(Zá)školáček č. 1 březen duben 2016

          

(Zá)školáček

č. 1

březen – duben 2016

 

Obsah  Adoptovali jsme pandu červenou

to bylo u čarodějnice v jeskyni. 

Stali  jsme  se  adoptivními  rodiči  pandy  červené  z ostravské  ZOO  –  rozhodli  jsme  o  tom  hlasováním.

Co se dělo po hlavním programu? Rádi jsme se  báli. Co jiného?  

Aleš a Dan jsou jedničky  Naši  spolužáci  se  stali  vítězi  soutěže  badatelských  přírodovědných  týmů    a jednotlivců Moravskoslezského kraje. 

Na stezce odvahy  Noc  s Andersenem  Natálie Kozlové 

objektivem 

Naše  fotoreportérka  zaznamenala  nejdůležitější z hlavního programu Noci. 

vše 

 

Jejich zálibou je entomologie. 

Země měla svátek a my s ní

 

Tématem  jejich  badatelské  práce  byl  motýl  martináč  atlasový  a  vliv  teploty  na jeho vývoj. 

My a Velká cena ZOO  Kolik toho víme o savcích Afriky? Tak to jsme si  jeli ověřit na soutěž do ostravské ZOO.   

Jak  jsme  dopadli  v konkurenci  několika  stovek  týmů  z Moravskoslezského  kraje,  najdete  v našem článku.   

Rozhodně si přečtěte, jaké záludné úkoly nás na  soutěži čekaly. 

Zapojili jsme se do akce Ukliďme svět, uklidíme  Česko.  Starší  připravili  pro  mladší  prezentace,  kvízy  a soutěže.  Zajímavé  hodnoty  jsme  získali  z měření  ekostopy žáků školy. 

Naše přání planetě Zemi  Co  vzkazujeme  planetě?  Rozhodně  stojí za přečtení. 

My třeťáci přejeme planetě Zemi  Vyznání,  která  jsou  nadějí  pro  planetu  a pro život na ní. Budou vyslyšena? 

Jak Zemi vidí družinka  A  opět  vyznání  –  tentokrát  děti  vyjádřily  svůj  vztah k Zemi obrazem. 

Noc s Andersenem   

Cesta odpadem 

… očima prvňáků a druháků 

Prožitek  z úklidu  upřímně  vyjádřený  veršem  a doložený obrazem.

Co  se  dětem  nejvíce  líbilo,  co  je  bavilo  a jak si večer užívaly? To pro vás zjišťovaly naše  redaktorky. 

… a očima paní učitelky Molinové  Jak  paní  učitelka  prožila  večer  a  noc  se svými mrňousky, se dozvíte z rozhovoru s ní. 

Rozhovor  Valáškovou 

s paní 

učitelkou 

Minirecenze … aneb co stojí za přečtení  Knihy  Arthura  Ransoma  jsou  jako  stvořené  pro ty, kteří rádi čtou o dobrodružství. 

Inspirace filmem   Dvě pozoruhodné výtvarné práce. 

Hlavní  tíhu  organizátora  Noci  s Andersenem  nesla paní Valášková. Co nám o tom řekla? 

K zamyšlení 

Jako v pohádce o malé mořské víle 

Z pera a tužky Natálie Kozlové. 

Sedm aktivit spojených s pohádkou a ještě něco  navíc – procházka Nocí … 

Turnaj ve volejbale 

Kde žije malá mořská víla?  Že  nevíte?  Děti  vědí,  a  také  to  skvěle  ztvárnily  ve svých obrazech – kolážích. 

Večer s čarodějnicí  Přímá účastnice čarodějného kouzlení líčí, jaké 

Splněno – chtěli jsme vyhrát aspoň nějaké  zápasy. 

Turnaj v basketbale  Že je důležité vyhrát? Ani nápad!  Nejdůležitější  je  zahrát si s radostí. 

 

Adoptovali jsme pandu červenou 

 

Panda  červená  vyhrála  na  plné  čáře  hlasování  o  tom,  které  zvíře  ze  ZOO  Ostrava naše škola adoptuje.   

Hlasování  bylo  dobrovolné,  takže  nakonec  hlasovalo  220  účastníků  ankety.  Hlasování  se  účastnili  žáci  i učitelé.    

Na  každém  hlasovacím  lístku  bylo  uvedeno  16  názvů  zvířat,  ze  kterých  účastník mohl vybrat svého oblíbence.  Na  lístky  také  měl  každý  napsat,  proč    si vybral právě toto zvíře.  Po  skončení  hlasování  se  ve  školním  klubu    sešel školní parlament a začalo počítání hlasů.    Ani  to  nebylo  moc  napínavé,  brzy  bylo  jasné,  že vyhraje panda.   

 

Panda  červená  získala  56  hlasů.  Surikaty  měly 

  39 hlasů a třetí tygr ussurijský získal 25 hlasů.       

                   

Autoři obrázků:    Panda červená ‐  Štěpán Guziur, 2. tř.  Surikaty – Karolína  Labudová, 2. tř.  Tygr ussurijský – Alex  Novotný, 2. tř.    Foto: p. uč.Magda   Luzarová    Kateřina Dragošová,   8. A 

 

Aleš a Dan jsou jedničky 

 Kdo zvítězil? – Aleš Bulawa ze 4. třídy a Daniel                           Bulawa  ze 7. A  O jakou soutěž šlo? – o soutěž badatelských                                          přírodovědných  týmů                                         a jednotlivců  Co týmy na soutěži dělaly? – prezentovaly svou                                                  badatelskou práci  Odkud týmy byly? – z celého                                   Moravskoslezského kraje  Kolik bylo členů odborné poroty? – 8  Kolik porotců dalo Aleše a Dana na 1. místo? ‐ 7  Kde se soutěž konala? – v Ostravě na Střední                   průmyslové škole chemické akademika                   Heyrovského a Gymnáziu, Ostrava, p. o.  Kdo soutěž pořádal? – Klub ekologické výchovy                  MSK pod záštitou náměstkyně                  hejtmana MSK Mgr.  Věrou Palkovou 

 

Když  jste  na  soutěž  jeli,  čekali  jste,  že bude velká konkurence?  Dan: Ano. 

 Jaká byla reakce na vaši prezentaci? 

Kolik konkurentů jste měli?  Dan: Kolem třiceti. 

         

Aleš: Lidi tleskali. V sále poslouchalo asi 75 lidí.  Dan:  Paní  ředitelka  ze  Základní  školy  v Lichnově  nám  řekla,  že  si  napsala,  že  to  byla  super  prezentace,  a  bezchybná.  U  všech  ostatních  si napsala hodně poznámek, ale u nás neměla ani  jednu. 

 

 

 Mysleli jste si, že můžete mít šanci na výhru?  No, malinko možná jo, ale mysleli jsme si, že by  to byl zázrak, kdybychom vyhráli. 

         

O čem byly ostatní prezentace?  Dan: O rostlinách, o broucích, o ptácích,  pak taky vodní živočichové, savci apod.  Která prezentace se vám líbila nejvíc?  Byly  dvě,  o  planktonu  a  pak  kočky  versus psi.  Jaké  jste  měli  při  přednášení  své  prezentace pocity?  Dan  a  Aleš:  Měli  jsme  trochu  strach  a trému, ale jinak dobré. 

Co jste zkoumali?   Dan:  Motýla  martináče  atlasového  a  vliv  teploty na rychlost vývoje tohoto motýla. 

 

 

 

Proč  jste  vybrali  zrovna  martináče  atlasového?  Aleš:  Zrovna  jsme  ho  doma  chovali,  a tak jsme ho začali i zkoumat. 

 

 

  Jak jste toho motýla získali?  Aleš:  Objednali  jsme  si  3  housenky  přes internet. Jedna housenka stojí 60,‐ Kč.  Tento  motýl  není  zas  tak  vzácný,  i  když  je  největší.  V Asii  ho  berou  jako  u  nás  například běláska. 

Martináč atlasový 

 

   

Můžete  nám  říct  o  martináčích  nějakou  zajímavost?  Dan:  Pohlaví  martináče  se  dá  rozeznat  až v dospělosti, tzn. ne u housenky, ale až u  motýla.  Samička  má  úzká  tykadla  a sameček je má hřebenovitá.    

Ukazovali jste motýly u prezentace?  Ukazovali  jsme  motýly  už  mrtvé.  Jednoho  jsme  chovali  v houseníku  (to  je  skleník  pro  housenky),  ale  tam  si  otloukal  křídla,  takže jsme ho museli usmrtit. 

  Tykadla dospělého samce martináče atlasového 

       

Chovali jste vždycky jenom motýly?  Aleš  a  Dan:  Zajímali  jsme  se  ještě  o  jiný  hmyz,  o  mravence,  brouky,  pavouky  apod.   Chovali jsme potápníka a křižáky. 

 

 

Nebránili vám rodiče chovat hmyz?  Aleš:  Ne,  taťka  se  o  to  taky  zajímá.  Má  v práci  kolegu,  který  sbírá  hmyz  už  30  let.  Je to entomolog a náš vzor.   

Odkdy se vy zajímáte o entomologii (věda  o hmyzu, pozn.red.)?  Dan: Já asi od 4 let a Aleš asi taky tak. 

 

Chováte teď nějakého motýla?  Dan: Čekáme na vylíhnutí lišaje smrtihlava.   

Odkdy se zajímáte o motýly?  Dan:  Je  to  asi  tak  dva  roky.  Chovali  jsme  smrtihlavy.    

Který  druh  motýla  vás  ještě  zajímá,  a chtěli byste ho chovat?  Dan: Chtěli bychom zkoumat ptakokřídlece  alexandřina.  Žije  poblíž  Asie,  ale  je  to  chráněný druh, protože je ohrožený.   

Jakého  motýla  máte  ještě  v úmyslu  zkoumat?  Dan:  Jsou  to  actias  dubernardi  a  actias  selene, který žere rododendrony. Nebyl by  problém s potravou pro ně.   Aleš:  Taky  bychom  chtěli  monarchu  stěhovavého.   

Rozhovor vedly Tereza Novotná a Agáta Unucková, 7.A

Zajímáte  se  také  o  jiné  živočichy,  než  je  hmyz?  Dan: Já se zajímám o hady.  Aleš: A já zase o savce.   

 

 

My a Velká cena ZOO

   

V březnu  2016  uspořádala  ZOO  Ostrava  soutěž  Velká  cena    ZOO pro žáky 6. – 9. tříd z celého Moravskoslezského kraje.         

Jejím  tématem  byli  savci  Afriky.  Soutěžící  měli  prokázat  znalosti  z anatomie,  chování,  způsobu  života, 

ohrožení,  ochrany  a  významu  afrických  zvířat  a také přehled o africké expozici v ZOO Ostrava.    

 

 

 

 

 

 

 

 

Z  naší  školy  se  soutěže  zúčastnila  dvě  družstva  ve  dvou  kategoriích.  V I.  kategorii  soutěžili  Nela  Wardasová,  Martin  Kohut,  Kateřina  Bilková,  7.  A,  Gabriela  Sikorová  a  Jiří  Vávra,  7.  B.  Ve  II.  kategorii  byli  Tomáš  Hrobař,  8.  A,  Alexandra  Sikorová,  Daniel  Branný  a Jiří Bilko, 9. A. 

Byla  středa  30.  března  a  my  jsme  se  vydali  do  ostravské    zoologické  zahrady,  abychom  porovnali  síly  s účastníky  soutěže z jiných škol. Původně nás mělo být deset, tedy dvě    družstva  po  pěti  členech,  ale  nakonec  nás  jelo  vlakem    o jednoho méně. Doufali jsme, že se ten desátý někde objeví,  více  hlav  přece  více  vymyslí.  Cestou  se  někteří  ještě  učili                        na test, který jsme měli absolvovat.  Nastala  hodina  H  a  my  jsme  šli    do  výukového  centra.  Na  napsání  testu  jsme měli asi jen 30 minut, ale nasmáli jsme  se  u  jeho  vyplňování  dost  a  dost.  Padla  nejedna  vtipná  hláška  a  sem  tam  nějaký  překlep.  Potom  jsme  už  jen  doufali,  že aspoň něco z toho, co jsme napsali, bude      Hrabáč dobře.    www.zoopraha.cz    Abyste věděli, proč jsme se tak smáli, uvedu několik úkolů, které jsme řešili. No řekněte sami, vy    byste se nesmáli, kdybyste toho věděli tolik co my?  Úkol č. 12                   

  Úkol č. 3 

 

                                                                                                  Jeden  velmi  zvláštní  africký  Úkol č. 9    savec  tráví  dny  v  noře  pod  Napište  rodový  název  Který druh africké antilopy je  zemí a vylézá jen v noci. Patří  afrického  savce  podobného  předmětem  záchranného  do  řádu,  kde  je  jediným  našemu  krtkovi,  programu,  na  němž  se  podílí  zástupcem.  Má  zavalité  tělo  pojmenovaného  podle   i ZOO Ostrava?   dlouhé  až  2  m  (včetně  ocasu)  nápadného  kovového  lesku  srsti.  dlouhý  rypák  a  nápadně  Napište  druhový  název:   Napsali jsme krtek africký .    dlouhé  uši.  Jak  se  nazývá?  napsali jsme antilopa ta…     Správně bylo  zlatokrt.  Napište  rodový  i  druhový  Správně  bylo  název:     Antilopa    Derbyho.                                            www.izun.eu 

www.biolib.cz 

napsali  jsme  liška  pí  (…sečná  mělo  pokračovat,  ale  to  už  jsme  nestihli,  stejně  to  bylo  špatně).   Správná odpověď:            hrabáč kapský. 

 

 

  A  co  teď?  Test  máme  napsaný  a  vlak  nám  jede  až  ve  dvě.  Co  jiného  než  prohlídka  ZOO. 

Rozešli  jsme  se  každý  na  jinou  stranu  a  já  se  vydala  za  opicemi.  Jsou  to  velmi  zajímavá    zvířata a nejednu zajímavost jsem se o nich ještě dozvěděla.    Asi  po  hodině  jsem  se  přidala  ke  skupince,  kterou  doprovázela  paní  učitelka  a  prohlídku    jsem dokončila s nimi. Obešli jsme opravdu celou zoologickou zahradu.          

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

Jak  už  to  tak  bývá,  jednou  všechno  skončí,  stejně  tak i  náš  výlet  do  ZOO.  Snad  se někdy bude opakovat. Teď už  jen  čekáme,  jak  jsme  dopadli  v testech.  

         

Uvidíme,  jestli  jsme  v konkurenci  asi  dvou  stovek  týmů obstáli se ctí. 

   

 

 

 

Jak tedy naši dopadli?     

V I. kategorii soutěžilo 239 týmů a naši sedmáci získali 14 bodů a  obsadili168 místo.  Ve II. kategorii soutěžilo 194 týmů. Naši osmáci a deváťáci získali 19 bodů a obsadili 88  místo. 

    Nela Wardasová, 7. A 

 

Noc s Andersenem 

 

                                                                                                           

… očima prvňáků a druháků 

 

Nejdříve  jsme  zjistily,  že  se  děti  na  Noc    s Andersenem moc těší.      Chodily  jsme  s dětmi  celou  dobu  akce.  Obešly 

jsme s nimi všechny aktivity a sledovaly jsme je,  jak  se  jim  daří  plnit  úkoly,  které  byly  pro  ně    nachystané  na  stanovištích.  A  všímaly  jsme  si  toho, jestli se dětem na akci líbí, a taky jsme se                                                                                                                     jich na to zeptaly.    

 

Anketa  Nejčastější odpovědi byly:  

 

Hrozně moc. Je to tu super.   

Ptaly  jsme  se  dětí,  které  aktivity  se  jim  líbily  nejvíce.   Nejčastěji odpovídaly, že nejlepší to bylo v jeskyni  u čarodějnice.  

   

Holčičky  zase  říkaly,  že  rády  dělaly  korále  pro  mořskou vílu.  

   

Někteří měli velký zážitek z chození po kamenech. 

 

No  a  v tělocvičně  se  jim  líbilo,  když  pan  učitel  s paní  učitelkou  dělali  při  hledání  prince  lanem  velké vlny.

      Zajímavosti: 

  Děti vypadaly na návštěvě u čarodějnice zaraženě, přitom se jim tato aktivita líbila nejvíce.    Korále, ze kterých děti dělaly náhrdelník pro mořskou vílu, byly vlastně těstoviny – takové     

duté válečky. Některé děti si je ještě obarvily. Holčičky pak náhrdelníky celou dobu nosily  na sobě.  Malým dětem se pohádka Malá mořská víla zdá moc smutná, mají radši veselé příběhy. 

  Nicola Fornalová, 8. B, Michaela Fornalová, 6. A   

 

… a očima paní učitelky Molinové 

 

 

Připravovala  jste  s Andersenem? 

 

se 

na 

Noc 

 

Ano,  i  když  aktivity  hlavního  programu  připravovali  jiní  učitelé,  já  jsem  si  pro  děti  nachystala  pracovní  listy,  křížovku  a  podobně,  abychom  mohli  spolu  zábavně  a  zajímavě  strávit  chvíle  před  spaním.  Také  jsem  vybírala  pohádku na dobrou noc. Jako upomínku  na  malou  mořskou  vílu  děti  ode  mne  dostaly  mušle,  které  si  mohly  zavěsit  na krk. 

                   

 

 

A pak už jen spali a spali … 

Foto paní učitelka Molinová 

 

Dětem  se  moc  líbilo  u  čarodějnice.  Která  aktivita  hlavního  programu  se nejvíce líbila vám?   Také u čarodějnice. 

 

A jak hodnotíte děti? Nejsou prvňáci na akci, kdy se ve škole spí, ještě malí?     

Chtěla bych „mrňousky“, kteří se zájmem a plným nasazením plnili úkoly a zvládli spaní   ve škole bez maminek, pochválit. 

                                                                                                                                                                    

 

 

 

Měla  byste  nějaký  návrh  pro  příští  ročník  Noci  s Andersenem? 

 

 

Ano.  Mohli  bychom  zařadit  nějakou  aktivitu,  při  které  by  se  mohli  spolu  potkat   a  spolupracovat  mladší   a starší žáci. Aby se mohli  blíže  poznat.  To  nám  tak  trochu chybí. 

 

 

Paní učitelka Molinová se svými „mrňousky“.   

 

 

 

 

 

 

 

 

Nicola Fornalová, 8. B 

 

Rozhovor s p. učitelkou J. Valáškovou 

    Paní  učitelka  Valášková  byla  hlavní  organizátorkou  Noci  s Andersenem  na  naší  škole.   

Takže nás muselo zajímat, jaký je její pohled na akci. 

                   

  Ze  zahájení  Noci  s Andersenem,  na  kterou  zavítal  ve  svém  klobouku  sám H. Ch .Andersen.  Vpravo stojí paní učitelka Valášková. 

Paní učitelko, jste spokojená  s průběhem Noci  s Andersenem na naší škole?  Ano, jsem spokojená.    Co se vám nejvíce líbilo?  Líbila  se  mi  spolupráce  učitelů  a dětí při aktivitách.    Byla  jste  hlavním  organizátorem  Noci s Andersenem  na  naší  škole.  Jak se vám akce připravovala?  Byla  to  dlouhodobá  příprava  a spolupráce s dětmi. 

  Poznámka redakce:  

Paní učitelka Valášková nebyla jen hlavním organizátorem celé akce, ale také se staršími 

  žáky secvičila úvodní a závěrečné vystoupení. Obě dvě scénky se dětem líbily a zatleskaly 

svým spolužákům.   Hlavně  když  se  s nimi  Andersen  (v  podání  Lucie  Lipowské  z 9.  třídy)  přivítal  dánsky,  tedy    ve svém rodném jazyce.   

        

Byl  při  přípravě  a  konání  akce  nějaký    problém, nebo všechno proběhlo hladce?                Měli  jsme  jeden  problém.  Dvě  paní    učitelky  v den  konání  akce  onemocněly  a situaci bylo nutné řešit.      Určitě  se  vám  líbí  některá  pohádka 

od Andersena. Která je vaše oblíbená?    Je  to  Malá  mořská  víla,  protože  mi  připomíná děj Dvořákovy Rusalky.       

Děkuji za rozhovor. 

Pohádkové postavy – spolupracovníci učitelů, žáci   z vyšších tříd. 

 

   Nicola Fornalová, 8. A 

 

 

Jako v pohádce o malé mořské víle 

   

Tento  rok  „slaví“  pohádka  H.Ch.  Andersena  Malá  mořská  víla  180  let,  a  proto    se na naší škole stala hlavním tématem Noci s Andersenem.                         

  Třeťáci tvoří podmořský svět 

Každá  třída  (od  prvňáků  až  po  šesťáky) si  vyzkoušela  sedm  aktivit,  a  nebyly  nějak  obyčejné.  Tvořili  jsme  podmořský  svět,  vlastně  obrazy  (koláže  ‐pozn.red)  světa  malé  mořské  víly.  Vyráběli  jsme  pro  mořskou  vílu  náhrdelník.  Měli  jsme  se  s  lodí  dostat  na  rozbouřeném  moři  až  k pevnině  a  nepotopit  ji.  Hledali  jsme  topícího  se  prince.  To  bylo  dobrodružství!   Navštívili  jsme  čarodějnici,  která  nám  uvařila  kouzelný  nápoj.  V jeskyni  u  čarodějnice  se  nám  líbilo  nejvíc.  Chodili  jsme  bosky  po  oblázcích,  abychom  si  zažili,  jak  muselo  mořskou  vílu  chození  bolet.  Také  jsme  měli  podle  obrázků  sestavit  děj  pohádky, to bylo dost těžké.  

 

Když  se  setmělo,  měli  páťáci  a  šesťáci  trochu  jiný  program  než  menší  děti.  Vydali  se  na  stezku  odvahy.  Museli  se  dostat  k pokladu,  který  byl  ukrytý  na  školní  zahradě    ve skleníku. Jestliže se nebáli a prokázali svou statečnost, získali z truhly sladkou odměnu.   

 

 

 

 

 

 

 

 

A  byl  čas  na  spaní.  Rozbalili  jsme  spacáky    a vyndali z batohů polštáře. Ale ještě se četla    pohádka  na  dobrou  noc.  Pak  teprve  zhasla  světla.  Někde  se  spalo  hned,  někde    se dlouho vrtělo a povídalo.   

Ráno  jsme  se  všichni  sešli  v hudebně.  Byli    jsme  ospalí,  ale  spokojení,  určitě  se  nám  všem  tato  Noc  s Andersenem  líbila.  A  přišel    se s námi rozloučit i sám Andersen.    

Vidíte ty rozzářené obličeje? Ani čarodějnice se nebáli.  Silvie Konečná, 6. A 

 

 

Kde žije malá mořská víla?

 

  Na  Noci  s Andersenem  se  sice  nesoutěžilo,  i  když  jsme  si  také  užívali  chvíle  napětí.  Ale 

nakonec  jsme  se  dočkali  i  vyhlášení  výsledků  ankety  o  nejhezčí  obraz,  který  vytvořily  jednotlivé skupiny dětí hned na začátku večera.    Děti ze školní družiny pak vybíraly mezi obrazy podmořského světa, ve kterém by mohla žít  malá  mořská  víla.  Ten,  který  v malé  anketě  zvítězil,  získal  14  hlasů  z  36.  Žádný  z obrazů    nezůstal bez přiděleného hlasu. Celkem bylo obrazů 15 a opravdu bylo z čeho vybírat.   

                          Vítězná koláž žákyň 6. B Natálie Literákové, Adély Mokrošové, Pavlíny Molinové, Ivany Vávrové a Emmy    Sušovské. 

 

              Jolana Lukášová, Tereza Radová, Miriam Sližová,  Stella Stuchlíková, 2. tř. 

 

Štěpán Guziur, Viktor Klapeč, Alex Novotný, Dominik  Zigo, 2. tř. 

 

     

     

Adam Zigo, Tomáš Wygryz, Agáta Gančarčíková, Julie  Holková, 1. B 

Dominik Klepáč, Ondřej Kopány, Kristýna Hradská,  Tereza Jelenová, 1. B.

Michaela Machandrová, Karolína Hradská, Natálie  Horníková, 3. tř. 

Ema Reinchebachová, Jan Stoklásek, Raul Stuchlík, 1. A 

Ema, Nikola Labudová, Anna Witosová, Nikola  Witosová, 1. A  

Vojtěch Pytlík, Vanessa Kwaczková, Julie Raszyková,  Miriam Černá, 5.tř. 

Vojtěch Janecký, Daniel Waloszek, Daniel Uhlár, Marek  Witas, 3. tř.  

 

Lucie Foldynová, Sára Siudová, Veronika Škarpová, 4. tř. 

                                                                                                                            

 

Večer s čarodějnicí  

   

   

   

  Se  svými  dvěma  kamarádkami  Magdalenou  a  Alexandrou  jsem  se  zúčastnila  Noci 

s  Andersenem.  Hrály  jsme  čarodějnic.  V  hlavní  roli  byla  paní  učitelka  Luzarová  jako 

  čarodějnice z pohádky Malá mořská víla a my holky jsme byly její pomocnice.                                          Byla  to    zábava,          jenom  jsem  měla    strach,    že   zapomenu,      mám    co    říkat.   Když  jsem          však  viděla  děti, 

jak  čekají,  co  řeknu,  tak  jsem            zapomenout  nemohla.  A  když  se    nám povedlo jedno vystoupení, tak  ta  další  pak  už  byla  čím  dál  tím     lepší.   

       

       

       

     

     

     

 

 

V  naší  jeskyni  to  bylo  jako  u    opravdové  čarodějnice.  Měly  jsme 

i  moučné  červy,  které  jsme  dětem  nabízely  k  pohoštění,  ale  nikdo  z    nich  se  do  nich  nehrnul,  každý  si  raději  vzal  bonbóny.  Pak  jsme    začaly  s  čarováním.  Čarodějnice  vařila  lektvar,  stejný  jako  pro    mořskou  pannu,  když  chtěla  mít  nohy  místo  ploutve.  Děti  nám    pomáhaly  se  zaklínadlem,  aby  se    nápoj  dobře  uvařil.  Já  jsem  zaklínadlo  říkala,  čarodějnice  ho    opakovala  a  děti  s  ní.  Děti  potom  mohly  kouzelný  nápoj  ochutnat.    Nejdříve  si  však  musely  čichnout  k  čarovným  bylinám  a  už  nesměly    promluvit ani slovo, aby to s nimi   

 

 

nedopadlo jako s mořskou vílou a nestala se s nimi přes noc nějaká změna. Co kdyby            jim narostla ploutev?    

V  naší  podmořské  jeskyni  se  vystřídalo    celkem  šest  skupinek  dětí.  Naštěstí  se   

z nikoho do rána nestala mořská panna.

Bylo to skvěle strávené odpoledne. Mně  se  líbilo  moc.  Už  se  moc  těším  na  příští  rok, ráda si takový zážitek zopakuji.                                 Kateřina Dragošová, 8.A

 

 

Na stezce odvahy   

   

Byl večer, tak kolem deváté, když nám paní  učitelka  řekla:  „Jde  se  na  stezku  odvahy,  baterky si neberte, nebudou třeba.“ 

 

V tu chvíli mě zamrazilo. 

 

V cuku  letu  jsme  se  seřadili.  „Pššt!“  řekla  paní učitelka a zavelela k odchodu. 

                     

Cestou  po  schodišti  spadla  svíčka  a  zhasla  a  já  se  začala  bát.  …  Zatím  jsme  byli  spolu,  ale  od  vchodu  do  školy  měl  jít  každý sám.  „Kdo  půjde  jako  první?“  zeptala  se  paní  učitelka.  Prošla  jsem  šatnou  a  dál  temnou  chodbou  se  zavěšenými  strašidelnými  kostrami.  Ve skladu někdo děsivě bouchal do kbelíku,  až mi srdce skákalo hop, hop, hop.   Trochu  jsem  se  zchladila  cestou  do skleníku, tam na mě aspoň čekala sladká  odměna.  A najednou škráby škráb na sklo! Vylekala jsem se. Když škrábání skončilo, vyšla jsem za skleníku  a šla zpátky do školy a podepsala jsem se „krví“ na listinu odvahy.  Všichni  jsme  nakonec  prošli  se  ctí,  nikdo  se  neztratil,  nezranil,  nikdo  nebrečel,  ale  určitě  jsme  se              Emma Sušovská, 6.B  všichni aspoň jednou báli.  

             

 

 

Noc s Andersenem objektivem Natálie Kozlové 

 

Prvňáčci jsou v pilné práci. Dělají podle svých představ podmořský svět, ve kterém žijí  mořské víly.   

 

 

 

 

 

 

 

                                               Když se kluci druháci o něčem radí, vyjde                                                                    z toho vždycky bomba – jako teď. Na moř‐                                                                                                                                                           ském dně jsou přece vraky lodí, ne? 

               

 

 

 

 

 

 

 

                                             

Šesťačky už mají hotovo. Tak ještě foto   na památku. . 

                                              A co teprve malým princeznám!? 

 

       

 

A jdeme zachraňovat prince!                             

 

Ještě malá porada a jde se na to. 

       

 

                To vlnobití ale fakt nemuselo být! 

 

                                        … a pak taky to správné zaklínadlo.     Ale kde ho vzít? 

           

 

To  je  ale  překvapení!  Chodit  po  kamenech  bosky  není  ani  trochu  snadné.  Chudák  malá  mořská víla, ta navíc musela tančit.                            

Na to se musí opatrně. Pak už můžu i tančit.

     

 

                   

Jak to bylo, pohádko? Dáme to dohromady, nebo nedáme? … Ale jo, dáme.  

   

 

Země měla svátek a my s ní

22. dubna jsme se zapojili do akce Ukliďme svět, uklidíme Česko. Žáci šestých tříd dělali úklid  kolem školy, žáci ostatních ročníků pomohli s úklidem prostranství obce a okolí Hnojníka.                                                     

 

Pro  děti  z prvního  stupně  si  žáci  7.  A  a  8.  A,  B  připravili  prezentace,  kvízy  a  soutěže  s ekologickou tematikou. Nachystali celkem 5 stanovišť. 

Den Země – živá a neživá příroda              

Děti určovaly, co patří do živé  a  co  do  neživé  přírody.  Jak  vidíte, práce je velmi bavila.  Prezentaci připravili žáci  8. A Vendula Káňová   a Dennis S. Gálik a žákyně   8. B Kristýna Korčová 

     

Prezentace a ukázka motýlů                 

 

       

                                              Jakub Reinchebach a Daniel Bulawa ze 7. A    

        Ze sbírky Dana Bulawy 

 

Křehcí motýli byli ukázkou tohoto  zastavení.  Daniel  chová  motýly  a  ví  o  nich  mnoho  zajímavostí.  Děti si mohly prohlédnout motýly  z Česka i ze zahraničí.  

Kvízy o ptácích     

 

 

 

 

Víte, jak se chová papoušek? 

 

 A umí papoušci mluvit?  

Že neumíte   rozlousknout   ořechy tak  dobře   jako papoušek   Žako?   

         

                 

Recyklace a třídění odpadů 

N.  Rozdolská  a  S.  Kaputová  z   8.  A  nachystaly  dětem  luštění  křížovky,  promítání  videa,  povídání  o  papouškovi  Žako.  Nakonec  si  děti  zatančily ptačí tanec. 

 

                             

 

Jsou odpadky nebezpečné?   

Proč je důležité třídit a recyklovat odpad?   

Do kterého   kontejneru   vyhodíte   papír, sklo,   plastové   lahve?   

 Toto téma připravili      a  prezentaci   provedli    Matouš Černý    a Jakub Gančarčík    ze 7. A 

Kam přijdou  použité   baterie?  A třídíte     doma odpad? 

   

 

Les                        

Kateřina  Bilková,  Tereza  Novotná  a  Veronika  Mokrošová    ze 7. A   si  pro  skupiny  dětí  připravily    různé úkoly. Děti měly poznávat,  co  roste  a  žije  v lese.  Jejich    úkolem  třeba  bylo  správně  přiřadit listy ke stromům.   

 

  Michaela Fornalová, 6. A

Ekostopa 

Co to je ekostopa, neboli ekologická stopa?  Je  to  plocha,  kterou  každý  z  nás  potřebuje  k  zajištění  všech svých potřeb, to znamená k zajištění své životní  úrovně. 

     

 

 

Žáci  níže  uvedených  tříd  odpovídali  na  řadu  otázek,  aby  zjistili,  jaká  je  jejich  ekostopa.  Tu  vyhodnotil  počítačový program. Máme zajímavá zjištění:  Nejvyšší osobní ekostopa: 31,4  Nejnižší osobní ekostopa: 1,7  Průměrné hodnoty tříd jsou: 6.A ‐ 5,38; 6.B ‐ 7,33                     7.A ‐ 5,70; 9.A ‐ 5,38  Celkový  průměr  všech  zúčastněných  z  naší  školy  je 6,03, to znamená, že kdyby všichni lidé na Zemi žili  jako naši žáci, potřebovali bychom 3,35 planety Země. 

 

  Alexandra Sikorová, Simona Weissbergerová, 9. A 

         

 

    Autorkami fotodokumentace ke Dni Země 2016 jsou Nicola Fornalová a Natálie Kozlová z 8. B 

 

Naše přání planetě Zemi 

                      Své přání mohl každý z nás napsat na tento panel.   

                             

 

My třeťáci přejeme planetě Zemi … 

                                     

               

 

 

Jak Zemi vidí družinka

 

I   ve  školní  družině  jsme  slavili  Den  Země.  Povídali  jsme  si  o  Zemi,  která  jako  jediná  planeta  naší  sluneční  soustavy  umožňuje  existenci  života.  Dává  nám  prostor,  ve  kterém  žijeme,  vzduch,    který  dýcháme,  vodu,  kterou  pijeme,  poskytuje  nám  jídlo,  bez  kterého  bychom  nemohli  být.  Mluvili  jsme  o  tom,  že  my  lidé  jsme  si  dlouho  mysleli,  že  toto  bohatství  je  tady  jen  pro  nás  a  že  je    nevyčerpatelné.  Ale  ono  tomu  tak  není.  Nejsme  na  planetě  sami.  Musíme  se  naučit  žít  spolu  s ostatními tvory živé přírody.                      Vít Friml,     Ondřej Čečotka, 3. tř. 

 Linda Kubová,                                        Michaela Bičanovská, 2. tř. 

Dominik Zigo, 2. tř.,   Vojtěch Bizoň, 3. tř 

                         

Tereza Vattesová, Karolína Hradská, 3. tř. 

 

  Děti  se  pokusily  vyjádřit  svou  představu  Země  a  svůj  vztah  k ní.  Že  se  jim  to  opravdu  povedlo,  o tom svědčí jejich výtvarné práce.                                         2. oddělení družiny, p. vychovatelka Marie Bijoková 

                            Ondřej Čečotka a Vít Friml, 3. B 

 

                          Michaela Machandrová, Daniel Uhlár, 3.tř.  

 

                                                   

          Cesta odpadem          Odpadky sbíráme,         čistou Zem získáme.           Pneumatika sem a tam,         auto z toho udělám.          Syrovátka, to je puch!        Nevěřil by ani duch.          Plno petek, samý puch,        ale čeříme tím vzduch.            Píchátko nám slouží dobře,        odpadků jsme napíchali                                                  moře.           K rybníku jsme došli,         mrtvou rybu našli.           Na procházce srandy dost,        dělali jsme pro radost.          S láskou k naší Zemi,        kouknem až do podzemí.          Krásnou Zemi oslavujem,        čistou půdu jí věnujem.             Lucie Lipowská,         Sára Szturzová, 9. A 

 

Minirecenze … 

   

   

… aneb co stojí za přečtení     

Líbí  se  mi  knihy  od  anglického  spisovatele  Arthura 

  Ransoma.  Hlavními  postavami  jeho  příběhů  jsou  ¨         

John,  Titty,  Roger  a  Zuzana.  Mají  svou  malou  loď,  které říkají Vlaštovka. O prázdninách jedou stanovat  na  svůj  vysněný  ostrov,  kde  se  seznámí  s Amazonkami. Tak si říkají dvě holky, které mají také  svou plachetnici, té říkají Amazonka.  Nejvíce se mi líbila kniha Zamrzlá loď kapitána Flinta.  Doporučuji  všem,  kteří  mají  rádi  příběhy  o partě dětí, aby si ji přečetli.  Marek Witas, 3. tř. 

                         

 

Ilustrace Marek Witas

     

     

 

 

 

 

 

 

 

Inspirace filmem

   

 

Harry Potter  Natálie Kozlová, 8. B

  Pirát z Karibiku                                                                                                               Kristýna Valachová, 4. tř. 

K zamyšlení  

 

 

                                                                                                                       Natálie Kozlová, 8. B 

Nesuď lidi podle vzhledu   

 

 

 

 

 

                             Natálie Kozlová, 8. B 

 

Turnaj ve volejbale 

 

Tak trochu jiná reportáž.                                                   

                                 

Na které škole se turnaj konal?   Bylo to na 6. základní škole ve Frýdku‐Místku.  Jak to tam vypadalo?  Tělocvičnu  mají  dvakrát  větší,  než  je  ta  naše,  takže  je  co  závidět.  Na  chodbách  mají  i  automaty  na kávu, dobré, že?    Co se nám tam nelíbilo a nelíbilo?  Zapomněli  nám  přidělit  šatnu,  takže  to  bylo  špatné.  Ale  bufet  byl  O.K.    Co by nás mohlo inspirovat?  V naší  škole  bychom  mohli  zvětšit  tělocvičnu a také mít v ní tribuny, aby  se daly dobře sledovat zápasy.   

Takhle jsme se nejdřív všichni společně rozcvičili. 

  Jaká měl náš tým očekávání?  Chtěli jsme vyhrát aspoň nějaké zápasy.    Jak můžeme hodnotit naše soupeře?  Někteří byli těžcí, někteří ne. Díky za to, někdy  jsme byli lepší zase my.     Překvapili nás soupeři něčím?  Ano, ano. Doufali jsme, že naši loňští soupeři na  turnaji nebudou, ale byli tam.     

  Co můžeme říct o našem týmu?  Věříme si a podporujeme se. Náladu jsme před  turnajem  měli  dobrou,  říkali  jsme  si,  že  „to  dáme“. No, to nám ale vždycky nevyšlo, pak se  ozvalo: „Sakra.“ Ale když jsme zápas vyhráli, to  bylo: „Jupí!“ a plácnutí a jemný výskok. 

                                                     Natálie Kozlová, 8. B A pak už to bylo jenom na nás.                                                                                                           

 

Není důležité vyhrát, ale zahrát si s radostí 

    Na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku‐Místku se 22. března konal turnaj v basketbale. Z naší školy  se ho zúčastnily žákyně 8. a 9. tříd.      

 

  Ve škole, kde se turnaj konal, nás čekala příjemná    paní,  která  nás  odvedla  do  šatny.  Šatnu  jsme 

měly  společnou  s hráčkami  z domácí  školy.  Byla 

  pěkná, dokonce se sprchami, ale pro nás všechny 

byla docela malá. 

     

  Zato  škola  je  zase  příliš  velká,  že  by  tam  člověk 

snadno zabloudil. Její prostory se nám líbily, jsou    vyzdobené  a  na  chodbách  mají  spoustu  pohárů,    které vyhráli jejich studenti v různých soutěžích.   http://www.animaatjes.nl/clipart/basketbal/

 

 

Hrát jsme šly s radostí a vyhrát by pro nás  bylo  příjemným  bonusem.  Ale  naše  protihráčky  byly  zkušené  a  hodně  dobré.  Nejlepší  byly  domácí  hráčky,  o  kterých  se  nedá  říct,  že  by  se  netrefily  do  koše.  A  ještě  k tomu  byly  příjemné,  hodně dobře se s nimi povídalo. 

           

   

Poznámka:   Ve všech zápasech jsme si věřily, přesto  Mají tady taky bufet, do kterého jsme hned  jsme  skončily  poslední.  Vítězství  nemohly trefit. Ta škola je fakt velká. U nás    je  bufet  určitě  lepší,  protože  prodávají  víc  v jednom zápase nám ale uteklo o jeden    věcí, hlavně různé sladkosti.  bod.  Podle  některých  jsme  ho  prohrály    nespravedlivě  kvůli  rozhodčím.  Diplom    za  účast  nás  přesto  neminul.  A  co  bylo                                                                                                                                                 Michaela Turanová, 8. A  nejdůležitější,  hodně  jsme  se  bavily.  Většina  z nás  se  těší  na  další  turnaj    v příštím roce.   

 

         

MZŠ  a MŠ  Hnojník 

 

 

 

 

 

                   Žákovský časopis Masarykovy Základní školy a mateřské školy, Hnojník 120, p. o.         

Redakční tým:  Kateřina Dragošová, 8. A, Nicola Fornalová, 8. B, Michaela Fornalová, 6. A, Silvie Konečná, 6. A,  Natálie Kozlová, 8. B, Tereza Novotná, 7. A, Emma Sušovská, 6. B, Michaela Turanová, 8. A,  Agáta Unucková, 7. A, Nela Wardasová, 7. A, Marek Witas, 3. tř.  Na čísle spolupracovali:  Alexandra Sikorová, 9. A, Simona Weissbergerová, 9. A, Marie Bijoková, vychovatelka, Bc. Nikola  Holovenčuková, Mgr. Magda Luzarová, Mgr. Karla Molinová  Editor: Eva Fojtíková, knihovnice  Vydavatel: MZŠ a MŠ, Hnojník 120, p. o.    1.číslo vychází 4. května 2016