Obraz stáří v deníku Mladá fronta Dnes

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie

Obraz stáří v deníku Mladá fronta Dnes bakalářská práce

vypracoval: Filip Rozsíval vedoucí práce: Mgr. Lucie Vidovićová, Ph.D.

Brno 2008

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, na základě výzkumného materiálu a zdrojů uvedených v seznamu literatury.

V Brně, 15. května 2008 Filip Rozsíval

2

PODĚKOVÁNÍ

Za odborné vedení, možnost inspirujících konzultací a čas strávený nad touto prací bych chtěl poděkovat Mgr. Lucii Vidovićové, Ph.D. Dále děkuji Janě za kritické připomínky a Ottovi za společnost.

3

OBSAH

1. ÚVOD ....................................................................................................................... 6 2. TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................ 7 2.1 Základní teoretická východiska .......................................................................................... 7 2.2 Stáří jako životní etapa........................................................................................................ 7 2.3 Média, kultura, společnost .................................................................................................. 8 2.4 Zpravodajství jako mediální konstrukce reality............................................................... 9 2.4.1 Gatekeeping a teorie zpravodajských hodnot ............................................................... 10 2.4.2 Nastolování témat (agenda-setting) .............................................................................. 12 2.5 Média jako zdroj normality .............................................................................................. 12 2.6 Mediální reprezentace sociálních skupin a jejích příslušníků ....................................... 13 3. METODOLOGICKÁ ČÁST..................................................................................... 15 3.1 Cíle výzkumu ...................................................................................................................... 15 3.2 Charakteristika základního souboru a konstrukce vzorku ........................................... 15 3.3 Metodika a výzkumné otázky pro kvantitativní část analýzy ....................................... 16 3.4 Metodika pro kvalitativní část analýzy ............................................................................ 17 3.5 Charakteristika zkoumaného média ................................................................................ 17 4. VÝSLEDKY ANALÝZY A JEJICH INTERPRETACE ............................................ 18 4.1 KVANTITATIVNÍ ČÁST.......................................................................................................... 18 4.1.1 Základní charakteristiky zkoumaného souboru ............................................................ 18 4.1.2 Zpravodajské hodnoty ve zprávách o seniorech či stáří ............................................... 20 4.1.3 Tematické zaměření článků o seniorech a stáří ............................................................ 22 4.2 KVALITATIVNÍ ČÁST ............................................................................................................ 24 4.2.1 Politika a ekonomika..................................................................................................... 24 4.2.1.1 Stáří a veřejné finance ............................................................................................ 24 4.2.1.2 Demografie ............................................................................................................ 25 4.2.2 Sociální podpora a pomoc ............................................................................................. 26 4.2.3 Kriminalita a nehody..................................................................................................... 27 4.2.4 Zdraví ............................................................................................................................ 30 4.2.5 Peníze ve stáří ............................................................................................................... 31 4.2.6 Práce, zaměstnání .......................................................................................................... 32 4.2.7 Senioři a místní dění ..................................................................................................... 33

4

4.2.8 Životní styl, volný čas ................................................................................................... 34 4.2.9 Rodina, rodinné vztahy ................................................................................................. 36 4.2.10 Biografie ..................................................................................................................... 36 4.2.11 Ostatní příspěvky ........................................................................................................ 37 4.2.12 Shrnutí kvalitativní části analýzy – oblasti stereotypizace seniorů ............................ 37 5. ZÁVĚR ................................................................................................................... 39 6. POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................ 41 7. SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 43 8. JMENNÝ REJSTŘÍK .............................................................................................. 44 ANOTACE .................................................................................................................. 45 ABSTRACT ................................................................................................................ 45

5

1. ÚVOD

Obyvatelstvo České republiky stárne. Zvyšující se střední délka života v kombinaci s nižší porodností způsobují, že podíl seniorů v české společnosti roste a dle demografických prognóz se i nadcházející léta ponesou ve znamení intenzivního stárnutí populace (Vohralíková, Rabušic 2004). Stáří se tak stává delším a významnějším obdobím v životě člověka a se zvyšujícím se podílem seniorů v populaci současně roste i jejich významnost jako společenské skupiny. V této souvislosti vyvstává otázka, jaké významy jsou stáří připisovány a jaká očekávání má vůči starým lidem dnešní společnost. Tato práce se pokusí zodpovědět tuto otázku prostřednictvím analýzy mediálního obrazu stáří a seniorů. „Získávat poznatky o společnosti znamená stále více získávat poznatky z médií,“ píší Burton a Jirák (Burton, Jirák 2001: 88). Tento výrok je nutno chápat v jeho dvojznačnosti. Média jednak formují naše představy ohledně skutečnosti, na druhou stranu však mediální obsahy odráží významy, hodnoty, normy a přesvědčení, platné v prostředí, v němž působí. Obraz seniorů v médiích je tak současně i zdrojem informací o společnosti, v níž média působí. V případě této práce se zvoleným médiem pro analýzu se stal deník Mladá fronta Dnes. Výběr reflektuje skutečnost, že se jedná o nejčtenější „seriózní“ deník v rámci českého tisku. Samotná práce je strukturovaná do čtyř částí. Teoretická část se na pozadí sociálně konstruktivistického paradigmatu věnuje vztahu mezi médií a sociální skutečností. Zabývá se dále teorií zpravodajských hodnot a konceptem agenda-setting jako formami mediální konstrukce reality a způsoby mediální reprezentace jednotlivců a sociálních skupin. Vlastní výzkum je rozdělen na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní část analýzy se snaží identifikovat typy událostí, které v souvislosti se seniory a stářím pronikají do zpravodajství MF Dnes, a v návaznosti na koncept agenda-setting zkoumá, která témata jsou v kontextu stáří prezentována jako důležitá. Kvalitativní část výzkumu se zaměřuje na odhalování významů, které na stránkách MF Dnes konstruují stáří, a identifikaci případných stereotypů, které se ve sděleních vyskytují. Závěrečná část shrnuje poznatky z jednotlivých částí analýzy a nastiňuje celkový obraz stáří, který svým čtenářům předkládá MF Dnes.

6

2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Základní teoretická východiska Teoretický rámec této práce vychází z myšlenek sociálního konstruktivismu. Výchozím bodem je zde předpoklad, že realita není prostým souhrnem věcí a jevů, ale souborem vlastností, které na základě určitého vědění těmto věcem a jevům přisuzujeme. Je-li toto vědění o vlastnostech věcí či jevů (určitá definice reality) intersubjektivně sdílené, stává se objektivně reálným (Berger, Luckmann 1999). Z toho vyplývá, že taková realita není ontologickou daností, ale je definovaná i formovaná sociálně. Podle Kabeleho (1998) je sociální dění a priori neurčité a lidé se jej snaží přetvořit do uchopitelného a uspokojivě sdíleného sociálního řádu. Děje se tak prostřednictvím typizací, tedy procesů, kdy jsou opakující se konkrétní dění a jeho aktéři v rovině významu transformováni do obecnějších kategorií, které v sobě nesou znaky a vlastnosti pro tyto aktéry, externalizující se v určité činnosti v odpovídající situaci, typické. Neurčité sociální dění se tak zurčiťuje do sledu typizovaných situací, činností a vykonavatelů těchto činností. Reciproční typizace jsou základem sociálních institucí, které vytvářejí objektivní realitu - sociální řád, který vůči jednotlivcům vystupuje jako donucovací skutečnost (Berger, Luckmann 1999). Sociální řád je tak produktem lidské činnosti, schopnosti jedinců interpretovat dění, přisuzovat mu významy a sdílet je. Ačkoliv tento řád vůči jednotlivci vystupuje jako objektivní realita, významy, které jej utvářejí, jsou kulturně a historicky proměnlivé.

2.2 Stáří jako životní etapa V souladu se sociálně konstruktivistickou perspektivou nelze stáří pojímat jako prostý biologický fakt. Stárnutí a stáří je „skutečné“, neexistuje však v oblasti přirozena, nezávisle na představách, hodnotách a sociálních praktikách, které je reprezentují (Featherstone, Hepworth 1995). Stáří jako sociální konstrukt úzce souvisí s pojetím lidského života jako cyklu po sobě jdoucích etap. Dělení lidského života na jeho jednotlivé fáze – dětství, dospívání, dospělost a stáří však není žádnou biologickou daností. Podle Hareven (1995) se koncept životního cyklu ustavil na poli širších změn spojených s modernizačními procesy. Tak, jako bylo v 18. století nejprve „objeveno“ dětství, tak bylo v 19. století rozpoznáno dospívání, mládí a dospělost (Hareven 1995). Podle Možného (1998) změny v oblasti rodiny, práce, jakož i zrod sociálního

7

státu „…vydělily stáří jako distinktivní entitu lidského a sociálního života, natolik autonomní, že můžeme říci, že druhá polovina našeho století ho v jistém smyslu sociálně vynalezla“ (Možný 1998: 265). Pojetí života jako dráhy po sobě jdoucích životních etap je historickým, a tedy sociálním, procesem ustavování jednotlivých fází lidského života jako svébytných kategorií, reprezentovaných specifickými významy a očekáváními (Hareven 1995). Věk se ustavil jako nové stratifikační kritérium, jež ukládá limity a produkuje řád, který nutí jedince včlenit se do něj a zaujmout v něm své místo (Bourdieu 1995). Zatímco stárnutí představuje určitou biologickou nevyhnutelnost, stáří jako životní etapa je sociální konstrukt reprezentovaný významy, které této skutečnosti připisujeme.

2.3 Média, kultura, společnost Kultura není jen souborem praktik, ale primárně se týká produkce a výměny významů mezi členy společnosti. Sdílené významy nejsou jen myšlenkami v hlavách jednotlivců, ale mají reálné důsledky v tom, že organizují a regulují sociální jednání (Hall 1997a). Komunikace, tedy proces výměny či přenosu významů, je konstitutivním prvkem konstruování reality. Nejvýznamnějším prostředkem komunikace je jazyk. Podle Halla (1997a) „(j)azyk představuje hlavní médium, jehož pomocí věcem přisuzujeme významy a můžeme již ustavené významy měnit. Významy, které vytvářejí kulturu, respektive sociální skutečnost, mohou být sdílené pouze prostřednictvím sdíleného přístupu k jazyku. Jazyk je pro kulturu klíčový a představuje skladiště kulturních hodnot a významů“ (Hall 1997a: 1). Je-li jazyk základním médiem, skrze které zvýznamňujeme svět, pak komunikace představuje způsob, jak tyto významy sdílet. Média, podobně jako konverzace, o které hovoří Berger a Luckmann (1999), se tak na sociálním konstruování podílejí tím, že prostřednictvím jazyka plynoucímu dění a jeho aktérům udělují významy, tyto významy objektivizují v mediálních sděleních a zpřístupňují je příjemcům těchto sdělení. Komunikace prostřednictvím masových médií však oproti konverzaci tváří v tvář vykazuje podstatné odlišnosti. Předně, komunikační tok je v komunikaci prostřednictvím masových médií převážně jednosměrný, má asymetrický charakter. Sdělení je produkováno v určitém časovém a prostorovém kontextu a je přenášeno příjemcům, jež jsou zpravidla situování do prostředí, které je prostorově i časově vzdáleno původnímu kontextu, ve kterém sdělení vzniklo (Thompson 2004). Samotné sdělení, tedy předmět komunikace, je navíc jednostranným

8

aktem podavatele, vliv příjemce na to, co je komunikováno, je pouze nepřímý.1 Já podavatele a příjemce se bezprostředně nedotýkají, jejich tady a teď se nekryjí, nemohou na sebe bezprostředně reagovat, není zde přítomen prvek situace tváří tvář, kde jsou významy prostřednictvím interakce (a konverzace) znovu vyjednávány a jejich platnost stvrzována. Časoprostorové rozpojení má za následek, že na produkci sdělení se podílejí především samotná média. Tato sdělení vstupují do interakce s jejich příjemci a napomáhají jim přisuzovat smysl jejich zkušenostem se sociálním světem. Přestože chápání významu sdělení představuje relativně autonomní proces jeho interpretace2 (McQuail 2002), lze v tomto kontextu hovořit o (re)produkování, definování a konstruování reality prostřednictvím masových médií. Na druhou stranu média působí v určitém sociokulturním prostředí a jsou jeho součástí. Média vždy re-prezentují významy reality, které jsou ve významovém univerzu tohoto prostředí již přítomné. Mediální sdělení jsou tak nutně i reflexí sdílených významů, norem a hodnot v dané společnosti (Bazzini, et al. 1997; Burton, Jirák 2001). Orientace masových médií na co nejširší publikum má za následek, že masová média jsou reflexí většinových sociálních hodnot, norem a přesvědčení. Podle Fiskeho (1997) média nejsou realistická v tom smyslu, že by byla zrcadlem reality, ale proto, že reprodukují ustavené dominantní významy (sense) reality v daném sociokulturním prostředí. Média jsou tedy nejen nástrojem sociálního konstruování, ale současně jsou také jedním z hlavních zdrojů výkladů sociální reality a představ o ní (McQuail 2002). Média tak odrážejí prostředí, ve kterém působí, přičemž je sama zpětně re-konstruují (Sedláková, Vidovićová 2005). Takovéto pojetí rozmazává hranici mezi médii a společností, mezi realitou mediální a sociální, a umožňuje na média pohlížet jako na aktivní prvek v rámci procesu sociálního konstruování, z něhož představa o skutečnosti teprve vychází (Schulz 2000).

2.4 Zpravodajství jako mediální konstrukce reality Prostřednictvím zpravodajství média selektují podněty a události sociálního světa, zpracovávají je, interpretují a konstruují obraz světa jako relativně přehledného a uspořádaného celku. Jsou

1 2

Například rozhodnutím, zda médium sledovat či kupovat. Jak upozorňuje Fiske (1997), mediální sdělení představuje otevřený text, jeho obsah je vždy polysémický. Sdělení v sobě zahrnuje jak zjevné, tak skryté významy. Sdělení je podavatelem nějakým způsobem zakódováno, interpretace tohoto sdělení představuje aktivní proces jeho „čtení“. Čtení předpokládá určité vědění, je sociálně a situačně podmíněné. Významy, které mu přisuzují příjemci mohou být ve shodě s významy, které do sdělení zakódoval podavatel, ale text může být čten i jinak (Fiske 1997).

9

důležitým nástrojem sémiotizace dění.3 Zpravodajství lze tak chápat jako proces, kdy jsou prvkům okolního dění prostřednictvím jazyka či obrazu udělovány významy. Zprávy jsou tedy vždy určitou interpretací světa a jsou konstruovány jako kterákoliv jiná sdělení (Burton, Jirák 2001). Následující řádky přiblíží způsoby konstruování mediální reality pomocí tří v odborné literatuře nejužívanějších konceptů – gatekeepingu a zpravodajských hodnot, osvětlujících principy selekce událostí, které proniknou do zpravodajství, a teorie o nastolování témat, vztahující se k účinkům činnosti médií na publikum.

2.4.1 Gatekeeping a teorie zpravodajských hodnot Proces konstruování probíhá již samotným výběrem toho, o kom či o čem budou média referovat. Čas či prostor, jímž média disponují, je omezený, což je nutí zpracovávat pouze určité aspekty dění. Média tak fungují jako filtr, který třídí vybrané části získané zkušenosti (McQuail 2002). Vpuštění události do média, tedy rozhodnutí o vytvoření její mediální reprezentace bývá označováno jako gatekeeping („hlídání u brány“ či funkce „strážného“). Avšak které události se stanou zprávou? Výběr událostí neprobíhá nahodile, ale je podřízen stabilním pravidlům výběru (Burton, Jirák 2001). Podle teorie zpravodajských hodnot jsou události, o kterých bude dané médium informovat, vybírány na základě toho, zda a do jaké míry oplývají určitými atributy nazývanými zpravodajské hodnoty. Pojem zpravodajské hodnoty poprvé použil Walter Lippmann v knize Public Opinion z roku 1922. Lippmann (1922) mezi zpravodajské hodnoty řadil jednoznačnost, překvapení, prostorovou blízkost, osobní zaujetí a konflikt. Dnešní konceptualizace zpravodajských hodnot vychází především z práce J. Galtunga a M. Ruge The Structure of Foreign News z roku 1965. Galtung a Ruge při analýze zpravodajství o rozvojových zemích v norském denním tisku identifikovali dvanáct faktorů, které mají určující vliv na to, zda-li se událost stane zprávou či nikoliv (Galtung, Ruge in: Kunczik 1995): 1) Frekvence – čím kratší je časové rozpětí události, respektive čím více se kryje s periodicitou média, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou. 2) Práh pozornosti – aby se událost stala zprávou, musí překonat práh pozornosti gatekeepera. Čím vyšší je intenzita události, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou.

3

Sémiotizace dění je dle Kabeleho (1998) úsilí jeho aktérů o porozumění a sladění tohoto porozumění s komunikací a jednáním ostatních účastníků. Sémiotizace tak vnáší do dění větší určitost a činí jej přehlednějším (Kabele 1998).

10

3) Jednoznačnost – čím jednoznačnější a jasnější je událost, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou. 4) Významnost – může-li mít událost přímé důsledky na život příjemců, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou. Významnost však současně odkazuje i ke srozumitelnosti. Události, které se zcela vymykají kulturní zkušenosti publika mají jen malou naději, že se stanou zprávou (Burton, Jirák 2001). 5) Konsonance – čím více událost splňuje předpokládaná očekávání či přání publika, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou. 6) Překvapení – je ve zdánlivém protikladu k souznění. Čím neočekávanější či vzácnější je událost, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou. Burton a Jirák (2001) však dodávají, že „(p)řekvapení se ovšem musí odehrát výhradně v rámci vysoké míry jednoznačnosti a musí vykazovat vysokou míru pochopitelnosti v kulturním rámci dané společnosti“ (Burton, Jirák 2001: 254). 7) Kontinuita – pokud se událost již jednou stala zprávou, bude i napříště chápána jako zpravodajsky hodnotná. 8) Variace – je-li zpravodajství určováno určitými událostmi, mají komplementární události větší šanci stát se zprávami, protože média se snaží o vyvážené (a tedy věrohodné) zobrazení světa 9) Vztah k elitním národům 10) Vztah k elitním osobám – události, ve kterých figurují elitní osoby či národy mají zvláště vysokou zpravodajskou hodnotu, protože mají velký dosah. 11) Personalizace – přítomnost konkrétních osob, které lze představit jako aktéry děje, usnadňuje médiím podávání zpráv (Burton, Jirák 2001). Události, které mohou být podány jako jednání či důsledky jednání konkrétních osob mají tedy větší šanci stát se zprávou, než abstraktní děje. 12) Negativita – čím je událost negativnější, tím spíše se stane zprávou.

Čím většímu množství z uvedených kritérií událost vyhovuje, tím větší má šanci stát se zprávou. McQuail (2002) dále upozorňuje, že hodnota zprávy nemusí spočívat jen v události samotné, ale do rozhodování, zda-li se událost stane zprávou, se promítají i ekonomickoorganizační kritéria jako je dosažitelnost, rychlost nebo úspornost zpracování.

11

2.4.2 Nastolování témat (agenda-setting) Zatímco teorie zpravodajských hodnot se snaží popsat způsoby, na základě kterých vznikají zprávy, koncept agenda setting odkazuje k možným účinkům médií na publikum. Hypotézu o nastolování témat poprvé formulovali Maxwell McCombs a Donald Shaw (1972) v souvislosti s prezidentskými volbami v USA v roce 1968. Podle McCombse a Shawa „(m)asová média nastolují agendu pro každou politickou kampaň tím, že ovlivňují míru důležitosti postojů k politickým otázkám“ (McCombs, Shaw 1972:177). Základem konceptu agenda-setting je tedy přesvědčení, že masová média výběrem zprostředkovávaných témat ovlivňují míru důležitosti, jakou těmto tématům přikládá veřejnost (McCombs, Shaw 1972, 1977). Je-li nějaké téma médii prezentováno jako důležité, přičemž tato důležitost může být vyjádřena frekvencí výskytu příspěvků pojednávajícím o daném tématu či události, pořadím či umístěním zprávy, její velikostí či jejím grafickým zpracováním, má publikum tendenci tato témata pokládat také za důležitá. I když tedy média nejsou schopna určit, co si máme myslet, jsou do značné míry schopna určovat, co vnímáme jako důležité, tedy o čem máme přemýšlet (McCombs, Shaw 1972).

2.5 Média jako zdroj normality Přestože jsou mediální reprezentace výsledkem selektivních procesů udělování významu, z(ne)významňujících a tedy konstruujících praktik, máme tendenci, zvláště u takzvaných nefiktivních4 žánrů chápat je jako odraz skutečnosti. „Realističnost (je-li jako taková rozpoznána a uznána) jim (hodnotám obsažených v mediálních sděleních – pozn. autora) pomáhá, aby se staly převažujícími, jelikož představa o tom, co je skutečné, je těsně spojena s představou o tom, co je pravdivé“ (Burton, Jirák 2001: 219). Tímto mechanismem média napomáhají tomu, aby se převažující představy (tedy dominantní diskurz) staly skutečně převažujícími (Burton, Jirák 2001). Podobně McQuail (2002) uvádí, že média věnují větší pozornost těm, kdo představují příklad většinových aspirací, nebo těm, kdo společenské normy porušují. Tímto způsobem média, ať už otevřeně nebo skrytě, odkazují k sociálnímu řádu, k jeho hodnotám a normám. Mýtus realističnosti, který do značné míry vytvářejí a udržují samotná média, dodává mediálním reprezentacím na síle a přesvědčivosti a činí tak z nich významný zdroj normality, jakož i nástroj jejího prosazování. 4

Nefiktivní žánry jsou takové žánry, které přímo odkazují k realitě každodenního života, jejich cílem je informovat o ní. Sem patří zpravodajství, žurnalistika či dokument (Jirák, Köpplová 2003).

12

2.6 Mediální reprezentace sociálních skupin a jejích příslušníků V předchozí kapitolách jsme naznačili způsoby konstruování reality specifické pro informační činnost médií. V jiných aspektech se mediální konstruování neliší od konstruování jednotlivců. Podobně jako jednotlivci i média interpretují dění a jeho aktéry prostřednictvím typizačních schémat. „Typ je jednoduchá, zapamatovatelná, snadno uchopitelná, široce rozpoznatelná a minimálně proměnlivá charakterizace postavená na několika zdůrazněných rysech – návod, jenž nám pomáhá velmi rychle a rutinně interpretovat činnosti, ale i osoby, s nimiž se setkáváme“ (Sedláková, Vidovićová 2005: 7). V mediální praxi se typizace projevují tak, že jednotlivci jsou reprezentováni skrze svou příslušnost k určité sociální skupině (typu) a prostřednictvím významů, jež bývají těmto skupinám opakovaně připisovány. Prvek opakování je zde velmi důležitý. Jak upozorňují Burton a Jirák (2001), opakování nabízených obsahů má potvrzující funkci. Jsou-li významy reprezentující sociální skupiny dostatečně opakované, mají jejich příjemci tendenci přijímat je jako normální a zabudovávat je do svých klasifikačních struktur (Burton, Jirák 2001). Média tak napomáhají vytvářet či udržovat kognitivní síta, skrze které přiřazujeme jednotlivce do ustavených typů, a současně mají vliv na to, co považujeme pro tyto skupiny za typické. Opakování však může vést i k ustavování stereotypů jako dalšího způsobu reprezentace. Výraz stereotyp zavedl Walter Lippmann v roce 1922 v knize Public Opinion. Lippmann (1922) stereotypy označil za "obrazy v našich hlavách" dané kulturou, skrze které vnímáme okolní svět. „V převážné většině případů naše vnímání neprobíhá od pozorování k definování, ale od předem vytvořené definice události k jejímu pozorování. V rozlehlém, komplexním a zmateném světě vnímáme pouze to, co pro nás nadefinovala naše kultura se svými stereotypy.“ (Lippmann 1922). Lippmann

(1922) vymezil čtyři funkce stereotypů: uspořádávání, zkratkovitost

(ekonomičnost), odkazování se ke světu a vyjadřování našich hodnot a přesvědčení. První dvě zmíněné funkce má stereotyp společné s typizací. Stereotypy se oproti typizacím liší v tom, že nejsou pouhým zjednodušením, ale současně v sobě obsahují v sobě hodnotící prvek, jsou nositeli soudů a postojů vůči příslušníkům skupin, které reprezentují (Jirák, Köpplová 2003). Klíčovou vlastností stereotypů je, že hodnocení druhých probíhá podle hodnot a norem vlastní skupiny (Atchley 2000). Podobně jako typizace je i stereotyp reprezentací pomocí typických prvků, od typizací se však odlišuje tím, že reprezentace jednotlivců jako příslušníků skupin je zjednodušena pouze

13

na několik prvků (charakteristických vlastností), které jsou zveličovány, a příslušníci dané skupiny jsou pojímáni pouze prostřednictvím těchto významů. Zatímco typ, pokud odporuje zkušenosti, podléhá změnám, stereotyp vykazuje vysokou míru rigidity a lidé mají tendenci interpretovat zkušenost v souladu s ním, než aby jej měnili (Lippmann 1922). To je zapříčiněno tím, že stereotyp implikuje obecný konsensus, je výrazem toho, „co ví každý“ (Dyer 2002). Hall (1997b) popisuje tři vlastnosti stereotypů, které je odlišují od typizací: Stereotyp redukuje osoby jako členy určitých sociálních skupin na několik základních, zjednodušujících charakteristik, které jsou prezentovány jako přirozené a tudíž těžko měnitelné vlastnosti příslušníků těchto skupin. „Stereotyp redukuje, esencializuje, naturalizuje a fixuje ‘rozdíly‘ „ (Hall 1997b: 258). Druhou vlastností stereotypu je podle Halla to, že používá strategii rozdělení. Stereotyp je součástí zvýznamňování sociálního a symbolického řádu. Stereotyp vytváří symbolické hranice, rozděluje na „my“ a „oni“, vytváří „jinakost“ jako nesoulad s „normálním“, reprezentovaným „my“ (Hall 1997b). Podobně i Dyer (2002) uvádí, že zatímco typy jsou výrazem toho, kdo do společnosti patří (respektive návodem, jak do ní patřit), stereotypy nám říkají, kdo do „jádra“ společnosti nepatří (Dyer 2002). S tím souvisí i třetí vlastnost stereotypů, kterou je jejich tendence vyskytovat se tam, kde existuje výrazná nerovnost v rozložení moci (Hall 1997b). Jedná se o to, kdo má moc určovat hranici mezi „normálním“ a „jiným“, kdo má moc klasifikovat podle normy, konstruovat a vylučovat „jiné“. Stereotypy jsou tak součástí zvýznamňování sociálního a symbolického řádu (Hall 1997b) a z tohoto pohledu je lze chápat jako nástroj reprodukce mocenských vztahů ve společnosti.

Jak typy, tak stereotypy jsou nástroje, pomocí kterých rozumíme skutečnosti a orientujeme se v ní a pomocí kterých ji uspořádáváme. Podle Jiráka (2005) se stereotypy vyskytují a vytvářejí v nejrůznějších sociálních prostředích, ale mimořádná role se při jejich posilování a potvrzování přisuzuje masovým médiím. „Zvláště tam, kde publikum nemá vlastní zkušenost s nějakou skupinou, je velmi pravděpodobné, že bude považovat za ´skutečnost´ to, co o této skupině vypovídají média“ (Jirák, Köpplová 2003: 144). Takto dochází za podpory médií ke stereotypizaci rozličných skupin a reprodukci stereotypů. Jelikož jsou masová média spjata s většinovými proudy ve společnosti, re-prezentují většinová očekávání vůči různě definovaným menšinám. Zkoumáme-li z tohoto úhlu obraz

14

seniorů v masových médiích, pak tímto způsobem získáváme i poznatky o společnosti, v níž tato média působí.

3. METODOLOGICKÁ ČÁST

3.1 Cíle výzkumu Východiskem pro analýzu je předpoklad, že média mají významný vliv na to, jak vnímáme seniory, jaké charakteristiky jim připisujeme, jaké jsou naše postoje ke starším lidem a stáří obecně. Obraz seniorů a stáří, který vytvářejí masová média, jakkoliv ovlivněný selekčními principy tvorby mediálních sdělení, je však současně i odrazem hodnot, představ a významů, platných v daném kulturním a sociálním prostředí. Cílem analýzy je zjistit, jaký obraz seniorů a stáří vytváří nejčtenější seriózní deník v České republice – Mladá Fronta Dnes. Výběrový soubor bude podroben jak kvantitativní, tak kvalitativní analýze. Dualita metod analýzy reflektuje dualitu přístupu k mediálním obsahům a působení médií naznačenou v teoretické části. Kvantitativní část analýzy se zaměří na některé specifické prvky mediálního konstruování reality – zpravodajské hodnoty a teorii agenda setting. Vlastní obsah sdělení o seniorech a stáří bude předmětem kvalitativní části analýzy.5 Cílem bude nalézt zjevné i skryté významy, které konstruují stáří a skrze které jsou staří lidé reprezentováni. Pokusíme se nalézt typické prvky reprezentací seniorů a stáří, jakož i identifikovat stereotypy, které se ve sděleních vyskytují.

3.2 Charakteristika základního souboru a konstrukce vzorku Základní soubor je tvořen novinovými články deníku Mladá fronta Dnes za rok 2004, tj. od 1.1.2004 do 31.12.2004, které obsahují alespoň jedno z následujících klíčových slov: senior, senioři, seniorský, penze, penzista, důchod, důchodce, důchodkyně, stáří, staří, starý, stařenka, stařeček, babička, dědeček

5

Tento výzkumný postup je převzat z výzkumu prezentace Romů v českém denním tisku Renáty Sedlákové (Sedláková 2002b).

15

Soubor byl poskytnut agenturou pro monitoring médií Newton IT6, a to bez obrazové dokumentace, která se nemohla stát předmětem analýzy. Jednotkou analýzy je novinový článek. Vzhledem k množství článků v základním souboru, který v případě Mladé fronty Dnes čítal 6496 článků, jsme rozhodli přistoupit ke konstrukci výběrového souboru. Metodou prostého náhodného výběru bylo vybráno 500 článků7, které tvoří reprezentativní vzorek základního souboru.

3.3 Metodika a výzkumné otázky pro kvantitativní část analýzy Pro kvantitativní analýzu bude použita metoda frekvenční obsahové analýzy. Obsahovou analýzu můžeme společně s Berelsonem definovat jako „výzkumnou techniku pro objektivní, systematický a kvantitativní popis zjevného obsahu komunikace“ (1952, cit. dle McQuail 2002: 307). Podle Kerlingera (1972) je obsahová analýza spíše vymezena k určení relativní převahy nebo frekvence různých komunikačních fenoménů, tendencí a změn v obsahu. Výsledkem obsahové analýzy je kvantitativní, tedy numerický popis výběrového souboru prostřednictvím frekvence výskytu hodnot sledovaných proměnných v jednotkách analýzy. Do metody obsahové analýzy je implicitně zabudován předpoklad, že vyšší frekvence výskytu určitého fenoménu je spojena s vyšší důležitostí, kterou mu následně přisuzujeme. Výsledkem obsahové analýzy je kvantitativní popis vybraných znaků mediovaných obsahů. Kvantitativní část, vedle deskripce základních charakteristik výběrového souboru, se v návaznosti na teoretickou část zaměří na zpravodajské hodnoty ve zpravodajských příspěvcích o seniorech a tematické kategorie, do kterých byly příspěvky o seniorech zarámovány. Výzkumné otázky pro kvantitativní část analýzy jsou tedy následující: 1. Jaké zpravodajské hodnoty lze identifikovat ve zpravodajství o seniorech? 2. V jakých tematických kontextech jsou senioři a stáří nejčastěji zmiňováni?

6

7

Data byla agenturou poskytnuta pro studii Obraz seniorů v médiích, která je součástí širšího projektu Senior a já realizovaném Diakonií ČCE za podpory společnosti Walmark, a.s. Články v souboru byly řazeny a očíslovány chronologicky dle data vydání. Výběr byl proveden zadáním čísel 1 až 6496 do matice programu SPSS. Pomocí funkce random sample of cases bylo vybráno 500 článků, které vstupují do analýzy. Seznam článků tvořící výběrový soubor lze nalézt v datové matici. V programu SPSS bude také probíhat kvantitativní část analýzy.

16

3.4 Metodika pro kvalitativní část analýzy V kvalitativní části analýzy bude použita výzkumná metoda interpretativního čtení, jak ji definuje Kronick (1997). Interpretativního čtení v jejím pojetí představuje alternativní způsob zpracování rozsáhlých textů. Řadí jej mezi tradiční kvantitativní obsahovou analýzu na straně jedné a hermeneutickou interpretaci textu na straně druhé. Interpretativní čtení umožňuje kombinovat kvantitativní a kvalitativní postupy. Rozsáhlý objem dat lze redukovat konstrukcí vzorku. Samotná analýza je – narozdíl od tradiční obsahové analýzy – orientována na text jako celek, jejím cílem je pochopení kontextu a významů v něm obsažených a jejich interpretace. „Interpretativní tradice chápe význam jako něco, co je hluboce ukryto v dokumentu a v jeho kontextu. Porozumění vyžaduje posuzování celého dokumentu a jeho pozorné hodnocení. Jenom tak z něj vytěžíme to, co jsme zamýšleli. Ohniskem pozornosti je text samotný a cílem je úplné porozumění významu, který v něm je. Výzkumník se tak orientuje na text jako na něco, čemu je potřeba rozumět samo o sobě. Text tedy není pouhým prostředkem k širšímu universu dat. Text má pro badatele svou autonomní důležitost, čímž se stává vhodným pro interpretaci. Text proto musí být pochopen v celém jeho rozsahu. Naše práce s textem je kontinuálně interpretativní a naším cílem je text správně vyložit.“ (Kronick 1997: 61) V případě, že pracujeme s rozsáhlými textovými soubory, je možné je rozdělit do oddílů tak, aby každý reprezentoval odlišný příspěvek. Každý oddíl je pak systematicky analyzován (Kronick 1997). V případě této práce bude stratifikačním kritériem hlavní či převládající tematické zaměření článků, vzešlé z kvantitativní části analýzy. Články v jednotlivých tematických kategoriích budou analyzovány s cílem porozumět textům na základě pochopení obsahu komunikace, zjevných i skrytých významů a hodnot a kontextu sdělení konstruujících významy stáří na stránkách MF Dnes. Výsledkem analýzy je identifikace znaků či rysů, které nejlépe vystihují jednotlivé části souboru a soubor jako celek.

3.5 Charakteristika zkoumaného média Mladá fronta Dnes (MF Dnes) patří k největším tištěným deníkům v České republice. Dle výsledků výzkumu Mediaprojekt si jedno její vydání v roce 2004 přečetlo průměrně 1,185 mil. čtenářů8, což ji z hlediska čtenosti řadí na druhé místo za deník Blesk. Přijmeme-li dělení tisku na bulvární a tzv. seriózní, je MF Dnes dlouhodobě nejčtenějším seriózním deníkem v České republice. Vydavatel listu, společnost Mafra a.s., poslání listu na svých internetových stránkách charakterizuje takto: „Cílem listu je podávat pravdivý a plnohodnotný obraz o světě, ve kterém 8

Průměrná čtenost byla vypočtena autorem z údajů za jednotlivá čtvrtletí roku 2004 dostupných na http://mam.ihned.cz/index.php?p=102210

17

(čtenáři – pozn. autora) žijí. Součástí tohoto obrazu musí být aktuální a kvalitní zpravodajství, stejně jako užitečné servisní informace či oddechové čtení ve specializovaných přílohách.“9 MF Dnes přináší zpravodajství z domova i ze zahraničí, komentáře a názory, ekonomické zpravodajství, kulturní rubriku, publicistickou rubriku Společnost DNES, sportovní zpravodajství, TV program a předpověď počasí. Její součástí jsou každodenní specializované přílohy. Vychází se čtrnácti různými regionálními přílohami zaměřenými na dění v regionech.

4. VÝSLEDKY ANALÝZY A JEJICH INTERPRETACE

4.1 KVANTITATIVNÍ ČÁST

4.1.1 Základní charakteristiky zkoumaného souboru Z celkového počtu 6496 příspěvků obsahujících alespoň jedno z výše uvedených klíčových slov bylo analyzováno 500 článků, které se objevily ve 234 vydáních listu MF Dnes v roce 2004. Články se vyskytly ve více než 23 rubrikách. Vzhledem ke skutečnosti, že práce s textem probíhala na základě určitého předvýběru poskytnutém agenturou Newton IT a samotný soubor měl povahu elektronické databáze článků, nebylo možné provést zařazení do příslušné rubriky u všech analyzovaných článků. Tabulka 1 zachycuje rozložení článků z hlediska umístění v listu, tedy zda-li se jednalo o články z regionálních příloh či články celostátní, tedy články z částí novin, které jsou společné pro celou zem.

Tabulka 1: Rozložení článků z hlediska umístění v listu Články v regionálních přílohách Články celostátní Celkem

Absolutní četnosti 361 139 500

Relativní četnosti 72,2 27,8 100

Z tabulky je zřejmé, že 72,2 % analyzovaných příspěvků pochází z regionálních příloh, zatímco celostátní články tvoří jen 27,8 % vzorku. Vysoké zastoupení regionálních článků je 9

Zdroj: Mafra a.s., dostupné na http://www.mafra.cz/mafra/o_spolecnosti/

18

způsobeno tím, že jak v základním, tak výběrovém souboru se nacházejí příspěvky ze všech regionálních příloh. Výběrový soubor, se kterým pracujeme, je tedy reprezentativní vůči všem regionálním přílohám listu a reprezentativní vůči celostátní části listu, jako celek reprezentuje všechny příspěvky týkající se seniorů a stáří, které se na stránkách MF Dnes v daném období objevily. Pokud se však chceme více přiblížit pozici čtenáře, je nutno vést některé části analýzy pro obě části listu odděleně. Nejkratší článek obsahoval pouhých 26 slov, naopak nejdelší sestával z 1790 slov. Průměrná délka článku byla 322 slov. Tabulka 2 nabízí kategorizovaný přehled článků dle délky. Nejčastěji se délka článku pohybovala v rozmezí od 101 do 300 slov, druhou nejvíce zastoupenou kategorií je rozsah 301 až 500 slov. Za pozornost stojí rovněž skutečnost, že 18,4 % článků týkajících se seniorů či stáří tvoří v MF Dnes kratší příspěvky do 100 slov. Články z této kategorie mají většinou charakter krátkých zpráv či oznámení a jsou syceny zejména z rubrik Krátce Dnes či Napříč krajem. Tabulka 2: Délka článků dle počtu slov Méně než 100 slov 101 - 300 slov 301 - 500 slov 501 - 1000 slov Více než 1000 slov Celkem

Absolutní četnosti 92 184 149 61 14 500

Relativní četnosti 18,4 36,8 29,8 12,2 2,8 100

Jak základní, tak výběrový soubor je tvořen veškerými, tedy nejen zpravodajskými články, které obsahovaly alespoň jedno z klíčových slov. Rozdělení z hlediska formy příspěvků ukazuje tabulka 3.

Tabulka 3: Příspěvky dle žánru Zpravodajský článek Reportáž Komentář, názor Příběh Publicistický článek Anketa Publicistický rozhovor Dopisy čtenářů Recenze Celkem

Absolutní četnosti 361 33 24 20 20 17 13 8 4 500

19

Relativní četnosti 72,2 6,6 4,8 4,0 4,0 3,4 2,6 1,6 0,8 100

Téměř tři čtvrtiny – 72,2 % všech sledovaných článků tvoří zprávy, což odpovídá zpravodajskému charakteru deníku MF Dnes. Mezi publicistickými žánry, zahrnujícími zbývajících 27,8 % sledovaných příspěvků, je nejčastěji zastoupena reportáž se 6,6 %, následovaná komentáři a názory se 4,8 %. Podle míry akcentace seniorské tématiky byly jednotlivé články přiřazeny do jedné ze tří kategorií uvedených v tabulce 4. Pokud článek primárně pojednával o starých lidech či stáří, byl zařazen do kategorie hlavní. V případě, že článek pojednával o jiném tématu než seniorském, ale současně obsahoval sdělení o seniorech či stáří, které rozvíjelo téma hlavní, byl zařazen do kategorie vedlejší. Do poslední kategorie – zmínka spadají články, u nichž sdělení týkající se seniorů či stáří zaznělo pouze jednou v okrajové poznámce bez návaznosti na hlavní téma článku a nebylo dále rozvíjeno.10

Tabulka 4: Pozice seniorské tématiky v rámci článků

Hlavní Vedlejší Zmínka Celkem

Články v celostátní části listu Absolutní Relativní četnosti četnosti 47 33,8 41 29,5 51 36,7 139 100

Články v regionálních přílohách Absolutní Relativní četnosti četnosti 147 40,7 119 33,0 95 26,3 361 100

Celkem všechny články Absolutní četnosti 194 160 146 500

Relativní četnosti 38,8 32,0 29,2 100

Z tabulky 4 lze vyčíst, že seniorská tématika byla silněji akcentována v regionálních přílohách listu, kde ve 40,7 % zkoumaných článků představovala hlavní téma článku a ve 33 % byla vůči hlavnímu tématu ve vedlejší pozici. V celostátní části MF Dnes bylo o seniorech či stáří nejčastěji referováno formou okrajové zmínky, v kategorii hlavní je zastoupeno 33,8 % příspěvků, nejméně – 29,5 % příspěvků spadá do kategorie okrajová zmínka.

4.1.2 Zpravodajské hodnoty ve zprávách o seniorech či stáří Koncept zpravodajských hodnot nám má napomoci zpětně identifikovat, proč se určité události staly zprávou. Měření výskytu zpravodajských hodnot současně umožňuje nalézt i jisté pravidelnosti ve výběru událostí, jimž se v rámci daného média, v našem případě MF Dnes, dostane mediálního ztvárnění.

10

Toto členění je převzato z výzkumu prezentace menšin v českém denním tisku v roce 2001 (in Sedláková 2002a).

20

Zpravodajské hodnoty byly měřeny u příspěvků, jež spadají do kategorie zpravodajských článků a u nichž seniorská tematika představuje hlavní téma článku. Takto nastaveným filtračním kritériím odpovídalo ve vzorku 150 článků.

Tabulka 5: Zprávy o seniorech dle umístění v listu Zprávy v regionálních přílohách Celostátní zprávy Celkem

Absolutní četnosti Relativní četnosti 123 82,0 27 18,0 150 100

V případě některých zpravodajských hodnot se jejich měření ukázalo jako problematické. Kritérium kontinuity nebylo možné posoudit, jelikož jsme pracovali s výběrem článků. Podobně určení variace naráželo na skutečnost, že zkoumaný soubor měl charakter elektronické databáze článků, což neumožňovalo reflektovat paralelní události prezentované ve zpravodajství MF Dnes. Z těchto důvodů nebyly faktory kontinuity a variace zahrnuty do analýzy. Tabulka 6: Zpravodajské hodnoty ve zprávách o seniorech (relativní četnosti, N = 150)

Frekvence Práh pozornosti Jednoznačnost Významnost Konsonance Překvapení Vztah k elitním národům Vztah k elitním osobám Personalizace Negativita

Zprávy v celostátní Zprávy v regionálních Celkem všechny části listu přílohách zprávy 29,6 43,1 40,7 22,2 8,1 10,7 59,3 83,7 79,3 55,6 20,3 26,7 3,7 3,3 3,3 29,6 28,5 28,7 11,1 0,8 2,7 22,2 4,1 7,3 63,0 77,2 74,7 33,3 47,2 44,7

Z tabulky vyplývá, že v 79,3 % všech zpráv byli senioři či problematika stáří obecně prezentováni formou jasného, pro příjemce snadno interpretovatelného sdělení. Faktor jednoznačnosti je patrný v obou segmentech, obzvláště výrazně se vyskytuje v regionálním zpravodajství, kde je obsažen v 83,7 % zpráv. Kritériu jednoznačnosti odpovídá preferování buďto jasných, nerozporných událostí, anebo jsou události prostřednictvím typizačních schémat prezentovány v intencích jednoznačnosti. To však zodpoví až kvalitativní část analýzy.

21

63 % zpráv o seniorech a stáří v celostátní části MF Dnes a 77,2 % v regionálních přílohách má personalizovaný charakter. Zpravodajství MF Dnes tak referuje o seniorech a stáří převážně prostřednictvím popisu událostí, jež jsou výsledkem jednání konkrétních osob. Dění či události týkající se starých lidí či stáří, které nelze spojit s žádnými konkrétními aktéry, proniká do zpravodajství MF Dnes v menší míře. Jak v regionálním, tak v celostátním zpravodajství se uplatňuje faktor negativity. V celostátním zpravodajství má každá třetí zpráva o starých lidech či stáří negativní charakter, v regionálním zpravodajství je to dokonce téměř každé druhé sdělení. Dalším důležitým kritériem v regionálním zpravodajství pro výběr událostí týkajících se seniorů či stáří, jimž se dostane mediálního ztvárnění, je frekvence. Regionální zpravodajství MF Dnes je ze 43,1 % pokryto referováním o událostech, které se odehrály v krátkém čase, v celostátním zpravodajství se toto kritérium objevuje v 29,6 % zpráv. Naopak více než polovina zpráv v celostátní části deníku naplňuje kritérium významnosti, tedy popisuje události či dění, které může mít vliv na životy čtenářů. Shrneme-li předchozí řádky, pak lze konstatovat, že v případě regionálních zpráv o seniorech lze identifikovat čtyři hlavní faktory zvyšující pravděpodobnost, že se událost dostane do zpravodajství. Jedná se o jednoznačnost, personalizaci, negativitu a frekvenci. Regionální zpravodajství se tak zaměřuje na události, které jsou jednoznačné nebo je lze jasně popsat, odehrávají se v krátkém čase, mají své konkrétní aktéry a jsou spíše negativní. Typickým příkladem jsou zprávy referující o seniorech jako obětech kriminality. Pokud bychom vyloučili prvek negativity, pak uvedeným faktorům odpovídají zprávy o výstavbě či zahájení činnosti zařízení pro seniory. V celostátním zpravodajství se pro výběr událostí uplatňují primárně tři faktory – personalizace, jednoznačnost a významnost. V celostátním zpravodajství je rovněž reflektováno především personalizované, jednoznačné dění, narozdíl od regionálního zpravodajství je zde však významněji akcentován faktor významnosti. Zpravodajská hodnota tohoto druhu událostí je také často zvyšována negativností a přítomností elitních osob. Typickým příkladem jsou zprávy o politicko-ekonomických otázkách souvisejících se seniory.

4.1.3 Tematické zaměření článků o seniorech a stáří Na základě hlavního či převládajícího tematického zaměření jednotlivých článků týkajících se seniorů jsme identifikovali deset hlavních tematických okruhů, do nichž spadá většina příspěvků prezentovaných v MF Dnes ve sledovaném období. Míra zastoupení v jednotlivých

22

tematických kategoriích ukazuje, která témata jsou v souvislosti se stářím na stránkách MF Dnes prezentována nejčastěji a která, v souladu s teorií o nastolování témat, mají čtenáři v souvislosti se starými lidmi a stářím tendenci pokládat za důležitá.

Tabulka 7: Tematické zaměření článků o seniorech a stáří

Sociální podpora a pomoc Kriminalita a nehody Politika a ekonomika Životní styl, volný čas Senioři a místní dění Stáří a peníze Biografie Rodina, rodinné vztahy Zdraví Práce, zaměstnání Ostatní Celkem

Zprávy v celostátní části listu Absolutní Relativní četnosti četnosti 9 6,5 15 10,8 44 31,7 2 1,4 3 2,2 16 11,5 13 9,4 10 7,2 12 8,6 6 4,3 9 6,5 139 100

Zprávy v regionálních přílohách Absolutní Relativní četnosti četnosti 86 23,8 76 21,1 13 3,6 48 13,3 46 12,7 24 6,6 17 4,7 19 5,3 11 3 13 3,6 8 2,2 361 100

Celkem všechny zprávy Absolutní Relativní četnosti četnosti 95 19 91 18,2 57 11,4 50 10 49 9,8 40 8,0 30 6,0 29 5,8 23 4,6 19 3,8 17 3,4 500 100

Téměř třetina (31,7 %) celostátních článků se v souvislosti se seniory či stářím věnuje zejména problematice veřejných financí a politickým otázkám souvisejících s důchodovým systémem a stárnutím populace. Z hlediska frekvence výskytu v celostátní části listu lze politicko-ekonomická témata chápat jako jasně dominantní a lze očekávat, že jim i ze strany čtenářů bude připisována nejvyšší míra důležitosti. Další tematickou kategorií, u které lze rovněž očekávat přisouzení vysoké míry důležitosti ze strany čtenáře, je oblast kriminality a nehod. Ta je v celostátní části listu zastoupena v 10,8 % článků a v regionálních přílohách tvoří 21,1 % příspěvků. Pokud bychom vzali všechny příspěvky jako celek, pak kriminalita a nehody jsou z hlediska četnosti druhou nejvíce zastoupenou kategorií ve zkoumaném vzorku. Nad 10% hranicí četnosti se v celostátní části listu objevují příběhy známých i méně známých osobností-seniorů a články týkající se finanční situace starých lidí. Regionální přílohy v souvislosti se stářím, vedle již zmíněné kriminality, kladou největší důraz na oblast sociálních služeb a činnosti zařízení pro seniory. Články o péči o starší spoluobčany tvoří téměř čtvrtinu regionálních článků o seniorech a stáří a lze rovněž očekávat, že čtenáři budou oblast sociální pomoci vnímat v souvislosti se stářím jako důležité téma. V regionálním tisku jsou dále poměrně často zastoupena témata vztahující se k místnímu dění a oblasti volnočasových aktivit seniorů.

23

4.2 KVALITATIVNÍ ČÁST

V kvantitativní části analýzy jsme se zaměřili na to, které typy událostí týkající se seniorů či stáří pronikají do zpravodajství MF Dnes. Dále jsme si ukázali, v jakých tematických oblastech jsou senioři na stránkách MF Dnes zmiňováni a která témata lze na základě četnosti výskytu na stránkách MF Dnes považovat v souvislosti se stářím a starými lidmi za důležitá. Kvalitativní část výzkumu se již zaměří na analýzu vlastních sdělení, skrze které jsou senioři a stáří v jednotlivých tematických oblastech reprezentováni. Budeme postupovat dle jednotlivých tematických kategorií s cílem nalézt zjevné i skryté významy, které na stránkách MF Dnes konstruují stáří.

4.2.1 Politika a ekonomika Tato tematická kategorie zahrnuje 57 článků. Sytí ji především celostátní části novin, kde jsou senioři v souvislosti s politickými otázkami zmiňováni téměř v každém třetím článku. Tabulka 8 ukazuje, že články lze dále dělit do tří tematických podskupin. Kategorie stáří a veřejné finance zahrnuje 35 příspěvků, demografie a senioři a politika obsahují shodně po jedenácti článcích. Tabulka 8: Podskupiny v rámci tématu politika a ekonomika Absolutní četnosti 35 11 11 57

Stáří a veřejné finance Demografie Senioři a politika Celkem

4.2.1.1 Stáří a veřejné finance Naprostá většina příspěvků pojednává o ekonomických otázkách spojených s důchodovým systémem, výší penzí a státním rozpočtem. Stávající důchodový systém je prezentován jako ekonomicky neudržitelný, ve vztahu k veřejným financím jsou důchody zmiňovány jako položka, která pohltí největší množství finančních prostředků: „Důchody jsou největší část státního rozpočtu, který už teď trpí nebezpečnými dluhy.“11 Spojování deficitního hospodaření vlády s vysokou částkou, která je v rámci státního rozpočtu vyhrazena pro vyplácení starobních 11

V důchodech vláda tápe, změny jsou v nedohlednu. MF Dnes, 10.2.2004.

24

důchodů, evokuje představu, že staří lidé-důchodci jsou příčinou špatného stavu veřejných financí a pokračujícího zadlužování země. Senioři jsou tak v tomto kontextu nepřímo prezentováni jako přítěž pro ekonomiku a společnost, která je musí nákladně živit. Současně je však poukazováno i na skutečnost, že výše důchodů je nízká a je srovnatelná s reálnou výší penzí z roku 1989. Senioři-důchodci jsou popisováni jako skupina ohrožená chudobou, jejíž nízkou životní úroveň je potřeba zohledňovat v politických rozhodnutích. Mimořádné finanční příspěvky, které senioři-důchodci od státu obdrželi jako kompenzaci za zdražování, jsou v komentářích označovány jako „dárečky“12 či „vládní plýtvání“13. Takovéto výrazy, primárně určené ke kritice vlády, však posilují představu, že na seniory je potřeba neustále doplácet, a zvyšují latentní tenzi mezi starými lidmi a zbytkem společnosti. Senioři jsou tak v politickém diskurzu prezentováni jako dvojí problém: ekonomický, protože penze zatěžují státní rozpočet, a současně sociální, protože staří lidé jsou pojímáni jako chudí.

4.2.1.2 Demografie Společným jmenovatelem příspěvků v této kategorii je znepokojení nad rostoucím podílem seniorů v populaci České republiky nebo v západním světě obecně. Ve všech příspěvcích má stárnutí populace negativní konotace a je považováno za problém, zejména vzhledem k důchodovému a zdravotnímu systému. Setkáme se však také s články, které stárnutí populace prezentují jako blíže neurčenou hrozbu pro budoucí společnosti: „Zároveň s tím (vysokou porodností v zemích třetího světa a AIDS – pozn. autora) vyvstávají nové, možná ještě závažnější problémy související s budoucností lidské civilizace. Dokážou se pozemšťané uživit? Jak si poradit s chudobou či se stárnutím populace v nejrozvinutějších částech světa?“14 Popis demografických trendů v pojmech rizika či ohrožení v sobě nese latentní sdělení o tom, jak současná společnost vnímá seniory a jaká má vůči nim očekávání. Jsou-li staří lidé chápáni především jako zátěž pro sociální systémy, pak rostoucí podíl seniorů v populaci tento problém logicky zvětšuje. Obavy ze vzrůstajícího počtu seniorů lze tedy interpretovat tak, že v jejich pozadí se skrývá pojetí starých osob jako společensky neprospěšných jedinců, kteří ze společnosti spíše čerpají, aniž by jí něco poskytovali.

12

Lidé jsou méně nemocní, stát ušetřil. MF Dnes, 30.7.2004. Rozmařilé vládní plýtvání. MF Dnes, 29.9.2004. 14 Lidí přibývá pomaleji, může za to i AIDS. MF Dnes, 24.3.2004. 13

25

4.2.1.3 Senioři a politika V souvislosti s politikou se v MF Dnes také setkáváme s články, které akcentují politické názory seniorů a jejich vztah k politice. V oblasti politických postojů, jsou senioři prezentováni jako příznivci komunistické strany a zastánci „starých pořádků“: „Kinosál zaplnili převážně lidé důchodového věku. Poslanec Vojtěch Filip přivítal přítomné jako za starých časů. "Čest práci, soudruzi," zahřímal za řečnickým pultem.“15 Senioři jsou dále prezentováni jako hlavní účastnická skupina při výročních akcích vztahujících se ke komunistickému režimu: „"Vážené soudružky, vážení soudruzi, v únoru 1948 započalo nejúspěšnější období v našich dějinách: období socialismu." To není projev z roku 1950, ale žhavá současnost. Předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová právě vítá asi šest desítek důchodců, kteří si přišli včera na pražské Olšanské hřbitovy zavzpomínat na událost, jež přesně před 56 lety započala dobu totality.“16 Čtyři články dále pojednávají o vysoké účasti seniorů-voličů v krajských a senátních volbách a volbách do Evropského parlamentu. Dozvídáme se, že senioři patří k aktivním voličům, kteří se narozdíl od jiných věkových skupin zúčastňují i těchto voleb: „Z devadesáti tisíc voličů v Karlovarském kraji si k volebním urnám v prvních hodinách voleb nejvíce pospíšili senioři.“17 Autor článku si však tuto skutečnost vysvětluje tím, že „(p)říznivci komunistické strany patří mezi nejsvědomitější voliče“18, což podporuje zmíněnou představu, že senioři jsou příznivci komunistické strany.

4.2.2 Sociální podpora a pomoc Kategorie sociální podpora a pomoc obsahuje 95 článků a je z hlediska četnosti nejvíce zastoupeným tématem. Sytí ji především regionální přílohy, které se problematikou sociální péče zabývají téměř v každém čtvrtém článku o seniorech či stáří. Naprostá většina příspěvků z této kategorie se týká zahájení stavby či otevření zařízení pro seniory, ať už se jedná o stacionáře, domy s pečovatelskou službou či domy klidného stáří. Zřizování, provozování či podpora zařízení pro seniory jsou prezentovány jako jedna z hlavních priorit lokálních politických reprezentací vůči starým občanům. Články spíše než o samotných seniorech informují čtenáře o vybavení zařízení a nabízených službách s cílem navodit dojem, že se společnost o své seniory dobře stará. Velice často se v této souvislosti 15

Volební kampaň je zatím skromná. MF Dnes, 25.10.2004. Teď jsi jako Kléma, chválili se komunisté. MF Dnes, 26.2.2004. 17 K volbám si nejvíc pospíšili senioři. MF Dnes, 12.6.2004. 18 K volbám si nejvíc pospíšili senioři. MF Dnes, 12.6.2004. 16

26

objevuje rovněž údaj o finančních nákladech na realizaci projektu či stavby, což v čtenáři může evokovat pocit, že senioři představují skupinu, která odčerpává značné částky z rozpočtu měst a obcí, jež jsou nejčastějšími zřizovateli uvedených zařízení. Obecně lze o příspěvcích v rámci této tematické kategorie říci, že je zde patrná snaha o korektní prezentaci seniorů a stáří. Přesto se ani v tomto tematickém kontextu nevyhneme problematickým sdělením o starých lidech. Ve většině článků jsou uživatelé služeb či klienti zařízení označováni pouze jako senioři či důchodci. Sdělení typu „O seniory pečují v novém domě“19 či „O březnické seniory se však nestará pouze město, ale také různé neziskové organizace“20 v sobě obsahují nepřiměřenou míru generalizace a ve svém důsledku implikují stereotypní představu, že všichni senioři jsou nesamostatní a odkázaní na pomoc druhých. Podobně titulek „Dvorská diakonie nabízí seniorům péči i společnost“21 evokuje, že senioři jsou lidé trpící osamělostí. V článku se dále dočteme, že ve stacionáři senioři „(n)ajdou možnost společenského kontaktu“22. Senioři jsou tak prezentováni jako společensky neaktivní osoby, které většinu času tráví o samotě doma. V jiných příspěvcích jsou označení senioři a osaměle žijící lidé používána synonymně.23 Je zřejmé, že někteří senioři osamělostí skutečně trpí, uvedené formulace z ní však činí „přirozený“ atribut stáří.

4.2.3 Kriminalita a nehody Do této tematické oblasti spadá 91 článků a je tak z hlediska zastoupení druhou nejpočetnější kategorií ve vzorku. Články lze rozdělit do tří subkategorií. V 59 článcích senioři vystupují jako oběti trestných činů, v sedmi figurují jako pachatelé a 25 příspěvků zmiňuje seniory v souvislosti s nehodami.

Tabulka 9: Podskupiny v rámci tématu Kriminalita a nehody Absolutní četnosti 59 25 7 91

Oběti Nehody Pachatelé Celkem

19

Krátce DNES. MF Dnes, 23.2.2004. Senioři mají nadstandardní péči. MF Dnes, 22.10.2004. 21 Dvorská diakonie nabízí seniorům péči i společnost. MF Dnes, 9.1.2004. 22 Dvorská diakonie nabízí seniorům péči i společnost. MF Dnes, 9.1.2004. 23 Například článek Senioři dostanou příspěvek na bezpečnostní čidla. MF Dnes, 24.9.2004. 20

27

Ve vztahu ke kriminalitě jsou senioři na stránkách MF Dnes nejčastěji prezentováni jako oběti majetkové kriminality, a to buďto okradení či podvodů nebo loupežných přepadení. Příspěvky o okradení a podvodech mají podobu převážně krátkých zpráv popisujících způsob, jakým se pachateli či pachatelce podařilo přimět poškozenou osobu, aby jej/ji vpustila k sobě domů, kde ji posléze okradl/a, nebo k tomu, aby mu/jí pod nějakou záminkou dobrovolně vydala určitou částku peněz. Byť těmto zprávám nelze upřít jistou preventivní funkci, způsob jejich zpracování vede k domněnce, že jejich cílem je spíše pobavit čtenáře historkou o nápaditosti různých podvodníků a hlouposti jejich obětí. Označení poškozené/ho jako důchodce či důchodkyně, méně často jako stařenky či seniora, společně s informací ohledně věku oběti nenechává čtenáře na pochybách, koho že je možné snadno „napálit“: „Na svou důvěřivost doplatila v pondělí hodinu po poledni jedenaosmdesátiletá stařenka z

Ochozu u Brna. Když ji neznámá žena požádala o sklenici vody, stařenka jí vyhověla a pak si s neznámou sedla na lavičku na dvoře. Mezitím však do domu vešla druhá žena, která jej prohledala a ukradla sedmatřicet tisíc korun.“24 Staří lidé tak v tomto kontextu vyznívají nebo jsou i explicitně popisováni jako důvěřivé, až naivní osoby, které snadno naletí každému, kdo se je pokusí podvést. Skutečnost, že je referováno výhradně o „úspěšných“ okradeních a podvodech, tento dojem ještě posiluje.

Zprávy o loupežných napadeních jsou koncipovány tak, aby zvýraznily protiklad mezi křehkostí obětí-seniorů a hrubým násilím pachatelů. Cílem je dosáhnout vysoké míry intenzity a negativity události, čemuž jsou přizpůsobeny i výrazové prostředky. Ve většině článků je pachatel označován jako násilník, napadení je popisováno expresivními výrazy jako „surové zbil“25, „hrubé násilí“26 či „brutální loupež“27. Oběti-senioři jsou naopak zobrazováni jako bezmocné osoby neschopné se bránit. Představu bezbrannosti posiluje označování napadených žen jako stařenky, zmiňovány jsou i zdravotní potíže napadených: „Nemocného důchodce po mrtvici a zlomenině krčku, který se těžko pohyboval, vláčili po domě.“28 Věk, který je zaznamenán ve všech případech, implikuje špatný fyzický stav napadených a jejich neschopnost se bránit. Skutečnost, že věk obětí nebyl v ani jednom případě nižší než 70 let, vede k otázce, zda-li nebylo referováno pouze o takových případech, které lze popsat v protikladu síly a bezbrannosti a které v publiku vyvolají silné reakce. 24

Stařenka přišla o sedmatřicet tisíc. MF Dnes, 28.7.2004. Lupič ukradl peníze, na útěku je zahodil. MF Dnes, 14.1.2004. 26 Trest za přepadení důchodkyň osm let. MF Dnes, 4.9.2004. 27 Důchodce po útoku lupičů zemřel. MF Dnes, 2.11.2004. 28 Lupiči napadli a okradli nemocného důchodce. MF Dnes, 5.8.2004. 25

28

Většina trestných činů vůči seniorům se odehrála v prostředí jejich domovů, což evokuje, že senioři tráví většinu času doma. Odcizené částky byly často poměrně vysoké, což zase odpovídá představě, že senioři příliš nevyužívají služeb bankovního sektoru a raději uschovávají své finance doma. Tato představa je explicitně vyjádřena v jednom z mála článků, který pojednává o okrádání seniorů jako o společenském problému. V desateru rad, jak předejít okradení, se mimo jiné dočteme: „Pokud cizího člověka do bytu pustíte, alespoň ho nenechávejte ani na moment bez dozoru a neberte před ním peníze či šperky ze svých skrýší.“29 Jako pachatelé trestných činů se senioři objevili v sedmi článcích. Tři příspěvky se obsáhle věnují případu Vladimíra Š. – „důchodce – největšího poválečného atentátníka, jenž je podezřelý z 18 pumových útoků.“30 Mimo jiné se o Vladimírovi Š. dočteme, že byl „…i v důchodovém věku velmi aktivní, činorodý, manuálně zručný a fyzicky zdatný,“31 což jsou vlastnosti, které pisatel článku zjevně shledává u starého člověka překvapivými. Další článek pojednává o ženě, která ubila svého manžela. Zajímavost příspěvku spočívá ve věku pachatelky, což je jasně naznačeno již v samotném titulku – „Profesora ubila žena, jíž je sedmdesát let“32. Údiv nad tím, že i starý člověk se může dopustit násilného trestného činu je podpořen vyjádřením experta: „"Ještě jsem neslyšel, že by lidé v jejich věku řešili své problémy tímto způsobem. Člověk se ve stáří většinou zklidní, jedná daleko rozvážněji, a to se týká také emocí a reakcí…,“ míní plzeňský psychiatr Ivan Bořík.“33 V ostatních případech má trestná činnost seniorů spíše kuriózní charakter. Dočteme se o seniorovi, který sbíral kradené sochy34, či o muži, který zranil zloděje samostřílem35.

Do kategorie nehody spadá 25 příspěvků. Ve čtyřech případech senioři figurují jako viníci dopravních nehod. Označení typu devětasedmdesátiletý řidič36 nebo sedmasedmdesátiletá cyklistka37 v souvislosti s chybami, kterých se senioři jako řidiči či řidičky během jízdy dopustili a které zapříčinily dopravní nehodu, implikují určité pochybnosti o schopnosti seniorů účastnit se silničního provozu. Řízení motorového vozidla, ale i jízda na kole, se v podání starých osob jeví jako riziková činnost, kterou ohrožují sebe i ostatní. 29

Přibývá okradených starých lidí. MF Dnes, 4.5.2004. Bombový atentátník vedl podivínský život. MF Dnes, 7.1.2004. 31 Osamělý český terorista nenáviděl svět. MF Dnes, 20.10.2004. 32 Profesora ubila žena, jíž je sedmdesát let. MF Dnes, 11.12.2004. 33 Profesora ubila žena, jíž je sedmdesát let. MF Dnes, 11.12.2004. 34 Důchodce "sbíral" kradené sochy. MF Dnes, 13.9. 2004. 35 Zloděje čekala krutá past. Chataři nyní hrozí vězení. MF Dnes, 23.12.2004 36 Důchodce zavinil vážnou nehodu. MF Dnes, 15.6.2004. 37 Cyklistka zemřela při srážce s autem. MF Dnes, 7.10.2004. 30

29

V další skupině článků se senioři objevují jako oběti událostí, které vznikly bez jejich zavinění – dopravních nehod a různých neštěstí – nejčastěji požárů v místě bydliště a vyplavených domů. Opět se zde setkáváme s častým označením stařenka, což evokuje bezbrannost a křehkost oběti neštěstí a její fyzickou neschopnost čelit těmto situacím. Zvláštní kategorii v této tematické oblasti tvoří příspěvky o ztracení, hledání či nalezení pohřešovaných starých osob. Zatímco některé články informují o zdravotním stavu pohřešované osoby a prezentují jej jako příčinu ztracení, jiné se zaměřují více na samotný průběh pátrání a pohřešovaná osoba je označena pouze jako důchodce či důchodkyně, případně stařenka a je udán její věk. V takovýchto případech příspěvky vlastně sdělují, že lidé v důchodovém věku jsou nesamostatné osoby ve špatné fyzické i duševní kondici, na které je, podobně jako na děti, potřeba dohlížet.

4.2.4 Zdraví V této tematické kategorii se nachází 23 článků, což je 4,6 % z celku. Příspěvky v rámci této kategorie lze dále rozdělit do tří tematických podskupin. V souvislosti se zdravotnictvím se o seniorech dočteme, že volají záchrannou službu kvůli banálním problémům, protože se jim nechce absolvovat cestu k praktickému lékaři a čekat v čekárně.38 V dalším příspěvku se čtenář dozví, že staří lidé brání zlepšení zdravotní péče zavedením příplatků za nadstandardní péči: „Mladí lidé s dobrým výdělkem by si přitom rádi připlatili, ale důchodci si to nepřejí.“39 Ve vztahu k nemocem, zejména chřipce, jsou senioři vedle dětí prezentováni jako nejrizikovější skupina. Kromě toho, že tato sdělení evokují špatný zdravotní stav starých lidí, setkáváme se zde s naprosto nevhodným označením důchodci: „Nemoc je nebezpečná zejména pro důchodce, děti a lidi, kteří mají oslabené zdraví.“40 V článku o canisterapii je zdravotní stav seniorů stavěn na úroveň mentálně či fyzicky postižených dětí: „Tento druh terapie má blahodárný účinek nejen na tělo, kdy přispívá k uvolňování křečí, ale i na psychiku klientů. Využívá se například u seniorů nebo mentálně či fyzicky postižených dětí.“41 Poslední skupina článků pojednává o duševním stavu starých lidí a o změnách, které s příchodem stáří v lidské psychice nastávají. Společným rysem těchto příspěvků je, že stáří je v nich prezentováno jako fáze lidského života, která je charakteristická úbytkem mentálních 38

Záchranku často volají i pacienti se zcela banální rýmou. MF Dnes, 3.1.2004. O krizi zdravotnictví a návrzích pojišťoven. MF Dnes, 6.4.2004. 40 Nachlazení potřebuje vyležet, pomohou i bylinky, říkají lékaři. MF Dnes, 8.1.2004. 41 Psí terapeuti skládali zkoušky. MF Dnes, 2.11.2004. 39

30

schopností člověka. Dočteme se, že ve vyšším věku dochází k „úbytku rozumových schopností“42 nebo že „…starší lidé snadněji podlehnou emocím a vlivům okolí, což silně ovlivní jejich úsudek a rozhodování. Často pak převládnou emoce nad racionálním uvažováním.“43 Věrohodnost těchto tvrzení je posilována tím, že jsou prezentována jako exaktní vědění odborníků: „Klatovský psychiatr Jiří Navrátil připouští, že starší lidé jsou snáze ovlivnitelní. Někdy až ztrácejí soudnost, jsou důvěřivější.“44 Stáří je tak prezentováno jako období fyzického a psychického úpadku v životě člověka a jako takové představuje nežádoucí stav, kterému je potřeba se co nejdéle vyhýbat.

4.2.5 Peníze ve stáří O finanční situaci seniorů pojednává nebo ji zmiňuje 40 článků tvořících 8 % z celku. V celostátní části listu téma financí v souvislosti se stářím akcentuje 11,5 % příspěvků, což je druhé nejvyšší zastoupení v rámci témat prezentovaných v souvislosti se starými lidmi či stářím v této části listu. Zvyšování cen zboží, deregulace nájmů, poplatky za psy, rušení slev v dopravě, to vše je prezentováno jako finanční problém pro staré lidi. Senioři jsou vedle mladých rodin z dětmi zmiňováni jako skupina, již zdražování ohrožuje nejvíce. Stáří je tak přímo spojováno s nízkou životní úrovní a nedostatkem peněz. Stereotypní představa, že staří lidé jsou chudí, se promítá například do obav, aby se kvůli jednorázovému třísetkorunovému poplatku za elektronický čip nezačaly „chudé babičky“ zbavovat svých psů.45 Podobně v souvislosti s prodejem obecních bytů se čtenář dozví, že „(z)ůstaly už jen byty, ve kterých bydlí důchodci a sociálně slabé rodiny… Na koupi jim už teď, kdy jsou v důchodu, nic nezbývá.“46 V příspěvcích pojednávajících o charitativní činnosti se dočteme, že „(m)ezi přispěvatele patří i důchodci … Přispívají i drobnějším obnosem, který ušetřili a mohou postrádat.“47 Další skupina článků zmiňuje seniory v souvislosti s nakupováním. Obraz seniorů ve vztahu k nakupování lze shrnout dvěma slovy – sleva a ušetřit. Typický zákazník-senior je na stránkách MF Dnes prezentován jako člověk, který se velice dobře orientuje v nabídkách a akcích supermarketů, a většinu zboží či služeb si pořizuje právě za zlevněné ceny. Aby ušetřili, 42

Cizí jazyky proti stárnutí. MF Dnes, 4.9.2004. Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví. MF Dnes, 6.4.2004. 44 Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví. MF Dnes, 6.4.2004. 45 Majitelům se pes zřejmě prodraží. MF Dnes, 24.6.2004. 46 Nájemníci nemají na koupi bytu. MF Dnes, 11.5.2004. 47 Charita a poplatky. MF Dnes, 28.12.2004. 43

31

neváhají senioři obětovat značnou část svého času, stát ve frontách či vážit dalekou cestu: „Takový brusinkový kompot, jaký se sežene v Německu, v Čechách nedostanete. A německý je o polovinu levnější,“ vysvětluje důchodkyně z Klatov.“48 Spojování seniorů se slevami a akcemi implikuje, že staří lidé jsou chudí a zboží za normální ceny si proto nemohou dovolit, tendence „ušetřit za každou cenu“ má navíc negativní konotace. Pokud již senioři něco kupují za původní cenu, což se objevilo pouze v jednom příspěvku, pak si na to musí našetřit: „Zájem o úklidové služby v domácnostech jeví podle technika Jiřího Jánského hlavně důchodci. … Raději si ušetří nějaké peníze a nechají si udělat pořádek od profesionálů.“49 V předvánočním čase předkládá MF Dnes v několika článcích tipy na vánoční dárky pro seniory. Čtenář se dozví, že starým lidem udělají radost přípravky proti stárnutí, protože „…pro seniory je neúnosné je kupovat ze svého.“50 V článku „Prarodiče jsou jako děti, Ježíšek by je proto neměl šidit!“51 se dočteme, že „Mobilní telefon je pro dědečka nejkrásnější hračka“52, což, v souladu s titulkem, evokuje představu infantilního starého člověka.

4.2.6 Práce, zaměstnání Tato tematická kategorie zahrnuje příspěvky, které zmiňují seniory v kontextu práce a pracovního trhu. Celkem se v této kategorii nachází 19 článků, což je nejnižší – 3,8% zastoupení ze všech zkoumaných tematických celků.

Tabulka 10: Pracovní pozice zmiňované v článcích v souvislosti se seniory Pozice Učitel(ka) Doplňování zboží v supermarketech Úklid Práce v útulku pro psy Práce ve sběrném dvoře Sběr ovoce Obecní doručovatel dopisů Knihovnice Baseballový skaut Člen představenstva společnosti Nike Celkem

48

Absolutní četnosti 6 2 2 1 1 1 1 1 1 1 17

Lidé stále vidí důvody, proč nakoupit za hranicí. MF Dnes, 11.6.2004. Úklidové firmy nestačí přijímat objednávky. MF Dnes, 18.11.2004. 50 Co vybrat v lékárně? MF Dnes, 19.11.2004. 51 Prarodiče jsou jako děti, Ježíšek by je proto neměl šidit! MF Dnes, 4.12.2004. 52 Prarodiče jsou jako děti, Ježíšek by je proto neměl šidit! MF Dnes, 4.12.2004. 49

32

Tabulka 10 uvádí přehled profesí nebo pracovních nabídek, které se v souvislosti se seniory v příspěvcích vyskytly. Pomineme-li poslední dvě kategorie a oblast učitelství, o níž bude pojednáno dále, vidíme, že senioři jsou zmiňováni v souvislosti s pracemi dočasného charakteru nebo profesemi, u nichž není potřeba žádná kvalifikace. Například v souvislosti s nabídkou práce ve sběrném dvoře se dočteme: „Místo správce ve sběrném dvoře je ideální pro nezaměstnané, nekvalifikované nebo i postižené lidi. Mohou to dělat i důchodci na kratší úvazek.“53 Skutečnost, že senioři jsou spojováni s krátkodobými pracemi, navíc evokuje, že jsou chudí a musí si na živobytí přivydělávat. Zvláštní skupinu tvoří články týkající se oblasti školství. Rušení některých základních škol a snižování počtu učitelů v důsledku klesajícího počtu žáků je v MF Dnes prezentováno jako příležitost zvýšit kvalitu výuky na základních školách výměnou učitelů-seniorů za mladší kantory: „Někteří ředitelé už ale dokázali situace využít ve prospěch svůj i dětí: důchodce a nekvalifikované síly postupně mění za kvalifikované učitele v produktivním věku. Ubude důchodců, kteří u učení přesluhují.“54 Články o situaci ve školství mají zřetelně ageistický podtext. Učitelům-seniorům je na základě věku přisuzována neodbornost a nekvalifikovanost, mladší kantoři jsou po všech stránkách, aniž by kterákoliv z nich byla specifikována, automaticky pojímáni jako lepší.

4.2.7 Senioři a místní dění Tato tematická kategorie zahrnuje 49 článků, což je 9,8 % z celkového počtu analyzovaných příspěvků. Jedná se o téma, které je očekávaně reflektováno především v regionálních přílohách, ze kterých pochází 46 příspěvků. Články seniory zmiňují v nejrůznějších kontextech, které souvisí s životem v obci či ve městě. V anketách se setkáváme se seniory jako spokojenými obyvateli, kteří vesměs kladně hodnotí život i dění v obci, o němž mají přehled. To je v rozporu s prezentací seniorů jako izolovaných jedinců, se kterou je možno se setkat v článcích z jiných tematických skupin. Ani v kontextu

lokálního

dění

se

nevyhneme

problematickým

sdělením

o

seniorech,

reprodukujících především stereotypní představu o špatném zdravotním stavu seniorů. V článcích o veřejné dopravě se implicitně předpokládá, že senioři jsou ve špatném fyzickém stavu a jsou špatně pohybliví: „Obyvatelé Chomutova a Jirkova i okolních obcí budou moci po městech jezdit dvěma novými nízkopodlažními autobusy. Uleví se tak hlavně 53 54

V Pardubickém i zaměstná třídění odpadu sto lidí. MF Dnes, 1.6.2004. Školám chybí muži, ženám mládí. MF Dnes, 1.9.2004.

33

seniorům a lidem se zdravotními problémy.“55 Podobně v souvislosti s novými přechody pro chodce či instalací semaforů jsou senioři zmiňováni jako skupina, která tyto změny ocení nejvíce,56 což implikuje, že pohyb po ulicích pro seniory představuje potenciální riziko. V článku o plynofikaci57 jsou senioři opět spojováni s tělesně postiženými lidmi, v jiném příspěvku jsou výrazy málo pohybliví a nemocní a důchodci používány synonymně: „Že je ohleduplnost vlastnost člověčí, ale nikoliv úřednická, poznali všichni málo pohybliví a nemocní v Mladé Boleslavi. Radnice pohrozila důchodcům…“58 V příspěvcích týkajících se plánovaných či zamýšlených změn v obci se setkáme s častým zobrazováním seniorů jako odpůrců změn: „Na Harusově kopci může vzniknout nová sjezdovka. … Sjezdovku nechtějí hlavně ti, kteří ji využívat nebudou, stejně jako pracovní místa, která by zde zároveň mohla vzniknout. Většinou jsou to senioři a je logické, že ti jen málokdy přejí změně okolí domova na nové.“59 Generalizující označení důchodce či senior činí z postoje jednotlivce postoj skupiny a posouvá tak diskusi do roviny generačního sporu. V něm jsou na základě vyššího věku přisuzovány seniorům jako skupině určité společné postoje a zájmy, které jsou odlišné od postojů a zájmů většiny.

4.2.8 Životní styl, volný čas V této kategorii se nachází 50 článků, což je 10 % z celku. I tato kategorie je sycena především regionálními přílohami, kde se tomuto tématu věnuje 48 příspěvků. Články v této tematické kategorii mají dvojí charakter: buďto mají charakter oznámení o připravovaných akcích či programech určených pro seniory, nebo referují o seniorech jako o účastnících různých akcí. První skupina článků informuje o nabídce kulturních, vzdělávacích, sportovních a jiných společenských akcí či programů pro seniory pořádaných obcemi nebo jinými organizacemi. Titulky typu „Senioři se mohou vypravit na led“60 nebo „Senioři si mohou zatančit“61 však evokují dojem, že aby senioři mohli tyto aktivity provozovat, musí je pro ně někdo speciálně zorganizovat, jinak zřejmě tančit, bruslit či provozovat jiné aktivity nemohou. V některých příspěvcích se navíc opět setkáváme s formulacemi spojujícími seniory s tělesně postiženými

55

Město bude mít nové autobusy. MF Dnes, 23.9.2004. Například článek Semafory v Soběslavi zajistí bezpečí chodců i výjezd aut. MF Dnes, 15.5.2004. 57 Topte plynem, lákají starostové lidi. MF Dnes, 4.11.2004. 58 Radnice hrozí důchodcům. MF Dnes, 20.2.2004. 59 Zlatá střední. MF Dnes, 17.6.2004. 60 Senioři se mohou vypravit na led. MF Dnes, 24.2.2004. 61 Senioři si mohou zatančit. MF Dnes, 14.5.2004. 56

34

lidmi62 či lidmi se zdravotními obtížemi, což implikuje, že senioři fyzickými obtížemi trpí také: „Vodní aerobik je vhodný prakticky pro každého, i třeba pro seniory a lidi s nadváhou.“63 Druhá skupina článků prezentuje seniory jako účastníky různých společenských, kulturních či sportovních akcí. Informace o věku či označení důchodce jsou implicitně stavěny do protikladu k popisovanému jednání s cílem vyvolat na straně čtenáře překvapení a posílit tak zajímavost sdělení: „Ačkoliv už je v důchodovém věku, do čítárny ji láká především internet.“64 Hojně se vyskytující označení jako „čilý důchodce“65 či „vitální důchodkyně“66 dále posilují dojem mimořádnosti seniorova počínání: „Kilometry polykali také lidé, kteří překročili důchodový věk. ... Nejstarším účastníkem byl pětasedmdesátiletý Mojmír Hanuš.…Ale já už spíše chodím, než běhám,“ poznamenal čilý důchodce.“67 Prezentace tohoto počínání ve smyslu překvapení tak vlastně sděluje, že očekávané, a tedy normální je v případě starých osob se takových akcí neúčastnit či takové činnosti nevykonávat. Specifickou skupinu tvoří příspěvky o programech celoživotního vzdělávání. Účast seniorů ve vzdělávacích programech je v příspěvcích postavena do kontrapozice vůči fádnímu, osamělému a neaktivnímu životu starých lidí: „Živoucím příkladem toho, že penzi lze prožít aktivně, je pětasedmdesátiletá Eva Nebesářová z Mostu. I ve zralém věku se nadále vzdělává je totiž jednou ze studentek Univerzity třetího věku v Ústí nad Labem.“68 V souvislosti s vzdělávacími programy se dále dočteme, že díky nim senioři „neztrácí kontakt se světem“69 či „vypraví se mezi lidi“70. Návrat do školních lavic je prezentován jako návrat do školních let, samotní studenti-senioři jsou popisováni způsobem, který nápadně připomíná referování o žácích základní školy: „"Byli jsme i na školním výletě přes noc. Jeli jsme do Oken, na hrad Housku," nešetřili superlativy absolventi prvního ročníku a naprosto ztráceli zábrany a překřikovali se, kdo že je zaujal nejvíc.“71

62

Například Krátce DNES. MF Dnes, 16.3.2004. Vodní aerobik zlepšuje kondici. MF Dnes, 24.9.2004. 64 Nová čítárna nabízí stovky titulů a internet. MF Dnes, 22.1.2004. 65 Například článek Od roku 1987 se závod konal teprve pošesté. MF Dnes, 12.1.2004. 66 Například článek Otužilci si přiťukli u Vltavy na nový rok. MF Dnes, 27.12.2004. 67 Silvestrovský běh slavil dvacáté jubileum. MF Dnes, 2.1.2004. 68 Vitální žena studuje již třetím rokem univerzitu. MF Dnes, 4.6.2004. 69 V Písku se znovu otvírá univerzita pro důchodce. MF Dnes, 19.2.2004. 70 Senioři nemusí jen sedět u televize. MF Dnes, 22.9.2004. 71 Přestávky jsme ani nechtěli, říkají studenti. MF Dnes, 24.6.2004. 63

35

4.2.9 Rodina, rodinné vztahy Tato tematická kategorie zahrnuje články, v nichž jsou senioři, obvykle formou zmínky, prezentováni jako rodinní příslušníci, nejčastěji vystupující v roli prarodičů. Celkem lze nalezneme 29 článků, což je 5,8 % z celkového počtu článků ve výběru. Lze říci, že i v případě starých osob jsou rodinné role genderově diferencované. Zatímco ženy-seniorky ve většině příspěvků vystupují v rolích hlídajících či vypomáhajících babiček, senioři-dědečci jsou prezentováni v souvislosti s činy, jimiž se zapsali do rodinné historie či ovlivnili životní dráhu některého z rodinných příslušníků. Dozvídáme se tak o dědečcích jako zakladatelích rodinného podniku nebo o dědečcích-osobnostech, jimž jejich vnukové či vnučky vděčí za to, že je v dětství přivedli ke koníčku, na němž v budoucnu postavili úspěšnou profesní kariéru. Prezentované role babičky a dědečka odpovídají stereotypu pečující ženymatky a vlivného, veřejně činného muže.

4.2.10 Biografie Tato tematická kategorie čítá 30 článků, což je 6 % z celkového počtu článků ve výběru. Zahrnuje příspěvky o životních příbězích či osudech známých i méně známých osobnostíseniorů a oznámení o životních jubileích. Příspěvky o životních jubileích mají povahu krátkých zpráv. Zajímavost zprávy spočívající ve vysokém dosaženém věku jubilanta je často umocněna přítomností elitních osob, obvykle politických představitelů. Články o seniorech-známých osobnostech mají často charakter rozhovoru o životě a životním díle osobnosti, o jejích přítomných a budoucích plánech. Důležitější než to, co se v příspěvcích vyskytuje, je však spíše to, co v nich není. Přívlastky jako vitální, čilý, aktivní, skryté narážky na zdravotní stav či na přiměřenost konání vůči věku se v těchto příspěvcích nevyskytují a známé osobnosti-senioři tak nejsou prezentovány ve významech stáří typických pro jiné tematické oblasti. Naopak v příbězích méně známých seniorů-osobností se již setkáváme s „tradičními“ postupy prezentace starých osob v MF Dnes, v nichž je věk činitelem, který produkuje zvláštní významy: „Vypadá spíše jako zdravý šedesátník. … Muži kypícímu zdravím je ve skutečnosti už třiasedmdesát.“72 Příspěvky jsou cele zaměřeny do minulosti, stáří je v nich postaveno do protikladu k zajímavému životnímu příběhu a nezřídka je prezentováno jako konec 72

Senior z Maďarska zná Ostravu z boxu. MF Dnes, 9.7.2004.

36

aktivního života: „Muž si stejně jako tisíce dalších bojovníků na západní frontě užil nejen peklo války, ale také komunistického teroru. Nyní tento vitální člověk skončil v domově důchodců na Hané.“73

4.2.11 Ostatní příspěvky Kategorie ostatní zahrnuje 17 příspěvků, jež nebylo možné zařadit do žádné z předchozích tematických kategorií. Spadají sem zmínky o seniorech jako literárních či filmových postavách a články obsahující některé z klíčových slov, které však bylo použito v jiném významu než „seniorském“74.

4.2.12 Shrnutí kvalitativní části analýzy – oblasti stereotypizace seniorů Analyzovali jsme všech deset tematických okruhů, do nichž spadají články týkající se seniorů a stáří, které se na stránkách MF Dnes v roce 2004 objevily. Shrneme-li výstupy z analýzy jednotlivých tematických kategorií, pak lze říci, že obraz stáří a starých lidí, který předkládá MF Dnes, je obrazem „jinakosti“. Připomeneme-li si principy stereotypizace dle Stuarta Halla (1997b), pak konstrukce jinakosti a její fixace jsou základními atributy stereotypu. Tabulka 11 uvádí přehled oblastí jinakosti, které se v průběhu analýzy podařilo ve sděleních o seniorech identifikovat. Tabulka 11: Oblasti jinakosti seniorů (My) Majorita Zdraví Dostatek Aktivita Sociabilita Vývoj Dospělost

(Oni) Senioři Nemoc, zdravotní potíže Chudoba Pasivita Izolace Strnulost Dětinskost

Nejsilněji akcentovanou dělící linií vyskytující se napříč tématy je zdraví. Senioři jsou prezentováni jako skupina, která trpí zdravotní obtížemi. Setkáváme se s generalizujícími sděleními o špatném zdravotním stavu seniorů, v krajních, nikoliv však zřídkavých případech jsou staří lidé spojováni s tělesně postiženými lidmi. Hojně se vyskytující přívlastky typu

73 74

Dvě doby válek. MF Dnes, 5.6.2004. Například slovo senior označuje starého člověka, ale i věkovou kategorii ve sportu. Podobně důchod může být starobní, ale i invalidní.

37

vitální nebo čilý, vyjadřují překvapení z dobré fyzické i duševní kondice. Pokud senior provozuje nějakou fyzickou aktivitu, je o ní referováno ve smyslu neobvyklosti. Tělesná zchátralost a zdravotní obtíže jsou pojímány jako přirozené atributy stáří. Ve významech úbytku je prezentován i duševní stav seniorů. Neschopnost racionálního uvažování, důvěřivost a nesamostatnost jsou prezentovány jako průvodní jevy stárnutí. V tomto smyslu má obraz starého člověka blíže k dětství než k dospělosti. Senioři jsou skupinou, která vyžaduje zvláštní zacházení a o kterou se společnost musí starat. V oblasti politiky, sociální práce a kultury jsou senioři pasivními příjemci programů a opatření ze strany majoritní společnosti. Ve sféře politiky je stáří vyděleno jako nákladná zátěž pro veřejné rozpočty, jako ekonomický a sociální problém pro stávající i budoucí společnosti. Staří lidé jsou dále popisováni jako sociálně slabá skupina, ohrožená chudobou, na kterou je potřeba brát ohled v politických krocích. Nízká životní úroveň je atribut, který je starým lidem připisován i v kontextu práce a nakupování. Staří lidé jsou také prezentováni jako osaměle žijící osoby trávící většinu času doma, které jsou izolovány od okolního dění. Zatímco se ostatní společnost vyvíjí, staří lidé lpí na zavedených pořádcích a ke změnám či novým věcem se staví s nedůvěrou. Stereotyp o nechuti starých lidí k novému se promítá do zobrazování starých lidí jako sympatizantů s komunistickým režimem, jako lidí, kteří se brání změnám v místě bydliště, nevyužívají moderní informační technologie a v době bankovních služeb ukrývají své úspory doma. Ve všech zmíněných způsobech prezentace stáří lze nalézt ono generalizující pojetí a symbolické oddělení charakteristické pro stereotyp. Mechanismus stereotypizace probíhá prostřednictvím označování osob jako důchodci, senioři, stařenky a podobně. Velice často se v článcích objevuje aditivní, a v kontextu sdělení zbytečná informace o věku. To umožňuje jednotlivce pojímat jako seniora a současně na dění a na něj aplikovat stereotypizující významová schémata stáří. Pokud dění odporuje stereotypu, pak je sdělení vystavěno tak, že odporující konání je postaveno do protikladu vůči věku a je prezentováno ve významech překvapení. Takto dochází k potvrzování stereotypů i prostřednictvím referování o dění, která mu odporují.

38

5. ZÁVĚR

Cílem této práce bylo zjistit, jaký obraz stáří a starých lidí vytváří deník Mladá fronta Dnes. V kvantitativní části jsme se pokusili zodpovědět, které typy události týkající se seniorů či stáří pronikají do zpravodajství MF Dnes. Zjistili jsme, že jak regionální, tak celostátní redakce preferují jednoznačné události, které lze popsat jako důsledek jednání konkrétních osob. Téměř každé druhé sdělení o seniorech v regionálním zpravodajství a téměř každé třetí sdělení o seniorech ve zpravodajství v celostátní části listu má negativní charakter. Regionální zpravodajství dále preferuje události, které se odehrály v krátkém čase. Typickým nositelem uvedených zpravodajských hodnot jsou události z oblasti kriminality a nehod a pokud bychom omezili faktor negativity, pak zprávy z oblasti sociální pomoci. V celostátním zpravodajství je více akcentován faktor významnosti a zpravodajství se zaměřuje na dění v politické sféře. Zpravodajství, tedy formát, který má vysoký potenciál být chápán jako odraz reality, se tak v souvislosti se seniory zaměřuje na dění, ve kterém staří lidé vystupují jako problém (politika) nebo jako bezmocné osoby (kriminalita, sociální pomoc). Politicko-ekonomická témata, kriminalita a oblast sociální pomoci se rovněž ukázaly jako nejčetněji zastoupenými tématy ve všech příspěvcích ve výběru. Všechna tři témata, u kterých lze očekávat, že budou ze strany veřejnosti v souvislosti se stářím percipována jako důležitá, prezentují seniory jako pasivní objekty vystavené konání druhých. Analýza vlastních sdělení o seniorech a stáří dále ukázala, že jednoznačnost příspěvků má často charakter stereotypizujících zjednodušení. Starým lidem a stáří jako životní etapě jsou prostřednictvím stereotypů přisuzovány významy a vlastnosti odlišné od vlastností příslušníků většinové společnosti. Stáří je v MF Dnes prezentováno jako období tělesného i duševního úpadku, nízké životní úrovně, osamělosti, závislosti a neschopnosti orientovat se v měnícím se světě. Vytyčená jinakost současně vymezuje hranice toho, co je ze strany většinové společnosti pojímáno v případě seniorů jako normální. Důsledkem je vytlačování seniorů z rozsáhlých oblastí sociálního života jako je práce, oblast veřejných aktivit, ale i sféra spotřeby a nakupování. Skutečnost, že nejčtenější „seriózní“ list v České republice rozsáhle reprodukuje stereotypní představy o seniorech, zesiluje „účinnost“ stereotypů a současně je legitimizuje. Negativní stereotypizace má za následek, že v očích jednotlivce se stáří stává nežádoucí etapou života spojenou se strachem ze stárnutí, pro společnost představují staří lidé problém, který musí řešit. Je-li však stáří naplňováno negativními významy omezujícími schopnosti a

39

potenciál starých lidí, mají současné postoje většinové společnosti vůči seniorům i obavy z očekávaných demografických změn charakter sebenaplňujícího se proroctví.

Závěrem je vhodné se zmínit o limitech této práce a o dalších možnostech rozvíjení tématu. Z hlediska samotného výzkumu jsme v několika případech narazili na obtíže plynoucí ze skutečnosti, že zkoumaný soubor měl povahu elektronické databáze všech článků obsahujících alespoň jedno z klíčových slov, které se ve sledovaném období objevily na stránkách MF Dnes. Významná převaha regionálních příspěvků zřejmě ovlivnila zastoupení témat ve vzorku, z tohoto důvodu byly části kvantitativní analýzy vedeny pro obě části listu odděleně. Je však otázkou, zda-li by se s vyšším či nižším zastoupením v rámci jednotlivých tematických kategorií změnila i povaha sdělení o seniorech. V této souvislosti se významněji jeví skutečnost, že se do výběru nedostaly příspěvky pojednávající o seniorech, které však neobsahovaly žádné z klíčových slov. Lze předpokládat, že tyto příspěvky by zřejmě předkládaly poněkud odlišný (méně stereotypní) obraz starých lidí, což by se zřejmě odrazilo v celkovém vyznění stáří v MF Dnes. Vzhledem k povaze dat také nebylo možné provést analýzu obrazu, což je zajímavý námět na budoucí výzkum. Pro další výzkum se dále nabízí otázka, jak samotní senioři percipují mediální sdělení o sobě a jakým způsobem je zakomponovávají do pojetí sebe sama a do svých životů.

Text obsahuje 11 887 slov.

40

6. POUŽITÁ LITERATURA Atchley, R. C. 2000. Social Forces and Aging: An Introduction to Social Gerontology. Belmont: Wadsworth Publishing Company. Bazzini, D. et al. 1997. „The Ageing Woman in Popular Film: Underrepresented, unattractive, unfriendly, and unintelligent.“ Sex Roles 36 (7/8): 531-543. Berger, P., Luckmann, T. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Bourdieu, P. 1995. Sociology in Question. London: Sage. Burton, G., Jirák, J. 2001. Úvod do studia médií. Praha: Barrister&Principal. Dyer, R. 2002. The Matter of Images : Essays on Representations. London: Routledge. Featherstone, M., Hepworth, M. 1995. „Images of Positive Aging: A Case Study of Retirement Choice Magazine.“ In Featherstone, M., Wernick, A. (eds.). Images of Aging: Cultural Representations of Later Life. London: Routledge. s. 29-47. Fiske, J. 1997. Television Culture. New York , London: Routledge. Hall, S. 1997a. „Introduction.“ In Hall, S. (ed.). Representation: Cultural Representations and Signifying Practices. London: Sage. s. 1-11. Hall, S. 1997b. „The Spectacle of the Other.“ In Hall, S. (ed.). Representation: Cultural Representations and Signifying Practices. London: Sage. s. 223-279. Hareven, T.K. 1995. „Changing Images of Aging and the Social Construction of the Life Course.“ In Featherstone, M., Wernick , A. (eds.). Images of Aging: Cultural Representations of Later Life. London: Routledge. s. 119-134. Jirák, J. 2005. O stereotypech v médiích aneb svět, který vidí média. [Cit. 8.11.2007]. [HTML dokument]. Dostupné z: http://www.rvp.cz/clanek/438/284. Jirák, J., Köpplová, B. 2003. Média a společnost. Praha: Portál. Kabele, J. 1998. Přerody: Principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum. Kerlinger, F.N. 1972. Základy výzkumu chování. Praha: Academia. Kronick, J. C. 1997. „Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat.“ Sociologický časopis 33(1): s. 57-67. Kunczik, M. 1995. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum. Lippmann, W. 1922. Public Opinion. [Cit. 24.11.2007]. [HTML dokument]. Dostupné z: ftp://opensource.nchc.org.tw/gutenberg/etext04/pbpnn10.txt. McCombs, M., Shaw, D. 1972. „The Agenda-Setting Function of Mass Media.“ Public Opinion Quaterly 36 (2): 176-187. McCombs, M., Shaw, D. 1977. „The Agenda-Setting Function of the Press.“ In Shaw, D., McCombs, M. (eds.). The Emergence of American Political Issues. Columbia: Columbia University Press. s. 72-82.

41

McQuail, D. 2002: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Možný, I. 1998. „Stáří a nespojitý běh života.“ Sociologický časopis 34(3): 263-265. Sedláková, R. 2002. „Menšiny v denním tisku (zpráva o výzkumu).“ In Sirovátka, T. (ed). Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: FSS MU. s. 109-130. Sedláková, R. 2002. „Romská problematika v denním tisku (případová studie).“ In Sirovátka, T. (ed). Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: FSS MU. s. 131-159. Sedláková, R., Vidovićová L. 2005. Mediální analýza obrazu seniorů. Pilotní studie – první vlna empirického výzkumu. [Cit. 30.11.2007]. [HTML dokument]. Dostupné z: http://www.spvg.cz/doc/maos.pdf. Schulz, W. 2000: „Masová média a realita ,Ptolemaiovské a ,kopernikovské pojetí.“ In Jirák, J. Říchová, B. (eds.). Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. s. 24-40. Thompson, J. B. 2004. Média a modernita: sociální teorie médií. Praha: Karolinum. Vohralíková, L., Rabušic, L. 2004: Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Další zdroje Přepisy článků z deníku Mladá fronta Dnes za rok 2004 http://mam.ihned.cz http://www.mafra.cz

42

7. SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rozložení článků z hlediska umístění v listu ........................................................... 18 Tabulka 2: Délka článků dle počtu slov..................................................................................... 19 Tabulka 3: Příspěvky dle žánru.................................................................................................. 19 Tabulka 4: Pozice seniorské tématiky v rámci článků ............................................................... 20 Tabulka 5: Zprávy o seniorech dle umístění v listu ................................................................... 21 Tabulka 6: Zpravodajské hodnoty ve zprávách o seniorech (relativní četnosti, N = 150) ........ 21 Tabulka 7: Tematické zaměření článků o seniorech a stáří ....................................................... 23 Tabulka 8: Podskupiny v rámci tématu politika a ekonomika ................................................... 24 Tabulka 9: Podskupiny v rámci tématu Kriminalita a nehody .................................................. 27 Tabulka 10: Pracovní pozice zmiňované v článcích v souvislosti se seniory............................ 32 Tabulka 11: Oblasti jinakosti seniorů ........................................................................................ 37

43

8. JMENNÝ REJSTŘÍK

Kerlinger .................................................. 16 Köpplová ..................................... 12, 13, 14 Kronick .................................................... 17 Kunczik.............................................. 10, 41

A Atchley ..................................................... 13 B

L Bazzini ....................................................... 9 Berelson ................................................... 16 Berger..................................................... 7, 8 Bourdieu..................................................... 8 Burton ............................ 6, 9, 10, 11, 12, 13

Lippmann ..................................... 10, 13, 14 Luckmann .............................................. 7, 8 M McCombs ................................................ 12 McQuail ............................. 9, 10, 11, 12, 16 Možný ........................................................ 8

D Dyer.......................................................... 14

R

F

Rabušic ...................................................... 6 Ruge ......................................................... 10

Featherstone ............................................... 7 Fiske ........................................................... 9

S

G

Sedláková ................................ 9, 13, 15, 20 Shaw ........................................................ 12 Schulz ........................................................ 9

Galtung..................................................... 10 H Hall................................................. 8, 14, 37 Hareven .................................................. 7, 8 Hepworth.................................................... 7

T Thompson .................................................. 8 V

J

Vidovićová .......................................... 9, 13 Vohralíková ............................................... 6

Jirák .......................... 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14 K Kabele .................................................. 7, 10

44

ANOTACE Rozsíval, Filip. 2008. Obraz stáří v deníku Mladá fronta Dnes. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií (bakalářská práce).

Cílem této práce je popsat obraz starých lidí a stáří v deníku Mladá fronta Dnes. Teoretická část se na pozadí sociálně konstruktivistického paradigmatu věnuje vztahu mezi médií a kulturou. Zabývá se dále teorií zpravodajských hodnot a konceptem agenda-setting jako způsoby mediální konstrukce reality a typy a stereotypy jako způsoby mediální reprezentace jednotlivců a sociálních skupin. Samotná analýza je rozdělena kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní část analýzy se snaží identifikovat typy událostí, které v souvislosti se seniory a stářím pronikají do zpravodajství MF Dnes, a v návaznosti na koncept agenda-setting zkoumá, která témata jsou v souvislosti se stářím prezentována jako důležitá. Vlastní obsah sdělení o seniorech a stáří je předmětem kvalitativní části analýzy. Tato část výzkumu se zaměřuje na analýzu zjevných i skrytých významů konstruujících na stránkách MF Dnes stáří a odkrývání stereotypů, na jejichž pozadí je o starých lidech a stáří referováno. Závěrečná část shrnuje poznatky z jednotlivých částí analýzy a nastiňuje celkový obraz stáří, který svým čtenářům předkládá MF Dnes.

ABSTRACT Rozsíval, Filip. 2008: The Picture of the Old Age in Mlada Fronta Dnes Newspaper. Brno: Masaryk University, Faculty of Social Studies (bachelor’s thesis).

The aim of the study is to describe, how seniors are portrayed in Mladá fronta Dnes newspaper. Based on social conscructivist approach, the theoretical part deals with the relationship between media and culture and also with types and stereotypes as the forms of representation of individuals and social groups. The analysis consists of quantitative and qualitative part. The quantitative part of the research is intended to identify the types of events, by which seniors are represented in the news in Mladá fronta Dnes. Drawing on the concept of agenda-setting, it also seeks to identify the topics, which, in the context of the old age, are presented as important. The qualitative part of analysis focuses on apparent and latent meanings and on stereotypes about seniors and old age in messages in Mladá fronta Dnes. The final part of the

45

thesis concludes the information from quantitative and qualitative part of the analysis and draws up the picture of the old age that Mladá fronta Dnes presents to its readers.

46