EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.2.2014 COM(2014) 38 final ANNEX 24
PŘÍLOHA
SLOVINSKO
Zprávy o boji proti korupci v EU ---
CS
CS
SLOVINSKO 1. ÚVOD — HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY A SOUVISLOSTI Protikorupční rámec
Strategický přístup. Slovinsko časem zlepšilo svůj právní a institucionální rámec a patří k nejlepším středoevropským a východoevropským členským státům z hlediska vnímání a kontroly korupce.1 Všechny slovinské orgány veřejné moci mají povinnost vypracovat plány integrity a promítnout do nich hodnocení rizik souvisejících s korupcí.2 Nadále však přetrvávají jisté nedostatky v účinném prosazování právního a strategického rámce, především z důvodu slabých kontrolních mechanismů.3 V lednu 2013 Komise pro prevenci korupce (KPK) informovala, že dva nejdůležitější političtí představitelé v zemi porušili zákony o majetkových přiznáních.4 Toto oznámení vyvolalo politickou nestabilitu a nakonec i pád vlády. Trestní a správní šetření údajného korupčního jednání, která proběhla v posledních letech, se dotkla mnoha volených a jmenovaných úředních osob i vrcholového vedení v podnicích.5 Na konci listopadu 2013 odstoupilo tříčlenné vedení KPK kvůli nedostatečné podpoře a politické vůli zajistit opatření navazující na hodnocení rizika a na případy, kterými se jejich komise zabývala.6 Zatímco KPK a další nezávislé orgány dosáhly v boji proti korupci značného pokroku, ostatní veřejné instituce by také zřejmě potřebovaly vyvinout více úsilí, pokud jde o prosazování norem integrity a prevenci korupce. Skupina států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy ve své zprávě z května 2013 rovněž poukázala na to, že kultura integrity zatím není mezi úředními osobami rozšířena.7 Zdůraznila, že je třeba se zabývat nedostatečným rozpočtovým a personálním vybavením KPK, aby se zajistilo, že její protikorupční činnosti nejsou kladeny překážky. Právní rámec. Byly přijaty dobře zpracované protikorupční právní předpisy. Nedávné legislativní změny z let 2010 a 2011 se zaměřily na integritu a prevenci korupčního jednání, střet zájmů, transparentnost lobbování, ochranu oznamovatelů, zadávání veřejných zakázek, ustanovení trestního zákona a trestního řádu. Pevný legislativní rámec vznikl zejména díky zákonu o integritě a prevenci korupce, který byl přijat v roce 2010 a novelizován v roce 20118 s cílem podporovat politiku prevence a integrity, vymezit úkoly a pravomoci KPK, zajistit mechanismy ověřování informací z majetkových přiznání, stanovit ochranu oznamovatelů a upravit lobbování. Přesto zůstávají v legislativě určité mezery, co se týče financování politických stran a volebních kampaní, u nichž skupina GRECO v polovině roku 20129 zjistila, že její doporučení nebyla dostatečně realizována (a totéž znovu zopakovala ve své zprávě přijaté v březnu 2013 a zveřejněné v lednu 2014)10. V polovině roku 2013 navrhla vláda novou právní úpravu o financování politických stran a o kampaních před volbami a referendy. V současné době
1
Podle indexu Světové banky mělo Slovinsko v roce 2011 ve střední a východní Evropě nejlepší výsledky, pokud jde o kontrolu korupce: http://info.worldbank.org/governance/wgi/mc_chart.asp. 2 Tuto povinnost stanoví zákon o integritě a prevenci korupce. Komise pro prevenci korupce (KPK) zkontrolovala 1 216 těchto plánů integrity v roce 2012: https://www.kpk-rs.si/sl/preventiva-in-nacrt-integritete . 3 Društvo Integriteta (2012) Vnitrostátní systém integrity ve Slovinsku – hodnocení v roce 2012. http://nis.integriteta.si/publikacija/nacionalni-sistem-integritete-v-sloveniji . 4 https://www.kpk-rs.si/en . 5 Případy, v nichž proběhlo šetření, se týkaly jmenovaných a volených úředních osob na ústřední i místní úrovni. Viz další podrobnosti v oddíle „Odpovědnost a integrita volených a jmenovaných úředních osob“. 6 https://www.kpk-rs.si/en 7 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf , p. 5 8 Zákon o integritě a prevenci korupce (2010), Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 45/10, 4.6.2010 (Zakon o integriteti in preprečevanju korupcije – ZIntPK, Uradni list RS, št. 45/10 ze dne 4. 6. 2010). v znění z roku 2011, http://www.uradnilist.si/1/objava.jsp?urlid=201169&stevilka=3056 9 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round3/GrecoRC3(2012)6_Second_Slovenia_EN.pdf. 10 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round3/GrecoRC3(2013)4_Interim_Slovenia_EN.pdf.
2
se projednává v parlamentu. V polovině roku 2013 vláda rovněž navrhla nové právní předpisy o přístupu k informacím, včetně ustanovení o transparentnosti hospodaření ve státních a státem ovládaných podnicích a podnicích, kde má stát významnou účast, jakož i o transparentnosti služeb poskytovaných veřejnému sektoru. GRECO také zdůraznila, že provádění pravidel týkajících se střetu zájmů a lobbování je stále nedostatečné a je třeba udělat více pro zvýšení povědomí.11 Institucionální rámec. KPK byla zřízena v roce 2002 a od té doby prošla několika institucionálními změnami12, které posílily její pravomoci a schopnosti. Pravomoci KPK jsou velmi široké a sahají od správního šetření, přes preventivní opatření a výzkum až po činnosti spojené se zvyšováním informovanosti. Trestní vyšetřování je svěřeno kriminální policii, národnímu úřadu vyšetřování a státnímu zastupitelství, které nedávno přijaly opatření ke zlepšení svých výsledků v oblasti účinného vyšetřování.13 Byly rovněž zřízeny zvláštní týmy pro prosazování práva se zaměřením na korupci a hospodářskou trestnou činnost. Průzkumy veřejného mínění Průzkumy vnímání. Negativní trend celkového veřejného vnímání korupce byl očividný po nedávné vlně veřejných protestů volajících po reformě politického systému. Zvláštní průzkum Eurobarometr na téma korupce z roku 201314 ukázal, že 76 % slovinských respondentů (druhý nejvyšší podíl v EU) se domnívá, že korupce v jejich zemi v předchozích třech letech rostla (průměr EU: 56 %), zatímco 91 % respondentů uvádí, že korupce je v jejich zemi rozšířená (průměr EU: 76 %). 88 % Slovinců, kteří odpověděli ve stejném průzkumu, se domnívá, že úplatkářství a využívání známostí jsou často nejjednodušší způsoby, jak získat určité veřejné služby (průměr EU: 73 %) a 38 % uvedlo, že korupce se jich v každodenním životě osobně dotýká (průměr EU: 26 %). Zkušenosti s korupcí. Drobná korupce podle všeho není ve Slovinsku široce rozšířeným problémem. Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr na téma korupce v roce 2013 je na tom Slovinsko o něco lépe, než je průměr EU, pokud jde o přímé zkušenosti s korupcí, protože pouze 3 % slovinských respondentů uvedlo, že v posledním roce byli požádáni o úplatek, nebo se to od nich očekávalo (průměr EU: 4 %).15 Průzkumy u podniků. Podle průzkumu Eurobarometr mezi podniky z roku 201316 odpovědělo 94 % slovinských podniků, že zvýhodňování a korupce brání obchodní soutěži v jejich zemi. Jedná se o nejvyšší procento v Unii (průměr EU: 73 %). Souvislosti Hospodářské souvislosti. Krátce po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 prošlo Slovinsko zásadními reformami, zaznamenalo strmý hospodářský růst a stanulo na špici uchazečů o začlenění do EU mezi zeměmi střední a východní Evropy. Slovinsko bylo první z nových členských států, které v roce 2007, teprve tři roky po přistoupení, vstoupilo do eurozóny. Třetí čtvrtletí roku 2008 však znamenalo konec rychlého hospodářského růstu Slovinska a začátek
11 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf . p. 5. 12 Včetně názvu. 13 Více podrobností o institucionálním uspořádání viz bod „Nezávislost a účinnost protikorupčních institucí“ v oddíle „Otázky v centru pozornosti“. 14 Zvláštní průzkum Eurobarometr 397 z roku 2013. 15 V roce 2011 uvedlo 7 % slovinských respondentů, že v posledních 12 měsících byli požádáni o úplatek, nebo se to od nich očekávalo (průměr EU 8 %). 16 Bleskový průzkum Eurobarometr 374 z roku 2013.
3
období recese, které se vyznačuje velkými úpadky, zejména ve stavebnictví.17 Částečně i v důsledku tohoto hospodářského útlumu byla šedá ekonomika v roce 2012 odhadována na 16 % HDP.18 V rámci hospodářského zotavování je privatizováno mnoho státních podniků. V této souvislosti je ke zmírnění rizik souvisejících s korupcí velmi důležitý nezávislý monitoring a silné protikorupční záruky. Soukromý sektor. Slovinsko z velké části provedlo ustanovení rámcového rozhodnutí 2003/568/SVV o definici pojmu aktivní a pasivní korupce v soukromém sektoru, jakož i ustanovení o sankcích pro fyzické a právnické osoby a o trestní odpovědnosti právnických osob.19 Zvýhodňování a korupce jsou vnímány jako značná překážka pro podnikání ve Slovinsku.20 Tento dojem posiluje i globální index konkurenceschopnosti za roky 2012–2013, kde Slovinsko obsadilo 56. místo ze 144 zemí, přičemž nízkou známku 2,6 (nejvyšší 7) dostalo, pokud jde o zvýhodňování v rozhodnutích úředních osob.21 Z akademického výzkumu kromě toho zazněly obavy ohledně údajného navazování neformálních sítí mezi podnikateli a politiky.22 KPK nedávno informovala, že úvěry jsou poskytovány podle politických kritérií, jelikož valnou většinu bankovního sektoru alespoň zčásti kontroluje stát.23 KPK společně s Účetním dvorem proto navrhly zákonné protikorupční záruky pro bankovní sektor, včetně aspektů týkajících se transparentnosti. Tyto návrhy však zatím nebyly zavedeny do života, a to navzdory nedávné příležitosti, která se naskytla, když zákonodárce přijímal zákon „o špatných bankách“, aby zavedl nouzové postupy pro banky v obtížích.24 Whistleblowing. Zákon o integritě a prevenci korupce upravuje ochranu oznamovatelů, včetně odškodnění v případě odvetných opatření.25 KPK má za úkol zajistit dobré fungování systémů oznamování a ochrany. Jak ovšem KPK sama připouští, provádění ochrany oznamovatelů není bez vady a zatím může vykázat jen málo výsledků.26 2. OTÁZKY V CENTRU POZORNOSTI Majetková přiznání V roce 1994 zavedlo Slovinsko pro úřední osoby systém majetkových přiznání. V roce 2010 byl tento systém zpřísněn zákonem o integritě a prevenci korupce, který byl následně novelizován v roce 2011. Po nástupu do veřejné funkce a po jejím opuštění (tj. ještě rok poté) musí široká škála úředních osob, včetně vysoce postavených funkcionářů na centrální a místní úrovni a včetně
17 http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-1_en.pdf . 18 http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/themes/06_shadow_economy.pdf. . 19 KOM(2011) 309 v konečném znění, druhá zpráva o provádění rámcového rozhodnutí 2003/568/SVV ze dne 6. června 2011: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-humantrafficking/corruption/docs/report_corruption_private_sector_en.pdf 20 Viz výše uvedené výsledky průzkumu Eurobarometr z roku 2013 mezi podniky. 21 http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2012-13.pdf 22 Dobovšek, B., Meško, G. (2008) Informal networks in Slovenia: a blessing or a curse. Problems of post-communism, 55(2), s. 25-37. Dobovšek, B., (2005). Zpráva o neformálních sítích – Slovinsko, (Report of Informal Networks – Slovenia). Ljubljana, Fakulta trestní spravedlnosti a bezpečnosti; a Guasti,P., Dobovšek, B., Ažman, B. (2012) Nedostatky právního státu ve Slovinsku v podmínkách střední a východní Evropy: (Deficiencies in the Rule of Law in Slovenia in the Context of Central and Eastern Europe): http://www.fvv.uni-mb.si/rV/arhiv/2012-2/04_Guasti_Dobovsek_Azman-E.html . 23 Ocena stanja korupcije 2013. 24 Členové řídících orgánů těchto bank nejsou povinni přiznávat majetkové poměry. Nebyla zahrnuta žádná zvláštní ustanovení o předcházení střetům zájmů. 25 Zákon o integritě a prevenci korupce (2010), Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 45/10, 4.6.2010 (Zakon o integriteti in preprečevanju korupcije – ZIntPK, Uradni list RS, št. 45/10 ze dne 4. 6. 2010) v znění z roku 2011, http://www.uradnilist.si/1/objava.jsp?urlid=201169&stevilka=3056. 26 V roce 2011 vyřídila KPK pouze 33 a v roce 2012 jen 22 žádostí o ochranu oznamovatelů.
4
volených a jmenovaných úředních osob předkládat majetková přiznání.27 Rovněž musí deklarovat jakékoli změny majetkových poměrů, které nastanou v době, kdy zastávají veřejný úřad. Povinnost oznamovat majetek se týká širokého okruhu aktiv.28 V přiznání se však neuvádí jiné zájmy nebo vztahy, z nichž může vznikat střet zájmů, včetně těch, které se týkají podnikání. Majetkové přiznání se týká přibližně 10 000 úředních osob. V roce 2004 byla KPK pověřena úkolem kontrolovat majetková přiznání úředních osob. Avšak teprve v roce 2011 byly pravomoci KPK posíleny a po zavedení elektronického systému pro předkládání majetkových přiznání, který umožnil křížovou kontrolu údajů, bylo možné elektronické sledování majetkových poměrů. Některé údaje z majetkových přiznání jsou zveřejněny na internetových stránkách KPK.29 Údaje mohou být zveřejněny, pouze pokud se týkají majetku nabytého během výkonu veřejné funkce. Slovinské právní předpisy týkající se vymáhání majetku z trestné činnosti stanoví, že každé podezření na majetek úředních osob bez prokázaného původu v hodnotě nad 50 000 EUR by mělo být vyšetřováno státním zastupitelstvím. Stávající právní předpisy neumožňují obrácení důkazního břemene v případech týkajících se takového majetku. Orgány veřejné moci zahájily diskusi o tom, zda by se to mělo změnit. V roce 2012 šetřila KPK majetková přiznání řady osob ve vysokých veřejných funkcích a čelních představitelů sedmi politických stran zastoupených v parlamentu a zjistila, že tehdejší předseda vlády a starosta Lublaně, který byl v té době rovněž vůdcem hlavní opoziční strany, porušili zákony o majetkových přiznáních. Tehdejší předseda vlády údajně nepřiznal majetek v hodnotě kolem 210 000 EUR. KPK také zjistila, že starosta Lublaně nepřiznal za dobu šesti let ve funkci 2,4 milionu EUR jakož i řadu transakcí s akciemi. Tehdejší předseda vlády a starosta Lublaně sice připustili jisté administrativní pochybení, ale odmítli hlavní závěry KPK a obvinění týkající se nezákonného původu nepřiznaného majetku. Věc vedená proti tehdejšímu premiérovi vedla k pádu vlády. Starosta Lublaně odstoupil z vedoucí funkce ve své straně, ale veřejné funkce se nevzdal. Během generální stávky v lednu 2013 se konala protestní shromáždění ve 14 městech po celém Slovinsku. V návaznosti na výše uvedené případy zpochybnilo 36 poslanců parlamentu ústavnost zákona o integritě a prevenci korupce, včetně ustanovení týkajících se postupů a pravomocí KPK. Tato věc zatím čeká na rozhodnutí Ústavního soudu. Za účelem ověření majetkových přiznání může KPK požádat o údaje týkající se majetku příbuzných úředních osob, pokud lze učinit odůvodněný závěr, že majetek byl převeden na rodinné příslušníky s cílem vyhnout se kontrole ve smyslu zákona. KPK však požaduje další úpravy stávajících právních předpisů za účelem zmírnění rizik v souvislosti s korupcí mimo jiné cestou snadnějšího přístupu k údajům o majetku převedeném na třetí strany.30 KPK má navíc spíše omezené kapacity, což ji brzdí v provádění velkého počtu důkladných kontrol.31 Kromě toho nemůže kontrolovat majetek v zahraničí.
27 Poslanci Státní rady, kteří jsou voleni nepřímo prostřednictvím místních společenství a zájmových skupin (zaměstnavatelé, zaměstnanci, zemědělci, řemeslníci, živnostníci atd.) nepředkládají majetková přiznání. 28 Patří sem: příjmy, výnosy, movitý a nemovitý majetek, akcie, práva spravovat obchodní společnosti či jiné subjekty, bankovní vklady, půjčky, úspory, ceniny a cenné papíry atd. 29 Informace o zdanitelných příjmech jsou neveřejné. Úplné zveřejnění majetkových přiznání není možné v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2007, podle něhož jsou některá ustanovení o zveřejňování těchto údajů neústavní z důvodů ochrany údajů (Ustavno sodišče Republike Slovenije (2007) odločba ustavnega sodišča Republike Slovenije. Lublaň: U-I-57/06-28, s. 16–20: http://odlocitve.us-rs.si/usrs/us-odl.nsf/0/5d317be6d9d8bb26c12572b30036f92b/$FILE/U-I-57-06.pdf). 30 Nasprotje interesov: https://www.kpk-rs.si/sl/zavezanci-in-njihove-dolznosti/nasprotje-interesov. 31 V roce 2001 měla KPK kapacitu na finanční vyšetřování v sedmi případech a prvních třech čtvrtletích roku 2012 provedla finanční vyšetřování ve 12 případech.
5
Prostor pro sankce za porušení zákonných ustanovení o oznamování majetkových poměrů je omezen.32 KPK může ukládat poměrně malé pokuty33 v případech, kdy není splněna povinnost přiznat majetek, nebo v případě neúplných či nepravdivých údajů. Pokud úřední osoba nepředloží požadované údaje v zákonné lhůtě, KPK může požádat jejího zaměstnavatele, aby jí snížil plat o 10 %. Pokud se zjistí značný a neodůvodněný rozdíl mezi příjmy a skutečným majetkem úřední osoby, která není schopna tuto nesrovnalost rozumně vysvětlit, KPK vyrozumí její instituci a další příslušné orgány, pokud má podezření na další nesrovnalosti nebo porušení předpisů. Právní předpisy umožňují konfiskaci neoprávněně nabytého majetku, ale zatím v takovém případě nebyl vynesen ani jeden rozsudek. Instituce, kde úřední osoba působí, může zahájit kárné řízení o propuštění či ukončení funkce, není to však její povinností. U přímo volených úředních osob se s žádnou sankcí nepočítá. KPK může také požádat příslušné orgány (donucovací orgány, finanční úřad, útvar finančního vyšetřování atd.), aby přijaly předběžná opatření za účelem přerušení transakcí nebo zabavení majetku, existuje-li důvodné riziko, že by tento majetek mohl být ukryt nebo převeden.34 Odpovědnost a integrita volených a jmenovaných úředních osob Zákon o integritě a prevenci korupce se komplexně týká střetu zájmů, omezuje podnikatelské činnosti a obsahuje ustanovení o podnikání rodinných příslušníků úředních osob. KPK kromě toho vydala řadu pokynů ohledně střetu zájmů, jež se týkají takových témat, jako je ponechání si advokátních kanceláří a rozhodování ve veřejných institucích, pracovních skupinách a komisích, kde jsou členy osoby působící mimo veřejný sektor.35 Zrušení veřejné zakázky zadané nebo rozhodnutí učiněného ve střetu zájmů upravuje zákon o integritě a prevenci korupce, jakož i obecně platný občanský zákoník a předpisy o zadávání veřejných zakázek. Zákon rovněž obsahuje ustanovení týkající se neslučitelnosti s výkonem funkce a darů, jakož i ustanovení o období „na vychladnutí“, která zakazují nevoleným úředním osobám vystupovat z pozice jednatele podnikatelského subjektu, na který dohlížely v době, kdy vykonávaly veřejnou funkci, po dobu dvou let po odchodu z úřadu, a která zakazují, aby úřad uzavíral obchodní dohody se subjekty, jejichž jednatelem je bývalá úřední osoba, po dobu jednoho roku poté, co tato osoba z funkce odešla. Nedávné legislativní změny zakazují, aby tatáž osoba byla poslancem parlamentu a volenou úřední osobou v místním orgánu.36 Skupina GRECO však ve své zprávě, která byla zveřejněna v květnu 2013, poukázala na to, že přes relativně dobře nastavený právní rámec se kultura integrity zatím nerozšířila a že ve veřejnosti panuje velmi nízká důvěra, co se týče integrity a výkonnosti volených úředních osob.37 Nedávná vyšetřování údajného korupčního jednání se týkala vysoce postavených volených a jmenovaných úředních osob, mezi nimi bývalého premiéra, bývalých ministrů, současných a bývalých poslanců parlamentu a současných a bývalých starostů obcí. Většina těchto vyšetřování stále probíhá a některé případy jsou v současné době projednávány před soudem. V několika málo případech již soudy prvního stupně vynesly rozsudky, přičemž většina odsouzení skončila podmíněným trestem. V jednom případě byl bývalý předseda vlády odsouzen v prvním stupni
32 Je jen málo případů, kdy byly použity odrazující sankce, a zjištěné porušení předpisů o majetkových přiznáních nebo neodůvodněný rozdíl mezi příjmy a majetkem znamenal jen velmi zřídka politické důsledky pro osobu zastávající veřejný úřad. 33 400 EUR až 1 200 EUR. 34 Zákon o integritě a prevenci korupce (2010), Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 45/10, 4.6.2010 (Zakon o integriteti in preprečevanju korupcije – ZIntPK, Uradni list RS, št. 45/10 ze dne 4. 6. 2010) http://www.uradnilist.si/1/objava.jsp?urlid=201169&stevilka=3056. 35 KPK (2012): https://www.kpk-rs.si/sl/zavezanci-in-njihove-dolznosti/omejitve-poslovanja. 36 Do roku 2011 bylo 18 z 90 poslanců parlamentu rovněž starosty obcí. V následujícím volebním období parlamentu se jedenáct poslanců muselo vzdát svých starostovských postů, aby si udrželi poslanecký mandát. 37 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf . p. 5.
6
ke dvěma letům odnětí svobody za údajné požadování úplatku od zahraniční společnosti výměnou za zakázku na dodávku vojenského materiálu. Proti tomuto rozhodnutí již byl podán opravný prostředek. Jen v několika málo případech korupce na vysoké úrovni bylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Existují i příklady takové politické odpovědnosti, kde politické strany vyloučily své členy kvůli nepoctivosti nebo kde politici odstoupili z funkce kvůli problémům s integritou, jako v případě bývalého slovinského poslance Evropského parlamentu, který se zapletl do případu „peníze za změny“, který se odehrál v Evropském parlamentu v roce 2011. Vyšetřování trestných činů bývalého poslance Evropského parlamentu ještě neskončilo. Na druhé straně jsou rovněž případy, kdy je politická odpovědnost ve věcech integrity méně očividná. KPK coby orgán odpovědný za správní vyšetřování střetu zájmů zahájil mezi rokem 2004 a prosincem 2011 vyšetřování 65 případů.38 Ve 35 případech bylo zjištěno porušení pravidel o střetu zájmů; 16 se týkalo zadávání veřejných zakázek a v 13 případech šlo o otázky životního prostředí a územního plánování.39 Zdá se, že na místní úrovni jsou rizika spojená se střetem zájmů zvlášť vysoká. Určité problémy představuje i přijetí opatření v návaznosti na potvrzené střety zájmů u volených úředních osob na centrální a místní úrovni. Tento názor potvrzuje studie z roku 2012, která vypíchla zadávání veřejných zakázek jako nejzranitelnější oblast a konstatovala, že existuje dost slabý systém sankcí, zejména pokud jde o nedostatek pravomoci odvolávat úřední osoby.40 Slabiny systému sankcí se ještě více projevují v případě volených úředních osob, kde je k dispozici užší sortiment sankcí. Nadto neexistují standardizovaná pravidla použitelná na volené úřední osoby na ústřední nebo místní úrovni, když se jedná o střet zájmů nebo normy integrity v případech „otáčivých dveří“ a lobbování. Pro volené úřední osoby na ústřední nebo místní úrovni neplatí žádné etické kodexy. Povědomí o těchto záležitostech a odpovědnost za ně se zdají být omezené, jak poukázala skupina GRECO ve svém čtvrtém kole hodnocení.41 GRECO proto doporučila, aby byly přijaty kodexy chování nebo normy chování pro příslušníky Státního shromáždění a Státní rady a aby byl vypracován důvěryhodný odpovídající mechanismus dohledu a sankcí. Více než 30 % obchodních společností ve Slovinsku jsou státní nebo státem ovládané.42 Nedávná správní vyšetřování prováděná KPK poukázala na řadu problémů týkajících se zaměstnanosti a střetu zájmů ve státních nebo státem ovládaných společnostech.43 V těchto obchodních společnostech KPK zatím neprovádí protikorupční kontroly (včetně střetu zájmů, řádnosti postupů, norem transparentnosti atd.). To platí také pro privatizační postupy. Financování politických stran Zákon o politických stranách, který ve Slovinsku upravuje jejich financování, pochází z roku 1994 a následně byl novelizován. Skupina GRECO dospěla v roce 2007 k závěru, že slovinská právní úprava financování politických stran sice splňuje mnoho norem Rady Evropy, ale zdá se, že v praxi lze tato pravidla jednoduše obcházet a neexistuje systém, který by to postihoval. Ve zprávě
38 Dokumenty jsou veřejně přístupné na internetových stránkách KPK: http://www.kpk-rs.si/sl/nadzor-in-preiskave/odlocitve-inmnenja-komisije. 39 Dobovšek, B., Škrbec, J. (2012) Nasprotje interesov v teoriji in praksi. V: Revija Varstvoslovje. Ljubljana: Fakulteta za varnostne vede s. 42–59: http://www.fvv.uni-mb.si/rV/arhiv/2012-1/03_Dobovsek_Skrbec.pdf. 40 Dobovšek, B., Škrbec, J. (2012) Nasprotje interesov v teoriji in praksi. V: Revija Varstvoslovje. Ljubljana: Fakulteta za varnostne vede s. 42–59: http://www.fvv.uni-mb.si/rV/arhiv/2012-1/03_Dobovsek_Skrbec.pdf 41 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf . 42 Društvo Integriteta (2012) Vnitrostátní systém integrity ve Slovinsku – hodnocení v roce 2012. http://nis.integriteta.si/publikacija/nacionalni-sistem-integritete-v-sloveniji . 43 https://www.kpk-rs.si/sl/nadzor-in-preiskave.
7
skupiny GRECO z roku 2012 o plnění doporučení bylo konstatováno, že ani jedno z 13 doporučení vydaných v roce 2007 nebylo uspokojivě provedeno.44 Totéž se opakovalo ve zprávě přijaté v březnu 2013 a zveřejněné v lednu 2014, kde GRECO uvedla, že v tomto ohledu „se Slovinsku nepodařilo dosáhnout žádného podstatného pokroku“.45 Hlavní nedostatky se podle skupiny GRECO týkaly transparentnosti darů a půjček na volební kampaně; záruk v souvislosti s dary od právnických osob, které by měly zabránit riziku nezákonných provizí; rozsahu pravomocí Účetního dvora v oblasti dohledu a nedostatečně odrazujícího systému sankcí. V posledních letech byly vypracovány dvě novely zákona o financování politických stran a zákona o kampaních před volbami a referendy, ale narazily na potíže při dosahování politického konsenzu o nich. Podle platných právních předpisů46 smí Účetní dvůr kontrolovat pouze přesnost a zákonnost pravidelných zpráv, které předkládají strany. Nemá pravomoc věcně kontrolovat původ finančních prostředků a finanční toky. Systém sankcí, tak jak je nastaven v platných právních předpisech pro případ porušení zákona o politických stranách, je podle všeho neúčinný. Dosud nebyly proti žádné politické straně uplatněny žádné finanční sankce, i když byla zjištěna porušení zákona v podobě nepředložení finančních zpráv a přijetí darů, jejichž hodnota převyšovala zákonem stanovenou hranici. Spolupráce mezi KPK a Účetním dvorem zatím nezajišťuje systematické křížové kontroly mezi údaji o veřejných výdajích, které prověřuje KPK, a údaji o financování politických stran a volebních kampaní, které kontroluje Účetní dvůr. Užší spolupráce v tomto ohledu by umožnila účinnější odhalování možného korupčního jednání. Další zlepšování se týká hlavně transparentnosti účetnictví stran a kampaní, zejména pokud jde o dary (kromě jiného od právnických osob, včetně subjektů, které se řídí veřejným právem) a půjčky, jakož i o dohlížecí pravomoci a kapacitu Účetního dvora (který nesmí kontrolovat všechny finanční prostředky stran a kampaní)47 a o výši sankcí za porušení právních předpisů. Ministerstvo financí sestavilo seznam společností, v nichž stát vlastní nejméně 25 % podílů; tyto společnosti nesmí poskytovat dary politickým stranám ani přispívat na volební kampaně. V tomto seznamu nejsou společnosti, v nichž mají místní orgány nejméně 25% majetkovou účast, a nejsou v něm žádné informace o právnických osobách, ve kterých vlastní podíly samy vyjmenované společnosti. Pokud jde o korporátní dary, koncem roku 2013 byly přijaty změny zákona o politických stranách a zákona o kampaních před volbami a referendy. Tyto změny stanoví úplný zákaz korporátních darů politickým stranám. Rovněž se v nich stanoví nová pravidla týkající se transparentnosti a podávání zpráv o půjčkách, jakož i přísnější sankce, ačkoli v případě postihu přetrvávají nedostatky související s rozmanitostí a povahou použitelných sankcí a jejich schopností odrazovat a zajistit vysokou úroveň odpovědnosti. Transparentnost lobbování Lobbování je v Slovinsku právně upraveno. Registrace lobbistů je povinná a je zaveden mechanismus monitorování lobbistických činností.48 Organizace Transparency International ve své regionální zprávě o hodnocení národních systémů integrity v Evropě vyzdvihla právní úpravu lobbování ve Slovinsku jako slibný osvědčený postup pro dosažení lepší
44 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round3/GrecoRC3(2012)6_Second_Slovenia_EN.pdf. 45 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round3/GrecoRC3(2013)4_Interim_Slovenia_EN.pdf. 46 Zákon o kampaních před volbami a referendy (2007): Zakon volilni v referendumski kampanji (Uradni list RS, št. 41/07 in 103/07 ZPolS-D, 11/11, 28/11 Odl. US, v nadaljnjem besedilu ZVRK) přijatý v roce 2007, pozměněný v roce 2011 a zákon o politických stranách (1994) v znění pozdějších předpisů. 47 STA (2009) Računsko sodišče objavilo revizije financiranjakampanj za volite v DZ. 48 Zákon o integritě a prevenci korupce (2010), Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 45/10, 4.6.2010 (Zakon o integriteti in preprečevanju korupcije – ZIntPK, Uradni list RS, št. 45/10 ze dne 4. 6. 2010) http://www.uradnilist.si/1/objava.jsp?urlid=201169&stevilka=3056 .
8
transparentnosti.49 KPK, která je pověřena monitorováním lobbování, zřídila pro lobbisty rejstřík a počet registrací roste.50 Zákon vyžaduje, aby všechny úřední osoby hlásily KPK veškeré kontakty s lobbisty i jakýkoli pokus o nezákonné lobbování. Úřední osoby smí navázat kontakt s lobbistem pouze v případě, že je zaregistrován. Zákon také stanoví sankce počínaje varováním přes dočasný zákaz lobbování až po výmaz z rejstříku. Existuje však prostor pro lepší provádění této právní úpravy. KPK totiž zjistila, že úřední osoby v praxi jen zřídka podávají zprávy o styku s lobbisty a sjednávají si schůzky s neregistrovanými lobbisty.51 V dubnu 2012 KPK vyhodnotila hlášení o kontaktech, která podali jak lobbisté, tak úřední osoby, a zjistila, že v 12 % případů tato hlášení nešla do páru.52 Podle KPK bylo v roce 2012 podáno 216 hlášení a v roce 2011 bylo podáno 171 hlášení.53 KPK vydala 19 konečných správních rozhodnutí o lobbingu, protikorupčních doložkách a dalších obchodních výsledcích a provedla 60 řízení za účelem kontroly v oblasti lobbování. KPK vydala upozornění, že v řadě případů, včetně jednoho velkého energetického projektu, došlo k nebezpečí korupce, střetu zájmů a porušování předpisů o lobbování.54 Obce podaly jen velmi malý počet hlášení o lobbování.55 Jsou tu tedy silné náznaky, že ustanovení týkající se lobbování v zákoně o integritě a prevenci korupce nebyla plně provedena. KPK upozornila, že má v tomto směru jen velmi omezenou schopnost zasáhnout. Zjištěné nedostatky zahrnují nepoužívání standardního formuláře, který se vyžaduje pro účely hlášení kontaktů s lobbisty, což způsobuje obtíže při ověřování, a rovněž chybějící pravidla pro lobbování v zahraničí a pravidla pro zahraniční lobbisty ve Slovinsku (ti v současné době nejsou registrováni, ačkoli ověřováním byly zjištěny kontakty s takovými lobbisty).56 KPK konstatovala, že má příliš omezené zdroje na to, aby mohla důkladně a systematicky kontrolovat veškerou činnost lobbistů.57 GRECO doporučila důkladně přezkoumat, jak poslanci Státního shromáždění a Státní rady provádějí pravidla o kontaktech s lobbisty.58 Nezávislost a účinnost protikorupčních institucí V roce 2010 byly značně rozšířeny pravomoci a mandát KPK a její nezávislost byla posílena, což jí umožnilo hrát účinnější úlohu při provádění protikorupčních politik.59 KPK provádí správní vyšetřování obvinění z korupce, střetu zájmů a nelegálního lobbování. Rovněž sleduje finanční stav majetku úředních osob, vede centrální rejstřík lobbistů, vykonává úkoly související s ochranou oznamovatelů, koordinuje zpracování a provádění národního protikorupčního akčního plánu, pomáhá veřejným a soukromým institucím s vypracováním plánů integrity a monitoruje jejich plnění, vypracovává a prosazuje preventivní opatření, jako je zvyšování povědomí, odborná 49 Transparency International (2012) Money, politics, power: corruption risks in Europe. s. 28. http://nis.integriteta.si/images/pdf/enis_regional_report.pdf . 50 https://www.kpk-rs.si/sl/nadzor-in-preiskave/odlocitve-in-mnenja-komisije/pojasnila/07/2011/sistemsko-pojasnilo-o-lobiranju ; https://www.kpk-rs.si/en/lobbying . 51 KPK (2011) https://www.kpk-rs.si/sl/komisija/medijsko-sredisce/arhiv-kpk-vestnik. 52 V roce 2012 bylo prověřeno 41 hlášení o lobbování. 53 KPK (2013) Letno poročilo o delu Komisije za preprečevanje korupcije. s. 12-13: https://www.kpk-rs.si/sl/komisija/letnaporocila. 54 http://bankwatch.org/sites/default/files/StateCommissionReport-corruption-TES6-23Feb2012.pdf . 55 KPK (2012) Obdobno poročilo 2011–2012: https://www.kpk-rs.si/download/t_datoteke/5564 . 56 DELIĆ, A. (2012) Lobiranje: Kdo si podaja kljuke funkcionarjev? Journal Delo: http://www.delo.si/zgodbe/ozadja/lobiranjekdo-si-podaja-kljuke-funkcionarjev.html . 57 Viz Zpráva KPK o činnosti za období 2010–2012 zveřejněná začátkem roku 2013. Pouze jeden zaměstnanec na plný pracovní úvazek má za úkol monitorovat lobbování v celém veřejném sektoru. 58 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf, p. 54. 59 Zákon o integritě a prevenci korupce (2010), Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 45/10, 4.6.2010 (Zakon o integriteti in preprečevanju korupcije – ZIntPK, Uradni list RS, št. 45/10 ze dne 4. 6. 2010) v znění z roku 2011, http://www.uradnilist.si/1/objava.jsp?urlid=201169&stevilka=3056.
9
příprava atd., a vystupuje coby národní kontaktní místo pro mezinárodní organizace a mechanismy ve věcech korupce. Od roku 2010 se postavení KPK upevnilo. Vzhledem k poměrně omezeným zdrojům, které má k dispozici,60 dosáhla solidních výsledků: v roce 2011 dokončila 1 389 přezkumů/šetření a v prvních třech čtvrtletích roku 2012 jich dokončila 1 214.61 Záruky stability a nezávislosti KPK jsou klíčové pro účinné plnění jejích úkolů v oblasti vyšetřování a dohledu bez nepatřičných tlaků. Sama KPK však nemůže zajistit účinnou prevenci a protikorupční opatření ve všech oblastech. GRECO také poznamenala, že finanční a lidské zdroje KPK vyčleněné na odhalování majetkových poměrů, lobbování a střety zájmů nejsou dostatečné a musí být přednostně posíleny, aby v budoucnu nedošlo k maření jejích základních činností.62 Důležitou úlohu hrají též mechanismy vnitřní kontroly a dozoru, vnější dohled, policie, žalobci a soudy. Na konci listopadu 2013 vedení KPK odstoupilo na protest proti nedostatečné podpoře ze strany ostatních orgánů a jejich omezenému úsilí navázat na práci KPK a zabývat se riziky korupce, které zjistila KPK.63 Donucovací orgány a státní zastupitelství nedávno přijaly kroky ke zlepšení svých dosavadních výsledků v oblasti účinného vyšetřování. Jak však zdůrazňuje GRECO ve své zprávě zveřejněné v květnu 2013, nedávné změny rámce upravujícího výkon jejich pravomocí vyvolaly znepokojení, pokud jde o jejich budoucí funkční nezávislost.64 Počátkem roku 2012 přesunula vláda koordinaci státních zastupitelství z ministerstva spravedlnosti na ministerstvo vnitra a toto rozhodnutí vyvolalo intenzivní diskusi o možných rizicích, které toto nové organizační uspořádání znamená pro jejich funkční nezávislost a účinnost.65 GRECO zdůraznila, že přesun odpovědnosti za stíhání na ministerstvo vnitra „může dále zvýšit obavy občanů z toho, že státní zástupci jsou vystaveni nežádoucím vlivům“ a že za těchto okolností „může být zdání intervence při projednávání trestních věcí stejně škodlivé jako skutečná intervence“. Doporučila, aby ministerstvo vnitra vykonávalo svou úřední moc nad státním zastupitelstvím „tak, aby nebyla poškozena integrita žalobců a nevznikalo nebezpečí nepatřičného ovlivňování“.66 Novelami zákona o státní správě z roku 2013 přešla státní zastupitelství zpět pod koordinaci ministerstva spravedlnosti.67 Silnější mechanismy dohledu, které přinesl zákon o integritě a prevenci korupce, a vytvoření specializovaných týmů pro prosazování práva se zaměřením na korupci a hospodářskou trestnou činnost jsou vítány. Prostředky, které mají k dispozici, však patrně nejsou dostačující. Schopnost soudů vypořádat se se složitými případy korupce a hospodářské trestné činnosti by rovněž mohla být posílena, mimo jiné prostřednictvím specializované odborné přípravy. Podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství bylo v korupčních kauzách v roce 2012 vyšetřováno 129 osob. Ve stejném období bylo 35 osob obviněno a 22 odsouzeno.68 Zadávání veřejných zakázek
60 Celkem 40 zaměstnanců a roční rozpočet ve výši přibližně 1,7 milionu EUR. 61 Další relevantní statistické údaje o činnosti KPK vypadají takto: 33 občanskoprávních a správních sankcí uloženo soukromým a právnickým osobám v roce 2011 a 53 v prvních třech čtvrtletích roku 2012; 32 žádostí o zrušení veřejných/soukromých zakázek z důvodu porušení ustanovení o integritě a 156 v prvních třech čtvrtletích roku 2012; 237 trestních oznámení podaných v roce 2011 a 115 trestních oznámení podaných v prvních třech čtvrtletích roku 2012 atd. 62 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf, s. 41. 63 https://www.kpk-rs.si/en. 64 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf, s. 41. 65 Transparency International:tožilci pod MNZ-jem je korak v napačno smer, MMC, 6, Sept. 2012 7:12. http://www.rtvslo.si/slovenija/transparency-international-tozilci-pod-mnz-jem-je-korak-v-napacno-smer/290893 . 66 http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf, s. 41-42. 67 Uradni List RS (2013) Zakon o spremembah in dopolnitvah Zakona o državni upravi (ZDU). Št. 47. Ljubljana, petek; 31. 5. 2013. ISSN 1318-0576; Leto XXIII: http://www.uradni-list.si/_pdf/2013/Ur/u2013047.pdf#!/u2013047-pdf. 68 http://www.dt-rs.si/sl/informacije_za_medije/147/ .
10
Na veřejné stavební práce, zboží a služby připadalo ve Slovinsku v roce 2011 přibližně 16,9 % HDP. Hodnota výzev k předkládání nabídek zveřejněných v Úředním věstníku v roce 2011 činila 31,7 % celkových výdajů na veřejné stavební práce, zboží a služby.69 Osvědčené postupy: transparentnost veřejných výdajů On-line aplikace „Supervizor“ poskytuje informace o obchodních transakcích orgánů ve veřejném sektoru včetně zákonodárné, soudní a výkonné moci, autonomních a nezávislých státních orgánů, místních samospráv a jejich poboček s právní subjektivitou atd. Nesleduje transakce státních a státem ovládaných podniků nebo podniků s významnou účastí státu. Aplikace ukazuje smluvní strany, největší příjemce finančních prostředků, související právnické osoby (u všech služeb, zboží a plateb nad 4 000 EUR), data, částky a účel transakcí. Bude dále vylepšována tak, aby zahrnovala smlouvy a finanční podrobnosti. Poskytuje přehled o 4,7 miliardě EUR, které veřejný sektor v průměru ročně vynakládá na zboží a služby. Obsahuje rovněž podrobnosti o řídících a dozorčích radách všech státních a státem ovládaných podniků a o jejich výročních zprávách. Tento nástroj zaznamenal úspěch od prvního dne, kdy byl použit 1 200 000krát a tento počet se za pouhých 6 dnů zvýšil až na 2 616 000 použití. V roce 2013 byla aplikaci „Supervizor“ udělena cena OSN Public Service Award.70 Kromě toho byl také odstartován on-line projekt „Transparentnost“ coby veřejná internetová služba pro zajištění transparentnosti v mnoha činnostech KPK, včetně dohledu nad lobbingem. Jak dokazuje výše uvedený příklad osvědčeného postupu, Slovinsko podniklo určité kroky za účelem zajištění lepší transparentnosti veřejných výdajů a zakázek. Posílilo také svou trestněprávní úpravu zavedením nových ustanovení ohledně trestných činů, které se týkají veřejných prostředků, včetně zadávání veřejných zakázek. V roce 2007 zahájilo ministerstvo financí provoz portálu elektronického zadávání veřejných zakázek, aby tak zveřejnilo veřejné zakázky a smluvní dokumentaci.71 Nedostatky však přetrvávají v tom, jak portál funguje, a ve včasném zveřejňování dokumentace. Tak jako v případě všech ostatních úředních osob, osoby odpovědné za zadávání veřejných zakázek jsou povinny přiznávat svůj majetek, který sleduje KPK.72 Smlouvy na veřejné zakázky musí rovněž zahrnovat protikorupční klauzuli, která stanoví účinnější následné kroky, pokud je během trvání smlouvy prokázáno korupční jednání (například jednoznačný postup pro prohlášení smlouvy za neplatnou od samého počátku nebo pro uplatnění jiné smluvní pokuty). Veřejní zadavatelé jsou povinni přijmout plány integrity a posuzovat rizika korupce. Současné právní předpisy o zadávání veřejných zakázek rovněž stanoví nízké vnitrostátní limity pro uveřejňování oznámení na vnitrostátní platformě veřejných zakázek73 a pro povinné předchozí uveřejňování oznámení o zadání zakázky v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění. Dodatky ke smlouvám lze uzavírat pouze v případě, že s tím dozorující orgán veřejného zadavatele předem vyslovil souhlas. Jsou stanovena přísnější pravidla pro zakázky soukromých podniků, jsou-li spolufinancované nebo subvencované z veřejných prostředků. Současné právní předpisy o zadávání veřejných zakázek rovněž stanoví právo na přístup k podaným nabídkám. Poté, co rozhodnutí o zadání zakázky nabude právní moci, se navíc zveřejňuje veškerá dokumentace.
69 70 71 72
http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/public-procurement-indicators-2011_en.pdf. http://workspace.unpan.org/sites/Internet/Documents/2013%20UNPSA%20Winners%20Category%201.pdf. Portál elektronického zadávání veřejných zakázek: http://www.enarocanje.si/?podrocje=portal. KPK (2011) Pojasnilo o načinu sporočanja seznamov oseb, odgovornih za javna naročila, Številka: 035-2/2011/10, 2.12.2011: https://www.kpkrs.si/upload/datoteke/Pojasnilo_o_nacinu_sporocanja_seznamov_oseb_odgovornih_za_javna_narocila(1).pdf. 73 (portal javnih naročil) - par. 12 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník č. 128/06, 16./08, 19/10, 18/11, 43/12 - rozhodnutí Ústavního soudu a 90/12; dále: ZJN-2).
11
Přes transparentnost, kterou zajišťuje aplikace „Supervizor“, a navzdory změnám právních předpisů, stále přetrvávají nedostatky v uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a v účinnosti kontrolních mechanismů, jak dokládá vnímání rozšířené korupce v oblasti veřejných zakázek. Právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek jsou také složitější, což se může nepříznivě projevit na účinnosti jejich provádění. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2013 o postoji podniků ke korupci v EU slovinští respondenti z podnikové sféry, jejichž společnosti se v posledních třech letech účastnily veřejných zadávacích řízení, považovali za rozšířené tyto praktiky při zadávání veřejných zakázek: zneužití jednacích řízení (53 %), zapojení uchazečů do tvorby specifikací (63 %), nejasná kritéria výběru nebo hodnocení (60 %), střet zájmů při hodnocení nabídek (60 %), zadávací dokumentace „šitá na míru“ určitým společnostem (73 %) a předkládání nabídek založených na koluzních dohodách (74 %). 77 % respondentů se domnívá, že v souvislosti s veřejnými zakázkami pod správou státních orgánů je korupce rozšířena (průměr EU: 56 %) a 71 % se domnívá, že korupce je rozšířena při zadávání veřejných zakázek místními orgány (průměr EU: 60 %). Nehledě na vysoké riziko korupce, v současné době podávají orgány odpovědné za zadávání veřejných zakázek relativně málo oznámení o podezření z korupce, to jest méně než 10 za rok.74 Tyto ukazatele, aniž by musely přímo souviset s korupcí, ukazují na rizikové faktory, které zvyšují zranitelnost vůči korupci při zadávání veřejných zakázek. Zadávání veřejných zakázek prováděné na úrovni obcí představuje zvláštní nebezpečí v souvislosti s korupcí.75 KPK zjistila zvláště zranitelná místa v odvětví energetiky, stavebnictví, územního plánování a zdravotnictví.76 Konkrétně ve stavebnictví byly zjištěny nedostatky při přípravě zadávací dokumentace, jejichž výsledkem byla nekalá hospodářská soutěž a příliš svazující podmínky, jakož i podstatné změny po zadání zakázky. Nedávné případy korupce, jež byly projednávány před soudem, dále poukázaly na slabiny při zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví, jako například ve věci týkající se korupčního jednání v zadávacím řízení na výstavbu řídící věže na letišti v Lublani. V tomto konkrétním případě vynesl soud prvního stupně tresty odnětí svobody třem bývalým prezidentům společností a řada trestních řízení je stále vedena proti obecním funkcionářům. 3. BUDOUCÍ KROKY Slovinsko má dobře zpracovaný právní a institucionální rámec boje proti korupci. Zdá se však, že vzhledem k obviněním z korupce a pochybnostem o bezúhonnosti vysoce postavených volených i jmenovaných úředních osob i dalších funkcionářů ve veřejné správě a v státních nebo státem ovládaných podnicích byl v několika posledních letech zaznamenán pokles politické vůle bojovat proti korupci. Korupce na ústřední i místní úrovni se dostala do popředí pozornosti veřejnosti, což vyvrcholilo pádem vlády. V této souvislosti se ukázalo, jak je důležité, že si protikorupční instituce, jako je Komise pro předcházení korupci (KPK), která vykázala konkrétní výsledky při odhalování a prevenci korupčního jednání, zachovaly nezávislost a vážnost. Za těchto podmínek jsou zapotřebí mechanismy kontroly a dohledu na všech stupních slovinských veřejných institucí, aby ve zvýšené míře pokračovaly v úsilí o potírání korupce. Následující body vyžadují další pozornost:
74 KPK (2011) Ocena stanja korupcije v Republiki Sloveniji: http://www.kpk-rs.si/download/t_datoteke/965. 75 KEČANOVIĆ, B. (2012) Nadzor občinskih funkcionarjev- med formalnostjo in dejasnko učinkovitostjo. Pravna Praksa. 13.9.2012. 76 KPK (2013) Ocena stanja korupcije 2013, s. 36-40: https://www.kpkrs.se/upload/t_datoteke/Ocena_stanja_korupcije_v_RS.pdf.
12
•
Uplatňování odrazujících sankcí pro volené a jmenované úřední osoby na ústřední a místní úrovni za porušování povinností v souvislosti s majetkovými přiznáními, střety zájmů a neoprávněným obohacováním. Zpracování komplexních kodexů chování pro volené úřední osoby s odpovídající právní odpovědností a nástroji postihu za porušování takových kodexů. Zvážení vypracování etických kodexů v rámci politických stran nebo uzavření etických dohod mezi politickými stranami. Zajištění účinného dohledu nad financováním politických stran a volebních kampaní se zaměřením na dary a půjčky. Posílení pravomocí Účetního dvora za účelem zajištění více odrazujících sankcí.
•
Provádění cílených předchozích a následných kontrol za účelem předcházení, odhalování a trestání střetů zájmu v dozorčích radách státních podniků, státem ovládaných podniků a podniků s významnou účastí státu. Rozšíření působnosti aplikace „Supervizor“ na transakce a smlouvy státních podniků, státem ovládaných podniků a podniků s významnou účastí státu. Zajištění protikorupčních kontrol a záruk pro holdingy státních podniků a privatizační postupy. Zajištění účinného provádění právních předpisů o lobbování.
•
Zachování nezávislosti Komise pro předcházení korupci a další posílení jejích pravomocí a její kapacity. Zaručení funkční nezávislosti státního zastupitelství specializovaného na boj s finanční a hospodářskou trestnou činností a jeho pravomoci dohlížet na vyšetřování. Zajištění spravedlivého rozdělení protikorupční odpovědnosti a účinné spolupráce všech příslušných veřejných institucí a mechanismů.
•
Posílení mechanismů předchozí a následné kontroly v oblasti prosazování pravidel zadávání veřejných zakázek a realizace veřejných zakázek a zajištění uplatňování odrazujících sankcí za porušení. Posílení protikorupčních opatření přijatých veřejnými zadavateli zejména v citlivých odvětvích, jako je energetika, stavebnictví, územní plánování a zdravotnictví. Ještě větší podpora pro oznamování podezření z korupčního jednání orgány odpovědnými za zadávání veřejných zakázek, včetně střetu zájmů.
13
