Založení komanditní společnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Založení komanditní společnosti Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza, Ph.D.

Veronika Plecitá

Brno 2016

Tímto děkuji panu Mgr. Jiřímu Tuzovi za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině, která při mne stála a při psaní této bakalářské práce mi vycházela maximálně vstříc.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Založení komanditní společnosti vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 4. ledna 2016

Veronika Plecitá

Abstract Plecitá, V. The Establishment of limited partnership. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2016. This bachelor thesis covers the topic of limited partnership formation. Theoretical part introduces and analyses current regulation and deals with description of limited partnership. Practical part includes guide to forming a limited partnership by juridical and natural person. Keywords Limited partnership, formation and establishment of limited partnership, limited partner, general partner, partnership agreement.

Abstrakt Plecitá, V. Založení komanditní společnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. V této bakalářské práci je zpracována problematika založení a vzniku komanditní společnosti. Práce se v teoretické části zabývá zejména aktuální právní úpravou, analýzou a rozborem komanditní společnosti. Praktická část představuje podrobný návod na založení této společnosti v případě založení právnickou a fyzickou osobou. Klíčová slova Komanditní společnost, založení a vznik komanditní společnosti, komanditista, komplementář, společenská smlouva.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 15

2

Metodika

16

3

Obecný přehled obchodních společností

17

4

Komanditní společnost

19

5

4.1

Stručná historie komanditní společnosti ................................................................ 19

4.2

Definice komanditní společnosti ................................................................................ 20

4.3

Základní kapitál................................................................................................................. 20

4.4

Společníci............................................................................................................................. 20

4.4.1

Požadavky na společníky .................................................................................... 21

4.4.2

Zákaz konkurence .................................................................................................. 21

4.4.3

Povinnosti společníků .......................................................................................... 21

4.4.4

Práva společníků .................................................................................................... 22

4.4.5

Podíl na likvidačním zůstatku ........................................................................... 23

4.4.6

Vypořádací podíl..................................................................................................... 23

4.4.7

Převoditelnost podílu ........................................................................................... 24

4.4.8

Zánik účasti společníka v komanditní společnosti .................................... 24

4.5

Komanditní suma ............................................................................................................. 25

4.6

Organizační struktura společnosti ............................................................................ 26

4.7

Hospodářský výsledek ................................................................................................... 26

4.7.1

Zisk komanditní společnosti .............................................................................. 27

4.7.2

Ztráta komanditní společnosti .......................................................................... 27

4.8

Zrušení a zánik .................................................................................................................. 28

4.9

Právní úprava..................................................................................................................... 29

Založení komanditní společnosti 5.1

31

Výběr právní formy podnikání .................................................................................... 31

10

Obsah

5.2

Sepsání společenské smlouvy ...................................................................................... 33

5.2.1

Obchodní firma ........................................................................................................ 34

5.2.2

Sídlo ............................................................................................................................. 34

5.2.3

Předmět podnikání ................................................................................................ 35

5.2.4

Určení společníků ................................................................................................... 35

5.2.5

Vklady společníků .................................................................................................. 36

5.2.6

Správce vkladu ........................................................................................................ 37

5.2.7

Komanditní suma ................................................................................................... 37

5.2.8

Doporučení pro sepisování společenské smlouvy..................................... 37

5.3

Získání podnikatelského oprávnění .......................................................................... 39

5.4

Návrh na zápis do obchodního rejstříku ................................................................. 41

5.5

Pracovní poměr komanditistů ke společnosti ....................................................... 42

6

Vznik komanditní společnosti

43

7

Úkony nutné po vzniku společnosti

44

7.1

Datová schránka................................................................................................................ 44

7.2

Registrační povinnost u finančního úřadu ............................................................. 44

7.3

Registrace u české správy sociálního zabezpečení ............................................. 44

7.4

Registrace u zdravotní pojišťovny ............................................................................. 45

7.5

Třídění odpadu z podnikatelské činnosti ................................................................ 45

7.6

Náklady spojené se založením komanditní společnosti .................................... 46

8

Zhodnocení a závěr

47

9

Použitá literatura

48

A

Návrh společenské smlouvy

51

B

Nájemní smlouva

60

C

Jednotný registrační formulář

63

D

Předmět podnikání

65

E

Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné

66

F

Statutární orgán - Právnická osoba

68

Obsah

11

G

Prohlášení odpovědného zástupce

70

H

Žádost o výpis z Rejstříku trestů

71

I

Návrh pracovní smlouvy

72

J

Přihláška k registraci pro právnické osoby

75

K

Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty

78

L

Přihláška k registraci plátcovy pokladny

80

M

MSSZ Brno - Přihláška do registru zaměstnavatelů

82

N

MSSZ Brno - Oznámení o nástupu do zaměstnání (vzor)

84

O

VZP - Přihláška a evidenční list zaměstnavatele

85

P

VZP - Hromadné oznámení zaměstnavatele

86

Q

Žádost o zapojení do systému statutárního města Brna v oblasti využitelných složek komunálního odpadu

87

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Schéma obchodních korporací

18

Obr. 2


64

Obr. 3


65

Obr. 4


67

Obr. 5

Statutární orgán – Právnická osoba

69

Obr. 6


70

Obr. 7


71

Obr. 8


77

Obr. 9


79

Obr. 10


81

Obr. 11


83

Obr. 12

MSSZ - Oznámení o nástupu do zaměstnání (vzor)

84

Obr. 13

VZP - Přihláška a evidenční list zaměstnavatele 85

Obr. 14


86

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Náklady spojené se založením komanditní společnosti

46

14

Seznam použitých zkratek JRF Jednotný registrační formulář MSSZ Městská správa sociálního zabezpečení NOZ Nový obchodní zákoník OŘ Obchodní rejstřík Spol. s. Společenská smlouva VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ZOK Zákon o obchodních korporacích ŽÚ Živnostenský úřad ŽZ Živnostenský zákon

Seznam použitých zkratek

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současnosti se na přední příčce oblíbenosti stále drží podnikání fyzické osoby ve formě živnostenského oprávnění. Konec roku 2014 ovšem přinesl veliký nárůst obchodních společností, kterých přibylo přes 20 tisíc, takže jak jde vidět, i obchodní společnosti se těší velké oblibě. Každá z těchto dvou základních forem podnikání má své výhody a nevýhody, nelze ovšem popřít, že obecně obchodní společnost působí mnohem věrohodněji než fyzická osoba. V České republice si lze vybrat z několika druhů obchodních společností, přičemž bezesporu nejoblíbenější a nejrozšířenější je společnost s ručením omezeným. Jako téma mé bakalářské práce jsem si ovšem zvolila, co se týče oblíbenosti, její naprostý opak, a to komanditní společnost. K tomuto rozhodnutí mě vedl zejména minimální střet s komanditní společností v praxi, ačkoliv je to jedna z vůbec nejstarších forem obchodních společností. V České republice se podle živnostenského rejstříku vyskytuje přibližně 600 komanditních společností, což je oproti ostatním společnostem opravdu malé množství, ale přesto si myslím, že i dnes může komanditní společnost najít své uplatnění. Toto téma jsem zvolila dále také proto, že ostatním obchodním společnostem se již věnovala řada autorů přede mnou, kdežto v případě komanditní společnosti je výběr odborné a zejména aktuální literatury poměrně malý.

1.2

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je uvést začínající podnikatele do problematiky procesu založení a poté samotného vzniku komanditní společnosti. Hlavní cíl této práce spočívá ve vytvoření kompletního a přehledného návodu pro založení komanditní společnosti, který bude vypracován na základě řešení modelové situace. Tento návod bude koncipován formou postupně logicky navazujících úkonů při zakládajícím procesu, které budou nejprve vysvětleny v teoretické rovině a poté demonstrovány na modelové situaci. Součástí této práce bude i vypracování praktických ukázek potřebných tiskopisů a poskytnutí rad a doporučení pro usnadnění celého procesu založení komanditní společnosti. V rámci vedlejšího, ovšem neméně důležitého cíle, bych se chtěla zaměřit na jednu z nejzásadnějších změn v českém soukromém právu, kdy došlo k přijetí zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v jehož důsledku byl zároveň zrušen dosavadní obchodní zákoník a úpravu obchodních společností převzal nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. V rámci této práce bych tedy chtěla sestavit co nejvíce ucelený přehled aktuálních informací o právní úpravě obchodních společností, konkrétně se zaměřením na výstižný popis komanditní společnosti, a usnadnit tak začínajícím podnikatelům často obtížnou orientaci v této problematice.

16

Metodika

2 Metodika Práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické části a praktické části. Pro jednodušší orientaci v textu je na začátku práce uveden seznam použitých zkratek. Teoretická část má podobu literární rešerše. Hlavním zdrojem poznatků pro zpracování literární rešerše je analýza odborné literatury a elektronických zdrojů souvisejících s danou problematikou. Další použitou metodou při získávání poznatků pro teoretickou část je komparace předchozích a stávajících právních předpisů. V teoretické části je ve zkrácené formě obsažena obecná definice obchodních společností a součástí je i nastínění pohledu do historie komanditní společnosti. Dále se již teoretická část podrobně zaměřuje na definice a pojmy vztahující se k samotné komanditní společnosti. V poslední řadě je rozebrána i aktuální právní úprava komanditní společnosti. Veškerá použitá literatura je pak uvedena v seznamu literatury na konci práce. Praktická část vychází ze získaných teoretických poznatků, které za pomoci metod indukce a syntézy aplikuje při řešení modelové situace. Náplní této části práce je vytvoření podrobného návodu pro založení komanditní společnosti v praxi. Proces založení komanditní společnosti je demonstrován od prvních kroků v podobě rozhodovacího procesu při výběru právní formy podnikání, přes sepsání společenské smlouvy a získání podnikatelského oprávnění, až k samotnému vzniku komanditní společnosti. Dále jsou v této části uvedené i veškeré další nutné úkony po vzniku komanditní společnosti, které jsou nezbytné proto, aby mohla provozovat svoji podnikatelskou činnost. V rámci praktické části jsou veškeré kroky zakládajícího procesu doplněny konkrétními ukázkami použitých tiskopisů a jednotlivých formulářů, které jsou pro lepší pochopení této problematiky k dispozici v přílohách bakalářské práce. Závěr práce poté shrnuje veškeré zjištěné poznatky a hodnotí zda, bylo dosaženo vytyčených cílů.


17

3 Obecný přehled obchodních společností Obchodní společnost je jedna z více možných právních forem podnikání. Aktuální právní úprava nově sdružuje obchodní společnosti společně s družstvy pod souhrnný pojem obchodní korporace. Obchodní společnost se obecně definuje jako právnická osoba založená za účelem podnikání nebo za účelem správy vlastního majetku, jak uvádí zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen ZOK). Podle Martiničové a kol. (2014) se za obchodní společnosti považuje i sdružení osob, které „spočívá na smluvním základě.“ Do obchodních společností řadí ZOK veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. V rámci obchodních společností tradičně rozlišujeme 2 základní skupiny: • osobní společnosti, • kapitálové společnosti. Osobní společnosti Pro osobní společnosti je charakteristické osobní zapojení společníků do řízení společnosti. Společnosti jsou zakládány minimálně 2 společníky, kdy nerozhoduje, zda se jedná o osobu právnickou nebo fyzickou. Společníci osobně odpovídají za ztráty a dluhy společnosti, které společnost nebude schopna včas a řádně plnit (Eliáš a kol., 2014, str. 156). Za tyto závazky ručí společníci neomezeně celým svým majetkem společně a nerozdílně, proto je také pro osobní společnosti typická absence vkladové povinnosti (výjimku tvoří komanditisté u komanditní společnosti). Zisk společnosti si společníci rozdělují rovnoměrně mezi sebe. Za statutární orgán společnosti lze považovat prakticky každého společníka, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak (Bachroňová a kol., 2014, str. 19). Do této právní formy podnikání spadá veřejná obchodní společnosti a komanditní společnost. Kapitálové společnosti Kapitálové společnosti se na rozdíl od obchodních společností vyznačují absencí osobního zapojení společníků do řízení společnosti. Dalším rozdílem oproti osobním společnostem je zákonná vkladová povinnost společníků, na jejímž základě se odvozuje výše vkladu společníka. Výše vkladu má pak vliv na obchodní podíl společníka, jeho účasti na rozhodování ve společnosti a zisku společnosti. Společníci ručí za závazky obchodní společnosti omezeně. Společníci nejčastěji ručí do výše svého nesplaceného vkladu. Pro kapitálové společnosti je také typická tvorba základního kapitálu, ačkoliv je po novu oproti staré právní úpravě tato částka spíše symbolická. Výhodou kapitálových společností oproti osobním společnostem je

18


jednoznačně snazší přístup ke kapitálu. Nevýhodu pak představuje vyšší administrativní zátěž, kdy je společnost povinna ze zákona zřídit předepsané orgány společnosti, a dvojí zdanění zisku. Do skupiny kapitálových společností řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost (Mulačová a kol., 2013, str. 30 – 32).

Obr. 1 Schéma obchodních korporací Zdroj: portál.POHODA, © 2012

V této kapitole byl představen základní popis obchodních společností. Další kapitoly této práce se již budou zabývat konkrétní problematikou rozboru a založení komanditní společnosti.


19

4 Komanditní společnost 4.1

Stručná historie komanditní společnosti

Komanditní společnost představuje nejstarší obchodní společnost vůbec a její počátky můžeme sledovat již ve starém římském právě. Původně se jednalo o jeden z institutů římského práva, a to tzv. pecunia traiecticia nebo fenus nauticum, což vlastně značilo námořní zápůjčku. Jednalo zejména o zapůjčení kapitálu na financování dlouhodobé obchodní plavby. Zajímavostí bylo, že rizika spojená s obchodní plavbou nesl věřitel a ne dlužník. Ten byl povinen věřiteli uhradit dluh pouze v případě, pokud nehodu spojenou s obchodní plavbou zavinil sám – například v nedbalosti. Věřitel byl ovšem zvýhodněn možností sjednat neomezeně vysoký úrok. Tato výhoda byla ovšem zrušena v 6. století císařem Justiniánem a byla stanovena maximální výše úroků 12% za rok. Jak se dále vyvíjelo uzavírání obchodů za účelem zisku z námořního obchodu, začaly postupně ve 12. století vznikat první společnosti označované jako societas maris. Tyto společnosti vznikaly zejména v přístavních městech středověké Itálie a později se začaly nazývat commendy. Podnikání touto formou se stalo tak oblíbené a úspěšné, že se rozšířilo i do jiných oblastí než bylo námořnictví (např. bankovnictví) a bylo využíváno v celé Evropě. Už tehdy se v případě commend dělili, podobně jako v současnosti, společníci do dvou kategorií, na neomezeně ručícího společníka (tractator) a omezeně ručícího společníka (commendator). Commendy se poté začlenily i do germánského práva, a tak začaly vznikat i v českých zemích. V českých zemích pojem komanditní společnost zavedl až všeobecný obchodní zákoník, uvedený zákonem č.1/1863 a vyhlášen císařem Rakouska (r. 1863). Komanditní společnost se poté těšila oblibě do roku 1945, kdy nastala změna politického systému a začalo se postupně prosazovat znárodňování na úkor soukromého podnikání. V roce 1951 byl pak zaveden nový zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který bez náhrady zrušil všeobecný obchodní zákoník a tím tak byly zrušené veškeré právní formy obchodních společností. Tento proces ještě završil zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který zcela nahradil obchodní právo hospodářským. Změnu na poli obchodních společností přinesl až rok 1989, který představoval snahu obnovit v České republice soukromé podnikání, což bylo spojené i s obnovením tradičních forem podnikání. To bylo zajištěno přijetím zákona č. 103/1990 Sb., hospodářský zákoník, který znovu zavedl komanditní společnost. Tato nová právní úprava komanditní společnosti představovala ovšem pouze 2 paragrafy, přesto ale obsahovala zásadní změnu, a to prohlášení společnosti za právnickou osobu. Zákon také nově definoval komanditní společnost na akcie, kdy byl kapitál komanditistů rozdělen na akcie znějící na jméno. Malou změnu znamenal pro komanditní společnost zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který zrušil komanditní společnost na akcie (Dvořák, 2004, str. 1-6). Zatím poslední a nejdůležitější změnu právní úpravy komanditní společnosti přinesl ZOK, který nabyl účinnosti k 1.1.2014.

20


4.2

Definice komanditní společnosti

Komanditní společnost se řadí mezi osobní obchodní společnosti. Je zakládána vždy minimálně dvěma společníky, přičemž vždy musí být jeden komplementář a jeden komanditista. Díky různé povaze společníků vykazuje komanditní společnost prvky jak osobní, tak i kapitálové společnosti, jak ovšem uvádí Salachová a Vítek (2013), osobní charakter u komanditní společnosti převažuje, a proto je řazena pouze do osobních společností. ZOK v § 118 konkrétně definuje komanditní společnost jako „společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“).“ Obchodní firma Obchodní firmu komanditní společnosti tvoří tzv. kmen a dodatek. Dodatek označuje formu obchodní společnosti, u volby kmene není společnost právní úpravou příliš omezena. Omezené jsou pouze ty výrazy, které zvláštní právní předpis zakazuje. Jsou to zejména vulgární výrazy, výrazy v rozporu s obecnou morálkou, nebo výrazy působící klamavě (Vítek, Salachová, 2014). Dodatek firmy musí obsahovat jedno z těchto označení: • celé označení - komanditní společnost, • zkratka – „kom. spol.“, • zkratka – „k. s.“.

4.3

Základní kapitál

ZOK přinesl zrušení minimální výše vkladu komanditisty do základního kapitálu, který v předešlé právní úpravě činil hodnotu 5.000 Kč. I když tento krok ulehčil založení společnosti, je třeba vzít v potaz, že příliš nízký kapitál společnosti zároveň zvyšuje odpovědnost zakladatelů.

4.4

Společníci

V komanditní společnosti se vyskytují společníci dvojího typu – komplementáři a komanditisté. Tyto dvě skupiny se od sebe liší zejména způsobem ručení za závazky společnosti. Komplementáři jsou obdobou společníků veřejné obchodní společnosti, tzn., že se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za závazky společnosti neomezeně a celým svým majetkem.


21

Komanditisté naproti tomu mají charakter společníka kapitálové společnosti (Vítek, Salachová, 2014), kdy ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. U obou skupin ale platí, že ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně s ostatními společníky. 4.4.1

Požadavky na společníky

Společníkem komanditní společnosti může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Pokud je ovšem společníkem právnická osoba, tak musí zmocnit fyzickou osobu, aby ji zastupovala (ZOK). Společníci komanditní společnosti musí splňovat stejné podmínky jako zakladatelé veřejné obchodní společnosti. Společníkem v komanditní společnosti tedy nemůže být osoba: • na jejíž majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurz, • u které byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, • u které byl konkurz na její majetek zrušen proto, že její majetek je zcela nedostačující. V případě, že je komplementář zároveň i statutárním orgánem společnosti, je nutné, aby splnil i další požadavky (více viz orgány společnosti). Pro komanditisty nejsou stanovené žádné další požadavky, pokud není ve společenské smlouvě (dále spol. s.) uvedeno jinak. 4.4.2

Zákaz konkurence

Zákaz konkurence spočívá zejména v tom, že společník bez souhlasu všech ostatních společníků nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti a nesmí být členem statutárního orgánu jiné obchodní společnosti podnikající v podobném předmětu podnikání (ZOK). Zákaz konkurence se vztahuje jak na komplementáře, tak i nově na komanditisty. I zde ovšem opět platí, že spol. s. může rozsah zákazu konkurence upravit. 4.4.3

Povinnosti společníků

Pro obě skupiny společníků vyplývají ze zákona určité povinnosti. Podle ZOK lze shrnout tyto povinnosti následovně: • komanditisté mají vkladovou povinnost, • komplementáři jsou povinni hradit ztrátu společnosti,

22


• komplementáři jsou povinni ručit za dluhy společnosti celým svým majetkem, • komplementáři jsou povinni jednat s péčí řádného hospodáře, • komanditisté jsou povinni ručit za dluhy společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, Při ručení společníka platí, že ručí i za dluhy vzniklé před jeho přistoupením do společnosti. Může ovšem požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnutá plnění a také náhradu nákladů s tím spojených (Černá, Štenglová, Pelikánová, 2015, str. 280). Po zániku účasti ve společnosti ručí společník ovšem jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti (ZOK). Vkladová povinnost ze zákona připadá pouze komanditistům. Komplementář ze zákona žádnou vkladovou povinnost nemá, ale může ji stanovit spol. s. V tomto případě platí pro komplementáře stejně jako pro komanditistu, že je povinen ji splnit ve lhůtě a způsobem stanoveným spol. s, jinak bez zbytečného odkladu a v penězích (ZOK). Černá se Štenglovou (2015, str. 278) dodávají, že „předmětem vkladu mohou být peníze či jiná penězi ocenitelná a převoditelná věc.“ Dále také zákon umožňuje komplementáři splnit případnou vkladovou povinnost i provedením nebo prováděním prací nebo poskytnutím či poskytováním služeb. Tento způsob plnění lze umožnit i komanditistům, pokud tak bude uvedeno ve spol. s. Ocenění těchto prací a služeb musí být rovněž uvedeno ve spol. s. Ztráta se, pokud spol. s. neuvádí jinak, dělí na polovinu mezi společnost a komplementáře. Komanditisté ztrátu tedy nenesou. Komplementáři ručí za dluhy společnosti celým svým majetkem, zatímco komanditisté do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (dále jen OŘ). Rozsah ručení komanditisty může být ale i větší než je výše jeho vkladu – v případě tzv. komanditní sumy. U komanditisty může ovšem nastat i situace, kdy bude ručit za dluhy společnosti ve stejném rozsahu jako komplementář. Tato situace nastane, jestliže bude jméno komanditisty uvedeno v obchodní firmě společnosti. 4.4.4

Práva společníků

Společníci jsou vázáni plnit své povinnosti, zároveň ale mají nárok na uplatnění svých práv. Literatura nejčastěji dělí tyto práva na práva nemajetkové povahy a práva majetkové povahy (Salachová, Vítek, 2013, str. 23). Práva nemajetkové povahy: • komplementáři jsou jako jediní oprávněni k obchodnímu vedení společnosti, • komplementáři mají jako jediní právo být statutárním orgánem společnosti,


23

• komanditisté mají právo na informace a kontrolní právo (jedná se např. o právo nahlížet do účetních knih a účetních dokladů, právo na vydání stejnopisu účetní závěrky apod.), • všichni společníci mají právo se u soudu domáhat za společnost splnění vkladové povinnosti proti prodlévajícímu společníkovi, • všichni společníci mají právo se u soudu domáhat za společnost náhrady újmy, kterou společnosti způsobil jiný společník. Práva majetkové povahy: Komplementářům i komanditistům přísluší ze zákona: • podíl na zisku, • vypořádací podíl, • podíl na likvidačním zůstatku.

4.4.5

Podíl na likvidačním zůstatku

U komanditistů je zákonem stanovená vkladová povinnost, proto se na ně vztahuje přednostní právo na podíl z likvidačního zůstatku. ZOK stanovuje, že při zrušení obchodní společnosti s likvidací má každý společník právo na podíl z likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek se společníkům vyplatí nejprve do takové výše, v jaké splnili svoji vkladovou povinnost. Zbytek likvidačního zůstatku se pak rozdělí mezi společníky podle jejich podílů. V případě, že nestačí likvidační zůstatek na toto rozdělení, tak se společníci podílejí na likvidačním zůstatku v poměru ke svým splaceným vkladům. Pokud neměl žádný ze společníků vkladovou povinnost, tak se likvidační zůstatek rozdělí mezi společníky rovným dílem. Jak dále uvádí ZOK, podíl na likvidačním zůstatku vyplatí likvidátor bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. V případě, že spol. s. neuvádí jinak, se podíl na likvidačním zůstatku vyplácí v penězích. 4.4.6

Vypořádací podíl

Obecně platí, že při zániku účasti společníka v obchodní společnosti vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl. Podmínkou vzniku tohoto práva je, že se jedná o zánik účasti v jiné podobě, než je převod podílu. Výše vypořádacího podílu se pak stanoví ke dni zániku účasti společníka na základě účetní závěrky, sestavené ke stejnému datu. Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků a stejně jako podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích

24


a bez zbytečného odkladu. Výše popsaný systém pro stanovení vypořádacího podílu se vztahuje na komplementáře v komanditní společnosti. Výše vypořádacího rozdílu pro komanditisty se řídí pravidly pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezením (ZOK). 4.4.7

Převoditelnost podílu

Komplementář nemůže podle § 116 převádět svůj obchodní podíl, naopak na komanditistu se v případě převoditelnosti podílu použijí ustanovení společnosti s ručením omezením, zejména § 207 až § 210 ZOK. Každý komanditista může převádět svůj podíl na jiného komanditistu. Komanditista může převést svůj podíl i na osobu, která není společníkem. Je to možné ovšem jen v případě, že spol. s. tuto možnost nevylučuje a se souhlasem všech společníků (Černá a kol., 2015). Zakázání převoditelnosti podílu by mělo své opodstatnění zejména v těch případech, kdy by se společníci dohodli, že komanditní společnost bude mít opravdu úzký osobní charakter, kdy bude přistoupení „cizího“ společníka spíše nežádoucí. 4.4.8

Zánik účasti společníka v komanditní společnosti

ZOK přesně definuje způsoby ukončení účasti společníka ve společnosti. U komanditní společnosti lze tyto způsoby rozdělit na dva druhy, a to na obecné způsoby, které jsou společné pro obě skupiny společníků, a na zvláštní způsoby, které se u obou skupin různí (Dvořák, 2004, str. 147). Obecné způsoby ukončení účasti společníka: • zánik komanditní společnosti, • smrtí společníka, • zánikem společníka – právnické osoby, • prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku společníka, • zrušení konkursu na majetek proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující. Zvláštní způsoby ukončení účasti komplementáře: • výpovědí komplementáře podanou nejpozději do 6 měsíců před uplynutím účetního období,


25

• v případě schválení oddlužení komplementáře, • vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komplementáře, • nesplněním požadavků podle § 46 ZOK, tj. zejména bezúhonnost, neexistence překážky v provozování živnosti, nepřípustnost konkurenčního jednání, nejednání s péčí řádného hospodáře, • vyloučením komplementáře podle § 115 odst. 1 ZOK, tj. porušuje-li zvlášť závažným způsobem své povinnosti, • není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena, • z jiných důvodů určených ve spol. s. Zvláštní způsoby ukončení účasti komanditisty: • výpovědí komanditisty podanou nejpozději do 6 měsíců před uplynutím účetního období, • v případě schválení oddlužení komanditisty, • doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci, • v případě, že není podíl komanditisty převoditelný, vydáním exekučního příkazu k postižení podílu, • vyloučením komanditisty podle § 115 odst. 1 ZOK, tj. porušuje-li zvlášť závažným způsobem své povinnosti, • není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Největší změnou v oblasti ukončení účasti společníka je bezesporu možnost komanditisty podat výpověď, což ovšem paradoxně může vést i k případnému zrušení společnosti.

4.5

Komanditní suma

Komanditní suma je další z řady novinek v rámci ZOK, která byla zavedena zejména pro zvýšení jistoty věřitelů (Vítek, Salachová, 2014, str. 96). Nově spol. s. může stanovit, že komanditista bude ručit za závazky společnosti i do větší míry než představují jeho nesplacené vklady. Komanditní suma tedy představuje určitou částku, do jejíž výše ručí komanditista. Tak, jak komanditista splácí svůj vklad, snižuje se ve stejném rozsahu i jeho komanditní suma. Komanditní suma se zapisuje do OŘ, stejně tak se do OŘ musí zapisovat i aktuální výše komanditní sumy. Pokud je komanditní suma stanovena, vždy musí platit, že je vyšší než vklad komanditisty.

26


Při stanovení komanditní sumy platí, že se část zisku náležící společnosti se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum. Ztrátu pak uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, maximálně však do výše své komanditní sumy (ZOK).

4.6

Organizační struktura společnosti

Podobně jako v ostatních obchodních společnostech má i komanditní společnost povinnost vytvořit svůj statutární orgán. Statutární orgán si lze představit jako univerzálního zástupce obchodní společnosti pro jakékoli právní jednání. Statutární orgán může být tvořen pouze jednou, ale i více osobami, a to jak fyzickými tak právnickými (Pokorná, Večerková a kol., 2015, str. 68). Statutární orgán jedná jménem společnosti vůči třetím osobám, a zároveň mu náleží obchodní vedení společnosti (Vítek, 2012). V komanditní společnosti se mohou stát členem statutárního orgánu pouze komplementáři, což je pro ně určitá forma kompenzace za neomezené ručení. Jak již bylo zmíněno dříve, komplementáři musí splňovat určité požadavky, aby se mohli stát společníkem. V případě, že je komplementář zároveň společníkem a členem statutárního orgánu, tak musí ještě splňovat podle § 46 ZOK zejména tyto požadavky: • bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském oprávnění, • u člena nesmí vzniknout překážka provozování živnosti, • povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Obecně platí, že statutárním orgánem komanditní společnosti jsou všichni komplementáři splňující dané požadavky. Spol. s. může ale určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří nebo jeden z komplementářů, kteří splňují požadavky. Ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci, přitom zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. Při hlasování má každý společník jeden hlas, pokud spol. s. nestanovuje jinak (ZOK).

4.7

Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek společnosti představuje rozdíl mezi výnosy a náklady a může jím být zisk anebo ztráta (Slavík, 2013). Na rozdíl od ostatních obchodních společností má komanditní společnost stanovený specifický způsob rozdělení a zdanění zisku. Tento způsob je o sice něco složitější, zároveň ale představuje hlavní výhodu této společnosti.


4.7.1

27

Zisk komanditní společnosti

Zisk se u komanditní společnosti dělí vždy jako první mezi komplementáře a společnost na polovinu. Spol. s. může ovšem stanovit jiný poměr, např. komplementáři připadne 97% a 3% společnosti, což by bylo pro komplementáře velmi výhodné. Část zisku, která připadla společnosti, podléhá dvojímu danění. Nejprve se zdaní daní z příjmu právnických osob. Sazba daně z příjmu právnických osob je aktuálně 19%. Po zdanění se tato část zisku rozdělí dál mezi komanditisty, a to v poměru jejich podílů a komanditních sum. Podíl komanditisty ovšem podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, spadá do kategorie příjmů z kapitálového majetku, a proto se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15%. Takto zdaněný podíl na zisku už nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění a je vyplacen komanditistovi. Druhá část zisku připadající komplementářům se mezi ně rozdělí rovným dílem, pokud opět spol. s. neurčí jinak. Jestliže komplementáři učinili vklad do společnosti, tak mají právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, kterou splnili svůj vklad. V případě, že zisk společnosti k vyplacení této částky nebude stačit, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svůj vklad. Zbylý zisk se pak mezi komplementáře rozdělí rovným dílem, jakoby tomu bylo v situaci, kdyby komplementáři žádné vklady neměli. Komplementáři daní svůj zisk pouze jednou a to stejným způsobem jako fyzické osoby, tedy jako příjem ze samostatné činnosti – sazbou 15%. Příklad: Zdanění zisku komanditní společnosti (Kadlec, 2014) Komanditní společnost ABC, k. s. má jednoho komanditistu (pan Blažej) a jednoho komplementáře (pan Kratochvíl). Vytvořený zisk ve výši 1.400.000 Kč se bude dělit podle ZOK na polovinu mezi společnost a komplementáře. Společnosti tedy připadne zisk 700.000 Kč, který zahrne do svého daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a zdaní sazbou 19%. Daň tedy bude 133.000 Kč a čistý zisk společnosti bude 567.000 Kč (700.000 – 133.000). Tento čistý zisk připadne jedinému komanditistovi – panu Blažejovi. Společnost „za komanditistu“ odvede srážkovou daň 15 % (85.050 Kč) a zbytek, tedy „zdaněný čistý zisk“ (481.950 Kč), mu vyplatí. Komanditista už pak nepodává žádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob z této „transakce“. Komplementář pan Kratochvíl si pak do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrne částku 700.000 Kč, která podléhá dani 15%. 4.7.2

Ztráta komanditní společnosti

Stejně jako zisk se i ztráta dělí mezi společnost a komplementáře. Pokud spol. s. nestanoví jinak, dělí se ztráta opět na polovinu. Komplementáři si mezi sebou dělí ztrátu rovným dílem a ručí za ni veškerým svým majetkem. Komanditisté se podílejí na úhradě ztrátě pouze v případě, že je

28


tak stanoveno ve spol. s. nebo tak rozhodli všichni společníci. Jestliže je určená komanditní suma, tak ztrátu uhradí komanditista spolu s ostatními společníky podle svého podílu, vždy ale jen do výše své komanditní sumy (Černá, Štenglová, Pelikánová, 2015). Jako ochranu proti vysokým ztrátám si komanditní společnost může založit rezervní fond, i když jeho tvorba není zákonem povinně stanovena. Rezervní fond pak slouží ke krytí zejména vysokých ztrát společnosti.

4.8

Zrušení a zánik

Zrušení a zánik společnosti jsou dva základní pojmy, které je nutné důkladně rozlišovat. Zrušení společnosti je proces, který se skládá z několika dílčích fází a předchází samotnému zániku společnosti (Doleček, 2014). Obecné důvody zrušení obchodní společnosti uvádí po novu NOZ v § 171 – 173 a také ZOK. Obecné důvody pro zrušení obchodní společnosti lze dále rozdělit na dobrovolné a nucené. Dobrovolné důvody pro zrušení společnosti • uplynutí doby, na kterou byla obchodní korporace založena • dosažení účelu, pro který byla obchodní korporace založena • rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o jejím zrušení • rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu obchodní společnosti či družstva Nucené rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti V tomto případě rozhoduje o ukončení činnosti společnosti soud. Soud rozhoduje o ukončení činnosti, jestliže společnost např.: • vyvíjí nezákonnou činnost, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, • již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, • nemá déle než 2 roky statutární orgán schopný usnášet se, • ztratila všechna podnikatelská oprávnění, toto neplatí v případě založení společnosti za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,


29

• není schopna v období delším než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, • nemůže vykonávat svou činnost kvůli nepřekonatelným rozporům mezi společníky, • provozuje činnost bez pomoci fyzických osob, které podle jiného právního předpisu mohou tuto činnost vykonávat, apod. Zrušení společnosti může proběhnout buď s likvidací anebo bez likvidace. Ke zrušení s likvidací dochází, jestliže žádný z komplementářů nesplňuje požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace, uvedené v § 46 ZOK. Naproti tomu skutečnosti, které vedou k ukončení účasti komanditisty, společnost nezrušují. Při zrušení komanditní společnosti s likvidací vzniká všem společníkům právo na likvidační podíl. Likvidaci společnosti provádí likvidátor, který v omezeném rozsahu přebírá pravomoci statutárního orgánu (Vochozka, Mulač a kol., 2012). Do zrušení komanditní společnosti bez likvidace spadají zejména dobrovolné důvody pro zrušení společnosti, konkrétně se jedná o fúzi, převod obchodního jmění na komplementáře a rozdělení společnosti (Doleček, 2014). Zánik Po proběhnutí procesu zrušení komanditní společnosti nastává samotný zánik společnosti. Společnost zaniká výmazem z OŘ.

4.9

Právní úprava

Momentálně je stěžejním pramenem pro právní úpravu komanditní společnosti již mnohokrát zmiňovaný ZOK. Tento zákon nahradil v roce 2014 zákon č. 513/1991, Sb. obchodní zákoník, jehož platnost byla ukončena po více než dvaceti letech. Část obchodního zákoníku se přesunula do ZOK a část je součástí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ). ZOK upravuje komanditní společnost v § 118 – 131, ale vztahují se na ní i ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Dříve se také na komanditní společnost vztahovala v určitých částech i úprava společnosti s ručením omezeným, v současnosti se však přebírá pouze v případě určení výše vypořádacího podílu komanditisty a převoditelnosti podílu komanditisty. Právní úprava komanditní společnosti se ovšem neomezuje pouze na ZOK, protože stejně jako ostatní podnikatelské subjekty se řídí i řadou dalších zákonů a nařízení, a to zejména: • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

30


Na rozdíl od ZOK, který se zabývá právní úpravou konkrétních obch. korporací, se NOZ zaměřuje více na obecné vymezení základních podmínek fungování obch. korporací (např. definice fyzické a právnické osoby, atd.). • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Stanoví podmínky pro získání živnostenského oprávnění a definuje druhy živností. • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Věnuje se daním z příjmů fyzických i právnických osob, obsahuje např. vymezení předmětu daně nebo sazby daní. • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Stanovuje způsoby vedení účetnictví, ale také např. práva a povinnosti účetní jednotky • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Upravuje právní vztahy, které vznikají mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, je hlavním pramenem pracovního práva. • Zákon č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Založení komanditní společnosti

31

5 Založení komanditní společnosti Založení společnosti je souhrn různých úkonů, které předcházejí samotnému vzniku společnosti. Založení a vznik společnosti je podobně jako zrušení a zánik nutné důsledně rozlišovat, protože oba pojmy vyjadřují něco jiného. Mirčevská (2009, str. 19) uvádí hlavní důvody pro rozlišování těchto pojmů, patří sem zejména skutečnost, že: • pouhým založením společnosti ještě nevzniká subjekt práva, • společnost získává právní subjektivitu teprve dnem svého vzniku, • ten, kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán.

5.1

Výběr právní formy podnikání

Společnost StavbyCZ s. r. o. je stavební společnost, která se zabývá výstavbou rodinných domů na klíč. Jedná se o stabilní a silnou společnost, která působí na trhu již 20 let. Základní kapitál společnosti činí 15 mil. Kč a jejím jediným společníkem a zároveň jednatelem je Jan Novák. V současné době má společnost základnu 38 kmenových zaměstnanců a dále úzce spolupracuje s dalšími cca 13 podnikatelskými subjekty. Mezi tyto subjekty patří i trojice živnostníků, která pro společnost zabezpečuje výrobu a montáž dřevěných schodišť, zábradlí, kuchyňských linek a dalších dřevěných komponent pro vybavení domů. Společnost je se spoluprací s těmito živnostníky velmi spokojená, nicméně si je vědoma, že by mohla mít pro společnost v budoucnu nepříjemné následky. A to zejména z toho důvodu, jelikož tato spolupráce má dlouhodobý a opakující se charakter, který je znám jako tzv. „švarcsystém“ a je v současnosti nelegální. Společnost i trojice živnostníků ovšem chce zachovat jejich spolupráci, a proto se rozhodli narovnat tento vztah. Na prvním jednání společnost nabídla těmto živnostníkům, tj. Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý, pracovní poměr na plný úvazek. Nicméně ze strany trojice živnostníků nebyla tato možnost akceptována, a to zejména z důvodu nemožnosti uplatnění si svých nákladových položek a možnosti regulace svých daňových povinností. I přes tuto skutečnost byli ovšem nadále otevřeni dalšímu jednání o případné jiné formě spolupráce. Společnost po této zkušenosti oslovila svého daňového poradce, který poté navrhl možnost spolupráce v podobě založení nového podnikatelského subjektu – obchodní společnosti. Na základě stávající právní úpravy se společnost rozhodovala mezi těmito druhy společností: 1. akciová společnost,

32


2. společnost s ručením omezeným, 3. veřejná obchodní společnost, 4. komanditní společnost. Při dalším rozhodování se brala v úvahu společnost vlastní zájem na řízení nové společnosti a zároveň se musela řídit i dalšími požadavky živnostníků, které byly: • zjednodušení vedení jejich účetnictví, • zjednodušení aktivní účasti na řízení a obchodním vedení společnosti, • eliminace ručení za závazky společnosti celým svým majetkem. Celkově tedy živnostníci chtěli zejména vytvořit větší prostor pro samotnou výrobní a montážní činnost bez nutnosti zabývat se obchodním řízením nové společnosti. Jako první bylo zvažováno založení akciové společnosti. Tato možnost byla ovšem ihned zavrhnuta, a to z důvodu nutnosti vysokého základního kapitálu a také náročné administrativní struktury společnosti (vnitřní orgány). Následně se hodnotily možnosti u společnosti s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným je považována za vůbec nejoblíbenější a nejpoužívanější formu podnikání v ČR. Navíc vzhledem ke stávající právní úpravě, kdy klesla výše minimálního základního kapitálu na pouhou 1 Kč, získala tato forma ještě na větší atraktivnosti. Nicméně pro zachování důvěryhodnosti nové společnosti by bylo nutné zvolit kapitál podstatně vyšší, takže tato výhoda ztratila na své opodstatněnosti. Oproti akciové společnosti se společnost s ručením omezeným vykazuje poměrně jednodušší vnitřní strukturou, přesto by ale pro živnostníky zůstala povinnost účasti na valných hromadách společnosti, jejíž průběh podléhá přesně stanoveným regulím a pokynům dle zákona za účasti advokáta či notáře a je poměrně náročná na administraci. Protože tato skutečnost zcela nesplňovala jejich představy, bylo i od této možnosti upuštěno. Třetí možností byla veřejná obchodní společnost, která byla zavrhnuta bez dalšího zkoumání, a to z důvodu ručení společníka za závazky celým svým majetkem, které chtěli živnostníci eliminovat. Jako poslední možnost tedy zbyla komanditní společnost. Komanditní společnost je charakteristická netypickým rozdělením společníků na komplementáře a komanditisty, které spočívá zejména v různosti jejich ručení, vkladové povinnosti a zdanění zisku společnosti. Za závazky společnosti ručí celým svým majetkem pouze komplementář, ale díky této skutečnosti nemá vkladovou povinnost a pouze on má právo na obchodní řízení společnosti. Jako další kompenzaci pro komplementáře lze i vidět skutečnost, že daní zisk pouze jednou, a to srážkovou daní 15%. Komanditisté naproti tomu mají vkladovou povinnost, ale za závazky společnosti ručí jen do výše svého vkladu. Navíc již nemají zákonem stanovenou minimální výši svého vkladu. Komanditista nemá sice právo na obchodní řízení společnosti, to


33

ovšem neznamená, že jeho jediným účelem je dodat společnosti kapitál. Komanditista má informační a kontrolní právo, což mu umožňuje se také podílet na chodu společnosti. Společnost StavbyCZ neměla žádné konkrétní požadavky ohledně ručení, a tak povaha komplementáře zcela naplnila její očekávání. Komanditisté by tedy byli živnostníci Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý, kteří také vyjádřili souhlas se svým případným postavením v nové společnosti. Založení komanditní společnosti bylo v tomto případě tedy nejlepší možností. Pro společnost StavbyCZ by přineslo založení komanditní společnosti i další výhody. Hlavní výhodou je bezesporu zvýšení celkové image u odběratelů, a to zejména z pohledu zabezpečení vlastním subdodavatelským subjektem, protože v praxi převažuje názor, že právnická osoba se stále jeví jako důvěryhodnější než fyzická osoba. Lze také do budoucna očekávat, že komanditisté v podobě bývalých živnostníků budou mít nyní větší společný zájem na dosažení co nejlepších výsledků ve své montážní a výrobní činnosti, protože veškerá jejich činnost bude pouze ve prospěch nové společnosti. Komanditisté se budou také soustředit pouze na zakázky pro společnost, což by mohlo vést i ke zvýšení produktivity. Pro komanditisty je pro změnu výhodou, že svoji vkladovou povinnost mohou splnit i vložením penězi ocenitelné a převoditelné věci, např. dílenské a strojní vybavení, čímž by jim prakticky odpadli dodatečné finanční náklady a zároveň by bylo zajištěno technické zázemí společnosti. Společnost StavbyCZ a živnostníci Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý se po vyhodnocení všech možností nakonec rozhodli založit komanditní společnost, přičemž společnost StavbyCZ bude v komanditní společnosti vystupovat jako komplementář a trojice živnostníků jako komanditisté.

5.2

Sepsání společenské smlouvy

Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou. Je to dokument sepsaný zakladateli komanditní společnosti (Novotný, 2014). Podle NOZ musí mít spol. s. písemnou formu a ZOK ještě v případě kapitálových společnosti vyžaduje formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Komanditní společnost ovšem nespadá do kategorie kapitálových společností, proto spol. s. nemusí mít formu notářského zápisu. Spol. s. musí splňovat zákonem vyžadované náležitosti, tyto náležitosti uvádí ZOK a musí být ve spol. s. po celou dobu trvání společnosti. Při založení komanditní společnosti musí mít spol. s. tyto náležitosti (ZOK, § 124, § 146): • „firma společnosti, • předmět podnikání nebo činnosti společnosti nebo údaj, že byla založena za úče lem správy vlastního majetku,

34


• určení společníků uvedením jména (v případě právnické osoby názvu) a bydliště nebo sídla a určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, • určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených (pokud společenská smlouva dovoluje vznik různých druhů podílů), • výše vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, • počet členů statutárního orgánu a způsob jejich jednání za společnost, • vkladová povinnost komanditistů, včetně lhůty pro její splnění, • údaj o tom, koho zakladatelé určí statutárním orgánem, • určení správce vkladu, • u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.“

Společenská smlouva být v písemné formě s úředně ověřenými podpisy společníků, ale nemusí mít podobu notářského zápisu. Konkrétní návrh spol. s. v případě založení nové komanditní společnosti, jejíž zakladateli jsou StavbyCZ,s. r. o., Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý je uveden v příloze A. 5.2.1

Obchodní firma

V běžné řeči často dochází k nesprávnému výkladu tohoto pojmu, kdy je obchodní firma, případně jen firma, zaměňována s pojmem obchodní společnost. NOZ ovšem jasně definuje obchodní firmu jako název obchodní společnosti, pod kterým je zapsaná v obchodním rejstříku. Společnost není při volbě obchodní firmy zákonem nijak výrazně omezena, musí si ovšem dát pozor zda jimi vybraná obchodní firma již neexistuje. Zakladatelé StavbyCZ s. r. o., Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý (dále jen zakladatelé) se rozhodli pro název „Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s.“. Po ověření, že tento název nepřipadá jiné společnosti, jej zvolili jako obchodní firmu své společnosti. 5.2.2

Sídlo

Pro založení společnosti je také nutné určit sídlo společnosti, které bude také uvedeno v OŘ. Zakladatelé se rozhodli situovat jak výrobní, tak i prodejní činnost do jednoho prostoru, který si pronajmou buď v centru města Brna nebo v jeho okolí.


35

Po sérii několika prohlídek a jednání se rozhodli pro nebytové prostory na ulici Pisárecká 11, Brno od pronajímatele ABC a. s. Před samotným sepsáním nájemní smlouvy si ještě zakladatelé ověřili, že je pronajímatel těchto prostor opravdu majitelem, a to náhledem do katastru nemovitostí. Poté zakladatelé sepsali se společností ABC a.s. nájemní smlouvu. Dříve se k tomuto účelu používala „Smlouva o nájmu nebytových prostor“, v současnosti ji však NOZ nahradil „Smlouvou o nájmu prostoru sloužícího k podnikání“. Podobně jako jakákoliv jiná smlouva musí mít i smlouva o nájmu zákonem předepsané náležitosti, aby byla platná. Tato smlouva musí být také doložena při ohlašování živnosti společnosti a při návrhu zápisu společnosti do OŘ. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi pronajímatelem (ABC, a. s.) a zakladateli společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. Nájemní smlouva je uvedena v příloze B. Přesná adresa sídla společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. tedy zněla: Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky 5.2.3


Další náležitostí spol. s. je i určení předmětu podnikání. V případě společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s., se jedná o: • truhlářství, podlahářství, • malířství, lakýrnictví, natěračství, • výroba, obchod a služby jinde nezařazené S ohledem na předmět podnikání je společnost povinná získat příslušné podnikatelské oprávnění. V praxi toto oprávnění nejčastěji představuje živnostenské oprávnění. Živnosti se dělí podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (dále jen ŽZ) na ohlašovací a koncesované. Protože se společnost Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. zabývá zejména výrobní činností, bylo nutné získat živnostenské oprávnění na živnost ohlašovací – řemeslnou. Protože společnost plánovala vlastní dopravu svých výrobků, bylo nutné ještě získat živnost pro tuto činnost. 5.2.4

Určení společníků

Spol. s. musí také jasně určit všechny společníky. U komanditní společnosti je ještě nad rámec rozlišeno, kdo je komplementář a kdo komanditista. Pro určení společníků se používají tyto informace: • v případě fyzické osoby – jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště

36


• v případě právnické osoby – obchodní firma, IČO a sídlo společnosti Společníky společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. tvoří společnost StavbyCZ, s. r. o. a pánové Václav Kos, Petr Rychlý a Tomáš Starý. Protože v tomto případě je komplementářem, který je zároveň statutárním orgánem vznikající společnosti právnická osoba, tak byla zmocněna fyzická osoba, která ji bude v tomto orgánu zastupovat. Jako zastupující osoba komplementáře StavbyCZ, s. r. o. byl zvolen její jednatel, pan Jan Novák. Komplementáři: StavbyCZ, s. r. o., IČ 12345678, Tyršova 646, 664 01, Modřice

Zastupující osoba: Jan Novák, r. č. 610311/2468 Malíkova 1656/22, 621 00 Brno-Řečkovice

Komanditisté: Václav Kos, r. č. 720814/0465 Milénova 134/10, 638 00 Brno-Lesná a Petr Rychlý, r. č. 731201/1123 Poláčkova 2404/8, 628 00 Brno-Líšeň a Tomáš Starý, r. č. 700226/5987 Kosmákova 3957/32, 615 00 Brno-Židenice

5.2.5

Vklady společníků

ZOK umožňuje vložit do společnosti jak peněžité vklady, tak i nepeněžité vklady. V tomto případě se komanditisté nakonec rozhodli, že každý do společnosti vloží peněžní vklad. Dohodli se ovšem, že v případě potřeby pronajmou společnosti své dílenské vybavení. Výše peněžního vkladu bude stejná pro všechny komanditisty a bude činit 100.000 Kč. V rámci vkladů společníků byla stanovena i lhůta pro splacení vkladu. Zákon nestanovuje žádné rozmezí délky této lhůty, proto společníci rozhodli, že díky vyšší částce budou vklady splaceny nadvakrát. První splátka ve výši 50.000 Kč bude splacena ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne uzavření spol. s., zbylých 50.000 Kč bude doplaceno do 30. 4. 2016. Úhrada vkladů bude provedena na zvláštní bankovní účet, vložením peněz v hotovosti pod variabilním symbolem. Variabilní symbol bude rodné číslo dotyčného komanditisty.


5.2.6

37

Správce vkladu

Protože před svým vznikem komanditní společnost ještě neexistuje jako právní subjekt, je nutné určit správce vkladů. Ten namísto zakládající se společnosti přijímá vklady společníků, vydává potvrzení o jejich splacení nebo vnesení a spravuje je až do doby vzniku komanditní společnosti (Černá, Štenglová, Pelikánová, 2014, str. 112). V případě peněžitého vkladu se správcem vkladu může stát i banka, zároveň je ale možné určit jako správce vkladu i některý ze zakladatelů společnosti. Tak bylo rozhodnuto i v případě společnosti Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. Správou vkladů byl pověřen jeden z jejich zakladatelů, konkrétně její budoucí komplementář. Protože je komplementářem jiná právnická osoba, bude tuto činnost vykonávat její zastupující osoba Jan Novák. Pan Jan Novák si u Komerční banky založil „Běžný účet pro složení základního kapitálu“. Jedná se o speciální typ účtu, který obchodním společnostem umožní složit základní kapitál a splnit si tak zákonnou povinnost. S prostředky na tomto účtu ovšem do doby vzniku společnosti banka neumožní disponovat. Teprve až dojde k vzniku společnosti tak je účet převeden na plnohodnotný typ běžného účtu. Pro získání tohoto účtu musí Jan Novák jako správce vkladu předložit bance platný důkaz totožnosti a společenskou smlouvu. 5.2.7

Komanditní suma

Společnost se také rozhodla využít novinku v podobě určení komanditní sumy, a to zejména z důvodu zajištění vyšší stability společnosti. Podobně jako u peněžitého vkladu byla její výše stejná pro všechny komanditisty, činila 150.000 Kč. 5.2.8

Doporučení pro sepisování společenské smlouvy

Spol. s. představuje základní a zásadní dokument v životě komanditní společnosti (Dvořák, 2004, str. 46). Vhodně sepsaná spol. s. může společnost do budoucna ušetřit mnoha nepříjemnostem a problémům, proto by zakladatelé neměli při tvorbě spol. s. podcenit její přípravu. Každá spol. s. musí obsahovat povinné náležitosti, není ovšem na škodu, aby obsahovala i další informace. Naopak větší množství informací, které co nejvíce pokrývá právní a mocenské vztahy ve společnosti, bude v případě rozporů mezi společníky jenom výhodou. Spol. s. by měla odpovídat zájmům společníků, zároveň je ovšem dobré stanovit hned v začátku, dokud panují dobré vztahy mezi společníky, i veškeré povinnosti společníků a postupy při jejich nesplnění nebo při porušení zavazujících ustanovení spol. s. Mezi další nepovinné náležitosti, které je vhodné zařadit do spol. s, patří například:

38


• doba trvání společnosti • informace o základním kapitálu společnosti, bližší specifikace vkladové povinnosti společníků a jejího plnění, • možnost financování společnosti prostřednictvím půjčky od společníků, možnost získání majetku formou pronájmu od společníků • tvorba rezervních fondů, • tvorba orgánů společnosti a způsob rozhodování ve společnosti, • možnost dědění podílů společníků, úprava zákazu konkurence, • dělení zisku a ztráty, způsob výplaty zisku a způsob hrazení ztráty, • změna účastníků smlouvy, • zrušení společnosti a majetkové vypořádání. Stejně jako samotný obsah spol. s. je také důležitá její formální stránka. Obecně platí, že je lepší se při sestavování vyhnout dlouhým souvětím, které by mohly vést k nejasnostem a nepřehlednosti, dále je také vhodné vynechat používání cizích slov a přemíry zkratek. Při používání zkratky se doporučuje uvést daný výraz při prvním zmínění v celém znění a do závorky umístit danou zkratku. Text by měl být psán přehledně, toho lze docílit např. dělením jednotlivých částí do odstavců, využíváním číslování a odlišení stylu písma nadpisů, atd. V poslední řadě se podpisy sloužící k opatření spol. s. umisťují vždy nakonec. Samozřejmostí při sestavování spol. s. je také dbát na dodržování pravopisu a gramatiky. Jak již bylo řečeno, kvalitně sestavená spol. s. je základem pro fungování společnosti. Zakladatelé mohou při sepisování spol. s. použít řady volně dostupných vzorů, podobně jako tomu bylo při sepisování návrhu spol. s. pro účely této bakalářské práce. Osobně bych ovšem tento způsob tvorby spol. s. budoucím podnikatelům nedoporučovala, protože každá společnost je jiná a pro své potřeby tak vyžaduje i tomu upravenou podobu spol. s. Z tohoto důvodu by podnikatelé před sestavováním spol. s. rozhodně měli vzít v úvahu návštěvu odborníka, který by jim nejen zaručil správnost spol. s. vzhledem k aktuální právní úpravě, ale také by poradil a vytvořil tak spol. s. přesně „na míru“.


5.3

39

Získání podnikatelského oprávnění

Jestliže je obchodní společnost zakládána za účelem podnikání, musí ještě před svým vznikem získat podnikatelské oprávnění. Ve většině případů je tímto oprávněním živnostenské oprávnění. Živnosti se dělí do dvou základních skupin na živnosti ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací se dále dělí na živnosti řemeslné, vázané a volné. Aby společnost Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. mohla vykonávat svou podnikatelskou činnost, musí získat tato živnostenská oprávnění: • truhlářství, podlahářství, • malířství, lakýrnictví, natěračství, • výroba, obchod a služby jinde nezařazené První 2 živnosti jsou živnosti ohlašovací, k jejichž vzniku není potřeba souhlas nebo rozhodnutí živnostenského úřadu (dále jen ŽÚ). Dále se jedná o živnosti řemeslné, které pro jejich získání vyžadují tzv. zvláštní podmínky provozování živnosti (dále odborná způsobilost). Z tohoto důvodu musí společnost stanovit odpovědného zástupce, který bude odpovídat za řádný provoz živnosti a za dodržování předpisů živnostenského zákona. Odpovědný zástupce musí pro výkon funkce splňovat všeobecné podmínky i odbornou způsobilost, stanovenou ŽZ. Odpovědným zástupcem je vždy fyzická osoba, přičemž platí, že tato osoba může být členem statutárního orgánu společnosti, ale také nemusí. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou: •

plná svéprávnost,

•

bezúhonnost.

K provozování prvních dvou živností zmíněných výše je dále ještě potřeba prokázat odbornou způsobilost, a to buď výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem nebo dokladem o uznání odborné kvalifikace. Další způsoby prokázání odborné způsobilosti uvádí podrobně ŽZ. Společnost si zvolila jednoho odpovědného zástupce, kterým byl komanditista Tomáš Starý a to zejména z toho důvodu, že sám vlastní již živnostenské oprávnění, a splňuje tedy všechny požadované podmínky a zároveň jako nejstarší z komanditistů má i nejvíce zkušeností v dané oblasti podnikání. V rámci své činnosti plánuje společnost i zajištění vlastní dopravy zboží. Protože bude ovšem provozovat dopravu pouze pro vlastní činnost a nebude ji odběratelům fakturovat, nepotřebuje pro tuto činnost koncesovanou živnost na dopravu a bude jí stačit živnost ohlašovací. Konkrétně se jedná o ohlašovací živnost č. 80 „výroba, obchod a služby jinde nezařazené“.

40


Ohlašovací živnost nevyžaduje splnění zvláštních podmínek, proto také společnost nemusí pro tuto živnost ustanovovat dalšího odpovědného zástupce. Postup při získání živnostenského oprávnění Aby společnost získala živnostenské oprávnění, musí danou živnost ohlásit u jakéhokoliv ŽÚ, pan Jan Novotný bude ohlašování živnosti vyřizovat na ŽÚ v Brně, konkrétně na magistrátu města Brna na Malinovského nám. 3. Ohlášení živnosti bude provádět pomocí tzv. „Jednotného registračního formuláře“ (dále jen „JRF“) a jeho příloh. Kromě JRF bude muset pan Jan Novotný vyplnit i tyto jeho přílohy: • Předmět podnikání – protože je nutné získat povolení pro víc než 1 řemeslnou živnost • Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné – v seznamu zaškrtne volnou živnost č. 80 • Statutární orgán právnická osoba • Prohlášení odpovědného zástupce Pro ohlášení živností musí pan Jan Novotný dále doložit tyto dokumenty: • Kopie společenské smlouvy • Kopie nájemní smlouvy pro sídlo společnosti • Doklady odpovědného zástupce • Doklad prokazující odbornou způsobilost – výuční list • Prohlášení odpovědného zástupce – je přílohou JRF (podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, nebyl-li učiněn osobně na ŽÚ) • Doklad o bezúhonnosti – výpis z rejstříku trestů • Doklad o zaplacení správního poplatku Výpis z rejstříku trestů získá pan Tomáš Starý na úřadě městské části BrnaŽidenice. Úřad vydává výpisy z rejstříku trestů prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - pracoviště CZECH POINT, přičemž vydání výpisu je zpoplatněno správním poplatkem 100 Kč. Pan Jan Novák musí ještě zaplatit správní poplatek 1.000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání, doklad o zaplacení tohoto poplatku poté předloží na ŽÚ. Poplatek uhradí v hotovosti na pokladně Magistrátu města Brna, jako doklad o zaplacení pak bude stačit kopie příjmového pokladního dokladu. Vyplněný JRF se všemi jeho částmi je uveden v přílohách C-G, žádost o výpis z trestního rejstříku je uvedena v příloze H.


5.4

41

Návrh na zápis do obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík je veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje zejména: • obchodních společností a družstev, • fyzických osob – podnikatelů, které mají bydliště v ČR a požádají o zápis. Návrh na zápis do OŘ musí být podaný výlučně prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře (tzv. „inteligentní formulář“), který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Návrh na zápis do OŘ musí být dle ZOK podán do 6 měsíců od založení společnosti. Pro úspěšný zápis do OŘ je dále nutné doložit tyto dokumenty: • společenská smlouva, • oprávnění k podnikatelské činnosti, • doklad o splnění vkladové povinnosti, • prohlášení správce vkladu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, • listina osvědčující právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo komanditní společnosti, jde-li o výpis z katastru nemovitostí, nesmí být starší než 3 měsíce, • čestné prohlášení komplementáře o svéprávnosti, dále prohlášení o splnění podmínek provozování živnosti, s tím, že u něj nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti, • doklad komplementáře o bezúhonnosti, nesmí být starší než 3 měsíce • plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, v případě pokud navrhovatel zmocní k podání návrhu do obchodního rejstříku jinou osobu. Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je zpoplatněno ve výši 6.000 Kč.

42

5.5


Pracovní poměr komanditistů ke společnosti

Komanditistům jako společníkům společnosti náleží odměna ve formě podílu na zisku. Komanditisté budou ale v tomto případě také vykonávat pro společnost truhlářskou činnost, která naplňuje znaky závislé činnosti. Kdyby odměnou za tuto činnost byly pouze podíly na zisku, mohly by v tomto případě nastat komplikace ze strany finančního úřadu. Proto se komanditisté nakonec rozhodli, že uzavřou se společností pracovní poměr, a stanou se tak zároveň jejími zaměstnanci. V pracovní smlouvě se komanditisté dohodli na výplatě nižší mzdy, čímž chtěli docílit menších odvodů. Dále jim pak budou vypláceny podíly na zisku ve výši stanovené spol. s. Návrh pracovní smlouvy pro komanditisty je uveden v příloze I.

Vznik komanditní společnosti

43

6 Vznik komanditní společnosti Komanditní společnost Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. vznikla dnem zápisu do OŘ.

44


7 Úkony nutné po vzniku společnosti Vznik komanditní společnosti sice završuje proces založení, ale přesto jsou po vzniku nutné ještě další úkony, aby společnost mohla fungovat. Těmito úkony jsou zejména registrace u příslušných úřadů. Patří sem zejména registrace u finančního úřadu a přihlášení se ke konkrétním daním. Protože společnost bude mít i zaměstnance, je také nutná registrace u správy sociálního zabezpečení a příslušných zdravotních pojišťoven. V neposlední řadě sem spadá i zřízení datové schránky a zajištění třídění odpadů z podnikatelské činnosti.

7.1

Datová schránka

Datová schránka představuje elektronické úložiště, které je určeno k doručování písemností od státních institucí (orgány veřejné moci) a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Právnickým osobám zapsaným do OŘ vzniká ze zákona povinnost tvorby datové schránky. Tyto osoby ovšem nepodávají žádost o zřízení datové schránky, protože jim je zřizována automaticky. Zřízení i používání datové schránky pro tyto osoby není zpoplatněno (Datové schránky, © 2015).

7.2

Registrační povinnost u finančního úřadu

Společnost je povinná provést do 15 dnů od svého vzniku registraci u finančního úřadu a dále se přihlásit ke konkrétním daním. Tato registrace byla již provedena pomocí výše zmíněného JRF, který byl podán pro ohlášení živnosti. Registrace u finančního úřadu spočívala v: • Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby • Přihláška k registraci k silniční dani • Přihláška k registraci k dani z příjmů jako plátce - daně příjmů ze závislé činnosti • Přihláška k registraci k dani z příjmů jako plátce – daně z příjmů PO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně • Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny Výše uvedené formuláře jsou k dispozici v přílohách J - L.

7.3

Registrace u české správy sociálního zabezpečení

Protože společnost bude mít zaměstnance, musí se přihlásit do registru zaměstnavatelů u Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen MSSZ), a to ve lhůtě


45

8 dnů ode dne, zahájení činnosti zaměstnanců. Pro registraci slouží formulář „Přihláška zaměstnavatele (mzdové účtárny) do registru zaměstnavatelů“. Dále má společnost povinnost ohlásit nástup nových zaměstnanců do zaměstnání, a to opět ve lhůtě do 8 dnů od nástupu. Pro oznámení slouží formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání“. Formulář pro registraci zaměstnavatele a vzor formuláře pro ohlášení nástupu zaměstnance jsou k dispozici v přílohách M a N. Oba zmíněné formuláře mohou být podány písemně nebo elektronicky či prostřednictvím datové schránky. V případě, že by společnost neměla žádné zaměstnance, neměla by ani registrační povinnost u MSSZ Brno.

7.4

Registrace u zdravotní pojišťovny

Protože má společnost zaměstnance, musí se dále registrovat jako zaměstnavatel, a poté hromadně ohlásit přijmutí zaměstnanců u příslušné zdravotní pojišťovny. Pro registraci a ohlášení platí lhůta do 8 dnů od nástupu zaměstnanců. Společnost se registruje vždy u té pojišťovny, u které je dotyčný zaměstnanec pojištěn. Všichni komanditisté jsou pojištění u stejné zdravotní pojišťovny, konkrétně u Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen VZP). Registrace a ohlášení tedy proběhne u této pojišťovny prostřednictvím formulářů „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a „Hromadné oznámení zaměstnavatele“. Oba formuláře mohou být opět podány písemně nebo elektronicky a jsou uvedené v přílohách O a P.

7.5

Třídění odpadu z podnikatelské činnosti

Právnické osoby jsou povinny zajistit třídění odpadů ze své podnikatelské činnosti. Protože se v blízkosti provozovny společnosti nachází nádoby na tříděný odpad, tak se společníci rozhodli, že se zapojí do systému svozu komunálního odpadu města Brna. Tímto jim zároveň odpadne zákonná povinnost vedení průběžné evidence odpadů a sníží se i další administrativní zátěž. Přihlášení do systému se provede na Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna, Kounicova 67, podáním žádosti o zapojení do systému. Žádost je k dispozici v příloze Q.

46

7.6



Kromě nákladů společníků v podobě splacení jejich vkladů provází založení komanditní společnosti i další náklady. Tyto náklady představují zejména různé správní a manipulační poplatky a jsou shrnuté v následující tabulce. Výše poplatků, které nejsou stanovené zákonem, jsou spíše orientační a mohou se v praxi lišit. Tab. 1


Úkon Úředně ověřený podpis Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Výpis z živnostenského rejstříku na žádost za každou stránku (i započatou) Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona Výpis z trestního rejstříku Podání návrhu na zápis do OŘ Výpis z katastru nemovitostí na žádost - první strana Výpis z katastru nemovitostí – každá další strana Bankovní poplatky na založení zvláštního účtu Poplatek za svoz komunálního odpadu Zdroj: Vlastní zpracování

Náklady (Kč) 30 1.000 1.000 500 20 50 100 6.000 100 50 0 - 1500 1.500 – 6.000

Zhodnocení a závěr

47

8 Zhodnocení a závěr Existence komanditní společnosti má v oblasti obchodních společností velmi hluboké kořeny, jak již bylo nastíněno ve stručném pohledu do historie, přesto však dnes patří mezi méně využívané formy podnikání. Samotná právní úprava komanditní společnosti představuje pouhých 13 paragrafů ZOK, přičemž se na ni ovšem vztahují i ustanovení o veřejné obchodní společnosti a již jen z malé části i ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Ačkoliv ZOK přinesl pro komanditní společnost větší zpřehlednění právní úpravy a celkově ji posunul více k charakteru osobní společnosti, tato přetrvávající neucelenost může být právě jedním z důvodů k opomínání této formy podnikání. Analýzou právní úpravy a odborné literatury a na jejím základě sestavení výstižného popisu komanditní společnosti byl splněn vedlejší cíl této práce. Praktická část práce pak představuje naplnění hlavního cíle této práce, kterým bylo stanoveno vytvoření přehledného a uceleného návodu na založení komanditní společnosti. Samotný proces založení se skládá z mnoha úkonů, ve kterých může začínající podnikatel tápat, proto byly jednotlivé úkony popsány postupně a s logickou návazností, aby bylo docíleno co největší přehlednosti. V případě založení jakékoliv společnosti je stěžejní sepsání kvalitní společenské smlouvy, proto zde byly uvedeny veškeré její náležitosti společně s radami pro její tvoření. Další úkony byly téměř ve všech případech doprovázeny nutností vyplňovat různé druhy formulářů, které byly pro komplexnost celého návodu vyplněny a poskytnuty jako přílohy. Pro alespoň základní a orientační představu finanční náročnosti založení společnosti posloužilo shrnutí těch nejběžnějších nákladů, které mohou provázet samotný proces založení. Komanditní společnosti v minulosti náležela velká výhoda, která spočívala zejména v mnohem jednodušším přístupu ke kapitálu oproti společnosti s ručením omezeným. Tato výhoda se ovšem společně s přijetím ZOK a snížení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným na 1 Kč zcela vytratila. V současnosti tak vidím u komanditní společnosti potenciál zejména v jejím zvláštním daňovém režimu, který se sice může na první pohled jevit poněkud složitě, ale rozhodně má své benefity.

48


9 Použitá literatura BACHROŇOVÁ, N. a kol. 2014. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. ANAG, 279 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-870-3. ČERNÁ, S. a kol. Sbírka příkladů z obchodního práva. 4., přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 366 s. ISBN 978-80-7478-945-8. ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ I., PELIKÁNOVÁ I., 2015. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 637 s. ISBN 978-80-7478-735-5. DVOŘÁK, T. Komanditní společnost. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2004, xviii, 309 s. ISBN 807357-027-0. ELIÁŠ, K., KONEČNÝ, M., VAVŘINA, J. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7478-493-4. JOSKOVÁ L., PRAVDA, P. Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 85 s. ISBN 97880-247-4834-4. MARTINOVIČOVÁ, D., KONEČNÝ, M., VAVŘINA, J. Úvod do podnikové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 208 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5316-4. MIRČEVSKÁ, D. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 207 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-3000-4. MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 520 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4. NOVOTNÝ, P. a kol. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 144 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5163-4. POKORNÁ, J., VEČERKOVÁ, E., PEKÁREK, M. Obchodní korporace a nekalá soutěž. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 614 s. Meritum. ISBN 978-80-7478-873-4. SALACHOVÁ, B., VÍTEK, B. Podnikání a jeho přeměny. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2013, 145 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-185-6. SLAVÍK, J. Finanční průvodce nefinančního manažera: jak se rychle zorientovat v podnikových a projektových financích. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 175 s. ISBN 97880-247-4593-0.


49

VÍTEK, B., SALACHOVÁ, B. Právní prostředí podnikatele. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014, 222 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-210-5. VÍTEK, J. Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 374 s. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-862-6. VOCHOZKA, M., MULAČ, P. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 570 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1. Brno - Živnostenský úřad města Brna. Brno - oficiální web statutárního města Brna [online]. 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: https://www.brno.cz/spravamesta/magistrat-mesta-brna/usek-hospodarsky/zivnostensky-urad-mesta-brna/ Datové schránky: Oficiální informační web o datových schránkách [online]. 2015 [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: https://www.datoveschranky.info/index DOLEČEK, M. Obchodní korporace - zrušení. In: BusinessInfo.cz [online]. 2014 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodnikorporace-zruseni-ppbi-50445.html#!&chapter=5¨ KADLEC, M. Zdanění zisků v osobních společnostech (v. o. s., k. s.). In: Portál POHODA [online]. 2014 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/daneucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zdaneni-zisku-v-osobnich-spolecnostech-v-o-s-ks/ Zákon č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník, [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 Zákon č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích a družstvech, [cit. 2015-1101]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 Zákon č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání, [cit. 2015-11-17]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455 Zákon č. 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmu, [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 Zaměstnavatelé - Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/zamestnavatele

50

Přílohy


A

51

Návrh společenské smlouvy Společenská smlouva komanditní společnosti I. Úvodní ustanovení

Níže uvedení společníci se dohodli ve smyslu §§ 118 a následujících zákona o obchodních společnostech a družstvech (dále jen “zákon o obchodních korporacích”) na založení komanditní společnosti (dále jen "společnost") pod obchodní firmou Truhlářství DŘEVOKRAS k. s. se sídlem Pisárecká 480/11, 600 30 Brno-střed

II. Určení společníků 1. Společníky společnosti jsou:

Václav Kos, r. č. 720814/0465, komanditista Milénova 134/10, 638 00 Brno-Lesná a Petr Rychlý, r. č. 731201/1123, komanditista Poláčkova 2404/8, 628 00 Brno-Líšeň a Tomáš Starý, r. č. 700226/5987, komanditista Kosmákova 3957/32, 615 00 Brno-Židenice a StavbyCZ, s. r. o., komplementář IČ 12345678, Tyršova 646, 664 01 Modřice

Zastupující osoba: Jan Novák, r. č. 610311/2468 Malíkova 1656/22, 621 00 Brno-Řečkovice a Mokrá hora


52

(dále jen "společníci") 2. Společníci se dohodli, že každému z nich náleží stejný podíl na společnosti. Tento podíl

je nepřevoditelný a nemůže přejít na dědice ani jiného právního nástupce. 1.

III. Ustanovení o základním jmění 1. Komanditisté se zavazují poskytnout následující peněžité vklady: a) pan Václav Kos vloží 100.000 Kč (slovy sto tisíc korun českých) b) pan Petr Rychlý vloží 100.000 Kč (slovy sto tisíc korun českých) c) pan Tomáš Starý vloží 100.000 Kč (slovy sto tisíc korun českých) 2. Vklady se komanditisté zavazují splatit takto: a) úhrada vkladů bude provedena vložením peněz v hotovosti na zvláštní účet společnosti pod variabilním symbolem, kterým bude rodné číslo dotyčného komanditisty b) vklady budou splaceny nadvakrát, první splátka ve výši 50.000 Kč bude splacena ve lhůtě 30 pracovních dnů od uzavření této společenské smlouvy, zbylých 50.000 Kč bude splaceno do 20.4.2016. 3. Osobou spravující vklady ve smyslu ust. § 18 zákona o obchodních korporacích se ustavuje pan Jan Novák, který pro účely správy vkladů zřídí zvláštní účet u Komerční banky, Brno. 4. Správce vkladu je povinen pro účely zápisu do obchodního rejstříku vydat písemné prohlášení o splacení vkladů komanditistů. IV. Komanditní suma Ve smlouvě se zároveň stanovuje i komanditní suma ve výši 150.000 Kč (slovy sto padesát tisíc korun českých) pro každého z komanditistů. Výše komanditní sumy se snižuje v poměru v jakém komanditista splatil svůj vkladu. V. Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti je: - truhlářství a podlahářství - malířství, lakýrnictví, natěračství - výroba, obchod a jinde nezařazené


53

VI. Doba trvání společnosti Společenská smlouva o společném provozování podnikatelské činnosti se uzavírá a společnost se zřizuje na dobu neurčitou. VII. Základní práva a povinnosti společníků 1. Komplementář má jako jediný právo na obchodní vedení společnosti. 2. Komanditisté mají právo na informace a kontrolní právo. 3. Společníci mají právo na podíl na zisku, vypořádací podíl a podíl na likvidačním

zůstatku za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. 4. Komplementář má základní povinnost osobně se aktivně podílet na podnikání

společnosti a jejím rozvoji (hospodářském, marketingovém a organizačním), poskytovat služby v souladu s platnými právními předpisy, respektovat rozhodnutí společníků učiněná v souladu s touto smlouvou či vnitřními právními dokumenty společnosti a plnit další povinnosti stanovené ve vnitřních právních dokumentech společnosti. 5. Komanditisté jsou povinni splatit vklad způsobem a ve lhůtách určených odstavcem

III. této smlouvy. 6. Společníci jsou dále povinni dodržovat společenskou smlouvu, právní předpisy platné

na území České republiky a ustanovení vnitřních právních dokumentů, aktivně se podílet na plnění všech úkolů společnosti a zdržet se každého jednání, které by mohlo společnosti způsobit újmu a poškodit její dobré jméno. Při každém jednání jménem společnosti či v rámci vztahů uvnitř společnosti jsou povinni si společníci počínat v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře. 7. Společníci jsou povinni se vzájemně informovat nejpozději do 3 dnů na výzvu

kteréhokoliv společníka o všech skutečnostech týkajících se předmětu činnosti společnosti či okolností majících vliv na fungování společnosti a její dobré jméno. 8. Společníci se dohodli na vyloučení zákazu konkurence pro komplementáře. Na

komanditisty se zákaz konkurence nevztahuje. 9. Všichni společníci jsou oprávněni v příslušném kalendářním roce nevykonávat práci

z jakýchkoliv důvodů v délce 25 pracovních dnů. Nad stanovený limit pouze z důvodů překážek v práci dle pracovněprávních předpisů či po předchozím schválení ostatními společníky. Ostatní podmínky jsou stanoveny vnitřním právním dokumentem.


54

VIII. Majetková odpovědnost za závazky společnosti a ručení společníků 1. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. 2. Komplementáři ručí za závazky společnosti osobně, veškerým svým majetkem

společně a nerozdílně (solidárně). 3. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše své komanditní sumy. 4. Společník, který změnou společenské smlouvy do společnosti přistoupil, ručí i za

závazky společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat na ostatních společnících, aby mu poskytli náhradu za poskytnutí tohoto plnění a nahradili náklady s tím spojené. 5. Jestliže zanikne účast společníka za trvání společnosti, ručí tento společník jen za

závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti. IX. Orgány společnosti a způsob rozhodování, právní vztahy ke třetím osobám

Orgány společnosti jsou: a) schůze společníků b) statutární orgán A Schůze společníků 1. Schůze rozhoduje zejména o těchto otázkách:

a) změna společenské smlouvy, b) vyloučení komanditisty pro nesplacení vkladu do společnosti, c) zrušení společnosti, d) stanovení podnikatelské strategie společnosti, e) schvalování roční účetní závěrky, rozdělení zisku, úhrada ztrát, f) pověření některého z komplementářů obchodním vedením a jednáním jménem společnosti navenek. 2. Účast na schůzi společníků 1. Nejvyšším orgánem společnosti je schůze společníků, jejímž členem je komplementář a

komanditisté. Statutární orgán je oprávněn svolat podle potřeb, nejméně však jednou za rok, schůzi společníků, a to písemnou pozvánkou odeslanou nebo předanou společníkům nejméně 7 dnů předem. Statutární orgán je povinen svolat nejpozději do 30.6. kalendářního roku schůzi společníků, a to za účelem schválení účetní závěrky.


55

2. Každý společník je oprávněn účastnit se schůze společníků, hlasovat na ní, má právo

požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti. 3. Působnost schůze společníků

Do působnosti schůze společníků náleží zejména: a) projednávání všech zásadních otázek činnosti společnosti, b) schvalování účetní závěrky společnosti, c) rozhodování o všech změnách společenské smlouvy, d) rozhodování o zrušení společnosti a o vstupu do likvidace a jmenování likvidátora. 3. Rozhodování schůze společníků 1. Rozhodnutí společníků jsou přijímána schůzí společníků. Společník se zúčastňuje

2.

3. 4.

5.

6.

jednání schůze společníků osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Schůze společníků se koná vždy v sídle společnosti. Schůzi předsedá vždy jeden ze společníků, a to ten na němž se společníci většinou hlasů dohodli. Schůze společníků je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. V případě, že se do hodiny (maximálně do 2 hodin dle dohody přítomných) od zahájení schůze společníků společníci nesejdou, vyhlásí kterýkoli z přítomných společníků odložení schůze společníků o 7 dnů (případně na nejbližší pracovní den připadající po lhůtě 7 dnů) se stejným pořadem jednání a oznámí to nepřítomným společníkům způsobem platným pro svolání schůze společníků. Náhradní schůze společníků je usnášeníschopná za přítomnosti minimálně dvou společníků. Hlasuje se aklamací. Schůze společníků volí zapisovatele a ověřovatele zápisu. V rámci schůze společníků hlasuje komplementář a komanditisté společeně, přičemž každý společník má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů jsou povinni společníci danou věc vzájemně projednat a následně hlasovat opětovně. Pokud při dalším hlasování nebude dosaženo většiny, pak se daná otázka stává bodem programu následující schůze, která se musí konat do 20 dnů ode dne nedosažení většiny v dané otázce. Schůzi je povinen svolat statutární orgán. Schůze společníků rozhoduje o záležitostech společnosti prostou většinou hlasů přítomných společníků, s výjimkou změny společenské smlouvy a zrušení společnosti a v dalších věcech dle této společenské smlouvy. Ke změně společenské smlouvy společnosti je třeba souhlasu prosté většiny všech společníků. K rozhodnutí o zrušení společnosti je nutný souhlas všech společníků. O jednání a rozhodování schůze společníků se pořídí zápis, jehož vyhotovení zabezpečuje předsedající společník. Zápis podepisuje předsedající společník, zapisovatel a ověřovatel zápisu. Přílohou zápisu jsou pozvánky na schůzi společníků s potvrzením společníků o jejich převzetí (resp. jejich kopie) nebo dokladem o jejich odeslání společníkovi a listina přítomných společníků s jejich podpisy, ověřená předsedajícím společníkem, zapisovatelem a ověřovatelem zápisu. Každý společník může požádat předsedajícího společníka o vydání kopie zápisu nebo jeho části.


56

B Statutární orgán 2. Členem statutárního orgánu společnosti je komplementář:

StavbyCZ, s. r. o., IČ 12345678, Pisárecká 480/11, 600 30 Brno-střed

Zastupující osoba: Jan Novák, r. č. 610311/2468 Malíkova 1656/22, 621 00 Brno-Řečkovice a Mokrá hora

který je oprávněn jednat navenek jménem společnosti ve vztahu ke třetím osobám. 3. Statutární orgán je oprávněn zastupovat společnost navenek a jednat jejím jménem ve

všech jejích záležitostech. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo napsané firmě společnosti připojí statutární orgán svůj podpis. 4. Statutární orgán je oprávněn k obchodnímu vedení společnosti, zejména zajišťovat její

vnitřní organizaci, účetnictví, marketing a další činnost ve prospěch společnosti. Dále je povinen nejpozději do 30.5. kalendářního roku zajistit sestavení řádné účetní závěrky za předchozí účetní období, a to za účelem jejího schválení schůzí společníků a rozdělení zisku. Stejně tak je v této lhůtě povinen statutární orgán vyhotovit výroční zprávu. X. Podíl na zisku a jeho výplata 1. Společníci jsou povinni na schůzi společníků konané nejpozději do 30.6. kalendářního

roku schválit řádnou účetní závěrku za předchozí účetní období. Po schválení řádné účetní závěrky schůzí společníků mají společníci nárok na podíl na zisku, a to ve výši určené podle pravidel stanovených v odst. 3. tohoto článku. 2. Podíl na zisku stanovený na základě roční účetní závěrky je splatný do 3 měsíců od

schválení účetní závěrky společníky na schůzi společníků, a to převodem ve prospěch účtu společníka, pokud nebude dohodnuto jinak. 3. Zisk se dělí mezi komplementáře a společnost následovně: 3. Komplementář StavbyCZ, s. r. o 4. Společnost Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s.

40 % 60 %

4. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění dělí mezi komanditisty

následovně: - komanditista Václav Kos 1/3 čistého zisku - komanditista Petr Rychlý 1/3 čistého zisku - komanditista Tomáš Starý1/3 čistého zisku


57

XI. Ztráta a její úhrada 1. Ztrátu společnosti zjištěnou roční účetní závěrkou nesou společníci následovně: Komplementář StavbyCZ, s. r. o 40 % Společnost StavbyCZ, s. r. o 60 % 2. Ztrátu uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy. 3. To se nedotýká vzájemných nároků společníků na vzájemné vypořádání dle vnitřních právních dokumentů společnosti. XII. Změna účastníků smlouvy, zrušení společnosti a majetkové vypořádání 1. Změna účastníků smlouvy 5. Změnou společenské smlouvy může do společnosti přistoupit další společník

anebo může společník ze společnosti vystoupit, zůstanou-li ve společnosti alespoň 1 kompementář a 1 komanditista. Schůze společníků může v případě přistoupení dalšího společníka určit výši jeho vkladu do společnosti, resp. jiné podmínky účasti ve společnosti. 2. Zrušení a zánik společnosti 1. Společnost se zrušuje: a) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy

toto rozhodnutí bylo přijato; b) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto

rozhodnutí nabude právní moci; c) zrušením konkursu na společnost po splnění rozvrhového řízení nebo zrušením

konkursu z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; d) rozhodnutím soudu na návrh jiného společníka, porušuje-li některý ze společníků závažným způsobem své povinnosti; e) písemnou výpovědí společníka s úředně ověřeným podpisem. Výpovědní doba činí 3 měsíce a počíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi společnosti; f) smrtí komplementáře; g) prohlášením konkursu na majetek komplementáře nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; h) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků. 2. Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odst. 2, bodu 2.1. písm. e), f), g) a h) se mohou zbývající společníci rozhodnout na schůzi společníků změnou společenské


58

smlouvy, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká, a to za předpokladu, že ve společnosti zůstanou minimálně 1 komplementář a 1 komanditista. 3. Vyloučení společníka soudem 1. Jestliže společník závažným způsobem porušuje své povinnosti plynoucí z této

smlouvy či vnitřních právních dokumentů společnosti, mohou ostatní společníci rozhodnout většinou hlasů všech společníků o podání návrhu na vyloučení společníka ze společnosti. Na porušení povinnosti společně s výzvou k jejímu splnění musí být společník upozorněn. 6. 4. Vypořádací podíl 7. 1. Při zániku účasti společníka ve společnosti za jejího trvání v případech uvedených

vzniká bývalému společníkovi nebo jeho dědici vůči společnosti nárok na vypořádací podíl. Pokud se jedná o případ vyloučení společníka soudem pro porušení povinností, pak může společnost jednostranně započítat svou pohledávku na náhradu škody na pohledávku, která představuje vypořádací podíl. 2. Výše vypořádacího podílu se stanoví na základě posudku znalce jmenovaného soudem, a to poměrem jeho účasti (podílu) na společnosti k čistému obchodnímu majetku společnosti. 3. Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byl společnosti doručen znalecký posudek. 4. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích převodem na účet společníka či jeho dědiců, pokud nebude dohodnuto jinak. 5. Podíl na likvidačním zůstatku

1. Při zrušení společnosti s likvidací mají všichni společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku, a to ve stejné výši. XIII. Závěrečná ustanovení 1. Otázky vnitřní organizace společnosti a podrobnější úpravy záležitostí obsažených ve

společenské smlouvě, jakož i práv a povinností společníků, orgánů společnosti a dalších záležitostí, budou upraveny ve vnitřních právních dokumentech společnosti. 2. Právní vztahy společníků vyplývající z této společenské smlouvy, vztahy vznikající v

souvislosti účastí ve společnosti, jakož i ostatní právní vztahy uvnitř společnosti se řídí ve věcech, které neupravuje tato společenská smlouva zákonem o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zejména ustanoveními o komanditní společnosti, a jinými závaznými právními předpisy v platném znění. 3. Jakékoliv změny této společenské smlouvy jsou možné pouze na základě pravidel

sjednaných výše, v souladu se zákonem a pokud podpisy společníků budou úředně ověřeny.


59

4. Společenská smlouva byla vyhotovena v 6 exemplářích, když každý ze společníků

obdrží jedno vyhotovení a další budou určeny k vnitřním potřebám společnosti a užity pro zápis společnosti do obchodního rejstříku. 5. Společníci prohlašují, že splňují podmínky provozování živnosti podle živnostenského

zákona a že není u nich dána překážka provozování živnosti. Dále společníci prohlašují, že není u nich překážka členství v orgánu společnosti dle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 6. Společenská smlouva se stává platnou a účinnou okamžikem podpisu společníků. V Brně dne 1.10.2015 Úředně ověřené podpisy společníků:

_____________________________

______________________________

Nájemní smlouva

60

B

Nájemní smlouva SMLOUVA O NÁJMU PROSTORU SLOUŽÍCÍHO PODNIKÁNÍ

Dnešního dne uzavřeli ABC a. s. se sídlem Pisárecká 480/11, 603 00 Brno - Pisárky IČO 48563251 společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 25634, jednající Františkem Cajthamlem (dále jen „Pronajímatel“) a Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. jednající Janem Novákem, zastupující osobou komplementáře Stavby CZ, s.r.o. (dále jen „Nájemce“) (společně dále také „smluvní strany“) tuto Smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřenou dle ustanovení §2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) (dále jen „smlouva“) 1.

PŘEDMĚT A ÚČEL NÁJMU

1.1 Pronajímatel prohlašuje, že je mimo jiné vlastníkem objektu a) 1454 o výměře 635 m2 - zastavěná plocha a nádvoří b) 1452/1 o výměře 969 m2 – ostatní plocha c) Stavba s č.p. 480 na pozemku p.a,1454 – stavba občanského vybavení zapsaném na Listu vlastnictví LV č. 10001, vedeném u Katastrálního území Brno – Pisárky, Katastrálním pracovištěm Brno – Město, Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj (dále jen „Předmět nájmu“)

Nájemní smlouva

61

1.2 Pronajímatel prohlašuje, že je oprávněn dát tento Předmět nájmu do nájmu. Přenechává Nájemci za podmínek stanovených touto smlouvou do dočasného užívání jeho část, konkrétně prostory v přízemí stavby s č.p. 480 nacházející se na parcele 1454 – dílna o výměře 286 m2, sklad o výměře 105 m2, kancelář o výměře 24 m2, šatna s denní místností o výměře 28 m2 a sociální zázemí se sprchou o výměře 16 m2 a parkovací a manipulační plochy na parcele 1452/1 o výměře 88 m2, nacházející se na levé straně budovy č.p. 480. 1.3 Pronajímatel souhlasí s tím, že si Nájemce zřídí v předmětu nájmu sídlo své společnosti a zřídí zároveň provozovnu. 1.3 Nájemce je povinen Předmět nájmu užívat pouze k účelu nájmu, v rámci předmětu podnikání Nájemce zapsaného v obchodním rejstříku (truhlářství a podlahářství; malířství, lakýrnictví, natěračství; výroba, obchod a služby jinde nezařazené). 1.4 Nájemce má právo umístit ke vstupu do provozovny označení společnosti (provozovny) dle Živnostenského zákona. Dále je Nájemce oprávněn opatřit Předmět nájmu štíty, logy, návěstími a podobnými znameními pouze s předchozím souhlasem Pronajímatele. 2. DOBA TRVÁNÍ NÁJMU 2.1 Nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou, počínaje dnem 1.10.2015 do 2018. V případě, že ani jedna ze stran neoznámí druhé straně písemně alespoň dva měsíce před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se tato smlouva na další kalendářní rok, vždy na období od ………. do …………. následujícího kalendářního roku. 2.2 Nájemce je povinen předat v den následující po skončení nájmu Předmět nájmu Pronajímateli s přihlédnutím k obvyklému opotřebení vzniklému řádným užíváním Předmětu nájmu. 2.3 Pronajímatel i Nájemce mohou tuto smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v zákoně č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění platném v době uzavření této smlouvy. 2.4 Výpověď nájmu musí být písemně a musí být doručena druhé straně. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. 2.5 Nájemce má právo na náhradu za převzetí zákaznické základny za splnění podmínek uvedených v § 2315 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Nájemní smlouva

62

3. PODNÁJEM 3.1 Nájemce není oprávněn přenechat prostor sloužící podnikání nebo jeho část do podnájmu třetí osobě bez souhlasu Pronajímatele. 4. NÁJEMNÉ 4.1 Nájemné za užívání Předmětu nájmu bylo sjednáno dohodou ve výši 20.000,Kč (slovy: Dvacet tisíc korun českých) včetně DPH za jeden kalendářní měsíc. 4.2 Spolu s nájemným je Nájemce povinen platit náklady na služby poskytované v souvislosti s užíváním Předmětu nájmu ve výši 3.000,- Kč (slovy: tři tisíce korun českých). 4.3 Nájemné je splatné měsíčně k 15. dni měsíce předcházejícího příslušnému měsíci, na který je hrazeno, a to na účet pronajímatele č. 123456789/0300 vedený u ČSOB. 5. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 5.1 Tato smlouva, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a dále zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

V Brně dne 1.10.2015 Nájemce

Pronajímatel

Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s.

ABC, a. s.

Jan Novák

František Cajthaml


C


63

64

Obr. 2 Jednotný registrační formulář Zdroj: Vlastní zpracování



D


Obr. 3 Předmět podnikání Zdroj: Vlastní zpracování

65

66


E Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné


Obr. 4 Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné Zdroj: Vlastní zpracování

67

68

F




Obr. 5 Statutární orgán – Právnická osoba Zdroj: Vlastní zpracování

69


70

G


Obr. 6 Prohlášení odpovědného zástupce Zdroj: Vlastní zpracování


H


Obr. 7 Žádost o výpis z Rejstříku trestů Zdroj: Vlastní zpracování

71


72

I Návrh pracovní smlouvy PRACOVNÍ SMLOUVA Truhlářství DŘEVOKRAS s.r.o. se sídlem IČ: 854321 zastoupena: Janem Novákem, zastupující osoba (komplementář) (dále jen „zaměstnavatel“) a …………………….. bytem ........................... narozen ........................... (dále jen „zaměstnanec“) uzavírají dnešního dne, měsíce a roku dle zákona č. 626/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů PRACOVNÍ SMLOUVU 1. Základní ustanovení 1.1 Zaměstnanec přijímá od zaměstnavatele nabídku na pracovní pozici truhlář. 1.2 Pracovní smlouva je sjednána na dobu neurčitou. Den nástupu do práce je 1. 12. 2015. 1.3 Místem výkonu je sídlo zaměstnavatele. Adresa Pisárecká 480/11, 600 30 Brno-Pisárky. 1.4 Zaměstnanec přistupuje na sjednanou zkušební dobu v délce 2 měsíců. S ohledem na § 35 odst. 4 nemůže být zkušební doba následně prodloužena. 2. Práva a povinnost zaměstnance 2.1 Zaměstnanec má povinnost plnit veškeré úkoly přidělené zaměstnavatelem, které vyplývají a nepřesahují rámec sjednané pracovní pozice. 2.2 Zaměstnanec je povinen svou práci vykonávat osobně. V případě nutné spolupráce s třetí osobou, je povinen předem písemně upozornit zaměstnavatele. 2.3 Zaměstnanec je povinen seznámit se pomocí školení s pracovním řádem, právními předpisy na pracovišti a dodržovat jimi předepsanou bezpečnost při práci.


73

3. Mzda 3.1 Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na hodinové mzdě ve výši 70,- Kč. 3.2 Mzda je splatná vždy k 15. dni následujícího měsíce. Mzda je vyplácena bankovním převodem na účet zaměstnance. 3.3 V případě prodlení zaměstnavatele se splacením mzdy o více než 30 dní, má zaměstnanec nárok na odstoupení od této smlouvy. 4. Pracovní doba 4.1 Pracovní doba činí čtyřicet (40) hodin týdně. Pracovní doba je v souladu s § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 4.2 V případě předem písemně sjednaného pracovního úkonu oběma stranami, je možné sjednanou pracovní dobu v odst. 4.1 překročit. A to v rámci § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Přesčasové pracovní době odpovídá zvýšená hodinová mzda ve výši 15% ze základní hodinové mzdy. 5. Dovolená 5.1 Zaměstnanec má nárok na zákonem stanovenou dovolenou dle § 212-223 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. 6. Závěrečná ustanovení 6.1 Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci veškeré zákonem stanovené podmínky pro výkon práce. 6.2 Tato smlouva může být vypovězena písemnou dohodou obou stran. V případě jiného způsobu ukončení pracovního poměru strany jednají dle zákonem stanovených podmínek. 6.3 Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, které jsou stvrzeny podpisem obou stran. 6.4 Ustanovení této smlouvy se řídí platnými zákonnými předpisy, především zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 6.5 Pracovní smlouva se vyhotovena ve dvou vyhotovení, z nichž 1 obdrží každá ze stran.


74

V Brně dne 1. 12. 2015 Zaměstnavatel Jan Novák

Zaměstnanec


J Přihláška k registraci pro právnické osoby

75

76



Obr. 8 Přihláška k registraci pro právnické osoby Zdroj: Vlastní zpracování

77

78

K




Obr. 9 Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty Zdroj: Vlastní zpracování

79

80

L




Obr. 10 Přihláška k registraci plátcovy pokladny Zdroj: Vlastní zpracování

81

82


M MSSZ Brno - Přihláška do registru zaměstnavatelů


Obr. 11 MSSZ Brno - Přihláška do registru zaměstnavatelů Zdroj: Vlastní zpracování

83

84

N



Obr. 12 MSSZ - Oznámení o nástupu do zaměstnání (vzor) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, ©2015


O


Obr. 13 VZP - Přihláška a evidenční list zaměstnavatele Zdroj: Vlastní zpracování

85


86

P


Obr. 14 VZP - Hromadné oznámení zaměstnavatele Zdroj: Vlastní zpracování

Žádost o zapojení do systému statutárního města Brna v oblasti využitelných složek komunálního odpadu 87

Q

Žádost o zapojení do systému statutárního města Brna v oblasti využitelných složek komunálního odpadu ŽÁDOST

o zapojení do systému statutárního města Brna v oblasti využitelných složek komunálního odpadu Žadatel: Truhlářství DŘEVOKRAS, k. s. Sídlo: Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky IČ: 87654321

DIČ: CZ87654321

Jméno a příjmení statutárního zástupce: Jan Novák Telefon, e-mail: +420 794 569 523 Doručovací adresa: Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky Jako původce odpadů, produkující odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, žádám o zapojení do systému zavedeného statutárním městem Brnem pro nakládání s komunálním odpadem v souladu s § 17 odst. 6 zákona o odpadech, a to pro níže uvedené využitelné složky komunálního odpadu: Název odpadu 1) Papír Sklo Plastové obaly

Množství v kg/rok 2) 1,2 t 1,2 t 1,2 t

Místo vzniku odpadů 3) Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky Pisárecká 480/11, 603 00 Brno-Pisárky

1)

název druhu odpadu uvádět pouze: papír, sklo, plastové obaly (směs obalových plastů a nápojových kartonů) 2) kvalifikovaný odhad 3) adresa sídla/provozovny – dle skutečného místa vzniku odpadů Datum: 1.12.2015

Podpis žadatele:

Založení komanditní společnosti

Recommend Documents