Podivnosti kolem c´ırkevn´ıch restituc´ı“ ” Nadaˇcn´ı fond proti korupci
Obsah Prohl´ aˇ sen´ı
2
Pˇ redmluva
3
1 Ofici´ aln´ı verze u ´ˇ celu c´ırkevn´ıch restituc´ı
4
2 Lˇ zi 2.1 2.2 2.3
a vˇ eˇ sen´ı bul´ık˚ u na nos Finanˇcn´ı n´ahrady za neexistuj´ıc´ı majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proˇc st´at supluje roli ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve? . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ahrada 228 milion˚ u za rozestavˇenou modlitebnu . . . . . . . . . . . . . .
7 7 11 13
3 C´ırkve a jejich hospodaˇ ren´ı 3.1 V´ yroˇcn´ı zpr´ava c´ırkve na 16 ˇr´adc´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Bankrot farnosti v severoˇcesk´ ych Trmic´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Roˇzmit´alsk´ y z´amek a jeho ch´atr´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 15 18 22
4 Probl´ emy u soused˚ u 4.1 C´ırkevn´ı restituce na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Kr´atce o c´ırkevn´ıch restituc´ıch v Polsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27 27 30
5 Spr´ ava finanˇ cn´ıch n´ ahrad a vydan´ eho majetku – sc´ en´ aˇ re 5.1 Jak m˚ uˇze b´ yt nakl´ad´ano s finanˇcn´ımi n´ahradami? . . . . . 5.2 Kdo, komu, jak a co bude vyd´avat? . . . . . . . . . . . . . 5.3 Trojjedinost pozemkov´eho u ´ˇradu . . . . . . . . . . . . . . ˇ 5.4 Znˇe pro finanˇcn´ı poradce, spr´avce budov, lesn´ıky a hajn´e . 5.4.1 Banky a jejich sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.2 Lesn´ık Karel Schwarzenberg . . . . . . . . . . . . . ˇ ıcha – ekonom praˇzsk´eho arcibiskupstv´ı a 5.4.3 Karel St´ podnikatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.4 P˚ ultis´ıce hektar˚ u praˇzsk´ ych . . . . . . . . . . . . .
31 31 32 34 35 37 38
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hynek . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Cech – . . . . . . . . . .
39 44
6 Kdo bude skuteˇ cnˇ e profitovat a jak´ e jsou z´ ajmy politik˚ u?
46
Pˇ r´ıloha – st´ at a c´ırkev v nˇ ekter´ ych zem´ıch EU
53
Literatura
69
1
Prohl´ aˇ sen´ı ˇ ˇ s pˇ Prohl´ aˇ sen´ı u ´ˇ castn´ık˚ u setk´ an´ı z´ astupc˚ u CBK, ERC a FZO redstaviteli Nadaˇ cn´ıho fondu proti korupci ˇ e biskupsk´e Dne 23. z´aˇr´ı 2013 probˇehlo na Arcibiskupstv´ı praˇzsk´em setk´an´ı z´astupc˚ u Cesk´ ˇ konference (CBK), v ˇcele s jej´ım pˇredsedou kardin´alem Dominikem Dukou, Ekumenick´e rady c´ırkv´ı (ERC), zastoupen´e m´ıstopˇredsedou Danielem Fajfrem, a Federace ˇzidovsk´ ych ˇ obc´ı (FZO), reprezentovan´e tajemn´ıkem Tom´aˇsem Krausem, s pˇredstaviteli Nadaˇcn´ıho fondu proti korupci (NFPK). Za Fond se sch˚ uzky z´ uˇcastnili zˇrizovatel´e Karel Janeˇcek a Jan Kraus; pˇr´ıtomen byl rovnˇeˇz ˇreditel Fondu Petr Soukenka. Sch˚ uzka vznikla na z´akladˇe oboustrann´eho z´ajmu vyjasnit si rozd´ıln´a stanoviska k dokumentu Podivnosti kolem c´ırkevn´ıch restituc´ı“, kter´ y NFPK vytvoˇril a zveˇrejnil na sv´ ych ” webov´ ych str´ank´ach dne 10. z´aˇr´ı 2013. Pˇredstavitel´e Fondu informovali pˇr´ıtomn´e z´astupce c´ırkv´ı, ˇze dokument vypracovali jako anal´ yzu moˇzn´ ych rizik v souvislosti s c´ırkevn´ımi restitucemi. ˇ ˇ dokument jako anal´ Z´astupci CBK, ERC a FZO yzu rizik nevn´ımaj´ı a s jej´ımi z´avˇery se neztotoˇzn ˇuj´ı. Zejm´ena proto, ˇze dokument vych´az´ı pˇredevˇs´ım z veˇrejn´ ych zdroj˚ u (novinov´ ych ˇcl´ank˚ u), kter´e nezaruˇcuj´ı objektivn´ı znalost problematiky. Pˇredkl´adan´a rizika tak povaˇzuj´ı za pouhou spekulaci. Sv´a stanoviska z´astupc˚ um NFPK na setk´an´ı takto tak´e zd˚ uvodnili. Pˇredstavitel´e c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı z´astupce Fondu z´aroveˇ n ujistili o tom, ˇze jimi zastupovan´e subjekty nejednaj´ı proti veˇrejn´emu z´ajmu ˇci dobr´ ym mrav˚ um a naopak se snaˇz´ı postupovat vˇzdy v duchu sv´ ych etick´ ych kodex˚ u. Pˇri pl´anov´an´ı dobr´eho, samostatn´eho fungov´an´ı, pracuj´ı c´ırkve s vˇedom´ım toho, ˇze proces zmˇeny financov´an´ı c´ırkv´ı m˚ uˇze b´ yt spojen s jist´ ymi obt´ıˇzemi. Pˇres rozd´ılnost n´azoru na text anal´ yzy se u ´ˇcastn´ıci setk´an´ı vz´ajemnˇe shodli, ˇze korupce je z´avaˇzn´ ym probl´emem naˇs´ı spoleˇcnosti. ˇ ımskokatolick´a c´ırkev, ERC a FZO ˇ potvrzuj´ı sv˚ R´ uj z´ajem na naplˇ nov´an´ı princip˚ u otevˇrenosti, transparentnosti a poctivosti v naˇs´ı spoleˇcnosti, kter´ y je totoˇzn´ y s element´arn´ım z´ajmem Nadaˇcn´ıho fondu proti korupci. Obˇe strany kvituj´ı s povdˇekem ochotu k osobn´ımu setk´an´ı a moˇznosti sezn´amit se vz´ajemnˇe se sv´ ymi stanovisky i argumenty.
2
Pˇ redmluva ˇ Jan Werich vypr´avˇel v roce 1968 v tehdejˇs´ı Ceskoslovensk´ e televizi tuto anekdotu [1]: Kdyˇz Gagarin obletˇel svˇet, tak si ho zavolal Chruˇsˇcov a gratuloval mu – no a tak mezi ˇreˇc´ı se ho pt´a: Poslyˇs Gagarine, kdyˇz jsi tam l´ıtal nahoˇre, nevidˇels tam takov´y malink´y ” chlapeˇcky, nad hlaviˇckou jim to sv´ıt´ı a maj´ı kˇr´ıd´ylka a tak tam poletujou – r˚ uˇzov´y zadeˇcky?“ No a Gagarin ˇr´ık´a: J´e, tam jich bylo plno!“ ” A Chruˇsˇcov ˇr´ık´a: J´e, to jsem si myslel, to jsem si myslel – tak to, pros´ım Tˇe, nikomu ” neˇr´ıkej!“ ˇ ıma a papeˇz ho pozval a gratuloval mu a tak mezi ˇreˇc´ı No a pak Gagarin pˇriletˇel do R´ se ho pt´a: Pane Gagarine, kdyˇz jste byl nahoˇre, nevidˇel jste tam takov´e mal´e chlapeˇcky, ” maj´ı r˚ uˇzov´e zadeˇcky a nad hlaviˇckou jim to sv´ıt´ı a poletujou tam?“ Gagarin ˇr´ık´a: Ne, v˚ ubec nic!“ ” A papeˇz ˇr´ık´a: Ajaj, to jsem si myslel, to jsem si myslel – tak to, pros´ım V´as, nikomu ” neˇr´ıkejte!“ ´ celem tohoto elabor´atu je poskytnout ˇsirok´e veˇrejnosti pˇrehledn´ Uˇ y souhrn nˇekter´ ych m´edii zm´ınˇen´ ych i nezm´ınˇen´ ych informac´ı a skuteˇcnost´ı, kter´e se vztahuj´ı k vl´adou a Poslaˇ e republiky schv´alen´ neckou snˇemovnou Parlamentu Cesk´ ym c´ırkevn´ım restituc´ım“. Tyto ” restituce“ byly schv´aleny vˇetˇsinou 102 hlas˚ u poˇc´ıtaje v to poslance ODS Romana Pek´arka, ” kter´ y byl v dobˇe hlasov´an´ı nepravomocnˇe odsouzen na 5 let do vˇezen´ı (nyn´ı jiˇz ve vˇezen´ı). ˇ Cten´aˇre, kter´ y snad dosud s d˚ uvˇerou hledˇel k ˇcasto opakovan´emu kˇrest’ansk´emu“ heslu ” co bylo nakradeno, mus´ı b´ yt navr´aceno“, si dovolujeme znejistit: profitovat z majetkov´eho ” vypoˇr´ad´an´ı mohou ve skuteˇcnosti jin´e osoby ˇci subjekty, neˇz jsou c´ırkve. Nedlouho pot´e, co byl v listopadu roku 1963 v Dallasu sp´ach´an atent´at na prezidenta Johna F. Kennedyho, se objevil autentick´ y videoz´aznam, jenˇz dokazuje smˇer, ze kter´eho musel b´ yt Kennedy tak´e zasaˇzen – a to na z´akladˇe zjevn´eho n´asledn´eho pohybu hlavy a tˇela zasaˇzen´eho prezidenta. Ofici´aln´ı org´any a vyˇsetˇrovac´ı komise americk´emu lidu po dobu dalˇs´ıch 16 let pˇresto zarputile tvrdily, ˇze z dan´eho smˇeru Kennedy zasaˇzen nebyl. Tento pˇr´ıklad ukazuje, ˇze jin´a ofici´aln´ı m´ısta mohou – s klidn´ ym sp´ankem – prakticky cokoli tvrdit k ˇr´adovˇe m´enˇe evidentn´ım a sloˇzitˇejˇs´ım z´aleˇzitostem, jako jsou napˇr. c´ırkevn´ı restituce“, ” informaˇcn´ı syst´emy ve st´atn´ı spr´avˇe ˇci sKarty a v´ yhodnost“ jejich zav´adˇen´ı apod. ” V textu se nezab´ yv´ame pr´avn´ımi rozbory na t´ema historick´eho vlastnictv´ı majetk˚ ua dispoziˇcn´ıch pr´av k majetk˚ um ze strany c´ırkv´ı, resp. st´atu. Pro naˇse u ´ˇcely nejsou totiˇz takov´e jemnosti“ (jako napˇr. zda c´ırkv´ım majetek nˇekdy patˇril“) podstatn´e. ” ” Text byl ps´an (vyjma pozn´amek k ˇcl´anku [28] v kapitole 3.1 a pozn´amky v kapitole 3.3) pˇred zmˇenami ve vl´adˇe, proto pˇri uv´adˇen´ı funkc´ı je pouˇzit pˇr´ıtomn´ y ˇcas. V Praze dne 30. 9. 2013
Autoˇri
3
Kapitola 1 Ofici´ aln´ı verze u ´ˇ celu c´ırkevn´ıch restituc´ı ”
Jedn´a se pˇredevˇs´ım o akt spravedlnosti, protoˇze jsou t´ımto krokem odˇcinˇeny nˇekter´e kˇrivdy, kter´e byly uˇcinˇeny c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem v pr˚ ubˇehu komunistick´eho reˇzimu.“ Petr Neˇcas
Co je u ´ˇcelem c´ırkevn´ıch restituc´ı“ dle ofici´aln´ıch propag´ator˚ u a zast´anc˚ u tohoto aˇz 134 ” miliardov´eho pˇresunu majetku a finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u ze strany st´atu na stranu c´ırkv´ı? Tak napˇr. podle vl´adou a poslaneckou snˇemovnou schv´alen´eho kl´ıˇcov´eho z´akona ˇc. 428/2012 Sb., o majetkov´em vyrovn´an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ ymi spoleˇcnostmi (d´ale tak´e zkr´acenˇe Z´akon o majetkov´em vyrovn´an´ı“) [2] je u ´ˇcelem zm´ırnˇen´ı majetkov´ych kˇrivd ” ” zp˚ usoben´ych registrovan´ym c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem v rozhodn´em obdob´ı“ (§ 18 odst. 4). Ministr financ´ı a m´ıstopˇredseda TOP 09 Miroslav Kalousek se po schv´alen´ı zm´ınˇen´eho z´akona poslaneckou snˇemovnou dne 8. 11. 2012 vyj´adˇril v obdobn´em duchu [3]: M´ am obrovskou radost a pˇrizn´am se, ˇze jsem i dojat´y. Po dvaceti letech se podaˇrilo ” dos´ ahnout spravedlnosti v t´eto ot´azce.“ O aktu spravedlnosti jako o u ´ˇcelu pˇredmˇetn´eho z´akona hovoˇril i pˇredseda vl´ady Petr Neˇcas, kter´ y se po podpisu patˇriˇcn´ ych smluv, na z´akladˇe kter´ ych dojde k uvaˇzovan´emu pˇresunu majetku a finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u mezi st´atem a 16 c´ırkvemi, dne 22. 2. 2013 vyj´adˇril [4]: Jedn´ a se pˇredevˇs´ım o akt spravedlnosti, protoˇze jsou t´ımto krokem odˇcinˇeny nˇekter´e kˇrivdy, ” kter´e byly uˇcinˇeny c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem v pr˚ ubˇehu komunistick´eho reˇzimu. Souˇcasnˇe t´ım byly nastoleny z´aklady pro nov´e modern´ı vztahy mezi st´atem na stranˇe jedn´e a c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi na stranˇe druh´e tak, aby vedly k postupn´e ekonomick´e samostatnosti st´atu a c´ırkv´ı, a k tomu, aby mezi nimi byl vyvinut kooperativn´ı model vz´ ajemn´e spolupr´ace.“ 4
Nˇekter´ y majetek vˇsak c´ırkv´ım vyd´av´an nebude, nebot’ tento majetek jiˇz nen´ı v drˇzen´ı st´atu. Za tento nevydan´ y majetek mˇela b´ yt p˚ uvodnˇe 17 registrovan´ ym c´ırkv´ım vyplacena finanˇcn´ı n´ahrada. V textu Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı pˇritom nen´ı pojem finanˇcn´ı ” n´ahrady“ nijak od˚ uvodnˇen – je prostˇe pouze pouˇzit bez jak´ehokoli vysvˇetlen´ı. S´ahnˇeme proto pro d˚ uvodovou zpr´avu k Z´akonu o majetkov´em vyrovn´an´ı [5], kde se na str. 60 uv´ad´ı k d˚ uvodu finanˇcn´ıch n´ahrad doslova: Jako dalˇs´ı formu zm´ırnˇen´ı majetkov´ych kˇrivd obdrˇz´ı kaˇzd´ a z taxativnˇe vyjmenovan´ych ” registrovan´ych c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı pauˇs´ aln´ı finanˇcn´ı n´ahradu. Suma finanˇ cn´ıch n´ ahrad urˇ cen´ ych pro vˇ sechny tyto c´ırkve a n´ aboˇ zensk´ e spoleˇ cnosti pˇ redstavuje n´ ahradu za jejich p˚ uvodn´ı majetek, kter´ y se v rozhodn´ em obdob´ı stal pˇ redmˇ etem majetkov´ e kˇ rivdy v d˚ usledku nˇekter´e ze skuteˇcnost´ı uveden´ych v § 5 a nem´ a b´yt tˇemto c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem podle tohoto z´akona vyd´an. Celkov´a v´yˇse finanˇcn´ı n´ahrady ˇcin´ı 59 mld. Kˇc.“ Ve stejn´em duchu je o finanˇcn´ıch n´ahrad´ach pojedn´ano rovnˇeˇz v pˇr´ıloze k vl´adn´ımu usnesen´ı ˇc. 214 ze dne 20. bˇrezna 2013, kter´a obsahuje vyj´adˇren´ı vl´ady k n´avrhu na zruˇsen´ı Z´akona o ˇ e republiky majetkov´em vyrovn´an´ı, podan´emu skupinou sen´ator˚ u Sen´atu Parlamentu Cesk´ [11]. Pro objasnˇen´ı d˚ uvodu finanˇcn´ıch n´ahrad lze rovnˇeˇz s´ahnout i jinam. Tak napˇr. v ofici´aln´ım dokumentu Obˇcansk´e demokratick´e strany (ODS) n´azvu Argument´ aˇr k majetkov´emu vyrovn´an´ı st´atu a c´ırkv´ı z listopadu 2012 se na str. 7 uv´ad´ı [6]: Do ˇc´ astky 134 miliard korun dopoˇc´ıtan´ aˇ ca ´stka, tedy 59 miliard korun, bude c´ırkv´ım ” uhrazena finanˇ cnˇ e ve lh˚ utˇ e 30 let po 2 miliard´ ach korun roˇcnˇe. Nesplacen´ a v´yˇse finanˇcn´ı n´ahrady bude kaˇzd´y rok valorizov´ana podle m´ıry inflace (...) V poloˇ zce 59 miliard korun je zahrnut b´ yval´ y majetek c´ırkv´ı, kter´ y nebude vyd´ av´ an. Z˚ ust´ av´ a nad´ale v majetku tˇech, kdo jej drˇz´ı, tedy pˇredevˇs´ım obc´ım, kraj˚ um, fyzick´ym a pr´avnick´ym osob´am.“ V podobn´em duchu se zmiˇ nuje i ofici´aln´ı dokument strany TOP 09 n´azvu C´ırkevn´ı restituce: Argumenty TOP 09, v nˇemˇz se uv´ad´ı [7]: Finanˇ cn´ı n´ ahrada za nevr´ acen´ y p˚ uvodn´ı c´ırkevn´ı majetek se vyplat´ı ve 30 ” roˇcn´ıch spl´atk´ach.“ A nakonec, s´am premi´er Neˇcas po podpisu smluv mezi st´atem a c´ırkvemi pˇriznal, ˇze finanˇcn´ı n´ahrady jsou vypl´aceny za nevydan´ y majetek [4]: Zrovna tak dˇr´ıve nebo pozdˇeji bude zjevn´e, ˇze nˇ ekter´ y majetek, pˇredevˇs´ım proto, ˇze ” nen´ı v rukou st´atu, a to je podstata t´eto dohody, vyd´ an nen´ı, a je za nˇ ej vypl´ acena n´ ahrada.“
5
V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti uk´aˇzeme, ˇze ani premi´erem Neˇcasem ani ministrem financ´ı Kalouskem a ani stranami ODS a TOP 09 deklarovan´ yu ´ˇcel c´ırkevn´ıch restituc´ı“ nem˚ uˇze b´ yt ” t´ım skuteˇcn´ ym d˚ uvodem – jednoduˇse proto, ˇze nˇekter´e skuteˇcnosti, uveden´e ve schv´alen´em Z´akonˇe o majetkov´em vyrovn´an´ı, jsou pˇr´ımo v rozporu s t´ım, co tvrd´ı v´ yˇse zm´ınˇen´ı pˇredstavitel´e st´atu. Poznamenejme, ˇze pˇrijet´ım Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı se st´at – vedle vypl´acen´ı finanˇcn´ıch n´ahrad v objemu 59 miliard korun a natur´aln´ıho v´ ydeje majetku v hodnotˇe aˇz 75 miliard korun – rovnˇeˇz zav´azal poskytovat dotˇcen´ ym c´ırkv´ım i nad´ale po dobu n´asleduj´ıc´ıch 17 let pˇr´ıspˇevek na jejich podporu. V´ yˇse pˇr´ıspˇevku bude v prvn´ıch tˇrech letech od nabyt´ı u ´ˇcinnosti pˇredmˇetn´eho z´akona ve v´ yˇsi pˇr´ıspˇevku z roku 2011 (tedy kolem 1,4 miliardy korun), v dalˇs´ıch letech se pak tato v´ yˇse kaˇzdoroˇcnˇe sniˇzuje o ˇca´stku odpov´ıdaj´ıc´ı pˇeti procent˚ um ˇc´astky vyplacen´e v prvn´ım roce u ´ˇcinnosti uveden´eho z´akona [2].
6
Kapitola 2 Lˇ zi a vˇ eˇ sen´ı bul´ık˚ u na nos 2.1
Finanˇ cn´ı n´ ahrady za neexistuj´ıc´ı majetek
Celkem 16 c´ırkv´ı, kter´e uzavˇrely se st´atem smlouvu o vypoˇra´d´an´ı“, obdrˇz´ı v pr˚ ubˇehu 30 ” let dohromady celkem 59 miliard korun (v souˇcasn´ ych cen´ach – nomin´alnˇe ˇc´astka bude zvyˇsov´ana o roˇcn´ı m´ıru inflace) ze st´atn´ıho rozpoˇctu coby finanˇcn´ı n´ahradu za majetek, kter´ y byl v tzv. rozhodn´em obdob´ı (tj. obdob´ı od 25. u ´nora 1948 do 1. ledna 1990) c´ırkv´ım zabaven“ a kter´ y nelze c´ırkv´ım nyn´ı navr´atit, nebot’ jiˇz nen´ı v drˇzen´ı st´atu (pˇr´ıpadnˇe z ” jin´ ych d˚ uvod˚ u). Nen´ı bez zaj´ımavosti uv´est pˇresn´e ˇca´stky, kter´e jednotliv´e c´ırkve od st´atu obdrˇz´ı a to spolu s daty, kdy byly tyto c´ırkve u n´as registrov´any. Zaˇctˇeme se tedy bud’ do textu Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı [2], pˇr´ıpadnˇe do textu jednotliv´ ych uzavˇren´ ych smluv s c´ırkvemi [8] a dohledejme k tomu data registrac´ı tˇechto c´ırkv´ı [9]. Zjist´ıme toto:
Apoˇ stolsk´ a c´ırkev Datum registrace: 25. ledna 1989 Finanˇcn´ı n´ahrada: 1 056 336 374,- Kˇc C´ırkev adventist˚ u sedm´ eho dne Datum registrace: registrace pˇrevzata z roku 1951 Finanˇcn´ı n´ahrada: 520 827 586,- Kˇc C´ırkev bratrsk´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z roku 1951 Finanˇcn´ı n´ahrada: 761 051 303,- Kˇc C´ırkev ˇ ceskoslovensk´ a husitsk´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z roku 1920 Finanˇcn´ı n´ahrada: 3 085 312 000,- Kˇc
7
C´ırkev ˇ reckokatolick´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 298 933 257,- Kˇc C´ırkev ˇ r´ımskokatolick´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 47 200 000 000,- Kˇc ˇ Ceskobratrsk´ a c´ırkev evangelick´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 2 266 593 186,- Kˇc ˇ Evangelick´ a c´ırkev augsbursk´ eho vyzn´ an´ı v Cesk´ e republice Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 118 506 407,- Kˇc Evangelick´ a c´ırkev metodistick´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z roku 1951 Finanˇcn´ı n´ahrada: 367 634 208,- Kˇc ˇ Federace ˇ zidovsk´ ych obc´ı v Cesk´ e republice Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 272 064 153,- Kˇc Jednota bratrsk´ a Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 601 707 065,- Kˇc ˇ Lutersk´ a evangelick´ a c´ırkev a. v. v Cesk´ e republice Datum registrace: 19. ledna 1995 Finanˇcn´ı n´ahrada: 113 828 334,- Kˇc N´ aboˇ zensk´ a spoleˇ cnost ˇ cesk´ ych unit´ aˇ r˚ u Datum registrace: registrace pˇrevzata z roku 1951 Finanˇcn´ı n´ahrada: 35 999 847,- Kˇc Pravoslavn´ a c´ırkev v ˇ cesk´ ych zem´ıch Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 1 146 511 242,- Kˇc Slezsk´ a c´ırkev evangelick´ a augsbursk´ eho vyzn´ an´ı Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 654 093 059,- Kˇc 8
ˇ Starokatolick´ a c´ırkev v CR Datum registrace: registrace pˇrevzata z Rakouska-Uherska Finanˇcn´ı n´ahrada: 272 739 910,- Kˇc Z tohoto seznamu mj. plyne, ˇze Apoˇstolsk´a c´ırkev byla u n´as poprv´e zaregistrov´ana dne 25. ledna 1989, tedy necel´ y rok pˇ red koncem tzv. rozhodn´ eho obdob´ı (tj. obdob´ı od 25. u ´nora 1948 do 1. ledna 1990), kter´e je vymezeno ve schv´alen´em Z´akonˇe o majetkov´em ˇ e republice, kter´a vznikla vyrovn´an´ı. Naproti tomu Lutersk´a evangelick´a c´ırkev a. v. v Cesk´ odˇstˇepen´ım ze starˇs´ı Slezsk´e c´ırkve evangelick´e augsbursk´eho vyzn´an´ı, byla poprv´e u n´as zaregistrov´ana dokonce aˇz dne 19. ledna 1995, tedy 5 let po skonˇ cen´ı rozhodn´ eho ˇ eho statistick´eho u obdob´ı. Podle Cesk´ ´ˇradu se roku 2011 pˇrihl´asilo k Apoˇstolsk´e c´ırkvi ˇ e republiky a k Lutersk´e evangelick´e c´ırkvi a. v. v Cesk´ ˇ e republice celkem 4 934 obˇcan˚ u Cesk´ ˇ e republiky. celkem 2 591 obˇcan˚ u Cesk´ Schv´alen´ım Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı vl´ada a n´aslednˇe poslaneck´a snˇemovna mj. rozhodla, ˇze z onˇech 59 miliard celkov´e finanˇcn´ı n´ahrady, pˇripadaj´ıc´ı p˚ uvodnˇe celkem 17 c´ırkv´ım ˇci n´aboˇzensk´ ym spoleˇcnostem, obdrˇz´ı v´ yˇse zm´ınˇen´a Apoˇstolsk´a c´ırkev, zaregistrovan´ a v lednu 1989, finanˇcn´ı n´ahradu ve v´ yˇsi 1 056 336 374,- Kˇ c (tedy v´ıce ˇ jak miliardu korun) a v´ yˇse zm´ınˇen´a Lutersk´a evangelick´a c´ırkev a. v. v Cesk´e republice, zaregistrovan´ a v lednu 1995, obdrˇz´ı finanˇcn´ı n´ahradu ve v´ yˇsi 113 828 334,- Kˇ c. Zd˚ uraznˇeme, ˇze ofici´aln´ım d˚ uvodem existence finanˇcn´ıch n´ahrad, sdˇelen´ ym napˇr. z u ´st premi´era Neˇcase (vizte v´ yˇse), jest n´ahrada za nevydan´ y majetek, jenˇz byl c´ırkv´ım zaba” ven“ a nem˚ uˇze b´ yt vyd´an. Z toho ovˇsem plyne, ˇze Apoˇstolsk´e c´ırkvi byl zabaven“ majetek, ” ocenˇen´ y na pˇribliˇznˇe 1 miliardu korun, aˇckoli tato c´ırkev byla zaregistrov´ana aˇz v lednu roku 1989. Jeˇstˇe kurioznˇejˇs´ı je tato situace v pˇr´ıpadˇe Lutersk´e evangelick´e c´ırkve a. v. ˇ e republice, kter´e mˇel b´ v Cesk´ yt mezi lety 1948 aˇz 1990 zabaven majetek, ocenˇen´ y na pˇribliˇznˇe 114 milion˚ u korun, aˇckoli tato c´ırkev byla registrov´ana aˇz v roce 1995. V pˇr´ıpadˇe Apoˇstolsk´e c´ırkve, zaregistrovan´e v lednu 1989, je ˇca´stka finanˇcn´ı n´ahrady pˇresahuj´ıc´ı 1 miliardu korun skoro dev´ıtin´ asobkem finanˇcn´ı n´ahrady, kterou obdrˇz´ı Evanˇ e republice, zaregistrovan´a v dobˇe Rakouskagelick´a c´ırkev augsbursk´eho vyzn´an´ı v Cesk´ Uherska, a tud´ıˇz kter´a re´alnˇe mohla pˇred rokem 1948 m´ıt nˇejak´ y majetek, kter´ y j´ı mohl b´ yt n´aslednˇe zabaven. Finanˇcn´ı n´ahrada Apoˇstolsk´e c´ırkve je souˇcasnˇe skoro ˇctyˇrn´asobkem ˇ e republice, zaregistrovan´a finanˇcn´ı n´ahrady, kterou obdrˇz´ı Federace ˇzidovsk´ ych obc´ı v Cesk´ rovnˇeˇz v dobˇe Rakouska-Uherska. Vysvˇetlen´ı tohoto rozd´ılu a v˚ ubec moˇznosti nashrom´aˇzdit za necel´ y rok 1989 takov´ y majetek a v tent´ yˇz rok o nˇej souˇcasnˇe pˇrij´ıt, je nemoˇzn´e. Ostatnˇe ˇ e republice z´ıskala finanˇcn´ı n´ahradu ve v´ fakt, ˇze Lutersk´a evangelick´a c´ırkev a. v. v Cesk´ yˇsi pˇribliˇznˇe 114 milion˚ u korun, aˇckoli byla zaregistrov´ana aˇz v roce 1995, ukazuje, ˇze opakovanˇe ofici´alnˇe deklarovan´ y d˚ uvod finanˇcn´ıch n´ahrad je nesmysln´ y. Mimoˇra´dn´e jasno do t´eto z´ahady vnesla aˇz ministrynˇe kultury Alena Han´akov´a. Pod Ministerstvo kultury totiˇz spad´a problematika c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı. Jak´ ysi obˇcan vznesl dotaz na Ministerstvo kultury, ve kter´em ˇz´ad´a o vysvˇetlen´ı z´ahady stran v´ yplat finanˇcn´ıch n´ahrad c´ırkv´ım, kter´e byly registrov´any po roce 1948 ˇci dokonce aˇz po roce 1990. Ministrynˇe Alena Han´akov´a na to reagovala dopisem, kter´ y vystavila na 9
ofici´aln´ıch str´ank´ach Ministerstva kultury. Ocitujme d˚ uleˇzit´e pas´aˇze z jej´ıho vysvˇetlen´ı [10]: Je pravda, jak uv´ ad´ıte, ˇ ze finanˇ cn´ı n´ ahrada se poskytuje i c´ırkv´ım, kter´ ym ” se pˇ red listopadem 1989 ˇ z´ adn´ e majetkov´ e kˇ rivdy nestaly (napˇr. Apoˇstolsk´ a c´ırkev vznikla roku 1989 nebo Lutersk´a evangelick´a c´ırkev augsbursk´eho vyzn´an´ı vznikla roku 1995). Bˇehem jedn´an´ı, kter´a probˇehla mezi c´ırkvemi navz´ajem a pak mezi c´ırkvemi a st´ atem bylo totiˇz dohodnuto, ˇ ze se finanˇ cn´ı n´ ahrada poskytne vˇ sem c´ırkv´ım a n´ aboˇ zensk´ ym spoleˇ cnostem, kter´ ym bylo pˇ rizn´ ano zvl´ aˇ stn´ı pr´ avo na financov´ an´ı ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu. Toto zvl´aˇstn´ı pr´avo bylo pˇrizn´ ano 17 c´ırkv´ım a n´ aboˇzensk´ym spoleˇcnostem. Z´akon o majetkov´em vyrovn´ an´ı toto zvl´aˇstn´ı pr´avo bez n´ahrady ruˇs´ı. Finanˇ cn´ı n´ ahrada tud´ıˇ z z´ aroveˇ n pˇ redstavuje kompenzaci za to, ˇ ze se c´ırkve a n´ aboˇ zensk´ e spoleˇ cnosti vzd´ avaj´ı zvl´ aˇ stn´ıho pr´ ava, kter´ e jim bylo st´ atem pˇ rizn´ ano.“ ˇ e republiky tedy plyne, ˇze finanˇcn´ı n´ahrady Z tohoto ofici´aln´ıho vyj´adˇren´ı ˇclenky vl´ady Cesk´ jsou zˇc´asti myˇsleny jako n´ahrady za nevydan´ y majetek a z ˇc´asti jako kompenzace za to, ˇze st´at pˇrestane za 17 let c´ırkv´ım vypl´acet finanˇcn´ı pˇr´ıspˇevek (dotaci), jenˇz do t´e doby bude c´ırkv´ım vypl´acen na jejich ˇcinnost. Druh´ y d˚ uvod vˇsak ˇza´dn´a jin´a ofici´aln´ı m´ısta nezmiˇ nuj´ı a nezmiˇ nuje jej ani s´am premi´er Neˇcas a ani d˚ uvodov´a zpr´ava k Z´akonu o majetkov´em vyrovn´an´ı, ve kter´e je jasnˇe uveden d˚ uvod finanˇcn´ıch n´ahrad coby n´ahrad za nevydan´ y p˚ uvodn´ı majetek ([5], str. 60)! ˇ e republice je mnoho instituc´ı, kter´e byly v minulosti nˇejak´ V Cesk´ ym zp˚ usobem dotov´any ze st´atn´ıho rozpoˇctu, avˇsak nyn´ı jiˇz dotov´any nejsou (napˇr. mˇestsk´e ˇci obecn´ı knihovny) nebo jim dotace byla dramaticky sn´ıˇzena (napˇr. u ´stavy soci´aln´ı p´eˇce). Je-li tedy druh´ y d˚ uvod, kter´ y uv´ad´ı ministrynˇe kultury, pravdiv´ y, pak pˇrirozenˇe vytane ˇclovˇeku na mysli ot´azka, proˇc je c´ırkv´ım pˇrizn´ana kompenzace za to, ˇze jim st´at pˇrestane za 17 let pˇrisp´ıvat na jejich ˇcinnost, a jin´ ym bohulib´ ym a nav´ ysost potˇrebn´ ym instituc´ım tato kompenzace ze strany st´atu pˇrizn´ana nen´ı. Moˇzn´a pr´avˇe z d˚ uvodu, aby se veˇrejnost nep´ıdila po pˇr´ıˇcin´ach tohoto rozd´ıln´eho pˇr´ıstupu ze strany st´atu, o tom jin´a ofici´aln´ı m´ısta a premi´er Neˇcas nehovoˇr´ı. Ministrynˇe kultury a ˇclenka vl´ady premi´era Neˇcase Alena Han´akov´a tedy ofici´alnˇe pˇriznala, ˇze napˇr. Apoˇstolsk´a c´ırkev obdrˇz´ı od st´atu finanˇcn´ı kompenzaci (nikoli finanˇcn´ı n´ahradu, nebot’ u t´eto c´ırkve nen´ı co nahrazovat) ve v´ yˇsi pˇresahuj´ıc´ı 1 miliardu korun za to, ˇ aˇr patrnˇe bude souhlasit, ˇze st´at za 17 let pˇrestane t´eto c´ırkvi pˇrisp´ıvat na jej´ı ˇcinnost. Cten´ ˇ U ´ se k t´eto ˇze to je mimoˇr´adnˇe ˇstˇedr´a kompenzace, uv´aˇz´ı-li k tomu napˇr´ıklad, ˇze podle CS ˇ c´ırkvi v roce 2011 pˇrihl´asilo celkem 4 934 obˇcan˚ u Cesk´e republiky. O dalˇs´ıch skuteˇcnostech, t´ ykaj´ıc´ıch se t´eto c´ırkve, se lze doˇc´ıst v podkapitole 3.1. Skuteˇcnost, ˇze to s finanˇcn´ımi n´ahradami je jeˇstˇe sloˇzitˇejˇs´ı, dokl´ad´a dalˇs´ı ˇc´ast z vysvˇetlen´ı ministrynˇe Han´akov´e nezn´am´emu dotazateli. Citujme proto opˇet ze str´anek Ministerstva kultury [10]: Celkov´ a hodnota finanˇ cn´ı n´ ahrady (59 mld. Kˇ c) vych´ az´ı z hodnoty histo” rick´ eho c´ırkevn´ıho majetku, kter´ y nem˚ uˇ ze b´ yt natur´ alnˇ e vr´ acen. Tato ˇc´ astka 10
nen´ı v ˇz´ adn´em pˇr´ıpadˇe nav´yˇsena o platby c´ırkv´ım, kter´e vznikly aˇz po roce 1989. Prakticky to tedy vypad´ a tak, ˇ ze c´ırkv´ım, kter´ e jak uv´ ad´ıte nikdo neokradl, je poskytov´ ana finanˇ cn´ı n´ ahrada z majetku C´ırkve ˇ r´ımskokatolick´ e (pod´ıl C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e na hodnotˇe p˚ uvodn´ıho c´ırkevn´ıho majetku je cca 98 %, avˇsak pod´ıl C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e na finanˇcn´ı n´ahradˇe je pouze 80 %). Toto ˇ reˇ sen´ı, jak jsem jiˇz vysvˇetlila v´yˇse, bylo dohodnuto v r´ amci jedn´ an´ı mezi c´ırkvemi navz´ ajem.“ Tento odstavec je zaj´ımav´ y z nˇekolika hledisek. Prvn´ı vˇeta totiˇz pop´ır´a pˇredchoz´ı tvrzen´ı ministrynˇe Han´akov´e ohlednˇe finanˇcn´ıch n´ahrad, kter´e v sobˇe maj´ı obsahovat kompenzaci c´ırkv´ım za to, ˇze jim st´at za 17 let pˇrestane pˇrisp´ıvat na jejich ˇcinnost. Tato kompenzace, jak je patrn´e napˇr. z pˇr´ıpadu v´ yˇse finanˇcn´ıch n´ahrad, kter´e budou vyplaceny Apoˇstolsk´e c´ırkvi ˇ e republice, nijak nesouvis´ı, mj. dle vlastn´ıch ˇci Lutersk´e evangelick´e c´ırkvi a. v. v Cesk´ slov ministrynˇe Han´akov´e, s jak´ ymkoli c´ırkevn´ım majetkem. A tedy celkov´a hodnota finanˇcn´ı n´ahrady (59 miliard korun) nem˚ uˇze logicky b´ yt odvozena z hodnoty historick´eho c´ırkevn´ıho majetku, kter´ y nem˚ uˇze b´ yt vyd´an. Zaj´ımav´e je tak´e vysvˇetlen´ı pan´ı ministrynˇe, ˇze finanˇcn´ı n´ahrada c´ırkv´ım, kter´e nikdo neokradl, je ve skuteˇcnosti poskytnuta z finanˇcn´ı n´ahrady, kter´a pˇr´ısluˇs´ı C´ırkvi ˇr´ımskokatolick´e. Je-li tomu tak, pak to zase odporuje tvrzen´ı ministrynˇe kultury, ˇze finanˇcn´ı n´ahrada v sobˇe zahrnuje kompenzaci c´ırkv´ım za to, ˇze se tyto c´ırkve zˇrekly pr´ava dost´avat od st´atu pˇr´ıspˇevky na svoji ˇcinnost. V neposledn´ı ˇradˇe je tak´e zaj´ımav´a posledn´ı vˇeta v uveden´e citaci vyj´adˇren´ı ministrynˇe Han´akov´e. Z n´ı totiˇz plyne, ˇze na rozdˇelen´ı st´atn´ıch finanˇcn´ıch n´ahrad se dohodly c´ırkve navz´ajem (patrnˇe bez st´atu). Ze vˇseho, co bylo o finanˇcn´ıch n´ahrad´ach doposud ˇreˇceno, plyne, ˇze ve skuteˇcnosti jsou finanˇcn´ı n´ahrady patrnˇe m´ınˇeny jako n´ahrady za nevydan´ y majetek C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e, jejiˇz pod´ıl na hodnotˇe p˚ uvodn´ıho majetku – dle slov ministrynˇe Han´akov´e – ˇcin´ı cca 98 %, a tedy tˇechto 98 % z celkov´e finanˇcn´ı n´ahrady by mˇela spr´avnˇe z´ıskat pr´avˇe C´ırkev ˇr´ımskokatolick´a. Ostatn´ı doposud st´atem dotovan´e c´ırkve by spr´avnˇe nemˇely z´ıskat ˇz´adn´e finanˇcn´ı n´ahrady (resp. mˇely by z´ıskat n´ahrady odpov´ıdaj´ıc´ı zb´ yvaj´ıc´ımh 2 % p˚ uvodn´ıho majetku). C´ırkev ˇr´ımskokatolick´a by n´aslednˇe mˇela sama se zb´ yvaj´ıc´ımi c´ırkvemi uzavˇr´ıt smlouvy a darovat jim ze sv´eho finanˇcn´ı prostˇredky v objemu 11,8 miliard korun, kter´e se tˇemto zbyl´ ym c´ırkv´ım nyn´ı zav´azal vypl´acet st´at. Zb´ yv´a vysvˇetlit, proˇc se st´at rozhodl, ˇze finanˇcn´ı n´ahrady, kter´e podle vˇseho n´aleˇzej´ı C´ırkvi ˇr´ımskokatolick´e, vyplat´ı zb´ yvaj´ıc´ım c´ırkv´ım, kdyˇz by to mohla, pˇrece, uˇcinit sama ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev sama za sebe.
2.2
Proˇ c st´ at supluje roli ˇ r´ımskokatolick´ e c´ırkve?
Jak bylo zd˚ uvodnˇeno v pˇredchoz´ı ˇca´sti, z argumentace ministrynˇe kultury a ˇclenky vl´ady ˇ e republiky Aleny Han´akov´e plyne, ˇze z celkov´eho objemu schv´alen´ Cesk´ ych finanˇcn´ıch n´ahrad ve v´ yˇsi 59 miliard korun pˇripad´a pln´ ych cca 98 % (tedy skoro 58 miliard korun) ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi. Dle schv´alen´eho Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı [2] (pˇr´ıpadnˇe dle uzavˇren´ ych smluv s c´ırkvemi [8]) vˇsak z tˇechto celkov´ ych 59 miliard korun finanˇcn´ıch n´ahrad st´at vyplat´ı ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi pouze“ 47,2 miliard korun. Zbyl´ ych 11,8 miliard ” 11
do ˇca´stky 59 miliard st´at vyplat´ı na finanˇcn´ıch n´ahrad´ach zb´ yvaj´ıc´ım 15 c´ırkv´ım. Tolik ofici´aln´ı vysvˇetlen´ı z Ministerstva kultury. Na tomto vysvˇetlen´ı jsou vˇsak podivn´e dvˇe vˇeci: Za prv´e: Vzhledem k tomu, ˇze vztahy tˇechto 15 c´ırkv´ı k ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi nebyly v minulosti (ani v dobˇe po roce 1989) zdaleka ide´aln´ı (koneckonc˚ u, c´ırkve jsou a vˇzdy byly v postaven´ı konkurent˚ u v z´ısk´av´an´ı vˇeˇr´ıc´ıch na svoji v´ıru), vyvst´av´a ot´azka, z jak´eho d˚ uvodu se ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev dobrovolnˇe vzd´av´a finanˇcn´ıch n´ahrad v objemu kolem 10 miliard korun, kter´e j´ı podle ofici´aln´ıch vyj´adˇren´ı n´aleˇz´ı za nevydan´ y majetek, ve prospˇech jin´ ych c´ırkv´ı, kter´e k dispozici ˇza´dn´ y majetek nikdy nemˇely (a nemohly jej ani teoreticky m´ıt). Co vede z´astupce C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e, ˇze napˇr. daruj´ı – prostˇrednictv´ım st´atu – pˇres jednu miliardu korun Apoˇstolsk´e c´ırkvi, kter´a mj. dlouhodobˇe kritizuje nˇekter´e postoje z´astupc˚ u ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve? Za druh´e: Proˇc st´at neponechal na rozhodnut´ı z´astupc˚ u C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e v´ yplatu finanˇcn´ıch n´ahrad (kompenzac´ı) zbyl´ ym 15 c´ırkv´ım a naopak bere na sv´a bedra z´avazek vyplatit tˇemto zbyl´ ym 15 c´ırkv´ım finanˇcn´ı kompenzace de facto za samotnou ˇr´ımskokatolickou c´ırkev? Odpovˇed’ na prvn´ı ot´azku m´a dvˇe moˇzn´a vysvˇetlen´ı. Jedno z nich spoˇc´ıv´a v konstatov´an´ı, ˇze z´astupci C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e jsou skuteˇcnˇe velkorys´ı a daruj´ı kolem 10 miliard korun, kter´e jim n´aleˇz´ı, sv´ ym konkurent˚ um – tedy c´ırkv´ım, kter´e ˇr´ımskokatolickou c´ırkev zaˇcast´e ostˇre kritizovaly ˇci kritizuj´ı. Druh´e moˇzn´e vysvˇetlen´ı spoˇc´ıv´a v konstatov´an´ı, ˇze ve skuteˇcnosti ˇc´astka, kter´a se vyplat´ı na n´ahrad´ach zb´ yvaj´ıc´ım 15 c´ırkv´ım (bez ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve) nen´ı vypl´acena z toho, co ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi n´aleˇz´ı, protoˇze jednoduˇse o tuto ˇca´stku byla celkov´a v´ yˇse finanˇcn´ıch n´ahrad nav´ yˇsena umˇele st´atem na v´ yslednou v´ yˇsi 59 miliard korun, bez vazby na p˚ uvodn´ı majetek ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve. Pakliˇze na nˇeco nem´ate n´arok, pak v´am tolik nevad´ı, ˇze to dostane nˇekdo jin´ y – zvl´aˇst’, kdyˇz se jedn´a o st´atn´ı pen´ıze. Pro z´ısk´an´ı odpovˇedi na druhou ot´azku si pro n´azornost situaci pˇribliˇzme t´ımto zjednoduˇsen´ım: pˇredstavte si, ˇze v´am st´at pˇriˇrkl n´arok na ˇca´stku kolem 58 miliard korun (pˇresnˇeji 98 % z ˇc´astky 59 miliard) za majetkov´e kˇrivdy, kter´ ych se na v´as dopustil. Vy sami ovˇsem dobˇre v´ıte (a vˇed´ı to i z´astupci st´atu), ˇze v´am ve skuteˇcnosti n´aleˇz´ı pouze ˇca´stka kolem 47 miliard korun a ˇze zb´ yvaj´ıc´ıch 11 miliard pˇredstavuje umˇel´e nav´ yˇsen´ı bez ’ re´aln´e opory pro nˇekoho tˇret´ıho. A dostanete od st´atu na v´ ybˇer: bud v´am st´at poˇsle na u ´ˇcet cel´ ych 58 miliard a vy se n´aslednˇe postar´ate o to, ˇze 11 miliard z t´eto ˇca´stky poˇslete na u ´ˇcet tˇret´ı stranˇe, nebo v´am st´at poˇsle pouze 47 miliard a zb´ yvaj´ıc´ıch 11 miliard poˇsle tˇret´ı stranˇe na u ´ˇcet s´am st´at. Jakou variantu byste zvolili? Soud´ıme, ˇze vˇetˇsina ˇcten´aˇr˚ u by zvolila druhou variantu. Pokud by se totiˇz v budoucnu dostala informace o nekal´e dohodˇe“ ” mezi v´ami a st´atem na veˇrejnost, bude pro v´as mnohem snazˇs´ı tvrdit, ˇze to byl st´at, nikoli vy, kdo se dopustil chyby“ – a ˇze vy jste pˇrece dostali pouze to, co v´am n´aleˇz´ı. ” Velmi d˚ uleˇzit´ ymi skuteˇcnostmi ohlednˇe v´ yplaty finanˇcn´ıch n´ahrad, resp. jejich roˇcn´ıch spl´atek, jsou tak´e n´asleduj´ıc´ı ustanoven´ı v textu Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı [2]: Finanˇcn´ı n´ahrada se vyplat´ı ve tˇriceti bezprostˇrednˇe po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch roˇcn´ıch spl´atk´ach ” (...).“ 12
Po vyplacen´ı prvn´ı roˇ cn´ı spl´ atky se v´ yˇ se nesplacen´ eˇ ca ´stky finanˇ cn´ı n´ ahrady ” ˇ kaˇ zdoroˇ cnˇ e zvyˇ suje o m´ıru roˇ cn´ı inflace zveˇrejnˇenou Cesk´ym statistick´ym u ´ˇradem pro kalend´aˇrn´ı rok o dva roky pˇredch´ azej´ıc´ı kalend´aˇrn´ımu roku v´yplaty konkr´etn´ı roˇcn´ı spl´ atky.“ Finanˇ cn´ı n´ ahrada nen´ı pˇ redmˇ etem danˇ e, poplatku ani jin´ eho obdobn´ eho ” penˇ eˇ zit´ eho plnˇ en´ı.“ Ohlednˇ e vyplacen´ı finanˇ cn´ı n´ ahrady m´ a st´ at postaven´ı dluˇ zn´ıka a dotˇ cen´ a ” c´ırkev a n´ aboˇ zensk´ a spoleˇ cnost postaven´ı vˇ eˇ ritele. Proti pohled´ avce na finanˇ cn´ı n´ ahradu nebo spl´ atce finanˇ cn´ı n´ ahrady nen´ı pˇ r´ıpustn´ e zapoˇ cten´ı, ani v´ ykon rozhodnut´ı nebo exekuce.“ Aˇckoli v souˇcasn´e dobˇe st´at omezuje svoje dotace a pˇr´ıspˇevky na provoz mnoha potˇrebn´ ych instituc´ı (vˇcetnˇe napˇr. zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı), sniˇzuje soci´aln´ı d´avky, podpory pro zdravotnˇe postiˇzen´e a lid´e jsou vl´adou upozorˇ nov´ani, ˇze v´ yplata jejich budouc´ıch d˚ uchod˚ u bude velmi problematick´a, pˇresto se st´at zaruˇcuje c´ırkv´ım, ˇze jim po dobu 30 let bude vypl´acet o inflaci nav´ yˇsen´e finanˇcn´ı n´ahrady a dokonce se s´am stav´ı do role dluˇzn´ıka v˚ uˇci tˇemto c´ırkv´ım a tyto c´ırkve stav´ı do role vˇeˇritele. Posledn´ı vˇeta v uveden´e citaci je mimoˇra´dnˇe d˚ uleˇzit´a co do sv´ ych d˚ usledk˚ u. Plyne z n´ı totiˇz, ˇze c´ırkev mus´ı dostat od st´atu finanˇcn´ı n´ahradu, i kdyby tato c´ırkev ˇspatnˇe hospodaˇrila se sv´ ym majetkem ˇci se sv´ ymi prostˇredky, dˇelala dluhy ˇci p´achala trestnou ˇcinnost. Pokud celkov´a v´ yˇse finanˇcn´ıch n´ahrad, kter´a bude vyplacena zb´ yvaj´ıc´ım 15 c´ırkv´ım (bez ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve), skuteˇcnˇe n´aleˇz´ı ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi za jej´ı nevydan´ y majetek a ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev tedy daruje tyto prostˇredky sv´ ym konkurent˚ um, pak si lze jen stˇeˇz´ı pˇredstavit, ˇze by se ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev rozhodla smluvnˇe postavit do role dluˇzn´ıka v˚ uˇci obdarovan´ ym zb´ yvaj´ıc´ım 15 c´ırkv´ım a naopak z tˇechto obdarovan´ ych c´ırkv´ı smluvnˇe uˇcinit vˇeˇritele v˚ uˇci d´arci, kter´ y dobrovolnˇe daruje. Stejnˇe tak si lze stˇeˇz´ı pˇredstavit, ˇze by se ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev vzdala penˇez, kter´e j´ı n´aleˇz´ı, ve prospˇech jin´ ych subjekt˚ u a souˇcasnˇe by ve smlouvˇe s tˇemito subjekty sama souhlasila, ˇze tˇemto subjekt˚ um bude vypl´acet pen´ıze bez ohledu na to, jak tyto obdarovan´e subjekty budou s darovan´ ymi penˇezi hospodaˇrit. Z toho, co jsme uvedli v t´eto podkapitole, plyne, ˇze postaven´ı c´ırkv´ı je mimoˇra´dnˇe v´ yhodn´e, pokud se jedn´a o finanˇcn´ı n´ahrady, kter´e se st´at zav´azal tˇemto c´ırkv´ım vyplatit. A naopak, postaven´ı st´atu je mimoˇra´dnˇe nev´ yhodn´e. Nedomn´ıv´ame se, ˇze je to nekompetentnost, n´ ybrˇz ˇcir´ yu ´mysl.
2.3
N´ ahrada 228 milion˚ u za rozestavˇ enou modlitebnu
Dle p˚ uvodn´ıho n´avrhu Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı [12] pˇriˇrkl st´at Bratrsk´e jednotˇe baptist˚ u finanˇcn´ı n´ahradu ve v´ yˇsi 227 862 069 Kˇc. To, ˇze finanˇcn´ı n´ahrady ve skuteˇcnosti nemaj´ı s nevydan´ ym majetkem c´ırkv´ı (s moˇznou v´ yjimkou ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve) nic 13
spoleˇcn´eho, jak tvrd´ı napˇr. premi´er Neˇcas ˇci d˚ uvodov´a zpr´ava k Z´akonu o majetkov´em vyrovn´an´ı, dokl´ad´a i reakce samotn´ ych z´astupc˚ u Bratrsk´e jednoty baptist˚ u. Ti totiˇz tuto finanˇcn´ı n´ahradu odm´ıtli pˇ rijmout. Argumentace, proˇc se tak rozhodli, nem˚ uˇze b´ yt jasnˇejˇs´ı. Z´astupce t´eto c´ırkve Milan Kern to veˇrejnˇe vysvˇetlil takto [13]: Celkem je n´ am nab´ızena ˇ c´ astka 228 milion˚ u korun. Kdyˇ z si ovˇ sem spoˇ c´ıt´ ame ” pˇ r´ım´ e majetkov´ eˇ skody, tedy to, co n´ am bylo zabaveno, tak je to nepomˇ ern´ a ˇ c´ astka. V podstatˇ e se jednalo o jednu rozestavˇ enou modlitebnu, kter´ a byla v 70. letech v Karlov´ ych Varech. Jin´ y majetek – lesy, pole, budovy – jsme nevlastnili a na byty kazatel˚ u komunist´ e nes´ ahli, tak jsme nebyli pˇ r´ımo majetkovˇ e poˇ skozeni. Byli jsme poˇ skozeni jinak, ale t´ımto zp˚ usobem ne.“ Sluˇs´ı se poznamenat, ˇze analogicky, jako se zachovala Bratrsk´a jednota baptist˚ u v pˇr´ıpadˇe ’ odm´ıtnut´ı st´atem pˇriznan´e finanˇcn´ı n´ahrady, se v minulosti zachovala i Kˇrest ansk´a evangelick´a baptistick´a jednota v It´alii, kdyˇz se zˇrekla pod´ılu na ˇc´astce 0,8 % danˇe z pˇr´ıjmu, kterou roˇcnˇe platili vˇsichni italˇst´ı daˇ nov´ı poplatn´ıci maj´ıc´ı urˇcit´ y pˇr´ıjem [14]. ˇ Nem´enˇe zaj´ımav´e je i vyj´adˇren´ı biskupky C´ırkve ˇceskoslovensk´e husitsk´e Jany Silerov´ e. Ta se k v´ yˇsi finanˇcn´ı n´ahrady, kterou st´at nakonec pˇriˇrkl jej´ı c´ırkvi (tj. cca 3 miliardy ˇ e televize velmi otevˇrenˇe [15]: korun), vyj´adˇrila v poˇradu Cesk´ Pˇres to vˇsechno ale pen´ıze, kter´e m´a dostat, a znovu je to m˚ uj osobn´ı n´azor, jsou v t´ e ” ’ sumˇ e pˇ rehnan´ e. J´ a nev´ım, jestli je to u ´platek, no, ted mi vynadaj´ı vˇsichni i m´ı vlastn´ı, protoˇze, je to pˇrehnan´e ta suma.“ My jsme mˇ eli spr´ avnˇ e dostat 1,7 miliardy, dostaneme v´ıc, j´a jsem u tˇech dohod ” nebyla, nev´ım, proˇc, nejenom naˇ se c´ırkev i jin´ e dostaly o nˇ eco v´ıc, neˇ z mˇ ely, protoˇ ze ani to nebylo dostateˇ cnˇ e vysvˇ etleno n´ am.“ Tedy, jenom v pˇr´ıpadˇe C´ırkve ˇceskoslovensk´e husitsk´e byla t´eto c´ırkvi pˇrizn´ana finanˇcn´ı n´ahrada o cca 1,3 miliardy korun vyˇsˇs´ı, neˇz kolik tato c´ırkev mˇela – podle samotn´e biskupky – spr´avnˇe dostat. A tento rozd´ıl nebyl ze strany st´atu nijak vysvˇetlen.
14
Kapitola 3 C´ırkve a jejich hospodaˇ ren´ı 3.1
V´ yroˇ cn´ı zpr´ ava c´ırkve na 16 ˇ r´ adc´ıch
V´ yroˇcn´ı zpr´ava Apoˇstolsk´e c´ırkve za rok 2008 sest´av´a – vˇcetnˇe nadpisu – z celkem 16 ˇr´adk˚ u. Nebo, chcete-li, z osmi vˇet s teˇckou na konci. Jedna z tˇechto osmi vˇet zn´ı pˇresnˇe takto [16]: V roce 2008 jsme obdrˇzeli dotaci ve v´yˇsi 46.313 tis. Kˇc, z toho dotaci na platy 175 du” chovn´ıch (pr˚ umˇern´y pˇrepoˇcten´y poˇcet) ve v´yˇsi 42.912 tis. Kˇc vˇcetnˇe pojistn´eho“. ˇ U ´ z roku 2011 hl´as´ı 4 934 Tedy, na platy 175 duchovn´ıch t´eto c´ırkve, ke kter´e se podle CS ˇ obˇcan˚ u Cesk´e republiky, vydal st´at v roce 2008 t´emˇeˇr 43 milion˚ u korun. O jeden ˇr´adek m´enˇe pak obsahuje v´ yroˇcn´ı zpr´ava zm´ınˇen´e c´ırkve za rok 2009. V tomto roce st´at poskytl t´eto c´ırkvi dotaci ve v´ yˇsi pˇres 47 milon˚ u korun, z toho na platy 190 duchovn´ıch ˇslo pˇribliˇznˇe 43,5 milion˚ u. Zcela analogicky vypadaj´ı i dalˇs´ı v´ yroˇcn´ı zpr´avy zm´ınˇen´e c´ırkve [16]. Nic bliˇzˇs´ıho o duchovn´ıch a jejich ˇcinnosti se z v´ yroˇcn´ıch zpr´av nedozv´ıte. Jin´a c´ırkev, kter´a v r´amci schv´alen´ ych restituc´ı“ obdrˇz´ı od st´atu znaˇcnou finanˇcn´ı ” n´ahradu a kterou v textu budeme d´ale naz´ yvat jen jako c´ırkev C“, pro zmˇenu hospodaˇr´ı se ” svˇeˇren´ ymi prostˇredky tak, ˇze administrativn´ı pracovn´ıci, maj´ıc´ı na starosti u ´ˇcetnictv´ı t´eto c´ırkve, naz´ yvaj´ı toto hospodaˇren´ı a jeho evidenci zp˚ usobem, kter´ y se nem˚ uˇze v´ıce vzd´alit posl´an´ı c´ırkve: ponˇekud bordel“. Podle informac´ı NFPK se tak dˇeje d´ılem neschopnosti ” duchovn´ıch dodrˇzovat a respektovat nejz´akladnˇejˇs´ı pravidla evidence utr´acen´ı svˇeˇren´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u ˇci pravidla vykazov´an´ı jejich pr´ace a d´ılem ˇcir´eho u ´myslu ze strany nˇekter´ ych duchovn´ıch t´eto c´ırkev C“. Situace se v t´eto c´ırkvi C“ pohybuje mezi dvˇema ” ” krajnostmi. Na jednom konci jsou duchovn´ı, kteˇr´ı svoji ˇcinnost povaˇzuj´ı za vyˇsˇs´ı posl´an´ı a pozemsk´e drobnosti“ t´ ykaj´ıc´ı se napˇr. penˇez povaˇzuj´ı za nˇeco natolik pˇr´ızemn´ıho, ˇze je ” to pod u ´roveˇ n jejich pozornosti. Na druh´em konci jsou nˇekteˇr´ı duchovn´ı bez teologick´eho vzdˇel´an´ı, kteˇr´ı maj´ı vedle sv´e ˇcinnosti pro c´ırkev jeˇstˇe sv´a civiln´ı zamˇestn´an´ı a kteˇr´ı naopak ve zm´ınˇen´e c´ırkvi C“ nach´azej´ı ide´aln´ı m´ısto, kde lze snadno pˇrij´ıt k (nemal´ ym) finanˇcn´ım ” 15
prostˇredk˚ um. V syst´emu, kde je ponˇekud bordel“, se pak takov´a ˇcinnost prov´ad´ı velice ” snadno. Jak c´ırkve v˚ ubec hospodaˇr´ı se svˇeˇren´ ymi veˇrejn´ ymi prostˇredky? Jak se kontroluje, zda duchovn´ı, na kter´e c´ırkve dost´avaj´ı st´atn´ı dotace, v˚ ubec vykon´avaj´ı deklarovanou ˇcinnost a v jak´em rozsahu? Na str´ance Ministerstva kultury [17] se lze doˇc´ıst, ˇze odbor c´ırkv´ı Ministerstva kul” tury je, jako poskytovatel veˇrejn´e podpory, povinen prov´ adˇet veˇrejnospr´ avn´ı kontrolu hospodaˇren´ı s penˇeˇzn´ımi prostˇredky poskytnut´ymi ze st´atn´ıho rozpoˇctu pˇr´ıjemc˚ um prostˇredk˚ u,“ a ˇze tento odbor provedl 5 veˇrejnospr´avn´ıch kontrol v roce 2009 (z toho jedna kontrola se t´ ykala plat˚ u duchovn´ıch, ostatn´ı se t´ ykaly oprav c´ırkevn´ıho majetku), 6 kontrol v roce 2010 a stejn´ y poˇcet v roce 2011 a pouh´e 3 kontroly v roce 2012. Pokud by se ˇcten´aˇr chtˇel zaˇc´ıst do zpr´av a z´avˇer˚ u z tˇechto kontrol, tak bude zklam´an. Na str´ank´ach Ministerstva kultury nejsou k dispozici. Jistou podrobnˇejˇs´ı informaci lze naj´ıt v kontroln´ı zpr´avˇe [18] Nejvyˇsˇs´ıho kontroln´ıho u ´ˇradu, kter´ y v roce 2008 vykonal kontrolu poskytov´an´ı, ˇcerp´an´ı a pouˇzit´ı prostˇredk˚ u st´atn´ıho rozpoˇctu na financov´an´ı c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı za obdob´ı let 2006 a 2007 u Ministerstva kultury (jakoˇzto poskytovatele prostˇredk˚ u) a u vybran´ ych biskupstv´ı ˇci c´ırkv´ı (jakoˇzto pˇr´ıjemce prostˇredk˚ u). V t´eto kontroln´ı zpr´avˇe jsou pak uvedena nˇekter´a pochyben´ı na stranˇe kontrolovan´ ych c´ırkv´ı, zpr´ava vˇsak tak´e konstatuje, ˇze Ministerstvo kultury v kontrolovan´em obdob´ı neplnilo povinnosti poskytovatele veˇrejn´e finanˇcn´ı podpory, nebot’ u pˇr´ıjemc˚ u penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u st´atn´ıho rozpoˇctu nevykonalo ˇza´dnou kontrolu [18]. Poznamenejme, ˇze napˇr. v roce 2012 bylo na platy duchovn´ıch registrovan´ ych c´ırkv´ı, kter´ ym je pˇrizn´ano pr´avo na financov´an´ı prostˇrednictv´ım st´atn´ıho rozpoˇctu, vynaloˇzeno celkem 1,348 miliardy korun. Ve v´ yroˇcn´ı zpr´avˇe Ministerstva kultury za rok 2012 [19] je pˇritom k uveden´e skuteˇcnosti pouze uvedeno, ˇze v´ yˇse prostˇredk˚ u na platy a pojistn´e duchovn´ıch vych´az´ı z Deklarace shody o v´ ykonu hospod´aˇrsk´eho zabezpeˇcen´ı c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ ych ” spoleˇcnost´ı st´atem v letech 2011–2014“, kter´a byla uzavˇrena dne 12. 1. 2011 mezi ministrem kultury Jiˇr´ım Besserem (TOP 09) a z´astupci pˇredmˇetn´ ych c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ ych spoleˇcnost´ı. Z uveden´eho vypl´ yv´a, ˇze napˇr. podrobnˇejˇs´ı informace ohlednˇe konkr´etn´ı ˇcinnosti duchovn´ıch a v´ ysledc´ıch jejich posl´an´ı, na jejichˇz platy st´at vypl´ac´ı pˇres miliardu roˇcnˇe, se ze str´anek Ministerstva kultury nedozv´ıte a nemus´ıte se tyto informace dozvˇedˇet ani z v´ yroˇcn´ıch zpr´av konkr´etn´ı c´ırkve (ostatnˇe, struˇcnost v´ yroˇcn´ıch zpr´av nen´ı jen z´aleˇzitost´ı nevelk´e Apoˇstolsk´e c´ırkve: v´ yroˇcn´ı zpr´ava ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve – tedy nejvˇetˇs´ı c´ırkve u n´as – za rok 2010 sest´av´a ze dvou stran textu, pˇriˇcemˇz v uveden´em roce tato c´ırkev z´ıskala od st´atu t´emˇeˇr 950 mil. Kˇc, z toho na platy duchovn´ıch vˇcetnˇe pojistn´eho kolem 870 mil. Kˇc [26]). Poznamenejme na z´avˇer t´eto kapitoly jeˇstˇe jeden zaj´ımav´ y detail, patrn´ y z citace z ˇcl´anku z dubna 2012 [28]: (...) Poˇ cty duchovn´ıch tak rostou bez ohledu na realitu a u ´bytek vˇ eˇ r´ıc´ıch. V ” roce 2001 se k c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem hl´asilo 3,2 mili´ onu lid´ı, o jejich duˇse se staralo 3480 far´ aˇ r˚ u, knˇ eˇ z´ı, kazatel˚ u a biskup˚ u. St´at c´ırkv´ım na pokryt´ı jejich 16
mezd poslal 731 mili´on˚ u korun. O deset let pozdˇ eji se situace radik´ alnˇ e zmˇ enila. Podle sˇc´ıt´an´ı lidu z roku 2011 se k c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem pˇrihl´ asilo jen 1,46 mili´ onu vˇ eˇ r´ıc´ıch, tedy uˇz m´enˇe neˇz polovina. St´at ale musel na platy 4869 duchovn´ıch poslat jiˇz 1,4 miliardy korun.“ (pozn. NFPK: autoˇri citovan´eho ˇcl´anku se zde ˇ U ´ [59] by m´ısto 3,2 mili´on˚ patrnˇe dopustili nepˇresnosti. Podle str´anek CS u mˇelo b´ yt sp´ıˇse cca 3,3 mili´on˚ u a dle str´anek Ministerstva kultury [60] by m´ısto 731 mili´on˚ u mˇelo b´ yt sp´ıˇse cca 622 mili´on˚ u.) Nejv´ıce vˇeˇr´ıc´ıch ub´yv´a velk´ym c´ırkv´ım. Pˇred jeden´ acti lety se k ˇr´ımsk´ym katol´ık˚ um hl´asilo ” 2,7 mili´onu lid´ı, o dek´adu pozdˇeji uˇz jen 1,1 mili´onu vˇeˇr´ıc´ıch. Poˇcet knˇeˇz´ı za stejnou dobu ˇ c´ırkev husitsk´a nebo Ceskobratrsk´ ˇ vzrostl z 2462 na 3191. Podobnˇe na tom je i Cs. a c´ırkev evangelick´a. Evangelick´ych far´aˇr˚ u nepˇrib´yv´ a, je jich okolo 250, ale ˇrady vˇeˇr´ıc´ıch se citelnˇe ztenˇcily, do evangelick´ych kostel˚ u doch´ az´ı 51 tis´ıc lid´ı, zat´ımco pˇred deseti lety to bylo 117 tis´ıc.“ (pozn. NFPK: autoˇri citovan´eho ˇcl´anku se zde dopustili mal´e nepˇresnosti. M´ısto ˇ U ´ [61] pojmu knˇeˇz´ı“ m´a b´ yt ˇsirˇs´ı pojem duchovn´ı“, m´ısto cifry 51 tis´ıc by dle str´anek CS ” ” mˇelo b´ yt sp´ıˇse cca 52 tis´ıc.) Menˇs´ım c´ırkv´ım vˇeˇr´ıc´ı nepatrnˇe pˇrib´yvaj´ı, ale jeˇstˇe v´ıce se jim rozmnoˇzuj´ı duchovn´ı. Napˇr. ” Apoˇstolsk´ a c´ırkev m´a v souˇcasnosti 183 far´aˇr˚ u, kteˇr´ı peˇcuj´ı o 4900 vˇeˇr´ıc´ıch, pˇred deseti lety jich bylo 90 duchovn´ıch na 4600 ˇclen˚ u. V pˇ repoˇ ctu to vyjde, ˇ ze v Apoˇ stolsk´ e c´ırkvi se kaˇ zd´ y duchovn´ı star´ a o 27 vˇ eˇ r´ıc´ıch. To pr˚ umˇern´y katolick´y knˇez mus´ı obstarat 345 oveˇcek. Jeˇ stˇ e v´ıce rozmazlovat sv´ e farn´ıky mohou duchovn´ı v Jednotˇ e bratrsk´ e, v t´ e m´ a 2100 vˇ eˇ r´ıc´ıch na starost 112 far´ aˇ r˚ u. Tedy jeden far´ aˇ r na 19 duˇ s´ı.“ (pozn. NFPK: autoˇri citovan´eho ˇcl´anku se zde dopustili mal´e nepˇresnosti. M´ısto pojmu far´aˇr“ a knˇez“ m´a b´ yt ˇsirˇs´ı pojem duchovn´ı“, poˇcty vˇeˇr´ıc´ıch jsou zde uvedeny ” ” ” na cel´e stovky.) S pr´avˇe citovan´ ym souvis´ı i pozorov´an´ı, uveden´e v bakal´aˇrsk´e pr´aci, jeˇz byla obh´ajena v roce ˇ ˇ 2010 na Masarykovˇe univerzitˇe [37]. Pr´ace n´azvu Moˇznosti samofinancov´ an´ı CCE (CCE ˇ znaˇc´ı Ceskobratrskou c´ırkev evangelickou) se zab´ yv´a hospodaˇren´ım t´eto c´ırkve s ohledem na jednotliv´e druhy pˇr´ıjm˚ u, kter´e tato c´ırkev z´ıskala pˇrev´aˇznˇe v roce 2008. Zm´ınˇen´e pozorov´an´ı zn´ı takto ([37], str. 18): Ani naˇr´ızen´ı vl´ady 566/2006 Sb. ani z´akon ˇc. 218/1949 Sb. o hospod´ aˇrsk´em zabezpeˇce” n´ı c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı st´atem neuv´ad´ı moˇzn´y poˇcet duchovn´ıch (tedy i pastoraˇcn´ıch pracovn´ık˚ u) ˇci maxim´aln´ı moˇznou hranici vypl´acen´ych penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u. Tato skuteˇ cnost vede k tomu, ˇ ze c´ırkve a n´ aboˇ zensk´ e spoleˇ cnosti maj´ı tendenci prohlaˇ sovat za duchovn´ı i ty pˇ r´ısluˇ sn´ıky c´ırkve, kteˇ r´ı na to nemaj´ı ani patˇ riˇ cn´ e vzdˇ el´ an´ı, schopnosti a jejich n´ aplˇ n pr´ ace zdaleka neodpov´ıd´ a pracovn´ı n´ aplni klasick´ ych duchovn´ıch.“ Pro dokreslen´ı pojmu pastoraˇcn´ı pracovn´ık uved’me, ˇze podle [37] byl tento typ u ´vazku zanesen do c´ırkevn´ıch ˇr´ad˚ u zm´ınˇen´e c´ırkve v roce 2008 a jedna z ˇcinnost´ı, kterou jsou tito 17
pracovn´ıci povˇeˇreni, spoˇc´ıv´a ve vykon´av´ an´ı pomocn´ych ˇcinnost´ı v r´amci c´ırkevn´ıho sboru pod veden´ım far´aˇre... S ohledem na v´ yˇse ˇreˇcen´e v t´eto kapitole a z pr´avˇe uveden´ ych ˇc´ıseln´ ych u ´daj˚ u si ˇcten´aˇr snadno udˇel´a relevantn´ı z´avˇery. Snad jako moˇzn´e vod´ıtko, jak lze na vˇec tak´e nahl´ıˇzet, m˚ uˇze poslouˇzit kapitola 5.1.
3.2
Bankrot farnosti v severoˇ cesk´ ych Trmic´ıch
V m´edi´ıch lze nal´ezt nejr˚ uznˇejˇs´ı vyj´adˇren´ı z´astupc˚ u c´ırkv´ı v duchu, ˇze c´ırkev bude dobr´ ym hospod´aˇrem se sv´ ym majetkem a ˇze tuto svoji schopnost jiˇz v minulosti dok´azala. Kardin´al Dominik Duka napˇr. na konferenci n´azvu C´ırkevn´ı restituce - m´yty a skuteˇcnost, konan´e v ˇ mj. prohl´asil [21]: bˇreznu 2012 v Sen´atu Parlamentu CR, Zcela jistˇ e v c´ırkvi byli bankrot´ aˇ ri a mohou b´ yt i dnes. Hovoˇ r´ı se o zbankro” tovan´ e farnosti Trmice. Pokud bychom vˇsak ch´apali c´ırkev jako holding a vezmeme-li vu ´vahu, ˇze m´ame 3,5 tis´ıc farnost´ı v naˇs´ı zemi, potom mohu smˇele tvrdit, ˇze nenajdete v naˇs´ı zemi takovou firmu, kter´a by mˇela tak m´alo zkrachoval´ych jednotek. Nebyl to ˇ z´ adn´ y tunel, nebyla to nepoctivost, byla to ekonomick´ a naivita, kter´ a se nevypl´ ac´ı. Bezesporu ale i v souˇcasn´e dobˇe je hospodaˇren´ı s c´ırkevn´ım majetkem v´az´ ano. Je to napˇr. z´ akon o pam´atkov´e ochranˇe. A v´ıte, ˇze ˇz´ adn´ a c´ırkev nebude v naˇs´ı zemi, ani Federace ˇzidovsk´ych obc´ı, moci prod´avat sv´e objekty, sv´e budovy ani sv˚ uj movit´y majetek, kter´y je v seznamu pam´ atkov´e p´eˇce.“ K t´eto a k podobn´e argumentaci lze vˇsak nam´ıtnout dvˇe pozn´amky. Za prv´e, pominemeli vzd´alenˇejˇs´ı doby, kdy napˇr. Jan Hus poukazoval na hospodaˇren´ı“ c´ırkve, hospodaˇrila ” pozdˇeji c´ırkev se svˇeˇren´ ym majetkem v dob´ach, kdy jej´ı autorita a spoleˇcensk´a v´aha byla ˇr´adovˇe jin´a, neˇz je tomu dnes. Nejpr˚ ukaznˇejˇs´ım d˚ ukazem tohoto poklesu v´aˇznosti c´ırkve ve spoleˇcnosti, resp. jej´ıho vlivu na spoleˇcensk´e vn´ım´an´ı j´ı ˇs´ıˇren´ ych hodnot, je porovn´an´ı poˇctu vˇeˇr´ıc´ıch za doby kolem roku 1948 a poˇctu vˇeˇr´ıc´ıch dnes (ten je zhruba pˇetinov´ y oproti roku 1948 [25]). Situaci lze obraznˇe vystihnout analogi´ı: byl-li snad za doby kn´ıˇzete V´aclava (pozdˇeji svat´eho V´aclava) kostel bezpeˇcn´ ym a svat´ ym m´ıstem, respektovan´ ym vˇsemi (kn´ıˇze V´aclav se podle legendy ut´ıkal pˇred u ´tokem sv´eho bratra Boleslava, resp. jeho poskok˚ u, schovat do kostela), pak za doby napˇr. druh´e svˇetov´e v´alky byl kostel jenom obyˇcejnou budovou ˇci pevnost´ı, kterou ozbrojen´e sloˇzky nijak jinak neˇz vojensky nerespektovaly (napˇr. dob´ yv´an´ı kostela sv. Cyrila a Metodˇeje nˇemeck´ ymi ozbrojen´ ymi sloˇzkami v pˇr´ıpadˇe u ´toku na pˇr´ısluˇsn´ıky zahraniˇcn´ıho odboje v souvislosti s atent´atem na Reinharda Heydricha). Jinak ˇreˇceno, zcela jinak se hospodaˇr´ı v prostˇred´ı, kde v˚ uˇci v´am maj´ı ostatn´ı respekt a nic si nedovol´ı“, a jinak se hospodaˇr´ı v prostˇred´ı, kde si naopak v˚ uˇci v´am nebere nikdo ” ” serv´ıtky“. S t´ım druh´ ym c´ırkve nemaj´ı historicky mnoho zkuˇsenost´ı. Druh´a pozn´amka spoˇc´ıv´a v konstatov´an´ı, ˇze c´ırkve po roce 1989 dosud nedisponovaly nadbytkem prostˇredk˚ u [25], nebot’ t´emˇeˇr veˇsker´e dotace ze st´atn´ıho rozpoˇctu jdou na vrub plat˚ u duchovn´ıch a jen nepatrn´a ˇca´st dotac´ı (prostˇredk˚ u) jde na opravu c´ırkevn´ıch nemo18
vitost´ı ˇci pam´atek (napˇr. v pˇr´ıpadˇe ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve ˇslo ze st´atn´ıho rozpoˇctu v roce 2010 na u ´drˇzbu c´ırkevn´ıho majetku pˇribliˇznˇe 17 milion˚ u korun, avˇsak na platy duchovn´ıch vˇcetnˇe pojistn´eho pˇribliˇznˇe 870 milion˚ u korun [26]). Obraznˇe ˇreˇceno: tˇeˇzko lze zkrachovat, kdyˇz nem´ate s ˇc´ım hospodaˇrit“. ” C´ırkve pochopitelnˇe maj´ı uˇz dnes i vlastn´ı pˇr´ıjmy, mezi kter´e patˇr´ı dary od vˇeˇr´ıc´ıch, n´ajemn´e z budov (obdrˇzen´e v´ yˇctov´ ym z´akonem z roku 1990 nebo budovy, o kter´e c´ırkve nikdy nepˇriˇsly), u ´roky z vklad˚ u a v´ yjimeˇcnˇe tak´e pˇr´ıjmy z pron´ajmu les˚ u. Tyto pˇr´ıjmy pˇredstavuj´ı to, co by c´ırkve z´ıskaly, kdyby nedost´avaly ˇz´adn´e dotace ˇci pˇr´ıspˇevky od st´atu. ˇ Jak´a je v´ yˇse tˇechto vlastn´ıch pˇr´ıjm˚ u, je ovˇsem obt´ıˇzn´e zjistit. Cekali byste, ˇze takov´e informace najdete napˇr. ve v´ yroˇcn´ıch zpr´av´ach jednotliv´ ych c´ırkv´ı. Kam jinam takov´e informace tak´e patˇr´ı. Ve v´ yroˇcn´ıch zpr´av´ach u n´as nejvˇetˇs´ı c´ırkve – tedy C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e – ovˇsem o tom nen´ı jedin´e slovo ˇci jedin´ y ˇc´ıseln´ yu ´daj. Ostatnˇe, jiˇz v´ yˇse bylo zm´ınˇeno, ˇze cel´a v´ yroˇcn´ı zpr´ava t´eto c´ırkve za rok 2010 sest´av´a ze dvou stran textu, pˇriˇcemˇz od st´atu zm´ınˇen´a c´ırkev v uveden´em roce obdrˇzela t´emˇeˇr 950 mil. Kˇc, z toho pˇribliˇznˇe 92 procent pˇripad´a na platy duchovn´ıch vˇcetnˇe pojistn´eho [26]. V bakal´aˇrsk´e pr´aci [37], pojedn´avaj´ıc´ı ˇ o financov´an´ı Ceskobratrsk´ e c´ırkve evangelick´e a zm´ınˇen´e t´eˇz v kapitole 3.1, se nicm´enˇe lze na stranˇe 14 doˇc´ıst tuto informaci vztahuj´ıc´ı se k roku 2005: ˇ ˇ Ceskobratrsk´ a c´ırkev evangelick´a (CCE) je rozpoˇctovou organizac´ı, kter´a sv˚ uj ˇzivot finan” cuje ze 2/3 z dar˚ u a pˇr´ıspˇevk˚ u ˇclen˚ u c´ırkve a z 1/3 ze st´atn´ıho rozpoˇctu (pˇrev´ aˇznˇe platy duchovn´ıch).“ ˇ (Pˇredstavu o podrobnˇejˇs´ı struktuˇre pˇr´ıjm˚ u Ceskobratrsk´ e c´ırkve evangelick´e lze nal´ezt nejen ve zm´ınˇen´e bakal´aˇrsk´e pr´aci [37], ale orientaˇcnˇe i napˇr. na str´ance [38]). Obecnou informaci o vlastn´ıch pˇr´ıjmech c´ırkv´ı nab´ıdl s´am kardin´al Dominik Duka, kter´ y na v´ yˇse zm´ınˇen´e konferenci prohl´asil [21]: (...) A bylo mi ˇreˇceno, ˇze podle zn´am´eho z´akona o financov´ an´ı a zabezpeˇcen´ı c´ırkv´ı z roku ” 1949 (...) se z 53 % sebefinancujeme, a t´ım z´akon poruˇsujeme. Vy m´ate b´yt plnˇe financov´ ani ze strany st´atu, bylo mi tehdy ˇreˇceno. Mus´ıme si uvˇedomit, ˇze c´ırkve se z v´ıce jak nadpoloviˇ cn´ı ˇ c´ asti rozpoˇ ctu sebefinancuj´ı jiˇ z dnes.“ Vzhledem ke skuteˇcnosti, ˇze podrobnˇejˇs´ı u ´daje o pˇr´ıjmech a v´ ydaj´ıch c´ırkv´ı nejsou obecnˇe veˇrejnˇe dostupn´e, nelze obecnˇe ˇr´ıci, jak´ ym zp˚ usobem je nakl´ad´ano s tˇemito vlastn´ımi pˇr´ıjmy c´ırkv´ı. Ide´alnˇe vˇsak lze pˇredpokl´adat, ˇze jsou pouˇzity na hrazen´ı n´aklad˚ u spojen´ ych se spr´avou budov a provozu sbor˚ u, diakonick´ ych stˇredisek, c´ırkevn´ıch ˇskol a u ´stˇredn´ıch org´an˚ u c´ırkve. Zdaleka nejvˇetˇs´ı n´aklady kaˇzd´e c´ırkve u n´as pˇredstavuj´ı jej´ı n´aklady na platy duchovn´ıch, kter´e vˇsak dosud hrad´ı st´at. S vlastn´ımi pˇr´ıjmy a s vlastn´ımi majetky ovˇsem mohou c´ırkve hospodaˇrit dle libosti a mohou se snaˇzit o jejich nav´ yˇsen´ı ˇci zhodnocen´ı. Uvedeme nyn´ı tˇri konkr´etn´ı pˇr´ıklady, jak c´ırkev zhodnocuje sv˚ uj majetek, resp. jak s n´ım nakl´ad´a. Prvn´ı pˇr´ıklad bude s dobr´ ym koncem pro c´ırkev (aspoˇ n prozat´ım), druh´ y pak se ˇspatn´ ym koncem pro c´ırkev (definitivnˇe). A tˇret´ı pak se ˇspatn´ ym koncem pˇredevˇs´ım pro veˇrejnost. 19
Prvn´ı pˇr´ıklad se t´ yk´a tˇr´ıkilometrov´eho u ´seku rozlehl´eho luˇzn´ıho lesa mezi ˇrekami Moravou a Malou Beˇcvou u Kojet´ına na Kromˇeˇr´ıˇzsku [27]. Les o rozloze 280 hektar˚ u patˇr´ı ˇr´ımskokatolick´e c´ırkvi, pˇresnˇeji ˇreˇceno Nadaci doktora Leopolda Preˇcana, arcibiskupa olo” mouck´eho, k podporov´an´ı Arcibiskupsk´eho kupsk´eho knˇeˇzsk´eho semin´aˇre v Olomouci“. ˇ ımskokatolick´a c´ırkev les z´ıskala v roce 1994 zpˇet d´ıky administrativn´ım pochyben´ım pˇri R´ zn´arodnˇen´ı [27]. Ocitujme pˇr´ımo [27]: V´yjimeˇcnost kojet´ınsk´eho lesn´ıho celku ovˇsem nen´ı jen v tom, ˇze se u n´as dnes nikde jinde ” nenajde c´ırkevn´ı les tak velk´eho rozsahu. Je tak´e ekonomicky u ´spˇeˇsn´y a m˚ uˇze slouˇzit jako pozitivn´ı pˇr´ıklad (...).“ Olomouck´ y arcibiskup Jan Graubner, ˇclen spr´avn´ı rady zm´ınˇen´e nadace, k tomu dodal [27]: Les je svˇeˇren lesn´ımu odborn´ıkovi a slyˇs´ım, ˇze lid´e, kteˇr´ı chod´ı okolo, si pochvaluj´ı, ˇze je ” v poˇr´ adku. Takov´a vizitka mˇe tˇeˇs´ı, je vidˇet, ˇze provozovatel se na pozemku dobˇre uˇziv´ı.“ Podstatn´a na tomto pˇr´ıbˇehu je skuteˇcnost, ˇze les byl jiˇz v roce 1995 pˇred´an do spr´avy podle vˇseho spr´avn´e osobˇe – lesn´ıkovi Martinu Berˇc´ıkovi, jenˇz je rod´ak z nedalek´ ych Troubek a kojet´ınsk´ y zastupitel – a ˇze cel´ y podnikatelsk´ y z´amˇer“ se omezil na u ´drˇzbu a spr´avu lesa, ” aniˇz by pˇredpokl´adal nˇejakou podnikatelskou“ expanzi. ” Pˇr´ıklad bankrotu farnosti v Trmic´ıch se vˇsemi hmotnˇe-pr´avn´ımi n´asledky pˇredstavuje naopak krystalickou uk´azku ne´ uspˇeˇsn´eho byznyspl´anu“, kter´ y z´astupci farnosti v Trmic´ıch ” pˇrijali a pokouˇseli se realizovat. Jak´ y byl skuteˇcn´ y z´amˇer tohoto ne´ uspˇeˇsn´eho c´ırkevn´ıho ’ podnik´an´ı a zda n´ahodou nebyly skuteˇcn´e u ´mysly, at uˇz zainteresovan´ ych c´ırkevn´ıch hodnost´aˇr˚ u ˇci jin´ ych osob, nekal´e, nijak nekomentujeme, nebot’ to nen´ı d˚ uleˇzit´e. Nicm´enˇe, v kapitole 4.1, resp. 4.2 popisujeme probl´emy s c´ırkevn´ımi restitucemi na Slovensku, resp. v Polsku, ze kter´ ych plyne, ˇze nelze vylouˇcit moˇznost, kdy c´ırkevn´ı hodnost´aˇri jednaj´ı pˇr´ımo proti z´ajmu vlastn´ı c´ırkve. Popiˇsme ve struˇcnosti pˇr´ıpad Trmice“ [22]: ” • Rok 2007: Trmick´a farnost zaˇc´ın´a podnikat s vlastn´ımi lesy. Far´aˇr Jiˇr´ı Volesk´ y naj´ım´a V´ıta Lanˇe jako lesn´ıho spr´avce. • Bˇrezen 2009: Z podnˇetu lesn´ıho spr´avce kupuje farnost pilu Jannise Mesochoridise v Klenˇci u Roudnice i s dluhem 9 milion˚ u – m´a ho spl´acet ˇsest let. • Listopad 2009: Pila neprosperuje a far´aˇr se dozv´ıd´a, ˇze dluhy pˇresahuj´ı 30 milion˚ u korun. • Prosinec 2010: Vyhl´aˇsen konkurz na trmickou farnost, nastupuje insolvenˇcn´ı spr´avce. • Prosinec 2010: Zaloˇzeno obˇcansk´e sdruˇzen´ı Fiat Voluntas Tua, kter´e sh´an´ı pen´ıze na koupi trmick´eho kostela. ˇ • Cervenec 2011: Knˇez Stanislav Z´apotock´ y koupil za 2,9 milionu faru a Trmick´ ym ji dal do bezplatn´eho uˇz´ıv´an´ı. 20
• Listopad 2011: Aukce ˇc´asti umˇeleck´ ych pˇredmˇet˚ u z trmick´e farnosti v Praze. Far´aˇr Jiˇr´ı Volesk´ y k tomu v roce 2011 pˇri draˇzbˇe c´ırkevn´ıch pˇredmˇet˚ u dodal [22]: Jako vˇeˇr´ıc´ı, a zvl´aˇst’ jako far´aˇr, to cel´e vn´ım´ am jako velikou hr˚ uzu. Nerozum´ım tomu, je ” ’ tohle v˚ ubec nutn´e? Vˇzdyt lid´e na ty pˇredmˇety ˇsetˇrili a darovali je c´ırkvi, protoˇze byli silnˇe vˇeˇr´ıc´ı. Pak se k nim modlili, maj´ı obrovskou symboliku pro cel´e generace.“ ˇ to hroznˇe rychle, nikdo n´am nepomohl. Biskupstv´ı rozhodlo, ˇze vyhl´as´ıme insolvenci. Slo ” Ani arcibiskup, ani c´ırkev jako takov´ a. To mˇe hroznˇe pˇrekvapilo. Neˇcekal jsem to.“ ˇ ricet let tu byli komunisti, far´ Ctyˇ aˇ ri nepodnikali. Neumˇ ej´ı to. Aˇ z se zaˇ cnou na” vracet majetky od st´ atu, tak to dopadne hroznˇ e. Nemaj´ı ˇ sanci to zvl´ adnout. ’ Zvl´ aˇ st kdyˇ z se zjist´ı, ˇ ze je moˇ zn´ e poslat farnost do konkurzu, a nikdo nic neudˇ el´ a.“ V podobn´em duchu se ovˇsem podle [22] vyjadˇruj´ı i pam´atk´aˇri. Podle nich se c´ırkevn´ı maˇarka Radostov´a z jetek – ˇcasto velmi cenn´a umˇeleck´a d´ıla – stane pˇredmˇetem machinac´ı. S´ N´arodn´ıho pam´atkov´eho u ´stavu k tomu dodala [22]: Trmice jsou prvn´ı pˇr´ıpad, ale urˇcitˇe nebudou posledn´ı. Je to precedent. Protoˇze farnosti ” majetek maj´ı a budou ho m´ıt jeˇstˇe v´ıce. Majetek pˇritahuje spekulanty a ˇreholn´ı ˇr´ ady nemaj´ı zkuˇsenosti s veden´ım tak velk´eho majetku.“ Poznamenejme, ˇze insolvenˇcn´ım spr´avcem rozprod´avan´ y majetek farnosti v Trmic´ıch obsahoval dva kostely, hˇrbitov i veˇsker´ y sakr´aln´ı invent´aˇr [23]. Jan Muˇz´ık z pˇredmˇetn´e insolvenˇcn´ı kancel´aˇre k tomu v bˇreznu 2012 dodal [23]: Jde o stovky poloˇzek. Zrovna ted’ v nedˇeli bude aukˇcn´ı s´ıˇ n nab´ızet dvˇe sochy. Na zaˇc´ atku ” dubna prod´av´ame pˇres draˇzebn´ıka ˇctyˇri vˇetˇs´ı kusy. T´ım nejzaj´ımavˇejˇs´ım jsou varhany s vyvol´avac´ı cenou 670 tis´ıc korun.“ Starostka Trmic Jana Oubrechtov´a k postupn´emu vyprazdˇ nov´an´ı 300 let star´eho kostela, jenˇz je tak´e souˇca´st´ı insolvenˇcn´ıho ˇr´ızen´ı, k tomu dodala [23]: Je straˇsn´ a ˇskoda, ˇze z nˇej miz´ı ty p˚ uvodn´ı vˇeci. Hlavnˇe mˇe mrz´ı ty varhany, protoˇze byly ” dˇel´ any na m´ıru a ˇz´adn´e jin´e je nenahrad´ı.“ Prodejn´ı u ´spˇechy popisuje i Jan Neumann, ˇs´ef aukˇcn´ı s´ınˇe Meissner a Neumann [23]: Prod´ avali jsme zat´ım ˇsest vˇec´ı, a ˇctyˇri uˇz maj´ı nov´e vlastn´ıky. Podaˇrilo se n´am udat ” napˇr´ıklad gotickou madonu, sochu Krista na kˇr´ıˇzi a nˇekolik monstranc´ı.“
21
V majetku farnosti byl vˇsak i kostel v nedalek´ ych Roudn´ık´ach (s pˇrilehl´ ym hˇrbitovem), ke kter´emu se vˇsak, na rozd´ıl od trmick´eho kostela, podle [23] nikdo nehl´asil. Vˇeci ˇci stavby, jeˇz insolvenˇcn´ı spr´avce nikomu neud´a, jsou tzv. vylouˇceny z majetkov´e podstaty a svoji u ´lohu pˇreb´ır´a tzv. likvid´ator. V´ yˇse zm´ınˇen´ y pracovn´ık z pˇredmˇetn´e insolvenˇcn´ı kancel´aˇre k moˇznosti, ˇze se nˇeco neprod´a, dodal [23]: Podle naˇ sich zkuˇ senost´ı se obvykle prod´ a vˇ sechno. Vˇ sechno m´ a svou cenu.“ ”
3.3
Roˇ zmit´ alsk´ y z´ amek a jeho ch´ atr´ an´ı
Pˇr´ıbˇeh ch´atr´an´ı roˇzmit´alsk´eho z´amku pˇredstavuje uk´azku podivn´eho pˇr´ıstupu c´ırkevn´ı administrativy k majetku, jenˇz je j´ı svˇeˇren. Na jeho poˇc´atku je dar ze strany mˇesta Roˇzmit´al pod Tˇremˇs´ınem, jenˇz daruje roˇzmit´alsk´ y z´amek Arcibiskupstv´ı praˇzsk´emu. Na jeho konci je pak zch´atral´ y z´amek v rukou soukrom´eho majitele. Pˇr´ıbˇehu se vˇenovala i m´edia (v roce ˇ e televize Report´eˇri CT ˇ [42]). Souhrnn´ 2006 i poˇrad Cesk´ y a struˇcn´ y popis je pak uveden na str´ance [43], na kter´e jsou uvedeny odkazy na dalˇs´ı ˇcl´anky, publikovan´e v celost´atn´ıch den´ıc´ıch ˇci v m´ıstn´ıch periodik´ach. Citujme z tohoto zaj´ımav´eho pˇrehledu [43]: Roˇzmit´ alsk´y z´amek, kter´y poch´az´ı z 13. stolet´ı, patˇril rodu Lv˚ u z Roˇzmit´ alu. V 16. stolet´ı ” se stal majetkem nekatolick´eho bavorsk´eho rodu Gryspek˚ u z Gryspachu. Po bitvˇe na B´ıl´e Hoˇre byl z´amek roku 1623 i s Roˇzmit´ alskem pˇridˇelen konfisk´atem praˇzsk´emu arcibiskupstv´ı. Stal se spr´ avn´ım stˇ rediskem arcibiskupsk´ eho velkostatku, bydleli zde spr´ avci a pˇ ri sv´ ych cest´ ach na Roˇ zmit´ alsko i arcibiskupov´ e. Po roce 1948 v nˇem nechal Lesn´ı z´avod udˇelat byty pro sv´e zamˇestnance. Na zaˇ c´ atku 70. let byl vyklizen a st´ at rozhodl o jeho rekonstrukci. Do z´ amku se investovalo nˇ ekolik milion˚ u Kˇ cs, ale rekonstrukce nebyla dokonˇ cena. Po roce 1989 pˇ ripadl mˇ estu, a to s pomoc´ı dotac´ı samo do z´ amku investovalo 1,5 milionu roˇ cnˇ e. 1998: Mˇ esto Roˇ zmit´ al pod Tˇ remˇ s´ınem v bˇ reznu daruje z´ amek, pro kter´y plat´ı blokaˇcn´ı paragraf t´ykaj´ıc´ı se c´ırkevn´ıho majetku, Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ emu. 2000: Do obchodn´ıho rejstˇr´ıku je 17. u ´nora zaps´ana firma Trinity Coop, s.r.o. s pˇredmˇetem podnik´ an´ı koupˇe zboˇz´ı za u ´ˇcelem jeho dalˇs´ıho prodeje. Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e m´ a ve firmˇ e dvacetiprocentn´ı pod´ıl, Ameriˇcan Roderick Marshall (*1956) osmdes´at procent pod´ılu. Jednatelem se st´av´a dnem zaloˇzen´ı Ing. Pavel Havlas. Z´akladn´ı kapit´al ˇcin´ı 100.000 Kˇc. 2001: Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e pˇ rev´ ad´ı z´ amek na spoleˇ cnost Trinity Coop, kterou c´ırkev podle Ing. Havlase zaloˇ zila spoleˇ cnˇ e ze zahraniˇ cn´ım partnerem kv˚ uli zlepˇsen´ı podm´ınek pro financov´an´ı a n´asledn´e vyuˇzit´ı z´amku. ,C´ırkev do spoleˇ cnosti vloˇ zila majetek v hodnotˇ e zhruba ˇ sesti milion˚ u, coˇz je soudn´ı odhad z´amku,‘ ˇrekl o tˇri roky pozdˇeji Pˇr´ıbramsk´emu den´ıku. Poznamenal, ˇze opravy z´amku jsou z´avisl´e na 22
st´ atn´ıch dotac´ıch a grantech, ale i na penˇez´ıch R. Marshalla. ,Pan Marshall nem´a rozhodnˇe z´ajem se z Ameriky nastˇehovat do z´amku, ani tady po okol´ı rajtovat konˇe,‘ vysvˇetlil. Jeho ctiˇz´ adost´ı je pr´y objekt opravit, aby slouˇzil i veˇrejnosti. 2003: Mˇ esto ˇ z´ ad´ a na kardin´ alu Vlkovi (do roku 1978 slouˇ zil devˇ et let jako far´ aˇ r na zdejˇ s´ı faˇ re) vysvˇ etlen´ı proˇ c v´ aznou opravy z´ amku. Spr´avce majetku ˇ ıcha za nˇej odpov´ıd´ Arcibiskupstv´ı praˇzsk´eho Karel St´ a: ,V roce 2001 se c´ırkev rozhodla pˇ rev´ est objekt z´ amku spoleˇ cnosti Trinity Coop pro zajiˇ stˇ en´ı jeho oprav a n´ asledn´ eho vyuˇ z´ıv´ an´ı. T´ımto krokem se Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e snaˇz´ı doc´ılit zlepˇsen´ı podm´ınek financov´an´ı oprav v minulosti zdevastovan´e pam´ atky,‘ 2004: Ing. Havlas ˇr´ık´a 3. dubna pro Pˇr´ıbramsk´y den´ık: ,Nic nebr´an´ı tomu, aby v Gryspekovˇe pal´ aci byla expozice mapuj´ıc´ı cestu Lva z Roˇzmit´ alu na konec svˇeta, jak si pˇredstavuje m´ıstn´ı kulturn´ı komise. V pˇr´ıˇst´ım roce bude zpˇr´ıstupnˇena vˇeˇz, odkud je kr´asn´y v´yhled na mˇesto a okol´ı. Koncem tohoto l´eta, aˇz zmiz´ı nepoˇr´ adek z n´advoˇr´ı, dostanou tu prostor k vystoupen´ı napˇr´ıklad m´ıstn´ı ochotn´ıci, hudebn´ıci a dalˇs´ı spolky. Dovedu si tady pod ˇsir´ym nebem pˇredstavit divadlo, hudebn´ı nebo jinou produkci. Nˇekter´ a akce se tu m˚ uˇze promˇenit v tradici. Nˇeco podobn´eho, jako byla vloni korunovace Johanky z Roˇzmit´ alu.‘ Postupnˇe, odhadem do pˇeti aˇz deseti let, hodl´a Trinity Coop d´at z´amek do takov´eho stavu, aby byl ve vˇetˇs´ım rozsahu pˇr´ıstupn´y veˇrejnosti. Spoleˇcnost slibuje, ˇze kromˇe oprav za u ´ˇcelem zpˇr´ıstupnˇen´ı vˇeˇze, uˇz letos, ale pˇredevˇs´ım v pˇr´ıˇst´ım roce, hodl´a pokraˇcovat v renovaci mal´eho pal´ ace. P˚ uvodnˇe byl z´amek postaven jako hrad a byl obehn´ an vodn´ım pˇr´ıkopem. Proto mezi velkorys´e projekty n´aleˇz´ı i obnoven´ı padac´ıho mostu. Vpravo od vstupn´ı br´any z n´amˇest´ı bude mal´a rekreaˇcn´ı z´ona se stromy, keˇri a laviˇckami. Tam bude ˇc´ asteˇcnˇe odkryt vodn´ı pˇr´ıkop, aby bylo patrn´e, jak to tu vypadalo v minulosti. Na ot´azku, proˇc spoleˇcnost do oprav prozat´ım mnoho penˇez neinvestovala, uvedl Pavel Havlas: ,Jako nov´ı majitel´e m´ame tˇr´ıletou blokaci na veˇsker´e st´atn´ı dotace a granty. V pˇr´ıˇst´ım roce uˇz m˚ uˇzeme ˇz´adat o pˇr´ıspˇevek. Mysl´ım si, ˇze velk´a nadˇeje je i u nˇekter´ych fond˚ u Evropsk´e unie, pokud pˇrijdeme se zaj´ımav´ym projektem.‘ 2004: V srpnu je majitelem vybr´an spr´avce z´amku, kter´y se stˇehuje do znovu vybudovan´eho spr´ avcovsk´eho domku. 2005: Pˇr´ıbramsk´y den´ık se v listopadu dotazuje Ing. Havlase proˇc rekonstrukce postupuje velmi pomalu. Odpovˇed’ zn´ı: ,Jako nov´ı majitel´e jsme nemohli ˇcerpat st´atn´ı dotace. Prvn´ı moˇznost jsme mˇeli v loˇ nsk´em roce. Ale neuspˇeli jsme. Za ty roky jsme vypadli z Programu z´achrany architektonick´eho dˇedictv´ı. Letos jsme o dotaci znovu poˇz´ adali. Potˇrebovali bychom zhruba 6 aˇz 7 milion˚ u korun roˇcnˇe. Naˇse spoleˇcnost je vˇsak schopn´a investovat do rekonstrukce za rok dva, maxim´alnˇe tˇri miliony. Mus´ıme doufat, ˇze uspˇejeme s ˇz´ adost´ı o st´ atn´ı dotace.‘
23
ˇ Report´eˇri 9. ledna, kter´y byl vˇenov´ 2006: V poˇradu CT an ch´atr´ an´ı roˇzmit´ alsk´eho z´amku, ˇr´ık´ a redaktor Reflexu Michal Kom´arek doslova: ,Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e odpovˇ ednost za stav z´ amku odm´ıt´ a, v p´ısemn´ em prohl´ aˇ sen´ı tvrd´ı, ˇ ze k pˇ revzet´ı pam´ atky bylo mˇ estem Roˇ zmit´ al nuceno a souhlasilo aˇ z pot´ e, kdy naˇ slo nov´ eho investora. Ten pr´y z´amek opravuje v souladu se sv´ymi ekonomick´ymi moˇznostmi.‘ V poˇradu t´eˇz hovoˇr´ı Ing.Havlas: ,Pro vlastnˇe nov´e vyuˇzit´ı z´amku byla postavena nov´a spoleˇcnost Trinity, kter´a se spojila s majetkem praˇzsk´eho arcibiskupstv´ı, kter´e vlastnilo z´ amek v t´e dobˇe, s kapit´alem pana Marshalla, to byl, to je vlastnˇe Ameriˇcan, kter´y spolupracuje na jin´ych stavb´ach s praˇzsk´ym arcibiskupstv´ım. Vytvoˇrili spolu spoleˇcnost, do kter´e arcibiskupstv´ı vloˇzilo majetek, z´amek, pan Marshall se zav´azal, ˇze v pr˚ ubˇehu asi pˇeti let bude postupnˇe sv´ymi prostˇredky do oprav z´amku investovat. To se zhruba dˇeje.‘ 2006: Pˇretˇr´as´an´ı situace v m´edi´ıch si vˇsimla zahraniˇcn´ı firma, kter´a by u ´dajnˇe z´amek koupila. Firma pr´y skupuje podobn´e objekty a pˇrestavuje je na sanatoria nebo domy peˇcovatelsk´eho charakteru. 2006: Roˇ zmit´ alsk´ a radnice ˇ z´ ad´ a v bˇ reznu ministerstvo kultury o pomoc a moˇ znost dotace k ˇ reˇ sen´ı neutˇ eˇ sen´ eho stavu z´ amku. V z´ amku se uˇ z dlouho nic nedˇ eje, nepanuje tu ˇ z´ adn´ y stavebn´ı ruch. Do doby, neˇ z byl z´ amek pˇ reveden do vlastnictv´ı arcibiskupstv´ı, pˇ risp´ıvalo totiˇ z na jeho obnovu ministerstvo kultury dotacemi. Z ministerstva pˇriˇsla pˇrekvapiv´a odpovˇed’: ,Ministerstvo kultury m˚ uˇ ze finanˇ cnˇ e pˇ rispˇ et na obnovu kulturn´ıch pam´ atek pouze jejich vlastn´ık˚ um. Vzhledem k tomu, ˇ ze souˇ casn´ y vlastn´ık z´ amku v Roˇ zmit´ ale pod Tˇ remˇ s´ınem o finanˇ cn´ı pomoc nepoˇ za ´dal, nen´ı moˇ zno na obnovu z´ amku pˇ rispˇ et ze st´ atn´ıch prostˇ redk˚ u.‘ 2006: Obˇcan´e Roˇzmit´alu podepisuj´ı petici za z´achranu z´amku. N´amˇestek N´arodn´ıho pam´atˇ zka si ale mysl´ı, ˇze petice nebude m´ıt na budoucnost z´amku ˇz´ kov´eho u ´ˇradu Jan Ziˇ adn´y vliv. ,Jestli n´am petici poˇslou, tak s t´ım stejnˇe nem˚ uˇzeme nic dˇelat, protoˇze objekt je v osobn´ım vlastnictv´ı. Probl´emy s roˇzmit´alsk´ym z´amkem se ˇreˇs´ı uˇz nˇekolik let.‘ 2007: Starosta mˇesta Ing. Josef Vondr´ aˇsek informuje o probl´ emu kardin´ ala Miloslava Vlka pˇri jeho ˇcervnov´e n´avˇstˇevˇe mˇesta. O setk´an´ı ˇr´ık´ a: ,Kardin´ al mi sdˇ elil, ˇ ze z´ amek je v dezol´ atn´ım stavu uˇ z d´ avno, jeˇ stˇ e od doby, kdy v nˇ em lesn´ı z´ avod nechal postavit byty. Uˇ z tenkr´ at tam pr´ y vznikla ˇ skoda ˇ r´ adovˇ e za 200 milion˚ u korun. To se pr´ y nemˇ elo st´ at. Je to vˇ sem zn´ am´ a vˇ ec. Jenomˇ ze dnes je majitelem nˇ ekdo jin´ y a za pam´ atku nese odpovˇ ednost. Pan Roderick Marshall musel vˇ edˇ et, jak z´ amek vypad´ a, a pˇ resto mˇ el o nˇ ej z´ ajem. Vˇeˇr´ıme, ˇze sv´e pˇredstavy o pam´ atce a jej´ım vyuˇzit´ı nakonec uskuteˇcn´ı.‘ 2011: T´yden´ık Ekonom p´ıˇse 4. srpna v ˇcl´ anku vˇenovan´em problematice c´ırkevn´ıch re24
stituc´ı: ,Stˇ redoˇ cesk´ y Roˇ zmit´ al pod Tˇ remˇ s´ınem b´ yval hospod´ aˇ rskou z´ akladnou praˇ zsk´ eho arcibiskupa. Zat´ımco z´ amek byl arcibiskupstv´ı v roce 1998 vr´ acen a dnes patˇ r´ı firmˇ e Trinity Coop (ta z pˇ etiny patˇ r´ı arcibiskupstv´ı), lesy na okoln´ıch vrcholech Brd by se mohly c´ırkvi vr´ atit teprve nyn´ı.‘ 2011: 28. prosince pˇrest´av´a b´yt jednatelem firmy Trinity Coop Ing. Pavel Havlas. 2012: Od 10. ledna je firma Trinity Coop podle obchodn´ıho rejstˇr´ıku bez jednatele. 25. u ´nora navyˇsuje z´akladn´ı kapit´al na 5 400 000 Kˇc, pˇriˇcemˇz z˚ ust´ av´ a zachov´an pomˇer obchodn´ıch pod´ıl˚ u 80 % R. Marshall a 20 % Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e. 2012: 14. listopadu 2012 mˇen´ı 20 % ve firmˇe Trinity Coop majitele. Jejich vlastn´ıkem je nyn´ı m´ısto Arcibiskupstv´ı praˇzsk´eho firma The Spalena Company, s.r.o., kter´a m´a jako pˇredmˇet ˇcinnosti uveden pron´ajem nemovitost´ı, byt˚ u a nebytov´ych prostor. Jedinou majitelkou firmy, kter´a byla zaps´ana do obchodn´ıho rejstˇr´ıku v roce 2006, je Ing. Zuzana Mruˇskoviˇcov´a (*1965) z Bratislavy. Pan´ı Mruˇskoviˇcov´a je tak´e od 14. listopadu jedin´ym jednatelem spoleˇcnosti Trinity Coop. Firma m´a tak po roce opˇet jednatele. Od 27. prosince s´ıdl´ı Trinity Coop ve stejn´e budovˇ e jako The Spalena Company, tedy ve ve Sp´alen´e ulici 81/6-8 v Praze 1, kterou vlastn´ı Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e. 2013: Z´amek st´ale ch´atr´a a veˇrejnosti nen´ı pˇr´ıstupn´y. ˇ ıchy, Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e se uˇ z odm´ıt´ a o nˇ em bavit, nebot’ podle Karla St´ spr´ avce arcibiskupsk´ eho majetku, uˇ z mu z´ amek nepatˇ r´ı, a nem´ a ani pod´ıl ’ v obchodn´ıch firm´ ach, kter´ e ho ted vlastn´ı. Starosta Roˇzmit´ alu Josef Vondr´ aˇsek alespoˇ n ˇziv´ı nadˇeji, ˇze mu zn´am´ı seˇzenou kontakt na Rodericka Marshalla, pravdˇepodobnˇe stoprocentn´ıho majitele z´amku, aby se ho mohl v˚ ubec zeptat, co bude s historickou pam´ atkou d´ al. 9. ˇ cervna se zˇ r´ıtila stˇ recha i se stropy ch´ atraj´ıc´ı stodoly patˇ r´ıc´ı z´ amku. Stodolu nechalo mˇ esto strhnout.“
25
ˇ e biskupsk´e konference v ˇcele s Mons. Tom´aˇsem Holubem a Pozn´ amka. Z´astupci Cesk´ z´astupci Arcibiskupstv´ı praˇzsk´eho reagovali na skuteˇcnosti uveden´e v t´eto podkapitole n´asleduj´ıc´ım vyj´adˇren´ım, jeˇz zde uv´ad´ıme v pln´em neupraven´em znˇen´ı vˇcetnˇe p˚ uvodn´ıho zv´ yraznˇen´ı textu: V ˇc´ asti textu, kter´a se vˇenuje ,cause‘ Roˇzmit´ alsk´eho z´amku chyb´ı to podstatn´e, a to infor” mace o tom, co pˇ redch´ azelo cel´ emu v´ yvoji pˇ red rokem 1998. a) mˇesto Roˇzmit´al pod Tˇremˇs´ınem se v r´amci pˇr´ıpravy projektu nov´eho kulturn´ıho centra dohodlo s Arcibiskupstv´ım praˇzsk´ym (d´ale jen AP) na navr´acen´ı objektu na n´amˇest´ı (,Pansk´y d˚ um‘) b) zastupitelstvo mˇesta rozhodlo, ˇze tento pˇrevod podm´ın´ı t´ım, ˇze AP pˇrevezme tak´e z´amek c) AP pˇrevzet´ı z´amku odm´ıtlo d) na nal´eh´an´ı mˇesta pˇripravilo AP n´avrh pˇrevodu z´amku na zahraniˇcn´ıho investora e) na jedn´an´ı z´astupc˚ u mˇesta a AP byl pˇredstaven zahraniˇcn´ı investor a pl´an dalˇs´ıho postupu (vklad nemovitosti do zˇr´ızen´e spoleˇcnosti) pˇr´ıtomn´ymi schv´alen Dohodnut´y postup byl realizov´an. Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ e od zaˇ c´ atku sdˇ elovalo, ˇ ze nen´ı schopno pˇ revz´ıt odpovˇ ednost za objekt s problematick´ ym vyuˇ zit´ım, v dobˇe komunismu tot´alnˇe zdevastovan´y.“
26
Kapitola 4 Probl´ emy u soused˚ u 4.1
C´ırkevn´ı restituce na Slovensku
Z d˚ uvodov´e zpr´avy k n´avrhu z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ ymi spoleˇcnostmi z ledna 2012 se lze dozvˇedˇet z´akladn´ı obrysy toho, kdy a jak´ ym zp˚ usobem bylo pˇristoupeno k vyrovn´an´ı s c´ırkvemi na Slovensku [5]: Na Slovensku byl kr´atce po rozdˇelen´ı federace vyd´an z´akon ˇc. 282/1993 Z.z., o zm´ırnˇen´ı ” nˇekter´ych majetkov´ych kˇrivd zp˚ usoben´ych c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem, kter´y nabyl u ´ˇcinnosti k 1. lednu 1994. (...) Majetek byl opr´avnˇen´ym osob´am vyd´av´ an ve stavu, v jak´em se nach´azel ke dni nabyt´ı u ´ˇcinnosti z´akona, tedy k 1. lednu 1994. Vyd´av´ an´ı movit´ych a nemovit´ych vˇec´ı bylo osvobozeno od soudn´ıch a spr´avn´ıch poplatk˚ u. Finanˇcn´ı ani vˇecn´e n´ ahrady nebyly pˇr´ıpustn´e. Vzhledem k tomu, ˇze velk´a ˇc´ ast nemovitost´ı byla c´ırkvi vr´acena ve ˇspatn´em technick´em stavu, neznamenaly zat´ım pro c´ırkev a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti zdroj pˇr´ıjmu na kryt´ı n´aklad˚ u jejich ˇcinnosti. Proto z˚ ustal z´akon ˇc. 218/1949 Sb., o hospod´ aˇrsk´em zabezpeˇcen´ı c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı st´atem nad´ale v platnosti. Proces restituc´ı c´ırkevn´ıho majetku se zat´ım uzavˇrel z´akonem ˇc. 161/2005 Z.z., o navr´acen´ı vlastnictv´ı nemovitost´ı c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem a pˇrevodu vlastnictv´ı nˇekter´ych nemovitost´ı. Mezi zdroje financov´an´ı c´ırkv´ı na Slovensku patˇr´ı granty a dotace. Zdrojem financ´ı pro c´ırkve a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti mohou b´yt rovnˇeˇz daˇ nov´e asignace, jedna z forem financov´ an´ı nest´atn´ıho neziskov´eho sektoru.“ Z tohoto u ´ryvku mj. plyne, ˇze aˇckoli zapoˇcal proces vyd´av´an´ı majetku c´ırkv´ım na Slovensku jiˇz v devades´at´ ych letech, jsou st´ale slovensk´ ym st´atem uznan´e c´ırkve financov´any ze st´atn´ıho rozpoˇctu v podstatˇe tak, jak byly financov´any pˇred t´ımto vyd´av´an´ım. Nav´ıc, restituˇcn´ı proces na Slovensku byl form´alnˇe ukonˇcen v roce 2006, do kdy mohly c´ırkve ˇz´adat o vr´acen´ı majetku, avˇsak spory o budovy a zemˇedˇelskou p˚ udu prob´ıhaj´ı u slovensk´ ych soud˚ u dodnes [24]. Ocitujme k tomu nikoli nezaj´ımav´e skuteˇcnosti z report´aˇze [24]: Katolick´a c´ırkev, kter´a je nejsilnˇejˇs´ı c´ırkv´ı na Slovensku, nechce zveˇrejnit kompletn´ı soupis ” 27
sv´eho majetku. Tvrd´ı, ˇze evidenci vedou jednotliv´ a biskupstv´ı, fary a kl´aˇstery. Mluvˇc´ı slovensk´ych biskup˚ u ale odhadl, ˇze v restituc´ıch dostala c´ırkev zp´atky asi 60 procent p˚ uvodn´ıho majetku.“ Po pˇrijet´ı restituˇcn´ıho z´akona v roce 2005 oznaˇcili slovenˇst´ı poslanci c´ırkevn´ı restituce za ” ukonˇcen´e, katolick´a c´ırkev se ale v des´ıtk´ ach dalˇs´ıch spor˚ u soud´ı o vr´acen´ı p˚ udy, les˚ u nebo budov. S ot´azkou restituc´ı je u ´zce spojen´ a i moˇzn´ a zmˇena modelu financov´ an´ı c´ırkv´ı st´atem. To ale komplikuje mezist´atn´ı smlouva, kterou Slovensko uzavˇrelo s Vatik´ anem a kter´a je podle ˇrady odborn´ık˚ u nev´yhodn´a pro Slovensko a naopak vstˇr´ıcn´ a ke Svat´emu stolci.“ Luboˇs Palata – redaktor Lidov´ ych novin a mimo jin´e nositel novin´aˇrsk´e ceny Ferdinanda Peroutky – napsal v ˇcervenci 2012 zaj´ımav´ y text o odvol´an´ı popul´arn´ıho trnavsk´eho arcibiskupa R´oberta Bez´aka. Ten byl Vatik´anem odvol´an bez uveden´ı d˚ uvod˚ u a existuje podloˇzen´a hypot´eza, ˇze prav´ ym d˚ uvodem jeho odvol´an´ı byla Bez´akova snaha o zaveden´ı poˇr´adku do hospodaˇren´ı v c´ırkvi a jeho pouk´az´an´ı na z´av´aˇzn´a pochyben´ı pˇri nakl´ad´an´ı s prostˇredky a na finanˇcn´ı machinace za doby jeho pˇredch˚ udce arcibiskupa J´ana Sokola. Ocitujme na tomto m´ıstˇe velkou ˇc´ast Palatova ˇcl´anku [29]: Vatik´ an odvolal popul´arn´ıho slovensk´eho arcibiskupa. Proˇc, to se ofici´alnˇe nev´ı. Neofici´alnˇe ” se ˇr´ık´ a, ˇze se pˇr´ıliˇs zaj´ımal o pochybn´e hospodaˇren´ı sv´eho pˇredch˚ udce. Zast´anci c´ırkevn´ıch restituc´ı by se mˇeli zamyslet, jestli takov´a c´ırkev je ten, kdo se o rozs´ ahl´e majetky dok´aˇze starat l´ıp neˇz pˇr´ısloveˇcnˇe ˇspatn´y hospod´ aˇr st´at. Slovensko uˇz nˇekolik t´ydn˚ u ˇzije odvol´ an´ım trnavsk´eho arcibiskupa R´oberta Bez´aka. Tˇriapades´ atilet´eho duchovn´ıho Vatik´an odvolal po tˇrech letech v ˇcele nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı slovensk´e diec´eze a panuj´ı obavy, zda bude v˚ ubec moci jako duchovn´ı z˚ ustat na Slovensku. Papeˇz Benedikt XVI. podle tradice katolick´e c´ırkve odvol´ an´ı Bez´aka, s pˇrehledem nejpopul´ arnˇejˇs´ıho biskupa na Slovensku, nijak nezd˚ uvodnil. Stejn´e pobouˇren´ı jako samotn´e nezd˚ uvodnˇen´e odvol´ an´ı vyvolalo jeden´ act ot´azek, kter´e c´ırkevn´ı vyˇsetˇrovatel´e, jiˇz nˇekolik mˇes´ıc˚ u provˇeˇrovali chod arcidiec´eze, na pˇr´ an´ı Vatik´anu Bez´ akovi poloˇzili. Zˇrejmˇe na z´akladˇe pomlouvaˇcn´ych ud´an´ı musel Bez´ak kromˇe jin´eho odpov´ıdat, zda se obklopil homosexu´aln´ımi a pedofiln´ımi knˇeˇz´ımi, zda ,navˇstˇevoval sprchy a koupaliˇstˇe s osobami pochybn´e povˇesti‘, zda je pravda, ˇze nos´ı gymnastick´y u ´bor a rifle a podobnˇe. Podle vˇetˇsiny slovensk´ych novin´aˇr˚ u vˇsak Vatik´ an pouze vytv´aˇr´ı mlhu, jeˇz m´a zastˇr´ıt hlavn´ı a skuteˇcnˇe skand´aln´ı d˚ uvod Bez´akova: finanˇcn´ı machinace jeho pˇredch˚ udce, arcibiskupa J´ ana Sokola. Ten arcidiec´ezi vedl po dvacet let od roku 1988. Sokol, kter´y dˇr´ıve ,proslul‘ obhajobou klerofaˇsistick´eho v´aleˇcn´eho Slovensk´eho ˇst´ atu a jeho prezidenta Josefa Tisa, podle mnoha indici´ı zneuˇz´ıval majetku arcidiec´eze (k n´ıˇz po vˇetˇsinu doby jeho u ´ˇradov´an´ı patˇrila pozdˇeji oddˇelen´ a arcidiec´eze bratislavsk´ a) k finanˇcn´ım machinac´ım, pˇrev´adˇen´ı znaˇcn´ych prostˇredk˚ u do organizac´ı, kter´e vedli jeho pˇr´ıbuzn´ı, a podobnˇe. Bez´ ak, kter´y chtˇel po sv´em n´astupu zav´est v hospodaˇren´ı arcidiec´eze poˇr´ adek, zadal provˇ erku hospodaˇ ren´ı civiln´ı auditorce, jeˇz svoji pr´aci konˇcila tˇesnˇe po Bez´akovˇe 28
odvol´ an´ı pod´ an´ım trestn´ıho ozn´ amen´ı kv˚ uli nˇ ekolika z´ avaˇ zn´ ym hospod´ aˇ rsk´ ym delikt˚ um v dobˇ e Sokolova u ´ˇ radov´ an´ı. Auditorka napˇ r´ıklad podle den´ıku Sme zjistila, ˇ ze v letech 2002 aˇ z 2008 existovalo nˇ ekolik des´ıtek r˚ uzn´ ych u ´ˇ ct˚ u, na kter´ e chodily c´ırkevn´ı pen´ıze, tyto ˇ pˇ u ´ˇ cty vˇ sak byly vyˇ naty z u ´ˇ cetnictv´ı arcidiec´ eze. Slo ritom nˇ ekdy o des´ıtky milion˚ u, kter´ e podle zjiˇ stˇ en´ı auditorky Sokol pˇ rev´ adˇ el na vlastn´ı tajn´ e u ´ˇ cty nebo na u ´ˇ cty sv´ ych nejbliˇ zˇ s´ıch pˇ r´ıbuzn´ ych. Z vˇetˇs´ı ˇc´asti tak podle auditorky na Sokolovˇ e soukrom´ em u ´ˇ ctu skonˇ cily 3,6 milionu liber, tedy des´ıtky milion˚ u korun. Stopy smˇ eˇ ruj´ı do Vatik´ ansk´ e banky, kde Sokol u ´ˇ cet vlastn´ı. Podobnˇ e podivn´ e byly machinace s pron´ ajmem rozs´ ahl´ ych pozemk˚ u od c´ırkve pˇ res zˇ rejmˇ e nastrˇ cenou spoleˇ cnost, jeˇ z je pak okamˇ zitˇ e d´ ale pronaj´ımala za trojn´ asobnou cenu. Bez´ ak s´am po sv´em odvol´an´ı v dopise, kter´y adresoval Vatik´ anu, uvedl, ˇze on s´am osobnˇe zjistil ,z´avaˇzn´a pochyben´ı‘ v hospodaˇren´ı sv´eho pˇredch˚ udce a Svat´y stolec ˇz´ adal o instrukce, jak m´a d´ale postupovat. Uˇz pˇred dvˇema roky se pak v tisku vyj´adˇril, ˇze za Sokola se ,miliony d´ avaly bokem‘, bez ˇ r´ adn´ eho u ´ˇ cetnictv´ı. Sv´ eho ˇ casu vydaly svˇ edectv´ı o Sokolovˇ e hospodaˇ ren´ı tak´ e slovensk´ e org´ any, kdyˇ z j´ım veden´ e arcidiec´ ezi daˇ nov´ y u ´ˇ rad vystavil pokutu ve v´ yˇ si 27 milion˚ u slovensk´ ych korun. Na stav hospodaˇren´ı arcidiec´eze pr´y Bez´ak Vatik´ an upozorˇ noval uˇz po n´astupu do funkce. Ten vˇsak nereagoval. M´ısto toho po tˇrech letech pˇriˇsla vatik´ansk´ a kontrola na samotn´eho Bez´aka a n´ asledovalo odvol´an´ı. (...)“ Poznamenejme, ˇze o cel´e kauze odvol´an´ı trnavsk´eho arcibiskupa R´oberta Bez´aka informovala hojnˇe i ˇcesk´a m´edia (napˇr. [30], [31]). Skuteˇcnost, ˇze c´ırkve na Slovensku nehospodaˇrily se svˇeˇren´ ym majetkem tak, jak by spr´avnˇe mˇely, potvrzuje i Pavel Rybn´ıˇcek – nˇekdejˇs´ı hajn´ y a pozdˇeji dlouholet´ y n´amˇestek lidoveck´eho ministra zemˇedˇelstv´ı Josefa Luxe. V ˇcl´anku [41] Rybn´ıˇcek konstatuje, ˇze se na Slovensku c´ırkevn´ıho majetku ˇ casto chopili vlci v rouˇ se ber´ anˇ c´ım“ a slovensk´ a ” katolick´ a c´ırkev kv˚ uli tomu uˇ z o ˇ c´ ast majetku pˇ riˇ sla. Podle informac´ı NFPK se vyskytly pˇr´ıpady, kdy c´ırkev uzavˇrela se soukrom´ ym subjektem smlouvu na spr´avu napˇr. lesa ˇci pole s t´ım, ˇze tento subjekt n´aslednˇe – v r´amci rozvoje podnik´an´ı – nasmlouval bankovn´ı u ´vˇery na n´akup napˇr. stroj˚ u pro tˇeˇzbu dˇreva ˇci jeho zpracov´an´ı. C´ırkevn´ı subjekt pˇritom bance ruˇcil za u ´vˇer pr´avˇe lesem ˇci polem, pˇr´ıpadnˇe jin´ ym majetkem t´eto c´ırkve. Podnik´an´ı se vˇsak n´aslednˇe uk´azalo jako ztr´atov´e, pˇriˇcemˇz c´ırkevn´ı subjekt – zadluˇzen nasmlouvan´ ymi u ´vˇery – nebyl s to dost´at sv´ ym z´avazk˚ um v˚ uˇci poskytovateli u ´vˇeru – bance. V d˚ usledku t´eto skuteˇcnosti pak banka z´ısk´av´a lesy ˇci pole, p˚ uvodnˇe patˇr´ıc´ı c´ırkevn´ımu subjektu. Je pochopitelnˇe ot´azkou, nakolik byli v tomto byznysu, na kter´em ve skuteˇcnosti profitovaly banky ˇci dalˇs´ı poskytovatel´e u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek na u ´kor c´ırkv´ı, zainteresov´ani pˇredstavitel´e spr´avcovsk´ ych spoleˇcnost´ı, jeˇz se mˇeli o majetek c´ırkve starat s p´eˇc´ı ˇra´dn´eho hospod´aˇre a nakolik v tomto byznysu byli zainteresov´ani samotn´ı c´ırkevn´ı hodnost´aˇri. V´ yˇse popsan´ y pˇr´ıpad odvolan´eho trnavsk´eho arcibiskupa, resp. machinace jeho pˇredch˚ udce, ukazuje na moˇznou odpovˇed’. 29
4.2
Kr´ atce o c´ırkevn´ıch restituc´ıch v Polsku
ˇ eho O probl´emech s navracen´ım majetku c´ırkv´ım se zmiˇ nuje i varˇsavsk´ y zpravodaj Cesk´ ˇ rozhlasu Petr Vavrouˇska v report´aˇzi Cesk´eho rozhlasu Radioˇzurn´al [32]. Report´aˇz nese n´azev Pol´aci zaˇcali s c´ırkevn´ımi restitucemi uˇz v roce 1989. Prov´az´ı je korupce“ a obsa” huje ˇradu z´avaˇzn´ ych skuteˇcnost´ı [32]: Podezˇren´ı z korupce, podhodnocen´e pozemky a ˇrada obvinˇen´ı doprov´ azej´ı c´ırkevn´ı restituce ” v Polsku. U naˇsich severn´ıch soused˚ u trvaj´ı uˇz des´ıtky let a poˇr´ ad nejsou u konce. V Polsku se t´ema c´ırkevn´ıch restituc´ı otevˇrelo jiˇz velmi d´avno. P´ar mˇes´ıc˚ u pˇred p´adem komunistick´eho reˇzimu v roce 1989 vznikly takzvan´e majetkov´e komise, kter´e mˇely na starost navracen´ı majetku zabaven´eho c´ırkv´ım. Pro kaˇzdou c´ırkev – evangelickou, pravoslavnou nebo pro ˇzidovsk´e obce – vznikla speci´aln´ı komise. Celkem jich bylo pˇet, ale ta nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, kter´a ˇreˇsila restituci pro katolickou c´ırkev, vloni za pomˇernˇe velk´eho medi´ aln´ıho skand´alu skonˇcila. Zjistilo se napˇr´ıklad, ˇze doch´azelo k podhodnocen´ı pozemk˚ u, nikdo nekontroloval, jestli dohadn´ı cena skuteˇcnˇe odpov´ıd´a trˇzn´ı cenˇe. Katolick´a c´ırkev na tom v mnoha pˇr´ıpadech velmi vydˇelala. Napˇr´ıklad dostala zpˇet pozemky, kter´e vz´apˇet´ı prodala tˇreba dvojn´asobnˇe dr´aˇz, neˇz byla komis´ı stanoven´a cena. Tak´e se stalo, ˇze c´ırkev dostala vˇetˇs´ı odˇskodnˇen´ı, neˇz byla tˇreba cena dan´e nemovitosti. Je skoro nemoˇzn´e vˇsechny tyto pˇr´ıpady pˇrehodnotit, protoˇze proti rozhodnut´ı komise neexistuje ˇz´adn´a moˇznost odvol´an´ı. Na ˇcleny komise st´at nemˇel a nem´a ˇz´ adn´e ,p´aky‘. Celkem bylo zah´ajeno aˇz 30 vyˇsetˇrov´ an´ı korupce, ale vˇetˇsinu z nich nakonec prokur´atoˇri umoˇrili. Bud’ to byly uˇz promlˇcen´e kauzy, nebo chybˇely d˚ ukazy. Probl´em byl tak´e v tom, ˇze podle pr´avn´ıch anal´yz se nedalo obvinit z korupce duchovn´ı. Vyˇsetˇrovatel´e ale sepsali velmi podrobnou zpr´avu pro prezidenta a premi´era, v n´ıˇz varovali, ˇze poˇc´ın´ an´ı majetkov´e komise je nepˇrehledn´e a pro polsk´y st´at nev´yhodn´e. Celkovˇe bylo za minul´e roky obvinˇeno aˇz 13 osob. Katolick´e c´ırkvi se v Polsku vr´atilo celkem 65 tis´ıc hektar˚ u pozemk˚ u, 490 nemovitost´ı a tak´e odˇskodnˇen´ı ve v´yˇsi v pˇrepoˇctu 800 milion˚ u korun. Pokud by se vˇse pˇrevedlo na celkovou sumu, tak bychom se dostali na zhruba 30 miliard korun.“
30
Kapitola 5 Spr´ ava finanˇ cn´ıch n´ ahrad a vydan´ eho majetku – sc´ en´ aˇ re 5.1
Jak m˚ uˇ ze b´ yt nakl´ ad´ ano s finanˇ cn´ımi n´ ahradami?
Je zn´am´ ym faktem, ˇze jedn´ım z ˇcasto pouˇz´ıvan´ ych zp˚ usob˚ u vyv´adˇen´ı veˇrejn´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u z nejr˚ uznˇejˇs´ıch st´atn´ıch ˇci jin´ ych dotovan´ ych instituc´ı je sjedn´av´an´ı poradensk´ ych ˇci konzultaˇcn´ıch sluˇzeb, poˇr´ad´an´ı reklamn´ıch kampan´ı, semin´aˇr˚ u, pˇredn´aˇsek a ˇskolen´ı apod. D˚ uvod je ten, ˇze vˇsechny uveden´e ˇcinnosti lze snadno vyk´azat jako realizovan´e, avˇsak obt´ıˇznˇe lze dok´azat, ˇze realizovan´e nebyly. Pˇr´ıklad: pˇredstavte si, ˇze jste z´astupce veˇrejn´e instituce a m´ate pravomoc zadat soukrom´e firmˇe, se kterou jste spˇr´ıznˇeni, zak´azku v ˇra´du sta tis´ıc korun spoˇc´ıvaj´ıc´ı v uspoˇr´ad´an´ı semin´aˇre. Jako v´ ystup tohoto semin´aˇre budete poˇzadovat z´avˇereˇcnou zpr´avu“, kter´a bude sest´avat z uveden´ı tˇr´ı vˇec´ı: ” 1. term´ın ˇskolen´ı, 2. poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u semin´aˇre, 3. c´ılov´a skupina. Nic v´ıce. Soukrom´a spoleˇcnost, kter´a je s v´ami pˇredem domluvena, pak semin´aˇr bud’ v˚ ubec anebo ˇca´steˇcnˇe zrealizuje: na semin´aˇr pˇrijde napˇr. jeden ˇclovˇek, se kter´ ym jste domluveni. Z´avˇereˇcn´a zpr´ava pak bude obsahovat tˇri ˇr´adky, kde se uvede smyˇslen´e nebo skuteˇcn´e datum kon´an´ı semin´aˇre, smyˇslen´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u a pop´ıˇse se c´ılov´a skupina, kterou by semin´aˇr teoreticky mohl zaj´ımat. Za tuto sluˇzbu, resp. za tyto tˇri ˇr´adky, vyinkasuje s v´ami spˇr´ıznˇen´a soukrom´a spoleˇcnost tˇreba tˇri sta tis´ıc korun. Nevˇeˇr´ıte, ˇze je to moˇzn´e? Zak´azka na semin´aˇr, pˇri n´ıˇz zadavatel poˇzadoval vypracovat z´avˇereˇcnou zpr´avu“, obsahuj´ıc´ı uveden´e tˇri body, ” je skuteˇcnost´ı – sv´e by o tom mohli v´ıce vypovˇedˇet nˇekteˇr´ı z´astupci Hospod´aˇrsk´e komory ˇ e republiky v ˇcele s jej´ım prezidentem Petrem Kuˇzelem. O tom, kolik stovek milion˚ Cesk´ u aˇz jednotek miliard se kaˇzd´ y rok vyvede na konzultaˇcn´ıch sluˇzb´ach, se ˇcten´aˇr m˚ uˇze dozvˇedˇet v´ıce z m´edi´ı ˇci ze str´anek NFPK. Z pr´avˇe popsan´eho pohledu a s ohledem na skuteˇcnosti, popsan´e v kapitole 3.1, se tedy jev´ı osvˇetov´a, pˇredn´aˇskov´a, bohosluˇzebn´a ˇci jin´a podobn´a ˇcinnost c´ırkv´ı jako ide´aln´ı cesta k potenci´aln´ımu vyv´adˇen´ı ˇci pran´ı penˇez. Ostatnˇe, medializovan´e skand´aly ohlednˇe pr´avˇe pran´ı ˇspinav´ ych penˇez ve Vatik´ansk´e bance [20] tento potenci´al jenom potvrzuj´ı. Skuteˇcnost, ˇze nelze vylouˇcit nejr˚ uznˇejˇs´ı machinace se svˇeˇren´ ymi prostˇredky (c´ırkve
31
obdrˇz´ı finanˇcn´ı n´ahrady v objemu 59 miliard korun) ˇci s majetkem, dokl´ad´a i dokument ˇ synodn´ı rady Ceskobratrsk´ e c´ırkve evangelick´e ze zased´an´ı z roku 2009, ve kter´em se jedno ´ ´ redn´ı c´ırkevn´ı kancel´aˇr): z usnesen´ı t´ yk´a zpronevˇery [39] (zkratka UCK“ znaˇc´ı Ustˇ ” Synod bere na vˇedom´ı zpr´avy pˇredloˇzen´e v souvislosti se zpronevˇ erou finanˇ cn´ıch ” ´ prostˇ redk˚ u v UCK, tj. zpr´avu synodn´ı rady, zpr´avu revizor˚ u hospodaˇren´ı povˇsechn´eho sboru a zpr´avu auditorsk´e komise zˇr´ızen´e synodn´ı radou a pˇredsednictvem synodu, a informace o proveden´ych opatˇren´ıch, kter´e jsou zahrnuty v tˇechto zpr´av´ ach.“
5.2
Kdo, komu, jak a co bude vyd´ avat?
Podle odhadu, uveden´emu na str´ank´ach Ministerstva kultury [33], m˚ uˇze ˇra´dovˇe tis´ıce“ ” c´ırkevn´ıch subjekt˚ u (tzv. opr´avnˇen´ ych osob) dle schv´alen´eho Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı (kapitola 1) vyzvat tzv. povinn´e osoby o vyd´an´ı majetku, ke kter´emu samotn´e c´ırkevn´ı subjekty doloˇz´ı vlastnictv´ı“ v rozhodn´em obdob´ı (tedy obdob´ı 25. 2. 1948 – 1. 1. ” 1990) a tak´e to, ˇze v tomto obdob´ı doˇslo k majetkov´e kˇrivdˇe. Mezi opr´avnˇen´e osoby pˇritom dle Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı [2] patˇr´ı: (a) registrovan´a c´ırkev a n´aboˇzensk´a spoleˇcnost, (b) pr´avnick´a osoba zˇr´ızen´a nebo zaloˇzen´a jako souˇc´ast registrovan´e c´ırkve a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, (c) pr´avnick´a osoba zˇr´ızen´a nebo zaloˇzen´a za u ´ˇcelem podpory ˇcinnosti registrovan´e c´ırkve a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti k duchovn´ım, pastoraˇcn´ım, charitativn´ım, zdravotnick´ ym, vzdˇel´avac´ım nebo administrativn´ım u ´ˇcel˚ um, (d) N´aboˇzensk´a matice, a to za podm´ınky, ˇze v rozhodn´em obdob´ı utrpˇela tato osoba nebo jej´ı pr´avn´ı pˇredch˚ udce majetkovou kˇrivdu v d˚ usledku nˇekter´e ze skuteˇcnost´ı uveden´ ych na jin´em m´ıstˇe v Z´akonˇe o majetkov´em vyrovn´an´ı. Mezi povinn´e osoby pak patˇr´ı [2]: ˇ e republiky (od 1. 1. 2013 St´atn´ı pozemkov´ (a) Pozemkov´ y fond Cesk´ yu ´ˇrad), ˇ e republiky, s. p., (b) Lesy Cesk´ (c) st´at, za kter´ y jedn´a pˇr´ısluˇsn´a organizaˇcn´ı sloˇzka st´atu, (d) st´atn´ı pˇr´ıspˇevkov´a organizace, st´atn´ı fond, st´atn´ı podnik a jin´a st´atn´ı organizace. Jak velk´ y objem majetku bude c´ırkv´ım (pˇresnˇeji opr´avnˇen´ ym osob´am) fyzicky vyd´av´an? Orientaˇcn´ı odpovˇed’ na tuto ot´azku nab´ız´ı napˇr. vyj´adˇren´ı na str´ance Ministerstva kultury [33]:
32
Z´akon pˇredpokl´ad´a, ˇze se c´ırkv´ım vyd´a cca 200 tis. ha natur´alnˇe a 61 tis. ha se finanˇcnˇe ” nahrad´ı. Ve skuteˇcnosti vˇsak bude rozsah majetku, kter´y bude natur´alnˇe vyd´an niˇzˇs´ı neˇz 200 tis. ha, nebot’ mnoho majetku bude spadat pod v´yjimky v § 8 z´akona, kter´e vyd´an´ı vˇeci br´ an´ı (napˇr. zastavˇen´e pozemky, pozemky, na kter´ych se pl´anuj´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´e stavby atd.).“ Zm´ınˇen´ ych 261 tis´ıc hektar˚ u bylo ocenˇeno na 134 miliard korun, z toho 59 miliard (kapitola 1, 2) pˇredstavuj´ı finanˇcn´ı n´ahrady za citovan´ ych 61 tis´ıc hektar˚ u, kter´e se nebudou vyd´avat natur´alnˇe. K tomu Ministerstvo kultury konstatuje [33]: ˇ vyd´avat, Je nutn´e zd˚ uraznit, ˇze v pˇr´ıpadˇe majetku, kter´y budou Pozemkov´y fond a Lesy CR ” se jedn´ a o maxim´aln´ı rozsah vydateln´eho majetku. Rozsah majetku, kter´y bude Pozemkov´ym ˇ skuteˇcnˇe vyd´an, bude bezpochyby niˇzˇs´ı uˇz jen kv˚ fondem a Lesy CR uli v´yjimk´ am upraven´ym v § 8 n´avrhu z´akona.“ Pro naplnˇen´ı n´azvu t´eto podkapitoly zb´ yv´a uv´est, jak´ ym zp˚ usobem bude vyd´av´an majetek c´ırkevn´ım subjekt˚ um. Citujme opˇet [33]: 1. Ve lh˚ utˇe do 31. 12. 2013 vyzve c´ırkevn´ı subjekt (napˇr. farnost, biskupstv´ı, ˇr´ ad) po” ˇ vinnou osobu (Pozemkov´y fond Cesk´e republiky - od 1. 1. 2013 St´ atn´ı pozemkov´ y ˇ u ´ˇ rad, Lesy Cesk´e republiky, st´atn´ı organizace) k vyd´an´ı konkr´etn´ı vˇeci, kter´a patˇrila do p˚ uvodn´ıho c´ırkevn´ıho majetku. V ˇz´ adn´em pˇr´ıpadˇe se nevrac´ı majetek, kter´y nyn´ı patˇr´ı obc´ım, kraj˚ um nebo fyzick´ym a pr´avnick´ym osob´am! Rovnˇeˇz se nebudou vracet vˇeci, kter´e je upraveny v § 8 z´akona o majetkov´em vyrovn´ an´ı (napˇr. pozemky zastavˇen´e po zest´atnˇen´ı, sportoviˇstˇe).“ 2. C´ırkevn´ı subjekt mus´ı prok´azat, ˇze byl vlastn´ıkem n´arokovan´e vˇeci v obdob´ı 25. 2. ” 1948 – 1. 1. 1990 a doloˇz´ı, ˇze na nˇem byla sp´ach´ ana majetkov´e kˇrivda.“ 3. Pokud c´ırkevn´ı subjekt doloˇz´ı vˇsechny z´akonn´e n´aleˇzitosti uzavˇre s n´ım povinn´ a osoba ” do 6 mˇes´ıc˚ u ode dne doruˇcen´ı v´yzvy dohodu o vyd´an´ı vˇeci. Pokud povinn´ a osoba uzavˇ ren´ı dohody odm´ıtne, m˚ uˇze se c´ırkevn´ı subjekt obr´atit s ˇz´ adost´ı o rozhodnut´ı na pozemkov´ y u ´ˇ rad.“ 4. Uzavˇren´a dohoda o vyd´an´ı vˇeci bude n´aslednˇe pˇrezkoum´ ana pozemkov´ ym u ´ˇ radem, ” zda je v souladu se z´akonem.“ 5. V pˇr´ıpadˇe, ˇze dohoda o vyd´an´ı vˇeci uzavˇren´ a mezi povinnou osobu a c´ırkevn´ım ” subjektem nebude pozemkov´ ym u ´ˇ radem schv´ alena, c´ırkevn´ı subjekt se bude moci doˇzadovat pˇrezkoum´an´ı tohoto rozhodnut´ı soudem.“ ´ˇrad rozhodnut´ım schv´al´ı, bude dohoda do 30 dn˚ u ode dne 6. Pokud dohodu pozemkov´y u ” nabyt´ı pr´avn´ı moci rozhodnut´ı pˇredloˇzena katastr´aln´ımu u ´ˇradu k proveden´ı z´apisu do katastru nemovitost´ı. (V pˇr´ıpadˇe nezemˇedˇelsk´ych nemovitost´ı - budovy kostel˚ u, far, charit - bude dohoda s povinnou osobou pˇredloˇzena pˇr´ımo katastr´aln´ımu u ´ˇradu.).“ 33
7. Vˇsechny pˇrevody vˇec´ı ze st´atu na c´ırkevn´ı subjekty mus´ı povinn´e osoby kaˇzdoroˇcnˇe ” ˇ emu statisnahlaˇsovat Ministerstvu kultury, kter´e bude tyto u ´daje d´ale pˇred´ avat Cesk´ tick´emu u ´ˇradu a Ministerstvu financ´ı. St´at tak bude m´ıt podrobn´y seznam vyd´avan´ych vˇec´ı.“ Nˇekter´e skuteˇcnosti uveden´e v t´eto kapitole a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı ujedn´an´ı ze schv´alen´eho Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı nyn´ı kr´atce okomentujeme. T´ematika finanˇcn´ıch n´ahrad byla okomentov´ana v kapitole 2.
5.3
Trojjedinost pozemkov´ eho u ´ˇ radu
Patrnˇe n´aboˇzensk´a v´ıra v trojjedinost (B˚ uh Otec, B˚ uh Syn a Duch Svat´ y) byla inspirac´ı pro autory Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı. Jak je patrn´e z pˇredchoz´ı kapitoly, je St´atn´ı pozemkov´ yu ´ˇrad jednou z povinn´ ych osob, ke kter´ ym se maj´ı c´ırkevn´ı subjekty (pˇresnˇeji tzv. opr´avnˇen´e osoby) od 1. 1. 2013 obracet ohlednˇe v´ yzvy k vyd´an´ı st´atn´ıho majetku. V textu Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı se v ˇc´asti t´ ykaj´ıc´ı se vyd´av´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovistosti mj. uv´ad´ı ([2], § 9, odst. 2 a 3): (2) Povinn´ a osoba uzavˇ re s opr´ avnˇ enou osobou p´ısemnou dohodu o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti do 6 mˇes´ıc˚ u ode dne doruˇcen´ı v´ yzvy, pokud tento z´akon nestanov´ı jinak (...). (3) Dohoda mezi opr´avnˇenou osobou a povinnou osobou o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti podl´eh´a schv´ alen´ı pozemkov´ ym u ´ˇ radem ve spr´avn´ım ˇr´ızen´ı, jehoˇz u ´ˇcastn´ıky jsou opr´avnˇen´a osoba a povinn´a osoba. Z t´eto citace tedy plyne, ˇze St´atn´ı pozemkov´ y u ´ˇrad obdrˇz´ı v´ yzvu od c´ırkevn´ıho subjektu s doloˇzen´ ymi n´aleˇzitostmi, uzavˇre s opr´avnˇenou osobou p´ısemnou dohodu o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti a s´am rozhodne o tom, zda je pˇr´ısluˇsn´a v´ yzva (ˇz´adost) opr´avnˇen´a a vlastn´ı dohodu si s´am schv´al´ı. To vˇsak nen´ı vˇse. V t´emˇze § 9 v odst. 6 a v odst. 8 se pak uv´ad´ı [2]: (6) Nedojde-li mezi opr´avnˇenou osobou a povinnou osobou k uzavˇren´ı dohody o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti, rozhodne na z´akladˇe n´avrhu opr´avnˇen´e osoby o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti pozemkov´ yu ´ˇ rad (...). (8) Proti rozhodnut´ı pozemkov´ eho u ´ˇ radu podle odstavc˚ u 4 aˇz 6 se nelze odvolat. ˇ e republiky (nebo samotn´ Tedy, v pˇr´ıpadˇe, ˇze napˇr. Lesy Cesk´ y St´atn´ı pozemkov´ y u ´ˇrad) neschv´al´ı dohodu o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti c´ırkevn´ımu subjektu, rozhodne na z´akladˇe n´avrhu opr´avnˇen´e osoby (c´ırkevn´ıho subjektu) o vyd´an´ı zemˇedˇelsk´e nemovitosti opˇet St´atn´ı pozemkov´ y u ´ˇrad, pˇriˇcemˇz proti jeho rozhodnut´ı se nelze odvolat. Pravomoc odvolac´ıho rozhodnut´ı“ je tedy tˇret´ı rol´ı, kterou autoˇri Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı ” pˇriˇrkli St´atn´ımu pozemkov´emu u ´ˇradu (vedle pravomoci obdrˇzen´ı v´ yzvy, resp. uzavˇren´ı dohody a jej´ı schv´alen´ı). 34
Z uveden´eho je zˇrejm´e, ˇze v procesu schvalov´an´ı a vyd´av´an´ı zemˇedˇelsk´ ych nemovitost´ı c´ırkv´ım m´a St´atn´ı pozemkov´ yu ´ˇrad kruci´aln´ı pravomoce, resp. moc. Pokud jak´ ykoli u ´ˇrad pˇrij´ım´a vaˇse ˇz´adosti, vyz´ yv´a v´as k jejich doplnˇen´ı, schvaluje je a dokonce m´a i pravomoc rozhodnout o vaˇs´ı ˇza´dosti v r´amci odvol´an´ı, pak v´as m´a – obraznˇe ˇreˇceno – v hrsti. V takov´e situaci nab´ yv´a na mimoˇra´dn´e d˚ uleˇzitosti osobn´ı poctivost z´ uˇcastnˇen´ ych osob, kteˇr´ı disponuj´ı takovou moc´ı. Nen´ı-li takov´a poctivost pˇr´ıtomna, pak je pravdˇepodobn´ y sc´en´aˇr tento: m´a-li v´as nˇekdo v hrsti, pak si m˚ uˇze v˚ uˇci v´am ledacos dovolit, napˇr. si kl´ast – zcela soukromˇe a potaj´ı – poˇzadavky, aby v´am vyˇsel vstˇr´ıc. Poˇzadavky mohou b´ yt od zcela penˇeˇzn´ıho r´azu aˇz po poˇzadavek na nˇejakou budouc´ı soukromou participaci na vr´acen´em majetku. Hodnota natur´alnˇe vydateln´eho majetku je pˇrece 75 miliard korun! V t´eto souvislosti poznamenejme, ˇze St´atn´ı pozemkov´ y u ´ˇrad vznikl k 1. 1. 2013 z ˇ e republiky, jenˇz byl pr´avnickou osobou zapsanou v p˚ uvodn´ıho Pozemkov´eho fondu Cesk´ obchodn´ım rejstˇr´ıku. St´atn´ı pozemkov´ y u ´ˇrad je naproti tomu organizaˇcn´ı sloˇzkou st´atu podˇr´ızenou Ministerstvu zemˇedˇelstv´ı, jeˇz vede Petr Bendl. Za pozn´amku tak´e stoj´ı uv´est, ˇze c´ırkevn´ı subjekty maj´ı pouze rok na to, aby se pˇrihl´asily o majetek, kter´ y poˇzaduj´ı (tato doba tedy uplyne jeˇstˇe pˇred volbami do poslaneck´e snˇemovny v roce 2014). O vazb´ach Petra ˇ e republiky Bendla napˇr. na lobbistu Iva Rittiga a o Rittigovˇe vlivu v podniku Lesy Cesk´ se lze doˇc´ıst v m´edi´ıch (napˇr. [34]).
5.4
ˇ e pro finanˇ Znˇ cn´ı poradce, spr´ avce budov, lesn´ıky a hajn´ e
Pokud se potvrd´ı pˇredpoklad, ˇze c´ırkevn´ım subjekt˚ um bude vyd´an – na z´akladˇe jejich v´ yzvy – nemovit´ y majetek v hodnotˇe 75 miliard korun (poˇc´ıtaje v to pˇribliˇznˇe 200 tis´ıc hektar˚ u p˚ udy), pak c´ırkve budou muset pˇrijmout minim´alnˇe nˇejak´e rozhodnut´ı, co s t´ımto nabyt´ ym majetkem uˇcinit a pˇr´ıpadnˇe, jak jej obhospodaˇrovat. Vedle natur´alnˇe z´ıskan´eho majetku ale nav´ıc 16 c´ırkv´ı dostane finanˇcn´ı n´ahradu v u ´hrnn´e v´ yˇsi 59 miliard korun (tato ˇca´stka bude vypl´acena ve 30 roˇcn´ıch spl´atk´ach) a i tato skuteˇcnost si vyˇz´ad´a rozhodnut´ı, jak s tˇemito prostˇredky naloˇzit. Jak se k tˇemto skuteˇcnostem stav´ı samotn´ı z´astupci c´ırkv´ı? ˇ e biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub k tomu ˇr´ık´a [35]: Tak napˇr. gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´ Zpracov´ av´ ame strategick´ y pl´ an, kde se poˇ c´ıt´ a s r˚ uzn´ ymi variantami. Pokud ” to nebude logicky zcela nevyhnuteln´e, v drtiv´ e vˇ etˇ sinˇ e nebude c´ırkev sv˚ uj znovunabyt´ y majetek d´ ale prod´ avat. Bud’ ho pronajme, nebo na nˇ em bude napˇ r´ımo hospodaˇ rit. Coˇz je tedy ot´azka hlavnˇe lesn´ıch pozemk˚ u.“ Budou asi diec´eze, kter´e se v pˇr´ıpadˇe restituce v´yznamn´e ˇc´ asti les˚ u pravdˇepodobnˇe rozhod” ˇ mˇeli nou pro hospodaˇren´ı napˇr´ımo. Pak by zamˇestnanci, kteˇr´ı dnes pracuj´ı pro Lesy CR, m´ıt logicky moˇznost naj´ıt pr´aci v z´avodech, kter´e budou patˇrit c´ırkvi.“ Budeme hledat odborn´ıky, kteˇ r´ı se pohybuj´ı v segmentech finanˇ cn´ıho hos” 35
pod´ aˇ rstv´ı nebo spr´ avy budov ˇ ci majetku. M˚ uˇzeme mluvit o stovk´ach m´ıst v r´amci cel´e republiky.“ ˇ ıcha vˇec vid´ı takto [36]: Ekonom praˇzsk´eho arcibiskupstv´ı Karel St´ Lze tak´e pˇredpokl´adat, ˇze budeme pokraˇcovat v tom, v ˇcem m´ame tradici, jako je nakla” ˇ e a novˇe vznik´a v Bˇrevnovˇe.“ datelstv´ı ˇci pivovarnictv´ı. Existuj´ı uˇz dva pivovary v Zelivˇ V pˇ r´ıpadˇ e les˚ u vybudujeme vlastn´ı spr´ avn´ı apar´ at.“ ” Kdyˇz se sch´az´ıme s naˇsimi ekonomy, tak jim ˇr´ık´ am, pokud m´ate prostˇredky k investov´an´ı, ” kupte byt v Praze, protoˇze ho m˚ uˇzete pronaj´ımat a je to urˇcit´ a jistota.“ Budeme postupnˇe majetek d´avat do poˇr´ adku, aby byl provozuschopn´y a vytv´ aˇ rel dalˇ s´ı ” moˇ znosti pronaj´ım´ an´ı.“ Podle [36] c´ırkve jiˇz dnes pronaj´ımaj´ı byty i podnikatelsk´e prostory. Kl´aˇstery se tak´e orientuj´ı na turisty a poskytuj´ı ubytov´an´ı a provozuj´ı hostince. Vytvoˇren´ı vlastn´ıho lesn´ıho podniku, kter´ y bude obhospodaˇrovat lesy arcibiskupstv´ı a farnost´ı, pˇredpokl´ad´a olomouck´e arcibiskupstv´ı. To oˇcek´av´a, ˇze mu bude vyd´ano aˇz 25 tis´ıc hektar˚ u pol´ı [36]. Napˇr´ıklad bl´ızko Hrub´e Vody by arcibiskupstv´ı mˇelo dostat tzv. D´omsk´ y les, kter´ y m´a v´ ymˇeru skoro 1400 hektar˚ u. Mluvˇc´ı olomouck´eho arcibiskupstv´ı Jiˇr´ı Graˇcka k tomu dodal [36]: Pracovn´ıci les˚ u z˚ ustanou, dosad´ıme jen sv´ e lidi – odborn´ıky do veden´ı.“ ” L´akav´e je vˇsak i vinaˇrstv´ı, ve kter´em jiˇz ˇradu let podnik´a olomouck´a diec´eze [36]. Ta v Kromˇeˇr´ıˇzi vlastn´ı vˇetˇsinov´ y pod´ıl v Arcibiskupsk´ ych z´ameck´ ych sklep´ıch Kromˇeˇr´ıˇz, kter´e se specializuj´ı na meˇsn´ı a kvalitn´ı v´ıno. O svou znaˇcku vedou sklepy jiˇz ˇradu let soudn´ı spor. A c´ırkve se patrnˇe nezaleknou ani investiˇcn´ı ˇcinnosti do nemovitost´ı. Ocitujme ˇc´ast z ˇcl´anku [36]: Praˇzsk´e arcibiskupstv´ı je jedn´ım z investor˚ u (vlastn´ı 20 procent) v Doln´ıch Bˇreˇzanech na ” ˇ ıchy i jihu Prahy, kde vzniklo okolo 160 nov´ych byt˚ u za jeden aˇz deset milin˚ u korun. Podle St´ podle Graˇcka jsou lich´e informace, ˇze se c´ırkev chyst´a velkou ˇc´ ast majetku ihned prodat. ,Za ˇ ıcha. Dodal, ˇze katolick´a c´ırkev je dvacet let jsme toho v´ıce nakoupili, neˇz prodali,‘ uvedl St´ historicky fixovan´a na nehmotn´y majetek a snaˇz´ı se ho sp´ıˇse rozmnoˇzovat. Nav´ıc nemohou biskupov´e na sv´em spravovan´em u ´zem´ı obchodovat s majetkem bez omezen´ı. ,Pravomoc diec´ezn´ıho biskupa je omezena 40 mili´ony pro jednotliv´y pˇr´ıpad, nad tuto mez potˇrebuje ˇ ıcha.“ schv´ alen´ı Svat´eho stolce,‘ uvedl St´ ˇ e biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub k tomu podle [44] Zm´ınˇen´ y gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´ dod´av´a, ˇze ˇ rada farnost´ı je jiˇ z obsazena starˇ s´ımi knˇ eˇ z´ımi a i vˇ eˇ r´ıc´ı jsou sp´ıˇ se starˇ s´ı, bude jim tedy k dispozici finanˇ cn´ı a pr´ avn´ı poradenstv´ı, pokud jej bu36
dou potˇ rebovat. Podle Holuba ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev pˇredpokl´ad´a vznik dvou zvl´aˇstn´ıch fond˚ u, do kter´ ych budou jednotliv´e diec´eze z v´ ynos˚ u sv´ ych majetk˚ u pˇrisp´ıvat. Citujme [44]: Prvn´ı fond bude urˇcen´y na celorepublikov´e projekty, jako jsou kaˇzdoroˇcn´ı setk´an´ı katolick´e ” ml´ adeˇze, druh´y, rezervn´ı fond bude pro krizov´e a katastrofick´e situace. ,Dvacet let jsme se d´ıvali a uˇcili, jak s majetkem hospodaˇrit. Pˇredpokl´ ad´ am, ˇze budeme dobr´ym hospod´aˇrem,‘ shrnuje Tom´aˇs Holub a dod´ av´ a, ˇze nab´ıdek pomoci se spr´ avou majetku pˇ rich´ az´ı nyn´ı od nejr˚ uznˇ ejˇ s´ıch firem velk´ e mnoˇ zstv´ı, c´ırkev ale hodl´ a spol´ ehat pˇ redevˇ s´ım na vlastn´ı odborn´ıky.“ Z uveden´ ych vyj´adˇren´ı z´astupc˚ u c´ırkv´ı tedy jednoznaˇcnˇe plyne, ˇze c´ırkve budou hledat r˚ uzn´e finanˇcn´ı poradce, spr´avce budov a v˚ ubec pracovn´ıky do veden´ı, kde budou navrhovat, spolurozhodovat ˇci rozhodovat o hospodaˇren´ı s majetkem c´ırkv´ı. Poznamenejme jeˇstˇe jednu drobnost. Z´astupci c´ırkve se ve vyj´adˇren´ıch, uveden´ ych v t´eto kapitole a tak´e v ˇcl´anku [44], odvol´avaj´ı na vlastn´ı odborn´ıky“. S ohledem na skuteˇcnosti, kter´e jsou v ” t´eto kapitole uveden´e, soud´ıme, ˇze je to m´ınˇeno tak, ˇze c´ırkev teprve zamˇestn´a pracovn´ıky, kter´ ym nab´ıdne nˇejakou formu pracovn´ıho pomˇeru a tedy tito pracovn´ıci se teprve stanou vlastn´ımi“ pracovn´ıky c´ırkve. Z´amˇer spol´ehat pˇredevˇs´ım na vlastn´ı odborn´ıky“ tak´e ” ” u ´plnˇe nesouhlas´ı s vyj´adˇren´ımi nˇekter´ ych z´astupc˚ u bank, uveden´ ych v n´asleduj´ıc´ı kapitole.
5.4.1
Banky a jejich sluˇ zby
Mezi subjekty, kter´e nab´ızej´ı c´ırkv´ım svoje sluˇzby ohlednˇe poradenstv´ı ˇci zhodnocen´ı ˇ e biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub k prostˇredk˚ u, patˇr´ı banky. Gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´ tomu v dubnu 2013 dodal [40]: Z´ajem bank je ted’ velk´y. Nab´ızej´ı, ˇze se s n´ami pod´ıvaj´ı na naˇse pˇredstavy a nab´ıdnou ” n´ am na m´ıru to, co potˇrebujeme.“ D˚ uleˇzit´a je v t´eto souvislosti skuteˇcnost, ˇze biskupov´e budou m´ıt podle zm´ınˇen´eho Tom´aˇse Holuba svobodu, jak s penˇezi naloˇz´ı, avˇsak pˇripravuje se i zastˇreˇsuj´ıc´ı strategie pro jednotliv´a biskupstv´ı [40]: ˇ e biskupsk´e konference tak´e zpracov´ (...) Ale na u ´rovni Cesk´ av´ ame n´avrh finanˇcn´ıho fondu ” ˇci zp˚ usobu spravov´an´ı financ´ı, kter´y nab´ıdneme vˇsem. Bude profitovat z toho, ˇze bankovn´ı domy nebudou placeny osmkr´at, ale jen jednou, a tak´e ˇze tam budou finance ve vˇetˇs´ı m´ıˇre.“ Bankovn´ı domy maj´ı z´ajem nejen o spr´avu finanˇcn´ıch n´ahrad, kter´e 16 c´ırkv´ı dostane od st´atu (celkem 59 miliard korun). C´ırkve totiˇz budou ˇca´st obdrˇzen´ ych penˇez poˇzadovat ve st´atn´ıch dluhopisech, ˇca´st hotovosti se chystaj´ı vloˇzit do oprav nemovitost´ı a zbytek do bankovn´ıch produkt˚ u [40]. Pˇredmˇetem z´ajmu bankovn´ıch dom˚ u jsou vˇsak i c´ırkv´ım vydan´e majetky [40]. 37
Jak´e bankovn´ı subjekty maj´ı z´ajem o c´ırkevn´ı pen´ıze ˇci majetek? Tak napˇr. Komerˇ cn´ı banka, a.s., vyˇskolila pˇres stovku z´astupc˚ u, kteˇr´ı se maj´ı snaˇzit c´ırkevn´ım pˇredstavitel˚ um ˇ vyj´ıt vstˇr´ıc [40]. S c´ırkvemi jiˇz delˇs´ı dobu spolupracuje tak´e Ceskoslovensk´ a obchodn´ı ˇ ˇ banka, a.s. (CSOB), nebo Cesk´ a spoˇ ritelna, a.s. Mluvˇc´ı poslednˇe jmenovan´e spoleˇcnosti k tomu ˇrekl [40]: Spolupracujeme jiˇz i v oblasti pˇr´ıprav na majetkov´em vyrovn´ an´ı, nab´ız´ıme komplexn´ı ser” vis od strategick´eho poradenstv´ı, konzultac´ı, bˇeˇzn´ych bankovn´ıch sluˇzeb, aˇz po spr´avu aktiv a investiˇcn´ı poradenstv´ı.“ ˇ e spoˇritelny a Raiffeisenbank V ˇcl´anku [41] z roku 2011 autoˇri dokonce zmiˇ nuj´ı snahy Cesk´ a.s. ohlednˇe nab´ıdky sv´ ych sluˇzeb pro katolickou c´ırkev (ta m´a z´ıskat zdaleka nejvˇetˇs´ı v´ yˇsi finanˇcn´ıch n´ahrad a vydan´eho majetku): ˇ Z posledn´ıch let jsou zn´ am´ e snahy Cesk´ e spoˇ ritelny a Raiffeisenbank nab´ıdnout ” po vzoru sousedn´ıho Rakouska bankovn´ı sluˇ zby pro katolickou c´ırkev. Obˇ e banky, s centr´ alami u naˇsich jiˇzn´ıch soused˚ u, usilovaly v t´ eto vˇ eci o exkluzivitu. Firmy ale se svoj´ı nab´ıdkou nakonec neuspˇely.“ V t´eto souvislosti poznamenejme dvˇe vˇeci. Za prv´e. V kapitole 4.1 byly pops´any skuteˇcnosti ukazuj´ıc´ı na to, ˇze pˇri c´ırkevn´ıch restituc´ıch na Slovensku to byla pr´avˇe banka jakoˇzto instituce, kter´a se mohla snadno st´at on´ım subjektem, jenˇz nakonec z´ıskal majetek c´ırkv´ı. Za druh´e. Postaven´ı bank ve vztahu ke st´atn´ımu apar´atu m˚ uˇze b´ yt tˇesn´e. D˚ ukazem budiˇz pˇr´ıklad projektu tzv. sKaret, kter´e mˇely slouˇzit coby prostˇredek v´ yplat soci´aln´ıch d´avek ˇ e spoˇritelny, a.s. Tento projekt a jeho realizaci ˇc´ast nejvyˇsˇs´ıch prostˇrednictv´ım sluˇzeb Cesk´ politick´ ych pˇredstavitel˚ u zarputile h´ajila ˇci st´ale h´aj´ı (konkr´etnˇe ministr a pozdˇeji exministr pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı Jarom´ır Dr´abek, resp. ministr financ´ı Miroslav Kalousek – oba TOP 09). U projektu d˚ uchodov´e reformy a zaveden´ı tzv. druh´eho d˚ uchodov´eho pil´ıˇre, na kter´em pro zmˇenu v´ yznamnˇe participuj´ı soukrom´e penzijn´ı fondy a jehoˇz vznik podporuj´ı vˇsechny strany vl´adn´ı koalice od ODS po TOP 09 (od premi´era Petra Neˇcase, pˇres ministra financ´ı Miroslava Kalouska ˇci exministra Jarom´ıra Dr´abka), st´ at dokonce plat´ı n´ akladnou reklamn´ı kampaˇ n. Jej´ım u ´ˇcelem je pˇresvˇedˇcit obˇcany, aby vyuˇ zili sluˇ zeb soukrom´ ych penzijn´ıch fond˚ u a vstupovali do druh´ eho pil´ıˇ re... Z uveden´eho plyne, ˇze role bank (a podobn´ ych finanˇcn´ıch instituc´ı) v procesu tvorby a realizace c´ırkevn´ıch restituc´ı m˚ uˇze b´ yt ve skuteˇcnosti mnohem v´ yznamnˇejˇs´ı, neˇz jak se obecnˇe pˇredpokl´ad´a.
5.4.2
Lesn´ık Karel Schwarzenberg
Na tomto m´ıstˇe ocitujme u ´ryvek z ˇcl´anku [41] ze srpna 2011, jenˇz zmiˇ nuje i moˇznou roli nˇekter´ ych veˇrejn´ ych ˇcinitel˚ u pˇri zajiˇstˇen´ı spr´avy majetku, kter´ y bude c´ırkv´ım vyd´an: Praˇzsk´y arcibiskup a metropolita ˇcesk´y Dominik Duka ned´ avno na veˇrejnosti uvedl, ˇze by ” 38
c´ırkvi mohli se spr´avou lesn´ıho majetku pomoci - alespoˇ n radou - nˇekteˇr´ı zkuˇsen´ı soukrom´ı majitel´e les˚ u. A sami se jim pr´y uˇz nab´ıdli. Konkr´etnˇe Duka podle svˇedk˚ u hovoˇril o schwarzenbersk´em panstv´ı. Ministr zahraniˇcn´ıch vˇec´ı a ˇs´ef TOP 09 Karel Schwarzenberg, jinak t´eˇz vystudovan´y lesn´ık, ochotu pomoci nepop´ır´ a. ,Pokud se nˇ ekdy objevil seri´ ozn´ı z´ ajemce, tak jsme mu vˇ zdy r´ adi poskytovali ˇ naˇ se zkuˇ senosti s hospodaˇ ren´ım v les´ıch. A to jak v Cesku, tak v zahraniˇ c´ı,‘ uvedl pro t´yden´ık Ekonom Schwarzenberg, z´astupce ˇslechtick´eho rodu, jehoˇz ˇcesk´y lesn´ı majetek obep´ın´a jihoˇcesk´y z´amek v Orl´ıku nad Vltavou. C´ırkev tedy bude nejsp´ıˇse vyhled´avat odborn´ıky, u nichˇz se lesnick´e zkuˇsenosti poj´ı s v´ırou. Takov´ym vhodn´ym ˇclovˇekem pro management c´ırkevn´ıch les˚ u by podle nˇekter´ych odborn´ık˚ u mohl b´yt napˇr´ıklad Pavel Rybn´ıˇ cek, nˇekdejˇs´ı hajn´y a pozdˇeji dlouholet´y n´amˇestek lidoveck´eho ministra zemˇedˇelstv´ı Josefa Luxe. Rybn´ıˇcek dnes p˚ usob´ı v soukrom´em holdingu Less podnikatele Jana Miˇca´nka. ,J´ a jsem o tom nikdy s nik´ym nemluvil a ˇclovˇeku by bylo aˇz trapn´e se nˇekomu vnucovat,‘ ˇr´ık´ a Rybn´ıˇcek t´yden´ıku Ekonom. Vhodn´ym adeptem pro pr´aci v c´ırkevn´ıch les´ıch by mohl b´yt napˇr´ıklad i Jiˇ r´ı Oliva, nˇekdejˇs´ı ˇ dlouholet´y ˇreditel st´atn´ıch Les˚ u Cesk´e republiky. Oliva, dnes poslanec za TOP 09, ale ˇr´ık´ a, ˇze takov´eto ambice nem´a. ,J´ a jsem si toho uˇzil uˇz dost,‘ prohlaˇsuje. Na druhou stranu nepop´ır´ a, ˇ ze v obecn´ e rovinˇ e o spravov´ an´ı les˚ u s arcibiskupem Dukou uˇ z nˇ ekolikr´ at hovoˇ ril.“
5.4.3
ˇ ıcha – ekonom praˇ Karel St´ zsk´ eho arcibiskupstv´ı a Hynek ˇ Cech – podnikatel
ˇ ıcha. V kapitole 5.4 jsme zm´ınili ekonoma praˇzsk´eho arcibiskupstv´ı, kter´ ym je Ing. Karel St´ Zastavme se u t´eto osoby trochu podrobnˇeji. ˇ e biskupsk´e konference [45] jest uveden struˇcn´ Na str´ance tiskov´eho stˇrediska Cesk´ y ˇ ˇ profesn´ı ˇzivotopis Ing. Karla St´ıchy (*1952): vystudoval stavebn´ı fakultu CVUT, pracoval jako projektant a statik mostn´ıch konstrukc´ı, program´ator a analytik technick´ ych a ekonomick´ ych u ´loh, od roku 1994 je zamˇestn´an na Arcibiskupstv´ı praˇzsk´em jako vedouc´ı Spr´avy majetku, od roku 2002 nav´ıc ve funkci ekonoma Arcidiec´eze praˇzsk´e; je ˇclenem ekonomick´e ˇ rady praˇzsk´e arcidiec´eze, v roce 2007 byl za Ceskou biskupskou konferenci nominov´an do expertn´ı komise c´ırkv´ı pro jedn´an´ı se st´atem o majetkov´em narovn´an´ı a n´aslednˇe ustanoven pˇredsedou t´eto komise. ˇ ıcha p˚ Dle obchodn´ıho rejstˇr´ıku Karel St´ usobil ˇci p˚ usob´ı v n´asleduj´ıc´ıch spoleˇcnostech: 1. Centrum Doln´ı Bˇreˇzany, s.r.o. – v insolvenci,
39
2. ANAREL, veˇrejn´a obchodn´ı spoleˇcnost v likvidaci, 3. DUPLICATUS a.s., 4. Real 24 a.s., 5. Real 25 a.s., 6. Numero 5 a.s., 7. TACHO GROUP, a.s. Popiˇsme nˇekter´e skuteˇcnosti k jednotliv´ ym spoleˇcnostem a to na z´akladˇe informac´ı z obchodn´ıho rejstˇr´ıku [46] ˇci dalˇs´ıch veˇrejn´ ych zdroj˚ u. Ad 1. Centrum Doln´ı Bˇreˇzany, s.r.o. Spoleˇcnost byla zaloˇzena v roce 2005 s pˇredmˇetem ˇcinnosti, spoˇc´ıvaj´ıc´ım v pron´ajmu nemovitost´ı, byt˚ u a nebytov´ ych prostor bez poskytov´an´ı jin´ ych neˇz z´akladn´ıch sluˇzeb spojen´ ych s pron´ajmem a d´ale ve v´ yrobˇe, obchodu ˇ ıcha v t´eto a ve sluˇzb´ach neuveden´ ych v pˇr´ıloh´ach 1 aˇz 3 ˇzivnostensk´eho z´akona. Karel St´ spoleˇcnosti p˚ usob´ı od poˇc´atku dodnes jako pˇredseda dozorˇc´ı rady. V souˇcasn´e dobˇe je spoleˇcn´ıkem v t´eto spoleˇcnosti ˇclen dozorˇc´ı rady Jiˇr´ı Pavlica (obchodn´ı pod´ıl ve v´ yˇsi 80 ˇ % a z´astavn´ı pr´avo ve prospˇech Cesk´e spoˇritelny pro pohled´avky do celkov´e v´ yˇse 780 milion˚ u korun) a Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e (obchodn´ı pod´ıl ve v´ yˇsi 20 %), k jehoˇz obchodn´ımu ˇ pod´ılu rovnˇeˇz existuje z´ astavn´ı pr´ avo ve prospˇech Cesk´ e spoˇ ritelny a to pro pohled´avky do celkov´e v´ yˇse 780 milion˚ u korun s pˇr´ısluˇsenstv´ım a budouc´ı pohled´avky vznikl´e od 9. 1. 2008 do 31. 12. 2014 do celkov´e v´ yˇse 780 milion˚ u korun. Nikoli nezaj´ımav´a je skuteˇcnost, ˇze spoleˇ cnost je v insolvenˇ cn´ım ˇ r´ızen´ı, kter´e bylo zah´ajeno na z´akladˇe vyhl´aˇsky Krajsk´eho ´ ı nad Labem ze dne 26. 11. 2012. V pˇr´ıloze k u soudu v Ust´ ´ˇcetn´ı z´avˇerce za rok 2011 lze nal´ezt tak´e informaci o pˇrijat´ ych u ´vˇerech a p˚ ujˇck´ach [46]: Dlouhodob´ eu ´ vˇ ery a p˚ ujˇ cky 1. bankovn´ı u ´vˇer 2. bankovn´ı u ´vˇer 3. u ´vˇer Jiˇr´ı Pavlica 4. u ´vˇer Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e 5. p˚ ujˇcka Highest Investment Celkem: Kr´ atkodob´ e bankovn´ı u ´ vˇ ery 1. p˚ ujˇcka od VCES Holding
z˚ ustatek k 31. 12. 2011 308 760 766, 20 74 783 336, 00 100 000 000, 00 33 500 000, 00 816 107, 82 517 860 210, 02 99 279 382, 40
O developersk´em projektu Centrum Doln´ı Bˇreˇzany (jedn´a se o projekt n´amˇest´ı zahrnuj´ıc´ı 9 obytn´ ych dom˚ u s komerˇcn´ımi prostorami v pˇr´ızem´ı a 1 bytov´ y d˚ um se spoleˇcensk´ ym a konferenˇcn´ım s´alem a s v´ yhledem do rozlehl´eho parku; projekt celkovˇe nab´ıdl 157 byt˚ u a 21 ˇradov´ ych dom˚ u) se lze v´ıce doˇc´ıst na str´ance [47].
40
Ad 2. ANAREL, veˇrejn´a obchodn´ı spoleˇcnost v likvidaci. Spoleˇcnost byla zaloˇzena v roce 1991 s pˇredmˇetem ˇcinnosti spoˇc´ıvaj´ıc´ım mj. v koupi zboˇz´ı za u ´ˇcelem jeho dalˇs´ıho prodeje, ve zprostˇredkovatelsk´e a agent´aˇzn´ı ˇcinnosti, v automatizovan´em zpracov´an´ı dat a v poskytov´an´ı software (prodej hotov´ ych program˚ u na z´akladˇe smlouvy s autory nebo vyˇ ıcha v t´eto spoleˇcnosti p˚ hotovov´an´ı program˚ u na zak´azku). Karel St´ usob´ı jako spoleˇcn´ık a od roku 1998 jako likvid´ator. Ad 3. DUPLICATUS a.s. Spoleˇcnost byla zaloˇzena v roce 2007 s pˇredmˇetem ˇcinnosti spoˇc´ıvaj´ıc´ım v pron´ajmu nemovitost´ı s poskytov´an´ım z´akladn´ıch sluˇzeb. Spoleˇcnost m´a ˇ ıcha byl pˇredsedou dozorˇc´ı rady kmenov´e akcie na majitele v listinn´e podobˇe. Karel St´ uveden´e spoleˇcnosti od dubna 2008 do ˇr´ıjna 2012. Podle u ´ˇcetn´ı z´avˇerky za rok 2011 patˇr´ı mezi dlouhodob´ y finanˇcn´ı majetek spoleˇcnosti mj. p˚ ujˇcka ve v´ yˇsi 1 milion korun akcion´aˇri, kter´ ym je Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e. P˚ ujˇcka je s u ´rokem 3,15 % p.a. a se splatnost´ı 31. 12. 2008. Vedle toho ke spoleˇcnosti patˇr´ı kr´atkodob´a p˚ ujˇcka poskytnut´a spoleˇcnosti TACHO GROUP a.s. (vizte n´ıˇze) v neuveden´e v´ yˇsi. V roce 2011 spoleˇcnost nemˇela ˇza´dn´e zamˇestnance a svou ˇcinnost, podle u ´ˇcetn´ı z´avˇerky za zm´ınˇen´ y rok, nevykon´avala. Ad 4. Real 24 a.s. Zcela identick´ y text, jak´ y je uveden u spoleˇcnosti DUPLICATUS a.s., bychom mohli uv´est i u spoleˇcnosti Real 24 a.s. Mezi jin´e pohled´avky patˇr´ı poskytnut´a p˚ ujˇcka spoleˇcnosti TACHO GROUP a.s. (vizte n´ıˇze) ve v´ yˇsi 20 tis´ıc korun. ˇ ıcha Ad 5. Real 25 a.s. To sam´e, co u spoleˇcnosti Real 24 a.s. s t´ım rozd´ılem, ˇze Karel St´ byl pˇredsedou dozorˇc´ı rady uveden´e spoleˇcnosti od dubna 2008 do listopadu 2012. Ad 6. Numero 5 a.s. Zcela identick´ y text, jak´ y je uveden v´ yˇse u spoleˇcnosti DUPLICATUS a.s. s t´ım, ˇze pˇredmˇet ˇcinnosti spoˇc´ıv´a v pron´ajmu nemovitost´ı, byt˚ u a nebytov´ ych prostor, bez poskytov´an´ı jin´ ych, neˇz z´akladn´ıch sluˇzeb spojen´ ych s pron´ajmem. Ad 7. TACHO GROUP, a.s. Spoleˇcnost byla zaloˇzena v roce 2007 s pˇredmˇetem ˇcinnosti spoˇc´ıvaj´ıc´ım v pron´ajmu nemovitost´ı, byt˚ u a nebytov´ ych prostor bez poskytov´an´ı jin´ ych neˇz z´akladn´ıch sluˇzeb zajiˇst’uj´ıc´ıch ˇra´dn´ y provoz nemovitost´ı, byt˚ u a nebytov´ ych prostor. ˇ Spoleˇcnost m´a kmenov´e akcie na majitele v listinn´e podobˇe. Karel St´ıcha byl pˇredsedou dozorˇc´ı rady uveden´e spoleˇcnosti od prosince 2007 do ˇr´ıjna 2012. V u ´ˇcetn´ı z´avˇerce za rok 2011 se mj. uv´ad´ı: poskytnut´e p˚ ujˇcky, u ´vˇery, z´aruky ˇclen˚ um statut´arn´ıho org´ anu, ˇclen˚ um ” dozorˇc´ı rady – dlouhodob´e p˚ ujˇcky 1600 tis´ıc Kˇc poskytnut´e akcion´aˇr˚ um, doba splatnosti 10 let od data poskytnut´ı, u ´rok 5 % p.a.“ V roce 2011 spoleˇcnost nemˇela ˇza´dn´e zamˇestnance a svou ˇcinnost, podle u ´ˇcetn´ı z´avˇerky za zm´ınˇen´ y rok, nevykon´avala. V kvˇetnu roku 2012 vyˇsel v t´ yden´ıku Euro ˇcl´anek [49], kter´ y poukazuje na zaj´ımavou ˇ spolupr´aci ekonoma praˇzsk´eho arcibiskupstv´ı Karla St´ıchy a praˇzsk´eho podnikatele Hynka ˇ Cecha, kter´ y je i v souˇcasnosti (ˇcerven 2013) pˇredsedou pˇredstavenstva v´ yˇse uveden´ ych spoleˇcnost´ı DUPLICATUS a.s., Real 24 a.s., Real 25 a.s., Numero 5 a.s., a do 7. kvˇetna ˇ anek tak´e 2013 byl tak´e pˇredsedou pˇredstavenstva spoleˇcnosti TACHO GROUP, a.s. Cl´ 41
upozorˇ nuje na zaj´ımav´e skuteˇcnosti stran uveden´ ych spoleˇcnost´ı a jejich aktivit. A kdo ˇze ˇ je Hynek Cech? Z popisu jeho ˇsirok´ ych aktivit, uveden´eho n´ıˇze, uved’me jiˇz na tomto m´ıstˇe, ˇ ˇze Hynek Cech se angaˇzoval v kol´ınsk´e kauze s mˇestsk´ ymi pozemky, kter´a pˇrivedla tamn´ıho exm´ıstostarostu Romana Pek´arka (ODS) pˇred soud a na 5 let do vˇezen´ı. Citujme pˇr´ımo [49]: S k´ym se z´astupci c´ırkve domlouvaj´ı na budouc´ıch obchodech nebo r˚ uzn´ych form´ach spo” lupr´ ace, u ´zkostlivˇe taj´ı. Stejnˇe jako seznamy majetku, o kter´em se domn´ıvaj´ı, ˇze jim m´a ˇ a bisb´yt vr´acen. ,Tyto seznamy jsou intern´ı povahy a nechceme je vyd´avat,‘ hl´as´ı Cesk´ kupsk´ a konference na sv´em webu. Od˚ uvodˇ nuje to pokusy majetek pˇred restituc´ı schovat, nebo vytˇeˇzit lesy v pˇr´ıpadech, je-li takov´y seznam zn´am´y. Intern´ı soupis majetku ovˇsem bude m´ıt i nˇekter´e extern´ı ˇcten´aˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı zapojit do jeho pˇresun˚ u. Ofici´ alnˇ e zjistit, s k´ ym c´ırkve kooperuj´ı, se d´a zat´ım jen z tˇ r´ıstrann´ ych smluv o budouc´ıch smˇ en´ ach pozemk˚ u. Chodilo to tak, ˇze se investor dohodl s c´ırkv´ı na budouc´ı v´ ymˇ enˇ e pozemku ukryt´ eho pod blokaˇ cn´ım paragrafem, za kter´ y nab´ıdl jin´ y. Lukrativn´ı parcely se vˇ etˇ sinou mˇ enily za m´ enˇ e lukrativn´ı. Tratila c´ırkev, vydˇ elal developer. Jejich obchod musel jeˇstˇe posvˇetit st´atn´ı Pozemkov´y fond, kter´y m´a c´ırkevn´ı p˚ udu ve spr´avˇe. O smˇeny ˇz´ adaly vˇetˇsinou obce, kter´e pozemky c´ırkve brzdily v budov´an´ı infrastruktury. Fond v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u vyhovˇel i podnikatel˚ um. Kupˇr´ıkladu v Praze vyˇ sly c´ırkve i Pozemkov´ y fond vstˇ r´ıc ˇ sesti soukrom´ ym investor˚ um, zjistil t´yden´ık Euro. ,Dalˇs´ı ˇctyˇri smlouvy jsou neuzavˇren´e. Jde o ˇz´ adosti, eventu´alnˇe rozpracovan´e spisy,‘ sdˇelila mluvˇc´ı fondu Monika Machtov´a. Se Suver´enn´ım ˇr´adem Malt´ezsk´ych ryt´ıˇr˚ u se na smˇenˇe dvou menˇs´ıch pozemk˚ u v Bˇrezinˇevsi dohodl velk´y developer Central Group podnikatele Duˇsana Kunovsk´eho. Na smˇenn´e obchody ochotnˇe pˇristupoval Ryt´ıˇrsk´y ˇr´ad kˇr´ıˇzovn´ık˚ u, kter´y takto vyˇsel vstˇr´ıc praˇzsk´emu Autosalonu Klokoˇcka, majiteli ˇcerpac´ıch stanic OMV Praha a Josefu Maixnerovi, jednateli praˇzsk´e ˇ ablick´e rezidence. Soudn´ı znalec V´aclav Nov´ak z Dobrov´ızefirmy s irsk´ym kapit´alem D´ ˇ ık s KonJenˇce se domluvil s premonstr´aty ze Strahova, praˇzsk´y podnikatel Jaroslav Skor´ gregac´ı Milosrdn´ych sester sv. Karla Boromejsk´eho. C´ırkevn´ı ekonom v byznysu ,Je to moˇznost, jak ˇreˇsit sloˇzitou pr´avn´ı situaci pˇri uskuteˇcn ˇov´ an´ı investiˇcn´ıch z´amˇer˚ u,‘ vysvˇetloval uˇz dˇr´ıve pˇredprodeje c´ırkevn´ıch pozemk˚ u ekonom praˇzsk´e arcidiec´eze Karel ˇ ıcha. Nepochlubil se, ˇze o potvrzen´ı smˇeny ˇz´ St´ adaly st´at tak´e dvˇe praˇzsk´e firmy Duplicatus a Real 24, na kter´e dohl´ıˇz´ı jako pˇredseda dozorˇc´ı rady. Duplicatus si smˇ enu poˇ ımskokatolickou farnost´ı v praˇ zemk˚ u vyjednal s R´ zsk´ ych Stod˚ ulk´ ach. Real 24 ˇ ıcha p˚ se dohodl s farnost´ı v Uhˇ r´ınˇ evsi. Nebyl to asi probl´ em. St´ usob´ı na Arcibiskupstv´ı praˇ zsk´ em jako vedouc´ı spr´ avy majetku. Jako uzn´ avan´ y odborn´ık na c´ırkevn´ı majetek pˇ redsedal expertn´ı komisi, kter´ a pˇ ripravovala vyrovn´ an´ı se st´ atem. Na Pozemkov´em fondu ale z´amˇery firem Duplicatus a Real 24 narazily. Fond totiˇz pozastavil vˇsechny u ´kony kolem ˇz´ adost´ı o budouc´ı smˇeny. Mluvˇc´ı fondu to vysvˇetluje 42
pˇripravovan´ym z´akonem o c´ırkevn´ıch restituc´ıch, kter´y stanov´ı, jak bude prob´ıhat proces vyrovn´ an´ı st´atu s c´ırkvemi. ,Vzhledem k tomu, ˇze jeˇstˇe nebyl schv´alen, bylo rozhodnuto, ˇze s majetkem, kter´y byl p˚ uvodnˇe c´ırkevn´ı, nebude jakkoli disponov´ ano. A to ani v pˇr´ıpadˇe, ˇze dotyˇcn´ a c´ırkev k takov´emu u ´konu udˇel´ı souhlas,‘ uvedla za fond Machtov´a. Ekonom ˇ ıcha slouˇz´ıc´ı praˇzsk´e arcidiec´ezi je pˇredsedou dozorˇc´ıch rad jeˇstˇe v dalˇs´ıch tˇrech firm´ach: St´ Real 25 (nejde o z´amˇenu s Real 24), Numero 5 a Tacho Group. Vˇ sech pˇ et spoleˇ cnost´ı m´ a hodnˇ e spoleˇ cn´ eho. Majitel je nezn´ am´ y. Vˇ sechny realitky s´ıdl´ı v praˇ zsk´ ych ˇ Kunratic´ıch na domovsk´ e adrese Hynka Cecha, kter´ y je v tˇ echto akciovk´ ach pˇ redsedou pˇ redstavenstva. Spojuje je tak´ e zp˚ usob zaloˇ zen´ı – vznikly jako firmy na kl´ıˇ c p´ ar t´ ydn˚ u pot´ e, co Topol´ ankova vl´ ada v ˇ r´ıjnu 2007 ozn´ amila, ˇ ze se s c´ırkvemi dohodla na majetkov´ em vyrovn´ an´ı. Firmy zaloˇzil Jan Novotn´y, kter´y na zakl´ad´ an´ı a prodeji akciovek, eseroˇcek a evropsk´ych spoleˇcnost´ı postavil sv˚ uj byznys. Obchody mu jdou pr´y v´ybornˇe. K m´an´ı jsou firmy pod r˚ uzn´ymi ˇc´ıseln´ymi k´ody jako Numero 2 ˇci 3, Real 14, 16 a 17, nebo l´epe zapamatovateln´e jm´eno Perry Mason. Od v´yrobce firem na kl´ıˇc si do mˇes´ıce po jejich vzniku koupil zm´ınˇen´ych pˇet spoleˇcnost´ı nov´y vlastn´ık ˇci vlastn´ıci. Do org´an˚ u dosadili ve vˇsech pˇr´ıpadech stejn´e lidi. Do ˇ cela pˇ redstavenstva ˇ vˇ sestrann´ eho praˇ zsk´ eho podnikatele Hynka Cecha. Jeho poˇc´ın´ an´ı kontroluje z doˇ ıcha spolu s kolegy z praˇzsk´e arcidiec´eze, vedouc´ım finanˇcn´ıho oddˇelen´ı Josefem zorˇc´ı rady St´ Hegenbartem a ˇs´efem realitn´ıho oddˇelen´ı Petrem Dvoˇr´ akem. Boˇ z´ı propojen´ı ,Spoleˇcnosti nevykon´avaj´ı ˇz´adnou ˇcinnost. T´ykalo se to nˇejak´ych konkr´etn´ıch projekt˚ u, ale ’ ted se kolem nich nic nedˇeje,‘ tvrd´ı Dvoˇr´ ak, kter´eho se t´yden´ık Euro dotazoval na aktiˇ ıchy, kter´y se podle vity pˇeti t´emˇeˇr identick´ych firem odliˇsn´ych pouze jm´enem. Zeptat se St´ Dvoˇr´ aka vˇenuje koncepˇcn´ım vˇecem, nebylo moˇzn´e. Minul´y t´yden byl v zahraniˇc´ı. O jak´ e ˇ slo projekty, kv˚ uli nimˇ z si kdosi s c´ırkevn´ım pozad´ım poˇ r´ıdil nepr˚ uhledn´ e akciovky Duplicatus, Real 24, Real 25, Numero 5 a Tacho Group, nechtˇ el Dvoˇ r´ ak mluvit. Ani o tom, kdo za u ´ˇ celovˇ e zaloˇ zen´ ymi firmami stoj´ı. ,S´ am to nev´ım, kdo je akcion´ aˇ rem,‘ tvrd´ı ˇ clen jejich dozorˇ c´ıch rad. Proto jsou akcie na majitele, aby se nevˇedˇelo, komu firmy patˇr´ı. Takto reagoval na dotaz ohlednˇe vlastn´ık˚ u ˇ pˇredseda pˇredstavenstev realitn´ı pˇetky Hynek Cech. ,Na tˇech firm´ach nic zaj´ımav´eho nen´ı. M´ ame obchodn´ı z´amˇer, kter´y s nimi pl´anujeme dˇelat,‘ ˇr´ık´ a bez dalˇs´ıch podrobnost´ı. S ˇ c´ırkevn´ımi restitucemi to pr´y nem´a nic spoleˇcn´eho. Sedmatˇricetilet´y podnikatel Cech, kter´ eho maj´ı uhl´ıdat tˇ ri spr´ avci c´ırkevn´ıho majetku z praˇ zsk´ e arcidiec´ eze, m´ a velmi ˇ sirok´ y z´ abˇ er. Angaˇ zoval se v kol´ınsk´ e kauze s mˇ estsk´ ymi pozemky, kter´ a pˇ rivedla tamn´ıho exm´ıstostarostu Romana Pek´ arka (ODS) pˇ red soud. Mˇ el si vz´ıt u ´dajnˇ eu ´platek za to, ˇ ze zaˇ r´ıd´ı v´ yhodn´ y prodej pozemk˚ u. Jak vyplynulo z v´ yslech˚ u, n´ avrh ceny patn´ act milion˚ u korun (soudn´ı znalec stanovil 41 milion˚ u) vzeˇ sel ze smlouvy se zprostˇ redkovatelskou firmou Delemont Casa, ˇ ˇ ycary. Delemont Casa mˇ kterou vlastn´ı Cech spolu se dvˇ ema Sv´ ela pro pozemek v Kol´ınˇ e naj´ıt kupce. Mimoˇ r´ adnˇ e v´ yhodnˇ e ho z´ıskal brnˇ ensk´ y podnikatel Petr Liˇ cka. Soudkynˇ e se divila tomu, ˇ ze Liˇ ckovo eseroˇ cko Coss s´ıdl´ı na stejn´ e 43
ˇ praˇ zsk´ e adrese jako Cechova zprostˇ redkovatelsk´ a firma. Dostal majora Zemana ˇ Cech um´ı dˇ elat obchody tak´ e v kulturn´ım svˇ etˇ e. Za pozoruhodn´e asistence tehdejˇs´ıho ˇ gener´ aln´ıho ˇreditele Cesk´e televize Jiˇr´ıho Janeˇcka se lacino dostal k licenci na seri´al 30 ˇefka pˇ pˇr´ıpad˚ u majora Zemana, pˇrestoˇze jin´ı z´ajemci nab´ızeli v´ıc. S´ r´ısluˇ sn´ eho oddˇ elen´ı, ˇ kter´ a obchodu nev´ yhodn´ emu pro CT br´ anila, pˇ riˇ sla o m´ısto. Kv˚ uli majoru Zemaˇ ˇ novi si Cech zaloˇzil firmu Cesk´y film Praha. Pˇredt´ım se zab´yval hlavnˇe poˇr´ ad´ an´ım z´abavn´ych akc´ı, na webu l´akal na nejvˇetˇs´ı p˚ ujˇcovnu ˇctyˇrkolek. V Odolenˇ e Vodˇ e ho zastupitel´ e poznali jako jednatele spoleˇ cnosti Bergger, kdyˇ z jejich hlasy spolu s firmou Real 19 z´ısk´ aval pro zmˇ enu u ´zemn´ıho pl´ anu, aby na tamn´ıch pozemc´ıch podnikaˇ tel´ e vybudovali fotovoltaickou elektr´ arnu. Podnikav´y Cech by chtˇ el, abychom se zaj´ımali sp´ıˇ s o jeho nadaˇ cn´ı fond Regi Base I zaloˇzen´y pˇresnˇe pˇred rokem. ,To ted’ dˇel´am naplno,‘ ˇr´ık´a k nadaci. Jej´ım u ´ˇ celem je na prvn´ım m´ıstˇ e rozvoj duchovn´ıch hodnot, podpoˇ ren´ y vyd´ av´ an´ım periodick´ ych a neperiodick´ ych tisˇ kovin. Cech je rovnˇ eˇ z m´ıstopˇ redsedou spr´ avn´ı rady nadaˇ cn´ıho fondu G´ erard Melita, zˇ rizovan´ eho pro rozvoj duchovn´ıch hodnot pˇ ri v´ ychovˇ e a vzdˇ el´ an´ı dˇ et´ı a ml´ adeˇ ze. Co jin´ eho neˇ z v prvn´ı ˇ radˇ e nadace zaˇ st´ıtˇ en´ e duchovn´ımi hodnotami by mˇ ely c´ırkve podporovat, aˇ z jim st´ at bude po tˇ ricet let vypl´ acet miliardy ˇ z uz´ akonˇ en´ ych finanˇ cn´ıch kompenzac´ı, zˇ rejmˇ e si spoˇ c´ıtal Cech.“ V r´amci korektnosti je tˇreba uv´est, ˇze na pr´avˇe citovan´ y ˇcl´anek [49] reaguje dne 19. 6. 2012 Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e vyj´adˇren´ım [50], ze kter´eho citujme: ˇ anek v t´yden´ıku Euro ovˇsem neuv´ad´ı argumenty proti narovn´ (...) Cl´ an´ı, ale jeho c´ılem ” je sp´ıˇse vytvoˇrit jak´ysi negativn´ı dojem z moˇzn´eho budouc´ıho hospodaˇren´ı c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı. Kromˇe toho obsahuje tak´e osobn´ı u ´tok na zamˇestnance Arcibiskupstv´ı praˇzsk´eho, u nichˇz vzbuzuje myln´e zd´an´ı, ˇze se u ´dajnˇe maj´ı pod´ılet na jak´ychsi nepr˚ uhledn´ych obchodech. Arcibiskupstv´ı praˇzsk´e prohlaˇsuje, ˇze do org´ an˚ u ve ˇcl´ anku zmiˇ novan´ych akciov´ych spoleˇcnost´ı, zˇr´ızen´ych v souladu se z´akonem, vyslalo sv´e zamˇestnance jako akcion´aˇr tˇechto spoleˇcnost´ı. Vlastnictv´ı akci´ı v obchodn´ıch spoleˇcnostech praˇzsk´e arcibiskupstv´ı nepovaˇzuje za nic, nad ˇc´ım by se mˇel nˇekdo pozastavovat. (...)“
5.4.4
P˚ ultis´ıce hektar˚ u praˇ zsk´ ych
V n´avaznosti na pˇredchoz´ı podkapitolu uved’me citaci z v´ yˇse zm´ınˇen´eho ˇcl´anku [49]: Na u ´zem´ı hlavn´ıho mˇesta je pro c´ırkev blokov´ano t´emˇeˇr 550 hektar˚ u pozemk˚ u. Pˇredsta” vuje to zhruba desetimiliardov´ e jmˇ en´ı, pokud vyjdeme z ceny dva tis´ıce korun za metr ˇ ctvereˇ cn´ı, za kter´ e se d´ a zemˇ edˇ elsk´ a p˚ uda v hlavn´ım mˇ estˇ e prodat. Skuteˇ cn´ y v´ ynos bude mnohem luxusnˇ ejˇ s´ı, kdyˇ z se pole zobchoduj´ı jako sta44
vebn´ı parcely. Nejv´ıce polnost´ı st´atem chr´anˇen´ych pro c´ırkev se podle informac´ı t´yden´ıku ˇ ablic´ıch, Slivenci, Hluboˇcep´ıch, Vysoˇcanech, Hloubˇet´ınˇe a v loEuro nach´az´ı v Hostivaˇri, D´ ˇ kalitˇe Cern´y Most. Tˇreba v Hostivaˇri je jedno takov´e pole hned vedle Intersparu. Atraktivn´ı pozemky rezervovan´e pro c´ırkev jsou rovnˇeˇz v okol´ı metropole na u ´zem´ı okresu Praha-z´ apad, kde jde o v´ıce neˇz 1650 hektar˚ u. Na Praze-v´ychod je blokov´ano 830 hektar˚ u. C´ırkevn´ı parcely ˇ ach a na Moravˇe.“ pˇrit´ahnou developery tak´e do ˇrady velk´ych mˇest v Cech´
45
Kapitola 6 Kdo bude skuteˇ cnˇ e profitovat a jak´ e jsou z´ ajmy politik˚ u? V pˇredmluvˇe tohoto elabor´atu jsme sl´ıbili pˇriv´est ˇcten´aˇre na kac´ıˇrskou“ myˇslenku, ˇze u ” c´ırkevn´ıch restituc´ı jde o dobro“ c´ırkve aˇz na posledn´ım m´ıstˇe a ˇze profitovat z nich bude ” ve skuteˇcnosti nˇekdo u ´plnˇe jin´ y. Pakliˇze dosavadn´ı text ˇcten´aˇre o t´eto myˇslence dosud nepˇresvˇedˇcil, pak v t´eto kapitole nab´ız´ıme nezpochybniteln´ y d˚ ukaz o opr´avnˇenosti tohoto pohledu. Pokud by ˇslo pouze o tento sl´ıben´ y z´amˇer, mohli bychom dokonce cel´ y dosavadn´ı text zcela vynechat a uv´est pouze skuteˇcnosti z t´eto kapitoly. V souˇcasn´em svˇetˇe neexistuj´ı vˇetˇs´ı dravci baˇz´ıc´ı po zisku, neˇz jsou banky a finanˇcn´ı ˇ instituce. Je tomu tak jiˇz z jejich definice. Rada z tˇechto hrdin˚ u doby“ vykazuje zisky i ” v dob´ach, kdy ostatn´ı subjekty (napˇr. v´ yrobci pr˚ umyslov´eho nebo spotˇrebn´ıho zboˇz´ı) ˇci dokonce cel´e st´aty vykazuj´ı ztr´aty. Ostatnˇe i v ekonomii plat´ı – aˇckoli to drtiv´a vˇetˇsina ekonom˚ u v˚ ubec netuˇs´ı – z´akony zachov´an´ı: kdyˇz nˇekdo bohatne, mus´ı nˇekdo jin´ y chudnout. Nem˚ uˇze to b´ yt jinak, protoˇze surovin a zdroj˚ u je na Zemi omezen´e mnoˇzstv´ı. Uved’me pˇr´ıklad: finanˇcn´ı skupina PPF Group N.V. miliard´aˇre Petra Kellnera vyk´azala v roce 2012 nejvˇetˇs´ı ˇcist´ y zisk za posledn´ıch pˇet let: kr´asn´ ych 809 milion˚ u eur (v pˇrepoˇctu kolem 20 miliard korun), coˇz je t´emˇeˇr 3,7 n´asobek ˇcist´eho zisku skupiny v roce 2011 [51]. Lepˇs´ımi v´ ysledky se pˇritom tato spoleˇcnost pochlubila pouze jednou, a to za rok 2008, kdy vyk´azala ˇcist´ y zisk t´emˇeˇr 2,5 miliardy eur. Pˇripomeˇ nme, ˇze od roku 2008 zuˇr´ı“ finanˇcn´ı a n´aslednˇe ” hospod´aˇrsk´a krize. Nem´enˇe zaj´ımav´e je tak´e si pˇreˇc´ıst ˇcl´anky o zisc´ıch napˇr. Kellnerovy finanˇcn´ı skupiny a vedle toho ˇcl´anky o krachuj´ıc´ıch st´atech a jejich zadluˇzen´ıch ([57], [58]). Hned po bank´ach a finanˇcn´ıch instituc´ıch (poˇc´ıtaje v to makl´eˇrsk´e a poradensk´e sluˇzby) jsou na pomysln´em ˇzebˇr´ıˇcku dravc˚ u realitn´ı kancel´aˇre. A nedaleko od nich pak kancel´aˇre advok´atn´ı, kter´e pˇrirozen´ ym zp˚ usobem participuj´ı na obchodech vˇsech v´ yˇse uveden´ ych typ˚ u subjekt˚ u. Dne 28. 3. 2013 probˇehlo v Praze diskusn´ı setk´an´ı ˇcasopisu Stavebn´ı f´orum na t´ema C´ırkevn´ı restituce: jak naloˇz´ı c´ırkve s obrovsk´ym majetkem?“. Program semin´aˇre, prezen” tace a seznam u ´ˇcastn´ık˚ u je moˇzn´e nal´ezt na str´ance [52]. Na semin´aˇri vystoupili se sv´ ymi prezentacemi ˇctyˇri u ´ˇcastn´ıci, z nichˇz dva byli z advok´atn´ıch kancel´aˇr´ı, jeden z investiˇcn´ı spoleˇcnosti a jeden z finanˇcnˇe-daˇ novˇe-konzultaˇcn´ı spoleˇcnosti. Semin´aˇre se tak´e z´ uˇcastnil 46
jeden z´astupce c´ırkv´ı – v podkapitole 5.4.3 zm´ınˇen´ y ekonom praˇzsk´eho arcibiskuptsv´ı. Vedle toho se semin´aˇre z´ uˇcastnilo dalˇs´ıch 47 u ´ˇcastn´ık˚ u, z nichˇz nejvˇetˇs´ı pod´ıl pˇredstavovali pracovn´ıci bank, finanˇcn´ıch a investiˇcn´ıch spoleˇcnost´ı, realitn´ıch a stavebn´ıch spoleˇcnost´ı ˇ a spoˇritelna, a.s., vyslala na semin´aˇr 6 sv´ a advok´atn´ıch kancel´aˇr´ı. Napˇr. jenom Cesk´ ych pracovn´ık˚ u. Pro u ´plnost zde uv´ad´ıme subjekty, jejichˇz z´astupci figuruj´ı mezi u ´ˇcastn´ıky semin´aˇre [52]: AMISTA investiˇcn´ı spoleˇcnost, a.s. (2 osoby), ASB Appraisal, s.r.o. (2 osoby), AVANT Investiˇcn´ı spoleˇcnost, a.s., bpv Braun Partners s.r.o. (2 osoby), Century 21 Vomastek, CLOVIS, investiˇcn´ı spoleˇcnost, a.s., Cushman & Wakefield, s.r.o. (4 osoby), ˇ a spoˇritelna, a.s. (6 osob), Cesk´ ˇ a televize, Cesk´ ˇ CSOB, a.s. (2 osoby), Deloitte Legal s.r.o., advok´atn´ı kancel´aˇr (3 osoby), Den´ık.cz, EF Consult, Ernst & Young, s.r.o. (2 osoby), GAVLAS, spol. s r.o., Halcyon (Prague), s.r.o., Havel, Hol´asek & Partners s.r.o., advok´atn´ı kancel´aˇr (2 osoby), HOCHTIEF Development Czech Republic s.r.o. (2 osoby), Institute for International Research GmbH, JLV, a.s., Komerˇcn´ı banka, a.s., MARSH, s.r.o., 1. mˇestsk´a ˇca´st Praha – Kolodˇeje, Nov´e bydlen´ı, Reality BONUS, spol. s r.o. (2 osoby), RSM TACOMA a.s., Skanska Facility s.r.o., Stavebn´ı f´orum, VF Consult. Ve sv´e prezentaci n´azvu Ekonomika c´ırkv´ı dnes, z´ıtra a v roce 2043 pˇredloˇzil publiku z´astupce spoleˇcnosti AVANT Investiˇcn´ı spoleˇcnost, a.s., n´astin ot´azek t´ ykaj´ıc´ıch se pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u c´ırkv´ı a jejich v´ yvoje, z´akladn´ıch parametr˚ u vyrovn´an´ı, pˇr´ıleˇzitost´ı pro spolupr´aci a dalˇs´ı t´emata [53]. Obzvl´aˇstˇe d˚ uleˇzit´a je vˇsak skuteˇcnost, ˇze z´astupce zm´ınˇen´e investiˇcn´ı spoleˇcnosti doch´az´ı k z´avˇer˚ um, kter´e ve sv´e prezentaci zd˚ urazˇ nuje ˇcerven´ ym p´ısmem a kter´e jsou pro samotn´e c´ırkve rozsudkem jejich z´aniku v ˇcasov´em horizontu nˇekolika m´alo 47
des´ıtek let. Jak´e z´avˇery to jsou? Citujme pˇr´ımo z popisovan´e prezentace [53]: Kdyˇ z pˇ r´ıliˇ s, tak v roce 2043 nebude dost prostˇ redk˚ u ani na z´ akladn´ı ˇ cinnost!“ ” Minimalistick´ a varianta rozvoje = jen zv´ yˇ sen´ı rozpoˇ ctu na opravy, ˇ z´ adn´ e ” dary ˇ ci neutr´ aln´ı“ spoleˇ censky prospˇ eˇ sn´ e projekty!“ ” Slovem dary“ se zde m´ın´ı v´ ydaje c´ırkve, nikoli jej´ı pˇr´ıjem. Pˇri uvaˇzovan´e minimalistick´e ” ” variantˇe“ rozvoje pak autor prezentace uvaˇzuje optimistickou a pesimistickou variantu budouc´ıho v´ yvoje pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u a doch´az´ı k z´avˇer˚ um, ˇze v pˇr´ıpadˇe optimistick´e varianty bude v roce 2043 (prvn´ı rok, kdy jiˇz nebude c´ırkv´ım v´ ypl´acena finanˇcn´ı n´ahrada ze strany st´atu) realizov´an u hypotetick´e c´ırkve zisk t´em´eˇr 92 milion˚ u korun, zat´ımco v pˇr´ıpadˇe pesimistick´e varianty v t´emˇze roce ztr´ata ve v´ yˇsi 32 milion˚ u korun. Ztr´ata pak bude muset b´ yt uhrazena z finanˇcn´ı rezervy – Fondu budoucnosti. Autor odhaduje rovnˇeˇz v´ yˇsi prostˇredk˚ u v tomto Fondu budoucnosti v roce 2043 u hypotetick´e c´ırkve: t´em´eˇr 8 miliard korun (optimistick´a varianta), resp. kolem 5 miliard korun (pesimistick´a varianta) pˇri zd˚ uraznˇen´ı, ˇze se jedn´a o v´ yˇse definovanou minimalistickou variantu“ rozvoje. K tomuto Fondu budouc” nosti pak autor prezentace konstatuje [53]: V´ ynos z postupnˇ e budovan´ e finanˇ cn´ı rezervy – Fondu budoucnosti bude m´ıt ” kl´ıˇ cov´ y v´ yznam pro pokryt´ı zˇ rejm´ eho budouc´ıho deficitu v bˇ eˇ zn´ ych pˇ r´ıjmech a v´ ydaj´ıch“ Co tato posledn´ı vˇeta ve skuteˇcnosti znamen´a? Pˇrijmeme-li u ´vahy a z´avˇery autora citovan´e prezentace – tedy z´astupce investiˇcn´ı spoleˇcnosti – jako opr´avnˇen´e a relevantn´ı, pak z nich plyne prost´ y z´avˇer: I kdyby c´ırkve v bl´ızk´ e budoucnosti nepˇ riˇ sly o sv˚ uj svˇ eˇ ren´ y majetek (vlastn´ım rozkraden´ım ˇ ci extern´ım rozkraden´ım) a budou-li cht´ıt dlouhobˇ e pˇ reˇ z´ıt a fungovat, pak nutnˇ e budou potˇ rebovat nˇ ekoho, kdo jim zajist´ı v´ ynosy z jejich prostˇ redk˚ u. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe c´ırkve ˇcek´a z´anik. Nen´ı pˇritom podstatn´e, zda budeme povaˇzovat z´avˇery autora citovan´e prezentace za relevantn´ı ˇci nikoli, podstatn´e je, zda se podaˇr´ı o tˇechto z´avˇerech pˇresvˇedˇcit z´astupce c´ırkv´ı, kteˇr´ı budou ˇ se o to z´astupci bank, finanˇcn´ıch instituc´ı, realitn´ıch o c´ırkevn´ım majetku rozhodovat. Ze spoleˇcnost´ı a dalˇs´ıch dravc˚ u“ v´ yznamnˇe snaˇz´ı, dokl´ad´a mj. i dalˇs´ı setk´an´ı nad t´ematem ” c´ırkevn´ıch restituc´ı, kter´e se konalo dne 8. dubna 2013 (tedy nˇeco m´alo pˇres t´ yden od ˇ ınsk´eho f´ora na t´ema C´ırkevn´ı narovn´ v´ yˇse zm´ınˇen´eho seminaˇre) v r´amci 147. Zof´ an´ı v ” praxi“ [54]. Hlavn´ım partnerem tohoto f´ora byla Komerˇcn´ı banka, a.s. Seznam u ´ˇcastn´ık˚ u na str´ance f´ora [54] nenajdete, lze se pouze dozvˇedˇet, ˇze hlavn´ı vystoupen´ı mˇela z´astupkynˇe ˇ e repubMinisterstva financ´ı, d´ale pak Joel Ruml (pˇredseda Ekumenick´e rady c´ırkv´ı v Cesk´ ˇ lice), Tom´aˇs Holub (gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´e biskupsk´e konference), Jakub Kˇr´ıˇz (ˇreditel ˇ CEVRO Institut), Petr St ˇ ’ov´ıˇcek (´ Centra konfesn´ıho pr´ava VS ustˇredn´ı ˇreditel St´atn´ıho poˇ zemkov´eho u ´ˇradu), Karel Veˇceˇre (pˇredseda Cesk´eho u ´ˇradu zemˇemˇeˇriˇcsk´eho a katastr´aln´ıho) a ˇze v r´amci diskuse vystoupil Peter Paleˇcka – ˇclen pˇredstavenstva a n´amˇestek gener´aln´ıho ˇreditele spoleˇcnosti Komerˇcn´ı banka, a.s. Je ˇskoda, ˇze nen´ı k dispozici seznam u ´ˇcastn´ık˚ u, 48
nebot’ sami organiz´atoˇri f´ora se chlub´ı, ˇze o setk´an´ı byl velk´ y z´ajem. Citujme pˇr´ımo [54]: ˇ ınsk´e f´ 147. Zof´ orum se tˇ eˇ silo velk´ emu z´ ajmu host˚ u, kter´ych bylo ve Velk´em s´ale ” ˇ pal´ ace Zof´ın pˇr´ıtomno v´ıce neˇ z 150. Mezi hosty jsme uv´ıtali z´astupce a pˇredstavitele mˇest ˇ z´ a obc´ı CR, astupce mˇ estsk´ ych ˇ c´ ast´ı, soukrom´ ych spoleˇ cnost´ı, finanˇ cn´ıch dom˚ u ˇ a tak´ e z´ astupce c´ırkv´ı – hosty byli napˇr. z´astupci Arcibiskupstv´ı praˇzsk´eho, Zidovsk´e obce v Praze, C´ırkve ˇceskoslovensk´e husitsk´e, Biskupstv´ı kr´alov´ehradeck´eho a dalˇs´ı. (...)“ Masivn´ı u ´ˇcast z´astupc˚ u bank, finanˇcn´ıch a poradensk´ ych spoleˇcnost´ı, realitn´ıch a adˇ ınsk´evok´atn´ıch kancel´aˇr´ı na v´ yˇse uveden´em semin´aˇri v r´amci Stavebn´ıho f´ora, pˇr´ıpadnˇe Zof´ ho f´ora, dokazuje, ˇze to jsou pr´avˇe tyto subjekty, kter´e budou ve skuteˇcnosti nakonec profitovat ze st´atem vydan´eho majetku, se kter´ ym c´ırkve budou muset nˇejak naloˇzit. Kdyby tomu tak nebylo, z´astupci uveden´ ych instituc´ı by se podobn´ ych setk´an´ı a debat se z´astupci c´ırkv´ı ne´ uˇcastnili. Napojen´ı politik˚ u, kteˇr´ı se postarali o schv´alen´ı z´akona o vyd´an´ı majetku a penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u c´ırkv´ım ze strany st´atu, na uveden´e typy soukrom´ ych spoleˇcnost´ı a instituc´ı je vˇec jin´a, avˇsak nem´enˇe zaj´ımav´a a d˚ uleˇzit´a. Nepochybnˇe by popis tˇechto vazeb zasluhoval ˇ a samostatn´ y elabor´at. Jenom pro malou ilustraci uved’me, ˇze jiˇz v u ´noru tohoto roku Cesk´ televize odvys´ılala report´aˇz [55] o neochotˇe zveˇrejˇ novat seznamy majetk˚ u, kter´e poˇzaduj´ı c´ırkve vydat. Neochota je pˇritom jak na stranˇe st´atu, tak na stranˇe samotn´ ych c´ırkv´ı. Napˇr. mluvˇc´ı St´atn´ıho pozemkov´eho u ´ˇradu k tomu dodala [55]: Informace n´am poskytly c´ırkve a neopr´ avnily n´as s nimi veˇrejnˇe nakl´adat.“ ” ˇ e C´ırkve zase nam´ıtaj´ı, ˇze seznamy m´a zveˇrejnit st´at. Tak napˇr. gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´ biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub dal jiˇz dˇr´ıve st´atn´ım u ´ˇrad˚ um ke zveˇrejnˇen´ı souhlas [55]: ˇ e republiky nebo na St´atn´ım pozemkov´em u Je v t´eto chv´ıli na Les´ıch Cesk´ ´ˇradu, zda se ” rozhodnou zveˇrejnit, kter´e ˇz´adosti byly pod´ any.“ Informace o vyd´avan´em majetku se pˇritom nemus´ı dozvˇedˇet ani starostov´e dotˇcen´ ych obc´ı, ˇ jak ukazuje pˇr´ıklad praˇzsk´e Bˇrezinˇevsi, kde by mohl podle [55] R´ad malt´ezsk´ ych ryt´ıˇr˚ u z´ıskat ˇctyˇricet sedm hektar˚ u pol´ı a tak´e statek, ve kter´em je mimo jin´e sedm n´ajemn´ıch byt˚ u. Citujme [55]: St´atn´ı pozemkov´y u ´ˇrad nav´ıc do statku v minul´ych letech investoval patn´ act milion˚ u ko” run. ,Je to velk´y probl´em, protoˇze my ani nev´ıme, o co bude konkr´etnˇe ˇz´ ad´ ano. Nikdo n´as ˇ starosta Bˇrezinˇevsi Jiˇr´ı Haramul.“ o niˇcem neinformoval,‘ ˇrekl CT Z jak´eho d˚ uvodu se ani starostov´e dotˇcen´ ych obc´ı nedozvˇed´ı, o jak´ y majetek c´ırkve v jejich obci ˇza´daj´ı? Uveden´a report´aˇz z u ´nora roku 2013 m´a vˇsak svoje bizarn´ı pokraˇcov´an´ı. O tˇri ˇ a televize dalˇs´ı report´aˇz o probl´emu mˇes´ıce pozdˇeji, v kvˇetnu tohoto roku, vys´ıl´a opˇet Cesk´ utajov´an´ı seznam˚ u poˇzadovan´eho majetku. Citujme [56]: 49
C´ırkve jiˇz podaly v restituc´ıch t´emˇeˇr 200 ˇz´ adost´ı, kter´e se t´ykaj´ı skoro deseti tis´ıc po” zemk˚ u a 29 staveb. C´ırkev uˇz prozradila, ˇze bude cht´ıt v restituc´ıch vr´atit Santiniho kostel ˇ ’´ svat´eho Jana Nepomuck´eho na Zelen´e Hoˇre u Zd aru nad S´azavou nebo velkou ˇc´ ast are´alu S´ azavsk´eho kl´aˇstera. To jsou ovˇsem ojedinˇel´e pˇr´ıklady. Seznam drtiv´ e vˇ etˇ siny z v´ıc neˇ z dev´ıti tis´ıc nemovitost´ı, o nˇ eˇ z duchovn´ı poˇ z´ adali, z˚ ust´ av´ a tajn´ y.“ K nechuti ze strany c´ırkv´ı zveˇrejˇ novat seznamy poˇzadovan´ ych majetk˚ u se neuvˇeˇriteln´ ym ˇ zp˚ usobem za ˇr´ımskokatolickou c´ırkev vyj´adˇril j´ıˇz v´ yˇse uveden´ y gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´e biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub [56]: Nechceme se vmˇeˇsovat do politick´e diskuse, co st´at m´a nebo nem´a zveˇrejˇ novat. Jsme v ” t´ eto vˇ eci pˇ ripraveni respektovat rozhodnut´ı politik˚ u.“ J´a bych to nenazval nechut´ı. Je to dalˇ s´ı byrokratick´ a z´ atˇ eˇ z a j´a mysl´ım, ˇze tak, jak ” je z´ atˇ eˇ z na c´ırkevn´ıch subjektech, aby pod´ avaly v´ yzvy, n´ am docela staˇ c´ı.“ ˇ e biskupsk´e konference Tom´aˇs Holub vlastnˇe Co tˇemito v´ yroky gener´aln´ı sekret´aˇr Cesk´ pˇrizn´av´a, aniˇz si je toho s´am vˇedom? Existuj´ı pouze dvˇe moˇzn´e odpovˇedi. Bud’ pan Holub pˇriznal u ´pln´e vyˇcerp´an´ı administrativn´ıch schopnost´ı a kapacit ˇr´ımskokatolick´e c´ırkve (tato c´ırkev je sice schopna sepsat v´ yzvy k vyd´an´ı poˇzadovan´ ych majetk˚ u, ale jiˇz nen´ı administrativnˇe schopna kl´ıˇcov´e identifikaˇcn´ı u ´daje z tˇechto ˇz´adost´ı zveˇrejnit napˇr. na internetu), nebo pˇriznal strach z hnˇevu politik˚ u. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe je nam´ıstˇe ot´azka, jak bude ˇr´ımskokatolick´a c´ırkev schopna hospodaˇrit s finanˇcn´ı n´ahradou ve v´ yˇsi 49 miliard korun, kterou st´at t´eto c´ırkvi postupnˇe vyplat´ı, a jak bude schopna spravovat natur´alnˇe vydan´e majetky v ˇr´adech des´ıtek miliard, kdyˇz je pro ni byrokratickou z´atˇeˇz´ı“ tak jednoduch´ y ” u ´kon, jako zveˇrejnit dokument na internetu? Je-li vˇsak pravdiv´a druh´a moˇznost, tj. strach z hnˇevu politik˚ u, pak t´ım pan Holub pˇriznal, ˇze politici maj´ı moˇznost ovlivnit, kter´ y majetek bude c´ırkvi vyd´an a kter´ y nikoli a v˚ ubec moˇznost politik˚ u c´ırkvi pˇri vyd´av´an´ı majetku a posuzov´an´ı jejich v´ yzev (ˇz´adost´ı) komplikovat ˇzivot. Hnˇev politik˚ u tak´e m˚ uˇze naruˇsit vzajemnˇe jiˇz dohodnut´e neveˇrejn´e dohody, obchody apod. mezi z´astupci c´ırkv´ı a tˇemito politiky. Jin´e vysvˇetlen´ı slov pana Holuba prostˇe neexistuje. At’ tak ˇci onak, z´astupci c´ırkv´ı pˇrehr´ali m´ıˇc na stranu politik˚ u. A jak se ke zveˇrejˇ nov´an´ı seznam˚ u poˇzadovan´ ych majetk˚ u stav´ı politici? Ministr zemˇedˇelstv´ı Petr Bendl (ODS) (maj´ıc´ı vazby na lobbistu Ivo Rittiga [34]), pod kter´eho spad´a St´atn´ı pozemkov´ yu ´ˇrad, se zveˇrejˇ nov´an´ım ˇza´dost´ı o c´ırkevn´ı majetek ˇ nepoˇc´ıt´a. V report´aˇzi Cesk´e televize k tomu v kvˇetnu tohoto roku ˇrekl doslova [56]: Zveˇ rejˇ novat pˇ r´ an´ı, nikoli fakta, mnˇ e pˇ rijde jako maten´ı veˇ rejnosti. Veˇ rejnost ” by t´ım byla zbyteˇ cnˇ e znepokojov´ ana.“ Poznamenejme, ˇze pˇra´n´ımi“ zde ministr Bendl oznaˇcuje ofici´aln´ı v´ yzvy ze strany c´ırkv´ı ” k vyd´an´ı jimi poˇzadovan´ ych majetk˚ u. Tyto v´ yzvy (ˇz´adosti) mus´ı splˇ novat n´aleˇzitosti dle 50
Z´akona o majetkov´em vyrovn´an´ı a o jejich opr´avnˇenosti rozhodnou pr´avˇe st´atn´ı u ´ˇrady ˇ ım by tedy mohla b´ (vizte kapitolu 5.2). C´ yt veˇrejnost znepokojov´ana“ nen´ı jasn´e. Ministr ” Bendl sv´ ym v´ yrokem de facto degradoval ofici´aln´ı c´ırkevn´ı v´ yzvy (ˇza´dosti) o vyd´an´ı majetku na pouh´a pˇra´n´ı“ a pˇra´n´ım se, jak zn´amo, m˚ uˇze a nemus´ı vyhovˇet. Ve skuteˇcnosti ” t´ım c´ırkvi a veˇrejnosti pˇriznal, ˇze st´atn´ı u ´ˇrady, kter´e budou o c´ırkevn´ıch poˇzadavc´ıch rozhodovat, maj´ı v podstatˇe neomezenou moc v t´eto vˇeci. To ostatnˇe vypl´ yv´a i z rozboru, kter´ y jsme uˇcinili v kapitole 5.3. Pˇrik´azat st´atu zveˇrejˇ novat seznamy c´ırkvemi poˇzadovan´ ych majetk˚ u se rozhodli poˇ ˇ slanci opoziˇcn´ı CSSD skrze n´avrh z´akona. Pˇredseda poslaneck´eho klubu CSSD Jeron´ ym Tejc k tomu dod´av´a [56]: Veˇrejnost m´a m´ıt pr´avo vˇedˇet, kter´e nemovitosti jsou ˇz´ ad´ any k vyd´an´ı. M´ a to m´ıt ten ” d˚ usledek, aby si vˇ sichni mohli zkontrolovat, jestli je ˇ z´ adost opr´ avnˇ en´ a.“ ˇ stejn´ Probl´em je v tom, ˇze za souˇ casn´ eho stavu neexistuje ˇ za ´dn´ a kontrola. Ze y ” u ´ˇ rad, kter´ y rozhoduje o vyd´ an´ı, z´ aroveˇ n prov´ ad´ı kontrolu toho, zda to vyd´ an´ı je podle z´ akona v poˇ r´ adku. My si mysl´ıme, ˇze v tomto pˇr´ıpadˇe by mˇela m´ıt i veˇrejnost moˇznost kontroly toho, zda majetek je, nebo nen´ı po pr´avu vyd´an, protoˇ ze pokud by byl vyd´ an v rozporu se z´ akonem, nen´ı cesty, jak toto vyd´ an´ı zruˇ sit.“ Postoj k tomuto n´avrhu, vedouc´ımu k transparentnosti procesu vyd´av´an´ı majetk˚ u c´ırkv´ım ze strany st´atu, deklarovali poslanci vl´adn´ı strany ODS a TOP 09 jasnˇe: proti n´avrhu [56]. Poznamen´av´ame, ˇze zcela jistˇe maj´ı z´astupci tˇechto stran p´adn´e d˚ uvody pro sv´e jedn´an´ı ’ a pro sv˚ uj postoj v t´eto vˇeci, nebot neexistuje rozumn´ y d˚ uvod, proˇc by seznamy c´ırkv´ı poˇzadovan´ ych majetk˚ u musely z˚ ust´avat utajov´any. S´am premi´er Petr Neˇcas se pˇritom na tiskov´em br´ıfinku kr´atce po podpisu smluv se z´astupci c´ırkv´ı v u ´noru tohoto roku vyj´adˇril pro maxim´aln´ı transparentnost. Citujme jeho slova [4]: J´a nevid´ım d˚ uvod, proˇc neˇcinit vˇsechny kroky, aby tento proces byl maxim´alnˇe transpa” rentn´ı. Tzn. tam, kde se jedn´a o vyd´avan´y majetek, aby s nˇejakou periodicitou toto bylo zveˇrejˇ nov´ ano. (...)“ K dokreslen´ı t´ematu zveˇrejˇ nov´an´ı vyd´avan´eho majetku uved’me re´aln´ y pˇr´ıpad, jenˇz ˇ ’ov´ıˇcek pˇri zmiˇ nuje ve sv´e prezentaci u ´stˇredn´ı ˇreditel St´atn´ıho pozemkov´eho u ´ˇradu Petr St ˇ ınsk´em f´oru z dubna tohoto roku [54]: vystoupen´ı na Zof´ ´ pro Plzeˇ Pˇr. ve v´yzvˇe podan´e k posouzen´ı u KPU nsk´y kraj se uk´azalo, ˇze v pozemkov´e knize ” se naznaˇcuje pˇrechod vlastnick´eho pr´ava k pozemk˚ um na Nˇemeckou ˇr´ıˇsi v roce 1941, zat´ımco opr´ avnen´ a osoba argumentuje t´ım, ˇze j´ı byly pozemky zabaveny dle z´akona ˇc. 142/1947 Sb., bez toho, ˇze by k tomuto tvrzen´ı doloˇzila nejak´y doklad.“ A u ´vaha na u ´pln´ y z´avˇer. Nelze vylouˇcit, ˇze c´ırkve – at’ uˇz z´amˇernˇe ˇci ˇsikovnost´ı“ ” jin´ ych subjekt˚ u – dˇr´ıve ˇci pozdˇeji o sv˚ uj svˇeˇren´ y majetek pˇrijdou. V takov´em pˇr´ıpadˇe bu51
dou pouze dvˇe moˇznosti: bud’ se c´ırkve u n´as zcela zruˇs´ı a pˇrestanou existovat, ˇc´ımˇz by ˇ a republika stala unik´atem, nebo se budouc´ı pˇredstavitel´e st´atu rozhodse v Evropˇe Cesk´ nou, ˇze se navr´at´ı k p˚ uvodn´ımu modelu financov´an´ı c´ırkv´ı tak, jak tomu bylo doposud. Tedy pˇredevˇs´ım platy duchovn´ıch bude znovu hradit st´at v jejich pln´e v´ yˇsi, st´at bude rovnˇeˇz pˇr´ısp´ıvat na opravy duchovn´ıch staveb, kter´e c´ırkv´ım zbudou apod. Jedin´ y rozd´ıl oproti dneˇsku bude v tom, ˇze ohromn´e majetky jiˇz nebudou blokov´any, n´ ybrˇz budou v soukrom´ ych rukou. Je zde moˇzn´e vidˇet analogii s fungov´an´ım zdravotnictv´ı: zat´ımco zisky z lukrativn´ıch obor˚ u zdravotn´ı p´eˇce ˇci laboratorn´ıch rozbor˚ u inkasuj´ı jiˇz dnes soukrom´e spoleˇcnosti, ztr´atov´e (avˇsak nutn´e) obory p´eˇce hrad´ı st´at prostˇrednictv´ım Vˇseobecn´e zdraˇ e republiky, kter´a se t´ım st´ale v´ıce a v´ıce dost´av´a do finanˇcn´ıch votn´ı pojiˇst’ovny Cesk´ pot´ıˇz´ı. Je docela moˇzn´e, ˇze skuteˇcn´ ym z´amˇerem architekt˚ u c´ırkevn´ıch restituc´ı“ je pr´avˇe ” uveden´a moˇznost – tedy pˇreveden´ı majetk˚ u do soukrom´ ych rukou se souˇcasn´ ym dotov´an´ım ˇ c´ırkevn´ı ˇcinnosti. Ze takov´ y sc´en´aˇr nen´ı moˇzn´ y? Pˇr´ıklad pr˚ ubˇehu c´ırkevn´ıch restituc´ı“ na ” Slovensku (kapitola 4.1) v´as zbav´ı iluz´ı a pˇresvˇedˇc´ı v´as o opaku.
52
Pˇ r´ıloha – st´ at a c´ırkev v nˇ ekter´ ych zem´ıch EU V t´eto kapitole uv´ad´ıme pro ilustraci pˇr´ıklady financov´an´ı c´ırkv´ı v nˇekter´ ych zem´ıch Evropsk´e unie. Pramenem je n´am monografie [14] z roku 1995, vydan´a nakladatelstv´ım Academia v roce 2002 v ˇcesk´em pˇrekladu. Z´ajemce o novˇejˇs´ı informace v tomto smˇeru odkazujeme na novˇejˇs´ı publikace, rozbory Evropsk´e unie apod. St´ at a c´ırkev v Belgii [14], str. 18: Podoba vztahu mezi c´ırkv´ı a st´atem v Belgii se ˇr´ıd´ı zejm´ena u ´stavou z roku 1831, histo” rick´ym kompromisem mezi katol´ıky a liber´ aly.“ [14], str. 19: ˇ 181 koneˇcne stanov´ı, ˇze platy a d˚ Cl. uchody duchovn´ıch jsou hrazeny ze st´atn´ıho rozpoˇctu.“ ” [14], str. 20: Aˇckoli belgick´e pr´avo teoreticky vych´az´ı z principu rovnosti vˇsech n´aboˇzenstv´ı, nelze popˇr´ıt, ” ˇze nad´ale existuje rozd´ıln´e zach´azen´ı. Nˇekter´ a n´aboˇzenstv´ı dos´ahla ofici´aln´ıho uzn´an´ı na z´ akladˇe z´akona. Z´akladem takov´eho uzn´an´ı je soci´ aln´ı hodnota n´aboˇzenstv´ı jakoˇzto sluˇzby obyvatelstvu. V souˇcasnosti m´a tento status ˇsest konfes´ı: katolicismums, protestantismus, judaismus, anglikanismus (z´akon z r. 1870 o organizaci svˇetsk´ych potˇreb n´aboˇzenstv´ı), isl´am (z´ akon z 19. ˇcervence 1974 ke zmˇenˇe zm´ınˇen´eho z´akona z r. 1870) a koneˇcnˇe ˇreck´ a a rusk´a pravoslavn´ a c´ırkev (z´akon ze 17. dubna 1985 ke zmˇenˇe t´ehoˇz z´akona z r. 1870).“ [14], str. 21: V´yznamnou skuteˇcnost´ı je tak´e fakt, ˇze kaˇzd´y deficit vznikl´y pˇri c´ırkevn´ı spr´avˇe svˇetsk´ych ” statk˚ u mus´ı b´yt uhrazen m´ıstn´ı svˇetskou obc´ı. Tato moˇznost reˇsen´ı ne vˇzdy nab´ad´ a k ˇr´adn´e a odpovˇedn´e spr´avˇe. Dalˇs´ı v´yhoda: c´ırkev m´a pr´avo na st´atn´ı podporu pˇri stavbˇe nebo opravˇe sv´ych budov. Duchovn´ım a biskup˚ um mus´ı b´yt d´ano k dispozici pˇrimˇeˇren´e bydlen´ı a vˇsechny v´ydaje za t´ımto u ´ˇcelem mus´ı uhradit svˇetsk´ a obec nebo provincie. Nadto maj´ı uznan´e konfese vyhrazeny vys´ılac´ı ˇcasy v r´adiu a televizi. A koneˇcnˇe n´aboˇzensk´ a spoleˇcenstv´ı mohou jmenovat vˇezensk´e a vojensk´e duchovn´ı, jejich platy jsou hrazeny ze st´atn´ıho rozpoˇctu.“ [14], str. 22: Z d˚ uvodu nedostatku spoleˇcn´eho konsensu, na jehoˇz z´akladˇe by byl ustaven reprezentant ” 53
zmocnˇen´y k jedn´an´ı s vl´adou, nejsou isl´amˇst´ı duchovn´ı st´ale jeˇste placeni st´atem.“ [14], str. 22: Vedle tˇechto ˇsesti uznan´ych konfes´ı existuje cel´ a ˇrada neuznan´ych. Poˇctem vedou Svˇedkov´e ” Jehovovi s pˇribliˇznˇe 20 000 ˇcleny, n´asleduj´ı mormoni, kteˇr´ı ˇc´ıtaj´ı zhruba 3000 vˇeˇr´ıc´ıch. Mnoho jin´ych skupin m´a sto a v´ıce ˇclen˚ u.“ [14], str. 24: ˇ 21 u Cl. ´stavy je st´ale povaˇzov´an za solidn´ı pr´avn´ı podklad pro samospr´avu c´ırkevn´ıch ” spoleˇcenstv´ı. St´at nesm´ı nad c´ırkv´ı vykon´avat dozor a c´ırkev je nez´avisl´ a pˇri urˇcov´ an´ı sv´e vnitˇrn´ı struktury.“ [14], str. 26: Pokud chtˇej´ı c´ırkve p˚ usobit v jin´ych oblastech, jako je zdravotnick´ a p´eˇce a v´ychova, jsou ” v´ az´ any st´atn´ım z´akonod´arstv´ım platn´ym pro tuto oblast. Aby se na t´eto ˇcinnosti mohly ˇr´ adnˇe pod´ılet, musej´ı z´astupci c´ırkv´ı zaloˇzit pr´avnickou osobu podle belgick´eho pr´ava, zpravidla V.Z.W./A.S.B.L. (...) Je to nutn´e ze dvou duvod˚ u. Za prv´e samotn´e c´ırkve ani diec´eze, obce a jin´e c´ırkevn´ı struktury nemaj´ı podle belgick´eho pr´ava pr´avn´ı subjektivitu. A za druh´e je pr´avn´ı forma V.Z.W. v ruzn´ych oblastech nutn´a z prost´eho d˚ uvodu pouh´eho preˇzit´ı, protoˇze je velmi ˇcasto pˇredpokladem pro z´ısk´ an´ı finanˇcn´ı podpory od st´atu.“ [14], str. 33: Jak jiˇz bylo ˇreceno, ˇcl. 181 u ´stavy ˇr´ık´ a, ˇze platy a penze duchovn´ıch jsou na u ´ˇcet st´atu. ” D´ ale se zde stanov´ı, ˇze prostˇredky k tomuto u ´ˇcelu urˇcen´e jsou souˇc´ ast´ı kaˇzdoroˇcn´ıho st´atn´ıho rozpoˇctu. 5. dubna 1993 bylo k ˇcl. 181 u ´stavy pˇripojeno dalˇs´ı ustanoven´ı: ,Platy a penze pˇredstavitel˚ u z´akonem uznan´ych organizac´ı, jeˇz sk´ytaj´ı mor´aln´ı oporu na z´akladˇe filosofick´eho, nikoliv n´aboˇzensk´eho svˇetov´eho n´azoru, jsou na u ´ˇcet st´atu; potˇrebn´e ˇc´ astky se kaˇzdoroˇcnˇe vn´aˇsej´ı do st´atn´ıho rozpoˇctu.‘ (...) Zaj´ımav´ a drobnost: v tomto rozˇs´ıˇren´ı je tak´e mlˇcky obsaˇzena moˇznost placen´ı laik˚ u ˇcinn´ych v c´ırkvi.“ [14], str. 34: Obecn´e zhodnocen´ı syst´emu financov´ an´ı ukazuje, ˇze n´aboˇzenstv´ı jsou t´emˇeˇr u ´plnˇe osvobo” zena od nutnosti tvorby vlastn´ı rozpoˇctov´e politiky: person´ al je t´emˇeˇr zcela placen st´atem, deficity mater´aln´ı spr´avy jsou hrazeny jin´ymi subjekty, ˇzivot ulehˇcuj´ı r˚ uzn´e nepˇr´ım´e v´yhody. Tento ,automatick´y‘ syst´em financov´ an´ı korunuj´ı pˇr´ıjmy z c´ırkevn´ıho majetku. Tento majetek je u nˇekter´ych c´ırkevn´ıch obc´ı znaˇcn´y. Od francouzsk´e revoluce uˇz ovˇsem diec´eze nejsou v´yznamn´ymi majiteli pozemk˚ u nebo majetk˚ u. Koneˇcnˇe zde existuje fenom´en peneˇzn´ıch sb´ırek. Na rozd´ıl napˇr. od Holandska nem´a Belgie v t´eto oblasti t´emˇeˇr ˇz´ adnou tradici. 54
Tento nedostatek finanˇcn´ı podpory od vˇeˇr´ıc´ıch spoˇc´ıv´ a pˇredevˇs´ım ve st´atn´ım financov´ an´ı a pˇredstavˇe lid´ı, ˇze na financov´an´ı c´ırkv´ı nepˇr´ımo pˇrisp´ıvaj´ı uˇz sv´ymi danˇemi.“ St´ at a c´ırkev v D´ ansku [14], str. 58: Podle z´akona o hospod´ aˇrsk´ych pomˇerech D´ansk´e n´arodn´ı c´ırkve existuj´ı tˇri hlavn´ı zdroje ” financov´ an´ı. C´ırkevn´ı daˇ n, kterou plat´ı vˇsichni bˇeˇzn´ı daˇ nov´ı poplatn´ıci, kteˇr´ı jsou ˇcleny c´ırkve; d´ale st´atn´ı pˇr´ıspˇevky na platy, d˚ uchody a platby do spoleˇcn´eho fondu a zvl´aˇstn´ı st´ atn´ı pˇr´ıspˇevky na restaurov´an´ı kostel˚ u a historick´ych zaˇr´ızen´ı a pam´ atn´ych m´ıst, kter´e roˇcnˇe ˇcin´ı nejm´enˇe 14 milion˚ u d´ansk´ych korun. Tˇret´ı zdroj pˇredstavuj´ı pˇr´ıjmy z c´ırkevn´ıho majetku a pozemkov´eho vlastnictv´ı. Uznan´a a jin´a vyzn´an´ı a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti nemaj´ı pr´avo na st´atn´ı finanˇcn´ı podporu. Jsou nez´avisl´e a obvykle jsou organizov´ any jako soukrom´ a sdruˇzen´ı a jako takov´a musej´ı vyb´ırat potˇrebn´e prostˇredky a finance od sv´ych ˇclen˚ u. Pokud vˇsak provozuj´ı dobroˇcinn´a a soci´ aln´ı zaˇr´ızen´ı, ˇskoly apod. jakoˇzto souˇc´ ast vˇseobecn´eho soci´ aln´ıho syst´emu, jsou pˇredmˇetem st´atn´ıho dohledu a z´ısk´ avaj´ı obvykl´e dotace od m´ıstn´ıch mˇestsk´ych nebo st´atn´ıch u ´ˇrad˚ u. Kromˇe toho mohou z´ıskat pˇr´ıspˇevky na restaurov´ an´ı budov a jin´ych historick´ych a kulturnˇe cenn´ych pˇredmˇet˚ u.“ St´ at a c´ırkev ve Spolkov´ e republice Nˇ emecko [14], str. 74, 75: Sekularizace c´ırkevn´ıho majetku, ke kter´e v minulosti nˇekolikr´ at doˇslo, vedla k tomu, ” ˇze c´ırkve v Nˇemecku dnes disponuj´ı pouze mal´ym vlastn´ım majetkem. Existuje vˇsak ˇrada st´ atn´ıch subvenc´ı, kter´e maj´ı pˇredevˇs´ım charakter n´ahrady ˇskod vznikl´ych sekularizac´ı po vyd´ an´ı Reichsdeputationshauptschlub v roce 1803 a kter´e jsou zaruˇceny u ´stavn´ımi ˇcl´ anky 138 odst. I WRv a 140 GG. Toto ustanoven´ı tak´e poˇc´ıt´ a s ukonˇcen´ım plateb, kter´e jsou nutnˇe spojeny s n´ahradou ˇskody; k tomu vˇsak dosud z praktick´ych d˚ uvod˚ u nedoˇslo. Tak´e jin´a finanˇcn´ı podpora ze strany st´atu se ˇcasto zakl´ad´ a na starˇs´ıch pr´avn´ıch norm´ach; pˇr´ıkladem ˇ je povinnost obce pˇrisp´ıvat na v´ystavbu c´ırkevn´ıch budov. Rada finanˇcn´ıch z´avazk˚ u st´atu v˚ uˇci c´ırkv´ım je tak´e zaloˇzena na smluvn´ım z´akladˇe, to se t´yk´ a pˇredevˇs´ım pˇr´ıspevk˚ u na platy nositel˚ u c´ırkevn´ıch u ´ˇrad˚ u. Pˇribliˇzne 80 % pˇr´ıjm˚ u c´ırkevn´ıho rozpoˇctu poch´ az´ı z v´ynosu c´ırkevn´ı danˇe. Ta je zaruˇcena ˇcl. 137 odst. 6 WrV spolu s ˇcl. 140 GG. N´aboˇzensk´ a spoleˇcenst´ı, jeˇz jsou korporacemi veˇrejn´eho pr´ava, maj´ı opr´avnˇen´ı vyb´ırat danˇe podle seznamu daˇ nov´ych poplatn´ık˚ ua podle zemsk´e pr´avn´ı u ´pravy. T´eto moˇznosti vyuˇzily nejen velk´e c´ırkve, ale tak´e nˇekter´a menˇs´ı n´aboˇzensk´a spoleˇcenstv´ı maj´ıc´ı veˇrejnopr´ avn´ı status, jako napˇr. ˇzidovsk´e obce. Platit c´ırkevn´ı daˇ n jsou povinni pouze ˇclenov´e pˇr´ısluˇsn´e c´ırkve. C´ırkevn´ı daˇ n (Kirchensteuer) byla 55
zavedena v pr˚ ubˇehu 19. stolet´ı, ˇc´ımˇz mˇelo b´yt ulehˇceno st´atn´ımu rozpoˇctu pˇri poskytov´an´ı finanˇcn´ı kompenzace za sekularizaci c´ırkevn´ıho majetku. Kdo chce b´yt zproˇstˇen povinnosti platit c´ırkevn´ı daˇ n, m˚ uˇze z c´ırkve vystoupit. Tento akt m´a civilnˇepr´avn´ı u ´ˇcinky. Vystoupen´ı se ozn´am´ı st´atn´ım u ´ˇrad˚ um, coˇz m´a za n´asledek ukonˇcen´ı pˇr´ısluˇsnosti v t´e kter´e c´ırkvi, ovˇsem pouze pro potˇreby st´atn´ı evidence. Vˇetˇsina evangelick´ych c´ırkv´ı v tom vˇsak z´aroveˇ n vid´ı ukonˇcen´ı ˇclenstv´ı v jejich partikul´ arn´ı c´ırkvi. Katolick´ a c´ırkev ch´ape vystoupen´ı zpravidla jako teˇzk´e provinen´ı proti z´avazku k c´ırkvi, aniˇz by zpochybˇ novala ˇclenstv´ı jako takov´e. V´yˇse c´ırkevn´ı danˇe se pohybuje mezi 8 a 9 % danˇe ze mzdy nebo danˇe z pˇr´ıjmu. Vych´azet se m˚ uˇze i z jin´ych dan´ı; ˇzidovsk´e n´aboˇzensk´e obce tak napˇr. c´ırkevn´ı daˇ n v´aˇzou na daˇ n majetkovou. Aˇckoliv to z hlediska pojmu nen´ı nezbytnˇe nutn´e, vyb´ıraj´ı vˇetˇsinou c´ırkevn´ı daˇ n pro velk´e c´ırkve st´atn´ı daˇ nov´e u ´ˇrady, a to na z´akladˇe dohod uzavˇren´ych mezi st´atem a pˇr´ısluˇsnou c´ırkv´ı. Za tuto sluˇzbu plat´ı c´ırkve st´ atu jako n´ahradu 3 aˇz 5 % z v´ynosu danˇe. Pokud se ˇclen c´ırkve zdr´ah´ a zaplatit daˇ n, mohou b´yt pouˇzity donucovac´ı prostˇredky podle ustanoven´ı daˇ nov´eho pr´ava; c´ırkve vˇsak nejsou povinny dom´ahat se zaplacen´ı danˇe soudn´ı cestou. Pokud je c´ırkevn´ı daˇ n v´az´ana na daˇ n ze mzdy, odv´ad´ı ji zamˇestnavatel daˇ nov´eho poplatn´ıka spolu s dan´ı ze mzdy pˇr´ımo finanˇcn´ımu u ´ˇradu. V roce 1992 ˇcinil v´ynos c´ırkevn´ı danˇe obou velk´ych c´ırkv´ı dohromady cca 17,1 miliardy marek. Z d˚ uvodu vazby na st´atn´ı daˇ n se i c´ırkevn´ı danˇe dot´ykaj´ı daˇ nov´e u ´levy. Odhaduje se, ˇze pˇribliˇznˇe tˇretina ˇclen˚ u c´ırkv´ı neplat´ı c´ırkevn´ı daˇ n, protoˇze nejsou zat´ıˇzeni ani dan´ı ze mzdy, ani dan´ı z pˇr´ıjmu. V tˇechto pˇr´ıpadech c´ırkve ˇcasto zav´ad´ı tzv. ,Kirchsgeld‘, kter´y nen´ı v´az´ an na povinnost platit danˇe ze mzdy a z pˇr´ıjmu. Dalˇs´ı v´yznamn´y zdroj pˇr´ıjm˚ u pro jednotliv´ a c´ırkevn´ı zaˇr´ızen´ı pˇredstavuje pod´ıl na veˇrejn´em syst´emu financov´an´ı. C´ırkevn´ı nemocnice, kter´e maj´ı v mnoha spolkov´ych zem´ı vˇetˇsinu l˚ uˇzek, jsou tak zaˇclenˇeny do st´atem spravovan´eho syst´emu financov´ an´ı nemocnic, jehoˇz pˇrijmy tvoˇr´ı pˇredevˇs´ım zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı pacient˚ u. Mnoh´e c´ırkve d´ale z´ısk´ avaj´ı st´atn´ı podporu, jeˇz je u ´ˇcelovˇe v´az´ana na provozov´ an´ı jin´ych obecnˇe prospˇeˇsn´ych spoleˇcensk´ych zaˇr´ızen´ı; v´yrazem st´atn´ı neutrality je skuteˇcnost, ˇze c´ırkve v t´eto ˇcinnosti nemaj´ı horˇs´ı postaven´ı neˇz m´ıstn´ı sportovn´ı sdruˇzen´ı. C´ırkv´ı se v nemal´e m´ıˇre t´ykaj´ı tak´e daˇ nov´ a zv´yhodnˇen´ı. C´ırkevn´ı daˇ n a dary c´ırkv´ım mohou b´yt odeˇcteny od danˇe z pˇr´ıjmu a mzdy, podobnˇe jako je tomu v pˇr´ıpadˇe daru jin´ym obecnˇe prospˇeˇsn´ym spoleˇcnostem. C´ırkve jsou osvobozeny od placen´ı mnoha dan´ı a poplatk˚ u.“ ˇ St´ at a c´ırkev v Recku [14], str. 94, 95: ˇ V Recku neexistuje ˇz´adn´a c´ırkevn´ı daˇ n. Kaˇzd´e n´aboˇzenstv´ı m´a sv´e vlastn´ı pˇr´ıjmy z pozem” kov´eho vlastnictv´ı, z movit´eho majetku a z daru vˇeˇr´ıc´ıch. St´at t´emˇeˇr zcela pokr´yv´ a finanˇcn´ı n´ aklady pˇrevl´adaj´ıc´ı c´ırkve. Toto finanˇcn´ı zajiˇsten´ı se t´yk´ a: 1. Subvenc´ı, pˇr´ım´ych a nepˇr´ım´ych. Takov´ymi subvencemi je napˇr. roˇcn´ı pˇr´ıspˇevek ,Apoˇs56
tolsk´e diakonii‘ (ˇcl. 24 par. 1/8 naˇr´ızen´ı 976/1946) ˇci pˇr´ıspˇevek na ath´enskou katedr´alu (z´ akon 2844/1954), stejnˇe tak podpory c´ırkv´ım a kl´aˇster˚ um, kter´e jsou s nejr˚ uznˇejˇs´ım zd˚ uvodnˇen´ım pˇrizn´av´any st´atn´ımi ˇciniteli. Kromˇe toho st´at v pln´e v´yˇsi kryje n´aklady na pravoslavn´e c´ırkevn´ı vzdˇel´av´an´ı. 2. Mezd a) biskup˚ u, b) knˇeˇz´ı, kteˇr´ı p˚ usob´ı ve farnosti, c) diakonik˚ u (poˇcet placen´ych far´ aˇr˚ u a diakonik˚ u ˇcin´ı pˇribliˇznˇe deset tis´ıc), d) kazatel˚ u a e) laick´ych zamˇestnanc˚ u Pravoslavn´e c´ırkve. St´at tak´e zajiˇstuje tˇemto skupin´am starobn´ı d˚ uchody, ale ti mu zase odv´adˇej´ı ˇ 35 % sv´ych pˇr´ıjm˚ u. Reholn´ ıci jsou zpravidla pojiˇstˇen´ı u Agr´ arn´ıho pojiˇstovac´ıho u ´stavu (zdravotn´ı a d˚ uchodov´e pojiˇstˇen´ı). Duchovn´ı, kteˇr´ı p˚ usob´ı na hˇrbitovech a v nemocnic´ıch, jsou placeni z rozpoˇctu pˇr´ısluˇsn´ych mˇest a obc´ı, resp. zˇrizovatel˚ u nemocnic. Duchovn´ı p˚ usob´ıc´ı u vojensk´ych a bezpeˇcnostn´ıch sil maj´ı d˚ ustojnickou hodnost a dost´avaj´ı odpov´ıdaj´ıc´ı plat a d˚ uchod. Duchovn´ı mohou rovneˇz pˇrevz´ıt m´ısto ve veˇrejn´e sluˇzbˇe nebo v soukrom´em sektoru - obvykle v pedagogick´e oblasti - s odpov´ıdaj´ıc´ımi pˇr´ıjmy. 3. Osvobozen´ı od dan´ı. Jak Pravoslavn´ a c´ırkev, tak tak´e jin´e c´ırkve jsou v mnoha pˇr´ıpadech osvobozeny od dan´ı, jako napˇr. od danˇe z nemovitost´ı, z pˇr´ıjm˚ u, z pˇrevodu pozemk˚ u, z dar˚ u a dˇedictv´ı. Jeˇstˇe rozs´ ahlejˇs´ı daˇ nov´e u ´levy m´a Svat´a hora Athos. 4. R˚ uzn´e finanˇcn´ı v´yhody, jako je nemoˇznost vyvlastnˇen´ı majetku pravoslavn´ych patriarch´ atu stˇredn´ıho V´ychodu a kl´aˇsteru Ekumenick´eho patriarch´ atu (ˇcl. 18 u ´stavy), nemoˇznost vydrˇzen´ı v pˇr´ıpadˇe kl´aˇstern´ıho majetku (podle rozsudku 1161/1983 vrchn´ıho zemsk´eho soudu v Soluni plat´ı tato v´yhoda tak´e pro katolick´e kl´aˇstery) a cel´ a ˇrada dalˇs´ıch. 5. Kantoˇri a kosteln´ıci nejsou placen´ı st´atem; ovˇsem ani nespadaj´ı pod ustanoven´ı o tarifn´ıch pracovn´ıch smlouv´ach. D˚ uvodem je, ˇze Svat´e k´anony je ˇrad´ı k niˇzˇs´ımu kl´eru. Aˇckoli je dnes velmi m´alo kantor˚ u a kosteln´ık˚ u, kteˇr´ı tuto ˇcinnost vykon´avaj´ı jako hlavn´ı zamˇestn´an´ı, plat´ı u ´prava pro tato m´ısta stejnˇe jako dˇr´ıve. Dost´avaj´ı tak podle sv´eho zamˇestn´ an´ı od V´ychodn´ı c´ırkve prostˇrednictv´ım metropolity plat, jehoˇz v´yˇsi si mezi sebou dohodnou. Ostatn´ı c´ırkevn´ı zamˇestnanci jsou platovˇe na u ´rovni u ´ˇredn´ık˚ u.“ ˇ St´ at a c´ırkev ve Spanelsku [14], str. 121, 122, 123: Tak´e v ot´azce financov´an´ı jsme nuceni vˇenovat se Katolick´e c´ırkvi samostatnˇe. Ve skuteˇc” nosti je pouze Katolick´a c´ırkev financov´ ana pˇr´ımo st´atem. Syst´em vytvoˇren´y za t´ımto u ´ˇcelem se form´alnˇe podob´a syst´emu ,c´ırkevn´ıch dan´ı‘, ale jak uvid´ıme, takov´ymto syst´emem nen´ı. V A.Ec. se ve skuteˇcnosti ˇr´ık´a, ˇze ,st´at m˚ uˇze Katolick´e c´ırkvi poskytnout urˇcit´e procento z v´ynosu dan´ı z pˇr´ıjm˚ u, z danˇe z kapit´alov´ych pr´ıjm˚ u nebo z jin´ych dan´ı, jimiˇz jsou zat´ıˇzeny fyzick´e osoby ... Proto je nutn´e, aby kaˇzd´y daˇ nov´y poplatn´ık v daˇ nov´em prohl´aˇsen´ı v´yslovnˇe projevil svou v˚ uli t´ykaj´ıc´ı se u ´ˇcelu vyuˇzit´ı pˇr´ısluˇsn´eho pod´ılu. Pokud takov´eto prohl´aˇsen´ı chyb´ı, bude odpov´ıdaj´ıc´ı c´astka urcena na jin´e u ´ˇcely‘. Zkr´ acenˇe ˇreˇceno funguje tento syst´em podle detailn´ı legislativn´ı u ´pravy n´asledovnˇe: pˇri prohl´aˇsen´ı o dani z pˇr´ıjmu fyzick´ych osob m˚ uˇze daˇ nov´y poplatn´ık uv´est, zda urˇcit´ a ˇc´ast toho, co mus´ı st´atu na t´eto dani zaplatit, pˇripadne Katolick´e c´ırkvi, nebo zda m´a b´yt naopak 57
pouˇzita k jin´ym soci´aln´ım u ´ˇcel˚ um. Pro pˇr´ıpad, ˇze neuvede nic, bude ˇc´ astka pouˇzita druh´ym zp˚ usobem. Budiˇz objasnˇeno, ˇze se nejedn´ a o sumu pˇripojenou k dani z pˇr´ıjmu fyzick´ych osob, ale ˇze se odeˇc´ıt´a z on´e danˇe, takˇze se zjevnˇe nejedn´ a o samostatnou daˇ n. Mechanismus je extr´emne ,vyumˇelkovan´y‘, aniˇz by to mˇelo nˇejak´y praktick´y v´yznam, protoˇze Katolick´a c´ırkev dnes dost´av´a pˇresnˇe tolik penˇez, jako pˇred zaveden´ım tohoto syst´emu. Samozˇrejmˇe to nen´ı jedin´a forma st´atn´ıho financov´ an´ı, kter´a jde ve prospˇech Katolick´e c´ırkve, protoˇze, jak bylo uvedeno uˇz na jin´em m´ıstˇe, st´at hrad´ı platy uˇcitel˚ u katolick´eho n´ aboˇzenstv´ı, duchovn´ıch u vojska a ve vˇeznic´ıch atd., kterouˇzto podporu jin´e n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti nedost´avaj´ı. Katolick´a c´ırkev z´ısk´ av´ a jeˇstˇe dalˇs´ı prostˇredky, avˇsak ne na z´akladˇe n´ aboˇzensk´ych, ale na z´akladˇe soci´aln´ıch aktivit, jako je oblast zdravotnictv´ı, vzdˇel´ av´ an´ı a charity. V naˇsem pr´avn´ım ˇr´adu nalezneme tak´e rozs´ ahl´y v´yˇcet daˇ nov´ych osvobozen´ı od r˚ uzn´ych veˇrejn´ych d´avek, kter´e lze naj´ıt jak v daˇ nov´ych z´akonech, tak tak´e v A.Ec. a ve tˇrech smlouv´ ach s nekatolick´ymi n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi. Sloˇzitost daˇ nov´ych z´akon˚ u n´as vede k tomu, abychom se vzdali podrobnˇejˇs´ıho popisu. Staˇc´ı ˇr´ıci, ˇze podle m´eho n´azoru je zde snaha zajistit osvobozen´ı od dan´ı tehdy, kdyˇz n´aboˇzensk´ a ˇcinnost a konfesn´ı charakter instituce je dostatecnˇe zˇreteln´y. Abychom t´ema financov´an´ı uzavˇreli, mus´ıme se jeˇste dotknout ot´azky dar˚ u. Za pˇredpokladu, ˇze dary jsou urˇceny Katolick´e c´ırkvi nebo n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, kter´a patˇr´ı do svazu, s n´ımˇz byla podeps´ana smlouva, je moˇzn´e v prohl´ aˇsen´ı o dani z pˇr´ıjmu fyzick´ych osob odec´ıst 10 % darovan´e ˇc´astky od v´yˇse danˇe. Pro dary pr´avnick´ych osob plat´ıc´ıch korpor´ atn´ı daˇ n je tento zp˚ usob sr´aˇzky jednoznaˇcnˇe upraven pouze pro pˇr´ıpad, ˇze jsou vˇenov´any ve prospˇech urˇcit´ych zaˇr´ızen´ı Katolick´e c´ırkve. V ostatn´ıch pˇr´ıpadech se pouˇz´ıvaj´ı daˇ nov´e pˇredpisy, kter´e se t´ykaj´ı dar˚ u obecnˇe prospeˇsn´ym zaˇr´ızen´ım, pokud lze ˇcinnost podporovan´eho n´aboˇzensk´eho zar´ızen´ı zaˇradit do t´eto kategorie. T´ım se vˇsak dost´av´ ame k t´ematu, kter´e nespad´a pod zvl´aˇstn´ı u ´pravu konfesn´ıho pr´ava.“ St´ at a c´ırkev ve Francii [14], str. 151, 152, 153: Historick´e ohl´ednut´ı ” V obdob´ı Ancien Regime vlastnila c´ırkev znaˇcn´y majetek, kter´y j´ı umoˇzn ˇoval finanˇcn´ı zajiˇstˇen´ı vlastn´ıch potˇreb. Dekretem z 2. listopadu 1789 rozhodlo N´arodn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı o zest´ atnˇen´ı c´ırkevn´ıho majetku a o jeho prodeji za u ´ˇcelem vyrovn´ an´ı st´atn´ıho deficitu. Na opl´ atku st´at pˇrisl´ıbil hradit duchovn´ım pˇrimˇeˇren´e mzdy. V obdob´ı platnosti konkord´atu zajiˇst’oval st´at a m´ıstn´ı org´ any, zvl´aˇstˇe obce, v z´avislosti na obdob´ı v´ıce ci m´enˇe velkoryse finanˇcnˇe ˇctyˇri uzn´avan´e c´ırkve: hrazeno bylo odmˇen ˇov´an´ı duchovn´ıch, v´ystavba budov, pomoc pˇri jejich u ´drˇzbˇe a nˇekter´e provozn´ı n´aklady. Ve tˇrech v´ychodn´ıch departementech tato u ´prava v podstatˇe plat´ı st´ale. ˇ 2 z´akona z roku 1905 zruˇsil rozpoˇctovou poloˇzku pro c´ırkce a ukonˇcil tak vypl´acen´ı Cl. 58
duchovn´ıch a vˇsechny ostatn´ı subvence z veˇrejn´ych prostˇredk˚ u. Toto ustanoven´ı st´ale plat´ı, nicm´enˇe systematick´a ˇsikana v˚ uˇci c´ırkv´ım je dnes jiˇz minulost´ı. Z toho vypl´yv´ a, ˇze c´ırkve maj´ı dva finanˇcn´ı zdroje: na jedn´e stranˇe soukrom´e prostˇredky, na stranˇe druh´e st´atn´ı pomoc, kter´a vˇsak nem´a formu pˇr´ım´ych subvenc´ı. Vedle toho mohou sdruˇzen´ı, jeˇz nejsou associations cultuelles, ale jsou c´ırkv´ım bl´ızk´ a, z´ısk´ avat pˇr´ıspˇevky z veˇrejn´ych rozpoˇct˚ u. Financov´ an´ı ze soukrom´ych prostˇredk˚ u od roku 1905 Jde o nejobvyklejˇs´ı a hlavn´ı zdroj pˇr´ıjm˚ u. Z d˚ uvodu, ˇze st´at uˇz neplat´ı duchovenstvu mzdu, musej´ı poch´azet t´emˇeˇr vˇsechny zdroje ze soukrom´ych prostˇredk˚ u. Kaˇzd´ a c´ırkev nez´avisle rozhoduje o zp˚ usobu, jak prostˇredky z´ısk´ a a jak z´ıskan´e prostˇredky pouˇzije. Moˇznosti jsou skuteˇcnˇe rozliˇcn´e; jmenujme dva pˇr´ıklady: - V Reformovan´e c´ırkvi Francie poch´ azej´ı prostˇredky z daru vˇeˇr´ıc´ıch. Kaˇzd´ a m´ıstn´ı c´ırkev teoreticky spravuje vlastn´ı prostˇredky, uplatˇ nuje se ovˇsem princip solidarity, kter´y sniˇzuje rozd´ıly mezi bohat´ymi a chud´ymi farnostmi a regiony. Pastoˇri pob´ıraj´ı platy, jejichˇz v´yˇse z´avis´ı na jejich vˇeku a rodinn´ych pomˇerech, nikoliv na m´ıstˇe jejich p˚ usoben´ı. - V katolick´e c´ırkvi jsou dary vˇeˇr´ıc´ıch tak´e v´yznamn´e. Pouˇzit´ı a rozdˇelov´ an´ı prostˇredk˚ u se uskuteˇcn ˇuje v r´amci diec´eze. Dary mohou m´ıt tak´e formu nadac´ı, neodvolateln´ych vˇenov´ an´ı majetku na u ´ˇcely souvisej´ıc´ı s veˇrejn´ym z´ajmem, kter´e mohou b´yt zaloˇzeny nebo spravov´ any urˇcitou c´ırkevn´ı jednotkou. Nepˇr´ım´ a pomoc st´atu od roku 1905 Lze ji rozdˇelit do ˇctyˇr kategori´ı: - Nˇekteˇr´ı duchovn´ı jsou placeni st´atem, aniˇz by t´ım byl poruˇsen z´akon z roku 1905. Jedn´a se o ty, kteˇr´ı p˚ usob´ı ve vˇeznic´ıch nebo v nemocnic´ıch, a o c´ırkevn´ı uˇcitele na soukrom´ych ˇskol´ach, jestliˇze ˇskola uzavˇrela se st´atem smlouvu podle z´akona z roku 1959. - St´at m˚ uˇze ruˇcit za p˚ ujˇcky, kter´e si vzaly associations cultuelles nebo associations dioc´esaines za u ´ˇcelem v´ystavby nov´ych c´ırkevn´ıch budov. Ve stejn´em duchu se poˇc´ınaje rokem 1930 ust´alila praxe dˇedick´ych pachtovn´ıch smluv (obvykle na 99 let), jeˇz se uzav´ıraj´ı mezi obc´ı a associations cultuelles za symbolick´e n´ajemn´e (1 frank roˇcnˇe). Tento postup, uplatnˇen´y poprv´e pˇri v´ystavbˇe kostel˚ u v regionu Par´ıˇze, se za souhlasu st´atn´ı spr´avy rozˇs´ıˇril. - Mimoˇr´adnˇe pˇr´ızniv´e je daˇ nov´e pr´avo pˇredevˇs´ım ve vztahu k associations cultuelles ˇ 238 Vˇseobecn´eho daˇ a associations dioc´esaines. Cl. nov´eho z´akon´ıku umoˇzn ˇuje podnik˚ um a jednotlivc˚ um do urˇcit´e v´yˇse odeˇc´ıtat dary urˇcen´e obecnˇe prospˇeˇsn´ym d´ıl˚ um nebo organizac´ım od jejich zdaniteln´ych zisk˚ u a pˇr´ıjm˚ u. Conseil d’Etat ve stanovisku z 15. kvˇetna 1962 uznal, ˇze tento pˇr´ıstup se vztahuje tak´e na associations cultuelles, pakliˇze se jedn´a o prostˇredky urˇcen´e k v´ystavbˇe nebo u ´drˇzbˇe c´ırkevn´ıch budov nebo urˇcit´ych ˇcinnost´ı filantropick´eho, vzdˇel´avac´ıho, soci´aln´ıho nebo rodinn´eho charakteru. Na druh´e stranˇe uˇz nemohou b´yt od roku 1962 tyto odpoˇcty pouˇzity na v´yplatu mezd duchovn´ım. - Koneˇcne st´at je vlastn´ıkem katolick´ych c´ırkevn´ıch budov vystavˇen´ych pˇred rokem 1905. Z velk´e ˇc´ asti hrad´ı n´aklady na jejich opravu. 59
Moˇznosti odpoˇctu z dan´ı ve prospˇech associations cultuelles jsou znaˇcn´e. Tato z´aleˇzitost je v souˇcasn´e dobˇe upravena z´akonem z 23. ˇcervence 1987, naz´yvan´ym ,mecen´ aˇssk´y z´akon‘ (Loi du M´ec´enat). Jednak byla podstatnˇe zv´yˇsena ˇc´ astka moˇzn´ych odpoˇct˚ u z dan´ı; jednak je moˇzn´e ze z´akladu odeˇc´ıtat tak´e (dobrovolnou) c´ırkevn´ı daˇ n, to znamen´a prostˇredky, kter´e v podstatˇe slouˇz´ı k hrazen´ı mezd duchovn´ıch. Z toho d˚ uvodu je pochopiteln´y z´ajem ze strany r˚ uzn´ych skupin dos´ahnout ,uzn´an´ı‘ jakoˇzto associations culutuelles; jiˇz jsme vˇsak zm´ınili, ˇze soudy dbaj´ı na to, aby takov´ehoto uzn´an´ı nebylo zneuˇz´ıv´ ano. Financov´ an´ı spolku podle z´akona z roku 1901 Pakliˇze se nejedn´a o associations cultuelles, m´a obvykle skupina, jej´ıˇz ˇcinnost souvis´ı s urˇcitou c´ırkv´ı, formu sdruˇzen´ı podle z´akona z roku 1901, kter´e m˚ uˇze ˇz´ adat o finanˇcn´ı podporu od st´atu, m´ıstn´ıch org´an˚ u a jin´ych veˇrejn´ych organizac´ı. Pokud takov´e sdruˇzen´ı nen´ı uzn´ ano jako obecnˇe prospˇeˇsn´e, m˚ uˇze pˇrij´ımat pouze soukrom´e dary, kter´e nejsou pˇredmˇetem ˇz´ adn´eho daˇ nov´eho zv´yhodnˇen´ı.“ St´ at a c´ırkev v Irsku [14], str. 181, 182: C´ırkve a n´aboˇzensk´e skupiny si musej´ı zajistit vlastn´ı finanˇcn´ı prostˇredky na takov´e vˇeci, ” jako je zˇrizov´an´ı a provoz bohosluˇzebn´ych prostor a zajiˇstˇen´ı platu duchovn´ım. St´at neposkytuje ˇz´ adn´e subvence nebo pˇr´ıspˇevky na takov´e u ´ˇcely a ani k tomu nen´ı opr´avnˇen. To vˇsak z´avis´ı na spr´avn´em v´ykladu ˇcl. 44 odst. 2 c.2 u ´stavy, coˇz je ot´azka, kter´a jeˇste ˇcek´a na vyjasnˇen´ı. Ustanoven´ı zn´ı: ,St´ at se zaruˇcuje, ˇze nebude podporovat ˇz´ adn´e jednotliv´e n´aboˇzenstv´ı.‘ V´yznam tohoto ustanoven´ı m˚ uˇze spoˇc´ıvat v u ´pln´em vylouˇcen´ı jak´ekoli st´atn´ı finanˇcn´ı podpory n´aboˇzenstv´ı (kromˇe oblasti v´ychovy); na druh´e stranˇe vˇsak m˚ uˇze znamenat povolen´ı takov´e finanˇcn´ı podpory, kter´a se neuskuteˇcn ˇuje na diskriminanˇcn´ım z´akladˇe. Pokud by c´ırkve nebo n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti chtˇely usilovat o zaveden´ı c´ırkevn´ı danˇe podle nˇemeck´eho nebo ˇspanˇelsk´eho modelu, byl by rozhoduj´ıc´ı spr´avn´y v´yklad ˇcl. 44 odst. 2 c. 2. V´yklad ve smyslu ,´ upln´eho vylouˇcen´ı‘ by mohl takov´yto syst´em zak´azat, nebot’ i kdyby bylo placen´ı takov´ychto dan´ı dobrovoln´e, mohlo by vyuˇzit´ı st´atn´ıho apar´ atu k jejich vyb´ır´ an´ı znamenat nepˇr´ımou podporu. Alternativn´ı v´yklad by oproti tomu zaveden´ı podobn´eho syst´emu dovoloval. Platy duchovn´ıch, ˇr´adov´ych sester, knˇeˇz´ı atd. - at’ uˇz poch´ azej´ı z jak´ehokoli zdroje podl´ehaj´ı dani z pˇr´ıjmu: Dolan v. K. Na rozd´ıl od toho jsou od danˇe osvobozeny pˇr´ıjmy c´ırkv´ı, ˇr´ ad˚ u nebo n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı, jeˇz poch´ azej´ı z dar˚ u a z´avˇet´ı, pakliˇze jsou vymezeny jako ,charitativn´ı‘. Takov´eto dary a z´ avˇeti nepodl´ehaj´ı ani dˇedick´e dani. Podle ˇcl. 63 Poor Relief (Ireland) Act z roku 1838 se s osvobozen´ım od poplatku (m´ıstn´ıch dan´ı) pamatuje na ,... kaˇzd´y kostel, kapli nebo jinou budovu, kter´a je v´yluˇcnˇe urˇcena k bohosluˇzebn´ym 60
u ´ˇcel˚ um...‘ To je jistˇe natolik ˇsirok´a definice, aby pojala vˇsechno od anglik´ansk´eho nebo ˇr´ımskokatolick´eho kostela pˇres meˇsitu aˇz po synagogu. Podobn´e osvobozen´ı plat´ı pro nemocnice, ale stˇredn´ı ˇskoly podl´ehaj´ı jin´emu, velmi komplexn´ımu reˇzimu.“ St´ at a c´ırkev v It´ alii [14], str. 202 aˇz 205: Dohoda z Villa Madama z roku 1984, kter´a vyuˇzila tak´e moˇznosti dan´e nov´ym Codex Iuris ” Canonici, z´asadnˇe zmˇenila syst´em st´atn´ıho financov´ an´ı Katolick´e c´ırkve. Po stalet´ı bylo ˇzivobyt´ı duchovn´ıch zajiˇst’ov´ano z v´ynosu benefici´ı, majetku spojen´eho s u ´ˇradem vykon´avan´ym pˇr´ısluˇsn´ym duchovn´ım (far´aˇrem, biskupem atd.): jednalo se o syst´em, kter´y zajiˇst’oval urˇcit´y stupeˇ n hospod´aˇrsk´e nez´avislosti, protoˇze kaˇzd´y duchovn´ı mohl spravovat v´ynosy vlastn´ıho beneficia, coˇz vˇsak s sebou pˇrin´ aˇselo znaˇcn´e nepomˇery mezi vlastn´ıky ,bohatˇs´ıch‘ a ,chudˇs´ıch‘ benefici´ı. Pokud byl v´ynos beneficia pˇr´ıliˇs mal´y, st´at se postaral o jeho doplnˇen´ı t´ım, ˇze zaplatil sumu naz´yvanou ,supplemento di congrua‘ (,pˇrimˇeˇren´y pˇr´ıplatek‘) (protoˇze mˇel zajistit ,pˇrimˇeˇren´e‘ ˇzivobyt´ı pˇr´ıplatkem k v´ynos˚ um z beneficia). Jelikoˇz tyto pen´ıze poch´azely ze st´atn´ıho rozpoˇctu, kter´y se skl´adal z dan´ı placen´ych vˇsemi st´ atn´ımi obˇcany, vznikl tak neˇsvar, ˇze obˇcan´e automaticky pˇrisp´ıvali na ˇzivobyt´ı katolick´eho kl´eru, i kdyˇz nevyzn´avali ˇz´adn´e n´aboˇzenstv´ı, nebo se hl´asili k n´aboˇzenstv´ı jin´emu. V d˚ usledku z´akona ˇc. 222 z 20. kvˇetna 1985, kter´y uvedl v platnost ustanoven´ı dohody o c´ırkevn´ıch korporac´ıch a majetku, jeˇz byla v pˇredchoz´ım roce uzavˇrena mezi italsk´ym st´ atem a Katolickou c´ırkv´ı, byla beneficia zruˇsena a jejich majetek byl pˇreveden na novˇe zˇr´ızen´e korporace, diec´ezn´ı instituty pro podporu kl´eru. Ty se maj´ı starat o ˇzivobyt´ı duchovn´ıch, kteˇr´ı p˚ usob´ı v diec´ez´ıch. Bezprostˇrednˇe na to byl zaloˇzen Centr´aln´ı institut pro podporu kl´eru, jenˇz m´a doplˇ novat finanˇcn´ı zdroje tˇech diec´ezn´ıch institut˚ u, kter´e nemohou sv´e u ´koly zvl´adnout samy. Touto reformou se katolick´y kl´erus stal kl´erem placen´ym, podle modelu, kter´y uˇz existuje napˇr. v Anglii a m´a zajistit z´asadn´ı platov´e vyrovn´ an´ı mezi vˇsemi duchovn´ımi (i pˇres nebezpeˇc´ı, ˇze omez´ı jejich hospod´ aˇrskou nez´avislost). Konec syst´emu benefici´ı znamenal tak´e konec st´atem poskytovan´ych supplementi di congrua. Na jejich m´ısto nastoupily dva r˚ uzn´e syst´emy financov´ an´ı, kter´e vyuˇz´ıv´ a nejen Katolick´a c´ırkev, ale tak´e ostatn´ı n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, jeˇz se st´atem uzavˇrely dohodu. Prvn´ı forma se t´yk´a kv´oty 0,8 % zdroje IRPEF (imposta sul reddito delle persone fisiche - danˇe z pˇr´ıjmu, kterou roˇcnˇe plat´ı vˇsichni italˇst´ı daˇ nov´ı poplatn´ıci maj´ıc´ı urˇcit´y pˇr´ıjem). Pˇri vyplˇ nov´an´ı prohl´aˇsen´ı danˇe z pˇr´ıjmu m˚ uˇze daˇ nov´y poplatn´ık oznaˇcen´ım pˇr´ısluˇsn´e kolonky zvolit, zda tuto kv´otu pˇridˇel´ı: a) italsk´emu st´atu na mimoˇr´adn´a opatˇren´ı proti hladu ve svˇetˇe, na pomoc uteˇcenc˚ um, na pomoc pˇri pˇr´ırodn´ıch katastrof´ach, na udrˇzov´ an´ı kulturn´ıch pam´ atek; b) Katolick´e c´ırkvi na bohosluˇzebn´e potˇreby slouˇz´ıc´ı obyvatelstvu (esigenze di culto della popolazione), na ˇzivobyt´ı kl´eru, charitativn´ı d´ılo ve prospˇech n´arodn´ıho spoleˇcenstv´ı nebo zem´ı tˇret´ıho svˇeta; 61
c) jedn´e z n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı, kter´e uzavˇrely s italsk´ym st´atem dohodu; toto prohl´aˇsen´ı je pˇredmˇetem zvl´aˇstn´ı u ´pravy popsan´e d´ale. Kv´ota 0,8 % se rozdˇel´ı na z´akladˇe rozhodnut´ı daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u. Procentn´ı pod´ıl odpov´ıdaj´ıc´ı poˇctu daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u, kteˇr´ı nevyj´adˇrili ˇz´ adnou preferenci (tzv. ,scelte non espresse‘, neproveden´a volba), se rozdˇel´ı mezi jednotliv´e pˇr´ıjemce proporcion´ alnˇe podle volby jin´ych daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u. Data, kter´a jsou doposud k dispozici (pouze rok 1990, tedy z roku, kdy nov´y syst´em vstoupil v platnost), poskytuj´ı tyto u ´daje: 56 % daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u vyuˇzilo moˇznosti asignace a z nich 76,1 % (coˇz odpov´ıd´a 42 % vˇsech daˇ nov´ych poplatn´ık˚ u) optovalo ve prospˇech Katolick´e c´ırkve, zat´ımco 22 % dalo pˇrednost italsk´emu st´atu a zbyl´ych 1,9 % pˇripad´a na Kˇrest’anskou c´ırkev adventist˚ u sedm´eho dne a Boˇz´ı shrom´ aˇzdˇen´ı (letniˇc´ aˇri), kter´eˇzto spoleˇcnosti byly v roce 1990 jedin´ymi, jeˇz akceptovaly tento syst´em financov´ an´ı. Z ˇc´ astky, kterou z´ıskala italsk´a biskupsk´a konference, byla v´ıce neˇz polovina pouˇzita na ˇzivobyt´ı kl´eru, cca 20 % na charitativn´ı u ´ˇcely a zbyl´a ˇc´ ast (asi 25 %) na n´aboˇzensk´e potˇreby obyvatelstva. Druh´ a forma financov´an´ı (pˇr´ıstupn´ a jak pˇr´ısluˇsn´ık˚ um Katolick´e c´ırkve, tak tak´e vˇeˇr´ıc´ım ostatn´ıch n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı maj´ıc´ıch uzavˇrenou dohodu se st´atem) spoˇc´ıv´ a v moˇznosti odeˇc´ıst ze zdaniteln´eho pˇr´ıjmu dary ve prospˇech Centr´aln´ıho institutu pro podporu kl´eru (nebo pˇr´ısluˇsn´ych instituc´ı jin´ych n´aboˇzensk´ych skupin) do maxim´aln´ı v´yˇse 2 000 000 lir roˇcnˇe. Jak uˇz bylo ˇreˇceno, mohou uveden´ych moˇznost´ı financov´ an´ı vyuˇz´ıvat tak´e n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, jeˇz uzavˇrely s italsk´ym st´atem dohodu. Existuj´ı vˇsak nˇekter´e odchylky, kter´e mus´ıme alespoˇ n v kr´atkosti zm´ınit. Kˇrest’ansk´a evangelick´a baptistick´ a jednota se zˇrekla pod´ılu na ˇc´astce z onˇech 0,8 % IRPEF. Tot´eˇz plat´ı pro Unii ˇzidovsk´ych obc´ı, kter´e vˇsak z´ıskaly moˇznost, aby dary vˇenovan´e v jejich prospˇech mohly b´yt odeˇc´ıt´ any od danˇe z pˇr´ıjmu, a to do maxim´aln´ı v´yˇse 7 500 000 lir (m´ısto 2 000 000 lir, jak je tomu u ostatn´ıch n´ aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı). Zbyl´e ˇctyˇri n´ aboˇzensk´e spoleˇcnosti maj´ıc´ı dohodu vyuˇz´ıvaj´ı obou moˇznost´ı. Valdenˇst´ı, adventist´e a letniˇc´ aˇri se vˇsak rozhodli - vedle zˇreknut´ı se pod´ılu z 0,8 % IRPEF podle tzv. ,scelte inespresse‘ - pouˇz´ıt tyto pˇr´ıjmy pouze na soci´ aln´ı a humanit´arn´ı u ´ˇcely, nebot’ jsou toho n´azoru, ˇze financov´ an´ı c´ırkve a ˇzivobyt´ı jejich duchovn´ıch by mˇelo b´yt zajiˇstˇeno pouze z dar˚ u vˇeˇr´ıc´ıch. Kromˇe toho jsou dalˇs´ı formy pˇr´ım´eho ˇci nepˇr´ım´eho financov´ an´ı n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı rozpt´yleny do mnoha z´akonn´ych ustanoven´ıch. Muˇzeme zde napˇr. pouk´ azat na region´ aln´ı z´ akony, kter´e pˇridˇeluj´ı pozemky pro zˇrizov´ an´ı sakr´aln´ıch staveb, jeˇz jsou souˇc´ ast´ı v´ydaj˚ u na rozvoj mˇesta (spese di urbanizzazione), a na z´akon ˇc. 390 z roku 1986, kter´y povoluje t´emˇeˇr bezplatn´e prop˚ ujˇcen´ı nebo pron´ajem nemovitost´ı ve vlastnictv´ı st´atu c´ırkevn´ım korporac´ım. (V obou pˇr´ıpadech se diskutuje o tom, zda se tyto normy t´ykaj´ı pouze Katolick´e c´ırkve a n´ aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı maj´ıc´ıch dohodu, nebo vˇsech spoleˇcnost´ı.) Nen´ı pochyb o tom, ˇze souˇcasn´y syst´em financov´ an´ı, kter´y pˇri bliˇzˇs´ım sledov´ an´ı n´asleduje model ˇspanˇelsk´y, pˇredstavuje ve srovn´ an´ı se situac´ı v It´alii pˇred rokem 1984 pokrok a v urˇcit´em ohledu jej lze upˇrednostˇ novat pˇred syst´emy funguj´ıc´ımi v jin´ych evropsk´ych st´ atech, jeˇz se vyznaˇcuj´ı strnul´ymi mechanismy, kter´e mohou nˇekdy kolidovat s pr´avem na svobodu vyzn´an´ı. Pˇresto mohou, vedle nˇekter´ych drobnost´ı, jako je napˇr. rozdˇelov´an´ı ,scelte inespresse‘ u kv´oty 0,8 % IRPEF, existovat urˇcit´e nesrovnalosti t´ykaj´ıc´ı se nˇekter´ych 62
z´ akladn´ıch rys˚ u st´avaj´ıc´ı u ´pravy, jako je tˇreba oblast v´yuky n´aboˇzenstv´ı. Zvl´aˇstˇe moˇznost´ı pˇr´ıstupu ke dvˇema hlavn´ım pramen˚ um financov´ an´ı (0,8 % IRPEF a dary, kter´e je moˇzn´e odeˇc´ıtat od danˇe z pˇr´ıjmu), totiˇz uzavˇren´ı konkord´ atu nebo dohody s italsk´ym st´atem, vyvol´ avaj´ı probl´em u n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı, kter´e z˚ ustaly vylouˇceny z jak´ekoliv formy financov´ an´ı, protoˇze nemohou nebo nechtˇej´ı uzavˇr´ıt dohodu (nebo protoˇze narazily na odm´ıtav´y postoj st´atu, kter´emu podle ned´avn´ych rozhodnut´ı v tomto pˇr´ısluˇs´ı prostor k posouzen´ı). V oblasti zdanˇen´ı se n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti a jejich pr´avn´ı subjekty teˇs´ı mnoh´ym u ´lev´am. Protoˇze vˇsak je tato pr´avn´ı u ´prava obzvl´aˇst’e roztˇr´ıˇstˇen´ a, m˚ uˇzeme na tomto m´ıstˇe pouze pouk´ azat na z´akladn´ı principy syst´emu. Jak uˇz bylo ˇreceno, normativn´ım v´ychodiskem je rovn´e postaven´ı n´aboˇzensk´ych a dobroˇcinn´ych ˇci vzdˇel´avac´ıch u ´ˇcel˚ u. Na toto rovn´e zach´azen´ı je pro subjekty Katolick´e c´ırkve pamatov´ ano v ˇcl. 7 ˇc. 3 dohody z Villa Madama a pro ostatn´ı n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti v ˇcl. 12 kr´alovsk´eho dekretu z 28. u ´nora 1930, kter´y byl vyd´an k proveden´ı z´akona ˇc. 1159 z roku 1929 (stejn´e ustanoven´ı, v podstatˇe v nezmˇenˇen´e formˇe, je obsaˇzeno v textu dohod uzavˇren´ych mezi st´atem a nˇekter´ymi n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi). Na z´akladˇe tohoto rovn´eho postaven´ı poˇz´ıvaj´ı c´ırkevn´ı korporace mnoh´ych zv´yhodnˇen´ı, jako napˇr. u ´levy na dan´ıch ve v´yˇsi 50 % na korporaˇcn´ı daˇ n (imposta sul reddito delle persone giuridiche, IRPEG), osvobozen´ı od dˇedick´e a darovac´ı danˇe atd. Dalˇs´ı osvobozen´ı se t´ykaj´ı danˇe z pˇridan´e hodnoty (imposta sul valore aggiunto, IVA), komun´aln´ı danˇe z pˇrevodu nemovitost´ı (imposta comunale sull’incremento di valore dei beni immobili) a jin´ych nepˇr´ım´ych dan´ı. Koneˇcnˇe je tˇreba pouk´azat na to, ˇze pozemky Svat´eho stolce, kter´e leˇz´ı na italsk´em teritoriu (ˇcl. 13 a 14 Later´ansk´e smlouvy), stejnˇe jako jin´e pozemky vymezen´e ˇcl´ anky 13 a 14 t´eto smlouvy jsou osvobozeny od jak´ekoliv danˇe nebo poplatku ve prospˇech st´atu nebo jin´ych veˇrejn´ych org´anu.“ St´ at a c´ırkev v Lucembursku [14], str. 226: Na rozd´ıl od Nˇemecka nen´ı financov´ an´ı c´ırkv´ı zajiˇstˇeno z v´ynos˚ u c´ırkevn´ı danˇe, nebot’ ” takov´ ato daˇ n se v Lucembursku nevyb´ır´ a. Finanˇcn´ı n´aklady jsou pˇrev´ aˇznˇe kryty ze st´atn´ıho rozpoˇctu, stejnˇe jako mzdy nositel˚ u c´ırkevn´ıch u ´ˇrad˚ u (ministres des cultes), tedy biskupa, knˇeˇz´ı a ˇc´ asteˇcnˇe tak´e laik˚ u. St´ atem uznan´e c´ırkve nav´ıc jakoˇzto korporace veˇrejn´eho pr´ava vyuˇz´ıvaj´ı stejn´e daˇ nov´e u ´levy jako soukromopr´avn´ı nadace.“ St´ at a c´ırkev v Nizozem´ı [14], str. 246, 247: V Nizozem´ı neexistuje ˇz´adn´a vˇseobecn´ a st´atn´ı podpora c´ırkv´ı. V pr˚ ubˇehu ˇcasu vˇsak st´at ” 63
zajiˇst’oval v r˚ uzn´ych form´ach a k r˚ uzn´ym u ´ˇcel˚ um finanˇcn´ı podporu c´ırkv´ı a n´aboˇzenstv´ı. ´ Tento zp˚ usob podpory je vˇsak omezen´y a jeho pr´avn´ı z´aklad r˚ uznorod´y. Ustava se o finanˇcn´ıch vztaz´ıch nezmiˇ nuje. Finanˇcn´ı vztahy mezi c´ırkv´ı a st´atem byly v posledn´ıch letech pˇredmˇetem v´aˇzn´e diskuse. Ta vedla k tomu, ˇze finanˇcn´ı podpora c´ırkv´ı a n´aboˇzenstv´ı je povolena za zvl´aˇstn´ıch podm´ınek, a to z d˚ uvodu, aby pr´avo na n´aboˇzenskou svobodu nebylo pouze iluzorn´ı. Kabinet tak nechal otevˇrenou moˇznost financovat stavebn´ı projekty nekˇrest’ansk´ych menˇsin, i kdyˇz to nen´ı v souˇcasn´e dobˇe zapotˇreb´ı. V souvislosti s nˇekter´ymi projekty obnovy mˇest byly uzavˇreny dohody, kter´e ˇreˇs´ı i ot´azku financov´ an´ı. Finanˇcn´ı podpora je poskytov´ana nˇekter´ym zvl´aˇstn´ım duchovn´ım, jako napˇr. vojensk´ym a vˇezeˇ nsk´ym kaplan˚ um. Pr´avn´ım z´akladem t´eto podpory je pr´avo na svobodn´y v´ykon n´aboˇzenstv´ı, jeˇz je zaruˇceno i osob´am v tˇechto instituc´ıch. V arm´adˇe je to i ot´azka etick´eho konfliktu, na kterou je br´an zˇretel pˇri ospravedlnˇen´ı t´eto u ´pravy. Speci´ aln´ı duchovn´ı p´eˇce existuje rovnˇeˇz v zaˇr´ızen´ıch, jako jsou nemocnice a domovy d˚ uchodc˚ u. Je financov´ana z rozpoˇct˚ u tˇechto zaˇr´ızen´ı a je povaˇzov´ ana za podstatn´y prvek vˇseobecn´e p´eˇce. Skuteˇcnost, ˇze se p´eˇce zajiˇst’uje v r˚ uzn´ych zaˇr´ızen´ıch, m´a v´yznam pro zvl´ aˇstn´ı organizaci duchovn´ı p´eˇce. Mimo tyto speci´aln´ı oblasti existuje jeˇstˇe zvl´aˇstn´ı finanˇcn´ı podpora, jeˇz nen´ı v´yhradnˇe urˇcena c´ırkv´ım a n´aboˇzenstv´ım, ale t´yk´ a se jin´ych pˇr´ıpad˚ u. Osvobozen´ı od dan´ı se uplatˇ nuje v r˚ uzn´ych form´ach. Od dan´ı jsou osvobozeny dary c´ırkv´ım i mnoha jin´ym soci´ aln´ım organizac´ım. To plat´ı jak pro soukrom´e d´arce, tak tak´e pro spoleˇcnosti a instituce. Jedn´ a se o jistou pob´ıdku k d´arcovstv´ı. K uchov´an´ı c´ırkevn´ıch pam´atek stejnˇe jako pam´ atek jin´ych jsou urˇceny st´atn´ı subvence na opravy a u ´drˇzbu. Vedle dotac´ı ze st´atn´ıch fond˚ u existuj´ı seznamy pam´ atek a tak´e pˇr´ıspˇevky obc´ı a provinci´ı. Tyto pˇr´ıspˇevky pokr´yvaj´ı n´aklady pouze ˇc´ asteˇcnˇe a c´ırkevn´ı spoleˇcenstv´ı, kter´a pam´atky vyuˇz´ıvaj´ı, nesou dalˇs´ı znaˇcn´e n´aklady. C´ırkevn´ı budovy, tj. budovy uˇz´ıvan´e pˇrev´aˇznˇe k bohosluˇzbˇe, jsou osvobozeny od m´ıstn´ıch dan´ı. Org´ any (obc´ı) podporuj´ı velk´e mnoˇzstv´ı soci´ aln´ıch aktivit. Nen´ı to jejich povinnost; pokud to vˇsak dˇelaj´ı, nemˇely by b´yt vylouˇceny aktivity c´ırkv´ı. Pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze by konfesn´ı z´ azem´ı vedlo k objektivn´ım rozd´ıl˚ um v u ´ˇcelu aktivit, je moˇzno tuto skuteˇcnost zohlednit. V kl´ıˇcov´ych oblastech soci´aln´ı p´eˇce, jako je zdravotnictv´ı, je zp˚ usob financov´ an´ı dosti komplikovan´y. C´ırkevn´ı zaˇr´ızen´ı jsou vˇsak podporov´ ana stejn´ym zp˚ usobem jako zaˇr´ızen´ı jin´a.“ St´ at a c´ırkev v Rakousku [14], str. 275 aˇz 278: St´atn´ı garance c´ırkevn´ıho majetku ” Z´ aruka drˇzby a uˇz´ıv´an´ı c´ırkevn´ıho u ´ˇcelovˇe vymezen´eho majetku obsaˇzen´ a v ˇcl. 15 StGG ˇ pˇredstavuje speci´aln´ı u ´pravu u ´stavn´ı garance vlastnictv´ı. Cl. XIII konkord´ atu zajiˇstuje Katolick´e c´ırkvi neruˇsenost v´ykonu vlastnick´eho pr´ava a svobodu v nab´yv´ an´ı vlastnictv´ı v mez´ıch 64
obecn´ych z´akonu. Spr´ava a zastupov´an´ı c´ırkevn´ıho majetku pˇr´ısluˇs´ı org´ an˚ um ustanoven´ym podle kanonick´eho pr´ava. Pr´ avn´ı u ´kony c´ırkevn´ıch pr´avnick´ych osob Opr´ avnˇen´ı zastupovat pr´avn´ı subjekt, kter´y je souˇc´ ast´ı c´ırkve nebo n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, v pr´avn´ıch u ´konech pro oblast st´atn´ıho pr´ava se ˇr´ıd´ı vnitˇrn´ımi pˇredpisy c´ırkv´ı a n´ aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı. Protoˇze §867 vˇseobecn´eho z´akon´ıku (Allgemeines Burgerliches Gesetzbuch - ABGB) odkazuje v ot´azce platnosti pr´avn´ıch u ´kon˚ u pr´avnick´ych osob, kter´ych se to dot´yk´ a, na veˇrejnopr´avn´ı ustanoven´ı resp. na jejich u ´stavu, je v u ´ˇredn´ım jedn´ an´ı nutn´e br´ at zˇretel na pˇr´ısluˇsn´e vnitroc´ırkevn´ı pˇredpisy t´ykaj´ıc´ı se ot´azky platnosti. Podle dosavadn´ı judikatury Nejvyˇsˇs´ıho soudu nen´ı br´an zˇretel na ochranu d˚ uvˇery ve vnˇejˇs´ı skutkov´y stav, pokud byl pr´avn´ı u ´kon uzavˇren bez povolen´ı, kter´e je podle c´ırkevn´ıho pr´ava nutn´e. Se zvl´aˇstn´ım ochrann´ym mechanismem pro smluvn´ı partnery pr´avnick´ych osob Katolick´e c´ırkve poˇc´ıt´a dodatkov´y protokol ke ˇcl. XIII §2 konkord´ atu pro pr´avn´ı u ´kony obligatornˇe vyˇzaduj´ıc´ı z´apis do veˇrejn´ych listin. St´ atn´ı d´avky Podle ˇcl. 26 V´ıdeˇ nsk´e smlouvy z roku 1955 je Republika Rakousko zav´az´ ana nahradit finanˇcn´ı ˇskody vznikl´e nacistick´ym z´akonod´ arsv´ım nebo n´asilnostmi v obdob´ı nacistick´e okupace. V r´amci plnˇen´ı tˇechto z´avazk˚ u doˇslo k uzavˇren´ı mezin´arodn´ıch smluv s Katolickou c´ırkv´ı a k pr´avn´ımu vyrovn´an´ı s Evangelickou a Starokatolickou c´ırkv´ı, stejnˇe jako s ˇ Zidovskou n´aboˇzenskou obc´ı. C´ırkevn´ı pˇr´ıspˇevky a d´avky Vyb´ır´ an´ı c´ırkevn´ıch pˇr´ıspˇevk˚ u a kultovn´ıch d´avek slouˇz´ıc´ıch k pokryt´ı jejich hmotn´ych a person´ aln´ıch n´aklad˚ u patˇr´ı k vnitˇrn´ım z´aleˇzitostem z´akonem uznan´ych c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı. Pokud k tomu poˇzaduj´ı st´atn´ı pomoc, st´av´ a se t´ım tato z´aleˇzitost - co se t´yˇce poskytnut´ı st´atn´ı podpory - z´aleˇzitost´ı vnˇejˇs´ı. Z´ akon o c´ırkevn´ım pˇr´ıspˇevku vstoupil pro Katolickou, Evangelickou a Starokatolickou c´ırkev v platnost 1. kvˇetna 1939 a byl jedn´ım z protic´ırkevn´ıch opatˇren´ı nacion´aln´ıho socialismu. V z´asadˇe byl potom recipov´an do pr´ava Rakousk´e republiky. Platit pˇr´ıspˇevky jsou povinni vˇsichni plnolet´ı ˇclenov´e nez´avisle na tom, zda od c´ırkve poˇzaduj´ı nˇejak´e sluˇzby. K rozhodov´an´ı o c´ırkevn´ıch pˇr´ıspˇevc´ıch a k jejich v´ybˇeru doch´ az´ı v souladu s pˇredpisy o c´ırkevn´ıch pˇr´ıspˇevc´ıch, jeˇz vyd´avaj´ı samotn´e c´ırkve. Z´avazn´y charakter tˇechto pˇredpis˚ u pro ˇcleny c´ırkve vypl´yv´a z jejich pˇr´ısluˇsnosti k dotyˇcn´e c´ırkvi a posuzuje se podle ustanoven´ı, kter´ a upravuj´ı pr´avn´ı vztahy ˇclen˚ u k vlastn´ı c´ırkvi. Nedoplatky c´ırkevn´ıch pˇr´ıspˇevk˚ u mohou b´yt vym´ah´any civilnˇepr´avn´ı cestou. Pravomocn´y rozsudek m˚ uˇze b´y vyd´an na ˇz´ adost c´ırkve. Pro ty c´ırkve a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, jeˇz se neˇr´ıd´ı z´akonem o c´ırkevn´ıch pˇr´ıspˇevc´ıch, ˇ existuje v z´asadˇe moˇznost vym´ahat pˇr´ıspˇevky cestou spr´avn´ıho opatˇren´ı. S v´yjimkou Zidovsk´e n´aboˇzensk´e obce vˇsak tuto moˇznost ˇz´ adn´ a z tˇechto c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı v 65
souˇcasn´e dobˇe nevyuˇz´ıv´a. Status c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı v daˇ nov´em pr´avu Pr´ avnick´e osoby, kter´e slouˇz´ı k podpoˇre obecnˇe prospˇeˇsn´ych, dobroˇcinn´ych a c´ırkevn´ıch c´ıl˚ u, jsou osvobozeny od danˇe z pˇr´ıjmu a od danˇe z obchodn´ı ˇcinnosti. N´aboˇzensk´ymi c´ıli se rozumˇej´ı takov´e c´ıle, jejichˇz naplˇ nov´ an´ım doch´ az´ı k podpoˇre z´akonem uznan´ych c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze slouˇz´ı v´yhradnˇe a bezprostˇrednˇe k takto vymezen´emu u ´ˇcelu, jsou osvobozeny tak´e od danˇe z majetku. Duchovn´ı ˇcinnost je pro oblast daˇ nov´eho pr´ava ch´ap´ana jako aktivita st´atu. Pˇr´ısluˇsn´ a c´ırkevn´ı zaˇr´ızen´ı proto nejsou povinna platit daˇ n z obchodn´ı ˇcinnosti ani daˇ n z pˇridan´e hodnoty. Na c´ırkevn´ı nemovit´y majetek slouˇz´ıc´ı k duchovn´ım, n´aboˇzensk´ym, soci´ aln´ım, pedagogick´ym a v´ychovn´ym u ´ˇcel˚ um se vztahuje osvobozen´ı od danˇe z nemovitosti (§2 Z 5/2a aˇz 5 Grundsteuergesetz, ˇc. 149/1955 BGB1., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u). Od dˇedick´e a darovac´ı danˇe jsou osvobozeny dary slouˇz´ıc´ı k udrˇzen´ı pam´ atky nebo duchovn´ıho odkazu d´arce nebo ˇclen˚ u jeho rodiny. Stejn´e exempci se tˇeˇs´ı dary ve formˇe movit´ych vˇec´ı nebo penˇeˇzn´ıch ˇc´astek od ˇzij´ıc´ıch osob urˇcen´ych tuzemsk´ym pr´avnick´ym osob´am, kter´e se zab´yvaj´ı v´yhradnˇe obecnˇe prospˇeˇsnou, dobroˇcinnou nebo c´ırkevn´ı ˇcinnost´ı nebo kter´e jsou urˇceny pˇr´ımo z´akonem uznan´ym c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem. (§8 odst. 3 a §15 odst. 1 Z 13 aˇz 15 Erbschafts - und Schenkungssteuergesetz - z´akona ˇc. 141/1955 BGB1., o dˇedick´e a darovac´ı dani, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u).“ St´ at a c´ırkev v Portugalsku [14], str. 301: V Portugalsku neexistuje syst´em veˇrejn´eho financov´ an´ı n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı. Nejsou ” zde ani st´ atn´ı, ani komun´aln´ı danˇe urˇcen´e k podpoˇre n´aboˇzensk´ych instituc´ı. Ale jak jsme se jiˇz zm´ınili, existuj´ı nˇekter´e nepˇr´ım´e mechanismy financov´ an´ı: Katolick´a c´ırkev profituje z velkorys´eho osvobozen´ı od d˚ uleˇzit´ych dan´ı. V nˇekter´ych pˇr´ıpadech je nav´ıc st´ at ochoten podporovat a financovat zvl´aˇstn´ı spoleˇcensky v´yznamn´e iniciativy, predevˇs´ım Katolick´e c´ırkve. Tak jsou financov´any stavby d˚ uleˇzit´ych kostel˚ u jako napˇr. katedr´ aly v Braganca.“ St´ at a c´ırkev ve Finsku [14], str. 317: Lutersk´a i Pravoslavn´a c´ırkev jsou opr´avnˇeny k v´ybˇeru dan´ı od sv´ych ˇclen˚ u. Tyto danˇe ” jsou vyb´ır´ any spoleˇcnˇe se st´atn´ımi a m´ıstn´ımi danˇemi, a pokud je to nutn´e, jsou vym´ah´any st´ atn´ımi u ´ˇrady. Kromˇe n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı - vˇcetnˇe spolku a sdruˇzen´ı - jsou vˇsechny 66
pr´ avnick´e osoby povinny platit danˇe. Lutersk´a c´ırkev z´ısk´ av´ a vˇsechny c´ırkevn´ı danˇe odv´ adˇen´e pr´ avnick´ymi osobami, ledaˇze vˇetˇsina pod´ılu urˇcit´e spoleˇcnosti je placena osobami nebo vˇetˇsinu ˇclen˚ u urˇcit´eho spolku tvoˇr´ı osoby, kter´e patˇr´ı k Pravoslavn´e c´ırkvi. Lutersk´a c´ırkev se rozhodla umoˇznit poskytnut´ı pˇr´ıjmu z dan´ı jin´e n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti, pokud je dotyˇcn´a pr´ avnick´ a osoba s takovouto spoleˇcnost´ı u ´zce spojena. Lutersk´ a c´ırkev, Pravoslavn´a c´ırkev a n´aboˇzensk´e spoleˇcnosti jsou osvobozeny od danˇe z pˇr´ıjmu. Hˇrbitovy jsou osvobozeny od pozemkov´e danˇe.“ ˇ edsku St´ at a c´ırkev ve Sv´ [14], str. 331: ˇ edsk´e c´ırkve se pohybuj´ı ve v´yˇsi 8 miliard ˇsv´edsk´ych korun Kaˇzdoroˇcn´ı v´ydaje farnost´ı Sv´ ” (6 miliard poch´az´ı z c´ırkevn´ı danˇe). M´enˇe bohat´e farnosti jsou podporov´ any prostˇrednictv´ım vyrovn´ avac´ıch pˇr´ıspˇevk˚ u z C´ırkevn´ıho dotaˇcn´ıho fondu, jehoˇz pˇr´ıjmy tvoˇr´ı pˇredevˇs´ım d´avky z farnost´ı. Kaˇzd´a z nich poskytuje standardn´ı obnos i dodateˇcnou ˇc´ astku, kter´a odr´ aˇz´ı jej´ı finanˇcn´ı s´ılu. V kaˇzd´e diec´ezi mus´ı b´yt ustavena majetkov´a rada, kter´a m´a za u ´kol spravovat c´ırkevn´ı pozemky a lesy. Tradice c´ırkevn´ıho vlastnictv´ı pozemk˚ u a les˚ u sah´a do stˇredovˇeku. Aby mohla farnost z´ıskat knˇeze, byla povinna postavit kostel a faru, postarat se o jejich udrˇzov´an´ı ˇ edsk´ i o plat duchovn´ıho. To m´a za n´asledek, ˇze Sv´ a c´ırkev st´ale jeˇstˇe spravuje lesy, budovy a jin´y majetek v hodnotˇe nˇekolika miliard ˇsv´edsk´ych korun. Vˇetˇsina budov je vˇsak chr´anˇena a nesm´ı se prodat.“ St´ at a c´ırkev ve Spojen´ em kr´ alovstv´ı [14], str. 352: Finanˇcn´ı podpora c´ırkv´ı ze strany st´atu je ve Spojen´em kr´alovstv´ı mimoˇr´ adnˇe omezen´a. ” Jako ostatn´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´e organizace se tˇeˇs´ı nˇekter´ym v´yhod´ am, jeˇz spoˇc´ıvaj´ı v urˇcit´em daˇ nov´em osvobozen´ı (nikoliv vˇsak od danˇe z pˇridan´e hodnoty) a v u ´pravˇe, podle n´ıˇz se spolu s dary jednotlivc˚ u urˇcen´ymi charitativn´ım organizac´ım pˇrev´ ad´ı na tyto organizace tak´e daˇ n z pˇr´ıjmu t´ykaj´ıc´ı se t´eto ˇc´astky. St´at vˇsak nehrad´ı platy ani d˚ uchody duchovenstva, ani provozn´ı n´aklady c´ırkv´ı. Aˇckoli duchovn´ı Church of England maj´ı z´akonem vymezenou povinnost prov´adˇet svatby a pohˇrby a k tomuto u ´ˇcelu z´akon stanov´ı poplatek, je jeho placen´ı z´ aleˇzitost´ı u ´ˇcastn´ık˚ u, a ne st´atu. St´ at poskytuje finanˇcn´ı prostˇredky pouze na u ´drˇzbu historick´ych budov. Podle Redundant Churches and other Religious Buildings Act z roku 1969 m˚ uˇze st´at za nevyuˇz´ıvan´e kostely platit pˇr´ıspˇevky ve prospˇech Churches Conservation Trust. V pˇetilet´em obdob´ı 1989-1994 dos´ ahly tyto pˇr´ıspˇevky ˇc´astky 9 000 000 liber; c´ırkev byla povinna poskytnout odpov´ıdaj´ıc´ı ˇc´ astku ve v´yˇsi pˇribliˇznˇe 3 700 000 liber. Od roku 1978 poskytoval st´at prostˇrednictv´ım 67
agentury ,English Heritage‘ pˇr´ıspˇevky na obnovu kostel˚ u (a ned´ avno tak´e katedr´ al), kter´e se pouˇz´ıvaj´ı. V kaˇzd´em jednotliv´em pˇr´ıpadˇe vˇsak nese maxim´alne 40 % n´aklad˚ u. Celkovˇe st´ at pˇrisp´ıv´a m´enˇe neˇz 10 % na investiˇcn´ı v´ydaje Church of England; tedy c´ırkve, kter´a vlastn´ı vˇetˇsinu budov historick´eho nebo architektonick´eho v´yznamu.“
68
Literatura [1]
WERICH, Jan. Pˇriloˇzte ˇzivotopis ˇc´ ast 2 (1968). [online]. 5. 3. 2013. Dostupn´e na www.youtube.com/
[2]
ˇ Z´akon o majetkov´em vyrovn´ MK CR. an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚ u (z´akon o majetkov´em vyrovn´ an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi). [online]. 5. 12. 2012. Dostupn´e na www.mkcr.cz/
[3]
ˇ TN.CZ/MEDIAFAX/HMR. Snˇemovna posvˇetila c´ırkevn´ı restituce, CSSD chce ´ jedn´an´ı napadnout u Ustavn´ıho soudu. [online]. 8. 11. 2012. Dostupn´e na tn.nova.cz/zpravy/domaci/
[4]
´ ˇ ´ REPUBLIKY. Tiskov´y br´ıfink premi´era Petra Neˇcase po podpisu VLADA CESK E ˇ smluv o vypoˇr´ad´an´ı mezi Ceskou republikou a c´ırkvemi, 22. u ´nora 2013. [online]. 22. 2. 2013. Dostupn´e na www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/
[5]
ˇ Snˇemovn´ı tisk 580/0, ˇc´ PS PCR. ast ˇc. 1/4 Vl.n.z. o majetkov´em vyrovn´ an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzen. spoleˇc. [online]. Dostupn´e na www.psp.cz/sqw/text/
[6]
ODS. Argument´aˇr k c´ırkevn´ım restituc´ım. [online]. Listopad 2012. Dostupn´e na www.ods.cz/docs/dokumenty/ArgumCirkev.pdf
[7]
´ TOP 09. CIRKEVN I´ RESTITUCE: Argumenty. [online]. 15. 2. 2012. Dostupn´e na www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/
[8]
MINISTERSTVO KULTURY. Uzavˇren´e smlouvy o vypoˇr´ ad´ an´ı s c´ırkvemi. [online]. Dostupn´e na www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkovenarovnani/
[9]
MINISTERSTVO KULTURY. Rejstˇr´ıky registrovan´ych c´ırkv´ı a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnost´ı a dalˇs´ıch pr´avnick´ych osob zaloˇzen´ych registrovan´ymi c´ırkvemi a n´ aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi a registrovan´ych nebo evidovan´ych podle z´akona ˇc. 3/2002 Sb., o c´ırkv´ıch a n´aboˇzensk´ych spoleˇcnostech. [online]. Dostupn´e na //www3.mkcr.cz/
[10] MINISTERSTVO KULTURY. Dotaz ohlednˇe finanˇcn´ıch n´ahrad c´ırkv´ım. [online]. Dostupn´e na www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkovenarovnani/aktualini-informace/dotazy-2012/ 69
´ ˇ ´ REPUBLIKY. Pˇr´ıloha k usnesen´ı vl´ady ze dne 20. bˇrezna 2013 ˇc. [11] VLADA CESK E 214 - Vyj´adˇren´ı vl´ady k n´avrhu na zruˇsen´ı z´akona ˇc. 428/2012 Sb., o majetkov´em vyrovn´an´ı s c´ırkvemi a n´aboˇzensk´ymi spoleˇcnostmi a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚ u. [online]. Dostupn´e na racek.vlada.cz/usneseni/ ´ STREDISKO ˇ ˇ ´ BISKUPSKE ´ KONFERENCE. Text n´avrhu [12] TISKOVE CESK E z´ akona o majetkov´em vyrovn´an´ı. [online]. 10. 8. 2012. Dostupn´e na tisk.cirkev.cz/zdomova/text-navrhu-zakona-o-majetkovem-vyrovnani/ ´ Marcela. Baptist´e odm´ıtli 228 milion˚ [13] JURKOVA, u. Kazatel´e si najdou civiln´ı zamˇestn´an´ı, ˇr´ık´a jejich pˇredseda. [online]. 22. 2. 2013. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/ c1-59376360-cirkev-babtiste-majetek-odmitnuti-restituce [14] ROBBERS, Gerhard (ed.). St´at a c´ırkev v zem´ıch EU. 1995, ˇcesk´ y pˇreklad, Praha: Academia, 2002. 368 stran, ISBN 80-200-0967-1. ˇ ´ TELEVIZE. Jana Silerov´ ˇ ˇ ˇ a televize. [online]. 22. [15] CESK A a – Hyde park CT24 – Cesk´ 2. 2013. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/22.2.2013/ ˇ ´ C´IRKEV. Ke staˇzen´ı – V´yroˇcn´ı a finanˇcn´ı zpr´avy – Apoˇstolsk´a [16] APOSTOLSK A c´ırkev. [online]. Dostupn´e na www.apostolskacirkev.cz/zdroje/ke-stazeni/category/4financni-zpravy [17] MINISTERSTVO KULTURY. Veˇrejnospr´ avn´ı kontroly. [online]. Dostupn´e na www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/financovani-cirkvi/verejnospravni -kontroly-111734/ ´ Vˇestn´ık NKU, ´ Kontroln´ı z´avˇery z kontroln´ıch akc´ı – Prostˇredky st´atn´ıho [18] NKU. rozpoˇctu poskytovan´e c´ırkv´ım a n´aboˇzensk´ym spoleˇcnostem. [online]. 1. 4. 2009. Dostupn´e na www.nku.cz/kon-zavery/K08020.pdf ˇ za rok 2012. [19] MINISTERSTVO KULTURY. V´yroˇcn´ı zpr´ava Ministerstva kultury CR [online]. Dostupn´e na www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/ ˇ ´INOVA, ´ Silvie; BERNARDY, David. Kontroln´ı u [20] TRESL ´ˇrad varoval pˇred pran´ım ˇspinav´ych penˇez ve Vatik´ansk´e bance. [online]. 22. 5. 2013. Dostupn´e na www.rozhlas. cz/zpravy/ekonomikavevrope/ [21] DUKA, Dominik OP. Projev na konferenci C´ırkevn´ı restituce - m´yty a ” skuteˇcnost“. [online]. 17. 4. 2012. Dostupn´e na www.dominikduka.cz/prednasky-aproslovy/projev-na-konferenci-cirkevni-restituce-myty-a-skutecnost/ ´ ´ Zuzana. Zachr´ [22] KEMENYOV A, anil jsem monstranci. D´ıky bohu. [online]. 7. 11. 2011. Dostupn´e na (Hospod´aˇrsk´e noviny) hn.ihned.cz/c1-53544260-zachranil-jsemmonstranci-diky-bohu
70
[23] KOLINA, Josef. Farnost v byznysu pohoˇrela. Tak prod´ av´ a kostely, varhany i hˇrbitov. [online]. 23. 3. 2012. Dostupn´e na www.tyden.cz/rubriky/domaci/ ´ Kateˇrina. Slovensko zaˇcalo c´ırkevn´ı restituce ˇreˇsit [24] BERGER, Vojtˇech; KOZMOVA, uˇz pˇred t´emˇeˇr 20 lety. [online]. 15. 8. 2012. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/ evropa/ [25] DANDA, Oldˇrich. Martin C. Putna: K c´ırkv´ım se stahuj´ı supi ˇcekaj´ıc´ı na lesy a ´ ˇ ıslo: 204. Rubrika: Rozhovor. miliardy. 31. 8. 2012. PRAVO. C´ [26] DUKA, Dominik OP. V´yroˇcn´ı zpr´ava C´ırkve ˇr´ımskokatolick´e za rok 2010. [online]. 20. 12. 2011. Dostupn´e na tisk.cirkev.cz/res/data/140/015852.pdf?seek=1 ˇ ETKA, ˇ ˇ ıslo: [27] ST Jan. Lesk a b´ıda c´ırkevn´ıch les˚ u. 15. 12. 2011. Ekonom. Roˇcn´ık: 55. C´ 50. Rubrika: T´ema – c´ırkve. ˇ ub´yv´ a vˇeˇr´ıc´ıch, st´at vˇsak plat´ı st´ale v´ıce far´aˇr˚ u. [online]. [28] DANDA, Oldˇrich. V Cesku 10. 4. 2012. Dostupn´e na www.novinky.cz/domaci/264311-v-cesku-ubyva-vericichstat-vsak-plati-stale-vice-fararu.html [29] PALATA, Luboˇs. Slovensk´a katolick´a c´ırkev: Milionov´e mal´e dom˚ u. Bude to u n´as jin´e? [online]. 24. 7. 2012. Dostupn´e na www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/ milionove-male-domu-takova-je-katolicka-cirkev-na-slovensku-bude-to-u-nas-jine/ [30] BERGER, Vojtˇech. B´yval´y trnavsk´y arcibiskup o sv´em odvol´ an´ı: ,nepˇrekonateln´e‘ generaˇcn´ı rozd´ıly. [online]. 14. 12. 2012. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/ ˇ ´ TELEVIZE. Pˇred p˚ ˇ a televize. [online]. 14. 12. 2012. Dostupn´e [31] CESK A ulnoc´ı – Cesk´ na www.ceskatelevize.cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/312281381940096/ ˇ ´ Petr; PRESOVA, ´ Eva. Pol´aci zaˇcali s c´ırkevn´ımi re[32] VAVROUSKA, Petr; KRAL, stitucemi uˇz v roce 1989. Prov´ az´ı je korupce. [online]. 15. 8. 2012. Dostupn´e na www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/ [33] MINISTERSTVO KULTURY. C´ırkevn´ı restituce - ot´azky a odpovˇedi. [online]. 8. 11. 2012. Dostupn´e na www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/dotazy/cirkevni-restituce— otazky-a-odpovedi-155464/ ˇ jak utratit 13 mld. [online]. 13. [34] TOMAN, Karel. Rittig za miliony poradil Les˚ um CR, 8. 2012. Dostupn´e na aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/ ˇ ˇ Petr. Sance na pr´aci u c´ırkv´ı. Po restituc´ıch nabereme hajn´e i spr´avce [35] KODERA, budov, ˇr´ık´a duchovn´ı. [online]. 8. 4. 2013. Dostupn´e na zpravy.ihned.cz/c1-59645090cirkve-budou-potrebovat-hajne-i-spravce-budov an´ı na pivo i pron´ ajmy. [online]. 28. 1. [36] DANDA, Oldˇrich. C´ırkev se tˇeˇs´ı po vyrovn´ 2012. Dostupn´e na www.novinky.cz/domaci/257493-cirkev-se-tesi-po-vyrovnani-napivo-i-pronajmy.html 71
´ Martina. MOZNOSTI ˇ ´ I´ CCE. ˇ [37] MAL´INKOVA, SAMOFINANCOVAN [online]. Kvˇeten 2010. Bakal´aˇrsk´a pr´ace, Masarykova univerzita, Ekonomicko-spr´avn´ı fakulta. Dostupn´e na is.muni.cz/th/253929/ ˇ ´ C´IRKEV EVANGELICKA. ´ CCE ˇ [38] CESKOBRATRSK A A JEJI´ FINANCE – Pˇr´ıloha tisku 19 k usnesen´ı ˇc. 61. [online]. 13. 5. 2007. Dostupn´e na www.ecirkev.cz/data/att/ ˇ ´ C´IRKEV EVANGELICKA. ´ Usnesen´ı 2. mimoˇr´ [39] CESKOBRATRSK A adn´eho zaˇ sed´ an´ı 32. synodu CCE. [online]. 9. 6. 2009. Dostupn´e na www.evangnet.cz/cce/czr/ usneseni/ [40] DANDA, Oldˇrich. Banky si brous´ı zuby na c´ırkevn´ı miliardy, uˇz vyˇskolily arm´adu poradc˚ u. [online]. 14. 4. 2013. Dostupn´e na www.novinky.cz/domaci/298985-bankysi-brousi-zuby-na-cirkevni-miliardy-uz-vyskolily-armadu-poradcu.html ˇ ETKA, ˇ ˇ ˇ [41] ST Jan; PSENI CKA, Jiˇr´ı; PRAVEC, Josef. Pˇresun miliard v´ab´ı byznys. [online]. 5. 8. 2011. Dostupn´e na ekonom.ihned.cz/c1-52474210-presun-miliard-vabibyznys ´ ˇ 1. Poˇrad: Report´eˇri CT. ˇ [42] KOMAREK, Michal. Z´amek na odstˇrel. 9. 1. 2006. CT ´ ˇ ´ ´ ZAMEK ´ Jindˇrich. KAUZA ROZMIT ALSK Y : Star´y Roˇzmit´ al. [online]. [43] JIRASEK, Dostupn´e na www.staryrozmital.cz/kauza-rozmitalsky-zamek/ [44] ZANDL, Patrick. Co se stane, aˇz se c´ırkve dostanou k majetku. [online]. 23. 5. 2013. Dostupn´e na www.denikinsider.cz/co-se-stane-az-se-cirkve-dostanou-k-majetku/ ´ STREDISKO ˇ ˇ ´ BISKUPSKE ´ KONFERENCE. Ing. Karel St´ ˇ ıcha. [45] TISKOVE CESK E [online]. Dostupn´e na tisk.cirkev.cz/online-rozhovor-host-kategorie/karel-sticha/ ˇ IK ´ A SBIRKA ´ [46] MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. OBCHODNI´ REJSTR LISTIN. [online]. Dostupn´e na or.justice.cz/ias/ui/rejstrik ˇ [47] KUCERA, Jiˇr´ı. Centrum Doln´ı Bˇreˇzany: kolaudace. [online]. 27. 5. 2009. Dostupn´e na stavitel.ihned.cz/c1-37244930-centrum-dolni-brezany-kolaudace ˇ IK ´ A SBIRKA ´ [48] MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. OBCHODNI´ REJSTR LISTIN. [online]. Dostupn´e na or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a1000716 92&dokumentId=B+12805%2fSL11%40MSPH&klic=w5t0w2 ´ ´ T´an A, ˇa. Kdoˇz js´ u boˇz´ı pomocn´ıci. [online]. 30. 5. 2012. Dostupn´e na [49] KRALOV euro.e15.cz/archiv/kdoz-jsu-bozi-pomocnici-778350 ˇ [50] PISTORA, Aleˇs. Vyj´adˇren´ı k ˇcl´ anku Kdoˇz js´ u boˇz´ı pomocn´ıci“. [online]. 19. 6. 2012. ” Dostupn´e na www.apha.cz/vyjadreni-k-clanku-kdoz-jsu-bozi-pomocnici/
72
[51] PPF. PPF Group, Finanˇcn´ı v´ysledky. [online]. Dostupn´e na www.ppf.cz/cz/financnivysledky.html ´ C´ırkevn´ı restituce: jak naloˇz´ı c´ırkve s obrovsk´ym majet[52] STAVEBN´I FORUM. kem? Diskusn´ı setk´an´ı ˇcasopisu Stavebn´ı f´orum. [online]. 28. 3. 2013. Dostupn´e na www.stavebni-forum.cz/diskuse2013/index.php?main=prg03282013 ˇ [53] DOLEZAL, Pavel. Ekonomika c´ırkv´ı dnes, z´ıtra a v roce 2043 [online]. Dostupn´e na www.stavebni-forum.cz/diskuse2013/prezentace/ ˇ ´IN. 147. Zof´ ˇ ınsk´e f´orum – PALAC ´ ZOF ˇ IN. ´ [online]. 8. 4. [54] AGENTURA NKL ZOF 2013. Dostupn´e na www.zofin.cz/cs/zofinska-fora/archiv/147-zofinske-forum/ ˇ ˇ [55] VASEK, Petr; CT24. Otevˇren´e“ vyd´av´ an´ı majetku c´ırkv´ım: Podan´e ˇz´ adosti jsou ” tajn´e. [online]. 23. 2. 2013. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216389otevrene-vydavani-majetku-cirkvim-podane-zadosti-jsou-tajne/ ˇ ˇ Petr; KET; LUK; CT24. Vˇetˇsina poslanc˚ u chce odtajnit ˇz´ adosti v r´amci [56] VASEK, c´ırkevn´ıch restituc´ı. [online]. 12. 5. 2013. Dostupn´e na www.ceskatelevize.cz/ct24/ domaci/226214-vetsina-poslancu-chce-odtajnit-zadosti-v-ramci-cirkevnich-restituci/ ˇ [57] CTK; MIL. Kellnerovˇe skupinˇe PPF loni stoupl zisk na 19 miliard, hodnota majetku vzrostla o polovinu [online]. 4. 6. 2013. Dostupn´e na byznys.ihned.cz/ ˇ [58] MIKULKA, Milan; CTK. Jedn´ an´ı o ˇreck´em dluhu se zadrhla. Nˇekteˇr´ı vˇeˇritel´e uˇz s´ azej´ı na bankrot At´en. [online]. 13. 1. 2012. Dostupn´e na byznys.ihned.cz/ ˇ ´ STATISTICKY ´ U ´ RAD. ˇ ˇ e republiky Y N´ aboˇzensk´e vyzn´an´ı obyvatelstva Cesk´ [59] CESK [online]. 14. 11. 2012. Dostupn´e na www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ [60] MINISTERSTVO KULTURY. Poˇcty duchovn´ıch a v´yˇse poskytnut´ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u [online]. Dostupn´e na www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/ financovani-cirkvi/pocty-duchovnich-a-vyse-poskytnutych-financnich-prostredku1050/ ˇ ´ STATISTICKY ´U ´ RAD. ˇ Y Obyvatelstvo podle Sˇc´ıt´ an´ı lidu, dom˚ u a byt˚ u 2011 – [61] CESK ˇ Cesk´a republika [online]. 13. 11. 2012. Dostupn´e na www.czso.cz/csu/2012edicniplan. nsf/publ/
73
