Zápis z 19. schůze výboru pro sociální politiku – výjezdního zasedání do Ústeckého kraje, konaného ve dnech 21. 5. – 22. 5. 2008
Výbor zahájil své jednání na Městském ústavu sociálních služeb Chomutov. Jednání výboru zahájila poslankyně Mertinová, která přivítala poslance a představila přítomné poslance i zástupce Městského ústavu sociálních služeb, především v čele s ředitelkou Mgr. Alenou Tölgovou. Jednání bylo přítomna i náměstkyně primátorky Chomutova paní Jana Vaňhová. Jako první se ujala slova Mgr. A. Tölgová, ředitelka MÚSS, která seznámila poslance se systémem komplexní sociální péče a šíří poskytovaných služeb. Příkladem spojování méně obvyklých sociálních činností je zařízení, ve kterém probíhalo jednání, kde existuje pod jednou střechou mateřská školka a z poloviny ubytovací kapacita pro azylový dům, dále ubytování pro bezdomovce, kteří se navrátili z vězení. Městský ústav sociálních služeb dále poskytuje i velkou šíři poradenské činnosti, např. v současné době aktuální řešení předluženosti občanů. Během našeho jednání vyslovili zástupci Městského ústavu sociálních služeb řadu výhrad k současnému fungování zákona o sociálních službách, např. existenci jeslí jako zdravotnického zařízení. Doporučují vyjmout jesle z gesce zdravotní a přesunout do kompetence sociálních služeb. Ředitelka Tölgová zdůraznila vysokou podporu města v sociálních projektech. MÚSS je příspěvková organizace města, pracuje s rozpočtem 70 miliónů a má okolo tisíce klientů. Organizace poměrně závažně postrádá 12 miliónů pro další provoz, které nebyly uvolněny ze státního rozpočtu jako dotace. Dále vystoupil v rozpravě posl. Opálka, který poděkoval za podněty k zákonu o sociálních službách. Domnívá se, že dotace a příspěvky by měly přijít s klientem. Náměstkyně primátorky J. Vaňhová upozornila na určité nedostatky v zákoně o sociálních službách, který by předpokládal určité chování klientů. Dále vystoupila posl. Páralová, která upozornila na zvláštní dotační politiku krajů, které preferují vlastní zařízení. Domnívá se, že obecně schází jasná dotace na lůžko. Rovněž upozornila na názor, že požadavky na vzdělání sociálních pracovníků jsou někdy až příliš přísné.
1
Dalším problémem, který byl často diskutován byla otázka situace občanů 80 let, kde vlivem zákona často nedochází k respektování reálné situace. Problémem zařízení s pečovatelskou službou je trvalý nedostatek míst (160 míst a 300 žádostí). Čekací doba se pohybuje mezi jedním až dvěma roky. Věkový průměr je 82 roků. J. Vaňhová zmínila dům Merkur se 160 byty, o který je velký zájem. V případě péče o starší občany se často zapomíná na důležitou složku jejich psychiky a tou je strach a obavy z budoucnosti. Dále v rozpravě vystoupili posl. Mertinová, řed. Tölgová, p. Straková – manažerka sociální péče. Byla otevřena otázka restriktivních zařízení v sociálních službách, tzv. síťová lůžka. Ukazuje se, že tato záležitost obecně není šťastně řešena, příliš přísné posuzování může vést k velké komplikaci provozu v sociálním zařízení (nedostatek personálu, přílišná medikace hyperaktivních pocientů). Jednání výboru pokračovalo pracovním obědem a tiskovou konferencí v hotelu Royal, které se zúčasnila J. Vaňhová, náměstkyně primátorky Chomutova, Mgr. A. Tölgová, ředitelka MÚSS. Dále jednání pokračovalo na Úřadu práce v Chomutově setkáním s řediteli všech úřadů práce v kraji na téma o problémech zaměstnanosti v kraji. Na Úřadu práce v Chomutově přivítal poslance ředitel Úřadu práce JUDr. Prokop Sýkora. Představil jednotlivé ředitele okresních ÚP. Mimo jiné byl představen Jan Böhm , Ivan Velím, Oldřich Staněk, Oldřich Malý. Posl. Mertinová představila členy delegace. Poslancům byl poskytnut bohatý písemný materiál, který charakterizoval zaměstnanost v regionu podle posledních statistických údajů. Např. region Chomutov zaregistroval k 30. 4. 2008 celkem 6 273 nezaměstnaných. Od března zaznamenal pokles o 313 osob. Typické pro region Chomutov je orientace na těžbu a pokles logicky způsobil vyšší nezaměstnanost.
Region Chomutov má také jako jeden z prvních
průmyslové zóny. Úřady práce neřešení dnes jen statistiku zaměstnanosti, ale i řeší zaměstnatelnost dlouhodobě nezaměstnaných osob.
2
Dále vystoupil ředitel Úřadu práce Most Ing. Malý. Počet nezaměstnaných souvisí s restrukturalizací těžkého průmyslu, která postihla tento region zvláště citelně. Zmínil rovněž příliv pracovního z třetích zemí, které způsobují devalvaci reálné mzdy. Okres Teplice má 129 tisíc obyvatel, má 6500 nezaměstnaných. Rozlišují cyklickou a strukturální nezaměstnanost. V další rozpravě, ve které vystoupil posl. Opálka, ředitelé dalších úřadů práce byla diskutována obecná velká štědrost systému sociálních dávek. Posl. Levá uvedla zkušenost v regionu Plzeň, kde je nízká nezaměstnanost, kde se spíše potýká pracovní trh s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Posl. Laudát zmínil dramatický úbytek řemeslníků o obecný ústup od učňovských profesí. Dále byla uvedena statistika počtu klientů na jednoho pracovníka úřadu práce. V Německu je to 80 : 1, v Dánsku 20 : 1, v České republice 230 : 1. Jednání výboru pokračovalo setkáním a prohlídkou zámku Červený Hrádek, který patří Městskému úřadu Jirkov. Zde se poslanci sešli se starostou Jirkova p. Radkem Štejnarem. Večer se poslanci sešli při pracovní večeři s primátorem Ústí nad Labem Mgr. Janem Kubatou na hradě Střekov.
Jednání 22. 5. 2008 pokračovalo v 9. 30 hod. na Krajském úřadu hejtmanem Ústeckého kraje p. Ing. Jiřím Šulcem. Ještě před příchodem hejtmana Ústeckého kraje poslance přivítal dr. Záhorský a vedoucí sociálního odboru Ústeckého kraje Ing. Semerád. Hejtman J. Šulc ve svém proslovu uvedl, že hlavní snahou je normalizovat situaci v kraji. Jde o kraj s nejvyšší úmrtností, rozvodovostí a potratovostí. Např. u žen je průměrný údaj o 2 roky nižší než celorepublikový údaj. Průměrná cena péče v České republice 18 000 Kč na pacienta za rok, v Ústeckém kraji je to 13 000 Kč, tedy i v čerpání zdravotní péče je Ústecký kraj pod normou. V r. 2000 měl Ústecký kraj nezaměstnanost 2086 lidí, v r. 2008 je tato nezaměstnanost 41 000 lidí. Na trhu práce je 7 500 volných pracovních míst. Budování průmyslových zón se ukázalo jako neefektivní, je využíváno občany z třetích zemí, ale nezaměstnanost v regionu neřeší. Ústecký kraj má 830 tisíc obyvatel, celkem je čerpáno v sociálních dávkách 9 mld. 10 mld. je rozpočet kraje. Hejtman Ústeckého kraje se dále vyjádřil k některým slabinám
3
současného sociálního systému, který by měl obsahovat více kontrol čerpání užívání sociálních dávek a zároveň by se měl více motivovat k snáze se dostat ze sociální pasti. Vyslovil se i k podpoře předplacených platebních karet, které by umožnily kontrolovat nákup zboží, zda nejde např. o alkohol a cigarety. Velká diskuse proběhla k účinkům zákona o sociální pomoci, o sociálních službách. Systému obecně chybí zpětná vazba. Peníze by měly sloužit k zlepšení kvality péče, což se zcela nestalo. V další rozpravě vystoupila posl. Levá, která zdůraznila psychickou stránku osob, které užívají sociální služby a kteří potřebují větší pocit jistoty pro svoji budoucnost. Posl. Opálka se vyslovil pro nepřipouštění dlouhodobé nezaměstnanosti snahou podchycovat dlouhodobě nezaměstnané absolventy vhodnými programy. Diskutovalo se o problému kvalifikace sociálních pracovníků a jejich přípravy. Statistický průměr je 3,5 % vysokoškoláků, v Ústeckém kraji, který se dnes zvedl na 5,5 %. Záměrem kraje je vybudovat universitu technického směru v Ústí n.L. Z dalšího jednání se hejtman J. Šulc omluvil, pokračovala diskuse s p. Záhorským a p. Semerádem. Řešil se problém dotací do sociálních služeb a dotačních programů. Posl. Opálka ocenil úroveň komunitního plánování v rámci Ústeckého kraje. P. Semerád uvedl, že každá obec třetího typu by měla mít komunitní plánování, ale bohužel ne každá ho má. Posl. Škromach se vyslovil pro názor vázat příjem peněz na realizované komunitní plánování. Dále jednání pokračovalo návštěvou ve Sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS Ústí nad Labem – návštěvou chráněných dílen kavárně BÁRKA, dále šicí dílny a truhlárny. Při těchto návštěvách doprovázela poslance předsedkyně sdružení PhDr. Lenka Krbcová-Mašínová. Zdůraznila, že snahou je, aby všechny produkty chráněných dílen byly reálně prodejné na trhu. Poslanci poté navštívili Dům pro seniory Ústí n. Labem, Bukov, kde proběhla prohlídka a setkání s klienty. Poslance prováděla ředitelka Mgr. Věra Vonková. Uvedla, že i Domov seniorů Bukov zažil transformaci z penzionu pro Domov pro důchodce, věkový průměr je 78 let. Po informaci, že 90 % klientů je umístěno na smlouvu došlo k bouřlivé diskusi o případném zneužívání pobytu v domovech důchodců. Míněno zneužití rozhodnutí o umístění v domově důchodců, jako náhradním bydlení.
4
Bylo upozorňováno jakési „znevýhodnění“ zdravých a nepostižených důchodců, které nemají nárok na příspěvky na sociální služby a mají obtížnou umístitelnost v podobných zařízeních. Následovala prohlídka Domovu pro seniory a Azylového domu pro matky s dětmi v Ústí n.L. v Orlické, kde při pracovním obědu s ředitelkou p. Annou Pivovou byly probírány další problémy zákona o sociálních službách. V závěrečné diskusi se seniory Domova byla diskutována především otázka placení zdravotní péče a léčiv.
V rozpravě vystoupili posl. Škromach, Mertinová, Opálka, Levá, Petrů). Po
ukončení jednání delegace výboru odjela do Prahy.
Zaznamenal: A. Papoušek
František Laudát, v.r.
Zdeněk Škromach, v.r.
ověřovatel výboru
předseda výboru
5
