektrárny Boxberg a Hagenwerder nemají na znečištění Krušných hor prakticky ţádný vliv," poznamenal ministr Vaatz a postěţoval si, ţe česká strana dosud nedokázala předat přesná data o emisích tepelných elektráren Tušimice a Ledvice. ČEZ však trvá na tom, ţe odpovědnost nesou všechny tři země. Navíc tvrdí, ţe pŧda v Krušných horách je velmi zamořena uţ z minulých desetiletí, a to zejména škodlivinami z někdejší NDR. Ministr Vaatz soudí, ţe by se mnohým problémŧm dalo předejít, pokud by české ministerstvo ţivotního prostředí nekomunikovalo nejdříve se spolkovým ministerstvem v Bonnu, ale rovnou s jeho úřadem. "Pro urychlení záchrany ţivotního prostředí by jistě bylo vhodnější, kdyby česká strana nejedla polévku vidličkou, nýbrţ rovnou lţící. Příslušné pravomoci totiţ máme my, nikoliv Bonn." Ředitelka odboru pro styk s veřejností českého ministerstva ţivotního prostředí Rut Bízková uvedla, ţe její úřad se nevyhýbá spolupráci s úřadem ministra Vaatze - z protokolárních dŧvodŧ však není moţné, aby přímo s ním jednal ministr Jiří Skalický. "Pro ministra Skalického je partnerkou spolková ministryně ţivotního prostředí," sdělila Bízková. TEODOR MARJANOVI' PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 6 –

1319. Zdroj puchu stále hledá komise, lidé si myslí své Skóre: 0.84 Název: Zdroj puchu stále hledá komise, lidé si myslí své Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 02.12.1997 Zpracováno: 02.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971202010034 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ekologové, ekolog H o r a S v a t é K a t e ř i n y (bar, tdm) - Odkud se bere nesnesitelný zápach připomínající výkaly koček, který čas od času, kdyţ vane vítr z Čech, znepříjemňuje ţivot obyvatel saského příhraničního Deutschneudorfu? Uţ rok po zdroji sice marně pátrá speciální "čichací" komise, lidé na obou stranách hranice si však o tom myslí své. "Máme opodstatněné podezření, ţe zápach připomínající výkaly koček vypouští Chemopetrol Litvínov," uvedla poradkyně saského ministra ţivotního prostředí Kerstin Ritschelová. "Také si myslíme, ţe je to z Litvínova," přitakává starosta Deutschneudorfu Peter Hausstein. Mluvčí Chemopetrolu Jan Martínek toto podezření odmítl. "Chemický prŧmysl samozřejmě není bez zápachu, ale nelze říci, ţe bychom něco s takovým zápachem vypouštěli," řekl dŧrazně mluvčí. Podotkl, ţe po jednání se saskými starosty letos na jaře se podnikoví ekologové německým obviněním zabývali. "Zjistili, ţe látka nazývaná merkaptan, která vydává velmi výrazný zápach, mŧţe být obsaţena v plynu v Odorizační a regulační stanici u obce Hora Svaté Kateřiny." K tomuto podezření se přiklání i speciální "čichací" komise, která postupně vyloučila sedm z osmi potenciálních znečišťovatelŧ, mimo jiné i litvínovský Chemapol. "Jediným kandidátem zŧstala stanice plynu u Hory Svaté Kateřiny," řekl pracovník Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem Martin Novák, který je členem expertní komise. Starostka obce Hora Svaté Kateřiny Eva Horáková má o tomto vysvětlení pochybnosti. "Myslím, ţe tento zdroj to nebude," míní starostka, jejíţ obec také bývá zápachem zasaţena. "Němci mají pravdu. Nemŧţe to být z ničeho jiného neţ z litvínovské chemičky," je přesvědčen severočeský ekolog Petr Pakosta. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Z domova, str 6 –

496 - 1326. Nebezpečný brouk napadající smrky je uţ patrně na ústupu Skóre: 0.80 Název: Nebezpečný brouk napadající smrky je uţ patrně na ústupu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.12.1997 Zpracováno: 04.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971204010040 Klíčová slova: ţivotního, prostředí P r a h a (bar) - Kŧrovec, který ještě před dvěma roky hrozil zničit obrovské mnoţství lesŧ v celé republice, je uţ patrně na ústupu. "S výjimkou národních parkŧ je kŧrovec prakticky zlikvidován," řekl pracovník odboru tvorby lesa ministerstva zemědělství Jiří John. Náměstek ministra ţivotního prostředí Radim Špaček uvedl, ţe z čísel, která má jeho úřad k dispozici, skutečně kŧrovce ubývá. Zatímco před dvěma lety byly tímto cizopasným broukem napadeny zhruba dva miliony metrŧ krychlových dřeva, loni uţ to bylo jen 1,5 milionu metrŧ krychlových. Údaje za letošní rok sice ministerstvo nemá, předpokládá však, ţe napadených stromŧ bude opět méně. Špaček dodal, ţe zatímco před dvěma lety "řádil" kŧrovec především na východě země, dnes je lýkoţrout smrkový stejnoměrně rozšířen v Čechách i na Moravě. Velkým problémem je kŧrovec stále v Národním parku Šumava, i kdyţ uţ i tady je patrně na ústupu. "Snad uţ se daří situaci zvládat, mírný optimismus je na místě," řekl náměstek Špaček. Ředitel parku Ivan Ţlábek uvedl, ţe v okolí Modravských slatí - v ohnisku kŧrovce - muselo být loni poraţeno 187 tisíc metrŧ krychlových dřeva, letos do konce listopadu to uţ bylo jen 93 tisíc metrŧ krychlových. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 6 –

497 - 1327. Lesáci i ekologové pošilhávají do Bavorska Skóre: 0.80 Název: Lesáci i ekologové pošilhávají do Bavorska Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.12.1997 Zpracováno: 04.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971204010039 Klíčová slova: ţivotní, prostředí P r a h a - Národní park Šumava uţ dva roky odráţí útoky ochráncŧ přírody, kteří usilují o to, aby bylo masivní kácení stromŧ napadených kŧrovcem zastaveno. Nyní obě znepřátelené strany upínají svou pozornost na druhou stranu hranice, do národního parku Bavorský les. Doufají, ţe právě tam naleznou ten nejpádnější a nejpřesvědčivější argument pro obhajobu svých tvrzení. Odpŧrci těţby říkají : Vidíte, v Bavorském lese je také kŧrovec, stejně jako na Šumavě. Ale tam nechávají přírodu, ať si poradí sama. Traktory a další těţká technika do národního parku nepatří. Kdyţ strom zasaţený kŧrovcem zahyne, na jeho místě vyroste nový. Zastánci těţby oponují: Přírodě je nutno pomoci. V Bavorském lese sice dlouho proti kŧrovci nic nedělali, ale teď svŧj postoj přehodnocují. Odborníci v Německu dnes skutečně řeší dilema, zda stromy porazit, či nikoliv. Bavorský premiér Edmund Stoiber, který v říjnu navštívil Bavorský les, uvedl, ţe chce pozvat zahraniční experty, aby pomohli rozhodnout o dalším osudu tohoto národního parku. Připustil, ţe odborníci se v minulosti při odhadu škod zmýlili. Ještě před čtyřmi roky tvrdili, ţe kŧrovec zase brzy zmizí. Brouk však pokračuje ve svém taţení, coţ vyvolává velké protesty místních obyvatel. Ti se obávají, ţe zničený les odpudí turisty, jejich významný zdroj obţivy. "Kdo sem ještě přijede, kdyţ je les zničený?" stálo na transparentu, s nímţ lidé přivítali v říjnu premiéra Stoibera. Těch, kteří poţadují tvrdý boj proti kŧrovci, přitom přibývá po celém Německu. Ředitel šumavského národního parku Ivan Ţlábek uvedl , ţe vývoj v Bavorsku dává jednoznačně za pravdu jeho variantě stromy pokácet. "V srpnu se národní park Bavorský les rozšířil na dvojnásobek a v novém paragrafu zákona stojí, ţe do roku 2017 je nutné toto nové území před rozšířením kŧrovce bránit. Je to pro nás zásadní signál změny přístupu v Bavorsku," soudí Ţlábek. Na Šumavě přitom dělníci kácejí a odváţejí postiţené stromy dál. "Kdyţ umírá les, neznamená to, ţe umírá celá příroda," namítl uţ před časem ředitel Ústavu pro ţivotní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Martin Braniš, který je zastáncem toho, aby si příroda v chráněných oblastech spíše pomohla sama. Uznává, ţe pohled na místa, kde dříve byl zdravý les, a teď tam jsou uschlé pahýly, je strašidelný. "Je tam ale stín, závětří, spousta dřevní hmoty a neporušená pŧda plná ţivota. To vše vytváří mnohem příznivější klima pro návrat pralesa neţ vykácené holiny, po kterých stéká voda, kde fičí vítr a tráva udusí kaţdý výhonek nového stromu." PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 6 –

498 - 1329. Ekologové a podniky vedou boj o veřejné mínění, které má stále větší význam Skóre: 0.84 Název: Ekologové a podniky vedou boj o veřejné mínění, které má stále větší význam Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.12.1997 Zpracováno: 04.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971204010034 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologického P r a h a - Šéfové společnosti TVX Bohemia dŧlní, která by chtěla v Kašperských Horách těţit zlato, se chytají za hlavu a spílají si, jak necitlivě a bez obalu naservírovali lidem své plány. Uznávají, ţe získat na svou stranu veřejné mínění je minimálně stejně dŧleţité, jako dostat od úředníkŧ všechna povolení. Veřejné mínění se totiţ stává silou, která mŧţe významně přispět k zásadnímu rozhodnutí: tady se (ne)bude těţit, zde (ne)bude stát nová fabrika. "V budoucnosti bude boj o veřejné mí nění ještě mnohem dŧl eţitější," odhaduje bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal a odvolává se na zkušenosti z vyspělejších zemí. Přitom ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let mohlo být podniku víceméně jedno, co si o jeho záměrech myslí veřejnost.Dnes se situace začíná výrazně měnit, coţ si například uvědomila společnost ČEZ. Ačkoli se neustále protahuje dostavba jaderné elektrárny Temelín, ČEZ se zatím podle výzkumŧ veřejného mínění daří drţet na své straně větší část veřejnosti, která s dokončením Temelína souhlasí. Také TVX Bohemia dŧlní uznává, ţe by v Kašperských Horách nemusel být tak zásadní odpor proti prŧzkumu a případné těţbě zlata, pokud by uţ od počátku zvolila lepší přístup k veřejnosti. "Byla to naše chyba," přiznává ředitel společnosti František Hájek. V případě zlata si naopak mohou spokojeně mnout ruce ochránci přírody. V bitvě o veřejné mínění zatím vítězí. A právě tlak veřejného mínění měl nemalý podíl na tom, ţe se "zlatá horečka" dostala aţ na pořad jednání vlády. S jejím výsledkem mohou být ochránci přírody rovněţ spokojeni. Ministr ţivotního prostředí Jiří Skalický poté připravil novelu geologického zákona, podle níţ se výrazně zpřísňují podmínky pro povolování dalších prŧzkumných prací. "Neţ jsme rozjeli kampaň proti prŧzkumu a těţbě zlata, tři čtvrtě roku jsme se na to připravovali," přibliţuje Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha, jak dlouhá a náročná mŧţe být cesta k úspěchu. TVX Bohemia dŧlní, jakmile poznala svou chybu v Kašperských Horách, chtěla honem napravit, co se dalo. Urychleně proto uzavřela smlouvu s agenturou BursonMarsteller, která se na práci s informacemi specializuje. "Kdyţ jsme před dvěma lety v Kašperkých Horách začínali, všechna média byla proti prŧzkumu zlata. Nyní uţ informují o celé záleţitosti mnohem objektivněji," míní šéf české pobočky BursonMarsteller Michal Donath. V Kašperských Horách se navíc začínají ozývat hlasy, které úsilí těţařŧ aţ tak nezatracují - dříve bylo něco takového téměř nemyslitelné. Exministr Dejmal míní, ţe vyuţívání sluţeb specializovaných agentur, které podnikŧm vytvářejí příznivější image, je největším skokem oproti roku 1990, kdy se na získávání veřejného mínění ještě tolik nehledělo. Firmy přitom mnohdy vynakládají aţ desítky milionŧ korun, aby si vydobyly lepší image - o takových sumách si zelení mohou nechat jen zdát. "Firmy a agentury si například pečlivě vybírají média, jejichţ prostřednictvím chtějí ovlivnit určitou skupinu lidí. Kdyţ se pak čtenáři setkají s nějakým problémem, který je spojován s takovou firmou, naskočí jim automaticky v podvědomí to, co vstřebali z reklamy," řekl Dejmal. Kvality agentur přitom uznávají i ti, co jsou na druhé straně barikády. "Jsme překvapeni profesionalitou, s jakou pŧsobí na veřejnost," kýve uznale hlavou Václav Vaškŧ z Greenpeace. PAVEL BAROCH

Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 5 –

499 - 1330. Stát podceňuje příští záplavy, míní odborníci Skóre: 0.87 Název: Stát podceňuje příští záplavy, míní odborníci Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.12.1997 Zpracováno: 04.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971204010014 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologové, ekologŧ, ekologie O s t r a v a - Kaţdým dnem, který uplynul od letních záplav, sílí hlasy vytýkající státním úřadŧm, ţe jen pomalu a nedbale pracují na analýze červencových katastrofálních událostí. Odborníci z vysokých škol, nezávislí ekologové, ale i zástupci některých státních institucí společně varují, ţe zde chybí jasná představa, jak postupovat dál. "Čas kvapí, ale vláda zatím přešlapovala na místě," shrnul kritiku ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník. Pět měsícŧ po povodních leţí bez většího uţitku i takové dokumenty, jako jsou podrobné letecké fotografie zaplavených oblastí. "Je to základní materiál, ale vláda dosud ani nerozhodla, zda na jeho zpracování uvolní peníze," uvedl Obrusník. Ze snímkŧ je patrné, jak voda postupovala krajinou, a odborníci je proto označují za nezbytný podklad pro úvahy, jak města a vesnice před dalšími povodněmi chránit. Na zpracování čekají rovněţ záznamy povodní z druţic, které úřady dostaly zdarma ze zahraničí. Vláda přitom minulý týden obdrţela zprávu, ve které uţ ministerstva ţivotního prostředí a zemědělství navrhují protipovodňová opatření celkem za dvaadvacet miliard korun. Jejich součástí je také výstavba nových přehrad a ochranných hrází, které vyvolávají tvrdý odpor ekologŧ. Ti varují, ţe se o přehradách mluví, aniţ by vláda měla k ruce úplnou analýzu toho, zda jsou skutečně nutné. Ministr zemědělství Josef Lux však tyto obavy nesdílí. "Ţádná konečná rozhodnutí ještě zdaleka nepadla," prohlásil Lux. "Je to zatím pouze pracovní materiál, který by měl být podkladem pro další diskusi. K té chceme přizvat také nezávislé odborníky a společně hledat co nejlepší řešení." Nevládní experti se shodují, ţe úřady se zatím o jejich mínění příliš nezajímaly. "Sledujeme řeku Moravu a okolní krajinu od pramene aţ po státní hranici. Naše pracoviště ale k ţádné analýze nebylo přizváno a o výsledky našich výzkumŧ nejeví nikdo zájem," tvrdí například profesor Univerzity Palackého v Olomouci Otakar Štěrba, který vede katedru ekologie. "Pokud vím, z profesionálních vodohospodářských kruhŧ se navíc nenašel nikdo, kdo by se pokusil odborně zhodnotit, jak se na ničivosti povodní podepsalo například přetechnizované hospodaření v krajině," dodal Štěrba. Náměstek ministra ţivotního prostředí Michael Barchánek, který vedl Ústřední povodňovoukomisi, upozornil, ţe informací o povodních je tolik, ţe není snadné všechny shromáţdit a vyhodnotit. "Nikdy není jasné, kdy uţ těch informací máme dost a kdy je ještě potřeba shromaţďovat další." Ke kritice přístupu státu k analýze povodní se přidal také Václav Mezřický z Ústavu pro ekopolitiku, který zastává názor, ţe vláda tento úkol zatím nezvládla. "Postrádám komplexní zprávu o povodních. Uplynula uţ spousta času, ale vláda zatím mnoho práce neodvedla," tvrdí Mezřický. Vidí v tom dvojí nebezpečí: lidé podle něho předně neuvěří úřadŧm, ţe jim chtějí skutečně pomoci tak, jak těsně po povodních slibovaly, ale obává se také toho, ţe bez řádného vyhodnocení všech podstatných informací by stát mohl za obnovu utratit miliardové částky zbytečně. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Tomáš netočný; str 3 –

500 - 1331. Lidé se budou moci dozvědět o prostředí vše Skóre: 0.89 Název: Lidé se budou moci dozvědět o prostředí vše Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 04.12.1997 Zpracováno: 04.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971204010032 Klíčová slova: prostředí (4), ţivotním (2), ţivotní, ţivotního P r a h a (ČTK) - Informace o ţivotním prostředí, kterými disponují státní orgány, by mohly být přístupny všem, kteří o to budou mít zájem. Poslanci totiţ včera podpořili návrh zákona o právu na informace o ţivotním prostředí a nyní jej budou projednávat ve výboru pro regionální rozvoj a ţivotní prostředí. Poslanecký návrh zákona by měl státním orgánŧm a jim podřízeným právnickým osobám nařídit, aby na poţádání poskytly veškeré informace, které se týkají ţivotního prostředí. Zpřístupněny by tak měly být například údaje o stavu ovzduší, vody a pŧdy nebo informace o vyuţívání přírodních zdrojŧ a jeho dŧsledcích. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 5, čtk –

501 - 1333. V boji o veřejnost světí účel prostředky Skóre: 0.93 Název: V boji o veřejnost světí účel prostředky Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 05.12.1997 Zpracováno: 05.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971205010023 ekologické (2), ţivotního (2), prostředí (2), ekologických (2), ekologickými, Klíčová slova: ekologové P r a h a - Raději laciné, na city útočící argumenty neţ ţádné! V boji mezi ekologickými organizacemi a velkými podniky o to, kdo získá na svou stranu veřejné mínění, se i po této metodě někdy sahá. Protivníci vědí, ţe se jim to vyplatí: veřejné mínění se stává silou, která mŧţe významně ovlivnit například rozhodnutí, zda bude na vybraném místě stát nová fabrika. Odpŧrci těţby zlata se například nechali několikrát slyšet: Naše zlato vytěţí zahraniční firmy a odvezou jej do ciziny! Ivan Kratochvíl, šéf společnosti Cement Bohemia, která chce v Tmani u Českého krasu postavit novou cementárnu, zase obvinil ekologické odpŧrce, ţe jsou proti pokroku, kdyţ s novým podnikem nesouhlasí. Nezávislí odborníci, kteří rŧzné "ekologické" případy sledují, se nicméně shodují, ţe nelze říci, do jaké míry jsou demagogická tvrzení úspěšná. Soudí, ţe tato nová polistopadová "disciplína" - hra o veřejné mínění - je teprve v plenkách a mnohé spory nejsou uzavřeny. "V moderních demokraciích přitom jde ovlivňování veřejného mínění tak daleko, ţe firmy například vydávají omalovánky či pohádky pro děti. Anebo argumentují demagogicky," zdŧraznil bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal, aniţ doloţil konkrétní příklad. Také v tuzemsku si uţ firmy dokáţí spočítat, ţe se jim desítky milionŧ korun vloţené do formování "správných" názorŧ vyplatí,protoţe tak budou lépe prosazovat své záměry. Třeba ČEZ ve svém pŧsobení na veřejnost nevynechává ani děti. Kaţdý rok vynakládá 15 aţ 20 miliard korun na vzdělávací programy do škol. "Je to prevence, aby nevznikla protiatomová generace," vysvětluje mluvčí ČEZ Miroslav Novák. Ví, o čem mluví. V německém Gorlebenu, kde je sklad vyhořelého paliva a v budoucnu se tu počítá i s konečným úloţištěm pro vysoce radioaktivní odpad, patří mezi největší odpŧrce jaderné energetiky tamní učitelé. Ti pŧsobí na své ţáky, kteří nyní dospívají a dávají o sobě dŧrazně vědět. ČEZ také organizuje rŧzné putovní výstavy o jaderné energetice a zatím je úspěšná. Podle výzkumŧ veřejného mínění většina lidí v republice souhlasí s dokončením jaderné elektrárny Temelín, ačkoli kritika jedné z nejkontroverznějších staveb neustává. Loni na jaře pronikla do tisku ze společnosti ČEZ zpráva z názvem Informování veřejnosti o změnách v útlumovém programu uhelných elektráren. Energetici se totiţ rozhodli, ţe některé severočeské elektrárny odstaví později, neţ pŧvodně plánovali. A připravili se na to, jak o této změně informovat, aby na veřejnosti nevyvolali nepříznivé reakce. I tak se ČEZ stal terčem slovních útokŧ ochráncŧ přírody. Mluvčí Novák poté prozradil, ţe jeho firma se předem připravuje na všechny moţné kontroverzní aktivity, které by mohli ekologové kritizovat. "Snaţíme se předem odhadnout, jaké argumenty naši odpŧrci vznesou, a připravujeme protiargumenty," přiznal Novák. Podniky si také o svém protivníkovi zjišťují co nejvíce informací, aby našly jeho slabé místo. " Mají téměř osobní seznamy lidí z ekologických organizací," říká sociolog Ivan Gabal o specializovaných agenturách, které vytvářejí firmám příznivý image. Hnutí Greenpeace například tvrdí, ţe si o něm zjišťuje informace agentura BursonMarsteller. Ta zastupuje firmu Monstanto, která se s Greenpeace dostala do sporu o geneticky modifikované potraviny. Ochránci přírody si naopak stěţují , ţe jim státní správa i podniky odmítají některé informace dát. "Pak se stává, ţe někdo, kdo s námi

sympatizuje, se nám ozve a tyto informace nám dá. Bývají to jednak pracovníci podnikŧ, ale i státních úřadŧ," uvedl předseda hnutí Děti Země Jindřich Petrlík. Aktivisté z jiných ekologických organizací mají stejné zkušenosti. Před několika lety dostaly Děti Země avízo, ţe plzeňská Škoda vypouští více škodlivin, neţ je povoleno. "Náš informátor patrně ve Škodovce pracoval a k těmto datŧm se dostal," míní Petrlík. Dodal, ţe jeho hnutí se poté obrátilo na Českou inspekci ţivotního prostředí, která stíţnost uznala jako oprávněnou. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 –

502 - 1339. Vyhlášení národního parku zŧstává zatím v nedohlednu Skóre: 0.84 Název: Vyhlášení národního parku zŧstává zatím v nedohlednu Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 06.12.1997 Zpracováno: 06.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971206010031 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) Děčín (bar, kl) - Vláda sice uţ před šesti lety slíbila, ţe do konce roku 1992 vyhlásí poblíţ Děčí na Národní park České Švýcarsko, ale vznik tohoto čtvrtého parku v zemi je zatím v nedohlednu. Vyhlášení parku zkomplikovala nynější politická krize a pád vlády, která dosud neprojednala návrh příslušného zákona. Náměstek ministra ţivotního prostředí Radim Špaček jen krčí rameny, kdyţ má odpovědět na otázku, kdy bude park vyhlášen. "Na to dnes skutečně nedokáţu odpovědět," přiznává. Vedení Správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, z níţ by park měl vzniknout, přitom neskrývá své zklamání. Tvrdí, ţe vzácná příroda potřebuje lepší ochranu. "Pokud se zde neomezí těţba dřeva a lov zvěře, mohou zmizet některé vzácné rostliny a ţivočichové," upozornil na některá rizika botanik chráněné oblasti Petr Bauer. Na německé straně hranice byl přitom Národní park Saské Švýcarsko vyhlášen bez větších prŧtahŧ neţ před sedmi lety. Dŧvodem, proč se vyhlášení Českého Švýcarska protahuje, byl v minulosti zejména spor o velikost nového parku. Poté si vláda vymínila, ţe musí nejprve projednat koncepci rozvoje chráněných území, ale tu ministerstvo ţivotního prostředí zatím nepředloţilo. Děčínský úřad práce a tamní zemědělská škola přitom uţ rozjely rekvalifikační kurs pro zájemce, kteří by v národním parku chtěli pracovat. "Dostali jsme zhruba osm set tisíc korun z mezinárodního programu a bylo by škoda je nevyuţít," řekl zaměstnanec děčínského úřadu práce Jiří Král, který je však přesvědčen, ţe se účastníci kursu uplatní i jinde. bar, kl Zpracovatel: Anopress IT a.s.

–

503 - 1344. Park zaplatil tisíce za škody při těţbě napadených stromŧ Skóre: 0.84 Název: Park zaplatil tisíce za škody při těţbě napadených stromŧ Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 09.12.1997 Zpracováno: 09.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971209010027 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) M o d r a v a (ks) - Šumavský národní park zaplatil padesátitisícovou pokutu za škody, které zpŧsobil v lesích na Modravsku při likvidaci kŧrovcové kalamity. Park se sice proti sankci inspekce ţivotního prostředí odvolal, to mu však nepomohlo, protoţe ministerstvo ţivotního prostředí pokutu potvrdilo. Inspektoři pracovníkŧm parku vyčetli, ţe nenávratně poškodili pŧdu v lese a neupravili přibliţovací linky, které se vyuţívají k přepravě pokácených stromŧ. "Bez narušení pŧdního povrchu se břemena o váze osmi set kilogramŧ nedají v lese tahat. Udělali jsme potěţební úpravy na čtyřech stech kilometrech, přesto nakonec musíme zaplatit pokutu," nesouhlasí se sankcí ředitel parku Ivan Ţlábek. "Připadá mi to, jako kdybych zachránil člověka s rakovinou, a pak byl potrestaný za jizvu, která zŧstala po operaci," vykládá si rozhodnutí inspekce Ţlábek, který zvaţuje, zda se proti pokutě ještě jednou odvolá. Vedení parku nicméně připouští, ţe některé kroky jeho pracovníkŧ nebyly v pořádku. "V řadě případŧ se stalo, ţe traktor vjel někam, kam neměl. Udělali jsme však daleko více pozitivního neţ negativního," tvrdí Ţlábek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 5

–

504 - 1363. Na skleníkových plynech mŧţe republika vydělat Skóre: 0.87 Název: Na skleníkových plynech mŧţe republika vydělat Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.12.1997 Zpracováno: 13.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971213010040 Klíčová slova: ţivotního (3), prostředí (3) Praha - Na čtvrteční dohodě z japonského Kjóta, kde se nejprŧmyslovější země světa zavázaly sníţit mnoţství skleníkových plynŧ, mŧţe Česká republika vydělat. Spolu s Evropskou unií se rozhodla, ţe v letech 2008 aţ 2012 vypustí do atmosféry o osm procent méně skleníkových plynŧ neţ v roce 1990. Jelikoţ je velmi reálné, ţe republika sníţí mnoţství těchto plynŧ ještě více, bude moci zbytek "ušetřených" emisí prodat některé ze zemí, která bude mít s dodrţením dohody problémy a úspora by ji přišla dráţ. Tento zájemce si pak bude moci odečíst "nakoupené" emise od mnoţství skleníkových plynŧ vypouštěných ze svého území. "Chtěli bychom prodat své emise a z toho platit rŧzné projekty na omezování skleníkových plynŧ," uvedl náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek, který se včera z Kjóta vrátil. Přesná pravidla, podle nichţ se bude moci s emisemi obchodovat, však určí aţ jednání příští rok v listopadu v Buenos Aires. Skleníkové plyny podle většiny vědcŧ zpŧsobují ohřívání planety a globální změnu klimatu. Republika sice nebude mít problémy s dodrţením dohody z Kjóta, ale to neznamená, ţe by z jejího území stoupalo do atmosféry málo těchto plynŧ. Po roce 1990 kleslo sice mnoţství emisí kvŧli propadu prŧmyslové výroby o více neţ dvacet procent, itak však Česká republika vypouští ve střední Evropě v přepočtu na počet obyvatel nejvíce skleníkových plynŧ. "Musíme hlídat, aby křivka zase nešla příliš vzhŧru," řekl Bízek. Také ředitel Centra pro otázky ţivotního prostředí Univerzity Karlovy a předseda Národního klimatického programu Bedřich Moldan vyzval vládu, aby více podporovala například vyuţívání alternativních zdrojŧ energie. Skleníkové plyny totiţ vznikají zejména při spalování uhlí a ropy: k jejich uvolňování výrazně přispívají tepelné elektrárny či automobilová doprava. "Počítáme s tím, ţe ze Státního fondu ţivotního prostředí budeme alternativní zdroje energie více podporovat," reagoval náměstek Bízek. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 5 –

505 - 1366. Zklamání v Kjótu není tak špatné, jak se mŧţe zdát Skóre: 0.80 Název: Zklamání v Kjótu není tak špatné, jak se mŧţe zdát Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 13.12.1997 Zpracováno: 13.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971213010072 Klíčová slova: ekologické Zatímco tuzemské pohledy magicky přitahuje rozpálená vnitropolitická scéna, v japonském Kjótu se odehrálo něco, co bude dŧleţité i tehdy, kdy se jména jako Klaus či Havel stanou pouze kapitolou v učebnicích dějepisu. Světová konference o změně klimatu, která v Kjótu včera skončila, zklamala, koho mohla. A přesto jsou její výsledky vlastně dobrou zprávou. Nespokojeny jsou ekologické skupiny, které poţadovaly radikální sniţování emisí skleníkových plynŧ, jeţ rozehřívají zeměkouli. Zklamána mŧţe být Evropská unie, která chtěla třikrát větší sníţení, neţ svět v Kjótu odkýval. Rozporuplné nálady jsou v USA, které se do zmenšování oblakŧ skleníkových plynŧ nehrnuly a ustoupily aţ při jednání. Polekány jsou naftařské a uhelné koncerny, jimţ niţší spotřeba energie, nutná pro menší emise, ubere ze ziskŧ. Rozhodnutí sníţit oblaka skleníkových plynŧ v příštích čtrnácti letech v celkovém prŧměru o 5,2 procenta je proto vlastně rozumným kompromisem. Katastrofou by bylo, pokud by se státy světa v Kjótu nedokázaly vŧbec domluvit. Pak by se totiţ ukázalo, ţe svět prostě neumí společně čelit nebezpečí, které mŧţe zničit úplně všechny. Ještě přesně nevíme, jestli svou činností skutečně rozehřejeme Zemi, zaplavíme pobřeţní státy a na troud vysušíme vnitrozemí. Víme však, ţe to reálně hrozí, a ţe pokud se nechceme nechat zaskočit, nesmíme příliš otálet. Dohoda z Kjóta tedy říká, ţe svět začíná aspoň něco málo dělat a ţe se zřejmě dokáţe dohodnout i příště, aţ budou vědci vědět víc. A upřímně řečeno, zmenšit oblaka například oxidu uhličitého o osm procent, jak to dohoda poţaduje po Evropské unii i po tuzemsku, vlastně nechce nic jiného neţ rozumně a moderně zacházet s energií. Coţ ani nemusí být příliš bolestivé. JOSEF TUČEK Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 12, novinář –

506 - 1377. Štola se zlatem je uzamčená, ale těţaři se nechtějí vzdát Skóre: 0.80 Název: Štola se zlatem je uzamčená, ale těţaři se nechtějí vzdát Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 16.12.1997 Zpracováno: 16.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971216010001 Klíčová slova: ţivotního, prostředí, ochrany, přírody K a š p e r s k é H o r y - Ještě před rokem byl před štolou Naděje nedaleko Kašperských Hor na Šumavě čilý ruch: horníci vyváţeli ven vzorky z prŧzkumných vrtŧ, v nichţ geologové hledali kousky zlata. Dnes tu není ani noha, vchod do podzemí uzavírá mříţ a nápis "Vstup zakázán". Odpŧrcŧm plánované těţby zlata na Šumavě se podařil první krok: minimálně na čas zastavili prŧzkum. "Jsem rád, ţe se to podařilo, i kdyţ si myslím, ţe to ještě neznamená naše vítězství," hodnotí současný stav starosta Kašperských Hor František Stíbal, který uţ více neţ dva roky se zlatokopy bojuje. Vedení společnosti TVX Bohemia však v posledních dnech nemyslí na nic jiného, neţ jak rozdělaný prŧzkum dokončit . Ředitel firmy František Hájek k tomu, ţe musel vyklidit pole, říká: "Za vítězství odpŧrcŧ těţby zlata to nemohu povaţovat." Zatím však boduje soupeř: nejprve se podařilo docílit toho, aby byl zastaven prŧzkum zlata z povrchu, pak báňský úřad neprodlouţil těţařŧm povolení k dŧlním pracím ve štole Naděje. Válka však pokračuje. "I pro nás je obtíţné se v těch sporech orientovat a ještě obtíţnější je předjímat, jak rŧzné soudy a správní řízení dopadnou," krčí rameny náměstek ministra ţivotního prostředí Radim Špaček. Ministerstvo přitom uţ několikrát dalo najevo, ţe příliš nevěří tomu, ţe by firma - v případě, ţe skutečně poţádá o povolení k těţbě - splnila všechny podmínky ochrany přírody.Zlatokopové však zatím nedokončili ani prŧzkum. "Jsme v pŧli cesty," konstatuje ředitel Hájek. V poslední době se mu při tom zdá, jako by čas běţel obzvláště rychle. Základní povolení k prŧzkumu zlata, které firma TVX dostala ještě od ministerstva hospodářství, platí jen do března 1999. A firmě se ani po roce nepodařilo získat další povolení potřebná k tomu, aby prŧzkum ve štole a na povrchu mohla obnovit. "Ukazuje se, kudy vede cesta proti těţařŧm, " pochvaluje si starosta Stíbal. Na dveřích k jeho kanceláři je výrazná cedule: "Zde mŧţete vyjádřit svŧj nesouhlas s plánovanou těţbou zlata v okolí Kašperských Hor," láká nápis k podpisu protestní petice. "Teď sem moc lidí nepřijde, ale v sezoně sem chodí výpravy turistŧ," tvrdí starosta. Dodává, ţe počet podpisŧ na petici se uţ blíţí k číslu šedesát tisíc. "Jsou z celé republiky, ale také z Německa," říká Stíbal. Zatímco podpisŧ z ostatních koutŧ země přibývá, zdá se, jako by se v chalupách v Kašperských Horách stále více lidí přiklánělo na stranu zlatokopŧ. "Myslím, ţe by se těţit mělo. Lidem by to přineslo práci a také město by z toho mělo výhody," zamýšlí se na náměstí před radnicí mladá ţena s dítětem. "Neděláme si iluze o tom, ţe by všichni byli naladěni proti těţbě, ale odpŧrcŧ je rozhodně mnohem více," namítá starosta. Hostinská z jedné místní restaurace s tím však nesouhlasí: "Jak starosta mŧţe vědět, co si lidé myslí, kdyţ nechodí do hospody? Většina je pro těţbu," tvrdí rozhodně.Z ankety, kterou si firma TVX nechala na jaře připravit od agentury Factum, vyplynulo, ţe si většina lidí nepřeje, aby se v Kašperských horách zlato těţilo i zkoumalo. "Myslím, ţe teď by byl výsledek trochu jiný, na lidi doléhá horší ekonomická situace a v těţbě zlata vidí pracovní příleţitost," soudí Michal Donath z agentury BursonMarsteller, která pro TVX vytváří příznivější image na veřejnosti. "Je to intenzivní psychologický nátlak. Snaţí se situaci ve městě destabilizovat," stěţuje si starosta Stíbal. Jako příklad uvádí nedávnou akci těţařŧ, kteří nabídli tamním školám milion korun. Nabídka rozdělila město na dva táboryty, co peníze vzali, a ty, co je odmítají. "Jsou velmi rafinovaní, snaţí si být

jakoby hodní a nalákat lidi," dodává starosta. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Titul, pokračování na str 3 – 420

507 - 1378. Závazek z Kjóta země splní, ekologové chtějí více Skóre: 0.89 Název: Závazek z Kjóta země splní, ekologové chtějí více Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 17.12.1997 Zpracováno: 17.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971217010026 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), Ekologičtí, Ekologové, ekologického P r a h a - Po návratu z japonského Kjóta, kde se minulý týden nejprŧmyslovější státy světa dohodly na omezení skleníkových plynŧ, by si čeští odborníci mohli v klidu sednout a dát ruce do klína. Závazek - vypouštět do atmosféry mezi lety 2008 aţ 2012 o osm procent méně těchto plynŧ neţ v 1990 - splní republika díky propadu prŧmyslové výrobu z počátku devadesátých let bez větších problémŧ. Tuzemští ochránci přírody však přesto vyzývají ministry: Udělejte vše pro to, aby republika sníţila emise více, neţ nás zavazuje dohoda z Kjóta. Skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý, podle většiny vědcŧ zpŧsobují ohřívání planety a globální změnu klimatu. Ekologičtí aktivisté přitom zdŧrazňují, ţe tuzemsko patří mezi největší znečišťovatele. "Od státu, který má jedny z největších emisí skleníkových plynŧ na jednoho obyvatele, je naprosto legitimní poţadovat více," řekl Tomáš Nenička z hnutí Greenpeace. "Pokud to pŧjde, tak to uděláme," slibuje náměstek ministra ţivotního prostředí Vladislav Bízek, který v Japonsku zemi zastupoval. Ředitel Centra Univerzity Karlovy a předseda Národního klimatického programu Bedřich Moldan uvedl, ţe by vláda měla zaměřit svou pozornost zejména na energetiku, protoţe nejvíce skleníkových plynŧ vzniká při spalování uhlí v elektrárnách. Odsiřovací zařízení, která elektrárenská společnost ČEZ uţ několik let montuje na komíny elektráren, přitom ke sniţování emisí těchto plynŧ nevedou. "Emise skleníkových plynŧ se ještě nepatrně zvýší," připustil mluvčí ČEZ Milan Káňa. ČEZ se přesto zavázal, ţe příští rok sníţí tyto emise o deset procent. Dokáţe to tím, ţe některé uhelné elektrárny odstaví mimo provoz. "Počítáme, ţe uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu by se emise mohly sníţit dokonce aţ o dvacet procent," dodal mluvčí. Ekologové, kteří s vyuţíváním energie z jádra nesouhlasí, by však místo dostavby Temelína přivítali, kdyby se vláda více věnovala alternativním zdrojŧm energie a energetickým úsporám. "Plně dosaţitelná výše úspor energií zaručující udrţitelný rozvoj v České republice je čtyřicet procent v období následujících deseti let," citoval Nenička dva roky starou zprávu ekologického centra Univerzity Karlovy. Někteří ekonomové ale upozorňují na to, ţe si české hospodářství zatím nemŧţe dovolit více dotovat alternativní zdroje energie. Například Česká energetická agentura mohla letos na rŧzné programy energetických úspor rozdělit 350 milionŧ korun, ale příští rok uţ jen 325 milionŧ. "Jsou to směšné peníze," řekl Moldan. Náměstek Bízek však doufá, ţe by v příštích letech mohlo být prostředkŧ více. Například Státní fond ţivotního prostředí by mohl v budoucnu více podporovat plynofikaci obcí. "Při spalování plynu se při stejném mnoţství tepla sníţí emise skleníkových plynŧ o polovinu," dodal Bízek. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

508 - 1384. Budoucnost sporné stavby je nejistá Skóre: 0.84 Název: Budoucnost sporné stavby je nejistá Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.12.1997 Zpracováno: 20.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971220010026 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2), ekologického, ekologická Praha - Vrchní soud sice včera zrušil územní rozhodnutí na stavbu cementárny u Tmaně na hranici Chráněné krajinné oblasti Český kras, odprŧrci i příznici nového závodu si okamţitě po zrušení rozsudku poloţili otázky: Je to definitivní pohřeb plánu společnosti Cement Bohemia postavit u Tmaně cementárnu? Poţádá firma znovu o územní rozhodnutí, anebo bude hledat jinou lokalitu? "Není zřejmé, zda se Cement Bohemia s definitivní platností vzdá úmyslu stavět u Českého krasu novou cementárnu," píše se v prohlášení ekologického hnutí Dět i Země. Zástupce firmy Milan Stodola odešel od soudu očividně zdrcen a jednoznačně se nevyjádřil, co Cement Bohemia dále podnikne. O cementárně se přitom hovoří uţ od 70. let a od té doby bylo zahájení stavby i její definitivní pohřeb několikrát na spadnutí. Bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal uvedl, ţe úvahy o stavbě se objevily v době, kdyţ se váţně uvaţovalo o splavnění Berounky. "Cement na novou vodní cestu se měl brát právě z nové cementárny," řekl Dejmal. Připomněl, ţe po Berounce se měly vozit atomové reaktory vyráběné v pl zeňské Škodě. Jenţe pak se objevily dva "zádrhele". Nejprve vybuchla jaderná elektrárna v Černobylu, takţe o východoevropské reaktory přestal být ve třetím světě zájem, pak se rozpadla banka RVHP, která měla ambiciózní projekt na Berounce financovat."V roce 1983 se objevila ekologická studie, která záměr nové cementárny zpochybnila," vzpomíná Dejmal. Od té doby šance na stavbu pomalu klesala k nule. "Koncem roku 1989 to byl úplně pohřbený projekt," řekl Dejmal. Začátkem 90. let ale plány na výstavbu oprášila německá firma Heidelberger Zement, majoritní vlastník společnosti Cement Bohemia. Od té doby se obec Tmaň dělí na dvě skupiny: příznivce cementárny a její odpŧrce. Aţ do roku 1995 byli ve vedení radnice v Tmani lidé, kteří proti cementárně nic nenamítali. Po komunálních volbách však většinu v zastupitelstvu zíka-li odpŧrci stavby. "Volby byly hlavně referendem o stavbě," uvedla před časem starostka Tmaně Anna Keprová, zapřisáhlá odpŧrkyně cementárny. "Jsem přesvědčen, ţe kdyby nebylo krajně nerozumného postoje dvoutřetinové většiny současného obecního zastupitelstva k výstavbě nové cementárny, měl by tento problém zcela jinou dimenzi," napsal naopak loni v obecním časopise Obzory člen zastupitelstva Jaroslav Horáček, který stavbu podporuje. Rovněţ ministerstvo ţivotního prostředí před třemi lety proti stavbě nic nenamítalo, ovšem po měsíci své stanovisko otočilo o sto osmdesát stupňŧ a postavilo se proti cementárně. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 –

509 - 1385. Cementárna, soud a zelení Skóre: 0.89 Název: Cementárna, soud a zelení Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.12.1997 Zpracováno: 20.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971220010068 Klíčová slova: ekologické (2), ekologických, ekologové Cementový sen s názvem Tmaň se začíná drolit jako zdi zříceniny hradu. Aţ do včerejška společnost Cement Bohemia Praha oplývala optimismem. Byla přesvědčena o tom, ţe ani otravné snahy ekologických aktivistŧ, ani odpor většiny zastupitelstva v Tmani jí nemohou zabránit v tom, aby na samé hranici Chráněné krajinné oblasti Český kras postavila novou cementárnu. Rozhodnutí soudu se rovná prudkému nárazu do stromu, z něhoţ se postiţený bude dlouho vzpamatovávat. V šoku by však neměla být jen jedna firma, kterou v soudní síni převálcovali její odpŧrci. Mělo by to být poučení i pro jiné podnikatele. Aţ doposud si mnohé firmy se svými protivníky příliš hlavu nelámaly. Názory oponentŧ mnohdy arogantně odmršťovaly a byly si svými plány stejně jisty jako tím, ţe po zimě přichází jaro. Ostatně, některé ekologické spory jejich sebejistotu jen podporovaly, například dostavba jaderné elektrárny Temelín. Ačkoli se před pěti lety v jejím okolí nenašel snad jediný člověk, který by s dokončením souhlasil, ačkoli většina okolních měst protestovala všude, kde to jen šlo, a ekologové ţádali, aby byla stavba posouzena ze všech moţných hledisek, vláda stejně stavbu posvětila. Rozhodnutí soudu v případu Tmaň se do značné míry stává precedentem. Dokazuje, ţe se ekologické iniciativy stávají silou, s níţ se musí počítat. Firmy sice s jejich názory mohou ostře nesouhlasit, mohou nadávat, co to zase ti zelení vykládají za nesmysly, mohou skřípat zuby, jak je zdrţují od práce, ale nedají se uţ brát na lehkou váhu jako před několika lety. V zemi se tak děje to, co si uţ vyspělejší demokratické státy prodělaly a na co si zvykly. Rozhodnutí soudu v cause Tmaň ukazuje, ţe právo nerozlišuje mezi firmou, která má na účtě miliony, a skupinou nadšencŧ, která je moţná pro mnohé lidi výstřední a bláznivá. PAVEL BAROCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 12 –

510 - 1386. Cementárna u Tmaně se zatím stavět nebude Skóre: 0.89 Název: Cementárna u Tmaně se zatím stavět nebude Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 20.12.1997 Zpracováno: 20.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-titulní strana Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971220010004 Klíčová slova: ekologičtí (2), ekologŧ, ekologických, ţivotního, prostředí Praha (gar, bar) - Velká cementárna v Tmani - zlý sen všech ekologŧ, kterým vadilo, ţe stavba má stát na dohled od vzácné přírodní lokality - se zatím stavět nebude. Jednu z největších ekologických caus v zemi, vlekoucí se spor o stavbu cementárny na Berounsku, včera defini ti vně ukončil Vrchní soud v Praze. Jeho verdikt zní: Protestující obce a ekologičtí aktivisté mají pravdu, postup berounského okresního úřadu a poté i ministerstva hospodářství byl protizákonný. Vydaná povolení ke stavbě jsou neplatná.Soud svým rozsudkem zrušil územní povolení, které ke stavbě cementárny získala společnost Cement Bohemia. Proti rozsudku uţ není odvolání. Cementáři jsou nyní tedy na samém začátku, a pokud budou chtít stavbu cementárny znovu prosadit, musí projít stejným úředním kolotočem, který jim zabral několik posledních let. "Výsledek oznámím vedení společnosti a pak se obraťte na našeho tiskového mluvčího," reagoval s nepřesvědčivým úsměvem na dotazy novinářŧ prokurista Cementu Bohemia Milan Stodola a z budovy soudu rychle odešel. Zástupci obcí i ekologičtí aktivisté z hnutí Děti Země neskrývali nadšení. "Myslím, ţe pro nás uţ to skončilo," oddychla si starostka Tmaně Anna Keprová. Cementáři se sice mohou pokusit stejný projekt znovu prosadit, ale aktivisté i obce se domnívají, ţe se jim to přes silný odpor veřejnosti uţ nemŧţe podařit. Petici proti stavbě podepsalo bezmála padesát tisíc lidí. "Bude pro ně schŧdnější změnit místo zamýšlené stavby, pokud budou chtít vŧbec pokračovat," uvedl Michal Štingl z Dětí Země. "Budeme však záměry cementářŧ v Českém krasu dál sledovat. Teď se pro nás stává nejdŧleţitější otázkou rozsah těţby vápence," řekl Michal Štingl. Rozhodnutí soudu přivítal i bývalý ministr ţivotního prostředí Ivan Dejmal. "Otevírá se tím prostor pro diskuse o tom, kde by cementárna měla stát. Zatím to bylo tak, ţe si německá firma na prkně namalovala cementárnu a rozhodla se ji postavit zrovna u Tmaně," komentoval rozsudek Dejmal. (Viz Budoucnost sporné... str. 3) gar, bar Zpracovatel: Anopress IT a.s. –

511 - 1392. Ţáby mají nový podchod Skóre: 0.80 Název: Ţáby mají nový podchod Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.12.1997 Zpracováno: 22.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971222010028 Klíčová slova: ekologové P e t r o v (ČTK) - Ojedinělý projekt tunelu pro ţáby pod frekventovanou silnicí dokončili ekologové z šumperského okresního úřadu. Zachrání tak ţivot stovkám ropuch a skokanŧ z okolí Petrova, jeţ se kaţdý rok na jaře vydají přes cestu k nedalekému rybníku, kde mají ideální podmínky k rozmnoţování. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 –

512 - 1393. Myslivcŧm rys vadí, ochranáři ho brání Skóre: 0.84 Název: Myslivcŧm rys vadí, ochranáři ho brání Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 22.12.1997 Zpracováno: 22.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-z domova Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971222010032 Klíčová slova: ţivotního (2), prostředí (2) D ě č í n (kl) - Jednomu z nejcennějších evropských stád kamzíka horského v Labských pískovcích, které mělo ještě před lety tři sta kusŧ, ale dnes je poloviční, hrozí podle myslivcŧ nebezpečí: rys ostrovid. Jeho počet by hajní nejraději regulovali, správa chráněné krajinné oblasti však namítá, ţe rysa chrání zákon a v pískovcích není povolen ani jeho odchyt. "Ţije tu uţ sedmnáct rysŧ. Zdaleka uţ neloví jen slabší zvěř. Je to lovec sportovec, který si loví zvěř jen proto, aby z ní seţral jen to nejlepší," líčí myslivec Lubomír Tŧma z referátu ţivotního prostředí Okresního úřadu v Děčíně.Jeho tvrzení odmítá zoolog chráněné oblasti Labské pískovce Pavel Benda. "Je to naprostý nesmysl. Byla by to největší koncentrace rysŧ na světě, která se objevila za celou epochu čtvrtohor," říká. Podle něj se tady tolik rysŧ nemŧţe uţivit. Jeden totiţ spotřebuje aţ pětašedesát kusŧ srnčí zvěře ročně, a kdyţ nemá dostatek potravy, odchází jinam. Benda soudí, ţe na české i německé straně Labských pískovcŧ ţije šest nebo spíš méně dospělých rysŧ. "Dělají zdravotní výběr a chrání les proti spárkaté zvěři, která jej ničí. Ostatně kamzík tu není pŧvodní zvěří a na úkor rysa ho nemŧţeme upřednostňovat."Ministerstvo ţivotního prostředí předpokládá, ţe rysi, kteří si nyní stále častěji hledají nová území, budou v budoucnu obývat aţ dvě třetiny republiky. V programu, který zpracovalo na jeji ch záchranu, vyznačil o zóny, kde myslivci nesmějí šelmu střílet a lovit - a to ani v případech, ţe by škodila lesní zvěři a domácím zvířatŧm. Se zónami ovšem stejně jako myslivci nesouhlasí ministerstvo zemědělství. To míní, ţe rysi by měli ţít jen na třinácti procentech území hlavně v národních parcích Šumava a Krkonoše a v pěti chráněných krajinných oblastech. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 4 –

1401. Foto Skóre: 0.80 Název: Foto Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.12.1997 Zpracováno: 29.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971229010031 Klíčová slova: Ţivotní, prostředí Ţivotní prostředí se během uplynulých osmi let výrazně zlepšilo, ke spokojenosti mŧţeme mít ale daleko Zpracovatel: Anopress IT a.s. Str 7, doprovodné foto k 1402 –

513 - 1402. Ekologické dluhy nejsou ještě všechny splaceny Skóre: 0.93 Název: Ekologické dluhy nejsou ještě všechny splaceny Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum: 29.12.1997 Zpracováno: 29.12.1997 08:00:00 Rubrika: Deník-názory Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka oblasti: DC Zkratka zdroje: DCMF Identifikace: DCMF19971229010030 prostředí (3), Ţivotní (2), ţivotního, Ekologické, ekologický, Ekologie, Klíčová slova: Ekologickým, ekologického Stav ţivotního prostředí se v České republice od roku 1990 výrazně zlepšil. Platí to s malými výjimkami pro všechny jeho sloţky, zejména pro t y nej více znečištěné - vzduch a vodu. Zároveň víme, ţe situace zdaleka ještě není dobrá: byla téměř katastrofální a nyní začíná být únosná. Příznivější stav je zčásti zpŧsoben útlumem prŧmyslové aktivity v prvních letech po listopadu, ale není to zdaleka jediný faktor. V Rusku například klesla prŧmyslová výroba o polovinu, ale znečištění se sníţilo v prŧměru jen o desetinu. U nás se prostředí zlepšilo víc, neţ by odpovídalo pouhému hospodářskému propadu, a příznivé trendy pokračují i při současném, byť zpomaleném hospodářském rŧstu. Ekologické nadšení široké veřejnosti ze samého počátku devadesátých let pomohlo prosadit klíčové zákony, instituce a mnoho jiných opatření, které dál fungují přesto, ţe entuziasmus dávno vyprchal. Podařilo se vytvořit účinný systém ochrany prostředí a na nápravná opatření se vydávají značné finanční prostředky, celkově vyšší neţ v západoevropských státech a nejvyšší v zemích střední a východní Evropy. Dnes však zřejmě stojíme na začátku nové etapy a měli bychom klást otázky: Co jsme udělali dobře, a zejména co špatně, a co z toho plyne pro budoucnost? Jedním z vodítek mŧţe být hodnocení Evropské komise, ze kterého se bude vycházet při jednáních o vstup do unie. Ţivotní prostředí u nás je označeno za jednu z oblastí, kde je nutno mnohé zlepšit, ale zároveň je oceněn dosaţený pokrok a vyjádřena naděje, ţe základní poţadavky pro vstup se na tomto poli podaří splnit. Největší pozornost je věnována faktickému stavu prostředí a zákonŧ na jeho ochranu, kde máme dosud mnohé snadno doloţitelné nedostatky. Naše vláda se přibliţováním legislativy intenzivně zabývá, a proto je v tomto směru na místě více méně oprávněný optimismusběhem příštích šesti či osmi let bychom v této oblasti měli být na vstup plně připraveni. Avšak moţná dŧleţitější jsou dvě jiná upozornění, jeţ jsou méně konkrétně a jen stručně formulována, avšak po mém soudu jsou klíčová. Především se stroze konstatuje, ţe "Evropská dohoda stanoví, ţe se česká rozvojová politika musí řídit zásadou udrţitelného rozvoje". To má ovšem rozsáhlé implikace. Zejména to znamená, ţe se ekologický zřetel musí promítnout do odvětvových koncepcí, do rozvojových představ a plánŧ, do veškerých hospodářských opatření. Ekologie se tedy musí stát rovnoprávným partnerem při tvorbě i při praktickém naplňování energetické, dopravní, zemědělské a jiných politik. Ekologickým zřetelem se přitom nemíní jen obvyklé posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí zpŧsobených například vypouštěním běţných škodlivin do ovzduší či vod, ale také ohled na mnohé další aspekty: na globální problémy, na ochranu pŧdy a krajiny, na sniţování energetické a materiálové náročnosti a obecně šetrné hospodaření se všemi přírodními zdroji, na eliminaci toxických odpadŧ i meziproduktŧ, na recyklaci pouţitých výrobkŧ a na mnoho jiného včetně mezinárodní ch závazkŧ, jeţ Česká republika přijala. Je nutno uznat, ţe zde jsme velmi pozadu. Druhou věcí je "nedostatek ekologického povědomí a nedostatečná účast veřejnosti". Lidé u nás v zásadě chápou, ţe prostředí je znečištěno, a většinou dokonce přeceňují negativní vlivy na své zdraví. Skutečné znalosti jsou však jen velmi povrchní, podstata problémŧ a jejich příčiny většinou unikají. Zvláště to platí o

globálních záleţitostech, jako je změna klimatu či redukce biodiverzity. Zároveň občané obvykle soudí, ţe je výhradně věcí vlády situaci zlepšit, a nevidí tedy dŧvod pro to, aby se sami starali. Není divu, ţe se pak nesnaţí pochopit, jak by se mělo co nejúčinněji postupovat, ani necítí jakoukoliv vlastní odpovědnost. Přitom je naprosto zřejmé, ţe skutečného a trvalého zlepšení prostředí lze dosáhnout jenom na základě opravdu aktivní účasti celé veřejnosti, která ovšem musí být v této věci dostatečně vzdělána a připravena. V obojím případě jde o skutečnosti klíčové, tím spíše, ţe zatím vŧbec nebyly pojaty jako závaţné problémy. Zdá se, ţe jsme dosud nevzali na vědomí, ţe v této oblasti jsou svět a Evropa někde daleko vepředu, úplně jinde, neţ jsme dosud my. Na odstranění této naprosto základní potíţe by se mělo v dalším období soustředit úsilí nejen vlády či parlamentu, ale i dalších společenských subjektŧ, soukromého sektoru, odborníkŧ, učitelŧ, novinářŧ. Zpracovatel: Anopress IT a.s. Bedřich Moldan, ekolog str 7 –