d u b e n 2 01 6 / číslo 04 / ročník 17 / odborný měsíčník euro04.indd 15
Svět: Agrární komodity jsou nejlevnější od října 2008 Bohatá úroda některých plodin a převaha nabídky nad poptávkou snížily index šesti hlavních zemědělských komodit na několikaleté dno. Index, který sestavuje britský ekonomický deník Financial Times a kterému se přezdívá „snídaňový“, neboť dlouhodobě monitoruje ceny pšenice, mléka, kávy, pomerančového džusu, cukru a vepřového masa, se nyní dostal na vůbec nejnižší úroveň od října 2008. Analytici trhu soudí, že snídaně zůstane levná po celý zbytek letošního roku: „Výhled pro dodávky zůstává po celý letošní rok pozitivní, proto snídaňová inflace bude letos minimální“ uvedla pro Financial Times analytička londýnské banky Rabobank Tracey Allenová. Sázky hedgeových fondů a dalších finančních spekulantů na potraviny se však vyšplhaly na rekordní úrovně, riziko růstu cen však přece jen existuje. V případě nenadále události vedoucí ke zdražení agrárních
komodit by tito spekulanti museli začít uzavírat své sázky a tím pádem nakupovat tyto komodity, čímž by se jejich cena zvedala směrem nahoru. „Velké současné zásoby komodit na skladech by mohly poskytnout jistý polštář proti kolísání
cen, ale chování spekulantů bude hlavním hybatelem s cenami“ dodává Allenová. Na podobný trend poukazuje i pravidelný Index cen potravin FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství), který je momentálně na nejnižší úrovni od dubna 2009, což potvrdila i jeho únorová hodnota. Podle odborníků se nyní sešlo hned několik faktorů, které tlačí ceny směrem dolů. Ceny pšenice zůstávají na nízké úrovni zásluhou vysokých skladových zásob v Rusku a v Kanadě. Slabý brazilský real se zase podepsal na cenách kávy a cukru, kde je Brazílie největším světovým vývozcem. Levné mléko je důsledkem celosvětové nadprodukce, zrušení mléčných kvót v EU a ruského embarga. Cenově se drží pouze pomerančový džus, protože sklizeň pomerančů na Floridě je nejistá. - dr -
8.4.2016 15:59:24
AKTUALITY
USA: Firma Impossible Foods vyvinula hamburgry bez hovězího Kalifornská firma Impossible Foods (Neskutečná jídla) vyvinula oddělením bílkovin a tuků hamburger z rostlin, který je k nerozeznání od hovězího. Miliony do ní investoval také zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Tato firma se totiž rozhodla radikálně změnit tradiční výrobu hamburgrů a to tím, že z procesu zcela odstraní krávu. „Maso“ vyrábí přímo z rostlin. Mnozí si v tuto chvíli nejspíše vzpomenou na tofu anebo sóju, tedy vegetariánské náhražky sýra nebo masa. Zakladatel firmy Impossible Foods, profesor Stanfordské univerzity Patrick Brown, však má s výrobky své firmy zcela jiné ambice. „Tímto projektem míříme na masožravce, na lidi, kteří hamburgery milují. A jediná cesta spočívá v tom, že si lidé sami řeknou, že lepší burger než ten náš v životě nejedli“ vysvětluje Brown. A nemusí to být nereálný cíl, Brown totiž pro agenturu Bloomberg představil prototyp svého produkt – burger, který je na první pohled k nerozeznání od těch, které vám servírují v libovolné restauraci nebo ve fast-
člověk světa a zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Impossible Foods však nechce zůstat jen u hamburgrů, ale hodlá své výrobní porfólio rozšířit a aktivně se podílet na nakrmení stále rostoucí lidské populace. „Způsob, jakým lidé po tisíciletí z rostlin vyrábějí maso a sýr, tedy s pomocí zvířat – je v životním prostředí nejničivější průmyslové odvětví vůbec“ říká Brown. Pokud se má i nadále uspokojovat rostoucí světová poptávka po mase, nepůjde to bez hrozby toho „co lidé považují za neakceptovatelné následky“. Tím se Brown distancuje od kontroverzního tématu geneticky modifikovaných potravin. A jak Brown své „rostlinné maso“ vyrábí ? Ze salátu, obilí či fazolí oddělí bílkoviny, tuky a jiné živiny, které nesou žádoucí chutě a struktury a poté je kombinuje mezi sebou tak, až
VYROBENO Z ROSTLIN foodech. A moderátorka, která s ním rozhovor vedla musela uznat, že po zakousnutí se nejen chová a vypadá jako hovězí maso, ale i tak chutná. Pokud půjde vše podle předpokladu, je naděje, že již letos „rostlinné maso“ ochutnají američtí strávníci. O tom, že firmu Impossible Foods je nutno brát vážně a Brown má šanci se stát úspěšnou podnikatelskou hvězdou svědčí třeba i to, že o akvizici firmy se loni v létě marně snažil Google a s nabídkou v nižších stovkách milionů dolarů neuspěl. Namísto toho Brown a jeho společníci prodali menšinový podíl skupině investorů za 108 mil. USD. Investiční kolo podle serveru TechCrunch vedl fond švýcarské banky UBS a finanční prostředky sem vložil i v současné době nejbohatší
vznikne náhražka masa. Podle Browna nemusí výsledky vyžadovat od strávníků kompromisy. Nevidí totiž důvod, proč by umělé maso nemohlo být nejchutnější, nejzdravější a zároveň neekologičtější možnost. Impossible Foods ovšem není sama, která se o něco takového pokouší. Existuje již několik dalších firem, které dokonce produkty na trhu nabízejí, jako například projekt Kite Hill, mezi jehož zakladatele mimo jiné patří rovněž Patrick Brown, který již v amerických obchodech prodává náhražky mléčných výrobků. Dále lze zmínit firmu Beyond Meat, která již prodává umělé kuřecí stripy či společnost Hampton Creek, jež nabízí majonézu vyráběnou bez použití vajec. -d-
Svět: Prognózy letošní produkce obilovin jsou nejisté Předběžné prognózy týkající se letošní světové úrody obilovin mají diferencovaný charakter, hlavně díky obavám z působením klimatického fenoménu El Niňo. Potvrzuje to i poslední zpráva FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) vydaná začátkem února, a nazvaná „Nabídka a poptávka po obilovinách“. Odhad produkce byl přehodnocen směrem dolů pro Jižní Afriku, přičemž objem produkce pšenice v Jihoafrické republice (JAR) může být nižší až o jednu čtvrtinu, díky velkému suchu. Naopak podmínky pro úrodu byly příznivé v Ruské federaci a v Evropské unii, avšak osevy ozimů se snížily v USA a na Ukrajině. Také Indie pravděpodobně sníží osevy pšenice vzhledem k nedostatečným dešťům v monzunovém období a nízkým srážkám od října minulého roku. Objem produkce rýže pro rok 2016, na jih od rovníku je zatím nejasný v důsledku nedostatku vody. Co se týká roku 2015 FAO naopak zvýšila odhad světové sklizně pšenice v Kanadě a Rusku a také produkce kukuřice v Číně, Kanadě a Paraguayi byla korigována směrem nahoru. FAO rovněž zlepšila odhad světové úrody rýže pro rok 2015, hlavně díky vyšší sklizni v Číně, Vietnamu a v USA. Současně s tím, FAO snížila odhad globální poptávky po obilovinách na období 2015/2016 na 2527 mil. tun, tento objem však přesto bude o 0,8 procent vyšší než v předcházejícím roce 2014/2015. Je to dáno dvouprocentním nárůstem poptávky po krmné pšenici, vzhledem k vyššímu zájmu o krmivo pro skot ve vyspělých zemích světa a také vyšší poptávkou po kukuřici o 0,3 procenta. Světová poptávka po rýži má stoupnout o 1,1 procent, přičemž se má udržet stabilní úroveň spotřeby na obyvatele. Vzhledem k modernizaci produkce a nižšímu odhadu spotřeby se světové zásoby obilovin odhadují na konci roku 2016 na úrovni 642 mil. tun, což je více než na jeho začátku. Takovýto odhad předpokládá stabilní globální úroveň poměru zásob ke spotřebě ve výši 25 procent. Avšak růst skladových zásob obilovin se mění v závislosti na regionu a úrovni zemědělství. Výrazné zvýšení zásob pšenice se předpokládá v USA, v EU-28 a v Číně, zatímco menší pokles zásob naopak v Kanadě, Indii a Iránu. FAO nepatrně zvýšila prognózu světových zásob rýže na rok 2016 v porovnání s prosincovým odhadem. Nicméně objem přechodových zásob rýže se může snížit, neboť dosud odhadované objemy výroby pro rok 2016 mohou být nedostatečné pro uspokojení očekávané poptávky, hlavně díky nižší nabídce z Indie a Thajska, které jsou dvěma největšími světovými exportéry této komodity. - dr -
2 euro04.indd 16
8.4.2016 15:59:31
AKTUALITY
Proč jsou dětské výživy drahé? Brusel je zakázal zlevnit Obchody se neustále předhánějí se slevovými akcemi na potraviny, s jedinou výjimkou, kdy inzerci a slevu v obchodech přímo zakazuje zákon. Jedná se o kojenecké výživy pro děti do šesti měsíců. Ty prodejci nesmějí nijak propagovat proto, aby matky nedávaly umělé výživě přednost před kojením. Existuje ale řada matek, které jsou na umělou výživu odkázané, protože nemohou kojit ze zdravotních důvodů. Bez mateřského mléka se musí obejít i tisíce dětí, které jsou v náhradní rodinné péči. Obchodníci nesmějí kojeneckou výživu pro děti zlevňovat, i když jde o nákladnou záležitost. Jedno balení výživy totiž vyjde na stokoruny a měsíční výdaj může snadno překročit i tisíc korun. Přesto již deset let platí evropská směrnice o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, kterou přijala Evropská komise, která jak slevy, tak reklamu na kojeneckou výživu zakazuje.
zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou“. Podle ministerstva zdravotnictví, které je gestorem této směrnice, jsou evropská pravidla v souladu s cíli Mezinárodního kodexu pro obchodování s náhradami mateřského mléka přijatého Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle tiskového odboru resortu zdravotnictví je „cílem jednoznačně podpora kojení a zdůraznění významu kojení pro zdravý vývoj dítěte“, reklama na kojeneckou výživu se může objevovat jen ve vědeckých publikacích nebo tiskovinách zaměřených na péči o malé děti.
„V maloobchodní síti je nepřípustné na podporu prodeje počáteční kojenecké výživy přímo spotřebiteli provádět reklamu v místě prodeje, rozdávat vzorky nebo jiné reklamní pomůcky, jakými jsou zvláštní způsoby prezentace, poukázky na slevu, prémie, speciální prodej, reklamní výrobky nebo vázaný prodej“ uvádí se ve směrnici. Podle směrnice ani výrobci ani distributoři této výživy nesmějí poskytovat široké veřejnosti nebo těhotným ženám, matkám nebo členům rodiny bezplatně nebo za nízkou cenu výrobky, vzorky nebo jakékoli jiné reklamní dárky a to ani přímo, ani nepřímo prostřednictvím systému zdravotní péče nebo pracovníků ve zdravotnictví. Na počáteční kojeneckou výživu pamatuje také zákon o reklamě, který říká: „V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživu, zejména rozdáváním vzorků,
Z uváděných informací nesmí spotřebitel nabýt dojmu, že krmení z láhve je rovnocenné kojení, nebo je mu dokonce nadřazené. Zákon přitom nediskriminuje ženy, které ze zdravotních důvodů nemohou kojit. Těch je u nás odhadem jedno procento a pokud se jedná o zdravotní potíže, je možné hledat řešení ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami v rámci nastavených programů. Směrnice EU podle ministerstva zdravotnictví umožňuje, aby si státy upravily zákaz podle svého, Česko ale této možnosti nevyužila. Zákaz reklamy a slev na dětské výživy nerozporují ani politici. Poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková, původním povoláním dětská lékařka, k tomu uvedla: „Domnívám se, že toto je jedno z nařízení Evropském komise, která smysl dávají. Jako pediatr ze staré školy si myslím, že je lepší, když umělá výživa nebude zvýhodňována před kojením“. - dr -
Francie: Firma začala vyrábět těstoviny z hmyzu „Odpuzuje nás to, jak se ty ingredience nazývají. Ve skutečnosti je to však velmi chutné, zvláště v kombinaci se zvěřinou“ tvrdí Alain Limon, který je zatím jediným zaměstnancem minifirmy na výrobu těstovin v Thiéfosse v Lotrinsku na východě Francie. Tento malopodnik, který před čtyřmi léty založila profesorka francouzštiny, hodlá nyní najímat další zaměstnance. Jeho inovace – těstoviny z hmyzu mají totiž velký úspěch. „Hmyz, to jsou proteiny budoucnosti, jsou totiž velmi kvalitní, organismus je dobře zpracovává a neobsahují lepek“ vysvětluje zakladatelka firmy profesorka Stéphane Richardová. Malá továrna v současné době vyrábí čtyři druhy těstovin, všechny na bázi mouky z hmyzu – z cvrčků, sarančat, směsi cvrčků a sarančat a ze cvrčků a hřibů. Díky hřibům mají těstoviny oříškovou příchuť a chuťově se podobají těstovinám z celozrnné mouky. Richardová svého času vyvíjela hyperproteinové těstoviny pro sportovce, když jí kontaktoval jeden lyonský výrobce hmyzu a představil jí svůj nápad. Richardová se nechala přesvědčit a loni před Vánocemi začala těstoviny z hmyzu vyrábět. Zhruba pět set balení se podařilo rychle rozprodat: „Produkt měl obrovský úspěch, lidé byli zvědaví“ dodává Richardová. Při výrobě se mísí bio špaldová mouka s moukou z hmyzu (sedm procent) a s vejci. Z aparátu, který se k tomu používá, vycházejí nahnědlé těstoviny- radiatori, fusili, kohoutí špagety nebo penne, které se pak musí dvanáct hodin sušit za nízké teploty. Denní výroba představuje 180 až 200 kilogramů těstovin různých chutí. Z počátku se v roce 2012 vyráběly v této firmě běžné těstoviny z čerstvých vajec. Poté se výroba rozšířila díky lokálním potravinám, jako je medvědí česnek, šafrán nebo kopřivy. „Všechno pochází stoprocentně z Lotrinska, dováží se jen seminola a krupice z celozrnné pšenice, kterou nelze v místních podmínkách pěstovat“ zdůrazňuje Richardová. Letos je na tom firma tak dobře, že brzy může najmout další zaměstnance. Richardovou sice těší, že týdně vyrobí na 400 kilogramů těstovin, s tímto stavem se však nechce spokojit. Pracuje nyní na novém receptu na bázi severofrancouzského sýru marollies a chce začít vyrábět i plněné těstoviny. Čtvrtkilový sáček s hmyzími těstoviny je zatím mnohem dražší než ty běžné, stojí kolem šesti eur (162 Kč), podle Richardové však může těm konzumentům, kteří nejedí maso, je nahradit a nebo poskytnout labužnický zážitek těm, kteří dávají přednost cvrčkům. - dr -
3 euro04.indd 17
8.4.2016 15:59:33
AKTUALITY
Dánsko: V Kodani otevřeli první supermarket s vyřazenými potravinami Boj proti plýtvání s potravinami nabývá na síle a neustále přicházejí zprávy o tom, jak země bojují proto plýtvání potravinami. Ta nejnovější pochází z Dánska, kde byl v Kodani před několika dny otevřen první supermarket s potravinami, které jsou v běžných řetězcích určené na vyhození. Obchod nazvaný WeFood prodává veškeré své zboží o 30 až 50 procent levněji než běžné prodejny a jde přitom především o výrobky s prošlou expirací. „WeFood je první supermarket svého druhu v Dánsku a snad i na světě. Cílí nejen na lidi s nízkými příjmy, ale na všechny kdo jsou znepokojeni množstvím potravinového odpadu, který v této zemi denně vzniká“ uvedl Per Bjerre z neziskové organizace Folkekirkens Nodhjaelp, která bojuje s plýtváním potravinami a stojí i za projektem WeFood. Jak uvedl britský deník The Independent, WeFood má smlouvu se společností Fotex, jedním z největších dánských obchodních řetězců, že od něho může odebírat neprodaný chléb a další produkty. Stejně tak má supermarket dohodu s dovozci citrusového ovoce, masa a s výrobci bioovoce a oříškových tyčinek.
Dobrovolníci od těchto dodavatelů přebytečné potraviny pravidelně vyzvedávají a vedení obchodu WeFood doufá, že se jim podaří snížit množství 700 tisíc tun potravin, které v Dánsku každoročně končí v popelnicích a koších. „Je to až k nevíře, že se to jídlo jen tak vyhodí. Je to velmi nezodpovědné vůči životnímu prostředí. Tyto potraviny jsou peníze zcela zbytečně utracené. Obchody, jako WeFood, mají smysl a představují důležitý krok v boji proti plýtvání jídlem“ zdůraznila dánská ministryně pro potraviny a životní prostředí Eva Kjer Hansenová. Dánsko patří k vyspělým zemím, které se snaží s potravinovým odpa-
dem, který zbývá v supermarketech a v domácnostech a představuje plýtvání přírodními zdroji a energií, dlouhodobě bojovat. Za posledních pět let Dánsko snížilo objem vyhozených potravin o celou jednu čtvrtinu. Supermarket WeFood provozují dobrovolníci a veškerý zisk půjde nevládní organizace Folkekirkens Nodhjaelp na její projekty, které realizuje v rozvojových zemích. S plýtváním se snaží bojovat i další evropské státy, například Francie nedávno prosadila zákon, který supermarketům zakazuje vyhazovat nebo znehodnocovat neprodané jídlo. Příklady ovšem najdeme i u nás, neboť i zde fungují obchody, kde se s výraznou slevou prodávají potraviny s prošlou trvanlivostí. Jedná se převážně o konzervy, těstoviny a další balené výrobky. Čerstvé pečivo, maso, ovoce a zelenina, tedy to, co vyhazují supermarkety, se zde nakoupit nedá. Supermarkety v České republice se dlouho zdráhaly prošlé potraviny například darovat charitě, protože by z tohoto daru musely platit daň z přidané hodnoty, což bylo pro ně značně komplikované a ekonomicky nevýhodné. Od konce roku 2014 však platí Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství, podle něhož nemusejí odvádět patnáctiprocentní DPH a mohou tak jídlo posílat například potravinovým bankám nebo azylovým domům. Jedná se o případy, kdy jde o zboží s končícím datem spotřeby či trvanlivosti a zboží jinak nevyhovující pro běžný prodej, například s poškozeným obalem, avšak stále ještě upotřebitelné. - dr -
V roce 2015 vzrostl počet výrobců biopotravin o 7,3 % Koncem uplynulého roku působilo v České republice celkem 543 výrobců biopotravin, tedy o 7,3 procent více než v roce 2014. S výrobou biopotravin začalo v roce 2015 celkem 78 firem, zatímco 41 jejich výrobu ukončilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ). Tempo růstu počtu firem bylo přitom stejné jako v roce 2014. Zhruba dvě pětiny producentů biopotravin představovali farmáři. Celkem je nyní v Česku registrováno přibližně 4100 zemědělců, kteří pracují v šetrnějším ekologickém režimu. Přitom každá dvacátá ekofarma zpracovává své produkty v biokvalitě přímo na farmě nebo je prodává „ze dvora“. O biopotraviny je podle jejich výrobců zájem. Kupříkladu výkonná ředitelka obchodní společnosti PRO-BIO Jany Lysáková k tomu uvedla: „Meziroční růst v tržbách dosáhl dvaceti procent a daří se nám i na zahraničních trzích, a to především na Slovensku a ve Francii“. Podle aktuálních údajů ekologičtí zemědělci v Česku hospodařili na 502 374 hektarech půdy, což je zhruba 12 procent z celkové výměry zemědělského půdního fondu. „V současnosti je ekologickými zemědělci obhospodařováno více než 40 procent všech trvalých travních porostů v ČR, téměř dvě procenta orné půdy a více než deset procent ploch trvalých kultur, jako jsou sady a vinice“ uvedla Andrea Hrabalová z ČTPEZ. Do ČR byly v roce 2013 dovezeny biopotraviny za 800 mil. korun, což v hodnotě představuje polovinu maloobchodního obratu biopotravin v zemi. Nejvíce se importují ze zahraničí dětské výživy, kávy a čaje, koření a čokoláda. Současně však naše biopotraviny putují na vývoz, v roce 2013 to bylo za 774 mil. korun, z toho však 18 procent představoval reexport. Jednalo se o čtvrtinu produkce a největší objemy biopotravin směřovaly do sousedních zemí – Rakouska a Německa. Podle Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství ČR kupují Češi nejvíce zpracované biopotraviny, například hotové pokrmy typu dětské výživy, dále mléko a mléčné produkty, ovoce a zeleninu a mlýnské a škrobárenské výrobky. Plán rozvoje ekologického zemědělství, který schválila vláda, předpokládá, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů by měl do roku 2020 činit 3 %. Tohoto cíle mělo Česko podle plánu schváleného před šesti lety dosáhnout již v minulém roce, podle nejnovějších dat však podíl činil 0,7 %. - dr -
4 euro04.indd 18
8.4.2016 15:59:34
AKTUALITY
Správa státních rezerv nakoupí Podle Greenpeace mléko od Olmy a konzervy od Hamé lze bez obav jíst Správa státních rezerv po sérii neúspěšných pokusů nakoupí 120 tun pouze kapry, masných konzerv za 15 milionů korun a 500 tun sušeného mléka od mlékárny Olma za 31 milionů korun. Dalších šest částí posledně ostatní ryby jsou jmenovaného tendru za téměř 150 milionů korun však správa pro nezájem musela zrušit a vyhlásí je znovu. přelovené Tendr na dodávky konzerv Po třech letech a několika pokusech konečně stát vybral firmu, která poskytne státním rezervám masové konzervy. Tříletou zakázku, zahrnující 120 tun šunkových a vepřových konzerv a jejich ochranu a obměnu získala společnost Hamé. Správa jí za to zaplatí téměř 15 milionů korun. „Zdá se, že trh začal akceptovat přísnější podmínky, které u zakázek vypisujeme“ uvedl šéf správy Pavel Švagr. První pokus o nákup 193 tun konzerv učinila správa v listopadu 2012. Tehdy se ale přihlásila jediná firma, takže podle tehdejšího zákona musela správa tendr zrušit. Podobně dopadl tendr vyhlášený předloni v prosinci a do soutěže vyhlášené v loňském roce v červnu se dokonce nepřihlásil nikdo, přestože byla zakázka rozdělena do šesti částí po třiceti
tunách. Uspěl až nyní tendr vyhlášený loni v říjnu, i když jen částečně. O třetinu zakázky na dodávku lunchmeatu se totiž opět nikdo nepřihlásil.
Tendr na dodávky mléka O tendr na dodávky mléka se zajímalo i jiné mlékárny, které se státem o možnosti prodeje sušeného mléka do státních rezerv jednaly více než rok. Cílem bylo zmírnit dopady mléčné krize, která přinesla mlékařům stomilionové ztráty. „Na podmínky, které správa nastavila, bychom ale doplatili. Zakázka by nám přinesla ztrátu kolem sedmi osmi milionů korun“ uvedl majitel jedné z největších
firem z oboru skupiny Interlacto Oldřich Gojdiš. Podobně se vyjádřila i největší česká mlékárna Madeta. „V mnoha bodech není vůbec reálné podmínkám správy vyhovět, například po stránce vzorkování nebo obměny pytlů, tudíž jsme se rozhodli do tohoto tendru nevstoupit“ prohlásil generální ředitel Madety Milan Teplý.
Soutěže na dodávky potravin se nedaří Soutěže na dodávky potravin začala správa státních rezerv vypisovat zhruba před dvěma léty s cílem zvýšit zásoby potravin pro případ nouze. Zatím však příliš úspěšná nebyla ani při dělení na menší – loni totiž zrušila pět tendrů a jen letos v lednu dalších pět. Podle správy je za nízkým zájmem nastavení přísnějších pravi-
del, firmy tvrdí, že jsou prostě ekonomicky nevýhodné. Příliš často se do soutěží nehlásí ani potravinářský gigant Hamé. „I přes poměrně striktní pravidla pro zakázku jsme tendr na 120 tun masových konzerv vyhodnotili jako obchodně zajímavý a proto jsme se do soutěže přihlásili“ uvedl mluvčí Hamé Petr Kopáček. V poslední době se státu podařilo kromě zmíněných dvou tendrů ještě uzavřít další na nákup potravin, a to 600 tun mraženého masa. Dodá je společnost Mrazírny Plzeň - Dýšina za 55,7 mil. korun. Zrušené tendry hodlá správa vypsat znovu. - dr -
Ekologická organizace Greenpeace nedávno zveřejnila seznam ryb, které lze konzumovat bez obav z dopadů na jejich populaci. Její závěry jsou poměrně tristní, neboť z více než stovky druhů ryb a jiných vodních tvorů, které se běžně mohou objevit na talíři, si můžeme zcela bez obav dopřát pouze kapra. Makrela, žralok, úhoř, ďas, ale i některé druhy tresky, to je jen několik z rybích druhů, které ekologové doporučují z jídelníčku zcela vyškrtnout. „Oblíbené druhy ryb jako je tuňák, mečoun, treska a platýs jsou také ve velkých nesnázích. Jejich populace na celém světě klesly až o 90 procent, prostě jsme je zkonzumovali. Zvláště kritická je situace v evropských vodách“ varuje Greenpeace. Další druhy ryb lze doporučit podle toho kde a jakým způsobem jsou loveny. Candáta Greenpeace doporučuje pouze z evropského rybníka a pokud dostaneme chuť na pstruha, měli bychom preferovat toho potočního. Populace sleďů je na severu Evropy vypleněna, zákazníci by si v obchodech proto měli vybírat jen takového, který byl uloven v jiných částech Atlantiku. Také v případě lososa záleží na tom, v jaké byl uloven oblasti. Zatímco lov u břehů Skotska, v Aljašském zálivu nebo u ruského poloostrova Sachalin populaci lososů neohrožuje, odjinud by se jim konzumenti měli vyhnout. Velmi pečlivě bychom měli vybírat i pangase, tuňáka nebo sardinky. V porovnání s předchozími přehledy se situace nejvíce zhoršila u tresek, lososů, candáta nebo ďasa. Vypadly také některé dříve doporučené oblasti lovu u sleďů, tuňáka a makrely a v letošním žebříčku se poprvé objevil humr. Jeho lov až na výjimky Greenpeace nedoporučuje. Podle odhadu FAO (Organizce OSN pro výživu a zemědělství) je v současné době vyloveno, přeloveno nebo vyčerpáno téměř 90 procent hospodářsky významných druhů ryb. V mnoha zemích přitom chybí závazná pravidla pro rybolov, jinde jsou kvóty pro množství ulovených ryb zase příliš velkorysé, tvrdí Greenpeace. Každá pátá ryba byla podle této organizace ulovena ilegálně. -d-
5 euro04.indd 19
8.4.2016 15:59:38
AKTUALITY
ČR: Boj o Pražskou šunku vrcholí Boj o to, aby Pražská šunka byla zapsána do seznamu „Zaručených tradičních specialit EU“ jde do finiše. A to i navzdory tomu, že se ani za tři a půl roku nepodařilo vyřešit všechny připomínky, které proti zápisu má slovenská strana. „Poslední verze žádosti k Evropské komisi byla do Bruselu zaslána loni před Vánocemi a doufejme, že v blízké době se rozhodne, jestli se Pražská šunka na seznam zapíše či nikoliv“ uvedl Jan Katina, šéf Českého svazu zpracovatelů masa, který žádost podal. Konečné rozhodnutí by podle něho mělo padnout na jaře. Proti specifikaci toho, jak má Pražská šunka vypadat, se neustále ohrazují Slováci, neboť kvůli společné federální historii má i u nich Pražská šunka dlouholetou tradici a také na území Slovenska se vyráběla. Pokud by ale Brusel slovenským výhradám vyhověl, znamenalo by to snížení kvality tohoto produktu. Jednou z nevyřešených otázek je například obsah vody ve výrobku, který by měl být podle slovenské strany vyšší než navrhuje Česko. Rozhodnout tak bude muset Evropská komise.
Česká žádost o zapsání šunky do seznamu Zaručených tradičních specialit (těch je nyní v EU jen 53 a patří sem například italská Mozarella a speciální belgická piva Lambic a Kriek), byla zveřejněna v září 2012.
V půlroční lhůtě po podání měly k návrhu výhrady vedle Slováků také Němci, Rakušané a Italové. Připomínky se podařilo vypořádat, s výjimkou Slováků, s nimiž se Česko pře dodnes. Na zpracování argumentů, které by vyvrátily slovenské námitky se aktivně podílelo i ministerstvo zemědělství ČR, které mimo jiné přispělo dokumenty ze svého archivu, z nichž je patrné, odkdy a kam se Pražská šunka už od druhé poloviny 19. století vyvážela. Nyní Česko podalo dvě nové žádosti o zapsání špekáčků a loveckého salámu na seznam Zaručených tradičních specialit EU. Ty sice byly již před čtyřmi léty na tento seznam zapsány, ale bez výhrady názvu. Vyrábět je tak mohl každý, i když nesplňoval recepturu schválenou EK, jen nesměl používat logo EU. Tuto možnost však EK zrušila a po novém schválení komisí, tak budou moci logo mít jen špekáčky a lovecký salám s přídomkem „Tradiční“. -d-
Rusko: Výrazně propadl vývoz vodky a dalších lihovin Export vodky a dalších destilátů z Ruska v uplynulém roce poklesl o propastných 42 procent a dostal se tak na vůbec nejnižší úroveň za posledních deset let. Oznámil to ruský ekonomický deník Kommersant s odvoláním na údaje Ruského celního úřadu. Citelně poklesla i hodnota vývozu samotné ruské vodky a to přibližně o dvě pětiny na 111,9 mil. USD ze 187,1 mil. dolarů v předcházejícím roce. Prodej ruské vodky se přitom snížil prakticky na všech významných zahraničních trzích, z toho nejvýrazněji na sousední Ukrajině, kde byl o téměř sedmdesát procent nižší než v roce 2014. Důvody obrovského propadu exportu na Ukrajinu jsou nasnadě. Ob-
chodní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se významně zhoršily poté, co Rusko anektovalo ukrajinský Krym a začalo podporovat proruské povstalce na východě Ukrajiny. - dr -
ČR: přibývá lidí, kteří dobrovolně nejedí pečivo s lepkem V Česku neustále přibývá lidí, kteří dobrovolně přecházejí na bezlepkovou dietu, aniž by při konzumaci pečiva a dalších potravin obsahujících lepek měli jakékoliv zdravotní potíže. Podle některých odhadů může být lidí, kteří vyznávají tento trend již kolem 15 až 20 procent. Vedle toho ovšem stoupá i počet těch, kteří trpí celiakií a pečivo skutečně konzumovat nemohou, těch je u nás nyní zhruba jedno procento. „Nekonzumovat lepek je v současné době módní záležitost a není jednoduché odlišovat lidi, kteří jsou skutečně alergičtí od těch, kteří si to jen vsugerovali“ uvedl vedoucí Centra výživy v pražské Thomayerově nemocnici Pavel Kohout. Módu omezování lepku podle Kohouta navíc v posledních letech podporují i trenéři fitness a nejrůznější výživoví poradci, kteří svým klientům omezování konzumace lepku doporučují. Podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala se zatím trend omezování lepku ve stravě příliš na pekařské produkci neprojevil a spotřeba pečiva naopak v posledních letech rostla. Jestliže v roce 2006 činila roční spotřeba na obyvatele 45,3 kilogramu pečiva, v roce 2014 to bylo již 52,7 kilogramu, tedy více o 16,3 procent. Za nárůstem spotřeby pečiva nejspíše stojí cenová politika obchodních řetězců, které udržují cenu běžného pečiva na nízké úrovni a například rohlíky prodávají za korun padesát za kus, zatímco před pár lety byly dražší o korunu. Pro lidi je dodržování bezlepkové diety spojené s úbytkem tělesné hmotnosti. To je podle Kohouta dáno zejména tím, že tito lidé nahrazují bílé pečivo ve větší míře ovocem a zeleninou. Není to tedy primárně vynecháním pečiva, ale spíše tím, že tito lidé začnou o stravování více přemýšlet a obecně se stravují zdravěji. Dalším důvodem, proč lidé stále více odmítají jíst pečivo, může být podle Dřízala také to, že neustále roste podíl bílého pečiva, které je všeobecně považováno za méně zdravé, na úkor třeba chleba, který obsahuje vyšší podíl vláknin. To dokládá i množství obilovin pěstovaných v ČR. Jestliže ve 40. letech minulého století bylo kupříkladu vypěstováno výrazně více žita než pšenice, která se k pečení bílého chleba používá, dnes je tomu zcela jinak. V současnosti se totiž v ČR vypěstuje 1,2 mil. tun pšenice ročně, zatímco produkce žita je desetkrát nižší. U plodin neobsahujících lepek je situace podobná. - dr -
6 euro04.indd 20
8.4.2016 15:59:38
