Zbyněk Bureš – Brčil z vodní Třináctky Zbyněk Bureš, skautskou přezdívkou Brčil, se narodil 15. července 1924 v Praze. Maturoval na Vančurově gymnázium na Smíchově, později studoval Filozofickou fakultu University Karlovy. Věnoval se hlavně psychologii a dosáhl titulů doc. PhDr. Zbyněk Bureš CSc. Skautskou přezdívku Brčil získal spojením z jeho původní přezdívky, bratr Čil, Brčil. Skautovat začal v 11. skautském oddíle z Dejvic v lednu roku 1936 kdy, dle slov z jeho deníku: „Rodiče usoudili, že jejich syn je nesamostatný a rozhodli se, že ho dají ke skautům“. Slib skládal v červnu roku 1936. V oddíle se stal brzy rádcem a měl na starosti schůzky. Začal také vydávat oddílový časopis Vlčí vytí, ale nikdo se neměl mu s časopisem pomáhat, vedoucí mu škodili, proto po nějaké době přestal. Na podzim roku 1938 do svého skautského deníku napsal: „ Když jsem seznal, že dejvičtí vedoucí podporovali v kritických dnech nynější směr; Bratr V….. spálil skautský klobouk; nastává ve středisku bezohledná diktatura; zavádí se novoty, které jsem nemohl vidět ani provádět; rozhodl jsem se, nyní již skálopevně, že přestoupím“. Měl kamaráda rádce v 22. oddíle, kam se zašel podívat na schůzku, ale nelíbila se mu přísná kázeň, která podle něj vylučovala dobré kamarádství. Navštívil tedy schůzku třináctého skautského oddílu, kde ho učarovala přátelská atmosféra a výborní vedoucí (Radko, Car). V oddíle byl přidělen k vodákům a začal zastávat post tajemníka. S oddílem jezdil velmi často na vodu a v deníku rád vzpomíná na skautské tábory. Pomáhal vydávat oddílový časopis Smolnička (rok 1938) a časopis vycházel min. do roku 1948. V březnu 1940 byl povýšen na kormidelníka. Když dosavadní vůdcové, Radko Kadlec a Otto Dubský, ustoupili z důvodů osobní bezpečnosti do pozadí, převzal jejich úlohu kapitanát Třináctky. Byl v tomto složení: Hugo Sedláček řečený Minda, Zbyněk Bureš - Brčil a Zdeněk Broněk - Cato. Tito tři mladí muži vedli válečnou Třináctku spolu s tichou a nenápadnou patronací svých původních vůdců. V roce 1943 došlo k výraznému poklesu členské základny a trojice mladých vůdců se tak ocitla na důležitém rozcestí. Mohli ukončit činnost oddílu, pro nějž dosud udělali všechno, co mohli anebo sebrat síly a odvahu a pokusit se postavit oddíl znovu na nohy. Rozhodli se pro druhou variantu. Do vánoc 1943 měla Třináctka opět třicet nových členů a pevné zakotvení v organizaci Klubu českých turistů. Od roku 1944 Minda, Brčil a Cato pomáhali ilegálnímu vedení skautské organizace v přípravách na osvobození a mírový život. Třináctka pořádala tajné rádcovské a vůdcovské kurzy, které měly obnovené skautské organizaci dodat nové, mladé pracovníkyvychovatele. Do květnového povstání 1945 nastoupila Třináctka pod vedením svých tří vůdců jako první skautský celek. Brčil se stal (Minda padl 8. 5. 1945) střediskovým vůdcem. V roce 1945 se aktivně zapojil do pražského povstání. Za svoji činnost během okupace obdržel dne 28. Října 1946 Junácký kříž „Za vlast 1939 – 1945“, bronzový stupeň. 13. Střediska pak získalo Stříbrný Junácký kříž. Po osvobození začal obnovovat původní 13. Po roce 1945 do února roku 1948 působil také v ústředí Junáka, kde pracoval ve výchovném odboru. Činovnickou zkoušku složil dne 31. 1. 1946 a obdržel vůdcovský dekret. V roce 1946 absolvoval spolu s Láďou Pešlem - Balúem skautskou poznávací cestu do kolébky skautského hnutí - Velké Británie, která pro něho hodně znamenala. S některými skauty, se kterými se tehdy seznámil, udržoval kontakt až do smrti. Zprvu jen písemný, ale po roce 1989 se opět mohli vídat i osobně, jak u nás v ČR, tak v Anglii. Měl dva syny – Radima a Michala. Radim vstoupil do obnovené 13. V roce 1968 a absolvoval tábory v Karštejně u Kardašovy Řečice a na Oravě na Slovensku. Se skautováním pak po další 25 leté odmlce nyní pokračuje jeho vnuk Radim, který spoluvede oddíl Veneta na Praze 4 ve středisku Platan. Brčil na své skautování vždy velmi rád vzpomínal a skautské ideály pro něj představovaly hodnotovou orientaci na celý život. Zemřel 3. 3. 2009 ve věku 84 let. Radim Bureš, 2016
