Zápis ze 46. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví konané jako výjezdní zasedání do regionu Hodonínsko, Břeclav ve dnech 2. - 4. 5. 2001
Poslanci výboru odjeli do Jihomoravského regionu ve středu 2. května. Ve čtvrtek 3. května bylo jednání zahájeno na Okresním úřadě v Hodoníně za přítomnosti Mgr. Danuše Křivákové, přednostky Okresního úřadu Hodonín; Ing. Vladimíra Šťávy, ředitele Úřadu práce; Ing. Evy Milošové, ředitelky OSSZ; JUDr. Jarmily Vašulkové, vedoucí živnostenského úřadu; dále pak zástupců odborových svazů a Sdružení zdravotně postižených. Přednostka Mgr. Danuše Křiváková seznámila poslance se zdravotnickými službami v okrese Hodonín, které jsou představovány nemocnicí T. G. Masaryka Hodonín a Okresní nemocnicí Kyjov. Kromě zdravotnických zařízení je Okresní úřad zřizovatelem ústavů sociální péče, jako je domov důchodců v Kyjově a Strážnici. V regionu pracují další církevní zařízení. Okresní úřad je zřizovatelem kojeneckého ústavu a Záchranné služby, má svoji Okresní hygienickou stanici a Dům s pečovatelskou službou v Kyjově. Po úvodním slově seznámil předseda výboru Zdeněk Škromach přítomné s tradicí výjezdních zasedání výboru. Z odborných pracovníků Okresního úřadu vystoupil jako první Ing. Vladimír Šťáva, ředitel Úřadu práce Hodonín. Upozornil, že Hodonín měl až do roku 1995 nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Od roku 1995 dochází k strmému nárůstu nezaměstnanosti vlivem restrukturalizaci průmyslu. Hodonín je prezentován obecně jako okres zemědělský, což ovlivňuje i velmi nízkou úroveň ceny pracovní síly. Z 11 tisíc evidovaných uchazečů o zaměstnání
je 1/3 uchazečů do 24 let. Dalším
specifikem je zaměstnávání cizinců, především na základě mezivládní dohody se Slovenskem. V regionu pracuje 115 legálně zaměstnaných, především Ukrajinců a Rusů. Přes blízkost hranic, nelegální zaměstnávání není dramatickým problémem Hodonína kvůli nízké mzdové úrovni v okrese. Hodonín má nejnižší průměrnou mzdu v České republice. Dalším vystupujícím, byla JUDr. Jarmila Vašulková, vedoucí živnostenského úřadu. Úřad se zbývá registrováním volných a regulovaných živností. Upozornila na
2
velký problém nové právní úpravy, účinné od 1. 3. 2000, která zavedla zpřísnění, jež způsobilo hromadné rušení licencí a živnostenských oprávnění. Nejvíce v oblasti dopravy bylo zaznamenáno znesnadnění podnikání. V závěru upozornila, že živnostenský zákon byl novelizován asi 49 krát, velmi se přimlouvá za jeho úplné znění ve sbírce. Dr. Novotný z OSSZ informoval o struktuře důchodů. Na okrese je 7590 plných invalidních důchodů, 7400 částečných invalidních důchodů. V oblasti pracovní neschopnosti byl zaznamenán nárůst z 6 % na 12 %. Okresní správa reagovala zvýšením kontrol práce neschopných. Postih je ovšem sporný, účinek je pouze morální. Upozornil dále na nízký výběr pojistného a problémy s odvody OSVČ. Na závěr upozornil na oblast vymáhání pohledávek u firem, které neoplatily pojistné. Problém je rychlý vznik a zánik společností s ručením omezeným, které vedou k úniku pohledávek. Dále vystoupila Mgr. Eliška Kubátová, vedoucí referátu státní sociální podpory. Jako hlavní problém uvedla, že ne vždy se daří prosadit adresnost, především s ohledem na zpoždění mezi prokázáním skutečného příjmu a výplatou dávky, zneužívání, obvykle ze strany podnikatelů, kteří mohou své příjmy zřetelně snížit. V závěru upozornil na přeplatky dávek, které vznikají obvykle vinou klientů při nesplnění oznamovací povinnosti. Bc. Jana Tomečková, vedoucí referátu sociálních věcí seznámila s šíří sociálních služeb poskytovaných Okresním úřadem. Především Ústav sociální péče v Hodoníně, který má 60 klientů. Dále chlapecký ústav sociální péče s 260 klienty, penzion pro důchodce, penzion s pečovatelskou službou na okrese. V rámci sociální prevence pracuje při sociálním referátu sociální kurátor, romská poradkyně, drogový koordinátor. Dále seznámila poslance s některými problematickými agendy, jako je např. zavádění nových průkazek ZTP/P, příspěvky na motorová vozidla a další. V rozpravě, ve které vystoupili ředitel Úřadu práce Vladimír Šťáva, poslanec Hofman, zástupce ředitele Novotný z OSSZ, poslankyně Emmerová. Byla řešena otázka důchodu, situace současného posudkového lékařství a otázka vymáhání dlužných částek ze sociální pojistné. Další v rozpravě vystoupili Čevela, Fischerová, diskutovalo se o přechodu domova důchodců na domov s pečovatelskou službou. Poslankyně Páralová vznesla připomínku k novele zákona o zaměstnanosti. Dále upozornila na nutnost ošetřit chráněné dílny úpravou a zajištěním odebírání výrobků.
3
V závěru otevřel poslanec Hofman téma sociální kolize, která vzniká při souběhu důchodu a dávky při péči o osobu blízkou. Jednání výboru pokračovalo návštěvou nemocnice T. G. M. Hodonín. V doprovodu Mgr. Danuše Křivákové, přednostky OkÚ; Aleny Ďurišové, vedoucí referátu zdravotnictví OkÚ; MUDr. Josefa Drbala, ředitele TGM Hodonín, MUDr. Petra Hudečka, ředitele Okresní nemocnice Kyjov a dále Ing. Jiřího Černého, ředitele OHS; MUDr. Zdeňka Habarty, za Zdravotnická záchranná služba Hodonín. Po úvodním představení vedoucí referátu zdravotnictví OkÚ Alena Ďuričová seznámila se stručnou charakteristikou poskytování zdravotní péče v okrese Hodonín. Je představena především Okresní nemocnicí Hodonín, Okresní nemocnicí Kyjov a detašovaným pracovištěm ve Veselí nad Moravou. Ředitel Drbal ve svém úvodním slově upozornil na sousedství dvou nemocnic a to Kyjov a Hodonín. Obě nemocnice se podřídili výsledkům výběrového řízení, v hodonínské nemocnici je 230 lůžek (po restrukturalizaci). Sousedství kyjovské nemocnice vidí jako vítanou konkurenci. Kumulovaný hospodářský výsledek od roku 2000 stagnuje okolo 33 milionu schodku. Závazky po lhůtě splatnosti se daří držet do tří měsíců. V otázce mezd se podařilo prosadit 8 % navýšení. Dále vystoupil ředitel Okresní nemocnice Kyjov MUDr. Petr Hudeček, který upozornil, že Okresní nemocnice Kyjov
poskytuje ambulantní a lůžkové péče v
oborech: interna, chirurgie, dětské, gynekologie, porodnictví, ARO. Poskytuje péči pro 162 tisíc obyvatel okresu spolu s nemocnicí v Hodoníně. Upozornil též na detašované pracoviště ve Veselí nad Moravou, kde je umístěno 60 lůžek následné péče. Podle jeho názoru se zdravotnické zařízení musí co nejdříve vyrovnávat s finančními nesrovnalostmi, které zdědilo. Doporučuje antidatování nejen ekonomické činnosti, ale i kvality poskytované péče, mortality a dalších oblastí. Rovněž upozornil na problémy s uzavíráním smlouvy s VZP. Ředitel Hudeček dále seznámil s novým úhradovým systémem DRG. Vycházelo se s financování na základě paušálů. Paušální platba je ovšem provizoriem. Nemocnice Hodonín i Kyjov dosud nemá smlouvu s VZP. Dále informoval poslance o projektu DRG 1 a DRG 2. Projekt DRG 1 nezměnil chování nemocnic. Projekt DRG 2 ztroskotal na skutečnosti, že VZP změnila pravidla uprostřed projektu došlo k financování podle změněného gruperu, proto není vyhodnocení výsledku experimentů DRG 1 a DRG 2. Tato skutečnost vedla ke ztrátě důvěryhodnosti k tomuto systému. Pomůže podporovat sdílení dat mezi nemocnicemi, které by umožnilo znát režijní náklady na jednotlivé diagnózy.
4
Mezi potřebné kroky k zavedení tohoto systému patří samozřejmě politická shoda, nezbytná technická úprava systému, vytváření prostoru pro jednání o ceně zdravotnických produktů mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickým zařízením. Dále vystoupil MUDr. Zdeněk Habarta za Zdravotnickou záchrannou službu Hodonín, který se zabýval optimalizací pokrytí terénu. Centrum záchranné služby je v sídle hasičů Hodonín, jde o pozůstatek historické snahy o integrovaný záchranný systém. Okres je z hlediska dostupnosti problematický, má tři rovnocenná centra. Přesto se daří dosahovat podle vyhlášky dostupnost do 15 minut, vyjma oblasti Veselská. Za Okresní hygienickou stanici vystoupil Ing. Jiří Černý a Dr. Marta Hřibňáková, hlavní hygienik. Hygienická stanice se stala organizační složkou státu. Hlavním úkolem je naplnění zákona o ochraně veřejného zdraví. Z 49 zaměstnanců jsou 3 lékaři, 11 vysokoškolských pracovníků, dále středoškoláci. Průměrný plat 11 tisíc měsíčně. Marta Hřibňáková vyslovila politování, že dosud chybí některé vyhláška, především o pracovním prostředí, které zákon ukládá. Dále vystoupila Anna Neduchová za Kojenecký ústav v Kyjově, který má kapacitu 35 lůžek, obložnost je využívána z 90 %. Kojenecký ústav má řadu specializovaných služeb, které umožňují okamžitou pomoc kojencům. Postěžovala si na absenci postihu nezodpovědným rodičům, kteří zanedbávají svoji platební povinnost. V závěru vyslovila názor, že kojenecké služby musí zůstat pod gescí zdravotnictví. Jednání výboru pokračovalo debatou se zaměstnanci Hodonínské nemocnice. Ředitel Drbal otevřel diskusi především k zákoníku práce a k jeho dopadu na otázku přesčasů. Dále také otevřel problematiku dodržování přestávek. Dále vystoupil poslanec Škromach, který upozornil na tradici výjezdních zasedání do Jihomoravského regionu, že Hodonínská nemocnice se vzdor fámám, které se šíří rušit nebude. Ředitel Kyjovské nemocnice Hudeček uvedl, že zákoník práce měl nesporně dobrý úmysl snížit enormní zatížení lékařů. Bohužel šlo poněkud o šokové uplatnění. Problémem je udržet odborné týmy, např. z chirurgie. Mnohdy se tato otázka musí řešit administrativně, protože reálně nelze přejít na nový systém. Obyvatelstvo si bohužel za poslední léta zvyklo hodně zneužívat zdravotnickou péči. Přesto se přimlouvá za redukci přesčasové práce.
5
Náměstek Šimerka upozornil, že novela byla potřebná a žádoucí. Je jasné, že někdy vyvolává problémy. Sám si ověřoval přijatelnost z několika zdrojů jako jsou zdroje Ministerstva zdravotnictví, odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči, Lékařský odborový klub. Upozornil však, že novela se připravovala dlouhý čas a bylo dostatek prostoru pro přípravu na tuto situaci. Domnívá se, že je ještě příliš brzo na zásadní vyhodnocení. Zkušenosti z tripartitních jednání z reprezentativním obsazením zdravotnické veřejnosti vyzněly v zásadě pozitivně. Domnívá se, že není udržitelná situace, kdy lékaři měli 1400 hodin přesčasů za rok. Jde o otázku fyzické a duševní kondice lékaře. Novela odhalila problémy, které jsou v něčem docela jiném např., že primáři nedovolí dělat mladým lékařům druhou atestaci. Dále jde o problém mzdový, který přesčasová práce do jisté míry nahrazovala. Poslanec Škromach se vyslovil pro smluvní mzdy. Ředitel Hudeček uvedl, že kdyby byl dostatek prostředků, byly by smluvní mzdy skutečně řešením pravděpodobně i na přesčasy. Přesto odmítá názor, že by zkušení primáři odmítali umožnit druhou atestaci mladým lékařům, naopak je snaha mít druhoatestované lékaře na jednotlivých odděleních. Primář gynekologie MUDr. Kopecký upozornil, na nutnost stabilizace lékařského stavu. Otázku je třeba řešit komplexně, nejen platově, ale např. vhodnou bytovou nabídkou. Náměstek Šimerka se dále vyslovil k otázce např. využívání přestávek, která byla v zákoníku práce již dříve. Zákoník práce samozřejmě pamatuje na provoz, které mají specifický charakter. U rizikových příplatků při revizi došlo k zjištění, že v řadě případů neodpovídají tomu, za co jsou vypláceny. Cesta je v eliminaci rizikových faktorů a využívání ochranných prostředků. Dále vystoupila poslankyně Páralová, která upozornila, že zákoník práce byl vytvořen v roce 1964 pro úplně jiné provozy. Jde o normu velmi rigidní a v zásadě socialistickou. Domnívá se , že v řadě případů ve snaze harmonizace s právem Evropské unie se zašlo dále než bylo nutné. Pro řadu věcí se mohly vytvořit přechodná období sedmiletá, případně i tříletá, např. v otázce přesčasů. Domnívá se, že takto zásadně odtrženou novelou se snižuje autorita pracovního práva. Poslankyně Emmerová upozornila, že v první řadě by mělo jít v lékařské péči o pacienta. Rozhodně novela zákoníku práce, jakkoliv proti ní ze začátku vystupovala, umožňuje snížit riziko poškození pacienta.
6
Poslankyně Fischerová uvedla svoji zkušenost z veřejné diskuse na Pragomedice, kde vystoupili reprezentativní zástupci lékařů. Diskuse prezentovala názory všech zdravotnických zařízení, celkově vyznělo souhlas s novelou zákoníku práce a potvrzení, že řada obdobně problematických oblastí je řešitelná v rámci schválené novely (vyjma oboru pediatrů). V závěru uvedla, že nelze definitivně novelu hodnotit po třech měsících jejího fungování. Jednání výboru pokračovalo setkáním s představiteli měst a obcí regionu na Baťově kanálu při plavbě lodí Danaj. Jednání se zúčastnili, Mgr. Danuše Křiváková, Ing. Dymo Piškula, přednosta Okresního úřadu Břeclav; JUDr. Jaroslav Riha, přednosta OkÚ Skalica; Ing. Martin Bedrava, starosta Veselí nad Moravou; Ing. Jaroslav Šašinka, starosta Strážnice; Ing. Jiří Koliba, starosta Hodonína; Ing. Jan Letocha, starosta Kyjova; Ing. Jan Tihlařík, starosta Moravského Písku; Jan Hozák, starosta Javorníku; Mgr. Zuzana Domesová, místostarostka Hodonína; Mgr. Ladislav Ambrozek, místostarosta Hodonína a zástupci Okresního úřadu Hodoníén Alena Ďuričková, dále zástupci zdravotnických zařízení MUDr. Jaroslav Drbal a MUDr. Petr Hudeček. Poslanci byli seznámeni s historií i s budoucími záměry směřovanými pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. V rámci programu byli poslanci rovněž seznámeni s programem „zdravé město“, iniciovaným WHO. Jednání výboru pokračovalo prohlídkou nemocnice Břeclav. Poslance přivítal MUDr. Miloslav Janulík, ředitel nemocnice; Milan Pospíšil, ekonomický náměstek; MUDr. Milan Polášek , náměstek LPP; Ludmila Jeřábková, hlavní sestra. V úvodním slově ředitel nemocnice zmínil tradici výročních zpráv, ve které je nutné uvádět ne pouze ekonomická čísla. Nemocnici je nutno vnímat jako veřejnou věc. Výroční zpráva má obsahovat i čísla o mortalitě, kvalitě poskytované péče. V úvodním seznámení byli poslanci informováni, že nemocnice Břeclav poskytuje zdravotní péči v oborech interního lékařství, plicní neurologie, pediatrie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, urologie, ORL, kožní lékařství ARO, rehabilitace, orthopedie, patologie, rychlá záchranná služba, lékařská služba první pomoci a zdravotní péče pro dlouhodobě nemocné. Po prohlídce nemocnice moderně vybavené především v části porodnické, ředitel nemocnice MUDr. Miloslav Janulík diskutoval s poslanci o některých specifických problémech řízení nemocnice. Vyslovil se pro standartu pro terapeutické postupy legi artis, které by zabránily neúčelné a drahé terapii. Nemocnice se chystá na vytvoření nákladových středisek a připravuje se na přechod na financování pomocí DRG. Specifikem Břeclavské nemocnice jsou malé čekací
7
doby (např. totální endoprotéza - čekací doba do měsíce). Ředitel nemocnice se vyslovil dále k některým specifickým oblastem jako ne např. výhodnější využití stravovacích provozů zajištění firmou na základě výběrového řízení. Dále se jednání zúčastnil náměstek ministra zdravotnictví MUDr,. Michal Pohanka, který uvedl, že Břeclav je nemocnice na velmi dobré úrovni, která má pravidelné přísuny ze státního rozpočtu. V další diskusi, ve které vystoupili Čevela a ředitel Janulík se řešila velká hustota lůžkových zařízení. Poslankyně Fischerová uvedla, že standardy jsou jistě nezbytné, ovšem je zřejmé, že ještě dlouhou dobu nebudou vytvořeny. Primář si může na svém oddělení vytvořit vnitřní standardy. Je to otázka jeho zodpovědnosti. Další diskuse, ve které vystoupili poslankyně Emmerová, Fischerová, Pohanka, Čevela se týkala nezbytnosti standardů a možnosti jejich včasného zavedení. Po pracovním obědě se poslanci vrátili zpět do Hodonína do Hotelu Panon, kde proběhla asi 30 minutová tisková konference, která shrnula základní poznatky výjezdního zasedání v Jihomoravském regionu.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Ing. Ludmila Müllerová, v.r. ověřovatelka výboru
Ing. Zdeněk Škromach, v.r. předseda výboru
