Zápis z 39. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví konané ve dnech 9. – 11. ledna 2001 (Výjezdní zasedání do Plzně)
V úvodu jednání byla schválena pozvánka na 40. schůzi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Jednání bylo zahájeno 9. 1. společenským večerem v reprezentačním domě. Společného jednání se zúčastnil děkan lékařské fakulty UK v Plzni Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., ředitelka FN v Plzni Ing. Jaroslava Kunová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Plzně Ing. Karel Radolf, vedoucí oddělení státní podpory Mgr. Jana Černá, ředitel VZP v Plzni Ing. Karel Würfl, ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Ing. Josef Cibulka, asistentka poslankyně Milady Emmerové Eva Študentová a mediální poradce poslankyně Milady Emmerové Stanislav Nedvěd. Jednání pokračovalo 10. ledna přijetím u primátora města Plzně Ing. Jiřího Šnebergra a jeho náměstků, Ing. Jiřího Bise, Ing. Pavla Rödla, Ing. Miroslava Kalouse, Petra Otáska, tajemníka Magistrátu m. Plzně JUDr. Ivo Javůrka. Po úvodním přivítání primátor Ing. Jiří Šneberger seznámil poslance s lůţkovými kapacitami v Plzni a regionu Plzně. Především jde o velkou fakultní nemocnici, která bude vyţadovat velké investice v budoucnu, dále bývalou nemocnici spravovanou Ministerstvem obrany a městskou nemocnici, která má privátní charakter. Rovněţ dobře pracuje Hospic a je zde poskytována široká paleta sociálních sluţeb. V rámci diskuse byla otevřena otázka obchvatu Plzně, kde poslankyně Emmerová informovala, ţe návrh zákona prošel v prvním čtení. Dopravní situace je neudrţitelná, kdyţ městem projede kolem 3,5 tisíce kamiónu denně. Primátor Šneberger potvrdil, ţe podle průzkumu města Plzně 2,5 tisíce nákladních kamiónů je tranzitních a Plzní pouze projíţdí. V další rozpravě vystoupili: Emmerová, Hofman, Šneberger. Diskutovalo se o střetu ekologického a obecného zájmu a o přesnější definici veřejného zájmu a návrhu zákona o stavbách ve veřejném zájmu. V další diskusi, kterou uvedl nám. Ing. Pavel Rödl se diskutovalo o problematice koncepce sociální pomoci. Největším problémem je kategorizace lůţek a problém ošetřovatelských lůţek a lůţek LDN. Jde především o konflikt mezi přechodem z domova s pečovatelskou sluţbou na domov důchodců a vazba na dotační politiku Ministerstva práce a sociálních věcí. Byla otevřena otázka přípravy zákona o sociální pomoci, o koncepci domu „na půl cesty“, který je orientován na bezdomovce. Další diskuse se znovu vrátila k lůţkovým kapacitám ve zdravotnictví v městě Plzni. V rozpravě vystoupili: Škromach, David, Šneberger, Fischerová. Primátor Šneberger hájil zachování stávajícího počtu kapacit, na druhou stranu všichni diskutující souhlasili se skutečností, ţe kvalita poskytovaných sluţeb souvisí s četností provedených operací, není optimální zdravotní péči drobit na řadu malých zařízení.
2
Na závěr diskuse byla otevřena otázka trhu práce. Primátor Šneberger uvedl, ţe Škodovka propouští kolem 2000 pracovníků a bude třeba vytvořit dostatek příleţitostí, aby nedošlo k závaţnému nárůstu nezaměstnanosti. V této rozpravě vystoupili: Volák, Hofman, Volfová. Diskutovala se otázka obnovy učňovského školství, které by umoţnilo obvyklou kvalifikaci, která je v poslední době stále ţádanější. Jednání výboru pokračovalo návštěvou Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně. S poslanci jednala Ing. Jaroslava Kunová – ředitelka FN; Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. – děkan LF UK v Plzni a přednosta Radiodiagnostické kliniky FN; prof. MUDr. Karel Opatrný jr., DrSc. – přednosta I. interní kliniky FN; prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. – přednosta chirurgické kliniky, Ing. Karel Radolf – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu m. Plzně a Stanislav Nedvěd – mediální poradce poslankyně M. Emmerové. V úvodním slově poslankyně M. Emmerová upozornila, ţe jde o dobře vybavenou nemocnici širokým odborným potenciálem. Za zástupce nemocnice vystoupila ředitelka FN Ing. Jaroslava Kunová, která seznámila poslance se skutečností, ţe celková lůţková kapacita dosahuje 1540 lůţek, z toho 507 lůţek je Fakultní nemocnice Lochotín, 1033 lůţek je v nemocnici Bory. Poslanci byli dále informováni, ţe Plzeň zajišťuje ambulantní specializovanou péči a lůţkovou péči z okresu Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih, Rokycany, Domaţlice, Tachov. Spádová oblast sčítá okolo 850 tisíc lidí. Ze specializované péče není prováděna pouze popáleninová medicína a kardiochirurgie. Dále byla jednotlivými přednosty poslancům představena pracoviště, především pracoviště I. interní kliniky, které uvedl prof. MUDr. Karel Opatrný jr., DrSc. Jde o největší pracoviště se 135 lůţky a s ambulantními provozy a dále dvěma dializačními středisky. Poskytuje interní medicínu ve velké šíři. Přednosta Opatrný seznámil poslance se všemi segmenty působnosti I. interní kliniky, počínaje péčí, výukou, výzkumem zdravotní činnosti. Mezi poměrně proslulé oblasti patří i málo obvyklá hyperbaroxie. Jako problém vidí nedostatečnou koordinaci činností a duplicitu řady činností. Dále vystoupil přednosta chirurgické kliniky prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Celkem je k dispozici 138 chirurgických lůţek, průměrná doba pobytu je 6,8 dne. Chirurgická klinika má 28 lékařů v průměrném věku 39 let, 85 sester v průměrném věku 30 let. Mezi priority patří cévní, hrudní, jaterní, kororektální a transplantace ledvin. Dále byli poslanci seznámeni s anestezio-resistuční klinikou FN, která se v minulém roce podílela na 19 tisících zásahů. Je zde vybudováno nové Traumacentrum, ve kterém dobře funguje týmová spolupráce a existuje dobrá návaznost na další medicínské obory. Dále vystoupil Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. – děkan LF UK v Plzni. Fakulta v poslední době provádí i výuku bakalářů. Je zde značný zájem zahraničních studentů, takţe výuka probíhá i v angličtině. V závěru děkan poukázal na nedostatečnou legislativu, která nedostatečně upravuje vztahy mezi fakultou a fakultní nemocnicí. V diskusi vystoupil posl. Škromach k připomínkám k zákoníku práce a přesčasové práce. Upozornil, ţe tento problém je řešitelný. V další diskusi vystoupili posl. Hofman, řed. Kunová, posl. Fischerová. Diskutovala se otázka nedostatku sester a různé motivační programy, jako moţnost ubytování apod. Posl. Fischerová poukázala na příliš vysoký počet lůţek v různých specializacích, především na Vojenskou nemocnici a Privamed, zařízení městského typu a dále vztahem fakultní nemocnice stanoviště Bory a Lochotín. Ředitelka Kunová
3
potvrdila, ţe je předimenzovaná interní péče - supluje následnou péči a ošetřovatelská lůţka na úkor akutní péče. Jednání výboru pokračovalo návštěvou Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Poslanci byli přivítáni ředitelem MUDr. Vladimírem Ţiţkou, CSc. Dále se zúčastnil Ing. Karel Radolf – člen dozorčí rady PLD. Psychiatrická léčebna v Dobřanech byla zaloţena v r. 1981, v současné době je v pavilónech Dobřanech kapacita 1270 lůţek a na detašovaném pracovišti v Písku 50 lůţek. Nejpalčivějším ekonomickým problémem je rekonstrukce prádelny. Bohuţel bez dotace Ministerstva zdravotnictví není moţné rekonstrukci realizovat. Rekonstrukci bylo moţné rozloţit i na více etap, které by umoţnily minimálně porušení provozu prádelny. Náklady na rekonstrukci se pohybují v rozmezí 50 – 70 mil. Kč. Spoluúčast léčebny by mohla činit 10 % nákladů. Způsob praní prádla dodavatelským způsobem bohuţel není moţný při objemu téměř tří tun prádla denně, je tento způsob neekonomický. Druhým problémem je rozvoz stravy a prádla, kde léčebna naráţí na nemoţnost získat nákup dvou dodávkových vozidel, které v případě povolení liesingu by byli schopni pořídit vlastními silami. Návratnost investice by se pohybovala okolo 15 měsíců. V diskusi, ve které vystoupili: Škromach, Emmerová, David, Volák. Bylo diskutováno, ţe po změně vedení byla provedena analýza hospodářského stavu léčebny, ze které vyplynuly nutné personální změny – jako odchod bývalého ředitele ekonomiky, vedoucího investic, vedoucího oddělení a hlavní sestry. Byly zrušeny nevýhodné smlouvy, které neúnosně ekonomicky zatěţovaly léčebnu. V důsledku hloubkové kontroly finančního ředitelství Plzně a dalších kontrol bylo podáno trestní oznámení na bývalého ředitele. Návštěva pokračovala prohlídkou gerontopsychiatrického pracoviště, které je uznáváno jako pracoviště pro postgraduální školení pracovníků v tomto oboru. Dále byla navštívena některá další oddělení jako oddělení pro výuku dětí. V současné době jsou Dobřany druhou největší léčebnou v ČR nadregionální působností. Dne 11. ledna pokračovalo jednání výboru návštěvou ÚSP ve Zbůchu u Plzně, kde poslance uvítal PaeDr. Petr Štainigl – ředitel ústavu. Ředitel Štainigl stručně informoval poslance o charakteru Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené děti a mládeţ ve Zbůchu. Ústav má kapacitu 200 lůţek a je zaměřen na péči o děti a mládeţ s kombinovanými vadami, přijímá handicapované děti z celé republiky a převáţná část pacientů je postiţena obrnou a dalšími postiţeními. Zařízení se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí, na kterou se podílí řada odborníků lékařů jako neurolog, protetik, stomatolog, psychiatr, rehabilitační lékař, foniatr atd. Důleţitou součástí projektu je i zajištění sociální agendy umístěných klientů. Vytváření podmínek pro jejich integraci do běţného ţivota pomocí výcvikového chráněného bydlení, chráněných pracovišť, chráněného bydlení s provozovnou. V rámci návštěvy ústavu vystoupila téţ nám. ministra práce a sociálních věcí Běla Hejná, která komentovala návrhy, které byly poslancům rozdány v předstihu a které se týkaly reformy sociálních sluţeb a přípravy zákona o sociální pomoci. Ministerstvo si uvědomuje nedostatky současného právního stavu. Právní normy jsou zastaralé a jiţ nevyhovují. Nereagují dost dobře na rovnost poskytovatelů. Problémem je samozřejmě v zajištění spravedlivého financování sociálních sluţeb. V diskusi vystoupil i ředitel Štainigl, který souhlasil s tím, ţe slabým místem reformy sociálních sluţeb je vyřešení otázky doručování a placení. Zákon by měl obsahovat dostatečnou ochranu před nekvalitní sluţbou.
4
Posl. Hofman upozornil, ţe v době 4-5 let v sociální oblasti není moţný přechod kompetencí na obce. Posl. Páralová doporučila vytvářet systém od financí a od způsobu placení za sociální sluţby. Rovněţ vytkla náměstkyni Hejné nedostatek informací a pozdní informování o základních krocích ministerstva. Posl. Volák označil předloţený návrh zákona o sociální pomoci za politickou mlhu. Rozhodně neznamená snahu o věcné řešení problému sociálních sluţeb ze strany ministerstva. Posl. Škromach upozornil, ţe původní návrh by znamenal značný tlak na státní finance. Je snaha zajistit kvalitu sluţeb shodnou a přitom neexpandovat dramaticky náklady na poskytování sociální péče. Nakonec následovala prohlídka Ústavu sociální péče s komentářem od jednotlivých pracovníků ústavu. Jednání výboru pokračovalo návštěvou vojenského letiště v Líních u Plzně, konkrétně provozu letecké záchranné sluţby. Jednání se účastnili ministr Vetchý, generál Petráš, náčelník zdravotní sluţby Mjr. MUDr. Petr Hora – vedoucí lékař LZS a další zástupci Ministerstva obrany. Ministr Vetchý přivítal poslance na půdě Letecké záchranné sluţby a uvedl, ţe setkání by mělo slouţit k osvětlení významu letecké záchranné sluţby pro civilní sektor. Generál Petráš, který vysvětlil, ţe armáda musí provozovat leteckou záchrannou sluţbu i v mírové době, neboť to vyplývá z doktrín NATO, především Washingtonské smlouvy článku 5, kde je uvedena nezbytná vazba na civilní záchranný systém. Provozování integrovaného záchranného systému letecké záchranné sluţby je trilaterální záleţitost mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany. Mjr. Hora seznámil přítomné s některými novými systémy způsobu záchrany, upozornil na problémy související s hustotou sítě záchranné sluţby s centralizací a lepší organizací dispečinku. V poslední době vzrůstají poţadavky na létání v noci. Plk. Jiří Jukl seznámil poslance s technickými aspekty, které jsou kladeny na leteckou záchrannou sluţbu. Mimo jiné musí být vrtulník kategorie A, dvoumotorový, pilot musí mít nalétáno 1000 hodin, z toho 500 u záchranných akcí. Kapacita nákladového prostoru je 2 leţící nebo 4 sedící pacienti. Posl. Emmerová uvedla své dobré zkušenosti s leteckou záchrannou sluţbou a upozornila na problém související s moţnými diskusemi o zrušení letecké záchranné sluţby ve prospěch civilní a soukromé. Pro podporu zachování letecké záchranné sluţby se vyslovili poslanci Hofman a David. Posl. Fischerová upozornila, ţe letecká záchranná sluţba musí být součástí Ministerstva zdravotnictví pro zajištění kvality sluţeb. Souhlasí, ţe oba typy záchranné sluţby mohou existovat, přimlouvá se, aby garantem letecké záchranné sluţby bylo Ministerstvo zdravotnictví. Gen. Petráš upozornil, ţe vrtulníky musí stejně lítat i v rámci nácvikových hodin. Pouţití pro konkrétní záchranné akce naopak zkvalitňuje pouţití v krizových stavech. Posl. Fischerová si vyţádala informaci o poměru letových hodin k počtu zásahů. Plk. Jukl upozornil na další sluţbu, kterou je pátrací a záchranná sluţba, která řeší letecké nehody s opět 24hodinovým provozem.
5
Po diskusi následovala prohlídka letecké záchranné sluţby spojená s prohlídkou zásahových vrtulníků a pracovní oběd, ve kterém se pokračovalo v diskusi nad konkrétními tématy. Mimo jiné se diskutovala úloha letecké záchranné sluţby v době povodní. Jednání výboru bylo zakončeno tiskovou konferencí v regionální poslanecké kanceláři poslankyně Emmerové v Plzni.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Ludmila MÜLLEROVÁ, v.r. ověřovatelka
Zdeněk ŠKROMACH, v.r. předseda
