SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČR Mariánské nám. 98/1 110 00 Praha 1
Zápis ze zasedání Rady Sdružení knihoven ČR a porady ředitelů krajských knihoven
MÍSTO KONÁNÍ: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
DATUM:
13. června 2016, 14:30 – 18:00, 14. června 2016, 8:30 – 12:30
________________________________________________________________________ Přítomni: dle prezenční listiny Hosté: Veronika Chruščová, Martina Horejšová Omluveni: T. Řehák, T. Kubíček, I. Kareš
Program: 1. Zahájení 2. Knihovny současnosti 2016 3. Členská přihláška a příspěvkový řád 4. Celoživotní vzdělávání knihovníků 5. Meziknihovní výpůjční služba (MVS) 6. Závěr
Ad. 1) Zahájení Radu zahájila E. Svobodová, přivítala její účastníky, kteří dostali poslední číslo zpravodaje Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a její přiložený červnový program. Dále došlo i rekapitulaci hlavních bodů dnešní Rady. Ad. 2) Knihovny současnosti 2016 K prvnímu bodu programu se vyjádřila V. Chruščová a hovořila o situaci kolem konference Knihovny současnosti 2016 (doplněné prezentací). Bylo zdůrazněno, že je nutné postupně
uzavírat programy jednotlivých bloků konference, anotace. V srpnu dojde k vyhotovení tištěných programů konference, čeká se tedy na jejich potvrzení. Registrace byla v době Rady připravena. Jakmile to bude možné, tak bude spuštěna a poběží do 8. 8. 2016. Termíny dodání textů do sborníku je jsou stanoveny na 6.9. a 15.9. (vedoucí workshopů). A) Poplatky, stravování, ubytování Zmíněny byly též registrační a storno poplatky – bude fakturováno až po akci, a to i storno poplatky z logistických důvodů. Stravování bude možné v menze, případně si mohou účastníci zajistit vlastní. Možnosti ubytování jsou dvě – buď na VŠ koleji nebo v hotelu Flora. Nebo opět vlastní.
B) Rozpočet, sponzoři Prozatím je od partnerů přislíbeno cca 170 000 Kč. (samozřejmě, bude-li více, budeme raději). Partnerům může být nabídnuta reklama, která bude součástí jednotlivých bloků. Hlavním partnerem konference se stal Cosmotron, který přislíbil příspěvek 50 000 Kč. Cosmotron by měl mít přednášku první den a smlouva by se s nimi měla podepisovat v průběhu července. Stále je i možnost, že by konferenci mohla sponzorovat některá další firma. Zatím nevíme, na kolik vyjde pronájem UPOL, při vyšším vyúčtování budeme posílat dotaz děkance.
C) Program Garanti mají poslat emailové kontakty všech přednášejících a informaci o tom, kolik každému z nich slíbili (1500 Kč nebo 3000 Kč). Jednalo se též o krátkých desetiminutových vstupech (tvz. bleskovkách), které budou levnější.
D) Různé Byl sjednán prostor, kde v rámci konference proběhne raut a doplňkový program. Členové Rady dostali dotaz na možnosti vystoupení o bezpečnosti v kyberprostoru v rámci bloku Knihovna jako veřejné místo – původní plán selhal. V. Emler slíbil kontakt na zástupce policie, který se problematice věnuje.
Ad. 3) Členská přihláška a příspěvkový řád Tato témata byla řešena na Radě v Olomouci. Jediným místem, kde jsou dosud informace o příspěvcích, je Zápis z Valné hromady 2014, proto by bylo dobré, kdyby byl na webových stránkách příspěvkový řád se všemi informacemi pohromadě. V. Chruščová předložila návrh členské přihlášky (lze upravovat). Je zde také vyřešeno zastupování VŠ fakultou, respektive fakultní knihovnou dle stanov. Na Radě padlo několik připomínek – v rámečku by mělo být doplněno „čl. 5, odst. 2“, zájemce o členství ve SDRUK by měl poslat přihlášku a Rada rozhodne, zda bude přijat/nepřijat. (autorem členské přihlášky je právnička MK v Praze Tereza Danielsová). Dále padla připomínka, že rámeček obsahuje málo místa, dotaz, proč jsou pokyny, kam mám přihlášku poslat, na ní? – Bude lepší je umístit ve formátu poznámky pod čarou. Členská přihláška bude odhlasována až po její finální grafické úpravě. Podána by mohla být vždy jedna přihláška za jednu fakultu – tedy kolik fakult – tolik přihlášek. Ve Stanovách by mělo být zmíněno, že existuje Příspěvkový řád, který se váže k přihlášce. Avšak i v současnosti se zájemci mohou přihlásit. Zatím se nejednalo o výši členských příspěvků. Všichni mají zatím stejný hlas, což zaznamenalo kritiku ze strany SKIP (ten má hlasy podle počtu zaměstnanců). Dojde k domluvě s p. předsedou T. Řehákem, zda budou příspěvky ve stejné výši jako loňský rok. Ostatní body V. Chruščová zmínila také informaci, že přišla informace od Rejstříkového soudu o schválení Nových stanov. Medaile Z. V. Tobolky jsou v MKP (ještě je možné posílat do 17.6. návrhy na ocenění A. Brožkovi).
Ad. 4) Celoživotní vzdělávání knihovníků -
nebo vypustit a napsat viz příloha (Koncepce Č6V z 13. a 14.6.2016). Vzhledem k tomu, že bude zápis vystaven
na stránkách SDRUK, přikláněla
k vypuštění zápisu diskuse o CŽV. (změnit dle vyjádření pana Brožka).
K zápisu je nutné přihlížet k návrhu koncepce.
bych se
Diskuzi o koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků uvedla L. Prchalová Na posledním jednání Rady bylo rozhodnuto, že slovo „musí“ bude nahrazeno „je možné“; „bylo by možné“. Také bude vypuštěno slovo „povinnost“. Otázkou k diskuzi je, zda začneme komentářem ke koncepci nebo koncepcí samotnou. L. Prchalová hovoří o tom, že by měl být součástí koncepce úvod, v němž proběhne definice odborného knihovnického místa, na které se v jejím průběhu odvoláváme. Koncepce se týká pracovníků na odborných knihovnických místech. Měla by být platná pro všechny knihovny evidované na Ministerstvu kultury, avšak je zde varianta, že by povinné vzdělání mohlo být omezeno pouze na profesionální knihovny. Proběhla diskuze o tom, zda by mělo být vzdělání pro knihovníky doporučeno pro všechny knihovny a nerozlišovalo by se na profesionální nebo neprofesionální (zde užit termíny „malé veřejné knihovny“) knihovny. A) Charakteristika knihovnického místa Důraz během jednání stále kladen na to, že by mělo být definováno odborné knihovnické místo – často se o něm mluví, ale není přesně definováno. Mohli bychom zároveň říci, že se jedná o odborníka profesionála. Dále by mělo být v úvodu řešeno, kdy se jedná o odborné knihovny. E. Svobodová zmiňuje, že v koncepci směřujeme k veřejné sféře, ale mělo by se to týkat i odborných VŠ knihoven, které se při vybírání pracovníků řídí jinými předpisy? J. Holásková zmiňuje, že má ve své knihovně 16 lidí na knihovnických místech, kteří nevyhovují dle koncepce. Jedná se o tom, že po 15 letech bude pracovník knihovny plně kvalifikovaný. To však není ve stávajících smlouvách. U těch to však nejspíše nebude nutné, protože jsou již v knihovně dlouho – kupř. 10 lety na jednom pracovním místě bude kvalifikace automaticky doplněna. Kdo je profesionální knihovník? E. Svobodová uvádí, že se jedná o absolventa knihovnické střední nebo vysoké oborové školy, o absolventa rekvalifikace (v akreditovaném kurzu) a může to být také knihovník s více než desetiletou praxí. Dotaz na to, zda je vůbec na některých pozicích potřeba odborné knihovnické vzdělání? L. Prchalová navrhla definici toho, kdo by měl být knihovník. Měla by být zanesena v úvodu koncepce: možná definice pracovníka na knihovnickém místě: pracovník, který má střední nebo vysoké oborové vzdělání. Bude dobré vyjmenovat všechny knihovnické pozice. Zmínka o tom, že na Slezské univerzitě mají digitalizaci jako obor studia. V NSK nejsou obsaženy všechny pozice (kupř. knihovník pro děti může být i lektor).
Koncepci nemůžeme nařídit, navíc bychom neměli sankce, pokud by došlo k neplnění povinností.
B) Rekvalifikace Bodem k jednání je především to, kdo bude rekvalifikace platit ve městech a obcích, kterých se bude koncepce týkat? Koncepce by tedy byla formou metodického pokynu. Objevují se 3 důležité okruhy k projednání: 1. Aktuální pracovní situace – přijímáme toho, kdo je k dispozici. 2. Klesá procento lidí, kteří mají odborné knihovnické vzdělání. 3. Koncepce by měla směřovat k tomu, aby se zvýšilo procento lidí s knihovnickým vzděláním.
Kupř. v Moravské zemské knihovně je v současné době rekvalifikace nastavena hodně přísně. Mělo by být také definováno, o jaké pozice konkrétně se jedná a hlavně pro které pozice je nutné SŠ a pro které VŠ vzdělání. Je možné, že se bude v některých městech situace kolem vzdělaných knihovníků zhoršovat. Padla zmínka o tom, že nesměřujeme k tomu, aby se jednalo o vázanou profesi, takže bude vzdělání pouze doporučené. Je nutné oddělovat personalistiku od vzdělávání – zde tedy vyvstává otázka pro postup při přijímání nových pracovníků. C) Struktura knihoven Struktura knihoven a knihovníků v ČR se v současné době nachází v konkrétním stádiu, jaký je strukturální vývoj a kam bychom chtěli směřovat – to by měla být druhá část koncepce (spíše naše cíle – nikoli zákon). Byl zmíněn návrh, že bychom mohli mít 10 špičkových odborníků a 90 „neknihovníků“ (nebo jiný poměr?) (D. Bechný) Z hlediska celoživotního vzdělávání by se měla také řešit analýza – počkat na její výsledky, co by měla obsahovat a splňovat?
Specializování knihovníci odmítají nastoupit do knihoven kvůli platu a mnoho jich zůstává v Praze (ovšem ne v knihovnách). Otázkou je, kolik knihovny potřebuji specializovaných knihovníků. (k tomu bychom se měli dostat na začátku koncepce). E. Svobodová navrhuje, že když pracovník zahájí rekvalifikace, tak dostane smlouvu na stálý pracovní poměr. Plus na tomto místě stále připomínán problém se vzděláváním pracovníků v malých městech a obcích.
D) Důležité body v Koncepci Na začátku stojí problém s rekvalifikací, kterou samotné knihovny neufinancují. Možná je dohoda, že pracovník se rekvalifikační zkoušku zaplatí sám (vzdělání hradí knihovna). Pracovní místo by bylo navázáno na katalog prací. Knihovník bude definován v knihovním zákoně, my si ho interně můžeme definovat jinak. D. Bechný zmiňuje, že otázkou je, kolik bude v knihovně profesionálních knihovníků, protože takto v současné době není katalog nastavený. Často se stává, že v menších knihovnách dělá jeden člověk mnoho různorodých pracovních činností. Padl návrh: Pokud se bude jednat o pracovníka s VŠ vzděláním neknihovnického směru, tak si ke své VŠ jen dodělá knihovnický kurz. E. Svobodová uvádí, že některé školy bojují s tím, že se jim kombinované studium nevyplatí (takové, které by knihovníci mohli dělat při práci), proto ho ruší. Na Radě
se členové shodli, že se nebudeme dívat na vzdělání knihovníků v ostatních
státech a že praxi, která funguje již poměrně dlouho, nelze ze na den změnit) – možná se tím budeme moci zabývat v druhé verzi Koncepce. Koncepce bude tedy naznačovat cestu, bude metodickým pokynem a výsledné rozhodnutí bude na ředitelích jednotlivých knihoven. Bavíme se zejména o velkých knihovnách, ale malé knihovny pravděpodobně nebudou takových výsledků schopny. Možností je udělat Koncepci pouze pro krajské knihovny, ale to nás příliš neposune. E) Principy, které jsme schopni zanést do Koncepce (L. Prchalová) Bude se jednat o SŠ i VŠ vzdělané pracovníky. Vyjdeme z katalogu prací, kolik je knihovníků v rámci všech profesí (v každé knihovně bude nutné uvést jejich procentuální zastoupení – je třeba vzít v úvahu i strukturu knihoven). S analýzou zatím nepočítáme, ale bylo by dobré zanést, co bychom v ní chtěli zkoumat. Pověřené knihovny by měly mít určitou úroveň a katalog by měl být pomocným kritériem při vytváření této úrovně.
E. Svobodová doplňuje, že v SVK HK v současnosti každý knihovník od 10. třídy si musí doplnit vzdělání či projít rekvalifikací. Problém je také to, že kupř. v Brně sloučili několik oborů a celý jeden rok se studenti učí zcela něco jiného, než je knihovnická praxe. Proběhlo hlasování o tom, co je odborná knihovnická pozice. Pozice by byla definována platovou třídou 8 a výše. Knihovnických pozicí v 6. – 7. platové třídě by se koncepce nemusela týkat. Definice by byla doporučena pro všechny knihovny evidované na Ministerstvu kultury – všichni odsouhlasili. Postupně by se mělo zvýšit procento těch, kteří mají odborné vzdělání. Znovu zopakována podmínka, že se musí do 15 let dosáhnout odborné kvalifikace. Rada se shodla, že chceme, aby byla podporována VŠ studia pro knihovníky. F) Harmonogram – doplnění kvalifikace Na místě knihovníka by měli pracovat lidé se znalostí profese a všichni ostatní pracovníci by si měli kvalifikaci doplnit. Je nutné připravit jednotný obsah kurzu pro VOŠ a Bc. studia – v současné době chtějí připravovat krajské knihovny – na Radě bylo odhlasováno, že se příprava ve spolupráci s KK se z Koncepce vyškrtne (stejné u VŠ studia – také se vyškrtne). Bylo ale odsouhlaseno, že jedním z garantů kurzů zůstává SDRUK. Několik bodů k projednání: Chceme být garanty rekvalifikačních kurzů? – Fakticky jsou na bedrech Národní a Moravské zemské knihovny. Chceme to tak? Chceme se podílet na přípravě či garanci vzdělávacího programu? Jsou osoby, které by byly schopny se na garanci fakticky podílet? Je nutné určit si, na jakou hranici by byla knihovna schopna školit. Rozhodnuto, že necháme v Koncepci bod č. 1, bod č. 2 a 3 budou vyškrtnuty (tedy negarantovat VŠ vzdělání). Rozhodnuto, že byla e – learningová část kurzu by byla max. 20 %. G) Další místa Koncepce k projednání Bod č. 17: Krajské knihovny jsou jako jeden subjekt. Lektoři z řad knihovníků budou mít dohodu – 120 hodin obsahuje jeden modul – pak by si museli nadělat. Kurzivu bude obecně lépe odebrat.
Příspěvek z RF nebude možný. Ekonomický model kurzů není ještě hotový. Byla ale stanovena podmínka, že v kurzu musí být nejméně 10 účastníků, jinak nebude spuštěn. Nebezpečí, že se udělají akreditace a kurzy nakonec neproběhnou, proto by se neměly dělat ve všech knihovnách. Kurzy by si mohl knihovník zaplatit i sám a kurzy by měly být takové, že se pokryjí jejich náklady. Bod č. 6: Odsouhlaseno, že v něm bude doplněn požadavek rekvalifikace. Bod č. 7: Bude vyškrtnut, ale každá knihovna si může zavést základní knihovnický kurz. Termíny obnovení kvalifikace budou stanoveny následující den na Radě. Ad. 5) Meziknihovní výpůjční služby (MVS), příspěvek: Jiří Mika Mělo by být pracováno s pojmem „cena“. Tabulka může mít různé varianty, které by se mohly dostat do Knihovního zákona. Nemůžeme hovořit o ceně, protože pokud něco je hrazeno, tak je to jen část nákladů, které se týkají poštovného a balného. Nelze používat termín „cena MVS“. Necháváme si proplatit jen poštovné, ale náklady jsou ve skutečnosti daleko vyšší, které jdou na bedra každé knihovny, která MVS zajišťuje. Otázkou je, kdo by měl platit poštovné? Mohlo by zůstat tak, jak je v Knihovním zákoně. Pokud by se poplatek na někoho přenášel, tak na knihovnu nebo čtenáře, také by mohl platit stát. Může si objednat MVS samotný čtenář? Ano, to by se jednalo o jiný typ služby. Jiří Mika říká, že by měl být poplatek ve výši poštovného a balného, cena by měla být předvídatelná. Několik možností kdo bude poplatek za poštovné a balné platit: 1. verze – stát, 2. – čtenář, 3. – knihovna. Pokud by platil stát, tak by měl ještě zaplatit určitý regulační poplatek i čtenář.
Důležité je také stanovit odpovědnost za tuto službu. Ad. 6) Závěr
Rozhodnuto, že na druhé části Rady 14. 6. 2016 bude projednána MVS, jaké jsou varianty a stanoviska? Bylo by možné vytvořit paušál 30 – 50 Kč za jednu knihu při MVS? (To by bylo 30 %)
Druhý den jednání Rady SDRUK se přítomní shodli na konkrétních úpravách v textu návrhu Koncepce CŽV. Upravený text předloží E. Svobodová všem ředitelům krajských knihoven a předsedovi SDRUK T. Řehákovi co nejdříve. Dále Rada SDRUK prodiskutovala varianty řešení MVS předložené I. Karešem. Shodla se na 3 variantách. 1. varianta předpokládá, že náklady za MVS ponese stát, knihovny vyberou „regulační poplatek“ (balné) od čtenáře (návrh 30 Kč), podle potřeby se regulační poplatek vrátí státu nebo si ho ponechá knihovna/zřizovatel. Výši regulačního poplatku stanoví buď nařízení vlády, nebo metodický pokyn MK. 2. varianta předpokládá, že stát nezaplatí nic, v tom případě veškeré poštovné zaplatí žádající knihovna, která vybere od čtenáře regulační poplatek v určité výši. Výši regulačního poplatku stanoví buď nařízení vlády, nebo metodický pokyn MK. 3. varianta je současný stav. (Neprošla varianta, že by se poštovné za MVS platilo z RF, ani stanovení tzv. center excelence, která nejvíce zajišťují MVS a jimž by náklady na MVS stát refundoval.) Přítomní se shodli, že v novele KZ nemá být napsáno, že MVS je bezplatná (hrozí zneužití čtenáři). V další části jednání seznámila E. Svobodová s tím, jak knihovna odpověděla na dotazník nazvaný Průzkum MVS v CPK. Na závěr informoval D. Bechný o programu studijní cesty Rady SDRUK do Lyonu. Přítomní vyjádřili přání, aby do programu byla zařazena návštěva i nějaké městské knihovny.
TERMÍNY DALŠÍHO JEDNÁNÍ: 6. – 8. září, Olomouc – KKS 2016 1. – 2. listopadu, Karlovy Vary - Rada Zapsal: M. Horejšová (1. den), A. Brožek (2. den) Odsouhlasili: E. Svobodová
