Závěrečná práce studentského projektu Vliv výživy na zdraví člověka

Gymnázium Jana Nerudy

Závěrečná práce studentského projektu Vliv výživy na zdraví člověka

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Nga Luongová Tamara Šolaja 1

2014

Sharon Muzikářová

Anotace: Cílem naší práce bylo zjistit jak fungují různé typy diet a jaké následky může mít omezení, či případnë úplné vynechání potravy na naše zdraví.

Obsah: I. II.

III. IV.

Úvod Diety (teorie): 1. Redukční diety 2. Dieta jako doplnění léčby - Ketogenní dieta 3. Alternativní diety Vlastní výzkum Závër

(internetové zdroje a použitá literatura jsou uváděny za každým tématem zvlášť)

I. Úvod V dnešní dobë, kdy je kladen velký důraz na fyzický vzhled, stále více lidí, převážnë mladých dívek, propadá fenoménů hubnoucích diet. Jak tyto diety ale fungují? A jaký mohou mít vliv na naše fyzické i duševní zdraví? I tím jsme se zabývali v této práci. Navíc faktem je, že dieta již dávno není pouze nástrojem k snížení váhy. Čím dál častëji slouží také jako doplňková léčba vážných nemocí, případnë se drží z důvodu alergie na určité potraviny. Omezení, či případné vytřídëní stravy od nežádoucích elementů nám také umožňuje pročišťovat organismus a udržovat tak naše tëlo v dobré kondici – k tomuto účelu slouží diety detoxikační.

II. Diety (teorie) 1. Redukční diety 1.1 Úvod Redukční dieta. Pojem tvořící u nëkterých lidí trvalý nebo krátkodobý životní styl. Mnozí z nás trpí obezitou, která má negativní dopady na fyzické či psychické zdraví, a proto by mëli tito jedinci zmënit jejich životní návyky, zahrnující především vyvážené stravování a pravidelné sportovní aktivity.

2

Redukční dieta je ve zkratce snížení příjmu kalorií a zároveň proces odbourávání přebytečné tukové tkánë v tële. Bëžným jazykem říkáme tomuto termínu hubnutí. V mé podrobné studii se zamëříme na to, co je přesnë redukční dieta, v jakých případech by mëla bý využita, čím je daný vznik obezity a jeké jsou její důsledky, povíme si nëco o anorexii a bulimii, ukážeme si příklady nejznámëjších redukčních programů, odhalíme všeijaké mýty o hubnutí a nakonec shrneme všechny myšlenky celé této práce.

1.2 Co je to redukční dieta? 1.2.1 Definice Redukční dieta je krátkodobá nebo i dlouhodobëjší dieta založená na nízkoenergetickém příjmu potravy, jejímž cílem je snížení, tedy redukce tëlesné hmotnosti. Požadované výsledky redukční diety se mohou dostavit celkem rychle, ale po jejím ukončení se může nadbytečná váha stejnë rychle vrátit (mluvíme o takzvaném jojo efektu). Využívá se například při léčbë nadváhy a obezity, samozřejmë za lékařského dozoru. Uchylují se k ní však například i mladé dívky, které nadváhou rozhodnë netrpí.

1.3 Obezita 1.3.1

Charakteristika a vznik

Obezita je závažné chronické metabolické onemocnëní, které je charakterizováno zvýšeným podílem tuku na tëlesném složení se současným vzestupem tëlesné hmotnosti nad normální rozmezí. Obezitu je nutno chápat jako nemoc a současnë důležitý rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnëní. Od konce 20. století, studie Svëtové zdravotnické organizace WHO hlásí rychlý nárůst lidí, kteří jsou postižení nadváhou a obezitou. V roce 1997 bylo toto onemocnëní oficiálnë vyhlášeno jako celosvëtovou epidemií. WHO označila v roce 2002 problém nadváhy za šesté nejdůležitëjší riziko ohrožující lidské zdraví. V České Republice se obezita vyskytuje u 20-25% populace. Faktorem obezity je především konzumace tučných či sladkých jídel s vysokým energetickým podílem, přejídání se, nedostatek příjmu dietní vlákniny nebo málo pohybu. Nespotřebovaná energie, přijatá v potravë navíc, se ukládá do tukových zásob. Vše záleží na bazální metabolismu (BMR - Basal Metabolic Rate) jedinců (tj. optimální energetické spotřeby človëka s průmërnou stavbou tëla), pohlaví, vëku, dennímu výdeji energie bëhem trávení nebo při aktivním pohybu aj. Psychologické problémy také hrají v obezitë svou roli, bëhem deprese nebo jiném citovém nátlaku mají obézní tendenci jíst tučná a sladká jídla, i přestože nemají hlad. Strava má totiž na mozek rychlé sedativní účinky. Tvorba tuku je závislá na biologické syntéze mastných kyselin, kterou stimuluje inzulín (slinivka břišní), estrogeny (pohlavní hormon) a glukortikoidy (kůra nadledvin)

1.3.2

Výpočet BMI

Pro zjištëní zdravotního stavu na základë průmërné hmotnosti (v kilogramech) a výšky (v metrech) lze podle snadného vzorce vypočítat, zda má určitá osoba obezitu, ideální váhu nebo podvýživu. Indexu tëlesné hmonosti se jinak říká BMI (body mass index) nebo Queteletův index (podle belgického matematika a statistika 19.století, Adolpha Queteleta).

3

Podle této tabulky se určuje druh váhy, která může být pro zdraví nebezpečná nebo naopak ideální.

BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu namëřené hodnoty BMI. Např. kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a přesto nebýt obézní, protože vysoká hodnota indexu je u nëj dána velkým množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože jejich BMI je řadí do kategorie ideální váhy. Hranice hodnot BMI se také liší pro různé rasy. Např. Asiaté používají o nëco nižší hranice, za obézní se tam považují již lidé s BMI nad 27,5, jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5–23. Body Mass Index udává ménë přesné údaje zejména u dëtí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesnëjší posouzení tëlesné váhy než kalkulačka BMI provede lékař, který zahrne i další parametry: např. pohlaví, vëk, objem svalů a typ postavy.

1.3.3

Rizikové skupiny a statistika

Obezita se odjakživa nejčastëji týká západu, kde řetëzce fast foodů tvoří nedílnou část jídelníčku bëžného amerického občana. 60% obyvatelstva trpí nadváhou, 35% obezitou. Co se

4

týká dëtí, obezitou jich má 25% podle Národního institutu zdraví (National institute of health). 70% z nich mají šanci, že budou takoví i v dospëlosti. Pokud se s nevyváženým životním stylem budou Američané stále řídit, v roce 2030 by obézních mohlo být dokonce i přes 50%. To svëdčí z části to, že v 50.letech byly porce jídla výraznë menší, například jeden bëžný hamburger obsahoval 590 kalorií, ale dnes se toto číslo zmënilo na 1550 kalorií. Každý rok umře 280 000 Američanů kvůli tomuto onemocnëní. Ve svëtovém mëřítku, více než 10% populace jsou obézní. V roce 1980 bylo na svëtë 7,9% obézních žen a 4,8% mužů, v roce 2008 bylo namëřeno 13,8% žen a 9,8% mužů. Každý zdravý jedinec má mezi 10 a 30 miliard tukových bunëk, obézní kolem 100 miliard.

1.3.4

Negativní dopady na lidské tělo

Obezita má silnou genetickou složku, ale neví se, jak je tato dëdičná dispozice k tučnosti ovlivňována vnëjšími faktory. V extrémních podmínkách, např. za hladomoru, bude i dítë náchylné k obezitë hubené a naopak dítë stále se přejídající bez pohybové aktivity se může stát obézním i bez genetických vloh. Dëdí se tedy určité dispozice, ale jen sám človëk a vlivy vnëjšího prostředí (tj. jak se stravujeme a jak se hýbeme) rozhodnou, zda se obezita vyvine nebo ne. Důležité je, abychom s tëmito vnëjšími vlivy umëli zacházet, neboť vznik obezity může jedinec ovlivnit svým životním stylem, tj. způsobem výživy a pohybovým režimem. Obezitu nelze tedy svádët na to, že se podëdila po rodičích, nebo na to, že nás matka naučila nevhodnë se stravovat, ale je nutné si uvëdomit, jaké nejrůznëjší vlivy se na vzniku a udržení obezity podílejí. Negativních dopadů obezity nebo nadváhy na lidské tëlo je mnoho:  Srdeční infarkt  Rakovina (prsou, dëlohy, prostaty, ledvin, žlučníku, tlustého střeva ...)  Nádorová onemocnëní  Vysoký krevní tlak  Problémy s klouby (opotřebení), artróza  Hluboká žilní trombóza  Omezená pohyblivost  Dýchací problémy  Syndrom spánkové apnoe  Vysoký choresterol v krvi  Cukrovka typu 2  Mozková mrtvice  Neplodnost (gynekologické problémy)  Zvýšené pocení  Kýla  Kožní problémy  Křečové žíly  Krátší život až o 10-15 let (předčasná úmrtnost) Nejsou to pouze fyzické problémy, ale také psychické:  Společenská diskriminace  Ménë pracovních možností  Deprese  Pocit ménëcennosti

1.3.5

Léčba 5

Nejprve by se mël nemocný dojednat schůzku se svým lékařem, dietologem nebo obezitologem, aby nedošlo k nesprávnému přístupu k hubnutí. Prevence obezity spočívá v úpravë životního stylu. Potraviny, které človëk dennë konzumuje, by mëly obsahovat všechny živiny v rozumném množství. Doporučuje se konzumovat jídlo v malém množství, ale v častëjších intervalech. Vhodné jsou celozrnné výrobky, ovoce, zelenina, bílé maso, nízkotučné mléčné výrobky a jiné. Spalování živin urychlí jedinë pohyb. Mëly by se omezit aktivity jako sezení u počítače, televize apod. Z počátku je výborná chůze, minimálnë 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním. O dalších možnostech léčby si povíme v 5.kapitole - Redukční programy.

1.4 Anorexie a bulimie (poruchy příjmu potravy) 1.4.1

Vznik

Redukční dieta může vést také k extrémnímu úbytku hmotnosti a k poruše příimu příjmu potravy – např. anorexie nebo bulimie.

1.4.1.1

Anorexie

Anorexie či mentální anorexie (anorexia nervosa) je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představë o svém tële. Spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy. Mentální anorexie začíná nejčastëji ve vëku mezi 14 a 18 lety života, ale může se objevit dříve i pozdëji. Často začíná jako reakce na nëjakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Pro anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslnë vyvolané daným jedincem, které vyvolává jednak snižováním příjmu tekutin a potravy, dále zvyšováním energetického výdeje (cvičení), z dalších prostředků jimi využívanými je vyprovokované zvracení, průjmy aj. Anorexií trpí vëtšinou ženy, ale jsou známy i případy, kdy touto nemocí onemocnëli muži.

6

1.4.1.2

Bulimie

Bulimie (bulimia nervosa) je jedna z poruch příjmu potravy, stejnë jako anorexie. Spočívá v záchvatovitém přejídání a snaze tomuto čelit – úmyslným vyvrhováním potravy, ale také vyvoláváním průjmu, užíváním anorektik či jiných látek k hubnutí se snahou, aby postižený netloustl. Projevuje se zejména u dívek (žen) ve vëku 13–18 let, není však výjimkou ani ve vyšším vëku a u mužů. Bulimie se léčí pomocí psychoterapie.

1.4.2

Důsledky a rizika

Rizika poruchy příjmu stravy jsou mnohočetná.  Snížená imunita  Zvracení  Stárnutí kůže  Vypadávání zubů a nehtů  Oslepnutí  Nízký tlak  Dehydratace, selhání ledvin  Únava, omdlévání  Suché vlasy, vypadávání vlasů  Jemné ochlupení tëla (lanugo)  Střevní zácpa, nadýmání  Studené končetiny  Zpomalení štítné žlázy  Řídnutí kostí  Deprese, výkyvy nálad  Chudokrevnost (anémie)  Nažloutlá pleť  Krátkodobý výpadek pamëti

1.4.3

Léčba

Úprava stavu výživy (realimentace) je nutným předpokladem pro umožnëní základní léčby poruch příjmu potravy, kterou je psychoterapie.

1.5 Redukční programy 1.5.1

Nejznámější diety, historie a příklady

První známé diety se začaly objevovat od roku 1820, díky Lordu Byronovi, který držel octovou a vodnou dietu, dále přibývaly například diety s nízkým příjmem sacharidů, grahamova, cigaretová (1925), inuiská dieta s masem a tuky (1928 - sob, syrové ryby a velrybí tuk), Dr. Haye (1930 - sacharidy a bílkoviny se nesmí konzumovat současnë), Dr. Stolla (1930 – dietní nápoje, tekutá dieta), grapefruitová (1950), z Beverly Hills (1981 – 10 dní neomezené konzumace ovoce), paelo (1985 – potraviny z paeolitu), scardaleská (1986 – plán s nízkou hladinou kalorií, přenesený z jednoho týdne do dalšího), s kapustovou polévkou (1990), vysokoproteinová s nízkým příjmem sacharidů (1994 – verze Dr.Atkinse), podle krevní skupiny (1996), detoxikací a půstem (1999), syrové stravy ‘‘raw‘‘ (2000 – nevařené a nezpracované potraviny), Dukanova (2000 – čtyři fáze hubnutí a omezování nëkterých potravin), kokosová (2004 – tuky se nahrazují kokosovým olejem), s javorovým sirupem (2006 – pití speciálních nápojů s javorovým sirupem a citronem) atd. 7

1.6 Mýty a kontroverze o hubnutí 1.6.1

Strava

<> Při hladovëní si organismus bere energii ze svých zásob. Prvními projevy je nastupující velký hlad, který postupnë snižuje svou intenzitu až se zcela vytratí. Tëlo však nejdříve začne zpracovávat zásoby ze svalové hmoty a následnë až z tukových zásob organismu. Proto je hladovka zcela nevhodnou volbou při snižování hmotnosti. Při hladovce dochází k celkovému poklesu živin, energie, ale i vitamínů v tële a pokud by trvala dlouhou dobu mohla by být následkem poškození organismu. To platí i při vynechávání denních jídel – po nëjakém čase se dostaví únava, protože tëlo signalizuje, že potřebuje více energie. Človëk se tedy rychle nají a dostane do tëla více, než je třeba. Poté se uloží přebytky živin do tukových zásob. <<Mléčné výrobky jsou nezdravé a podporují tloustnutí>> Mléčné výrobky jako mléko, sýr nebo jogurty mají živiny, které udržují zdravý metabolismus. Jsou vysokým zdrojem bílkovin, zinku, vitamínu B nebo vápníku, který pomáká k podpoře silných kostí. Samozřejmë záleží na výrobku – to, že je například označen jako ‘‘light‘‘ znamená, že výrobek obsahuje ménë tuků nebo cukrů. Vše prochází chemickou úpravou, zdravé prospëšné látky jsou nahrazeny umëlými sladidly, přídatnými látkami (tzv. éčka) apod. Při takové úpravë jsou zbaveny probiotické látky, které udržují střevní mikroflóru. Takové produkty mají vëtšinou vysoký glykemický index (tj. rychlost jakou se dokážou sacharidy rozložit na glukózu jako přímý zdroj energie; GI>70), sice se po nic rychle zvedne energie, ale pocit hladu se objeví velice rychle. <> Po tucích se tloustne dvarkrát rychleji než po bílkovinách nebo po sacharidech, ale nemëly by se odstranit z jídelníčku. Studie dokázala, že tuky vyvolávají pocit sytosti a přidává chuť k jídlu. Takže když nemáme dostatek příjmu tuků, tak roste i hlad – žaludek se díky nim rychle nevyprázdní. V zásadë musíte rozlišovat nasycený a nenasycený tuk. Nasycený (živočišného původu) je při pokojové teplotë v tuhé formë, tëlo jej snadno ukládá a tím podporuje ucpávání cév, vysoký krevní tlak a podporuje činnost nebezpečných volných radikálů. Tento tuk není pro tëlo nezbytný a mëli bychom ho používat minimálnë. Naopak nenasycený tuk organismus využívá k udržení vnitřní teploty, rovnováhy hormonů a na zachování jemné a pružné pokožky. Pro správnou funkci tëla je nezbytný. Při snižování váhy je nutné omezit spotřebu nasycených tuků a naopak dodat našemu organismu v dostatečném množství kvalitní nenasycené tuky. Najdeme je v kvalitních rostlinných olejích (s výjimkou palmojádrového a kokosového oleje) a rostlinných tucích, dále ořeších a olejnatých semenech. Najít je můžeme i v tučných rybách (např. lososu, makrele, sardinkách). <> S tímto mýtem lze souhlasit napůl. Je zapotřebí objasnit určité detaily. Grapefruit, ananas nebo celer nepůsobí přímo jako spalovače tuků, ale obsahují takové látky, které hubnutí mohou jistým způsobem napomáhat (obsahují látky, které mohou podporovat metabolismus, zlepšovat trávení nebo odvodnit organismus). Obsahují zvýšený podíl vody, vlákniny, mají nízkou energetickou hodnotu a například uvedený grapefruit má hořkou chuť, která zabraňuje pocitům chutí na sladké. <>

8

Ovoce obsahuje hojnë ovocného cukru fruktózy, který má v metabolismu úplnë stejný efekt jako cukr řepný. Zvýšená hladina cukru vyprovokuje rychlý nástup produkce inzulinu. To způsobí, že nám i po svačinë zůstane hlad a chuť na nëco dobrého. Fruktóza, kterou nespálíme při výdeji energie hned, se ukládá jako zásobní energie ve formë tuku. Po začátku kariéry americké modelky Twiggy, která se stala v 60.letech ikonou všech mladých dívek se zájem o štíhlou postavu výraznë zvýšil. Další vlnou hubnutí vyvolávají až dodnes mass media – módní časopisy, reklamy, televize, internet, apod. Kvůli tomu vznikl nespolehlivý a mnohdy banální business s hubnoucími pilulkami, nápoji (pokrývající doporučené denní příjmy kalorií), tzv. Sauna Belt (saunový pás) díky kterému může človëk zhubnout bez jakékoliv fyzické námahy a jiné zbytečné vynálezy. Možná tyto produkty mohou být účinné, ale vëtšinou vedou k jojo efektu nebo mohou ohrozit zdraví. Dnes miliony dívek i chlapců touží po štíhlé postavë, na sociálních médiích jsou samé fotografie modelek v plavkách nebo svalnatých bodybuilderů. Velkým fenoménem posledních pár mësíců je u dëvčat tzv. ‘‘thigh gap‘‘ nebo-li mezera mezi stehny. Vëtšina lidí má v hlavë zafixováno, že je to znak hubenosti, ale vždy tomu doopravdy tak není. To, že má nëkdo mezeru mezi nohami znamená, že má širokou pánev (rozložení tuků v celém tële je podle vëdců dëdičné)– nemusí být tedy nutnë štíhlý. Existují také blogy, na kterých jsou pouze fotografie stehen (http://www.tumblr.com/tagged/thighs-gap). Na inspiračním vyhledávači Pinterest se po zádání termínu thigh gap objeví upozornëní na rizika poruch příjmu potravy, protože se především mladší generace nechává tímto trendem ovlivňovat. Nedávno vznikla další podobná vlna, říká se jí bikini brigde, nebo-li "přemostëní" lemu plavek či kalhotek nad podbřiškem mezi kyčlemi v poloze na zádech.

Kvůli trendům se přizpůsobují katalogy nëkterých módních značek

9

1.6.2

Fyzické aktivity

<> Tento mýtus již existuje řadu let a odrazuje nejen ženy, ale i muže od toho, aby při tréninku zdvihali tëžká závaží. I když je nëco pravdy na tom, že lehká závaží s více opakováními pomáhají vybudovat svalovou odolnost, nepomohou více vytvarovat postavu než tëžká závaží. Ale protože tëžší závaží budují svalovou hmotu a sílu, napomáhají tak zrychlení metabolismu a tím spalování tuku. Když budete zvedat tëžší závaží s ménë opakováními (8-12 v průmëru) a trénovat „do vysílení“, dosáhnete tak snadnëji vymodelování postavy, než zdviháním lehkých činek. Vzhledem k tomu, že ženské tëlo nemůže přirozenë produkovat tolik testosteronu (jeden z hlavních hormonů zodpovëdný za růst svalové hmoty) jako mužské, je nemožné, abyste si posilováním vybudovala stejné svaly jako muži. Za vznikem a udržováním tohoto mýtu stojí především profesionální kulturistky, které skutečnë mají mužské rysy. Nicménë vëtšina z tëchto žen bohužel užívá anabolické steroidy (syntetický testosteron), které právë stojí za vysokým stupnëm maskulinity. Bëžné posilování z Vás rozhodnë mužatku neudëlá. <> Tuk se pravidelným pohybem a posilováním na svaly nezmëní. Obë tkánë jsou totiž tvořeny dvëma odlišnými typy bunëk, proto se navzájem nemohou mënit. A nefunguje to ani naopak. Pokud přestaneme cvičit, svalová tkáň se v tukovou nepromëní. <> Studie dokázaly, že zdravé jídlo před pohybem zvyšuje výkon a urychluje spalování. Za vhodné jídlo se samozřejmë nepovažují hranolky nebo řízečky. A nesmíme se ani přejídat. Správným pokrmem jsou jogurty, tmavé pečivo nebo cereálie. <<Čím víc potu, tím více tuků se spálí>> Množství potu není přímo úmërné množství tuku, který spálíme. Je to způsob, jak ochladit organismus. Může však znamenat, že cvičíme tvrdë a spotřebováváme kalorie. Ale každou kapkou potu nezhubneme. <> Spalovat tuk jen na určitých místech se rozhodnë nedá. Jen geny nám určují, jak a odkud budeme hubnout. Cvičením se spalují kalorie celkovë a pohyb pomáhá snížit množství tuku všude. Tím, že budeme provádët specifická cvičení, posílíme pouze určitý sval. <>

10

Trávit v posilovnë nekonečné hodiny každý den bez přestávky může být ve výsledku pro nabírání svalů spíše kontraproduktivní. Staré rčení „více je lépe“ v tomto případë totiž neplatí. Hlavním důvodem je, že ve stresových podmínkách, jako je dlouhotrvající intenzivní posilování, může vaše tëlo začít rozkládat proteiny ze svalů a spalovat jej jako energii. Čím déle posilujete, tím více proteinu může vaše tëlo spálit na energii. Přetrénování může současnë narušit váš imunitní systém, který se snaží zabránit vašemu tëlu pracovat na maximální výkon. Tento proces vám může způsobit nachlazení, zvýšit riziko virových infekcí a snížit váš celkový výkon v posilovnë. Abyste se tomuto nebezpečí vyhnuli, je nutné omezit příliš intenzivní posilování na hodinu a ménë dennë, maximálnë na pët dní v týdnu.

1.6.3

Rizika

Lidé by nemëli vëřit dietám slibující okamžitý nebo rychlý výsledek, protože odporují základním vëdeckým poznatkům o lidském metabolismu. Taková tvrzení jsou zavádëjící a potenciálnë škodivá. Jednoduché způsoby výpočty energetické rovnováhy dokazují, že není nebezpečné zhubnout až jeden kilogram za týden, dokonce i kdybyste hladovëli. Aby nëkdo zhubl o půl kila týdnë, musí mít negativní příjem neboli kalorický deficit 3500 kilokalorií (14 420 kJ). Toho se dosáhne snižováním (nižším příjmem nebo vyšší tëlesnou aktivitou) o 500 kcal (2060 kJ) za den. Takže pokud je například denní energetický příjem 2000 kcal (8240 kJ), musí se omezit o 500 kcal (2060 kJ) dennë, aby človëk mohl zhubnout o půl kila za týden. Dokonce i když se bude hladovët pouze o pitné vodë, shodí se 2 kilogramy za týden. Ale to není bezpečné, ani moudré. Ztrácí se především svalovina a voda a vznikají zdravotní rizika. Tëlo na snížený přísun energie zareaguje a již nëkolik ýdnů po zahájení diety se na nëm začnou projevovat metabolické zmëny. Redukci energetického příjmu vnímá jako signál ke snížení rychlosti metabolismu. Tëlo se snaží vystači s omezenou energií, která je k dispozici fyziologickým funkcím, a šetří na energetickém výdeji. V redukčních dietách se tomu říká stabilní hladina ztráty váhy. K překonání této situace se doporučuje zvýšená fyzická aktivita, a dokonce ještë vëtší omezení příjmu kilojoulů. Rizika nëkterých exrémních diet můžou být různá a mohou v nëkterých případech skončit smrtí. Například nëkolik nejznámëjších dietetiků a autorů knih o dietách (Robert Atkins, Nathan Pritikin, James Fixx nebo Adelle Davis) umřeli kvůli selhání zdraví jako srdeční infarkt, rakovina nebo embolie (zablokování tepny). Braní tzv.spalovače tuků můžou také vyvolat smrt. Jeden osmnáctiletý britský hráč rugby umřel otravou pilulky obsahující nebezpečnou chemickou látku (konkrétnë dinitrophenol DNP – bere energii z tuku), které si objednal na internetu. Dalšími obëtmi roku 2013 byli v Británii další tři lidé.

1.7 Shrnutí 1.7.1

Vyvážená strava

Zmëna jídelníčku hraje v redukční dietë velkou roli. Každé jídlo by mëlo splňovat potřebné živiny, ale to záleží na pohlaví a vëku. Doporučené hodnoty kalorického příjmu jsou následující: Věk

kalorie muž

kalorie žena

2-3 roky

1000

1000

4-8 roků

1200

1200

9-13 roků

1800

1600

14-18 roků

2200

1800

11

Věk

kalorie muž

kalorie žena

19-30 roků

2400

2000

31-50 roků

2200

1800

51 a více

2000

1600

Pokud se nëkdo zhubnout, mël by se zamyslet nad tím, kolik jeho tëlo spotřebuje kalorií. Pokud je doporučený příjem kalorií např. 2000 kcal/den, pak bys při hubnutí nemël snít více než je tato hodnota. Spíše o nëco ménë.Záleží na tom, jestli se rozhodne hubnout metodou postupného snižování kalorií, nebo jestli naopak půjde cestou postoupného zvýšení spotřeby kalorií. Podle toho by mël upravit svůj kalorický příjem nebo výdej. Určitë by svůj denní kalorický příjem nemël snížit o více nëž 500 kcal / den. Tj. cca o 1/4. Radikálnëjší snížení příjmu potravy zpravidla vede jen k jo-jo efektu. Pro výpočet kalorií doporučuji stránku: http://www.kaloricketabulky.cz/ Vyvážené množství základních živin znamená, že dieta obsahuje: 20% až 30% tuků, 15% až 20% bílkovin, 55% až 60% sacharidů Jídelniček by se mël skládat z 5 až 7 jídel rozložených rovnomërnë do celého dne. Jaké potraviny a živiny jsou tëlu prospëšné?  Vitamíny a vláknina (čerstvá zelenina a ovoce)  Nenasycené tuky (avokádo, oříšky, semínka, ryby, olivový olej)  Jednoduché sacharidy (tofu, sója, fazole)  Bílkoviny (vajíčka, mléčné výrobky)  Přírodní sladidla (hnëdý cukr, melasa, javorový nebo agave sirup)  Čistá voda (1,5-2L dennë) Kterým potravinám by se mëlo vyhýbat nebo popř. by se mëly omezit?  Chemicky zpracovaná jídla (light výrobky, ‘‘éčka‘‘)  Rafinovaný cukr (Hlavní rozdíl mezi bílým a hnëdým cukrem je v tom, že ten tmavší neprošel chemickým procesem zvaným rafinace, při kterém se přírodní cukr čistí mimo jiné od zbytků melasového sirupu a vlákniny)  Složité sacharidy (bílá mouka, tëstoviny, pizza)  Umëlé přídavky (sladké minerálky, džusy)  Nasycené tuky (máslo, sušenky, hranolky, čipsy)  Sůl (dehydratuje, udržuje v tëlu vody)  Smažená jídla (fast foody)  Alkohol (obsahuje velké množství cukrů)

1.7.2

Pravidelná fyzická aktivita a spánek

Pravidelný sport je pro redukci váhy nezbytný. Naprosto optimální je zkombinovat různé formy pohybu bëhem týdne, od procházek přes nëjakou tu aerobní činnost (kolo, spinning, rotopéd) až po posilování. Kombinaci všech tří druhů pohybu dosáhnete optimálního zrychlení metabolismu a pálení tuků. Zde je průmërný energetický výdej bëhem sportů a srovnání kJ s potravinami:

12

Při sportování by se mëla tepová frekvence zvýšit, toto umožňuje zrychlit metabolismu, tedy spalování tuku. Klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 65-75 tepů za minutu, u trénovanëjších jedinců klesá až k 50 tep/min. Se zvyšující se tepovou frekvencí totiž metabolismus přestává brát energii z tuků a přechází na glykogenové, tedy sacharidové energetické zásoby.

Důležité je zvýšit množství pohybu v každodenním životë. Velmi vhodná je chůze místo jízdy autem, chůze po schodech místo jízdy výtahem, delší procházky ve svižném tempu. Vhodným pohybem je také jízda na kole nebo rotopedu, plavání nebo veslování, aquaaerobik, bëh na lyžích apod. Na spalování tuků má vliv hormon ze skupiny katecholaminů (např.arenalin), k jejichž vyplavování dochází v důsledku různých emocí, fyzických činností, při hladovëní, kouření... Ženy (gynoidní typ): zásobovací tuk se hromadí na hýždích a stehnech, mají postavu ve tvaru hrušky. Muži (androidní typ): hromadëní tuku v břišní krajinë, mají postavu jablka. Kvalitní spánek by mël být také samozřejmostí bëhem hubnutí. Kdo dennë spí devët až deset hodin, bývají štíhlejší než ti, kdo spí šest a ménë hodin. Podle odborníků z Univerzity v Chicagu únava z nevyspalosti snižuje naši schopnost zpracovat sacharidy a zpomaluje metabolismus. Jaké jsou výhody pravidelného spánku? Zdravé srdce, ménë stresu, úbytek váhy, zlepšení pamëti atd.

1.8 Zdroje 1.8.1

Internetové zdroje

http://redukcni-dieta.zdrave.cz http://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4766/Version1/Obezita.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_t%C4%9Blesn%C3%A9_hmotnosti www.medicalbillingandcoding.org

13

http://www.cdc.gov/obesity/adult/causes/index.html http://www.nationaleatingdisorders.org/health-consequences-eating-disorders http://cs.wikipedia.org/wiki/Anorexie http://i246.photobucket.com/albums/gg81/gelacsu/anorexiafaqdia06.jpg http://www.fnbrno.cz/lecba-mentalni-anorexie-a-bulimie/t4683 http://www.mrcivilized.com/where-does-the-fat-go-when-i-lose-weight/ http://www.fitness-24.cz/content/trenink/5-mytu-pri-nabirani-svalu-odhaleno http://www.ladiesfitness.cz/proc-posilovaci-trenink/ http://www.vitalia.cz/clanky/bily-nebo-hnedy-vyznejte-se-v-cukru/ http://jak-hubnout.eu/kalkulacka-kalorie-kolik-kalorii-snist-za-den/ http://www.f-sport.cz/print.php?id=5 http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=43

Obrázky a tabulky použité v textu: http://www.inbody.cz/obrazky/ondra-obrazky/tabulka-bmi.jpg http://www.obmi.cz/images/graf.png www.ripped.andfit.tumblr.com www.creepyhealth.com

http://www.personal.psu.edu/afr3/blogs/siowfa13/anorexia-y-bulimia.jpg http://collegetimes.com/wp-content/uploads/2014/03/bikini-target-JPG.jpg

http://www.kelownanow.com/files/files/images/Bikini%20Bridge%20Facebook.JPG http://jak-hubnout.eu/kalkulacka-kalorie-kolik-kalorii-snist-za-den/ http://img.blesk.cz/img/1/gallery/375784_energeticky-vydej.jpg http://www.funnytessi.net.txt.cz.txt.cz/obrazky/Aerobni_frekvence.jpg

1.8.2

Použitá literatura

Diety při onemocnëní obezity (Recepty, rady lékaře) – 1999 (odpovëdná redaktorka Eva Mullerová – Nakladatelství Sdružení MAC, s.r.o.) Historie módních diet (2007 – Americká dietetická asociace) Velký průvodce dietami – Judith C. Rodriguezová (2007 – Slovart, s.r.o.) OMG dieta, šest týdnů k vysnëné postavë – Venice A.Fulton (2013, nakladatelství Ikar) Je ne sais pas maigrir – Dr. Pierre Dukan (2000, nakladatelství J’ai lu. Bienêtre) Objectif minceur – Dr. Jean-Michel Cohen (2012, nakladatelství Flammarion)

2. Dieta jako doplnění léčby - Ketogenní dieta 2.1 Úvod 2.1.1

Definice

Ketogenní dieta patří mezi léčebné diety. Její indikace se váže na farmakorezistentní druh epilepsie a je možné ji nasadit pouze pod lékařským dohledem při hospitalizaci. Rozhodnë se nedoporučuje její samovolná aplikace, neboť může vyvolat mnohé zdravotní komplikace. Přes výše uvedené je této dietë opëtovnë vënována velká pozornost především mezi odborníky na léčbu epilepsie (i když je možné se s jejím nasazením rovnëž setkat při léčbë dalších onemocnëní, jako jsou nëkteré typy mozkových nádorů či Alzheimerova či Parkinsonova nemoc. Zde se jedná ale stále spíše o experimentální metodu.) 14

2.1.2

Historie

Historicky patří tato metoda léčby epilepsie k nejstarším formám a byla hojnë užívána až do 40. let 20. století. I když samotný princip fungování této diety není zcela ozřejmën, předpokládá se, že ketolátky vznikající při odbourávání tuků mëní energetické fungování mozku (jsou mënëny elektrické výboje). Bëžnë je totiž mozek vyživován pouze sacharidy, a pakliže zamezíme jejich příjmu z potravy, organizmus přistoupí k vytváření energie právë odbouráváním tuků, což vyvolá zmënu vnitřního prostředí organismus a sníží produkci nekontrolovatelných elektrických výbojů. Po objevu antiepileptik pak její užití klesá (zvláštë z důvodu nízké snášenlivosti této diety i pro její mnohé nežádoucí účinky) a je znovu objeveno až začátkem 90.let 20.století, kdy se o její opëtovné rozšíření zasloužil filmovë zpracovaný příbëh chlapce s tëžkou formou epilepsie, u kterého došlo po nasazení diety k úplnému vymizení záchvatů. (Hlavní roly v tomto filmu nazvaném „First Do No Harm“ si zahrála Meryl Streep.) K samotnému návratu této diety rovnëž přispël objev nové metabolické poruchy – tzv. deficitu transportního proteinu GLUT 1, který je přenašečem glukózy do mozku. V případë této poruchy (uvedený protein pak vyvolává epileptické záchvaty) je tato dieta jedinou, ale naprosto účinnou metodou léčby. Dalším důvodem jejího opëtovného uplatnëní je velké procento úspëšnosti této léčby v porovnání s ostatními antiepileptiky. K redukci záchvatů dochází až v 50% případů, z toho u 30% je zaznamenána velmi výrazná redukce záchvatů (až o 90%) a u 10 % dokonce dochází k úplnému vymizení záchvatů.

Tabulka č. 1 Výsledky ketokenní diety – Johns Hopkins University 1998

Počet pacientů Celkem: 150

Kontrola záchvatů Bez záchvatů Snížení záchvatů o víc než 90% Snížení záchvatů o 5090% Snížení záchvatů o méně než 50%

Pokračuje v dietě Skončilo s dietou

3 měsíce 4 (3%)

Doba od začátku diety 6 měsíců 12 měsíců 5 (3%) 11 (7%)

3-6 let 20 (13%)

46 (31%)

43 (29%)

30 (20%)

20 (14%)

39 (26%)

29 (19%)

34 (23%)

24 (16%)

36 (24%)

29 (19%)

8 (5%)

18 (16%)

125 (83%)

106 (71%)

83 (55%)

18 (12%)

25 (17%)

44 (29%)

67 (45%)

132 (88%)

15

2.2 Léčba ketogenní dietou 2.2.1

Princip a fungování

Samotným principem diety je strava s velmi vysokým podílem tuků (lipidů) při velmi omezeném přísunu bílkovin (proteinů) a naprosto minimální dávce cukrů (sacharidů). To nastartuje v tële podobný proces jako hladovëní a vnitřní prostředí tëla se dostává do ketozního stavu, čímž dochází k redukci výbojů v mozku.

2.2.2

Vedlejší účinky

Jak již bylo zmínëno, dieta s sebou přináší i mnohé nežádoucí účinky. Především je třeba zmínit nevolnost, zvracení, průjmy, ztrátu chuti k jídlu a s tím vším pak spojenou redukci váhy. Dalším velkým úskalím je zvýšená hladina cholesterolu v krvi a vëtší sklon k tvorbë ledvinových kamenů. Rovnëž byla vypozorována možnost hypoglykemického šoku. Z tëchto důvodů je žádoucí, aby pacientovi byla po celou dobu léčby neustále kontrolována vnitřní hladina všech prvků a to jak v domácím prostředí, tak i ambulantnë formou krevní analýzy. Doma je pak především možné sladovat hladinu glukózy v krvi (mëří se stejnë jako u diabetiků) a v případë poklesu pod 3,0 se podává pacientovi 1-2 lžíce čistého pomerančového džusu. (I takto nepatrné množství cukru pak jeho hladinu v krvi rychle zvedne). Druhým ukazatelem je množství ketolátek v moči. Pacient si dennë mëří tuto hladinu a je nutné ji udržovat na maximální výši. Na lakmusových papírcích je množství ketolátek zobrazeno jeho zčervenáním, přičemž žádoucí je nejvyšší stupeň. (V případë slabé odezvy je nutné buď přidat tuky, nebo omezit cukry.)

2.2.3

Zahájení léčby

Před zahájením léčby je tedy nutné si veškerá rizika plnë uvëdomit, zajistit si spolupráci s gastroenterologickým pracovištëm případnë dietní sestrou, která se této problematice vënuje a v neposlední řadë se i vybavit zahraničními materiály, neboť je třeba přiznat, že v ČR není mnoho pracovišť, kde tuto metodu léčby aplikují a jsou tak schopni Vás provézt úskalími, jež tato dieta přináší. Konkrétnë se jedná o pražské nemocnice a to FN Motol a Fakultní Thomayerovu nemocnici a dále pak Masarykovu lékařskou fakultu v Brnë. Při aplikaci ketogenní diety pak zapomeňte na jakákoli pravidla zdravé výživy. Tato dieta je jejím popřením, přesto však anebo právë proto může léčit a pomoci tam, kde vše ostatní již selhalo. Doba, po kterou je nutno dietu dodržovat je individuální. Bëžnë se hovoří o 2-3 letech, v případë metabolické poruchy Glut 1 pak i mnohem déle.

2.2.4

Podíl živin ve stravě

Výpočet přesného podílu bílkovin, tuků a cukrů je zcela zásadní a určuje se pro každého pacienta individuálnë především v závislosti na diagnóze, vëku a hmotnosti. Jako základní typ ketogenní diety je brána dieta, ve které je pomër živin nastaven 4:1. Přičemž 4 značí počet gramů tuku a 1 je součtem gramů bílkovin a sacharidů.

16

Pro názornost uvádíme výpočet gramů živin pro 10ti letého chlapce s váhou 35 kg, u kterého nastavujeme dietu v poměru 4:1. Energetická potřeba pro tohoto pacienta je stanovena na 50kcal/kg=1725 kcal (podle váhy dána dle tabulek) Potřeba bílkovin: 1g/1kg váhy Počet ketogenních jednotek je pak (1 ketogenní jednotka = 40kcal) ..................... 1725:40=43 Množství tuků je pak: 43*4 = 172g (poměr 4:1) Množství bílkovin: Dopočítáme cukry:

35g (pacient váží 35 kg) 43-35 = 8g

Denní příjem je pak tedy stanoven na 172 g tuků, 35g bílkovin a 8g cukrů.

V případě poměru 3:1 obdobným výpočtem získáme, že pacientova denní dávka při stejné energetické hodnotě bude 168g tuků, 35g bílkovin a 19g cukrů. Tato dávka se pak ještě procentuálně rozdělí do alespoň 5ti denních dávek tak, aby poměr byl vždy zachován. Například můžeme použít následující dělení. Snídaně 25%, svačina 10%, oběd 30%, svačina 10% a večeře 25%. Snídaně pacienta při poměru 4:1 pak bude obsahovat pouhé 2g! cukru a naopak 43g! tuku. Jedno jídlo (třeba hlavní chod u obëda) pak může vypadat například takto:

Tuňák Zelenina typu B Sádlo (máslo) 36% Smetana Celkem:

Váha 28g 33g 39g 80g 180g

Proteiny 7,4g 0,7g 1,6g 9,7g

Tuk 0,5g 28,9g 28,8g 58,2g

Karbohydráty 2,3g 2,4g 4,7g

Před zahájením diety je tak nesmírnë důležité seznámit se s tabulkami živin jednotlivých potravin (vyplatí se sehnat si tabulky z více zdrojů, neboť existují různé propočty), ale v zásadë nejbezpečnëjší je vycházet z hodnot, které jsou nyní často uvádëny přímo na výrobcích.

Tabulka č.2 Hodnoty živin v základních potravinách Gramy

Proteiny

17

Karbohydráty

Tuk

36% Smetana Hovězí maso Kuřecí maso Tuňák ve vodě Zelenina typu B Sádlo Vejce Sýr Cottage cheese Burákové máslo

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

2.0 24.2 31.1 26.8 2.0 0.0 12.0 30.0 13.2 26.0

36.0 19.1 2.6 1.8 0.0 74.0 12.0 35.3 4.4 48.0

3.0 0 0 7.0 3.5 22.0

Z jídelníčku pacienta je tedy zřejmé, že při této dietë je naprosto nezbytné doplňovat vitamíny, minerální látky a stopové prvky formou doplňků jako jsou multivitaminy. (Ty rovnëž nesmí obsahovat žádný cukr.) V případë této diety je nutné sledovat i např. obsah cukrů v zubní pastë, denních krémech, jakýchkoli dalších lécích apod., zkrátka vše co by mohlo být vstřebáno.) Dojdeli totiž k porušení diety a tím ke ztrátë ketózního (acidofilního) prostředí, záchvaty se zpravidla velmi často opët objeví. Opëtovné vybalancování je obtížné a k ústupu záchvatů již nemusí dojít.

2.3 Rizika diety Tato dieta není srovnatelná se žádnou bëžnë užívanou léčebnou dietou, jako je například bezlepková dieta či dieta při fenylketonurii. I když i tyto diety znamenají pro pacienty a jejich rodiny jistou zátëž (zvláštë pak finanční), je strava tëchto pacientů dostatečnë pestrá a umožňuje skoro bëžný styl života. Pro obë uvedené platí, že jsou sice celoživotní, nicménë při jejich dodržování dochází k vymizení zdravotních problémů a vývoj tëchto dëtí není nijak narušen. A především je u tëchto diet zachováno přirozené vnitřní prostředí organismu a nejsou tak nikterak ohroženy životní funkce vnitřních orgánů. Pro ketogenní dietu toto neplatí. Dieta je, jak bylo řečeno v samotném začátku, nasazována až na základë nemožnosti ovlivnit epileptické záchvaty bëžnými antiepileptiky. Vezmeme- li v úvahu, že zhruba 30% všech lidí s epilepsií zažije zhruba 1-2 záchvaty a není tedy v zásadë nutná žádná léčba, u dalších 30% jsou záchvaty eliminovány pomocí antiepileptik, zhruba 10% pacientů pak pomůže chirurgické odstranëní příčiny záchvatů (nádor, výduť, cysta, tuberkulózní ložiska apod.), tak zbývá 30% pacientů, kterým žádná léčba nepomáhá. U nich jsou zkoušeny mnohé kombinace antiepileptik (není výjimkou užívání až 4-5 antiepileptik současnë), které samozřejmë mají negativní dopad na vývoj pacienta, zvláštë pak dítëte. Vývoj je v tëchto případech prakticky vždy narušen (opoždën). I přes značnou úspëšnost této diety k vymizení záchvatů dochází jen v 10 %. U ostatních záchvaty pokračují (i když mnohdy omezenë), a tak pacienti současnë užívají dál i antiepileptika. Vnitřní prostředí je devastující (ketogenní, tj. příliš kyselé pro normální vývoj orgánů) a navíc játra a ledviny musí filtrovat a odbourávat mnoho nebezpečných chemických látek, které obsahují užívaná antiepileptika.

2.4 Typická ketogenní strava 2.4.1

Jídelníček 18

Aby bylo možné pochopit zásadní rozdíl takto stravovaných osob, je nezbytné uvézt konkrétní příklady jídel tëchto pacientů. Dovedete si představit, že zcela vyloučíte nejenom sladkosti a pochutiny, ale také pečivo a především veškeré přílohy jako jsou brambory, rýže, tëstoviny, luštëniny, veškeré výrobky z mouky? Zapovëzená je i naprostá vëtšina zeleniny a ovoce. A zbytek což je velmi omezená porce masa, sýrů či vajec byste si zalévali olejem, smetanou či máslem? A že byste tak vydrželi ne jeden den či týden, ale mësíc, rok?

Pro názornost uvádím z jídelníčku našeho vzorového chlapce: Snídaně: jogurt bílý 60g, olej 10g , para ořechy 10g, máslo 7g a čabajka 15g. Svačina: vařený vaječný bílek 25g, lučina 25g, máslo 18g. Oběd: filé 45g, majolka 38g, česnek 2g, olej 10g. II. svačina: losos 25g, majolka 30g, rajče 25 g. Večeře: polévka- pórek 30g, fenykl 10g, smetana 20g, olej 20g, špenát 30g.

K pití je pak možné podávat pouze čistou vodu, či neslazený zelený čaj. Uměle sladěné vody nejsou vhodné, navíc mnohé obsahují např. maltrodextrin, což je rovněž sacharid.

2.4.2

Zajímavosti ve složení potravin

Při seznamování se s výživovými hodnotami jednotlivých potravin přicházíte na mnohé udivující skutečnosti. To, že mrkev obsahuje velký počet sacharidů, asi každý ví, ale mnohem více cukrů má kupodivu česnek a to až 5,5 násobnë! Rovnëž olivy obsahují velké procento sacharidů stejnë tak jako kukuřice, hrášek či křen. Velmi vhodné jsou naopak salátové okurky, listová zelenina, cuketa, brokolice či špenát. Z ovoce pak je možné v minimálním množství obvykle kolem 10 g (což je pro představu 1-2 plátky jahody či 1 kulička vína) použít především druhy jako jsou borůvky, brusinky, jablko, jahody či mochny. I tak se bude vždy jednat o stopové množství, např. pro tři „borůvkové“ minimufíny, (kde místo mouky jsou použity pouze mleté makadamové ořechy, dále pak bílek, olej a umëlé sladidlo -> zde je vhodná tekutá stevia), použijete asi pët borůvek. Ty pro zvýšení efektu ještë přepůlíte. Před začátkem diety je tak nutné udëlat i jistou domácí přípravu kuchynë. Naprosto nezbytné jsou váhy s minimální přesností na 0,1 g, ale lepší jsou na 0,01 g. Každá setina gramu cukru hraje roli a může ovlivnit jídelníček.

2.4.3

Speciální doplňky stravy

Jelikož je tato dieta aplikována především u dëtí a to i v batolecím vëku, byl pro zjednodušení přípravy pokrmů firmou Nutricia vyvinut produkt Ketokal, který je jakýmsi koktejlem, jež je přesnë vybalancován na pomër 4:1. Navíc je doplnën o chybëjící potřebné vitamíny, minerály a stopové prvky. Tento koktejl je tak využíván pro stravování velice malých dëtí či dëtí s PEG (umëlým vývodem pro příjem potrav rovnou do žaludku), či onemocnëní či pro snadnou přípravu jídla mimo domov.

19

2.5 Modifikace ketogenní diety Jelikož je mnohdy nutné zahájit léčbu touto dietou i v pozdëjším vëku dëtí či dokonce u dospëlých, kteří vëtšinou již mají vytvořené výživové preference a nejsou schopni tuto dietu tolerovat, byla na základë výzkumu provedeném v Hopkins Hospital in Baltimore profesorem Erikem H. W. Kossoffem zavedena tzv. Modifikovaná ketogenní dieta, která je lépe tolerována právë staršími pacienty především teenagery a dospëlými. U této modifikace dochází k neomezenému příjmu počtu bílkovin a je tedy možné zařadit mnohem více masa, sýrů, vajec apod. s tím, že je stále přísnë hlídán pouze přísun sacharidů a celková balance s tuky, i když obvykle jen v pomëru 2:1. Tato varianta je mnohem lépe snášena a pacienti ji pak lépe akceptují. Náš vzorový chlapec na této modifikované dietë vydržel 1 ½ roku při zhruba 45% redukci velkých křečových záchvatů. (Následnë po zmënë medikace byla dieta ukončena. Nyní se o jejím opëtovném zavedení znovu uvažuje.)

2.6 Vliv diety na život pacienta a jeho okolí Je důležité zmínit, že tento typ stravování zcela zmëní celý chod rodiny. Tato dieta zasáhne každého člena rodiny. Asi nejvýznamnëji, pomineme-li samotného pacienta, to bude matka, která bude dennë trávit nëkolik desítek minut až hodin každodenním propočítáváním jednotlivých jídel (např. pacient zcela nedojí jeden chod, pak bude nutné zpëtnë podle zbylých gramů dopočítat obsah chybëjících živin a jejich znovu zakalkulování do následujícího chodu). Jelikož se velmi často jedná o pacienty, kteří jsou díky této tëžké formë epilepsie mentálnë a často i fyzicky hendikepovaní, je nezbytné jim stravu, která jim přirozenë nechutná, nutit a zajistit její skutečné spolknutí. Často však dochází k odmítání či zvracení, a tak je nutné neustále obmëňovat a vymýšlet varianty, které by pro pacienta byly přijatelnëjší. Odmítání potravy či dokonce její intolerance je velmi frustrující, neboť bez stravy zemřeme.

Ale to zdaleka není vše. Dojde k omezení bëžných aktivit, např. dovolená nebo delší pobyt mimo domov (kuchyň) je prakticky zapovëzen, nic nelze jen tak koupit, vše je nutné vážit a naprosto striktnë dodržovat. Sourozenci pak musí hlídat, aby veškeré jídlo bylo mimo dosah pacienta, vëtšinou ani před ním nesmí nikdo jíst, apod. Samostatnou kapitolou je pak onemocnëní pacienta jakoukoli i naprosto banální chorobou.

2.7 Zdroje 2.7.1

Internetové zdroje

The Charlie Foundation for Ketogenic Therapies. [online]. [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.charliefoundation.org/

2.7.2

Použitá literatura

COLEMAN, Ella. Keto living cookbook 2. San Bernardino, CA, 2014.

20

MARTENZ, Marie a Laura CRAMP. The Keto Cookbook: innovative delicious meals for staying on the ketogenic diet. USA: demosHEALTH, 2011. FREEMAN, John M., Eric H. KOSSOFF, Jennifer B. FREEMAN a Millicent T. KELLY. The Ketogenic diet: A treatment for children and others with epilepsy. USA: Demos, 2007. SNYDER, Deborah. Keto Kid: Helping your child succeed on the ketogenic diet. USA: Demos, 2007. ATKINS, Robert C. Dr. Atkins new diet revolution: The Low-Carb approach. USA: Harper, 2008. CHOCENSKÁ, Eva. Ketogenní dieta: průvodce a rádce. Praha, 2005.

3. Alternativní diety Strava je jedna z nejdůležitëjších rozhodnutí človëka. Málokdo si uvëdomuje, jaký vliv stravování opravdu může mít. Ale díky vývoji nových technologií nám bylo umožnëno nahlédnout do toho, jak přesnë nám výživa může ovlivnit tëlo. Proto se v tomto období vyvíjí víc diet, například vegetariánství, veganství, či syrová strava. Nyní si ukážeme v čem přesnë tyto diety jsou přínosnëjší pro človëka, a v čem jsou naopak nebezpečné.

3.1 Vegetariánská dieta Vegetariánství je způsob stravování, kdy človëk nejí nëkteré živočišné produkty hlavnë tedy maso.

3.1.1 Historie Vegetarianismus je tak starý jako lidstvo samo. Na zemëkouli byla místa, kde se lidé živili masem, ale byly i zemë, kde se lidé živili jen ovocem, zeleninou, zrním. Ve všech kulturách a civilizacích byli filozofové, lékaři i knëží, kteří propagovali a sami přísnë dodržovali vegetariánský způsob života. Vegetariánství bylo u kolébky lidského pokolení, jako biologicky nejpřirozenëjší soustava výživy pro človëka. Nalézáme jej nejvíce u národů východu a jihu, zatímco na severu Eskymáci se živí jen masem a tukem zvířat a ryb (nízký průmër života). Vegetariánství přišlo do Evropy v antických dobách pravdëpodobnë z Asie - od brahmínů, jogínů, buddhistů a vyznavačů Zoroastra. Již je tomu 5 - 6 tisíc let, kdy knëží v Egyptë nejídali maso, neboť rozdëlovali pokrmy na čisté a nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto nebylo možné se jich dotýkat. Tacit a Miletu se zmiňují o tom, že obyvatelé severní části Řecka - Trákie (čistý kraj) vůbec nejedli maso a byli známí svým zdravím. Ve své současné nové formë se vegetariánství rozvinulo v Anglii - již v první polovinë 19. století - dovezením z Indie. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián. Rostlinná strava, která je nejvëtším podílem jídelníčku vegetariánů snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnëní, rakoviny žaludku i tlustého střeva. Vegetariánství údajnë snižuje také výskyt mozkové mrtvice a jen málo vyznavačů vegetariánského života bojuje s nadváhou. Vegetariáni mají díky složení stravy dostatek vitamínů obsaženém v ovoci a zeleninë, mnohdy netrpí ani nedostatkem kyseliny listové.

21

Vegetariánství má svá úskalí především v příjmu vitamínu B12, železa, zinku a nëkdy také vápníku. Ale jak vegetarián pozná, že právë tyto vitamíny a minerály je třeba tëlu dodat?

3.1.2 Jak si nahradit živiny? Dnes není problém sehnat si knihu nebo jiný podrobný materiál o zdravé výživë a vegetariánství. V každém knihkupectví vám poradí… Proto pouze stručnë shrnu základní informace o důležitých prvcích vegetariánské stravy.

3.1.2.1 Bílkoviny Pokud jde o otázku bílkovin, Dr. Paavo Airola, uznávaná autorita v oblasti výživy a přírodní biologie, říká: "Před 20 lety byla doporučována denní dávka bílkovin 150 g, nyní však klesla na 45 g. Proč? Protože spolehlivé svëtové výzkumy potvrdily, že náš organismus tolik bílkovin nepotřebuje a že skutečná denní dávka je 45-55 g. Myšlenka, že rostlinné bílkoviny nejsou "kompletní" a že jim chybí nëkteré aminokyseliny, se prokázala jako mýtus. Příroda prostë nemůže vytvořit sójové boby, brambory nebo pšeničné zrno, aniž by použila právë ty aminokyseliny, které jsou potřebné i v lidském metabolismu. Rostlinné bílkoviny se vstřebávají lépe než bílkoviny živočišné. Pamatujte, že původním zdrojem všech bílkovin je rostlinná říše a proto dostatek bílkovin není pro vegetariány žádný velký problém. Např. kombinace luštënin a obilnin, fazole s chlebem, dosahují hodnotu bílkovin masa. Zdroje bílkovin: odtučnëná sojová mouka, čočka, hrách, fazole, ořech vlašský, ovesné vločky, krupice, žitná a pšeničná mouka, sójové výrobky, brokolice, špenát, zelí, kešu, slunečnicová, dýňová a sezamová semena, tvrdé sýry, tvaroh atp.

3.1.2.2 Tuky a uhlovodany "Bunëčné palivo" lidského tëla se skládá z uhlohydrátů a tuků produkovaných rostlinami, ze slunečního záření, vzduchu, vody a ve vegetariánské stravë se objevuje jako cukry, škroby a rostlinné tuky. Toto palivo se v hojném množství nachází v obilninách, zeleninë, ořeších, oleji, ovoci atd. Každý může dennë získat dostatek "paliva", jestliže si pochutná na tëstovinách, bramborách a ovocných lahůdkách - přičemž to nejsou jídla vyvolávající obezitu.

3.1.2.3 Minerální látky Jako všechno živé na této planetë, i buňky našeho tëla potřebují k náležitému zajišťování své funkce kovové prvky ze zemské kůry. Kovy jako železo, vápník, zinek, selen aj., i když jsou přítomné jen ve stopových množstvích, hrají v chemických reakcích životních procesů klíčovou roli. Naštëstí se tyto prvky nacházejí v půdë, z níž vyrůstá naše potrava. Rostliny tyto minerálie získávají a poskytují nám je v lahodných darech vegetariánské kuchynë. Sodík - reguluje množství vody uvnitř buňky, ale především v jejím okolí. Ovlivňuje příjem cukru a aminokyselin v buňkách a je nezbytný pro správnou funkci svalů a nervů. Minimální potřeba se pohybuje kolem 2 - 3 g / den. Nejdůležitëjším zdrojem je kuchyňská sůl, ale najdeme jej i v uzeném sýru, chlebu, fazolích, hlávkovém salátë, brokolici, jablku, sojové omáčky aj. Vápník - tento životnë důležitý prvek, potřebný pro kontrakci svalů, srážení krve a mnoho dalších vitálních funkcí. Početné lékařské studie ukázaly, že vegetariánská strava umožňuje zcela adekvátní příjem vápníku a nikdy nebyl popsán případ, že by vegetarián trpël skutečným

22

nedostatkem vápníku. Doporučená denní dávka je asi 800 mg. Získáme jej z parmezánu, horského sýra, ementálu, sezamových semínek, bazalky, sójových bobů a mléka, kapusty, kyselého zelí, špenátu, plnotučného mléka, tofu, mandlí a hrozinek, fazolí, čočky, hrášku… Hořčík - je se podílí a výstavbë kostí, zubů, šlach a je důležitý pro přenos informací z nervů do svalů, brzdí srážlivost krve, vyplavuje adrenalin, podílí se na obranyschopnosti organismu proti chorobám. Doporučená denní dávka je 350 mg. Potraviny: dýňová a sezamová semínka, mák, sójové boby, lišky, burské oříšky pražené, proso, vařené zelené fazole, rýže natural, oves, listový špenát. Fosfor - je důležitý pro svaly, nervy a mozek. Vazby fosforu ve tkáních jsou nejdůležitëjšími přenašeči energie, podílí se na srážení krve atp. Denní dávka by mëla být kolem 800 mg a nalezneme ji např. v horském sýru, ementálu, sýru na smažení, pšenici, máku, sójových bobech, dýňových semíncích. Železo - je součást barviva červených krvinek a umožňuje cirkulaci kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. Tato aj. vlastnosti činí ze železa životnë důležitou minerální látku. Denní dávka u můžu 12 mg, žen 18 mg, tëhotné ženy 22 mg. Zdroje: švestková šťáva, dýňová a sezamová semínka, mák, čerstvé sójové boby, fazole, čočka, oves, hrozinky, špenát, tofu, žloutek syrový. Zinek - je nepostradatelný pro zdraví kůže, sliznic a imunitního systému. Doporučená denní dávka je 15 mg. Získáme ji z máku, pšeničných klíčků, sezamových a dýňových semínek, čočky, horského sýra, para ořechů, sójových bobů.

3.1.3 Důvody pro zvolení vegetariánské diety 3.1.3.1 Etika Původní význam slova v sobë zahrnuje vyrovnaný filozofický a mravní způsob života, tedy mnohem více, než zeleninovou a ovocnou dietu. Vëtšina vegetariánů jsou lidé, kteří chápou, že chceme-li přispët k mírumilovnëjší společnosti, musíme nejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Není tedy překvapující, že se tisíce lidí ve všech společenských postaveních stávají ve svém hledání pravdy vegetariány. Vegetariánství je základním krokem k lepší společnosti a lidé, kteří si naleznou čas, aby zvážili jeho výhody, se octnou ve společnosti významných osobností. Pro mnoho lidí jsou etické důvody pro vegetariánství nejdůležitëjší ze všech. Etickým počátkem je poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim. Tak si človëk uvëdomuje, že svým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním. Mnoho lidí je dnes přesvëdčeno, že zvířata jsou nyní porážena "humánním způsobem", a tak odmítají všechny morální argumenty proti pojídání masa. Skutečná fakta o životë a smrti nevinných zvířat však hovoří sama za sebe. Celý život vëznëných zvířat určených na porážku je nepřirozený. Zvířata jsou umële oplodňována a plemenëna, kastrována, vykrmována s přísadou hormonů, aby rychle nabrala váhu, a po dlouhé cestë dopravena na jatka, kde je čeká brutální smrt. Bodáky, elektrické šoky, ohýbání ocasů, teror a hrůza ve velkokomplexech je doposud součástí "moderního" chovu, přepravy a porážení zvířat. Pravda o porážení zvířat je šokující. Ječící zvířata jsou omračována údery kladiv, elektrického proudu, položivá vyzdvižena za nohy do vzduchu a vláčena továrnami

23

smrti. Jsou jim za živa proříznuta hrdla a zatímco krvácejí, je jim odřezáváno maso, jsou půlena... Mnoho lidí by se bezpochyby stalo vegetariány, kdyby navštívili jatka, nebo osobnë museli zabít zvířata, která jedí. L.N. Tolstoj napsal, že "zabíjením zvířat kvůli jídlu v sobë človëk nevyhnutelnë potlačuje svoji nejvyšší duchovní schopnost - soucit a milosrdenství k živým stvořením jako je on sám - a otupováním svých vlastních citů se stává krutým". Také upozornil, "že pokud jsou naše tëla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládnou ideální podmínky". Každý rok vraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Každý rok stoupá počet zabitých ryb do biliónů. Nelze popřít, že takové zacházení jenom stupňuje naší surovost a krutost!. Leonardo da Vinci napsal: "Človëk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitë předčí všechna zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Jsme jako pohřebištë! Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete jako se dívají na zabití človëka." Mahátma Gándhí cítil, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnëjší podporou nežli zdravotní důvody. "Cítím", řekl, "že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tëlesných potřeb." Prohlásil také: "Velikost národa a jeho morální vyspëlost můžeme posuzovat podle toho, jak zachází se zvířaty."

3.1.3.2 Ekonomika Maso poslouží k nasycení pouze nëkolika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Již samotné zkrmování obilí jako prostředku k produkci masa je neuvëřitelnë nákladné. Frances Moore Lappé v knize Strava pro malou planetu upozorňuje, že za vykrmovací cenu 200 g bifteku, by se mohlo 45 až 50 lidí nasytit obilnou kaší. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovëzího masa nebo 10000 kg brambor! Vyspëlé státy dovážejí také rostlinné krmivo bohaté na bílkoviny z chudých zemí. Celá třetina úrody podzemnice olejné v Africe končí v žaludcích dobytka a drůbeže v západní Evropë. V rozvojových zemích človëk spotřebuje přibližnë 200 kg obilí ročnë, vëtšinou z toho přímou spotřebou. Průmërný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročnë už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Průmërný Evropan nebo Američan pojídající maso, spotřebuje 5x více potravinových zdrojů než průmërný obyvatel Kolumbie, Indie, Nigérie, říká odborník v otázce svëtových potravin Lester Brown. Tyto skutečnosti vedly odborníky k závëru, že svëtový problém hladovëní je umële navozený. Dnes produkujeme více než dost potravy pro všechny lidi na této planetë - ale zacházíme s ní velmi marnotratnë. Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživë 60 mil. lidí. Příklad z obchodu a domácnosti v USA, ale u nás to je velmi podobné. 1kg svíčkového bifteku stojí 4 USD, zatímco suroviny na výborné a výživné vegetariánské jídlo stojí v průmëru ménë než 2 USD za kg. Čtvrt kilový bochník domácího sýra stojící 60 centů zabezpečí 60% minimální denní doporučené dávky bílkovin. Vegetariánství by průmërnému Američanovi ušetřilo alespoň nëkolik tisíc dolarů ročnë. To samé platí pro spotřebitele na celém svëtë.

24

3.1.3.3 Náboženství Všechna důležitá písma človëku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý Zákon říká: "Nezabiješ". Toto se žel mylnë vykládá pouze jako odkaz na vraždu. Vegetariánství je ideálním stavem: "Dal jsem vám na zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na nëmž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm." Genesis 1,29. Do prvního hříchu Adama a Evy neexistovala smrt, proto nebylo možno ani zabíjet zvířata, potravou bylo ovoce z "rajské zahrady". Též je psáno, že "tëlo je chrámem Ducha Svatého", a proto si zasluhuje chránit a udržovat čisté. Mohammed říká: "Za dobrodiní prokázané jakémukoliv zvířeti přichází odmëna". Pán Buddha je známý zvláštë svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí (ahimsa) a vegetariánství jako základní krok na cestë k seberealizaci a vyslovil dvë zásady: "Neporážej vola, který oře tvé pole" a "Neoddávej se žravosti, která vede k zabíjení zvířat". Krišna vysvëtluje, že duchovní dokonalost začíná tehdy, když človëk dokáže vidët, že jsou si všechny živé bytosti rovny. Také poučuje, abychom přijali zásady duchovního vegetariánství, když říká: "S láskou a oddaností Mi nabídni ovoce, kvëtinu, lístek nebo vodu a Já to přijmu." Nikdo by nemël zabíjet tëla pro svůj smyslový požitek, protože tím se zaplétá do hříšné činnosti a ten kdo zabijí, bude neustále trpët následky za takové jednání.

3.1.3.4 Zdravotní důvody Ve svëtë se vyrobí asi 160 milionů tun masa za rok. Ze 160 milionů tun je 40% vepřového, 30% hovëzího a 20% drůbežího masa. V průmyslových zemí se konzumuje 100 milionů tun a roční spotřeba masa na hlavu činí asi 90 kg. V USA dokonce 110 kg na obyvatele a rok, ale v Čínë to je pouhých 20kg a v Indii jen 2 kg. Spotřeba u nás v roce 1990 byla 96,5 kg, v roce 1991 poklesla na 87,9 kg , v roce 1992 "jen" 86,6 kg. K tomu je třeba připočíst ještë 10 kg zabíjačkového sádla...

3.2 Syrová strava Pojmy jako syrová strava, živá strava, přirozená strava, raw food, raw foodism, vitariánství či rawtariánství znamenají stravu či způsob stravování, kdy se všechny potraviny = jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí...) konzumují v co nejpůvodnëjší podobë, tedy tak, jak je připravila moudrá matka Příroda. Potraviny se jedí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvë pomleté, mixované, odšťavnëné, nastrouhané, nakrájené apod. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba zásoby na zimu, pak se buď zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Při syrové stravë nekonzumujete nic, co prošlo teplotou nad cca 42-45 °C, nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného, fritovaného. Nezatëžujete své tëlo žádnými chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umëlými sladidly, žádným bílým cukrem a tak dále. Nejlepší potravou je tedy přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu.

3.3 Zdroje 3.3.1

Internetové zdroje

http://eagri.cz/public/web/file/212427/Vyziva_a_zdravi.pdf http://breakingmuscle.com/nutrition/your-diet-can-change-your-genes www.syrova-strava.cz

25

3.3.2

Použitá literaura

WISNIEWSKA-ROZKOWSKA Kinga Prof. MUDr. – Vegetariánství, Pl, 2012 HOPFENZITZOVA Petra - Minerální látky KLAPER Michael - Veganská výživa čistá a prostá; USA 1993 SULCOVA Alexandra Prof. MUDr., Csc., - Vitamíny - není zdraví bez vitamínů, Praha, 1998 DASA Adirádža - Kršnova vegetariánská kuchařka COWLES HAMAR David - Manuál zvířecích práv, USA 2001

III. Vlastní výzkum Rozhodli jsme se zjistit, jak vypadá situace i na naší škole, a proto jsem uspořádali anketu, jejíž výsledky můžete vidët níže. Celkem se ankety zúčastnilo 62 studentů od 14-18 let. 8 studentů odevzdalo dotazník prázdný a do výsledků ankety se tedy nezapočítávají. Zdravotní dietu drželo celkem 13% dotázaných, v naprosté vëtšinë se přitom jednalo o bezlepkovou dietu, či vegetariánství. Pohlaví v této oblasti nehrálo u účastníků roli, tzn. ani jedna skupina nijak výraznë nepřevyšovala druhou.

26

Očistné diety drželo pouhých 7,4 procenta zúčastnëných. Valnou vëtšinou v tëchto dietách představovaly dívky. Rovnëž jsme zjistili, že tento druh diety drží dotázaní vëtšinou po období svátků (např. po Vánocích, Velikonocích atd.), oblíbeným obdobím je ale také začátek jara, kdy se studenti snaží pročistit své tëlo tak zvaným jarním detoxem.

Zjevnë nejpopulárnëjší formou diet jsou diety hubnoucí, které držela necelá třetina všech dotázaných (31,8%). I v tomto případë se jednalo hlavnë o mladší dívky. Zarážející byl fakt, že se nejednou objevila odpovëď, že v rámci hubnutí vynechávají dotázaní všechnu stavu, čili jsou schopni i nëkolik dní hladovët. Právë tuto formu diety považují za nejefektivnëjší, co se ztrácení váhy týče.

V. Závěr Jak sami můžeme vidët, stravování a výživa mají na náš organismus a naše zdraví nesmírný vliv. Pomocí úpravy jídelníčku se dá léčit, ale také zdravotní problémy vyvolávat. V dobë, kdy je na fyzický vzhled kladen takový důraz, jak je tomu dnes, bychom se ale nemëli nechat strhnout davem a vyváženost stravy si pečlivë hlídat. V žádném případë bychom se kvůli dokonalé postavë nemëli uchylovat k tak extrémním řešením, jako jsou hladovky a přerušení příjmu potravy. Přesto vynechání určitých elementů z našeho jídelníčku nám může v mnohém pomoci. Např. bezlepková diety není vhodná jen pro celiaky, ale i pro lidi trpící bolestmi hlavy, omezení laktózy nám naopak může pomoct vyřešit problémy se spánkem a v případë hubnutí není důležité omezit pouze tuky (jak se dnes nëkteří lidé milnë domnívají) ale hlavnë cukry. Náš vlastní výzkum nás velmi zaujal, a přinesl nám mnoho nových poznatků. Rovnëž jsme si potvrdili fakt, že pod nejvëtším tlakem společenských očekávání se dnes cítí být především mladé dívky, i proto je zřejmë svëtový nárůst poruch příjmů potravy (anorexie, bulimie) u této skupiny tak vysoký.

27

Prohlášení Prohlašujeme, že závërečnou práci projektu OPPA na téma Vliv výživy na zdraví človëka jsme vypracovaly samostatnë a výhradnë s použitím jmenovaných zdrojů.

Nga Luongová Tamara Šolaja

Sharon Muzikářová

28