Zdravotnictví v České republice a jeho privatizace. Nadační fond proti korupci & V97 s.r.o

ˇ Zdravotnictv´ı v Cesk´ e republice a jeho privatizace Nadaˇcn´ı fond proti korupci & V97 s.r.o.

Obsah Pˇ redmluva

3

1 Pojmy a pr´ avn´ı r´ amec 1.1 Pˇr´ıjmy zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Kontrola financ´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 5 7

2 Vynakl´ ad´ an´ı veˇ rejn´ ych prostˇ redk˚ u 2.1 Ceny l´eˇciv a v´yˇse jejich u ´ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Elektronick´a zdravotn´ı kn´ıˇzka IZIP . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Privatizace a ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Pron´ajem a privatizace dialyzaˇcn´ıch pracoviˇst’ a laboratoˇr´ı . . . 2.5 Privatizace tk´an ˇ ov´ych bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Zdravotnick´e prostˇredky a prostˇredn´ıci pˇri jejich dod´avk´ach . . 2.6.1 Pˇr´ıklad 1 - Krajsk´a zdravotn´ı . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.2 Pˇr´ıklad 2 - Nemocnice Na Homolce . . . . . . . . . . . . 2.6.3 Pˇr´ıklad 3 - IKEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Pˇredraˇzen´e zak´azky stavebn´ıch prac´ı . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.1 Pˇr´ıklad 1 - Nemocnice v Mlad´e Boleslavi . . . . . . . . . 2.7.2 Pˇr´ıklad 2 - Nemocnice Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8.1 Fakultn´ı nemocnice Kr´alovsk´e Vinohrady . . . . . . . . . 2.9 Stravovac´ı sluˇzby v nemocnic´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.10 IT sluˇzby - Nemocnice Na Homolce . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cetn´ı a medic´ınsko-pr´avn´ı sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.11 Uˇ 2.11.1 Nemocnice Na Homolce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.12 Pr´avn´ı sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.12.1 Nemocnice Na Homolce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.12.2 Fakultn´ı nemocnice Na Bulovce . . . . . . . . . . . . . . 2.13 Digitalizace archivu chorobopis˚ u - Nemocnice Na Homolce . . . 2.14 Pron´ajem zdravotnick´ych sklad˚ u - Nemocnice Na Homolce . . . 2.15 Prodej zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı do soukrom´ych rukou . . . . . . 2.15.1 Skuteˇcnosti k prodeji nˇekter´ych stˇredoˇcesk´ych nemocnic 2.15.2 Prodej nemocnice v Brand´yse nad Labem . . . . . . . . 1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 8 15 22 28 30 34 39 41 46 49 49 51 52 53 55 56 58 58 60 60 67 70 72 76 94 97

3 Privatizace veˇ rejn´ ych zdravotn´ıch pojiˇ st’oven a ˇ r´ızen´ a p´ eˇ ce 99 3.1 Zdravotnick´y koncern AGEL a jeho imp´erium . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.2 Nemocnice s nejvˇetˇs´ım vzr˚ ustem n´aklad˚ u na p´eˇci . . . . . . . . . . . . . . 104 ˇ 3.3 R´ızen´a p´eˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 4 Doplˇ nuj´ıc´ı skuteˇ cnosti k nˇ ekter´ ym osob´ am ˇ 4.1 Marek Snajdr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Trestn´ı st´ıh´an´ı a exekuce . . . . . . . . . . . . . . 4.1.2 Tk´an ˇ ov´a banka a biotechnologick´y park v Ostravˇe 4.1.3 Oˇckovac´ı program a jeho privatizace . . . . . . . 4.1.4 Hospic pro um´ıraj´ıc´ı dˇetsk´e pacienty . . . . . . . 4.1.5 Kauza Diag Human . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.6 P˚ usoben´ı ve VZP CR 4.2 Vladim´ır Dbal´y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

113 113 114 119 120 124 126 129 132

Rejstˇ r´ık

134

Literatura

137

2

Pˇ redmluva Kolik se roˇcnˇe zbyteˇcnˇe utrat´ı ˇci rozkrade v syst´emu provozov´an´ı ˇcesk´eho zdravotnictv´ı a l´ekaˇrsk´e p´eˇce? Odpovˇed’ na tuto ot´azku - a na ot´azku, do jak´e m´ıry oba pojmy spl´yvaj´ı nen´ı principi´alnˇe nijak sloˇzit´a. Pˇr´ım´ı akt´eˇri takov´eho jedn´an´ı ta ˇc´ısla znaj´ı velmi pˇresnˇe a moc o tom nemluv´ı. Ostatn´ım z´ajemc˚ um o odpovˇed’ pak nezb´yv´a neˇz odpovˇed’ odvozovat z toho m´ala, co se pˇrece jen omylem ˇci z´amˇernˇe dostane na veˇrejnost. ˇ eho statistick´eho u Podle ofici´aln´ıch statistik Cesk´ ´ˇradu [1] ˇcinily v roce 2010 celkov´e ˇ v´ydaje na zdravotn´ı p´eˇci v Cesk´e republice cca 284 miliardy korun, z toho cca 214 miliard (tˇri ˇctvrtiny) vynaloˇzily zdravotn´ı pojiˇst’ovny, cca 42 miliard (15 procent) vynaloˇzily dom´acnosti, cca 25 miliard (9 procent) bylo hrazeno z veˇrejn´ych rozpoˇct˚ u a zbyl´e 3 miliardy (1 procento) bylo hrazeno z vedlejˇs´ıch zdroj˚ u (neziskov´e organizace, soukrom´e pojiˇstˇen´ı a zamˇestnavatel´e, kteˇr´ı hrad´ı zamˇestnanc˚ um preventivn´ı prohl´ıdky). Vl´adn´ı v´ydaje (tj. v´ydaje st´atn´ıho rozpoˇctu, m´ıstn´ıch rozpoˇct˚ u a v´ydaje zdravotn´ıch pojiˇst’oven) na zdravotnictv´ı tedy ˇcinily v roce 2010 cca 239 miliard korun. Korupˇcn´ı jedn´an´ı, u ´ platky a odvody za pomoc pˇri zajiˇstˇen´ı zak´azek pˇriprav´ı st´atn´ı kasu roˇcnˇe minim´alnˇe o 40 miliard korun - alespoˇ n podle prezidenta Svazu pr˚ umyslu Jaroslava Han´aka (viz [39]). V materi´alu Boj proti korupci“ N´arodn´ı ekonomick´e rady vl´ady, zn´am´e ” sp´ıˇse jako NERV, se pak v t´eto souvislosti uv´ad´ı pesimistiˇctˇejˇs´ı odhad ve v´yˇsi 64 miliard korun. K t´eto ˇc´astce lze pˇritom doj´ıt snadnou u ´ vahou: podle [39] st´at, kraje a obce zad´avaj´ı roˇcnˇe firm´am zak´azky v rozsahu 500-640 miliard korun. Pˇri pˇredpokladu, ˇze korupˇcn´ı provize tvoˇr´ı jen deset procent vynaloˇzen´ych ˇc´astek, lze pak z´ıskat onˇech 64 miliard. Nejpesimistiˇctˇejˇs´ı je pak v t´eto souvislosti matematik a pˇredseda spr´avn´ı rady Nadaˇcn´ıho fondu proti korupci Karel Janeˇcek, kter´y hovoˇr´ı o 100, resp. sp´ıˇse o 120 miliard´ach roˇcnˇe, kter´e se rozkradou ˇci vynaloˇz´ı zbyteˇcnˇe ([39], [40]). Jak´a ˇc´ast tˇechto odhad˚ u se t´yk´a samotn´eho zdravotnictv´ı a l´ekaˇrsk´e p´eˇce? Podle ministra zdravotnictv´ı Leoˇse Hegera pˇredstavuj´ı roˇcn´ı v´ydaje organizac´ı pˇr´ımo ˇr´ızen´ych ministerstvem (tj. fakultn´ıch nemocnic a nˇekter´ych centr´aln´ıch u ´ stav˚ u) cca 50 miliard korun [37]. Chceme vn´est do syst´emu poˇr´ adek,“ tak komentoval ministr Heger v srpnu roku 2011 ” snahu o vytvoˇren´ı katalogu cen l´ek˚ u, zdravotnick´eho materi´alu a zdravotnick´e techniky ˇ [37]. Vl´ada Cesk´e republiky pak na sv´ych ofici´aln´ıch str´ank´ach [41] kvituje tuto ministrovu snahu prohl´aˇsen´ım ze dne 12. srpna 2011 s hrd´ym n´azvem Nov´y syst´em zabr´ an´ı korupci ve ” zdravotnictv´ı, uˇsetˇr´ı aˇz 5 miliard,“ coˇz je desetina z onˇech 50 miliard roˇcn´ıch v´ydaj˚ u, nad ˇ kter´ymi m´a ministerstvo pˇr´ımou kontrolu. Vl´ada Cesk´e republiky tedy ofici´alnˇe pˇripouˇst´ı, ˇze aˇz desetina z v´ydaj˚ u ve zdravotnictv´ı, nad kter´ymi m´a pˇr´ımou kontrolu, je spojena s korupc´ı. A jak´a ˇc´ast zb´yvaj´ıc´ıch v´ydaj˚ u ve zdravotnictv´ı, nad kter´ymi ministerstvo pˇr´ımou kontrolu nem´a, je spojena s korupc´ı? Pˇr´ıklad Krajsk´e zdravotn´ı, a.s., ukazuje, ˇze i zde je pˇredpoklad desetiprocentn´ı korupce velmi (nere´alnˇe) optimistick´y. Anal´yzy a pˇr´ıklady uveden´e v tomto elabor´atu dokladuj´ı, ˇze pˇredraˇzenost nˇekter´ych n´akup˚ u ve zdravotnictv´ı a v l´ekaˇrsk´e p´eˇci se pohybuje nezˇr´ıdka v mez´ıch 30 aˇz 50 procent. O tyto prostˇredky obˇcan´e ˇ e republiky pˇrich´azej´ı. Cesk´ Tento elabor´at vznikl na z´akladˇe grantu n´azvu Anal´yza korupˇcn´ıch vztah˚ u v segmentu 3

zdravotnictv´ı, kter´y udˇelil Nadaˇcn´ı fond proti korupci spoleˇcnosti V97 s.r.o. v roce 2011. Jedn´a se o pˇrehledov´y text, kter´y ˇcerp´a z otevˇren´ych zdroj˚ u a kter´y je doplnˇen´y o nˇekter´e p˚ uvodn´ı informace. Pˇri psan´ı textu jsme mˇeli na zˇreteli, ˇze i v odborn´ych kruz´ıch jsou pˇrehledov´e a sumarizaˇcn´ı publikace cenˇeny a ˇcasto jsou v´ıce citov´any, neˇz publikace ˇci ˇcl´anky p˚ uvodn´ı. Soud´ıme rovnˇeˇz, ˇze je uˇziteˇcn´e zkoncentrovat ˇradu d´ılˇc´ıch kauz ve zdravotnictv´ı pr´avˇe z toho d˚ uvodu, ˇze z celkov´eho obrazu je moˇzn´e si vytvoˇrit pˇresnˇejˇs´ı pˇredstavu ˇ o tom, jak je v Cesk´e republice pˇristupov´ano k veˇrejn´e sluˇzbˇe, jako je zdravotnictv´ı. Text je urˇcen ˇsirok´e veˇrejnosti. Z d˚ uvodu skuteˇcnosti, ˇze soubˇeˇznˇe s ˇreˇsen´ım zm´ınˇen´eho grantu se i Nadaˇcn´ı fond proti korupci zab´yval zdravotnictv´ım a jeho kauzami, bylo rozhodnuto, ˇze vznikne jeden spoleˇcn´y text, sluˇcuj´ıc´ı aktivity obou subjekt˚ u. Pr´ace upozorˇ nuje na typick´e ˇci modelov´e zp˚ usoby nehospod´arn´eho nakl´ad´an´ı s veˇrejn´ymi prostˇredky, klientelismu ˇci korupce v ˇcesk´em zdravotnictv´ı. V´ıme, ˇze velk´e mnoˇzstv´ı kauz a informac´ı jsme v˚ ubec nezm´ınili. Lze konstatovat, ˇze pod´ıl pr´ace na elabor´atu je zhruba 80 ku 20 procent˚ um ve prospˇech ˇreˇsitele grantu (spoleˇcnosti V97 s.r.o.). Uˇciˇ nme nyn´ı nˇekolik pozn´amek k samotn´emu textu. Pr´ace obsahuje znaˇcn´e mnoˇzstv´ı pˇr´ım´ych citac´ı osob ˇci subjekt˚ u, kter´ych se dan´e popisovan´e t´ema pˇr´ımo ˇci nepˇr´ımo t´yk´a anebo kter´e maj´ı k dan´emu t´ematu co ˇr´ıci. Soud´ıme, ˇze citace vlastn´ıch slov akt´era kauzy je ˇr´adovˇe cennˇejˇs´ı, neˇz nepˇr´ım´e popisov´an´ı dan´e skuteˇcnosti druh´ymi osobami. Hojnˇe jsou vˇsak tyto pˇr´ım´e citace n´ami komentov´any i s ohledem na skuteˇcnosti, kter´e dotyˇcn´y pˇri vyj´adˇren´ı neuvedl. Stejnˇe tak n´am napˇr. neˇcin´ı probl´em citovat stenografick´y z´aznam z ˇ vystoupen´ı MUDr. Davida Ratha v Poslaneck´e snˇemovnˇe Parlamentu CR, nebot’ nikdo nezn´a obor l´epe neˇz ten, kdo se v nˇem s´am pohybuje. Nav´ıc, hovoˇr´ı-li nˇekdo o ovˇeˇriteln´ych faktech, nen´ı ˇz´adn´y d˚ uvod pˇristupovat k jeho vyj´adˇren´ım s jak´ymikoli pˇredsudky. ˇ Cten´aˇre elabor´atu tak´e ubezpeˇcujeme, ˇze jsme pˇri v´ ybˇeru popisovan´ych kauz nijak nezohledˇ novali jejich politick´y pˇresah ˇci politick´e pozad´ı. Kauzy jsme d˚ uslednˇe popisovali na z´akladˇe principu padni komu padni. Text vznikal v pr˚ ubˇehu delˇs´ıho ˇcasu, a proto nˇekter´e ˇ aktu´aln´ı zmˇeny (napˇr. rezignace Marka Snajdra na pˇredsednictv´ı ve spr´avn´ı radˇe Vˇseobecn´e ˇ zdravotn´ı pojiˇst’ovny CR) v tomto textu jiˇz nejsou zahrnuty (je pouˇz´ıv´an pˇr´ıtomn´y ˇcas). Autoˇri by t´ımto chtˇeli podˇekovat vˇsem, kteˇr´ı se neb´ali a poskytovali informace a tak´e novin´aˇr˚ um za to, ˇze se kauz´am ve zdravotnictv´ı vˇenuj´ı. V Praze dne 28.11.2012.

Autoˇri

NADACNI FOND PROTI ORUPCI

4

97

Kapitola 1 Pojmy a pr´ avn´ı r´ amec V t´eto kapitole vymezujeme pojmy, kter´e jsou pro naˇse u ´ˇcely podstatn´e a nastiˇ nujeme ˇ princip financov´an´ı zdravotnictv´ı v Cesk´e republice. Pramenem pro tuto kapitolu je [1]. ˇ e republice jest z´ Z´akladem veˇrejn´eho zdravotnictv´ı v Cesk´ akon o p´eˇci o zdrav´ı lidu ˇc. 20/1966 Sb., ve znˇen´ı platn´ych pˇredpis˚ u, u ´ˇcinn´y od 1.7.1966. Podle tohoto z´akona jsou zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı definov´ana jako zaˇr´ızen´ı poskytuj´ıc´ı zdravotnick´e sluˇzby opr´avnˇen´ymi zdravotnick´ymi pracovn´ıky. Podm´ınky vzniku a fungov´an´ı veˇrejn´eho neziskov´eho u ´ stavn´ıho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı (d´ale jen veˇrejn´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı“) upravuje z´akon ˇc. ” 245/2006 Sb., o veˇrejn´ych neziskov´ych u ´stavn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch a o zmˇenˇe ˇ a repubnˇekter´ych z´akon˚ u. Zˇrizovatelem veˇrejn´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı m˚ uˇze b´yt Cesk´ lika, jej´ımˇz jm´enem ho zˇrizuje jej´ı organizaˇcn´ı sloˇzka, d´ale kraj, obec, pr´avnick´a osoba, fy´ celem veˇrejn´eho zdravotnick´eho zick´a osoba nebo i v´ıce uveden´ych zˇrizovatel˚ u najednou. Uˇ zaˇr´ızen´ı je poskytov´an´ı u ´ stavn´ı ˇci ambulantn´ı l´ekaˇrsk´e p´eˇce, vedle toho vˇsak toto zaˇr´ızen´ı m˚ uˇze provozovat i tzv. doplˇ nkovou ˇcinnost, kter´a vˇsak mus´ı navazovat na hlavn´ı a kterou z´aroveˇ n nesm´ı omezovat, naruˇsovat nebo ohroˇzovat. Hlavn´ı ˇcinnost veˇrejn´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı nen´ı podnik´an´ım a tud´ıˇz nem´a za c´ıl tvoˇrit zisk. Veˇsker´y zisk vytvoˇren´y hlavn´ı i doplˇ nkovou ˇcinnost´ı mus´ı b´yt pouˇzit k zajiˇstˇen´ı ˇcinnosti hlavn´ı. ˇ e n´arodn´ı rady o zdravotn´ı p´eˇci v nest´ Naproti tomu z´akon Cesk´ atn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch ˇc. 160/1992 Sb. hovoˇr´ı o nest´atn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch, tedy takov´ych, kter´a nezˇrizuje st´at. V tomto z´akonˇe se operuje s pojmem provozovatel (nikoli s pojmem zˇrizovatel jako u veˇrejn´ych zdravotnick´ych zaˇz´ızen´ı), kter´ym sm´ı b´yt fyzick´a nebo pr´avnick´a osoba, kter´a m´a opr´avnˇen´ı podle tohoto z´akona. Nest´atn´ı zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı m˚ uˇze generovat sv´emu provozovateli zisk.

1.1. Pˇ r´ıjmy zdravotnick´ ych zaˇ r´ızen´ı Financov´an´ı zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı prob´ıh´a z prostˇredk˚ u pojiˇst’oven, ze st´atn´ıho rozpoˇctu, z rozpoˇct˚ u kraj˚ u, mˇest a obc´ı, pˇr´ım´ymi platbami obyvatel, z prostˇredk˚ u r˚ uzn´ych nadac´ı, sponzor˚ u a v´yˇse zm´ınˇenou doplˇ nkovou ˇcinnost´ı. Vˇsichni obˇcan´e maj´ı podle z´akona ˇc. 592/1992 Sb. povinnost odv´adˇet 13,5 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu sv´ych pˇriznan´ych pˇr´ıjm˚ u 5

na vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı (zamˇestnanci z t´eto sumy plat´ı tˇretinu, kter´a je jim strˇzena z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu, zbyl´e dvˇe tˇretiny za nˇe plat´ı zamˇestnavatel, kter´y celou ˇc´astku pouk´aˇze pˇr´ısluˇsn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe), ze kter´eho se jim pot´e hrad´ı zdravotn´ı p´eˇce. Za dˇeti, nezamˇestnan´e, d˚ uchodce, pr´ace neschopn´e, ˇzeny na mateˇrsk´e dovolen´e ˇci studenty hrad´ı ˇc´astku na zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı st´at, osoby bez zdaniteln´ych pˇr´ıjm˚ u plat´ı ˇc´astku urˇcenou z´akonem. Kaˇzd´y obˇcan se m˚ uˇze jeˇstˇe z vlastn´ıho z´ajmu d´ale pojistit, napˇr. pro vyrovn´an´ı ztr´aty pˇr´ıjm˚ u pˇri nemoci, dlouhodob´ym n´asledk˚ um, u ´ razu atd. V souˇcasn´e dobˇe tvoˇr´ı objem prostˇredk˚ u vybran´ych na vˇseobecn´em zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı cca 3/4 celkov´eho objemu zdroj˚ u financ´ı v ˇcesk´em zdravotn´ım syst´emu.

Zdravotní pojišťovna

Kraj, Obec

Úhrady za výkony

Dotace Připojištění Stát

Zdravotnické zařízení

Veřejné zdravotní pojištění

Občan

Dary

?

Dotace

ˇ e republice. Obr´azek 1. Financov´an´ı zdravotnictv´ı v Cesk´ Od roku 2008 vstoupila v platnost prvn´ı ˇc´ast reformy zdravotnictv´ı, kdy k jiˇz zaveden´ym pˇr´ım´ym platb´am pacient˚ u, jako byly napˇr. doplatky za dent´aln´ı v´yplnˇe, pˇribyly nav´ıc tzv. regulaˇcn´ı poplatky do maxim´aln´ı v´yˇse 5 000 Kˇc, resp. 2 500 Kˇc na osobu za rok. Za oˇsetˇren´ı na pohotovostn´ı sluˇzbˇe je u ´ˇctov´ano 90 Kˇc a za den, ve kter´em byla poskytov´ana u ´ stavn´ı p´eˇce (tj. p´eˇce v nemocnic´ıch, v odborn´ych l´eˇcebn´ych u ´ stavech, zaˇr´ızen´ıch n´asledn´e p´eˇce a v LDN) nebo komplexn´ı l´azeˇ nsk´a p´eˇce nebo u ´ stavn´ı p´eˇce v dˇetsk´ych odborn´ych l´eˇcebn´ach a v ozdravovn´ach od 1.12.2011, je u ´ˇctov´ana ˇc´astka 100 Kˇc – tyto poplatky a nˇekter´e doplatky za l´eky se nezapoˇc´ıt´avaj´ı do v´yˇse zm´ınˇen´e maxim´aln´ı v´yˇse zaplacen´ych regulaˇcn´ıch poplatk˚ u na osobu za rok. Vˇetˇsina finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, slouˇz´ıc´ıch k u ´ hrad´am ve zdravotnictv´ı, se nejdˇr´ıve vybere, n´aslednˇe se pˇrepoˇsle na u ´ˇcty zdravotn´ıch pojiˇst’oven a pak se podle platn´ych pˇredpis˚ u vypl´ac´ı zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım. Pˇresun penˇez od zdravotn´ıch pojiˇst’oven na u ´ˇcty jednotliv´ych zdravotnick´ych subjekt˚ u nen´ı jednotn´y. Soukrom´e zaˇr´ızen´ı ˇci soukrom´y l´ekaˇr mus´ı m´ıt uzavˇrenou smlouvu se zdravotn´ımi pojiˇst’ovnami kombinovanou kapitaˇcnˇe v´ykonovou platbou – v kaˇzd´em z´ uˇctovac´ım obdob´ı (kaˇzd´y mˇes´ıc) vyfakturuje n´aklady na poskytnutou p´eˇci (variabiln´ı ˇc´ast) a z´aroveˇ n dost´av´a u ´ hrady na z´akladˇe poˇctu registrovan´ych pacient˚ u,

6

jejich vˇekov´e skupiny a indexu (kaˇzd´y u ´ kon je ohodnocen tabulkovˇe urˇcitou bodovou sazbou, pˇriˇcemˇz bod je pˇredstavitelem finanˇcn´ı hodnoty - sloˇzitˇejˇs´ı a n´akladnˇejˇs´ı u ´ kony jsou hodnoceny v´yˇse, neˇz z´akladn´ı a jednoduch´e). Dalˇs´ı formou pˇr´ıjm˚ u mohou b´yt dotace ˇci dary. Tyto prostˇredky vˇetˇsinou b´yvaj´ı u ´ˇcelov´e, tzn. jejich pouˇzit´ı je v´az´ano na pˇredem dan´y u ´ˇcel. Dotace od st´atu ˇci u ´ zemnˇe spr´avn´ıch celk˚ u jsou vˇzdy u ´ˇcelov´e, dary od soukrom´ych subjekt˚ u mohou b´yt i ne´ uˇcelov´e, tedy pouˇziteln´e dle uv´aˇzen´ı zˇrizovatele nebo provozovatele (dotace na provoz od st´atu ˇci u ´ zemnˇe spr´avn´ıho celku m˚ uˇze obdrˇzet i soukrom´e zaˇr´ızen´ı).

1.2. Kontrola financ´ı Obce a kraje (´ uzemn´ı samospr´avn´ı celky) zˇrizuj´ı veˇrejn´a zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı jako sv´e pˇr´ıspˇevkov´e organizace podle z´akona ˇc. 250/2000 Sb., na kontrolu tˇechto organizac´ı se vztahuje z´akon ˇc. 320/2001 Sb., o finanˇcn´ı kontrole ve veˇrejn´e spr´ avˇe. Tyto organizace jsou rovnˇeˇz objektem kontrol org´an˚ u soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı a finanˇcn´ıch ´ celem org´an˚ u. Jejich rozpoˇcet je sestavov´an jako vyrovnan´y, tedy bez c´ıle generovat zisk. Uˇ kontroly tˇechto organizac´ı je zajistit poˇzadavek z´akona ˇc. 245/2006 Sb., kter´y veˇrejn´emu neziskov´emu zaˇr´ızen´ı ud´av´a povinnost spravovat se hospod´arnˇe. Pˇr´ıpadn´a ztr´ata m˚ uˇze b´yt hrazena z rezervn´ıho fondu nebo m˚ uˇze b´yt dan´e organizaci uhrazena zˇrizovatelem. Obce a kraje mohou tak´e zakl´adat sv´e organizace podle obchodn´ıho z´akon´ıku jako spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ym ˇci akciov´e spoleˇcnosti. Takto zaloˇzen´e organizace nejsou pˇredmˇetem kontroly podle z´akona o finanˇcn´ı kontrole ve veˇrejn´e spr´avˇe zm´ınˇen´eho v´yˇse, ale zˇrizovatel uskuteˇcn ˇ uje kontrolu hospodaˇren´ı prostˇrednictv´ım ˇclenstv´ı ve spr´avn´ı a dozorˇc´ı radˇe. Zˇr´ıd´ı-li tedy napˇr. kraj svou akciovou spoleˇcnost, kter´a se stane provozovatelem nemocnice, m˚ uˇze tato vykazovat zisk. St´at zˇrizuje sv´e organizace podle z´akona ˇc. 218/2000 Sb. St´atn´ı pˇr´ıspˇevkov´e organizace podl´ehaj´ı kontrole t´eˇz podle z´akona ˇc. 320/2001 Sb. Jejich rozpoˇcet je opˇet tvoˇren jako vyrovnan´y, prostˇredky sv´eho rezervn´ıho fondu mohou zapojit do hospodaˇren´ı ve f´azi tvorby rozpoˇctu, zlepˇsen´y hospod´aˇrsk´y v´ysledek se opˇet rozdˇeluje do fond˚ u. Pokud organizace vyk´aˇze ztr´atu, je povinna ji v dalˇs´ım hospod´aˇrsk´em roce umoˇrit z rezervn´ıho fondu nebo z kladn´eho hospod´aˇrsk´eho v´ysledku bˇeˇzn´eho roku. Pokud se tak nestane, ztr´atu v dalˇs´ım u ´ˇcetn´ım obdob´ı dorovn´a zˇrizovatel. Zde pˇrich´az´ı na ˇradu v´yjimka pro zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı, protoˇze obecnˇe plat´ı, ˇze nen´ı-li ztr´ata uhrazena ani do konce roku n´asleduj´ıc´ıho po roce, kdy uhrazena b´yt mˇela, uˇcin´ı zˇrizovatel opatˇren´ı k ukonˇcen´ı ˇcinnosti dan´e pˇr´ıspˇevkov´e organizace, pˇr´ıpadnˇe k pˇreveden´ı na svou organizaˇcn´ı sloˇzku (tzn. ˇze organizaci odebere jej´ı pr´avn´ı subjektivitu a ta bude nad´ale u ´ˇctovat pod zˇrizovatelem jako jedna z jeho ˇc´ast´ı). Pro zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı financov´ana z veˇrejn´eho zdravotn´ıho syst´emu a pˇr´ıspˇevkov´e organizace, kter´e zabezpeˇcuj´ı specializovan´e u ´ kony ve vztahu k ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı, toto vˇsak neplat´ı. Hospod´aˇrsk´a ztr´ata se zde tak m˚ uˇze v pr˚ ubˇehu let i d´ale prohlubovat. Ke kontrole soukrom´ych zaˇr´ızen´ı slouˇz´ı jejich u ´ˇcetnictv´ı - spr´avn´e a u ´ˇceln´e nakl´ad´an´ı s finanˇcn´ımi prostˇredky je vˇec´ı provozovatele, kter´y za nˇej nese i pr´avn´ı odpovˇednost.

7

Kapitola 2 Vynakl´ ad´ an´ı veˇ rejn´ ych prostˇ redk˚ u V souˇcasn´e dobˇe existuje v z´asadˇe pˇet zp˚ usob˚ u slouˇz´ıc´ıch k vyv´adˇen´ı veˇrejn´ych prostˇredk˚ u z ˇcesk´eho zdravotnictv´ı: (i) cesta stanovov´an´ı cen l´eˇciv a v´yˇse u ´ hrad tˇechto cen ze strany zdravotn´ıch pojiˇst’oven, (ii) cesta pˇredraˇzen´ych veˇrejn´ych zak´azek v d˚ usledku existence prostˇredn´ık˚ u (tzv. komplet´ator˚ u) mezi prvotn´ım zhotovitelem (zaˇr´ızen´ı, pˇr´ıstroje, zdravotnick´eho materi´alu, l´eˇciva) a koneˇcn´ym objednatelem (zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım), (iii) cesta pˇredraˇzen´ych veˇrejn´ych zak´azek nespadaj´ıc´ıch do bodu (ii) (napˇr. v´ystavba, rekonstrukce budov, stavebn´ı pr´ace, odvoz odpad˚ u, informaˇcn´ı syst´emy a IT, digitalizace chorobopis˚ u, Elektronick´a zdravotn´ı kn´ıˇzka IZIP), (iv) pron´ajem nˇekter´ych zdravotnick´ych sluˇzeb soukrom´ym subjekt˚ um (typicky napˇr. dial´yza, laboratorn´ı rozbory) a jejich u ´ hrada z veˇrejn´ych prostˇredk˚ u a naj´ım´an´ı extern´ıch subjekt˚ u na prov´adˇen´ı administrativn´ıch ˇcinnost´ı zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı (tzv. outsourcing sluˇzeb, napˇr. spr´ava informaˇcn´ıch syst´em˚ u, u ´ˇcetn´ı ˇci pr´avn´ı sluˇzby), (v) cesta prodeje veˇrejn´ych zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı do soukrom´ych rukou pod re´alnou hodnotou tˇechto zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı. V budoucnu nelze nav´ıc vylouˇcit zp˚ usob, o jehoˇz realizaci bylo opakovanˇe usilov´ano: (vi) privatizace veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, resp. tzv. ˇr´ızen´a p´eˇce. Podrobn´y popis jednotliv´ych bod˚ u je pˇredmˇetem n´asleduj´ıc´ıch odstavc˚ u. Souˇc´ast´ı tohoto popisu je i uveden´ı konkr´etn´ıch pˇr´ıpad˚ u, kter´e se podaˇrilo zdokumentovat.

2.1. Ceny l´ eˇ civ a v´ yˇse jejich u ´ hrad ˇ v leNa adrese [2] lze naj´ıt p´ısemn´e vyj´adˇren´ı ze dne 19.7.2011 b´yval´eho poslance PCR ´ CSL ˇ tech 2002–2010 za KDU– Ludv´ıka Hovorky, ve kter´em popisuje skuteˇcnosti ohlednˇe 8

pˇredkl´ad´an´ı pozmˇen ˇ ovac´ıch n´avrh˚ u v roce 2007 a pozdˇeji ze strany nˇekter´ych poslanc˚ u tehdejˇs´ı vl´adn´ı koalice, t´ykaj´ıc´ıch se stanovov´an´ı cen l´eˇciv a jejich u ´ hrad ze strany zdravotn´ıch pojiˇst’oven. Obsah jeho z´avaˇzn´eho sdˇelen´ı lze ve struˇcnosti shrnout do jedin´e vˇety: tehdejˇs´ı ˇ ministr zdravotnictv´ı Tom´ aˇ s Jul´ınek, jeho n´amˇestci Marek Snajdr a Pavel Hroboˇ n, tehdejˇs´ı poslanec Mirek Topol´ anek a Pavel Tluchoˇ r a tehdejˇs´ı ministr financ´ı Miroslav Kalousek udˇelali vˇse pro to, aby byla bez ˇr´adn´eho projedn´an´ı a formou tzv. pˇr´ılepku k jin´emu z´akonu v ˇcasov´e t´ısni pˇrijata novela z´akona t´ykaj´ıc´ı se stanovov´an´ı cen a u ´ hrad l´eˇciv, kter´a d´av´a pravomoc rozhodovat o 60-70 mld. z veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı do ´ rukou St´atn´ıho u ´ˇradu pro kontrolu l´eˇciv (d´ale SUKL“), resp. do rukou ˇreditele tohoto ” u ´ˇradu. Jelikoˇz Hovork˚ uv text obsahuje faktick´a doloˇziteln´a tvrzen´ı a zachycuje souvislosti a pˇrekotnou ˇcinnost a role jednotliv´ych v´yˇse uveden´ych ˇcinovn´ık˚ u, uv´ad´ıme zde v´yn ˇ atky jeho vyj´adˇren´ı v doslovn´em znˇen´ı [2]: Aˇz do konce roku 2007 byly ceny l´eˇciv stanovov´ any odborem ministerstva financ´ı a v´yˇsi ” ’ u ´hrad konkr´etn´ıho l´eˇciva (rozsah hrazen´ı pojiˇst ovnami) stanovovala tzv. kategorizaˇcn´ı vyhl´aˇska ministerstva zdravotnictv´ı na z´ akladˇe rozhodnut´ı v´ıceˇclenn´e kategorizaˇcn´ı komise MZdr nejdˇr´ıve 2x, pozdˇeji 4x do roka. Proti tomu aktivnˇe vystoupili v´yrobci l´eˇciv, pˇredevˇs´ım MAFF (mezin´arodn´ı asociace farmaceutick´ych firem, dnes AIFP), kteˇr´ı si stˇeˇzovali na netransparentn´ı syst´em stanovov´an´ı cen a u ´hrad l´eˇciv, na nemoˇznost odvol´ an´ı proti rozˇ hodnut´ı a tak´e na to, ˇze ceny l´eˇciv jsou v Cesk´e republice dlouhodobˇe udrˇzov´ any na velmi n´ızk´e u ´rovni. V roce 2006 tehdejˇs´ı sen´ ator Jul´ınek spolu s dalˇs´ımi 25 sen´ atory ODS podali ´ u ´stavn´ı st´ıˇznost proti tzv. kategorizaˇcn´ı vyhl´ aˇsce. Ustavn´ ı soud vyhl´ aˇsku zruˇsil a v rozhodnut´ı stanovil, ˇze v´yrobci mus´ı m´ıt moˇznost odvol´ an´ı proti rozhodnut´ı o stanoven´ı u ´hrady l´eˇciv´eho pˇr´ıpravku. Ministerstvo zdravotnictv´ı, jiˇz pod veden´ım Tom´ aˇ se Jul´ınka, zaˇcalo poˇc´atkem roku 2007 pˇripravovat nov´y z´ akon o stanovov´ an´ı cen a u ´hrad l´eˇciv, kter´y mˇel naplnit rozhodnut´ı u ´stavn´ıho soudu a vytvoˇrit nov´y syst´em stanovov´ an´ı cen a u ´hrad l´eˇciv. ˇ Nov´y syst´em pˇripravovali n´amˇestci Marek Snajdr a Pavel Hroboˇ n. K n´ avrhu novely se sch´azela tak´e pracovn´ı skupina expert˚ u farmakoekonom˚ u, kter´ a vyjadˇrovala znepokojen´ı ´ nad pˇr´ıliˇsnou koncentrac´ı rozhodovac´ıch pravomoc´ı do rukou SUKLu – St´ atn´ıho u ´stavu pro kontrolu l´eˇciv, kter´y do t´e doby vykon´ aval pouze registraci l´eˇciv a st´ atn´ı odborn´y dozor, jako n´arodn´ı l´ekov´y org´an. V ˇcervenci 2007 ministerstvo zdravotnictv´ı rozhodlo, ˇze pr´ace na nov´em z´akonˇe ukonˇc´ı a ˇze polotovar nov´eho z´ akona bude pˇrilepen jako pozmˇen ˇ ovac´ı n´avrh k z´akonu 222 o stabilizaci veˇrejn´ych rozpoˇct˚ u – k tzv. Topol´ ankovˇe batohu“. Z´akon ” byl v srpnu 2007 vyrv´an z legislativn´ıho procesu z legislativn´ı rady vl´ ady. T´yden pˇred 2. ˇcten´ım z´akona, veˇcer ve 21.00 hod. ozn´ amil ministr Tom´ aˇs Jul´ınek koaliˇcn´ım poslanc˚ um, ˇze souˇc´ast´ı z´akona o stabilizaci veˇrejn´ych rozpoˇct˚ u bude jeˇstˇe ˇc´ ast o stanovov´ an´ı cen a u ´hrad l´eˇciv, a ˇze bude pˇrednesena jako pozmˇen ˇ ovac´ı n´ avrh poslance Topol´ anka. Po protestech, ˇze nen´ı moˇzn´e, aby se tak z´avaˇzn´ a a vysoce sloˇzit´ a problematika v rozsahu 18 stran vysoce sloˇzit´eho odborn´eho textu, kter´ a bezprostˇrednˇe ovlivˇ nuje 1/3 v´ydaj˚ u ze zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, tj. cca 60 - 70 mld. korun, stala pozmˇen ˇ ovac´ım n´ avrhem a ˇze se jedn´ a evidentnˇe o proti´ ustavn´ı legislativn´ı postup (pˇr´ılepek k z´ akonu), rozhodlo veden´ı poslaneck´eho klubu ˇ KDU-CSL, aby se z´akonem zab´yvala odborn´ a komise a aby text byl provˇeˇren pr´avn´ıkem legislativn´ı komise legislativn´ı rady vl´ ady. Pˇres vˇsechny n´ amitky a v´yhrady tehdejˇs´ı ministr 9

financ´ı Miroslav Kalousek zajistil vytiˇstˇen´ı vˇsech koaliˇcn´ıch pozmˇen ˇ ovac´ıch n´avrh˚ u v ˇ rozsahu 52 stran vˇcetnˇe v´yˇse uveden´e nejprobl´emovˇejˇs´ı ˇc´ asti. Odborn´ a komise KDU-CSL shledala pozmˇen ˇ ovac´ı n´avrh jako z´avadn´y s velk´ymi riziky pro syst´em zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı a nedoporuˇcila jeho pˇrijet´ı. Pot´e jeˇstˇe pr´ avn´ık legislativn´ı rady vl´ ady zjistil, ˇze text pˇredloˇzen´y poslanc˚ um obsahoval p˚ uvodn´ı znˇen´ı pˇredloˇzen´e na zaˇc´ atku do legislativn´ı rady vl´ ady, kter´e v˚ ubec neproˇslo ani pˇripom´ınkov´ym ˇr´ızen´ım. Po sdˇelen´ı tˇechto z´ avad a v´yhrad ministru Jul´ınkovi nakonec poslanec Tluchoˇ r ve snˇemovnˇe pˇri 2. ˇcten´ı u ´stnˇe naˇcetl cel´ych 13 stran dalˇs´ıho pozmˇen ˇ ovac´ıho n´avrhu k pozmˇen ˇ ovac´ımu n´ avrhu, kter´y jiˇz byl rozd´ an poslanc˚ um na lavice! Podobn´y postup poslaneck´a snˇemovna zˇrejmˇe do t´e doby nezaˇzila. Bohuˇzel tento legislativn´ı paskvil byl bez ˇr´adn´eho projedn´ an´ı a solidn´ı oponentury ve v´yboru prohlasov´an tˇesnou vˇetˇsinou 101 hlas˚ u. Dluˇzno podotknout, ˇze zcela mimo jak´ykoliv z´ ajem m´edi´ı a vˇetˇsiny poslanc˚ u, kteˇr´ı vedli v´alku o zanedbateln´e regulaˇcn´ı poplatky, aniˇz by vˇenovali pozornost tomuto velk´emu penˇezovodu. P˚ uvodn´ı z´ akon, kter´y zav´ adˇel regulaˇcn´ı poplatky se tak stal nosiˇcem pro z´asadn´ı zmˇeny v oblasti u ´hrad l´eˇciv, aby se k nim odborn´ a veˇrejnost a legislativn´ı rada vl´ady nemohla vyj´adˇrit! Zˇrejmˇe neexistuje civilizovan´ a zemˇe, kde by se takto sloˇzit´y z´akon s takov´ymi obrovsk´ymi dopady na syst´em zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı projedn´aval taˇ ´ kov´ymto netransparentn´ım zp˚ usobem. Rada poslanc˚ u i pr´ avn´ık˚ u oˇcek´ avala, ˇze Ustavn´ ı soud logicky mus´ı takov´yto pˇr´ılepek zruˇsit ve smyslu jiˇz dˇr´ıvˇejˇs´ıch obdobn´ych rozhodnut´ı. Nestalo se tak, coˇz vzbudilo obrovskou pochybnost v nestrannost rozhodov´ an´ı u ´stavn´ıch soudc˚ u v tomto konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe.“ Podle Hovorky nav´ıc ministrem Jul´ınkem deklarovan´e pˇredstavy o tom, jak protlaˇcen´y z´akon bude v´est ke sniˇzov´an´ı cen l´eˇciv, se v praxi uk´azaly jako neopodstatnˇen´e - n´aklady na l´eˇciva totiˇz naopak rostou, levnˇejˇs´ı pˇr´ıpravky jsou nahrazov´any draˇzˇs´ımi a existuj´ı-li k origin´aln´ımu l´eku mnohem levnˇejˇs´ı generika, jsou pˇresto obˇe skupiny plnˇe hrazeny ze zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı nam´ısto toho, aby doˇslo ke sn´ıˇzen´ı u ´ hrad origin´aln´ıho l´eku [2]: Jiˇz v roce 2007 experti upozorˇ novali, ˇze z´ akon d´ av´ a obrovsk´e kompetence do rukou SUKLu, ” resp. jeho ˇreditele, kter´y rozhoduje o 60-70 mld. korun ze zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı. Stejnˇe tak upozorˇ novali na obrovskou komplikovanost a tˇeˇzkop´ adnost nov´eho syst´emu. Oproti tomu ministerstvo zdravotnictv´ı schv´alen´ı tohoto nov´eho syst´emu referenˇcn´ıho stanovov´ an´ı cen a u ´hrad vyd´avalo za obrovsk´y u ´spˇech, kter´y umoˇzn´ı sn´ıˇzit n´ aklady na l´eˇciva. Ministr Jul´ınek sdˇeloval sv´e pˇredstavy, jak v´yrobci budou soutˇeˇzit o nejniˇzˇs´ı cenu, jak kaˇzd´y rok probˇehne revize l´eˇciv, kter´a sraz´ı v´yˇse u ´hrad l´eˇciv v kaˇzd´e referenˇcn´ı skupinˇe l´eˇciv. Dnes, 3,5 roku po u ´ˇcinnosti z´akona se ukazuje, ˇze n´ aklady na l´eˇciva strmˇe rostou, ˇze minim´ alnˇe u tˇretiny pˇr´ıpravk˚ u dosud neprobˇehla revize, tj. pˇrehodnocen´ı u ´hrad a ˇze tˇretina l´eˇciv m´ a dosud vysok´e u ´hrady nastaven´e jeˇstˇe v roce 2007, kter´e mus´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovny zbyteˇcnˇe platit. V z´ akonˇ e jsou napˇ r´ıklad takov´ e nesmysly, ˇ ze pˇ rehodnocen´ı u ´hrad je moˇ zn´ e udˇ elat dˇ r´ıve, ale mus´ı to pˇ rin´ est zdravotn´ım pojiˇ st’ovn´ am u ´sporu minim´ alnˇ e 50 milion˚ u korun, apod. Sloˇzit´ym zp˚ usobem stanoven´ a tzv. n´ akladov´ a efektivita, podle kter´e se posuzuj´ı r˚ uzn´a l´eˇciva pˇri rozhodov´ an´ı o v´yˇsi u ´hrad ze zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı v˚ ubec nebere v potaz pˇr´ınosy l´eˇciv, ale srovn´ av´ a pouze n´ aklady na l´eˇciva. St´ atn´ı u ´stav pro kontrolu l´eˇciv tak vlastnˇe jiˇz tˇret´ı rok poruˇsuje z´ akon, protoˇze kaˇzd´y rok mˇela probˇehnout u vˇsech l´eˇciv 10

revize referenˇcn´ıch skupin, tj. pˇrehodnocen´ı v´yˇse u ´hrad l´eˇciv. Z´ akon je tˇeˇzkop´ adn´y, syst´em umoˇzn ˇ uje v´yrobc˚ um opakovan´e u ´ˇcelov´e odvol´ av´ an´ı proti rozhodnut´ı a t´ım oddalov´ an´ı zmˇen u ´hrad. Z trhu miz´ı levnˇ ejˇ s´ı pˇ r´ıpravky a jsou nahrazov´ any drah´ ymi. Bˇ eˇ zn´ a je situace, kdy v pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze se objev´ı k origin´ aln´ımu l´ eku generick´ e l´ eky, pak nam´ısto okamˇ zit´ eho sn´ıˇ zen´ı u ´hrad origin´ aln´ıch l´ ek˚ u doch´ az´ı k tomu, ˇ ze vedle sebe existuj´ı origin´ aln´ı l´ ek a napˇ r´ıklad 3 generika a vˇ sechny tyto pˇ r´ıpravky maj´ı plnou u ´hradu ze zdravotn´ıho pojiˇ stˇ en´ı. Pˇ ritom registrace generick´ eho l´ eku mˇ ela pˇ rin´ est neprodlen´ e pˇ rehodnocen´ı u ´hrad v cel´ e referenˇ cn´ı skupinˇ e l´ eˇ civ a sn´ıˇ zen´ı u ´hrad i origin´ aln´ım l´ ek˚ um. V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u St´ atn´ı u ´stav pro kontrolu l´eˇciv vyd´av´a rozhodnut´ı nikoliv na z´ akladˇe z´ akona nebo vyhl´ aˇsky, ale z´ akladˇe vlastn´ıch vydan´ych smˇernic a opatˇren´ı nelegislativn´ı povahy, coˇz jeˇstˇe v´ıce komplikuje a znepˇrehledˇ nuje proces tvorby cen a u ´hrad l´eˇciv. Podle odhad˚ u odborn´ık˚ u, d´ıky tomuto ˇ spatn´ emu z´ akonu, vyd´ av´ a syst´ em zdravotn´ıho pojiˇ stˇ en´ı zbyteˇ cnˇ e v´ıce neˇ z 10 mld. korun roˇ cnˇ e.“ Hovorka rovnˇeˇz zmiˇ nuje snahu o podporu soukrom´eho byznysu s vakc´ınami ze strany vl´adn´ıch ˇcinitel˚ u z roku 2008 [2]: Od roku 2008 probˇehlo nˇekolik pokus˚ u o zmˇenu syst´emu, vˇetˇsinou se jednalo o zmˇeny k ” horˇs´ımu, napˇr´ıklad o pokus o prodlouˇzen´ı lh˚ ut pro revize na 3 roky, apod. Posledn´ı v´yraznˇejˇs´ı zmˇena probˇehla v r´amci tzv. Janotova bal´ıˇcku, a mˇela kompenzovat n´ ar˚ ust DPH jak´ymsi ploˇsn´ym sn´ıˇzen´ım u ´hrad. Do bal´ıˇcku bylo podivn´ym zp˚ usobem propaˇsov´ ano hrazen´ı vakc´ın proti pneumokok˚ um, ovˇsem pouze za podm´ınky, ˇze vakc´ıny budou hrazeny pˇr´ımo oˇckuj´ıc´ımi l´ekaˇri, kteˇr´ı tak musej´ı m´ıt ve vakc´ın´ ach v´ az´ any znaˇcn´e finanˇcn´ı prostˇredky. Podle v´ykladu a opatˇren´ı SUKLu nen´ı umoˇznˇeno, aby vakc´ıny mohly b´yt nakupov´ any v l´ek´ arn´ ach. Jedn´ a se tak o pokraˇ cov´ an´ı vl´ adn´ı podpory byznysu s vakc´ınami a o zˇ rejm´ y tlak na l´ ekaˇ re, aby oˇ ckov´ an´ı radˇ eji pˇ renechali novˇ e vznikaj´ıc´ım oˇ ckuj´ıc´ım centr˚ um soukrom´ ych firem. Ovˇsem nejvˇetˇs´ı obchodn´ı z´ amˇer“, kter´y se pokouˇseli prosadit nˇekteˇr´ı ” lid´e na ministerstvu zdravotnictv´ı, se tehdy jeˇstˇe podaˇrilo pˇrekazit. Jednalo se o povolen´ı moˇ znosti, aby zdravotn´ı pojiˇ st’ovny mohly hradit pˇ r´ımo distributor˚ um l´ eˇ civ´ e pˇ r´ıpravky bez toho, aby musely proj´ıt pˇ res l´ ek´ arny. Tuto ˇc´ ast se nakonec podaˇrilo z n´avrhu z´akona vypustit pozmˇen ˇ ovac´ım n´ avrhem. Tento n´ avrh byl do z´ akona propaˇsov´an u ´dajnˇe bez informov´an´ı ministrynˇe Jur´ askov´ e“. Sv˚ uj text Hovorka uzav´ır´a jasn´ym prohl´aˇsen´ım, ˇze i pˇres opakovan´e upozorˇ nov´an´ı ze strany odborn´e veˇrejnosti na neudrˇzitelnost souˇcasn´eho syst´emu u ´ hrad l´eˇciv z veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı nevyv´ıjelo Ministerstvo zdravotnictv´ı dostateˇcnou aktivitu k n´apravˇe a zmˇenˇe tohoto syst´emu, na kter´em, podle Hovorky, v´yznamnˇe profituj´ı farmaceutick´e firmy [2]: Na z´akladˇe upozornˇen´ı nˇekter´ych expert˚ u na neudrˇzitelnost souˇcasn´eho syst´emu kv˚ uli ne” ust´ale rostouc´ım v´ydaj˚ um na l´eˇciva z veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, jsem poˇz´ adal, aby se Podv´ybor pro ekonomiku ve zdravotnictv´ı Snˇemovny zab´yval nejvˇetˇs´ımi vadami st´ avaj´ıc´ıho 11

z´akona. Podv´ybor se seˇsel od podzimu 2009 do jara 2010 celkem 3x a pˇrestoˇze dostateˇcnˇe popsal nejv´aˇznˇejˇs´ı chyby v z´akonˇe a pˇrestoˇze byla v˚ ule z´ akon zmˇenit, ministerstvo zdravotnictv´ı neposkytlo potˇrebnou souˇcinnost a nepˇredloˇzilo navrˇzen´e zmˇeny v paragrafov´em znˇen´ı a t´ım zakonzervovalo ˇspatn´y z´akon aˇz do souˇcasn´e doby. Profit samozˇ rejmˇ e skl´ızej´ı ˇ farmaceutick´ e firmy ke ˇ skodˇ e n´ as vˇ sech. V Cesk´e republice se tak´e povoluj´ı u ´hrady ˇ a republika se tak ˇrady nov´ych origin´aln´ıch l´ek˚ u, bez solidn´ıho prok´ az´ an´ı u ´ˇcinnosti a Cesk´ st´av´a pokusnou laboratoˇr´ı pro zahraniˇcn´ı farmaceutick´e firmy za pen´ıze n´ as vˇsech. Takov´y luxus si vˇetˇsina vyspˇel´ych zem´ı nem˚ uˇze dovolit.“ Smutn´e je, ˇze souˇcasnˇe projedn´avan´ a novela z´ akona o veˇrejn´em zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, ” kter´a mˇela p˚ uvodnˇe nejvˇetˇs´ı chyby a penˇezovody v t´eto oblasti odstranit, byla obohacena o spoustu nepˇrijateln´ych ustanoven´ı, o dalˇs´ı nesouvisej´ıc´ı novely z´ akon˚ u a samotn´y text l´ekov´e ˇc´asti byl opˇet mˇenˇen na posledn´ı chv´ıli, tˇesnˇe pˇred jedn´ an´ım v´yboru snˇemovny“. ˇ ve tˇret´ım ˇcten´ı schv´alePoznamenejme, ˇze dne 21.6.2011 byla Poslaneckou snˇemovnou PCR na novela z´akona o veˇrejn´em zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı ˇc. 48/1997 Sb. (snˇemovn´ı tisk 325). Den ˇ a l´ekaˇrsk´a komora (d´ale CLK“) ˇ pˇred t´ımto schv´alen´ım dne 20.6.2011 pˇritom Cesk´ vyd´av´a ” prohl´aˇsen´ı (viz [3]) k t´e ˇc´asti novely zm´ınˇen´eho z´akona ˇc. 48/1997 Sb., kter´a se zab´yv´a l´eky. V tomto prohl´aˇsen´ı se mj. uv´ad´ı: Zbyteˇcnˇe vysok´e v´ydaje za l´eky a zdravotnick´e prostˇredky jsou jedn´ım z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u ” ekonomick´ych probl´em˚ u ˇcesk´eho zdravotnictv´ı.“ Ministerstvo zdravotnictv´ı st´ ale nezajistilo, aby St´ atn´ı u ´stav pro kontrolu ” ´ l´ eˇ civ (SUKL) dokonˇ cil revizi maxim´ aln´ıch cen a u ´hrad vˇ sech l´ ek˚ u, aˇckoliv mu platn´y z´akon ukl´ad´a tuto revizi prov´adˇet kaˇzdoroˇcnˇe, pˇriˇcemˇz poprv´e mˇela b´yt provedena jiˇz do konce roku 2008.“ ˇ pˇribliˇznˇe ˇctvrtinu veˇsker´ych v´ydaj˚ Celkov´e v´ydaje za l´eky tvoˇr´ı v CR u na zdravotnictv´ı a ” Ministerstvo zdravotnictv´ı odm´ıt´ a zˇ r´ıdit komisi pro farmakoekonomiku, kter´a by mˇela b´yt poradn´ım org´anem ministra zdravotnictv´ı.“ Ministerstvo za cel´ y rok nedok´ azalo pˇ ripravit z´ akon o cen´ ach a u ´hrad´ ach ” l´ ek˚ u a zdravotnick´ ych prostˇ redk˚ u, kter´ y by transparentn´ım zp˚ usobem tuto oblast reguloval.“ Zmˇeny navrhovan´e nyn´ı do z´akona ˇc. 48/1997 Sb. (snˇemovn´ı tisk 325 a pozmˇen ˇ ovac´ı ” n´avrh 325/3) pˇredstavuj´ı pouze poloviˇcat´e ˇreˇsen´ı a bohuˇzel v nˇekter´ych pˇr´ıpadech zakl´ adaj´ı riziko moˇ zn´ e korupce. Chaoticky vytv´ aˇren´y a nestandardn´ım zp˚ usobem schvalovan´y z´akon, kter´y nemˇela odborn´a veˇrejnost moˇznost pˇripom´ınkovat, m˚ uˇze v koneˇcn´em d˚ usledku nap´achat v´ıce ˇskody neˇz uˇzitku.“ ˇ Ve vyj´adˇren´ı CLK (viz [3]) se d´ale vyjmenov´avaj´ı pozitivn´ı, ambivalentn´ı a negativn´ı zmˇeny 12

ve zm´ınˇen´e novele (u kaˇzd´eho typu tˇri zmˇeny). Mezi ambivalentn´ı zmˇeny je zaˇrazen i tento text: Elektronick´ e aukce by mohly zaj´ımav´ ym zp˚ usobem pˇ rispˇ et ke sniˇ zov´ an´ı v´ yda” j˚ u za l´ eky, ale zp˚ usob navrˇ zen´ y Ministerstvem zdravotnictv´ı m˚ uˇ ze ekonomicky poˇ skodit ˇ ca ´st pacient˚ u a zakl´ ad´ a obrovsk´ e riziko z´ avaˇ zn´ e korupce. Proˇc?“ N´avrh na vyps´an´ı aukce m˚ uˇze podat zdravotn´ı pojiˇst’ovna, pˇriˇcemˇz z´ aleˇz´ı pouze na jej´ım ” uv´aˇzen´ı, zda tak uˇcin´ı. Jej´ı n´avrh posoud´ı Ministerstvo zdravotnictv´ı a teprve na z´akladˇe ´ jeho souhlasu St´atn´ı u ´stav pro kontrolu l´eˇciv (SUKL) elektronickou akci m˚ uˇze, ale tak´e nemus´ı vyhl´asit. Tedy u ´ˇredn´ıci tˇr´ı r˚ uzn´ych instituc´ı budou rozhodovat bez jasnˇe stanoven´ych krit´eri´ı, zda vyhl´as´ı aukci, jej´ımˇz v´ysledkem by mohlo b´yt sn´ıˇzen´ı zisku nˇekter´ych farmaceutick´ych firem a rozhodnut´ı o monopoln´ım postaven´ı v´yrobce jin´eho. Tˇ eˇ zko si pˇ redstavit korupci v´ıce nahr´ avaj´ıc´ı prostˇ red´ı. V´yrobce, kter´y nab´ıdne nejniˇzˇs´ı cenu l´eku, m´a z´ıskat na dobu 18 mˇes´ıc˚ u monopol na jeho plnou u ´hradu z pojiˇstˇen´ı, pˇriˇcemˇz je povinen zajistit nejm´enˇe 1 spotˇreby dan´eho l´eku. Ostatn´ı v´yrobci z´ıskaj´ı u ´hradu ve v´yˇsi pouh´ych 75 % t´eto nejniˇzˇs´ı ceny. V koneˇcn´em d˚ usledku tak aˇz 1 pacient˚ u m˚ uˇze na sv´e l´eky zbyteˇcnˇe dopl´acet. A v pˇr´ıpadˇe, ˇze v´ıtˇezn´a firma sv´e z´ avazky nespln´ı, pak hroz´ı z´ avaˇzn´e sn´ıˇzen´ı dostupnosti dan´eho l´eˇciva pro pacienty (v´ypadky na trhu).“ ˇ Mezi negativn´ı zmˇeny se pak ve v´yj´adˇren´ı CLK (viz [3]) uv´ad´ı mj. toto: ´ St´ atn´ı u ´stav pro kontrolu l´ eˇ civ (SUKL) jiˇ z nebude ze z´ akona povinen prov´ a” dˇ et revize cen a u ´hrad l´ ek˚ u kaˇ zdoroˇ cnˇ e, ale pouze jednou za 3 roky. Podle ´ z´akona by mˇel SUKL mimo tuto periodu prov´ adˇet tzv. zrychlen´e revize, pokud shled´a, ˇze ” by moˇzn´a u ´spora mohla dos´ahnout minim´ alnˇe 30 milion˚ u Kˇc“, pˇriˇcemˇz vˇsak nen´ı zˇrejm´e, ´ jak´ym zp˚ usobem SUKL v´yˇsi potenci´ aln´ı u ´spory zjist´ı. To znamen´ a, ˇze bud’ budou prov´adˇeny neofici´aln´ı revize na neˇcisto“, coˇz by pˇredstavovalo zbyteˇcnou pr´ aci pro u ´ˇredn´ıky, nebo v ” ´ horˇs´ım pˇr´ıpadˇe budou u ´ˇ redn´ıci SUKLu rozhodovat dle vlastn´ıho uv´ aˇ zen´ı, coˇ z nahr´ av´ a moˇ zn´ e korupci.“ Zruˇ sen´ı u ´hrady pro tzv. podp˚ urn´ e a doplˇ nkov´ e l´ eky. Definice tˇechto l´ek˚ u je ne” jasn´a. Ministerstvo zdravotnictv´ı jako pˇr´ıklady tˇechto l´ek˚ u uv´ adˇelo i takov´e l´eky, kter´e sice nemohou urˇcitou chorobu vyl´eˇcit, ale zm´ırˇ nuj´ı jej´ı pˇr´ıznaky a zlepˇsuj´ı kvalitu ˇzivota nemocn´ych. Realizace tohoto n´avrhu postihne zejm´ena seniory a tak´ e v tomto pˇ r´ıpadˇ e hroz´ı riziko pˇ resunu preskripce na l´ eky draˇ zˇ s´ı.“ D˚ ukazem, ˇze v´yˇse popsan´e n´avrhy nevedly k veˇrejnˇe prezentovan´ym c´ıl˚ um p´an˚ u Jul´ınka a spol. je skuteˇcnost, ˇze souˇcasn´y ministr zdravotnictv´ı Leoˇs Heger jiˇz pˇredloˇzil n´avrhy, kter´e by mˇely zajistit sn´ıˇzen´ı cen l´eˇciv (napˇr. [37]). Chceme vn´est do syst´emu poˇr´ adek,“ tak ” komentoval ministr Heger v srpnu roku 2011 snahu o vytvoˇren´ı katalogu cen l´ek˚ u, zdraˇ e republiky pak na sv´ych votnick´eho materi´alu a zdravotnick´e techniky [37]. Vl´ada Cesk´ ofici´aln´ıch str´ank´ach kvituje tuto ministrovu snahu prohl´aˇsen´ım s n´azvem Nov´y syst´em ” 13

zabr´an´ı korupci ve zdravotnictv´ı, uˇsetˇr´ı aˇz 5 miliard,“ coˇz je desetina z 50 miliard roˇcn´ıch v´ydaj˚ u, nad kter´ymi m´a ministerstvo pˇr´ımou kontrolu. Skuteˇcnost, ˇze l´eky jsou pˇredraˇzen´e, ˇ ’astn´y, kter´y na adresu ministra Hegera v lispˇriznal ostatnˇe i poslanec za ODS Boris St topadu 2010 ˇrekl [38]: Je odpovˇednost´ı souˇcasn´eho ministra zdravotnictv´ı, aby podm´ınky ” ceny stanovil a ceny l´ek˚ u sn´ıˇzil.“ Uˇciˇ nme pro dokreslen´ı uveden´eho jiˇz na tomto m´ıstˇe nˇekolik pozn´amek k jednomu z hlavn´ıch akt´er˚ u zmiˇ novan´ych v´yˇse (dalˇs´ı skuteˇcnosti lze naj´ıt v kapitole 4.1). Celosvˇetov´y farmaceutick´y gigant spoleˇcnost Pfizer, resp. jeho ˇcesk´a fili´alka Pfizer, spol. s r.o., upl´acel ˇ podle americk´ych vyˇsetˇrovatel˚ u v letech 2003 a 2004 v Cesku l´ekaˇre, l´ek´arn´ıky a u ´ˇredn´ıky ˇ ([49], [50]). Marek Snajdr pˇritom v roce 2003 do spoleˇcnosti Pfizer, spol. s r.o., nastoupil a pracoval v t´eto firmˇe aˇz do kvˇetna roku 2006, pˇriˇcemˇz podle [49] se vypracoval aˇz na pozici ˇs´efa vnˇejˇs´ıch vztah˚ u a podpory obchodu. Z v´yroˇcn´ıch zpr´av t´eto spoleˇcnosti lze mj. zjistit, ˇze zat´ımco v roce 2001 mˇela obrat ve v´yˇsi cca 738 milion˚ u korun a v roce 2002 cca 879 milion˚ u, pak v roce 2003 jej´ı obrat skokovˇe vzrostl na v´yˇsi cca 2 miliardy (konkr´etnˇe 2.057.375.000,- Kˇc), pˇriˇcemˇz u ´ daj za rok 2003 pˇredstavuje v´ysledek pouze za 11 mˇes´ıc˚ u, kdeˇzto u ´ daje z let 2002 a 2001 pˇredstavuj´ı v´ ysledek za 12 mˇes´ıc˚ u. Celkov´a skokov´a zmˇena za porovnateln´a obdob´ı stejn´e d´elky je tedy jeˇstˇe v´yraznˇejˇs´ı. V dalˇs´ıch letech r˚ ust trˇzeb pokraˇcoval: v roce 2004 trˇzby (za 12 mˇes´ıc˚ u) ˇcinily jiˇz pˇres 3 miliardy (konkr´etnˇe 3.347.151.000,- Kˇc), v roce 2005 pak t´emˇeˇc 4 miliardy (3.961.928.000,- Kˇc), podobnˇe jako v roce 2006 (o zhruba 200 milion˚ u v´ıce, neˇz v roce 2005). V dalˇs´ıch letech trˇzby rostly roˇcnˇe ˇ o nˇejak´ych 400, resp. 300 milion˚ u. Poznamenejme, ˇze ve firmˇe Pfizer, spol. s r.o., Snajdr skonˇcil v kvˇetnu roku 2006 a o tˇri mˇes´ıce pozdˇeji se stal n´amˇestkem ministra zdravotnictv´ı Tom´ aˇ se Jul´ınka [50]. Zat´ımco tedy trˇzby spoleˇcnosti Pfizer, spol. s r.o., v letech 2003 ˇ aˇz 2005 za pln´e p˚ usobnosti Marka Snajdra v t´eto firmˇe rostly v pr˚ umˇeru cca o miliardu ˇ roˇcnˇe, pak po opuˇstˇen´ı Snajdra t´eto firmy rostly za l´eta 2006 aˇz 2008 v pr˚ umˇeru jen o 300 milion˚ u roˇcnˇe. Upl´aceni byli podle [50] l´ekaˇri za pˇredepisov´an´ı l´ek˚ u uveden´e spoleˇcnosti pacient˚ um a u ´ˇredn´ıci za zajiˇstˇen´ı vyˇsˇs´ıch u ´ hrad pˇr´ıpravk˚ u firmy od st´atu a to formou nadstandardn´ıch benefit˚ u skryt´ych do sluˇzebn´ıch cest za vzdˇel´av´an´ım. Podle vyˇsetˇrovac´ı zpr´avy mˇeli l´ekaˇri jezdit pod rouˇskou kongres˚ u na dovolenou do Austr´alie, Hongkongu ˇci na lyˇze do rakousk´ych Alp. Jak se uv´ad´ı v [50], centr´ala firmy Pfizer z obav pˇred policejn´ım vyˇsetˇrov´an´ım radˇeji v USA zaplatila v pˇrepoˇctu v´ıce neˇz miliardovou pokutu, pˇriˇcemˇz ˇcesk´a poboˇcka se ˇ odm´ıt´a k pˇr´ıpadu vyjadˇrovat. S´am Snajdr pˇriznal, ˇze v dobˇe sv´eho p˚ usoben´ı ve firmˇe Pfizer, ˇ e l´ekaˇrsk´e komory spol. s r.o., pro tuto firmu loboval a to i u tehdejˇs´ıho prezidenta Cesk´ Davida Ratha stran zv´yˇsen´ı u ´ hrad st´atu za nˇekter´e l´eky dod´avan´e firmou Pfizer [50]: V m´e n´aplni pr´ace bylo setk´avat se s kaˇzd´ym, kdo v ˇcesk´em zdravotnictv´ı nˇeco znamen´a ” a pˇresvˇedˇcovat jej v z´ajmu firmy. To nen´ı nic neetick´eho a nekal´eho. David Rath byl preziˇ e l´ekaˇrsk´e komory a troufnu si ˇr´ıci, ˇze kaˇzd´y, kdo ve farmaceutick´em pr˚ dentem Cesk´ umyslu nˇekdy pracoval na vyˇsˇs´ı pozici, se s prezidentem l´ekaˇrsk´e, ale i l´ek´ arnick´e komory nˇekdy potkal v r´amci bˇeˇzn´e pracovn´ı agendy.“

14

2.2. Elektronick´ a zdravotn´ı kn´ıˇ zka IZIP Podle [28] je Elektronick´a zdravotn´ı kn´ıˇzka (IZIP| EZK) souhrn zdravotn´ıch informac´ı pacienta (vˇcetnˇe absolvovan´ych vyˇsetˇren´ı a pˇredepsan´ ych l´ek˚ u) v elektronick´e podobˇe pˇr´ıstupn´y 24 hodin dennˇe prostˇrednictv´ım internetu. Z´aroveˇ n je prostˇred´ım propojuj´ıc´ım poskytova’ tele zdravotn´ı p´eˇce, pacienty a zdravotn´ı pojiˇst ovny. Jej´ı veden´ı i zˇr´ızen´ı je zdarma pouze ˇ e republiky (d´ale VZP CR“). ˇ pro pojiˇstˇence Vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇstovny Cesk´ ” Podle [29] (resp. webu spoleˇcnosti IZIP, a.s., viz [28], d´ale jen IZIP“) mˇelo k 17. ˇr´ıjnu ” 2011 Elektronickou zdravotn´ı kn´ıˇzku 2 543 108 lid´ı; poˇcet pracovn´ık˚ u ve zdravotnictv´ı, veden´ych v Syst´emu IZIP, dosahoval 20 645 lid´ı. V pˇr´ıpadˇe zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı je toto ˇc´ıslo 8 614. Celkov´y poˇcet zdravotn´ıch z´aznam˚ u v Syst´emu IZIP se k dan´emu dni vyˇsplhal na 24 206 061. Poznamenejme, ˇze projekt elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP| EZK od poˇc´atku ˇ cca 1,8 mld. Kˇc. Vzhledem k sv´eho vzniku v roce 2001 do ˇr´ıjna 2011 st´al VZP CR mnoˇzstv´ı vloˇzen´ych prostˇredk˚ u a celkov´e nefunkˇcnosti syst´emu se dlouhodobˇe uvaˇzuje o ˇ a spoleˇcnost´ı IZIP jsou nav´ıc ps´any v´yraznˇe v nejeho zruˇsen´ı. Smlouvy mezi VZP CR ˇ - vyjma uhrazen´ı poˇrizovac´ıch n´aklad˚ ˇ spoleˇcnosti IZIP (o prospˇech VZP CR u plat´ı VZP CR dev´ıti zamˇestnanc´ıch!) kaˇzd´y mˇes´ıc ˇc´astku 20 mil. Kˇc za spr´avu syst´emu, i kdyˇz si l´ekaˇri pˇres ˇ a spoleˇcnost´ı projekt nevymˇen´ı jedinou informaci. P˚ uvodnˇe mˇely smlouvy mezi VZP CR IZIP konˇcit v roce 2015, nˇekter´e jsou prodlouˇzeny aˇz do roku 2017. Podle pˇredsedy spr´avn´ı ˇ poslance za ODS Marka Snajdra, ˇ rady VZP CR, m´a tento p˚ uvodn´ı z´avazek v roce 2011 a po dalˇs´ı roky do skonˇcen´ı platnosti p˚ uvodn´ıch smluv hodnotu 750 milion˚ u korun (viz ˇ [30]). Spr´avn´ı rada VZP CR se proto v listopadu 2011 rozhodla, ˇze pˇrevezme vˇetˇsinu ve spoleˇcnosti IZIP tak, aby mohla prosadit svoje z´ajmy a projekt elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek v roce 2012 ukonˇcit. Spoleˇcnost IZIP mezit´ım pˇrevedla autorsk´a pr´ava k veˇsker´emu softwaru elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP a prodala zm´ınˇen´y software ˇ a zav´azala se, ˇze bude od t´eto tuzemsk´e spoleˇcnosti (a jeˇstˇe jin´e spoleˇcnosti s´ıdl´ıc´ı v CR jin´e tuzemsk´e spoleˇcnosti) odeb´ırat sluˇzby do 1. ledna 2017. N´aslednˇe je zaloˇzena ˇsv´ycarsk´a ˇ ycarsk´e konfederace) je na mimoˇr´adn´e valn´e hromadˇe spoleˇcnost, jej´ıˇz jednatel (obˇcan Sv´ spoleˇcnosti IZIP zvolen ˇclenem dozorˇc´ı rady spoleˇcnosti IZIP. Na t´eto valn´e hromadˇe je ˇ z´ıskat vˇetˇsinov´y pod´ıl ve spoleˇcnosti IZIP ozn´amen z´amˇer minoritn´ıho akcion´aˇre VZP CR a souˇcasnˇe jsou na t´eto valn´e hromadˇe zmˇenˇeny stanovy spoleˇcnosti IZIP tak, ˇze vlastnictv´ı 51 % neumoˇzn ˇ uje rozhodovat o podstatn´ych vˇecech ve spoleˇcnosti IZIP. Vz´apˇet´ı jsou pˇred´any (zadarmo!) majoritn´ımi akcion´aˇri akcie spoleˇcnosti IZIP v´yˇse zm´ınˇen´e ˇsv´ycarsk´e ˇ kupuje cca 28 % akci´ı spoleˇcnosti IZIP od zm´ınˇen´e spoleˇcnosti. O dva dny pozdˇeji VZP CR ˇsv´ycarsk´e spoleˇcnosti a z´ısk´av´a tak (spolu s 5 % akci´ı, zakoupen´ych dˇr´ıve a cca 18 % akci´ı, zakoupen´ych pˇr´ımo od MUDr. Tom´aˇse Ml´adka soubˇeˇznˇe s n´akupem akci´ı od ˇsv´ycarsk´e spoleˇcnosti) celkem 51 % akci´ı spoleˇcnosti IZIP. Zb´yvaj´ıc´ıch 49 % akci´ı vlastn´ı i nad´ale ˇ a ˇsv´ycarskou spoleˇcnost´ı mj. zavazm´ınˇen´a ˇsv´ycarsk´a spoleˇcnost. Smlouva mezi VZP CR ˇ ˇze mus´ı investovat do (...) elektronick´eho pˇredepisov´ zuje VZP CR, an´ı l´ek˚ u“, coˇz nem´a se ” spoleˇcnost´ı IZIP ˇz´adnou zn´amou souvislost. ˇ dohodla se spoleˇcnosti IZIP o vypovˇezen´ı V polovinˇe listopadu 2011 se dle [30] VZP CR smlouvy se spoleˇcnost´ı IZIP. Neˇz smlouvy vyprˇs´ı, IZIP dostane dalˇs´ıch 150 milion˚ u korun 15

ˇ v listopadu 2011 pˇresvˇedˇceni, ˇze (bez DPH). Podle [30] byli ˇclenov´e spr´avn´ı rady VZP CR pˇredˇcasn´e ukonˇcen´ı smluv nebude znamenat sankce ani pˇr´ıpadnou arbitr´aˇz, o kter´e se spekuluje v souvislosti s t´ım, ˇze t´emˇeˇr polovinu spoleˇcnosti v listopadu 2011 drˇzela ˇsv´ycarsk´a firma eHI eHealth International. Od n´ı m´a akcie u ´ dajnˇe odkoupit softwarov´a spoleˇcnost Asseco Central Europe, a.s. Citujme [30]: ,Vych´azeli jsme z rad pr´avn´ık˚ u, ˇze by to nemˇelo znamenat dalˇs´ı n´ aklady. Ujistil n´as o tom ” i pan ˇreditel VZP Hor´ak,‘ ˇr´ık´a Rusnok s t´ım, ˇze povaˇzuje ˇreˇsen´ı s vyplacen´ım 150 milion˚ u za nejm´enˇe bolestiv´e.“ ,Touto ˇc´astku by to mˇelo skonˇcit. Arbitr´ aˇz by nemˇela hrozit, protoˇze pokud v´ım, tak zbyl´y ” pod´ıl akci´ı zat´ım nikdo nekoupil. A aˇz se tak stane, bude je kupovat uˇz s t´ım, ˇze existuje z´avazek v podobˇe dohody o vypovˇezen´ı smluv,‘ m´ın´ı ˇclenka spr´ avn´ı rady VZP, poslankynˇe za TOP 09 Patricie Kotal´ıkov´a.“ Podle Kotal´ıkov´e nebude ani probl´em s autorsk´ymi pr´avy na software elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek, vlastnˇen´ych tuzemskou spoleˇcnost´ı [30]: Nav´ıc audit, kter´y v pondˇel´ı spr´avn´ı rada pojiˇst’ovny projedn´ avala, uk´ azal, ˇze spoleˇcnost ” IZIP v srpnu prodala autorsk´a pr´ava na elektronick´e kn´ıˇzky akciovce UNIQSOL. V jej´ıch org´anech pˇritom figuruj´ı stejn´ı lid´e jako v IZIP. Spr´ avn´ı rada v pondˇel´ı uloˇzila ˇrediteli VZP, aby zajistil vr´acen´ı autorsk´ych pr´ av k IZIP. Jak konkr´etnˇe chce postupovat, pojiˇst’ovna nesdˇelila.“ ,Dalˇs´ı n´aklady s pˇriveden´ım autorsk´ych pr´ av zpˇet by hrozit nemˇely,‘ je pˇresvˇedˇcena Ko” tal´ıkov´a s t´ım, ˇze jde o nastolen´ı p˚ uvodn´ıho stavu. ,VZP kupovala akcie IZIP s t´ım, ˇze tam autorsk´a pr´ava jsou. Audit pot´e zjistil, ˇze uˇz byla vyvedena,‘ je pˇresvˇedˇcena Kotal´ıkov´a.“ ˇ Jan Mates z Pr´avnick´e fakulty Podle [31] uvedl k rozhodovac´ım pravomocem VZP CR Univerzity Karlovy v Praze v listopadu 2011 toto: VZP v tuto chv´ıli nem´a ˇz´adnou kontrolu nad IZIP a nem´ a ani s´ılu na valn´e hromadˇe ” prosadit jak´ekoliv zmˇeny.“ ˇ ˇ MUDr. Pavel Hor´ak, CSc., MBA se k tomu vyj´adˇril v listopadu 2011 Reditel VZP CR takto [31]: Neust´ale z´ısk´av´ame vˇetˇs´ı a vˇetˇs´ı vliv, ted’ m´ ame 51 procent. Moˇznost v´ypovˇed´ı smluv by ” mˇela b´yt pˇr´ıˇst´ı rok v ˇcervnu, pak budeme moci jak´ekoli smlouvy vypovˇedˇet. Naˇs´ım c´ılem je m´ıt plnou kontrolu i nad dceˇrin´ymi spoleˇcnostmi. Smˇeˇrujeme k tomu postupn´ymi kroky.“ Poznamenejme k cel´e kauze jeˇstˇe nˇekolik postˇreh˚ u, kter´e dokresl´ı celou ˇradu absurdit cel´eho ˇ projektu. Tak napˇr´ıklad: v dubnu mˇel zaˇc´ıt na z´akladˇe rozhodnut´ı VZP CR pilotn´ı pro” 16

jekt“, kter´y mˇel po dobu jednoho roku testovat provoz a Elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek ˇ ˇ Pavel Hor´ak k tomu v lednu IZIP ve vybran´ych zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch. Reditel VZP CR 2011 dodal (viz [32]): V´ysledkem mus´ı b´yt d˚ ukaz, ˇze pen´ıze, kter´e se t´ım uˇsetˇr´ı, pˇrevyˇsuj´ı n´ aklady na provozov´an´ı ” syst´emu.“ ˇ se v Samotn´e testov´an´ı zaˇcalo s pˇetimˇes´ıˇcn´ım zpoˇzdˇen´ım a Ministerstvo zdravotnictv´ı CR tiskov´e zpr´avˇe ze ˇr´ıjna 2011 k zm´ınˇen´emu pilotn´ımu projektu vyj´adˇrilo takto [33]: V r´amci pilotn´ıho projektu je tˇreba doloˇzit, ˇze je projekt schopen generovat u ´spory a zv´yˇsit ” efekt kvality poskytovan´e p´eˇce. Pokud by projekt kvality neprok´ azal, je tˇreba jej pˇrehodnotit, pˇr´ıpadnˇe zcela zastavit.“ Po deseti letech proinvestov´ an´ı 1,8 mld. Kˇ c do Elektronick´ ych zdravotn´ıch kn´ıˇ zek IZIP (z toho 20 mil. Kˇ c mˇ es´ıˇ cnˇ e za jejich provoz) se pilotnˇ e testuje (nikoli poprv´ e), zda je v˚ ubec syst´ em smyslupln´ y a zda skuteˇ cnˇ e pˇ rinese ty u ´spory, kv˚ uli kter´ ym se cel´ y projekt elektronick´ ych zdravotn´ıch kn´ıˇ zek vytvoˇ ril. Kaˇ zd´ y soudn´ yˇ clovˇ ek pˇ ritom v´ı, ˇ ze pilotnˇ e testovat m´ a opodstatnˇ en´ı na sam´ em poˇ c´ atku ve f´ azi projektov´ an´ı d´ıla a pˇ red jeho plnou realizac´ı. O smysluplnosti a promyˇslenosti cel´eho projektu Elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP svˇedˇc´ı skuteˇcnost, o kter´e se m´edia v˚ ubec nezmiˇ nuj´ı. Jedn´a se o odpovˇed’ na n´asleduj´ıc´ı ˇ ot´azku, kter´a dle naˇsich informac´ı byla v roce 2011 poloˇzena veden´ı VZP CR: ”

Je z´ aznam v elektronick´ e zdravotn´ı kn´ıˇ zce pr´ avnˇ e z´ avazn´ ym dokumentem?“

V souˇ casn´ e dobˇ e (´ unor 2012) je odpovˇ ed’ na tuto ot´ azku z´ aporn´ a. Doposud je za z´ aznamy o pacientovi plnˇ e odpovˇ edn´ y jeho oˇ setˇ ruj´ıc´ı l´ ekaˇ r, kter´ y vede o pacientovi l´ ekaˇ rsk´ e z´ aznamy. Za chybnˇ e zvolen´ y l´ ekaˇ rsk´ y postup na z´ akladˇ e chybn´ eho z´ aznamu v evidenci pacienta zodpov´ıd´ a se vˇ semi trestnˇ e-pr´ avn´ımy n´ asledky oˇ setˇ ruj´ıc´ı l´ ekaˇ r, tj. osoba, kter´ a chybn´ y z´ aznam provedla. Spoleˇ cnost IZIP vˇ sak za z´ aznamy v informaˇ cn´ım syst´ emu Elektronick´ ych zdravotn´ıch kn´ıˇ zek IZIP nenese pr´ avn´ı odpovˇ ednost a nenese ji ani oˇ setˇ ruj´ıc´ı l´ ekaˇ r, kter´ y z´ aznamy do syst´ emu vloˇ zil, nebot’ nem´ a plnou kontrolu nad uchov´ av´ an´ım z´ aznam˚ u v syst´ emu, kter´ y spravuje IZIP! Uˇciˇ nme jeˇstˇe nˇekolik pozn´amek k person´aln´ımu obsazen´ı ve spoleˇcnosti IZIP. Podle [34] projekt elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek vymysleli a spoleˇcnost IZIP zaloˇzili tehdejˇs´ı ˇ kontroluje) za ODS nynˇejˇs´ı euˇclenov´e poslaneck´eho zdravotn´ıho v´yboru (kter´y VZP CR roposlanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzk´y. M. Cabrnoch dokonce figuroval v jej´ı ˇ smlouvu bez spr´avn´ı radˇe. Na Elektronickou zdravotn´ı kn´ıˇzku IZIP dostali od VZP CR v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı. Citujme [35]: 17

Velk´y audit, kter´y si zadala Vˇseobecn´ a zdravotn´ı pojiˇst’ovna, mimo jin´e uk´ azal, ˇze majitel´e ” firmy IZIP pˇrevedli 1. srpna autorsk´ a pr´ ava ke zdravotn´ım kn´ıˇzk´ am na spoleˇcnost UNIQSOL. V jej´ım pˇredstavenstvu sed´ı i Jiˇr´ı Paˇsek, ˇreditel firmy IZIP.“ Jen od letoˇsn´ıho ˇcervence do z´aˇr´ı totiˇz spoleˇcnost IZIP uzavˇrela nˇekolik smluv, kter´ymi ” se zav´azala odeb´ırat sluˇzby od firem MD Acces a UNIQSOL. A to aˇz do roku 2017... Obˇe spoleˇcnosti - MD Access a UNIQSOL - maj´ı akcie na majitele, tedy nejasn´eho vlastn´ıka. V dozorˇc´ıch rad´ach a pˇredstavenstvech se vˇsak objevuj´ı stejn´ a jm´ena jako v org´ anech IZIP. Do MD Access pˇritom z IZIP odteklo jen letos 66,5 milionu korun, do druh´e jmenovan´e firmy v´ıce neˇz 21 milion˚ u. O t´e pˇritom aˇz do auditu nebylo slyˇset.“ Pouˇcn´e je v souvislosti s rol´ı v´yˇse zm´ınˇen´ych europoslanc˚ u ODS Milana Cabrnocha a Miroslava Ouzk´eho citovat [34]: Majoritn´ı pod´ıl 51 procent drˇz´ı VZP v IZIP od srpna. Jenˇze 49 procent IZIPu ale vlastn´ı ” ˇsv´ycarsk´a firma eHI eHealth International. Kdyby VZP chtˇela projekt IZIP stopnout, mus´ı m´ıt souhlas t´eto firmy. Jinak by hrozilo riziko arbitr´ aˇze.“ A jak ˇsv´ycarsk´a firma k akci´ım IZIPu pˇriˇsla? Zakladatel´e IZIP, europoslanci Cabr” noch a Ouzk´ y, m´ısto aby sv´ e akcie prodali zpˇ et VZP, pˇ renechali je pr´ avˇ e eHI eHealth International, podle Cabrnocha zadarmo. Oba europoslanci tak´ e ˇ tvrd´ı, ˇ ze sv´ e akcie pˇ redali Sv´ ycar˚ um proto, aby projekt nemohl b´ yt zastaven... Dnes IZIP stoj´ı pojiˇst’ovnu minim´alnˇe dvacet milion˚ u mˇes´ıˇcnˇe. Kde ˇc´ ast penˇez skonˇc´ı, je nejasn´e. ,Pˇristoupil jsem na pˇred´an´ı akci´ı firmˇe, kter´ a je ochotna garantovat, ˇze smluvnˇe zav´aˇze VZP k tomu, ˇze to bude d´al rozv´ıjet, to si mysl´ım, ˇze je hodnˇe d˚ uleˇzit´e,‘ domn´ıv´a se Cabrnoch.“ ˇ p´atrali, co je spoleˇcnost eHI eHealth International zaˇc. Podle v´ypisu ze Report´eˇri CT ” ˇsv´ycarsk´eho obchodn´ıho rejstˇr´ıku byla firma zaloˇzena pˇred p´ ar t´ydny, na konci srpna, s minim´aln´ım povinn´ym vkladem 100 tis´ıc ˇsv´ycarsk´ych frank˚ u a jedin´ym ˇclenem pˇredstavenstva, ˇ ycarsku. Erwinem Zurfluhem. Ten figuruje z´aroveˇ n v dalˇs´ıch 36 spoleˇcnostech jenom ve Sv´ Samotn´a eHI eHealth International s´ıdl´ı v Curychu na prestiˇzn´ı adrese Bellevue place 5, ovˇsem nem´a ani telefonn´ı ˇc´ıslo, ani mail, fax nebo webov´e str´ anky. Jako pˇredmˇet sv´eho podnik´an´ı m´a uvedeno spr´ava, drˇzen´ı a pˇreprodej majetku.“ Europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzk´y, maj´ıc´ı reprezentovat z´ajmy st´atu, dˇelaj´ı vˇse pro to, aby st´at poˇskodili. K dokreslen´ı z´avaˇzn´ych krok˚ u a postup˚ u obou stran, zmiˇ novan´ych v´yˇse, uv´ad´ıme pˇrehledovˇe nˇekter´e skuteˇcnosti z posledn´ı doby: ˇ vy• 19.4.2010. Spr´avn´ı rada schv´alila usnesen´ı, ve kter´em uloˇzila ˇrediteli VZP CR jednat podm´ınky poˇr´ızen´ı 35 % akcii IZIP, a.s.

18

ˇ ˇ tvrd´ı, ˇze VZP CR ˇ vlastn´ı 5 % akcii IZIP, a.s., a k tomu • 8.9.2010. Reditel VZP CR 30 % hlasovac´ıch pr´av (za 120 tis. Kˇc) a z´aroveˇ n uv´ad´ı, ˇze do rozvoje IZIPu VZP ˇ investovala od jeho poˇc´atku cca 300 mil. Kˇc. Nejm´enˇe od z´ ˇ CR aˇr´ı 2010 je VZP CR ˇ akcion´aˇrem IZIP, a.s., dle ˇreditele VZP CR dokonce s 35 % hlasovac´ıch pr´av. M´a tedy pr´avo kontrolovat chod i hospodaˇren´ı spoleˇcnosti IZIP, a.s., vˇcetnˇe smluvn´ıch vztah˚ u se subdodavateli. Kdo jsou ostatn´ı akcion´ aˇri se pr´y ale ˇreditel Hor´ ak dle sv´ych slov nikdy nezaj´ımal“. ” • 31.1.2011. Spr´avn´ı rada souhlas´ı s proveden´ım pilotn´ıho projektu ve dvou kraj´ıch ˇ s c´ılem ovˇeˇrit pˇredpokl´adan´e pˇr´ınosy a n´aklady projektu. Spr´avn´ı rada bere na CR ˇ o aktu´aln´ım stavu o majetkov´e u ˇ vˇedom´ı informaci ˇreditele VZP CR ´ˇcasti VZP CR ˇ jednat a zajistit pro VZP CR ˇ ve spoleˇcnosti IZIP, a.s., a ukl´ad´a ˇrediteli VZP CR majoritn´ı pod´ıl ve spoleˇcnosti IZIP, a.s., a to na principu nomin´aln´ı ceny akci´ı, tj. za symbolickou cenu“. ” ˇ do zah´ajen´ı pilotn´ıho projektu • 30.5.2011. Spr´avn´ı rada ukl´ad´a ˇrediteli VZP CR ˇ ve spoleˇcnosti IZIP, a.s., Akord 2G (1.7.2011) z´ıskat minim´alnˇe 51 % pod´ıl VZP CR a to za symbolickou cenu. • 30.6.2011. V s´ıdle IZIP, a.s., se kon´a ˇr´adn´a valn´a hromada spoleˇcnosti. Za akcion´aˇre ˇ ska, Smutn´y JUDr. Jaroslav Srb (1002 akci´ı), za je pˇr´ıtomen advok´at AK C´ısaˇr, Ceˇ ˇ pak pˇr´ıtomen MUDr. Pavel Hor´ak, CSc., MBA. Jedn´an´ı byl pˇr´ıtomen jeˇstˇe VZP CR dalˇs´ı advok´at z t´eˇze AK, Mgr. Martin Doleˇzal. Na programu VH byla zpr´ava pˇredstavenstva o v´ysledc´ıch za rok 2010 a schv´alen´ı ˇ ˇ se nijak nezm´ınil o u u ´ˇcetn´ı uz´avˇerky za rok 2010. Reditel VZP CR ´ kolu, kter´y mu ˇ uloˇzila spr´avn´ı rada VZP CR, tj. do 1.7.2011 z´ıskat minim´alnˇe 51 % pod´ıl. Valn´a hromada tak skonˇcila po 30 minut´ach v 15:30 hodin. • ˇ cervenec, srpen 2011 IZIP, a.s., pˇrijal fakturu ˇc. 100693 od person´alnˇe propojen´e spoleˇcnosti MD Access, a.s., na ˇc´astku 64 mil. Kˇc, ke kter´e nebyl dle auditu pˇredloˇzen rozpis poskytnut´ych sluˇzeb. Dalˇs´ı v´yznamn´e poloˇzky zachycen´e v ˇcervnu, ˇcervenci, srpnu a v z´aˇr´ı 2011 souvisely se spoleˇcnost´ı UNIQSOL, a.s. - celkov´a ˇc´astka 21.400.000,- Kˇc. Z´aroveˇ n doˇslo v srpnu a v z´aˇr´ı k v´yrazn´emu n´ar˚ ustu mzdov´ych n´aklad˚ u (na dvojn´asobek v srpnu a trojn´asobek v z´aˇr´ı). (...) v obdob´ı ˇcervenec - z´aˇr´ı ” se IZIP, a.s., zav´azal odeb´ırat po dobu do 1. ledna 2017 ˇcetn´e sluˇzby od spoleˇcnost´ı UNIQSOL, a.s., a MD Access, a.s.“ • 1.8.2011 Uzavˇreny tˇri smlouvy s UNIQSOL, a.s., ze kter´ych vypl´yv´a, ˇze poˇc´ınaje 1. srpnem 2011 se nositelem autorsk´ych pr´av k veˇsker´ym zmˇen´am Syst´emu IZIP i k Port´alu VZP po tomto datu st´av´a spoleˇcnost UNIQSOL, a.s. • 1.8.2011 Prodej software Port´al VZP“ propojen´e spoleˇcnosti UNIQSOL, a.s., pod” loˇzen´y licenˇcn´ı smlouvou k autorsk´emu d´ılu ze dne 1.8.2011.

19

• 18.8.2011 Seps´any zakl´adac´ı listiny spoleˇcnosti eHI eHealth International se s´ıdlem Bellevueplatz 5, 8001 Z¨ urich. Jednatelem se form´alnˇe st´av´a najat´a osoba (Erwin Zurfluh), ale za spoleˇcnost pozdˇeji jedn´a ˇsv´ycarsk´y pr´avn´ık Thomas Ladner. • 18.8.2011 V dobˇe od 14:00 do 15:45 se konala na ˇz´adost spoleˇcnosti IZIP, a.s., v s´ıdle spoleˇcnosti mimoˇr´adn´a valn´a hromada. Za akcion´aˇre byl pˇr´ıtomen pouze ˇ ˇreditel Hor´ak (5 % akci´ı), drˇzitel´e zbyl´ych 95 % akci´ı z˚ z´astupce VZP CR ustali opˇet ˇ ska, Smutn´y. Na programu skryt´ı za najat´ym pr´avn´ıkem JUDr. Srbem z AK C´ısaˇr, Ceˇ mimoˇr´adn´e valn´e hromady byly n´asleduj´ıc´ı body: ˇ Hor´ak sezn´amil u – Bod 3: z´astupce VZP CR ´ˇcastn´ıky valn´e hromady s poˇzadavkem ˇ minoritn´ıho akcion´aˇre, kter´ym je VZP CR, na z´ısk´an´ı vˇetˇsinov´eho pod´ılu. Pˇr´ıˇ z´ıskat vˇetˇsinov´y pod´ıl tomn´ı akcion´aˇri d´ale diskutovali nad z´amˇerem VZP CR v IZIP, a.s., (dle z´apisu z valn´e hromady byl z akcion´aˇr˚ u pˇr´ıtomen pouze ˇreditel Hor´ak, ostatn´ı zastupoval jeden advok´at, kter´y jen obt´ıˇznˇe mohl diskutovat za skuteˇcn´e akcion´aˇre). Valn´a hromada vzala zpr´avu minoritn´ıho akcion´aˇre na vˇedom´ı. (Proˇc ˇreditel Hor´ak neinformoval o z´amˇeru, o kter´em vˇedˇel od ledna a posl´eze od 31.5.2011 jiˇz na ˇcervnov´e valn´e hromadˇe, nelze vysvˇetlit.) – Bod 4: volba ˇsv´ycarsk´eho obˇcana, pr´avn´ıka Thomase Ladnera, ˇclenem dozorˇc´ı rady IZIP, a.s. (tato osoba pozdˇeji jedn´a na z´akladˇe pln´e moci za nezn´amou spoleˇcnost eHI eHealth International). Osobnˇe se s n´ım ˇreditel Hor´ak nesetkal. ˇ o pod– Bod 5: zmˇeny stanov tak, aby ani po z´ısk´an´ı 51 % nemohla VZP CR statn´ych vˇecech rozhodovat. Byla zv´yˇsena hranice poˇctu potˇrebn´ych hlas˚ u k rozhodov´an´ı z p˚ uvodn´ıch 20 % (poˇzadov´ana 2/3 vˇetˇsina za pˇr´ıtomnosti aleˇ spoˇ n 30 % akcion´aˇr˚ u) na 66,7 % (novˇe 2/3 vˇetˇsina ze VSECH vydan´ych, nejen pˇr´ıtomn´ych akcion´aˇr˚ u). Usn´aˇsen´ıschopnost se zvyˇsuje z 30 % na 60 %. V z´apise na str.9 se uv´ad´ı, ˇze 95 % akci´ı IZIP, a.s., je 18.8.2011 v u ´ schovˇe u AK ˇ ska, Smutn´y (jsou mezi nimi napˇr. i akcie ˇc. 600-1140, kter´e o t´yden pozdˇeji C´ısaˇr, Ceˇ ˇ MUDr. Tom´aˇs Ml´adek). prodal pˇr´ımo VZP CR • 23.8.2011 Spoleˇcnost eHI eHealth International registrov´ana do obchodn´ıho rejstˇr´ıku ˇ ycarsk´e konfederace. Dle pozdˇejˇs´ıch prohl´aˇsen´ı b´yval´ych akcion´aˇr˚ Sv´ u Cabrnocha, Ouzk´eho, ale i Hor´aka ˇci Paˇska, byly t´eto spoleˇcnosti pˇred´any akcie IZIP, a.s. (na majitele v listinn´e podobˇe). Dle zveˇrejnˇen´ych informac´ı se maj´ı akcie nach´azet ve ˇ ycarsku. Sv´ • 24.8.2011 Tom´aˇs Stanˇek struˇcnˇe informoval o vstupu majoritn´ıho akcion´aˇre do spoleˇcnosti IZIP, a.s. • 25.8.2011 Podeps´ana Smlouva o u ´ platn´em pˇrevodu cenn´ych pap´ır˚ u mezi eHI eHealth International AG (za n´ıˇz jedn´a ˇclen dozorˇc´ı rady IZIP, a.s., ˇsv´ycarsk´y obˇcan Thomas ˇ za n´ıˇz jedn´a ˇreditel Hor´ak, t´ykaj´ıc´ıc se 693 akci´ı (28,875 %). Za Ladner) a VZP CR, ˇsv´ycarskou“ spoleˇcnost podepsal smlouvu Thomas Ladner, ale s ˇreditelem Hor´akem ” 20

ˇ ˇze mus´ı investovat se opˇet osobnˇe dosud nesetkal. Smlouva mj. zavazuje VZP CR, ” do ... elektronick´eho pˇredepisov´ an´ı l´ek˚ u“, coˇz nem´a se spoleˇcnost´ı IZIP, a.s, ˇz´adnou zn´amou souvislost. ˇ pr´avo v´ykonu hlasovac´ıch pr´av spojen´ych s vlastnictv´ım Smlouva sice d´av´a VZP CR 51 % akci´ı, ale s ohledem na u ´ˇcelovou zmˇenu stanov o t´yden dˇr´ıve se stala majorita vlastnictv´ı 51 % akci´ı nicotnou. Dle smlouvy i pozdˇejˇs´ıho prohl´aˇsen´ı ˇreditele Hor´aka jsou akcie (minim´alnˇe 46 % akci´ı, tedy vˇcetnˇe akci´ı b´ yval´eho majitele Ml´adka) opˇet ˇ zpˇet v advok´atn´ı u ´ schovnˇe AK C´ısaˇr, Ceˇska, Smutn´y. • 25.8.2011 V 11:27 oznamuje ˇreditel spoleˇcnosti IZIP, a.s., Jiˇr´ı Paˇsek sv´ym zamˇestˇ (Hor´ak, Veverkov´a, Rod, Bek, Dvoˇr´ak, Maxa) nanc˚ um a v kopii veden´ı VZP CR vstup majoritn´ıho akcion´aˇre do spoleˇcnosti IZIP, a.s., kter´ym je od tohoto dne VZP ˇ s 51 % majetkov´ym pod´ılem. Reditel ˇ CR Paˇsek d´ale oznamuje vstup zahraniˇcn´ıho strategick´eho investora, kter´ym je ˇsv´ycarsk´a spoleˇcnost eHI eHealth International a.g. se s´ıdlem v Zurichu, drˇz´ıc´ı 49 % majetkov´eho pod´ılu spoleˇcnosti IZIP, a.s. ˇ nebyly jej´ı ˇclenov´e informov´ani o tom, • 29.8.2011 Na jedn´an´ı spr´avn´ı rady VZP CR ˇze ˇreditel Hor´ak provedl n´akup akci´ı pˇres v´yˇse zm´ınˇenou ˇsv´ycarskou spoleˇcnost, ani o tom, ˇze mimoˇr´adn´a valn´a hromada spoleˇcnosti IZIP, a.s., za u ´ˇcasti ˇreditele Hor´aka zmˇenila u ´ˇcelovˇe stanovy tak, aby ani vlastnictv´ı 51 % akci´ı ned´avala spoleˇcnosti VZP ˇ moˇznost rozhodovat o z´asadn´ıch ot´azk´ach. CR Uzavˇreme tuto kapitolu nˇekter´ymi pozn´amkami. Na z´akladˇe rozs´ahl´ych operac´ı ze strany veden´ı spoleˇcnosti IZIP vedouc´ıch k vyv´adˇen´ı veˇsker´ych aktiv (finanˇcn´ıch i nehmotn´ych, tj. pr´av) mimo spoleˇcnost IZIP v dobˇe pˇred z´ısk´an´ım ofici´aln´ı informace o poˇzadavku ˇ na z´ısk´an´ı majoritn´ıho pod´ılu ve spoleˇcnosti IZIP lze vyslovit spr´avn´ı rady VZP CR ˇ bylo neform´alnˇe ind˚ uvodn´e podezˇren´ı, ˇze veden´ı spoleˇcnosti IZIP o z´amˇeru VZP CR formov´ano dlouho pˇred ofici´aln´ım ozn´amen´ım zm´ınˇen´eho z´amˇeru, pravdˇepodobnˇe jiˇz tˇesnˇe ˇ ˇ po kvˇetnov´em zased´an´ı spr´avn´ı rady VZP CR. Reditel Hor´ak tak nepochybnˇe umoˇznil, aby v dobˇe n´akupu akci´ı (pˇres zahraniˇcn´ıho zprostˇredkovatele) byla spoleˇcnost IZIP tune” lov´ana“. Pˇredmˇetnou smlouvu uzavˇrel ˇreditel Hor´ak bez vˇedom´ı spr´avn´ı rady dne 25.8.2011 s nezn´amou spoleˇcnost´ı form´alnˇe existuj´ıc´ı dva pracovn´ı dny (do rejstˇr´ıku byla zaps´ana dne 23.8.2011). Na smlouvˇe je pak origin´aln´ı podpis ˇsv´ycarsk´eho pr´avn´ıka zvolen´eho o t´yden ˇ dˇr´ıve (dne 18.8.2011) do dozorˇc´ı rady IZIP za u ´ˇcasti ˇreditele VZP CR, kter´y se ale s dotyˇcn´ym pr´avn´ıkem osobnˇe setkal aˇz o dva mˇes´ıce pozdˇeji (v ˇr´ıjnu 2011). Nab´ız´ı se tedy hypot´eza, ˇze ˇreditel Hor´ak mohl jednat bud’ z vlastn´ıho rozhodnut´ı, ˇci z rozhodnut´ı jin´ych ˇ osob, ve shodˇe s majiteli spoleˇcnosti IZIP proti z´ajm˚ um VZP CR, kterou ˇr´ıd´ı a kter´a spravuje t´emˇeˇr 150 mld. Kˇc veˇrejn´ych prostˇredk˚ u roˇcnˇe. ˇ tj. na Zb´yv´a okomentovat a rozv´est, jak´e osoby mohou b´yt v pozad´ı“ ˇr´ızen´ı VZP CR, ” ˇ pr´avn´ı ˇci jin´e kroky. Z veˇrejn´ych i z neveˇrejn´ych pokyny jak´ych osob ˇcin´ı veden´ı VZP CR ˇ je pˇredseda zdroj˚ u jednoznaˇcnˇe plyne, ˇze hlavn´ım hybatelem a vl´adcem“ ve VZP CR ” ˇ ˇ spr´avn´ı rady VZP CR Bc. Marek Snajdr, resprezentuj´ıc´ı z´ajmy ODS. Podle neveˇrejn´ych ˇ zdroj˚ u M. Snajdr dlouhodobˇe ˇr´ıdil“ ˇci ˇr´ıd´ı“ ˇreditele Hor´aka, pˇriˇcemˇz v posledn´ı dobˇe ˇcin´ı ” ” 21

ˇ n´amˇestkynˇe ˇreditele pro zdravotn´ı nˇekter´e podepisovac´ı a rozhodovac´ı u ´ kony ve VZP CR ˇ p´eˇci Ing. Miloslava Slajsov´ a (ODS), kter´a pravdˇepodobnˇe jedn´a pod pˇr´ım´ym vlivem ˇ ˇ Ing. Josefa Kant˚ M. Snajdra a pˇredsedy dozorˇc´ı rady VZP CR urka a to bez souhlasu ˇ ˇ ˇ byla dospr´avn´ı a dozorˇc´ı rady VZP CR. Rada ˇclen˚ u spr´avn´ı ˇci dozorˇc´ı rady VZP CR ˇ sazena na sv´e pozice pˇr´ımou ˇci nepˇr´ımou z´asluhou M. Snajdra. Jako pˇr´ıklad vlivu M. ˇ ˇ z posledn´ı doby uved’me rozhodnut´ı spr´avn´ı rady VZP Snajdra na rozhodnut´ı VZP CR ˇ z dubna 2012, na z´akladˇe nˇehoˇz dojde ke slouˇcen´ı 14 krajsk´ych poboˇcek VZP CR ˇ CR do 6 region˚ u, pˇriˇcemˇz napˇr. poboˇcky z kraj˚ u Severomoravsk´eho, Olomouck´eho a Zl´ınsk´eho budou m´ıt centrum v Ostravˇe. Poznamenejme, ˇze podle nˇekter´ych informac´ı je z´amˇerem toˇ k nˇekter´ym jin´ym zdravotn´ım pojiˇst’ovn´am. hoto sluˇcov´an´ı mj. pˇrev´est pojiˇstˇence VZP CR ˇ Jedn´an´ı M. Snajdra prob´ıh´a s vˇedom´ım nejvyˇsˇs´ıho veden´ı ODS. ˇ tˇri smlouvy se Pozn´ amka (ˇ cervenec 2012). Ke dni 30.6.2012 vypovˇedˇela VZP CR spoleˇcnost´ı IZIP pˇresto, ˇze dev´ıtimˇes´ıˇcn´ı pilotn´ı testov´an´ı v Karlovarsk´em kraji a Kraji Vysoˇcina dle firmy IZIP prok´azalo, ˇze projekt elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek je ˇzivotaschopn´y a uˇsetˇril stovky mili´on˚ u. Druh´a strana, tj. ˇc´ast zdravotn´ık˚ u a politik˚ u, vˇsak v´ysledky test˚ u zpochybnila [44]. Dne 18. ˇcervence pˇrin´aˇs´ı server iDnes.cz [45] rozhovor se ˇsv´ycarsk´ym advok´atem Thomasem Ladnerem, kter´y zastupuje zahraniˇcn´ıho akcion´aˇre firmy IZIP. Ten v rozhovoru nevylouˇcil mezin´arodn´ı arbitr´aˇz za zmaˇrenou investici...

2.3. Privatizace a ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u ˇ e republice celkem 14 zdravotn´ıch u Pˇred 1. ˇcervnem 2012 p˚ usobilo v Cesk´ ´ stav˚ u, kter´e fungovaly jako servis kraj˚ um v oblasti prevence nemoc´ı – monitorov´an´ı kvality ovzduˇs´ı, vod, zjiˇst’ov´an´ı moˇzn´e kontaminace ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, mˇeˇrˇen´ı hluku ve mˇestech, nˇekter´e u ´ stavy u ´ zce mˇely i v´yznamn´e klinick´e sloˇzky (napˇr. alergologie, imunologie, mikrobiologie). Podle [53] se Ministerstvo zdravotnictv´ı v letech 2008 aˇz 2009, za ministra Tom´ aˇ se Jul´ınka a ministrynˇe Dany Jur´ askov´ e, snaˇzilo zdravotn´ı u ´ stavy zruˇsit a ponechat pouze dva u ´stavy ˇ tyto n´avrhy - v Praze a v Ostravˇe - a to bez opory v z´akonˇe. Poslaneck´a snˇemovna PCR tehdy odm´ıtla a to z d˚ uvodu absence potˇrebn´e pr´avn´ı u ´pravy. V ˇcervenci 2009 rozhodlo Ministerstvo zdravotnictv´ı, v rozporu se z´akonem, o odnˇet´ı skladov´an´ı a distribuce oˇckovac´ıch l´atek krajsk´ym hygienick´ym stanic´ım a o pˇridˇelen´ı t´eto zak´azky na 3 roky konsorciu firem PHOENIX – AVENIER. Pr˚ ubˇeˇznˇe doch´azelo k person´aln´ı devastaci zdravotn´ıch u ´ stav˚ ua do veden´ı nˇekolika u ´ stav˚ u byli jmenov´an´ı nekompetentn´ı lid´e [57]. V pr˚ ubˇehu roku 2009 zaˇcalo Ministerstvo zdravotnictv´ı pˇripravovat tzv. restrukturalizaci krajsk´ych hygienick´ych stanic a zdravotn´ıch u ´ stav˚ u a u ´ stavy byly nuceny pˇrej´ıt na jednotn´e v´ykaznictv´ı a softˇ vyˇz´adal warov´e vybaven´ı. Kdyˇz si V´ybor pro zdravotnictv´ı Poslaneck´e snˇemovny PCR odborn´y semin´aˇr k t´eto restrukturalizaci, pak s v´yjimkou jedin´eho pˇrizvan´eho odborn´ıka ´ ıo nebyl dovolen vstup pracovn´ık˚ um zdravotn´ıch u ´ stav˚ u ani odborn´e veˇrejnosti [57]. Usil´ faktickou likvidaci zdravotn´ıch u ´ stav˚ u a krajsk´ych hygienick´ych stanic nabylo na s´ıle po ˇ doˇslo k naˇcten´ı volb´ach v roce 2010. Dne 15.3.2011 pˇri zased´an´ı Poslaneck´e snˇemovny PCR snˇemovn´ıho tisku ˇc. 165, kter´y novelizoval z´akon o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı kv˚ uli imple22

mentaci evropsk´ych norem ohlednˇe hodnocen´ı kvality vod. Spoleˇcnˇe s t´ımto n´avrhem byl ˇ poslancem Markem Snajdrem pod´an jako pozmˇen ˇ ovac´ı n´avrh tak´e pˇ r´ılepek o redukci ˇ zdravotn´ıch u ´stav˚ u a prim´ arn´ı prevence. V nˇem Snajdr bez jak´ekoli diskuse se zainteresovan´ymi odborn´ıky navrhl pr´avˇe redukci 14 zdravotn´ıch u ´ stav˚ u na dva. Jeho z´amˇer byl odhalen a n´avrh nebyl snˇemovnou schv´alen. Poznamenejme, ˇze t´ımto zp˚ usobem Marek ˇ ´ Snajdr obeˇsel standardn´ı legislativn´ı proces a nav´ıc i n´alez Ustavn´ ıho soudu, kter´y oznaˇcil ˇ praxi pˇr´ılepk˚ u za ne´ ustavn´ı. K takov´ emu jedn´ an´ı musel m´ıt Marek Snajdr jistˇ e padn´ e d˚ uvody. Jak´ e d˚ uvody to mohou b´ yt? Podle [52] provoz zdravotn´ıch u ´ stav˚ u, kter´e poskytuj´ı kraji a st´atu zcela praktick´e a d˚ uleˇzit´e sluˇzby, nestoj´ı st´at ani korunu a dokonce jsou v m´ırn´em zisku: podle u ´ daj˚ u serveru T´yden ˇcinily v roce 2009 n´aklady na provoz u ´ stav˚ u 1.319 miliardy, v´ynosy pˇritom byly 1.37 miliardy. Ministerstvo zdravotnictv´ı d´ale jasnˇe nesdˇelilo, jak´e konkr´etn´ı zmˇeny by mˇely po slouˇcen´ı u ´ stav˚ u nastat a jak´y by byl osud jejich majetku za v´ıce neˇz ˇ ctyˇ ri miliardy koˇ run. K pozmˇenovac´ımu n´avrhu, kter´y pˇredloˇzil Marek Snajdr, se vyj´adˇril z´astupce ˇreditele ´ ı nad Labem RNDr. Vlastimil Kr´al [52]: Zdravotn´ıho u ´ stavu v Ust´ V pozmˇen ˇ ovac´ım n´avrhu je St´atn´ı zdravotn´ı u ´stav Praha oznaˇcen jako zdravotnick´e zaˇr´ıze” n´ı, zat´ımco novˇe zˇrizovan´e ,st´atn´ı pˇr´ıspˇevkov´e organizace‘, kter´e maj´ı pˇrevz´ıt roli souˇcasn´ych u ´stav˚ u, jako zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı oznaˇcena nejsou (...) V koncepci ochrany veˇrejn´eho zdrav´ı hlavn´ıho hygienika MUDr. V´ıta, kter´ a se dostala na veˇrejnost omylem, bylo jasnˇe poznamen´ano, ˇze jeho koncepce o zdravotn´ıch u ´stavech nehovoˇr´ı, protoˇze s nimi v˚ ubec nepoˇc´ıt´a a pˇredpokl´ad´a jejich zruˇsen´ı. Co z toho asi tak plyne? Celkem logicky, s ohledem na dosa´ ı nad vadn´ı v´yvoj v oblasti zdravotnick´ych laboratoˇr´ı: co je k prodeji, to se prod´ a. A my v Ust´ Labem opravdu nechceme ˇcekat na to, aˇz n´ as - po 30 letech budov´ an´ı pro nˇekter´e ˇcinnosti i celost´atnˇe v´yznamn´eho pracoviˇstˇe - nˇekdo (st´ at?) prod´ a nˇekter´emu z finaˇcn´ıch magn´at˚ u. ´ ı nad Labem dosud fungoval jako v´yznamn´e pracoviˇstˇe, napˇr. z konZdravotn´ı u ´stav v Ust´ cepce oboru alergologie a klinick´a imunologie pro nˇej vypl´yv´ a povinnost zajiˇst’ovat p´eˇci v ´ tomto oboru pro milion lid´ı v Usteck´em kraji.“ Poznamenejme, ˇze zdravotn´ı u ´ stavy vykon´avaj´ı ˇcinnosti, kter´e jsou velmi lukrativn´ı. Zruˇsen´ım tˇechto u ´ stav˚ u a pˇreveden´ım jejich ˇcinnost´ı na soukrom´e firmy pak pˇrinese jejich nov´ym majitel˚ um nemal´e veˇrejn´e prostˇredky. To, ˇze tomu tak skuteˇcnˇe je, dokladuje zkuˇsenost s tˇemi regiony, ve kter´ych jiˇz ke zruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ˇrad˚ u v minulosti doˇslo. Citujme [52]: V nˇekter´ych regionech, kde byly zdravotn´ı u ´stavy zruˇseny, jiˇz zajiˇst’uj´ı tyto tzv. enviro” ment´aln´ı sluˇzby soukrom´e firmy. Zat´ımco zdravotn´ı u ´stavy poskytovaly tyto sluˇzby st´atu zdarma, soukrom´e subjekty si od st´atu nechaj´ı za stejn´e sluˇzby platit. ,V environment´aln´ım byznysu podnik´a napˇr´ıklad priv´atn´ı laboratoˇr Varilab. Poskytuj´ı r˚ uzn´e sluˇzby - hasiˇc˚ um ˇci policii udˇelaj´ı stopovou analytiku, PAU, dioxiny, benzpyreny a dalˇs´ı. Pˇriˇcemˇz za jednu anal´ yzu vyberou 3000 aˇ z 5000 Kˇ c. Dˇ r´ıve tut´ eˇ z sluˇ zbu dˇ elal zdravotn´ı u ´stav pro st´ atn´ı sektor zadarmo a nˇekter´e u ´stavy to jeˇstˇe dnes zadarmo dˇelaj´ı. A protoˇze policie i hasiˇci tyto sluˇzby t´emˇeˇr dennˇe potˇrebuj´ı, budou m´ıt firmy pravideln´e zak´azky od st´atu zaruˇcen´e,‘ uvedl pro Medical Tribune pracovn´ık st´ atn´ıho zdravotn´ıho u ´stavu, kter´y si 23

nepˇr´al b´yt jmenov´an.“ Lukrativnost tohoto byznysu“ pˇritom nepop´ıraj´ı ani samotn´e soukrom´e firmy, kter´e po” skytuj´ı priv´atn´ı laboratorn´ı sluˇzby [52]: ˇ Casopis T´yden jiˇz dˇr´ıve pouk´azal na to, ˇze v tˇech regionech, kde zdravotn´ı u ´stavy konˇc´ı, ” pˇreb´ıraj´ı jejich ˇcinnost soukrom´e laboratoˇre. Napˇr´ıklad v Nov´em Jiˇc´ınˇe se o potˇreby m´ıstn´ıch lid´ı zaˇcala starat P &R LAB - laboratoˇr, kter´ a spad´ a pod zdravotnick´ y koncern Agel tˇrineck´eho miliard´aˇre Tom´ aˇ se Chrenka. ,My jsme od nich v podstatˇe ty laboratoˇre pˇrevzali. Dˇel´ame tady prakticky vˇsechna laboratorn´ı vyˇsetˇren´ı, m´ ame akreditaci na deset aˇz jeden´act odbornost´ı,‘ cituje ˇcasopis T´yden ˇreditele P &R LAB Lud’ka Cibulku.“ V neposledn´ı, ale nikoli nejm´enˇe d˚ uleˇzit´e, ˇradˇe pˇ reveden´ım ˇ cinnosti zdravotn´ıch u ´ˇ rad˚ u na soukrom´ e firmy st´ at rezignuje na funkci nez´ avisl´ eho garanta laboratorn´ıho ´ CSL ˇ sledov´ an´ı a mˇ eˇ ren´ı. B´yval´y poslanec za KDULudv´ık Hovorka tomu dod´av´a [52]: Je to ˇspatnˇe pro cel´y zdravotn´ı syst´em, protoˇze se likviduje prim´ arn´ı prevence nemoc´ı. ” N´aklady na l´eˇcbu tak mohou nekontrolovatelnˇe nar˚ ustat, pˇrestoˇze by se ˇradˇe n´ aklad˚ u dalo pˇredej´ıt.“ Poslanec Frantiˇsek Bublan, jehoˇz syn pracuje ve Zdravotn´ım u ´ stavu v Brnˇe, upozornil na zjevn´e nebezpeˇc´ı ztr´aty objektivnosti pˇri meˇren´ı ze strany soukrom´ych firem a ztr´aty jejich nez´avislosti [52]: Kdyˇz si nˇejak´y soukrom´y subjekt poˇz´ ad´ a o zmˇeˇren´ı hluku, protoˇze to potˇrebuje kv˚ uli nˇejak´e ” stavbˇe nebo zaveden´ı nˇejak´eho provozu, a dostane v´ysledky ze zdravotn´ıho u ´stavu, kter´e jsou neuspokojiv´e, tak se obr´at´ı na soukromou firmu, kter´ a dˇel´ a tu samou ˇcinnost, a od n´ı dostane v´ysledky, kter´e jsou v normˇe, a m˚ uˇze klidnˇe si stavˇet a dˇelat d´ ale, i kdyˇz ten hluk je tam tˇreba vˇetˇs´ı. Jsou tedy velk´e rozd´ıly mezi t´ım, jak mˇeˇr´ı soukrom´ a firma a jak mˇeˇr´ı ten st´atn´ı subjekt, to znamen´a zdravotn´ı u ´stav. Tak se chci zeptat pana ministra, jak to tedy bude kdo kontrolovat, ty v´ysledky, a zda skuteˇcnˇe nebude naruˇsena takov´ a ta snaha o to, aby lid´e ˇzili v bezpeˇc´ı a nebyli naruˇsov´ ani tˇemito vlivy. Protoˇze tady jde o pen´ıze a moˇzn´a i o ty budovy, kter´e ty zdravotn´ı u ´stavy dosud maj´ı, a v tom bude asi ten nejvˇetˇs´ı probl´em.“ ˇ Pˇri projedn´av´an´ı n´avrhu s pˇr´ılepkem Marka Snajdra dne 15.3.2011 bylo v Poslaneck´e ˇ snˇemovnˇe PCR ocitov´ano stanovisko pracovn´ık˚ u Zdravotn´ıho u ´ stavu se s´ıdlem v Plzni [56]: Za prv´e. Zdravotn´ı u ´stavy jsou jako pˇ r´ıspˇ evkov´ e organizace zdravotnick´ ymi ” zaˇ r´ızen´ımi s nulov´ ym pˇ r´ıspˇ evkem st´ atu, proto nepˇ redstavuj´ı pro zˇ rizovatele a st´ atn´ı rozpoˇ cet ˇ za ´dn´ e finanˇ cn´ı ani jin´ e n´ aklady a zat´ıˇ zen´ı.“ Za druh´e. Zdravotn´ı u ´stavy jsou souˇc´ ast´ı hygienick´e sluˇzby. Jejich hlavn´ım a prioritn´ım ” partnerem jsou pracoviˇstˇe krajsk´ych hygienick´ych stanic. Souˇcasnˇe poskytuj´ı odborn´e sluˇzby 24

i dalˇs´ım partner˚ um, obˇcan˚ um, fyzick´ym a pr´ avnick´ym osob´ am, st´ atn´ım org´ an˚ um, nest´atn´ım organizac´ım atd.“ Za tˇret´ı. Zdravotn´ı u ´stavy spolupracuj´ı s org´ any veˇrejn´eho zdrav´ı, a proto je z mnoha ” d˚ uvod˚ u d˚ uleˇzit´e, aby tam, kde jsou pracoviˇstˇe krajsk´ych hygienick´ych stanic, byla i pracoviˇstˇe zdravotn´ıch u ´stav˚ u. N´ avrhy na centralizov´ an´ı do jednoho nebo nˇ ekolika m´ alo pracoviˇ st’ postr´ adaj´ı smysl. Sluˇ zby by se v ter´ enu staly re´ alnˇ e nedostupn´ ymi z hlediska geografick´ eho i ˇ casov´ eho a nav´ıc by se ne´ umˇ ernˇ e zdraˇ zily.“ Za ˇctvrt´e. Zdravotn´ı u ´stavy i pˇres obˇcasn´ a prohl´ aˇsen´ı vrcholn´ych pˇredstavitel˚ u zaklada” tele zamˇestn´avaj´ı velmi kvalifikovan´e odborn´e pracovn´ıky a t´ymy. Pro zˇ rizovatele i st´ at pˇ redstavuj´ı referenˇ cn´ı pracoviˇ stˇ e a zachov´ avaj´ı tak schopnost objektivn´ıho posouzen´ı a anal´ yzy. Jejich ˇ cinnosti jsou vedeny v odpov´ıdaj´ıc´ıch syst´ emech kvality ISO 9001/2009.“ Za p´at´e. Zdravotn´ı u ´stavy byly zˇr´ızeny oddˇelen´ım ze soustavy hygienick´e sluˇzby a jejich ” vytvoˇren´ı si vyˇz´adalo nemal´e finanˇcn´ı prostˇredky. Pot´e proˇsly reorganizacemi, pˇri kter´ych se poˇcet pracovn´ık˚ u a pracoviˇst’ sn´ıˇzil na st´ avaj´ıc´ı provozn´ı minimum. Nyn´ı jsou modern´ı souˇ ca ´st´ı funguj´ıc´ıho syst´ emu ochrany veˇ rejn´ eho zdrav´ı.“ ˇ ach, v Plzni, by Za ˇsest´e. Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem ve druh´em nejvˇetˇs´ım mˇestˇe v Cech´ ” nemˇel b´yt ruˇsen. Pravideln´ymi soci´aln´ımi a daˇ nov´ymi odvody za sv´e zamˇestnance pˇrisp´ıv´a k rozvoji mˇesta.“ Za sedm´e. Nemˇely by b´yt ruˇseny specializovan´e t´ymy pracovn´ık˚ u, kter´e obˇ can˚ um i st´ atu ” poskytuj´ı odborn´ e sluˇ zby za dobr´ e ceny. To nemus´ı b´yt po neuv´ aˇzen´ych zmˇen´ach pravidlem.“ Analogicky se vyj´adˇrili i zamˇestnanci Zdravotn´ıho u ´ stavu se s´ıdlem v Brnˇe, kteˇr´ı zaslali poslanc˚ um i petici v t´eto vˇeci. Ocitujme u ´ ryvky z t´eto petice s jasn´ymi argumenty: V pˇr´ıpadˇe Zdravotn´ıho u ´stavu se s´ıdlem v Brnˇe, kde m´ a doj´ıt ke slouˇcen´ı se Zdravotn´ım ” u ´stavem se s´ıdlem v Ostravˇe, dojde k z´ aniku vˇetˇsiny pracovn´ıch m´ıst a to zejm´ena ve stavu, kdy Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Brnˇ e, jako pˇ r´ıspˇ evkov´ a organizace s nulov´ ym pˇ r´ıspˇ evkem hospodaˇ r´ı s vyrovnan´ ym rozpoˇ ctem a je plnˇ e schopen dost´ at vˇ sem ˇ sv´ ym z´ avazk˚ um. Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Brnˇ e nepˇ redstavuje pro MZ CR ˇ za ´dn´ e finanˇ cn´ı ˇ ci jin´ e n´ aklady!! Z´ arovˇen se touto petic´ı ohrazujeme proti vyj´adˇren´ı ministra zdravotnictv´ı, kter´y oznaˇcil naˇs´ı organizaci za reziduum, kter´e je jiˇz jen form´aln´ı z´aleˇzitost´ı. Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Brnˇe m´ a v souˇcasnˇe dobˇe 78 zamˇestnanc˚ u a poskytuje sv´e sluˇzby po cel´em Jihomoravsk´em kraji. Nesouhlas´ıme tak´e s tvrzen´ım, ˇze speci´aln´ı sluˇzby poskytovan´e zdravotn´ımi u ´stavy jsou dostateˇcnˇe ve dvou centrech, v Praze a v Ostravˇe. Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Ostravˇ e je excentricky uloˇ zen´ y ve sv´ em sp´ adov´ em u ´zem´ıu hranic st´ atu a napˇr´ıklad dojezdnost ze Znojma je pˇribliˇznˇe 3 ho25

diny. Pro org´any ochrany veˇrejn´eho zdrav´ı je ovˇsem d˚ uleˇzit´ a okamˇzit´ a dostupnost naˇsich sluˇzeb, zejm´ena v pˇr´ıpadech, kdy dojezdnost vzorku m˚ uˇze naruˇsit jeho objektivitu.“ Tyto argumenty nelze nijak zpochybnit - v´ysledky hospodaˇren´ı lze dohledat v u ´ˇcetn´ıch z´avˇerk´ach a k ovˇeˇren´ı toho, ˇ ze mˇ esto Ostrava leˇ z´ı na sam´ e hranici st´ atu, se staˇ c´ı ˇ pod´ıvat na mapu Cesk´ e republiky. Uved’me nyn´ı struˇcnˇe dalˇs´ı chronologii cel´eho procesu pˇredkl´ad´an´ı a schvalov´an´ı pˇredmˇetn´eho n´avrhu. Vl´ada pˇredloˇzila snˇemovnˇe pˇredmˇetn´y n´avrh z´akona dne 19.8.2011. Dne ˇ 3. ˇcten´ı a schv´alen´ı n´avrhu 16.12.2011 probˇehlo na 32. sch˚ uzi Poslaneck´e snˇemovny PCR ˇ pomˇerem hlas˚ u 85 ku 63 (za CSSD byl pro n´avrh pouze Lubom´ır Zaor´ alek, hlasov´an´ı ˇ se zdrˇzel Ladislav Skopal a 16 ˇclen˚ u CSSD bylo nepˇrihl´aˇsen´ych; za ODS byli proti n´avrhu ˇ Jan Kubata a Jiˇr´ı Sulc, hlasov´an´ı se zdrˇzel Ivan Fuchsa, 13 ˇclen˚ u ODS bylo nepˇrihl´aˇsen´ych; za TOP09-Starostov´e nebyl nikdo proti, hlasov´an´ı se zdrˇzela Helena Langˇs´adlov´a a zdrˇzel ˇ nebyl nikdo pro n´avrh a nikdo se nezdrˇzel hlasov´an´ı; za Vˇeci se Pavol Lukˇsa; za KSCM veˇrejn´e bylo 15 hlas˚ u pro n´avrh a hlasov´an´ı se zdrˇzel Martin Vacek; za nezaˇrazen´e poslance ˇ egr a Stanislav Huml). Poslaneck´a snˇemovna PCR ˇ postoupila dne byl proti n´avrhu Jiˇr´ı Sl´ ˇ 3. 1. 2012 n´avrh z´akona Sen´atu PCR, kter´y dne 26.1.2012 na sv´e 16. sch˚ uzi n´avrh vr´atil snˇemovnˇe s pozmˇen ˇ ovac´ımi n´avrhy spoˇc´ıvaj´ıc´ı v tom, ˇze nam´ısto ponech´an´ı zdravotn´ıch ´ ı nad Labem a v u ´ stav˚ u v Praze a v Ostravˇe navrhuje ponechat zdravotn´ı u ´stavy v Ust´ ˇ n´aslednˇe dne 14.3.2012 na sv´e 36. sch˚ Ostravˇe. Poslaneck´a snˇemona PCR uzi n´avrh z´akona ˇ pˇrijala pomˇerem hlas˚ schv´alen´y Sen´atem PCR u 85 ku 51. Pro v´yv´aˇzenost pohledu na problematiku ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u uved’me u ´ ryvky argumentace ministra zdravotnictv´ı Leoˇse Hegera coby pˇredkladatele n´avrhu z´akona pˇred poslanci ze dne 14.3.2012, ve kter´e zmiˇ nuje i vypuˇstˇen´ı v´yˇctu pracoviˇst’ krajsk´ych hygienick´ych stanic ze z´akona a umoˇznˇen´ı tyto stanice ruˇsit [54]: Jak uˇz jsem zm´ınil pˇri pˇredchoz´ım projedn´ av´ an´ı tohoto tisku v Poslaneck´e snˇemovnˇe, ” n´avrh se pˇredkl´ad´a v souladu s programov´ym prohl´ aˇsen´ım vl´ ady, kter´ym bylo uloˇzeno Ministerstvu zdravotnictv´ı dokonˇcit transformaci zdravotn´ıch u ´stav˚ u a krajsk´ych hygienick´ych stanic. Krajsk´e hygienick´e stanice jsou spr´ avn´ımi u ´ˇrady a pˇredmˇetem jejich ˇcinnosti je zejm´ena prevence vzniku a ˇs´ıˇren´ı infekˇcn´ıch onemocnˇen´ı a v´ykon st´ atn´ıho dozoru. Laboratorn´ı a dalˇs´ı sluˇzby souvisej´ıc´ı s v´ykonem t´eto veˇrejn´e spr´ avy poskytuj´ı z´ akonem zˇr´ızen´e zdravotn´ı u ´stavy (...) Dalˇs´ı souˇc´ast´ı novely, dalˇs´ı zmˇenou je vypuˇstˇen´ı v´yˇctu u ´zemn´ıch pracoviˇst’ krajsk´ych hygienick´ych stanic ze z´ akona o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı a doplnˇen´ı opr´avnˇen´ı krajsk´e hygienick´e stanice ruˇsit, popˇr´ıpadˇe zˇr´ıdit u ´zemn´ı pracoviˇstˇe po dohodˇe s Minis’ terstvem zdravotnictv´ı. Zakotven´ı u ´zemn´ıch pracoviˇst v z´ akonˇe nem´ a ani legislativnˇe pr´avn´ı opodstatnˇen´ı a d´ıky t´eto zmˇenˇe bude moˇzn´e l´epe a pruˇznˇeji reagovat na potˇreby konkr´etn´ı lokality. Samo zruˇsen´ı uveden´e pˇr´ılohy vˇsak nem´ a ˇz´ adn´y vliv na faktickou existenci tˇechto pracoviˇst’, coˇz plyne i z pˇrechodn´ych ustanoven´ı n´ avrhu. Z´ akladn´ım u ´kolem, pro kter´y jsou zdravotn´ı u ´stavy z´akonem zˇr´ızeny, je laboratorn´ı zajiˇstˇen´ı, a jenom pˇripom´ın´ am, ˇze poskytov´an´ı sluˇzeb pro u ´koly vl´adn´ı spr´avy vyˇcerp´ av´ a jenom asi 15 aˇz 20 % kapacit zdravotn´ıch u ´stav˚ u. Zb´yvaj´ıc´ı, tedy vˇetˇs´ı ˇc´ast kapacity je nab´ızena na trhu sluˇzeb, kde p˚ usob´ı dalˇs´ı st´atn´ı a nest´atn´ı subjekty. Navrhuje se proto redukce poˇctu u ´stav˚ u tak, aby mohly efektivnˇe plnit 26

u ´koly, ke kter´ym byly z´akonem jako pˇr´ıspˇevkov´e organizace zˇr´ızeny a kde maj´ı nezastupiteln´a pr´ava a potˇreby spoleˇcnosti (...) K v´ysledk˚ um ˇcinnosti na z´ akladˇe v´ysledku hospodaˇren´ı zdravotn´ıch u ´stav˚ u za rok 2011 podot´yk´ am, ˇze zat´ımco Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Praze ´ hospodaˇril vyv´aˇzenˇe, Zdravotn´ı u ´stav se s´ıdlem v Ust´ı nad Labem skonˇcil se ztr´atou 2,5 milionu korun.“ Ministr Heger zde pˇrizn´av´a, ˇze jednotliv´e zdravotn´ı u ´ stavy i v roce 2011 mohly hospodaˇrit s vyrovnan´ym rozpoˇctem. Z argumentu ministra Hegera, ˇze poskytov´an´ı sluˇzeb pro u ´ koly vl´adn´ı spr´avy vyˇcerp´av´a jenom asi 15 aˇz 20 % kapacit zdravotn´ıch u ´ stav˚ u a vˇetˇs´ı ˇc´ast kapacity je nab´ızena na trhu sluˇzeb vedle sluˇzeb dalˇs´ıch st´atn´ıch i nest´atn´ıch subjekt˚ u, jednoznaˇcnˇe plyne, ˇze zdravotn´ı u ´ stavy si tedy vedou velmi dobˇre na trhu sluˇzeb vedle soukrom´ych subjekt˚ u s ohledem na to, ˇze jejich hospodaˇren´ı v roce 2009 bylo ziskov´e a i jednotliv´a zdravotn´ı zaˇr´ızen´ı v roce 2011 hospodaˇrila s vyrovnan´ym rozpoˇctem. S ohledem na hustotu jejich s´ıtˇe, kvalitu poskytovan´ych sluˇzeb a garantovanou nez´avislost tedy ve skuteˇcnosti pˇredstavuj´ı v´aˇznou konkurenci soukrom´ ym laboratoˇr´ım. V prezentaci s n´azvem Redukce agend, kterou lze nal´ezt na str´ance Ministerstva zdravotnictv´ı [55] a kter´a obsahuje 10 pˇr´ıklad˚ u ministerstvem pˇripraven´ych n´avrh˚ u na redukci agend, u ´ˇrad˚ u a instituc´ı (vedle ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ˇrad˚ u je mezi nimi napˇr. zruˇsen´ı zdravotnick´eho z´asobov´an´ı krizov´ych stav˚ u, zruˇsen´ı oznamovac´ı povinnosti pˇri zav´adˇen´ı kosmetick´ych prostˇredk˚ u na trh a transformace fakultn´ıch nemocnic na univerzitn´ı), lze u kaˇzd´eho z deseti n´avrh˚ u nal´ezt konkr´etn´ı ˇc´ısla u ´ spory pracovn´ıch m´ıst a t´ım i u ´ spory veˇrejn´ ych prostˇredk˚ u - se dvˇema v´yjimkami, u nichˇz nen´ı uveden jedin´y ˇc´ıseln´y u ´ daj. Prvn´ı v´yjimkou je n´avrh redukce zdravotn´ıch u ´ stav˚ u ze ˇctrn´acti na dva, u kter´eho je uvedeno pouze slovn´ı spojen´ı dojde k optimalizaci ˇcinnost´ı a s n´ı spojen´ym u ´spor´am, druhou v´yjimkou je pak n´avrh na zruˇsen´ı oznamovac´ı povinnosti pˇri zav´adˇen´ı kosmetick´ych prostˇredk˚ u na trh, u kter´eho je pouze uvedeno, ˇze dojde ke sn´ıˇzen´ı administrativy na Ministerstvu zdravotnictv´ı a ke sn´ıˇzen´ı administrativn´ı z´atˇeˇze podnikatel˚ u. Je nanejv´yˇse zar´aˇzej´ıc´ı, ˇze tak z´avaˇzn´e rozhodnut´ı, jak´ym je zruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u, je podloˇzeno stejn´ymi ˇc´ıseln´ymi argumenty o u ´ spor´ach - to jest ˇz´adn´ymi - , jako je podloˇzeno rozhodnut´ı o zruˇsen´ı oznamovac´ı povinnosti stran kosmetick´ych prostˇredk˚ u! Ostatnˇe, pakliˇze by vˇse bylo tak, jak argumentuje ministr Heger a existovaly by racion´aln´ı a ekonomick´e d˚ uvody pro ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u v d˚ usledku jejich neefekˇ tivn´ıho provozu pro st´at, pak by neexistoval d˚ uvod, proˇc by musel Marek Snajdr n´avrh tohoto z´akona p˚ uvodnˇe pˇredkl´adat jako pˇr´ılepek k jin´emu z´akonu - zcela tiˇse a bez diskuse s odbornou veˇrejnost´ı. Jak jsme uvedli v u ´ vodu t´eto kapitoly, nˇejak´e p´adn´e d˚ uvody pro ´ poruˇsen´ı n´alezu Ustavn´ıho soudu, kter´y praxi pˇr´ılepk˚ u k z´akon˚ um oznaˇcil za proti´ ustavn´ı, ˇ vˇsak Marek Snajdr jistˇe mˇel. Domn´ıv´ame se, ˇze z v´yˇse uveden´ych ˇr´adk˚ u tyto d˚ uvody jasnˇe plynou.

27

2.4. Pron´ ajem a privatizace dialyzaˇ cn´ıch pracoviˇst’ a laboratoˇ r´ı Klasick´ym pˇr´ıkladem vyv´adˇen´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u ze zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı do soukrom´ych rukou je pron´ajem dialyzaˇcn´ıch pracoviˇst’, provozu nukle´arn´ı magnetick´e rezonance a tak´e pron´ajem provozu nejr˚ uznˇejˇs´ıch laboratoˇr´ı a laboratorn´ıch vyˇsetˇren´ı. D˚ uvodem ’ ’ je skuteˇcnost, ˇze napˇr. provoz dialyzaˇcn´ıch pracoviˇst je hrazen zdravotn´ımi pojiˇst ovnami a to za pˇredem stanoven´e ceny, pˇriˇcemˇz skuteˇcn´e n´aklady s dial´yzou spojen´e jsou mnohem niˇzˇs´ı, neˇz jsou ˇc´astky, kter´e dialyzaˇcn´ı pracoviˇstˇe, resp. jeho majitel, inkasuje od zdravotn´ıch pojiˇst’oven. Zcela analogicky je tomu v pˇr´ıpadˇe provozu nukle´arn´ı magnetick´e rezonance a provozu nejr˚ uznˇejˇs´ıch laboratorn´ıch vyˇsetˇren´ı. Skuteˇcnost, ˇze t´ımto zp˚ usobem lze vyv´est nemal´e finanˇcn´ı prostˇredky do soukrom´ych rukou, neunikla nejr˚ uznˇejˇs´ım politick´ym osob´am a, bohuˇzel, ˇcasto ani ˇreditel˚ um zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı, ve kter´ych se zmiˇ novan´a pracoviˇstˇe nach´azela a v jejichˇz prospˇech tato pracoviˇstˇe mˇela fungovat. S jistou nads´azkou lze ˇr´ıci, ˇze v souˇcasn´e dobˇe neexistuje dialyzaˇcn´ı pracoviˇstˇe, jehoˇz provoz by nebyl pronaj´ım´an soukrom´ym spoleˇcnostem. Konkr´etn´ım pˇr´ıkladem budiˇz Nemocnice Na Homolce, kde kr´atce po n´astupu Vladim´ıra Dbal´eho do funkce ˇreditele t´eto nemocnice v roce 2006 doˇslo k pˇreveden´ı dialyzaˇcn´ıho pracoviˇstˇe soukrom´e spoleˇcnosti B Braun Avitum s.r.o. (souˇc´ast´ı nadn´arodn´ıho koncernu B Braun) pˇresto, ˇze tato nemocnice - na rozd´ıl od jin´ych - vlastnila potˇrebnou technologii a k vyuˇz´ıv´an´ı sluˇzeb soukrom´e spoleˇcnosti nebylo d˚ uvodu [65]. Dejme v t´eto souvislosti slovo ˇclovˇeku z nejpovolanˇejˇs´ıch Davidu Rathovi, kter´y coby hejtman Stˇredoˇcesk´eho kraje v listopadu roku 2009 prohlaˇsuje [51]: Dial´yza je vlastnˇe zlat´y d˚ ul, tady soukrom´ a firma ve vˇetˇsinˇe krajsk´ych nemocnic z´ıskala ” podle m´eho soudu za ne u ´plnˇe v´yhodn´ych podm´ınek pro kraj a pro krajsk´e nemocnice tyto provozy, nyn´ı na nich vydˇel´av´a des´ıtky milion˚ u roˇcnˇe, kter´e jim plat´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovna, a protoˇze jde o firmu ze zahraniˇc´ı, vlastnˇenou zahraniˇcn´ım kapit´ alem, tak vˇsechny tyto ˇ pen´ıze opouˇst´ı ˇcesk´e zdravotnictv´ı, opouˇst´ı Ceskou republiku a putuj´ı nˇekam zahraniˇcn´ım majitel˚ um (...) Smlouvy uzavˇren´e minul´ym veden´ım kraje se spoleˇcnost´ı Fresenius Medical Care jsou pro krajsk´a zaˇr´ızen´ı velmi nev´yhodn´e, jde o tunelov´ an´ı nemocnic.“ Podle Ratha byly nˇekter´e smlouvy naps´any tak, ˇze se tv´aˇrily jako nevypovˇediteln´e, a byly uzavˇreny na 30, nˇekde dokonce na 35 let [51]. Podle zasvˇecen´e osoby, jej´ıˇz totoˇznost je n´am zn´ama, mnohdy doch´az´ı k tomu, ˇze dialyzaˇcn´ı stˇredisko je pronaj´ım´ano soukrom´emu subjektu, pˇriˇcemˇz nedojde ani k fyzick´emu vydˇelen´ı tohoto stˇrediska z objektu nemocnice, a tedy soukrom´y subjekt provozuje dialyzaˇcn´ı stˇredisko tam, kde jej provozovala sama nemocnice a stejn´ymi zamˇestnanci. V pˇ r´ıpadˇ e dial´ yzy je zisk na jednoho pacienta cca 1 milion korun za rok. V nˇekter´ych pˇr´ıpadech doch´az´ı k rozdˇelen´ı tˇechto ˇcinnost´ı a to za u ´ˇcelem zakryt´ı skuteˇcn´eho u ´ˇcelu takov´eho kroku - napˇr. nemocnice disponuje vlastn´ım dialyzaˇcn´ım stˇrediskem, kam doch´az´ı 200 pacient˚ u. Veden´ı nemocnice se rozhodne, ˇze rozdˇel´ı toto dialyzaˇcn´ı stˇredisko na ˇc´ast 28

soukromou a ˇc´ast st´atn´ı. Do soukrom´e pak n´aslednˇe pˇrevede zdravotn´ı dokumentaci napˇr. 50 pacient˚ u, pˇriˇcemˇz s odkazem na v´yˇse uveden´e t´ım pˇrijde o ˇc´astku 50 mil. Kˇc za rok - ve prospˇech soukrom´eho subjektu. V pˇr´ıpadˇe vyv´adˇen´ı majetk˚ u z nemocnic jsou, podle dobˇre informovan´eho zdroje, o detailech tˇechto akc´ı informov´ani dva nebo tˇri lid´e z vrcholov´eho managementu. Z´amˇernˇe se vytv´aˇr´ı stav, kdy nen´ı moˇzn´e bˇeˇzn´ymi zp˚ usoby dohledat v jednom centr´aln´ım uzlu napˇr. ekonomick´e ukazatele, dodavatele atd. Je nutn´e oslovit v´ıce organizaˇcn´ıch u ´ tvar˚ u nemocnice, aby si ˇclovˇek mohl udˇelat komplexn´ı obr´azek. Jako reprezentanta dalˇs´ıho klasick´eho pˇr´ıkladu podobn´eho druhu uved’me za vˇsechny ´ redn´ı vojensk´e nemocnici pˇr´ıpad prodeje v´ynosn´ych biotechnologick´ych laboratoˇr´ı v Ustˇ Praha soukrom´e spoleˇcnosti Clinlab v roce 1993. Tuto spoleˇcnost pˇritom tehdy zaloˇzili arm´adn´ı l´ekaˇri z veden´ı nemocnice a zdravotn´ı spr´avy gener´aln´ıho ˇst´abu a prostˇrednictv´ım t´eto spoleˇcnosti si pak smlouvami nemocnici jako z´akazn´ıka zav´azali na mnoho let. Nav´ıc se ze sklad˚ u nemocnice tato spoleˇcnost pˇredz´asobila drah´ym laboratorn´ım materi´alem [89]. Tehdejˇs´ı n´amˇestek ministra obrany Miroslav Kalousek hodnot´ı dnes prodej laboratoˇr´ı za velkou chybu a dod´av´a [89]: ´ redn´ı vojensk´e nemocnice – vˇcetnˇe zdravotnick´e spr´ Veden´ı Ustˇ avy gener´ aln´ıho ˇst´ abu – mˇe ” horem dolem pˇresvˇedˇcovalo o v´yhodnosti prodeje laboratoˇr´ı. A j´ a jim uvˇeˇril. Dnes je to jasn´ e: nejvˇ etˇ s´ı zisky pˇ rin´ aˇ sej´ı nemocnic´ım pr´ avˇ e laboratoˇ re. Jejich tehdejˇ s´ı prodej vn´ım´ am jako velkou chybu.“ Nov´e veden´ı nemocnice si posl´eze uvˇedomilo, ˇze biotechnologick´e laboratoˇre potˇrebuje a od nuly je n´akladnˇe opˇet vybudovalo. O to neuvˇeˇritelnˇejˇs´ı je souˇcasn´a snaha opˇet tyto novˇe a draze vybudovan´e laboratoˇre opˇet zprivatizovat! Exministr vnitra a poslanec v´yboru pro bezpeˇcnost Frantiˇsek Bublan k tomu dod´av´a [89]: ˇ ckov´a a prosperuj´ıc´ı pracoviˇstˇe se ted’ maj´ı z nejasn´ych d˚ Spiˇ uvod˚ u rozdˇelit na v´ynosnou ” a nev´ynosnou ˇc´ast. Avˇsak pot´e, co byly laboratoˇre uˇz jednou stejnou fintou ,ukradeny‘, se pˇrirozenˇe ob´av´am, ˇze se k tomu schyluje opˇet.“ ´ redn´ı vojensk´a nemocnice Praha v ned´avn´e dobˇe - k Poznamenejme, ˇze podle [89] se Ustˇ u ´ divu odborn´ık˚ u - zbavila i infekˇcn´ıho oddˇelen´ı pˇresto, ˇze se oz´yvaly varovn´e hlasy, ˇze se voj´aci vracej´ı z mis´ı, kde se bˇeˇznˇe vyskytuje tyfus, cholera ˇci mor. Tato zbyteˇcn´a“ infekˇcn´ı ” oddˇelen´ı se vˇsak nyn´ı v nemocnici - za velik´e pen´ıze - opˇet buduj´ı [89]! Nynˇejˇs´ı tlaky na rozdˇelen´ı biochemick´ych laboratoˇr´ı a krevn´ı transf´ uze tedy opr´anˇenˇe vzbuzuj´ı obavy, zda nebude ˇc´ast z nich opˇet komusi v´yhodnˇe“ prod´ana a ˇze tento organizaˇcn´ı krok neohroz´ı ” funkˇcnost tˇechto laboratoˇr´ı. Podle materi´al˚ u MFDnes [89] varuje v tomto smˇeru jak ˇreditel odboru vojensk´eho zdravotnictv´ı-n´aˇceln´ık Vojensk´e zdravotnick´e sluˇzby Boˇzetˇech Jurenka, tak vedouc´ı oddˇelen´ı klinick´ych laboratoˇr´ı Vojensk´e nemocnice Olomouc Jarom´ır Pavka, tak i souˇcasn´y ˇreditel ´ redn´ı vojensk´e nemocnice Praha Miroslav Zavoral. Napˇr. Boˇzetˇech Jurenka k rozdˇelen´ı Ustˇ laboratoˇr´ı uv´ad´ı, ˇze vojensk´emu zdravotnictv´ı nezaruˇcuje laboratorn´ı sluˇzby pˇri nasazen´ı v zahraniˇcn´ıch operac´ıch ˇci v dobˇe ˇziveln´ıch pohrom. Jarom´ır Pavka k dˇelen´ı laboratoˇr´ı ve 29

sv´e anal´yze uv´ad´ı, ˇze povede k velk´ ym finanˇ cn´ım ztr´ at´ am. A novin´aˇr˚ um z MFDnes dodal [89]: Nˇeco podobn´eho tu uˇz jednou bylo. A toho se boj´ım.“ Ocitujme pˇr´ımo ˇc´ast z ” ˇcl´anku [89]: Obavy z opˇ etovn´ eho vyveden´ı v´ ynosn´ eˇ ca ´sti nemocnice maj´ı o to vˇ etˇ s´ı v´ ahu, ” ˇ ze pot´ e, co byly laboratoˇ re ve vojensk´ e nemocnici opˇ et na zelen´ e louce n´ akladnˇ e vybudov´ any, musel b´ yval´ yˇ s´ ef arm´ adn´ı zdravotnick´ e sluˇ zby Jindˇ rich Sitta nˇ ekolikr´ at odolat siln´ ym tlak˚ um, aby laboratoˇ re nebyly opˇ et prod´ any soukrom´ e firmˇ e.“ ´ redn´ı vojensk´e nemocnice Praha Miroslav Zavoral k tomu dod´av´a [89]: Souˇcasn´y ˇreditel Ustˇ Prodej naˇsich laboratoˇr´ı firmˇe Clinlab? Tak to byla pro n´ as katastrofa. T´ımhle by se mˇel ” nˇekdo zab´yvat a nezpochybˇ novat kroky, jimiˇz se snaˇz´ıme nemocnici – a tedy i pro n´ as ˇzivotnˇe d˚ uleˇzit´e laboratoˇre – konsolidovat. Bez nich si neum´ım ˇcinnost nemocnice pˇredstavit. Dokud tu budu, tak to tak bude. Za rozvoj nemocnice zodpov´ıd´ am j´ a a nikdo jin´y.“ Podle [89] ˇreditel Zavoral ujiˇst’uje, ˇze za jeho veden´ı z˚ ustanou laboratoˇre souˇc´ast´ı nemocnice a pracuje pr´y i na tom, aby byla zredukov´ana spolupr´ace s firmou Clinlab. Nav´ıc odhaduje ˇc´astku, na kterou st´at pˇriˇsla chyba, na kter´e participoval i Miroslav Kalousek [89]: ”

Za ta l´ eta vydˇ elala v naˇ sich b´ yval´ ych laboratoˇ r´ıch miliardy.“

Dalˇs´ı skuteˇcnosti k privatizaci v´ynosn´ych laboratoˇr´ı ze strany soukrom´ych spoleˇcnost´ı, ˇ maj´ıc´ıch vztah napˇr. k Marku Snajdrovi ˇci k lidem z okol´ı zdravotnick´eho koncernu AGEL, lze nal´ezt v kapitole 3.1 a v kapitole 4.1.

2.5. Privatizace tk´ an ˇ ov´ ych bank Na sv´em posledn´ım zased´an´ı dne 4. kvˇetna 2009 rozhodla vl´ada Mirka Topol´ anka jednohlasnˇe o tom, ˇze st´at pˇrevede prestiˇzn´ı ˇc´asti - tk´an ˇ ov´e banky - Fakultn´ı nemocnice Brno, resp. Fakultn´ı nemocnice Ostrava na novˇe vznikl´e spoleˇcnosti N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum a.s. (d´ale jen N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum“), resp. Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnos” tiky a.s. (d´ale jen Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky“) [94]. Tk´an ˇ ov´a banka v Brnˇe, ” zaloˇzen´a v roce 1952, pˇritom pˇredstavuje nejvˇetˇs´ı a nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pracoviˇstˇe sv´eho druhu v republice, kter´e v tuzemsku zajiˇst’uje osmdes´at procent transplant´at˚ u [93]. Podle vl´adn´ıch materi´al˚ u si st´at koupil v novˇe vytvoˇren´e akciov´e spoleˇcnosti N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum celkem 24 procent akci´ı v hodnotˇe 3,3 milionu korun, u ostravsk´e spoleˇcnosti Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky pak 20 procent za 2,4 milionu. Na jejich z´akladˇe m˚ uˇze do ˇsestiˇclenn´eho pˇredstavenstva i dozorˇc´ı rady nominovat po dvou ˇclenech. V pˇredstavenstvech zasedaj´ı z´astupci nemocnic, v dozorˇc´ı radˇe je propojuj´ıc´ı osobou napˇr´ıklad b´yval´a minis30

trynˇe informatiky Dana B´erov´a. Zbyl´ e akcie, tj. 76, resp. 80 procent, pˇ revzala soukrom´ a spoleˇ cnost PrimeCell a.s. (d´ale jen PrimeCell“). Podle d˚ uvodov´e zpr´avy k ” vl´adn´ımu usnesen´ı mˇel st´at dodat vˇedeck´y person´al, spoleˇcnost PrimeCell mˇela m´ıt na starosti obchod a finance. Podle ofici´aln´ı verze nemˇelo Ministerstvo zdravotnictv´ı pen´ıze na obnovu vybaven´ı banky tak, aby odpov´ıdalo nov´ym pˇredpis˚ um Evropsk´e unie. ˇ Rada skuteˇcnost´ı v t´eto souvislosti bud´ı pochybnosti. Pˇredkladatelka n´avrhu - tehdejˇs´ı ministrynˇe zdravotnictv´ı Daniela Filipiov´ a - v d˚ uvodov´e zpr´avˇe vysvˇetlila, proˇc byla bez v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı zvolena pr´avˇe spoleˇcnost PrimeCell [94]: Pˇredstavuje strategick´eho partnera s vysokou m´ırou zkuˇsenosti s oblast´ı l´eˇciv´ych pˇr´ıpravk˚ u ” pro modern´ı terapii. Prostˇrednictv´ım spoluvlastnictv´ı spoleˇcn´ych podnik˚ u z´ısk´ a st´ at pˇr´ıstup k unik´atn´ı infrastruktuˇre a zisku spoleˇcn´ych podnik˚ u.“ Filipiov´a se v bˇreznu roku 2010 vyj´adˇrila, ˇze st´at mˇel nav´ıc uˇsetˇrit 935 milion˚ u korun, kter´e se spoleˇcnost PrimeCell u ´ dajnˇe zav´azala investovat v letech 2009 a 2010. Na dotaz novin´aˇr˚ u ohlednˇe zp˚ usobu v´ybˇeru pr´avˇe t´eto spoleˇcnosti a tak´e na dotaz, jak tato spoleˇcnost z´ısk´a potˇrebn´e finanˇcn´ı prostˇredky, pˇritom jen o nˇekolik mˇes´ıc˚ u dˇr´ıve b´yval´a ministynˇe zdravotnictv´ı Filipiov´a odpovˇedˇela [93]: ” ”

To si opravdu nevzpom´ın´am a nem´ am v tuto chv´ıli u sebe potˇrebn´e materi´ aly.“ Soukrom´a firma je pˇrece jenom efektivnˇejˇs´ı, m´ a jin´e kontakty a podobnˇe.“

Podle ˇcl´anku [94] z bˇrezna roku 2010 vˇsak do t´e doby (za deset mˇes´ıc˚ u od vl´adn´ıho rozhodnut´ı) spoleˇcnost PrimeCell zat´ım ˇz´adn´e investice nepˇrinesla. Pouze poˇz´adala evropsk´e struktur´aln´ı fondy o podporu na projekty Inovace n´arodn´ıho tk´an ˇ ov´eho centra“, NEXT” ” M“, kter´y vytvoˇr´ı obchodn´ı s´ıt’ s tk´anˇemi, a 4MEDi“, jehoˇz prostˇrednictv´ım se bude finan” covat biotechnologick´y park v Ostravˇe. Na kaˇzd´y z projekt˚ u pˇritom spoleˇcnost PrimeCell ˇz´adala 100 milion˚ u korun [94]. Nikoli nezaj´ımavou je i skuteˇcnost, ˇze pˇredsedou pˇredstavenstva spoleˇcnosti PrimeCell je Josef Heller - b´yval´y n´amˇestek ministra zdravotnictv´ı Jana Str´ ask´ eho. A podle [93] firmu ˇr´ıd´ı spoleˇcnost PRIME RATE, s.r.o., jej´ıˇz stoprocentn´ı majitel m´a s´ıdlo na Kypru (spoleˇcnost je od konce kvˇetna roku 2012 v likvidaci). O velmi zaj´ımav´ych skuteˇcnostech ke spoleˇcnosti PrimeCell a o lidech, kteˇr´ı s n´ı maj´ı nˇeco spoleˇcn´eho, pojedn´av´a ˇcl´anek [94], z nˇehoˇz citujeme: PrimeCell je ve skuteˇcnosti poˇstovn´ı schr´ anka, kterou tˇret´ım rokem spravuje spoleˇcnost ” ˇ zkovˇe. Spr´avci Smart Companies v kancel´aˇrsk´em domˇe v Konˇevovˇe ulici na praˇzsk´em Ziˇ schr´anky poskytuj´ı z´ajemc˚ um kontakt na m´ıstopˇredsedu pˇredstavenstva Luk´ aˇse Sch˚ urka, kter´y s´ıdl´ı v kancel´aˇr´ıch firmy Chondros, do loˇ nsk´eho roku jedin´e dcery Prime Cell.“ Kancel´aˇr Chondrosu je uˇz druh´y rok k nalezen´ı v are´ alu V´yzkumn´eho u ´stavu experi” ment´aln´ı medic´ıny Akademie vˇed v Praze-Krˇci.“ 31

´ ˇ Tuto informaci potvrzuje i ˇreditelka Ustavu experiment´aln´ı medic´ıny Akademie vˇed CR Prof. Eva Sykov´a [94]: Firma Chondros byla pˇrijata jako zaˇc´ınaj´ıc´ı firma do podnikatelsk´eho inkub´ atoru v naˇsem ” Inovaˇcn´ım biomedic´ınsk´em centru na vlastn´ı ˇz´ adost. Zde si zaˇc´ınaj´ıc´ı firmy mohou pronajmout prostory a registrovat adresu s´ıdla. Chondros zde m´ a pronajatu jednu m´ıstnost, za jej´ıˇz n´ajem ˇr´adnˇe plat´ı.“ Zm´ınˇen´y m´ıstopˇredseda pˇredstavenstva spoleˇcnosti PrimeCell Luk´aˇs Sch˚ urek pˇritom tvrd´ı, ˇze tato spoleˇcnost s nˇekolika vˇedci spolupracuje, avˇsak odm´ıt´a sdˇelit jejich jm´ena [94]: Odborn´ıci n´am ale neudˇelili souhlas ke zveˇrejnˇen´ı jejich jmen. To je standardn´ı opatˇren´ı, ” kter´e se pouˇz´ıv´a z d˚ uvodu zamezen´ı konkurenˇcn´ım aktivit´ am.“ Prof. Eva Sykov´a vˇsak toto tvrzen´ı odm´ıt´a a naopak tvrd´ı, ˇze vˇedci ze zm´ınˇen´eho u ´ stavu dosud se spoleˇcnost´ı PrimeCell nespolupracovali. Podle [94] je spoleˇcnost PrimeCell ve v´yzkumu nov´aˇckem, ˇcesk´a vˇedeck´a datab´aze ani svˇetov´e pˇrehledy neuv´adˇej´ı ˇz´adnou jej´ı aktivitu. Poznamenejme, ˇze spoleˇcnost PrimeCell m´a listinn´e akcie na majitele a jej´ı majoritn´ı majitel je nezn´am´y. Citujme opˇet [94]: Minoritn´ım akcion´aˇrem, kter´y udˇelil souhlas se zveˇrejnˇen´ım, je pan Michal Zahradn´ıˇcek. ” ˇ Evidence je vedena dle reˇzimu obOstatn´ı pod´ıly jsou ve vlastnictv´ı fyzick´ych osob v CR. chodn´ıho z´akon´ıku,“ odpovˇedˇel na dotaz po majitel´ıch Sch˚ urek. Zahradn´ıˇckovi patˇr´ı nˇekolik firem, kter´e se vˇenuj´ı pˇredevˇs´ım poradenstv´ı v oborech IT ” a zdravotnictv´ı a jedna z nich stav´ı sluneˇcn´ı elektr´ arny. Jako poradce se u ´ˇcastnil transformace slovensk´ych nemocnic bˇehem reformy zdravotnictv´ı, radil plzeˇ nsk´emu hejtmanovi, kdyˇz pˇrev´adˇel krajsk´e nemocnice na akciov´e spoleˇcnosti, a spolupracoval se s´ıt´ı nemocnic ˇ e golfov´e federace.“ Agel. Pracuje ve veden´ı Cesk´ Pr´avˇe Zahradn´ıˇcek zaloˇzil PrimeCell, loni vˇsak firma vydala nov´e akcie a zakladatel o ma” joritu pˇriˇsel. Dnes je Zahradn´ıˇcek ˇs´efem dozorˇc´ıch rad obou vznikaj´ıc´ıch tk´ an ˇ ov´ych center.“ Nikoli nezaj´ımav´e je, ˇze jm´eno majoritn´ıho vlastn´ıka, kter´y rozhodnut´ım vl´ady Mirka Topol´anka obchoduje s tk´anˇemi obyvatelstva, taj´ı i Ministerstvo zdravotnictv´ı. Mluvˇc´ı tohoto ministerstva Vlastimil Srˇseˇ n k tomu dodal [94]: ”

ˇ Akcion´aˇri jsou fyzick´e osoby, obˇcan´e CR.“

Nejinak se k majoritn´ımu vlastn´ıkovi odm´ıtaj´ı vyj´adˇrit i z´astupci st´atu ve veden´ı obou tk´an ˇ ov´ych center. Podle [94] tak odm´ıtl odpovˇedˇet ˇreditel Fakultn´ı nemocnice Brno Roman Kraus, kter´y je ˇclenem pˇredstavenstva N´arodn´ıho Tk´an ˇ ov´eho Centra. V budovˇe 32

ostravsk´eho Zdravotn´ıho u ´ stavu s´ıdl´ı Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky, v jehoˇz pˇredstavenstvu zastupuje st´at ˇs´ef u ´ stavu Petr Hapala. Ten se o majitel´ıch spoleˇcnosti PrimeCell rovnˇeˇz nevyj´adˇril [94]. Poznamenejme, ˇze jm´eno Petra Hapaly - v devades´at´ych letech ˇclena v´ykonn´e rady ODS - se objevuje i v souvislosti se z´avaˇznou podnikatelskou ˇ ˇcinnost´ı Marka Snajdra ve spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s., kter´a v roce 1998 (po dvou letech sv´e ˇcinnosti) zkrachovala a zanechala po sobˇe dluh ve v´yˇsi skoro 70 milion˚ u korun. Pert Hapala byl v t´eto spoleˇcnosti v t´e dobˇe ˇclenem pˇredstavenstva, pˇriˇcemˇz u ´ spˇeˇsn´a“ pod” nikatelsk´a ˇcinnost t´eto spoleˇcnosti vy´ ustila v nˇekolik trestn´ıch ozn´amen´ı na pˇredstavitele ˇ spoleˇcnosti. Marek Snajdr byl v t´eto souvislosti nejen obvinˇen z podvodu, za coˇz mu hrozil trest 5 aˇz 12 let vˇezen´ı, ale i obˇzalov´an. ˇ Tuto epizodu z podnikatelsk´ych zaˇc´atk˚ u Marka Snajdra a Petra Hapaly pˇripomnˇel ˇ i tehdejˇs´ı poslanec v bˇreznu roku 2010 ve sv´em vystoupen´ı v Poslaneck´e snˇemovnˇe PCR David Rath v souvislosti s debatou stran ruˇsen´ı zdravotn´ıch u ´ stav˚ u [95]: D´amy a p´anov´e, j´a bych vstoupil do t´eto debaty, kter´ a je nesm´ırnˇe zaj´ımav´ a, s jednou ” ot´azkou na pan´ı ministryni. Kdyˇz tak to pak rozvinu u dalˇs´ıch bod˚ u, pokud by mi neodpovˇedˇela. Byl jmenov´an jist´y dr. Hapala Petr ˇs´efem St´ atn´ıho zdravotn´ıho u ´stavu v Ostravˇe, ale i ve Zl´ınˇe a v Olomouci. Jestli by mi pan´ı ministrynˇe mohla ˇr´ıct, zda toho ˇclovˇeka zn´a, zda v´ı ˇ o jeho propojen´ı s jej´ım prvn´ım n´amˇestkem panem Snajdrem. Tito dva p´ anov´e pracovali totiˇz spolu, a m˚ uˇzete se na to pod´ıvat na justici.cz, ve stejn´e firmˇe HP Construct, kter´a je dodnes v likvidaci, oni ji dovedli k bankrotu. A tato firma byla i vyˇsetˇrov´ ana, v t´e souvislosti i v´ aˇs n´amˇestek, a dokonce trestnˇe st´ıh´ an a souzen, pro vytunelov´ an´ı st´ atn´ı dotace. Tak tento pan podnikatel souˇcasnˇe byl ˇclenem v´ykonn´e rady ODS v dobˇe, kdy tam prob´ıhaly takov´e ty podivn´e sponzorsk´e dary tˇech L´ ajos˚ u B´ acs˚ u a Singh˚ u. A tento ˇclovˇek je nav´ıc napojen na privatizace tk´an ˇ ov´ych bank, na firmu Centrum bunˇeˇcn´e terapie, a. s., a pˇres dalˇs´ı lidi na firmu PrimeCell, ˇcili to je ten dalˇs´ı bod, kter´y n´ as ˇcek´ a, na cel´y syst´em privatizace tk´an ˇ ov´ych bank. Mˇe by zaj´ımalo, jestli pan´ı ministrynˇe o tom v´ı, v´ı o t´eto podivn´e t´emˇeˇr u jej´ıho n´amˇestka krimin´aln´ı minulosti a propojen´ı s t´ımto ˇclovˇekem a mohla n´ am ˇr´ıci, z jak´eho titulu z´ıskal tuto pozici a jak je moˇzn´e, ˇze je souˇcasnˇe ve firm´ ach, kter´e pˇripravuj´ı privatizaci a pod´ılej´ı se na privatizaci tk´ an ˇ ov´ych bank. A jak tento propletenec, tuto podivnou s´ıt’, kter´a vypad´a t´emˇeˇr jako zloˇcinn´e spolˇcen´ı, hodnot´ı.“ Tehdejˇs´ı ministrynˇe zdravotnictv´ı Dana Jur´ askov´ a na toto vystoupen´ı Davida Ratha reagovala slovy [95]: A co se t´yˇce vystoupen´ı pana poslance Ratha, uvedla bych k tomu jedin´e. J´ a sleduji ˇcinnost ” a v´ysledky Zdravotn´ıho u ´stavu Ostrava. Podle m´eho n´ azoru pan ˇreditel Hapala je kompetentn´ı, protoˇze Zdravotn´ı u ´stav Ostrava vykazuje suver´ennˇe nejvyˇsˇs´ı hospod´ aˇrsk´y v´ysledek. A co se t´yˇce spekulac´ı, kter´e byly zm´ınˇeny, ob´ av´ am se, ˇze to je t´ema sp´ıˇs na politickou diskusi neˇz na diskusi vˇecnou.“

33

David Rath n´aslednˇe zareagoval na tato slova Dany Jur´askov´e takto [95]: Pan´ı ministrynˇe, j´a jsem se v´as neptal, jak´e jsou v´ysledky u ´stavu, kter´y vede pan Hapala. ” J´a jsem se v´as ptal, jestli v´ıte o tom propojen´ı, ˇze pan Hapala jako ˇclen v´ykonn´e rady ODS ˇ sedˇel ve statut´arn´ıch org´anech firmy, kterou ˇr´ıdil v´ aˇs souˇcasn´y prvn´ı n´ amˇestek pan Snajdr - HP Construct. Tato firma je dodnes v konkurzu, tedy zbankrotovala. Oba jsou tak ˇsikovn´ı, ˇze ji dovedli do bankrotu. Zmizely z n´ı pen´ıze. Tyto pen´ıze byla pros´ım zcizen´ a dotace ze ˇ st´atn´ıho rozpoˇctu ve v´yˇsi 7 mil. korun urˇcen´ a pro mˇesto Rychvald a pan n´ amˇestek Snajdr za to ˇcelil trestn´ımu st´ıh´an´ı a souzen´ı, kter´e za podivn´ych okolnost´ı, uˇz kdyˇz byla ODS ve ˇ chtˇel jsem se zeptat, zda v´ıte i o roli pana Hapaly, ˇze sed´ı vl´adˇe, skonˇcilo do ztracena. Cili ve statut´arn´ıch org´anech podivn´ych spoleˇcnost´ı, kter´ym jste nechali zprivatizovat obchod s lidsk´ymi tk´anˇemi, jestli o tom v´ıte a v´ıte o propojen´ı na vaˇseho prvn´ıho n´ amˇestka pana ˇ Snajdra...“ ˇ Cel´a debata stran spoleˇcn´eho p˚ usoben´ı Petra Hapaly a Marka Snajdra ve zkrachoval´e ˇ ze kter´e jsou spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s., se na sch˚ uzi Poslaneck´e snˇemovny PCR, pˇredchoz´ı citace, rozostˇrila do velk´e ˇs´ıˇre, nicm´enˇe na tuto a na dalˇs´ı ot´azky Davida Ratha stran vlastnictv´ı jist´ych spoleˇcnost´ı tehdejˇs´ı ministrynˇe zdravotnictv´ı Dana Jur´askov´a neodpovˇedˇela. ´ Zakonˇceme tuto kapitolu u ´ divem v´yˇse zm´ınˇen´e ˇreditelky Ustavu experiment´aln´ı meˇ Prof. Evy Sykov´e stran privatizace tk´an dic´ıny Akademie vˇed CR ˇ ov´ych bank. V ˇcl´anku [96] z bˇrezna roku 2010 a n´azvu Stamilionov´e investice do tk´ an ˇ ov´e banky poteˇcou z panel´aku, kter´y upozorˇ nuje mj. i na fakt, ˇze v t´e dobˇe spoleˇcnost N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum s´ıdlila v bytˇe v panelov´em domˇe, se Prof. Eva Sykov´a podivuje [96]: Kdyˇz se informace zveˇrejnily, dost jsme se s dalˇs´ımi kolegy divili, ˇze je to v˚ ubec moˇzn´e. ” Nelze pˇrece zprivatizovat nˇeco, kde jsou darovan´e tk´ anˇe.“ ˇ Dalˇs´ı skuteˇcnosti a vztah Marka Snajdra k t´eto vˇeci lze nal´ezt v kapitole 4.1.

2.6. Zdravotnick´ e prostˇ redky a prostˇ redn´ıci pˇ ri jejich dod´ avk´ ach Jednoduch´y zp˚ usob vyv´adˇen´ı veˇrejn´ych prostˇredk˚ u z ˇcesk´eho zdravotnictv´ı pˇredstavuje n´akup zdravotnick´e techniky, zdravotnick´ych pom˚ ucek a zdravotnick´eho materi´alu (d´ale jen zdravotnick´e prostˇredky“) skrze prostˇredn´ıky (komplet´atory) mezi p˚ uvodn´ım v´yrobcem ” a prvotn´ım objednatelem zdravotnick´eho prostˇredku, tj. poskytovatelem zdravotn´ı p´eˇce. N´akup a spr´avnou funkˇcnost zdravotnick´ych prostˇredk˚ u ˇreˇs´ı n´asleduj´ıc´ı pr´avn´ı pˇredpisy: • z´akon ˇc.123/2000 Sb., o zdravotnick´ych prostˇredc´ıch, • z´akon ˇc.18/1997 Sb., o m´ırov´em vyuˇz´ıv´ an´ı jadern´e energie a ionizuj´ıc´ıho z´ aˇren´ı (atomov´y z´akon), 34

• z´akon ˇc.218/2000 Sb., o rozpoˇctov´ych pravidlech, • z´akon ˇc.320/2001 Sb., o finanˇcn´ı kontrole ve veˇrejn´e spr´ avˇe. Uˇziteˇcnost existence komplet´atorsk´ych firem byla v minulosti vysvˇetlov´ana mnoha d˚ uvody - pˇres ˇcistˇe obchodn´ı a spr´avn´ı po ˇcistˇe technick´e. Ke spr´avn´ım d˚ uvod˚ um patˇr´ı podle [5] skuteˇcnost (ponech´ame-li stranou pˇr´ıpad, kdy komplet´ator je v´yhradn´ım z´astupcem prodejce), ˇze tyto spoleˇcnosti byly do ned´avn´e doby v podstatˇe jedinou moˇznost´ı, jak z´ıskat drah´e vybaven´ı za evropsk´e dotace. V pˇr´ıpadˇe z´ısk´an´ı zdravotnick´eho prostˇredku (pˇr´ıstroje) pˇr´ımo od jeho v´yrobce prostˇrednictv´ım v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı by se zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı (typicky nemocnice) vystavilo (vystavila) riziku, ˇze odvolal-li by se nˇekter´y z v´yrobc˚ u, kter´y v ˇr´ızen´ı neuspˇel, proti v´ysledk˚ um ˇr´ızen´ı, nestihlo by zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı term´ıny na ˇcerp´an´ı evropsk´e dotace. To by mˇelo za n´asledek, ˇze zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı (nemocnice) by muselo (musela) pˇr´ıstroj zaplatit zcela ze sv´ych zdroj˚ u. Uˇziteˇcn´e je v t´eto vˇeci vyj´adˇren´ı Miloslava Ludv´ıka, ˇreditele Fakultn´ı nemocnice v Motole [5]: Ta v´yhoda je, ˇze v podstatˇe m´ate jednoho dodavatele a nehroz´ı tak, ˇze se v´ am jedna z tˇreba ” deseti firem odvol´a a v´am tak klekne cel´y integrovan´y operaˇcn´ı program (dotaˇcn´ı program EU) kv˚ uli nedodrˇzen´ı term´ınu. My (nemocnice) jsme tak byly pod obrovsk´ym ˇcasov´ym tlakem.“ ˇıma, soudn´ı znalec a partner NSG Morison [6]: Podobn´y argument vyslovil tak´e Petr S´ Pˇr´ıstroje se nakupovali ve velk´ych bal´ıc´ıch. Vypsat jedno v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı je prostˇe jed” noduˇsˇs´ı, neˇz jich vypsat sto na stejn´e pensum pˇr´ıstroj˚ u. Na to nemocnice nemohou m´ıt administrativn´ı kapacitu. Takov´y n´akup by byl tak´e ˇcasovˇe n´ aroˇcn´y, ne´ uspˇeˇsn´ a konkurence skoro kaˇzdou veˇrejnou soutˇeˇz napadne.“ Podle M. Ludv´ıka nen´ı jiˇz role komplet´atorsk´ych firem v souˇcasnosti, alespoˇ n ze zm´ınˇen´ych spr´avn´ıch d˚ uvod˚ u, opodstatnˇen´a [5]: Nyn´ı se podle nov´ych podm´ınek z Bruselu ˇcas pro tyto programy prodlouˇzil a ten strach ” ˇ j´ o proˇsvihnut´ı term´ınu t´ım uˇz nen´ı na poˇradu dne. Cili a si mysl´ım, ˇze komplet´ atorsk´ym firm´am v podstatˇe odzvonilo.“ Jeho slova potvrzuje rovnˇeˇz ˇreditelka Fakultn´ı nemocnice v Plzni Jaroslava Kunov´a [5]: ”

Ted’ uˇz je situace jin´a a vracet se k nˇeˇcemu, co bylo za jin´ych podm´ınek, je zbyteˇcn´e.“

Druh´y d˚ uvod existence komplet´atorsk´ych firem tak, jak byl v minulosti prezentov´an, ˇ ımy [6]: lze shrnout do n´asleduj´ıc´ıho v´yj´adˇren´ı zm´ınˇen´eho Petra S´ Komplet´ator m˚ uˇze m´ıt mnoho rol´ı. Zajist´ı funkˇcnost komplexn´ıho zaˇr´ızen´ı, zajist´ı jin´e ” obchodn´ı a platebn´ı podm´ınky, neˇz nab´ız´ı dodavatel. Z´ aleˇz´ı na tom, co odbˇeratel poˇzaduje.“ 35

Lze konstatovat, ˇze s posledn´ım tvrzen´ım lze souhlasit. Domn´ıv´ame se vˇsak, ˇze toto tvrzen´ı v sobˇe obsahuje a odhaluje celou logiku a zp˚ usob vyv´adˇen´ı veˇrejn´ych penˇez z ˇcesk´eho zdravotnictv´ı prostˇrednictv´ım komplet´ator˚ u. Jedn´a se, dle naˇseho n´azoru, o n´asleduj´ıc´ı rizika: (i) Smluvn´ı podm´ınky zajiˇstˇen´ı komplexn´ı funkˇcnosti a komplexn´ıho servisu zaˇr´ızen´ı ze strany komplet´atora mezi j´ım a napˇr. nemocnic´ı nemus´ı b´yt pro tuto nemocnici z´amˇernˇe v´yhodn´e. Profit z t´eto nev´yhodnosti plynouc´ı m˚ uˇze n´aleˇzet komplet´atorovi a skrze nˇeho n´aslednˇe osob´am, kter´e za nemocnici rozhoduj´ı o smlouv´ach s komplet´atorem. (ii) Tot´eˇz, co je pops´ano v bodˇe (i) lze aplikovat i na zajiˇstˇen´ı nev´yhodn´ych obchodn´ıch a platebn´ıch podm´ınek ze strany komplet´atora v˚ uˇci zdravotn´ımu poskytovateli (nemocnici). (iii) Komplexnost sluˇzeb ˇci funkce zaˇr´ızen´ı jakoˇzto znesnadnˇen´ı porovn´an´ı nev´yhodnosti cen jednotliv´ych podˇc´ast´ı tˇechto sluˇzeb ˇci zaˇr´ızen´ı, a tedy znesnadnˇen´ı urˇcen´ı nev´yhodnosti ceny zaˇr´ızen´ı jako celku. Bod (iii) lze podloˇzit mnoha v´yroky veˇrejn´ych i soukrom´ych osob, pro ilustraci uv´ad´ıme n´asleduj´ıc´ı vyj´adˇren´ı dvou osob. Nejprve citujme opˇet Miloslava Ludv´ıka [5]: M´ate dvˇe ˇskodovky, jednu koup´ıte v z´ akladn´ı v´ybavˇe za tˇri sta tis´ıc, druhou v pln´e v´ybavˇe ” za sedm set tis´ıc, a jsou to poˇr´ad ˇskodovky. Podle mˇe mus´ıte oddˇelit samotn´y pˇr´ıstroj od vˇseho doplˇ nkov´eho zaˇr´ızen´ı, a to nikdy nikdo z kritik˚ u neudˇelal.“ ˇıma [6]: Ve stejn´em duchu se vyjadˇruje i Petr S´ Veˇrejn´a zak´azka na mnoˇzinu pˇr´ıstroj˚ u m´ a jednu celkovou cenu. A ta by se mˇela posu” zovat. Rozpoˇc´ıt´avat j´ı na ceny jednotliv´ych pˇr´ıstroj˚ u je zav´ adˇej´ıc´ı. Kaˇzd´y komplet´ator m´a rozd´ıln´e ceny na r˚ uzn´e pˇr´ıstroje. Nˇeco dok´ aˇze dodat levnˇeji ten, nˇeco zas jin´y. B´yv´a to tak, ˇze na nˇeˇcem maj´ı marˇzi vyˇsˇs´ı, na nˇeˇcem niˇzˇs´ı. Rozhoduje ale celek. V´ybˇer a ocenˇen´ı pouze nˇekter´ych pˇr´ıstroj˚ u m˚ uˇze b´yt znaˇcnˇe zav´ adˇej´ıc´ı.“ Podle naˇs´ı zkuˇsenosti neexistuj´ı srovnateln´ a data, kter´ a by umoˇznila stanovit trˇzn´ı cenu. ” Nezn´ame podrobnosti veˇrejn´ych zak´ azek, informace, kter´e jsou veˇrejnˇe pˇr´ıstupn´e, nejsou porovnateln´e. Nezn´ame spoustu parametr˚ u, kter´e maj´ı vliv na cenu.“ Pˇres tyto argumenty“ se vˇsak v posledn´ı dobˇe mnoˇz´ı hodnovˇern´e rozbory o pˇredraˇzenosti ” dod´avek skrze komplet´atory. D˚ ukazem budiˇz naˇr´ızen´ı ministra zdravotnictv´ı Leoˇse Hegera z ledna 2011, kter´ym nemocnic´ım pˇr´ımo ˇr´ızen´ych Ministerstvem zdravotnictv´ı naˇrizuje, aby pˇri n´akupech pˇrestaly pouˇz´ıvat sluˇzby gener´aln´ıho dodavatele (tj. komplet´atora). Hegerovo naˇr´ızen´ı se t´yk´a nejen vˇsech fakultn´ıch nemocnic, ale i Nemocnice Na Homolce, IKEMu a 36

dalˇs´ıch zaˇr´ızen´ı. Citujme ministra Hegera [7]: V posledn´ıch letech se komplet´atorsk´e firmy velmi rozmohly a uk´ azalo se, ˇze to nen´ı op” tim´aln´ı, ˇze si u ´ˇctuj´ı vyˇsˇs´ı ceny. Proto jsme ˇrekli, ˇze bude upˇrednostˇ nov´ ano, aby ty zak´azky byly rozdˇelov´any.“ Nˇekteˇr´ı ˇreditel´e nemocnic vˇsak i nad´ale zpochybˇ nuj´ı u ´ˇcel naˇr´ızen´ı ministra Hegera, napˇr. b´yval´a ministrynˇe zdravotnictv´ı a souˇcasn´a ˇreditelka praˇzsk´e Vˇseobecn´e fakultn´ı nemocnice Dana Jur´ askov´ a se prostˇrednictv´ım sv´e asistentky v´yj´adˇrila v tomto duchu (viz [7]): Ano, vypisujeme veˇrejn´e zak´azky s v´ıce poloˇzkami tak, aby bylo umoˇznˇeno d´ılˇc´ı plnˇen´ı ” menˇs´ımi dodavateli. Vyˇc´ıslit u ´sporu v takov´em pˇr´ıpadˇe nen´ı dost dobˇre moˇzn´e, nebot’ fakticky nen´ı s ˇc´ım porovn´avat.“ N´azev spoleˇcnosti TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o. PURO-KLIMA, a.s. HOSPIMED, spol. s r.o. Hypokramed s.r.o.

Poˇcet z´ıskan´ych veˇrejn´ych zak´azek 43 107 166 35

ˇ Pramen: ISVZ. Tabulka 1. Komplet´atoˇri pˇr´ıstrojov´e zdravotnick´e techniky v CR, N´azev spoleˇcnosti INLAB MEDICAL, s.r.o. HOLTE MEDICAL, a.s. (Stylmed H a.s.) CMI s.r.o. PRAG EMPORION s.r.o. STAPRO s.r.o. Mediservis, s.r.o. KARDIO PORT, a.s. IBP Medica

Poˇcet z´ıskan´ych veˇrejn´ych zak´azek 7 7 9 2 26 5 1 2

ˇ Tabulka 2. Nˇekteˇr´ı prostˇredn´ıci dod´avek ostatn´ıch zdravotnick´ych prostˇredk˚ u v CR, Pramen: ISVZ. V tabulce 1 uv´ad´ıme seznam komplet´aror˚ u v dod´avk´ach pˇ r´ıstrojov´ e zdravotnick´ e techˇ Vedle tˇechto prostˇredn´ık˚ niky v CR. u dod´avek velk´ych pˇr´ıstrojov´ych celk˚ u existuje n´asobnˇe v´ıce ostatn´ıch prostˇ redn´ık˚ u dod´ avek zdravotnick´ ych prostˇ redk˚ u, tj. prostˇredn´ıci dod´avek menˇs´ıch pˇr´ıstroj˚ u, nepˇr´ıstrojov´ych zdravotnick´ych prostˇredk˚ u (implant´aty, obvazov´y materi´al, n´astroje apod.) ˇci l´eˇciv. Jejich ne´ upln´y v´yˇcet uv´ad´ı tabulka 2. Podle sen´atorky Aleny Dernerov´e se zak´azky pˇres komplet´atory prodraˇzuj´ı v pr˚ umˇeru o 35 %. Uˇziteˇcn´e je n´asleduj´ıc´ı jej´ı vyj´adˇren´ı [8]:

37

(...) Zat´ım se ale zak´azky pˇres komplet´ atory prodraˇzuj´ı, nˇekde je to ,jen‘ o 20 procent, ” nˇekde o 30 ale i o 50 procent. Takˇze kdyˇz to zpr˚ umˇerujeme na celou republiku tak 30 aˇz 35 procenty.“ Komplet´atoˇri pˇritom p˚ usobili nejen v severoˇcesk´e Krajsk´e zdravotn´ı, a.s. (d´ale jen Krajsk´a ” zdravotn´ı“), n´ybrˇz prakticky po cel´e republice [8]: Je to i jinde. Napˇr´ıklad v roce 2009 p˚ usobili komplet´ atoˇri ve fakultn´ıch nemocnic´ıch Bu” lovka, Kr´alovsk´e Vinohrady, Vˇseobecn´ a fakultn´ı nemocnice Praha, Motol, Homolka, d´ale ve ´ redn´ı fakultn´ıch nemocnic´ıch Plzeˇ n, Olomouc, Brno, Hradec Kr´ alov´e, Ostrava, d´ ale v Ustˇ vojensk´e nemocnici a v Masarykovˇe onkologick´em u ´stavu Brno. Dod´ avali i do krajsk´ych nemocnic Jihlava, Liberec a Zl´ın a do dalˇs´ıch nemocnic jako nemocnice Turnov, Rokycany, Jilemnice.“ Dramatick´ y n´ ar˚ ust n´ akup˚ u zdravotnick´ e pˇ r´ıstrojov´ e techniky pˇ res komplet´ atory se podle Dernerov´e datuje od roku 2006, resp. 2007 (viz [8]): V roce 2006 byla zruˇsena pˇr´ıstrojov´ a komise na ministerstvu zdravotnictv´ı, kter´a rozho” dovala, co se kam dod´a. A od roku 2007 nastal pˇr´ıliv evropsk´ych dotac´ı, mimo jin´e do pˇr´ıstrojov´e techniky ve zdravotnictv´ı. Od t´e doby v´yraznˇe stoup´ a aktivita komplet´ atorsk´ych firem, kter´e se nˇekomu zˇrejmˇe nab´ızely, ˇze se zapoj´ı do procesu distribuce. Najednou se ve v´ybˇerov´ych ˇr´ızen´ıch zaˇcaly objevovat v´ıc neˇz pˇr´ım´ı dodavatel´e. Postupnˇe klesal poˇcet v´ybˇerov´ych ˇr´ızen´ı s v´ıce u ´ˇcastn´ıky, kde by se skuteˇcnˇe soutˇeˇzilo, a pˇrib´yvalo tˇech s jedn´ım u ´ˇcastn´ıkem, komplet´atorskou firmou.“ Na tvrzen´ı kritik˚ u n´akup˚ u prostˇrednictv´ım komplet´atorsk´ych firem, kteˇr´ı tvrd´ı, ˇze kromˇe vlastn´ıho pˇr´ıstroje nemocnice kupuj´ı tak´e velkorys´e servisn´ı a dalˇs´ı sluˇzby, kter´e v koneˇcn´em d˚ usledku cenu v´yraznˇe zv´yˇs´ı, argumentuje ˇreditel spoleˇcnosti HOSPIMED, spol. s r.o. (d´ale ˇ ak n´asledovnˇe [19]: jen Hospimed“) MUDr. Jindˇrich Reh´ ” Rozsah sluˇzeb, zejm´ena d´elka a rozsah servisu, v´yznamnˇe ovlivˇ nuje cenu dod´ avky. Je vˇec´ı ” ekonomick´e rozvahy zadavatele zad´ an´ı formulovat ke sv´emu prospˇechu. Lze ˇr´ıci, ˇze prodlouˇzen´ı z´aruky o kaˇzd´y rok zvyˇsuje cenu dod´ avky o 5 aˇz 10 % ceny vlastn´ıho stroje dle jeho n´aroˇcnosti. Velk´e mezin´arodn´ı korporace, dodavatel´e velk´ych l´ekaˇrsk´ych stroj˚ u v zahraniˇc´ı bˇeˇznˇe kalkuluj´ı desetinu poˇrizovac´ı ceny na rok prodlouˇzen´e z´ aruky, a to jiˇz od druh´eho roku po instalaci. Pro nˇekter´e zadavatele m˚ uˇze b´yt prodlouˇzen´ı z´ aruky pozic´ı jistoty oproti obt´ıˇznˇe kalkulovateln´ym rizik˚ um spojen´ym s u ´drˇzbou zdravotnick´e techniky Dalˇs´ı sluˇzbou u kompletaˇcn´ıch dod´avek tak, jak je poskytuje Hospimed, jsou finanˇcn´ı sluˇzby. Zadavatel ˇcasto ˇreˇs´ı v´ıcemˇes´ıˇcn´ı aˇz nˇekolikaletou splatnost faktur prostˇrednictv´ım financov´ an´ı, kter´e je naˇs´ı sluˇzbou, a je tedy souˇc´ast´ı ceny cel´eho d´ıla. Koneˇcnˇe tak´e vlastn´ı kompletace, jak ji poskytuje Hospimed, je sluˇzbou, kter´a m´ a svou cenu, a m´ ame dost pˇr´ıklad˚ u, kdy i soukrom´y zdravotnick´y investor tuto sluˇzbu od n´ as nakupuje v pˇr´ıpadech, kdy soukromˇe investuje do rozs´ahlejˇs´ıch soubor˚ u zdravotnick´e techniky, nebot’ si uvˇedomuje nezbytnost kvalifikovan´eho 38

postupu, pro jehoˇz zajiˇstˇen´ı nedrˇz´ı vlastn´ı pracovn´ı t´ym. O umˇel´em navyˇsov´ an´ı ceny sluˇzeb nem˚ uˇze b´yt ˇreˇc.“

2.6.1. Pˇ r´ıklad 1 - Krajsk´ a zdravotn´ı V tabulce 3 uv´ad´ıme pˇr´ıklady cen, za kter´e byly poˇr´ızeny zdravotnick´e prostˇredky v Krajsk´e zdravotn´ı a odhady re´aln´ych cen tˇechto prostˇredk˚ u poskytnut´e nez´avisl´ymi odborn´ıky podle [9]. Sen´atorka Dernerov´a na argumentaci“ z´astupc˚ u Krajsk´e zdravotn´ı Octavii ” ” tak´e koup´ıte za 350 tis´ıc, ale podle v´ybavy tˇreba za milion,“ reaguje slovy [9]: ´ To se mus´ım sm´at. Usteck´ y kraj koupil magnetickou rezonanci – 1.5 Tesla za 48 milion˚ u ” korun. Bˇeˇznˇe tento pˇr´ıstroj v pln´e v´ybavˇe stoj´ı 28 milion˚ u. Cena 48 milion˚ u korun je cena ´ za tˇr´ıteslovou, kompletnˇe vybavenou magnetickou rezonanci. Tento typ Usteck´ a nemocnice nem´a. Takˇze Krajsk´a zdravotn´ı koupila o 20 milion˚ u draˇzˇs´ı pˇr´ıstroj. Celkovˇe nemocnice pˇriˇsla o 120 milion˚ u korun.“ ˇ podalo v prosinci 2010 trestn´ı ozn´amen´ı na Poznamenejme, ˇze Ministerstvo financ´ı CR nezn´am´eho pachatele kv˚ uli podezˇren´ı z pl´ytv´an´ı penˇezi v Krajsk´e zdravotn´ı a to na z´akladˇe dvou audit˚ u, kter´e si nechalo vypracovat, resp. vypracovalo samo [13]: Z v´ysledk˚ u m´ame podezˇren´ı na nehospod´ arn´e zach´ azen´ı s prostˇredky, nepr˚ uhlednost, ne” dostateˇcnou kontrolu a nadhodnocen´ı ceny nakupovan´e zdravotnick´e techniky.“ Typ pˇr´ıstroje

Um´ıstˇen´ı

Cena Cena pro KZ zjiˇstˇen´a ´ MR pˇr´ıstroj Ust´ı, RDG 44 000 000 23 600 134 CT spir´aln´ı 16ˇrezov´e Dˇeˇc´ın, RDG 16 008 584 10 008 819 Poj´ızdn´y RTG pˇr´ıstroj Dˇeˇc´ın, interna 2 000 000 1 300 000 Digit´aln´ı skiagraf Most, RDG 10 639 925 6 600 000 Ventil´ator plicn´ı Most, ARO 803 337 600 000 L˚ uˇzko resuscitaˇcn´ı Most, ARO 333 469 250 000 Inkub´ator std. p´eˇce Most, dˇetsk´e 570 518 400 000 Monitor transk. plyn˚ u Most, dˇetsk´e 579 306 400 000 Ods´avaˇcka Most, chirurgie 50 621 40 000 Nebuliz´ator Most, chirurgie 28 554 20 000 D´avkovaˇc injekˇcn´ı Most, chirurgie 28 049 20 000 Tabulka 3. Krajsk´a zdravotn´ı (KZ), u ´ daje v CZK, pramen: [9]. Ve sv´e tiskov´e zpr´avˇe na sv´ych str´ank´ach ze dne 1.12.2011 Ministerstvo financ´ı mj. potvrzuje nezp˚ usobil´e vynaloˇzen´ı minim´alnˇe ˇc´astky 31,3 mil. Kˇc na n´akup zdravotnick´e techniky [14]:

39

Co se t´yk´a rozd´ıl˚ u v cenˇe nakoupen´ych pˇr´ıstroj˚ u oproti cen´ am obvykl´ym na trhu, vych´az´ı ” Ministerstvo financ´ı ze zjiˇstˇen´ı auditu Deloitte a v´ydaje ve v´yˇsi prok´ azan´eho rozd´ılu v n´akupn´ıch cen´ach oproti cen´am v m´ıstˇe a ˇcase obvykl´ym (31,3 mil. Kˇc) nepovaˇzuje za zp˚ usobil´e. Nehospod´arnost pˇri n´akupu dalˇs´ıch zdravotnick´ych pˇr´ıstroj˚ u vˇsak nebyla v tuto chv´ıli prok´az´ana, bude fin´alnˇe posouzena po dokonˇcen´ı cenov´e anal´yzy vˇsech pˇr´ıstroj˚ u poˇr´ızen´ych v r´amci VZ Doplnˇen´ı zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı a pˇr´ıstroj˚ u, kter´ a byla zad´ana ze ˇ strany Policie CR.“ ´ rad pro ochranu hospod´aˇrsk´e soutˇeˇze (d´ale UOHS“) ´ Na z´akladˇe uveden´ych audit˚ u udˇelil Uˇ ” Krajsk´e zdravotn´ı dvˇe pokuty v souhrnn´e v´yˇsi 900 tis´ıc korun za pochyben´ı ve dvou veˇrejn´ych zak´azk´ach na n´akup zdravotnick´eho materi´alu (viz [15], [14]). Vˇetˇs´ı z obou po´ kut, 700 tis´ıc Kˇc, udˇelil UOHS Krajsk´e zdravotn´ı za dod´avku nemocniˇcn´ıch pˇr´ıstroj˚ u za 420 milion˚ u a pokutu ve v´yˇsi 200 tis´ıc Kˇc pak za dod´avku ˇsic´ıch materi´al˚ u. Pro zachycen´ı ´ ducha pochyben´ı citujme doslovnˇe pˇredsedu UOHS Petra Rafaja [15]: Postup zadavatele mohl podstatnˇe ovlivnit v´ybˇer nejvhodnˇejˇs´ı nab´ıdky. Zadavatel po u ´pravˇe ” podm´ınek neposkytl potenci´aln´ım dodavatel˚ um ˇcasov´y prostor pro zv´ aˇzen´ı jejich moˇzn´e u ´ˇcasti v zad´avac´ım ˇr´ızen´ı pro pˇr´ıpadn´e zpracov´ an´ı a pod´ an´ı kvalifikovan´e nab´ıdky, kter´a by mohla konkurovat nab´ıdce podan´e vybran´ym uchazeˇcem.“ ´ UOHS naˇsel v dokumentaci zad´avac´ıho ˇr´ızen´ı nav´ıc nejasnosti, kter´e se t´ykaj´ı napˇr. nedostateˇcn´e technick´e specifikace v nab´ıdce vybran´eho uchazeˇce. ´ U druh´e zak´azky na ˇsic´ı materi´aly spoleˇcnost podle UOHS hodnotila jednotliv´e nab´ıdky netransparentnˇe [15]: Zadavatel poˇzadoval od uchazeˇc˚ u pˇredloˇzen´ı seznamu minim´ alnˇe pˇeti odbˇeratel˚ u, kter´ym ” dod´avali ˇsic´ı materi´aly v minim´aln´ım objemu jednoho milionu korun za posledn´ı rok. T´ım ale Krajsk´ a zdravotn´ı zkr´atila obdob´ı poˇzadovan´e z´ akonem ze tˇr´ı na jeden rok.“ ´ Rovnˇeˇz i v pˇr´ıpadˇe t´eto zak´azky UOHS kritizoval zp˚ usob posouzen´ı nab´ıdek s pouk´az´an´ım na absenci popisu zp˚ usobu hodnocen´ı nab´ıdek s od˚ uvodnˇen´ım. Poznamenejme, ˇze podle d˚ uvˇeryhodn´e osoby, jej´ıˇz jm´eno neuv´ad´ıme, jsou v Krajsk´e zdravotn´ı dvˇe centra robotick´e chirurgie (kaˇzd´e pˇredstavuje veˇrejnou z´ak´azku za cca 66 mil. Kˇc, obˇe zak´azky z´ıskala spoleˇcnost Hospimed) s robotick´ymi pˇr´ıstroji, z nichˇz jeden je st´ale zabalen´y a nepouˇz´ıv´a se a druh´y je pouˇz´ıv´an, nikoli vˇsak v rozsahu, v jak´em by pouˇz´ıv´an b´yt mˇel. Podle tohoto zdroje pak vˇetˇs´ı u ´ niky finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, neˇz jak´e jsou spojen´e s n´akupem zdravotnick´ych pˇr´ıstroj˚ u, pˇredstavuj´ı n´akupy bˇeˇzn´ych zdravotnick´ych materi´al˚ u (napˇr. n´astroj˚ u, obvazov´eho materi´alu apod.), kter´e jsou nakupov´any kontinu´alnˇe. Podle vyj´adˇren´ı t´eto osoby jsou napˇr. prim´aˇri jednotliv´ ych oddˇelen´ı nuceni odeb´ırat materi´al, kter´y jim naˇr´ıd´ı odeb´ırat veden´ı nemocnic, pˇriˇcemˇz tento materi´al je cca o tˇretinu pˇredraˇzen a mnohdy nekvalitn´ı (napˇr. nekvalitn´ı nitˇe na ˇsit´ı). U n´astroj˚ u se mus´ı zaznamen´avat poˇcet pouˇzit´ı tˇechto n´astroj˚ u a po jist´em (n´ızk´em) poˇctu pouˇzit´ı jsou tyto n´astroje vyˇrazeny a poˇr´ızeny nov´e, aˇckoli stav p˚ uvodn´ıch je bezvadn´y. Veden´ı nemocnic v Krajsk´e zdra40

votn´ı nestrp´ı v tomto smˇeru ˇz´adn´e n´amitky a nesouhlas a z l´ekaˇrsk´eho person´alu si, podle oznamovatele, nikdo nedovol´ı vyj´adˇrit pochybnost nad u ´ˇceln´ym vynakl´ad´an´ım veˇrejn´ych prostˇredk˚ u. Podle tohoto zdroje doch´az´ı k nejvˇetˇs´ım u ´ nik˚ um finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na u ´ rovni centr´aln´ıho n´akupu v nemocnic´ıch, pˇriˇcemˇz z´amˇernˇe jsou syst´emy nastaveny tak, aby se nikdo v n´akupech zdravotnick´ych prostˇredk˚ u nevyznal a neorientoval. Nejniˇzˇs´ım ˇcl´ankem v hierarchii veden´ı spoleˇcnosti, kter´y m˚ uˇze naˇr´ıdit koupi pˇr´ıstroje, je ˇreditel Krajsk´e zdravotn´ı. Podle zdroje neexistuje jedin´y zdravotnick´y prostˇredek, kter´y by byl lacinˇejˇs´ı po vzniku Krajsk´e zdravotn´ı, neˇz pˇred vznikem t´eto spoleˇcnosti. Podle vˇseho bylo smyslem zaloˇzen´ı Krajsk´e zdravotn´ı vytunelovat vˇsechny perifern´ı nemocnice v r´amci ´ ı nad Labem. Neefektivita sdruˇzen´ı Krajsk´e zdravotn´ı s v´yjimkou centr´aln´ı nemocnice v Ust´ vynakl´ad´an´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a dokonce z´anik cel´ych mnoha let budovan´ych oddˇelen´ı nemocnic veden´ı Krajsk´e zdravotn´ı nijak nezaj´ım´a a rovnˇeˇz tak lze pozorovat nez´ajem ze strany zdravotn´ıch pojiˇstoven.

2.6.2. Pˇ r´ıklad 2 - Nemocnice Na Homolce Krystalick´ym pˇr´ıkladem n´akupu ˇspiˇckov´eho pˇr´ıstroje pˇres komplet´atory poskytuje pˇr´ıpad n´akupu Leksellova gama noˇze Perfexion“, kter´y byl v dubnu 2010 uveden v Nemocnici ” Na Homolce (NNH). Jeho poˇr´ızen´ı - a vˇeci kolem n´akupu spojen´e - popisuje jadern´y fyzik Frantiˇsek Janouch [16]. Pr´avˇe d´ıky bohulib´e ˇcinnosti Janoucha byl v roce 1992 uveden do provozu Leksell˚ uv gama n˚ uˇz v Nemocnici Na Homolce (v t´e dobˇe 7. Leksell˚ uv gama n˚ uˇz v Evropˇe), kter´y byl poˇr´ızen za 90 mil. Kˇc z celon´arodn´ı sb´ırky na Konto M´ıˇsa. O neskuteˇcn´e ˇ e republiky (pˇredsedou vl´ady byl Mirek aroganci a ignoranci ze strany u ´ˇrad˚ u, vl´ady Cesk´ Topol´anek) a veden´ı Nemocnice Na Homolce (ˇreditelem nemocnice byl v t´e dobˇe MUDr. Vladim´ır Dbal´y) ke vstˇr´ıcn´e a zcela neziˇstn´e ochotˇe Janoucha ve vˇeci poskytov´an´ı sluˇzeb pˇr´ıstroje veˇrejnosti a tak´e o efektivitˇe“ vynakl´ad´an´ı veˇrejn´ych prostˇredk˚ u ze strany vl´ady ” a st´atn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u pojedn´avaj´ı n´asleduj´ıc´ı ˇr´adky. Citujme pˇr´ımo Janoucha [16]: Podotknu jeˇstˇe, ˇze celkov´e administrativn´ı n´ aklady na celou sb´ırku M´ıˇsa nepˇres´ahly 3 % ” z nasb´ıran´e ˇc´astky (...) Pot´e, co Gama n˚ uˇz zaˇcal operovat, jsem byl pozv´ an k ministru zdravotnictv´ı Lomovi, kter´y mi ˇzovi´alnˇe sdˇelil, ˇze nyn´ı, kdyˇz jsme si na ten n˚ uˇz vˇsichni ” nasb´ırali, pˇred´ame ho ted’ pˇeknˇe st´atu“. Vysvˇetlil jsem panu ministrovi, ˇze N˚ uˇz je vlastnictv´ım Nadace Charty 77, kter´a za nˇej nese mor´ aln´ı odpovˇednost. Po poradˇe s pr´avn´ıky to pan ministr nakonec uznal.“ Mezi zhruba 270 tˇemito pˇr´ıstroji, instalovan´ymi v roce 2010 po cel´em svˇetˇe, je praˇzsk´y ” pˇr´ıstroj a jeho l´ekaˇrsk´y t´ym, suver´enn´ı jedniˇckou. Uskuteˇcnil v´ıce operac´ı (10525), neˇz kter´ykoliv jin´y n˚ uˇz na svˇetˇe, mˇel nejˇsirˇs´ı diagnostick´y z´ abˇer, v ˇradˇe oblast´ı uskuteˇcnil i pr˚ ukopnick´e operace. Praˇzsk´y Gama n˚ uˇz byl souˇcasnˇe i nejdemokratiˇctˇejˇs´ım“ noˇzem na ” svˇetˇe: o operac´ıch rozhodovali pouze l´ekaˇri, ne u ´ˇredn´ıci pojiˇst’oven, a operace byly prov´adˇeny prakticky ihned.“ ”

Bylo proz´ırav´e, ˇze si Nadace Charty 77 ponechala LGN ve vlastnictv´ı. V divok´ych de41

vades´at´ych letech bylo uskuteˇcnˇeno nˇekolik nebezpeˇcn´ych pokus˚ u nemocnici privatizovat. Pˇri prvn´ım pokusu o vytunelov´an´ı NNH musel pˇredseda vl´ ady Klaus odpov´ıdat v parlamentˇe na ˇradu interpelac´ı, dalˇs´ı privatizaˇcn´ı pokusy zastavila Nadace jiˇz vlastn´ımi silami. V pr´avn´ım st´atˇe se prop˚ ujˇcen´ı tak drah´eho pˇr´ıstroje neobejde bez smlouvy. Smlouvu pro n´as zdarma (jako sv˚ uj pˇr´ıspˇevek do sb´ırky na konto M´ıˇsa) vytvoˇrila pr´ avn´ı kancel´ aˇr JUDr. Tom´aˇse Sokola. Podle n´ı jsme prop˚ ujˇcovali nemocnici NNH tento unik´ atn´ı instrument za symbolickou ˇc´astku 1Kˇc roˇcnˇe. Tato smlouva platila cel´ych devˇet let - pˇriˇcemˇz nemocnice inkasovala za kaˇzd´y uskuteˇcnˇen´y z´akrok pˇres 40.000 Kˇc od ˇcesk´ych a slovensk´ych pacient˚ u a ˇc´astku mnohem vyˇsˇs´ı od pacient˚ u zahraniˇcn´ıch. NNH hradila u ´drˇzbu a modernizace LGN. Poˇc´atkem tˇret´ıho tis´ıcilet´ı, v atmosf´eˇre trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı n´ as pˇresvˇedˇcili, ˇze existuj´ıc´ı smlouva o pron´ajmu za symbolickou korunu mus´ı v´ıce odpov´ıdat trˇzn´ım princip˚ um. Byla vytvoˇrena smlouva nov´a, podle kter´e Nadace Charty 77 pronaj´ımala LGN za roˇcn´ı ˇc´astku, odpov´ıdaj´ıc´ı zhruba 1.5 % n´akupn´ı hodnoty tohoto pˇr´ıstroje. Nadace dost´ avala zhruba 1.5 milionu korun roˇcnˇe. Souˇcasnˇe vˇsak byla uzavˇrena s nemocnic´ı dohoda, ˇze Nadace bude z t´eto ˇc´astky propl´acet operace 10 ukrajinsk´ych dˇet´ı roˇcnˇe (celkem jsme pomohli 74 dˇetem). Nemocnice u ´ˇctovala nadaci tyto operace, nedostupn´e tˇemto pacient˚ um, stejnou ˇc´astkou, jakou plat´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovny pro ˇcesk´e pacienty. Nadace mimo jin´e pˇrispˇela ˇca´stkou 600.000 Kˇc na vyd´an´ı odborn´e publikace o Leksellovˇe gama noˇzi a o radiaˇcn´ı neurochirurgii. Od roku 2000 udˇeluje Nadace prostˇrednictv´ım Konta M´ıˇsa stipendia Neuro - Euro, umoˇzn ˇ uj´ıc´ı mlad´ym ˇcesk´ym l´ekaˇr˚ um z neurovˇedn´ıch a rehabilitaˇcn´ıch obor˚ u studijn´ı pobyty na pˇredn´ıch evropsk´ych klinik´ach. Nadace tak vrac´ı prostˇredky, z´ıskan´e tak zvan´ym pron´ajmem“ zpˇet Nemocnici ˇci je pouˇz´ıv´ a na rozvoj neurologick´ych obor˚ u v naˇs´ı zemi. Pro ” NNH je poloˇzka, kterou platila za pron´ ajem Nadaci, ve skuteˇcnosti ˇc´ astkou smˇeˇsnˇe malou. Za uskuteˇcnˇen´ı 10.455 operac´ı totiˇz Homolka z´ıskala nejm´enˇe 460 mil Kˇc. P´ıˇsi nejm´enˇe, protoˇze ˇc´ast pacient˚ u je ze zahraniˇc´ı, a tˇem je u ´ˇctov´ ano za z´ akrok nˇekolikan´ asobnˇe v´ıc, neˇz ˇ aˇr si z tˇechto ˇc´ısel m˚ pacient˚ um dom´ac´ım. Cten´ uˇze s´ am udˇelat z´ avˇer, jak se Nadace chovala v˚ uˇci NNH.“ Mus´ım otevˇrenˇe ˇr´ıci, ˇze jsem byl nemile pˇrekvapen, kdyˇz jsem byl v l´ etˇ e 2008 pozv´ an ” na sch˚ uzku s veden´ım NNH, kde mi bylo ozn´ ameno, ˇze bude zakoupen nov´y model LGN Perfexion a ˇze si to star´ e ˇ zelezo“ m˚ uˇ zeme odv´ est. Zaˇ cal jsem p´ atrat po ” internetu a bez vˇ etˇ s´ıch probl´ em˚ u zjistil, ˇ ze v t´ eto dobˇ e bylo ve svˇ etˇ e instalov´ ano 256 LGN, z nichˇ z cel´ e 2/3 byly starˇ s´ı“ neˇ z model 4C, kter´ y mˇ ela ” Homolka ˇ ci dneˇ sn´ı Perfexion. Star´ e ˇ zelezo“ tedy patˇ rilo st´ ale ke svˇ etov´ e ” ˇ spiˇ cce! Jako majitel vˇsak Nadace Charty 77 musela star´y n˚ uˇz odv´ezt. Protoˇze pˇr´ıstroj v´aˇz´ı pˇres 20 tun a je v nˇem 201 vysoce radioaktivn´ıch kobaltov´ych zdroj˚ u, nen´ı to jednoduch´a a levn´a z´aleˇzitost. Pokusy Nadace vˇenovat LGN do Brna nebo na Slovensko nebyly u ´spˇeˇsn´e. Spojil jsem se proto s v´yrobcem firmou Elekta Instruments. Ta mi sdˇelila, ˇze n´aˇs“ mo” del 4C je st´ale dobˇre obchodovateln´y a nab´ıdla za nˇej docela sluˇsnou ˇc´ astku pˇres 800.000 Euro. Dot´azal jsem se veden´ı NNH, zda nem´ ame tyto prostˇredky vˇenovat na n´ akup nov´eho Perfexion a st´at se tak spolumajiteli nov´eho pˇr´ıstroje – tato nab´ıdka vˇsak byla odm´ıtnuta. Z prostˇredk˚ u, kter´e z´ıskala Nadace vr´ acen´ım“ LGN model 4C v´yrobci proto byl vytvoˇren ” zvl´aˇstn´ı fond. O jeho pouˇzit´ı bude rozhodovat SR Nadace. Vl´ ada Mirka Topol´ anka na jed42

nom ze sv´ych posledn´ıch zased´an´ı, nehledˇe na katastrof´ aln´ı zadluˇzenost naˇs´ı zemˇe, uvolnila ˇc´astku 121 milion˚ u Kˇc na n´akup nov´eho LGN model Perfexion, kter´y od poˇc´ atku roku 2010 pom´ah´a ˇcesk´ym i zahraniˇcn´ım pacient˚ um a jenˇz je dnes slavnostnˇe uv´ adˇen do provozu.“ Poznamenejme, ˇze Nemocnice Na Homolce poˇr´ıdila nov´y Leksell˚ uv gama n˚ uˇz za 139,8 mil. Kˇc bez DPH skrze komplet´atora - spoleˇcnost TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o. (d´ale jen Transkontakt-Medical“), v´yhradn´ıho dodavatele v´yrobce spoleˇcnosti Elektra ” ˇ ´ pro Ceskou republiku. Podle St´atn´ıho u ´ stavu pro jadernou bezpeˇcnost (d´ale SUJB“) je ” spoleˇcnost Transkontakt-Medical jedin´ym subjektem, opr´anˇen´ym dov´aˇzet zdroje z´aˇren´ı ˇ e republiky (viz [17]). Podle SUJB ´ typu gama noˇze do Cesk´ spoleˇcnost TranskontaktMedical funguje jako zprostˇredkovatelsk´a firma, kter´a pro fyzickou manipulaci se zdrojem naj´ım´a specializovanou odbornou firmu a pˇritom vyˇrizuje potˇrebn´e dokumenty. Nemocnice Na Homolce m´a pochopitelnˇe rovnˇeˇz povolen´ı zach´azet s gama noˇzem a podle atomov´eho z´akona m˚ uˇze prostˇrednictv´ım odborn´e firmy pˇrem´ıstit gama n˚ uˇz sama, bez dalˇs´ıho zprostˇredkovatele. Nic nebr´an´ı, aby n˚ uˇz koupila pˇr´ımo od v´yrobce spoleˇcnosti Elekta. Janouch, kter´y v roce 1992 kupoval prvn´ı Leksell˚ uv gama n˚ uˇz pˇr´ımo od stejn´eho v´yrobce, k tomu dod´av´a [17]: ˇ Pˇripom´ın´a mi to pomˇery v komunistick´em Ceskoslovensku. Tak´e tehdy nesmˇely zdejˇs´ı pod” niky pˇr´ımo nakupovat v cizinˇe, ale musely vyuˇz´ıt sluˇzeb podnik˚ u zahraniˇcn´ıho obchodu.“ Zaj´ımav´a je rovnˇeˇz skuteˇcnost, ˇze podle [17] spoleˇcnost Transkontakt-Medical ani nem˚ uˇze nab´ıdnout jin´e sluˇzby neˇz vyˇr´ızen´ı dokument˚ u o dovozu nebo pˇr´ıpadn´ych reklamac´ı, nebot’ vˇsichni pˇredn´ı ˇceˇst´ı odborn´ıci na gama n˚ uˇz pracuj´ı v Nemocnici Na Homolce a bˇeˇznˇe pom´ahaj´ı se zapojov´an´ım noˇze v ciz´ıch u ´ stavech. Nav´ıc byl pˇr´ıstroj pˇredraˇzen nejm´enˇe o 20 mil. Kˇc, nebot’ ˇsv´edsk´y v´yrobce spoleˇcnost Elekta nab´ız´ı Leksell˚ uv gama n˚ uˇz v pˇrepoˇctu za 115 milion˚ u korun. Vyˇsˇs´ı cenu pˇripouˇst´ı i ˇreditel Nemocnice Na Homolce MUDr.Vladim´ır Dbal´y, kter´y na str´ank´ach nemocnice (viz [18]) reaguje na medi´aln´ı u ´ toky“ spojen´e s ” nˇekter´ymi rozhodnut´ımi nemocnice. Pro n´azornou ilustraci typick´e argumentace zast´anc˚ u existence komplet´ator˚ u uved’me u ´ ryvky jeho vyj´adˇren´ı v doslovn´em znˇen´ı [18]: Rovnˇeˇz je nutn´e uv´est, ˇze zakoupen´y Leksell˚ uv gama n˚ uˇz nen´ı z´ akladn´ı verze, ale verze ” TM Extend , kter´y umoˇzn ˇ uje Leksel˚ uv gama n˚ uˇz i pro frakcionovanou radioterapii bez pouˇzit´ı Leksellova r´amu, tedy neinvazivn´ı metodou. Pˇri porovn´ an´ı cen, kter´e bylo provedeno ve v´yˇse uveden´e report´aˇzi, nebylo report´erem uvedeno, jakou verzi Leksellova gama noˇze Washingtonsk´a nemocnice zakoupila, jak´y m´ a obsluˇzn´ı software, ani jak´e jsou podm´ınky servisu. Z tˇechto d˚ uvod˚ u je uveden´e porovn´ an´ı cen Leksellova gama noˇze naprosto nevypov´ıdaj´ıc´ı. V neposledn´ı ˇradˇe je nutn´e uv´est, ˇze souˇc´ ast´ı n´ akupu je poskytov´ an´ı servisu ze strany v´yhradn´ıho z´astupce v´yrobce TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o. za zcela nadstandardn´ıch podm´ınek, kter´ e zajiˇ st’uj´ı, ˇ ze Leksell˚ uv gama n˚ uˇ z bude Nemocnici Na Homolce, v pˇ r´ıpadˇ e poruchy, opˇ et k dispozici ve velmi kr´ atk´ e dobˇ e. Nemocnice tak bude moci opˇetovnˇe poskytovat zdravotn´ı p´eˇci.“

43

Prof. Janouch se vyj´adˇril, ˇze Nadace Charty 77, jej´ımˇz zˇrizovatelem je Nadace Charty ” ˇ edsku, nab´ıdla Nemocnici Na Homolce, pen´ıze, kter´e z´ısk´a 77 – Stockholm, se s´ıdlem ve Sv´ prodejem star´eho Leksellova gama noˇze pronajat´eho nemocnici, poskytne Nemocnici Na Homolce k n´akupu nov´eho Leksellova gama noˇze. Je potˇreba uv´est, ˇze prof. Janouch nikdy neuvedl podm´ınky, za kter´ych by pen´ıze byly nemocnici poskytnuty.“ Je-li pravdiv´e tvrzen´ı, ˇze vˇsichni pˇredn´ı ˇceˇst´ı odborn´ıci na gama n˚ uˇz pracuj´ı v Nemocnici Na Homolce, kteˇr´ı bˇeˇznˇe pom´ahaj´ı se zapojov´an´ım noˇze v ciz´ıch u ´ stavech (viz [17]), pak lze vyslovit opr´avnˇen´y u ´ div nad argumentac´ı ˇreditele Dbal´eho stran zajiˇstˇen´ı nadstandardn´ıho servisu noˇze ze strany spoleˇcnosti Transkontakt-Medical. K argumentaci ˇreditele Dbal´eho ohlednˇe nesdˇelen´ı podm´ınek poskytnut´ı pˇr´ıspˇevku ve v´yˇsi 800 tis´ıc eur lze poznamenat, ˇze nab´ıdka ze strany F. Janoucha byla podle jeho vlastn´ıch slov odm´ıtnuta bez ud´an´ı d˚ uvodu (viz [17]). Budeme-li vˇeˇrit vyj´adˇren´ı Frantiˇska Janoucha, vypl´yv´a z nˇeho, ˇze se veden´ı nemocnice o podm´ınky z´ısk´an´ı pˇr´ıspˇevku ve v´yˇsi 800 tis´ıc eur nezaj´ımalo, a proto mu tyto podm´ınky nebyly sdˇeleny. Pˇrijmeme-li pˇredpoklad sen´atorky Dernerov´e o pˇredraˇzenosti n´akupu zdravotnick´ych pˇr´ıstroj˚ u skrze komplet´atory v pr˚ umˇeru za celou republiku ve v´yˇsi 30 % z ceny dod´avky, lze u komplet´ator˚ u z tabulky 1 spekulovat v pˇr´ıpadˇe Nemocnice na Homolce o pravdˇepodobn´e v´yˇsi u ´ nik˚ u veˇrejn´ych prostˇredk˚ u. N´azev spoleˇcnosti TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o. PURO-KLIMA, a.s. Hospimed, spol. s r.o. Hypokramed s.r.o.

Objem z´ıskan´ych VZ v Kˇc 139 800 000 0 11 500 000∗ 250 597 184

Tabulka 4. Pˇr´ıstrojov´a zdravotnick´a technika v Nemocnici Na Homolce. ∗ hodnota, z´ıskan´a z pˇresn´e hodnoty 463600 eur pˇri 24,94 Kˇc/1 Euro. Pramen: ISVZ. Obrat’me nyn´ı pozornost k pˇredraˇzenosti dod´avek ostatn´ıch zdravotnick´ych prostˇredk˚ u (drobn´e pˇr´ıstroje, nepˇr´ıstrojov´e a spotˇrebn´ı materi´aly, n´astroje, l´eˇciva) v Nemocnici Na Homolce, realizovan´ych prostˇredn´ıky. Pouˇcn´e je v tomto smˇeru citovat [20] z roku 2006, kde vystupuje spoleˇcnost HOLTE MEDICAL, a.s. (do roku 2008 n´azvu Stylmed H a.s.) (d´ale jen Holte Medical“): ” Stylmed H je od roku 1996 prakticky v´yhradn´ım distributorem l´eˇciv a zdravotnick´eho ma” teri´alu pro st´atn´ı Nemoci Na Homolce. Mluvˇc´ı Homolky Jitka Kalouskov´ a uvedla, ˇze nemocnice odeb´ır´a od Stylmedu mˇes´ıˇcnˇe l´eky za zhruba 10 milion˚ u korun. Podle informac´ı LN ˇsest milion˚ u z t´eto sumy tvoˇr´ı zboˇz´ı, kter´e Stylmed pˇredt´ım nakoupil u distributora Gehe Pharma, a zhruba za 2 miliony jsou l´eky od firmy Pharmos. Pˇri minim´ aln´ı tˇr´ıprocentn´ı marˇzi pˇriraˇzen´e Stylmedem Homolka zaplat´ı za tyto l´eky asi o tˇri miliony korun roˇcnˇe v´ıc, 44

neˇz kdyby l´eky odeb´ırala pˇr´ımo od velkodistributora.“ Tehdejˇs´ı ministr zdravotnictv´ı David Rath se ke skuteˇcnosti, ˇze spoleˇcnost Stylmed H a.s. (dnes Holte Medical) je pouze prostˇredn´ıkem dod´avek l´eˇciv a zdravotnick´eho materi´alu pro Nemocnici Na Homolce, vyj´adˇril v tomto duchu (viz [20]): ,To je pro mne zcela nov´a informace. Tvrdili mi, ˇze berou l´eky pˇr´ımo od v´yrobc˚ u. Netuˇsil ” jsem, ˇze zboˇz´ı odeb´ıraj´ı od jin´ych distributor˚ u. Mus´ım to provˇeˇrit,‘ zareagoval. Potvrdil ale, ˇze si Stylmed nemocnic´ım ˇ rekl o tˇ r´ıprocentn´ı marˇ zi.“ Podle zdroj˚ u v [20] se pˇ rir´ aˇ zka velkodistributora bˇ eˇ znˇ e pohybuje okolo ˇ ctyˇ r procent, u dobr´ych klient˚ u i o procento n´ıˇze. Zhruba za t´ychˇz podm´ınek vˇsak odeb´ıral v roce 2006 zboˇz´ı i Stylmed H a.s. (Holte Medical). K dispozici k t´eto skuteˇcnosti je rovnˇeˇz vyj´adˇren´ı ze strany distributor˚ u l´eˇciv [20]: Distribuˇcn´ı firmy tvrd´ı, ˇze by dok´azaly Homolku bez pot´ıˇz´ı z´ asobovat bez prostˇredn´ıka. ” Probl´em je pr´y v tom, ˇze nemocnice na dod´ avky l´ eˇ civ nevypisuje v´ ybˇ erov´ eˇ r´ızen´ı a veˇ sker´ e zak´ azky d´ av´ a pˇ r´ımo Stylmedu H. (...) Jejich slova potvrdil i ˇreditel Asociace velkodistributor˚ u l´eˇciv Pavel Such´y. Nemocnice t´ım zˇrejmˇe poruˇsuje z´ akon o zad´av´an´ı veˇrejn´ych zak´azek. Podle nˇej totiˇz mus´ı vypsat tendr na kaˇzd´eho dodavatele nad dva miliony korun.“ Zd˚ uraznˇeme explicitnˇe, ˇze se zde hovoˇr´ı o cca 4 % marˇzi velkodistributora l´ eˇ civ a 3 % marˇzi dalˇs´ıho prostˇredn´ıka dod´avek l´ eˇ civ. Vedle l´eˇciv tito prostˇredn´ıci dod´avaj´ı tak´e jin´e zdravotnick´e prostˇredky z uvaˇzovan´e kategorie, na kter´e se u ´ daj o 3% marˇzi nemus´ı vztahovat a, jak bude uvedeno d´ale v pˇr´ıpadˇe Institutu experiment´aln´ı a klinick´e medic´ıny (IKEM), tak´e nevztahuje, nebot’ marˇze jsou n´asobnˇe (aˇz ˇr´adovˇe) vyˇsˇs´ı. Z veˇrejn´ ych zdroj˚ u ˇ a tak´e z osobn´ıch vyj´adˇren´ı l´ekaˇr˚ u p˚ usob´ıc´ıch v nemocnic´ıch napˇr´ıˇc cel´e CR lze opr´avnˇenˇe pˇredpokl´adat, ˇze i v tomto pˇr´ıpadˇe lze poˇc´ıtat s pˇredraˇzenost´ı dod´avek ostatn´ıch zdravotnick´ych prostˇredk˚ u (vyjma l´eˇciv, tj. drobn´ych pˇr´ıstroj˚ u, spotˇrebn´ıho materi´alu, n´astroj˚ u, implant´at˚ u apod.) skrze prostˇredn´ıky v pr˚ umˇeru o 30 % z ceny dod´avky. N´azev spoleˇcnosti INLAB MEDICAL, s.r.o. HOLTE MEDICAL, a.s. HOLTE MEDICAL, a.s. & CARDION s.r.o.

Objem z´ıskan´ych VZ v Kˇc 301 189 124 76 387 200 65 173 153

Tabulka 5. Ostatn´ı zdravotnick´e prostˇredky v Nemocnici Na Homolce. Pramen: ISVZ.

45

2.6.3. Pˇ r´ıklad 3 - IKEM Pˇredpoklad o pˇredraˇzenosti n´akupu zdravotnick´ych pˇr´ıstroj˚ u skrze komplet´atory v pr˚ umˇeru za celou republiku ˇcin´ı - jak uvedeno v´yˇse - hodnotu 30 % z ceny dod´avky. N´ıˇze uv´ad´ıme u komplet´ator˚ u z tabulky 1 objem z´ıskan´ych veˇrejn´ych zak´azek v pˇr´ıpadˇe IKEMu a nech´av´ame na ˇcten´aˇri, aby s´am odhadl pravdˇepodobn´e u ´ niky veˇrejn´ych prostˇredk˚ u v d˚ usledku pˇredraˇzenosti n´akup˚ u. N´azev spoleˇcnosti TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o. PURO-KLIMA, a.s. Hospimed, spol. s r.o. Hypokramed s.r.o.

Objem z´ıskan´ych VZ v Kˇc 0 0 23 976 900 133 744 230

Tabulka 6. Pˇr´ıstrojov´a zdravotnick´a technika v IKEMu. Pramen: ISVZ. O n´asobc´ıch tˇechto ˇc´astek se vˇsak u IKEMu jedn´a v pˇr´ıpadˇe dod´avek ostatn´ıch zdravotnick´ych prostˇredk˚ u skrze prostˇredn´ıky z tabulky 2. Podle ˇcl´anku [23] z prosince 2011 ˇsetˇr´ı protikorupˇcn´ı policie n´akupy zdravotnick´eho materi´alu v IKEMu, konkr´etnˇe ovˇeˇruje podezˇren´ı, ˇze spoleˇcnost KARDIO PORT, a.s. (d´ale jen Kardio Port“), s anonymn´ı ma” jetkovou strukturou, dod´av´a materi´al aˇz za dvojn´asobek ceny, za kterou ho poˇrizuje u v´yrobce. Jedn´a se o veˇrejnou zak´azku n´azvu N´ akup speci´ aln´ıho zdravotnick´eho materi´alu s celkovou koneˇcnou roˇcn´ı hodnotou 437 695 714,- Kˇc na dobu 4 let z roku 2010. Citujme [23]: Kardio Port m˚ uˇze napˇr´ıklad defibril´ ator koupit od v´yrobce za 400 tis´ıc korun, IKEM j´ı ” vˇsak za stejn´y pˇr´ıstroj zaplat´ı 800 tis´ıc. Roˇcnˇe t´ımto zp˚ usobem IKEM nakoup´ı materi´al za 400 milion˚ u.“ Ceny od v´yrobc˚ u, kteˇr´ı dod´avaj´ı nemocnici IKEM i dalˇs´ım praˇzsk´ym u ´stav˚ um pom˚ ucky ” pro kardiologii, nepˇrekraˇcuj´ı ˇc´astku 460 tis´ıc za defibril´ ator, 50 tis´ıc za kardiostimul´ator a 20 tis´ıc za stent (...) IKEM pˇritom nakupuje defibril´ atory za cenu do 850 tis´ıc, kardiostimul´atory do sta tis´ıc a stenty do tˇriceti tis´ıc. N´ akupn´ı cenu potvrdilo s drobn´ymi korekcemi ministerstvo zdravotnictv´ı.“

Ceny v tis´ıc´ıch Kˇc vˇcetnˇe DPH v roce 2011 V´yrobek cena od v´yrobce cena pro IKEM∗ Defibril´atory 380–460 700–850 Kardiostimul´atory 20–50 40–100 Stenty 10–20 25–30

cena pro IKEM∗∗ 535–785 30–130 15–30

Tabulka 7. Ceny vybran´ych v´yrobk˚ u pro IKEM. ∗ podle zjiˇstˇen´ı aktu´alnˇe.cz; ˇ Pramen: [23]. Ministerstva zdravotnictv´ı CR. 46

∗∗

podle

Podle [23] IKEM plat´ı o 50 aˇz 100 procent vyˇsˇs´ı ˇc´astku, neˇz inkasuje obchodn´ı oddˇelen´ı v´yrobn´ıch firem. Rozd´ıl v ˇ r´ adu cca 200 milion˚ u roˇ cnˇ e inkasuje spoleˇ cnost Kardio Port, kter´ a bude materi´ aly podle smlouvy dod´ avat aˇ z do roku 2014 (celkov´a cena zmiˇ novan´e veˇrejn´e zak´azky ˇcin´ı cca 1,75 mld. Kˇc). Celkem tedy z´ısk´a tato soukrom´a spoleˇcnost nav´ıc cca 800 milion˚ u korun veˇ rejn´ ych prostˇ redk˚ u. Samotn´a spoleˇcnost Kardio Port m´a akcie na doruˇcitele a identitu jeho vlastn´ıka nechtˇej´ı podle [23] manaˇzeˇri IKEMu prozradit. Pˇredseda pˇredstavenstva Petr Ullrich dˇr´ıve p˚ usobil ve firmˇe HARRASOV a.s., ke kter´e se, podle [23], hl´asil i zn´am´y praˇzsk´y podnikatel Roman Janouˇ sek. O tom, ˇze za spoleˇcnost´ı Kardio Port stoj´ı pravdˇepodobnˇe Roman Janouˇsek svˇedˇc´ı i skuteˇcnost, ˇze IKEM obdrˇzel mail od pracovnice spoleˇcnosti firmy Kardio Port, ve kter´em ˇz´ad´a, aby nemocnice vˇsechny dokumenty pos´ılala do budovy Gallery Myˇs´ak v centru Prahy, pˇrestoˇze zm´ınˇen´a spoleˇcnost ofici´alnˇe s´ıdl´ı v Kladnˇe. A pr´avˇe z Gallery Myˇs´ak u ´ˇraduje podnikatel Janouˇsek (podle u ´ daj˚ u katastru nemovitost´ı tam m´a i trval´e bydliˇstˇe) [36]: Moc pros´ım o pos´ıl´an´ı korespondence pro firmu Kardio Port na adresu: Kardio Port a.s., ” Gallery Myˇs´ak, Vodiˇckova 710/31, Praha 1.“ Janouˇsek mˇel v dobˇe kon´an´ı tendru tak´e osobn´ı vazby na veden´ı spoleˇcnosti Kardio port, viz [36]: V dobˇe zad´an´ı tendru byl ˇclenem pˇredstavenstva Kardio Portu podnikatel Luboˇs Paˇsek ” Janouˇsk˚ uv dobr´y kamar´ad z podnik´an´ı i z golfu. Po internetu koluje napˇr´ıklad jejich sn´ımek, na nˇemˇz v dobr´e n´aladˇe pˇrihl´ıˇzej´ı vyhlaˇsov´ an´ı Miss Golf. Paˇskova firma, person´ alnˇe propojen´a s Janouˇskem, tak´e v minulosti dostala pˇetimilionovou zak´ azku od st´ atn´ıch Les˚ u.“ V praxi je nav´ıc podle [23] pˇri dod´avce kardiologick´ych materi´al˚ u obvykl´e, ˇze tito dodavaˇ e republiky (d´ale ’ tel´e fakturuj´ı nejvyˇsˇs´ı ceny, kter´e Vˇseobecn´a zdravotn´ı pojiˇst ovna Cesk´ ˇ tak´e VZP CR“) ˇci jin´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna jeˇstˇe proplat´ı. Dodavatel potom polovinu ” inkasovan´e ˇc´astky vr´at´ı prostˇrednictv´ım sponzorsk´eho daru anebo nab´ıdkou odborn´eho ˇskolen´ı. Podle [23] se vˇsak praxe v IKEMu od popsan´eho postupu liˇs´ı t´ım, ˇze vr´acen´y pˇreplatek inkasuje spoleˇcnost Kardio Port s nezn´am´ymi majiteli. Poznamenejme, ˇze dne 6.6.2011 vyˇsel v Hospod´aˇrsk´ych novin´ach ˇcl´anek, kter´y zevrubnˇe popisuje skuteˇcnosti, t´ykaj´ıc´ı se faktu, ˇze IKEM nehodl´a poskytnout veˇrejnosti pln´e znˇen´ı smlouvy (nikoli smlouvy se zaˇcernˇen´ymi u ´ daji, poloˇzkami a cel´ymi cen´ıky tˇechto poloˇzek) mezi j´ım a spoleˇcnost´ı Kardio Port stran v´yˇse uveden´e veˇrejn´e zak´azky a to pˇresto, ˇze ˇ Tento ˇcl´anek vyvolal mu tuto povinnost naˇr´ıdilo samotn´e Ministerstvo zdravotnictv´ı CR. ostrou reakci ze strany veden´ı IKEMu. Na str´ank´ach IKEMu (viz [24]) lze nal´ezt celkem 21 odkaz˚ u na ˇcl´anky v m´edi´ıch, dopisy, stanoviska a dokumenty, kter´e z´astupci m´edi´ı, Miˇ ˇci Uˇ ´ radu pro ochranu hospod´aˇrsk´e soutˇeˇze (UOHS) ´ nisterstva zdravotnictv´ı CR adresovali ve vˇeci t´eto veˇrejn´e zak´azky IKEMu a reakce na nˇe ze strany IKEMu a spoleˇcnosti Kardio Port. J´adrem ostr´e v´ymˇeny stanovisek je pr´avˇe poˇzadavek na u ´ pln´e zveˇrejnˇen´ı r´amcov´e smlouvy mezi IKEMem a spoleˇcnost´ı Kardio Port [24]: 47

Tvrzen´ı Hospod´aˇrsk´ych novin: Ve hˇre je 1,8 miliardy pro firmu, kter´ a nem´ a zamˇestnance ” ani telefon. Ale s prestiˇzn´ı klinikou IKEM moˇzn´ a pr´ avˇe proto nic nehne: smlouvu, na jej´ımˇz z´akladˇe bude pˇr´ıˇst´ı 4 roky nakupovat zdravotnick´y materi´ al od nepr˚ uhledn´e firmy Kardioport, d´al vytrvale taj´ı.“ Reakce IKEMu: Pro zadavatele bylo podstatn´e, zda soutˇeˇz´ıc´ı spln´ı podm´ınky tendru. Ty ” sdruˇzen´ı Kardioport splnilo souˇcasnˇe s dalˇs´ımi ˇctyˇrmi uchazeˇci, kteˇr´ı ale nakonec nab´ıdku nepodali.“ Tvrzen´ı Hospod´aˇrsk´ych novin: Jak se ministerstvo zachov´ a, kdyˇz manaˇzeˇri IKEM poruˇsuj´ı ” jeho naˇr´ızen´ı, je tˇeˇzk´e zjistit.“ Reakce IKEMu: IKEM neporuˇsil naˇr´ızen´ı MZ. Toto naˇr´ızen´ı pouze zavazovalo IKEM k ” poskytnut´ı prost´ e kopie smlouvy, nikoliv vˇsak kategoricky v pln´em rozsahu. Z toho lze dovodit, ˇze naˇr´ızen´ı MZ jistˇe nemˇelo za c´ıl vystavit IKEM sankc´ım vypl´yvaj´ıc´ım z prolomen´ı ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u nebo obchodn´ıho tajemstv´ı, at’ uˇz jsou deklarovan´e kteroukoliv smluvn´ı stranou. IKEM se nikdy nebr´ anil zveˇrejnˇen´ı kter´ekoliv ˇc´ asti smlouvy.“ IKEM na sv´ych str´ank´ach vystavuje kopie tˇrech dopis˚ u, ve kter´ych spoleˇcnost Kardio Port hroz´ı IKEMu pr´avn´ımi kroky a stamili´onov´ymi pokutami v pˇr´ıpadˇe, ˇze zveˇrejn´ı jinou, neˇz touto spoleˇcnost´ı poskytnutou zaˇcernˇenou“ kopii smlouvy. IKEM rovnˇeˇz zpochybˇ nuje ” naˇr´ızen´ı nadˇr´ızen´eho org´anu stran poskytnut´ı kopie smlouvy [24]: V n´avaznosti na pˇredchoz´ı probˇehnuvˇs´ı ˇr´ızen´ı dle z´ akona ˇc. 106/1999 Sb., o svobodn´em ” pˇr´ıstupu k informac´ım, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u (d´ ale jen InfZ“), byla rozhodnut´ım ” Ministerstva zdravotnictv´ı ze dne 4. kvˇetna 2011 uloˇ zena IKEMu povinnost ve stanoven´ e lh˚ utˇ e vyˇ r´ıdit ˇ za ´dost o informaci tak, ˇ ze ˇ zadateli mus´ı b´ yt poˇ zadovan´ a informace poskytnuta, pˇ riˇ cemˇ z ale v uveden´ em rozhodnut´ı absentuje explicitn´ı vyj´ adˇ ren´ı zp˚ usobu, jak´ ym tak m´ a b´ yt uˇ cinˇ eno (...) Dle § 17 z´akona ˇc. 513/1991 Sb., obchodn´ıho z´akon´ıku, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u, tvoˇr´ı obchodn´ı tajemstv´ı veˇsker´e skuteˇcnosti obchodn´ı, v´yrobn´ı ˇci technick´e povahy souvisej´ıc´ı s podnikem (...) Pro naplnˇ en´ı tˇ echto podm´ınek nejsou stanovena ˇ za ´dn´ a konkr´ etn´ı taxativnˇ e vymezen´ a krit´ eria, tedy z´ avˇ er o tom, je-li nˇ ekter´ a informace pˇ redmˇ etem obchodn´ıho tajemstv´ı ˇ ci nikoli, z´ avis´ı vˇ zdy na subjektivn´ım posouzen´ı vˇ sech skutkov´ ych a pr´ avn´ıch okolnost´ı konkr´ etn´ı situace (...) KARDIO PORT – jak ostatnˇe vypl´yv´a z jeho dopisu ze dne 15. dubna 2011, a n´ aslednˇe i ze dne 23. kvˇetna 2011 – povaˇ zuje za sv´ e obchodn´ı tajemstv´ı v dotˇcen´em z´ avazkov´em pr´ avn´ım vztahu zejm´ena syst´em organizaˇcn´ıho ˇreˇsen´ı objedn´ avek a strukturu cenov´ e nab´ıdky s pˇ resnou specifikac´ı jednotliv´ ych poloˇ zek portfolia. S pˇrihl´ednut´ım ke shora uveden´emu v´ykladu tedy IKEM v z´ajmu pr´avn´ı jistoty a opatrnosti povaˇzoval pˇri poskytov´ an´ı kopie R´amcov´e smlouvy za legitimn´ı anonymizovat (zaˇcernit) KARDIO PORTem uv´ adˇen´e pas´ aˇze pr´avˇe s odkazem na ustanoven´ı o obchodn´ım tajemstv´ı. Pakliˇze by IKEM pˇredmˇetn´e u ´daje k ˇz´adosti 48

ˇzadatele zveˇrejnil, vystavil by se t´ım riziku uplatˇ nov´ an´ı n´ arok˚ u na n´ ahradu ˇskody ze strany KARDIO PORTu – a to jak z d˚ uvodu poruˇsen´ı z´ akonn´e, tak i smluvn´ı povinnosti – na coˇz ostatnˇe KARDIO PORT ve sv´ych dopisech opakovanˇe upozorˇ noval.“ Uzavˇreme popis konstatov´an´ım, ˇze dle vyj´adˇren´ı IKEMu m´a plnou kopii pˇredmˇetn´e smlouvy k dispozici i Ministerstvo zdravotnictv´ı jako zˇrizovatel IKEMu a ˇze IKEM vyzval toto ministerstvo, aby zveˇrejnilo smlouvu samo a na svou odpovˇednost. K tomu nedoˇslo. Zar´aˇzej´ıc´ı na cel´em postupu IKEMu je skuteˇcnost, ˇze se nepokusilo pˇrijmout stanovisko, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v respektov´an´ı naˇr´ızen´ı nadˇr´ızen´eho org´anu, tj. Ministerstva zdravotnictv´ı, pˇri konstatov´an´ı, ˇze veˇsker´e pr´avn´ı ˇci finanˇcn´ı n´asledky z takov´eho kroku plynouc´ı p˚ ujdou na vrub tohoto ministerstva. Podle vˇsech okolnost´ı, spojen´ych s vyps´an´ım uvaˇzovan´e veˇrejn´e zak´azky a jej´ım v´ıtˇezem se lze domn´ıvat, ˇze veden´ı IKEMu vˇedˇelo, proˇc se na pr´avˇe zm´ınˇen´e stanovisko nepostavilo.

2.7. Pˇ redraˇ zen´ e zak´ azky stavebn´ıch prac´ı Problematice pˇredraˇzen´ych veˇrejn´ych zak´azek t´ykaj´ıc´ıch se stavebn´ıch prac´ı (v´ystavba, rekonstrukce, drobn´e stavebn´ı pr´ace) ve zdravotnictv´ı se m´edia s podivem nevˇenuj´ı tak, jako jin´ym druh˚ um zak´azek v tomto odvˇetv´ı. Pˇritom napˇr. v Nemocnici Na Homolce ˇcin´ı hodnota veˇrejn´ych zak´azek na stavebn´ı pr´ace mezi lety 2006–2011 vˇcetnˇe ˇc´astku cca 90 mil. Kˇc. Ze znalosti zn´am´ych probl´em˚ u s pˇredraˇzenost´ı v´ystavby ˇcesk´ych liniov´ych staveb (silnice, d´alnice, ˇzelezniˇcn´ı koridory, tunel Blanka apod.) od 50 % do 100 % lze pˇredpokl´adat, ˇze i v sektoru zdravotnictv´ı existuje tento probl´em. Nav´ıc i zde existuj´ı prostˇredn´ıci, kteˇr´ı z´ıskaj´ı veˇrejnou zak´azku na stavebn´ı pr´ace, avˇsak sami nejsou stavebn´ı firmou a na skuteˇcn´e proveden´ı prac´ı si najmou skuteˇcnou stavebn´ı firmu.

2.7.1. Pˇ r´ıklad 1 - Nemocnice v Mlad´ e Boleslavi Uˇziteˇcn´y je v tomto smyslu pˇr´ıklad veˇrejn´e zak´azky v cenˇe cca 387 mil. Kˇc nemocnice v Mlad´e Boleslavi n´azvu V´ybˇer zhotovitele stavby s postupn´ym spl´ acen´ım – pavilon B – v Oblastn´ı nemocnici Mlad´a Boleslav, a.s., nemocnici Stˇredoˇcesk´eho kraje, kterou v u ´ noru 2011 z´ıskala spoleˇcnost Neocity Ron, s.r.o. (d´ale jen Neocity Ron“). Podle [25] nen´ı spoleˇcnost ” Neocity Ron stavebn´ı firmou – zab´yv´a se pron´ajmem dom˚ u a byt˚ u, na jej´ı ofici´aln´ı adrese je jen pr´azdn´a kancel´aˇr bez telefonu a vlastn´ıky m´a na Kypru. Podle [25], [26] se nav´ıc odpovˇedn´ı ˇcinitel´e vˇcetnˇe hejtmana stˇredoˇcesk´eho kraje Davida Ratha coby z´astupce provozovatele zm´ınˇen´e nemocnice odm´ıtaj´ı o n´aleˇzitostech zak´azky bavit (viz [26]): Zak´azku HN podrobnˇe popsaly vˇcera: budovu interny m´ a postavit firma Neocity Ron s ” kypersko-izraelsk´ym domicilem. A to za velk´eho utajen´ı: jen p´ ar zasvˇecen´ych sm´ı vˇedˇet, kolik nab´ıdly konkurenˇcn´ı firmy a kdo vlastnˇe v´ıtˇeze vyb´ıral. A zat´ımco v pondˇel´ı se veden´ı kraje snaˇzilo vzbudit dojem, ˇze celou zak´ azku mˇel na starosti ˇreditel mladoboleslavsk´e nemocnice, podle zjiˇstˇen´ı HN musel hejtman David Rath o tendru vˇedˇet. Mluvit o nˇem ale 49

ˇ se cel´a zak´azka pˇripravovala hlavnˇe na stˇredoˇcesk´em u nechce. Ze ´ˇradu, potvrzuje i ˇreditel nemocnice Ladislav Hor´ak. ,V´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı zad´ aval v podstatˇe kraj,‘ ˇrekl vˇcera Hor´ak. A krajˇst´ı radn´ı - v ˇcele s hejtmanem - tak´e o cel´em tendru jednali a schv´ alili ho.“ Reakce ze strany z´astupc˚ u stˇredoˇcesk´eho kraje, konkr´etnˇe Kateˇriny Pancov´e – ˇs´efky krajsk´e pˇr´ıspˇevkov´e organizace, kter´a zastˇreˇsuje vˇsechny stˇredoˇcesk´e nemocnice – je tradiˇcn´ı odpovˇed´ı, se kterou se lze setkat u vˇsech veˇrejn´ych z´ak´azek, kter´e vzbuzuj´ı veˇrejn´y z´ajem (viz [26]): V´ıte co, pane redaktore, probˇehlo regul´ern´ı v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı, a pokud firma splˇ nuje poˇzadavky, ” tak to je pro mˇe relevantn´ı.“ Pˇripojme k t´eto kauze jeˇstˇe nˇekolik nikoli nepodstatn´ych skuteˇcnost´ı, nahr´avaj´ıc´ıch moˇzn´ym spekulac´ım stran korektnosti cel´eho ˇr´ızen´ı a v´ysledku veˇrejn´e zak´azky (viz [27]): Proˇc vyhr´ala 450milionov´y tendr na dostavbu nemocnice v Mlad´e Boleslavi nezn´am´a ” firma? ,Byla nejlevnˇejˇs´ı,‘ vysvˇetluje stˇredoˇcesk´y hejtman David Rath. Jenˇze tak jednoduch´e to nen´ı. Nab´ıdka izraelsko-kypersk´e Neocity Ron opravdu byla nejniˇzˇs´ı - ale moˇzn´ a jen proto, ˇze hejtmanstv´ı ostatn´ım z´ajemc˚ u ani nedalo ˇsanci jejich nab´ıdky podat. O vyvolen´ych, kteˇr´ı ji podat mohli, totiˇz rozhodlo losov´an´ı (...) Stˇredoˇcesk´y kraj sice podrobnosti v´ybˇeru v´ıtˇeze taj´ı, ale HN se je podaˇrilo z´ıskat. Do soutˇeˇze se pˇrihl´ asilo 14 firem, mezi nimi i nejvˇetˇs´ı ˇ CKD ˇ hr´aˇci na stavebn´ım trhu - Metrostav, Skanska, Geosan, OHL ZS, Praha (...) Vˇsichni vˇsak nemohli odevzdat propoˇcet, za kolik by nemocniˇcn´ı pavilon postavili. Ze vˇsech uchazeˇc˚ u se totiˇz losovalo pˇet finalist˚ u. ,Cenu uchazeˇci pˇredkl´ adali aˇz po vylosov´ an´ı,‘ potvrzuje i Miˇ est´ı roslav Lepil, majitel agentury ML Compet, kter´ a tendr pro kraj na kl´ıˇc zajiˇst’ovala. Stˇ nakonec mˇelo pˇet spoleˇcnost´ı: pozdˇejˇs´ı v´ıtˇez Neocity Ron, VCES, Konstruktiva Branco, CGM Czech a Betonstav Teplice. Nab´ıdku nakonec podaly tˇri. Kter´e, to je podle Ratha tajn´e.“ Zaj´ımav´a je ovˇsem jeˇstˇe jedna ot´azka: Kdo bude ve skuteˇcnosti nemocniˇcn´ı pavilon stavˇet? ” Firma Neocity v tomhle obchodˇe funguje jen jako developer. Sama by totiˇz ani do v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı j´ıt nemohla. Kraj sice opˇet odm´ıt´ a podm´ınky tendru zveˇrejnit, ale HN se jich dop´atraly. Vypl´yv´ a z nich, ˇze z´ajemce mus´ı m´ıt tˇri referenˇcn´ı stavby, z toho jednu alespoˇ n za 300 milion˚ u. A tak´e vlastn´ı zkuˇsen´e stavbyvedouc´ı, coˇz firma Neocity Ron nem´ a. Spojila se tedy - coˇz podm´ınky tendru to dovolovaly - s karlovarskou stavebn´ı spoleˇcnost´ı Baustav. Jenˇze ted’ si v are´alu nemocnice chyst´ a stroje u ´plnˇe nˇekdo jin´y - pardubick´a firma Chl´adek a Tintˇera. ,Skuteˇcnˇe bude stavˇet tato firma,‘ potvrdil HN i ˇreditel nemocnice Ladislav Hor´ak. A tak´e hejtman Rath jen mlhavˇe mluv´ı o v´yznamn´e v´ychodoˇcesk´e spoleˇcnosti. Pˇritom podle smlouvy podepsan´e samotn´ym Rathem (a jak jinak neˇz znovu utajovan´e) m´a stavbu zajiˇst’ovat Baustav (...) A tajn´ı st´ ale z˚ ust´ avaj´ı i lid´e, kteˇr´ı v´ıtˇeze vyb´ırali. K ˇclenstv´ı v komisi se zat´ım ,pˇriznal‘ jen ˇreditel nemocnice Hor´ ak. Dostat z krajsk´eho u ´ˇradu, kdo dalˇs´ı nab´ıdky posuzoval, je nedobytn´e. ,V komisi nebyl nikdo z veden´ı kraje,‘ zd˚ uraznil Rath.“

50

2.7.2. Pˇ r´ıklad 2 - Nemocnice Znojmo V ˇcervenci 2012 pˇrin´aˇs´ı den´ık Mlad´a fronta DNES informace o dostavbˇe znojemsk´e nemocnice, kter´a m´a kraj v souˇctu pˇrij´ıt na v´ıce neˇz dvˇe miliardy korun. Okresn´ı nemocnice z´ısk´av´a n´akladn´e pˇr´ıstroje, jejichˇz vyt´ıˇzen´ı nen´ı jist´e, pˇriˇcemˇz nejnovˇejˇs´ı etapu projektu v hodnotˇe 480 milion˚ u korun, za kter´e by se mˇel opravit operaˇcn´ı trakt ˇci pˇrestˇehovat ARO, ´ pozastavil UOHS. Kritici poukazuj´ı na podivnosti v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı [58]: ,Je nanejv´yˇs podivn´e, ˇze doch´az´ı ke sluˇcov´ an´ı stavebn´ıch zak´ azek s n´ akupy zdravotnick´ych ” zaˇr´ızen´ı, coˇz velmi pˇripom´ın´a praktiky v kladensk´e nemocnici pod veden´ım Davida Ratha,‘ tvrd´ı napˇr´ıklad ˇs´ef jihomoravsk´e opoziˇcn´ı TOP 09 Jan Vitula.“ Zat´ımco stavebn´ıch firem je pˇrem´ıra, odpov´ıdaj´ıc´ı l´ekaˇrsk´e zaˇr´ızen´ı um´ı v republice do” dat tak ˇctyˇri spoleˇcnosti. Pokud je tak v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na oboj´ı slouˇcen´e, moˇzn´ı z´ ajemci se poˇr´adnˇe eliminuj´ı jen na nˇekolik sdruˇzen´ı firem.“ Poˇzadavek zad´an´ı zak´azky, aby dodavatel byl velikou zdravotn´ı firmou, jeˇstˇe umocnila ´ podm´ınka, kv˚ uli kter´e UOHS celou zak´azku proˇsetˇruje [58]: Objem subdod´avek nesm´ı u l´ekaˇrsk´e technologie podle sporn´e podm´ınky pˇres´ ahnout 40 pro” cent z celkov´eho finanˇcn´ıho objemu tˇechto dod´ avek.“ ˇ ´ Podle mluvˇc´ıho u ´ˇradu Martina Svandy UOHS zak´azal znojemsk´e nemocnici uzavˇr´ıt s v´yhercem zak´azky smlouvu. Podle informac´ı Mlad´e fronty DNES krajem sestaven´a komise vybrala sdruˇzen´ı firem pod veden´ım brnˇensk´e spoleˇcnosti IMOS Brno, a.s., jej´ıˇz souˇc´ast´ı je i zdravotnick´a firma Transkontakt-Medical. Poznamenejme, ˇze podle Informaˇcn´ıho syst´emu o veˇrejn´ych zak´azk´ach spoleˇcnost IMOS Brno, a.s., od roku 2006 z´ıskala ˇci spoluz´ıskala vˇsechny zak´azky na stavebn´ı pr´ace, kter´e znojemsk´a nemocnice vypsala. A spoleˇcnˇe pr´avˇe se spoleˇcnost´ı Transkontakt-Medical jiˇz ve znojemsk´e nemocnici prostavˇela v´ıce neˇz tˇri ˇctvrtˇe miliardy korun. Poznamenejme, ˇze podle [58] funguj´ı na jihu Moravy ˇspiˇckov´a brnˇensk´a zaˇr´ızen´ı, pˇresto do znojemsk´e okresn´ı nemocnice od roku 2006 do souˇcasnosti tehdejˇs´ı hejtman Stanislav Jur´anek a po nˇem jeho n´astupce Michal Haˇ sek nainvestovali pˇres miliardu korun. ’ Uved me v t´eto souvislosti vysvˇetlen´ı zast´ance prac´ı hejtmana Haˇska [58]: Investice do znojemsk´e nemocnice je naˇs´ı prioritou, protoˇze je v z´ ajmu pacient˚ u ze Zno” jemska a pom˚ uˇze i prohlouben´ı pˇreshraniˇcn´ı spolupr´ ace ve zdravotnictv´ı s Doln´ım Rakouskem.“ B´yval´y ˇs´ef krajsk´eho odboru zdravotnictv´ı Josef Drbal k tomu dod´av´a [58]: Potvrdilo se, ˇze napˇr´ıklad magnetick´ a rezonance je dlouhodobˇe vyuˇzita jen zˇc´ asti. Tˇreba ” v Brnˇe jede na dvˇe smˇeny, ale v okresn´ı nemocnici jej´ı potenci´ al zdaleka nen´ı vyuˇzit´y. Ob51

dobn´y probl´em je i s du´aln´ım line´arn´ım urychlovaˇcem.“ Opatrnˇe se k z´ajmu ze strany rakousk´ych pacient˚ u vyjadˇruje i mluvˇc´ı znojemsk´e nemocnice Pavel Jajtner [58]: ”

Jedn´an´ı prob´ıhaj´ı, nyn´ı se zamˇeˇren´ım na onkologickou p´eˇci, zvl´ aˇstˇe radioterapii.“

Uzavˇreme tento pˇr´ıbˇeh konstatov´an´ım, ˇze se v z´akulis´ı jihomoravsk´e politiky v souvislosti s v´yˇse zmiˇ novanou stavebn´ı zak´azkou zmiˇ nuje jm´eno doc. MUDr. Michala Pohanky, Ph.D. ˇ ˇ Pˇripomeˇ nme, ˇze Michal Pohanka - b´yval´y poslanec za CSSD, jenˇz po opuˇstˇen´ı ˇrad CSSD podpoˇril jako nezaˇrazen´y poslanec vznik a fungov´an´ı vl´ady Mirka Topol´anka - p˚ usobil i jako prvn´ı n´amˇestek ministra zdravotnictv´ı Davida Ratha a m´a povˇest ˇclovˇeka spojen´eho s byznysem ve zdravotnictv´ı [58].

2.8. Pran´ı nemocniˇ cn´ıho pr´ adla Pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla pˇredstavuje dalˇs´ı zp˚ usob potenci´alnˇe snadn´eho a relativnˇe bezpeˇcn´eho vyv´adˇen´ı veˇrejn´ych prostˇredk˚ u ze zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı, kter´y nen´ı tak na oˇc´ıch, jako n´akupy drah´eho nemocniˇcn´ıho vybaven´ı a zdravotnick´e techniky. V kapitole 2.6.1 jsme upozornili, ˇze napˇr´ıklad n´akup chirurgick´ ych nit´ı, pˇredraˇzen´y o 30 %, pˇredstavuje ve velk´ych objemech spotˇreby tohoto materi´alu tak´e velik´e finanˇcn´ı zisky tomu, kdo tyto nitˇe dod´av´a. K tomu, aby ˇclovˇek zbohatnul, nen´ı nezbytnˇe nutn´e obchodovat se zlatem ˇci s diamanty - u ´ plnˇe postaˇc´ı obchodovat s tkaniˇckami do bot, pakliˇze se ovˇsem podaˇr´ı zajistit odbˇer velk´eho mnoˇzstv´ı tohoto d˚ uleˇzit´eho obchodn´ıho artiklu. Na jednoduch´ych konkr´etn´ıch pˇr´ıkladech m´edia v bˇreznu roku 2011 upozornila a dokladovala [59], ˇze rozd´ıly v n´akladech na pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla ve dvou porovnateln´ych nemocnic´ıch se mohou liˇsit o v´ıce neˇz jednon´asobek. Jak bylo uvedeno v pˇredmluvˇe tohoto elabor´atu, ministr zdravotnictv´ı Leoˇs Heger deklaroval v srpnu 2011 snahu o vytvoˇren´ı katalogu cen l´ek˚ u, zdravotnick´eho materi´alu a zdravotnick´e techniky za u ´ˇcelem zamezen´ı pˇredraˇzenosti n´akup˚ u uveden´ych komodit, avˇsak napˇr. ceny za pran´ı pr´adla ˇci za stravov´an´ı v uveden´em katalogu cen nefiguruj´ı. S jist´ym pˇrekvapen´ım se k tomu v bˇreznu 2011 vyj´adˇril prvn´ı ministr˚ uv n´amˇestek Vladim´ır Pavelka [59]: ”

Je to urˇcitˇe zaj´ımav´y podnˇet. Nemocnice by mˇely zaˇc´ıt zveˇrejˇ novat i smlouvy tohoto typu.“

Kdo by to byl ˇrekl? Vyj´adˇren´ı prvn´ıho n´amˇestka je o to v´ıce kuriozn´ı, ˇze jednou konkr´etn´ı ´ zak´azkou na pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla se zab´yval jiˇz v roce 2005 UOHS, kter´y dokonce pˇredmˇetnou 80 milionou zak´azku zruˇsil. Uved’me konkr´etn´ı pˇr´ıklady n´aklad˚ u na pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla a odˇev˚ u l´ekaˇr˚ u podle [59]. Zd˚ uraznˇeme, ˇze tak jako se v´ıtˇezstv´ı v hokeji poˇc´ıt´a skrze vstˇrelen´e g´oly, v´ıtˇezstv´ı v gymnastice skrze body a v´ıtˇezstv´ı v bˇehu na 100 metr˚ u skrze sekundy a jejich ˇc´asti, tak se n´aklady na pran´ı pr´adla bˇeˇznˇe vyˇc´ısluj´ı v n´akladech na vypr´an´ı 1 kg dodan´eho pr´adla. 52

2.8.1. Fakultn´ı nemocnice Kr´ alovsk´ e Vinohrady Zaˇcnˇemˇe konstatov´an´ım, ˇze Fakultn´ı nemocnice Kr´alovsk´e Vinohrady (d´ale jen vino” hradsk´a nemocnice“) s´ıdl´ıc´ı v Praze, voz´ı pr´adlo aˇz do ˇcist´ırny v Brnˇe. Cel´y pˇr´ıbˇeh zaˇc´ın´a v roce 2005, kdy 80 milionovou zak´azku na ˇctyˇrlet´e pran´ı pr´adla vinohradsk´e nemocnice ´ vyhr´ala firma PRAKOM Brno, a.s. Antimonopoln´ı u ´ˇrad UOHS vˇsak t´ehoˇz roku soutˇeˇz zruˇsil, nebot’ vinohradsk´a nemocnice zjevnˇe nahr´ala v´ıtˇezn´e firmˇe, jeˇz nab´ızela o t´emˇeˇr 50 ´ procent vyˇsˇs´ı cenu neˇz druh´y z´ajemce. UOHS tehdy ve sv´em vyj´adˇren´ı konstatoval [59]: Neobjektivn´ım hodnocen´ım krit´eria doˇslo k poruˇsen´ı z´ asad stejn´eho zach´ azen´ı se vˇsemi ” uchazeˇci.“ Nov´e kolo veˇrejn´e zak´azky vˇsak dopadlo stejnˇe - opˇet tedy vyhr´ala v´yˇse uveden´a firma s brnˇensk´ym s´ıdlem, nab´ıdla jen ponˇekud niˇzˇs´ı cenu. Mluvˇc´ı vinohradsk´e nemocnice Luk´aˇs Mat´ysek k tomu stroze konstatuje [59]: ”

Za pran´ı plat´ıme takovou cenu, kter´ a vzeˇsla z ˇr´ adn´eho v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı.“

To pˇredstavuje argument, se kter´ym lze stˇeˇz´ı nˇeco dˇelat. Jak se uv´ad´ı na str´ank´ach spoleˇcˇ nosti PRAKOM Brno, a.s., v souvislosti s pˇrib´yvaj´ıc´ımi zak´ azkami z Cech, pˇredevˇs´ım z ˇ ˇ Prahy, byla 1.7.2009 uˇcinˇena akvizice pr´ adelny ve Stˇet´ı. Poznamenejme, ˇze Stˇet´ı je vzd´aleno od Prahy nˇejak´ych ˇsedes´at kilometr˚ u, tedy v´yraznˇe m´enˇe neˇz Brno. Mluvˇc´ı vinohradsk´e ˇ et´ı, ale tato pr´adelna nemocnice Mat´ysek k tomu v bˇreznu 2011 dod´av´a [59]: Pereme ve Stˇ ” je moment´alnˇe v rekonstrukci, proto pereme v Brnˇe.“ Kuriozitou je rovnˇeˇz skuteˇcnost, ˇze se m´edi´ım nepodaˇrilo ze z´astupc˚ u vinohradsk´e nemocnice zjistit cenu vypr´an´ı za jeden kilogram dodan´eho textilu, aˇc je tento zp˚ usob kalkulace, jak bylo uvedeno v´yˇse, u podobn´ych zak´azek zcela beˇzn´y. Mluvˇc´ı vinohradsk´e nemocnice Mat´ysek k tomu prohlaˇsuje, ˇze my ” pereme pr´adlo na kusy“ a ˇreditel spoleˇcnosti PRAKOM Brno, a.s., Frantiˇsek Pal´aˇcek dokonce ˇz´ad´a [59]: Nel´amejte to ze mˇe.“ Poznamenejme, ˇze porovnateln´a Thomayerova ” nemocnice pere svoje pr´adlo - tak´e na z´akladˇe v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı - o v´ıce neˇz polovinu lacinˇeji, neˇz vinohradsk´a nemocnice - vizte tabulku 8. Podle [59] se vˇsak n´aklady na vypr´an´ı ˇspinav´eho l˚ uˇzka liˇs´ı i v nemocnic´ıch, kter´e perou ´ ve vlastn´ıch pr´adeln´ach. Tak Ustˇredn´ı vojenskou nemocnici - Vojenskou fakultn´ı nemocnici ´ redn´ı vojensk´a nemocnice v Praze“), jej´ıˇz zˇrizovatelem je Ministerstvo Praha (d´ale jen Ustˇ ” obrany, to pˇrijde - podle u ´ daj˚ u, kter´e nemocnice poskytla - na 30 korun za kilogram. Pˇritom Fakultn´ı nemocnice v Motole, kter´a spad´a pˇr´ımo pod Ministerstvo zdravotnictv´ı, dok´aˇze vyprat jedno kilo za 19 korun. V tabulce 8 uv´ad´ıme n´aklady na pran´ı pr´adla vybran´ych nemocnic tak, jak je uv´ad´ı [59]. Tam, kde nejsou k dispozici u ´ daje o n´akladech na vypr´an´ı jednoho kilogramu pr´adla, ale pouze roˇcn´ı celkov´e n´aklady na pran´ı pr´adla, povaˇzujeme za vz´ajemnˇe nejrozumnˇeji porovnatelnou m´ıru pod´ıl tˇechto n´aklad˚ u na poˇcet hospitalizac´ı za rok - pˇredpokl´ad´ame, ˇze po kaˇzd´e hospitalizaci n´asleduje vypr´an´ı pouˇzit´eho pr´adla - at’ jiˇz pr´adla operaˇcn´ıho, tak l˚ uˇzkov´eho (pochopitelnˇe, perou se rovnˇeˇz i odˇevy zamˇestnanc˚ u, nicm´enˇe pˇredpokl´ad´ame, ˇze tyto hodnoty v´yznamnˇe neovlivn´ı v´yˇse uvedenou m´ıru a kdyˇz, 53

tak alespoˇ n v´ıcem´enˇe stejn´ym zp˚ usobem u vˇsech nemocnic). Na z´akladˇe t´eto m´ıry pak lze konstatovat, ˇze zat´ımco n´aklady na pran´ı pr´adla pˇripadaj´ıc´ı na jednu hospitalizaci v Thomayerovˇe nemocnici ˇcin´ı pˇribliˇznˇe 211 Kˇc, pak stejn´y pod´ıl v pˇr´ıpadˇe Fakultn´ı nemocnice u sv. Anny v Brnˇe ˇcin´ı pˇribliˇznˇe 838 Kˇc. Nepˇredpokl´ad´ame, ˇze zneˇciˇstˇen´ı pr´adla z Fakultn´ı nemocnice u sv. Anny je ˇctyˇrn´asobkem zneˇciˇstˇen´ı pr´adla z Thomayerovy nemocnice. Znaˇcn´e rozd´ıly jsou vˇsak i mezi nemocnicemi ze stejn´e skupiny, napˇr. mezi Fakultn´ı ´ redn´ı vojenskou nemocnic´ı v Praze, kter´e si perou sami (702, nemocnic´ı Olomouc a Ustˇ resp. 446 Kˇc na jednu hospitalizaci).

A. Pˇr´ıklady nemocnic, kter´e si nech´avaj´ı pr´at pr´adlo extern´ımi firmami Thomayerova nemocnice Kdo jim pere Za kolik Poˇcet l˚ uˇzek Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci FN Kr´ alovsk´ e Vinohrady Kdo jim pere Za kolik Poˇcet l˚ uˇzek Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci

SALESIANER MIETTEX CHEMUNG s.r.o. 8 milion˚ u roˇcnˇe 942 38 000 211 Kˇc PRAKOM Brno, a.s. 17 milion˚ u v roce 2010 (20,4 milionu v roce 2008) 1147 50 372 338 Kˇc (405 Kˇc v roce 2008)

B. Pˇr´ıklady nemocnic, kter´e si nech´avaj´ı pr´at pr´adlo extern´ımi firmami a z´aroveˇ n si ho i pronaj´ımaj´ı (nekupuj´ı vlastn´ı, neopravuj´ı si ho) FN Ostrava Kdo jim pere Za kolik Poˇcet l˚ uˇzek Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci FN u svat´ e Anny v Brnˇ e Kdo jim pere Za kolik Poˇcet l˚ uˇzek Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci

54

RENATEX CZ a.s. 32 milion˚ u 1337 44 472 720 Kˇc ˇ CHRISTOF, spol. s r.o. 24 mil. (bez DPH) 964 28 639 838 Kˇc (bez DPH)

C. Pˇr´ıklady nemocnic, kter´e si perou sami FN Olomouc Kdo jim pere vlastn´ı pr´adelna Za kolik 27,8 koruny za 1 kg N´aklady 33 milion˚ u roˇcnˇe celkovˇe Poˇcet l˚ uˇzek 1392 Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe 47 000 N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci 702 Kˇc FN v Motole Kdo jim pere vlastn´ı pr´adelna Za kolik 19 korun za 1 kilogram N´aklady nezjiˇstˇeno Poˇcet l˚ uˇzek 2156 Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe 73 000 N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci ? Kˇc ´ Ustˇ redn´ı vojensk´ a nemocnice v Praze Kdo jim pere vlastn´ı pr´adelna Za kolik cca 30 korun za 1 kg N´aklady 10 mil. roˇcnˇe Poˇcet l˚ uˇzek 753 Poˇcet hospitalizac´ı roˇcnˇe 22 423 N´aklady pr´adlo na 1 hospitalizaci 446 Kˇc Tabulka 8. N´aklady na pran´ı nemocniˇcn´ıho pr´adla. Pramen: [59].

2.9. Stravovac´ı sluˇ zby v nemocnic´ıch Pˇr´ıklad Mˇestsk´e nemocnice Ostrava ukazuje, ˇze rovnˇeˇz oblast stravov´an´ı v nemocnic´ıch m˚ uˇze pˇredstavovat - a podle naˇseho n´azoru tak´e pˇredstavuje - zp˚ usob nehospod´arn´eho nakl´ad´an´ı se svˇeˇren´ymi prostˇredky. Podle ˇcl´anku ze srpna 2012 pro tuto nemocnici stravov´an´ı zajiˇst’ovala extern´ı firma, avˇsak veden´ı nemocnice s n´ı smlouvu rozv´azalo a chce si ˇ stravov´an´ı d´ale zajiˇst’ovat samo. Reditel nemocnice Tom´aˇs Nykel k tomu uvedl [60]: K tomuto kroku jsme pˇristoupili na z´ akladˇe opakovan´ych st´ıˇznost´ı ze strany pacient˚ u i ” person´alu na kvalitu j´ıdel od dodavatele. Strava je pˇritom d˚ uleˇzitou souˇc´ ast´ı l´eˇcby. Pacient mus´ı m´ıt stravu nejen vyv´aˇzenou, ale i chutnou.“ Nav´ıc, veden´ı nemocnice pˇrechodem na vlastn´ı stravov´an´ı pˇredpokl´ad´a i ekonomickou u ´sporu ve v´ yˇ si aˇ z 4 miliony korun roˇ cnˇ e. Dejme slovo opˇet ˇrediteli nemocnice Tom´aˇsi Nykelovi [60]:

55

Pˇredpokl´ad´ame, ˇze se bude pohybovat od tˇr´ı do ˇctyˇr milion˚ u korun. Vˇse ale z´aleˇz´ı na ” prvn´ım p˚ ulroce provozu. Tak´e na tom, zda se n´ am podaˇr´ı naj´ıt i dalˇs´ı odbˇeratele.“ Veden´ı nemocnice za t´ım u ´ˇcelem jiˇz nakoupilo a investovalo do vlastn´ı kuchynˇe a zajistilo potˇrebn´e pracovn´ıky.

2.10. IT sluˇ zby - Nemocnice Na Homolce V bˇreznu 2010 zah´ajila Nemocnice Na Homolce zad´avac´ı ˇr´ızen´ı na v´ybˇer extern´ıho poskytovatele sluˇzeb v oblasti IT. Souˇc´ast´ı tˇechto sluˇzeb, zajiˇst’ovan´ych extern´ım subjektem, mˇelo b´yt poradenstv´ı v oblasti poˇrizov´an´ı hardware a software, zajiˇstˇen´ı tiskov´eho ˇreˇsen´ı nemocnice, spr´ava a rozvoj informaˇcn´ıch syst´em˚ u a spr´ava a podpora IT infrastruktury, v jej´ımˇz r´amci by byly realizov´any n´aroˇcn´e projekty v oblasti rozvoje IT infrastruktury nemocnice. Cena zak´azky ˇcinila 415 milion˚ u korun bez DPH a podle [47] by realizac´ı zak´azky platila Nemocnice Na Homolce o 40 milion˚ u korun roˇcnˇe v´ıce oproti tomu, jak´e do t´e doby platilo IT oddˇelen´ı nemocnice. Za dobu pˇeti let by tedy realizac´ı zak´azky platila nemocnice za IT sluˇzby o 200 milion˚ u v´ıce, neˇz by zaplatila za IT sluˇzby provozovan´e sv´ym IT oddˇelen´ım. Podle [47] ˇreditel nemocnice Vladim´ır Dbal´y nav´yˇsen´ı n´aklad˚ u vysvˇetloval t´ım, ˇze nemocnice bude po v´ıtˇezi cht´ıt oproti pˇredchoz´ı dobˇe i dalˇs´ı pr´ace nav´ıc: Hled´ame profesion´aln´ıho partnera, kter´y by n´ am tyto sluˇzby zajistil, at’ uˇz se jedn´a o ” bezpeˇcnost, wifi, infrastrukturu, zadr´ atov´ an´ı nemocnice, hardwary, softwarov´y uplift, protoˇze ty softwary jsou pomˇernˇe star´e, i kdyˇz ve srovn´ an´ı s ostatn´ımi nemocnicemi jsou docela kvalitn´ı. To vˇsechno by st´alo velk´e pen´ıze a to je vˇec, kter´ a bude pˇrenesena na bedra toho outsourcera.“ V tomto vyj´adˇren´ı se vˇsak ˇreditel Dbal´y vyj´adˇril pˇrinejmenˇs´ım nepˇresnˇe: podle zjiˇstˇen´ı Radioˇzurn´alu [47] byl totiˇz tendr na sluˇzby, tedy na poradenstv´ı a spr´avu IT, nikoli vˇsak na poˇrizov´an´ı hardwaru. O tom v dokumentaci, kterou mˇel Radioˇzurn´al k dispozici, nebylo u ´ dajnˇe vˇsak ani slovo. Nav´ıc, v souvislosti s velmi specifick´ym prostˇred´ım a n´aroky na IT sluˇzby a softwary ve zdravotnictv´ı je pˇredstava existence jedin´e firmy, kvalifikovan´e pro vˇsechny odvˇetv´ı, zcela absurdn´ı a nesmysln´a. Vˇetˇsina l´ekaˇrsk´ych poˇc´ıtaˇcov´ych program˚ u je natolik specifick´ych a ojedinˇel´ych, ˇze je jejich v´yrobci budou pro nemocnici dod´avat i nad´ale. Nov´a firma tedy re´alnˇe mohla hr´at roli jenom koordin´atora st´avaj´ıc´ıch syst´em˚ u, pˇriˇcemˇz za koordinaci IT sluˇzeb by n´aleˇzela odmˇena ˇr´adovˇe niˇzˇs´ı, neˇz jakou pˇredpokl´adala ˇ v´yˇse zm´ınˇen´a veˇrejn´a zak´azka. Reditel Dbal´y pak na str´ank´ach nemocnice uv´ad´ı, ˇze (...) ” do rozvoje IT infrastruktury nemocnice nebylo delˇs´ı dobu investov´ ano. St´ avaj´ıc´ı ˇreˇsen´ı zastar´av´a a v dohledn´e budoucnosti nebude schopno zajiˇst’ovat potˇreby nemocnice.“ Je velk´a ˇskoda, ˇze Vladim´ır Dbal´y nespecifikuje slova delˇs´ı dobu“, zastar´av´a“ (v˚ uˇci ˇcemu?) a ” ” dohledn´a budoucnost“ nˇejak´ymi ˇc´ıslicemi - ˇc´ısla vˇzdy v argumentaci maj´ı vˇetˇs´ı v´ahu a ” ˇsetˇr´ı m´ısto v textu - jedna ˇc´ıslice zabere v textu m´enˇe m´ısta, neˇz uveden´a dlouh´a slovn´ı spojen´ı. Nicm´enˇe s´am v´yˇse pˇrizn´av´a, ˇze ve srovn´an´ı s ostatn´ımi nemocnicemi jsou softwary 56

Nemocnice Na Homolce docela kvalitn´ı“. ” Odhl´ednˇemˇe ale od technick´ych detail˚ u“ a obrat’me pozornost na ˇcistˇe administrativn´ı ” pozoruhodnosti, spojen´e s touto zak´azkou. Hlavn´ı roli zde bude hr´at advok´atn´ı kancel´aˇr ˇ ˇ SACHTA & PARTNERS, v.o.s. (d´ale jen S&P“), zn´am´a z af´ery s vyv´adˇen´ım finanˇcn´ıch ” prostˇredk˚ u z Dopravn´ıho podniku hl. m. Prahy, kter´a po mnoho let zajiˇstovala pr´avn´ı sluˇzby - vˇcetnˇe organizace spojen´e s v´ybˇerov´ymi ˇr´ızen´ımi - Nemocnice Na Homolce a kter´a m´a, jak bude uk´az´ano v kapitole 4.2, osobn´ı vazby na ˇreditele Dbal´eho. Vedlejˇs´ı roli si zahraje v´ıce firem, mezi nimi tak´e IT spoleˇcnost Apollo servis s.r.o. (d´ale jen Apollo ” servis“), kter´a v roce 2009 vypracovala pro Nemocnici Na Homolce audit informaˇcn´ıch technologi´ı nemocnice a dle vlastn´ıho vyj´adˇren´ı ˇreditele Dbal´eho [43] proveden´y audit IT ” oblast´ı outsourcing v zam´yˇslen´em rozsahu doporuˇcil.“ N´ıˇze se pokus´ıme zd˚ uvodnit, proˇc se domn´ıv´ame, ˇze zmiˇ novan´y audit nemusel b´yt nutnˇe zcela objektivn´ı a pouk´azat na existenci r˚ uzn´ych IT firem, nab´ızej´ıc´ıch svoje sluˇzby na oblast zdravotnictv´ı, kter´e mohou m´ıt pˇr´ım´y ˇ ˇci nepˇr´ım´y vztah s advok´atn´ı kancel´aˇr´ı S&P. Ostatnˇe, ˇcten´aˇr necht’ posoud´ı s´am. ˇ Pˇr´ıbˇeh je n´asleduj´ıc´ı: pr´avn´ıci advok´atn´ı kancel´aˇre S&P Mgr. David Michal a Mgr. Marek Stubley pˇrev´adˇej´ı v prosinci roku 2005 jednu ze stovek spoleˇcnost´ı vlastnˇen´ych touto kancel´aˇr´ı (a kde jsou jednateli) - spoleˇcnost KANTRA s.r.o. - na Martina Don´ata, kter´y o mˇes´ıc pozdˇeji mˇen´ı jm´eno spoleˇcnosti na DFG s.r.o. (d´ale jen DFG“). Podle ” webov´ych str´anek se spoleˇcnost specializuje zejm´ena na IT Outsourcing a bezpeˇcnostn´ı ” technologie.“ Na podzim 2006 je na Don´ata vyd´an exekuˇcn´ı pˇr´ıkaz a 29.9.2006 je jeho“ ” 100 % pod´ıl pˇreveden na spoleˇcnost Pracini Limited, s´ıdl´ıc´ı na Kypru (na stejn´em patˇre s´ıdl´ı i spoleˇcnost CHEERLADE HOLDINGS LIMITED, kter´a je 100 % vlastn´ıkem spoleˇcnosti ˇ LEGATE s.r.o., ve kter´e jsou jednateli mj. JUDr. Drahom´ır Sachta, Mgr. David Michal, Mgr. Marek Stubley a Mgr. Karol´ına Bab´akov´a). Dne 14.9.2009 zakl´ad´a IT spoleˇcnost DFG dceˇrinou IT spoleˇcnost Apollo Digital, s.r.o. (d´ale jen Apollo Digital“), s jednatelem ” Martinem Don´atem, kterou z poloviny vlastn´ı pr´avˇe firma DFG a z poloviny jiˇz zm´ınˇen´a IT spoleˇcnost Apollo servis. Spoleˇcnost Apollo Digital na sv´ych str´ank´ach nab´ız´ı rovnˇeˇz komplexn´ı spr´avu IT ve zdravotnictv´ı“ podobnˇe, jako v´yˇse uveden´a plzeˇ nsk´a spoleˇcnost ” Apollo servis. Nepˇrekvap´ı, ˇze spoleˇcnost Apollo Digital s´ıdl´ı na stejn´e adrese, jako advok´atn´ı ˇ kancel´aˇr S&P a ˇze webov´e str´anky spoleˇcnost´ı DFG a Apollo Digital jsou - aˇz na barevn´e zpracov´an´ı - t´emˇeˇr identick´e. Obˇe webov´e str´anky totiˇz vytv´aˇrela stejn´a spoleˇcnost, s´ıdl´ıc´ı ˇ na stejn´e adrese jako advok´atn´ı kancel´aˇr S&P, pˇriˇcemˇz jednatelkou t´eto spoleˇcnosti je ˇ Mgr. Bab´akov´a z S&P a vlastn´ıkem v´yˇse zm´ınˇen´a CHEERLADE HOLDINGS LIMITED. Jako kuriozitu poznamenejme, ˇze autoˇri n´azvu Apollo Digital se patrnˇe inspirovali n´azvem knihy Digital Apollo, kter´a pojedn´av´a o u ´ spˇeˇs´ıch slavn´eho vesm´ırn´eho programu NASA, jehoˇz v´ysledkem bylo pˇrist´an´ı ˇclovˇeka na Mˇes´ıci, a kterou v roce 2008 vydala nejlepˇs´ı technologick´a univerzita svˇeta - slavn´y Massachusetts Institute of Technology (MIT). Lid´e stoj´ıc´ı za spoleˇcnost´ı Apollo Digital moˇzn´a pˇredpokl´adali stejn´y u ´ spˇech, jak´y mˇel zm´ınˇen´y vesm´ırn´y program... Poznamenejme, ˇze uveden´a zak´azka byla pozdˇeji zruˇsena. Jako d˚ uvod tohoto zruˇsen´ı Nemocnice Na Homolce uv´ad´ı u ´ spory ve zdravotnictv´ı a protikorupˇcn´ı strategii Ministerstva zdravotnictv´ı [48].

57

´ cetn´ı a medic´ınsko-pr´ 2.11. Uˇ avn´ı sluˇ zby Podle ˇcl´anku z dubna roku 2010 [61] je v ˇcesk´ych nemocnic´ıch bˇeˇznou prax´ı, ˇze se pˇred´av´a u ´ˇcetn´ı a pr´avn´ı agenda extern´ım firm´am. Libor Jeˇzek, tehdejˇs´ı poslanec ODS z kontroln´ıho ˇ v t´eto souvislosti popsal bˇeˇznou zkuˇsenost kontrolor˚ v´yboru Poslaneck´e snˇemovny PCR, u slovy [61]: ˇ V Cesku je pravidlem, ˇ ze kaˇ zd´ y outsourcing je ˇ ra ´dovˇ e draˇ zˇ s´ı, neˇ z kdyby si ” veˇ rejn´ a instituce zajiˇ st’ovala pˇ r´ısluˇ sn´ e sluˇ zby sama. Napˇr´ıklad st´ atn´ı spoleˇcnost zruˇs´ı m´ısta dvou u ´ˇcetn´ıch, kteˇr´ı stoj´ı po p˚ ul milionu korun, a zaplat´ı za u ´ˇcetn´ı sluˇzby soukrom´e nebo dceˇrin´e firmˇe roˇcnˇe 4 miliony.“ V t´eto kapitole uv´ad´ıme pˇr´ıpad, jemuˇz se m´edia v minulosti vˇenovala.

2.11.1. Nemocnice Na Homolce ´ cetn´ı a medic´ınskoV roce 2008 zadala Nemocnice Na Homolce veˇrejnou zak´azku n´azvu Uˇ pr´avn´ı sluˇzby na poskytov´an´ı u ´ˇcetn´ıch a medic´ınsko-pr´ avn´ıch sluˇzeb v souladu a v rozsahu stanoven´em v zad´avac´ıch podm´ınk´ach, jak je uvedeno v popisu zak´azky. Zak´azku na dobu ˇctyˇr let v cenˇe 159,5 milion˚ u korun (tedy roˇcnˇe za cca 40 milion˚ u korun) z´ıskala spoleˇcnost ˇ ’´arkem, Ph.D.). JedBialeˇsov´a s.r.o. (ve sdruˇzen´ı s advok´atem JUDr. MUDr. Romanem Zd natelkou a majitelkou uveden´e spoleˇcnosti je b´yval´a zamˇestnankynˇe Nemocnice Na Homolce Ing. Emilie Bialeˇsov´a, b´yval´ym zamˇestnancem stejn´e nemocnice je i zm´ınˇen´y adˇ vok´at. Reditel Nemocnice Na Homolce Vladim´ır Dbal´y na str´ank´ach nemocnice vysvˇetluje d˚ uvody, pro kter´e se veden´ı rozhodlo k outsourcingu pr´avˇe uveden´ych sluˇzeb [43]: Veden´ı Nemocnice Na Homolce dlouhodobˇe zast´ av´ a strategii, ˇze outsourcing ˇcinnost´ı, ” kter´e pˇr´ımo nesouvis´ı s poskytov´an´ım zdravotn´ı p´eˇce, a kde nemocnice z povahy vˇ eci nem˚ uˇ ze disponovat tak kvalitn´ım know-how a person´ aln´ım a finanˇ cn´ım z´ azem´ım, jako subjekty na tyto ˇ cinnosti specializovan´ e, pˇrin´ aˇs´ı jak podstatn´e zv´yˇsen´ı kvality tˇechto podp˚ urn´ych sluˇzeb, tak v´yrazn´e finanˇcn´ı u ´spory v dan´ych u ´sec´ıch (...) V´ yznamn´ ym krokem ve smˇ eru realizace shora uveden´ e vize nov´ eho veden´ı nemocnice bylo vyps´ an´ı zak´ azky na outsourcing u ´ˇ cetn´ıch a medicinskopr´ avn´ıch ˇ cinnost´ı v roce 2008. I zde byla d˚ uvodem outsourcingu snaha o v´yraznou u ´sporu mzdov´ych a dalˇs´ıch n´aklad˚ u za podm´ınky profesion´ aln´ıho zpracov´ an´ı uveden´ych agend a standardizace nemocniˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı.“ ˇ Reditel Dbal´y zde tedy pˇrizn´av´a, ˇze Nemocnice Na Homolce nem˚ uˇze disponovat tak kvalitn´ımi pracovn´ıky, kteˇr´ı by zvl´adali u ´ˇcetnictv´ı na takov´e ˇspiˇckov´e u ´ rovni, jako soukrom´e specializovan´e subjekty, a proto tyto sluˇzby svˇeˇruje specializovan´e firmˇe, jej´ıˇz zakladatelka, majitelka a jednatelka je - b´yvalou zamˇestnankyn´ı t´eto nemocnice! Analogicky ˇreditel Dbal´y nedisponuje dostateˇcnˇe kvalifikovan´ymi a specializovan´ymi advok´aty na medic´ınsko-pr´avn´ı agendu, a proto tuto ˇcinnost svˇeˇruje dostateˇcnˇe kvalifikovan´emu specialistovi - b´yval´emu 58

zamˇestnanci t´eto nemocnice! Poznamenejme k tomu, ˇze na webovsk´ych str´ank´ach soukrom´e firmy Bialeˇsov´a s.r.o. se uv´ad´ı doslova [62]: Zakladatelkou, majitelkou a v˚ udˇc´ı pracovn´ı silou t´eto u ´spˇeˇsn´e spoleˇcnosti je Ing. Em. ” Bialeˇsov´a, kter´a z´aroveˇ n vyuˇzila ve firmˇe odborn´y profesn´ı potenci´ al sv´e dcery Ing. Bc. Lucie Bialeˇsov´e. Spoleˇcnˇe tvoˇr´ı vedouc´ı team a dennˇe spolupracuj´ı na budov´ an´ı a u ´spˇeˇsn´ych v´ysledc´ıch spoleˇcnosti.“ Konstatujme d´ale, ˇze v uveden´em pˇr´ıpadˇe se nejednalo pouze o pˇrenech´an´ı veden´ı u ´ˇcetnictv´ı soukrom´emu subjektu, ale o pˇrenech´an´ı veden´ı cel´e ekonomick´e agendy nemocnice, jak plyne i z v´yroˇcn´ı zpr´avy nemocnice za rok 2008. Nemocnice tak´e zruˇsila sekci ekonomick´eho n´amˇestka, ˇc´ımˇz se pˇripravila o moˇznost zpˇetn´e kontroly ze strany st´atn´ıho zamˇestnance s ekonomick´ym vzdˇel´an´ım stran rozhodnut´ı, zda proveden´e ekonomick´e kroky byly v z´ajmu nemocnice. K dokreslen´ı absurdity v´yˇse uveden´e argumentace ˇreditele Dbal´eho uved’me, ˇze zamˇestnanci ekonomick´eho oddˇelen´ı nemocnice mˇeli moˇznost pˇrej´ıt k soukrom´e firmˇe Bialeˇsov´a s.r.o. Veˇsker´a agenda n´aslednˇe prob´ıhala stejnˇe se stejn´ymi lidmi a ve stejn´ych prostor´ach. Nemocnice nav´ıc poskytla soukrom´e firmˇe i u ´ˇcetn´ı syst´em, kter´y nemocnice sama zakoupila a za jehoˇz upgrade a licence nemocnice tak´e sama platila [65]. V [61], [63] se tak´e objevila informace, ˇze firma Bialeˇsov´a s.r.o. mˇela rovnˇeˇz pˇrevz´ıt agendu u ´ˇct˚ u v˚ uˇci zdravotn´ım pojiˇst’ovn´am, skrze nˇeˇz v pˇr´ıpadˇe t´eto nemocnice roˇcnˇe proteˇce kolem 3 miliard korun. Poznamenejme v souladu s [61], ˇze zdravotnick´e u ´ˇcty jsou velmi speci´aln´ı z´aleˇzitost´ı a dostateˇcnou kvalifikaci maj´ı pouze zamˇestnanci nemocnic. Pokud by tedy tuto agendu pˇrevzala soukrom´a spoleˇcnost, pak by nutnˇe musela zamˇestnat stejn´e u ´ˇcetn´ı, kter´e propouˇstˇela nemocnice. V odpovˇedi na tuto informaci se vˇsak ˇreditel Dbal´y a mluvˇc´ı Ministerstva zdravotnictv´ı Srˇseˇ n ne zcela shodli. Srˇseˇ n tuto informaci zcela vylouˇcil a oznaˇcil ji za nesmysl [61]: Dalˇs´ım naprost´ym nesmyslem je, ˇze by spoleˇcnost Bialeˇsov´ a s. r. o. pˇreb´ırala u ´ˇcetn´ı styk ” s pojiˇst’ovnami.“ Naproti tomu ˇreditel Dbal´y tuto moˇznost nevylouˇcil a pˇriznal, ˇze o takov´e variantˇe nemocnice uvaˇzovala [61]: Nemocnice uvaˇzovala na z´akladˇe pozitivn´ıch zkuˇsenost´ı s extern´ı firmou o rozˇs´ıˇren´ı st´ava” j´ıc´ıch sluˇzeb tak´e pro v´ykaznictv´ı v˚ uˇci zdravotn´ım pojiˇst’ovn´ am.“ ˇ Poznamenejme, ˇze tehdejˇs´ı prvn´ı n´amˇestek ministrynˇe zdravotnictv´ı Marek Snajdr postup veden´ı Nemocnice Na Homolce schvaloval [64]. Podle vyj´adˇren´ı ˇreditele Dbal´eho se spolupr´ace se spoleˇcnost´ı Bialeˇsov´a s.r.o. stran u ´ˇcetn´ı agendy osvˇedˇcila [43]: Souˇcasnˇe doˇslo k v´yrazn´ym finanˇcn´ım u ´spor´ am, kdyˇz za dobu plnˇen´ı veˇrejn´e zak´ azky byly ” n´aklady Nemocnice Na Homolce na u ´ˇcetn´ı agendu sn´ıˇzeny o 30 %.“

59

Jeho tvrzen´ı vˇsak nelze z veˇrejnˇe dostupn´ych u ´ daj˚ u ovˇeˇrit, nebot’ nemocnice zveˇrejˇ nuje pouze v´yroˇcn´ı zpr´avy, ze kter´ych n´aklady na provoz jednotliv´ych oddˇelen´ı ˇci n´aklady na sluˇzby nelze vyˇc´ıst. Nikoli nezaj´ımavou je i skuteˇcnost, ˇze na n´avrh advok´atky JUDr. Renaty Scholzov´e ve vˇeci pˇrezkoum´an´ı u ´ kon˚ u zadavatele, tedy Nemocnice Na Homolce, ve veˇrejn´e zak´azce ´ cetn´ı a medic´ınsko-pr´avn´ı sluˇzby, zah´ajil v kvˇetnu roku 2008 UOHS ´ Uˇ spr´avn´ı ˇr´ızen´ı. Ci´ tujme pˇr´ımo z usnesen´ı UOHS [66]: ´ rad pod ˇc. j. S142/2008/VZ-11373/2008/510/Od rozhodnut´ı o Dne 4. 6. 2008 vydal Uˇ ” pˇredbˇeˇzn´em opatˇren´ı, kter´ym byl zadavateli uloˇzen z´ akaz uzavˇr´ıt smlouvu v zad´ avac´ım ˇr´ızen´ı do doby nabyt´ı pr´avn´ı moci rozhodnut´ı, kter´ym bude spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı ukonˇceno.“ ´ N´aslednˇe pak dne 30. 6. 2008 obdrˇzel UOHS elektronickou poˇstou pod´an´ı navrhovatele, tedy JUDr. Renaty Scholzov´e, z t´ehoˇz dne, jehoˇz obsahem bylo zpˇetvzet´ı n´avrhu na zah´ajen´ı spr´avn´ıho ˇr´ızen´ı, zpˇetvzet´ı n´avrhu na vyd´an´ı pˇredbˇeˇzn´eho opatˇren´ı a zpˇetvzet´ı rozkladu ´ proti jist´ym v´yrok˚ um dˇr´ıvˇejˇs´ıho usnesen´ı [66]. Na z´akladˇe tohoto pod´an´ı pak UOHS uveden´e spr´avn´ı ˇr´ızen´ı zastavil. Poznamenejme nakonec, ˇze Emilie Bialeˇsov´a je od roku 1998 jednatelkou ve spoleˇcnosti Holte s.r.o. a od roku 2008 ˇclenkou dozorˇc´ı rady spoleˇcnosti HOLTE MEDICAL, a.s. Obˇe tyto spoleˇcnosti jsou dceˇrinn´ymi spoleˇcnostmi Nemocnice Na Homolce.

2.12. Pr´ avn´ı sluˇ zby Uved’me pˇr´ıklady dalˇs´ı tradiˇcn´ı administrativn´ı ˇcinnosti, kter´a je v ˇcesk´ych nemocnic´ıch a v zdravotn´ıch zaˇr´ızen´ıch outsourcov´ana“. Opˇet se jedn´a o pˇr´ıpady m´edii jiˇz zm´ınˇen´e. ”

2.12.1. Nemocnice Na Homolce Podle [65] vyuˇz´ıvala Nemocnice Na Homolce sluˇzeb dvou zkuˇsen´ych pr´avn´ık˚ u, pˇresto v dubnu roku 2007 vypsala veˇrejnou zak´azku na poskytov´an´ı pr´avn´ıch sluˇzeb. V srpnu t´ehoˇz roku vˇsak bylo zad´avac´ı ˇr´ızen´ı zadavatelem zruˇseno [65]. O nˇekolik mˇes´ıc˚ u pozdˇeji pak ˇ zaˇcala nemocnici zastupovat - v kapitole 2.10 zm´ınˇen´a - advok´atn´ı kancel´aˇr SACHTA & ˇ ˇ PARTNERS, v.o.s. (d´ale jen S&P“). Reditel Dbal´y tento krok vysvˇetluje na str´ank´ach ” nemocnice [43]: Souˇcasn´e veden´ı Nemocnice Na Homolce zjistilo, ˇze poˇzadavky veden´ı nemocnice na kva” litu pr´avn´ıch sluˇzeb a rozsah pr´avn´ıch vztah˚ u, do kter´ych Nemocnice Na Homolce vstupuje, zcela pˇresahuje moˇznosti pr´avn´ıho oddˇelen´ı/pr´ avn´ı sluˇzby nemocnice. Jedn´ a se zejm´ena o obvyklou smluvn´ı agendu, specializovanou smluvn´ı agendu a zad´ av´ an´ı veˇrejn´ych zak´azek. Z tohoto d˚ uvodu se veden´ı nemocnice rozhodlo zah´ ajit spolupr´ aci s extern´ı advok´ atn´ı kancel´aˇr´ı. Na z´akladˇe v´ysledk˚ u popt´avkov´eho ˇr´ızen´ı, v nˇemˇz nemocnice oslovila tˇri advok´atn´ı

60

kancel´aˇre, uzavˇrela Nemocnice Na Homolce smlouvu o poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci s Adˇ vok´atn´ı kancel´aˇr´ı SACHTA & PARTNERS, v.o.s.“ V souvislosti s v´ybˇerov´ym ˇr´ızen´ım na IT sluˇzby, vypsan´ym Nemocnic´ı Na Homolce v ˇ bˇreznu 2010 a popsan´ym v kapitole 2.10, kter´e zajiˇst’ovala pr´avˇe advok´atn´ı kancel´aˇr S&P, se m´edia zaˇcala v´ıce zaj´ımat o tuto advok´atn´ı kancel´aˇr. Petru Sehnoutkovi z Radioˇzurn´alu se pak podaˇrilo zjistit [67], ˇze zmiˇ novan´a advok´atn´ı kancel´aˇr m´a bl´ızko k ˇrediteli nemocˇ nice Vladim´ıru Dbal´emu i mimo aktivity popsan´e v´yˇse. Reditel Dbal´y totiˇz spolu se sv´ym ´ otcem (docentem a l´ekaˇrem, b´yval´ym ˇreditelem Ustˇredn´ı vojensk´e nemocnice Praha v letech 1986 aˇz 1993) vlastnili spoleˇcnost D+D Consult, s.r.o. (d´ale jen D+D Consult“), s ” pod´ıly 60, resp. 40 %. V kvˇetnu roku 2007 Dbal´y sv˚ uj 60% pod´ıl prod´av´a sv´emu otci a ten v bˇreznu roku 2010 odprod´av´a cel´y sv˚ uj pod´ıl 100 % spoleˇcnosti Denton Estates LLC, s´ıdl´ıc´ı v daˇ nov´em r´aji v americk´em st´atˇe Delaware, kde majitel˚ um zaruˇcuj´ı anonymitu. Otec Dbal´y vˇsak i nad´ale z˚ ust´av´a ve sv´ych 74 letech jednatelem prodan´e spoleˇcnosti D+D Consult a to aˇz do konce z´aˇr´ı roku 2010, kdy spoleˇcnost D+D Consult zanik´a bez likvidace z d˚ uvodu f´ uze slouˇcen´ım s n´astupnickou spoleˇcnost´ı ACOL s.r.o. (d´ale jen ACOL“). ” Jednateli spoleˇcnosti ACOL, kter´a vznik´a 18. bˇrezna 2009, jsou Mgr. Bc. David Michal a ˇ Mgr Karol´ına Bab´akov´a z advok´atn´ı kancel´aˇre S&P. Vlastn´ıkem spoleˇcnosti ACOL je aˇz do 21. kvˇetna roku 2009 jiˇz v kapitole 2.10 zm´ınˇen´a kypersk´a spoleˇcnost CHEERLADE HOLDINGS LIMITED a od tohoto data pak m´a 100 % pod´ıl ve spoleˇcnosti ACOL pr´avˇe spoleˇcnost Denton Estates LLC. Kdo je vˇsak vlastn´ıkem spoleˇcnosti Denton Estates LLC, s´ıdl´ıc´ı v mal´em pˇr´ızemn´ım rodinn´em domeˇcku s baz´enem v rezidenˇcn´ı ˇctvrti Claymontu, se Petru Sehnoutkovi z Radioˇzurn´alu zjistit nepodaˇrilo. Nicm´enˇe obr´atil se na ˇreditele Dbal´eho stran skuteˇcnosti, ˇze jeho otec byl jednatelem ve spoleˇcnosti, jej´ıˇz vlastn´ık byl tak´e vlastn´ıkem jin´e spoleˇcnosti, kde jednateli byli pro zmˇenu pr´avn´ıci z advok´atn´ı kanˇ cel´aˇre S&P (a o p´ar mˇes´ıc˚ u pozdˇeji se tato jin´a spoleˇcnost dokonce st´av´a n´astupnickou spoleˇcnost´ı spoleˇcnosti, ve kter´e byl jednatelem otec Dbal´y). Podle [67] jak ˇreditel Dbal´y, tak i mluvˇc´ı nemocnice zaˇcali sch˚ uzku ukonˇcovat pot´e, co byli na v´yˇse uveden´e spojen´ı ˇ dotazov´ani. Reditel Dbal´y k tomu prohl´asil [67]: Dobˇre j´a se na to pod´ıv´am a pokud budete m´ıt nˇejak´e dalˇs´ı dotazy k tomu, tak na to od” pov´ım, ale p´ısemnˇe. J´a se m˚ uˇzu vyj´adˇrit, ale nemus´ım se vyj´ adˇrit. J´ a se k tomu vyjadˇrovat nebudu.“ Obdobnˇe reagoval Dbal´y i na dotaz, na z´akladˇe jak´eho v´ ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı a za kolik pracuje ˇ pro nemocnici advok´atn´ı kancel´aˇr S&P [67]: Pod´ıvejte se, znovu opakuji a uˇz se budeme muset rozej´ıt, obrat’te se s tˇemito dotazy na ” ˇ AK Sachta.“ Nemocnice pak po dobu nˇekolika mˇes´ıc˚ u odm´ıtala poskytnout na poloˇzen´e ot´azky odpovˇed’ ˇ - byt’ pr´avn´ık z advok´atn´ı kancel´aˇre S&P sedˇel - podle [67] - jen nˇekolik krok˚ u od kancel´aˇre ˇ ˇreditele. Na poloˇzen´e ot´azky pak v˚ ubec nereagovala ani advok´atn´ı kancel´aˇr S&P. O po61

skytnut´ı u ´ daj˚ u podle z´akona o svobodn´em pˇr´ıstupu k informac´ım ˇz´adala i protikorupˇcn´ı organizace Transparency International. Nemocnice tak´e odm´ıtala poskytnout smlouvy s ˇ advok´atn´ı kancel´aˇr´ı S&P a zd˚ uvodˇ novala to mj. t´ım, ˇze tyto smlouvy jsou autorsk´ ym d´ılem a nevztahuje se tak na nˇ e z´ akon o svobodn´ em pˇ r´ıstupu k informac´ım. Podle Oldˇrich Kuˇz´ılka, autora z´akona o pˇr´ıstupu k informac´ım, je takov´e zd˚ uvodnˇen´ı zcela nesmysln´e [68]: To jsem se pobavil. Pˇ redmˇ etem autorsk´ eho pr´ ava m˚ uˇ ze b´ yt toliko autorsk´ e ” d´ılo a d´ılo m˚ uˇ ze b´ yt umˇ eleck´ e nebo vˇ edeck´ e. A v´ıme asi jasnˇ e, ˇ ze takov´ a smlouva nen´ı ani jedn´ım z toho, takˇ ze chr´ anit smlouvu jako autorsk´ e d´ılo je skuteˇ cnˇ e ˇ cir´ a absurdita (...) Pokud dojde vˇec k soudu, tak jsem pˇresvˇedˇcen, ˇze u soudu to Nemocnice Na Homolce mus´ı prohr´ at a ˇze naprostou vˇetˇsinu tˇech informac´ı mus´ı poskytnout.“ ˇ P´anov´e z advok´atn´ı kancel´aˇre S&P a z Nemocnice Na Homolce maj´ı zjevnˇe smysl pro humor. Humorn´y pˇr´ıbˇeh m´a ale ˇst’astn´y konec. Poˇzadovan´e informace - vˇcetnˇe pˇredmˇetn´ych ˇ smluv - nakonec nemocnice poskytla. Reditel Dbal´y pak na str´ank´ach nemocnice [43] vysvˇetluje, ˇze jeho organizace nemˇela z´ajem poˇzadovan´e informace neposkytnout, ale ˇze ˇ tak mohla uˇcinit aˇz pot´e, co ji k tomu dala sv˚ uj souhlas advok´atn´ı kancel´aˇr S&P. Ocitujme doslovn´e znˇen´ı Dbal´eho vyj´adˇren´ı [43]: ˇ V souladu s v´yˇse uveden´ym souhlasem konstatujeme, ˇze advok´ atn´ı kancel´ aˇr SACHTA & ” PARTNERS, v.o.s. poskytla Nemocnici Na Homolce v pr˚ ubˇehu roku 2009 pr´ avn´ı a souvisej´ıc´ı sluˇzby v n´asleduj´ıc´ım rozsahu, pˇriˇcemˇz za poskytnut´ı uveden´ych sluˇzeb byla sjedn´ana hodinov´a sazba ve v´yˇsi cca 2.400,- CZK za hodinu pr´ avn´ıch sluˇzeb (pokud jde o pr´avn´ı sluˇzby v oblasti obvykl´e smluvn´ı agendy kryt´e sjednanou pauˇs´ aln´ı sazbou ve v´yˇsi 1.800.000,CZK za rok 2009) a 3.500,- CZK za hodinu pr´ avn´ıch sluˇzeb, jde-li o ostatn´ı specializovan´e pr´avn´ı sluˇzby, jejichˇz potˇreba vznikla v pr˚ ubˇehu poskytov´ an´ı pr´ avn´ıch sluˇzeb, a to dle n´asleduj´ıc´ıho vymezen´ı: • Audit smluvn´ıch vztah˚ u – 163 hodin; • Obecn´e konzultace s managementem – 291 hodin; • Klinick´e hodnocen´ı a hodnocen´ı zdravotnick´ych prostˇredk˚ u – 87,5 hodin; • Poradenstv´ı v oblasti veˇrejn´ych zak´ azek – 131,75 hodin; • Zadavatelsk´e ˇcinnosti - 300.000,- CZK; • Specializovan´e pr´avn´ı n´azory a stanoviska – 167 hodin; • Pracovnˇe-pr´avn´ı problematika a pracovn´ı spory – 64,5 hodin; • Pr´avn´ı pomoc v oblasti tvorby smluvn´ı dokumentace nad r´ amec bˇeˇzn´e agendy – 557 hodin 62

• Sporn´a agenda a pr´avn´ı pomoc v oblasti veˇrejn´e spr´ avy – 115 hodin; • Komerˇcn´ı pojiˇstˇen´ı, zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı a vztahy se zdravotn´ımi pojiˇst’ovnami – 107 hodin; • Z´avodn´ı zdravotn´ı p´eˇce – 25 hodin; • Spr´ava korpor´atn´ıch z´aleˇzitost´ı, restrukturalizace – 125,25 hodin; • Tvorba a kontrola vnitˇrn´ıch pˇredpis˚ u klienta, ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u – 59 hodin; V´yˇse uveden´e sazby jsou bez DPH.“ Uveden´y precizn´ı“ v´yˇcet - s pˇresnost´ı dokonce ˇctvrt hodiny - m´a jednu drobnou“ vadu. ” ” Nelze z nˇeho zjistit, kolik v roce 2009 Nemocnice Na Homolce celkem vyplatila advok´atn´ı ˇ kancel´aˇri S&P za jej´ı sluˇzby! V´yˇcet je totiˇz naps´an tak, ˇze z nˇeho ani odborn´ık na z´akladˇe ˇ znalosti pˇresn´eho znˇen´ı smlouvy mezi nemocnic´ı a advok´atn´ı kancel´aˇr´ı S&P nem˚ uˇze na uveˇ denou ot´azku podat odpovˇed’. Reditel Dbal´y se pˇritom vyj´adˇril, ˇze je s prac´ı advok´atn´ı kanˇ cel´aˇre S&P spokojen, nebot’ poskytuje velmi dobr´e a kvalitn´ı sluˇzby [67]. Pˇredpokl´ad´ame, ˇze souˇc´ast´ı t´eto spokojenosti je i ekonomick´a v´yhodnost t´eto spolupr´ace pro nemocnici. Vladim´ır Dbal´y mohl vˇsechny pochybovaˇce a zl´e jazyky“ dokonale pˇresvˇedˇcit - totiˇz uv´est ” celkovou ˇc´astku zaplacenou za rok zm´ınˇen´e kancel´aˇri - z nepochopiteln´eho d˚ uvodu ji vˇsak neuvedl. Pˇritom uveden´ı tohoto jedin´eho ˇc´ıseln´eho u ´daje, nam´ısto podrobn´eho v´yˇctu hodin s pˇresnost´ı na ˇctvrt hodiny, by zabralo zlomek m´ısta, neˇz jak´y zabere uveden´y precizn´ı v´yˇcet a soud´ıme, ˇze ten, kdo na uveden´e str´anky a vyj´adˇren´ı ˇreditele Dbal´eho zav´ıt´a, by v´ıce ocenil jeden u ´ daj, ze kter´eho by bylo vˇse jasn´e, neˇz s´ahodlouh´y v´yˇcet, ze kter´eho jasn´e nen´ı v˚ ubec nic... Poznamenejme, ˇze podle Dbal´eho vyj´adˇren´ı doˇslo ke spolupr´aci s advok´atn´ı kancel´aˇr´ı ˇ S&P na z´akladˇe v´ysledk˚ u popt´avkov´eho ˇr´ızen´ı, v nˇemˇz nemocnice oslovila tˇri advok´atn´ı kancel´aˇre a n´aslednˇe uzavˇrela smlouvu o poskytov´an´ı pr´avn´ı pomoci pr´avˇe s touto kancel´aˇr´ı. Po uplynut´ı pˇribliˇznˇe jednoho roku veden´ı nemocnice vyhodnotilo v´ysledky spolupr´ace s extern´ım poskytovatelem pr´avn´ıch sluˇzeb a z´ıskalo tak souˇcasnˇe jasnou pˇredstavu o potˇrebˇe jejich u ´rovnˇe (kvality) a rozsahu (kvantity) [43]. N´aslednˇe bylo rozhodnuto o pˇr´ıpravˇe zad´avac´ıho ˇr´ızen´ı na v´ybˇer poskytovatele pr´avn´ıch sluˇzeb dle z´akona o veˇrejn´ych zak´azk´ach. Jak jiˇz bylo uvedeno v´yˇse, kopie smlouvy mezi Nemocnic´ı Na Homolce a advok´atn´ı ˇ kancel´aˇr´ı S&P byla - po nemal´ych u ´ trap´ach - novin´aˇr˚ um nakonec poskytnuta. Smlouva o poskytov´an´ı pr´avn´ı pomoci mezi zm´ınˇen´ymi stranami byla uzavˇrena dne 3.4.2009 na dobu urˇcitou do 31.12.2009 s t´ım, ˇze na z´akladˇe dodatku ˇc. 1 k t´eto smlouvˇe, uzavˇren´eho dne 17.12.2009, byla u ´ˇcinnost smlouvy prodlouˇzena do nabyt´ı u ´ˇcinnosti smlouvy mezi Nemocnic´ı Na Homolce a budouc´ım v´ıtˇezem v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı na poskytov´an´ı pr´avn´ı pomoci, kter´e bylo pˇredpokl´ad´ano na kvˇeten roku 2010. Smlouva o poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci ze dne 3.4.2009 m´a pˇet stran a za nemocnici ji podepsal ˇreditel Vladim´ır Dbal´y, za advok´atn´ı ˇ kancel´aˇr S&P pak spoleˇcn´ık Mgr. Marek Stubley (stejn´e osoby pak podepsali i zm´ınˇen´y 63

ˇ dodatek ˇc.1). Jak jiˇz bylo uvedeno v´yˇse, nemocnice, resp. advok´atn´ı kancel´aˇr S&P zarytˇe nechtˇela kopii smlouvy poskytnout mj. i se zd˚ uvodnˇen´ım, ˇze se jedn´a o d´ılo, podl´ehaj´ıc´ı autorsk´ym pr´av˚ um [68]. Ocitujme nejprve nˇekter´e zaj´ımav´e ˇc´asti t´eto smlouvy, jej´ıˇz kopii m´ame k dispozici, a n´aslednˇe je kr´atce okomentujme. N´ıˇze se pod oznaˇcen´ım Advok´at“, ” ˇ resp. Klient“ rozum´ı advok´atn´ı kancel´aˇr S&P, resp. Nemocnice Na Homolce: ” ˇ anek I. Cl´ Pˇredmˇet smlouvy (1) Advok´at se zavazuje po dobu u ´ˇcinnosti t´eto smlouvy o poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci (d´ale jen Smlouva“) poskytovat Klientovi pr´ avn´ı pomoc a souvisej´ıc´ı administrativn´ı sluˇzby ” v n´asleduj´ıc´ıch z´aleˇzitostech: a) pr´avn´ı audit uzavˇren´e smluvn´ı dokumentace Klienta b) pr´avn´ı pomoc v oblasti uzav´ır´ an´ı bˇeˇzn´e smluvn´ı agendy v r´ amci zajiˇstˇen´ı provozu Klienta jako zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı a c) pr´avn´ı pomoc v ostatn´ıch oblastech a z´ aleˇzitostech souvisej´ıc´ıch s provozem Klienta, zejm´ena ˇreˇsen´ı d´ılˇc´ıch pr´avn´ıch kauz, zastupov´ an´ı Klienta v r´ amci spor˚ u, atd. Klient prohlaˇsuje, ˇze zejm´ena pr´avn´ı sluˇzby dle p´ısmene c) tohoto ˇcl´ anku Smlouvy zahrnuj´ı velice r˚ uznorodou oblast nejr˚ uznˇejˇs´ıch pr´ avn´ıch u ´kon˚ u a aktivit, a to zejm´ena z oblasti: • obchodn´ıho pr´ava; • pracovn´ıho pr´ava, vˇcetnˇe u ´pravy fungov´ an´ı odborov´ych organizac´ı; • ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u a veˇrejnopr´ avn´ı regulace v´ykonu l´ekaˇrsk´eho povol´ an´ı a pouˇz´ıv´an´ı l´ek˚ u a zdravotnick´ych prostˇredk˚ u; • pojiˇstˇen´ı a pojistn´ych podm´ınek, vˇcetnˇe uplatˇ nov´ an´ı pojistn´ych ud´ alost´ı; • dalˇs´ıch pr´avn´ıch oblast´ı. Pr´avn´ı pomoc t´eto smlouvy nezahrnuje sluˇzby daˇ nov´eho poradce a patentov´eho z´ astupce. (2) Pr´avn´ı pomoc spoˇc´ıv´a zejm´ena v ud´ılen´ı pr´ avn´ıch porad, zpracov´ an´ı pr´ avn´ıch rozbor˚ u, sepisov´an´ı smluv a jin´ych listin, pr´ avn´ım ˇreˇsen´ı pohled´ avek Klienta vypl´yvaj´ıc´ıch z pˇredmˇetn´ych smluvn´ıch vztah˚ u, u ´ˇcasti na jedn´ an´ıch s protistranou, zastupov´ an´ı v ˇr´ızen´ı pˇred soudy ˇci org´any st´atn´ı spr´avy. ˇ anek III. Cl´ Pˇredmˇet smlouvy

64

(1) Advok´at se zavazuje zajistit poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci dle ˇcl´ anku I. odst. (1) p´ısmeno a) t´eto Smlouvy jedn´ım ˇ clenem sv´ e kancel´ aˇ re, aˇ z do rozsahu 4 hodin kaˇ zd´ y pracovn´ı den, pˇ riˇ cemˇ z tento ˇ clen kancel´ aˇ re bude k dispozici Klientovi kaˇ zd´ y pracovn´ı den v dobˇ e od 9:00 do 16:00 hodin, a to v s´ıdle Klienta. Advok´at se rovnˇeˇz zavazuje zajistit poskytov´an´ı pr´ avn´ı pomoci dle ˇcl´ anku I. odst. (1) p´ısmeno b) t´eto Smlouvy jedn´ım ˇ clenem sv´ e kancel´ aˇ re aˇ z do rozsahu 4 hodin kaˇ zd´ y pracovn´ı den, pˇ riˇ cemˇ z tento ˇ clen kancel´ aˇ re bude k dispozici Klientovi kaˇ zd´ y pracovn´ı den v dobˇ e od 9:00 do 16:00 hodin, a to v s´ıdle Klienta. (2) D´ale se Advok´at zavazuje zajistit poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci dle ˇcl´ anku I. odst. (1) t´eto Smlouvy i ostatn´ımi ˇcleny sv´e kancel´ aˇre v rozsahu dle potˇreb Klienta, a to pˇredevˇs´ım v s´ıdle Advok´ata, pˇr´ıpadnˇe v m´ıstech, kde svoji ˇcinnost vykon´ avaj´ı soudy, org´ any st´atn´ı spr´avy ˇci jin´e org´any, pokud to bude vyˇzadovat povaha vyˇrizovan´e vˇeci. Na z´ akladˇe dohody Smluvn´ıch stran, zejm´ena v pˇr´ıpadech, kdy to bude pro vyˇr´ızen´ı konkr´etn´ı vˇeci vhodnˇejˇs´ı, m˚ uˇze b´yt pr´avn´ı pomoc poskytov´ana i v s´ıdle Klienta, ˇci na jin´em dohodnut´em m´ıstˇe. ˇ anek IV. Cl´ Odmˇena a hotov´e v´ydaje Advok´ ata (1) Za pr´avn´ı pomoc poskytovanou dle ˇcl. III odst. (1) t´eto Smlouvy ve vazbˇe na pr´avn´ı pomoc dle ˇcl´anku I. odst. (1) p´ısmeno a) se Klient zavazuje zaplatit Advok´ atovi smluvn´ı odmˇenu, kter´a je stanovena pauˇs´aln´ı sazbou ve v´yˇsi 100.000,- Kˇ c za kaˇ zd´ y kalend´ aˇ rn´ı mˇ es´ıc. Za pr´avn´ı pomoc poskytovanou dle ˇcl. III. odst. (1) t´eto Smlouvy ve vazbˇe na pr´avn´ı pomoc dle ˇcl´anku I. odst. (1) p´ısmeno b) se Klient zavazuje zaplatit Advok´ atovi smluvn´ı odmˇenu, kter´a je stanovena pauˇs´aln´ı sazbou ve v´yˇsi 100.000,- Kˇ c za kaˇ zd´ y kalend´ aˇ rn´ı mˇ es´ıc. K tˇemto sazb´am bude pˇripoˇctena v z´ akonn´e v´yˇsi daˇ n z pˇridan´e hodnoty. (2) Za pr´ avn´ı pomoc poskytovanou dle ˇ cl. III odst. (2) t´ eto Smlouvy, popˇ r. za pr´ avn´ı pomoc poskytovanou dle ˇ cl. III. odst. (1) t´ eto Smlouvy nad r´ amec uveden´ y v definovan´ em ˇ cl´ anku, se Klient zavazuje zaplatit Advok´ atovi smluvn´ı odmˇenu, kter´a je stanovena dohodnutou sazbou Smluvn´ıch stran ve v´yˇsi 3.500,- Kˇ c/hod. K t´eto sazbˇe bude pˇripoˇctena v z´akonn´e v´yˇsi daˇ n z pˇridan´e hodnoty. (3) Odmˇena Advok´ata dle ˇcl´anku III. odst. (1) a (2) (d´ ale jen Odmˇena“) nezahr” nuje hotov´e v´ydaje Advok´ata vynaloˇzen´e v souvislosti s poskytov´ an´ım pr´ avn´ıch sluˇzeb podle t´eto Smlouvy (d´ale jen Hotov´e v´ydaje“). Hotov´e v´ydaje budou Klientem Advok´ atovi pro” ’ placeny zvl´aˇst , nad r´amec dohodnut´e Odmˇeny, a to bez zbyteˇcn´eho odkladu po pˇredloˇzen´ı jejich vy´ uˇctov´an´ı. Hotov´ymi v´ydaji jsou zejm´ena soudn´ı, spr´ avn´ı, not´ aˇrsk´e a jin´e poplatky, cestovn´ı v´ydaje, poˇstovn´e, telekomunikaˇcn´ı poplatky, znaleck´e posudky a odborn´ a vyj´adˇren´ı, pˇreklady, opisy, fotokopie apod. N´aklady Advok´ atem vynaloˇzen´e za telekomunikaˇcn´ı styk a dopravu po Praze nebudou Advok´atem Klientovi pˇre´ uˇctov´ av´ any. Shrˇ nme kr´atce, co z uveden´eho vypl´yv´a. Za vyˇr´ızen´ı dvou druh˚ u agend (oznaˇcme je jako agenda A a agenda B) v pracovn´ım dni dost´av´ate mˇes´ıˇcnˇe pauˇs´aln´ı ˇc´astku ve v´yˇsi 200 65

tis´ıc korun - pakliˇze vyˇr´ızen´ı agendy A v´am zabere nejv´ yˇ se 4 hodiny a vyˇr´ızen´ı agendy B tak´e nejv´ yˇ se 4 hodiny v pracovn´ım dni. Pakliˇze je tˇreba vyˇr´ıdit agendu A a jej´ı vyˇr´ızen´ı v´am zabere napˇr. 7 hodin, pak inkasujete vedle zm´ınˇen´e mˇes´ıˇcn´ı pauˇs´aln´ı dvousetis´ıcov´e ˇc´astky jeˇstˇe nav´ıc 10500 korun na konci dne (totiˇz 3 kr´at 3500 korun), nebot’ jste pracovali tˇri hodiny nad domluvenou lh˚ utu 4 hodin. Analogicky to plat´ı u agendy B. Ze smlouvy nijak neplyne, ˇze byste nemohli rafinovanˇe kombinovat vyˇrizov´an´ı agend A a B tak, abyste inkasovali co nejv´ıce penˇez jako odmˇenu nav´ıc ve v´yˇsi 3500 korun za hodinu (vedle zm´ınˇen´e mˇes´ıˇcn´ı pauˇs´aln´ı dvousetis´ıcov´e ˇc´astky). Vedle agendy A a B jeˇstˇe vykon´av´ate agendu C, za jej´ıˇz vyˇr´ızen´ı inkasujete 3500 korun za hodinu. Poznamenejme, ˇze Nemocnice Na Homolce zaplatila za pr´avn´ı sluˇzby advok´atn´ı kanˇ cel´aˇri S&P od dubna do prosince 2009 (tedy za 9 mˇes´ıc˚ u) celkem 8.463.125,- Kˇ c bez DPH a od ledna 2010 do dubna 2011 pak ˇc´astku 15.238.200,- Kˇ c bez DPH. Podle ´ rozhodnut´ı UOHS ze dne 8. prosince 2011 poruˇsila nemocnice z´akon ˇc. 137/2006 Sb., o veˇrejn´ych zak´azk´ach, t´ım, ˇze neprovedla zad´avac´ı ˇr´ızen´ı na pr´avn´ı sluˇzby v nˇekter´e z ´ forem zad´avac´ıch ˇr´ızen´ı, uveden´ych ve zm´ınˇen´em z´akonˇe. Samotn´e od˚ uvodnˇen´ı UOHS o uloˇzen´ı t´eto smˇeˇsn´e pokuty je samo o sobˇe velice zaj´ımav´ym ˇcten´ım, ve kter´em je opakovanˇe zd˚ uraznˇeno, ˇze u ´ˇrad nevˇeˇr´ı vysvˇetlen´ı Nemocnice Na Homolce o tom, ˇze nemocnice nemohla zn´at v´yˇsi budouc´ıho plnˇen´ı za pr´avn´ı sluˇzby, a nam´ısto toho u ´ˇrad deklaruje, ˇze k z´avaˇzn´emu poruˇsov´an´ı z´akona ze strany nemocnice doch´azelo zcela vˇedomˇe a u ´ myslnˇe. ´ Citujme pro ilustraci z od˚ uvodnˇen´ı UOHS [72]: ´ rad uvedl v´yˇse, zadavatel byl jednoznaˇcnˇe sezn´ Jak jiˇz Uˇ amen s tou skuteˇcnost´ı, ˇze roz” sah plnˇen´ı a tud´ıˇz i celkov´a hodnota veˇrejn´e zak´ azky spad´ a do kategorie veˇrejn´ych zak´azek, kter´e mus´ı b´yt zad´av´any v zad´avac´ım ˇr´ızen´ı, jiˇz po prvn´ım mˇes´ıci plnˇen´ı vypl´yvaj´ıc´ım ze ´ rad prok´ Smlouvy (odhl´ednuto od skuteˇcnosti, ˇze Uˇ azal, ˇze zadavatel si mˇel b´yt vˇedom t´eto skuteˇcnosti jiˇz pˇred zah´ajen´ım v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı). Z uveden´eho vypl´yv´ a, ˇze zadavatel s ohledem na z´ıskanou zkuˇsenost o pˇredmˇetu plnˇen´ı, mˇel b´yt pˇripraven na realizaci pˇr´ıpadn´eho zad´avac´ıho ˇr´ızen´ı pro rok 2010. S ohledem na konkr´etn´ı aspekty cel´eho pˇr´ıpadu nen´ı absolutnˇ e pˇ rijateln´ e tvrzen´ı, ˇze zadavatel reagoval uzavˇren´ım dodatku ˇc. 1 na akutn´ı potˇrebu, kter´a vznikla neoˇcek´avanˇe. Zadavatel si musel b´ yt po celou dobu plnˇ en´ı v roce 2009 vˇ edom jeho myln´ eho odhadu o rozsahu skuteˇ cn´ eho plnˇ en´ı, a tud´ıˇ z mˇ el vynaloˇ zit veˇ sker´ e u ´sil´ı, aby byl takov´ yto stav vˇ eci napraven pˇ ri nejbliˇ zˇ s´ı moˇ zn´ e pˇ r´ıleˇ zitosti. Zadavatel naopak tuto situaci zakonzervoval dodatkem ˇ c. 1 do bl´ıˇ ze neurˇ cen´ eho data (pˇ restoˇ ze uvedl, ˇ ze je zad´ av´ ana na dobu urˇ citou), ˇ c´ımˇ z se m´ıra pochyben´ı v dan´ e vˇ eci d´ ale prohloubila. Pˇ restoˇ ze zadavatel pˇ redpokl´ adal realizaci zad´ avac´ıho ˇ r´ızen´ı se zah´ ajen´ım v kvˇ etnu 2010 doˇ slo k jeho zah´ ajen´ı aˇ z 14.9.2010, pˇ riˇ cemˇ z n´ aslednˇ e bylo toto zad´ avac´ı ˇ r´ızen´ı zruˇ seno, coˇ z zapˇ r´ıˇ cinilo, ˇ ze plnˇ en´ı vypl´ yvaj´ıc´ı z dodatku ˇ c. 1 bylo poskytov´ ano a hrazeno aˇ z do dubna 2011.“ ´ Z uveden´ych ˇr´adk˚ u a z t´onu“ tohoto vyj´adˇren´ı by se dalo oˇcek´avat, ˇze UOHS uloˇz´ı ” Nemocnici Na Homolce pokutu ve v´yˇsi, odpov´ıdaj´ıc´ı z´avaˇznosti poruˇsen´ı z´akona ze strany ´ rad mohl uloˇzit nemocnici pokutu aˇz do n´asleduj´ıc´ıch v´yˇs´ı [72]: nemocnice. Uˇ 66

Cena plnˇen´ı vypl´yvaj´ıc´ıho ze Smlouvy uzavˇren´e dne 3.4.2009, pˇri jehoˇz zad´ an´ı se zadava” tel dopustil spr´avn´ıho deliktu, a za kterou m˚ uˇze b´yt zadavateli uloˇzena pokuta, ˇcin´ı celkem 10 071 118, 75 Kˇc vˇc. DPH (19 %). Horn´ı hranice moˇ zn´ e pokuty (5 % z ceny veˇrejn´e zak´azky) tedy ˇcin´ı ˇc´astku ve v´yˇsi 503 555, 93 Kˇ c.“ Cena plnˇen´ı vypl´yvaj´ıc´ıho z dodatku ˇc. 1 uzavˇren´eho dne 17.12.2009, pˇri jehoˇz zad´an´ı se ” zadavatel dopustil spr´avn´ıho deliktu, a za kterou m˚ uˇze b´yt zadavateli uloˇzena pokuta, ˇcin´ı celkem 18 285 840 Kˇc vˇc. DPH (20 %). Horn´ı hranice moˇ zn´ e pokuty (5 % z ceny veˇrejn´e zak´azky) tedy ˇcin´ı ˇc´astku ve v´yˇsi 914 292,- Kˇ c.“ ´ Pˇri stanoven´ı v´yˇse pokuty vzal UOHS v potaz polehˇcuj´ıc´ı okolnosti. Domn´ıv´ame se, ˇze ’ n´asleduj´ıc´ı ˇr´adky reprezentuj´ı kˇriˇst ´alovˇe ˇcist´y v´ysmˇech veˇrejnosti a pˇrinejmenˇs´ım diskre´ dituj´ı - s ohledem na dikci vyj´adˇren´ı pouˇzitou v´yˇse - samotn´y UOHS [72]: ´ rad skuteˇcnost, ˇze pˇredmˇetn´ (...) Naopak jako polehˇcuj´ıc´ı okolnost povaˇzuje Uˇ a Smlouva ” jiˇz byla zadavatelem ukonˇcena. Z tohoto d˚ uvodu mu za zjiˇ stˇ en´ e z´ avaˇ zn´ e poruˇ sen´ı ´ z´ akona uloˇ zil Uˇ rad pokutu pˇ ri doln´ı hranici moˇ zn´ e sazby.“ ´ rad pˇri stanoven´ı v´yˇse pokuty d´ale pˇ Uˇ rihl´ edl i k ekonomick´ e situaci odpovˇ edn´ eho ” subjektu, nebot’ v urˇ cit´ em pˇ r´ıpadˇ e se pokuta, byt’ uloˇ zen´ a v minim´ aln´ı v´ yˇ si, m˚ uˇ ze jevit jako krajnˇ e ,nespravedliv´ a‘.“ Pokuta uloˇ zen´ a zadavateli za nedodrˇ zen´ı postupu stanoven´ eho z´ akonem m´ a ” splnit dvˇ e z´ akladn´ı funkce, a to funkci represivn´ı a pˇ redevˇ s´ım funkci preventivn´ı, kter´ a smˇeˇruje k pˇredch´azen´ı poruˇsov´ an´ı z´ akona, resp. k chov´ an´ı, kter´e je se z´akonem ´ rad stanovenou v´yˇsi pokuty vzhledem k souv souladu. Po uv´aˇzen´ı uveden´ych argument˚ u Uˇ vislostem pˇr´ıpadu posoudil jako dostaˇcuj´ıc´ı.“ ´ rad posoudil postup zadavatele ze vˇsech hledisek a vzhledem ke zjiˇstˇen´ym spr´ Uˇ avn´ım de” ’ likt˚ um zadavatele pˇristoupil k uloˇzen´ı pokuty, nebot veˇrejn´e zak´ azky jiˇz byly realizov´any a n´apravy tedy nelze dos´ahnout.“ ´ ´ A jak´a byla tedy v´yˇse pokuty, kterou UOHS uloˇzil Nemocnici Na Homolce? UOHS uloˇ zil Nemocnici Na Homolce za toto z´ avaˇ zn´ e poruˇ sen´ı z´ akona pokutu 30.000,- Kˇ c ˇ (slovy: tˇ ricettis´ıc korun ˇ cesk´ ych)! Reditel Dbal´y n´aslednˇe daroval Nemocnici Na Homolce dar ve stejn´e v´yˇsi a uloˇzenou pokutu tak uhradil ze sv´ych osobn´ıch prostˇredk˚ u...

2.12.2. Fakultn´ı nemocnice Na Bulovce V kvˇetnu roku 2009 nastoupila do funkce ˇreditelky Fakultn´ı nemocnice Na Bulovce (d´ale jen Nemocnice Na Bulovce“) coby krizov´a manaˇzerka MUDr. Kateˇrina Tobˇern´a. Jej´ım u ´ kolem ” bylo nemocnici ekonomicky stabilizovat a prov´est zmˇeny v organizaci p´eˇce [69]. Kr´atce po 67

sv´em n´astupu do funkce zadala ˇreditelka Tobˇern´a bez v´ ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı zak´azku na pr´avn´ı ˇ sluˇzby advok´atn´ı kancel´aˇri S&P. Tobˇern´a vysvˇetlila v´ybˇer t´eto advok´atn´ı kancel´aˇre velmi jasnˇe [70]: ”

Dostala jsem na nˇe doporuˇcen´ı, jakoˇze jsou v t´eto oblasti dobˇr´ı. A v´ am to pˇrijde divn´e?“

Poznamenejme, ˇze manˇzel Kateˇriny Tobˇern´e p˚ usobil v t´e dobˇe jako n´amˇestek ˇreditele Nemocnice Na Homolce. Tobˇern´a vˇsak vzhledem k objemu vyk´azan´ych prac´ı mˇela na pr´avn´ı sluˇzby vypsat v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı a na upozornˇen´ı t´eto skuteˇcnosti ze strany Petra Sehnoutky ˇ eho rozhlasu uvedla [70]: z Cesk´ J´a mus´ım ˇreˇsit hlavnˇe aktu´aln´ı situace tady, takˇze jim nem˚ uˇzu ˇr´ıct, ˇze ted’ka v´ as vyhazuju, ” ’ protoˇze jste si to odpracovali a j´a v´ as ted ka tady nem˚ uˇzu m´ıt. J´ a jejich ˇcinnost potˇrebuji, aby mi to tady vykazovali.“ ˇ y rozhlas, Nemocnice Na Bulovce mˇela ve smlouvˇe s pr´avn´ıky p˚ Jak upozornil Cesk´ uvodn´ı ˇ hodinovou sazbu 2990 korun plus DPH. Reditelka nemocnice Kateˇrina Tobˇern´a ovˇsem nechala proplatit 3500 plus DPH. Citujme pˇr´ımo [71]: ˇ ,Reditelka Tobˇern´a za mˇes´ıc i pˇres opakovan´e urgence rozpory nevysvˇetlila,‘ uv´ ad´ı rozhlas ” s t´ım, ˇze za pr´ avn´ı sluˇzby si kancel´ aˇ r bˇ ehem roku jen na Bulovce vyfakturovala v´ıce neˇ z devˇ et milion˚ u korun.“ Veden´ı jak Nemocnice Na Homolce, tak Nemocnice Na Bulovce argumentovalo [71], ˇze ˇ vybralo pr´avˇe advok´atn´ı kancel´aˇr S&P proto, ˇze tato kancel´aˇr disponuje certifikac´ı jakosti ISO 9001, t´ykaj´ıc´ı se kvality ˇr´ızen´ı. Tento certifik´at m´a vˇsak podle [71] z tis´ıc˚ u ˇcesk´ych advok´atn´ıch kancel´aˇr´ı pouze zhruba sedm. To, ˇze pro v´ykon advokacie nen´ı certifik´at jakosti ˇ e advok´atn´ı managementu potˇreba, potvrdili dva pr´avn´ıci - pˇredseda k´arn´e komise Cesk´ ˇ ap a advok´at Tom´aˇs Sokol [71]. Sokol k tomu pˇr´ımo uvedl [71]: komory Petr C´ Pro v´ykon advokacie nen´ı zapotˇreb´ı, a to i na t´e nejkvalitnˇejˇs´ı u ´rovni, splˇ novat podm´ınky ” ISO 9001, o kter´e si mysl´ım, ˇze ji advok´ at potˇ rebuje zhruba jako ˇ ridiˇ ca ´k na traktor.“ Uzavˇreme, ˇze ministr Leoˇs Heger na z´akladˇe kontroly proveden´e v Nemocnici Na Bulovce ˇreditelku Tobˇernou na jaˇre roku 2011 odvolal [69]: Nˇekter´e kroky pan´ı ˇreditelky realizovan´e v r´ amci krizov´eho ˇr´ızen´ı se jev´ı z pohledu mi” nisterstva zdravotnictv´ı jako nestandardn´ı a v souˇcasn´e dobˇe prob´ıh´ a jejich provˇeˇrov´an´ı kontroln´ımi org´any ministerstva.“ Probl´emy pˇrekroˇcily u ´nosnou m´ıru a bohuˇzel pˇrev´ aˇzily nad pozitivn´ı rol´ı, kterou pan´ı ” ˇreditelka v nemocnici sehr´ala.“ 68

´ V z´aˇr´ı 2012 ostatnˇe UOHS ukl´ad´a Nemocnici Na Bulovce pokutu ve v´yˇsi 3 mil. korun za soubor z´avaˇzn´ych pochyben´ı stran z´akona o veˇrejn´ ych zak´azk´ach. Souˇc´ast´ı tohoto souboru je i poruˇsen´ı z´akona pˇri v´ybˇeru dodavatele pr´avn´ıch sluˇzeb. Ocitujme proto vyj´adˇren´ı ´ UOHS k uloˇzen´ı - ve srovn´an´ı s Nemocnic´ı Na Homolce - neb´yvale vysok´e pokuty Nemocnici Na Bulovce [74]: Praˇzsk´a nemocnice Na Bulovce uzavˇrela v letech 2008-2010 ˇradu smluv na poskytov´an´ı sluˇzeb bez zad´avac´ıho ˇr´ızen´ı, pˇr´ıpadnˇe pouˇzila nespr´ avn´y druh zad´ avac´ıho ˇr´ızen´ı, a z´avaˇzn´ym ´ zp˚ usobem tak poruˇsila z´akon o veˇrejn´ych zak´ azk´ ach. Uˇrad pro ochranu hospod´ aˇrsk´e soutˇeˇze j´ı proto uloˇzil pokutu ve v´yˇsi 3 000 000 Kˇc. Rozhodnut´ı nen´ı dosud pravomocn´e a m˚ uˇze b´yt proti nˇemu pod´an rozklad. Nez´akonn´e jedn´an´ı se t´ykalo: • smlouvy o d´ılo uzavˇren´e v roce 2009 se spoleˇcnost´ı AMEDIS, spol. s r.o. na prov´adˇen´ı servisu, pravideln´e u ´drˇzby a pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcn´eho chodu zdravotnick´e techniky dodan´e touto spoleˇcnost´ı; • objedn´avky na zajiˇstˇen´ı ostrahy spoleˇcnost´ı KOVIS, spol. s r.o., z roku 2008; • r´amcov´e smlouvy na sluˇzby komunikaˇcn´ı a syst´emov´e infrastruktury a zabezpeˇcovac´ıch a kamerov´ych syst´em˚ u z roku 2010; ˇ • tˇ r´ı smluv o poskytov´ an´ı pr´ avn´ı pomoci s advok´ atn´ı kancel´ aˇr´ı SACHTA&PARTNERS, v.o.s., z roku 2010; • dvou smluv o poskytov´ an´ı pr´ avn´ıch sluˇ zeb z roku 2009 uzavˇren´ych s AK Krtiˇcka, Krtiˇckov´a &spol. U prvn´ıch tˇr´ı smluv zadavatel neprovedl ˇz´ adn´e transparentn´ı zad´ avac´ı ˇr´ızen´ı, kter´e by objektivnˇe dokl´adalo, ˇze smluvn´ı vztah s dodavateli vznikl na z´ akladˇe ˇr´ adnˇe funguj´ıc´ıho soutˇeˇzn´ıho prostˇred´ı a pˇri dodrˇzen´ı princip˚ u rovn´eho zach´ azen´ı, z´ akazu diskriminace a transparentn´ıho nakl´ad´an´ı s veˇrejn´ymi prostˇredky. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe pˇritom zadavatel vyplatil za zak´azku v´ıce neˇz 16 mil. Kˇc, ve druh´em pak t´emˇeˇr 3,5 mil. Kˇc a ve tˇret´ım nebyl stanoven ˇz´adn´y finanˇcn´ı strop, jehoˇz by mohla pˇredpokl´ adan´ a cena zak´ azky dos´ ahnout. U smluv na pr´ avn´ı sluˇ zby zadavatel rozdˇ elil pˇ redmˇ et veˇ rejn´ e zak´ azky tak, aby se dostal pod limit 2 miliony Kˇ c platn´ y podle tehdejˇ s´ı pr´ avn´ı u ´pravy pro zak´ azky mal´ eho rozsahu, pˇ ri nichˇ z nebyl povinen dodrˇ zovat postup podle ˇ z´ akona o veˇ rejn´ ych zak´ azk´ ach. Jak u tˇr´ı smluv uzavˇren´ych se spoleˇcnost´ı SACHTA& PARTNERS, tak u dvou smluv s AK Krtiˇcka, Krtiˇckov´ a &spol. je vˇsak jasnˇe patrn´a m´ıstn´ı, ˇcasov´a i vˇecn´a souvislost pˇredmˇetu zak´ azek. Smlouvy uzavˇ ren´ e s dodavatelem ˇ SACHTA&PARTNERS, na jejichˇ z z´ akladˇ e byly vyd´ any veˇ rejn´ e prostˇ redky pˇ revyˇ suj´ıc´ı 9 mil. Kˇ c, tak mˇely b´yt zad´ any jako nadlimitn´ı veˇrejn´ a zak´ azka. Smlouvy 69

s AK Krtiˇcka, Krtiˇckov´a &spol. v objemu 3,4 mil. Kˇc mˇely b´yt zase zad´ any v nˇekter´em ze zad´avac´ıch ˇr´ızen´ı urˇcen´ych pro podlimitn´ı veˇrejn´e zak´ azky. Zadavatel se tedy opakovanˇe dopustil spr´ avn´ıch delikt˚ u, kdyˇz nezad´ aval veˇrejn´e zak´azky ˇr´adn´ym zp˚ usobem, ˇc´ımˇz z´avaˇznˇe omezil soutˇeˇzn´ı prostˇred´ı. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe Nemocnice Na Homolce i zde v pˇr´ıpadˇe Nemocnice Na Bulovce ´ doˇslo, podle UOHS, k opakovan´ emu poruˇsen´ı z´akona. Zd˚ urazˇ nujeme to zde explicitnˇe, aby nemohl nikdo z odpovˇedn´ych osob tvrdit, ˇze ˇslo o pouh´y omyl.

2.13. Digitalizace archivu chorobopis˚ u - Nemocnice Na Homolce V roce 2009 rozhodlo veden´ı Nemocnice Na Homolce o digitalizaci archivu dokument˚ u (chorobopis˚ u) a vypsalo veˇrejnou zak´azku n´azvu Digitalizace archivu chorobopis˚ u“ s p˚ uvodn´ı ” cenou 95 milion˚ u korun, kterou vyhr´alo sdruˇzen´ı spoleˇcnost´ı n´azvu DISOL GROUP, jehoˇz u ´ˇcastn´ıky jsou DISOL s.r.o. a VDI Meta Trans - v´yrobn´ı druˇzstvo invalid˚ u. Koneˇcn´a cena realizovan´e zak´azky byla pˇres 146 milion˚ u korun bez DPH (174 milion˚ u vˇcetnˇe DPH). Podle zjiˇstˇen´ı Radioˇzurn´alu [42] vˇsak ani jedna z v´ıtˇezn´ych firem na zak´azce nepracovala, aˇckoli zak´azku nemˇel dˇelat ˇz´adn´y subdodavatel. V´ıtˇez tendru ji totiˇz postoupil pardubick´e firmˇe K2P s.r.o., kter´a se soutˇeˇze v˚ ubec neuˇcastnila a kter´a pak chorobopisy skenovala, jak pˇriznal s´am jednatel pardubick´e firmy [42], jen za tˇri ˇctvrtiny vyhran´e ˇc´astky, tedy za cca 130 milion˚ u korun. V´ıtˇezov´e tendru, kteˇr´ı skenov´an´ı neprov´adˇeli, tedy inkasovali pln´ych 44 milon˚ u korun - nezn´amo ovˇsem za co. Tato ˇc´astka, reprezentuj´ıc´ı pˇredraˇzenost zak´azky, vˇsak nemus´ı b´yt koneˇcn´a. Celkov´a ˇc´astka byla poˇc´ıtan´a na 75 milionu stran chorobopis˚ u, a tedy nemocnice v´ıtˇezi platila za str´anku pˇribliˇznˇe dvˇe koruny a tˇricet hal´eˇr˚ u i s dopravou. Pardubick´a firma pˇritom skenovala str´anku uˇz jen za jednu korunu a sedmdes´at hal´eˇr˚ u, pˇriˇcemˇz doprava cenu ovlivˇ novala zanedbatelnˇe (v ˇra´dech setin hal´eˇr˚ u na str´anku). Podle zjiˇstˇen´ı Radioˇzurn´alu ale K2P umˇela velk´e zak´azky dˇelat i za mnohem niˇzˇs´ı ˇc´astku - jen 80 hal´eˇr˚ u na jednu str´anku. Novin´aˇri si totiˇz nechali od pˇredmˇetn´e pardubick´e firmy vypracovat nab´ıdku na oskenov´an´ı 50.000 stran sv´azan´ych sc´en´aˇr˚ u - za 40.800 korun. I kdybychom pˇredpokl´adali, ˇze skenov´an´ı chorobopis˚ u je n´aroˇcnˇejˇs´ı neˇz skenov´an´ı sv´azan´ych sc´en´aˇr˚ ua pˇredpokl´adali cenu za oskenov´an´ı jedn´e str´anky chorobopisu ve v´yˇsi 1 koruny (i se ziskem pro pardubickou firmu), pak celkov´a pˇredraˇzenost cel´e zak´azky ˇcin´ı 99 milion˚ u korun (tedy 50 % ceny zak´azky, za kterou byla zak´azka nakonec realizov´ana). Podle [42] jak ˇreditel Vladim´ır Dbal´ y a jeho kolegov´e z veden´ı nemocnice, tak jednatel´e z obou v´ıtˇezn´ych firem, tvoˇr´ıc´ıch sdruˇzen´ı DISOL GROUP (p´anov´e Tom´aˇs Kadlec a Jarom´ır Koneˇcn´y), se k detail˚ um zak´azky odm´ıtali jakkoli vyj´adˇrit. Bylo-li se zak´azkou vˇse v poˇr´adku, je jistˇe podivn´e, kdyˇz se sl´ıb´ı setk´an´ı s novin´aˇrem, kter´e se n´aslednˇe odvol´a ˇci se poˇzaduje komunikace pˇres email, na kter´y se vz´apˇet´ı neodpov´ı. Z´astupci Radioˇzurn´alu se tak´e obr´atili na organizaci sdruˇzuj´ıc´ı na 250 zamˇestnavatel˚ u zdravotnˇe postiˇzen´ych - Svaz

70

v´yrobn´ıch druˇzstev. Karel Rycht´aˇr z tohoto svazu vˇsak sdˇelil, ˇze v´ıtˇezn´a firma VDI Meta Trans ˇclenem jejich svazu nen´ı. Jak je d´ale uvedeno v [42], p´ar mˇes´ıc˚ u pˇred vyps´an´ım v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı na skenov´an´ı chorobopis˚ u nemocnice nakoupila tˇri skenery, poˇc´ıtaˇce a kop´ırku za 1,5 milionu korun od firmy Copymat spol. s r.o. Zamˇestnancem firmy Copymat pˇritom byl Tom´aˇs Kadlec, kter´y byl souˇcasnˇe jednatelem jedn´e z v´ıtˇezn´ych firem sdruˇzen´ı DISOL GROUP. Podle [46] jednal za firmu Copymat Petr Kutil. Ten byl ale tak´e gener´aln´ım ˇreditelem a pˇredsedou pˇredstavenstva dceˇrin´e firmy Nemocnice Na Homolce s n´azvem Holte Medical [46]. Radioˇzurn´alu se nav´ıc podaˇrilo zjistit, ˇze zm´ınˇen´e skenery v Nemocnici Na Homolce, kter´a s´ıdl´ı v Praze, v˚ ubec nejsou, nebot’ skonˇcily v Pardubic´ıch. Pro dokreslen´ı cel´eho pˇr´ıbˇehu ocitujme pˇr´ımo ˇc´ast z vynikaj´ıc´ı report´aˇze Radioˇzurn´alu ze dne 8. ˇcervna 2010 [46]: Kutil nejdˇr´ıve tvrdil, ˇze se o stˇret z´ ajmu nejedn´ a, protoˇze je zamˇestnancem dceˇrin´e firmy, ” ale ne pˇr´ımo nemocnice. Kdyˇz ho Radioˇzurn´ al poˇz´ adal o vyj´ adˇren´ı na mikrofon, uˇz jen mlˇcel, otevˇrel dveˇre a minutu a p˚ ul na nˇe ukazoval.“ ˇ Podobn´ym zp˚ usobem reaguje i veden´ı nemocnice. Reditel Vladim´ır Dbal´y uˇz pˇred mˇes´ıcem ” sl´ıbil odpovˇedi, pˇresto po opakovan´ych prosb´ ach a telefon´ atech jen mlˇc´ı. Neodpovˇedˇel ani druh´y muˇz nemocnice, ˇreditel˚ uv n´amˇestek Michal Tobˇ ern´ y. Ten shodou okolnost´ı bydl´ı v praˇzsk´em Podol´ı hned vedle pana Kutila a firmy Copymat.“ Zˇrizovatelem Nemocnice Na Homolce je Ministerstvo zdravotnictv´ı, kter´e by tedy mˇelo hospodaˇren´ı nemocnice kontrolovat. Mluvˇc´ı tohoto ministerstva Vlastimil Srˇ seˇ n se pak ˇ emu rozhlasu k n´akupu skener˚ po nˇekolika urgenc´ıch Cesk´ u vyj´adˇril, ˇze vˇse je v poˇr´adku [46]: Nikde jsme neshledali ˇz´adn´e pochyben´ı managementu ...“ ˇ” Reditel Nemocnice Na Homolce Vladim´ır Dbal´y nakonec na str´ank´ach nemocnice [43] vydal vyj´adˇren´ı k cel´e kauze (a k jin´ym medi´alnˇe zn´am´ym kauz´am). Jeho argumentace bud’ zjevnˇe pˇredpokl´ad´a znaˇcnou intelektu´aln´ı omezenost ˇcten´aˇr˚ u, nebo prozrazuje cosi o intelektu´aln´ıch moˇznostech autora, kter´y vyj´adˇren´ı za nemocnici psal. K n´akupu skener˚ u uvedl, ˇze p˚ uvodn´ım z´amˇerem bylo prov´est oskenov´ an´ı 75 milion˚ u stran chorobopis˚ u vlastn´ımi silami - maxim´ alnˇ e za pomoci brig´ adn´ık˚ u -, pˇriˇcemˇz se vˇsak uk´azalo, ˇze zajiˇstˇen´ı splnˇen´ı tohoto u ´kolu lze podstatnˇe efektivnˇeji zajistit prostˇrednictv´ım outsour” cingu.“ Za t´ım u ´ˇcelem bylo p˚ uvodnˇe nakoupeno potˇrebn´e zaˇr´ızen´ı za cenu 736 300,- bez DPH, avˇsak s ohledem na velk´y rozsah prac´ı bylo toto rozhodnut´ı zmˇenˇeno“ (kdo by to ” p˚ uvodnˇe ˇrekl, ˇze 75 milion˚ u stran je hodnˇe pap´ıru?) a po uzavˇren´ı zad´avac´ıho ˇr´ızen´ı na komplexn´ıho extern´ıho dodavatele s n´ım byl dohodnut a tak´e smluvnˇe stvrzen odkup tohoto zaˇr´ızen´ı za plnou poˇrizovac´ı cenu. Vladim´ır Dbal´y tedy vlastnˇe ˇr´ık´a toto: nakoupili jsme skenery a chtˇeli jsme vlastn´ımi silami a s pomoc´ı brig´adn´ık˚ u oskenovat 75 milion˚ u stran chorobopis˚ u, pˇriˇcemˇz se uk´azalo, ˇze to nem˚ uˇzeme zvl´adnout, a proto jsme si najali extern´ı firmu, kter´e jsme skenery prodali a kter´a je schopna 75 milion˚ u stran na tˇechto zaˇr´ızen´ıch oskenovat podstatnˇe efektivnˇeji “ - na zaˇr´ızen´ıch, kter´e za t´ım u ´ˇcelem byly sa” motnou nemocnic´ı nakoupeny. Jen stˇeˇz´ı lze naj´ıt lacinˇejˇs´ı pracovn´ı s´ılu, neˇz jsou brig´adn´ıci a hodinov´a mzda brig´adn´ık˚ u v Praze a v Pardubicich se rozhodnˇe neliˇs´ı podstatnˇe. Je 71

ale pravda, ˇze v Pardubic´ıch trvale pracuje velik´a komunita v´ychodn´ıch a asijsk´ych zahraniˇcn´ıch dˇeln´ık˚ u a pracovn´ık˚ u v tamˇejˇs´ı tov´arnˇe Foxconn za podm´ınek, na kter´e m´edia jiˇz upozorˇ novala. Podle zjiˇstˇen´ı Radioˇzurn´alu na zak´azce vˇsak pracovalo 20 zdravotnˇe postiˇzen´ych osob. Pˇripust´ıme-li, ˇze je to tedy na z´akladˇe ˇreˇcen´eho principi´alnˇe moˇzn´e, pak zcela kurioznˇe zn´ı argumentace ˇreditele Dbal´eho na skuteˇcnost, ˇze pardubick´a firma skenovala, podle vlastn´ıch slov jednatele pardubick´e firmy, jednu stranu chorobopis˚ u za korunu a tˇricet hal´eˇr˚ u, aˇckoli je schopna skenovat velk´e zak´azky i za 80 hal´eˇr˚ u za str´anku. Vladim´ır Dbal´y totiˇz argumentuje [43]: Ve vztahu k cenˇe za skenov´an´ı jedn´e str´ anky A4 uv´ adˇen´e v report´ aˇzi, tedy 80 hal´eˇr˚ u je ” potˇreba uv´est, ˇze v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe nelze z hlediska n´ aroˇ cnosti srovn´ avat proces skenov´an´ı bˇeˇzn´ych dokument˚ u form´atu A4, tiˇstˇen´ych na standardn´ım xerografick´em pap´ıˇre, s komplikovan´ym procesem t´eto ˇcinnosti u sloˇzek chorobopis˚ u. Zde, mimo jin´e, je kladen d˚ uraz na verifikaci proveden´ ych sken˚ u. Pˇ ri jak´ ekoli chybˇ e m˚ uˇ ze b´ yt ohroˇ zen lidsk´ yˇ zivot, pˇ riˇ cemˇ z z´ aroveˇ n je nutno zajistit naplnˇ en´ı podm´ınek dle z´ akona o ochranˇ e osobn´ıch u ´daj˚ u u tak choulostiv´ ych a osobn´ıch informac´ı, jak´ e chorobopis obsahuje.“ ˇ Reditel Dbal´y tedy pˇriznal, ˇze i p˚ uvodnˇe mˇel v pl´anu ponechat, dle jeho slov, n´aroˇcn´y a zodpovˇedn´y proces skenov´an´ı archivu chorobopis˚ u i nijak nezaujat´ym brig´ adn´ık˚ um vˇcetnˇe verifikace proveden´ych sken˚ u a vˇec´ı spojen´ych s ochranou osobn´ıch u ´ daj˚ u! Tak zav´aˇznou zak´azku nakonec svˇeˇril zcela ciz´ım pracovn´ık˚ um (a moˇzn´a i brig´adn´ık˚ um) nam´ısto pracovn´ık˚ um vlastn´ı nemocnice, u nichˇz by se dal pˇredpokl´adat (ˇci naˇr´ıdit) zodpovˇedn´y vztah k prov´adˇen´ym operac´ım!

2.14. Pron´ ajem zdravotnick´ ych sklad˚ u - Nemocnice Na Homolce V are´alu Nemocnice Na Homolce se nach´azej´ı sklady zdravotnick´eho materi´alu (tzv. konsignaˇcn´ı sklady – d´ale jen sklady“), do kter´ych dodavatel´e zdravotnick´eho materi´alu ” dod´avaj´ı svoje v´yrobky za u ´ˇcelem plynul´eho a pohotov´eho z´asobov´an´ı nemocnice. Do 30.6.2009 byla provozovatelem sklad˚ u a souˇcasnˇe jedn´ım z dodavatel˚ u spoleˇcnost Holte Medical, kter´a je dceˇrinou spoleˇcnost´ı Nemocnice Na Homolce. Spoleˇcnost Holte Medical platila svoji mateˇrsk´e organizaci mˇes´ıˇcnˇe n´ajem za pˇrenech´an´ı sklad˚ u, kter´y byl dohodnut mezi nemocnic´ı a spoleˇcnost´ı Holte Medical v n´ajemn´ı smlouvˇe. Od 1.7.2009 se vˇsak provozovatelem sklad˚ u st´av´a soukrom´a spoleˇcnost ALSEDA s.r.o. (d´ale jen ALSEDA“) a to na z´akladˇe Smlouvy o n´ ajmu nebytov´ych prostor a o n´ ajmu mo” vit´ych vˇec´ı ˇc.1/2009, resp. ˇc.2/2009 uzavˇren´e mezi Nemocnic´ı Na Homolce a spoleˇcnost´ı ALSEDA s dobou platnosti 8 let (od 1.7.2009 do 30.6.2017). Spoleˇcnost ALSEDA vypl´ac´ı kaˇzd´y mˇes´ıc n´ajem Nemocnici Na Homolce za pˇrenech´an´ı sklad˚ u a dalˇs´ı dohodnut´e poplatky za sluˇzby, nad´ale poskytovan´e prostˇrednictv´ım t´eto nemocnice (napˇr. vodn´e a stoˇcn´e,

72

elektˇrina, u ´ klid ˇci ostraha). Spoleˇcnost ALSEDA n´aslednˇe uzav´ır´a s kaˇzd´ym jednotliv´ym dodavatelem zdravotnick´eho materi´alu Smlouvu o provozov´ an´ı konsignaˇcn´ıho skladu a o poskytov´an´ı dalˇs´ıch sluˇzeb, ve kter´e se tento provozovatel (tedy spoleˇcnost ALSEDA) zavazuje mj. zajistit ve skladu n´aleˇzit´e podm´ınky pro uskladnˇen´ı zdravotnick´eho materi´alu (such´e a hygienicky nez´avadn´e prostˇred´ı), v´est skladovou evidenci, vyd´avat zboˇz´ı odbˇerateli apod. Dodavatel se naopak zavazuje dod´avat do skladu ve smlouvˇe specifikovan´e zboˇz´ı a zaplatit provozovateli za uskladnˇen´ı zboˇz´ı a veden´ı skladu sjednanou odmˇenu. Tato odmˇena je splatn´a mˇes´ıˇcnˇe. Ve smlouvˇe definovan´e zboˇz´ı je zpravidla po celou dobu uskladnˇen´ı ve skladˇe ve vlastnictv´ı dodavatele s t´ım, ˇze provozovatel bere na vˇedom´ı, ˇze dle dodavatelskoodbˇeratelsk´ych smluv m˚ uˇze v pr˚ ubˇehu uskladnˇen´ı nebo pˇri v´ydeji ve smlouvˇe specifikovan´eho zboˇz´ı doj´ıt k pˇrechodu vlastnick´eho pr´ava na odbˇeratele. Vˇetˇsina tˇechto smluv je uzavˇrena na dobu neurˇcitou, nˇekter´e na dobu 48 mˇes´ıc˚ u. Spoleˇcnost ALSEDA na z´akladˇe tˇechto smluv inkasuje za uskladnˇen´ı zboˇz´ı a veden´ı skladu od kaˇzd´eho dodavatele kaˇzd´y mˇes´ıc odmˇenu, pˇriˇcemˇz jedn´ım z dodavatel˚ u, od kter´eho ALSEDA inkasuje tuto odmˇenu, je i spoleˇcnost Holte Medical (tedy dceˇrin´a spoleˇcnost Nemocnice Na Homolce), kter´a pˇred 1.7.2009 sama provozovala tyto sklady! Mezi ostatn´ı dodavatele patˇr´ı mj. i tyto spoleˇcnosti: B. Braun Medical s.r.o., Medtronic Czechia s.r.o., CARDION s.r.o., INLAB Medical, s.r.o., BIOTRONIK Praha, spol. s r.o. Situace je zn´azornˇena na obr´azku 2.

Holte Medical

Provozovatel ALSEDA

Odběratel Holte Medical nebo NNH

Dodavatel 2

Sklady

Pro pracoviště NNH

... Dodavatel n

Nemocnice Na Homolce (NNH)

Obr´azek 2. Zdravotnick´e sklady Nemocnice Na Homolce - od 1.7.2009. Pron´ajem vlastn´ıch sklad˚ u, kter´e se nav´ıc nach´azej´ı v are´alu nemocnice, bud´ı pochopitelnˇe opr´avnˇen´e ot´azky. Jestliˇze pˇred datem 30.6.2012 tyto sklady provozovala vlastn´ı dceˇrin´a spoleˇcnost t´eto nemocnice, pak musej´ı existovat siln´e d˚ uvody, na jejichˇz z´akladˇe se veden´ı Nemocnice Na Homolce rozhodlo vypovˇedˇet s vlastn´ı dceˇrinou spoleˇcnost´ı n´ajemn´ı smlouvu a pronajmout sklady zcela ciz´ı soukrom´e spoleˇcnosti. Nav´ıc s vˇedom´ım toho, ˇze dodavatelem a souˇcasnˇe odbˇeratelem zboˇz´ı do a ze sklad˚ u bude tato vlastn´ı dceˇrin´a spoleˇcnost, kter´a vˇsak bude kaˇzd´y mˇes´ıc platit ciz´ı soukrom´e spoleˇcnosti odmˇenu za uskladnˇen´ı dodan´eho ´ zboˇz´ı. Uvaha o ekonomick´e v´yhodnosti pron´ajmu vlastn´ıch sklad˚ u z pohledu nemocnice se uk´aˇze jako zcela neobhajiteln´a, kdyˇz uvedeme, jak´e mˇes´ıˇcn´ı platby odv´adˇela spoleˇcnost ALSEDA ve prospˇech Nemocnice Na Homolce za pˇrenech´an´ı sklad˚ u a kolik naopak mˇes´ıˇcnˇe spoleˇcnost ALSEDA inkasovala od jednotliv´ych dodavatel˚ u jako odmˇenu za uskladnˇen´ı dodan´eho zboˇz´ı. Situaci zn´azorˇ nuje obr´azek 3. 73

Nemocnice Na Homolce (NNH) Měsíční platba (vč. nájmu): 140.375,- Kč

ALSEDA

Měsíční odměna: 1.249.500,- Kč

Holte Medical (dcera NNH)

1.071.000,- Kč

3.144.318,- Kč

Dodavatel 2

Dodavatel 3

2.798.341,- Kč

...

Dodavatel n

Obr´azek 3. Zdravotnick´e sklady Nemocnice Na Homolce - platby. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze mˇes´ıˇcn´ı odmˇeny vypl´acen´e ze strany dodavatel˚ u provozovateli sklad˚ u, tedy spoleˇcnosti ALSEDA, se mohou liˇsit v z´avislosti na druhu a mnoˇzstv´ı v dan´em mˇes´ıci dodan´eho zdravotnick´eho materi´alu do skladu. Odmˇena za skladov´an´ı dodan´eho materi´alu, kter´a pˇr´ısluˇs´ı spoleˇcnosti ALSEDA, se totiˇz odv´ıj´ı od odmˇeny za skladov´an´ı kaˇzd´eho kusu (balen´ı) dodan´eho materi´alu (v´yjimku tvoˇr´ı pauˇs´aln´ı mˇes´ıˇcn´ı odmˇena dohodnut´a s nˇekter´ymi dodavateli). Poznamenejme, ˇze disponujeme materi´aly, kter´e dokl´adaj´ı v´yˇsi mˇes´ıˇcn´ıch n´aklad˚ u na provoz sklad˚ u spoleˇcnosti ALSEDA. Z tˇechto informac´ı a ze znalosti v´yˇse inkasovan´ych mˇes´ıˇcn´ıch odmˇen za skladov´an´ı dodan´eho materi´alu lze uˇcinit z´avˇer, ˇze v´yˇse ˇc´astky, kterou bud’ uhradil koneˇcn´y odbˇeratel zdravotnick´eho materi´alu nav´ıc v cenˇe dodan´ych materi´al˚ u, nebo o kterou mohli dodavatel´e sn´ıˇzit cenu dodan´ych materi´al˚ u koneˇcn´emu odbˇerateli v pˇr´ıpadˇe neexistence prostˇredn´ıka (spoleˇcnosti ALSEDA), ˇcin´ı v pr˚ umˇeru (v jist´em obdob´ı) kolem 8 milion˚ u korun mˇ es´ıˇ cnˇ e. O tuto ˇc´astku se Nemocnice Na Homolce pˇripravila pˇrenech´an´ım provozov´an´ı sklad˚ u ve sv´em are´alu soukrom´e spoleˇcnosti ALSEDA. Tato ˇc´astka je ekvivalentn´ı ˇc´astce t´emˇeˇr 100 milion˚ u korun roˇ cnˇ e. Jenom dceˇ rin´ a spoleˇ cnost t´ eto nemocnice, tedy spoleˇ cnost Holte Medical, vypl´ acela v jist´ em obdob´ı mˇ es´ıˇ cn´ı odmˇ enu spoleˇ cnosti ALSEDA ve v´ yˇ si pˇ res 2 miliony korun (1.249.500,- Kˇc pauˇs´aln´ı mˇes´ıˇcn´ı platba a jednor´azov´a ˇc´astka 6.283.200,Kˇc na konci roku za sklady za 7. aˇz 12. mˇes´ıc roku 2009)! Okolnosti tohoto pron´ajmu se vykresl´ı v jasnˇejˇs´ıch kontur´ach, pokud uvedeme, jakou ˇ ˇ roli v tomto pron´ajmu hr´ala advok´atn´ı kancel´aˇr SACHTA & PARTNERS (d´ale jen S&P“, ” dnes MSB Legal). Uved’me nejz´avaˇznˇejˇs´ı skuteˇcnosti v t´eto vˇeci: • Smlouvy mezi spoleˇcnost´ı ALSEDA a jednotliv´ymi dodavateli vyˇrizovala advok´atn´ı ˇ kancel´aˇr S&P. ˇ • Advok´atn´ı kancel´aˇr S&P souˇcasnˇe poskytovala pr´avn´ı sluˇzby pro Nemocnici Na Homolce a to na z´akladˇe vnitˇrn´ıho v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı, nikoli vˇsak v souladu se z´akonem 74

´ ˇc. 137/2006 Sb., o veˇrejn´ych zak´azk´ach, za coˇz obdrˇzela pokutu od UOHS (v´ıce v kapitole 2.12.1). ˇ • Advok´atn´ı kancel´aˇr S&P inkasovala za dobu 9 mˇes´ıc˚ u (od dubna do prosince roku 2009 vˇcetnˇe) za poskytov´an´ı pr´avn´ıch sluˇzeb od Nemocnice Na Homolce celkem 10.071.118,75 Kˇc (vˇc. DPH) a od ledna roku 2010 do dubna roku 2011 pak 18.285.840,Kˇc (vˇc. DPH) (v´ıce v kapitole 2.12.1). • Spoleˇcnost Holte Medical (dceˇrin´a spoleˇcnost Nemocnice Na Homolce) udˇelila spoleˇcnosti ALSEDA plnou moc na zastupov´an´ı ve sv´ych z´aleˇzitostech t´ykaj´ıc´ıch se v´ydeje materi´alu ze sklad˚ u a dalˇs´ıch vˇec´ı. ˇ • Pr´avn´ık advok´atn´ı kancel´aˇre S&P Mgr. Bc. David Michal byl ˇclenem dozorˇc´ı rady spoleˇcnosti Homolka Premium Care a.s., kter´a je rovnˇeˇz dceˇrinou spoleˇcnost´ı Nemocnice Na Homolce. Poznamenejme, ˇze spoleˇcnost ALSEDA je dostateˇcnˇe zn´ama z kauzy Dopravn´ıho podniku hl. m. Prahy a je napojena na lobbistu Iva Rittiga. O moˇzn´e propojenosti Vladim´ıra Dbal´eho ˇci jeho otce se spoleˇcnost´ı ALSEDA pojedn´av´a kapitola 4.2, ve kter´e je rovnˇeˇz ˇ pops´ana role advok´atn´ı kancel´aˇre S&P pˇri organizaˇcnˇe sloˇzit´ych pˇrevodech majetk˚ u mezi r˚ uzn´ymi spoleˇcnostmi s nepr˚ uhledn´ymi majiteli. Ve zm´ınˇen´e kapitole rovnˇeˇz odkr´yv´ame tyto vlastn´ıky. Na z´avˇer t´eto kapitoly poznamenejme, ˇze v reakci na tiskovou konferenci Nadaˇcn´ıho fondu proti korupci (d´ale jen NFPK“) dne 4.10.2012, na kter´e NFPK prezentoval v´yˇse ” uveden´e skuteˇcnosti stran pron´ajmu zdravotnick´ych sklad˚ u Nemocnice Na Homolce a dalˇs´ı skuteˇcnosti k osobˇe Vladim´ıra Dbal´eho, vydal jeˇstˇe t´ehoˇz dne nov´y ˇreditel t´eto nemocnice ˇ ık tiskov´e vyj´adˇren´ı [75]. V nˇem se mj. uv´ad´ı: MUDr. Michal Setl´ Ihned v prvn´ıch dnech po n´ astupu jsme vypovˇ edˇ eli veˇskerou spolupr´ aci s pr´avn´ı ” ˇ kancel´aˇr´ı AK Legal (dˇr´ıve AK Sachta and Patrners) a zruˇsili s nimi vˇsechny smluvn´ı vztahy.“ V dceˇrin´e spoleˇcnosti HOLTE MEDICAL a.s. jsme dos´ ahli v nejkratˇ s´ım moˇ zn´ em ” term´ınu zmˇeny ve statut´arn´ıch org´anech. V souˇcasn´e dobˇe v t´eto spoleˇcnosti prob´ıh´a komplexn´ı nez´avisl´y audit.“ Na z´asadn´ı komodity z hlediska objemu, dosud dod´ avan´e do Nemocnice Na Homolce prost” ˇrednictv´ım HOLTE MEDICAL a.s., vypsala Nemocnice otevˇren´ a v´ybˇerov´ a ˇr´ızen´ı s c´ılem nakupovat napˇr´ımo ...“ N´ aslednˇ e na podkladˇ e uveden´ ych pˇ redchoz´ıch skuteˇ cnost´ı jsme mohli a tak´ e ” i podali v´ ypovˇ edi smluv uzavˇ ren´ ych se spoleˇ cnost´ı KTH (dˇ r´ıve Alseda).“

75

V r´amci objektivity je nutn´e poznamenat, ˇze ke skuteˇcnostem prezentovan´ym ze strany NFPK na uveden´e tiskov´e konferenci se vyj´adˇril i b´yval´y ˇreditel Nemocnice Na Homolce Vladim´ır Dbal´y. Ve sv´em vyj´adˇren´ı z´avˇery NFPK zcela odm´ıtl, obvinil NFPK z vaˇren´ı z ” vody“ a pron´ajem sklad˚ u oznaˇcil za v´yhodn´y pro nemocnici, resp. pro dceˇrinou spoleˇcnost Holte Medical. Nav´ıc pan Dbal´y ve sv´em vyj´adˇren´ı a ve vyj´adˇren´ı pro den´ık MFDNES tvrdil, ˇze smlouvu o pron´ajmu sklad˚ u se spoleˇcnost´ı ALSEDA neuzavˇrel on (jako ˇreditel Nemocnice Na Homolce), n´ybrˇz z´astupce spoleˇcnosti Holte Medical a ˇze tedy s t´ım nem´a nic spoleˇcn´eho. NFPK toto a dalˇs´ı jeho tvrzen´ı odm´ıtlo a vydalo tiskovou zpr´avu [102], jehoˇz souˇc´ast´ı jsou i oskenovan´e ˇc´asti pˇredmˇetn´ ych smluv o pron´ajmu sklad˚ u, kter´e jasnˇe dokl´adaj´ı smluvn´ı strany smlouvy a osoby, kter´e za tyto smluvn´ı strany vystupuj´ı. Vladim´ır Dbal´y je tak usvˇedˇcen ze lˇzi. K vaˇren´ı z vody“ lze dodat, ˇze disponujeme nezvratn´ymi ” informacemi a dokumenty, kter´e tuto nev´yhodnost pron´ajmu sklad˚ u z pohledu Nemocnice Na Homolce jasnˇe dokl´adaj´ı - mj. jsme schopni doloˇzit mˇes´ıˇcn´ı n´aklady spoleˇcnosti ALSEDA na provoz tˇechto sklad˚ u vˇcetnˇe mzdov´ych n´aklad˚ u na skladn´ıky apod. Ostatnˇe soud´ıme, ˇze u ´ daje uveden´e v t´eto kapitole to jasnˇe dokl´adaj´ı. Nakonec, pokud by ˇcten´aˇr nepojal k n´ami prezentovan´ym u ´ daj˚ um d˚ uvˇeru, m˚ uˇzeme jej odk´azat na v´yˇse uveden´e tiskov´e ˇ ıka, ze kter´eho vyj´adˇren´ı souˇcasn´eho ˇreditele Nemocnice Na Homolce MUDr. Michala Setl´ lze usoudit, ˇze nov´e veden´ı nemocnice dospˇelo k analogick´ym z´avˇer˚ um, jako NFPK. Je nepochybn´e, ˇze souˇcasn´e veden´ı Nemocnice Na Homolce m´a k dispozici vˇsechny kl´ıˇcov´e dokumenty a informace, nutn´e pro relevantn´ı rozhodnut´ı v t´eto vˇeci.

2.15. Prodej zdravotnick´ ych zaˇ r´ızen´ı do soukrom´ ych rukou ˇ ˇ etina, Dne 14.2.2011 pˇredloˇzila skupina poslanc˚ u (Marek Snajdr, Leoˇ s Heger, Jiˇ r´ı Stˇ ˇ n´avrh z´akona, Petr Tluchoˇ r, Petr Gazd´ık a Krist´ yna Koˇ c´ı) Poslaneck´e snˇemovnˇe PCR kter´ym se zruˇsuje z´akon ˇc. 245/2006 Sb., o veˇrejn´ych neziskov´ych u ´ stavn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚ u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u, a mˇen´ı souvisej´ıc´ı z´akony [76]. V d˚ uvodov´e zpr´avˇe k tomuto n´avrhnu z´akona se mj. uv´ad´ı [77]: ´ I pˇres zmˇeny proveden´e Ustavn´ ım soudem z´ akon nad´ ale vykazuje nedostatky, na kter´e ” ´ upozornil Ustavn´ı soud v od˚ uvodnˇen´ı v´yˇse uveden´eho n´ alezu. Podle platn´eho znˇen´ı z´akona ministerstvu n´aleˇz´ı vykon´avat v˚ uˇci veˇrejn´ym zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım kontroln´ı pravomoc ve vˇecech hospodaˇren´ı, plnˇen´ı poˇzadavk˚ u na person´ aln´ı, vˇecn´e a technick´e vybaven´ı a kvality poskytovan´e zdravotn´ı p´eˇce. Ministerstvu d´ ale n´ aleˇz´ı rozhodov´ an´ı ve vˇecech zaˇrazen´ı veˇrejn´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı do s´ıtˇe veˇrejn´ych zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı a o povinnosti veˇrejn´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı poskytovat zdravotn´ı p´eˇci pro stanoven´e sp´ adov´e u ´zem´ı. Uveden´e pravomoci ministerstva se nad´ ale vztahuj´ı i na veˇrejn´ a zdravotnick´ a zaˇr´ızen´ı zˇrizovan´a kraji a obcemi. Rovnˇeˇz povˇeˇren´ı ministerstva v´ykonem v´yˇse uveden´ych pravomoc´ı v˚ uˇci veˇrejn´ym zdravot-

76

nick´ym zaˇr´ızen´ım je ve srovn´an´ı s v´ykonem obdobn´ych pravomoc´ı vykon´ avan´ych krajsk´ymi u ´ˇrady v˚ uˇci nest´atn´ım zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım podle z´ akona ˇc. 160/1992 Sb., o zdravotn´ı p´eˇci v nest´atn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch, vˇecnˇe i pr´ avnˇe ned˚ uvodn´e a z hlediska organizace v´ykonu veˇrejn´e spr´avy v oblasti zdravotnictv´ı nesyst´emov´e. St´ avaj´ıc´ı pr´ avn´ı u ´pravu veˇ rejn´ ych zdravotnick´ ych zaˇ r´ızen´ı lze hodnotit jako nekoncepˇ cn´ı, vnitˇ rnˇ e rozpornou a nefunkˇ cn´ı. Proto se navrhuje z´ akon zruˇ sit.“ Ke konci t´eto d˚ uvodov´e zpr´avy je ˇcten´aˇr ut’ˇeˇsov´an, ˇze pˇredkl´adan´a pr´avn´ı u ´ prava v podstatˇe nepˇredstavuje ˇz´adn´a rizika ani pro st´atn´ı rozpoˇcet ani pro dostupnost zdravotn´ı p´eˇce. Formulace je vˇsak mnohem rafinovanˇejˇs´ı a je pouˇzito slovn´ı spojen´ı nepˇredpokl´ad´a se“, ” ˇze by k negativn´ım jev˚ um mˇelo doj´ıt [77]: V souvislosti se zruˇsen´ım z´akona se nepˇ redpokl´ ad´ a ˇz´ adn´y dopad na st´ atn´ı rozpoˇcet, ” ostatn´ı veˇrejn´e rozpoˇcty a na podnikatelsk´e prostˇred´ı. Rovnˇeˇz se nepˇ redpokl´ adaj´ı ˇ za ´dn´ e soci´ aln´ı dopady - z´akon, jehoˇz zruˇsen´ı se navrhuje, nem´ a v souˇ casn´ e dobˇ e ˇz´adn´y dopad na zajiˇstˇen´ı dostupnosti zdravotn´ı p´eˇce.“ Ve zvl´aˇstn´ı ˇc´asti tohoto n´avrhu je pak zd˚ uraznˇeno, ˇze by bylo ˇz´adouc´ı, aby nov´y z´akon zaˇcal platit co nejdˇr´ıve [77]: S ohledem na pˇredmˇet pr´avn´ı u ´pravy je ˇz´ adouc´ı, aby z´ akon nabyl u ´ˇcinnosti jiˇz dnem jeho ” vyhl´aˇsen´ı ve Sb´ırce z´akon˚ u.“ Pokud by si poslanec pˇreˇcetl jen tu ˇc´ast, t´ykaj´ıc´ı se dopad˚ u pˇrijet´ı nov´eho n´avrhu z´akona, pak by mohl - celkem bez obav - hlasovat pro pˇrijet´ı tohoto n´avrhu. Uveden´a kr´atka uk´azka citac´ı vˇsak ve skuteˇcnosti pˇredstavuje - i pro naprost´eho laika - materi´al, nad kter´ym je tˇreba zbystˇrit pozornost. Tak napˇr. se uv´ad´ı, ˇze st´avaj´ıc´ı pr´avn´ı u ´ pravu veˇrejn´ych zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı lze hodnotit jako nekoncepˇcn´ı, vnitˇrnˇe rozpornou a nefunkˇ cn´ı, ale jenom o p´ar ˇr´adk˚ u n´ıˇze se p´ıˇse, ˇze ta sam´a pr´avn´ı u ´ prava nem´ a v souˇ casn´ e dobˇ eˇ z´ adn´ y dopad na zajiˇ stˇ en´ı dostupnosti zdravotn´ı p´ eˇ ce. Na jedn´e stranˇe je tedy pr´avn´ı u ´ prava nefunkˇcn´ı, na druh´e stranˇe je vˇsak pro dostupnost zdravotn´ı p´eˇce irelevantn´ı, resp. nepotˇrebn´a. Jin´ymi slovy, m´ame tady teorii a vedle toho praxi, kter´a vˇsak funguje bez ohledu na teorii - a proto teorii mus´ıme nutnˇe zmˇenit a to v co nejkratˇs´ı dobˇe! Nav´ıc samotn´e tvrzen´ı o tom, ˇze se nepˇredpokl´ad´a ˇz´adn´y dopad ani na st´atn´ı a ostatn´ı veˇrejn´e rozpoˇcty ani na podnikatelsk´e prostˇred´ı a ˇze se dokonce nepˇredpokl´adaj´ı ani ˇz´adn´e soci´aln´ı dopady, je trivi´alnˇe form´alnˇe i obsahovˇe nesmysln´e. Form´alnˇe je nesmysln´e proto, ˇze kdyby tomu tak skuteˇcnˇe bylo a nov´y z´akon by nemˇel ˇz´adn´e dopady na ˇz´adn´y subjekt, tak by pˇrece nebyl v˚ ubec ˇz´adn´y d˚ uvod cokoli mˇenit - nov´y z´akon by byl totiˇz jen placebem. Pˇripust´ıme-li tedy, ˇze nov´y z´akon nebyl zam´yˇslen jako pouh´e placebo, pak je tvrzen´ı obsahovˇe nesmysln´e proto, ˇze i v ekonomii plat´ı - byt’ si to ekonomov´e v˚ ubec neuvˇedomuj´ı - z´akony zachov´an´ı: jestliˇze se nˇekde pˇrid´a, mus´ı se nˇekde jinde ubrat. V pˇredmˇetn´em tvrzen´ı, ve kter´em vystupuje jak st´at, tak podnikatel´e, tak i zb´yvaj´ıc´ı (soci´aln´ı) populace, se vˇsak ˇr´ık´a, ˇze nikomu 77

se neubere. Ale ˇz´adn´a dalˇs´ı skupina, vedle tˇechto tˇr´ı jmenovan´ych, jiˇz ve st´atˇe neexistuje. Nˇekdo z tˇechto subjekt˚ u tud´ıˇz mus´ı b´yt na tom bit. Pozn´amka v n´avrhu z´akona o tom, ˇze je ˇz´adouc´ı novou pr´avn´ı u ´ pravu pˇrijmout co nejdˇr´ıve a osoby, kter´e za n´avrhem z´akona ˇ stoj´ı (zejm´ena Marek Snajdr a Petr Tluchoˇr), daj´ı tuˇsit, ˇze cel´y n´avrh z´akona nebude tak bezzub´y a nevinn´y, jak se jeho navrhovatel´e snaˇz´ı ˇcten´aˇri (tj. poslanci ˇci novin´aˇri) vnutit. K uveden´emu n´avrhu z´akona vydala vl´ada dne 17.3.2011 souhlasn´e stanovisko a n´avrh z´akona pot´e proˇsel standardn´ım schvalovac´ım koleˇckem v Poslaneck´e snˇemovnˇe a v Sen´atu ˇ po 1. ˇcten´ı ve snˇemovnˇe doporuˇcil V´ybor pro zdravotnictv´ı, kter´y je veden MUDr. PCR: ˇ ’astn´ym a jehoˇz ˇclenem je i Bc. Marek Snajdr, ˇ ˇ Borisem St aby Poslaneck´a snˇemovna PCR vyslovila souhlas s uveden´ym n´avrhem z´akona. Pˇritom tento v´ybor navrhuje zmˇenit v pˇredmˇetn´em n´avrhu z´akona znˇen´ı jednoho paragrafu a navrhuje jej nahradit touto formulac´ı [78]: ˇ ızen´ı zah´ajen´a podle z´akona ˇc. 245/2006 Sb., kter´ R´ a nebyla pravomocnˇe skonˇcena, se ” dnem nabyt´ı u ´ˇcinnosti tohoto z´akona zastavuj´ı.“ Pˇripomeˇ nme, ˇze z´akon ˇc. 245/2006 Sb. je pr´avˇe ten z´akon, kter´y se m´a zruˇsit a kter´y, jak je uvedeno v´yˇse, nem´a podle navrhovatel˚ u ˇz´adn´y dopad na zajiˇstˇen´ı dostupnosti zdravotn´ı p´eˇce a kter´y je nav´ıc u ´ dajnˇe nefunkˇcn´ı a nekoncepˇcn´ı. Byt’ je tedy tento z´akon podle navrhovatel˚ u nefunkˇcn´ı, pˇresto vˇsak je z nˇejak´eho d˚ uvodu - jak plyne z uveden´e citace snaha o to, aby se jeho nefunkˇcnost“ u ´ plnˇe zastavila! ” Ve 2. ˇcten´ı dne 20.9.2011 proˇsel n´avrh z´akona obecnou i podrobnou rozpravou a souˇcasnˇe byla zmˇenˇena lh˚ uta pro 3. ˇcten´ı na 48 hodin po doruˇcen´ı pozmˇen ˇ ovac´ıch, popˇr´ıpadˇe jin´ych ˇ A pr´avˇe n´avrh˚ u poslanc˚ um. To probˇehlo 23.9.2011 na 23. sch˚ uzi Poslaneck´e snˇemovny PCR. pˇri tomto 3. ˇcten´ı vystoupil v r´amci rozpravy se sv´ym pˇr´ıspˇevkem pˇred poslanci David Rath, kter´y vyj´adˇril dramaticky jin´y n´azor na v´yˇse deklarovanou nevinnost n´avrhovan´eho z´akona. I s ohledem na skuteˇcnosti z jara roku 2012, kter´e vy´ ustily v uvalen´ı vazby a trestn´ıho st´ıh´an´ı Davida Ratha, soud´ıme, ˇze doslovn´y pˇrepis vystoupen´ı Davida Ratha pˇredstavuje materi´al, kter´y bezesporu patˇr´ı k nejrelevantnˇejˇs´ım pˇr´ıspˇevk˚ um k dan´emu t´ematu. Stenografick´y z´aznam cel´eho vystoupen´ı Davida Ratha tak, jak je uveden na str´ank´ach snˇemovny, je n´asleduj´ıc´ı [79]: D´amy a p´anov´e, stoj´ıme pˇred z´avˇereˇcn´ym hlasov´ an´ım o n´ avrhu na zruˇsen´ı z´ akona, kter´y ” do ˇcesk´eho pr´avn´ıho ˇr´adu pˇrin´aˇs´ı neziskovou nemocnici. Tento n´ avrh navrhl pan poslanec ˇ Snajdr, ale m´a podporu i ministra zdravotnictv´ı. Chtˇel bych pˇripomenout, ˇze ve vˇetˇsinˇe st´ at˚ u z´ apadn´ı Evropy je drtiv´ a vˇetˇsina nemocnic pr´avˇe zˇr´ızena a existuje na platformˇe neziskov´ych organizac´ı. Dvacet let se v naˇs´ı zemi vede neust´ale debata o tom, ˇze by bylo dobˇre do ˇcesk´eho pr´ avn´ıho ˇr´ adu vtˇelit pr´avˇe existenci neziskov´e veˇrejn´e nemocnice. Neust´ale se debatovalo o tom, jak to udˇelat, jakou to m´ a m´ıt formu, kaˇzd´y ministr zdravotnictv´ı o tom hovoˇril, prakticky ˇz´adn´y se vˇsak nedostal do situace, kdy by pˇredloˇzil t´eto 78

Poslaneck´e snˇemovnˇe nˇejakou jasnou verzi. To se stalo zhruba asi tak pˇred dnes uˇz v´ıce neˇz pˇeti lety, ale neiniciovalo to Ministerstvo zdravotnictv´ı, ale skupina poslanc˚ u napˇr´ıˇc poliˇ a poslanci tuˇs´ım tehdy tick´ym spektrem, tehdy to byli poslanci soci´ aln´ı demokracie, KSCM Unie svobody a nˇekteˇr´ı lidovci, kteˇr´ı pˇredloˇzili tento n´ avrh. Tento n´ avrh byl pak n´aslednˇe zkoum´an jak Legislativn´ı radou vl´ady, tak tehdejˇs´ım Ministerstvem zdravotnictv´ı a byl na mnoha m´ıstech upraven podle zahraniˇcn´ıch vzor˚ u. C´ılem n´avrhu tedy bylo dostat do ˇcesk´eho pr´ avn´ıho ˇra´du nˇeco, co je v zahraniˇc´ı, ve svˇetˇe zcela obvykl´e, to znamen´a nemocnice jako veˇrejn´ a neziskov´ a organizace. Akcelerac´ı toho, ˇze to bylo po nˇejak´ych patn´acti letech plan´ych diskus´ı pˇrijato tehdejˇs´ı Poslaneckou snˇemovnou napˇr´ıˇc politick´ym spektrem, byl fakt, co se tehdy dˇelo pˇredevˇs´ım v kraj´ıch, ale i v nˇekter´ych mˇestech, kdy tehdejˇs´ı krajsk´e reprezentace v ˇcele s Obˇcanskou demokratickou stranou se snaˇzily privatizovat nemocnice, kter´e pˇredt´ım na nˇe pˇrevedl st´ at. Kraje to tehdy od˚ uvodˇ novaˇ ıkaly, ˇze nemocnice - pˇr´ıspˇevkov´e organizace hospodaˇr´ı ˇspatnˇe. ly v podstatˇe jednoduˇse. R´ Pokud jim d´ame jasn´eho vlastn´ıka, bude to lepˇs´ı jak pro pacienty, tak pro zˇrizovatele, tedy v tomto pˇr´ıpadˇe kraje. My jsme tehdy nam´ıtali, ˇze to znamen´ a dost tˇeˇzko napraviteln´y u ´tok na existenci z´akladn´ı s´ıtˇe nemocnic, protoˇze opˇet dvacet let vˇsichni hovoˇr´ı o tom, ˇze ˇ e republice nˇejakou z´ je dobˇre m´ıt v Cesk´ akladn´ı, p´ ateˇrn´ı s´ıt’ nemocnic, ovˇsem od tˇechto plan´ych diskus´ı, kde kaˇzd´y pok´yv´a hlavou, ˇze tomu tak je, ˇze by mˇela existovat pˇrece nˇejak´a z´akladn´ı p´ateˇrn´ı s´ıt’, tak nutno konstatovat, ˇze v´ıcem´enˇe dvacet let jen tato s´ıt’ eroduje. To znamen´a prakticky my nejsme schopni ˇz´ adnou novou nemocnici udˇelat ani na m´ıstech, kde by byla tˇreba potˇreba, a v podstatˇe nemocnice jenom dvacet let zanikaj´ı. My jsme tehdy ˇr´ıkali, ˇze tento z´akon bude z´ akonem i s´ıt’otvorn´ym, proto mˇel pˇr´ılohu, kde byly budouc´ı neziskov´e nemocnice vyjmenov´ any a byl urˇcen kl´ıˇc zhruba jedna veˇrejn´a neziskov´a nemocnice na jeden okres. Bohuˇzel v t´e dobˇe uˇz bylo jasn´e, ˇze to p˚ ujde obt´ıˇznˇe, protoˇze ˇrada tˇech d˚ uleˇzit´ych nemocnic na okrese uˇz d´ avno byla tˇreba v rukou kraj˚ u nebo mˇest a ty tehdy pod veden´ım pravice s t´ım mˇely u ´plnˇe jin´e z´ amˇery neˇz pˇrev´est tyto organizace na veˇrejnou neziskovou organizaci. Tehdejˇs´ı z´ amˇery byly vˇetˇsinou privatizovat, a to bud’ privatizovat vˇsechno, tedy majetek i ˇcinnost, anebo privatizovat alespoˇ n ˇcinnost. ˇ Cinnost napˇr´ıklad takto privatizoval u vˇsech sv´ych nemocnic napˇr´ıklad Olomouck´y kraj, kter´y je vˇsechny pronajal do rukou jednoho vlastn´ıka po dobu dvaceti let. Takto dlouhodob´y pron´ajem nemocnice v podstatˇe se rovn´ a privatizaci i majetku, protoˇze za tˇech dvacet let uˇz to nikdo nebude schopen pˇrevz´ıt, protoˇze si uvˇedomme, ˇze mezit´ım soukrom´y vlastn´ık tam vlastnˇe vˇsechno vnitˇrn´ı vybaven´ı kompletnˇe obmˇen´ı. Jin´e kraje, a v tomto asi ˇreknˇeme nejbrut´alnˇejˇs´ı a takov´y ˇreknˇeme nejfanatiˇctˇejˇs´ı z pohledu pravice aˇz ultrapravice, d´a se ˇr´ıci, byl kraj Stˇredoˇcesk´y veden´y koalic´ı ODS a lidovc˚ u, kde v ˇcele s hejtmanem Bendlem probˇehl prodej prakticky vˇsech nebo drtiv´e vˇetˇsiny nemocnic. Tˇech nemocnic mˇel kraj asi 15 ˇ drtivou vˇetˇsinu nemocnic prodal. To znamen´ ˇ ach a prodal jich 10. Cili a, ve stˇredn´ıch Cech´ uˇz najdeme okresy, kde neexistuje veˇrejn´ a nemocnice, tedy nemocnice, kter´ a by jak´ymkoli zp˚ usobem byla pod kontrolou veˇrejn´eho sektoru. Nam´ atkou je to tˇreba okres Rakovn´ık, okres Mˇeln´ık, okres Beroun. Tyto okresy, kter´e jsou ˇcasto velmi lidnat´e, tedy od t´e doby v podstatˇe nemaj´ı veˇrejn´e nemocnice. 79

Snaha tehdejˇs´ıch pˇredkladatel˚ u z´akona byla pr´ avˇe zabr´ anit t´eto masivn´ı privatizaci. K n´ı ˇ e republice a pot´e, co Ustavn´ ´ doˇslo aˇz v podstatˇe po n´astupu pravicov´e vl´ ady v cel´e Cesk´ ı soud zruˇsil u tohoto z´akona dodatek, kter´y stanovil seznam nemocnic, kter´e se maj´ı trans´ formovat na veˇrejn´e neziskov´e organizace. To znamen´ a, mylnˇe se uv´ ad´ı, ˇze Ustavn´ ı soud vykuchal tento z´akon. Nikoliv. On v podstatˇe do textu nezasahoval t´emˇeˇr v˚ ubec, ale zruˇsil jedinou vˇec: pˇr´ılohu, kde byl seznam zhruba nˇejak´ych 80, 90 nemocnic, kter´e mˇely z tohoto z´akona zmˇenit pr´avn´ı formu existence, to znamen´ a bud’ z pˇr´ıspˇevkov´ych organizac´ı, nebo z obchodn´ıch spoleˇcnost´ı na tuto ve svˇetˇe obvyklou formu, tedy na veˇrejnou neziskovou organizaci. ´ Teprve pot´e, co Ustavn´ ı soud tuto ˇc´ast zruˇsil, a pot´e, co se ujala vl´ ady v zemi Topol´ankova vl´ada, Petr Bendl na u ´rovni stˇredoˇcesk´e vl´ ady spustil asi v historii nejvˇetˇs´ı privatizaci majetku nemocnic, ke kter´e kdy u n´as doˇslo. V´ysledkem bylo, ˇze bˇehem kr´ atk´e doby nˇekolika mˇes´ıc˚ u prodal majetky v ˇr´adu nˇekolika miliard za ˇc´ astky naprosto bagateln´ı. A dokonce nebylo prod´av´ano z´ajemci, kter´y by nab´ıdl nejv´ıc. Klasick´ym pˇr´ıkladem je prodej tˇreba sanatoria na Pleˇsi - vˇrele doporuˇcuji se tam pod´ıvat, kr´ asn´y z´ amek s velikou zahradou, s mnoha bytov´ymi domy. Tak tento onkologick´y stacion´ aˇr, toto onkologick´e zaˇr´ızen´ı bylo prod´ano a byli v podstatˇe dva v´aˇzn´ı z´ajemci. Oba dva mˇeli a dokladovali zkuˇsenosti s provozov´an´ım zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı. Jeden nab´ızel 50 mil., druh´y nab´ızel 100 mil. korun. M˚ uˇzeme udˇelat takovou anketu mezi v´ ami, abychom si tipli, kter´emu z obou z´ ajemc˚ u pan Petr Bendl a ODS prodala tento z´amek se zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım. Kdo by to n´ahodou jeˇstˇe nevˇedˇel, tak samozˇrejmˇe to prodala tˇem, kteˇr´ı nab´ıdli nejm´enˇe. Pˇrece je to logick´e! Takhle pˇreci v osobn´ım ˇzivotˇe postupuje kaˇzd´y politik z ODS, jak v soukrom´em, tak ve sv´em byznysu! Takˇze pˇreci vˇsichni v´ıme, ˇze kdyˇz jeˇstˇe Petr Bendl vlastnil Carollinum s tˇemi luxusn´ımi hodinkami, tak zcela bˇeˇznˇe, kdyˇz tam nˇekdo pˇriˇsel a ˇrekl: Chci si tˇreba koupit hodinky Breitling a m´ate tady cenu 100 tis´ıc, a pˇriˇsel druh´y, kter´y ˇrekl: Jsem ochoten za to tˇech 100 tis´ıc d´at, tak Petr Bendl nelenil a prodal to tˇret´ımu za 50 tis´ıc. Pˇrece v´ıme, ˇze jeho z´akladn´ım a vˇsech ˇreknˇeme politik˚ u z ODS z´ akladn´ım principem je konat dobro. A tud´ıˇz i za cenu vlastn´ıch ztr´at prod´ avaj´ı jak ve sv´em soukrom´em byznysu, tak ve sv´em soukrom´em ˇzivotˇe vˇse daleko lacinˇeji, neˇz maj´ı moˇznost prodat a neˇz na to maj´ı z´ajemce. Pˇrece bˇeˇznˇe vˇsichni v´ıme, ˇze politici z ODS tˇreba kdyˇz prod´ avaj´ı byt nebo chatu a nˇekdo jim nab´ıdne milion, tak to obratem prodaj´ı jin´emu za p˚ ul milionu a maj´ı radost, ˇze nˇekomu udˇelali radost, a ˇze byt’ mohli utrˇzit dvakr´ at tolik, tak si uˇz´ıvaj´ı ten dobr´y altruistick´y pocit, ˇze nˇekoho potˇeˇsili. Samozˇrejmˇe, d´amy a p´anov´e, v´ıme, ˇze takto to nen´ı. ˇ samozˇrejmˇe Petr Bendl ve sv´em soukrom´em podnik´ Cili an´ı postupoval u ´plnˇe jinak, stejnˇe tak, jak postupuje prakticky kaˇzd´y mimo ˇreknˇeme individu´ı, kter´ a jsou troˇsku dezorientov´ana, protoˇze kaˇzd´y samozˇrejmˇe se snaˇz´ı sv˚ uj majetek prodat co moˇzn´ a nejl´epe.

80

Tady samozˇrejmˇe plat´ı i to, ˇze neobstoj´ı argument, ˇze jeden ˇci druh´y z´ ajemce byl lepˇs´ı, v tomto pˇr´ıpadˇe byli oba v podstatˇe identiˇct´ı. Takˇze jen na Pleˇsi pˇripravili kraj o 50 mili´on˚ u zcela natvrdo, bezostyˇsnˇe, takov´ymto zp˚ usobem. Jak mysl´ıte, ˇze se to d´ a pojmenovat? Je to rozkr´ad´an´ı, je to podvod, je to lump´ arna? Je to ale bohuˇzel realita. Jedno, jak´e tomu n´azvy d´ame, protoˇze dnes m˚ uˇzeme o tom hovoˇrit se znalost´ı vˇec´ı. Tehdy samozˇrejmˇe to bylo zabaleno a zahaleno do siln´e medi´ aln´ı mas´ aˇze ze strany Petra Bendla a ostatn´ıch, kde ˇr´ıkali, jak to vlastnˇe s tˇemi pacienty mysl´ı dobˇre. Druh´ym pˇr´ıkladem byla tˇreba privatizace hoˇrovick´e a berounsk´e nemocnice. Pˇrestavte si, ˇze tam jsme my, tedy Poslaneck´a snˇemovna a vl´ ada, v ned´ avn´e minulosti pˇred privatizac´ı poslali ˇc´astky okolo stovek milion˚ u. Do hoˇrovick´e nemocnice ˇslo pˇribliˇznˇe ze st´ atn´ıho rozpoˇctu nˇejak´ych 300 mil. korun. Dobˇre si zapamatujte to ˇc´ıslo: 300 mil. korun. Maj´ı tam a mˇeli tam nov´e operaˇcn´ı s´aly a spoustu dalˇs´ıch vˇec´ı ve velmi dobr´em stavu d´ıky tomu. Kdo byste ˇcekal, ˇze to bude prod´ano alespoˇ n za ˇc´ astku bl´ıˇz´ıc´ı se t´eto investici, kterou jsme zaplatili my vˇsichni obˇcan´e v dan´ıch, tak byste se m´ylili. Petr Bendl, Obˇcansk´ a demokratick´ a strana s podporou lidovc˚ u - mimochodem, nˇekteˇr´ı tady sed´ı dnes zase za jin´e politick´e strany, kteˇr´ı ˇ daˇ pro to tehdy hlasovali - tak prodali hoˇrovickou nemocnici za 50 mil. korun. Cili nov´ı poplatn´ıci nejdˇr´ıv tam poslali 300 mil. korun, nepoˇc´ıt´ am to, co tam pos´ılaly generace jeˇstˇe pˇredt´ım, protoˇze nemocnice samozˇrejmˇe se budovala, rozv´ıjela des´ıtky let, ne jenom posledn´ı dva tˇri roky pˇredt´ım, kdy tam ˇslo tˇech 300 mil. A ejhle, nˇejak´y ˇst’astlivec to v podstatˇe v loterii Petra Bendla dostal asi za 50 mil. korun! S berounskou nemocnic´ı je to podobn´y pˇr´ıbˇeh. St´ at tam investoval, byly tam nov´e operaˇcn´ı s´aly. Prod´ano jen za zlomek t´eto investice. O situaci v brand´ysk´e nemocnici jsme hovoˇrili. Ta je, mysl´ım, evidentn´ı. Jen pˇripomenu: Petr Bendl prostˇrednictv´ım a za ˇreknˇeme pomoci i p´ an˚ u Rub´ aˇse, Cabrnocha a dalˇs´ıch, mimochodem, pan Tluchoˇr sedˇel v t´e komisi, kter´ a vyb´ırala toho z´ ajemce, ˇcili nese i pan Tluchoˇr jednoznaˇcnou osobn´ı i politickou zodpovˇednost za to, ˇze byl vybr´ an ten provozovatel a nov´y nabyvatel brand´ysk´e nemocnice, kter´y ji vytuneloval. Prostˇe v ˇz´ adn´em pˇr´ıpadˇe ted’ si nem˚ uˇzeme ˇr´ıkat a nem˚ uˇze si to ˇr´ıkat ani Petr Bendl ani pan Tluchoˇr ani pan Rub´aˇs, ˇze nic netuˇsili, nevˇedˇeli, mysleli to dobˇre a vyb´ırali to nejlepˇs´ı. D´amy a p´ anov´e, co by udˇelal soukrom´y majitel se sv´ym manaˇzerem, kdyby zjistil, ˇze mu takto rozprod´av´a jeho majetek? A ten manaˇzer by pak pˇriˇsel a ˇr´ıkal by: Pane ˇs´ef, j´ a jsem to myslel s v´ami dobˇre, j´a jsem chtˇel, abyste vydˇelal a splnil si to, co potˇrebujete. Bohuˇzel mi to nevyˇslo. Mysl´ıte si, ˇze ten majitel, vrcholn´y manaˇzer by takov´emu sv´emu podˇr´ızen´emu ˇrekl - no, tak pˇr´ıˇstˇe to tˇreba bude lepˇs´ı, ˇze se pouˇc´ıˇs a tˇreba uˇz mˇe tolik neokradeˇs? Samozˇrejmˇe by s n´ım vyrazil dveˇre. Mysl´ım si, ˇze tohle by mˇeli udˇelat i voliˇci. Pro mˇe je velk´e pˇrekvapen´ı, ˇze spousta voliˇc˚ u pravice to snad jako chybu ani nevn´ım´ a. A je zaj´ımav´y tento rozpor v pravicov´em myˇslen´ı. Kaˇzd´y pravicov´y voliˇc, kter´y je skuteˇcnˇe pravicov´y voliˇc, tak ve sv´em vlastn´ım povol´an´ı se snaˇz´ı uplatˇ novat tyto logick´e principy. Neˇcek´ a to od sv´ych pravicov´ych politik˚ u. Tam snad oˇcek´av´a, ˇze ti si vˇsechno pod cenou nˇejak rozeberou, zaˇsantroˇc´ı, 81

rozh´azej´ı. ˇ d´ıky p´ To se pˇresnˇe stalo s brand´yskou nemocnic´ı. Cili an˚ um Bendlovi, Tluchoˇrovi, Cabrnochovi, Rub´aˇsovi, d´ıky t´eto skupinˇe, brand´ysk´ a nemocnice byla prod´ ana za 7,5 mil. korun. Pˇritom uˇz veden´ı mˇesta Brand´ys ˇz´adalo o to, aby aspoˇ n dostali ty pozemky zdarma nebo za nˇejakou u ´ˇcetn´ı hodnotu, kter´e patˇrily k t´e brand´ysk´e nemocnici. Mimochodem, je zaj´ımav´e, ˇze radnice v Brand´yse byla tak´e v rukou ODS. A jin´ a ˇc´ ast ODS je naprosto ignorovala. Proˇc ˇ tady byly asi jin´e silnˇejˇs´ı vazby neˇz vazby politick´e, neˇz vazby partajn´ı. Protoˇze asi? Cili si nedovedu pˇredstavit, jak je moˇzn´e, ˇze hejtman z ODS nevyhov´ı sv´emu starostovi z ODS, kter´y ho ˇz´ad´a, pros´ı a ˇr´ık´a mu: Pane hejtmane, m˚ uj stranick´y kolego, j´ a k rozvoji mˇesta potˇrebuji tady tˇech zhruba 20 tis. hektar˚ u, pros´ım, dej n´ am to nebo prodej n´ am to, kdyˇz priˇ akovic´ıch, vatizujeˇs cel´y tento bal´ık vˇcetnˇe tˇechto pozemk˚ u. Obdobnˇe se hl´ asila radnice v Cel´ pokud se nem´yl´ım, taky ovl´adan´a stejnou pravic´ı. A opˇet naprost´ a ignorace ze strany veden´ı kraje, tedy ze strany ODS, v˚ uˇci sv´ym koleg˚ um z radnic tˇechto mˇest. D´amy a p´anov´e, nepˇripad´a v´am na tom nˇeco divn´eho? Kaˇzd´y pˇrece v´ı, ˇze politick´e strany ˇ tak´e existuj´ı proto, aby nˇejak´ym zp˚ usobem mezi sebou komunikovaly a kooperovaly. Cili co m˚ uˇze prospˇet pˇrece mˇestu, kde vl´ adne m˚ uj starosta a mnˇe to v podstatˇe nic nestoj´ı, mohu mu vyhovˇet, proˇc bych mu nevyhovˇel? J´ a se tady pt´ am Petra Bendla, proˇc nevyhovˇel ˇ sv´ym vlastn´ım starost˚ um z Brand´ysa a Cel´ akovic a neprodal jim to za u ´ˇcetn´ı hodnotu nebo nepˇrevedl jim tyto majetky. Dokonce i kdyby je prodal za u ´ˇcetn´ı hodnotu, tak by na tom vydˇelal v´ıc, neˇz vydˇelal na prodeji cel´eho tohoto bal´ıku, tedy nemocnice, nˇekolika dalˇs´ıch nemovitost´ı a pozemk˚ u v Brand´yse nad Labem. Takˇze motivy jak´e asi m˚ uˇzou b´yt? Mysl´ım, ˇze kaˇzd´y, kdo trochu logicky uvaˇzuje, mus´ı doj´ıt k jednomu jedin´emu z´ avˇeru. Kdyˇz ani stejn´a partajn´ı vazba, tzn. vazba mezi politiky z ODS, v mˇestˇe a na kraji nezafungovala, tak tam asi zafungovaly jin´e vazby, nˇejak´e z´ akulisn´ı, temn´e. A ted’ ta strana chce bojovat s korupc´ı. Smˇeˇsn´e! D´amy a p´anov´e, ˇcili brand´ysk´a nemocnice byla prod´ ana za 7,5 mil., aby obratem nov´y majitel sal´amovou metodou rozprodal jej´ı majetky a z´ıskal a vydˇelal na tom asi 40 mil. Dnes se dozv´ıd´ame z u ´ˇcetnictv´ı pˇri kontrole finanˇcn´ıho u ´ˇradu, ˇze podstatn´ a ˇc´ ast tˇechto 40 mil. ˇsla obratem na konto nˇejak´eho m´ıstn´ıho politika z ODS. Takˇze tady vid´ıte, jak to funguje. Daˇ nov´y poplatn´ık to zaplatil, ten, kter´y se o to mˇel starat s p´eˇc´ı ˇr´ adn´eho hospod´aˇre, tedy Petr Bendl, se toho lacino zbavil a vydˇelali na tom nˇekteˇr´ı lid´e z ODS ˇci spojen´ı s ODS. Bohuˇzel sm˚ ula je, ˇze brand´yˇst´ı obˇcan´e pˇriˇsli prakticky o nemocnici, t´e hroz´ı bankrot. Doufejme, ˇze nenastane. Uˇz nast´av´a to, ˇze roky brand´ysk´ a nemocnice skom´ır´ a, byt’ nov´y nabyvatel, majitel, se snaˇz´ı s t´ım nˇeco udˇelat, tak za toho star´eho majitele bylo t´emˇeˇr za trest v t´eto nemocnici skonˇcit. Taky drtiv´ a vˇetˇsina pacient˚ u odm´ıtala v˚ ubec do t´eto nemocnice b´yt pˇrevezena tˇreba z´achrannou sluˇzbou. Odm´ıtala, protoˇze vˇedˇeli o tom, ˇze nemocnice je ˇc´ım d´al t´ım v´ıc zdevastovan´a. D´amy a p´anov´e, kde je ta pouˇcka pravice, kde je ta pouˇcka, kterou ˇr´ıkal neust´ ale Petr Bendl 82

a dalˇs´ı, o tom, ˇze soukrom´y majitel je vˇzdycky lepˇs´ı hospod´ aˇr? Tady rozhodnˇe nebyl. Nejenom ˇze to rozkradl, ale jeˇstˇe i v´ıc zadluˇzil, pˇrivedl prakticky k bankrotu. Kde je ta pouˇcka, o kterou se pravice neust´ale zaˇstit’uje a op´ır´ a, kdyˇz ˇr´ıkaj´ı: V soukrom´ych nemocnic´ıch je p´eˇce minim´alnˇe srovnateln´a, ne-li lepˇs´ı. V brand´ysk´e nemocnici to urˇcitˇe neplat´ı a neplat´ı to i v cel´e ˇradˇe dalˇs´ıch soukrom´ych nemocnic. ˇ e republice je to paradox. Do soukrom´ych stˇredn´ıch ˇskol vˇetˇsinou jdou Ono totiˇz v Cesk´ dˇeti, kter´e se na st´atn´ı nedostaly, takˇze v pr˚ umˇeru u ´roveˇ n vˇetˇsiny stˇredn´ıch soukrom´ych ˇskol je horˇs´ı neˇz tˇech st´atn´ıch a ti lid´e za to jeˇstˇe plat´ı. Bohuˇzel s nemocnicemi je to velmi podobn´e, v pr˚ umˇeru. Samozˇrejmˇe najdeme svˇetl´e v´yjimky. Ale v pr˚ umˇeru - a to v´am doporuˇcuji jako l´ekaˇr, jako l´ekaˇr, kter´y m´ a st´ ale sv´e pacienty, st´ ale je ve styku s mnoha l´ekaˇri, st´ale si udrˇzuji znalost o tom, jak´a je u ´roveˇ n ˇrady nemocnic. Tak ted’ v´ am d´ am, a to tedy i pˇr´atel˚ um z pravice - nebo chcete-li nepˇr´ atel˚ um z pravice (s u ´smˇevem, u ´smˇev i u nˇekter´ych poslanc˚ u vlevo), i kdyˇz j´a to neberu takto vyhranˇenˇe, tak v´ am d´ am jednu radu. A tu skuteˇcnˇe mysl´ım dobˇre. Pokud se j´ı nebudete ˇr´ıdit, vaˇse chyba. Vˇrele v´ am doporuˇcuji, abyste si vy sami a vaˇsi nejbliˇzˇs´ı, na kter´ych v´am z´ aleˇz´ı, vyb´ırali v´yhradnˇe ty st´ atn´ı veˇrejn´e nemocnice. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u tam totiˇz najdete kvalitnˇejˇs´ı l´ekaˇre, zkuˇsenˇejˇs´ı l´ekaˇre, v´ıce l´ekaˇr˚ u, lepˇs´ı ˇ ık´am, pˇr´ıstrojov´e vybaven´ı, a ˇcasto m´ate tedy vˇetˇs´ı ˇsanci, ˇze se vyl´eˇc´ıte a ˇze se uzdrav´ıte. R´ jsou v´yjimky. Jsou v´yjimky, nechci se dotknout tˇech soukrom´ych nemocnic, kter´e ˇcnˇej´ı jako maj´aky v temnotˇe. Ty taky zn´am, p´ar jich v republice je. Bohuˇzel jich zdaleka nen´ı vˇetˇsina. A mus´ım ˇr´ıct, ˇze v naˇsem kraji, tedy Stˇredoˇcesk´em kraji, privatizace jednoznaˇcnˇe dok´azala, ˇ pokud chcete zaˇz´ıt nevˇsedn´ı z´ kde je lepˇs´ı p´eˇce a kde je horˇs´ı p´eˇce. Cili aˇzitky, vypravte se ˇ do soukrom´e nemocnice v Brand´yse, tak´e v Neratovic´ıch nebo v Cesk´em Brodˇe. Uˇz trochu lepˇs´ı je to tˇreba v Rakovn´ıku, ale ne na kaˇzd´em oddˇelen´ı a ne vˇsude, i kdyˇz kdybych si mˇel s´am osobnˇe rozhodnout, zda tˇreba do rakovnick´e nebo kladensk´e nemocnice, tak jednoznaˇcnˇe p˚ ujdu do krajsk´e kladensk´e nemocnice, i kdybych byl tot´ alnˇe nezn´ am´y ˇclovˇek a nemˇel s krajem nic spoleˇcn´eho. J´a v´ım, ˇze vy to tady nepˇrizn´ate, ale dobˇre v´ım, ˇze prakticky skoro vˇsichni se ale takhle ve sv´em soukrom´em ˇzivotˇe chov´ate. To znamen´ a, tˇem obˇcan˚ um vˇeˇs´ıte na nos bul´ıky a vypr´av´ıte ty fr´aze o tom, jak ten soukrom´y vlastn´ık je lepˇs´ı v tˇech nemocnic´ıch, jak tam poskytuje lepˇs´ı p´eˇci, jak to b´ajeˇcnˇe funguje. Ale mysl´ım si, ˇze prakticky kaˇzd´y z v´ as a vy sami a vaˇsi nejbliˇzˇs´ı, kdyˇz m˚ uˇzete, tak hled´ate cesty do tˇech veˇrejn´ych nemocnic, kter´e patˇr´ı st´atu, jsou pod dozorem st´atu. To znamen´a pro ty norm´ aln´ı lidi, kteˇr´ı se o to nestaraj´ı, nezaj´ımaj´ı, tak ty soukrom´e nemocnice jsou vlastnˇe dost dobr´e. Pro vaˇse zdrav´ı a vaˇse ˇzivoty samozˇrejmˇe si vyb´ır´ate to, kde v´ıte, ˇze je to lepˇs´ı, tzn. v drtiv´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u ta soukrom´ a (?) zaˇr´ızen´ı. A opˇet ˇr´ık´am, nechci se dotknout tˇech nˇekolika m´ alo soukrom´ych zaˇr´ızen´ı nemocniˇcn´ıho typu, kter´e jsou kvalitn´ı. A opˇet - pravice ˇcasto ˇr´ık´a: Vid´ıte, ti soci´ aln´ı demokrati, ti by vˇsechno chtˇeli m´ıt v rukou st´atu. Nikoliv. Znova ˇr´ık´am, my jsme od zaˇc´ atku ˇr´ıkali: zhruba 70 % nemocnic - tedy ta z´akladn´ı s´ıt’, z´akladn´ı s´ıt’, jedna nemocnice na okres, by mˇela b´yt pod veˇrejnou kontrolou ve veˇrejn´ych rukou, 30 % zhruba m˚ uˇze b´yt klidnˇe soukrom´ych. Naopak to je dobr´y pomˇer, 83

protoˇze to m˚ uˇze vytv´aˇret urˇcitou m´ıru zdrav´e konkurence, aby i ten veˇrejn´y sektor trochu nezlenivˇel. Protoˇze j´a jsem r´ad, kdyˇz v kraji n´ ahodou naraz´ım na soukromou nemocnici, kter´a je lepˇs´ı neˇz naˇse krajsk´a nemocnice. Protoˇze ta n´ as motivuje. My mus´ıme pˇrem´yˇslet, jak poskytovat p´eˇci pro pacienty, aby n´ am tam neodch´ azeli. My mus´ıme pˇrem´yˇslet o tom, ˇ je to dobr´y motiv´ jak motivovat l´ekaˇre a sestry, aby n´am tam neodch´ azeli. Cili ator. Ale j´a bohuˇzel mus´ım konstatovat, ˇze v naˇsem kraji moc takov´ych dobr´ych konkurent˚ u nenajdeme. ˇ v podstatnˇe nem´ame skoro s k´ym konkurovat. Mysl´ıte si, ˇze naˇse kol´ınsk´ Cili a nemocnice nebo mladoboleslavsk´a nemocnice, kter´e maj´ı vynikaj´ıc´ı l´ekaˇre, velmi dobr´e pˇr´ıstrojov´e vybaven´ı, d´ıky rekonstrukc´ım, kter´e tam prob´ıhaj´ı, dnes podstatn´ a ˇc´ ast pacient˚ u tam leˇz´ı na dvou- maxim´alnˇe trojl˚ uˇzkov´ych pokoj´ıch s vlastn´ım soci´ aln´ım zaˇr´ızen´ım, nˇekde i s klimatizac´ı - tak n´am m˚ uˇze konkurovat rozpadaj´ıc´ı se Brand´ys? Samozˇrejmˇe m˚ uˇze jenom u toho, kdo se tam dostane omylem, protoˇze kaˇzd´y, kdo si troˇsku udˇel´ a pˇrehled, tak jednoznaˇcnˇe bude cht´ıt j´ıt do tˇechto zaˇr´ızen´ı. Takˇze tady vid´ıte prav´y opak. Veˇrejn´y sektor je daleko dynamiˇctˇejˇs´ı, modernˇejˇs´ı, l´epe ˇr´ızen neˇz drtiv´ a vˇetˇsina tˇech vaˇsich tak b´ ajeˇcnˇe zprivatizovan´ych nemocnic! Ale t´ım to nekonˇc´ı. Jenom pˇripomenu, ˇze v podstatˇe se stejn´ymi probl´emy se pot´yk´a nymbursk´a nemocnice zprivatizovan´a mˇestem. Tam uˇz to sama ODS nevydrˇzela. A ten paradox! N´amˇestkem hejtmana Bendla byl souˇcasnˇe starosta za Nymburk pan Kut´ık. To byl n´amˇestek hejtmana, kter´y privatizoval, a pan Kut´ık jako starosta Nymburka a n´ amˇestek Bendla by to neust´al v Nymburce, protoˇze vˇedˇel, ˇze tam obˇcan´e mu zaˇcnou nad´ avat za to, ˇze jim prodal nemocnici, tak svˇete div se, tak ji koupil! Takˇze na jedn´e stranˇe n´ amˇestek hejtmana za ODS Kut´ık na stranˇe prod´avaj´ıc´ı za kraj a na druh´e stranˇe stejn´y n´ amˇestek hejtmana Petra Bendla, starosta Nymburka, na stranˇe kupuj´ıc´ı. Svˇete div se! Pˇredstavte si, ˇze to je jedin´a nemocnice, kter´a byla koupena za trˇzn´ı cenu. Jedin´ a nemocnice ze vˇsech privatizovan´ych, kter´a v podstatˇe byla koupena za korektn´ı cenu, za nˇejak´ych asi 100-120 milion˚ u, pˇritom je srovnateln´a s brand´yskou, kterou Petr Bendl prodal za 7,5 mil. Takˇze sv´emu kolegovi, se kter´ym sedˇel v radˇe, na zastupitelstvech, mˇel ho po sv´e pravici, je to ´ od´ees´ ak jako poleno, jeden z m´ala poctiv´ych, ˇc´ımˇz je proslaven pomalu v cel´em kraji, protoˇze to je nˇeco jako b´ıl´a vr´ana, tak tento ˇclovˇek, aby zachr´anil nemocnici a svoji povˇest v mˇestˇe, kde byl starostou, tak od Petra Bendla a od sebe koupil nymburskou nemocnici za trˇzn´ı cenu. Jako jedin´y. Vˇsichni soukrom´ı nabyvatel´e to koupili tu za 7 milion˚ u, tu za 20, tu za sliby, ˇze tam nˇeco nainvestuj´ı. Tˇeˇs´ınsk´a jabl´ıˇcka! Takˇze ten to koupil a samozˇrejmˇe od t´e doby, pˇrestoˇze to m´a mˇesto Nymburk, tak chud´aci se s t´ım pot´ykaj´ı, takˇze tam maj´ı dluhy, nemocnice byla nˇekolikr´at na bankrot. Vˇzdycky jim odejdou l´ekaˇri, pak je nˇejak sloˇzitˇe seˇzenou, aby v˚ ubec ˇ udrˇzeli chod nemocnice. Cili jedin´ı, kteˇr´ı to vzali skuteˇcnˇe poctivˇe a koupili to za poctivou cenu a nechtˇeli tu nemocnici jako mˇesto tunelovat a rozkr´ adat, tak jsou od t´e doby na tom biti a krv´ac´ı na tom rozpoˇcet mˇesta Nymburk. ˇ toto je privatizace made in Petr Bendl, pan Tluchoˇr, pan Cabrnoch, pan Rub´ Cili aˇs. Tahle parta to takhle pˇeknˇe pˇripravila a zaˇr´ıdila. Mimochodem, brousili si zuby jako mlsn´y vlk i na velmi pˇekn´e sanatorium, resp. LDN nedaleko Prahy. Moc hezk´e zaˇr´ızen´ı! Tak´e pˇredt´ım bylo pˇrestavˇeno za nˇejak´ych asi 100 milion˚ u, a svˇete div se, v´ıte, za kolik ho chtˇel pan Rub´aˇs 84

prodat jeˇstˇe tˇesnˇe pˇred krajsk´ymi volbami? Asi za 5 milion˚ u korun! Naˇstˇest´ı, ˇze to dopadlo a v dobˇe pˇred volbami to bylo moc i na Petra Bendla a pˇredvedl n´ azorov´y veletoˇc. Takˇze na radˇe Stˇredoˇcesk´eho kraje on hlasoval pro prodej t´eto LDN, kam pˇredt´ım kraj, to uˇz dˇelal kraj, investoval asi 100 milion˚ u korun do modernizace a pˇrestavby, a chtˇel ho prodat za 5 milion˚ u, jak navrhoval pan Rub´aˇs. A kdyˇz to pˇriˇslo na zastupitelstvo a tam se k tomu strhla bouˇrliv´a debata, kde se jasnˇe prok´ azalo, co to je za lump´ arnu, co to je za tunel, tak nejednou Petr Bendl hlasoval proti. Takˇze to se jedin´e nestaˇcilo prodat. D´amy a p´anov´e, jeˇstˇe pˇripomenu, samozˇrejmˇe rakovnickou nemocnici jste si prodali tak´e sv´emu kamar´adovi hejtmanovi z Plzeˇ nsk´eho kraje, tak´e za cenu velmi, velmi problematickou. To je tak´e zaj´ımav´y pˇr´ıbˇeh! Pan Bendl a ODS prodali panu Zimmermannovi, tehdejˇs´ımu hejtmanovi Plzeˇ nsk´eho kraje, to jeˇstˇe byl ve funkci, rakovnickou nemocnici. Dnes se uˇz pan Zimmermann k tomu hl´as´ı zcela otevˇrenˇe. Tehdy se hl´ asil, ˇze s t´ım nem´ a nic spoleˇcn´eho samozˇrejmˇe. Jak to tak b´yv´a! Do doby, kdyˇz byl hejtman, tak v˚ ubec o niˇcem nevˇedˇel. Pot´e co pˇrestal b´yt hejtman, tak najednou tu nemocnici vlastnil. Z´ azraˇcn´e nabyt´ı majetku! Nˇeco jako neposkvrnˇen´e poˇcet´ı. (Pobaven´ı.) Prostˇe jeden den us´ın´ ate jako hejtman, nem´ate nic, druh´y den se probud´ıte jako nehejtman a m´ ate nemocnici! (Pobaven´ı.) A v˚ ubec nev´ıte, jak ˇ jste k n´ı pˇriˇsel. I tohle se dˇeje v CR. Takˇze takhle pan exhejtman, tehdejˇs´ı hejtman Ziˇ tam manaˇzeˇri a mmermann, se probudil a ˇr´ık´a: ejhle, m´ am nemocnici v Rakovn´ıku. Sli pˇredstavte si, jak´a byla privatizace. Tuˇs´ım, ˇze to koupili za nˇeco kolem 30 milion˚ u, ale v´ıte, kolik mˇeli v hotovosti na u ´ˇctech? Na bankovn´ıch u ´ˇctech jako uloˇzen´y, deponovan´y zisk, to znamen´a, nebyly to pen´ıze, kter´e by byly jak provozn´ı kapit´ al, a nˇekdo mohl ˇr´ıct: proti tomu m´ate n´aklady, takˇze to bude jinak. Ale ta nemocnice si tvoˇrila zvl´ aˇstn´ı fond na opravy a rekonstrukce, kter´y v podstatˇe uˇz byl pˇripraven, zdanˇen a byl mimo jejich provozn´ı kapit´al. Tak si pˇredstavte, ˇze u ´plnˇe n´ahodou pan Zimmermann tam pˇriˇsel a zjistil, ˇze takhle na nˇej tam v ˇsupl´ıku, kter´y koupil za 30 milion˚ u, ˇcek´ a asi 25 milion˚ u. Jen tak otevˇrel a vypadlo 25 milion˚ u! Tak on je vzal, chud´ak musel pˇridat pˇet sv´ych, a koupil to od kraje! Samozˇrejmˇe jen za pron´ajem tamn´ı dial´yzy obratem vydˇel´ av´ a dalˇs´ı miliony. A to nemluv´ım o celkov´em majetku nemocnice, kter´y je odhadov´ an - pros´ım, nejprve byl odhadov´an, byl tam prvn´ı odhad, kter´y hovoˇril asi o 250 milionech za rakovnickou nemocnici. To jim pˇriˇslo moc, p´an˚ um z ODS a od lidovc˚ u, tak tam poslali jin´eho odhadce asi za p˚ ul roku pot´e. P˚ ul roku tam asi pravdˇepodobnˇe byly ˇziveln´ı katastrofy, protoˇze u ´ˇcetn´ı hodnota nemocnice z nˇejak´ych 250 padla najednou asi na 120 milion˚ u. Nev´ım, ˇze by Rakovn´ık a zrovna tamn´ı nemocnice byly tak zkouˇseny torn´ady nebo nˇeˇc´ım podobn´ym, ale zjevnˇe ano, protoˇze urˇcitˇe se znalec nemohl m´ylit. Kdyˇz tak se m´ylil ten, kter´y to pˇrehnal pˇredt´ım. Ale i tento v podstatˇe poloviˇcn´ı znaleck´y posudek byl c´ arem pap´ıru v rukou Petra Bendla, protoˇze to tomu Zimmermannovi prodal za 30 a ten tam naˇsel tˇech 25, takˇze v podstatˇe majetek asi za 100 milion˚ u prod´an za 5 milion˚ u! A nemocnice je fuˇc! A my m˚ uˇzeme b´yt r´ adi, aspoˇ n ˇze tam nˇejak´e lidi l´eˇc´ı, protoˇze by se tak´e mohlo st´ at, ˇze by to vytunelovali u ´plnˇe stejnˇe jako tu ’ brand´yskou. Takˇze v podstatˇe bud me vdˇeˇcn´ı panu Zimmermannovi, protoˇze to mohl mezit´ım vytunelovat stejnˇe jako soukrom´y vlastn´ık brand´ysk´e nemocnice a nebyla by tam uˇz ani ˇ kraj pˇriˇsel asi o 150 milion˚ nemocnice. Takto je tam aspoˇ n nemocnice. Ze u? Vˇzdyt’ daˇ nov´ı 85

poplatn´ıci se r´adi sloˇz´ı na nov´e lump´arny, protoˇze my jsme trpˇeliv´ı, r´ adi pˇrisp´ıv´ ame p´an˚ um Bendl˚ um, Tluchoˇr˚ um, Rub´aˇs˚ um, Zimmermann˚ um a dalˇs´ım korunku po korunce. Dˇr´ıv jsme se skl´adali na N´arodn´ı divadlo, ted’ se skl´ ad´ ame na tuhle partu! D´amy a p´anov´e, toto byla privatizace made in ODS a lidovci ve Stˇredoˇcesk´em kraji! Kaˇzdou vˇetu, kaˇzd´e slovo, kter´e jsem tady ˇr´ıkal, si m˚ uˇzete provˇeˇrit, pˇrezkoumat, a mus´ıte doj´ıt k t´emuˇz, ˇze jsem tady ˇr´ıkal nic neˇz realitu. J´ a nechci ˇr´ıkat pravdu. Ale nic neˇz realitu, ovˇeˇritelnou, popsanou, objektivizovanou. Takˇze to byl d˚ uvod, to byl d˚ uvod, proˇc tehdy politick´e strany napˇr´ıˇc politick´ym spektrem prosadily tento z´akon o veˇrejn´ych neziskov´ych nemocnic´ıch jako z´ asadn´ı pojistku pˇred takov´ymto rozkr´ad´an´ım. D´amy a p´anov´e, ted’ jsme v konkr´etn´ı situaci. Ten z´ akon plat´ı, plat´ı ˇradu let, a tˇreba n´aˇs kraj chtˇel uchr´anit naˇsich pˇet krajsk´ych nemocnic, kter´e maj´ı hodnotu a majetek ˇr´adovˇe za nˇejak´ych pˇet deset miliard, a chtˇeli jsme ho i do budoucna zachr´ anit pro generace pˇr´ıˇst´ı, protoˇze samozˇrejmˇe v demokracii nikdy nev´ıte, jak se voliˇc rozhodne a kdo pˇr´ıˇstˇe bude tento majetek spravovat a jestli se tam tˇreba nevr´ at´ı zase ta ovˇeˇren´ a parta p´ an˚ u Bendl˚ u, Tluˇ ˇ choˇr˚ u, ted’ by tam asi pˇribrali jeˇstˇe pana Snajdra, a to moc z´ aruka nen´ı, protoˇze pan Snajdr, ˇ e republice, je fenomen´ jak rozebral a zprivatizoval oˇckovac´ı program v Cesk´ aln´ı, to je tak´e zaj´ımav´y pˇr´ıbˇeh, ale mysl´ım, ˇze na jinou debatu. Takˇze ta parta by se moˇzn´ a v nˇeˇcem trochu obmˇenila, v nˇeˇcem trochu doplnila a samozˇrejmˇe bychom se mohli divit, protoˇze by se v tom pokraˇcovalo. Najednou pˇr´ıbˇeh brand´ysk´e nemocnice by se mohl st´ at pˇr´ıbˇehem kladensk´e nemocnice, kol´ınsk´e nemocnice, mladoboleslavsk´e nemocnice, pˇr´ıbramsk´e nemocnice, beneˇsovsk´e nemocnice. A najednou bychom se nebavili o minulosti, ale o pˇr´ıtomnosti. Proto kraj, kter´y si je vˇedom, ˇze tyto nemocnice maj´ı majetek obrovsk´y, obrovsk´e pozemky, kraj do jejich majetku a modernizace dnes investuje stamiliony ze sv´ych i z evropsk´ych prostˇredk˚ u, tak v podstatˇe chtˇel ochr´anit tento majetek proti podobn´ym ˇsibal˚ um, kteˇr´ı uˇz sv´e u ´mysly projevili i v minulosti, a poˇz´ adal Ministerstvo zdravotnictv´ı o transformaci tˇechto nemocnic do veˇrejn´e neziskov´e organizace. Podle platn´eho z´ akona. Uˇcinil tak pˇred zhruba ˇ tˇremi lety, kdy jeˇstˇe ministerstvo ovl´ adal pan Jul´ınek s panem Snajdrem. Uˇcinil tak ˇr´adnˇe podle z´akona. Samozˇrejmˇe zaˇcala hra na zdrˇzovanou, takˇze ministerstvo pak chtˇelo soudn´ı odhad majetku, ˇze bez toho to nem˚ uˇze zapsat, kdyˇz chyb´ı soudn´ı odhad majetku, tak jsme sehnali soudn´ıho znalce, nechali udˇelat majetkov´ a zhodnocen´ı, vytvoˇrili doklady, protoˇze toho majetku je hodnˇe, v ˇr´adu stovek stran textu, s raz´ıtky a podpisy soudn´ıch znalc˚ u, kraj to samozˇrejmˇe st´alo miliony nebo statis´ıce, ministerstvo si to pˇritom p´ısemnˇe vyˇz´adalo. Takˇze kdyˇz jsme to ministerstvu pˇredali, tak ministerstvo zase nedˇelalo dlouho nic. Chodili jsme se d´ıvat do spis˚ u, tak ministerstvo si vyˇz´ adalo svoje pr´ avn´ı anal´yzy, dokonce od sv´ych kamar´ad˚ u, jak jsem tady ˇr´ıkal, jako b´yval´y ministr Nˇemec, kter´y by jistˇe, kdyby aspoˇ n troˇ chu mohl, tak by panu Snajdrovi a Jul´ınkovi pomohl a napsal, ˇze to zapsat nem˚ uˇzou, ˇze to nejde nebo ˇze je tam nˇejak´a chyba. I tato advok´ atn´ı kancel´ aˇr, kter´ a si mysl´ım, ˇze dok´aˇze b´yt velmi flexibiln´ı podle toho, kdo ji plat´ı, tak tady uznala, ˇze nem˚ uˇze b´yt flexibiln´ı, a napsala 86

bohuˇzel, ˇze je to tak a ˇze ministerstvu nic jin´eho nezb´yv´ a, ˇze jsme splnili vˇsechny podm´ınky ˇ a ˇze by se to mˇelo zapsat. Svˇete, div se, nezapsalo. Proˇc by se pan Snajdr s Jul´ınkem zab´yvali nˇejak´ymi z´akony? To je pˇrece nic. ˇ J´a uˇz se tˇeˇs´ım, jak tˇreba jednou takhle to panu Snajdrovi budeme moci vracet. Zase mu tˇreba zn´arodn´ıme ten jeho zprivatizovan´y oˇckovac´ı program, kter´y si pˇresunul nˇekam na Kypr, nebo nˇeco takov´eho, a jak se budeme tv´ aˇrit. Vy jste z´ akony nerespektovali, kaˇslali ˇ jste na nˇe, tak tady dost´av´ate opl´atkou stejn´ym. A pan Snajdr bude koukat a bude ˇr´ıkat: To ale nem˚ uˇzete. A my budeme ˇr´ıkat: M˚ uˇzeme. M˚ uˇzeme. Takˇze takovou politickou kulturu zavedli naˇsi pravicov´ı kolegov´e do ˇcesk´eho pr´ avn´ıho ˇr´adu. Prostˇe je platn´y z´akon, my ˇr´ık´ame: Mus´ıte se chovat podle platn´eho z´ akona. A oni ˇr´ıkaj´ı: ’ Nemus´ıme. My ted vl´adneme. Z´akony pro n´ as neplat´ı. Takˇze to je pˇekn´y pˇr´ıstup ministerstva. Samozˇrejmˇe, m˚ uˇzete se dovol´ avat. Dali jsme ˇzalobu spr´avn´ımu soudu. Spr´avn´ı soud to uˇz dva roky ˇreˇs´ı. Samozˇrejmˇe nic nevyˇreˇsil. J´ a budu r´ad, jestli to vyˇreˇs´ı do m´eho d˚ uchodu. To je pros´ım osud toho, kdy se tady v podstatˇe de facto stˇret´avaj´ı dvˇe pomˇernˇe v´yznamn´e s´ıly. Protoˇze my nejsme u ´plnˇe ˇradov´ı obˇcan´e, m´ame ˇ e urˇcit´e kompetence, vlivy. Pˇresto se spravedlnosti a vym´ ah´ an´ı z´ akona nedom˚ uˇzete v Cesk´ republice. Mˇe to jen dˇes´ı, protoˇze v tom pˇr´ıpadˇe ten norm´ aln´ı obˇcan mus´ı m´ıt pocit naprost´e beznadˇeje a zmaru a to uˇz nen´ı legrace, protoˇze z beznadˇeje a zmaru vyr˚ ustaj´ı takov´e emoce jako nen´avist a agrese. D´amy a p´anov´e, abyste na to jednou nedoplatili, na takov´eto arogantn´ı pohrd´ an´ı tˇemi z´akony a tˇemi obˇcany a tou veˇrejnost´ı. Prostˇe ted’ holt vl´ adneme my, tak v´ıte, co si m˚ uˇzete? My m´ame tˇech 118, nebo ted’ uˇz, j´a nev´ım, 115, tak my si to prov´ alcujeme. Dobˇre. Co zas´ev´ate, to jednou sklid´ıte. Mysl´ım si, ˇze spousta z n´ as a spousta obˇcan˚ u si to dobˇre pamatuje a bude u t´e skliznˇe. Bude cht´ıt b´yt u t´e skliznˇe. Kdy se budete zodpov´ıdat za to, jak jste se chovali a co jste dˇelali. D´amy a p´anov´e, tady prostˇe Ministerstvo zdravotnictv´ı jasnˇe uˇz nˇekolik let ignoruje platn´y z´akon, kaˇsle na vˇsechno. Naprost´a arogance moci. A d´ amy a p´ anov´e, zaj´ımav´e je, ˇze i nov´y ministr Heger, od kter´eho jsem si sliboval aspoˇ n jakous takous korektnost, na tuto hru pˇristoupil a vydal - on koneˇcnˇe tedy vydal to rozhodnut´ı, ti p´ anov´e pˇred n´ım se tv´aˇrili, ˇze ˇz´adost neexistuje, z´akon neexistuje, oni v˚ ubec nejsou, tak pan ministr aspoˇ n dospˇel nakonec k z´avˇeru, ˇze nˇeco napsat mus´ı, ˇze asi nen´ı moˇzn´e, aby pˇres vˇsechny lh˚ uty spr´ avn´ıho ˇr´adu a z´akona se nedˇelo nic, tak nakonec ˇrekl, at’ vyd´ a ministerstvo rozhodnut´ı. No ale to byla velk´a legrace. Protoˇze si pˇredstavte, ˇze v dobˇe platn´eho z´ akona pˇri splnˇen´ı vˇsech z´ akonn´ych podm´ınek ˇzadatele ministerstvo napsalo rozhodnut´ı. Nezap´ıˇseme v´ as do registru neziskov´ych organizac´ı, tedy nezˇr´ıd´ıme ty neziskov´e nemocnice, protoˇze skupina poslanc˚ u podala n´avrh na zruˇsen´ı tohoto z´akona! Takˇze d´amy a p´anov´e, napˇr. bude-li se nˇekdo cht´ıt vyhnout placen´ı pokuty tˇreba za ˇr´ızen´ı v 87

opilosti, staˇc´ı, kdyˇz bude zn´at kohokoliv z n´ as poslanc˚ u, my tady navrhneme vypuˇstˇen´ı tˇreba sankce za ˇr´ızen´ı v opilosti, a pˇredpokl´ ad´ am, ˇze vˇsechny spr´ avn´ı org´ any budou postupovat stejnˇe, tzn. ˇreknou, no my bychom mu r´ adi odebrali ˇridiˇcsk´y pr˚ ukaz, my bychom mu r´adi dali pokutu, ale bohuˇzel nem˚ uˇzeme, protoˇze pan poslanec XY podal n´ avrh na zruˇsen´ı, kter´y moˇzn´a nˇekdy v budoucnu projde. Takˇze pros´ım, toto vstoup´ı do dˇejin a an´ al˚ u ˇrekl bych pr´ avnick´ych fakult. J´ a si mysl´ım, ˇze to budou uˇcit na pr´avnick´ych fakult´ ach jako nˇeco neuvˇeˇriteln´eho. Prostˇe aby vrcholn´y org´an st´atn´ı spr´avy vydal rozhodnut´ı, kter´e je v rozporu s platn´ym z´ akonem, a od˚ uvodnil to t´ım, ˇze nˇejak´a skupina poslanc˚ u podala n´ avrh na zruˇsen´ı tohoto z´ akona. Opˇet. Co se dˇeje? Nic. M˚ uˇzete se nad t´ım sm´ at, m˚ uˇzete nad t´ım plakat, m˚ uˇzete nad t´ım ˇ nevˇeˇr´ıcnˇe kroutit hlavou, co je vˇsechno v Cesk´e republice moˇzn´e. To je snad moˇzn´e v u ´plnˇe rozpadl´ych st´atech charakteru nˇekter´ych africk´ych st´ at˚ u, ale ve st´ atu, kter´y se ˇr´ık´a, ˇze je ˇclenem EU, ˇze pˇrece jenom m´a nˇejakou kulturu, m´ a nˇejak´e soudnictv´ı, nˇejakou st´atn´ı spr´avu, tak to je skuteˇcnˇe k sm´ıchu. Mnˇe to pˇripom´ın´ a, tuˇs´ım, ˇze ten film se jmenuje Manˇzelstv´ı v roce 1, jak za Velk´e francouzsk´e revoluce tam soud´ı kohosi, a tam ten Konvent nebo v´ybor veˇrejn´eho blaha - to jste jeˇstˇe zapomnˇeli zˇr´ıdit, v´ybor veˇrejn´eho blaha o tom nˇejak rozhoduje. A oni ˇreknou: nechte mluvit jeho obh´ ajce. Obh´ ajce vstane a ˇr´ık´a: nen´ı dostateˇcnˇe tvrd´y trest, kter´y by mohl postihnout m´eho mandanta. Ano, smˇejeme se tomu, je to prostˇe rozklad tˇech rol´ı - role obh´ ajce, role ˇzalobce - a ke stejn´emu rozkladu tady v podstatˇe doch´az´ı. K naprost´emu rozkladu veˇrejn´e spr´ avy, st´ atn´ı spr´ avy. Kdyˇz je schopen vrcholn´y org´an st´atn´ı spr´avy, ministerstvo pod veden´ım ministra Hegera, vydat takov´e spr´avn´ı rozhodnut´ı - d´amy a p´anov´e, kdyby to udˇelal krajsk´y u ´ˇrad, tak v tu chv´ıli, kdo by to podepsal a kdo by to napsal, ztr´ac´ı samozˇrejmˇe zamˇestn´ an´ı. To je poruˇsen´ı vˇsech platn´ych ˇ e republice jsou. J´ pr´avn´ıch norem, kter´e v Cesk´ a pˇredpokl´ ad´ am, ˇze tenhle u ´ˇredn´ık naopak za to dostal odmˇenu. Takˇze bude tak´e velmi dobr´e do budoucna zkoumat - a my dobˇre zase v´ıme, kdo to napsal a podepsal - a pt´ at se, jak je moˇzn´e, ˇze u ´ˇredn´ık vrcholn´e st´ atn´ı spr´avy at’ svobodnˇe nebo z donucen´ı v˚ ubec nˇeco takov´eho je ochoten podepsat. ˇ d´amy a p´anov´e, tady je moˇzn´e na podkladˇe politick´eho tlaku a politick´e zv˚ Cili ule v podstatˇe rozhodnout cokoli. To je realita! Opˇet - vˇsechny ty doklady v´ am mohu uk´ azat. Vˇsichni ˇ e republice moˇzn´e. Ze ˇ s t´ım se nikdo jeˇstˇe pr´avn´ıci, kteˇr´ı to vidˇeli, tak ˇzasnou, co je v Cesk´ nesetkal. J´a mysl´ım, ˇze pan ministr Heger t´ım vstoup´ı ho historie, minim´ alnˇe pr´ avn´ı. ˇ d´amy a p´anov´e, vy se pt´ate, proˇc Ministerstvo zdravotnictv´ı a pan Snajdr ˇ Cili a dalˇs´ı poslanci, kteˇr´ı to pˇredkl´adaj´ı, vyv´ıjej´ı takov´y tlak, takov´y n´ atlak na to, aby ten z´ akon zmizel z ˇcesk´eho pr´avn´ıho ˇr´adu, aby Stˇredoˇcesk´y kraj nemohl transformovat nemocnice z akciov´ych spoleˇcnost´ı na neziskov´e organizace, tak jedin´e logick´e vysvˇetlen´ı z toho je, ˇze prostˇe maj´ı samozˇrejmˇe pl´an tyto nemocnice nˇekdy v budoucnu zprivatizovat. On ten pl´ an je jednoduch´y. Moˇzn´a ˇze to nebudou dˇelat tak hloupˇe, naivnˇe, jako to dˇelal pan Bendl, ale udˇelaj´ı ˇ ach dˇel´ to trochu chytˇreji, jak se takov´a privatizace vˇetˇsinou v Cech´ a. To znamen´ a - kdo to nev´ıte, tak v´am to pˇribl´ıˇz´ım. Dˇel´a se to tak, ˇze si nejdˇr´ıv vyhl´ednete to, co by se v´am l´ıbilo 88

a patˇr´ı nˇejak´emu veˇrejn´emu sektoru. Pak namotivujete ty z toho veˇrejn´eho sektoru, kteˇr´ı to spravuj´ı, a zaˇcnete to postupnˇe pomaliˇcku devastovat, to znamen´ a, tˇreba ty nemocnice, kter´e do t´e doby fungovaly docela dobˇre, se najednou zaˇcnou zadluˇzovat, zaˇcnou m´ıt ekonomick´e probl´emy a vy prostˇe potichounku, pomaliˇcku na to upozorˇ nujete a ˇr´ık´ ate: Nemocnice m´a dluhy. My nebudeme m´ıt na jejich zaplacen´ı. A takhle to nech´ ate p´ ar let bˇeˇzet, aˇz se dostanete do situace, kdy - a pak uˇz je v ˇcele t´emˇeˇr kdokoliv, pak ˇrekne: Proboha, co j´a s t´ım udˇel´ am? To je kompletnˇe zadluˇzen´e. J´ a budu v˚ ubec r´ ad, kdyˇz najdu nˇekoho, kdo se toho zdarma ujme a sejme z toho veˇrejn´eho sektoru, z toho mˇesta, z toho kraje, z toho st´atu to bˇr´ımˇe platit ty dluhy. A pak ejhle, vˇzdycky se najde nˇejak´y pˇripraven´y soukrom´y provozovatel, investor, kter´y ˇrekne: J´ a jsem takov´y dobrodinec, takov´y dobrodinec, ˇze to od v´as, mˇesto, ˇze to od tebe, kraji, ˇze to od tebe, st´ ate, tedy zadarmo vezmu - no, kdyˇz jsem lepˇs´ı, tak ti moˇzn´a jeˇstˇe nˇeco trochu d´ am a samozˇrejmˇe spl´ achnu ty dluhy z minula. A tak za dluh tˇreba 200 milion˚ u korun nˇekdo z´ısk´ a majetek v hodnotˇe dvou miliard. Bˇeˇzn´a praxe. ˇ d´amy a p´anov´e, j´a se nemohu skuteˇcnˇe ubr´ Cili anit dojmu, ˇze ten hlavn´ı d˚ uvod, ten moˇ tiv, proˇc tak usilovnˇe, hystericky, prostˇe pan Snajdr, pan ministr Heger a dalˇs´ı pravicov´ı poslanci se snaˇz´ı zruˇsit tento z´akon, tak nem´ a jinou motivaci, neˇz jak odstranit pojistku ˇ proti podobn´ym lump´arn´am. Cili nedivte se, ˇze ˇc´ım d´ al t´ım v´ıc obˇcan˚ u pˇrich´ az´ı k tomu, ˇze naz´yv´a ODS modrou strakou, ˇze ˇc´ım d´ al t´ım v´ıc obˇcan˚ u d´ av´ a za pravdu tomu, co j´a jsem tady minule ˇr´ıkal, to znamen´a, ˇze z´ akladn´ı heslo, kter´e si ODS vetkla jako motto sv´e strany, je: ,Co m˚ uˇze b´yt ukradeno, ukradeno b´yt mus´ı.‘ Protoˇze jinak nen´ı ˇz´ adn´ a jin´a logick´a motivace vaˇseho chov´an´ı. ˇ s t´ım pˇrich´az´ı pan Snajdr, ˇ Ze mˇe nepˇrekvapuje. Ten uˇz mˇel kr´ asn´y pˇr´ıbˇeh uˇz na zaˇc´atku sv´e kari´ery, jeˇstˇe jako mlad´y jinoch, to jeˇstˇe nebyl bakal´ aˇr, ale byl u ´spˇeˇsn´y podnikatel, u ´spˇeˇsn´y tak moc, ˇze stavˇel domov senior˚ u v Rychvaldu. Stavˇel ho s pan´ı starostkou z ODS tak usilovnˇe, ˇze faktury se propl´acely, miliony ve firmˇe mizely, no, firma trochu zapomnˇela ten ˇ domov d˚ uchodc˚ u stavˇet! To byla jedin´ a chyba. Takˇze faktury pˇriˇsly, byly firmˇe pana Snajdra ˇr´adnˇe zaplaceny ze st´atn´ıho rozpoˇctu, asi sedm milion˚ u, tuˇs´ım, ˇze to bylo, pan´ı starostka to vˇsechno pˇeknˇe podepisovala, pak pˇriˇsla kontrola a ejhle, zjistila, ˇze m´ısto hotov´eho domova d˚ uchodc˚ u je tam louka. Vˇsichni koukali, nejdˇr´ıv koukal st´ atn´ı rozpoˇcet, kter´y po mˇestu Rychvald chtˇel ty pen´ıze zp´atky, protoˇze ˇr´ıkal: My jsme v´ am zaplatili dotaci na domov seˇ nior˚ u, a domov senior˚ u nikde. Nejsp´ıˇs pan Snajdr pouˇzil takzvanˇe kouzlo neviditelnosti. On by n´am moˇzn´a dnes vysvˇetlil, ˇze tam ten domov d˚ uchodc˚ u stoj´ı, a kr´ asn´y, ale zaklel ho tak, ˇze ho nikdo nevid´ı. To ovˇsem nefungovalo v˚ uˇci tˇem st´ atn´ım org´ an˚ um, takˇze ty chtˇely dotaci zp´atky, takˇze mˇesto Rychvald pˇriˇslo o sedm milion˚ u, kter´e muselo zaplatit soukrom´e ˇ firmˇe. Samozˇrejmˇe, vˇsichni se vrhli na tu Snajdrovu soukromou firmu, a svˇete, div se - ona ˇ zbankrotovala! Takˇze nebylo kde vracet sedm milion˚ u, prostˇe nebyly. Prostˇe pan Snajdr je usilovnˇe utratil za to nam´ahav´e pˇrem´yˇslen´ı, jak postavit ten d˚ um senior˚ u. Uˇz to st´alo tˇech sedm milion˚ u. J´a mysl´ım, ˇze bylo dobˇre, ˇze ho nakonec soud osvobodil, ˇze to bylo spr´ avn´e, a mysl´ım, ˇze ˇ bylo dobˇre, ˇze ani se st´atn´ı z´astupce tehdy neodvolal. To uˇz pan Snajdr byl samozˇrejmˇe 89

vysoce postaven´y v ODS a v˚ ubec mu nemohla pom´ ahat pan´ı Veseck´ a a dalˇs´ı spˇr´ıznˇen´e duˇse ve st´atn´ıch zastupitelstv´ıch, protoˇze st´ atn´ı z´ astupce zcela spr´ avnˇe hned pˇri prvn´ım st´an´ı, ˇ kdyˇz se ˇreklo, ˇze vlastnˇe pan Snajdr za to nemohl, rozhodli, ˇze za to nemohl, ani se neodvolali, kdyˇz ho soudili, protoˇze pˇrece kaˇzd´emu bylo jasn´e, ˇze on je tak geni´ aln´ı mozek, ˇze si potˇreboval za to pˇrem´yˇslen´ı vyfakturovat tˇech sedm milion˚ u! J´a mysl´ım, ˇze v t´eto Snˇemovnˇe, ani v naˇs´ı zemi se nenajde nikdo, kdo by zpochybˇ noval, ˇ ˇze panu Snajdrovi za usilovn´e pˇrem´yˇslen´ı, jak postavit domov senior˚ u, nen´ aleˇz´ı sedm milion˚ u korun! J´a si mysl´ım, ˇze by mu dokonce mˇelo n´ aleˇzet v´ıc, ˇze spr´ avnˇe by mu jeˇstˇe st´atn´ı rozpoˇcet mˇel nˇejak´ych deset milion˚ u poslat. Protoˇze pracoval levnˇe, pod cenou a jeho ˇ mysl´ım si, ˇze tady cel´y justiˇcn´ı apar´ myˇslenky maj´ı daleko vˇetˇs´ı hodnotu. Cili at, jak soudce, tak st´atn´ı z´astupce rozhodli zcela spr´ avnˇe, nam´ıstˇe a douf´ am, ˇze takto budou rozhodovat v kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe, kdyˇz se toho podnikatelsk´eho z´ amˇeru bude u ´ˇcastnit nˇejak´y mimoˇr´adn´y, inteligentn´ı veleduch, jehoˇz cena - jeho myˇslenek - je k nezaplacen´ı! ˇ d´amy a p´anov´e, nedivte se, ˇze j´ ˇ Cili a nem´ am d˚ uvˇeru v pana Snajdra, nem´ am d˚ uvˇeru v jeho ˇcist´e u ´mysly a mysl´ım si, ˇze on uˇz tady m´ a, samozˇrejmˇe, pˇripraven´y pl´ an, jak vyuˇzije, dˇr´ıv nebo pozdˇeji, toho, ˇze dnes zruˇsil tuto pojistku proti rozkraden´ı nemocnic, a samozˇrejmˇe na ˇ tom trochu vydˇel´a. Proˇc by ne? Zijeme v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı, kaˇzd´y pˇrece si m˚ uˇze utrhnout podle sv´ych moˇznost´ı, to je pˇrece jasn´e heslo trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı made in ODS. ˇ d´amy a p´anov´e, mnˇe nezb´yv´a od tohoto pult´ıku, protoˇze mohl bych tady mluvit jeˇstˇe Cili hodiny a hodiny, ale samozˇrejmˇe poslance pravice bych nepˇresvˇedˇcil, byt’ tyto pˇr´ıklady, a pˇr´ıklady pravdiv´e, re´aln´e a zdokumentovan´e - tak samozˇrejmˇe oni to hod´ı za hlavu, bud’ ˇze je to nezaj´ım´a, nebo se t´ım troˇsku pobav´ı, ˇr´ıkaj´ı, on ten Rath je nˇekdy vtipn´y - bohuˇzel tady je to takov´e smutn´e. To je troˇsku ˇcern´y humor. Takˇze d´ amy a p´ anov´e, j´ a bohuˇzel jsem si vˇedom, ˇze v´as nepˇresvˇedˇc´ım, abyste tomu zabr´ anili. Apelovat na vaˇse svˇedom´ı je zbyteˇcn´e, to stejnˇe pravice nem´a, takˇze to je ztr´ ata ˇcasu. Jenom chci, aby to tady zaznˇelo, aby nˇekdo v budoucnu nemohl ˇr´ıkat j´ a jsem nevˇedˇel“, jak to dneska ˇr´ık´ a pan´ı Langˇs´adlov´a, ” kter´a hlasovala pro prodej nemocnic s Petrem Bendlem, ˇcili je plnˇe zodpovˇedn´ a za celou tu story, a dneska ˇr´ık´a j´a jsem to netuˇsila“, pˇrestoˇze tehdy na zastupitelstvu Stˇredoˇcesk´eho ” kraje podobn´e v´ytky zazn´ıvaly. Samozˇrejmˇe dnes m˚ uˇzete ˇr´ıct, to byly vaˇse spekulace, dnes se ty spekulace bohuˇzel naplnily, takˇze dnes uˇz nejde o spekulace, ale o realitu. Takˇze chci, abyste do budoucna nemohli nikdo, kdo pro to zvedne ruku, v budoucnosti ˇr´ıkat: my jsme ˇ v´ıte, v´ıte, kam to smˇeˇrujete, a nevˇedˇeli, my jsme netuˇsili, my jsme to mysleli dobˇre. Cili dˇel´ate to s pln´ym vˇedom´ım, ˇze to skonˇc´ı lump´ arnou. A ˇze to odnesou pacienti, zdravotn´ı sestry, l´ekaˇri a daˇ nov´ı poplatn´ıci. Dˇel´ ate to promyˇslenˇe, z´ amˇernˇe a c´ılevˇedomˇe! Proto tady o tom hovoˇr´ım, aby nikdo z v´as pak nemohl za rok, za dva, za tˇri, za pˇet ˇr´ıkat: j´a jsem nevˇedˇel, j´a jsem to myslel dobˇre. Vˇedˇeli jste a mysleli jste to velmi velmi ˇspatnˇe. ˇ d´amy a p´anov´e, vy si to tady svou moc´ı nˇejak´ych 115 hlas˚ Cili u pˇrev´ alcujete, at’ si my ˇr´ık´ame co ˇr´ık´ame, at’ tady sneseme jak´ekoliv racion´ aln´ı, jasn´e d˚ ukazy, jasn´e argumenty. Vy si to prostˇe zaˇr´ıd´ıte. 90

My zase ˇr´ık´ame z´avazek, ˇze pokud v pˇr´ıˇst´ıch volb´ ach vyhrajeme, tak se vr´ at´ıme na zaˇc´atek a zaˇcneme pracovat na s´ıti veˇrejn´ych neziskov´ych nemocnic, tedy na nov´em z´akonu o veˇrejn´ych neziskov´ych nemocnic´ıch, kter´y se pokus´ı v´ am opˇet zabr´ anit v tom vaˇsem zavrˇzen´ıhodn´em pl´anu na vytunelov´an´ı a rozkraden´ı ˇcesk´ych nemocnic, kter´e budovali naˇsi pˇredci po stalet´ı, na kter´e se skl´adal prakticky kaˇzd´y ˇcesk´y obˇcan a kter´e maj´ı slouˇzit naˇsim lidem. Dˇekuji za pozornost. (Potlesk levicov´ych poslanc˚ u.)“ Po tomto vystoupen´ı Davida Ratha, ve kter´em zaznˇelo velk´e mnoˇzstv´ı z´avaˇzn´ych obvinˇen´ı a informac´ı, nikdo ze stran vl´adn´ı koalice nepovaˇzoval za nutn´e se k tomu jakkoli vyj´adˇrit a tato obvinˇen´ı vyvracet. Aˇz na jednu v´yjimku. Jeden z navrhovatel˚ u pˇredmˇetn´eho n´avrhu nov´eho z´akona a souˇcasnˇe ministr zdravotnictv´ı Leoˇs Heger se pˇrihl´asil do rozpravy a zah´ajil svoje kr´atk´e vystoupen´ı tˇemito slovy [79]: Dˇekuji, pan´ı pˇredsedkynˇe. J´a budu kr´ atk´y a nebudu reagovat na tu pˇ redchoz´ı dlou” hou ˇ reˇ c pana hejtmana Ratha. Vystupuji proto, ˇze z minul´e rozpravy dluˇz´ım odpovˇedi, kter´e urgovala pan´ı poslankynˇe Markov´ a.“ Jedna z ot´azek poslankynˇe Markov´e, na kterou ministr ve sv´em vystoupen´ı podal odpovˇed’, znˇela, co si ministr zdravotnictv´ı pˇredstavuje pod pojmem standardn´ı neziskov´a organi” zace“. Ministr Heger pak poslanc˚ um vysvˇetlil svoji pˇredstavu tohoto pojmu [79]: Ta posledn´ı ot´azka, tedy znovu zopakuji, na kterou d´ am odpovˇed’, bylo, co si pˇredstavuji pod ” standardn´ı neziskovou organizac´ı. Rozhodnˇe ne to, co tu nazval pan poslanec Rath obvyklou formou neziskov´e nemocnice, kterou nab´ız´ı jako veˇrejn´ a neziskov´ a u ´stavn´ı zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı. Z´akon o neziskov´ych zaˇr´ızen´ıch nem´ a probl´em v tom, ˇze tady vyr´ ab´ı nˇejakou s´ıt’ ’ st´atem garantovan´ych nemocnic. Ten probl´em m´ a v tom, ˇze on vyr´ ab´ı s´ıt nemocnic, kter´e m´a ˇr´ıdit i nad´ale st´at, a m´a za nˇe garantovat. Je to prostˇe nˇeco, jako kdybychom tady zaˇcali vyr´abˇet st´atn´ı pl´anovac´ı komisi ve zdravotnictv´ı. To, co si j´a pˇredstavuji pod standardn´ı neziskovou organizac´ı, je organizace typu zdravotn´ıch pojiˇst’oven, kter´e jsou organizac´ı sui generis. Nejtypiˇ ctˇ ejˇ s´ı a nej´ uspˇ eˇ snˇ ejˇ s´ı neziskovou organizac´ı jsou dnes vysok´ e ˇ skoly, kter´ e z˚ ustaly v neziskov´ e podobˇ e, ty univerzity, kter´ e byly v 90. letech odst´ atnˇ eny, a v tomto duchu my ’ nyn´ı p´ıˇ seme z´ akon o zdravotn´ıch pojiˇ st ovn´ ach a uˇ z jsme zaˇ cali ps´ at z´ akon o univerzitn´ıch nemocnic´ıch. Douf´ am, ˇze z nˇej udˇel´ ame univerz´ aln´ı nemocniˇcn´ı z´akon, kam bude moˇzno pˇripojit i ty dalˇs´ı nemocnice, o kter´ych se tady tolik mluvilo a kter´e by mˇely z˚ ustat v s´ıti jako garantovan´e nemocnice. J´a se tedy stav´ım za zruˇsen´ı z´akona o veˇrejn´ych neziskov´ych u ´stavn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı a plnˇe to zruˇsen´ı podporuji, s nejlepˇs´ım svˇedom´ım. Dˇekuji.“

91

Ministr Heger zde tedy pˇrizn´av´a, ˇze vzorem neziskov´e organizace pro oblast zdravotnictv´ı mu jsou vysok´e ˇskoly, kter´e z˚ ustaly v neziskov´e podobˇe. Poznamenejme zde, ˇze problematika vysok´ych ˇskol by vydala na samostatn´y elabor´at a je krajnˇe neuspokojiv´a, jak m˚ uˇze potvrdit kaˇzd´y ministr ˇskolstv´ı posledn´ıch 15 let. Nejeden ˇcinovn´ık z ˇrad Ministerstva ˇskolstv´ı ˇci akademick´e obce hovoˇr´ı jiˇz l´eta o nutnosti ˇcesk´e vysok´e ˇskolstv´ı reformovat. Ostatnˇe, pr´avˇe v posledn´ı dobˇe zesiluje tlak ze strany soukrom´ych obchodn´ıch subjekt˚ uo ovl´adnut´ı neziskov´ych vysok´ych ˇskol, ˇcemuˇz se akademick´a obec urputnˇe br´an´ı. V rozpravˇe pak vystoupil jeˇstˇe poslanec Jiˇr´ı Koskuba, kter´y - coby souˇcasnˇe prim´aˇr Fakultn´ı nemocnice Na Bulovce - uvedl nˇekter´e zkuˇsenosti a poznatky z praxe, jenˇz potvrzuj´ı to, o ˇcem hovoˇril David Rath. O z´aniku vysoˇcansk´e nemocnice na Praze 9, o vyhroˇzov´an´ı jeho osobˇe a dalˇs´ıch vˇecech pak Koskuba hovoˇr´ı takto [79]: D´amy a p´anov´e, zdravotn´ı pojiˇst’ovny maj´ı podle z´ amˇer˚ u Ministerstva zdravotnictv´ı m´ıt ” pos´ılenou roli v tvorbˇe s´ıtˇe zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı. Pro pravicov´e politiky to m´ a bezpochyby ’ logiku, protoˇze koho chleba j´ıˇs, toho p´ıseˇ n zp´ıvej, a zdravotn´ı pojiˇst ovny jsou ty, kter´e plat´ı. My jsme si to v oblasti, z kter´e poch´ az´ım, a kdyˇz se kouknete na mapu Prahy, tak zjist´ıte, ˇze to je Praha 9, mohli proˇz´ıt. Tam kdysi pˇred lety byla zprivatizov´ ana - a j´ a jako praˇzsk´y ´ radn´ı jsem se jako socan snaˇzil tomu zabr´ anit - vysoˇcansk´ a nemocnice, b´yval´y OUNZ Praha 9. Tato nemocnice naplnila sv´e desetilet´e z´ avazky po privatizaci a nyn´ı z mnˇe nezn´am´ych d˚ uvod˚ u - protoˇze to je jiˇz soukrom´y subjekt, kter´y mˇenil majitele a jaksi fungoval - byla k 30. ˇcervnu letoˇsn´ıho roku utlumena akutn´ı l˚ uˇzkov´ a zdravotn´ı p´eˇce. Pˇrizn´av´am se, ˇze vˇse je vˇec´ı obchodu, protoˇze oni maj´ı smlouvy s pojiˇst’ovnami a nev´ım, kdo se na tomto kroku pod´ılel, ani nechci ˇr´ıct, zdali to m´ a, ˇci nem´ a logiku, nicm´enˇe d˚ usledek byl jednoduch´y. Aˇc jsem na to osobnˇe upozorˇ noval od z´ aˇr´ı loˇ nsk´eho roku, vˇsechny informace byly nepodloˇzen´e. Agentura JPP, tedy jedna pan´ı pov´ıdala, to ˇr´ıkala. Budete se divit, nezaj´ımalo to ani org´any mˇesta. Dokonce jsem o tom osobnˇe hovoˇril i s panem ministrem, aˇc j´a ch´apu, ˇze pan ministr nezastupoval zˇrizovatele vysoˇcansk´e nemocnice, ale j´ a jsem se snaˇzil s n´ım o tom hovoˇrit, protoˇze jsem zamˇestnancem st´ ale jeˇstˇe fakultn´ı nemocnice, kterou Ministerstvo zdravotnictv´ı zˇr´ıdilo. Hovoˇril jsem o tom i na zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe, nebot’ jsem za v´as ˇclenem spr´avn´ı rady. Budete se divit, nikdo nereagoval. A jak to dopadlo? Dne 30. ˇcervna v 15 hodin pˇrestala vysoˇcansk´ a nemocnice fungovat ˇ eho statistick´eho u jako nemocnice a podle u ´daj˚ u Cesk´ ´ˇradu, kter´e jsem si nechal st´ ahnout, k bˇreznu tohoto roku ona spravovala oblast, kter´ a ˇc´ıt´ a 85 tis´ıc obyvatel. A tˇechto 85 tis´ıc obyvatel m´avnut´ım proutku se zaˇcalo vozit - kam jinam, do nejbliˇzˇs´ı nemocnice fakultn´ı. Kdo z v´as je l´ekaˇr, tak asi pochop´ı, ˇze stane-li se tak bez jak´ekoliv pˇr´ıpravy, vznikne jist´y chaos, kter´y zdravotn´ıci jsou d´ıky opakovan´ym krok˚ um ministerstev zdravotnictv´ı, at’ tam sed´ı kdo sed´ı, uˇz schopni zvl´adat, nicm´enˇe o komfortu pro nemocn´e se hovoˇrit ned´a. Stejnˇe tak cca pˇred dvˇema lety, a to nav´ aˇzu na kolegu Ratha, doˇslo k zaj´ımav´e konkr´etn´ı pˇr´ıhodˇe. J´a nem´ın´ım jako kolega Rath hovoˇrit o vˇsem, co on zaˇzil jako poslanec a nyn´ı hejtman Stˇredoˇcesk´eho kraje, ale doch´ az´ı k dalˇs´ımu u ´tlumu l˚ uˇzkov´e zdravotnick´e p´eˇce v 92

nejbliˇzˇs´ıch oblastech, kter´e k m´e mateˇrsk´e nemocnici Bulovce pˇril´ehaj´ı. A budete se divit, doch´az´ı-li k tˇemto krok˚ um bez toho, ˇze by se jinde posilovala moˇznost poskytnut´ı tˇech sluˇzeb, ˇze opˇet doch´az´ı k presu? A tak v nejbliˇzˇs´ım okruhu t´eto zat´ım st´ ale fakultn´ı nemocnice je pr´ avˇe zmiˇ novan´ a nemocnice Brand´ys nad Labem, tak skvˇele privatizovan´ a, ˇze mˇe velmi mrz´ı, ˇze i kdyˇz jsem socan, ˇze jsem se tenkr´at nesnaˇzil proniknout k tˇem, kdo to mohli privatizovat, protoˇze v´ydˇelek jenom z pozemk˚ u, jak v´am bylo ˇreˇceno, byl takov´y, ˇze byste mˇe tu asi nevidˇeli. A kdyˇz, tak by mi bylo u ´plnˇe jedno, jak´y je poslaneck´y plat. Nicm´enˇe j´ a v t´e nemocnici totiˇz kdysi pracoval. A j´a ch´apu, ˇze ta nemocnice mohla m´ıt jin´e u ´koly, ale pak pˇriˇsla zmˇena na postu ministra zdravotnictv´ı, pokud v´ım, ta nemocnice dostala vlastn´ıka, tak jak v´ am kolega Rath ˇr´ıkal, jej´ım tiskov´ym mluvˇc´ım se stal pan Cikrt, a j´ a jako ˇclen spr´ avn´ı rady zdravotn´ı pojiˇst’ovny a hlavnˇe jako l´ekaˇr jsem cca pˇred dvˇema tˇremi l´ety zjistil, ˇze tato soukrom´ a nemocnice z niˇceho nic nepracuje. A na internetov´ych str´ ank´ ach t´eto nemocnice jsme se dozvˇedˇeli, proˇc k n´am jezd´ı zoufal´ı lid´e z Brand´ysa nad Labem a pros´ı o oˇsetˇren´ı. J´ a jsem ke sv´e hr˚ uze zjistil, ˇze na internetu se p´ıˇse, ˇze z jak´ehosi d˚ uvodu se tato nemocnice pˇrestavuje a ˇze funguj´ı jenom ambulance a ˇze na tˇech ambulanc´ıch jsou l´ekaˇri - tuˇs´ım, abych jim nekˇrivdil od 8 do 15 hodin. V´aˇzen´ı, j´a jsem se snaˇzil na to upozornit. Obr´ atil jsem se dopisem na spr´ avn´ı radu VZP, a ti z v´as, kteˇr´ı v n´ı jsou, vˇed´ı, ˇze se tak stalo. Nechci se tady litovat, nakonec se mi nic nestalo. Jedin´a reakce byla, ˇze se ozvalo u ´dajnˇe Ministerstvo zdravotnictv´ı a ˇreditelku m´e fakultn´ı nemocnice jemnˇe upozornilo na to, at’ si ten prim´ aˇr´ıˇcek hled´ı sv´eho, nebo by mohl tak´e b´yt bez m´ısta, protoˇze mu do toho nic nen´ı. V´ aˇzen´ı, takto vypad´ a nˇekdy i skuteˇcnost. Ano, pˇrizn´ av´am, pan´ı ˇreditelka mˇe nepropustila, j´ a jsem ˇz´ adn´y ofici´ aln´ı dokument nevidˇel, ale dodnes na to nemohu zapomenout, protoˇze mi to troˇsku pˇripomnˇelo doby d´ a se ˇr´ıci uˇz d´avno minul´e. Co jsem t´ım vlastnˇe chtˇel ˇr´ıci? Takhle zanikla Nemocnice Neratovice, nebo omezila provoz, takto se vytratilo zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı Kralupy nad Vltavou, a to hovoˇr´ım jenom o tom, co se mˇe t´yk´a.“ Z vystoupen´ı poslance Jiˇr´ıho Koskuby ocitujme jeˇstˇe pas´aˇz, ve kter´e pokl´ad´a zcela legitimn´ı a logickou ot´azku [79]: A jestliˇze na p˚ udˇe tohoto parlamentu my si v˚ ubec dovol´ıme neuvaˇzovat o tom, ˇze by mˇela ” b´yt zajiˇstˇena s´ıt’, ˇze by mˇel existovat jist´y pˇrirozen´y sp´ ad, aby z´ achranky zoufale nemusely obvol´avat zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı, jestli tam je, ˇci nen´ı volno, aby jednoznaˇcnˇe bylo urˇceno, kdyˇz se nˇeco stane, pojedete tam a tam a oni to zaˇr´ıd´ı - m´ısto toho my tady stanovujeme, a j´a jsem pro to nehlasoval, tu ˇcest jsem pˇrenechal v´ am, o tom, ˇze odm´ıtne-li zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı akutn´ıho pacienta, dostane tu ˇci onu milionovou pokutu! Jestliˇze m´ate kupˇr´ıkladu osmil˚ uˇzkovou jednotku intenzivn´ı p´eˇce, kde je osm lid´ı na pˇr´ıstro93

j´ıch, a pˇrijede sanitka s dalˇs´ım, dosud mi nikdo nevysvˇetlil, jak m´ am vybrat jednoho z nich, kter´eho odpoj´ım, a um´ıst´ım tam toho dev´ at´eho. V´ as to asi nezaj´ımalo, v´ as to asi netr´ap´ı, ale dokud se budu moci v t´eto zemi ˇzivit medic´ınou, a jak prodluˇzujete odchod vˇeku do d˚ uchodu, ob´av´am se, ˇze mˇe ˇcek´a jeˇstˇe ˇrada let, tak do t´e doby mi na tom z´ aleˇz´ı.“ ˇ skrze pˇr´ıtomn´ych Uzavˇreme tuto ˇc´ast konstatov´an´ım, ˇze Poslaneck´a snˇemovna PCR 159 poslanc˚ u pomˇerem hlas˚ u 83 pro n´avrh, 65 proti n´avrhu vyslovila souhlas s n´avrhem usnesen´ı tohoto znˇen´ı [79]: ˇ Poslaneck´a snˇemovna vyslovuje souhlas s n´ avrhem poslanc˚ u Marka Snajdra, Leoˇse Hegera, ” ˇ etiny, Petra Tluchoˇre, Petra Gazd´ıka a Krist´yny Koˇc´ı na vyd´ Jiˇr´ıho Stˇ an´ı z´ akona, kter´ym se zruˇsuje z´akon ˇc. 245/2006 Sb., o veˇrejn´ych neziskov´ych u ´stavn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚ u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u, a mˇen´ı souvisej´ıc´ı z´ akony, podle snˇemovn´ıho tisku 262, ve znˇen´ı schv´ alen´eho pozmˇen ˇ ovac´ıho n´ avrhu.“ Nikoli bez zaj´ımavosti - s uv´aˇzen´ım z´avaˇzn´ych obvinˇen´ı a informac´ı sdˇelen´ych Davidem ˇ Rathem v´yˇse - je i v´yˇcet hlasov´an´ı jednotliv´ych osob [80]: z 56 poslanc˚ u CSSD bylo 41 proti n´avrhu, 14 bylo nepˇrihl´aˇseno anebo omluveno a 1 se zdrˇzel hlasov´an´ı (Jiˇ r´ı Paroubek); z 53 poslanc˚ u ODS bylo 37 pro n´avrh, 12 bylo nepˇrihl´aˇseno anebo omluveno a 4 poslanci ˇ se zdrˇzeli hlasov´an´ı (Pavel B´ em, Lenka Kohoutov´ a, V´ aclav Mencl, David Seich); z 41 poslanc˚ u sdruˇzen´ı TOP09 a Starost˚ u“ bylo 35 pro n´avrh a 6 bylo nepˇrihl´aˇseno anebo ” ˇ omluveno (tedy nikdo nebyl proti a nikdo se nezdrˇzel hlasov´an´ı); z 26 poslanc˚ u KSCM bylo 23 proti n´avrhu a 3 poslanci byli omluveni; z 21 poslanc˚ u VV bylo 10 pro n´avrh, 6 se zdrˇzelo hlasov´an´ı (V´ıt B´ arta, Kateˇ rina Klasnov´ a, Josef Novotn´ y st., Miroslav Petr´ an ˇ, Petr Skokan, Martin Vacek) a 5 poslanc˚ u bylo omluveno; ze 3 nezaˇrazen´ych poslanc˚ u byl Stanislav Huml proti n´avrhu, Krist´yna Koˇc´ı byla pro n´avrh a Jaroslav ˇ arka byl omluven. Sk´ Uved’me d´ale nˇekter´e skuteˇcnosti k tomu, o ˇcem hovoˇril David Rath ve sv´em vystoupen´ı.

2.15.1. Skuteˇ cnosti k prodeji nˇ ekter´ ych stˇ redoˇ cesk´ ych nemocnic Proti prodeji deseti stˇredoˇcesk´ych nemocnic soukrom´ym subjekt˚ um, kter´e schv´alila vˇetˇsina zastupitel˚ u Stˇredoˇcesk´eho kraje v ˇcele s Petrem Bendlem v roce 2007, se zvedla vlna proˇ e republiky podal dne 1.9.2008 v t´eto vˇeci trestn´ı test˚ u ˇci petic. Napˇr. Svaz pacient˚ u Cesk´ ozn´amen´ı. Souˇc´ast´ı tohoto trestn´ıho ozn´amen´ı je i stenografick´y z´aznam z jedn´an´ı zastupitelstva Stˇredoˇcesk´eho kraje, kter´e se konalo dne 9.5.2007 a na kter´em zastupitelstvo kraje rozhodlo o uveden´em prodeji nemocnic. Stˇredoˇcesk´y kraj t´ımto prodejem z´ıskal pˇribliˇznˇe 466 milion˚ u korun, aˇckoli podle nˇekter´ych odhad˚ u a posudk˚ u byla u ´ˇcetn´ı hodnota prodan´eho majetku okolo 1,2 miliardy korun. Uved’me nˇekter´e z´avaˇzn´e ˇc´asti z tohoto trestn´ıho ozn´amen´ı stran prodeje onˇech deseti stˇredoˇcesk´ych nemocnic [85]: Prodej Nemocnice Beroun. V materi´ alech o nemocnici je znaleck´y posudek z roku ” 2005 poˇr´ızen´y pro u ´ˇcel zaˇclenˇen´ı nemocnice do akciov´e spoleˇcnosti zhotoven´y dvˇema me94

todami. Je tam ocenˇen´ı na 116 milion˚ u a druhou metodou na 105 milion˚ u. Podle hlediska opatrnosti pouˇzito 105 milion˚ u. V pˇr´ıpadˇe, kdy kraj je prod´ avaj´ıc´ım vˇsak mˇelo b´yt s hlediska opatrnosti naopak pouˇzito vˇetˇs´ı hodnocen´ı, tedy 116 milion˚ u. M´ısto toho bylo pouˇzito hodnocen´ı ze starˇs´ıho posudku, kdy byla nemocnice v horˇs´ım stavu, a to 82.5 milionu. Ani hodnocen´ı 116 milion˚ u nevystihuje souˇcasnou cenu t´eto nemocnice, napˇr´ıklad, jej´ı pozemky hodnot´ı jako 1.5 milionu, ale jejich trˇzn´ı cena je odhadov´ ana na v´ıce neˇz 90 milion˚ u. Dohromady jde o v´ıce neˇz 200 milion˚ u, a nemocnice byla prod´ ana za 20 milion˚ u bez zd˚ uvodnˇen´ı. Prodej Nemocnice Hoˇ rovice. Znaleck´y odhad 343 milion˚ u je z roku 2005, nezahrnuje posledn´ı investice a dotace, ani re´ alnou cenu pozemku. Jen pˇr´ıstavba dokonˇcen´a v roce 2005 st´ala 215 milion˚ u a tak´e byly redukov´ any z´ avazky, o kter´e je sn´ıˇzen odhad. Ke dni prodeje mˇela nemocnice cenu asi 400 milion˚ u korun. Byla prod´ ana za 50 milion˚ u a nen´ı moˇzn´e to zd˚ uvodnit. Nabyvatel NV Hospital je u ´ˇcelovˇe, posledn´ı den pˇred uz´avˇerkou zaloˇzen´e sdruˇzen´ı, kter´e nem´a minulost a proto nezakl´ ad´ a z´ aruku jak´ychkoliv schopnost´ı nemocnici ˇr´ıdit. K pˇr´ıpadu se v´aˇzou i jin´e v´yˇse zm´ınˇen´e podezˇrel´e skuteˇcnosti. Prodej Nemocnice Tˇ rebotov. Ani vyˇsˇs´ı hodnota znaleck´eho odhadu 20 milion˚ u korun nem´a nic spoleˇcn´eho s cenou v m´ıstˇe obvyklou. Z´ akladn´ı a vedlejˇs´ı budova nemocnice s vybaven´ım, objekty s 13 byty a zejm´ena 18 hektar˚ u atraktivn´ıch pozemk˚ u na hranici Prahy pˇredstavuje hodnotu v ˇr´adu stovek milion˚ u. Prod´ ano bylo za 18 milion˚ u. ´ Prodej Ustavu onkologie a pneumologie na Pleˇ si. Znaleck´y posudek ceny i ve vyˇsˇs´ı hodnotˇe, kter´a mˇela b´yt pouˇzita - 111.5 milionu - opˇet zaost´ av´ a za re´ alnou cenou zejm´ena s ohledem na nedocenˇen´ı pozemk˚ u v tˇesn´e bl´ızkosti atraktivn´ıho s´ıdliˇstˇe a velmi dobr´y stav nemocnice, investice a dotace v ned´ avn´e minulosti. S´ am hejtman vyhl´ asil, ˇze pod odhadn´ı cenou 104 milionu nebude prod´ano (viz pˇr´ıloha 1), ale nab´ıdka 105 byla odm´ıtnuta a bylo prod´ano za 45 milion˚ u. Prodej Nemocnice s poliklinikou v Brand´ yse nad Labem. Cena podle znaleck´eho posudku, i ta vyˇsˇs´ı, je nere´alnˇe n´ızk´ a, protoˇze pozemky i budovy jsou s ohledem na m´ısta, kde se nach´azej´ı, podhodnoceny proti z´ akonem poˇzadovan´e cenˇe v m´ıstˇe obvykl´e, u pozemk˚ u jde o rozd´ıl ˇr´adov´y. Takˇze m´ısto 52.5 milionu by odpov´ıdalo nejm´enˇe 100 milion˚ u. Nemocnice vˇsak byla prod´ana za 7.8 milionu korun, za cenu jedn´e z mnoha budov. Jde o prodej cel´e soustavy vybaven´ych zdravotnick´ych pracoviˇst’ a nenach´ az´ıme ˇz´ adnou omluvu pro tento ˇcin. Prodej Nemocnice s poliklinikou v Rakovn´ıku. S ohledem na dobr´e hospodaˇren´ı nemocnice s kladn´ymi hospod´aˇrsk´ymi v´ysledky se jev´ı redukce ceny nemocnice podle znaleck´eho posudku z 252 milion˚ u na 147, respektive l62,6 milionu ke dni prodeje jako nezd˚ uvodnˇen´a a opˇet tak´e uvaˇzovan´a cena pozemk˚ u neodpov´ıd´ a cen´ am v m´ıstˇe obvykl´ym. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe je prodej za 60 milion˚ u, a nepˇrihl´ednut´ı k aktu´ aln´ımu stavu u ´ˇct˚ u, jedn´ an´ı nezd˚ uvodniteln´e. Ve zb´yvaj´ıc´ıch pˇr´ıpadech to m˚ uˇze b´yt podobn´e, nebo i horˇs´ı. Utajen´ı obsahu smluv n´am 95

ale br´an´ı v bliˇzˇs´ım posouzen´ı. Jsme pˇresvˇedˇceni, ˇze to je nepˇr´ıpustn´e a slouˇz´ı to k zakryt´ı nepravost´ı.“ ˇ Rada informac´ı z tohoto v´yˇctu byla zn´ama jiˇz v roce 2007 a tak´e byla s patˇriˇcn´ym d˚ urazem pˇrednesena zastupitel˚ um pr´avˇe na zm´ınˇen´em jedn´an´ı zastupitel˚ u Stˇredoˇcesk´eho kraje, na kter´em byl prodej schv´alen. A bylo z u ´ st tehdejˇs´ıch opoziˇcn´ıch zastupitel˚ u upozorˇ nov´ano na mnoho dalˇs´ıch problematick´ych vˇec´ı, kter´e se k prodeji nemocnic v´azaly. Samotn´y stenografick´y z´aznam z onoho jedn´an´ı, na kter´em vystoupil mj. i David Rath, pˇredstavuje s´am o sobˇe velmi zaj´ımavou l´atku k rozboru, kter´y by si jistˇe zaslouˇzila. Z u ´ st opoziˇcn´ıch zastupitel˚ u byly kladeny zcela relevantn´ı a vˇecn´e dotazy stran hospod´aˇrsk´ych v´ysledk˚ u nemocnic, jejich zadluˇzen´ı, hodnoty jejich majetku, problematiˇcnost pˇriˇrazen´ı stejn´e v´ahy cenˇe jako podnikatelsk´emu z´amˇeru apod. Jako uk´azku za vˇsechny ocitujme ˇc´ast z vystoupen´ı, ve kter´e zastupitel Marcel Hrabˇe zhruba v polovinˇe debaty upozorˇ nuje [88]: (...) Takˇze mnˇe osobnˇe vad´ı, div´ım se, ˇze to nevad´ı nˇekomu dalˇs´ımu z m´ych koleg˚ u, proˇc ” zde nem´ame - kromˇe toho, ˇze m´ame odsouhlasit prodej, nebo doporuˇcit prodej, tak´e z´akladn´ı u ´daje - pohled´avky, z´avazky, hospod´aˇrsk´y v´ysledek k jednotliv´ym zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım. Nic v´ıc, nic m´ıˇ n. Ta ˇc´astka by mohla b´yt jasnˇejˇs´ı. Ty vˇeci tam jsou dost neporovnateln´e, takˇze nem´a cenu, abych se t´ım zab´yval d´ al. Jeˇstˇe jsem se pod´ıval na Rakovn´ık, podle v´ysledovky ke konci roku - tam maj´ı v´ysledky aˇz ke konci roku - byl hospod´ aˇrsk´y v´ysledek 34 milion˚ u Kˇc, kolonka ,z´avazky z minul´ych let‘ - nula, krajsk´y odhad 145 milion˚ u, prod´av´ame za 60. Pt´am se, kde jsou nˇejak´e dluhy Rakovn´ıka. Moˇzn´ a, ˇze jsou nˇekde schovan´e, ale j´a jsem je prostˇe nenaˇsel. To uˇz v˚ ubec nehovoˇr´ım o tom, kolik maj´ı penˇez na u ´ˇctech a tak, coˇz jsou variabiln´ı poloˇzky, to nem´a vypov´ıdac´ı schopnost. Ale mysl´ım si, ˇze rakovnick´a nemocnice je dlouhodobˇe v plusu - nebo ,dlouhodobˇe‘ - v posledn´ım roce urˇcitˇe podle v´ykaz˚ u. Coˇz je na druhou stranu zase dobˇre. Ale v tom pˇr´ıpadˇe pak nech´ apu logiku prodeje za m´enˇe neˇz poloviˇcn´ı cenu proti odhadu z roku 2005.“ Jako protip´ol k tomuto vˇecn´emu a zcela neideologick´emu pˇr´ıstupu uved’me za vˇsechny ciˇ za ODS Ondˇ taci vystoupen´ı tehdejˇs´ıho poslance Parlamentu CR reje Plaˇ sila, kter´y na zm´ınˇen´em jedn´an´ı zastupitelstva pronesl doslova [88]: Dˇekuji za slovo. V´aˇzen´y pane hejtmane, v´ aˇzen´e d´ amy, v´ aˇzen´ı p´ anov´e, budu hovoˇrit velmi ” kr´atce. Pˇriˇsel jsem dnes proto, abych v´ am dodal aspoˇ n trochu odvahy. Protoˇze toto rozhodnut´ı, kter´e v´as dnes ˇcek´a, je rozhodnut´ı odv´ aˇzn´e a j´ a si v´ as za to velmi v´ aˇz´ım. Chtˇel jsem v´am ˇr´ıct jen jednu vˇec - abyste na nikoho nedali, protoˇze m´ ate sv˚ uj vlastn´ı rozum a sv˚ uj vlastn´ı n´azor. A j´a si mysl´ım, ˇze je to dobˇre. Rozhodujete se dnes svobodnˇe, coˇz je asi to nejpodstatnˇejˇs´ı, co m˚ uˇze b´yt. J´ a se nestyd´ım s´ am za sebe ˇ r´ıct, ˇ ze jsem ˇ ˇ hrd´ y na Zastupitelstvo SCK, protoˇ ze jste jednoznaˇ cnˇ e pr˚ ukopn´ıky v cel´ e CR, a zase m˚ uˇzu ˇr´ıci, ˇze je to dobˇre. J´a jako soukrom´ a osoba chci tak´e b´yt norm´ aln´ım mo’ dern´ım klientem a nejen pˇr´ıvˇeˇskem mezi zdravotn´ımi pojiˇst ovnami, l´ekaˇri, nemocnicemi a dodavateli medikament˚ u a zdravotn´ıho zaˇr´ızen´ı. A pr´ avˇe toto rozhodnut´ı, kter´e dnes pˇred v´ami je, k tomuto jednoznaˇcnˇe smˇeˇruje. Dovol´ım si tvrdit, ˇze je to krok spr´ avn´ym smˇerem, 96

a chci v´am osobnˇe za tento krok podˇekovat. Dˇekuji v´ am za pozornost. /potlesk v ˇc´ asti s´alu/.“ V n´asledn´em hlasov´an´ı stran prodeje stˇredoˇcesk´ych nemocnic pak 39 zastupitel˚ u bylo pro ˇ n´avrh, 13 bylo proti n´avrhu, 1 se zdrˇzel hlasov´an´ı. Zastupitel´e za CSSD byli po dobu hlasov´an´ı mimo s´al [88]. Poznamenejme na z´avˇer, ˇze okolnosti prodeje v´yˇse uvaˇzovan´ych deseti stˇredoˇcesk´ych nemocnic proˇsetˇrovala i protikorupˇcn´ı policie, kter´a vˇsak v roce 2010 vˇec odloˇzila. Mluvˇc´ı protikorupˇcn´ı policie Roman Skˇrepek k tomu dodal [86]: Zastavili jsme ˇsetˇren´ı v t´eto vˇeci, protoˇze jsme nezjistili, ˇze by doˇslo k trestn´emu ˇcinu.“ ” Skuteˇcnost, ˇze nemocnice byly prod´any pod svoj´ı u ´ˇcetn´ı hodnotou, nicm´enˇe nepop´ıraj´ı ani tehdejˇs´ı ˇcinovn´ıci, kteˇr´ı o prodeji nemocnic v roce 2007 rozhodli. Tak napˇr´ıklad b´yval´y krajsk´y n´amˇestek pro zdravotnictv´ı Josef Kant˚ urek (ODS) k tomu v roce 2010 uvedl [87]: Jedna vˇec je odhadn´ı cena a druh´a je realita.“ ” B´yval´y ˇreditel pˇr´ıbramsk´e nemocnice Roman Boˇ cek podle [87] uvedl, ˇze prvoˇrad´ym u ´kolem nebylo z´ıskat pen´ıze, ale zachovat zdravotn´ı p´eˇci. Ke kritizovan´e v´yˇsi cen, za kter´e byly nemocnice prod´any, Boˇcek v roce 2010 dodal [87]: Ano, my jsme prodali nemocnice pod u ´ˇcetn´ı hodnotou. Ale prostˇe takov´ a je realita nemoc” nice, kter´a je podinvestovan´a.“ Pro u ´ plnost dodejme, ˇze ˇclenem Zdravotn´ı komise Stˇredoˇcesk´eho kraje, kter´a na projektu prodeje nemocnic participovala, byl v letech 2005 aˇz 2008 i Petr Tluchoˇ r.

2.15.2. Prodej nemocnice v Brand´ yse nad Labem Jednou z deseti stˇredoˇcesk´ych nemocnic, prodan´ych v roce 2007 Stˇredoˇcesk´ym krajem pod veden´ım tehdejˇs´ıho hejtmana Petra Bendla (ODS) do soukrom´ych rukou, je i prodej brand´ysk´e nemocnice. Prodej nemocnice se sedmdes´atiletou histori´ı v Brand´yse nad Labem pˇredstavuje skoro neuvˇeˇriteln´y zp˚ usob privatizace veˇrejn´eho majetku do soukrom´ych rukou. Vedle jin´ych atribut˚ u cel´a transakce pˇredstavuje proces, ve kter´em daˇ nov´y poplatn´ık pˇrispˇel hned dvakr´at ve prospˇech soukrom´emu subjektu, nam´ısto toho, aby tomu bylo naopak. Pˇr´ıbˇeh je n´asleduj´ıc´ı. Stˇredoˇcesk´y kraj prodal v roce 2007 nemocnici v Brand´yse ˇ akovic´ıch a to za nad Labem spolu s okoln´ımi pozemky, dvˇema domy a s poliklinikou v Cel´ ˇc´astku 7,8 milionu korun (ano, ˇctete ˇc´astku spr´avnˇe) spoleˇcnosti PP Hospitals, s.r.o. (d´ale jen PP Hospitals“) [81]. Nov´y nabyvatel n´aslednˇe prodal polikliniku za tˇri miliony korun ” a d˚ um na n´amˇest´ı v Brand´yse nad Labem za 2,6 milionu. V roce 2008 pak spoleˇcnost PP Hospitals spolu s nemocnic´ı a zbytkem majetku koupila spoleˇcnost MEDIGROUP a.s. (d´ale jen Medigroup“) Martina Vojt´ıˇska. Ten se n´aslednˇe zbavil zb´yvaj´ıc´ıho majetku: pozemky ” prodal mˇestu Brand´ys nad Labem za 38 milion˚ u korun (tyto pozemky pˇritom Stˇredoˇcesk´y 97

kraj v roce 2007 prodal spolu s nemocnic´ı a s dalˇs´ımi nemovistostmi za zm´ınˇen´ych necel´ych 8 milionu korun!), druh´y z dom˚ u za 5,8 milionu korun si ponechal [81]. V ˇr´ıjnu 2010 Vojt´ıˇsek prodal (za nezn´amou cenu) i brand´yskou nemocnici a to firmˇe podnikatele Petra ˇ Svikovsk´ eho, pˇriˇcemˇz dluh nemocnice v t´e dobˇe ˇcin´ı 75 milion˚ u korun. Poznamenejme, ˇze na zaˇc´atku privatizace nemocnice v roce 2007 ˇcinil dluh nemocnice pouh´ych“ 35 milion˚ u ” korun. Tedy, faktick´ym v´ysledkem cel´e transakce prodeje je toto: Stˇredoˇcesk´y kraj inkasuje v roce 2007 za prodej vybaven´e a funguj´ıc´ı brand´ysk´e nemocnice (maj´ıc´ı vˇsak dluh ve v´yˇsi 35 milion˚ u korun), pozemk˚ u a dalˇs´ıch nemovitost´ı necel´ych 8 milion˚ u od soukrom´eho subjektu, pˇriˇcemˇz mˇesto Brand´ys nad Labem po ˇcase kupuje tyto pozemky zpˇet od soukrom´eho subjektu za 38 milion˚ u, nemocnice v drˇzen´ı soukrom´eho subjektu upad´a a o tˇri roky pozdˇeji m´a dluh jiˇz 75 milion˚ u. V u ´ noru roku 2011 byl na nemocnici pod´an n´avrh na konkurz. V souˇcasn´e dobˇe hroz´ı, ˇze nemocnice nebude poskytovat akutn´ı zdravotn´ı p´eˇci. V cel´em pˇr´ıbˇehu zb´yv´a vysvˇetlit, kdo na takov´e transakci mˇel z´ajem a kdo z n´ı profitoval. ˇ e televize se podaˇrilo zjistit [82], ˇze V t´eto souvislosti poznamenejme, ˇze novin´aˇr˚ um z Cesk´ mˇesto Brand´ys nad Labem v´yˇse uveden´e pozemky koupilo od nov´eho majitele nemocnice (a pozemk˚ u) oproti slibu, ˇze tento majitel (tj. spoleˇcnost PP Hospitals, resp. Medigroup Martina Vojt´ıˇska) tyto pen´ıze pouˇzije na oddluˇzen´ı nemocnice. Existuje o tom dokonce i z´aznam ze zased´an´ı zastupitelstva [82]. Vlastn´ıci se nicm´enˇe slibu nedrˇzeli a pen´ıze skonˇcily na jin´ych u ´ˇctech. Podle [83] skonˇcilo 16 milion˚ u z ˇc´astky 38 milion˚ u, utrˇzen´ych za prodej pozemk˚ u, obratem na u ´ˇctu, kter´y ofici´alnˇe patˇr´ı firmˇe JK Profit s.r.o., za kterou stoj´ı m´ıstn´ı podnikatel a ˇcinovn´ık ODS Radek Kundr´at. Podle dotazu u banky vˇsak zm´ınˇen´y u ´ˇcet t´eto firmˇe nepatˇr´ı a pozdˇejˇs´ı kontrola Finanˇcn´ıho u ´ˇradu zjistila, ˇze tuto ˇc´astku inkasovala ve skuteˇcnosti jin´a firma, patˇr´ıc´ı b´yval´emu majiteli nemocnice Martinu Vojt´ıˇskovi [82]. ˇ Nov´y majitel nemocnice Petr Svikovsk´ y podez´ır´a Vojt´ıˇska, ˇze nemocnici vytuneloval a ˇ konkurzn´ım n´avrhem se snaˇzil zam´est stopy. Podle [82] Svikovsk´ y tvrd´ı, ˇze trestn´a ˇcinnost ´ Martina Vojt´ıˇska je velmi rozs´ahl´a. Udajnˇ e do nemocnice chodily faktury na neexistuj´ıc´ı sluˇzby a neexistuj´ıc´ı dod´avky zboˇz´ı, kter´e se n´aslednˇe propl´acely bez jak´ychkoliv skrupul´ı, a to pr´avˇe firm´am b´yval´ych vlastn´ık˚ u. Cel´y pˇr´ıpad zakonˇceme nikoli nezaj´ımav´ym detailem. B´yval´y vlastn´ık Martin Vojt´ıˇsek s m´edii komunikuje pouze pˇres mluvˇc´ıho Tom´ aˇ se Cikrta - b´yval´eho mluvˇc´ıho ministra zdravotnictv´ı Tom´ aˇ se Jul´ınka. Byl to ostatnˇe pr´avˇe mluvˇc´ı Cikrt, kter´y podle [82] byl na jedn´an´ı zastupitelstva ohlednˇe prodeje pozemk˚ u, kde zaznˇelo z u ´ st majitel˚ u, resp. mluvˇc´ıho majitele, ˇze pen´ıze budou pouˇ zity na sanaci nemocnice, popˇ r. na dalˇ s´ı rozvoj nemocnice. Z tˇ echto penˇ ez vˇ sak neskonˇ cila v nemocnici ani koruna. Citujme pˇr´ımo [82]: Brand´yssk´a radnice si ale toto ve smlouvˇe o koupi pozemku neoˇsetˇrila a spol´ehala tak ” na dobr´e slovo nov´eho majitele, kter´e je doloˇziteln´e z´ aznamem z jedn´ an´ı radnice. Podle starorsty Brand´ysa nad Labem Ondˇreje Pˇrenosila (ODS) ale nelze diktovat prod´ avaj´ıc´ımu, ˇ jak m´a s penˇezi naloˇzit. Report´ ery CT zaj´ımalo, jak na tento sv˚ uj pˇ r´ıslib na sch˚ uzi zastupitelstva bude nyn´ı Tom´ aˇ s Cikrt reagovat. Ten ale konstatoval, ˇ ze jeho d˚ uvˇ era k n´ am je ,absolutnˇ e nulov´ a‘, a proto nebude komentovat ,nˇ ejak´ e video‘, kter´ e mu pust´ıme.“ 98

Kapitola 3 Privatizace veˇ rejn´ ych zdravotn´ıch pojiˇ st’oven a ˇ r´ızen´ a p´ eˇ ce To, o ˇcem byla ˇreˇc v pˇredchoz´ıch kapitol´ach ve vztahu k objemu veˇrejn´ych prostˇredk˚ u, je v jist´em smyslu hal´ıˇrovou z´aleˇzitost´ı“ v porovn´an´ı s objemem veˇrejn´ych prostˇredk˚ u, ” o kter´e se hraje v t´eto kapitole. Povaˇzte sami: Pˇr´ıjmy v syst´emu veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı za jedin´y rok 2011 ˇcinily pˇribliˇznˇe 220 miliard korun [109]. Poznamenejme, ˇze v ˇ e republice je v souˇcasn´e dobˇe osm zdravotn´ıch pojiˇst’oven, kter´e poskytuj´ı sluˇzby pro Cesk´ ˇ (d´ale 10 403 553 pojiˇstˇenc˚ u [109]. Nejvˇetˇs´ı z nich je Vˇseobecn´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna CR ˇ jen VZP CR“) a jej´ı pod´ıl na celkov´em poˇctu pojiˇstˇenc˚ u je pˇribliˇznˇe 60 procent [109]. ” V m´edi´ıch (napˇr. [110]) se v posledn´ı dobˇe objevilo nem´alo informac´ı o ruˇsen´ı oddˇelen´ı v nemocnic´ıch ˇci o ruˇsen´ı cel´ych nemocnic ˇci zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı. V souvislosti s t´ım se rovnˇeˇz objevuj´ı tu u ´ trˇzkovit´e informace, s jak´ymi konkr´etn´ımi zdravotnick´ymi zaˇr´ızen´ımi pˇr´ısluˇsn´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna uzavˇre ˇci jiˇz uzavˇrela smlouvu s platnost´ı od 1. ledna 2013 a na jak dlouho, a tedy jak´a zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı jsou jiˇz za vodou“. V t´eto souvislosti ” disponujeme dosud neveˇrejn´ymi informacemi, ze kter´ych vypl´yv´a, ˇze situace s ruˇsen´ım oddˇelen´ı ˇci nemocnic nen´ı skuteˇcnˇe pˇr´ızniv´a. Tyto informace zde vˇsak publikovat nebudeme a omez´ıme se na informace z veˇrejn´ych zdroj˚ u. Poznamenejme, ˇze teprve ned´avno se v medi´ıch [111] ve ˇcl´anku nazvan´em Patˇr´ı nemocnice ve vaˇsem mˇestˇe tak´e mezi ty vyvolen´e? objevil velmi zaj´ımav´y dokument - seznam ˇ z´akladn´ıch sazeb“, podle kter´ych jsou placeny jednotliv´e nemocnice ze strany VZP CR: ” Jasnˇe dokl´ad´a, ˇze nemocnice dost´avaj´ı od Vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny za stejn´e v´ykony zcela rozd´ıln´e ˇc´astky, a proˇc se to dˇeje, je ve zdravotnick´em resortu veˇrejn´ym tajemstv´ım: zdejˇs´ı syst´em je vybudov´an na klientelistick´ych vazb´ ach, kde o v´yˇsi pˇr´ıjmu od pojiˇst’ovny rozhoduj´ı lobbist´e a dobr´e kontakty. Podobn´y seznam z´akladn´ıch sazeb m´a pˇritom kaˇzd´a jednotliv´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna. Z v´yˇse zm´ınˇen´eho seznamu napˇr. plyne, ˇze nemocnice v Hoˇrovic´ıch inkasuje za operaci slep´eho ˇ 36 tis´ıc korun, zat´ımco za stejn´y z´akrok tˇreba v Roudnici nad Labem zastˇreva od VZP CR plat´ı tato pojiˇst’ovna o t´emˇeˇr 17 tis´ıc korun m´enˇe (tedy t´emˇeˇr o polovinu m´enˇe) [111]. Cena 99

ˇ uhrad´ı, se podle [111] vypoˇc´ıt´a za konkr´etn´ı v´ykon v konkr´etn´ı nemocnici, kterou VZP CR jako n´asobek z´akladn´ı sazby a tzv. relativn´ı v´ahy jednotliv´eho v´ykonu. V´aha v´ykonu je ˇc´ıslo od jedn´e do deseti a z´avis´ı na n´aroˇcnosti a obt´ıˇznosti z´akroku (v´ykonu). Jin´e pˇr´ıklady dvou moravsk´ych nemocnic: Nemocnice v Uhersk´em Hradiˇsti m´a podle [111] z´akladn´ı sazbu ve v´yˇsi 34 tis´ıc korun, zat´ımco hlavn´ı krajsk´a nemocnice ve Zl´ınˇe m´a z´akladn´ı sazbu ve v´yˇsi 25 tis´ıc korun. Ta prvn´ı hospodaˇr´ı vyrovnanˇe, zat´ımco hospodaˇren´ı t´e druh´e (s niˇzˇs´ı z´akladn´ı sazbou) vyrovn´av´a pouze z´achrann´a provozn´ı dotace od hejtmana kraje. Poznamenejme v souladu s [111], ˇze ˇreditelem nemocnice v Uhersk´em Hradiˇsti (tj. nemocnice s vyˇsˇs´ı z´akladn´ı sazbou) je Anton´ın Kar´asek, jehoˇz bratr je n´amˇestkem ministra obrany Alexandra Vondry. V´yznamn´y souˇcasn´y politik vl´adn´ı koalice Petr Gazd´ık z TOP 09 k tomu podle [111] bez obalu poznamen´av´a: ”

Dok´azal lobbovat za lepˇs´ı platby.“

ˇ plat´ı nemocnic´ım za poskyZ uveden´e uk´azky tedy jasnˇe vypl´yv´a, ˇze minim´alnˇe VZP CR tov´an´ı v´ykon˚ u v podstatˇe bez ohledu na skuteˇcnˇe odvedenou pr´aci a jej´ı skuteˇcn´e n´aklady. Citujme z [112]: Pojiˇst’ovny (...) nemocnic´ım prostˇe prodluˇzuj´ı dosavadn´ı smlouvy, kter´e se v pr˚ ubˇehu let ” upravuj´ı podle politick´ych konex´ı jejich majitel˚ u ˇci spr´ avc˚ u.“ Autoˇri ˇcl´anku d´ale dokl´adaj´ı i dalˇs´ı pˇrekvapiv´e informace [111]: O schopnostech soukrom´ych lobbist˚ u svˇedˇc´ı fakt, ˇze si vysok´e z´ akladn´ı sazby dok´aˇzou ” zaˇr´ıdit i novˇe vznikaj´ıc´ı soukrom´e nemocnice. Napˇr´ıklad pˇredloni zaloˇzen´ a Surgal Clinic, kter´a v Brnˇe nab´ız´ı chirurgick´e v´ykony bohatˇs´ım lidem, m´ a sazbu 34 tis´ıc a patˇr´ı na rozd´ıl od tamn´ıch fakultn´ıch nemocnic mezi dvac´ıtku nejl´epe placen´ych u ´stav˚ u.“ V souladu s pr´avˇe uveden´ymi fakty nab´ıdneme ˇcten´aˇri na tomto m´ıstˇe n´asleduj´ıc´ı hypotetick´y model fungov´an´ı soukrom´ych z´ajm˚ u v ˇcesk´em zdravotnictv´ı ve vztahu k souˇcasn´emu neprodluˇzov´an´ı smluv veˇrejn´ym zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım, resp. k omezov´an´ı poskytov´an´ı jejich p´eˇce, ze strany veˇrejn´ych zdravotn´ıch pojiˇst’oven. Hypotetick´y model je n´asleduj´ıc´ı: pˇredstavte si, ˇze m´ate z´ajem o dosud veˇrejn´e zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı, kter´e byste r´adi koupili. V takov´em pˇr´ıpadˇe je ide´aln´ı, kdyˇz je takov´e zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı ve finanˇcn´ıch nesn´az´ıch, napˇr. proto, ˇze poskytuje mnoho - dle souˇcasn´e u ´ hradov´e vyhl´aˇsky - nerentabiln´ıch, avˇsak potˇrebn´ych v´ykon˚ u (napˇr. poskytuje akutn´ı l˚ uˇzkovou p´eˇci). V r´amci boje proti zadluˇzov´an´ı pˇr´ısluˇsn´e st´atn´ı org´any ˇci org´any, kter´e zastupuj´ı - alespoˇ n form´alnˇe - veˇrejn´y z´ajem, mohou m´ıt snahu se takov´eho nerentabiln´ıho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı zbavit a prodaj´ı ho z´ajemci - tˇreba i pod re´alnou cenou tohoto zaˇr´ızen´ı. Prvn´ı, co nov´y soukrom´y nabyvatel napˇr. nemocnice uˇcin´ı, je, ˇze se - pochopitelnˇe - zbav´ı tˇech ˇc´ast´ı, kter´e jsou nerentabiln´ı, tj. v tomto pˇr´ıpadˇe se bude snaˇzit zbavit napˇr. akutn´ı l˚ uˇzkov´e p´eˇce. Naopak si v t´eto soukrom´e nemocnici ponech´a l˚ uˇzka n´asledn´e p´eˇce, dial´yzy, magnetick´e rezonance, robotickou chirurgii, laboratoˇre apod., kter´e jsou podle u ´ hradov´e vyhl´aˇsky velmi rentabiln´ı, coˇz plyne z kladn´eho 100

rozd´ılu mezi t´ım, co zdravotn´ı pojiˇst’ovna za tuto p´eˇci hrad´ı a faktick´ymi n´aklady, kter´e dan´a nemocnice na tuto p´eˇci vynaloˇz´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze dan´e veˇrejn´e zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı, o kter´e m´a soukrom´y subjekt z´ajem, nen´ı ve finanˇcn´ıch nesn´az´ıch, je hypoteticky moˇzn´e skrze vlivn´e kontakty na pˇr´ısluˇsn´a m´ısta“ se pokusit zaˇr´ıdit, aby se do ˇcela takov´eho veˇrejn´eho ” nemocniˇcn´ıho zaˇr´ızen´ı dostali lid´e, kteˇr´ı budou pˇr´ıznivˇe naklonˇeni soukrom´emu z´ajemci o toto zaˇr´ızen´ı, kter´y stoj´ı v pozad´ı. Je moˇzn´e si pˇredstavit, ˇze takov´e veden´ı se bude hypoteticky snaˇzit napˇr. funguj´ıc´ı nemocnici dov´est do finanˇcn´ıch pot´ıˇz´ı, aby nastal sc´en´aˇr popsan´y v´yˇse. Aplikac´ı tohoto sc´en´aˇre se po ˇcase dojde k tomu, ˇze st´atu z˚ ustanou pouze nerentabiln´ı ˇc´asti poskytov´an´ı zdravotn´ı p´eˇce (napˇr. jiˇz zm´ınˇen´a akutn´ı l˚ uˇzkov´a p´eˇce), naopak soukrom´ym subjekt˚ um z˚ ustanou rentabiln´ı ˇc´asti zdravotnictv´ı. Pot´e, co je tento sc´en´aˇr naplnˇen, m˚ uˇze hypoteticky n´asledovat lobbing u nˇekter´e veˇrejn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny za pokud moˇzno nejvyˇsˇs´ı z´akladn´ı sazbu“ tˇemto jiˇz soukrom´ym zaˇr´ızen´ım tak, jak je pops´ano ” vu ´ vodu t´eto kapitoly. Tolik hypotetick´y model, kter´y zde uv´ad´ıme proto, ˇze jej v z´asadˇe nelze vylouˇcit. Popsan´y hypotetick´y model se vˇsak podstatn´ym zp˚ usobem op´ır´a o ˇradu vˇec´ı, mj. i o tzv. ´ u ´hradovou vyhl´aˇsku. Uhradov´ a vyhl´aˇska je z´akladn´ım r´amcem pro u ´ hrady mezi zdravotn´ımi pojiˇst’ovnami a zdravotnick´ymi zaˇr´ızen´ımi, kter´y vˇsak mohou tyto subjekty vlastn´ı dohodou pˇrekroˇcit [113]. Z hlediska soukrom´eho majitele zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı (napˇr. nemocnice) je ide´aln´ım stavem situace, kdy by tento majitel souˇcasnˇe ovl´adal zdravotn´ı pojiˇst’ovnu a mohl by tak rozhodovat o v´yˇsi u ´ hrad za proveden´e operace, l´ekaˇrsk´e z´akroky apod., kter´e by vypl´acel s´am sobˇe. Prim´arn´ım zdrojem pˇr´ıjm˚ u zdravotn´ı pojiˇst’ovny jsou pochopitelnˇe z´ıskan´ı pojiˇst’ˇenci, kter´e v r´amci veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı se podaˇr´ı pojiˇst’ovnˇe z´ıskat.

3.1. Zdravotnick´ y koncern AGEL a jeho imp´ erium V t´eto podkapitole plynule nav´aˇzeme na informace, uveden´e v u ´ vodu t´eto kapitoly stran rozd´ıln´e v´yˇse z´akladn´ıch sazeb jednotliv´ych nemocnic, ve kter´ych je poskytovan´a zdravotn´ı ˇ A uk´aˇzeme, ˇze se soukrom´y subjekt m˚ p´eˇce hrazena z VZP CR. uˇze tˇeˇsit velk´e pˇr´ızni VZP ˇ a jin´y - nesoukrom´y - subjekt nikoli. Nejprve vˇsak nˇekolik faktografick´ych u CR ´ daj˚ u ke zdravotnick´emu koncernu AGEL a.s. (d´ale jen AGEL“). ” Na sv´ych str´ank´ach [113] spoleˇcnost AGEL uv´ad´ı, ˇze je nejvˇetˇs´ım soukrom´ym poskyˇ e repubtovatelem zdravotn´ı p´eˇce ve stˇredn´ı Evropˇe a ˇze v souˇcasn´e dobˇe provozuje v Cesk´ lice jeden´act nemocnic a nˇekolik dalˇs´ıch zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı (v´yˇcet tˇechto nemocnic a zaˇr´ızen´ı je na str´ank´ach [113] tak´e uveden). Pˇredevˇs´ım funguje v oblasti Moravskoslezsk´eho a Olomouck´eho kraje. Prostˇrednictv´ım sv´e dceˇrin´e spoleˇcnosti p˚ usob´ı i na Slovensku, kde provozuje ˇctyˇri nemocnice. Pˇredsedou dozorˇc´ı rady a souˇcasnˇe nejvˇetˇs´ım akcion´aˇrem je Ing. ˇ ´ Tom´ aˇ s Chrenek, Ph.D., CSc. Ten podle [115] souˇcasnˇe vlastn´ı i spoleˇcnost TRINECK E ˇ ´ ZELEZARNY, a.s., filmov´e ateli´ery Barrandov Studio a.s., produkˇcn´ı firmu Barrandov Productions s.r.o. ˇci Barrandov Televizn´ı Studio a.s. Pod spoleˇcnost AGEL patˇr´ı tak´e spoleˇcnost MARTEK MEDICAL a.s., kter´a do zaˇr´ızen´ı AGELu dod´av´a zdravotnick´y materi´al [118]. Poznamenejme, ˇze podle rozhovoru z kvˇetna roku 2012 [116] m´a Tom´aˇs Chrenek velmi u ´ zk´e vztahy s b´yval´ym ministrem vnitra Ivanem Langerem, kter´y je jeho dlou101

holet´y rodinn´y kamar´ad a se kter´ym tr´av´ı dovolen´e, Chrenkova firma - dle vlastn´ıch slov - filantropicky pronaj´ım´a budovu akademii CEVRO, kterou Ivan Langer pˇred lety spoluzakl´adal a kde Chrenek obˇcas pˇredn´aˇs´ı. Stejnˇe tak Tom´aˇs Chrenek oznaˇcuje za sv´eho kamar´ada b´yval´eho ministra obrany a p˚ uvodn´ım povol´an´ım neurochirurga Martina Bart´ aka, kter´y pro nˇeho pracuje jako poradce, konzultant [116]. Dle Chrenkov´ych slov m´a vˇsak Martin Bart´ak sv´e vlastn´ı aktivity v oblasti zdravotnictv´ı“ [116]. ” Vrat’me se vˇsak ke ˇcl´anku [111] a uved’me z nˇeho nikoli nezaj´ımav´e informace. Napˇr. nemocnice v Nov´em Jiˇc´ınˇe v roce 2011 zkrachovala a hejtman Moravskoslezsk´eho kraje Jaˇ roslav Palas (CSSD) ji dle [111] zadarmo pˇredal podnikateli Tom´ aˇ si Chrenkovi. Jak se ˇ v ˇcl´anku uv´ad´ı, k tomuto sc´en´aˇri by nemuselo doj´ıt, pokud by VZP CR nemocnici v Nov´em Jiˇc´ınˇe zv´yˇsila z´akladn´ı sazbu, kter´a dosahovala pouze 21 tis´ıc korun. A citujme pˇr´ımo [111]: Nemocnice s unik´ atn´ım onkologick´ ym centrem totiˇz mˇela o tis´ıc korun niˇzˇs´ı sazbu ” neˇz druh´a nejchudˇs´ı krajsk´a nemocnice v Domaˇzlic´ıch a o dva tis´ıce niˇzˇs´ı sazbu neˇz tˇret´ı z chud´ych, strakonick´a nemocnice.“ Bratr zm´ınˇen´eho hejtmana Palase a souˇcasnˇe opavsk´y l´ekaˇr Josef Palas k tomu dodal [111]: ”

Nemocnici potopilo, ˇze nedok´azala pˇresvˇedˇcit pojiˇst’ovnu, aby j´ı zaplatila vˇsechny v´ykony.“

A uved’me z citovan´eho ˇcl´anku i tuto velmi zaj´ımavou pas´aˇz mj. i stran v´yˇse z´akladn´ıch sazeb ve dvou nemocnic´ıch, kter´e patˇr´ı do zdravotnick´eho koncernu AGEL [111]: Tˇeˇzko se d´a vysvˇetlit i fakt, ˇze mezi dvan´ acti nejl´ epe placen´ ymi nemocnicemi na” ˇ jdeme sedm soukrom´ ych u ´stav˚ u, z toho nemocnice v Tˇ rinci-Podles´ı a Cesk´ em Tˇ eˇ s´ınˇ e patˇ r´ı do holdingu Agel jiˇ z zm´ınˇ en´ eho podnikatele Chrenka. Jejich sazby se pohybuj´ı mezi 37 aˇ z 44 tis´ıci korun. Pr˚ umˇ ern´ a krajsk´ a nemocnice m´ a pˇ ritom sazbu 28 tis´ıc.“ Na konci srpna roku 2012 podepsal ministr zdravotnictv´ı Leoˇ s Heger pˇrevzet´ı (f´ uzi) ˇ ’ lukrativn´ı zdravotn´ı pojiˇst ovny Metal-Aliance konkurenˇcn´ı Ceskou pr˚ umyslovou zdravotn´ı ˇ pojiˇst’ovnou (d´ale jen CPZP“), vzniklou na z´akladech pojiˇst’ovny AGEL. Pojiˇst’ovna AGEL ” patˇrila Tom´aˇsi Chrenkovi. Uved’me struˇcnou historii a vˇeci, kter´e se t´eto f´ uze t´ykaj´ı [117]: • 1. dubna 2008 Tom´aˇs Chrenek zakl´ ad´ a zdravotn´ı pojiˇst’ovnu Agel. Bˇehem jednoho roku z´ısk´av´a 59 tis´ıc pojiˇstˇenc˚ u, pln´ı tak z´ akonnou podm´ınku nabrat minim´alnˇe 50 tis´ıc lid´ı. • 1. ˇcervence 2009 Chrenek f´ uzuje svou pojiˇst’ovnu s Hutnickou zamˇestnaneckou po’ jiˇst ovnou (HZP) s t´ım, ˇze zdravotn´ı pojiˇst’ovna Agel zanik´ a a veˇsker´e z´ avazky, majetek a pohled´avky pˇreb´ır´a HZP. Po f´ uzi mˇela pojiˇst’ovna 430 tis´ıc klient˚ u. ˇ • 1. ˇr´ıjna 2009 HZP f´ uzuje s Ceskou n´ arodn´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovnou, poˇcet jej´ıch pojiˇsˇ a pr˚ tˇenc˚ u t´ım roste na 730 tis´ıc lid´ı. Novˇe vznikl´ a pojiˇst’ovna se jmenuje Cesk´ umyslov´a 102

ˇ zdravotn´ı pojiˇst’ovna (CPZP), od zaˇc´ atku roku 2011 ji ˇr´ıd´ı Petr Vanˇek, kter´y pˇrich´az´ı z Chrenkovy spoleˇcnosti Agel, provozuj´ıc´ı 11 nemocnic. ˇ • 1. ˇr´ıjna 2012 CPZP f´ uzuje s Metal-Aliance, kter´ a zanik´ a. Novˇe vznikl´ a pojiˇst’ovna m´a pˇres 1,2 milionu pojiˇstˇenc˚ u. Poznamenejme, ˇze f´ uz´ı vznikl´a nov´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna je sv´ym poˇctem pojiˇstˇenc˚ u druˇ ˇ hou nejvˇetˇs´ı v Cesk´e republice (hned za VZP CR), kter´a roˇcnˇe rozdˇel´ı mezi nemocnice a l´ekaˇre pˇres 24 miliard korun [117]. T´eto siln´e pozice nov´eho subjektu si vˇsak ministr zdravotnictv´ı Leoˇ s Heger byl a je vˇedom a f´ uzi dle vlastn´ıch slov nechtˇel podepsat. Zd´a se vˇsak, ˇze z´ajem zainteresovan´ych osob na f´ uzi byl ˇr´adovˇe silnˇejˇs´ı, neˇz je moc ministra Hegera a jeho ministerstva. Ocitujme nyn´ı neuvˇeˇriteln´e skuteˇcnosti, kter´e dokl´adaj´ı h´ajen´ı“ veˇrejn´ych ” z´ajm˚ u ze strany osob, kter´e by mˇely veˇrejn´y z´ajem skuteˇcnˇe h´ajit. Tyto skuteˇcnosti tak´e dokl´adaj´ı faktickou moc (totiˇz absenci moci) ministra zdravotnictv´ı Hegera ve srovn´an´ı se z´ajmov´ymi skupinami. Celou f´ uzi v souˇcasnosti proˇsetˇruje protikorupˇcn´ı policie [117]: St´at proti f´ uzi pojiˇst’oven vystupoval jiˇz po zveˇrejnˇen´ı tohoto pl´ anu, nepodaˇ rilo se j´ı ” vˇ sak zabr´ anit ani prostˇ rednictv´ım z´ astupc˚ u ministerstev ve spr´ avn´ı radˇ e MetalAliance. Ti z nejasn´ ych d˚ uvod˚ u odm´ıtli hlasovat podle zad´ an´ı ministerstva a d´ıky tomu se f´ uze mohla v˚ ubec uskuteˇ cnit. Pr´ avˇe to, proˇc k hlasov´ an´ı pˇristoupili t´ımto zp˚ usobem a proˇc v˚ ubec veden´ı pojiˇst’ovny Metal-Aliance f´ uzi povolilo, je podle informac´ı LN pˇredmˇetem ˇsetˇren´ı. ,Z´astupce, kter´y byl ve spr´avn´ı radˇe za TOP 09, uˇz z n´ı byl vyhozen. Mysl´ım si, ˇze jeden z d˚ uvod˚ u, proˇc policie ˇsetˇr´ı f´ uzi je, ˇze MetalAliance byla bohat´ a, dobˇre hospodaˇr´ıc´ı pojiˇst’ovna bez finanˇcn´ıch probl´em˚ u. A ona se bezd˚ uvodnˇe spoj´ı s jinou pojiˇst’ovnou. Vˇzdyt’ kaˇzd´e veden´ı pojiˇst’ovny m´a z´ajem na tom, aby z˚ ustalo samostatn´e. Je to podivn´ a z´ aleˇzitost,‘ ˇrekl LN Heger. On´ım z´ astupcem st´ atu ve spr´ avn´ı radˇ e, kter´ y se postavil proti v˚ uli ministerstva, byl Pavol Lukˇ sa, l´ıdr TOP 09 v Moravskoslezsk´ em kraji. Heger podle sv´ ych slov nemohl f´ uzi zabr´ anit, byt’ jeho podpis byl k jej´ımu uskuteˇ cnˇ en´ı nutn´ y. ,Podepsal jsem to pˇ redminul´ y t´ yden. Netajili jsme se t´ım, ˇ ze se n´ am f´ uze nel´ıb´ı, ale po dlouh´ em zkoum´ an´ı jsme doˇ sli k tomu, ˇ ze to podepsat mus´ım. Jestliˇ ze v tom ministerstvo financ´ı neshled´ a nˇ ejakou z´ aludnost a jestliˇ ze my nejsme schopni doloˇ zit, ˇ ze ta f´ uze ohroz´ı syst´ em, tak povolen´ı nem˚ uˇ zeme nevydat,‘ dodal Heger. Ministerstvo financ´ı, konkr´ etnˇ e n´ amˇ estek ministra Jan Gregor poslal ministrovi zdravotnictv´ı dopis, ve kter´ em uvedl, ˇ ze resort proti slouˇ cen´ı pojiˇ st’oven nem´ a n´ amitky. St´ at m´ a podle informac´ı LN obavy, ’ ˇze podnikatel Chrenek z´ısk´a d´ıky slouˇcen´ı pojiˇst oven pˇr´ıliˇs velk´y vliv ve zdravotn´ım syst´emu pˇredevˇs´ım v Moravskoslezsk´em a Olomouck´em kraji. Prostˇrednictv´ım spoleˇcnosti Agel mu ˇ patˇr´ı 11 nemocnic, s´ıt’ l´ek´aren i firma obchoduj´ıc´ı se zdravotnick´ym materi´ alem. CPZP a nyn´ı i Metal-Alianci sice Chrenek pˇ r´ımo nevlastn´ı, zdravotn´ı pojiˇ st’ovny ˇ totiˇ z ze z´ akona nemaj´ı majitele, ve veden´ı CPZP vˇ sak pracuj´ı jeho b´ yval´ı ’ manaˇ zeˇ ri. Napˇ r´ıklad gener´ aln´ım ˇ reditelem t´ eto pojiˇ st ovny je Petr Vanˇ ek, kter´ y byl do konce roku 2010 ˇ s´ efem pr´ avˇ e Chenkova Agelu. D´ıky vlivu na 103

velkou pojiˇ st’ovnu m˚ uˇ ze vlastn´ık ˇ rady nemocnic tˇ eˇ zit napˇ r´ıklad z vyˇ sˇ s´ıch pla’ teb od pojiˇ st ovny za jednotliv´ e v´ ykony, kter´ e jeho l´ ekaˇ ri v nemocnic´ıch dˇ elaj´ı.“ Posledn´ı vˇeta v uveden´e citaci pˇredstavuje moˇzn´y skuteˇcn´y d˚ uvod pro snahu soukrom´ych vlastn´ık˚ u zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı (typicky nemocnic) ovl´adat zdravotn´ı pojiˇstovny, do kter´ych pˇrit´ekaj´ı“ pen´ıze od pojiˇstˇenc˚ u v r´amci veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı. ” Poznamenejme k v´yˇse zm´ınˇen´e citaci stran Ministerstva financ´ı nesouvisej´ıc´ı drobnost. Pˇri ned´avn´em tenisov´em turnaji Davis Cup posedˇel ve VIP l´oˇzi pˇr´ımo po pravici ministra financ´ı Miroslava Kalouska pr´avˇe podnikatel Tom´ aˇ s Chrenek [119]. Chrenek ˇcesk´y tenis podporuje a dle vlastn´ıch slov z kvˇetna roku 2012 jsem ted’ koncentrov´ an pˇredevˇs´ım ” na hokej a tenis“, pˇriˇcemˇz dalˇs´ı srdcovka je tenis, kter´y hraji skoro kaˇzd´y den.“ [116] ” O Miroslavu Kalouskovi se dlouh´a l´eta dobˇre v´ı, ˇze tenis hraje pravidelnˇe i nekolikr´at v t´ydnu a po vyhran´em fin´ale Davis Cupu se vyj´adˇril, ˇze tenis je jeho celoˇzivotn´ı l´aska [120]. Ot´azkou moˇzn´a je, zda by posledn´ı dvˇe vˇety nemˇely b´yt naps´any v opaˇcn´em poˇrad´ı...

3.2. Nemocnice s nejvˇ etˇs´ım vzr˚ ustem n´ aklad˚ u na p´ eˇ ci Dne 13.11.2012 byl v m´edi´ıch [108] zveˇrejnˇen ˇcl´anek, ve kter´em autoˇri na z´akladˇe poˇ uvedli n´aklady na poskytov´an´ı zdravotn´ı p´eˇce v r˚ drobn´ych u ´ daj˚ u VZP CR uzn´ych zdraˇ votnick´ych zaˇr´ızen´ıch, uhrazen´ych tˇemto zaˇr´ızen´ım ze strany VZP CR v roce 2010 (´ udaje za rok 2011 nejsou jeˇstˇe k dispozic) a v roce 2003. U kaˇzd´eho zdravotnick´eho zaˇr´ızen´ı ˇ uhrazen´e n´aklady na poskytnutou zdravotn´ı p´eˇci v n´aslednˇe podˇelili ze strany VZP CR roce 2010 ku uhrazen´ym n´aklad˚ um na poskytnutou p´eˇci v roce 2003. Z´ıskali tak procentn´ı vyj´adˇren´ı vzr˚ ustu u ´ hrad n´aklad˚ u na poskytnutou zdravotn´ı p´eˇci tˇechto zaˇr´ızen´ı ze strany ˇ VZP CR. A pr´avˇe na z´akladˇe tohoto procentn´ıho vzr˚ ustu (tedy vzr˚ ustu pˇr´ıjm˚ u od VZP ˇ CR) sestavili autoˇri ˇzebˇr´ıˇcek 50 nejdraˇzˇs´ıch nemocnic (s vynech´an´ım tˇech nemocnic a kliˇ v roce 2010 m´enˇe neˇz 30 milion˚ nik, kter´ym vyplatila VZP CR u korun). Obsah cel´eho ˇcl´anku a tabulky lze shrnout do t´eto vˇety [108]: ˇ e republice specializovan´ Nejn´akladnˇejˇs´ı zdravotn´ı p´eˇci poskytuj´ı v Cesk´ a centra, ale tak´e ” soukrom´a zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı, kter´ a maj´ı majitele ˇcasto skryt´e za anonymn´ımi akciemi.“ Zaj´ımav´ych poznatk˚ u je v ˇcl´anku uvedeno mnohem v´ıce. Napˇr. poradce ministra zdravotnictv´ı Leoˇse Hegera Pavel Vepˇrek ke skuteˇcnosti, ˇze soukrom´a zaˇr´ızen´ı patˇr´ı vedle specializovan´ych center k nejdraˇzˇs´ım, dod´av´a [108]: Obecnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze soukrom´e nemocnice jsou aktivnˇejˇs´ı ve vyjedn´ av´ an´ı s pojiˇst’ovnami ” a systematiˇctˇejˇs´ı ve vykazov´an´ı poskytnut´e p´eˇce neˇz nemocnice st´ atn´ı, krajsk´e ˇci mˇestsk´e.“ Mezi prvn´ımi 30 nemocnicemi v uveden´em ˇzebˇr´ıˇcku se pˇritom umistila n´asleduj´ıc´ı soukrom´ a zaˇ r´ızen´ı: nemocnice v Hoˇrovic´ıch ˇci Ostrovˇe, Karvinsk´a hornick´a nemocnice, Nemocnice svat´e Zdislavy a dvˇe zaˇr´ızen´ı zdravotnick´e s´ıtˇe Agel v Nov´em Jiˇc´ınˇe a v Podles´ı. 104

Mimoˇr´adnˇe zaj´ımav´a je skuteˇcnost, ˇze mnoh´e z nich jsou na ˇ celn´ ych m´ıstech seznamu sestaven´ eho podle v´ yˇ se z´ akladn´ıch sazeb, z nichˇ z se odv´ıjej´ı platby VZP za odveden´ e v´ ykony [108]. Citujme pˇr´ımo ˇc´ast z ˇcl´anku [108]: Podle zdravotnick´ eho experta Ondˇ reje Dost´ ala je d´ıky absurdn´ım u ´hradov´ ym ” pravidl˚ um bˇ eˇ zn´ e, ˇ ze vˇ etˇ sinou soukrom´ e nemocnice vykazuj´ı drah´ y materi´ al nebo l´ eky, jejichˇ z maxim´ aln´ı u ´hrada je vysoko nad trˇ zn´ı cenou. Takˇ ze kdyˇ z dodavatel nebo zdravotnick´ e zaˇ r´ızen´ı levnˇ e nakoup´ı a draze vyk´ aˇ ze, v´ yraznˇ e vydˇ el´ a. ,Trik je v tom, ˇ ze toto nen´ı pro kaˇ zd´ eho. Avˇ sak ten vyvolen´ y, koho na takovou p´ eˇ ci VZP nasmlouv´ a, popust´ı mu limity a nebude kontrolovat skuteˇ cn´ e n´ akupn´ı ceny, m˚ uˇ ze obstojnˇ e vydˇ elat,‘ popisuje Dost´ al a dod´ av´ a: ,Proto je tak zaj´ımav´ e m´ıt kontrolu nad spr´ avn´ımi radami pojiˇ st’oven.‘ “ Poznamenejme, ˇze autoˇri ˇcl´anku [108] rovnˇeˇz zjistili, ˇze v uvaˇzovan´ych letech v´yraznˇe ˇ - nemocnic ve Stˇredoˇcesk´em kraji, kter´e vzrostly tak´e platby - uhrazen´e ze strany VZP CR byly prod´any v dobˇe, kdy hejtmanem tohoto kraje byl souˇcasn´y ministr zemˇedˇelstv´ı Petr Bendl (k prodeji stˇredoˇcesk´ych nemocnic vizte kapitolu 2.15 a podkapitoly 2.15.1, 2.15.2), nebo se tyto nemocnice spojily s jin´ymi zdravotnick´ymi zaˇr´ızen´ımi. Autoˇri ˇcl´anku rovnˇeˇz upozorˇ nuj´ı, ˇze pˇr´ımo raketov´y vzestup zaznamenala i soukrom´a Nemocnice svat´e Zdislavy ˇ e republice prve Velk´em Meziˇr´ıˇc´ı, kdy bˇehem nˇekolika let tato nemocnice z´ıskala v Cesk´ venstv´ı co do poˇctu proveden´ych robotick´ych v´ykon˚ u a ve stejn´em ohledu je podle [108] ˇ tak tak´e mezi deseti nejvˇetˇs´ımi v Evropˇe. Objem plateb za zdravotn´ı p´eˇci od VZP CR ˇ ˇ Pavel podle [108] vzrostl t´emˇeˇr o 60 procent na t´emˇeˇr 90 milion˚ u korun. Reditel VZP CR ˇ omezila na urˇcen´a centra a povoHor´ak vˇsak uvedl, ˇze pr´avˇe robotickou chirurgii VZP CR lila operaci robotem pouze v tˇech pˇr´ıpadech, kter´e pro operovan´eho pacienta pˇredstavuj´ı v´yhodu. Autor˚ um ˇcl´anku [108] se vˇsak podaˇrilo zjistit, ˇze operace prostaty s robotem stoj´ı kolem 140 tis´ıc a bez robotu pouze 30 tis´ıc korun s t´ım, ˇze v uveden´e nemocnici se s robotem prov´adˇej´ı i jin´e operace, napˇr. zmenˇsov´an´ı kapacity ˇzaludku u ob´ezn´ıch pacient˚ u. ˇ Cten´aˇr˚ um ˇcl´anek [108] a v´yˇse zm´ınˇenou tabulku doporuˇcujeme ke shl´ednut´ı.

ˇ ızen´ 3.3. R´ a p´ eˇ ce Zad´ate-li si do vyhled´avaˇce na internetu pojem ˇr´ızen´a p´eˇce“, resp. jeho anglick´y ekvivalent, ” zobraz´ı se v´am pˇribliˇznˇe 8, resp. 400 milion˚ u odkaz˚ u. Ty odkazuj´ı na ˇcl´anky v medi´ıch, anal´yzy, odborn´a pojedn´an´ı, diplomov´e a disertaˇcn´ı pr´ace apod. V jednˇech se o tomto term´ınu dokazuje, ˇze je to dobr´y zp˚ usob fungov´an´ı zdravotnictv´ı, v dalˇs´ıch se naopak dokazuje, ˇze tento syst´em tot´alnˇe selh´av´a a zemˇe, ve kter´ych st´atn´ı pˇredstavitel´e syst´em zavedli, jej dobrovolnˇe opouˇstˇej´ı. A v dalˇs´ıch pracech se dokazuje nˇeco mezi tˇemito p´oly. O co jde? Nejv´ystiˇznˇejˇs´ı definice pojmu ˇr´ızen´e p´eˇce v jej´ı krystalick´e ide´aln´ı podobˇe je tato: ˇ ızen´a p´eˇce je zp˚ R´ usob fungov´an´ı zdravotnictv´ı, ve kter´em soukrom´ a zdravotn´ı pojiˇstovna, 105

skrze soukrom´e zdravotnick´e zaˇr´ızen´ı, kter´e t´eto zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe patˇr´ı, a skrze l´ekaˇre, kter´y je zamˇestn´an v tomto zdravotnick´em zaˇr´ızen´ı, rozhodne o tom, zda a v jak´e v´yˇsi v´am uhrad´ı n´aklady na l´eˇcen´ı, kter´e potˇrebujete. Poznamenejme, ˇze druh˚ u ˇr´ızen´e p´eˇce je v´ıce a z´ajemce o podrobnosti odkazujeme napˇr. na internet. Zat´ımco ˇcl´anky v ˇceˇstinˇe se zpravidla snaˇz´ı pˇresvˇedˇcit ˇcten´aˇre o v´yhod´ach syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce (vizte napˇr. str´anky Ministerstva zdravotnictv´ı [121], kter´e se odvol´avaj´ı na jak´esi zahraniˇcn´ı studie), trouf´ame si tvrdit, ˇze naprost´a vˇetˇsina ˇcl´ank˚ u v angliˇctinˇe se naopak snaˇz´ı ˇcten´aˇre pˇresvˇedˇcit o tom, ˇze syst´em nen´ı tak ˇspatn´y, ˇci tak radik´alnˇe horˇs´ı, neˇz jsou jin´e syst´emy fungov´an´ı zdravotnictv´ı (jak´ ymi napˇr. jsou syst´emy veˇrejn´eho zdravotnictv´ı v drtiv´e vˇetˇsinˇe zem´ı Evropsk´e unie). D˚ uvod je jasn´y: za mnoho let provozov´an´ı ˇr´ızen´e p´eˇce v zahraniˇc´ı (tedy pˇredevˇs´ım v USA) jsou v´yhody i nev´yhody tohoto syst´emu zdravotnictv´ı jiˇz dostateˇcnˇe zn´am´e. A vzr˚ ustaj´ıc´ı spoleˇcensk´y odpor v˚ uˇci ˇr´ızen´e p´eˇci je zn´am rovnˇeˇz - nem´a proto smysl syst´em ze strany zainteresovan´ych subjekt˚ u vychvalovat, ˇ e republice zkuˇsenosti s ˇr´ızenou p´eˇci v n´ybrˇz u ´ plnˇe postaˇc´ı jej alespoˇ n obhajovat. V Cesk´ trˇzn´ım prostˇred´ı v podstatˇe nejsou. Na Slovensku vˇsak jiˇz zkuˇsenost s ˇr´ızenou p´eˇci uˇcinili, o ˇcemˇz bude podrobnˇeji zm´ınˇeno n´ıˇze. Pˇri snaze pochopit fungov´an´ı libovoln´eho procesu ˇci dˇeje je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı se sezn´amit s extremn´ımi projevy tohoto procesu ˇci dˇeje - napˇr. o poˇcas´ı nepochop´ıte v˚ ubec nic, kdyˇz budete studovat jenom bezvˇetˇr´ı a jasnou oblohu a to pˇri teplot´ach kolem 20 stupˇ n˚ u Celsia. Stejnˇe tak nic nezjist´ıte o skuteˇcn´e s´ıle hokejov´eho t´ymu, kdyˇz jej budete sledovat pouze v dob´ach, kdy hraje se soupeˇrem nerozhodnˇe pˇri hˇre pˇet na pˇet. K tomu, abyste pochopili s´ılu pˇr´ırody, je tˇreba, abyste poˇcas´ı studovali jednak pˇri hurik´anech ˇci vichˇric´ıch, jednak pˇri extr´emn´ıch teplot´ach napˇr. na Sahaˇre. Stejnˇe tak je tˇreba sledovat hokejov´y t´ym v dob´ach, kdy hraje v oslaben´ı a souˇcasnˇe prohr´av´a ˇci naopak v dobˇe, kdy hraje pˇresilovku a souˇcasnˇe vyhr´av´a. Teprve ze znalosti extr´em˚ u je moˇzn´e si udˇelat relevantn´ı obr´azek o studovan´em pˇredmˇetu. Jeden takov´y extr´em o syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce v USA nab´ız´ı dokument z roku 2007 n´azvu Sicko, jehoˇz autorem je Michael Moore. Nosn´ym t´ematem dokumentu jsou konkr´etn´ı pˇr´ıbˇehy lid´ı, kteˇr´ı mˇeli zdravotn´ı probl´emy a kter´ym pˇresto syst´em ˇr´ızen´e p´eˇce zdravotn´ı p´eˇci neposkytl. N´asledkem bylo bud’ trval´e poˇskozen´ı zdrav´ı ˇci pˇr´ımo smrt tˇechto lid´ı. Vedle toho je popisov´an cel´y syst´em odmˇen revizn´ım l´ekaˇr˚ um za to, ˇze tito l´ekaˇri pacient˚ um zam´ıtaj´ı zdravotn´ı p´eˇci (vizte napˇr. [122]). Cel´y dokument Sicko i s ˇcesk´ymi titulky je ˇ aˇr˚ moˇzn´e shl´ednout zde [123]. Cten´ um tento dokument d˚ uraznˇe doporuˇcujeme ke shl´ednut´ı. Jako pˇr´ıklad extr´emu na druh´em konci spektra, kter´y umoˇznuje syst´em ˇr´ızen´e p´eˇce v USA, budiˇz napˇr. medi´alnˇe zn´am´e, unik´atn´ı a extr´emnˇe n´akladn´e operace (napˇr. transplantace cel´eho obliˇceje pod veden´ım ˇcesk´eho l´ekaˇre Bohdana Pomahaˇce). V souvislosti s ˇr´ızenou p´eˇc´ı ocitujme nˇekter´e ˇc´asti ˇcl´anku Veroniky Rodriguez n´azvu Dravci nad b´ılou koˇrist´ı z roku 2010, ze kter´eho je patrn´y ˇcasov´y sled snah zav´adˇen´ı syst´emu ˇ e republice a nˇekter´e dalˇs´ı skuteˇcnosti [124]: ˇr´ızen´e p´eˇce v Cesk´ Nic v´am nen´ı, nesimulujte! S takovou vyprovodil ze dveˇr´ı sv´e ordinace devaten´actiletou ” Helenu jeden traumatolog z Uhersk´eho Hradiˇstˇe. D´ıvka za n´ım pˇriˇsla s bolest´ı hrudn´ıku a ˇz´adost´ı o rentgenov´e vyˇsetˇren´ı, l´ekaˇr ji vˇsak poslal dom˚ u. Jak se nakonec zjistilo, se zlomen´ym ˇzebrem. Druh´y den ji pˇritom ˇcekal juniorsk´y z´ apas v h´ azen´e. Pokud by nezaklepala 106

u jin´eho l´ekaˇre, kter´y frakturu odhalil, mohla dopadnout zle. ,O zlomen´e ˇzebro si m˚ uˇzete protrhnout pl´ıce,‘ zhodnotil situaci zl´ınsk´y sportovn´ı l´ekaˇr Lubom´ır Neˇcas. Helena mˇela velk´e ˇstˇest´ı: stonala v dobˇe, kdy mˇela na v´ybˇer, kter´emu doktorovi l´eˇcbu sv´eho hrudn´ıku svˇeˇr´ı. Dneˇsn´ı samozˇrejmost se m˚ uˇze brzy zmˇenit v luxus. Neˇcasova vl´ ada se totiˇz chyst´a ut´ahnout kohoutky. P´eˇce uˇz kaˇzd´y nebude moci ˇcerpat, kolik chce; na spotˇrebu se bude poˇr´adnˇe dohl´ıˇzet. Jak? Kaˇzd´emu bude muset staˇcit jeden pˇridˇelen´y praktick´y l´ekaˇr. A ten rozhodne, jestli se pacient pohne d´al – pˇr´ıpadnˇe kam. Pokud l´ekaˇr vyˇsetˇren´ı nepˇredep´ıˇse, ˇclovˇek se sice m˚ uˇze vzbouˇrit a doˇzadovat se ,druh´eho n´ azoru‘, ale veˇskerou p´eˇci si uhrad´ı s´am. ˇ e zdravotnictv´ı ˇcek´a nejvˇetˇs´ı reforma za posledn´ıch dvacet let a jej´ı kontury lze tuˇsit: Cesk´ z´akladem budou vize sen´atora ODS a b´yval´eho ministra zdravotnictv´ı Tom´ aˇse Jul´ınka, kter´y se s nimi znovu hlasitˇe pˇripomenul. ,Lepˇs´ı reformu, neˇz jsem navrhl j´ a a m˚ uj t´ym, uˇz nikdo nevymysl´ı,‘ tvrd´ı. A novopeˇcen´y ˇs´ef resortu Leoˇs Heger (TOP 09) se Jul´ınkov´ym pl´an˚ um v´yraznˇe nebr´an´ı. ,Jsou tam dobr´e kroky,‘ ˇr´ık´ a. Jedn´ım z pil´ıˇr˚ u Jul´ınkovy reformy pˇritom vˇzdy byla takzvan´a ˇ r´ızen´ a p´ eˇ ce. Tedy velmi centralizovan´y syst´em, paradoxnˇe podobn´y ˇ tomu, co v Cesku vl´adlo pˇred listopadem 1989. Ovˇsem s podstatn´ym rozd´ılem: zat´ımco v komunistick´e ´eˇre ˇr´ıdil zdravotnictv´ı st´ at prostˇrednictv´ım okresn´ıch u ´stav˚ u n´ arodn´ıho zdrav´ı ´ (OUNZ), nyn´ı se m´a vˇse odehr´avat v trˇzn´ım prostˇred´ı. O kaˇzd´em kroku pacienta maj´ı rozhodovat pojiˇst’ovny, respektive na nˇe napojen´e soukrom´e ˇretˇezce.“ D´ale v ˇcl´anku Rodriguez popisuje z´akladn´ı atributy ˇr´ızen´e p´eˇce a jej´ı vzor ve Spojen´ych st´atech [124]: Vych´az´ı se z modelu zn´am´eho v USA. Ve st´ atˇe vzniknou soukrom´e koncerny, kter´e sdruˇz´ı ” vˇse potˇrebn´e – pojiˇst’ovny, nemocnice, ambulance i l´ek´ arny. Klient si jeden z ˇretˇezc˚ u vybere, tˇreba kv˚ uli tomu, ˇze nab´ız´ı jednou za dva roky zdarma nov´e br´yle. Za to se koncernu up´ıˇse, ˇze bude navˇstˇevovat jen omezen´y poˇcet l´ekaˇr˚ u. Jejich seznam bude m´ıt ve smlouvˇe. Pokud ji nedodrˇz´ı a navˇst´ıv´ı jin´eho doktora, oˇsetˇren´ı uhrad´ı v pln´e v´yˇsi ze sv´eho. Vr´ at´ıme-li se k Helenˇe s bolav´ym hrudn´ıkem, ta pˇr´ıˇstˇe nep˚ ujde ke specialistovi. Zajde k obvodn´ımu l´ekaˇri a ten rozhodne, co d´al. Pokud ji poˇsle na chirurgii, bude to ambulance m´ıstn´ı, uherskohradiˇst’sk´a. V syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce m´ a totiˇz instrukce i on. Pˇresnˇe v´ı, jakou mast ˇci pilulky pˇredepsat a ke kter´emu kolegovi pacienta poslat. Pokud chirurg selˇze, Helena mus´ı nechat ˇzebro sv´emu osudu, anebo si zaplatit vyˇsetˇren´ı u jin´eho l´ekaˇre. Pˇri dneˇsn´ıch cen´ ach by to znamenalo asi dva tis´ıce korun.“ Rodriguez d´ale ve sv´em ˇcl´anku zmiˇ nuje i jak´esi v´yhody a u ´ spory plynouc´ı ze syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce, nicm´enˇe v dalˇs´ım textu ˇcl´anku tyto v´yhody do jist´e m´ıry pop´ır´a (o deklarovan´ych u ´ spor´ach v syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce v USA je pojedn´ano tak´e na konci t´eto kapitoly) [124]: Syst´em ˇr´ızen´e p´eˇce m´a i nemal´e v´yhody. Pacient sice pˇrijde o svobodu rozhodov´an´ı, ale ” d´ıky u ´spor´am bude odv´adˇet niˇzˇs´ı pojistn´e nebo hradit jen minim´ aln´ı doplatky za l´eky. ˇ Retˇezce souˇcasnˇe nab´ızej´ı ,supermarketov´e‘ ordinaˇcn´ı doby: l´ekaˇri se v ambulanc´ıch stˇr´ıda107

ˇ ızen´ j´ı nepˇretrˇzitˇe, takˇze zajist´ı pacient˚ um patˇriˇcn´e pohodl´ı. ,R´ a p´eˇce je v´yhodn´ a pro vˇsechny. Pojiˇst’ovna uˇsetˇr´ı a pacient za to dostane nˇejak´y bonus,‘ chv´ al´ı syst´em Jul´ınek. ,Pro zdravotnictv´ı je to syst´em velmi pˇr´ıjemn´y,‘ potvrzuje n´ amˇestek ministra zdravotnictv´ı Vladim´ır Pavelka z TOP 09.“ N´aslednˇe Rodriguez podrobnˇe popisuje kr´atkou - ale o to intenzivnˇejˇs´ı - historii snah o ˇ e republice a zainteresovanost jednotliv´ych osob v zav´adˇen´ı syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce v Cesk´ tomto procesu [124]: Existuje pˇritom nˇekolik cest, jak k ˇr´ızen´e p´eˇci dospˇet. Nejpravdˇepodobnˇejˇs´ı je, ˇze se nech´a ” ˇ ˇ ızen´a p´eˇce, vyr˚ ust to, co v Cesku staˇcilo zakoˇrenit pr´ avˇe v dobˇe, kdy byl ministrem Jul´ınek. R´ dirigovan´a m´ıstn´ım zdravotnick´ym koncernem, se totiˇz uˇz v nˇekter´ych regionech uchytila – zakouˇsej´ı ji tˇreba lid´e v Moravskoslezsk´em ˇci Olomouck´em kraji. Vˇsechno zaˇcalo v prosinci roku 2007. Tˇrineck´y miliard´ aˇr Tom´ aˇs Chrenek tehdy poˇz´adal ministerstvo zdravotnictv´ı o povolen´ı zaloˇzit zdravotn´ı pojiˇst’ovnu Agel. Staˇcila mu ˇz´adost, pades´at milion˚ u korun jako kauce proti krachu a pades´ at tis´ıc jmen pojiˇstˇenc˚ u. Licenci bez probl´em˚ u dostal. Agel byla v t´e dobˇe prosperuj´ıc´ı spoleˇcnost. Vlastnila nebo si naj´ımala nemocnice a polikliniky, spravovala laboratoˇre a l´ek´ arny. Vˇetˇsina z nich mˇela s´ıdlo na severu Moravy, dalˇs´ı v Praze nebo v Plzni. Bezkonkurenˇcn´ı pozici z´ıskal Chrenek na Olomoucku – na dvacet let si tam najal vˇsechny nemocnice spravovan´e krajem. Pojiˇst’ovnou se projekt zavrˇsil. Vznikl obrovsk´y koncern s dominantn´ım vlivem na m´ıstn´ı zdravotnictv´ı: pojiˇst’ovna si urˇcuje ceny a za nˇe pak nakupuje sluˇzby u sv´ych nemocnic. O pacienty nouze nen´ı, ty sem pos´ılaj´ı l´ekaˇri z vlastn´ıch ,agelovsk´ych‘ poliklinik a ambulanc´ı. Jako zamˇestnanci koncernu ani jinou volbu nemaj´ı. Vyˇsetˇren´ı zpracuj´ı vlastn´ı laboratoˇre a zdravotnick´y materi´al dod´a vlastn´ı distribuˇcn´ı spoleˇcnost s n´azvem Mertek Medical. Loni se Chrenkovo imp´erium jeˇstˇe rozˇs´ıˇrilo. V ˇcervnu podepsala tehdejˇs´ı ministrynˇe zdravotnictv´ı Dana Jur´askov´a slouˇcen´ı Agelu s Hutnickou zamˇestnaneckou pojiˇst’ovnou. O dva ˇ e n´ mˇes´ıce pozdˇeji dala zelenou dalˇs´ı f´ uzi – Hutnick´e a Cesk´ arodn´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovny. ˇ Koncern, kter´y dˇr´ıve p˚ usobil jen region´ alnˇe, najednou expandoval do vˇsech kout˚ u Ceska. Chrenek zdaleka nen´ı jedin´ym finanˇcn´ım dravcem, kter´y krouˇz´ı nad ˇcesk´ym zdravotnictv´ım. ˇ Do pojiˇst’oven by sv´e pen´ıze r´ad vloˇzil vlastn´ık PPF Petr Kellner, Marek Cmejla z Appian Group nebo spolumajitel skupiny J&T Patrik Tk´ aˇc. Vˇsichni se o licence na pojiˇst’ovny zaj´ımali a v ,b´ıl´em oboru‘ uˇz bez v´yjimky podnikaj´ı. Boj o vybudov´an´ı zdravotnick´ych koncern˚ u vˇsak nakonec vzdali. L´epe ˇreˇceno – odloˇzili ho na lepˇs´ı ˇ ˇcasy. Kellner kv˚ uli krizi, kter´a ukrojila ze syst´emu miliardy, Cmejla zase s Jul´ınkov´ym odchodem z vl´ady. Dnes jim sv´ıt´a nov´a ˇsance. Jak se vypl´ ac´ı obchodovat ze zdrav´ım, dokl´adaj´ı ˇc´ısla uˇz dnes: napˇr´ıklad spoleˇcnost Agel u ´dajnˇe utrˇzila loni jen za prodej zdravotn´ıho materi´alu a l´ek˚ u 2,3 miliardy, tedy meziroˇcnˇe o polovinu v´ıce. Za poskytnutou zdravotn´ı p´eˇci pak inkasovala 6,4 miliardy, tedy skoro o pˇetinu v´ıce. V syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce by se pˇritom dok´azala uchytit i VZP. Uˇz rok nab´ız´ı program ˇr´ızen´e p´eˇce s n´ azvem Akord, kter´y zat´ım 108

funguje jen v nˇekolika kraj´ıch. Slibuje zajistit na poˇck´ an´ı l´ekaˇre, garantuje rychl´y postup z ˇcek´arny do ordinace. ,Dnes je do nˇej zapojena asi ˇctvrtina praktick´ych l´ekaˇr˚ u,‘ vyˇc´ısluje ˇs´ef odboru strategie a rozvoje VZP Pavel Vepˇ rek. Pacient by si tak mohl vybrat – v p´eˇci o sv´e zdrav´ı by se nechal v´est bud’ soukrom´ym ˇretˇezcem, anebo st´ atem. ˇ ızen´ Jul´ınkova cesta koncern˚ u zat´ım st´ale nar´ aˇz´ı na odpor. ,R´ a p´eˇce sama o sobˇe ˇspatn´a nen´ı, ale nesm´ı tam b´yt vlastnick´e propojen´ı pojiˇst’ovny a zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı,‘ arguˇ e l´ekaˇrsk´e komory. Pokud takov´e propojen´ı existuje, doplat´ı mentuje Michal Sojka z Cesk´ na to pr´y pacient, at’ uˇz jde o koncern soukrom´y nebo st´ atn´ı. ,Pro l´ ekaˇ re i sestry je d˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı dobˇ re vych´ azet se zamˇ estnavatelem, kter´ y chce hlavnˇ e uˇ setˇ rit pen´ıze, neˇ z dobˇ re slouˇ zit pacient˚ um,‘ varuje Sojka. Na rozd´ıl od USA, pravlasti ˇ ˇr´ızen´e p´eˇce, nav´ıc Cesku st´ale chyb´ı standard p´eˇce – tedy pˇresnˇe stanoven´ a pravidla, co mus´ı kaˇzd´ a nemocnice pˇri l´eˇcbˇe urˇcit´e nemoci splnit. Odpor proti americk´emu syst´emu roste s kaˇzdou ˇspatnou zkuˇsenost´ı, byt’ by ji lid´e mohli zaˇz´ıt i v nemocnic´ıch mimo koncern. ,Pacienti uˇ z nemaj´ı na v´ ybˇ er. Vyjma Fakultn´ı nemocnici v Olomouci vˇ sechny ostatn´ı ˇ spit´ aly v kraji patˇ r´ı Agelu. Jsou person´ alnˇ e poddimenzovan´ e a vˇ sechny postupnˇ e ruˇ s´ı pohotovosti. Kdyˇ z se v´ am nˇ eco stane s okem po ˇ sest´ e veˇ cer, m´ ate sm˚ ulu,‘ popisuje pomˇ ery jeden z l´ ekaˇ r˚ u pˇ rerovsk´ e nemocnice. V n´ı uˇ z skonˇ cila dvˇ e l˚ uˇ zkov´ a oddˇ elen´ı – oˇ cn´ı a urologick´ e. Spoleˇcnost Agel kritiku odm´ıt´ a, na informace je vˇsak skoup´ a. ,Oˇcn´ı oddˇelen´ı jednoduˇse pˇrech´azej´ı na reˇzim jednodenn´ıch operac´ı,‘ vysvˇetluje mluvˇc´ı Agelu Hana Szotkowsk´a. L˚ uˇzkov´a p´eˇce byla podle n´ı pro pojiˇst’ovny drah´ a. Ministr Leoˇ s Heger nen´ı u ´plnˇ e naklonˇ en krystalicky ˇ cist´ e podobˇ eˇ r´ızen´ e p´ eˇ ce. ˇ Zvaˇ zuje m´ enˇ e tvrd´ y model, kter´ y dnes zkouˇ s´ı tˇ reba Spanˇ elsko. L´ekaˇri tam nejsou zamˇestnanci koncern˚ u a pojiˇst’oven, jak pl´ anoval Jul´ınek, a pacienti mohou zaklepat na dveˇre kter´ehokoli z nich. Pokud se vyprav´ı k nˇekomu mimo pˇredepsanou s´ıt’ doktor˚ u, prostˇe si jen pˇriplat´ı – asi dvacet procent ceny. V pˇr´ıpadˇe devaten´ actilet´e Heleny se zlomen´ym ˇzebrem by to bylo asi 400 korun. Prvn´ım mezikrokem m´ a b´yt dvousetkorunov´y poplatek za specialistu. Lid´e by ho mˇeli hradit, pokud se k odborn´ıkovi vydaj´ı bez doporuˇcen´ı praktick´eho l´ekaˇre. Zav´est by se mˇel od pˇr´ıˇst´ıho roku nebo aˇz za dva roky. S takov´ym syst´emem vˇsak Jul´ınek coby otec myˇslenky ˇr´ızen´e p´eˇce nesouhlas´ı. ,Dvousetkorunov´y poplatek za specialistu znamen´a ˇspatn´e nastaven´ı ˇr´ızen´e p´eˇce. Pˇrin´ aˇs´ı jen omezen´ı pacienta bez jak´ychkoli v´yhod,‘ ˇr´ık´ a – a paradoxnˇe nach´az´ı podporu u ˇrady stranick´ych koleg˚ u souˇcasn´eho ministra, ˇ kter´y kdov´ıjak siln´e slovo ve sv´e TOP 09 nem´ a. R´ızenou p´ eˇ ci v Jul´ınkovˇ e – tedy americk´ em – pojet´ı by uv´ıtali oba hlavn´ı autoˇri zdravotnick´eho programu Schwarzenbergovy strany: Heger˚ uv prvn´ı n´ amˇ estek Pavelka i slovensk´ y exministr zdravotnictv´ı Rudolf Zajac. ,Pokud bude m´ıt zdravotnick´ y trh jasn´ a pravidla, souhlas´ım jak s ˇ r´ızenou p´ eˇ c´ı, tak s t´ım, aby pojiˇ st’ovna vlastnila nemocnice a ambulance,‘ trv´ a na sv´ em Zajac, kter´ y se ostatnˇ e pokusil prosadit soukrom´ e ˇ retˇ ezce na Slovensku. Dnes je poradcem ministra financ´ı a vlivn´ e dvojky TOP 09 Miroslava Kalouska. Jakkoli je tedy form´ alnˇe ministrem opatrnˇejˇs´ı Heger, zat´ım mnoh´e nasvˇedˇcuje tomu, ˇze by se ˇcesk´e zdravotnictv´ı mohlo vydat sp´ıˇse prachem m´ırnˇe zav´atou 109

stopou Jul´ınkovou.“ Poznamenejme, ˇze pr´avˇe uveden´a citace poch´az´ı z ˇcl´anku [124] z roku 2010. A jak´a je situace o dva roky pozdˇeji? Tak napˇr. ve ˇcl´anku zmiˇ novan´y Pavel Vepˇrek, kter´y tehdy p˚ usobil ˇ coby ˇreditel odboru strategie a rozvoje VZP CR, kde mˇel na starost program Akord a ˇr´ızenou p´eˇci, p˚ usob´ı od bˇrezna roku 2011 jako poradce ministra Leoˇse Hegera [125]. Dalˇs´ı skuteˇcnosti stran ˇr´ızen´e p´eˇce a dalˇs´ıch vˇec´ı lze vyˇc´ıst z ˇcl´anku b´yval´eho poslance Ludv´ıka Hovorky z roku 2012 [130]: Na Slovensku se lobist˚ um podaˇrilo zprivatizovat zdravotn´ı pojiˇst’ovny pozmˇen ˇ ovac´ımi n´avr” hy v parlamentu. Soukrom´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny zaˇcaly vykazovat aˇz 10 % reˇzijn´ıch n´aklad˚ u, to jim nastupuj´ıc´ı nov´a vl´ada omezila na 3,5 % a okamˇzitˇe n´ asledovala arbitr´ aˇzn´ı ˇzaloba. Dnes jsou 93 % pojiˇstˇenc˚ u na Slovensku klienty spoleˇcnosti Penta, protoˇze Penta vlastn´ı soukrom´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny a do veden´ı slovensk´e Vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny byl dosazen ˇclovˇek z Penty. Slovensk´a vl´ ada uvaˇzuje o zn´ arodnˇen´ı zdravotn´ıch pojiˇst’oven, coˇz by znamenalo arbitr´aˇzn´ı ˇzaloby proti slovensk´e vl´ adˇe o miliardy eur. ˇ e republice v kvˇetnu 2008 tehdejˇs´ı premi´er Topol´ V Cesk´ anek kv˚ uli m´emu odporu a v´yhrad´am ˇ dalˇs´ıch nˇekolika poslanc˚ u KDU-CSL zastavil privatizaci a privatizaˇcn´ı projekty fakultn´ıch nemocnic a pˇr´ımo ˇr´ızen´ych organizac´ı ministerstva zdravotnictv´ı. N´ aslednˇe, v ˇcervnu 2008 ˇ a ze Strany zelen´ych odloˇzil transformaci a privad´ıky odporu nˇekolika poslanc˚ u KDU-CSL tizaci zdravotn´ıch pojiˇst’oven na dobu po volb´ ach do krajsk´ych zastupitelstev. Zbyl´e probl´emov´e z´akony zdravotnick´e reformy z poslaneck´e snˇemovny st´ ahl premi´er Topol´ anek pˇred hlasov´an´ım o vysloven´ı ned˚ uvˇery jeho vl´ adˇe. V Mad’arsku padla vl´ ada a s n´ı i zdravotnick´a reforma, v Polsku 4 kl´ıˇcov´e z´akony vetoval prezident Kaˇcinsk´y, takˇze nevstoupily v platnost. Zd´alo by se, ˇze vˇsechny pokusy o privatizaci, s v´yjimkou Slovenska, dopadly ne´ uspˇechem, pˇresto u ´sil´ı privatiz´ator˚ u pokraˇcuje d´ al. Jul´ınkovo ministerstvo totiˇz v roce 2008 udˇelilo li’ cenci zdravotn´ı pojiˇst ovnˇe Agel, ta bˇehem roku nabrala 60 000 pojiˇstˇenc˚ u. Z´ ahy pot´e vyuˇzila ˇ mezery v z´akonˇe a poˇz´adala o slouˇcen´ı s Hutnickou zamˇestnaneckou pojiˇst’ovnou, s Ceskou n´arodn´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovnou. Pˇredloˇzil jsem proto n´ avrh z´ akona, kter´y tomu mˇel zamezit. Snˇemovna m˚ uj n´avrh z´akona schv´alila v ˇcervnu 2009, ale v ten sam´y den ministrynˇe zdravotnictv´ı Jur´askov´a podepsala slouˇcen´ı ZP Agel s Hutnickou zamˇestnaneckou pojiˇst’ovnou ˇ a neˇz z´akon vstoupil v platnost, jeˇstˇe stihla podepsat slouˇcen´ı s Ceskou n´ arodn´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovnou. Po volb´ach v roce 2010 nov´a vl´adn´ı koalice ODS, VV, TOP 09 a Starost˚ u a nez´avisl´ych zruˇsila paragraf omezuj´ıc´ı dalˇs´ı sluˇcov´ an´ı pojiˇst’oven a znovu otevˇrela prostor pro posilov´an´ı ˇ e pr˚ Cesk´ umyslov´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny a ˇretˇezce Agel. V srpnu letoˇsn´ıho roku ministr Heger ˇ e pr˚ podepsal slouˇcen´ı Cesk´ umyslov´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny se Zdravotn´ı pojiˇst’ovnou MetalAliance. Pˇrestoˇze na slouˇcen´ı nen´ı pr´ avn´ı n´ arok, ministerstvo zdravotnictv´ı postupnˇe tˇremi ,darovac´ımi smlouvami‘ umoˇznilo bˇehem 3 let z miniaturn´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovny Agel vytvoˇrit druhou nejvˇetˇs´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovnu, kter´ a m´ a nyn´ı 1 200 000 pojiˇstˇenc˚ u a obrat asi 24 miliard korun. T´ım ale samo ministerstvo zdravotnictv´ı pˇrispˇelo k obrovsk´e ne110

rovnosti mezi zdravotnick´ymi zaˇr´ızen´ımi a mezi pojiˇst’ovnami. Na svˇetˇe nen´ı norm´aln´ı, aby jedna osoba, kter´a provozuje zdravotnick´ a zaˇr´ızen´ı mohla souˇcasnˇe ovl´ adat zdravotn´ı pojiˇst’ovnu a z v´ybˇeru veˇrejn´ych odvod˚ u zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı platit za poskytnutou zdravotn´ı p´eˇci vlastn´ım zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım. Jak´y v´yvoj lze oˇcek´ avat? V tez´ıch nov´ eho z´ akona o zdravotn´ıch pojiˇ st’ovn´ ach je uvedeno, ˇ ze pokud bude m´ıt nˇ ejak´ a zdravotn´ı pojiˇ st’ovna finanˇ cn´ı pot´ıˇ ze, pak jej´ı klienty automaticky pˇ revezme zdravotn´ı pojiˇ st’ovna, kter´ a bude m´ıt nejvˇ etˇ s´ı pˇ r´ıjmy na ˇ jednoho pojiˇ stˇ ence. A tou je v souˇ casn´ e dobˇ e pr´ avˇ e Cesk´ a pr˚ umyslov´ a zdra’ ’ votn´ı pojiˇ st ovna. Zdravotn´ım pojiˇ st ovn´ am se m´ a umoˇ znit nab´ızet klient˚ um individu´ aln´ı pojistn´ e pl´ any. To v z´ asadˇ e znamen´ a, ˇ ze existuj´ıc´ı vˇ seobecn´ e zdravotn´ı pojiˇ stˇ en´ı se postupnˇ e zaˇ cne mˇ enit na pojiˇ stˇ en´ı soukrom´ e, se vˇ semi obrovsk´ ymi riziky pro lidi, kteˇr´ı moˇzn´ a velmi brzy zjist´ı, ˇze za p´ ar uˇsetˇren´ych stokorun na zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı najednou nebudou m´ıt kryta veˇsker´ a rizika, ˇze v pˇr´ıpadˇe u ´razu nebo z´avaˇzn´e nemoci budou muset dopl´acet spousty penˇez anebo budou pos´ıl´ ani jenom do urˇcit´ych nemocnic a k urˇcit´ym l´ekaˇr˚ um v r´amci tzv. pl´ an˚ u ˇr´ızen´e p´eˇce a pojiˇst’ovny na nich budou ˇsetˇrit miliardy korun. Ze zdravotn´ıch pojiˇ st’oven se maj´ı st´ at obchodn´ı spoleˇ cnosti neziskov´ eho typu, ale nikdo nezabr´ an´ı, aby se z tˇ echto neziskov´ ych spoleˇ cnost´ı nestaly jedin´ ym pozmˇ en ˇ ovac´ım n´ avrhem spoleˇ cnosti ziskov´ e a priv´ atn´ı. Ministerstvo zdravotnictv´ı pˇ riˇ slo s n´ avrhem zruˇ sit 10 000 akutn´ıch l˚ uˇ zek. Jeˇ stˇ e pˇ red t´ım ale prosadilo n´ avrh z´ akona, kter´ ym si odebralo veˇ sker´ e pravomoce k ovlivˇ nov´ an´ı tohoto procesu s v´ yjimkou velk´ ych specializovan´ ych nemocniˇ cn´ıch center. Vˇ sechny ostatn´ı nemocnice jsou ponech´ any na libov˚ uli zdravotn´ıch pojiˇ st’oven, dnes pˇ redevˇ s´ım VZP, kter´ e rozhodnou o tom, zda s pˇ r´ısluˇ snou ˇ nemocnic´ı uzavˇ rou nebo neuzavˇ rou smlouvu. Rada menˇ s´ıch nemocnic bude tlaˇ cena do u ´tlum˚ u a ruˇ sen´ı nejenom l˚ uˇ zek, ale cel´ ych oddˇ elen´ı. Nemocnice u n´ as maj´ı za stejn´ e zdravotn´ı v´ ykony naprosto rozd´ıln´ e u ´hrady (kter´ e liˇ s´ı se ’ i o 100 %) od zdravotn´ıch pojiˇ st oven. Ruˇ sen´ı akutn´ıch l˚ uˇ zek bylo odloˇ zeno na dobu po krajsk´ ych a sen´ atn´ıch volb´ ach, aby nevzbuzovalo emoce voliˇ c˚ u. C´ılem nen´ı sn´ıˇ zit poˇ cet l˚ uˇ zek ve velk´ ych nemocnic´ıch, jde o to zruˇ sit nebo zadluˇ zit ˇ radu mal´ ych nemocnic, i kdyˇ z jsou tˇ reba ziskov´ e a l´ eˇ c´ı efektivnˇ eji, neˇ z ty velk´ e. Pot´ e, co budou uzavˇ reny, pˇ rijdou soukrom´ e ˇ retˇ ezce, kter´ e nemocnice koup´ı a obnov´ı ˇ cinnost za podstatnˇ e lepˇ s´ıch podm´ınek od zdravotn´ıch pojiˇ st’oven, neˇ z maj´ı souˇ casn´ı provozovatel´ e. Vˇse p˚ ujde v podstatˇe d´ al, jenom provozovatel´e budou jin´ı a daleko v´yznamnˇejˇs´ı ˇc´ ast nemocnic bude v soukrom´ych rukou. Pˇrijde doba, kdy si ˇretˇezce zaˇcnou diktovat podm´ınky.“ Poznamenejme na z´avˇer t´eto kapitoly nˇekolik skuteˇcnost´ı. Tak napˇr. dlouhodobˇe je zdravotnictv´ı v USA, kde je zaveden syst´em ˇr´ızen´e p´eˇce, nejdraˇzˇs´ı na svˇetˇe: podle [126] ˇcinily n´aklady na zdravotnictv´ı na obyvatele v USA v roce 2009 t´emˇeˇr 8 tis´ıc dolar˚ u (v paritˇe kupn´ı s´ıly), coˇz je pˇribliˇznˇe 2,5 n´asobek pr˚ umˇern´ych n´aklad˚ u zem´ı OECD. Jinak vyj´adˇreno: celkov´e v´ydaje na zdravotnictv´ı v USA ˇcinily 17,4 % HDP (hrub´eho dom´ac´ıho produktu), zat´ımco pr˚ umˇer v´ydaj˚ u na zdravotnictv´ı zem´ı OECD byl kolem 9,5 % HDP 111

[127]. Administrativn´ı n´aklady ve zdravotnictv´ı v USA ˇcinily 7 % vˇsech n´aklad˚ u ve zdravotnictv´ı. Avˇsak napˇr. kojeneck´a u ´ mrtnost ˇcinila v pr˚ umˇeru za cel´e Spojen´e st´aty v roce 2008 hodnotu 6,75 (s nejmenˇs´ı hodnotou 4,82 ve st´atu Washington a nejvˇetˇs´ı hodnotou 13,09 v D. of Columbia), zat´ımco v pr˚ umˇeru za zemˇe EU 27 ˇcinila hodnotu 4,28 (s nejmenˇs´ı hodnotou 1,80 v Lucembursku a nejvˇetˇs´ı hodnotou 11,0 v Rumunsku) [128]. Zemˇe

1. USA 2. Norsko ˇ ycarsko 3. Sv´ 4. Nizozem´ı 7. Rakousko 8. Nˇemecko ˇ edsko 13. Sv´ 17. Finsko 18. OECD ˇ 27. Cesko

N´aklady na zdravotnictv´ı Administrativn´ı Pod´ıl soukrom´ych (v paritˇe kupn´ı s´ıly n´aklady v´ydaj˚ u na obyvatele v dolarech) 7 960 $ 7% 52 % 5 352 $ 0,8 % 16 % 5 144 $ 4,9 % 40 % 4 914 $ 4% 21 % 4 289 $ 3,6 % 22 % 4 218 $ 5,4 % 23 % 3 722 $ 1,4 % 19 % 3 226 $ 2,1 % 25 % 3 233 $ 3% 27 % 2 108 $ 3,4 % 16 %

Tabulka 9. N´aklady na zdravotnictv´ı v roce 2009. Pramen: [126], [127]. ˇ e republice tvoˇrily v roce 2009 celkov´e v´ydaje na zdravotnictv´ı 8,2 % HDP. KoV Cesk´ ˇ ve v´yˇsi 2,8 zemˇrel´ych kojenc˚ jeneck´a u ´ mrtnost v roce 2008 byla v CR u na 1000 ˇzivˇe narozen´ych dˇet´ı, v roce 2009 pak vzrostla na 2,9 (vizte [129]). Tabulka 9 nab´ız´ı velmi pouˇcn´a a zaj´ımav´a srovn´an´ı. Napˇr. v USA je v syst´emu ˇr´ızen´e p´eˇce, kter´y by dle jeho zastanc˚ u mˇel b´yt velmi efektivn´ı, nejvˇetˇs´ı pod´ıl administrativn´ıch n´aklad˚ u na celkov´ych n´akladech ve zdravotnictv´ı v˚ ubec (cel´ych 7 %) a souˇcasnˇe nejvˇetˇs´ı pod´ıl soukrom´ych v´ydaj˚ u (pln´ych 52 %). Hned o ˇr´adek n´ıˇze je Norsko, kter´e pˇredstavuje opak USA s velmi siln´ym soci´aln´ım st´atem a s velmi propracovan´ym syst´emem veˇrejn´eho zdravotnictv´ı, kde vˇsak administrativn´ı n´aklady tvoˇr´ı pouze 0,8 % celkov´ych n´aklad˚ u na ˇ zdravotnictv´ı a pouh´ych 16 % soukrom´ych v´ydaj˚ u (tj. stejnˇe, jako je tomu v Cesk´e republice). Zaj´ımav´ych srovn´an´ı v podobn´em duchu je pˇritom v tabulce 9 v´ıce.

112

Kapitola 4 Doplˇ nuj´ıc´ı skuteˇ cnosti k nˇ ekter´ ym osob´ am ˇ 4.1. Marek Snajdr ˇ Z´akladn´ı ˇzivotopisn´e u ´ daje k Marku Snajdrovi lze nal´ezt na jeho osobn´ıch str´ank´ach [90]: narodil se 6. ledna 1975 ve Fr´ydku-M´ıstku, kde v letech 1989-1993 absolvoval Gymn´azium Petra Bezruˇce. Pot´e studoval v letech 1993-1998 na Vysok´e ˇskole ekonomick´e v Praze a sv´a studia zakonˇcil titulem bakal´aˇr. Je svobodn´y a bezdˇetn´y. Trval´e bydliˇstˇe m´a podle obchodn´ıho rejstˇr´ıku hl´aˇseno ve Fr´ydku-M´ıstku, coˇz je s ohledem na nˇekter´e skuteˇcnosti nikoli nepodstatn´y detail. Mnohem zaj´ımavˇejˇs´ı je vˇsak jeho podnikatelsk´a a politick´a kari´era. V letech 1995ˇ v letech 1996 p˚ usobil pˇri studiu jako konzultant Hospod´aˇrsk´eho v´yboru Parlamentu CR, 1996-1998 pracoval jako ˇreditel spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s. (mal´a pozn´amka: jak ˇ vysvitne z textu n´ıˇze, m´a Marek Snajdr v´aˇzn´e d˚ uvody pro to, aby se na jeho angaˇzm´a ve spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s., pokud moˇzno u ´ plnˇe zapomnˇelo a patrnˇe z toho d˚ uvodu na sv´ych str´ank´ach uv´ad´ı, ˇze v letech 1996-1998 pracoval jako ˇreditel nikoli jmenovan´e spoleˇcnosti, n´ybrˇz spoleˇcnosti s podobn´ymi p´ısmenky ve sv´e n´azvu - HPC, a.s.; akciovou spoleˇcnost tohoto jm´ena se n´am vˇsak nepodaˇrilo nal´ezt, nicm´enˇe dle obchodn´ıho rejstˇr´ıku existuje firma tohoto jm´ena, avˇsak je to spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezen´ym a byla zaloˇzena ˇ aˇz v roce 1999, a tedy v n´ı nemohl b´yt Marek Snajdr ˇreditelem v letech 1996-1998), v letech 1998-1999 byl obchodn´ım manaˇzerem spoleˇcnosti Sunop Trade, s.r.o., v roce 1999 kr´atce zast´aval pozici - jak uv´ad´ı na sv´ych str´ank´ach - specialisty strategick´eho marketingu spoleˇcnosti Metrostav, a.s. Od Metrostavu se pak pˇresunul do spoleˇcnosti Merck Sharp & ˇ kde v letech 1999-2003 pracoval jako - opˇet citujme z jeho str´anek Dohme IDEA, Inc., CR, - finanˇcn´ı manaˇzer-controller, kde uplatnil svou profesi ekonoma a z´ıskal sv´e znalosti ve v´yzkumu, v´yvoji, v´yrobˇe a prodeji modern´ıch l´eˇciv. O jeho p˚ usoben´ı na pozici ˇreditele pro vnˇejˇs´ı vztahy a podporu obchodu ve spoleˇcnosti Pfizer, s.r.o., v letech 2003-2006 bylo jiˇz podrobnˇeji pojedn´ano v kapitole 2.1. Pot´e se pˇresunul na Ministerstvo zdravotnictv´ı, kde v letech 2006-2010 p˚ usobil jako prvn´ı n´amˇestek ministra Tom´aˇse Jul´ınka a pot´e ministrynˇe

113

Dany Jur´askov´e. Poznamenejme, ˇze od roku 1995 p˚ usob´ı tak´e jako soukrom´y podnikatel. Nikoli nezaj´ımav´e je i jeho p˚ usoben´ı v r˚ uzn´ych pˇredstavenstvech ˇci spr´avn´ıch rad´ach [91]: v letech 1996-1998 byl ˇclenem pˇredstavenstva spoleˇcnosti HUTN´I PROJEKT Fr´ydekM´ıstek a.s., od roku 1996 je ˇclenem pˇredstavenstva spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s., a ˇ od roku 2006 je pˇredsedou spr´avn´ı rady VZP CR. Pokud jde o jeho politickou kari´eru mimo p˚ usoben´ı na Ministerstvu zdravotnictv´ı, tak ˇ kde ˇclenem ODS je od roku 1993, v roce 2010 byl zvolen do Poslaneck´e snˇemovny PCR, setrval jako poslanec za ODS do listopadu roku 2012, souˇcasnˇe byl v tomto obdob´ı ˇclenem ˇ rozpoˇctov´eho v´yboru Poslaneck´e snˇemovny PCR, m´ıstopˇredsedou V´yboru pro zdravotnictv´ı a ˇclenem expertn´ı skupiny pro ˇreˇsen´ı problematiky definice n´aroku pacienta (standardu a nadstandardu) v letech 2011-2012. ˇ N´ıˇze uv´ad´ıme nˇekolik m´enˇe zn´am´ych skuteˇcnost´ı k osobˇe Marka Snajdra. Kapitolu jsme rozdˇelili na nˇekolik podkapitol. Dalˇs´ı informace k jeho ˇcinnosti lze nal´ezt napˇr. v kapitole 2.1 ˇci dle jmenn´eho rejstˇr´ıku na konci textu.

4.1.1. Trestn´ı st´ıh´ an´ı a exekuce ˇ Zastavme se kr´atce u podnikatelsk´e minulosti Marka Snajdra. V t´eto souvislosti si dovolujeme uv´est ˇc´ast velmi zaj´ımav´eho ˇcl´anku [92], ve kter´em se Iva Bezdˇekov´a zab´yv´a pr´avˇe ˇ podnikatelsk´ymi aktivitami Marka Snajdra ve spoleˇcnosti HP CONSTRUCT, a.s. (d´ale jen ˇ HP Construct“) a ve kter´em je doloˇzeno, ˇze Marek Snajdr ˇcelil ve sv´e minulosti obvinˇen´ı z ” nˇekolika trestn´ych ˇcin˚ u, za kter´e mu mj. hrozil i nepodm´ınˇen´y trest odnˇet´ı svobody ve v´yˇsi 5 aˇz 12 let, nicm´enˇe kr´atce pˇred vynesen´ım rozsudku (a p˚ ul roku pˇred t´ım, neˇz se Marek ˇ Snajdr stal n´amˇestkem na Ministerstvu zdravotnictv´ı) bylo obvinˇen´ı ze strany st´atn´ıho z´astupce staˇzeno [92]: ˇ e televize jsme objeO tuto kauzu jsme se zaˇcali zaj´ımat vlastnˇe n´ ahodou. V archivu Cesk´ ” ˇ vili odpovˇed’ Marka Snajdra na ot´azku, jak to vlastnˇe bylo s jeho trestn´ım st´ıh´ an´ım v kauze HP Construct. ,M´am to ˇstˇest´ı, ˇze o tomto rozhodoval nez´ avisl´y soud, kter´y mi dal plnˇe za pravdu a v cel´em ˇ ˇ rozsahu mne oˇcistil,‘ odpovˇedˇel Snajdr pro Ceskou televizi. Tato odpovˇed’ n´ as zaujala. Proto jsme mu zaslali n´asleduj´ıc´ı dotaz: ,Kter´y soud a v jak´em roce v´ as v pln´em rozsahu v t´eto vˇeci oˇcistil? Podle naˇsich informac´ı doˇslo k tomu, ˇze bylo rozhodnuto o exekuci. Pˇr´ıpad HP Construct byl st´atn´ım zastupitelstv´ım v roce 2005 staˇzen – obˇzaloba na V´ as byla staˇzena. Je to pravda? ‘ “ ˇ Bezdˇekov´a n´aslednˇe l´ıˇc´ı, jakou odpovˇed’ na poloˇzenou ot´azku od Marka Snajdra dostala [92]: ˇ Odpovˇed’ Marka Snajdra n´as velmi zarazila: ,Informace, kter´e jste mi zaslali ve Vaˇsem ” dotazu, jsou nepravdiv´e. Je z nich rovnˇeˇz zˇrejm´ a snaha mˇe u ´ˇcelovˇe poˇspinit. Z´ asadnˇe se proti tomu ohrazuji a jsem nucen V´ as upozornit, ˇze v pˇr´ıpadˇe publikace nepravdiv´ych in114

formac´ı o sv´e osobˇe jsem pˇripraven podniknout proti takov´emuto jedn´ an´ı pr´ avn´ı kroky.‘ ˇ Snajdrova reakce v n´ as probudila zvˇ edavost, jak se vˇ eci kolem HP Construct opravdu mˇ ely. Z n´ asledn´ eho ovˇ eˇ rov´ an´ı dostupn´ ych informac´ı vˇ sak vyplyˇ nulo, ˇ ze pravda byla skuteˇ cnˇ e na stranˇ e redakce. St´ıh´ an´ı Marka Snajdra bylo st´ atn´ım z´ astupcem zastaveno a exekuce na nˇ ej byla vedena, dokonce v dobˇ e, kdy byl uˇ z prvn´ım n´ amˇ estkem ministra zdravotnictv´ı. Opakovanˇ e jsme Marka ˇ Snajdra ˇ za ´dali o rozhovor, ale ani po urgenc´ıch na tuto nab´ıdku nereagoval.“ V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti ˇcl´anku [92] je popisov´an politick´ y vliv spoleˇ cnosti HP Construct: ˇ Pro poˇr´adek nˇekolik obecn´ych informac´ı na u ´vod. Kari´era Marka Snajdra zaˇcala velmi ” z´ahy. V roce 1996 ve sv´ych jedenadvaceti letech stanul v ˇcele firmy HP Construct jako ˇreditel spoleˇcnˇe s RNDr. Petrem Hapalou, kter´y byl ˇclenem pˇredstavenstva. Hapala pˇredstavoval pro firmu velmi d˚ uleˇzitou osobu – v t´e dobˇe byl, coby ˇclen v´ykonn´e rady strany, vysok´ym pˇredstavitelem ODS. V t´eto funkci z˚ ustal aˇz do af´ery s mrtv´ymi sponzory ODS v roce 1997. D´ıky velk´emu politick´emu vlivu veden´ı spoleˇcnosti nebyla HP Construct jen jednou firmou z mnoha, ale firmou, v jej´ımˇz ˇcele st´ al vysok´y politick´y pˇredstavitel. Ve veden´ı firmy byl tak´e ing. Ing. Jan K´aˇs, kandid´at ODS na sen´ atora. Spoleˇcnost z´ısk´ avala velk´e zak´azky z obecn´ıch penˇez v obc´ıch v okol´ı Fr´ydku-M´ıstku (Domaslavice, Stˇr´ıtˇeˇz, Fr´ydek-M´ıstek, Rychvald apod.). Starostov´e tˇechto obc´ı byli lid´e z ODS, pˇredsedou okresn´ıho u ´ˇradu ve Fr´ydkuˇ M´ıstku byl Martin R´ıman, ˇclen v´ykonn´e rady ODS od roku 1997.“ D´ale jsou v [92] pops´any z´akladn´ı informace stran krachu zm´ınˇen´e spoleˇcnosti: Firma HP Construct po dvou letech zkrachovala a zanechala po sobˇe dluh ve v´yˇsi 67 mi” lion˚ u korun, ze kter´eho bylo uspokojeno pouze necel´ych pˇet procent pohled´ avek. A to pˇresto, ˇze HP Construct mˇela bˇehem dvou let sv´e existence ˇradu lukrativn´ıch zak´ azek. Redakci MT to potvrdil konkursn´ı spr´ avce Mgr. Jaroslav Vaˇsek. ,Je skuteˇcnost´ı, ˇze do doby prohl´aˇsen´ı konkursn´ıho ˇr´ızen´ı realizovala tato spoleˇcnost celou ˇradu stavebn´ıch zak´azek v mnohamilionov´ych obratech. V roce 1998 se ale spoleˇcnost dostala do platebn´ı neschopnosti a pˇredstavenstvo spoleˇcnosti po zhodnocen´ı ekonomick´e situace podalo n´ avrh na prohl´aˇsen´ı ˇ konkursn´ıho ˇr´ızen´ı. V t´e dobˇe jiˇz pan Snajdr nebyl pˇredsedou pˇredstavenstva,‘ odpov´ıd´a konkursn´ı spr´avce. Pˇrestoˇze v u ´ˇcetnictv´ı firmy HP Construct nebyla podle jeho slov shled´ ana pochyben´ı v nakl´ad´an´ı s finanˇcn´ımi prostˇredky, podaˇrilo se uspokojit jen velmi mal´e procento vˇeˇritel˚ u. ,Pohled´avky od HP Construct jsem soudnˇe vym´ ahal. Byly uspokojeny v rozsahu 4,77 % pˇrihl´aˇsen´ych pohled´avek, v´yjimkou byli vˇeˇritel´e z ˇrad zamˇestnanc˚ u, ti byli uspokojeni plnˇe,‘ ˇr´ık´a Vaˇsek.“

115

A d´ale jsou jiˇz podrobnˇe popisov´any skuteˇcnosti t´ykaj´ıc´ı se trestn´ıho ozn´amen´ı a exekuce ˇ na Marka Snajdra [92]: Na pochybn´e poˇc´ın´an´ı firmy HP Construct poukazuje tak´e fakt, ˇze na jejich pˇredstavitele ” bylo pod´ano nˇekolik r˚ uzn´ych trestn´ıch ozn´ amen´ı. MT sesb´ırala konkr´etn´ı ,seznam‘ pˇr´ıpad˚ u, ˇ kter´e v souvislosti s Markem Snajdrem vyˇsetˇrovala policie. ˇ Zaprv´e. V roce 1997 byl Marek Snajdr vyˇsetˇrov´ an polici´ı pro trestn´y ˇcin zpronevˇery v souvislosti se spl´acen´ım u ´vˇer˚ u spoleˇcnosti HP Construct. Nedoˇslo vˇsak k zah´ ajen´ı trestn´ıho st´ıh´an´ı, protoˇze vˇec byla polici´ı podle §159a odst. 3 trestn´ıho ˇr´ adu pro ne´ uˇcelnost odloˇzena. ,V tomto ˇsetˇren´ı se d´ale nepostupovalo, protoˇze dotyˇcn´e osobˇe hrozila u krajsk´eho soudu v jin´em pˇr´ıpadˇe trestn´ı sazba 5 aˇz 12 let. Kdeˇzto ˇcin, pro kter´y byl vyˇsetˇrov´ an zde, byl oproti tomu bagateln´ı. Proto byl pˇr´ıpad pro ne´ uˇcelnost odloˇzen,‘ vysvˇetlil pro MT Mgr. Rostislav Kejdana, n´amˇestek st´atn´ıho z´astupce ve Fr´ydku-M´ıstku. ˇ Zadruh´e. V roce 1998 policie vyˇsetˇrovala trestn´ı ozn´ amen´ı na Marka Snajdra ve vˇeci poˇskozov´an´ı vˇeˇritele, zv´yhodˇ nov´an´ı vˇeˇritele a poruˇsov´ an´ı povinnost´ı pˇri spr´ avˇe ciz´ıho majetku. Ani zde nebylo trestn´ı st´ıh´an´ı zah´ ajeno, protoˇze nebylo prok´ az´ ano zavinˇen´ı. Vˇec byla podle §159a odst. 1 trestn´ıho ˇr´adu odloˇzena. ˇ Zatˇret´ı. V roce 2001 byl Snajdr podezˇrel´y z trestn´ych ˇcin˚ u kr´ acen´ı danˇe, trestn´y ˇcin zkreslov´an´ı u ´daj˚ u hospod´aˇrsk´e a u ´ˇcetn´ı evidence. V t´eto kauze uˇz mˇel ,nam´ ale‘. Nebyl totiˇz pouze obvinˇen, ale dokonce obˇzalov´an. ,Byla na nˇej pod´ ana obˇzaloba, ale nakonec byl obˇzaloby zproˇstˇen okresn´ım soudem ve Fr´ydku-M´ıstku. Naˇse odvol´ an´ı proti tomuto zproˇstˇen´ı bylo krajsk´ym soudem zam´ıtnuto,‘ uvedl pro MT Rostislav Kejdana. ,Mˇeli jsme za to, ˇze se dopustil trestn´eho ˇcinu. Soud mˇel ale jin´y n´ azor, a byl obˇzaloby zproˇstˇen. Je tedy potˇreba na tuto osobu nyn´ı pohl´ıˇzet jako na nevinn´eho,‘ uvedl Kejdana. Protoˇze trestn´ı spisy jsou ˇ neveˇrejn´e, nemˇeli jsme tak moˇznost zjistit, z jak´ych d˚ uvod˚ u byl Marek Snajdr obˇzaloby nakonec zproˇstˇen. Zaˇctvrt´e. O nˇeco v´ıce informac´ı, kter´e poukazuj´ı na zvl´ aˇstn´ı zp˚ usob vyˇsetˇrov´ an´ı Marka ˇ Snajdra, se redakci podaˇrilo zjistit v pˇr´ıpadˇe ,Rychvald‘. V roce 1999 vyˇsetˇrovala policie trestn´y ˇcin podvodu v souvislosti s v´ystavbou domu pro seniory v Rychvaldu, kde byl jedn´ım z ˇ ˇ obˇzalovan´ych Marek Snajdr. U krajsk´eho soudu byla proti Marku Snajdrovi pod´ ana obˇzaloba pro trestn´y ˇcin podvodu podle §250 odstavec 4, tedy pro ˇskodu pˇresahuj´ıc´ı ˇc´ astku pˇet milion˚ u korun. O co ˇslo? Jednou ze zak´azek firmy HP Construct byla i stavba domu s peˇcovatelskou sluˇzbou pro mˇesto Rychvald, kter´e na tuto stavbu z´ıskalo st´ atn´ı dotaci ve v´yˇsi 32,5 milionu korun. Redakce MT z´ıskala svˇedectv´ı tehdejˇs´ıho rychvaldsk´eho starosty Jiˇr´ıho Absol´ ona. ,Firma HP Construct vyhr´ala v devades´at´ych letech v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na stavbu domu s peˇcovatelskou sluˇzbou. V roce 1998, kdy uˇz mˇel b´yt d˚ um dostavˇen, pˇredala firma m´ısto toho pouze hrubou stavbu – stˇrecha tekla, nefungovala kanalizace apod. Jako starosta mˇesta Rychvald jsem byl 116

zdˇeˇsen´y a ihned jsem kontaktoval HP Construct. Firma mi m´ısto n´ avrh˚ u na n´ apravu vˇeci sdˇelila, ˇze vyfakturovala asi pˇet milion˚ u korun nav´ıc, ale kdyˇz jim je d´ ame, tak tu stavbu dostav´ı,‘ vzpom´ın´a Jiˇr´ı Absol´on. ˇ ,J´a jsem Snajdrovˇ e firmˇe samozˇrejmˇe ˇz´ adn´ych dalˇs´ıch pˇet milion˚ u nechtˇel d´ at, protoˇze to by bylo trestn´e. N´aslednˇe bylo nutn´e zajistit dostavbu budovy a celkov´e n´ aklady na tu stavbu byly nav´yˇseny o dalˇs´ıch 20 milion˚ u. Do t´ydne byl prohl´ aˇsen konkurs na HP Construct. Inventura uk´azala, ˇze firma vyfakturovala asi sedm milion˚ u za pr´ aci, kterou neodvedla. Na z´akladˇe toho jsem podal trestn´ı ozn´amen´ı a policie to ˇsetˇrila velmi dlouho. Byly obvinˇen´e ˇ tˇri osoby – Marek Snajdr, b´yval´a starostka a vrchn´ı stavebn´ı dozor. Doˇslo k soudn´ımu pˇrel´ıˇcen´ı, kde jsem vypov´ıdal i j´a. Podle m´ych informac´ı st´ atn´ı z´ astupce tˇesnˇe pˇred koncem ˇ soudu ˇrekl, ˇze bere ˇzalobu zpˇet, a Marka Snajdra osvobodili. Za rok nato se stal prvn´ım n´amˇestkem zdravotnictv´ı. Pˇripad´a mi zvl´ aˇstn´ı, ˇze osm let policie nˇeco ˇsetˇr´ı a pˇred vynesen´ım rozsudku st´atn´ı z´astupce ˇzalobu st´ ahne. Inventura prok´ azala, ˇze se pen´ıze ztratily nezn´amo kam, a pˇritom za to nikdo nebyl potrest´ an,‘ ˇr´ık´ a Absol´ on. ˇ Pochybnosti o ukonˇcen´ı trestn´ıho st´ıh´ an´ı Marka Snajdra v kauze stavby domu pro seniory v Rychvaldu dokl´ad´a i vysvˇetlen´ı st´atn´ıho zastupitelstv´ı v Karvin´e. Po ˇsesti letech ˇsetˇren´ı pˇr´ıpadu a t´emˇeˇr osmi letech od toho, co se pˇr´ıpad ud´ al, se najednou objevil nov´y svˇedek – z´asobovaˇc spoleˇcnosti HP Construct, kter´y z´ akladn´ı argumenty ˇzaloby zpochybnil. Na z´akladˇe tohoto svˇedectv´ı byla obˇzaloba staˇzena. Stalo se tak v roce 2006 – p˚ ul roku pˇredt´ım, ˇ neˇz byl Marek Snajdr jmenov´an n´amˇestkem MZ. ,Ve vˇeci byli tˇri obvinˇen´ı, kteˇr´ı po spoleˇcn´e dohodˇe pˇri stavbˇe domu s peˇcovatelskou sluˇzbou mˇeli u ´ˇcelovˇe neopr´avnˇenˇe na z´akladˇe nepodloˇzen´ych faktur odˇcerpat nejm´enˇe 3 494 261 Kˇc ze st´atn´ı dotace,‘ odpovˇedˇel na dotaz MT st´ atn´ı z´ astupce JUDr. Josef Bl´ aha. Doˇsetˇren´ı podle nˇej trvalo dlouho, protoˇze se mezit´ım zmˇenil trestn´ı ˇr´ ad (kauzu tud´ıˇz ˇreˇsily r˚ uzn´e u ´ˇrady) a soud vyˇck´aval na zpracov´an´ı ekonomick´eho znaleck´eho posudku. Nov´ a obˇzaloba k okresn´ımu soudu v Karvin´e byla tak pod´ ana aˇz v prosinci 2005. ,Okresn´ı soud rozhodl zproˇst’uj´ıc´ım v´yrokem dle §226/a k n´ avrhu st´ atn´ıho z´ astupce. Zproˇst’uj´ıc´ı rozsudek (v˚ uˇci vˇsem tˇrem obvinˇen´ym) nabyl pr´ avn´ı moci dne 19. 4. 2006, kdyˇz st´atn´ı z´astupce odvol´an´ı nepodal. V pr˚ ubˇehu hlavn´ıho l´ıˇcen´ı obhajoba pˇredloˇzila nov´y znaleck´y posudek, kter´y naprosto zpochybnil pr˚ ukaznost neopr´ avnˇen´e fakturace. Z podnˇetu obhajoby byl tak´e u ´plnˇe novˇe vyslechnut svˇedek Roman Ulman, z´ asobovaˇc dodavatelsk´e spoleˇcnosti HP Construct, kter´y zcela zpochybnil z´akladn´ı argumenty obˇzaloby, ˇze fakturovan´y materi´al v prosinci 1997 nebyl nakoupen,‘ odpovˇedˇel JUDr. Bl´ aha. St´ atn´ı z´ astupce v roli advok´ ata? ˇ Okolnosti ukonˇcen´ı trestn´ıho st´ıh´an´ı Marka Snajdra pˇripadaj´ı pr´ avn´ıkovi Mgr. V´aclavu Sl´adkovi velice podivn´e. Domn´ıv´a se, ˇze v tˇechto pˇr´ıpadech st´ atn´ı z´ astupce vystupoval sp´ıˇse jako obhajoba obˇzalovan´eho. ,V pˇr´ıpadˇe, ˇze trestn´ı ˇr´ızen´ı je dotaˇzeno do f´ aze st´atn´ım 117

z´astupcem podan´e obˇzaloby, je velice podivn´e, aby byla podan´ a trestn´ı obˇzaloba ve veˇrejn´em z´ajmu na projedn´an´ı vˇeci a rozhodnut´ı soudu br´ ana zpˇet bez rozhodnut´ı soudu o n´ı, a tedy o vinˇe a trestu, stejnˇe je neobvykl´e a podezˇren´ı vzbuzuj´ıc´ı, pokud st´ atn´ı z´ astupce supluje obhajobu a navrhuje zproˇstˇen´ı obˇzaloby, kterou s´ am podal,‘ poznamen´ av´ a Mgr. Sl´adek a dod´av´a: ,Pokud jde o dˇr´ıve nezahajovan´ a trestn´ı st´ıh´ an´ı z d˚ uvod˚ u ,vyˇsˇs´ı z´ avaˇznosti‘ jin´eho st´ıhan´eho jedn´an´ı, jestliˇze to dopadlo v´yˇse popsan´ym zp˚ usobem a jejich trestn´ı st´ıh´ an´ı (dˇr´ıve nest´ıhan´ych skutk˚ u) nen´ı promlˇceno, pak nic nebr´ an´ı tomu, aby se pˇr´ıpadnˇe trestn´ı st´ıh´an´ı i nad´ale konalo. ,Pˇrek´aˇzka‘ totiˇz zjevnˇe odpadla,‘ uvedl pr´ avn´ık. ˇ Exekuce na Marka Snajdra Redakce z´ıskala jeˇstˇe jeden velmi d˚ uleˇzit´y materi´ al – rozsudek ze dne 30. ˇr´ıjna 2006, kter´ym ˇ okresn´ı soud ve Fr´ydku-M´ıstku naˇrizuje Marku Snajdrovi zaplatit konkursn´ımu spr´avci ˇ ˇc´astku 67 994 korun. Na Marka Snajdra byla vedena exekuce v dobˇe, kdy uˇz byl prvn´ım n´amˇestkem ministra zdravotnictv´ı. Tato exekuce souvisela s t´ım, jak´ym zp˚ usobem Marek ˇ Snajdr hospodaˇril s penˇezi, kter´e patˇrily firmˇe HP Construct. ˇ Snajdr v dobˇe sv´eho p˚ usoben´ı v HP Construct vybral z firemn´ı kasy pˇres 600 000 korun. Jak potvrzuje konkursn´ı spr´avce, dobrovolnˇe pen´ıze vr´ atit nechtˇel. Trvalo mu nˇekolik let, neˇz je vr´atil. ,Mezi pohled´avkami u ´padce HP Construct a. s. byly zaevidov´ any i pohled´avky ˇ v˚ uˇci osobˇe pana Marka Snajdra z titulu hotovostn´ıch p˚ ujˇcek. Vzhledem k tomu, ˇze tyto ˇ pohled´avky nebyly panem Snajdrem zaplaceny v cel´e v´yˇsi dobrovolnˇe, byl jsem je nucen vym´ahat cestou soudn´ıho ˇr´ızen´ı, kter´e bylo zˇc´ asti u ´spˇeˇsn´e, a zˇc´ asti nebyl vym´ ahan´y n´arok ˇ soudem pˇrisouzen. V pr˚ ubˇehu ˇr´ızen´ı pak Marek Snajdr vˇetˇs´ı ˇc´ ast uhradil, ale ne vˇsechno. A proto bylo potom nutn´e zah´ajit i ˇr´ızen´ı exekuˇcn´ı, ve kter´em bylo rozhodnuto dalˇs´ım usneˇ Teprve sen´ım okresn´ıho soudu ve Fr´ydku-M´ıstku o naˇr´ızen´ı exekuce na majetek pana M. S. ˇ na z´akladˇe takto naˇr´ızen´e exekuce byl zb´yvaj´ıc´ı dluh pana M. S. zaplacen exekutorsk´emu u ´ˇradu,‘ upˇresˇ nuje Mgr. Vaˇsek. Jedn´ım z poˇskozen´ych vˇeˇritel˚ u firmy HP Construct byla tak´e spoleˇcnost Frygesta. Pˇredseda ˇ pˇredstavenstva t´eto spoleˇcnosti ke kauze poznamen´ av´ a: ,Podle Snajdra pr´y byla u u ´padce bˇeˇzn´a praxe, ˇze pouˇz´ıvali hotov´e finanˇcn´ı prostˇredky pro provozn´ı u ´ˇcely. Je zaj´ımav´e, ˇze si nˇekdo vezme z firmy na bl´ıˇze nespecifikovan´e provozn´ı u ´ˇcely 672 167 Kˇc, a nijak je nevyk´aˇze,‘ p´ıˇse Ing. Duˇsan Streit ve sv´em blogu na serveru iDNES a dod´ av´ a: ,Mohu se jen dom´yˇslet, ˇze podezˇrel´ym pomohlo politick´e kryt´ı, nikdo totiˇz nebyl odsouzen. ˇ Nejvˇetˇs´ı probl´emy u nich vˇsak mˇel pr´ avˇe Snajdr, obvinˇen´y z trestn´ych ˇcin˚ u podvodu a zpronevˇery.‘ Duˇsan Streit jeˇstˇe poukazuje tak´e na to, ˇze pˇred vyhl´ aˇsen´ım konkursu na HP Construct byly ve prospˇech Hutn´ıho projektu, a. s., pˇrevedeny pohled´ avky ve v´yˇsi 19 milion˚ u korun, i kdyˇz pro nepr˚ ukaznost subjektivn´ı str´ anky trestn´eho ˇcinu (tj. u ´mysln´eho zavinˇen´ı) byla vˇec odloˇzena. ,A tak pˇred konkursem, kdy ostatn´ı vˇeˇritel´e jeˇstˇe o pˇripravovan´em u ´padku 118

nevˇedˇeli, byl uspokojen jedin´y spˇr´ıznˇen´y vˇeˇritel. Pˇr´ıznaˇcn´e je, ˇze pˇri odloˇzen´ı trestn´ıho ozn´amen´ı na tuto vˇec nejdˇr´ıve st´atn´ı z´ astupce uloˇzil policii vˇec doˇsetˇrit, avˇsak pozdˇeji (v roce 2002) byla vˇec odloˇzena, aniˇz by se nov´e ˇsetˇren´ı jakkoli v od˚ uvodnˇen´ı projevilo. Text byl zkop´ırov´an i se star´ym datem z roku 2001,‘ uv´ ad´ı Ing. Streit.“ V souladu s [92] si dovolujeme vyslovit u ´ div nad t´ım, ˇze ˇclovˇek, za kter´ym je takov´ato minulost, mohl ˇci m˚ uˇze figurovat coby nˇekdejˇs´ı prvn´ı n´amˇestek ministra a ministrynˇe ˇ zdravotnictv´ı, poslanec a pˇredseda spr´avn´ı rady VZP CR. Coby prvn´ı n´amˇestek na Miˇ nisterstvu zdravotnictv´ı Marek Snajdr mj. prosazoval transformaci zdravotn´ıch pojiˇst’oven a fakultn´ıch nemocnic na akciov´e spoleˇcnosti a tak´e zmˇeny v cenotvorbˇe a ve v´yˇsi u ´ hrad l´eˇciv´ych pˇr´ıpravk˚ u.

4.1.2. Tk´ an ˇ ov´ a banka a biotechnologick´ y park v Ostravˇ e V t´eto kapitole doplˇ nujeme nˇekter´e dalˇs´ı skuteˇcnosti k soukrom´e spoleˇcnosti PrimeCell a.s. (d´ale jen PrimeCell“), kter´a z´ıskala rozhodnut´ım vl´ady Mirka Topol´ anka v kvˇetnu roku ” 2009 vˇetˇsinu akci´ı (minoritn´ı ˇc´ast akci´ı si ponechal st´at) v novˇe vznikl´ych spoleˇcnostech N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum a.s. (d´ale jen N´arodn´ı Tk´an ˇ ov´e Centrum“) a Centrum bunˇeˇcn´e ” terapie a diagnostiky a.s. (d´ale jen Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky“) pˇri privatizaci ” tk´an ˇ ov´ych bank ve Fakultn´ı nemocnici Brno, resp. Fakultn´ı nemocnici Ostrava. O roli ˇ Marka Snajdra a jeho obchodn´ıho vztahu s Petrem Hapalou v t´eto souvislosti a o dalˇs´ıch skuteˇcnostech je podrobnˇe pojedn´ano v kapitole 2.5. Na projekt 4MEDi“–biotechnologick´y park v Ostravˇe byla spoleˇcnosti PrimeCell udˇe” lena dotace Ministerstva pr˚ umyslu a obchodu ve v´yˇsi 288 milion˚ u korun. P˚ uvodn´ı projekt byl pl´anov´an na obdob´ı 1.6.2009 aˇz 30.6.2012, kdy mˇel b´yt projekt ukonˇcen. C´ılem projektu bylo vybudov´an´ı biotechnologickeho parku, ve kter´em spoleˇcnost PrimeCell pl´anuje v´yrobu l´eˇcebn´ych prepar´at˚ u na b´azi kmenov´ych bunˇek ve spolupr´aci s v´yˇse zm´ınˇenou spoleˇcnost´ı Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky. Byt’ mˇel b´yt projekt ukonˇcen v ˇcervnu tohoto roku, dle naˇsich informac´ı se na pozemku doposud nezaˇcalo stavˇet. Poznamenejme, ˇze na serveru veˇrejn´ych zak´azek [99] byla v ˇcervnu tohoto roku uveˇrejnˇena nov´a veˇrejn´a zak´azka v objemu 500 (varianta A), resp. 680 (varianta B) milion˚ u korun a to na tent´yˇz projekt od veˇrejn´eho zadavatele, kter´ym je spoleˇcnost PrimeCell. Nav´ıc v t´eto vypsan´e zak´azce tento zadavatel poˇzaduje poskytnut´ı u ´ vˇeru od dodavatele ve v´yˇsi 100 mil. korun. Spoleˇcnost Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky m´a b´yt hlavn´ı firmou, kter´a bude v 4MEDi“–biotechnologick´em parku v Ostravˇe realizovat v´ yrobu a v´yzkum l´eˇcebn´ych ” prepar´at˚ u na b´azi kmenov´ych bunˇek. Tato firma vˇsak nem´a s takov´ym v´yzkumem ˇz´adn´e zkuˇsenosti a nedisponuje ˇz´adn´ymi odborn´ıky. Pˇritom tato firma ˇcerpala v letech 2010 aˇz 2012 t´emˇeˇr sedm milion˚ u korun z Ministerstva pr˚ umyslu a obchodu na projekt FRTI2/616–Bunˇeˇcn´e testovac´ı sady CellKit. Tento projekt mˇel realizovat v´yvoj nov´ych biologick´ych pˇr´ıpravk˚ u s vyuˇzit´ım kultivovan´ych ˇstˇep˚ u k˚ uˇze. Rozpoˇcet projektu byl 12,4 mil. korun, z toho 6,9 mil. ˇcinila st´atn´ı dotace Ministerstva pr˚ umyslu a obchodu a zb´yvaj´ıc´ıch 5,5 mil. korun tvoˇrily tzv. vlastn´ı zdroje, kter´e jsou ovˇsem tak´e st´atn´ımi pˇenezi, minim´alnˇe z ˇc´asti, protoˇze dalˇs´ım u ´ˇcastn´ıkem je Zdravotn´ı u ´ stav se s´ıdlem v Ostravˇe (kter´y 119

spad´a do kategorie st´atn´ı pˇr´ıspˇevkov´e organizace nebo pˇr´ıspˇevkov´e organizace u ´ zemn´ıho samospr´avn´eho celku). Ve skuteˇcnosti se nepodaˇrilo vyvinout ˇz´adn´e nov´e produkty a proˇ sitel´e projektu se snaˇzili okop´ırovat v´yrobky jedn´e americk´e jekt skonˇcil ne´ uspˇechem. Reˇ spoleˇcnosti, ani to se jim vˇsak nepodaˇrilo. D˚ uvodem jsou skuteˇcnosti zm´ınˇen´e v´yˇse spoleˇcnost Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky nem´a ˇz´adn´e zkuˇsenosti ani odborn´ıky v tomto oboru, ˇreˇsitelem projektu byla, podle naˇsich informac´ı, jedna absolventka vysok´e ˇskoly ˇcerstvˇe po promoci a jeˇstˇe jedna pracovnice oddˇelen´ı parazitologie a l´ekaˇrsk´e zoologie (a souˇcasnˇe z´astupkynˇe ˇreditele zdravotn´ıho u ´ stavu Petra Hapaly), jej´ıˇz odbornost vˇsak nespad´a do pˇredmˇetu projektu. Dalˇs´ı podivnou skuteˇcnost´ı je pl´anovan´e stˇehov´an´ı mikrobiologick´ych laboratoˇr´ı Zdravotn´ıho u ´ stavu se s´ıdlem v Ostravˇe do budovy uvaˇzovan´eho biotechnologick´eho parku v Ostravˇe (aˇz se tedy vybuduje). V souˇcasn´e dobˇe tyto laboratoˇre s´ıdl´ı v budovˇe zdravotn´ıho u ´ stavu (tedy ve st´atn´ı budovˇe), kde byly dlouh´a l´eta budov´any a bylo dosaˇzeno ˇspiˇckov´eho vybaven´ı laboratoˇr´ı vˇcetnˇe odborn´ık˚ u. Tyto laboratoˇre prov´adˇej´ı mikrobiologickou a imunologickou diagnostiku pro nemocnice a ambulance. Zdravotn´ı u ´ stav se s´ıdlem v Ostravˇe zde neplat´ı ˇz´adn´y n´ajem, laboratoˇre svou velikost´ı i vybaven´ım plnˇe vyhovuj´ı ˇcinnosti tˇechto laboratoˇr´ı. V tomto roce probˇehlo kompletn´ı zateplen´ı a v´ymˇena oken za t´emˇeˇr 20 mil. korun. Pˇresto veden´ı zdravotn´ıho u ´ stavu v ˇcele s ˇreditelem Petrem Hapalou rozhodlo o pˇrestˇehov´an´ı laboratoˇr´ı do budovy technologick´eho parku, kde vˇsak prostory budou menˇs´ı, rozdˇelen´e na v´ıce m´ıst, coˇz provozu nevyhovuje. Pracovn´ıci budou nuceni pracovat ve st´ısnˇen´ych podm´ınk´ach a nav´ıc budou platit soukrom´e firmˇe trˇzn´ı n´ajem, kter´y dle nˇekter´ych zdroj˚ u bude ˇcinit 8 aˇz 10 mil. korun roˇcnˇe, coˇz bude pro dalˇs´ı existenci zdravotn´ıho u ´ stavu likvidaˇcn´ı. Toto rozhodnut´ı je pro zdravotn´ı u ´ stav jednoznaˇcnˇe nev´yhodn´e a lze spekulovat, jak´e jsou skuteˇcn´e d˚ uvody pro toto rozhodnut´ı. Nab´ız´ı se napˇr. myˇslenka, ˇze skuteˇcn´ym d˚ uvodem by mohlo b´yt ods´av´an´ı penˇez st´atn´ı firmy (zdravotn´ıho u ´ stavu) z pron´ajmu do soukrom´ych rukou anebo pˇr´ımo likvidace dosud prosperuj´ıc´ıch ˇspiˇckov´ych laboratoˇr´ı a n´asledn´e pˇreveden´ı drah´eho zaˇr´ızen´ı do soukrom´e firmy. Zd˚ uraznˇeme zde explicitnˇe, ˇze ˇreditel zdravotn´ıho u ´ stavu Petr Hapala byl jedn´ım z inici´ator˚ u zaloˇzen´ı Centra bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky a je ˇclenem pˇredstavenstva t´eto spoleˇcnosti. Spoleˇcnost Centrum bunˇeˇcn´e terapie a diagnostiky nen´ı samotn´a schopna pokr´yt sv´e n´aklady, napˇr. v roce 2011 hospodaˇrila se ztr´atou 2,8 mil. korun. Pˇritom dle projektu stran Buneˇcn´ych testovac´ıch sad CellKit, popsan´eho v´yˇse, mˇela tato spoleˇcnost v roce 2011 jiˇz vydˇel´avat prodejem sv´ych vyvinut´ych produkt˚ u...

4.1.3. Oˇ ckovac´ı program a jeho privatizace ˇ dne 18.3.2010 vystoupil poslanec David Rath s doNa sch˚ uzi Poslaneck´e snˇemovny PCR tazem na tehdejˇs´ı ministryni zdravotnictv´ı Danu Jur´askovou stran privatizace oˇckovac´ıho ˇ e republice. Citujeme ˇc´asti stenografick´eho z´aznamu z jeho vystoupen´ı programu v Cesk´ [95]: A druh´a vˇec, kter´a je obdobn´a, kter´ a tady zazn´ıv´ a. M˚ uˇzete mnˇe vysvˇetlit, jak je moˇzn´e, ˇze ” zcela nezn´ am´a firma Avenier, kter´a s´ıdl´ı nˇekde na Maltˇe, kterou reprezentuje tak´e ˇclovˇek, 120

ˇ kter´y je z minulosti propojen s panem n´ amˇestkem Snajdrem, protoˇze spolu obchodovali, kdyˇz byl ve firmˇe Pfizer a on byl ve firmˇe Media Publishing. M˚ uˇzu v´ am d˚ ukazy jednoznaˇcnˇe d´at, i svˇedeck´e v´ypovˇedi o jejich kontaktech. Tak jak je moˇzn´e, ˇze tato nezn´ am´a firma, kter´a nikdy oˇckov´an´ı v takov´e m´ıˇre nezajiˇst’ovala, najednou dostane od st´ atu tento tendr a vy ani nev´ıte, komu patˇr´ı! Nepatˇr´ı n´ ahodou vˇsechny tyto podivn´e firmy, kter´e maj´ı akcie v r˚ uzn´ych zahraniˇcn´ıch jin´ych firm´ach, u kter´ych nev´ıme, komu patˇr´ı, n´ ahodou tak´e vaˇsemu ˇ n´amˇestkovi panu Snajdrovi?“ D´amy a p´anov´e, j´a bych se ohradil proti tomu, ˇze se tady dˇel´ a jak´ asi pˇredvolebn´ı akti” vita. (Sm´ıch z lavic poslanc˚ u ODS.) My pouze chceme, aby pan´ı ministrynˇe odpovˇedˇela na nˇekter´e fakta. A. Jestli v´ı, komu patˇr´ı podivn´a firma Avenier, kter´e nechala zprivatizovat oˇckovac´ı program, kter´y dˇr´ıv zajiˇst’oval st´at. Pˇrece je jednoduch´ a odpovˇed’: Ano, v´ım. Ne, nev´ım. Kdyˇz nev´ı, jak je moˇzn´e, ˇze Ministerstvo zdravotnictv´ı svˇeˇrilo oˇckovac´ı program firmˇe, kter´a nem´a jasn´e vlastn´ıky. Vˇzdyt’ to m˚ uˇze b´yt ohroˇzen´ı bezpeˇcnosti st´ atu. Podle mˇe by se touto privatizac´ı mˇely zab´yvat nejen org´any ˇcinn´e v trestn´ım ˇr´ızen´ı, ale moˇzn´ a i jin´e sluˇzby, kter´e maj´ı na starost bezpeˇcnost st´atu. Kdyˇz jsme totiˇz dali cel´y oˇckovac´ı program nˇekomu, o kom nev´ıme, kdo je, a nikoho to zjevnˇe z Ministerstva zdravotnictv´ı nezaj´ım´ a, tak mysl´ım, ˇze to je v´aˇzn´ a vˇec. To nen´ı pˇredvolebn´ı r´etorika. To je jasn´ a ˇz´ adost o odpovˇed’.“ Tehdejˇs´ı ministrynˇe zdravotnictv´ı Dana Jur´ askov´ a po nˇejak´em ˇcase reagovala na vystoupen´ı Davida Ratha slovy [95]: Dˇekuji, pane pˇredsedaj´ıc´ı. J´a se pˇrece jen pokus´ım omezit pouze na vˇecn´e informace. Kon” sorcium Phoenix-Avenier je spoleˇcnost, kter´ a distribuuje oˇckovac´ı l´ atky. Rozhodnˇe nem´a v ˇ ruce oˇckovac´ı syst´em Cesk´e republiky. To za prv´e. A za druh´e, nep˚ usob´ı na poli, kter´e je ˇ nekontrolovateln´e a kter´e je voln´e. Cesk´ a republika m´ a velmi pˇr´ısn´e pˇredpisy, kter´e se t´eto ˇcinnosti t´ykaj´ı, a t´e kontrole podl´eh´a i tato firma. Co se t´yˇce firmy Phoenix, podle m´ych informac´ı je to firma, kter´a distribuovala oˇckovac´ı l´ atky i za p˚ usoben´ı zde pˇr´ıtomn´eho b´yval´eho exministra zdravotnictv´ı.“ ˇ ’astn´y n´aslednˇe vystoupil s koment´aˇrem, ve kter´em se mj. pt´a jak Poslanec ODS Boris St ” ˇ nebo zda CSSD je pˇripravena uhradit ˇc´ astku 3 mil. korun obˇcan˚ um za tuto sch˚ uzi, protoˇze to jsou skuteˇcnˇe jasn´e n´aklady, zbyteˇcnˇe vynaloˇzen´e na u ´ˇcet daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u“ s odkaˇ zem na to, ˇze CSSD mˇela dostatek ˇcasu na vznesen´ı dotaz˚ u k projedn´avan´ym bod˚ um napˇr. ˇ na pˇr´ısluˇsn´ych v´yborech, coˇz CSSD neudˇelala. Poslanec David Rath n´aslednˇe reaguje jak ˇ ’astn´eho slovy [95]: na ministryni Jur´askovou, tak na poslance St Dˇekuji. D´amy a p´anov´e, to je skuteˇcnˇe velmi smˇeˇsn´e, co tady ˇr´ıkala ministrynˇe zdravot” nictv´ı, protoˇze aˇz do jej´ıho rozhodnut´ı, a j´ a nevˇeˇr´ım, ˇze bylo jej´ı, j´ a si mysl´ım, ˇze bylo ˇ Marka Snajdra, privatizovat syst´em oˇckov´ an´ı to zajiˇst’ovaly hygienick´e sluˇzby. Ano, tˇem to dod´avala nadn´arodn´ı obrovsk´a distribuˇcn´ı firma Phoenix. A moˇzn´ a jeˇstˇe dalˇs´ı firmy, stejnˇe 121

jako Phoenix dod´av´a do nemocnic. To je nˇemeck´ a obrovsk´ a nadn´ arodn´ı firma. A svˇete div se, d´amy a p´anov´e, tato firma, kter´a z´ asobuje Nˇemecko, Rakousko, Francii nejsp´ıˇs a mnoho dalˇs´ıch evropsk´ych zem´ı, i ˇcesk´e nemocnice, najednou potˇrebuje pomoc nezn´ am´e firmy Avenier, bez kter´e se neobejde pˇri distribuci a zajiˇst’ov´ an´ı oˇckovac´ıho programu, a tento svˇetov´y gigant si udˇel´a konsorcium s firmou Avenier, kter´ a s´ıdl´ı nˇekde na Maltˇe a nev´ıme, komu patˇr´ı. Pan´ı ministrynˇe, jste tak naivn´ı? Jste skuteˇcnˇe tak naivn´ı, nebo dˇel´ ate jen, ˇze to nevid´ıte? ˇ Vy tady zjevnˇe kryjete korupci! (Potlesk poslanc˚ u CSSD.) Zjevnˇe tady kryjete korupci, protoˇze niˇc´ım jin´ym toto vysvˇetlit nejde. Nebo jak´e m´ ate vysvˇetlen´ı, ˇze obrovsk´y nadn´arodn´ı gigant, kter´y do t´e doby fungoval s´am, pˇribere nezn´ amou firmu, kter´ a s t´ım nem´ a prakticky ˇz´adn´e zkuˇsenosti? To v´am pˇrijde asi norm´ aln´ı, logick´e, nept´ ate se, komu patˇr´ı, prostˇe jim svˇeˇr´ıte oˇckovac´ı program, seberete ho st´ atn´ım hygienick´ym stanic´ım a vˇsechno je v poˇr´adku. Vˇsichni maj´ı b´yt spokojeni! A jeˇstˇe n´ as tady peskujete, ˇze se na to pt´ ame? ˇ ’astn´y, v´ıte kolik t´ım ztr´ Pane kolego St ac´ı Ministerstvo zdravotnictv´ı? Des´ıtky, moˇzn´a stovky milion˚ u. I kdyby tato sch˚ uze byla u ´plnˇe mimo ˇr´ adn´y program, tak je naprosto na m´ıstˇe, protoˇze m˚ uˇze uˇsetˇrit daˇ nov´ym poplatn´ık˚ um a ˇcesk´emu st´ atu stovky milion˚ u.“ ˇ O dva roky pozdˇeji b´yval´y poslanec za KDU-CSL Ludv´ık Hovorka popisuje ve svˇetle ˇ e renov´ych skuteˇcnost´ı situaci stran privatizace a provozu oˇckovac´ıho programu v Cesk´ publice ve ˇcl´anku [100] podn´azvu Promonopoln´ı“ u ´ˇ rad povolil Agelu koupit dis” tributora vakc´ın Avenier, ze kter´eho na tomto m´ıstˇe citujeme: ˇ ˇ e republice a poZpr´ava CTK ze dne 7.6. 2012 potvrzuje obrovskou aroganci moci v Cesk´ ” stupnou systematickou privatizaci a pˇremˇenu veˇrejn´eho zdravotnictv´ı na soukrom´e se vˇsemi dopady na obˇcany. ˇ e republice, kter´y n´ Na zaˇc´atku byl velmi dobˇre funguj´ıc´ı syst´em oˇckov´ an´ı v Cesk´ am z´avidˇel cel´y svˇet. N´akup vakc´ın zajiˇst’oval centr´ alnˇe a velmi u ´spornˇe st´ at ze st´ atn´ıho rozpoˇctu. Skla’ dov´an´ı a distribuci vakc´ın zajiˇst ovaly Krajsk´e hygienick´e stanice. Syst´em fungoval dobˇre a ˇrada krajsk´ych hygienick´ych stanice byla v posledn´ıch letech vybavena speci´ aln´ım zaˇr´ızen´ım pro chlazen´ı a skladov´an´ı vakc´ın za nemal´e prostˇredky. ˇ Potom pˇriˇsli p´anov´e Jul´ınek se Snajdrem a navrhli, ˇze by ty vakc´ıny mohl skladovat a rozv´aˇzet nˇejak´y soukrom´y podnikatel. Je pˇreci tˇreba podpoˇrit dom´ ac´ı podnikatele, kteˇr´ı by stejn´e sluˇzby moˇzn´a dok´azali dˇelat l´epe. Za t´ım u ´ˇcelem vytvoˇrilo ministerstvo zdravotnictv´ı v roce 2008 n´ avrh z´ akona o zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, ve kter´em se navrhovalo, ˇze vakc´ıny jiˇz nebudou nakupov´ any st´ atem ze st´atn´ıho ’ rozpoˇctu, ale jednotliv´ymi zdravotn´ımi pojiˇst ovnami ze zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı. Kromˇe toho bylo souˇc´ast´ı n´avrhu i to, ˇze zdravotn´ı pojiˇst’ovny mohly propl´ acet l´eˇciv´e pˇr´ıpravky (nejenom vakc´ıny) pˇr´ımo distributor˚ um. Souˇcasnˇe do poslaneck´e snˇemovny doputoval i n´ avrh novely 122

z´akona O ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı, ve kter´em se, jakoby n´ ahodou navrhovalo vyˇskrtnout ustanoven´ı, ˇze oˇckovat se m˚ uˇze jenom oˇckovac´ımi l´ atkami zajiˇst’ovan´ymi org´ any ochrany veˇrejn´eho zdrav´ı (coˇz byly pr´avˇe Krajsk´e hygienick´e stanice). Z´akon o zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, spolu s dalˇs´ımi z´ akony tzv. Jul´ınkovy reformy, byl staˇzen premi´erem Topol´ankem pˇred osudn´ym hlasov´ an´ım o d˚ uvˇeˇre vl´ adˇe na jaˇre 2009. Z´akon o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı byl pozdˇeji zam´ıtnut v 1. ˇcten´ı. Pˇresto kroky k velk´emu byznysu pokraˇcoval d´al. Pod ˇcarou a v rozporu s platn´ymi pˇrepisy. V ˇcervenci 2009 obeslal hlavn´ı hygienik Michael V´ıt ordinace praktick´ych l´ekaˇr˚ u nepodepsan´ym dopisem, ˇze ke dni 31.7. konˇc´ı distribuce vakc´ın krajsk´ymi hygienick´ymi stanicemi a novˇe maj´ı l´ekaˇri objedn´avat vakc´ıny u konsorcia firem Phoenix-Avenier, kter´ a vyhr´ala v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na dodavatele vakc´ın. A to pˇresto, ˇze ˇz´ adn´e zkuˇsenosti s distribuc´ı vakc´ın do t´e doby nemˇela. Nastal chaos, v ordinac´ıch praktick´ych l´ekaˇr˚ u chybˇely vakc´ıny, oˇckov´ an´ı se odkl´adala na nejzazˇs´ı moˇznou mez. Protoˇze hrozil velk´y pr˚ uˇsvih, ministerstvo svolalo nˇekolik jedn´an´ı, aby se chyby napravily. St´atn´ı u ´stav pro kontrolu l´eˇciv u ´ˇcelovˇe zd˚ uvodnil nutnost odebr´an´ı skladov´an´ı a distribuce vakc´ın proto, ˇze v procesu distribuce vakc´ın nebyl dodrˇzen chladov´y ˇretˇezec.Na z´akladˇe tlaku ˇcetn´ych vˇseteˇcn´ych dotaz˚ u novin´ aˇr˚ u dom´ ac´ı podnikatel pˇrenesl s´ıdlo firmy Avenier na Maltu. Na toto t´ema privatizace obchodu s vakc´ınami se pˇripravovala i televizn´ı report´aˇz, nikdy vˇsak nebyla odvys´ıl´ ana. Situace se d´ıky nasazen´ı pˇredevˇs´ım dˇetsk´ych l´ekaˇr˚ u postupnˇe stabilizovala a ejhle, pˇriˇsel dalˇs´ı krok v podpoˇre byznysu - Janot˚ uv u ´sporn´y bal´ıˇcek. Tento bal´ıˇcek u ´sporn´ych opatˇren´ı obsahoval ˇradu nepopul´arn´ıch opatˇren´ı, sniˇzuj´ıc´ıch v´ydaje st´ atn´ıho rozpoˇctu aˇz na jeden. T´ım bylo zaveden´ı hrazen´ı nepovinn´eho oˇckov´ an´ı proti pneumokok˚ um. S´ am ministr Janota nevˇedˇel, ˇze toto opatˇren´ı zv´yˇs´ı v´ydaje rozpoˇctu o 100 – 200 milion˚ u korun na nov´e oˇckov´an´ı. Souˇc´ast´ı souboru n´avrh˚ u z ministerstva zdravotnictv´ı opˇet bylo i povolen´ı pˇr´ım´eho hrazen´ı l´eˇciv´ych pˇr´ıpravk˚ u distributor˚ um zdravotn´ımi pojiˇst’ovnami. O tomto n´ avrhu nevˇedˇela nic ani ministrynˇe zdravotnictv´ı Jur´ askov´ a a doporuˇcila jeho staˇzen´ı. (Ot´ azkou z˚ ust´av´a, kdo toto ustanoven´ı do n´avrhu z´akona propaˇsoval tak, aby proˇslo vl´ adou). Pˇr´ım´e hrazen´ı l´eˇciv´ych pˇr´ıpravk˚ u distributor˚ um ve snˇemovnˇe neproˇslo, oˇckov´ an´ım proti pneumokok˚ um ano. Z´ahy se l´ekaˇri pro dˇeti a dorost dovˇedˇeli, ˇze vakc´ıny proti pneumokok˚ um budou muset nakupovat pˇr´ımo, protoˇze St´atn´ı u ´stav pro kontrolu l´eˇciv nepovolil vyd´ av´ an´ı vakc´ın na recept. Toto rozhodnut´ı bylo datov´ano 31.12.2009. Pˇrestoˇze l´ekaˇri odporovali, nakonec se museli sm´ıˇrit, ˇze se z nich st´avaj´ı obchodn´ıci, kteˇr´ı ve vakc´ın´ ach budou m´ıt v´ az´ any des´ıtky tis´ıc korun L´ekaˇri protestovali, mezi t´ım vˇsak zaˇcaly v jednotliv´ych kraj´ıch houfnˇe vznikat oˇckovac´ı centra Avenieru a hrozilo, ˇze v pˇr´ıpadˇe pokraˇcov´ an´ı jejich vzdoru, oˇckovac´ı centra pˇrevezmou veˇsker´a oˇckov´an´ı. St´at postupnˇe omezil rozpoˇcty KHS a ˇradu pracovn´ık˚ uz oblasti skladov´an´ı a distribuce vakc´ın propustil. 123

V posledn´ı novele z´akona o zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı v minul´em roce uˇz nov´y ministr Heger dovedl byznys k dokonalosti. Hrazen´ı oˇckovac´ıch l´ atek bylo definitivnˇe pˇreneseno na zdravotn´ı pojiˇst’ovny a vl´adn´ı koalice dodateˇcnˇe ,posvˇetila‘ dosud protiz´ akonn´y stav zmˇenou z´akona o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı, aby novˇe zaveden´y ,syst´em‘ distribuce oˇckovac´ıch l´ atek nebyl ,na vodˇe‘. L´ekaˇri maj´ı nyn´ı v mnoˇzstv´ı oˇckovac´ıch l´ atek v´ az´ any desetitis´ıce korun a st´ale nen´ı zˇrejm´e, jak se budou vakc´ıny vykazovat a st´ at zˇrejmˇe ztrat´ı to nejcennˇejˇs´ı - detailn´ı pˇrehled o prooˇckovanosti dˇetsk´e populace i o finanˇcn´ıch n´ akladech na vakc´ıny. ˇ Zpr´ava CTK o povolen´ı spojen´ı distributora vakc´ın Avenieru s ˇretˇezcem Agel, resp. jeho koupˇe, antimonopoln´ım u ´ˇradem tak uˇz jenom dokresluje, ˇze se velk´y byznys podaˇrilo dot´ahnout k dokonalosti a zase podstatnou ˇc´ ast ˇcinnost´ı veˇrejn´eho zdravotnictv´ı zd´ arnˇe zprivatizovat. Na zaˇc´atku bylo poruˇsen´ı z´akona o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı, na konci se vˇsechno zlegalizovalo a zavrˇsilo f´ uz´ı. Bylo by dobr´e tyto zmˇeny v oˇckov´ an´ı vyj´ adˇrit finanˇcnˇe a porovnat n´aklady na vakcinaci do roku 2009 a pozdˇeji (...).“ Hovorka se d´ale ve sv´em ˇcl´anku [100] pozastavuje nad t´ım, ˇze antimonopoln´ı u ´ˇrad doˇsel k z´avˇeru, ˇze se nejedn´a o monopoln´ı postaven´ı pˇresto, ˇze u zajiˇstˇen´ı povinn´ych vakc´ın nen´ı moˇzn´e vyuˇz´ıt jin´eho distributora, pˇriˇcemˇz nen´ı pro to zˇrejm´y d˚ uvod. Hovorka nav´ıc ˇ upozorˇ nuje na z´avaˇznou skuteˇcnost, ˇze vlastn´ık Agelu ovl´ad´a“ Ceskou pr˚ umyslovou zdra” votn´ı pojiˇst’ovnu, jej´ıˇz z´astupce je vyjednavaˇcem o podm´ınk´ach distribuce s ministerstvem a l´ekaˇri za Svaz zdravotn´ıch pojiˇst’oven. Poznamenejme, ˇze autor citovan´eho textu Ludv´ık Hovorka ve sv´em ˇcl´anku jeˇstˇe poukazuje na fakt, ˇze kolem 90 % obˇcan˚ u Slovenska je v souˇcasnosti klienty finanˇcn´ı skupiny Penta, kter´a vlastn´ı nebo ovl´ad´a vˇetˇsinu slovensk´ych ˇ a republika n´asleduje slovenskou cestu soukrom´eho zdrazdravotn´ıch pojiˇst’oven a ˇze Cesk´ votnictv´ı. A varuje pˇred t´ım [100].

4.1.4. Hospic pro um´ıraj´ıc´ı dˇ etsk´ e pacienty V kvˇetnu roku 2008 t´ym tehdejˇs´ıho ministra zdravotnictv´ı Tom´ aˇ se Jul´ınka (ODS) schv´alil dotaci ve v´yˇsi 30 milion˚ u korun na v´ystavbu dˇetsk´eho hospice do stˇredoˇcesk´ych Vraˇ nan. ´ Uˇredn´ıci ministerstva pˇritom od poˇc´atku mˇeli o projektu pochybnosti a p˚ uvodnˇe jej v˚ ubec nechtˇeli finanˇcnˇe podporovat. Odborn´ıci nav´ıc upozorˇ novali, ˇze projekt dˇetsk´eho hospice pro onkologick´e pacienty ˇcesk´a spoleˇcnost nepˇrijala a ˇze rodiny nemaj´ı z´ajem sv´e na smrt nemocn´e dˇeti do takov´ych zaˇr´ızen´ı pos´ılat [98]. Pˇresto vˇsak byla dotace schv´alena. A v´ysledek? Nam´ısto hotov´eho hospice stoj´ı ve Vraˇ nanech jiˇz nˇekolik let toliko hrub´a stavba a st´atn´ı pen´ıze urˇcen´e na v´ystavbu nikdo dosud nevr´atil. S cel´ym projektem je spojeno v´ıce podivn´ych skuteˇcnost´ı. Podle [97] stoj´ı za projektem dˇetsk´eho hospice ve Vraˇ nanech obˇcansk´e sdruˇzen´ı HOSPIC - V Dobr´e V´ıˇre (d´ale jen Hospic V dobr´e v´ıˇre“), kter´e do t´e doby nemˇelo se zaˇr´ızen´ımi ” pro nevyl´eˇcitelnˇe nemocn´e dˇeti ˇz´adnou zkuˇsenost. Sdruˇzen´ı vede b´yval´y voj´ak z povol´an´ı Zdenˇ ek Zmrzl´ık, jenˇz pracuje jako spr´avce vysokoˇskolsk´ych kolej´ı na praˇzsk´em Strahovˇe (a jeho nejbliˇzˇs´ı pˇr´ıbuzn´ı). V roce 2006 si jin´e obˇcansk´e sdruˇzen´ı s n´azvem Pomoc pro 124

budoucnost naˇsim dˇetem, kter´e zaloˇzila tehdejˇs´ı manˇzelka ˇcesk´eho pˇredsedy vl´ady Zuzana Paroubkov´a, pronajalo na Strahovˇe kancel´aˇre. N´aslednˇe Paroubkov´e spolupracovn´ık Jaroslav Syrov´y rodinˇe Zmrzl´ıkov´ych nab´ıdl sv˚ uj pozemek ve stˇredoˇcesk´ych Vraˇ nanech, kter´e sdruˇzen´ı Hospic V dobr´e v´ıˇre odkoupilo za ˇsest a p˚ ul milionu korun [97]. A pr´avˇe na tomto pozemku se Zmrzl´ıkovi rozhodli postavit dˇetsk´y hospic. V p˚ uvodn´ım pl´anu vˇsak podle [97] st´alo, ˇze stavba bude slouˇzit hospici pro dospˇel´e pacienty a tud´ıˇz pl´an pˇredstavoval rozs´ahlou kapacitu budovy, podle odborn´ık˚ u pro potˇreby dˇetsk´eho hospice zcela nevyhovuj´ıc´ı. Dotace ve v´yˇsi 30 milion˚ u korun byla nav´ıc posl´ana do Vraˇ nan na u ´ kor jin´ych z´ajemc˚ u, kteˇr´ı pˇredstavovali mnohem kvalitnˇejˇs´ı projekty na jiˇz rozestavˇen´e hospice. Tˇemto z´ajemc˚ um u ´ˇredn´ıci p˚ uvodnˇe pen´ıze napevno pˇrisl´ıbili, coˇz v´aˇznˇe ohrozilo dostavbu hospic˚ u ˇ canech a v Chrudimi ([97], [98]). v Cerˇ Z´astupci obˇcansk´eho sdruˇzen´ı Hospic V dobr´e v´ıˇre se podle [98] o dotaˇcn´ıch milionech ani osudech stavby nehodlaj´ı bavit - v´ykonn´a ˇreditelka Lenka Hynkov´a-Zmrzl´ıkov´a den´ıku Aktu´alnˇe.cz nejprve odm´ıtla telefonick´y rozhovor, pak si nechala poslat ot´azky e-mailem a nakonec jak´ekoli vysvˇetlen´ı odm´ıtla [98]: V´aˇs den´ık je neseriozn´ı a sv´ym obsahem se ˇcasto bl´ıˇz´ı bulv´ aru, velmi lˇzete a p´ıˇsete ne” pravdy, ˇz´adn´e dalˇs´ı informace ani odpovˇedi na vaˇse ot´ azky v´ am neposkytneme.“ Je tˇreba poznamenat, ˇze od projektu se distancuje i Zuzana Paroubkov´a, kter´a se roky vˇenovala charitativn´ı pomoci dˇetem [98]: Uˇz tak tˇri roky s nimi nejsme v kontaktu. Vadilo n´ am, ˇze se nic nedˇeje, jeˇstˇe jsou drz´ı a ” chtˇeli by dalˇs´ı pen´ıze. Ale nemˇeli snahu, abychom jim pomohli jinak neˇz finanˇcnˇe.“ Odpovˇed’ na ot´azku, kolik penˇez bylo doposud ve Vraˇ nanˇech prostavˇeno, kolik z toho tvoˇrila dotace a kolik pˇr´ıspˇevky od sponzor˚ u, nen´ı jasn´a. Podle [97] mlˇc´ı v t´eto vˇeci nejenom sdruˇzen´ı Hospic V dobr´e v´ıˇre, ale zveˇrejnit tuto informaci nechce ani stavebn´ı firma, kter´a budovu rozestavˇela. Kv˚ uli ob´av´am, ˇze sdruˇzen´ı nebude schopno sehnat dalˇs´ı finanˇcn´ı prostˇredky, u ´ˇredn´ıci Ministerstva zdravotnictv´ı nejm´enˇe dvakr´at ˇz´adost sdruˇzen´ı o dotaci zam´ıtli [98]. Jak jsme jiˇz uvedli v´yˇse, nakonec sdruˇzen´ı dotaci od ministerstva z´ıskalo, pˇriˇcemˇz n´avrh nepˇredkl´adal odbor, jehoˇz u ´ˇredn´ıci mˇeli v´yhrady, ale odbor investiˇcn´ıho rozvoje. Dotaci stvrdil sv´ym podpisem ministr Tom´aˇs Jul´ınek, kter´y si vˇsak podle [98] na ˇ to jiˇz nepamatuje. Podle [98] vˇsak projekt podporovali tehdejˇs´ı n´amˇestek Marek Snajdr a tehdejˇs´ı n´amˇestkynˇe Mark´ eta Hellerov´ a. To potvrzuj´ı mj. i samotn´ı u ´ˇredn´ıci Ministerstva zdravotnictv´ı, kteˇr´ı si cel´y projekt pamatuj´ı. Napˇr. jeden z u ´ˇredn´ık˚ u k tomu dod´av´a [98]: ”

ˇ Podporovali to Hellerov´ a a Snajdr.“

ˇ Ani Hellerov´a ani Snajdr si na to nevzpom´ınaj´ı [98].

125

4.1.5. Kauza Diag Human Aˇz se jednou budouc´ı historici budou zab´yvat obdob´ım po roce 1989, bezesporu jejich ˇ e neobyˇcejn´y u ´ div vzbud´ı st´atn´ı“ kauza, kter´a se t´ahne jiˇz pln´ych 20 let a ve kter´e Cesk´ ” republice v souˇcasnosti hroz´ı, ˇze zaplat´ı kolem 15 miliard korun odˇskodnˇen´ı soukrom´emu subjektu za to, ˇze si v roce 1992 tehdejˇs´ı ministr zdravotnictv´ı dovolil jedinou vˇetou zpochybnit solidnost uvaˇzovan´eho soukrom´eho subjektu, byt’ k tomu mˇel - podle vlastn´ıch slov - d˚ uvody [131]. Celkov´a poˇzadovan´a ˇc´astka se pˇritom navyˇsuje o u ´ roky, kter´e ˇcin´ı kolem 1 milionu korun dennˇe. Z´ajemce o historii cel´e kauzy odkazujeme na sdˇelovac´ı prostˇredky ˇ aˇr˚ ˇ z 29.3.2010 [131], ˇci na internet. Cten´ um doporuˇcujeme shl´ednout poˇrad Report´eˇri CT resp. 31.5.2010 [132], kter´y je dostupn´y na str´ance [133], resp. [134]. My se na tomto m´ıstˇe ˇ vˇsak omez´ıme pouze na vˇeci, kter´e se t´ykaj´ı Marka Snajdra. ˇ a republika prohr´ala arbitr´aˇzn´ı spor se spoleˇcnost´ı Diag Human a V roce 2008 Cesk´ ˇ a republika mˇela t´eto spoleˇcnosti vyplatit odˇskodnˇen´ı ve v´yˇsi skoro 9 miliard korun. Cesk´ se vˇsak odvolala a n´aslednˇe byli jmenov´ani nov´ı rozhodci v tomto sporu: za spoleˇcnost ˇ Diag Human se j´ım stal ˇsv´ycarsk´y pr´avn´ık Damian Della Ca, za Ceskou republiku pak tehdejˇs´ı prodˇekan plzeˇ nsk´e pr´avnick´e fakulty Milan Kindl a pˇredsedaj´ıc´ım rozhodcem Petr Kuˇzel, urˇcen´y obvodn´ım soudem pro Prahu 6. Poznamenejme, ˇze Petr Kuˇzel, narozen´y v roce 1962, studoval v letech 1986-1990 Stˇredn´ı pr˚ umyslovou ˇskolu dopravn´ı v Praze, v dobˇe jmenov´an´ı rozhodcem byl studentem Milana Kindla na plzeˇ nsk´ych pr´avech (po vypuknut´ı af´ery na t´eto ˇskole studium pˇreruˇsil), od roku 2008 je prezidentem Hospod´aˇrsk´e komory ˇ e republiky, p˚ Cesk´ usobil i jako praˇzsk´y zastupitel za ODS. Poˇc´atkem roku 2010 se do arbitr´aˇze s Diag Human pˇrihl´asila ˇsv´ycarsk´a spoleˇcnost Towit Machinery a firma Dumfries Holdings Limited, kter´a m´a s´ıdlo v karibsk´em st´atu Svat´y Vincent a Grenadiny. Podle [133] obˇe spoleˇcnosti tvrd´ı, ˇze ˇc´ast n´aroku Diag Human ˇ e republice odkoupily, a dohromady si n´arokuj´ı zhruba ˇctvrtinu cel´e pohled´avky. v˚ uˇci Cesk´ Spoleˇcnost Dumfries Holdings Limited podle [133] zastupuje pr´avn´ık Wolfgang H¨ urlimann. ˇ Jak se podaˇrilo zjistit report´er˚ um Cesk´e televize Davidu Havl´ıkovi a Michaelu Fialovi (vizte [131], resp. [133]), H¨ urlimann je tak´e ˇreditelem jist´e kypersk´e spoleˇcnosti, jej´ıˇz skuteˇcn´y vlastn´ık nen´ı zn´am. Za tuto kyperskou spoleˇcnost vˇsak v jist´e obchodn´ı transakci jednala podle [131] advok´atn´ı kancel´aˇr Milana Kindla. Citujme [133]: B´yval´a majitelka podle sv´ych slov nezn´ a vlastn´ıka kypersk´e spoleˇcnosti, kter´ a od n´ı spr´av” covskou firmu koupila: ,Kupuj´ıc´ı byl zastoupen advok´ atn´ı kancel´ aˇr´ı Kindl a spol.‘ Pen´ıze od kupuj´ıc´ıho z´ıskala z Kindlova u ´ˇctu. V r´ amci advok´ atn´ı kancel´ aˇre Kindl & partneˇri kyperskou spoleˇcnost zastupovala Anita Davidov´ a.“ Vyvstala tak legitimn´ı ot´azka o podjatosti rozhodce Milana Kindla ve sporu se spoleˇcnost´ı Diag Human, ve kter´em mˇel h´ajit z´ajmy st´atu proti spoleˇcnosti Diag Human pˇri uv´aˇzen´ı vazby na jednoho ze ˇzaluj´ıc´ıch v tomto sporu. Zveˇrejnˇen´ı t´eto informace v r´amci poˇradu ˇ [131] zp˚ Report´eˇri CT usobilo prudkou“ reakci ze strany jak Milana Kindla, tak Petra ” ˇ Kuˇzela, tak i Marka Snajdra - v t´e dobˇe prvn´ıho n´amˇestka ministrynˇe zdravotnictv´ı Dany Jur´askov´e. Ba co v´ıc, odvys´ıl´an´ı report´aˇze mˇelo za n´asledek odstoupen´ı ˇsv´ycarsk´eho roz126

ˇ hodce Damiana Della Ca. Marek Snajdr k tomu na mimoˇr´adn´e tiskov´e konferenci ˇr´ık´a [132]: V rann´ıch hodin´ach zaslal dopis, ve kter´em rezignuje na funkci rozhodce. Ofici´ aln´ım d˚ uvodem, ” ˇ nebo, chcete-li, z´aminkou byla vˇcerejˇs´ı report´ aˇz Cesk´e televize.“ Dne 15.4.2010 Damian Della Ca dokonce pos´ıl´a dopis tehdejˇs´ımu pˇredsedovi vl´ady Janu Fischerovi. V nˇem mj. p´ıˇse [132]: ˇ st´ı rozhodci spolupracuj´ı s vl´ Ceˇ adou a nech´ avaj´ı se politicky zneuˇ z´ıt, aby ” v r´ amci arbitr´ aˇ ze umoˇ znili prostˇ rednictv´ım offshorov´ ych spoleˇ cnost´ı pˇ r´ımo ˇ ˇ ci nepˇ r´ımo zcizit pen´ıze Cesk´ e republiky. Takov´e machinace jsou velmi obt´ıˇznˇe pˇredstaviteln´e v demokratick´e zemi, ale z´ aleˇz´ı na vaˇs´ı vl´ adˇe, zda se takov´ym pr´avn´ım extr´em˚ um postav´ı.“ ˇ a televize Znepokojiv´a informace o podjatosti arbitra Milana Kindla, kterou zveˇrejnila Cesk´ ” 29. bˇrezna 2010, byla jen posledn´ım impulzem pro m´e rozhodnut´ı. Hlavn´ımi d˚ uvody jsou sv´evoln´e a nez´akonn´e kroky rozhodce, pana Kuˇzela. Do sporu ileg´ alnˇe vpustil dvˇe offshorov´e spoleˇcnosti, aniˇz by k tomu ostatn´ım rozhodc˚ um poskytl pˇr´ısluˇsn´e dokumenty.“ Poznamenejme, ˇze ˇsv´ycarsk´y pr´avn´ık Damian Della Ca jako rozhodce v arbitr´aˇzi jiˇz v lednu 2010 p´ıˇse Milanu Kindlovi a pˇredsedaj´ıc´ımu rozhodci Petru Kuˇzelovi rozhoˇrˇcuj´ıc´ı dopis, ve kter´em mj. ˇz´ad´a a upozorˇ nuje [132]: Chci vˇedˇet, co jsou ty firmy zaˇc.“ ” Jsem povinen zabr´anit pran´ı penˇez ve vˇsech transakc´ıch.“ ” ˇ a republika, zastoupen´a Ministerstvem zdravotnictv´ı, Jak je d´ale v [132] uvedeno, Cesk´ nemˇela proti u ´ˇcasti pochybn´ych firem v arbitr´aˇzi n´amitky. To vˇsak platilo aˇz do vys´ıl´an´ı zmiˇ novan´e report´aˇze [131], tedy do 29. bˇrezna 2010. Po odvys´ıl´an´ı report´aˇze vˇsak na 12. dubna 2010 svol´av´a Ministerstvo zdravotnictv´ı dalˇs´ı mimoˇr´adnou tiskovou konferenci, na ˇ kter´e Marek Snajdr oznamuje, ˇze zmiˇ novan´e dvˇe spoleˇcnosti s nezn´am´ymi vlastn´ıky jiˇz ’ nejsou u ´ˇcastn´ıky sporu, nebot jejich ˇz´adosti v tomto smˇeru byly zam´ıtnuty. Toto prohl´aˇsen´ı tedy pˇredstavuje obrat ˇcesk´e strany k u ´ˇcasti zmiˇ novan´ych offshorov´ych spoleˇcnost´ı ve sporu se spoleˇcnost´ı Diag Human. Na to, proˇc byly vyˇrazeny tyto firmy s nezn´am´ymi vlastn´ıky ˇ teprve v dobˇe, kdy na tento probl´em bylo upozornˇeno Ceskou televiz´ı, se autoˇri report´aˇze [132] zeptali pˇr´ımo pˇredsedaj´ıc´ıho rozhodce Petra Kuˇzela (ODS). Ten jim na to odpovˇedˇel doslova [132]: Ne, j´a jako... vy... jestli jste si o tom nˇeco zjistili, jako ˇze ne, protoˇze vy jste mi poslal ” dokument, o kter´y... v˚ ubec o t´e kauze nic nev´ıte, nic, vy o tom nic nev´ıte, a vy jste mi poslal ot´azky, kter´e j´a jsem pˇreposlal vaˇsemu gener´ aln´ımu ˇrediteli. Jestli takhle pracuj´ı report´eˇri ˇ CT z neznalosti vˇeci, promiˇ nte, ale to mˇe ur´ aˇz´ı.“ 127

ˇ Marek Snajdr na tiskov´e konferenci stran obratu v postoji rovnˇeˇz prohl´asil [132]: M´ame i ofici´aln´ı usnesen´ı, ofici´aln´ı rozhodnut´ı, kter´e samozˇrejmˇe je platn´e.“ ” ˇ N´aslednˇe Snajdr uk´azal novin´aˇr˚ um zm´ınˇen´e rozhodnut´ı. A nyn´ı citujme nikoli nezaj´ımavou drobnost v tomto smˇeru pˇr´ımo z report´aˇze [132]: D˚ ukaz, kter´y n´amˇestek ministrynˇe zdravotnictv´ı pˇredstavil novin´ aˇr˚ um, m´ a ovˇsem vadu. ” Pod usnesen´ım o vylouˇcen´ı firem se p´ıˇse, ˇze je pˇrijali vˇsichni tˇri rozhodci, ale podeps´ani jsou tu jenom dva – Petr Kuˇzel a Milan Kindl. Podpis ˇsv´ycarsk´eho arbitra sch´ az´ı. Za pozornost stoj´ı i datum, kdy dokument u ´dajnˇe vznikl – 29. bˇrezna. To byl totiˇz u ´plnˇe posledn´ı den, kdy byl tribun´al jeˇstˇe kompletn´ı, tedy vˇcetnˇe ˇsv´ycarsk´eho arbitra, a mohl pr´ avoplatnˇe rozhodovat. Jak to tedy bylo? Kl´ıˇcov´e je pr´ avˇe slovo rozhodce, jehoˇz podpis chyb´ı. A tento ˇsv´ycarsk´y arbitr oznaˇcuje dokument za dodateˇcn´e faleˇsn´e alibi ˇcesk´ych rozhodc˚ u.“ V dopisu tehdejˇs´ımu premi´erovi Janu Fischerovi vˇsak ˇsv´ycarsk´y rozhodce Damian Della Ca p´ıˇse [132]: T´ımto prohlaˇsuji, ˇze jedn´an´ı arbitr´aˇzn´ıho sen´ atu bylo svol´ ano na 30. bˇrezna 2010, a proto ” ˇz´adn´e jin´e, na kter´em by mˇelo padnout nˇejak´e rozhodnut´ı, nebylo pl´ anov´ ano na 29. bˇrezna.“ ˇ Autoˇri report´aˇze [132] se na uveden´y rozpor zeptali i ˇcesk´e strany. Marek Snajdr na zaslan´e dotazy nereagoval, nicm´enˇe na pˇr´ım´y dotaz ze strany novin´aˇr˚ u odpovˇedˇel, ˇze je ochoten se k tomu vyj´adˇrit, ale pouze v pˇr´ım´em televizn´ım vstupu, kter´y nelze sestˇr´ıhat. Milan Kindl, kter´y ˇcel´ı podle [132] i podezˇren´ım z manipulace s dokumenty i v kauze plzeˇ nsk´ych ˇ e pr´av, nam´ısto odpovˇedi pos´ıl´a, stejnˇe jako Petr Kuˇzel, st´ıˇznost gener´aln´ımu ˇrediteli Cesk´ televize. Ocitujme ˇc´ast dopisu Milana Kindla z 30.4.2010 [132]: Vaˇsi report´eˇri se pokouˇsej´ı obr´atit veˇrejn´e m´ınˇen´ı ve prospˇech ˇzaluj´ıc´ı zahraniˇcn´ı spoleˇcnos” ti Diag Human, kter´e nehodn´y ˇcesk´y st´ at nechce d´ at sv´e miliardy. Ob´ av´ am se, ˇze podobn´e poˇc´ın´an´ı zav´an´ı zneuˇz´ıv´an´ım veˇrejnopr´ avn´ıho m´edia pro soukrom´e z´ ajmy, a dovoluji si v´as na nˇe upozornit.“ Zaj´ımav´e stanovisko k tomu zaujal i pr´avn´ı poradce Ministerstva zdravotnictv´ı Tom´aˇs Sokol [132]: Je zbyteˇcn´e jakkoliv spekulovat o tom, zda existuj´ı nˇejak´e d˚ ukazy, zda jsou zpochybniteln´e ” ˇci nezpochybniteln´e, nebot’ velmi struˇcnˇe ˇreˇceno, do toho nikomu kromˇe u ´ˇcastn´ık˚ u arbitr´aˇze nic nen´ı.“ Tom´aˇs Sokol se pˇritom ke kauze Diag Human a k tomu, ˇze st´at v t´eto souvislosti v roce 2003 ˇ ’´avovi 327 milion˚ vyplatil majiteli t´eto spoleˇcnosti Josefu St u korun, v minulosti vyj´adˇril v 128

tom smyslu, ˇze st´at by nemˇel spoleˇcnosti Diag Human platit v˚ ubec nic [134]: Mnˇe to sice rve pr´avn´ı vnitˇrnosti, ale pokud to uˇz bylo jednou vyplaceno, ned´ a se s t´ım ” asi nic dˇelat. Od tohoto okamˇziku ale uˇz ani korunu.“ ˇ ’´ava je dlouholet´y kamar´ad ministra financ´ı Miroslava Pro informaci dod´av´ame, ˇze Josef St Kalouska a lze doloˇzit z veˇrejn´ych zdroj˚ u, ˇze se Kalousek v minulosti opakovanˇe snaˇzil ˇ ’´avy. ukonˇcit celou kauzu ve prospˇech Diag Human, tedy ve prospˇech Josefa St Na z´avˇer poznamenejme, ˇze pokud by doˇslo k rozhodnut´ı o zaplacen´ı odˇskodnˇen´ı ˇzaluj´ıc´ı ˇ e stranˇe (tj. spoleˇcnosti Diag Human vˇcetnˇe onˇech dvou offshorov´ych firem) ze strany Cesk´ republiky, tak by ony dvˇe spoleˇcnosti s nezn´am´ymi vlastn´ıky mohly inkasovat od ˇcesk´eho st´atu aˇz 3,5 miliardy korun. Zopakujme citaci z dopisu ˇsv´ycarsk´eho rozhodce, kter´ym se obrac´ı na tehdejˇs´ıho premi´era Jana Fischera [132]: ˇ st´ı rozhodci spolupracuj´ı s vl´ Ceˇ adou a nech´ avaj´ı se politicky zneuˇ z´ıt, aby v ” r´ amci arbitr´ aˇ ze umoˇ znili prostˇ rednictv´ım offshorov´ ych spoleˇ cnost´ı pˇ r´ımo ˇ ci ˇ nepˇ r´ımo zcizit pen´ıze Cesk´ e republiky.“ K cel´e vˇeci lze vyslovit ˇradu spekulac´ı. V ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe se zde nestav´ıme na stranu ˇzaluj´ıc´ıch a soud´ıme v souladu s Tom´aˇsem Sokolem, ˇze st´at by nemˇel vyplatit uˇz ani ” korunu“, nebot’ ˇskoda je ve v´yˇsi nula s u ´rokem nula“ [134]. O to z´avaˇznˇeji zn´ı, dle naˇseho ” soudu, v´yˇse uveden´e varov´an´ı b´yval´eho ˇsv´ycarsk´eho rozhodce v cel´e kauze.

ˇ 4.1.6. P˚ usoben´ı ve VZP CR ˇ aˇri doporuˇcejeme, aby si pˇred ˇcten´ım t´eto kapitoly pˇreˇcetl kapitolu 3. V t´eto kapitole Cten´ ˇ ˇ kr´atce pop´ıˇseme roli a moc, kterou m´a Marek Snajdr ve Vˇseobecn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe CR ˇ ˇ kterou (d´ale jen VZP CR“) a to jednak z ofici´aln´ı pozice pˇredsedy spr´avn´ı rady VZP CR, ” zast´av´a od poloviny z´aˇr´ı roku 2006 dosud, a pak tak´e z pozice - nem´enˇe d˚ uleˇzit´e - dobr´ych vztah˚ u s vysok´ymi ˇcinovn´ıky ODS, jak´ymi byli ˇci jsou Mirek Topol´anek, Tom´aˇs Jul´ınek, ˇ ’astn´y, Petr Tluchoˇr, Ludˇek Rub´aˇs (b´yval´y ministr zdravotnictv´ı a Petr Bendl, Boris St ˇ je mj. i Boris Tluchoˇr˚ uv tch´an) a dalˇs´ı. Poznamenejme, ˇze ˇcleny spr´avn´ı rady VZP CR ˇ ’astn´y ˇci Petr Tluchoˇr. St Obsah t´eto kapitoly lze pˇritom shrnout do nˇekolika m´alo slov: Faktick´ym vl´adcem ve ˇ je Marek Snajdr ˇ VZP CR a jej´ı ˇreditel Pavel Hor´ak pouze pln´ı - tu ochotnˇe, tu m´enˇe ochotnˇe ˇ - jeho pˇr´ıkazy. Dle naˇsich informac´ı se Marek Snajdr obejde i bez podpisu ˇreditele v pˇr´ıpadˇe, ˇ ˇze nechce Hor´aka o sv´ych rozhodnut´ıch informovat - pˇr´ısluˇsn´e dokumenty Snajdrovi poˇ dep´ıˇs´ı jin´ı z´astupci VZP CR. ˇ Podle informac´ı, kter´e m´ame k dispozici, plyne tato Snajdrova moc pr´avˇe z politick´ych vazeb a politick´eho kryt´ı ze strany vysok´ych ˇcinovn´ık˚ u ODS. Ostatnˇe, pˇredsedou spr´avn´ı ˇ se stal kr´atce po parlamentn´ıch volb´ach v roce 2006, ve kter´ych ODS znaˇcnˇe rady VZP CR uspˇela a jej´ı tehdejˇs´ı pˇredseda Mirek Topol´anek se stal premi´erem. Popiˇsme kr´atce nˇekter´e skuteˇcnosti, kter´e nebyly zm´ınˇeny (nebo jenom velmi struˇcnˇe) v jin´ych kapitol´ach. 129

ˇ Marek Snajdr fakticky podporoval projekt Elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP ˇ utopila kolem 2 miliard korun a kter´y nen´ı dosud (vizte kapitolu 2.2), ve kter´em VZP CR ˇ rozhodlo, ˇze bude ukonˇcen. Poznamenejme, ˇze funkˇcn´ı, resp. o kter´em veden´ı VZP CR za t´ımto projektem st´ali jeho zakladatel´e a nynˇejˇs´ı europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzk´y. V m´edi´ıch se objevily nikoli nezaj´ımav´e spekulace, poch´azej´ıc´ı z ˇrad i koaliˇcn´ıch poslanc˚ u, ˇze za ned´avnou reb´eli´ı nˇekolika poslanc˚ u ODS, kteˇr´ı nechtˇeli podpoˇrit vl´adn´ı stabilizaˇcn´ı bal´ıˇcek, m˚ uˇze ve skuteˇcnosti st´at snaha o tlak na premi´era Petra Neˇcase v souvislosti s pod´an´ım trestn´ıho ozn´amen´ı ze strany ministra zdravotnictv´ı Leoˇse Hegera stran Elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP [103]: Ministr Heger sv´ym pondˇeln´ım trestn´ım ozn´ amen´ım znovu vr´ atil do hry kauzu IZIP, kte” rou uˇz povaˇzovala takzvan´a stˇredoˇcesk´ a zdravotnick´ a lobby v ODS, do kter´e b´yv´ a zaˇrazov´an ˇ kromˇe Marka Snajdra a Petra Tluchoˇre i b´yval´y ministr zdravotnictv´ı a Tluchoˇr˚ uv tch´an Ludˇek Rub´aˇs a europoslanec ODS Milan Cabrnoch, za utlumenou.“ Opust’me vˇsak kauzu IZIP, kter´e jsme se vˇenovali v kapitole 2.2. Fungov´an´ı spr´avn´ıch rad by obecnˇe mˇelo ct´ıt nˇejak´e z´akladn´ı principy korektnosti. Podle informac´ı, kter´e m´ame k dispozici, je vˇsak moˇzn´e schvalovac´ı procesy ve spr´avn´ı radˇe prov´adˇet i tak, ˇze kl´ıˇcov´e dokumenty, o kter´ych m´a spr´avn´ı rada hlasovat, se ˇclen˚ um spr´avn´ı rady zaˇslou pouze nˇekolik hodin pˇred zased´an´ım rady a n´aslednˇe je jim pˇri hlasov´an´ı ˇreˇceno, ˇze se jedn´a pouze o ned˚ uleˇzit´e formality. A nakonec nab´ız´ıme ˇcten´aˇr˚ um n´asleduj´ıc´ı hypotetick´y model fungov´an´ı nˇejak´e konkr´etn´ı st´atn´ı instituce, hospodaˇr´ıc´ı s veˇrejn´ymi prostˇredky. Pouze pro n´azornost si pˇredstavme, ˇze onou st´atn´ı instituc´ı je - hypoteticky - nˇejak´a veˇrejn´a zdravotn´ı pojiˇst’ovna. Pˇredstavme si, ˇze osoba X z uvaˇzovan´e st´atn´ı instituce m´a moˇznost ovlivnit, na co a v jak´e v´yˇsi p˚ ujdou veˇrejn´e prostˇredky z t´eto instituce, tedy v naˇsem hypotetick´em pˇr´ıpadˇe by mohla tato osoba ovlivnit, jak´a bude v´yˇse u ´ hrad za jednotliv´e z´akroky ˇci u ´ kony v konkr´etn´ıch zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ıch (hypoteticky napˇr. nemocnice, laboratoˇre apod.). A tak´e by mohla tato osoba X hypoteticky ovlinit, ˇze dan´emu a funguj´ıc´ımu zdravotnick´emu zaˇr´ızen´ı ˇci laboratoˇri nebude prodlouˇzena smlouva na propl´acen´ı proveden´ych v´ykon˚ u ˇci vznikl´ych n´aklad˚ u ze strany ’ on´e veˇrejn´e instituce. A ted si pˇredstavme, ˇze by tato hypotetick´a osoba X - opˇet pouze hypoteticky - nejednala prim´arnˇe ve veˇrejn´em z´ajmu, ale jednala by v z´ajmu soukrom´ych subjekt˚ u (napˇr. hypoteticky soukrom´ych zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı, soukrom´ych laboratoˇr´ı ˇci soukrom´ych zdravotn´ıch pojiˇst’oven). Jak´e by takov´e poˇc´ın´an´ı osoby X (ˇci v´ıce osob) mˇelo n´asledky? Zcela logicky by takov´e poˇc´ın´an´ı mˇelo za n´asledek, ˇze by se - v naˇsem hypotetick´em pˇr´ıpadˇe - veˇrejn´ym zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım ˇci u ´ stav˚ um ˇci laboratoˇr´ım omezovaly platby souvisej´ıc´ı s n´aklady na jejich ˇcinnosti aˇz k postupn´emu jejich ruˇsen´ı a naopak by se o to v´ıce propl´acely platby soukrom´ym subjekt˚ um a soukrom´ym zaˇr´ızen´ım, v naˇsem hypotetick´em pˇr´ıpadˇe tedy napˇr. soukrom´ym zdravotnick´ym zaˇr´ızen´ım, soukrom´ym u ´ stav˚ um ˇci soukrom´ym laboratoˇr´ım. Pochopitelnˇe, hypotetick´a osoba X by od tˇechto soukrom´ych subjekt˚ u za sv´e poˇc´ın´an´ı mohla - hypoteticky - inkasovat nemal´e odmˇeny (napˇr. stovku ˇci stovky milion˚ u korun), o kter´ych by zainteresovan´e osoby ˇci subjekty nemluvily. ˇ Cten´aˇre na tomto m´ıstˇe ˇz´ad´ame, aby nehledal za pˇredchoz´ım odstavcem nˇejak´e skryt´e 130

jinotaje a prohlaˇsujeme, ˇze se jedn´a toliko o hypotetickou u ´ vahu nˇeˇceho, co nelze zcela vylouˇcit. Prohlaˇsujeme, ˇze nijak netvrd´ıme ani nenaznaˇcujeme, ˇze za hypotetickou osobou X se skr´yv´a nˇejak´a konkr´etn´ı ˇzij´ıc´ı osoba ˇci nˇejak´e ˇzij´ıc´ı osoby. ˇ Na z´avˇer t´eto kapitoly se vrat’me opˇet ke konkr´etn´ı osobˇe - Marku Snajdrovi. Maˇ rek Snajdr za svou dlouhou podnikatelskou, u ´ˇrednickou a politickou kari´eru opakovanˇe veˇrejnˇe prohlaˇsoval, ˇze je zast´ancem soukrom´eho podnik´an´ı a toho, aby st´at hospodaˇril s co nejmenˇs´ım objemem vybran´ych prostˇredk˚ u. V rozhovoru [104] napˇr. k hospodaˇren´ı st´atu a korupci ˇr´ık´a: To znamen´a nej´ uˇ cinnˇ eji se s korupc´ı bojuje tak, ˇ ze objem veˇ rejn´ ych prostˇ redk˚ u ” v m´em vyj´ adˇren´ı v´ydaj˚ u napˇr´ıklad st´ atn´ıho rozpoˇctu, je co nejmenˇ s´ı. Protoˇ ze ˇ c´ım m´ enˇ e m´ a st´ at, u ´ˇ redn´ık, politik prostˇ redk˚ u, s kter´ ymi hospodaˇ r´ı, tak t´ım m´ enˇ e je prostoru pro korupci. To je prostˇe star´ a ekonomick´ a z´ asada, kter´ a plat´ı.“ ˇ K tomuto zd´anlivˇe logick´emu Snajdrovu tvrzen´ı se sluˇs´ı poznamenat toto: m´ate kr´asn´y ˇ d˚ um a boj´ıte se, ˇze v´am shoˇr´ı. Podle logiky Marka Snajdra je tedy nejlepˇs´ı, kdyˇz v˚ ubec ˇz´adn´y d˚ um m´ıt nebudete. Nebo m´ate dˇeti a m´ate o nˇe strach, aby se jim nˇeco nestalo. ˇ Marek Snajdr by v´am v takov´em pˇr´ıpadˇe poradil, abyste si dˇeti v˚ ubec nepoˇrizovali. Pochoˇ pitelnˇe je Snajdrova argumentace zcela nespr´avn´a. Poznamenejme, ˇze napˇr. v seversk´ych ˇ edsko, je objem veˇrejn´ych prostˇredk˚ st´atech, jak´ymi je Finsko ˇci Sv´ u, kter´e st´at vyb´ır´a a pˇrerozdˇeluje, znaˇcn´y a pˇresto m´ıra korupce v tˇechto zem´ıch je velmi n´ızk´a (jedna z nejmenˇs´ıch na svˇetˇe). ˇ Marek Snajdr tak´e opakovanˇe veˇrejnˇe hovoˇril o ˇr´adn´em hospodaˇren´ı, resp. o ˇr´adn´em hospod´aˇri. Nech´av´ame na ˇcten´aˇri, aby s´am posoudil, jak´e schopnosti stran hospodaˇren´ı ˇ s veˇrejn´ymi prostˇredky m´a Marek Snajdr ve vˇecech, na kter´ych mˇel ˇci m´a osobn´ı ˇci zprostˇredkovanou u ´ˇcast: • Soukrom´e podnik´an´ı v 90. letech, spoleˇcnost HP Construct. V´ysledek: firma po dvou ˇ letech krachuje, dluh kolem 70 milion˚ u korun, trestn´ı st´ıh´an´ı Marka Snajdra, obvinˇen´ı z podvodu, exekuce - vizte kapitolu 4.1.1. • Podpora privatizace tk´an ˇ ov´ych bank, vˇeci kolem v´ystavby biotechnologick´eho parku v Ostravˇe. Stamilionov´e dotace ze strany Ministerstva pr˚ umyslu a obchodu. V´ysledek: dosud biotechnologick´y park nestoj´ı, byt’ jiˇz mˇel b´yt vybudov´an - vizte kapitolu 4.1.2. • Projekt hospice pro um´ıraj´ıc´ı dˇeti, st´atn´ı dotace schv´alen´a ze strany Ministerstva zdravotnictv´ı ve v´yˇsi 30 mil. V´ysledek: hospic nestoj´ı, pen´ıze zmizely nezn´amo kam - vizte kapitolu 4.1.4. • Podpora projektu Elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP, n´aklady st´atu ve v´yˇsi kolem 2 miliard korun. V´ysledek: elektronick´e kn´ıˇzky nefunguj´ı, projekt byl zastaven - vizte kapitolu 2.2. ˇ od kvˇetna do prosince podle vlastn´ıch • Zat´ımco v roce 2006 hospodaˇrila VZP CR ˇ ztr´atu ve slov ˇreditele Pavla Hor´aka vyrovnanˇe [105], v roce 2011 vyk´azala VZP CR 131

ˇ v´yˇsi t´emˇeˇr 3,8 miliard korun [106]. Pˇripomeˇ nme, ˇze pˇredsedou spr´avn´ı rady VZP CR ˇ ˇ je Marek Snajdr od poloviny z´aˇr´ı roku 2006. Za doby p˚ usoben´ı Marka Snajdra coby ˇ se tato instituce dostala od vyrovnan´eho hospodaˇren´ı pˇredsedy spr´avn´ı rady VZP CR do hospodaˇren´ı se ztr´atou t´emˇeˇr 3,8 miliardy korun s t´ım, ˇze finanˇcn´ı rezervy VZP ˇ jsou vyˇcerp´any, jak se lze doˇc´ıst v ˇcl´anku [107] a n´azvu VZP vyˇcerpala rezervy, CR nem´a pen´ıze ani na dva dny.

4.2. Vladim´ır Dbal´ y ˇ Radu informac´ı k b´yval´emu ˇrediteli Nemocnice Na Homolce (d´ale jen NNH“) MUDr. ” Vladim´ıru Dbal´ emu lze nal´ezt v kapitol´ach 2.6.2, 2.10, 2.11.1, 2.12.1, 2.13, 2.14. V t´eto ˇc´asti uv´ad´ıme informace k osobˇe Vladim´ıra Dbal´eho a jeho otce (rovnˇeˇz l´ekaˇre a b´yval´eho ´ redn´ı vojensk´e nemocnice Praha ve Stˇreˇsovic´ıch), kter´e zveˇrejnil Nadaˇcn´ı fond ˇreditele Ustˇ proti korupci (d´ale jen NFPK“) dne 4.10.2012 v r´amci tiskov´e konference stran pron´ajmu ” konsignaˇcn´ıch sklad˚ u v NNH. Pˇrehledn´y materi´al k t´eto konferenci lze naj´ıt na str´ank´ach fondu [101], na jehoˇz obrazovou ˇc´ast se odvol´av´ame. N´azorn´e celkov´e sch´ema n´ıˇze uveden´ych transakc´ı a pˇrevod˚ u lze nal´ezt v [101], str. 12 a 13. Dne 18. 3. 2009 byla zaloˇzena spoleˇcnost ACOL s.r.o. (d´ale jen ACOL“), jej´ımˇz ” vlastn´ıkem se stala spoleˇcnost CHEERLADE HOLDINGS LIMITED (d´ale jen CHEER” LADE“) se s´ıdlem na Kypru. V minulosti byli benefiˇcn´ımi vlastn´ıky t´eto spoleˇcnosti napˇr. ˇ Mgr. Bc. David Michal, Mgr. Karol´ına Bab´akov´a, JUDr. Drahom´ır Sachta, Mgr. Marek Stubley. Nutno pˇripomenout, ˇze spoleˇcnost CHEERLADE je jednou z vrcholov´ych ˇ spoleˇcnost´ı AK SACHTA & PARTNERS a je spojena s ˇradou kontroverzn´ıch projekt˚ u v r´amci Dopravn´ıho podniku hl. m. Prahy (napˇr. n´akup nemovitosti Zlatnice 1511/1“ do ” majetku matky Ing. Martina Dvoˇr´aka). Dne 26. 4. 2009 koupila spoleˇcnost ACOL soubor nemovitost´ı v katastr´aln´ım u ´ zem´ı Tachlovice (ˇc´ıslo LV 625). Za spoleˇcnost ACOL jednala ve vˇecech n´akupu souboru nemoˇ vitost´ı AK SACHTA & PARTNERS. Soubor nemovitost´ı byl poˇr´ızen za ˇca´stku 5.547.000,Kˇc. Za u ´ˇcelem tohoto n´akupu si spoleˇcnost ACOL vzala pˇreklenovac´ı u ´ vˇer od spoleˇcnosti ALSEDA a to ve v´yˇsi 6 mil. Kˇc ([101], str. 14, Obr´azek ˇc. 1). Spoleˇcnost ALSEDA je dostateˇcnˇe zn´ama z p˚ usoben´ı mj. v Dopravn´ım podniku hl. m. Prahy . Dne 11. 5. 2009 pˇrevedla spoleˇcnost CHEERLADE sv˚ uj pod´ıl ve spoleˇcnosti ACOL na spoleˇcnost Denton Estates LLC (Delaware, USA; d´ale jen Denton“) a to za ˇc´astku 259 ” tis. Kˇc. Spoleˇcnost Denton byla zaloˇzena 17. 1. 2008 a prvn´ım vlastn´ıkem t´eto spoleˇcnosti se st´av´a spoleˇcnost Gold Leaf LLC (d´ale jen Gold Leaf“). Benefiˇcn´ımi vlastn´ıky byli nebo ” ˇ jsou Mgr. Bc. David Michal a Mgr. Karol´ına Bab´akov´a z AK SACHTA & PARTNERS ([101], str. 14, Obr´azek ˇc. 2). Dne 4. 12. 2009 doˇslo na zased´an´ı valn´e hromady spoleˇcnosti Denton k pˇrevodu 100% majetkov´eho pod´ılu t´eto spoleˇcnosti v drˇzen´ı spoleˇcnosti Gold Leaf na nov´eho benefiˇcn´ıho vlastn´ıka, kter´ym se stal Doc. MUDr. Vladim´ır Dbal´y, CSc. (1936). Tedy, doˇslo k tomu, ˇze 100% vlastn´ıkem spoleˇcnosti ACOL se od 4. 12. 2009 st´av´a otec ˇreditele NNH ([101], str. 15, Obr´azek ˇc. 3). 132

Dne 8. 3. 2010 se spoleˇcnost Denton st´av´a 100% vlastn´ıkem spoleˇcnosti D + D consult, s.r.o. (d´ale jen D + D consult“), kter´a byla dˇr´ıve ve vlastnictv´ı otce a syna Dbal´ych. ” Pˇribliˇznˇe za tˇri mˇes´ıce kupuje spoleˇcnost D + D consult za ˇc´astku 5.098.897,- Kˇc soubor nemovitost´ı v katastr´aln´ım u ´ zem´ı Stod˚ ulky (Praha; ˇc´ıslo LV 16874 a 17983). ˇ Dne 3. 6. 2010 byl ze strany AK SACHTA & PARTNERS pˇripraven projekt f´ uze spoleˇcnosti ACOL a spoleˇcnosti D + D consult, proˇceˇz se n´astupnickou spoleˇcnost´ı st´av´a spoleˇcnost ACOL a spoleˇcnost D + D consult zanik´a. Spoleˇcnost D + D consult byla dne 30. 9. 2010 vymaz´ana z obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Hypot´ eza: (A) Doc. MUDr. Vladim´ır Dbal´y, CSc. (1936) mohl nab´yt majetek ve v´yˇsi cca 11 mil. Kˇc u ´ˇcelovˇe s t´ım, ˇze faktick´ym zam´yˇslen´ym pˇr´ıjemcem tohoto majetku mohl b´yt jeho syn MUDr. Vladim´ır Dbal´y (1959). Nabyt´ı nemovit´eho majetku mohlo b´yt odmˇenou MUDr. Vladim´ıru Dbal´emu (1959) za jeho vstˇr´ıcnost v˚ uˇci nˇekter´ym dodavatel˚ um sluˇzeb NNH v obdob´ı, kdy byl jej´ım ˇreditelem (napˇr. popsan´y pˇr´ıpad pron´ajmu zdravotnick´ych sklad˚ u). (B) Spoleˇcnost Denton mˇela leg´aln´ı podnikatelsk´e aktivity, kter´e j´ı generovaly pˇr´ıjem, a bylo tedy moˇzn´e prostˇrednictv´ım spoleˇcnosti ACOL nakupovat nemovitosti. Tuto hypot´ezu ovˇsem lze oznaˇcit za m´alo pravdˇepodobnou, nebot’ jak jsme jiˇz uvedli, spoleˇcnost ACOL si musela na n´akup jedn´e z nemovitost´ı vz´ıt u ´ vˇer od spoleˇcnosti ALSEDA. Aby spoleˇcnost ACOL mohla splatit u ´ vˇer, vzala si p˚ ujˇcku od svoj´ı mateˇrsk´e spoleˇcnosti Denton. Mateˇrsk´a spoleˇcnost ovˇsem nemˇela k dispozici potˇrebn´e prostˇredky a tak si p˚ ujˇcila od spoleˇcnosti Earnway International Limited (d´ale jen Earnway“) a to pomoc´ı 100 mil. u ´ vˇerov´eho r´amce, ” o kter´em NFPK jiˇz dˇr´ıve informoval ([101], str. 16, Obr´azek ˇc. 4). Cel´y syst´em u ´ vˇer˚ u v r´amci n´akupu nemovitost´ı je patrn´y z [101], str. 17, Obr´azku ˇc. 5. Poznamenejme, ˇze ˇ spoleˇcnost Earnway patˇr´ı do st´aje“ AK SACHTA & PARTNERS a je form´alnˇe vlastnˇena ” osobou JUDr. Peter Kmet’. Z´aroveˇ n je tato spoleˇcnost pouˇz´ıv´ana pro transfery finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u k osobˇe Iva Rittiga ([101], str. 17, Obr´azek ˇc. 6).

133

Rejstˇ r´ık ˇ ap Petr, 68 C´ ˇ Cmejla Marek, 108 ˇ ıman Martin, 115 R´ ˇ ak Jindˇrich, 38 Reh´ ˇ SACHTA & PARTNERS, 57, 60, 62–64, 66, 68, 69, 74, 75, 132 ˇıma Petr, 35, 36 S´ ˇ ’´ava Josef, 128 St ˇ ’astn´y Boris, 14, 78, 121, 122, 129 St ˇ Sachta Drahom´ır, 57, 132 ˇ Seich David, 94 ˇ ık Michal, 75, 76 Setl´ ˇ arka Jaroslav, 94 Sk´ ˇ egr Jiˇr´ı, 26 Sl´ ˇ Slajsov´ a Miloslava, 22 ˇ Snajdr Marek, 4, 9, 14, 15, 21–24, 27, 30, 33, 34, 59, 76, 78, 86, 87, 89, 90, 113– 119, 121, 122, 125–131 ˇ etina Jiˇr´ı, 76 Stˇ ˇ Sulc Jiˇr´ı, 26 ˇ Svanda Martin, 51 ˇ Svikovsk´y Petr, 98 ˇ ’´arek Roman, 58 Zd

Bialeˇsov´a Lucie, 59 Bl´aha Josef, 117 Boˇcek Roman, 97 Bublan Frantiˇsek, 24, 29 Cabrnoch Milan, 17, 18, 20, 81, 82, 84, 130 Chrenek Tom´aˇs, 24, 101–104, 108 Cibulka Ludˇek, 24 Cikrt Tom´aˇs, 93, 98 Dbal´y Vladim´ır, 28, 41, 43, 44, 56–63, 67, 70–72, 75, 76, 132, 133 Dbal´y Vladim´ır st., 132 Della Ca Damian, 126, 128 Dernerov´a Alena, 37, 39, 44 Doleˇzal Martin, 19 Don´at Martin, 57 Dost´al Ondˇrej, 105 Drbal Josef, 51 Dvoˇr´ak Martin, 132 Filipiov´a Daniela, 31 Fischer Jan, 127, 128 Fuchsa Ivan, 26

Gazd´ık Petr, 76, 100 Absol´on Jiˇr´ı, 116 AGEL a.s., 101, 102, 104, 105, 108–110, 122 Gregor Jan, 103 ALSEDA s.r.o., 72–75, 132 H¨ urlimann Wolfgang, 126 Haˇsek Michal, 51 B´arta V´ıt, 94 Han´ak Jaroslav, 3 B´em Pavel, 94 Hapala Petr, 33, 34, 115, 119, 120 B´erov´a Dana, 31 Heger Leoˇs, 3, 13, 26, 27, 36, 37, 52, 68, Bab´akov´a Karol´ına, 57, 61, 132 76, 87, 89, 91, 92, 102–104, 107, 109, Bart´ak Martin, 102 110, 130 Bendl Petr, 79–82, 84–86, 90, 94, 97, 105, Heller Josef, 31 129 Hellerov´a Mark´eta, 125 Bialeˇsov´a Emilie, 58–60 134

Hor´ak Ladislav, 50 Hor´ak Pavel, 16, 17, 19–21, 105, 129, 131 Hovorka Ludv´ık, 8, 10, 11, 24, 110, 122, 124 Hrabˇe Marcel, 96 Hroboˇ n Pavel, 9 Huml Stanislav, 26, 94 Jajtner Pavel, 52 Janeˇcek Karel, 3 Janota Eduard, 11 Janouˇsek Roman, 47 Janouch Frantiˇsek, 41, 43, 44 Jeˇzek Libor, 58 Jul´ınek Tom´aˇs, 9, 10, 13, 14, 22, 86, 87, 98, 107–109, 113, 122–125, 129 Jur´anek Stanislav, 51 Jur´askov´a Dana, 11, 22, 33, 34, 37, 108, 110, 114, 120, 121, 123, 126 Jurenka Boˇzetˇech, 29

Kut´ık Ladislav, 84 Kutil Petr, 71 Ladner Thomas, 20, 22 Langˇs´adlov´a Helena, 26, 90 Langer Ivan, 101, 102 Lepil Miroslav, 50 Lom Petr, 41 Ludv´ık Miloslav, 35, 36 Lukˇsa Pavol, 26, 103 Markov´a Soˇ na, 91 Mat´ysek Luk´aˇs, 53 Mates Jan, 16 Mencl V´aclav, 94 Michal David, 57, 61, 75, 132 Ml´adek Tom´aˇs, 15, 20 Neˇcas Petr, 107, 130 NFPK, 75, 76, 132 Novotn´y Josef st., 94 Nykel Tom´aˇs, 55

K´aˇs Jan, 115 Kadlec Tom´aˇs, 70 Kalousek Miroslav, 9, 10, 29, 30, 104, 110, Ouzk´y Miroslav, 17, 18, 20, 130 129 Paˇsek Jiˇr´ı, 18, 20, 21 Kant˚ urek Josef, 22, 97 Paˇsek Luboˇs, 47 Kar´asek Anton´ın, 100 Pal´aˇcek Frantiˇsek, 53 Kellner Petr, 108 Palas Jaroslav, 102 Kindl Milan, 126, 128 Palas Josef, 102 Klasnov´a Kateˇrina, 94 Pancov´a Kateˇrina, 50 Klaus V´aclav, 42 Paroubek Jiˇr´ı, 94 Kmet’ Peter, 133 Paroubkov´a Zuzana, 125 Koˇc´ı Krist´yna, 76, 94 Pavelka Vladim´ır, 52, 108, 109 Kohoutov´a Lenka, 94 Pavka Jarom´ır, 29 Koneˇcn´y Jarom´ır, 70 Petr´an ˇ Miroslav, 94 Koskuba Jiˇr´ı, 92, 93 Plaˇsil Ondˇrej, 96 Kotal´ıkov´a Patricie, 16 Pohanka Michal, 52 Kr´al Vlastimil, 23 Kraus Roman, 32 Rafaj Petr, 40 Kuˇz´ılek Oldˇrich, 62 Rath David, 4, 14, 28, 33, 34, 45, 49–52, 78, Kuˇzel Petr, 126, 128 91–94, 96, 120, 121 Kubata Jan, 26 Rittig Ivo, 75, 133 Kundr´at Radek, 98 Rub´aˇs Ludˇek, 81, 82, 84–86, 129 Kunov´a Jaroslava, 35 Rusnok Jiˇr´ı, 16 135

Zajac Rudolf, 109 Zaor´alek Lubom´ır, 26 Zavoral Miroslav, 29, 30 Zimmermann Petr, 85, 86 Zmrzl´ık Zdenˇek, 124 Zmrzl´ıkov´a Lenka, 125 Zurfluh Erwin, 20

Rycht´aˇr Karel, 71 Sch˚ urek Luk´aˇs, 32 Scholzov´a Renata, 60 Sehnoutka Petr, 61, 68 Skˇrepek Roman, 97 Skokan Petr, 94 Skopal Ladislav, 26 Sl´adek V´aclav, 117 Sojka Michal, 109 Sokol Tom´aˇs, 42, 68, 128 Srˇseˇ n Vlastimil, 32, 59, 71 Srb Jaroslav, 19, 20 Stanˇek Tom´aˇs, 20 Str´ask´y Jan, 31 Streit Duˇsan, 118 Stubley Marek, 57, 63, 132 Such´y Pavel, 45 Sykov´a Eva, 32, 34 Syrov´y Jaroslav, 125 Szotkowsk´a Hana, 109 Tk´aˇc Patrik, 108 Tluchoˇr Petr, 9, 10, 76, 78, 81, 82, 84, 86, 97, 129 Tobˇern´a Kateˇrina, 67, 68 Tobˇern´y Michal, 71 Topol´anek Mirek, 9, 30, 32, 41, 42, 52, 80, 110, 119, 123, 129 Ullrich Petr, 47 Ulman Roman, 117 V´ıt Michael, 23, 123 Vaˇsek Jaroslav, 115 Vacek Martin, 26, 94 Vanˇek Petr, 103, 104 Vepˇrek Pavel, 104, 109, 110 Veseck´a Ren´ata, 90 Vitula Jan, 51 Vojt´ıˇsek Martin, 97, 98 Vondra Alexander, 100 Zahradn´ıˇcek Michal, 32

136

Literatura [1]

´ ´ Tom´aˇs. Cesk´ ˇ y statistick´y u ˇ CHRAMECK Y, ´ˇrad - V´ydaje na zdravotn´ı p´eˇci v CR [online]. 5.4.2012. Dostupn´e na www.czso.cz/csu/

[2]

HOVORKA, Ludv´ık. Kam se ztr´ acej´ı miliardy korun pˇri stanovov´ an´ı cen a u ´hrad l´eˇciv? [online]. 19.7.2011. Dostupn´e na blog.aktualne.centrum.cz/

[3]

ˇ KUBEK, Milan. Stanovisko CLK k t´e ˇc´ asti novely z´ akona ˇc. 48/1997 Sb., o veˇrejn´em zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, kter´ a se zab´yv´ a l´eky [online]. 20.6.2011. Dostupn´e na www.zdn.cz/komentare-a-analyzy/od-ctenaru/

[4]

HOLUB, Petr. Byznys IKEM: Stroj stoj´ı 400 tis´ıc, nemocnice plat´ı 800 [online]. 15.12.2011. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/

[5]

ˇ Ondˇrej. Symbol korupce, komplet´ VANEK, atoˇri, hyne i bez Hegera. Brusel jiˇz zas´ahl [online]. 8.3.2011. Dostupn´e na www.parlamentnilisty.cz/zpravy/zdravotnictvi/

[6]

ˇ´IMA, Petr. K objektivn´ımu posouzen´ı zak´ S azek na n´ akup zdravotnick´ych zaˇr´ızen´ı chyb´ı srovnateln´e u ´daje z trhu [online]. 27.10.2011. Dostupn´e na www.epravo.cz/top/clanky/

[7]

´ ´ Zuzana. Heger vyt´ KEMENYOV A, ahl proti pˇredraˇzen´ym n´ akup˚ um. 28.2.2011. Hospod´aˇrsk´e noviny, str. 5.

[8]

ˇ ´ Hana. Za drahou l´ekaˇrskou technikou jsou tak´e z´ SKODOV A, ajmy politick´ych stran, ˇr´ık´a sen´atorka [online]. 28.2.2011. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko-zdravotnictvi/

[9]

ˇ ´ Iva. Komplet´atorsk´e firmy ˇzij´ı d´ıky aktivn´ı podpoˇre ministerstva [onBEZDEKOV A, line]. 10.3.2010. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/16912

´ Alena. Cen´ık pˇr´ıstroj˚ [10] DERNEROVA, u od komplet´ ator˚ u - porovnejte [online]. 21.2.2011. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/21481 ´ Jan. Krajsk´a zdravotn´ı bude muset vr´ [11] HORAK, atit st´ atu pen´ıze za podezˇrel´e n´akupy [online]. 21.12.2011. Dostupn´e na usti.idnes.cz/ [12] SEHNOUTKA, Petr. Pr´avn´ıci nemocnice Na Homolce pracuj´ı s rodinou jej´ıho ˇreditele [online]. 4.5.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/kauzy/ 137

´ Anna. Ministr financ´ı podal trestn´ı ozn´ [13] BRANDEJSKA, amen´ı kv˚ uli pl´ytv´an´ı v Krajsk´e zdravotn´ı [online]. 22.12.2010. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ [14] MINISTERSTVO FINANC´I. MF v kauze Krajsk´ a zdravotn´ı neselhalo [online]. 1.12.2011. Dostupn´e na /www.mfcr.cz/ ´ [15] K˚ US, Ondˇrej. Spr´avce nemocnic v Usteck´ em kraji dostal pokuty za 900 tis´ıc korun [online]. 6.5.2011. Dostupn´e na usti.idnes.cz/ [16] JANOUCH, Frantiˇsek. Konto M´ıˇsa, Gama n˚ uˇz a Perfexion: karty na st˚ ul [online]. 3.5.2010. Dostupn´e na blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ [17] HOLUB, Petr. Homolka m´a nov´y gama n˚ uˇz. Zaplatila ho nejdr´ aˇz na svˇetˇe [online]. 29.4.2010. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/ ´ [18] DBALY, Vladim´ır. Reakce na www.homolka.cz/cs-CZ/media/

medi´ aln´ı

u ´toky

[online].

Dostupn´e

na

[19] TON. Komplet´ator je syst´emov´e ˇreˇsen´ı, a ne pˇrekupn´ık [online]. 21.3.2011. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ ˇ [20] KUCERA, Petr. Rath vsadil na pˇrekupn´ıka. 14.03.2006. Lidov´e noviny, str. 4. ´ Sabina, HOLUB, Petr. V nemocnici IKEM ˇr´ızen´e milion´ [21] SLONKOVA, aˇri bohatne tajemn´a firma [online]. 23.3.2011. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/ [22] HOLUB, Petr. Tak hospodaˇr´ı IKEM: Materi´ al pˇredraˇzen´y o 100 milion˚ u [online]. 24.8.2011. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/ [23] HOLUB, Petr. Byznys IKEM: Stroj stoj´ı 400 tis´ıc, nemocnice plat´ı 800 [online]. 15.12.2011. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/ [24] IKEM. M´edia o n´as [online]. Dostupn´e na http://www.ikem.cz/ ˇ [25] BLAZEK, Vojtˇech. Zak´azku na stavbu pavilonu nemocnice v Mlad´e Boleslavi za 450 milion˚ u vyhr´ala firma bez zkuˇsenost´ı, dˇeln´ık˚ u i telefonu [online]. 16.2.2011. Dostupn´e na byznys.ihned.cz/ ˇ [26] BLAZEK, Vojtˇech. Rath se schov´ av´ a. Doh´ an´ı ho podezˇrel´ a zak´ azka [online]. 17.2.2011. Dostupn´e na hn.ihned.cz/ ˇ [27] BLAZEK, Vojtˇech. Pˇri podezˇrel´em Rathovˇe tendru rozhodl los. Velk´e firmy mˇely sm˚ ulu [online]. 23.2.2011. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko/ [28] IZIP. Jak funguje IZIP [online]. Dostupn´e na www.izip.cz/system-izip/jak-fungujeizip

138

[29] -. IZIP - Elektronick´a zdravotn´ı kn´ıˇzka [online]. 17.10.2011. Dostupn´e na wiki.aktualne.centrum.cz/izip-elektronicka-zdravotni-knizka/ ´ ´ Hana. VZP se pˇripravuje na odstˇrihnut´ı od IZIP, zaplat´ı dalˇs´ıch 150 [30] VALKOV A, milion˚ u [online]. 21.11.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ˇ CKA, ˇ [31] JIRI Jan. VZP nem˚ uˇze o projektu IZIP libovolnˇe rozhodovat, m´ a m´alo akci´ı [online]. 28.11.2011 Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ´ ´ Hana. VZP pˇrikoup´ı akcie IZIP, provozovatele kritizovan´ych zdravotn´ıch [32] VALKOV A, kn´ıˇzek [online]. 31.1.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ´ ´ Hana. Test elektronick´ych zdravotn´ıch kn´ıˇzek IZIP nabral zpoˇzdˇen´ı [on[33] VALKOV A, line]. 12.10.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ´RI ˇ CT: ˇ Zruˇsit IZIP jen tak nep˚ ˇ ycarsku [34] ADU. REPORTE ujde - akcie skonˇcily ve Sv´ [online]. 3.10.2011. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/ ´ Tereza. Z IZIP odt´ekaj´ı des´ıtky milion˚ [35] STRNADOVA, u, firma nem´ a ani autorsk´a pr´ava na kn´ıˇzky [online]. 18.11.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ˇ [36] BLAZEK, Vojtˇech. Stopy podezˇrel´eho tendru IKEM za 1,8 miliardy m´ıˇr´ı k vlivn´emu lobbistovi [online]. 9.2.2012. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko/ [37] PERGL, V´aclav. Heger chce katalogem cen l´ek˚ u a pˇr´ıstroj˚ u uˇsetˇrit aˇz pˇet miliard korun [online]. 11.8.2011. Dostupn´e na www.novinky.cz/domaci/ [38] RODRIGUEZ, Veronika. St´at zapomnˇel. A l´eky zdraˇz´ı. 29.11.2010. T´yden, ˇc´ıslo 48, str. 18. ˇ Jiˇr´ı. St´at by bez korupce uˇsetˇril 40 aˇz 100 miliard a nepotˇreboval by reformu [39] VAVRON, penz´ı [online]. 23.6.2011. Dostupn´e na www.novinky.cz/ekonomika/ [40] -. Korupˇcn´ıci se mus´ı zaˇc´ıt b´at, ˇr´ık´ a Karel Janeˇcek [online]. 5.4.2012. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/rozhovory/ ˇ e republiky. Nov´y syst´em zabr´ [41] Vl´ada Cesk´ an´ı korupci ve zdravotnictv´ı, uˇsetˇr´ı aˇz 5 miliard [online]. 12.8.2011. Dostupn´e na www.vlada.cz/cz/ [42] SEHNOUTKA, Petr. Zak´azka na skenov´ an´ı pro Homolku je pˇredraˇzen´ a o miliony [online]. 8.6.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ ´ [43] DBALY, Vladim´ır. Reakce na www.homolka.cz/cs-CZ/media/

medi´ aln´ı

u ´toky

[online].

Dostupn´e

na

´ ´ Hana. Teˇcka za IZIP: Firma tvrd´ı, ˇze byl u [44] VALKOV A, ´spˇeˇsn´y, l´ekaˇri to zpochybˇ nuj´ı [online]. 3.6.2012. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ 139

´ ´ Hana. Spoluvlastn´ık IZIP: Do z´ [45] VALKOV A, aˇr´ı jsme ochotni jednat, pak m˚ uˇze pˇrij´ıt i arbitr´aˇz [online]. 18.7.2012. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ [46] SEHNOUTKA, Petr. Homolka nakoupila za milion skenery, v nemocnici ale nejsou [online]. 8.6.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ [47] SEHNOUTKA, Petr. Nemocnice Na Homolce utr´ ac´ı. Na IT pˇridala 40 milion˚ u [online]. 5.5.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ [48] NEMOCNICE NA HOMOLCE. Aktuality Nemocnice Na Homolce - Omezili jsme v´ydaje na nemedic´ınsk´e ˇcinnosti [online]. 3.7.2011. Dostupn´e na www.homolka.cz/csCZ/homolka/ ˇ [49] KODERA, Petr. U Ratha jsem kv˚ uli Pfizeru lobboval, ale nebylo to nic nekal´eho, tvrd´ı ˇ poslanec Snajdr [online]. 8.8.2012. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko-zdravotnictvi/ ˇ ˇ [50] KODERA, Petr. Protikorupˇcn´ı policie zaˇcne zkoumat, zda Pfizer v Cesku upl´acel l´ekaˇre a u ´ˇredn´ıky [online]. 14.8.2012. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko/ ˇ [51] CTK, khj. Rath: Kraj zvaˇzuje ˇzaloby kv˚ uli dial´yz´ am v krajsk´ych nemocnic´ıch [online]. 13.11.2009. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ ˇ ´ Iva. Komu prospˇeje zruˇsen´ı zdravotn´ıch u [52] BEZDEKOV A, ´stav˚ u? [online]. 12.2.2011. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ ˇ [53] PS PCR. Jedn´an´ı a dokumenty-stˇreda 14. bˇrezna 2012 [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/ ˇ Jedn´an´ı a dokumenty-stˇreda 14. bˇrezna 2012 (Jedn´ [54] PS PCR. an´ı pokraˇcovalo ve 14.30 hodin) [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/ ˇ Ministerstvo zdravotnictv´ı uspoˇr´ı miliony korun redukc´ı agend, u [55] MZ CR. ´ˇrad˚ u a instituc´ı [online]. 14.3.2012. Dostupn´e na www.mzcr.cz/dokumenty/ ˇ [56] PS PCR. Jedn´an´ı a dokumenty-´ uter´y 15. bˇrezna 2011 (16.10 hodin)(pokraˇcuje ˇ ’astn´y) [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/ St ˇ [57] HOVORKA, Ludv´ık. Marek Snajdr obch´ az´ı standardn´ı legislativn´ı proces a odborn´e spoleˇcnosti a pokraˇcuje ve sv´em taˇzen´ı na likvidaci zdravotn´ıch u ´stav˚ u a prim´arn´ı prevence [online]. 10.3.2011. Dostupn´e na blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ ´ SEK, ˇ [58] VALA Luk´aˇs. Miliardy pro ˇspit´ al ve Znojmˇe zaˇcali zkoumat kontroloˇri. 9.7.2012. Mlad´a fronta Dnes, str. 1. [59] RAK. Jak draze nemocnice perou: rozd´ıly jsou v milionech. 22.3.2011. Hospod´aˇrsk´e noviny, str. 1.

140

ˇ [60] CTK. Ostravsk´a nemocnice si bude vaˇrit sama, uˇsetˇr´ı tak pr´y miliony [online]. 16.8.2012. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ [61] HOLUB, Petr. Politici provˇeˇruj´ı: Neprivatizuje se tajnˇe Homolka? [online]. 2.4.2010. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/ ´ cetn´ı servis Bialeˇsov´a s.r.o. [online]. Dostupn´e na www.bialesova.cz/ [62] -. Uˇ ˇ [63] CT24. Homolka chce pˇredat soukrom´e firmˇe spr´ avu smluv s pojiˇst’ovnami [online]. 2.4.2010. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/ ˇ [64] CTK. MZ provˇeˇrilo postup Nemocnice Na Homolce a schvaluje ho [online]. 20.5.2010. Dostupn´e na www.vz24.cz/clanky/ ´ Alena a kol. Zpr´ [65] DERNEROVA, ava o situaci v Nemocnici Na Homolce [online]. srpen 2010. Praha. ´ Jindˇriˇska. UOHS-Rozhodnut´ ´ [66] KOBLIHOVA, ı: S142/2008/VZ-13397/2008/510/Od [online]. Dostupn´e na www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/ [67] SEHNOUTKA, Petr. Pr´avn´ıci nemocnice Na Homolce pracuj´ı s rodinou jej´ıho ˇreditele [online]. 4.5.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ [68] SEHNOUTKA, Petr. Nemocnice Na Homolce taj´ı, kolik plat´ı pr´ avn´ık˚ um [online]. 2.6.2010. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ ´ ´ S´ ˇ arka, CTK. ˇ [69] FORMANKOV A, Nemocnice Na Bulovce je bez ˇreditelky, ministr ji po kontrole odvolal [online]. 1.4.2011. Dostupn´e na praha.idnes.cz/ ´ [70] SEHNOUTKA, Petr, HROMADKA, Martin. Veden´ı nemocnice Na Bulovce obeˇslo pˇri v´ybˇeru pr´avn´ıch kancel´ aˇr´ı z´ akon [online]. 7.10.2010. Dostupn´e na /www.rozhlas.cz/zpravy/politika/ ˇ [71] OLB. V´ybˇerov´a ˇr´ızen´ı po Cesku: Stejn´ı advok´ ati ve dvou nemocnic´ıch [online]. 15.10.2010. Dostupn´e na www.parlamentnilisty.cz/zpravy/zdravotnictvi/ ˇ A, ´ Eva. Uˇ ´ rad pro ochranu hospod´ ˇ j.: [72] KUBISOV aˇrsk´e soutˇeˇze-Rozhodnut´ı C. ´ UOHS-S235/2011/VZ-15851/2011/540/PV´ e [online]. 8.12.2011. Dostupn´e na www.compet.cz/fileadmin/ [73] SEHNOUTKA, Petr. Heger vypsal v´ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na ˇreditele praˇzsk´e nemocnice Na Homolce [online]. 16.1.2012. Dostupn´e na /m.rozhlas.cz/zpravy/politika/ ´ ´ [74] UOHS. UOHS-Nemocnice Na Bulovce zad´ avala bez v´ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı, sankce ˇcin´ı 3 000 000 Kˇc [online]. 13.9.2012. Dostupn´e na www.uohs.cz/cs/informacnicentrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/

141

ˇ ´IK, Michal. Nemocnice Na Homolce-Tiskov´e vyj´ [75] SETL adˇren´ı [online]. 4.10.2012. Dostupn´e na www.homolka.cz/public/data/ ˇ Snˇemovn´ı tisk 262 N.z. o zruˇsen´ı z´ [76] PS PCR. akona o veˇrej. nezis. u ´stav. zdrav. zaˇr´ız. [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/sqw/ ˇ Snˇemovn´ı tisk 262/0, ˇc´ [77] PS PCR. ast ˇc. 1/2 N.z. o zruˇsen´ı z´ akona o veˇrej. nezis. u ´stav. zdrav. zaˇr´ız. [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/sqw/text/ ˇ [78] PS PCR. Snˇemovn´ı tisk 262/2 Usnesen´ı VZ k tisku 262/0 [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/sqw/text/ ˇ Jedn´an´ı a dokumenty-p´ [79] PS PCR. atek 23. z´ aˇr´ı 2011(11.50 hodin) [online]. Dostupn´e na //www.psp.cz/eknih/2010ps/ ˇ [80] PS PCR. 23. sch˚ uze, 132. hlasov´ an´ı, 23. z´ aˇr´ı 2011, 13:18 N.z. o zruˇsen´ı z´akona o veˇrej. nezis. u ´stav. zdrav. zaˇr´ız. [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/sqw/ ´ ´ Jana. Vys´at´a nemocnice: Po Bendlovˇe privatizaci v Brand´ysu dluˇz´ı [81] MACHALKOV A, 75 milion˚ u [online]. 9.11.2010. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko-zdravotnictvi/ ´ Martin, Report´eˇri CT. ˇ Privatizace brand´ysk´e nemocnice skonˇcila roz[82] BAHENSKY, kraden´ım [online]. 16.9.2011. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-nact24/ ´ Jakub, FRYSAROV ˇ ´ Eva. Miliony za pozemky pod brand´yskou nemoc[83] POKORNY, A, nic´ı skonˇcily na tajemn´em u ´ˇctu [online]. 31.7.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ´ CKOV ˇ ´ Veronika, MORAVCOVA, ´ Ivana. Spor brand´ysk´e nemocnice a VZP [84] SEDLA A, se dostal do Sen´atu [online]. 10.9.2012. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/ ˇ [85] SVAZ PACIENT˚ U CR. Prodej nemocnic ve stˇredoˇcesk´em kraji [online]. 25.9.2008. Dostupn´e na http://www.zdrav.cz/ ˇ [86] VASEK, Petr. Rath prohr´al. Policie ˇrekla, ˇze prodej stˇredoˇcesk´ych nemocnic byl ˇcist´y [online]. 15.7.2010. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/cesko-zdravotnictvi/ ˇ [87] iDNES.cz, CTK. Pˇr´ıbramsk´a nemocnice a kraj podaly ˇzalobu kv˚ uli prodeji nemocnic [online]. 19.5.2010. Dostupn´e na http://zpravy.idnes.cz/ ˇ [88] SVAZ PACIENT˚ U CR. Trestn´ı ozn´ amen´ı na nezn´ am´eho pachatele ve vˇeci prodeje nˇekter´ych stˇredoˇcesk´ych nemocnic v roce 2007 [online]. 1.9.2008. Dostupn´e na www.pacienti.cz/ [89] GAZD´IK, Jan. Chtˇej´ı z nemocnice odloupnout“ v´ynosn´e laboratoˇre. Uˇz podruh´e. ” 5.10.2012. Mlad´a fronta Dnes, str. 4. ˇ ˇ [90] SNAJDR, Marek. Marek Snajdr [online]. Dostupn´e na www.mareksnajdr.eu/ 142

ˇ ˇ [91] NASIPOLITICI.CZ. NaˇsiPolitici.cz-Bc. Marek Snajdr [online]. 27.2.2012. Dostupn´e na www.nasipolitici.cz/cs/politik/ ˇ ´ Iva. Marek Snajdr: ˇ [92] BEZDEKOV A, obˇzaloby zproˇstˇen [online]. 6.11.2012. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ ˇ ´ R, ˇ Miloˇs, VESELA, ´ Jiˇrina. St´ [93] SENK Y at se podivnˇe zbavuje prestiˇzn´ı tk´ an ˇ ov´e banky. 24.2.2010. Lidov´e noviny, str. 1. [94] HOLUB, Petr. Historie Diag Human se opakuje. Privatizac´ı tk´ an´ı [online]. 15.3.2010. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/ ˇ [95] PS PCR. Spoleˇcn´a ˇcesko-slovensk´ a digit´ aln´ı parlamentn´ı knihovna-ˇctvrtek 18.bˇrezna 2010 (11.10 hodin)(pokraˇcuje Hovorka) [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/ ˇ ´ R, ˇ Miloˇs, VESELA, ´ Jiˇrina. Stamilionov´e investice do tk´ [96] SENK Y an ˇ ov´e banky poteˇcou z panel´aku [online]. 1.3.2010. Dostupn´e na www.lidovky.cz/ ˇ Miliony ˇsly na dˇetsk´y hospic, ten se ale nestav´ı [97] HADRAVA, Luk´aˇs. Report´eˇri CT: [online]. 12.5.2011. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/ ´ Sabina. St´atn´ı miliony um´ıraj´ıc´ım dˇetem zmizely, hospic nikde [online]. [98] SLONKOVA, 31.3.2011. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/ ˇ ˇ ´ ˇ ´ [99] MMR. MINISTERSTVO PRO M´ ISTN´ I ROZVOJ CR-V ESTN IK VEREJN YCH ´ ZAKAZEK-Evidenˇ cn´ı ˇc´ıslo zak´ azky: 211048 [online]. 19.6.2012. Dostupn´e na www.isvzus.czwww.isvz-us.cz/en/Form/ [100] HOVORKA, Ludv´ık. Jak se s pˇrispˇen´ım politik˚ u dˇel´ a zdravotnick´y byznys ve velk´em [online]. 18.6.2012. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ [101] NFPK. Nemocnice Na Homolce aneb Dopravn´ı podnik ˇc.2? Pron´ ajem zdravotˇ nick´ych sklad˚ u a role AK SACHTA & PARTNERS [online]. 4.10.2012. Dostupn´e na www.nfpk.cz/ [102] NFPK. B´yval´y ˇreditel Nemocnice Na Homolce MUDr. Vladim´ır Dbal´y, MBA bezostyˇsnˇe lˇze. [online]. 10.10.2012. Dostupn´e na www.nfpk.cz/cz/tiskove-zpravyzdravotnictvi/ ˇ [103] LIDOVKY.CZ. Tluchoˇr, Snajdr a spol. chtˇej´ı zastavit vyˇsetˇrov´ an´ı IZIP, zn´ı z koalice [online]. 5.9.2012. Dostupn´e na www.lidovky.cz/ ˇ ´IDOVA, ´ Jana, HOLUB Petr. S poslancem ODS Markem Snajdrem ˇ [104] SM zejm´ena o krizi Neˇcasova kabinetu [online]. 13.9.2012. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/cro6/stop/ ´ [105] HORAK, Pavel. Otevˇren´y dopis Pavla Hor´ aka redakci Lidov´ych novin [online]. 2.4.2012. Dostupn´e na //www.vzp.cz/ 143

´ Nad’a, CTK. ˇ [106] MYSLIVCOVA, Hospodaˇren´ı VZP se loni propadalo rychleji, neˇz pl´anovala [online]. 8.10.2012. Dostupn´e na www.tribune.cz/clanek/ ˇ [107] CTK, WERNER, Luk´aˇs. VZP vyˇcerpala rezervy, nem´ a pen´ıze ani na dva dny [online]. 11.10.2011. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ [108] INSIDER Redakce. Poprv´e spoˇc´ıt´ ano: Komu plat´ı nejv´ıc penˇez za l´eˇcbu [online]. 13.11.2012. Dostupn´e na www.denikinsider.cz/ ´ ´ Hana, CTK. ˇ [109] VALKOV A, Zdravotnictv´ı loni chybˇelo pˇet miliard, nemocnice musely ruˇsit l˚ uˇzka [online]. 10.10.2012. Dostupn´e na zpravy.idnes.cz/ ˇ AMKOV ´ ´ Jitka. Nadˇeje nemocnic? Ubrat des´ıtky l˚ [110] SR A, uˇzek akutn´ı p´eˇce. 15.11.2012. Mlad´a fronta Dnes, str. 2. [111] INSIDER Redakce. Insider z´ıskal unik´ atn´ı a dosud tajen´y seznam, jak jsou placeny nemocnice [online]. 2.10.2012. Dostupn´e na www.denikinsider.cz/ [112] HOLUB, Petr. Utajovan´y seznam odhaluje, jak bohat´ a je vaˇse nemocnice [online]. 3.10.2012. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/ ´ [113] HEGER, Leoˇs. Uhradov´ a vyhl´ aˇska pro rok 2012 zachov´ av´ au ´roveˇ n letoˇsn´ıho roku a motivuje k vyˇsˇs´ı efektivitˇe [online]. 10.11.2011. Dostupn´e na www.leosheger.cz/news/ ´CE ´ TROCHU JINAK, Spoleˇcnost AGEL a.s. [on[114] AGEL. AGEL-ZDRAVOTN´I PE line]. Dostupn´e na www.agel.cz/ ´ Tereza, BOROVAN, Aleˇs. Agel vydˇelal Chrenkovi 75 milion˚ [115] ZAVADILOVA, u do kapsy [online]. 22.8.2012. Dostupn´e na zpravy.e15.cz/byznys/ ´ P. Pavel. Z´ ˇadn´ı lobbist´e, kamar´ [116] NOVOTNY, adi. 31.5.2012. Mlad´a fronta Dnes, str. 14. ´ CEK, ˇ [117] PISKA Vladim´ır. Slouˇcen´ı pojiˇst’oven vyˇsetˇruje policie. 6.9.2012. Lidov´e noviny, str. 16. ˇ ´ Kamila. Chrenek naˇsel ve zdravotnictv´ı nov´y zlat´y d˚ [118] JUSKOV A, ul. 19.1.2012. Lidov´e noviny, str. 17. ´ Hana. Kdo si nenechal uj´ıt fin´ [119] MAZANCOVA, ale Davis Cupu? Pitr, Janouˇsek, Langer... [online]. 17.11.2012. Dostupn´e na www.lidovky.cz/ ˇ [120] CT1. 168 hodin-Malostransk´e www.ceskatelevize.cz/

korekce

[online].

25.11.2012.

Dostupn´e

na

ˇ ˇ ızen´a p´eˇce omezuje l´ekaˇre i pacienta [online]. 30.9.2008. Dostupn´e na [121] MZ CR. R´ www.mzcr.cz/obsah/ 144

[122] PEENO, Linda. The National Coalition of Mental Health Professionals and Consumers-MANAGED CARE ETHICS: THE CLOSE VIEW [online]. 30.5.1996. Dostupn´e na www.thenationalcoalition.org [123] VIMEO. Sicko (2007) Michael Moore ˇcesk´e titulky [online]. Dostupn´e na vimeo.com/ [124] RODRIGUEZ, Veronika. Dravci nad b´ılou koˇrist´ı. 9.8.2010. T´yden, str. 14. [125] RODRIGUEZ, Veronika. Hegerovi pom˚ uˇze hledat u ´spory autor ˇr´ızen´e p´eˇce VZP Vepˇrek [online]. 1.3.2011. Dostupn´e na www.tyden.cz/rubriky/domaci/ [126] GOLA, Petr. Jak ve svˇetˇe rostou n´ aklady na zdravotnictv´ı? [online]. 25.5.2012. Dostupn´e na finexpert.e15.cz/ [127] GOLA, Petr. Proˇc budeme za zdravotn´ı p´eˇci platit v´ıce? [online]. 18.7.2011. Dostupn´e na finexpert.e15.cz/ ˇ´IDLO, Ludˇek, KOCOURKOVA, ´ Jiˇrina, NOVAK, ´ Martin. Evropsk´ [128] S a unie a Spojen´e st´aty americk´e - podobnosti a odliˇsnosti demografick´e reprodukce [online]. 25.5.2012. Dostupn´e na www.natur.cuni.cz/geografie/ ˇ U. ´ Cesk´ ˇ y statistick´y u [129] CS ´ˇrad-Pohyb obyvatelstva - rok 2009 [online]. 15.3.2010. Dostupn´e na www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ [130] HOVORKA, Ludv´ık. Nenechme si ukr´ ast vˇseobecn´e solid´ arn´ı zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı! [online]. 25.9.2012. Dostupn´e na blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ ˇ Pochyby o arbitr´ [131] HAVL´IK, David, FIALA, Michael. Report´eˇri CT: aˇzi Diag Human. ˇ 29.3.2010. CT 1. ˇ [132] HAVL´IK, David, FIALA, Michael. Report´eˇri CT: Historie kauzy Diag Human. ˇ 31.5.2010. CT 1. ˇ [133] CT24. Diag Human: Z´astupce st´ atu Kindl m´ a vazby na ˇzaluj´ıc´ı stranu [online]. 30.3.2010. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/ ˇ ˇ [134] PSENI CKA, Jiˇr´ı. Miliardov´a transfuze. 17.12.2009. Ekonom, str. 36.

145