zaměstnavatelé MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA MF DNES PRO OLOMOUCKÝ KRAJ
ŠKOLSTVÍ Stipendia lákají Učňovská stipendia jsou pro žáky přitažlivá Strana 4
ANKETA Chybí technici Jak vyřešit nedostatek technických absolventů? Strana 12
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
FÓRUM MF DNES Zleva: Eva Hanousková (MF DNES), Lucie Zbořilová (Meopta – optika), Petr Vodák (Miele Technika), Marek Švarc (Trystom), David Štverka (MF DNES), Jiří Rozbořil (hejtman Olomouckého kraje), Ivo Hlavatý (VŠB – TU Ostrava, Fakulta strojní), Pavel Michalík (Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín), Oldřich Klemš (Střední průmyslová škola elektrotechnická, Mohelnice), Tomáš Světnický (Precheza), Jakub Štos (MF DNES), Monika Petrlová a Pavel Pěnička (Siemens), Ivan Rašťák (tiskový mluvčí Olomouckého kraje). Foto: Tomáš Frait, MAFRA
Práce je dost, říkají firmy, ale nemůžeme k ní sehnat lidi Fórum MF DNES Firmy v Olomouckém kraji
trápí nedostatek absolventů technických oborů. Problém je v tom, že stejné trápení mají i školy, které by studenty měly dodávat. Nemají je... OLOMOUC Český průmysl žije ve smutném paradoxu. V řadě svých oborů nabízí lidem jistotu práce, slušný a mnohdy až nadprůměrný výdělek, nicméně zájemců, které by do těchto postů obsadil, má málo. A jen tak jich více mít nebude.
Děti totiž nemají o studium na středních průmyslových školách zájem, na učiliště se jim nechce už vůbec. Proč taky, když je tak snadné dostat se i na gymnázium. Výsledek je pak ten, že Česku se akutně nedostává absolventů technických oborů.
Proč tomu tak je, co se dá s tímto stavem udělat a jaké by v naší zemi měly nastat změny, aby se situace kolem technického vzdělávání změnila, řešilo fórum MF DNES. Uskutečnilo se 18. března v olomouckém hotelu Flora a pozvání na něj přijali zástupci Olomouckého kraje, místních strojírenských firem a technických škol. V čem je tedy hlavní potíž? „Technické řemeslo má nízkou společenskou prestiž. Spo-
lečnost technické obory jednoduše vytěsnila,“ uvedl jednatel společnosti Trystom Marek Švarc. „Přitom negativní nálada k technickým oborům pramení z fabrik 80. let, kdy to byly špinavé provozy, fyzicky i hlukově náročné. Dnes, když jdete do fabriky, tak je to nádherné a čisté prostředí, kde kanceláře provozů jsou na tom kolikrát hůř než samotné provozy. Společnost by měla špatné povědomí o firmách změnit.“ » Pokračování na straně 8
OBSAH
Rozhovor
Šéf mohelnického Siemensu Pavel Pěnička upozorňuje, že na trhu je nedostatek kvalitních techniků Strana 2
Kraj v číslech
V kraji stoupla nezaměstnanost, ale i platy a tržby Strana 6
Strojařina
Děkan strojní fakulty VŠB Ivo Hlavatý hovoří o výhodách strojařiny Strany 10 a 11
2
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
„Potřebujeme kvalitní řemeslníky“ „Takových lidí je ale na pracovním trhu nedostatek,“ říká ředitel mohelnického Siemensu Pavel Pěnička
H
lavně vyučené technických oborů hledají firmy v regionu. Přestože nezaměstnanost se stále zvyšuje, nedostatek kvalifikovaných lidí pořád trvá. Firmy se snaží víc spolupracovat se školami a přimět taky stát, aby systém nemotivující k technickému vzdělání změnil. Ovšem i tak zažívají velcí zaměstnavatelé stále větší problém při shánění kvalitních technicky vzdělaných zaměstnanců. Například mohelnický Siemens bude jen vyučených absolventů potřebovat v následujících letech desítky. Současný školský systém ale podle ředitele Pavla Pěničky nedokáže studenty dostatečně technicky připravit. „Víme, že v letech 2016 až 2020 budeme kvůli odchodům do penze každoročně potřebovat vyučené lidi v počtu mezi tři-
ny. Základ vidím v tom, aby bylo právně možné nabrat mladé lidi do firmy a dát je učit a v učení je podporovat i finančně. Už dnes můžeme tyto věci dělat nepřímo. V rámci studia podporujeme žáky stipendii. Totéž už dělá u vybraných oborů i kraj. I když to není vysoká částka, může být pro studenty zajímavá. Siemens je německá firma. Berete tedy inspiraci právě odtamtud? Cítíme se být českou firmou. A samozřejmě využíváme zázemí našeho mateřského koncernu. Siemens má v Německu v řadě závodů svá učiliště. Studenti, kteří se tam připravují, berou stipendia 600 až 800 eur měsíčně, což je zhruba 30 procent platu dělníka v závodě. To je obrovská motivace, takže tam nemají nouzi o zájemce o studium. Na druhou stranu studenti
Změna by se měla nastartovat už v mateřských školkách.
Siemens má v Německu v řadě závodů svá učiliště.
ceti až šedesáti. Jenže dostatečně připravení lidé na trhu nejsou,“ uvedl Pavel Pěnička.
už ve firmách odvádí na praxi výkon, který produkuje hodnoty.
»
Co tedy chybí mladým lidem, vždyť jsou odmalička obklopeni počítači… Řekl bych, že jim chybí technický cit. Změna by se měla nastartovat už u mateřských škol. Děti potřebují technické hračky. Ne ale formou počítačů, mobilů, tabletů a podobně, ale technické hračky, se kterými mohou ručně tvořit. Když se v malých dětech probudí zájem o techniku, může je to v budoucnu směřovat k oborům, které mají perspektivu. Kde se stala chyba? Táhne se to od devadesátých let minulého století, kdy byly obecně posilovány humanitní obory vzdělání na úkor technických. Rodiče tak nabyli mylného dojmu, že téměř každé dítě může studovat gymnázium a na učňovské školství vznikl vyloženě negativní pohled. Jak chcete vrátit zájem o učňovské školství? Popularitu a zájem probudí-
»
Pavel Pěnička „Dostatečně připravení lidé na trhu nejsou,“ říká v rozhovoru šéf mohelnického závodu Siemens Pavel Pěnička. Foto: Tomáš Frait, MAFRA
me ve chvíli, kdy nábor na studium do učňovských škol nebudou dělat školy, ale budou ho dělat firmy nebo se na něm budou alespoň výrazně podílet. V tom
Na učňovské školství vznikl negativní pohled.
»
případě začnou být technické učební obory zajímavé i pro rodiče. Když bude rodič například vědět, že dítě má uzavřenou smlouvu se společností Siemens
a že po ukončení studia nastoupí do firmy, bude to pro rodiče jakási záruka jistoty. Čím mohou zaměstnavatelé napomoci ke zvýšení kvality výuky? Jednoznačně větším zapojením do procesu vzdělávání. Nejen umožnit větší technickou praxi ve firmách, ale zároveň poskytnout technickou podporu školám a výcvikovým střediskům. Dnes bohužel materiální vybavení učilišť absolutně neodpovídá potřebám. Podporujeme učiliště i okolní průmyslovky a spolupracujeme také s technickými univerzitami. Stát by měl tyto aktivity podporovat mini-
málně tím, že tyto náklady budou plně daňově uznatelné. Kdy by mohly změny začít fungovat?
Na náboru do učení by se měly podílet firmy.
»
V současnosti běží projekt k ověřování spolupráce firem a škol. Doufám, že někdy v letech 2014 a 2015 by mohly být připraveny návrhy pro legislativní změ-
Co je na německém systému inspirativní? Líbí se mi třeba, že tam je už odborný výcvik vedený přímo ve firmě. Vybavení výukového střediska tak odpovídá nejmodernějším trendům. Samozřejmostí je potom v dalším stupni ověření si znalostí přímo v reálných procesech na pracovišti. Tak připravený učeň je pro firmu přínosný okamžitě po nástupu do praxe. Může tedy v mohelnickém závodě Siemensu vyrůst špičkové vzdělávací středisko, které budou ke vzdělávání svých studentů používat učňovské školy? Je to jedna z možností. Pokud se bavíme o takovém středisku, je to otázka desítek milionů a potom pravidelné obměny technologií, aby odpovídaly trendům, a studenti tak měli vždy možnost pracovat na nejmodernějším zařízení. To není zanedbatelná položka, takže vše musí jít ruku v ruce se změnami legislativy. Rostislav Hányš
4
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
Učňovská stipendia jsou pro žáky přitažlivá, díky nim se lépe učí
Budoucí truhlář Adepti truhlářského řemesla se mohou zúčastnit soutěží, které je prověří v jejich oboru.
Stipendia pro učně, tři
sta až pět set korun měsíčně, které vyplácí
olomoucké hejtmanství, přinutila žáky některých učňovských oborů, aby se lépe učili a také chovali. Vyplynulo to z analýzy, kterou provedl odbor školství krajského úřadu.
U
ž jsou to tři roky, kdy se olomoucké hejtmanství rozhodlo, že penězi podpoří ty žáky, kteří navštěvují vybrané obory středního vzdělání s výučním listem – třemi, čtyřmi nebo pěti stovkami měsíčně. Na konci třetího ročníku můžou jednorázově získat až pět tisíc korun, pokud mají vyznamenání. A ukazuje se, že stipendia mají u žáků úspěch. Z analýzy, kterou provedl odbor školství, vyplynulo, že díky učňovským stipendiím se zlepšil nejen prospěch, ale i chování žáků. O některé obory je dokon-
ce větší zájem. „Letos se učňovská stipendia týkají například zedníků, tesařů, truhlářů, elektrikářů, klempířů, strojních mechaniků, obráběčů kovů, ale i malířů a lakýrníků, pekařů či řezníků,“ vyjmenoval vedoucí odboru školství Miroslav Gajdůšek.
Žádné důtky ani pětky Aby žáci stipendia získali, musí splnit několik podmínek: z odborných výcviků nesmí mít čtyřky a pětky, musí se chovat slušně, takže důtky nebo napomenutí třídního učitele musejí být tabu, a také nesmí mít neomluvené hodiny. „Chtěli jsme, aby se zvýšil zájem žáků o vybrané učební obory, které jsou na trhu práce dlouhodobě perspektivní, a také aby se zajistil dostatek kvalifikované pracovní síly,“ uvedl Gajdůšek. V tomto školním roce hejtmanství podporuje 1 752 žáků z krajských škol a 63 žáků ze škol jiných zřizovatelů. Z rozpočtu kraje na to vyčlenilo částku 7,1 milionu korun. Některým však stipendia nepomohla. „Zájem dětí není takový, jaký bychom si představovali. Technické obory prostě nelákají,“ posteskl si ředitel Střední školy elektrotechnické v Lipníku
nad Bečvou Jaroslav Pokrupa. Pravdou je, že mezi dětmi a rodiči bývají nejpopulárnější gymnázia, kam se každý rok hlásí nejvíce žáků. Ředitel olomouckého Gymnázia Čajkovského Radek Čapka se nediví. Jak říká, gymnázium je obecně dobrá volba, pokud se děti učí rády. Škola navíc spolupracuje s gymnáziem ve Španělsku a nabízí šestileté bilingvní studium španělštiny, což může být pro rodiče a jejich děti přitažlivé, pokud jazyky upřednostňují před vším ostatním. U dětí však bodují i střední odborné školy. Nejčastěji si přejí být reprodukčními grafiky v médiích, takový obor se vyučuje na Střední škole polygrafické v Olomouci. Láká je i předškolní a mimoškolní pedagogika na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole v Přerově nebo lesnictví na Střední lesnické škole v Hranicích.
Kam s trojkařem V Olomouckém kraji je celkem 84 škol, z toho je 64 středních odborných škol a učilišť a 20 gymnázií. Kam se kteří žáci hodí? Gymnázium je především pro jedničkáře, maximálně dvojkaře, který zvládá učivo základní
Foto: Otakar Grusser, MAFRA
školy, chce pokračovat na vysoké a nevadí mu, že stráví několik hodin denně nad učebnicemi. Mimo to by měl zvládat tlak a nároky, které jsou na gymnáziích obvykle větší než na střední odborné škole. Pokud se u žáka občas objeví nějaká ta trojka nebo čtyřka, může zkusit absolvovat střední odbornou školu, která končí stejně jako gymnázium maturitou. Přitom neplatí, že na vysokou nebo vyšší odbornou školu později nemůže. Naopak. A s dokončeným středoškolským vzděláním je na tom možná ještě lépe než absolvent gymnázia, který má po čtyřech letech jen všeobecné vzdělání a žádnou konkrétní kvalifikaci.
Řemeslníci mají budoucnost Zedník, mechanik, truhlář, elektrikář – odborníci si stěžují, že tyto a jiné profese pomalu vymírají, děti ani rodiče o ně často nemají zájem. Zruční a šikovní lidé přitom najdou práci daleko snadněji než kuchaři s maturitou a cesta k dalšímu vzdělávání a k maturitě se jim v žádném případě neuzavírá. Učební obor je vhodný pro žáky, kteří směřují spíše k praktickým činnostem. Petra Bartíková
TIPY
Tipy na školy s netradiční výukou
Gymnázium Šumperk Masarykovo náměstí 8 www.gymspk.cz Co škola nabízí a čím je výjimečná: adaptační kurzy, týdenní odborné exkurze, sportovně turistické kurzy, filozofie „všichni všechno“ aj. Soukromá střední odborná škola Hranice Jaselská 832 www.ssos.cz Co škola nabízí a čím je výjimečná: certifikace, stipendijní řád, systém konzultací Střední lesnická škola Hranice Jurikova 588 www.slshranice.cz Co škola nabízí a čím je výjimečná: lesnické vzdělání, lovecký lístek, zbrojní průkaz Slovanské gymnázium třída Jiřího z Poděbrad 13 www.sgo.cz Co škola nabízí a čím je výjimečná: péče o talentované studenty, v rámci šestiletého studia nabízí například možnost výuky ve francouzském jazyce
6
zaměstnavatelé
Jak pozitivní, tak negativní trendy
vykazuje ekonomika Olomouckého kraje. Zvyšuje se nezaměstnanost, na druhou stranu mzdy v regionu rostou nejrychleji ze všech krajů. Firmy, které táhnou ekonomiku, mají zajímavé zakázky na kterých mohou stavět.
S
trašákem Olomouckého kraje je rostoucí nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných totiž dál roste. V únoru se přiblížil na 308 lidí historicky nejvyšší nezaměstnanosti, která byla v době vrcholící krize v únoru 2010. Tehdy hledalo práci 44 863 lidí. Proti stejnému období loni přibylo v evidenci nezaměstnaných 3 609 lidí, což představuje devítiprocentní nárůst. „K nárůstu nezaměstnanosti dochází ve všech okresech Olomouckého kraje,“ uvedl analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník. Nepříznivý trend v nezaměstnanosti pokračuje už od srpna loňského roku. Olomoucký kraj spolu s Moravskoslezským teď vykazuje druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé republice. Pracovních příležitostí je málo. Stálý zájem je především o strojírenské profese.
Dobrá zpráva mzdy rostou rychleji Mzdy v poslední době rostly rychleji, než je celostátní průměr. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v Olomouckém kraji v porovnání s předchozím rokem vzrostla o 3,1 procenta. Celorepublikový průměr je 2,7 procenta. Reálné mzdy však kvůli vyšší inflaci klesly mírně. Inflace totiž byla ještě o dvě desetiny procenta vyšší než růst mezd. Olomoucký kraj se výší mzdy umístil na devátém místě, menší platy pobírali lidé v pěti krajích. 2 614 korun pod průměrem jsou mzdy v Olomouckém kraji.
Tržby rostly nejrychleji Pozitivním trendem byl loni i růst tržeb. V Olomouckém kraji loni rostly dokonce nejrychleji v celé České republice. Zatímco republikový meziroč-
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
Je vyšší nezaměstnanost, zároveň ale i mzdy a tržby ní růst v průmyslu činil 2,5 procenta, firmy v regionu tržby navýšily meziročně o 6,1 procenta na 103,8 miliardy korun. Uvedl to Český statistický úřad. Růst tržeb souvisí s rostoucí produktivitou. Vede tak naopak k poklesu zaměstnanosti o 2,7 procenta za rok 2012.
Zakázky: přes stagnaci ekonomiky si tahouni poradí Rozhodující pro další vývoj jsou zakázky. Čím zajímavější, tím lépe. Zdaleka nejlukrativnější jednorázovou zakázku získala společnost Papcel Litovel. Podnik vyrábějící kompletní papírenské technologie postaví v Bělorusku papírnu za téměř dvě miliardy korun. Díky této expanzi Papcelu v příštím roce rapidně narostou tržby. „Bylo velmi obtížné kontrakt získat. Pro nás to znamená vytížení kapacit v konstrukci a ve výrobě na celý rok,“ uvedl generální ředitel společnosti David Dostál. Firma podle něj přijme dalších třicet lidí, aby zvládla vedle ostatních také tuto mamutí zakázku. Její stav se tak navýší na skoro 300 zaměstnanců. „V zaměstnanosti se dostaneme prakticky na předkrizovou úroveň,“ podotkl šéf Papcelu. Mamutí zakázka ponese prospěch jak letos, tak ještě i v příštím roce. Letos tržby Papcelu překročí díky ní jednu miliardu a v příštím roce se dostanou dokonce na 1,7 miliardy korun. Papírnu v Bělorusku uvede do provozu v lednu 2015. Největší zaměstnavatel v regionu Meopta Přerov má rozjednaných hned několik velmi lukrativních zakázek. Firma čeká růst prodeje špičkové sportovní optiky, jako jsou sportovní dalekohledy a puškohledy. „Příznivá odezva je jak v tuzemsku, tak v zahraničí,“ uvedl ředitel společnosti Vítězslav Moťka. V oblasti vojenství si hodně slibuje od dodávek kompletů optiky pro útočné pušky. Slibně se podle něj vyvíjí také zakázky u dalších aplikací – pro digitální projekce nebo polovodičový průmysl. „V letošním roce bychom se měli pohybovat v objemu zakázek na úrovni loňského roku, který byl pro nás velmi úspěšný, a stav zaměstnanců by se měl pohybovat jako dosud mezi
Úspěšná firma Litovelský podnik Papcel, který vyrábí stroje pro papírenský průmysl, získal loni lukrativní zakázku téměř za dvě miliardy korun. Foto: Petr Janeček, MAFRA
2 350 až 2 450 lidmi,“ doplnil Vítězslav Moťka. Dobrý rok očekává mohelnický Siemens patřící k předním světovým výrobcům elektromotorů, který má řadu lukrativních zakázek. „Například je to dodávka elektromotorů pro výrobu větrných elektráren do Dánska. Další zajímavou zakázkou je dodávka motorů pro holandskou společnost, která je využívá zejména na ropných plošinách,“ uvedl ředitel mohelnického Siemensu Pavel Pěnička a poznamenal: „Do třetice pak jistě stojí za pozornost objem elektromotorů, které putují k našim německým sousedům. Tato zakázka je z našeho pohledu výjimečná tím, že
jde o motory z nově vyvinuté řady s extrémně vysokou účinností.“ Počet zaměstnanců by si měl udržet také Pars Šumperk zabývající se komplexními modernizacemi kolejových vozidel. „V průběhu roku 2013 doběhnou dvě velké zakázky pro České dráhy, a to dodávky řídicích vozů a dodávky motorových vozů. Kromě toho aktuálně běží projekt modernizace osobních vozů a projekt oprav lokomotiv. Také jsme v rámci restrukturalizace výrobních kapacit skupiny Škoda převzali zakázky naší sesterské společnosti Movo,“ přiblížila mluvčí firmy Michaela Linhartová. Rostislav Hányš
FAKTA
Nezaměstnanost Okres počet lidí bez práce Jeseník 4 026 Olomouc 14 874 Prostějov 6 787 Přerov 9 771 Šumperk 9 097 Olomoucký kraj 44 555 Zdroj: MPSV
Mzdy v regionu V roce 2012 byl v Olomouckém kraji průměrný plat 22 487 Kč (v celé České republice 25 101 Kč), v roce 2011 činil v kraji průměrný plat 21 810 Kč (v celé České republice 24 436 Kč. Zdroj: ČSÚ
8
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
Fórum MF DNES: Práce je dost, říkají
Debata Firmy a kraj se shodly – hlavním problémem je systém školství (vedle zleva Lucie Zbořilová, Monika Petrlová a Pavel Pěnička, nahoře zleva Petr Vodák, Marek Švarc a Jiří Rozbořil).
Moderovaná diskuse se zástupci Olomouckého
kraje, zdejších firem a ředitelů škol se věnovala problému nedostatku absolventů technických oborů. Co na ní také zaznělo? » Pokračování ze strany 1
Ale nemění... „V rodinách je opravdu velký problém. Každý rok je v kraji veletrh středních škol. Chodí tam ale žáci, kteří se jdou hlavně ulít z hodiny na základce a veletrh je nezajímá. Takových veletrhů je spousta, ale měli by tam chodit rodiče, kteří pak působí na děti. Na veletrhu jsem byl – rodiče jsem neviděl,“ řekl hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.
Problém číslo jedna: České školství jako takové Dalším problémem je, že české školství technickému vzdělávání také zrovna dvakrát nepřeje. „Kdysi se začalo podporovat všeobecné vzdělávání – hurá, všichni budou vzdělaní, říkalo se. Když si vezmeme dvacet let zpátky, byla tady nějaká směrná čísla, která trh práce naplnila a uspokojila. Dnes směrná čísla nejsou a podporuje se všeobecné vzdělávání. To technické podporu od ministerstva školství nemá,“ konstatoval Rozbořil. „Navíc – systém přijímacích pohovorů je takový, že školy berou všechny, protože příspěvek je na hlavu, nikoliv na to, co ten člověk umí. Takže na gymnázia jsou přijímáni i trojkaři, proboha… Vždyť pak jen rozšiřují řady nezaměstnaných. Přijímací zkoušky se musí změnit. A s nimi, bohužel, i celá koncepce ministerstva školství.“ Ta je podle mnohých špatná dlouhodobě. „Začátek problé-
mu je v 90. letech, kdy po revoluci převládl názor, že technické obory nejsou potřeba a že potřebujeme ekonomy, právníky, načež k nim vznikla spousta nových oborů. Dnes tak děti mají mnohem širší možnost studovat vysokou školu a vybírají si samozřejmě ty jednodušší obory. Tam je potom velká propast – chybí nám prostě generace z devadesátých let,“ poznamenal jednatel společnosti Miele Technika Petr Vodák. Obdobně mluvil i ředitel Sigmundovy střední školy strojírenské, Lutín Pavel Michalík. „My teď fungujeme jako firma, která dostává peníze od státu za to, že něco vyrobí, ale ani nemusí nic vyrobit, protože dostane peníze i za žáka, který neskončí, a nikoho nezajímá, co vyrobí, jestli je to uplatnitelné a jak je to kvalitní. Normativní financování škol je hrob kvality,“ sdělil Michalík. „K tomu máme rámcové vzdělávací programy, které něco definují, ale bez měřitelných parametrů. Uvedu příklad – obráběč kovů. Vzdělávací program má přes sedmdesát stran a z toho do pěti stran je popsáno něco konkrétního k odbornosti. Zbytek jsou obecné řeči – slova, slova, slova, nic víc… Jde proto o nastavení celého toho systému – aby stát platil skutečně to, co potřebuje. Musí monitorovat vzdělávání z hlediska trhu práce, z hlediska uplatnění absolventů a na základě toho stanovit nějaká směrná čísla.“
Účastníci fóra Fóra MF DNES, které se uskutečnilo v olomouckém hotelu Flora, se účastnili: Tomáš Světnický (Precheza), Lucie Zbořilová (Meopta – optika), Pavel Pěnička a Monika Petrlová (Siemens), Petr Vodák (Miele Technika), Marek Švarc (Trystom), Jiří Rozbořil (hejtman Olomouckého kraje), Ivan Rašťák (tiskový mluvčí kraje), Ivo Hlavatý (VŠB – TU Ostrava, Fakulta strojní), Pavel Michalík (Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín), Oldřich Klemš (Střední průmyslová škola elektrotechnická, Mohelnice).
Žáci si technické obory nevolí, protože matematika bolí.
»
Jde o nastavení systému – aby stát platil to, co potřebuje.
»
Kvalita vysokoškoláků dosahuje úrovně středoškoláků, bohužel.
»
Čísla evidentně chybí, protože technické školy mají s naplněním tříd problém. „Strojírenské třídy se neotevírají a to je časovaná bomba. My máme obrovský problém. Děti, i ty, které na to nemají, jdou raději na gymnázia než k nám. Systém přijímacího řízení je špatný,“ konstatoval ředitel SPŠ elektrotechnické v Mohelnici Oldřich Klemš. „My zásobujeme mohelnické firmy, kde se průmyslu daří. Odcházelo od nás k nim devadesát absolventů. Jenomže teď jsme otevřeli jednu třídu v prvním ročníku – to je pouze třicet dětí, propad je obrovský.“ Firmy i školy zároveň přiznaly, že dětem se na průmyslovky a učiliště nechce i z toho důvodu, že technické školy jsou všeobecně vnímané jako těžké. „Žáci si technické obory nevolí, protože matematika a fyzika bolí. Volí raději obory humanitní. Technické školy tak mají nedostatek absolventů a u těch je navíc jejich kvalita diskutabilní,“ podotkl personální ředitel společnosti Precheza Tomáš Světnický.
Toto jsou obory, které nám chybí... Realita je pak taková, že firmám techničtí absolventi chybí. Kteří nejvíce? „Hledáme permanentně konstruktéry, přípraváře výroby, technology... Mohou to být středoškoláci, ale musí mít znalosti – nemají je. Přijdou k nám mladí kluci na obráběče, ale nemají základní řemeslné dovednosti,“ poznamenal Marek Švarc. „Trvale hledáme vlastně všechny profese. Dobrý člověk se trhem práce ale jenom mihne. Na úřadu práce ho ani nemá smysl hledat.“
Malý výběr z uchazečů o práci potvrdili také zástupci mohelnického Siemensu. „Pro ostravskou pobočku jsme sháněli asi 60 nových zaměstnanců. Jediné kritérium bylo, aby uměli dobře německy. Nepotřebovali žádnou praxi, takže ideální volba třeba pro absolventy gymnázií. Bylo nadlidským úkolem sehnat během čtyř měsíců 60 lidí, kteří by splňovali tohle jediné kritérium,“ řekla vedoucí odboru komunikace Monika Petrlová. „Kvalita vysokoškoláků dosahuje úrovně středoškoláků před revolucí, bohužel. Jestliže teď pořizujeme investici, speciální lis na lisování magnetických obvodů, který celý stojí 100 milionů, myslíte si, že na obsluhu tohoto stroje postavíme přeškoleného třeba kuchaře nebo pekaře? To si nikdo z nás nemůže dovolit. A v technologiích dávno nejsme ve stavu, že pracujete na dvacet třicet let starých strojích,“ potvrdil pak ředitel mohelnického Siemensu Pavel Pěnička. Lidi shání také přerovská Meopta. „Potřebujeme i absolventy učilišť nebo středních škol průmyslových. Bereme technology, programátory, seřizovače. Potřebujeme ale i ‚obyčejné‘ lidi, se znalostí čtení výkresové dokumentace, lidi, kteří mají takové to technické uvažování na středoškolské i vysokoškolské úrovni. A pak máme specifikum, sháníme optiky a to přes celé spektrum škol – od učňovského po vysokoškolské, mechaniky optických přístrojů...“ vysvětlila ředitelka pro personalistiku a firemní komunikaci Meopty Lucie Zbořilová. » Pokračování na straně 9
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
9
firmy, ale nemůžeme k ní sehnat lidi
Fórum MF DNES Fórum MF DNES v olomouckém hotelu Flora. Nahoře Petr Vodák z firmy Miele Technika.
» Pokračování ze strany 8 Jak na poptávku firem dokážou zareagovat školy? Špatně... „Spolupráce s firmami funguje. Žáci končících ročníků už mají ve firmách uplatnění. Problém ale je, že stát nám vytváří úplně opačné podmínky,“ řekl Pavel Michalík. „Je tady takzvaná jednotná zkouška, která má zvýšit úroveň absolventů. Ale jestliže se žák v končícím ročníku profiluje podle firmy, tak mu nemůžu přece napasovat jednotnou zkoušku. Žáci, kteří jsou ve firmách, mají praktickou zkoušku zadanou podle požadavků firmy. Společná zkouška, za dva roky povinná, praxi ve firmách krajně ohrozí. Já budu muset žáky z firem stáhnout, abych je na společnou zkoušku připravil. Na jednu stranu stát spolupráci s firmami chce, na druhou ji ničí.“ Propojení firem s vysokým školstvím přiblížil děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské Ivo Hlavatý. „Je běžné, že firmy si naše studenty samy vybírají a vedou si je podle svých potřeb a vychovávají si je,“ sdělil Hlavatý. „Nejpropracovanější spolupráce je s mohelnickou firmou Hella Autotechnik. Ta má dnes svůj předmět, který je obtížný, co tři cvičení se tam píšou testy. Přihlásilo se do něj čtyřiapadesát studentů. Všichni to absolvovali na té nejtěžší bázi.“
Co udělat, aby se situace ve školství změnila? Jak z neutěšené situace ve školství ven? „Musíme mít systém, který bude kvalitu uchazečů o střední školy třídit. Měl by existovat systém, ve kterém, když se
přes nějakou laťku studenti nepřehoupnou, tak prostě na střední školu nepůjdou. Když budou vědět, že neudělají státem řízenou maturitu, tak se na ty střední školy ani nebudou hlásit, protože budou vědět, že je to pro ně zbytečné,“ mínil Tomáš Světnický. „Zlom musí přijít i v praktické výuce. Dnes umí každý dělat s počítačem, ale když si máte vyměnit zásuvku doma, tak to málokdo umí, a je to obrovský problém. Potřebujeme proto duální
Plodíme vzdělané lidi bez návaznosti na to, co stát potřebuje.
»
vzdělávání, mít i více praxe. Vidím to i na sobě. Jsem absolvent mohelnické průmyslovky. My jsme dílny měli a umím si udělat spoustu věcí sám, chybí mi ale to, že nemám výuční list – a to by měla být ta posloupnost techniků – výuční list, maturita, pak vysoká škola,“ konstatoval Pavel Pěnička. „Říká se, že ryba smrdí od hlavy. My tady můžeme naříkat, jak chceme, jsme ale závislí na ministerstvu školství. Pokud se nezmění financování školství, kvalita a financování učitelů a pokud se nezmění systém přijímaček a hodnocení žáků, kdy na gymnázia jde každý, tak nic nezmůžeme,“ doplnil hejtman Jiří Rozbořil. „Za posledních dvacet let došlo k naprosté devastaci školního systému. Jeho reformy stály stovky milionů, šly ale proti sobě bez návaznosti na průmysl,
bez návaznosti na cokoliv. Reformy vedly k tomu, že plodíme vzdělané lidi, ale bez návaznosti na to, co stát potřebuje.“
Reforma, reforma, reforma... Na reformě školství se shodli snad všichni účastníci debaty. „Reforma je nutná. Stát sází na bakalářské obory. Bakaláře ale dnes málokdo zaměstná. Bakalářský systém studia je přitom dotovaný, kdežto navazující magisterský jen z padesáti procent. A my jsme pak v kleštích. Pokud je koncepce státu nastavená tak, že potřebujeme více bakalářů a průmysl je nechce, tak je to asi špatně,“ řekl Ivo Hlavatý. Špatně je toho, zdá se, ale poněkud víc... „Ve školách chybí dílny. Učitelé jsou špatně placení, takže si přivydělávají tím, že pracují i pro jiné firmy. K tomu je tady absence určení oborů, které společnost potřebuje,“ sdělil Oldřich Klemš. Zástupci škol se také shodli, že školství by se mělo razantně změnit už od základních škol. „My když děláme u dětí ze základních škol vstupní testy, tak oni umí v matematice částečně procenta, pak nějakou jednoduchou lineární rovnici, a tím to víceméně končí. K tomu nejsou schopné napsat několik souvislých vět,“ podotkl Pavel Michalík. „Děti ani nemají žádnou motivaci. My si je hýčkáme neskutečným způsobem a ony nemusejí nic dělat. A co děláme my? Píšeme školní vzdělávací programy. Stovky stran, které pak leží v ředitelně a vytáhnou se, když přijde inspekce. Ale aby se definovalo, co má žák v každém ročníku umět, to se prostě nedělá.“ David Štverka
Školy Zástupci škol
(nahoře zleva Ivo Hlavatý, Pavel Michalík a Oldřich Klemš), na snímku vlevo Tomáš Světnický (Precheza).
Firmy Firmám v kraji chybí technici. Na snímku dole Lucie Zbořilová (vlevo) a Monika Petrlová. Foto na dvoustraně: Tomáš Frait, MAFRA
10
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
Strojař není špinavý soustružník.
Absolvoval strojní fakultu, teď ji vede. Ivo Hlavatý, děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má za to, že s technikou by se děti měly seznamovat už v mateřských školách. A to tak, že si třeba pohrají se stavebnicemi.
dnes není žádná špinavá práce. Pozor, nemluvím o těžkých provozech, jaké jsou v Třineckých železárnách nebo ve Vítkovicích, tam se provoz jako takový změnit nedá. Jenže rodiče by měli vědět, že v technice existují i čisté provozy a že jakmile někdo v technice dělá, neztratí se. Ze statistik je známo, že počet dětí dle demografické křivky klesá. Vypadá to, že přibližně v letech 2019 - 2020 se počet vysokoškoláků sníží až na polovinu. Naším úkolem je, aby tak obrovský pokles nenastal právě v technických oborech. Protože ať chceme, nebo ne, hrubý domácí produkt v České republice nevytváří turismus nebo zemědělství, ale průmysl. Ministerstva by si to měla uvědomit a zamýšlet se, jak podpořit střední i vysoké školy technického směru.
Myslíte penězi? Ta podpora nemusí být jen finanční. My se třeba snažíme popularizovat techniku a technické obory už na mateřských školách.
Děkan Ivo Hlavatý je děkanem Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Foto: Tomáš Frait, MAFRA
F
irmám chybí techničtí pracovníci, tak nakupují stavebnice a darují je dětem v mateřinkách. Stavebnice je mají naučit technicky myslet. Ivo Hlavatý, děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, to kvituje s povděkem. Jak říká, jde o geniální tah, protože stavebnice u dětí rozvíjejí logické myšlení, které je pro strojaře nejdůležitější. Zároveň upozorňuje, že absolventi tech-
nických oborů nechybí jen v České republice, ale de facto v celé Evropě. Jejich počet stále klesá, přitom ve srovnání s výrobou, která tu je, by měl spíše stoupat. Čím si pokles vysvětlujete? Důvodů je několik. Obecně můžeme říci, že technické obory mají mezi lidmi nálepku „těžké“. Když se řekne matematika nebo fyzika, žáky většinou napadne, že to musí být něco hrozně těžkého. Z techniky mají re-
spekt. Výchovní poradci by jim ji mohli pomoci blíže poznat, osvětlit, jenže na to nemají dost času ani možností. A pak jsou tu rodiče žáků, kterým je třeba vysvětlovat, že kdo má technické vzdělání, snadněji dnes získá práci. Přitom vůbec nemusí zůstat v oboru, může se rozvíjet i v jiných profesích a ve špičkových technologiích, které v České republice jsou. Tím myslím různé automobilky, automatické linky a jiné výroby. Být technikem, to
Jak to děláte? Existuje akce, která se jmenuje Chemie na hradě. Fakulta strojní se jí účastní. Předvádíme tam, co všechno technika je. Že ten, kdo se jí věnuje, není jen špinavým soustružníkem u stroje, ale že může pracovat například s roboty. Pořadatelé loni vyzkoušeli jednu věc – na Slezskoostravský hrad pozvali děti z mateřských škol. O techniku projevily obrovský zájem. Samozřejmě nepochopily, jak věci fungují, ale jejich reakce byly neuvěřitelné. Víte proč? Neměly strach. Čím je člověk starší, bojí se, aby něco nepoškodil, a tak si drží odstup. Děti tyhle věci neřeší. Naopak. Jdou k robotům, vezmou telefon, všechno pomačkají – nejen kluci, ale i holky. Jim se to prostě líbí, tak reagují bezprostředně. Jen doufám, že si něco z toho zapamatují. Firmy na Opavsku postrádají velké množství technických pracovníků, obstaraly proto dětem v mateřských školkách nové stavebnice. Ty je mají naučit technickému myšlení, kladnému vztahu ke strojům a práci. Co si o tom myslíte? Podporuji to, jde o geniální tah. Staré i nové stavebnice, třeba merkur, u dětí rozvíjejí logické myšlení. Děti to baví, tak třeba si všimnou, že když něco poskládají a ono to pak stojí nebo se to
hýbe, asi to nebude tak těžké, jak lidé říkají. A hlavně, že technika k něčemu vede, to je důležité. Zkrátka jde o jednu z cest, jak nasměrovat děti k technice, která nás obklopuje, živí a živit nás bude. Kdo vystuduje strojní fakultu, má na 99,9 procent jisté místo. Ale ne jen ve strojírenství. Z technika může být dobrý ekonom i manažer, protože logické myšlení, kterému lidově říkáme selský rozum, je velice dobrým
Z technika může být i dobrý ekonom či manažer.
»
základem pro všechny ostatní obory. Ovšem z manažera nebo ekonoma se jen těžko stane dobrý strojař. Nicméně studium technických oborů je náročné, to uznáte. Všechna ta matematika, fyzika může být pro středoškoláky strašákem. Co vaše fakulta dělá pro to, aby se techniky tolik nebáli? Jezdíme na střední školy, prezentujeme se a vysvětlujeme, co přesně u nás můžou studovat, aby z toho neměli obavy. Třeba gymnazisté jsou na strojní fakultu připraveni mnohem lépe než žáci z průmyslovek, protože základy matematiky a fyziky jsou na gymnáziích propracovanější. Nicméně jakmile žáci z průmyslovek základy doženou, ocitnou
Stavebnice rozvíjejí u dětí logické myšlení.
»
se v daleko lepší pozici než gymnazisté, kterým zas chybí technický základ. Přemýšleli jste o tom, že by fakulta slevila ze svých nároků? Fakulta nemůže polevit a mít jednodušší matematiku, fyziku. Nicméně studentům z prvních ročníků nabízíme navíc základy matematiky, aby se v ní zdokonalili. Tak se jim snažíme pomoci, aby se co do vědomostí srovnali třeba s gymnazisty už během prvního semestru na vysoké škole. » Pokračování na str. 11
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
11
A se strojařinou se člověk uplatní » Pokračování ze str. 10
Jak spolupracujete s firmami? Zjišťujete, co od absolventů očekávají, jaké jsou jejich požadavky? Každá firma požaduje něco jiného. Proto existuje Průmyslová rada fakulty strojní, kterou jsem vytvořil. Jejím úkolem je zjistit, jaké jsou potřeby zaměstnavatelů. Ty se pak můžou promítnout do výuky. Jde o jednu z cest, která v minulých letech pokulhávala, a my se to snažíme napravit. Samozřejmě jsme vázáni akreditací, profily absolventů jsou dané, musíme je vzhledem k ministerstvu školství a akreditační komisi akceptovat, dodržet. Nicméně cílem je, aby firmy, které zaměstnávají absolventy Fakulty strojní VŠB-TUO, byly spokojené. Takže názory a nápady podniků se ve výuce do určité míry promítají. Firmy se o své budoucí zaměstnance zajímají už na konci čtvrtého ročníku studia. Většinou chtějí inženýry.
Takže firmy nakonec mají, co chtějí, až na to, že absolventů je málo. Zástupci firem sem chodí a říkají: „Prosím vás, ročně potřebujeme minimálně pět absolventů, inženýrů a chceme si je vybrat.“ Nemají z čeho. Počty přijímaných studentů se snižují, proto-
Na základní škole jsme rok nebo dva jenom počítali.
»
že, jak už jsem řekl, žáci středních škol se strojárny jednak trochu bojí a jednak úroveň středoškoláků je taková, jaká je – už ani ze základních škol žáci nemají ty znalosti, které měli dříve. Místo toho mají přístup k ohromnému množství informací, které jimi jen protékají. Podle mě je nemají čas strávit
FAKTA
Co lze studovat na fakultě strojní
Aplikovaná informatika a řízení Aplikovaná mechanika Dopravní technika a technologie Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení Konstrukce strojů a zařízení Provoz energetických zařízení Průmyslové inženýrství Robotika Strojírenská technologie Technologie letecké dopravy Technologie provozu letecké techniky
a dostat do sebe. Když jsem chodil na základní školu, rok nebo dva jsme jen počítali – zlomky, trojčlenky, základy jsme hned tak nepřeskočili, protože aby je pak dítě mohlo automaticky použít a stavět na nich, musí je mít vžité. Když je nemá vžité, jen těžko je může rozvíjet. A patnáctiletí žáci dnes neumějí ani zlomky
Holica: S technikou je třeba začít už u dětí OLOMOUC (sta) Zájem o technické obory chtějí členové Svazu průmyslu rozvíjet už u dětí v mateřských školách. Vědí, že se jim to vyplatí. V čem spočívá budoucnost kraje? Mimo jiné v udržení jeho průmyslového potenciálu. „Bez něj by se kraj nedokázal rozvíjet potřebným tempem,“ říká manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Holica. Jenže průmysl a technické obory se v současnosti potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Proto usilují členové Svazu průmyslu o to, aby se zájem o technické obory rozvíjel už u dětí v mateřských školách.
ani trojčlenku. To je špatně. Jedna z koncepcí hovoří o výuce ne jednoho, ale dvou cizích jazyků. Je na zvážení, zda všichni žáci základní školy zvládnou současně s češtinou dva cizí jazyky.
topis neumějí napsat. Možnosti ke studiu samozřejmě mají, můžou jet na semestr nebo na dva do zahraničí nebo můžou chodit do kurzu angličtiny. Ale často jim chybí motivace.
Když už jsme u těch jazyků, firmy si také často stěžují, že vyso-
Zástupci některých firem také míní, že výjezdy do zahraničí by měly být na vysoké škole povinné. Na měsíc, tři měsíce nebo semestr by každý vysokoškolák musel vycestovat. Co vy na to? Pro doktorandy je to ideální stav. V zahraničí získají zkušenosti a kontakty, naučí se mluvit cizí řečí. Ale nedovedu si představit, že by to bylo povinné třeba pro posluchače prvního ročníku navazujícího magisterského studia. Já vím, zkušenost je dobrá věc, taky by si mohli v cizím jazyce udělat některé zkoušky, což dnes lze, ale pro techniky je velice důležité logické myšlení. Cizí jazyk je jako i v jiných oblastech prostředkem k dorozumění. Petra Bartíková
Doktorandi získají v zahraničí zkušenosti a kontakty.
»
koškoláci neumějí mluvit anglicky nebo jinou cizí řečí. Že se neumějí ani představit, natož aby v angličtině nebo v němčině napsali svůj životopis. Jenže vysoká škola tu není od toho, abychom na ní vyučovaly základy angličtiny, které studentům chybějí. Ano, často se neumějí ani představit. Ani ten živo-
INZERCE
Podpora vědy a vzdělání je pro Siemens prioritou
Petr Holica
Foto: A. Satinský, MAFRA
No a co brání vašim členům tohle udělat? Nic. Dokonce to už probíhá, naše firmy to dělají ve své vlastní linii, kdy školky takto podporují.
V čem je podle vás největší problém současného školství? Například zmizela polytechnická výchova ze škol. Například pracovní výchova, takzvané dílny, se vyučuje jenom málokde. A v tom je zásadní problém. Kde potom mají děti získat základní manuální dovednosti, kde se mohou seznámit s technikou, když ne na škole nebo už ve školce?
Ale je to běh na dlouhou trať. To každopádně. Ale na to navazuje například projekt Matematika s chutí, který má děti přivést k tomu, aby zábavnou formou a týmově řešily zajímavé matematické projekty.
Není příliš brzo začínat s technickou výchovou už ve školce? Určitě není. Někteří odborníci tvrdí, že se děti dají profilovat do sedmi let. A když se do školek dají místo standardních panenek, autíček a kostek merkury a podobně, určitě to pomůže.
Otázka je, jestli se najde dostatek vhodných učitelů. Zájem je docela dost velký, navíc spoustu těch projektů tvoří i rodiče dětí, kteří nechtějí, aby si jejich děti zvolily budoucnost coby politologové či rekreologové a podobně.
Podpora vzdělání a spolupráce se školami je naší dlouhodobou prioritou při zvyšování konkurenceschopnosti naší společnosti i celé České republiky. Spolupracujeme s více jak třiceti vysokými a středními školami. Spektrum našich aktivit je velmi široké: zaměstnanci společnosti Siemens se podílí na vzdělávání studentů – naši odborníci jsou aktivně zapojeni do výuky, vedou diplomové práce, nabízí studentům možnosti krátkodobých i dlouhodobých stáží a podporují také činnost studentských organizací. Pod záštitou Ministerstva školství a Ministerstva průmyslu od roku 1998 Siemens pravidelně vyhlašuje „Cenu Siemens“, odbornou soutěž o nejlepší diplomové, doktorské a výzkumné práce a nejlepší vysokoškolské učitele, v rámci níž už bylo vítězům rozdáno více než 5 milionů korun. Díky vybavení moderními přístroji a technologiemi studentům zajišťujeme lepší podmínky pro studium. A nejinak je tomu i v Mohelnici. „Naší snahou je podpořit u žáků a studentů v regionu zájem o technické obory. S ohledem na strukturu profesí v mohelnickém závodě a současnou nabídku na trhu práce je v našem zájmu, aby počet absolventů odborných řemesel a technických škol rostl. Budoucnost této země je především v rozvoji technických oborů a činností s vyšší přidanou hodnotou,“ říká Pavel Pěnička, ředitel největší evropské továrny na výrobu elektromotorů.
www.siemens.cz/emm
12
zaměstnavatelé
PÁTEK 29. BŘEZNA 2013 WWW.IDNES.CZ
Anketa Chybí techničtí absolventi. Co s tím? Ivo Vondrák rektor VŠB-TU Ostrava
Marta Nováková majitelka firmy U&Sluno
Marcel Rys jednatel Den Braven
Jaroslav Dohnal jednatel Hajdo Litovel
Ladislav Brázdil ředitel ZLKL Loštice
» Výuka je drahá,
» Ať jsou mladí vzdělaní, » Podniky se musí spojit » Učňovské obory nesmí » Musíme přesvědčit
Vyspělé země své školy dotují a stejné by to mělo být i u nás. Jiná cesta není, protože na výuku technických oborů dnes dostáváme možná jen o trochu víc peněz než na výuku humanitních oborů. Jenže technické obory jsou ve své výuce mnohem dražší než ty humanitní, což stát stále nezohledňuje.
Školy by měly vychovávat lidi, kteří jsou vzdělaní, ale také umí pracovat rukama. Zdá se mi, že manuální práce je v naší společnosti hluboce podceňována až dehonestována. To by se mělo rychle změnit. Především mladí lidé by měli vědět, že je dobře, když někdo umí pracovat manuálně.
stát musí pomoci
ale ať pracují i rukama
Jozef Pavlík ředitel Hopax Červenka
Petr Hrbek jednatel Vápenky Vitošov
se středními školami
Naše firma vyhledává spíše obchodníky a skladníky, kteří na trhu práce jsou, nicméně vím, že kvalifikovaní technici chybí. Co s tím? Podniky se musí spojit se středními odbornými školami. Společně by měly vychovávat budoucí zaměstnance. Protože stát v tomhle pravděpodobně nikomu nepomůže.
Libor Suchánek majitel Sulko Zábřeh
» Lidi by i byli, ale často » Kraj musí podpořit
» Důležitá je
Stačí, aby ta naše vládní garnitura něco pro to chtěla dělat. Lidi by i byli, ale často se jim nechce dělat, protože si vymýšlejí, a nevědí, co všechno by za tu práci chtěli. Tak radši sedí doma a pobírají sociální dávky, to se jim víc vyplatí. Proč by se vůbec namáhali chodit do práce, když máme tak štědrou vládu?
Důležitá je popularizace poctivé práce. To znamená, obecně by se mezi lidmi měly šířit zprávy o úspěšných firmách a podnikatelích z technických oborů. Mladí lidé pak sami budou chtít být takovým firmám na blízku. Bude to pro ně přitažlivé. A budou se ptát: Co můžu udělat pro to, abych pracoval tam a tam.
nechtějí pracovat
průmyslovky a učně
Musíme jednat s krajským zastupitelstvem a přesvědčovat ho, aby podporovalo školy a obory, které my jako podnikatelé potřebujeme, aby byly pro žáky přitažlivé. Lidi z gymnázií nepotřebujeme. Pro nás jsou důležité průmyslovky a učňovské školy, s maturitou nebo bez, to je jedno. Jde nám o ty obory.
popularizace firem
končit maturitou
Učňovské obory by neměly končit maturitou, protože je to čirý nesmysl. Učeň je pak přirovnáván ke středoškolákovi a to je úplně špatně. Důležité jsou pořádné výuční obory. A kdo je absolvuje, měl by umět řemeslo a pracovat rukama. To ostatní přijde samo. Maturitu v praxi učeň nepotřebuje.
hlavně rodiče
Musíme přesvědčit rodiče, že technické obory jsou perspektivní, a ne aby dávali děti na kuchaře nebo číšníky. Všechny tyhle lidi potom naháníme do rekvalifikací, protože kuchaři nejsou třeba, řemeslníci ano. Pokud dítě nastupuje do konkrétního oboru, mělo by mít něco jako příslib firmy, že ho jednou zaměstná.
Josef Žáček Česko-slezská výrobní Zlaté Hory
Miloš Porč ředitel Okresní agrární komory
» Stát by měl technické » Žákům nevyhovuje obory zvýhodnit
Pomohla by lepší spolupráce škol s firmami. Podniky by měly více komunikovat a školy by zase měly zjišťovat, jaké absolventy firmy potřebují a co by ti žáci měli umět. Podle toho by nakonec měly ty učňovské nebo studijní obory vypadat. No a stát by měl technické obory podpořit, nějak je zvýhodnit.
mzda a pracovní doba
Mladí lidé mají zájem o jakýkoli zemědělský obor, ale práce pak musí být dobře zaplacená. Mají představu, že jejich nástupní plat bude dvacet tisíc. Taky jim nevyhovuje pracovní doba. Chtěli by ji mít nejlépe od sedmi do tří, jenže ona často bývá od nevidím do nevidím. Když to zjistí, raději jdou pracovat jinam.
Rady odborníků: přijímací pohovor do zaměstnání
M
áte pocit, že jste během studia a přípravy na zaměstnání jste udělali vše. Jak ale nabyté vědomosti a schopnosti prodat u přijímacího pohovoru? Užitečné jsou rady personalistů společnosti PricewaterhouseCoopers zveřejněné na informačním serveru studentů Západočeské univerzity v Plzni. Na pohovor byste měli být dobře připraveni. Vždy je nutné, abyste si uměli odpovědět na otázky: Pro kterou práci mám předpoklady? Co je mým dlouhodobým profesním cílem? Jaký typ společnosti a práce by mi vyhovoval? Co pro mne znamená „kariéra“ a jak ji budovat? Jaké finanční ohodnocení očekávám v novém zaměstnání? Čím lépe budete na interview připraveni, tím klidnější a přirozenější budete. A čím klidnější budete, tím lépe zapůsobíte. Zároveň byste měli být zdvořilí a snažit se, aby z vás vyzařovala pozitivní energie. Cílem by mělo být přesvědčit, že jste ten pravý kandidát pro danou společnost. Chcete-li působit profesionálně,
měli byste mít představu o tom, co se od vás očekává, a především si být jisti, že máte o nabízenou práci skutečně zájem. Abyste byli na pohovor co nejlépe připraveni, měli byste dodržovat následující pravidla:
naní déle než 6 měsíců, pokud k tomu neměli pádné důvody. Pokud určitá zaměstnání vyžadují zvláštní pracovní schopnosti a dovednosti, které jsou srovnatelné s kandidátovými, pak je možné udělat výjimku.
1.
3.
Je dobré si představit, že jste zaměstnanec, spolupracovník nebo podřízený v dané společnosti. Jaké jsou vaše silné stránky a kde máte naopak slabosti? Měli byste uvést příklad. Jakou pozitivní vlastnost můžete zúročit v novém zaměstnání? Na tyto otázky byste se měli pečlivě připravit jak z hlediska pracovních schopností, tak z hlediska své osobnosti.
2.
Měli byste umět vysvětlit všechny údaje ve vašem životopise. Jestliže jste byli delší dobu nezaměstnaní, cestovali jste či jste se věnovali studiu, měli byste k tomu uvést adekvátní důvody. Delší doba vyhrazená cestování či studiu se však akceptuje. Zaměstnavatelé jsou obvykle opatrní při zaměstnávání pracovníků, kteří byli nezaměst-
Jako kandidáti byste měli vědět, proč o danou pozici žádáte, a patřičně své rozhodnutí obhájit. K tomu můžete použít informace uvedené v inzerátu nebo si je sami vyhledat, například z webových stránek společnosti či tisku.
4.
Je dobré si zjistit, jaký druh pohovoru můžete očekávat, a zároveň být připraveni na to, že rozhovor může být veden více lidmi. Často se stává, že se k personalistům na interview připojí i váš potenciální nadřízený či kolega.
5.
Měli byste být připraveni na situaci, že vás společnost požádá o reference. Sami si nejdříve ověřte jejich kvalitu, tato část výběrového řízení rozhodně není jen formalitou a
může vám k dané pozici velmi pomoci a naopak. Referenční osoba je částečně i vaší vizitkou.
6.
O pracovní nabídku vyjádřete zájem. Přístup typu „jsem tu jen tak, abych něco zkusil“ vás okamžitě vyřazuje z dalších kol! Oční kontakt je důležitý Je důležité, abyste se tvářili mile a udržovali oční kontakt s personalistou. Při pohovoru je lepší mluvit pomalu a plynule s častějšími pauzami, potlačíte tak svoji nervozitu. Komunikační schopnosti jsou totiž jedním z nejčastějších požadavků u většiny společností. Personalisté nejčastěji ověřují, zda jsou údaje, které jste uvedli v životopise, pravdivé – uvedené vzdělání, časové údaje u jednotlivých zaměstnavatelů (pokud jste skončili pracovní poměr v září 2007 a začali opět pracovat v lednu 2008, můžete být požádáni o vysvětlení, co jste v tomto období dělali), a zda vaše profesní zkušenosti odpovídají požadavkům pozice.
FAKTA
Důležité detaily Na pohovor choďte včas, vždy je lepší, když dorazíte o 5 až 10 minut dříve než se zpožděním. Je to první známka spolehlivosti a schopnosti plánovat svůj čas. ■ Nezapomeňte si vypnout mobilní telefon. ■ Při podání ruky mějte pevný stisk. ■ Buďte zdvořilí ke všem zúčastněným. ■ V žádném případě byste neměli žvýkat či používat nevhodná, vulgární slova. ■ Je dobré, pokud sledujete reakce a chování osoby, která s vámi vede rozhovor, můžete je využít ke svému dobru. ■ Všechny otázky mají svůj důvod, a proto byste na ně měli plynule odpovídat. Nesnažte se získat čas slovy „Co je to za hloupou otázku?“ ■ V případě, že máte nějaké nejasnosti, raději se zeptejte znova, než abyste odpovídali na otázku, které nerozumíte. ■