Zápis z 57. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví konané jako výjezdní zasedání ve Františkových Lázních ve dnech 20. 2. - 22. 2. 2002
Schůze výboru nebyla nahrávána z technických důvodů. Schůzi výboru zahájil 21. 2. v 9.10 hod. předseda výboru Zdeněk Škromach. Dále poslanec Jan Svoboda jako garant výjezdního zasedání přivítal poslance i pozvané hosty - zástupce jednotlivých lázní. Dále vystoupila Ing. Hana Hejduková, ředitelka Lázně, Františkovy Lázně, místopředsedkyně představenstva, která přivítala všechny účastníky zasedání ve Františkových Lázních a vystoupila s úvodním příspěvkem na téma Františkovy Lázně ve zdravotním systému České republiky. Zmínila skutečnost, že přijatý lázeňský zákon přispěl k vyjasnění řady otázek v oblasti lázeňství. Uvedla indikace jednotlivých diagnostických skupin pro léčbu v lázních. Františkovy Lázně jsou tradiční v léčení ženských nemocí, dále poskytují ortopedické a rehabilitační procedury. Hospodářský výsledek lázní byl 41 mil. Lázně značnou část prostředků vrací zpět, např. nákup nových technologií. Rovněž je přihlíženo k lineárnímu nárůstu mezd. Co se týče návštěvnosti lázní, v r. 1990 měly přibližně 300 000 návštěvníků. Velký pokles byl zaznamenán přijetím zdravotního pojištění v r. 1993. Do r. 2001 se ustálila relace mezi cizinci a domácími hosty, přibližně v míře 1 : 1. Lázně mají nemalý vliv i na oblast zahraničního cestovního ruchu. Průměrná délka pobytu cizince v České republice jsou 2 dny, průměrná délka pobytu cizince v lázních je 17,5 dne. V závěru seznámila ředitelka Hejduková s investičním záměrem pro léta 2001 - 2003. Jde především o orientaci na rozvoj informačních technologií, oprava lázeňského domu Imperial a s budováním Aqua centra Římské lázně. Dále vystoupil Ing. Jiří Houdek, předseda Svazu lázeňských míst a starosta města Třeboně. Vystoupil k tématu Prezentace programu podpory cestovního ruchu v České republice. Jedná se o státní program podpory. Za nejdůležitější přednost českého lázeňství pokládá zachování zdravotnického aspektu. Je to exkluzivita, kterou nemají např. německé či rakouské lázně, kde převládá spíše turistický aspekt. Zmíněnému programu předcházela tříletá příprava, jde o získání statutu lázeňského místa, což předpokládá investice do municipální sféry. Přínosem je, že lázeňství se začalo chápat jako podstatná složka cestovního ruchu.
2
Dále vystoupil Ing. Vlastimil Zapletal, místopředseda Svazu léčebných lázní České republiky a náměstek akciové společnosti Lázně Jáchymov. V úvodu pozval poslance na výjezdní zasedání do Jáchymova. Vyjádřil se k tématu informace o cenách lázeňské zdravotní péče a její nákladovosti. Uvedl, že od r. 1992 je počet lázeňských lůžek zachován, změnil se počet subjektu. Byly zmíněny některé důležité vývojové zlomy, např. změna účtování práce podle bodového seznamu, která byla transformována na platbu za ošetřovací den. Vzhledem k poměrně dynamickému nárůstu nákladů je skutečností, že lázně doplácejí na jednoho českého pacienta přibližně 120 Kč. Mpř. Zapletal zmínil složitá jednání s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, i okolnosti okolo stanovení jednotné ceny za ubytování a stravování. Určitým řešením se stal výběr sociálního příplatku za nadstandardní vybavenost pokoje. Sociální příplatek se týká pouze ubytovacích služeb. České lázně mají zájem o zachování tuzemské klientely. 250 000 tuzemských pacientů bylo uspokojeno ve svých nárocích, jak si je stanovili. Z toho 200 pacientů bylo neuspokojeno. Dále mpř. Zapletal zmínil připravovaný Sjezd Evropského svazu lázní, na který bude i pozván výbor. Pořadatelským místem budou právě Františkovy Lázně. Dále bylo uvedeno, že i tradiční lázeňské velmoci jako je Německo a Rakousko závidí organizaci léčebné péče v České republice. Výhodou je např. že většina lékařů patří k subjektu lázní. Dále byla zmíněna souhrnná čísla plateb od VZP, kdy ročně se jedná o 2 mld. Kč a 0,5 mld. od ostatních pojišťoven. Mpř. Zapletal zmínil i poněkud problematický vývoj od vnucené privatizace v r. 1992, do které byly Lázně doslova vhozeny a skutečnost, že během 10 let byly lázně restrukturalizovány a bez větších otřesů si zachovaly svoji funkčnost a dobrou úroveň. V rozpravě vystoupil posl. Janeček, který vyslovil pochybnost, zda nejde o porušení hospodářské soutěže v případě dohody mezi lázněmi o cenách. Ing. Hejduková odkázala na práci analytické komise, která pracovala s odborníky VZP na cenových jednání. Předseda Odborových svazů Schlanger uvedl, že v této skutečnosti jde spíše o naplnění dohadovacího řízení podle zákona č. 48/1997 Sb., uveřejněné zdravotní pojištění. Posl. David uvedl, že je třeba ujasnit nejednoznačnost v otázce, zda skutečně nejde o porušení hospodářské soutěže. Mpř. Zapletal uvedl, že nejde o dohodu mezi poskytovateli. Nikdo není nucen podřídit se této dohodě. Každý subjekt si může vytvořit vlastní dohodu.
3
V další rozpravě, ve které vystoupili posl. Janeček, Emmerová, Jirousová se diskutovala otázka standardu a nadstandardu v oblasti ubytování. Dále byla diskutována skutečnost, že lázně zdaleka nevyužívá to procento pacientů, kteří by je využít mohli. K této otázce vystoupila posl. Jirousová, mpř. Zapletal, posl. David. Mpř. Zapletal uvedl, že pacientský potenciál je ve skutečnosti dvojnásobný. Určitou obtíží je, že lékaře nenapadne napsat na řadu indikací, které jsou oprávněné, lázeňskou léčbu. Posl. David vyslovil jistou pochybnost nad recionalitou indikace lázeňství i nad potřebou vytvoření nezávislého orgánu. Mpř. Zapletal s politováním uvedl, že byl zrušen Výzkumný ústav balneologický a pokládá to za chybu. V další diskusi se řešila otázka jak by tento ústav byl placen, zda je oprávněné, aby daňový poplatníci či systém zdravotního pojištění přispíval na tento systém. Posl. Fischerová se ve své otázce ujistila, zda otázka standardu a nadstandardu se týká pouze ubytování, zda se žádným způsobem nepromítá do kvality poskytované péče. Mpř. Zapletal seznámil poslance s orgány, které dozírají na činnost lázní a to jednak metodicky Český inspektorát lázní, revizní orgán, hygienické stanice atd. Dále vystoupil zástupce Ministerstva zdravotnictví dr. Mach, který potvrdil, že zrušení Balnaogického ústavu nebyl rozumný čin. V diskusi o problému zřizování Balnaogického ústavu zda by na tuto záležitost měla přispívat lázeňská místa či zda by měl být placen ze státního rozpočtu, vystoupil posl. Ouzký, řed. Hejduková, David, Schlanger. Předseda Schlanger uvedl, že jednou z předností českého lázeňství byla skutečnost, že český management zisk vracel do rozvoje lázní. Jednání výboru bylo zakončeno ujištěním o užitečnosti pořádat podobná setkání s představiteli lázní s tím, že další setkání se může uskutečnit např. v Lázních Jáchymov. Dalším volně zařazeným bodem, který uvedl MUDr. Michael Vít byl výhled restrukturalizace hygienických služeb. V úvodu seznámil poslance se stávající strukturou hygienické služby, která je charakterizována nepružností. Okresní HS jsou vedeny pouze metodicky. Výkon státního dozoru se dostává do konfliktu s poskytováním služeb, což je nevhodné. Požadavek na strukturu hygienické služby pro r. 2003 je zachování maximální kapacity, zachování principu symetrie, posílení nynějšího územního článku, standardizace hygienického dozoru. Dále hlavní hygienik seznámil poslance s materiálem, který uváděl hustotu hygienických stanic staženou na 100 000 obyvatel.
4
V rozpravě vystoupil posl. Ouzký, který doporučoval vertikální strukturu řízení. Jakýsi model zdravotní policie. V další diskusi vystoupili posl. Jirousová, Vít, Ouzký. Diskutovalo se o skutečnosti, že změna struktury je nezbytná, ale je zde nebezpečí přejímání sousedních vzorů. Posl. David uvedl, že otázka by byla řešitelná, pokud by se nepodlehlo lobby okresních úřadů. Dalším projednávaným bodem byla diskuse členů výboru k návrhům zákona o zdravotní způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání - sněm. tisk č. 1005 a 1061. K bodu vystoupil nám. zdravotnictví dr. Antonín Malina, který uvedl, že vládní verze má velkou podporu u nelékařských profesí, naopak poslanecká má velkou podporu u lékařských profesí, především u Lékařské komory. Ve své zprávě se vyjádřil k okruhu jako je seznam hlavních oborů medicínských, problematika zdravotnických škol, institutu dalšího postgraduálního vzdělávání. V rozpravě vystoupil posl. David, který vyslovil pochyby nad potřebností tohoto zákona. Posl. Ouzký omluvil předkladatele posl. Cabrnocha. Za skupinu předkladatelů uvedl, že v lékařské části je jednoznačně lepší poslanecký návrh. V nelékařské části jsou otevřeni dalším diskusím a možnostem některé části přebrat, např. z vládního návrhu. Na závěr doporučil přerušit projednávání na 30 dní. Posl. Emmerová souhlasila s výhradami např. k výčtu základních oborů. Posl. Ouzký seznámil poslance se stanoviskem České stomatologické komory, která předpokládá, že absolventi stomatologické fakulty opouštějí fakultu plně erudovaní a mohou nastoupit do praxe. Diskutovalo se o otázce, že stomatologové by měli odlišný titul než lékaři a nebyli by podrobováni systému atestací. Posl. Janeček upozornil na nebezpečí této praxe, neboť i při běžných stomatologických zákrocích může např. dojít vlivem hemofilie k hlubokému krvácení či jiným komplikacím ohrožujícím život. Posl. Fischerová doporučila prozatím se orientovat na střední zdravotnický personál a oblast vzdělávání lékařů ponechat na samostatný zákon, který by byl řešen odděleně od zákona o středních zdravotních pracovnících. Předseda Schlanger uvedl, že z hlediska kompatibility s právem EU je zákon o způsobilosti důležitým zákonem. Poslanecký návrh má lepší strukturu. Pozitivně hodnotí vůli poslanců doprojednat otázku vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ta se zabývá otázkou vzájemného postavení institutu akreditovaných pracovišť. V systému by regulátorem mělo být
5
Ministerstvo zdravotnictví a nástrojem Institut postgraduálního vzdělávání. V diskusi k akreditačním komisím a pracovištím se přihlásil poslanec David, náměstek Malina. Na závěr předseda Škromach dal orientačně hlasovat o podpoře k jednotlivým verzím. Pro vládní návrh se vyslovilo 0 poslanců, pro poslanecký návrh se vyslovilo 6 poslanců a pro kompilát se vyslovilo 6 poslanců. Dalším projednávaným bodem byla diskuse členů výboru k návrhu zákona o darování, odběrech, transplantacích orgánů a o změně některých zákonů (sněm. tisk 1053). K tomuto tisku vystoupil jako předkladatel náměstek Antonín Malina, který upozornil na zasedání pracovní skupiny a na pokročilou dohodu ve sporných oblastech. Zpravodaj posl. Janeček uvedl, že skupina se sešla čtyřikrát. K důležitým tématům patřilo stanovení mozkové smrti. Zde snad dochází k dohodě odborných společností. Dalším okruhem problémů je problém dětských dárců. Skupina se zabývala otázkou odběru na základě diagnostikované zástavy krevního oběhu, kterou lze provádět jen ve velkých nemocnicích a jde o oblast značně neprobádanou. Posl. Fischerová se rovněž vyslovila k problému pacienta s nebijícím srdcem a k této nově zavedené metodě, k celku zákona se vyslovila pozitivně s tím, že dopracování vedly k jeho zlepšení. Posl. David upozornil, že i přes upřímnou snahu o stanovení mozkové smrti bylo možné zajistit transplantovatelnost orgánu. V další odborné diskusi se řešila např. otázka středních arteriálních tlaků, indukovaných potenciálů atd. V závěru bylo dohodnuto, že budou pozměňovací návrhy předány všem poslancům, aby se s nimi v předstihu mohli seznámit. Jednání výboru pokračovalo setkání se zástupci krajských úřadů a okresních úřadů na téma "Příprava na převod kompetencí v sociální a zdravotní oblasti". Jako první vystoupil přednosta Okresního úřadu Cheb Ing. Michal Karas. Sociální ústavy v okrese Cheb jsou ve velmi dobrém stavu. Předpokládá, že ty by přecházely na kraje. Systém záchranné služby není všude shodně řešen, měl by být do budoucna řízen centrálně. Nemocnice okresního typu se obvykle organizačně převádějí na obce třetího typu. V otázce transformace se vyslovil pro zachování kvalitních úředníků, kteří agendu na úrovni okresu dobře zvládají a dobře znají. Dále vystoupil RNDr. Petr Horký, zástupce hejtmana karlovarského kraje. Uvedl, že na příkaz v oblasti školství převod proběhl bez obtíží. Je zde samozřejmě problém se zadluženými
6
nemocnicemi, kde je převod komplikovaný. Rovněž se vyslovil k úvaze zřídit krajský úřad sociálních služeb. Doporučil, aby reforma nebyla příliš protahována. Dále vystoupil hejtman plzeňského kraje MUDr. Petr Zimmermann, který uvedl, že budou-li záležitosti majetkově vyjasněny může proběhnout převod sociálních služeb stejně hladce jako u školství. Vyslovil se proti sanaci zadlužených nemocnic, kterou pokládá za demotivující. Vyslovil úvahu, že fakultní nemocnice by měly časem být převedeny časem na kraje, pro lepší koordinaci. Rovněž se vyslovil pro ujednocení systému záchranné služby a to buď převést zcela do kompetence krajů nebo úplně do kompetence státu. Smíšenou variantu pokládá za nešťastnou. Otázka lékařské služby první pomoci pokládá za relikt z dob, kdy nebyla záchranná služba. Předseda Z. Škromach se vyslovil k úvaze o financování, zda by mělo jít přímo z daní, či ze státního rozpočtu formou "omašličkovaných" peněz. Hejtman plzeňského kraje Zimmermann uvedl, že preferuje financování z daňového výnosu. Posl. Páralová upozornila na rozpor v otázce financování, kdy zástupci krajů obvykle chtějí z daňové výtěžnosti, starostové by dali přednost zase "omašličkovaným" penězům. Posl. Emmerová se vyslovila proti ekvivalentu krajská nemocnice - fakultní nemocnice. Posl. Ouzký se vyslovil k neuvážené snaze některých měst převést do své kompetence některé nemocnice, aniž by si uvědomovaly problémy s financováním. Posl. David uvedl, že reforma je voluntaristicky a subjektivisticky provedena. Vyslovil se k některým specifickým aspektům, např., že záchranná služba by měla zůstat v krajích. V další diskusi se řešila otázka hygienických služeb, rozdělení krajské a okresní působnosti a převodu velkých laboratorních celků. Diskuse skončila v 11.40 hod. Jednání bylo zakončeno tiskovou konferencí.
Zaznamenal: A. Papoušek
Lucie TALMANOVÁ, v.r. ověřovatelka
Zdeněk ŠKROMACH, v.r. předseda
