Základní historická data
-
hrad Ostrý (Scharfenstein) založen na čedičové skále nad řekou Ploučnicí okolo roku 1250 rodem Markvarticů.
-
Oldřichov (Ulgersdorf) založen na pravém břehu řeky Ploučnice okolo poloviny 15. století.
-
Mlatce (Josefswille) první zmínka je v roce 1570, kdy je zde založena ovčárna.
-
Františkov (Franzenthal) založen na levém břehu řeky Ploučnice v roce 1708.
-
Novina (Neuland) první zmínka je v roce 1787, v roce 1930 je pak přičleněna pod správní řízení města Benešova.
-
Terezínské údolí (Theresienthal) založeno v roce 1869 firmou Mattausch.
-
Dolní Valkeřice ( dříve Algersdorf ) přiřazeny pod správní řízení obce v roce 1957.
1.
HISTORIE HRADU OSTRÝ Významnou dominantou obce jsou pozůstatky hradu Ostrý – Scharfenstein na čedičové skále nad řekou Ploučnicí. Hrad byl vybudován jako správní centrum nově vznikajícího panství příslušníky tehdy mocného rodu Markvarticů. V jeho držení se postupně vystřídalo více význačných osobností českého středověku. První zmínka v pramenech o hradu Ostrý je z roku 1268, kdy je jako majitel hradu zmiňován Markvart ze Scharfensteina. S velkou pravděpodobností spadá počátek výstavby hradu do doby vlády krále Václava I., který zemřel v roce 1253. Dokončen byl pak za vlády Přemysla Otakara II., kdy také na severu Čech dochází k budování mocenských center, která měla sloužit k zajištění nechráněné severní hranice země. Tak přešel i hrad Ostrý pod královskou moc. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli v roce 1278 se Ota Braniborský stává správcem Čech a zároveň poručníkem jeho nedospělého synaVáclava II. V roce 1283 se Václav II. stal českým králem a hrad Ostrý daroval vrchnímu šenkovi šlechtici Janu z Michalovic, který je pokládán za syna Markvarta ze Scharfensteina. Nový pán Scharfensteina patřil k předním českým velmožům, často se zdržoval při pražském panovnickém dvoře a ve své době se proslavil svými rytířskými jízdami. Někdy na přelomu 13. a 14. století Jan z Michalovic předstoupil před krále Francie a na turnaji svedl vítězný boj s francouzskými rytíři. Dalšími vlastníky hradu byli jeho potomci v přímé linii a v roce 1407 přechází hrad z důvodu finančních potíží do vlastnictví rodiny Berky z Dubé. V době husitských válek, při obléhání Benešova a jeho dobytí husity v roce 1425 a 1426, Hynek Berka z Dubé hrad Ostrý s největší pravděpodobností uhájil. Spíše však lze předpokládat, že husité dávali přednost snazší a bohatší kořisti, jakou byly Benešov nebo Kamenice, a proto hrad Ostrý ani nikdy neobsadili. 2.
Okolo roku 1440 se hrad stává majetkem rodu Vartenberků, kteří v té době prováděli početné loupežné výpravy do Lužice. Lužičané pak koncem roku 1444 provedli proti Vartenberkům výpravu do severních Čech, kde také obléhali hrad Ostrý, který v roce 1445 dobyli a vypálili. Od té doby už nebyl prakticky obnoven a další vlastníci přemístili své sídlo do blízkého Benešova. Od roku 1515 je pak hrad připomínán již jen jako pustý. Severozápadně od hradu na návrší směrem k Benešovu vznikl již koncem 15. století hospodářský dvůr, který se skládal z několika hospodářských budov pro ustájení ovcí a dobytka.V roce 1589 si zde nová majitelka Marie ze Salhausenu nechala vystavět panský dům, ve kterém sídlili i pozdější majitelé zdejšího panství. Dvůr byl také podle nové majitelky nazvaný - Meierhof Scharfenstein. Téměř všechny budovy a stáje byly však v roce 1900 zničeny požárem. V roce 1929 zde pak z jedné dochované stáje zřídil Josef Hýbel výletnickou hospodu, která existovala ještě nějakou dobu po roce 1945.
Koncem 19. století proběhly na zřícenině hradu Ostrý restaurátorské práce a byla zde objevena řada archeologických předmětů. Tehdy také došlo k proražení chodby do interiéru válcové věže. Na počátku 20. století byly odkryty zbytky zdí a provedeno zaměření půdorysu hradu. V letech 1928 – 1931 byly ze státní podpory na hradbách prováděny konzervátorské práce a bylo rovněž doplněno nové zdivo. Od té doby se zřícenina hradu Ostrý dostala opět do velmi špatného stavu, a proto jsou v současné době hledány možnosti financování dalších konzervací hradeb a celkových oprav s cílem zachovat tuto památku ze 13. století i pro další generace. Jako kulturní památka byla zřícenina hradu Ostrý zapsána při Ministerstvu kultury v Praze dne 4. dubna 1966. 3.
HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE Současná obec Františkov nad Ploučnicí nese tento název od roku 1961. Obec vznikla ze čtyř osad založených v různých historických období v údolí řeky Ploučnice. Jedná se o Oldřichov (Ulgersdorf), Mlatce (Josefswille), Františkov (Franzenthal) a Terezínské údolí (Theresienthal). Pátá osada Novina (Neuland), která tvořila s těmito osadami společný celek, byla v roce 1930 přičleněna k správnímu území města Benešov. Pro úplnost je třeba uvést, že v roce 1957 byly k obci s tehdejším názvem Františkov-Oldřichov přiřazeny Dolní Valkeřice.
Období do roku 1850 Nejstarší částí obce je Oldřichov nad Ploučnicí, jehož vznik se odhaduje na období okolo poloviny 15. století, tedy období po husitských válkách. Původní název osady byl Ulgersdorf a mohl být převzat od jména Ulrich, který je považován za objevitele tohoto místa na pravém břehu řeky Ploučnice. Zde byla založena jednostranná řadová osada, jež patřila pánům ze Scharfensteina (Šarfenštejn). Na přelomu 16.a 17.století v Oldřichově žilo asi 50 obyvatel a odhaduje se, že v této době osada čítala 8 až 10 domů. Koncem 16. století zřídili bratři ze Schönfeldu v Benešově rybářství. Na území stávajícího Františkova nad Ploučnicí začínaly hranice rybolovných práv u dnešního železničního mostu a zahrnovaly i pstruhový rybník, který byl v místech firmy Sped Quick. Po získání horní části řeky Ploučnice bratři vybudovali v Ulgersdorfu „Rybářský dům„. Ten byl vybaven právem výčepním s povinností odebírat benešovské pivo. V té době byl již v Ulgersdorfu jeden výčep, který patřil rychtáři. Počátkem 19. století zde bylo celkem asi 25 domů a žilo zde více jak 120 obyvatel, kteří se zabývali především zemědělstvím, chovem dobytka a lesnictvím.
4.
Větší rozvoj Ulgersdorfu nastává až ve 2. polovině 19. století a souvisí s rozvojem průmyslu ( na území osady byla vybudována knoflíkárna a ve vedlejším Františkově pak přádelny firmy Mattausch ) a dopravy (výstavba silnice a železnice). V pořadí druhou nejstarší osadou, která je součástí dnešní obce, byla osada Troschel (podle místního hajného), dnešní Mlatce. Osada byla založena okolo poloviny 16. století a od roku 1570 až do konce 18. století sloužila jako ovčárna. Z původních 4 domů na místě staré ovčárny se osada stále rozšiřovala a díky hraběti Františku Josefu Thunovi, který propůjčil některé své pozemky osadníkům, zde již počátkem 19. století bylo 26 domů s téměř 130 obyvateli. Po F. Josefu Thunovi byla také osada přejmenována na Josefswille (Josefín). Špatná dopravní obslužnost byla hlavní příčinou postupného snižování počtu zdejších obyvatel, což se projevovalo hlavně později při rozvoji průmyslu v sousedních osadách. Třetí nejstarší vzniklou osadou je Franzenthal (Františkov). V roce 1707 dává hrabě Josef František Thun k dispozici své pozemky na levém břehu Ploučnice pod hradem Ostrý pro založení nové osady. Na jaře 1708 je zde zahájena stavba prvních 5 domů, které byly téhož roku dostavěny. Obec je také po hraběti J. Františku Thunovi pojmenována. Františkov se postupně rozšiřoval a uvádí se, že v roce 1785 bylo na jeho území vystavěno už 20 domů a žilo zde 98 obyvatel. Pro chudou vesničku je velmi významné období okolo poloviny 19. století, kdy je na území obce ( v roce 1845 ) zahájena výroba v první přádelně firmy Mattausch a v témže roce je započata výstavba silnice mezi Benešovem a Františkovem (do té doby existovala pouze Osterská cestička podél Ploučnice a veškerá přeprava byla uskutečňována starou obchodní cestou přes Šarfenštejn). Silnice byla dokončena v roce 1847 a tato skutečnost, spolu s rozšiřováním výroby firmy Mattausch, byla velmi důležitá pro další rozvoj celé obce. V roce 1787 byla v blízkosti Benešova založena osada Neuland (Novina), pod kterou byly v roce 1850 správně přiřazeny všechny stávající osady - Ulgersdorf, Josefswille a Franzenthal, které byly pod tímto správním řízením až do roku 1904.
5.
Období 1850 - 1904 Období 2. poloviny 19. století je pro obec velmi významné. Dostupnost obce byla výrazně zlepšena vybudováním silnice mezi Benešovem a Františkovem na levém břehu Ploučnice v letech 1845 až 1847 a později, v letech 1871 – 1872 vybudováním železniční tratě mezi Děčínem a Českou Lípou na pravém břehu řeky.
Zlepšení dostupnosti obce vedlo velmi rychle k rozvoji průmyslové výroby na jejím území. Již v roce 1843 koupil Friedrich Mattausch, který v té době vedl celou firmu, v obci pozemky a v roce 1845 na místě dnešního Sped Quicku vybudoval přádelnu bavlny. Druhá firemní přádelna bavlny byla založena pod hradem Ostrý v roce 1862. Zde v roce 1874 došlo k velkému požáru, ale jeho následky byly rychle odstraněny a výroba v této provozovně byla opět obnovena. Kromě aktivit firmy Mattausch je třeba ještě uvést založení knoflíkárny Florianem Ritschem na území Oldřichova a přádelny bavlny firmy Schiller v sousedních Dolních Valkeřicích (prostory dnešní firmy Pila Františkov s.r.o. na zpracování dřeva). 6.
Po smrti Friedricha Mattausche v roce 1866 vedení rodinné firmy přejímá jeho syn Franz. Ten v důsledku neustálého rozšiřování výroby v obou přádelnách ve Františkově založil v roce 1868 další přádelnu na Bedřichově a následně hned v roce 1869 nechal vybudovat kolonii domků pro pracovníky svých provozoven. Kolonie vznikla na místě bývalého pstruhového rybníka v blízkosti přádelny na Bedřichově a přádelny na Ostrém a dostala název po manželce továrníka Theres Mattausch – Theresienthal ( Terezínské údolí ).
Friedrich Mattausch zakladatel přádelen ve Františkově
erb rodiny Mattauschů
Po svém založení, stejně jako ostatní osady, spadalo Terezínské údolí pod správní celek Neuland. Celkem bylo v Terezínském údolí vystavěno11 dvojdomků pro více jak 100 obyvatel. Dnes je Terezínské údolí nejstarší zachovalou dělnickou kolonií v celé Evropě.
Firma Mattausch byla pro obec významná nejen zaváděním průmyslové výroby a jejím neustálým rozšiřováním a tím i většími možnostmi zaměstnání místních obyvatel (okolo roku 1900 firma Mattausch v regionu zaměstnávala okolo 1500 pracovníků), ale i výraznou podporou při budování
infrastruktury a celkového rozvoje obce. V roce 1875 nechal továrník Mattausch postavit činžovní dům (dnešní č.p.78), kde kromě čtyř bytovek byly také kanceláře. Za přispění firmy byla v roce 1873 ve Františkově postavena škola (Mattauschové věnovali pozemek i peníze) a rovněž za její podpory byl v roce 1880 založen místní dobrovolný hasičský sbor. Vedle přádelny zprovozněné v roce 1845 si Mattauschové vybudovali roku 1883 své rodinné sídlo („zámeček“). 7.
Koncem 19. století vznikají na území obce různé spolky. Kromě dobrovolného hasičského sboru to je ještě včelařský spolek, tělovýchovný spolek, pěvecký sbor, svazy textilních a dřevařských pracovníků, Německý kulturní svaz a hudební kapela. Po zprovoznění železniční tratě na pravém břehu Ploučnice v letech 1871 až 1872 se firma Mattausch - společně s Českou drahou a dalšími firmami - významně podílela na vybudování mostu k nádraží. Na konci 19. století pak nechala postavit most pod hradem Ostrý a sama financovala pěší lávku (u staré hospody). V roce 1893 byl na území Františkova vybudován obecní úřad a v roce 1895 zde byl zřízen poštovní úřad. Růst významu obce, především pak na území Františkova a Oldřichova, dokládá i prosazení změny názvu obce v roce 1904 z Neuland na Franzenthal – Ulgersdorf( Františkov – Oldřichov ).
8.
Období 1904 - 1945 V roce 1904 dochází ke změně názvu obce na Franzenthal – Ulgersdorf (Františkov – Oldřichov). Obec v té době spravuje kromě obou jmenovaných osad ještě Mlatce, Novinu a Terezínské údolí. Největší části obce – Františkov a Oldřichov - byly již v té době spojeny přes řeku Ploučnici dvěma mosty a dvěma lávkami pro pěší. V roce 1910 byl založen obecní hřbitov a v roce 1912 zde byl zaveden elektrický proud. V roce 1930 byla osada Neuland připojena ke správnímu území města Benešov. V té době bylo na území Noviny 23 domů a žilo zde více jak 130 obyvatel. Díky rozvoji průmyslu se však i po převedení této osady pod Benešov počet obyvatel obce postupně zvyšoval a podle dostupných dokumentů měla v roce 1930 nejvíce obyvatel ve své historii. V tomto roce bylo v samotném Františkově 590 obyvatel (se zahrnutím Terezínského údolí), v Oldřichově 494 a na Mlatcích 103. Celkem tedy na území celé obce v tomto roce žilo 1187 obyvatel, z nichž obyvatelé německé národnosti tvořili 97%. Vysokému počtu obyvatel odpovídá v těchto letech také vybavenost obce. Na jejím území se nacházelo 8 hostinců, 4 prodejny s ovocem a zeleninou, 3 trafiky, 2 řezníci, 2 holiči, konzum, smíšené zboží, obuvník, obchod s kůží, zahradnictví, malíř pokojů a realitní kancelář. V té době už byla obec vyloženě průmyslová a většina obyvatel měla své pracovní místo přímo v obci. Jednalo se především o provozovny firmy Mattausch na území Františkova, knoflíkárnu Ritschel na území Oldřichova a přádelnu bavlny firmy Schiller v Dolních Valkeřicích.
Cukrárna u Vlčků 9.
Z dochované statistiky z roku 1939 bylo rozložení a struktura zaměstnanosti místních obyvatel následující : STATISTIKA OBCE FRANZENTHAL – ULGERSDORF Z ROKU 1939 Počet obyvatel – celkem 1 087 muži - 506 do 6 let ženy - 581 6 – 14 let 14 – 18 let 18 – 65 let nad 65 let
: 72 : 108 : 76 : 716 : 115
národnost - německá - česká - ostatní
: 1 051 : 34 :2
Počet domů - celkem 155 Podíl hospodářských odvětví na zaměstnanosti obyvatel : 62% 10% 17% 11%
průmysl a řemesla zemědělství a lesnictví ( 29 sedláků, z nichž největších 6 bylo v Oldřichově ) obchod, veřejné služby a doprava ( železnice, 8 hostinců, 4 prodejny s ovocem a zeleninou, 3 trafiky, 2 řezníci, 2 holiči, konsum, smíšené zboží, obuvník,obchod s kůží, zahradnictví, malíř pokojů, realitní kancelář ) nezaměstnaní
Po „Mnichovské dohodě“ v září 1938 je obec přiřazena k Německé říši a důležitá místa jsou obsazena Němci – např. železniční stanici dne 10.10.1938 přebírají zaměstnanci Německých drah a přednostou se stává říšský němec Kirsten. V průběhu 2. světové války bylo v rodinném sídle Mattauschů (zámeček) zřízeno velitelství gestapa a v prostorech přádelny bavlny firmy Schiller v Dolních Valkeřicích pak zajatecký tábor pro ruské vojáky. Během války padlo nebo bylo nezvěstných 37 obyvatel před válkou v obci žijících. Po skončení války přijel dne 12. 6. 1945 do místní železniční stanice obsazovací vlak z České Lípy, který byl doprovázen partyzány a stanice byla předána do správy ČSD. Prvním poválečným náčelníkem stanice se stal Bohumil Cermánek, který k sobě měl dva české výpravčí a dva vyhýbkáře. S postupným procesem vystěhovávání obyvatel obce s německou národností dochází zároveň k osidlování Čechy z vnitrozemí. Hned po železniční stanici byli čeští zaměstnanci dosazeni na poštovní úřad a na přelomu měsíce července a srpna roku 1945 do obce přichází první zemědělci a noví obyvatelé různých povolání a řemesel. 10.
Období po roce 1945 Současně s probíhajícím procesem osídlování pohraničí dochází k vysídlování obyvatel německé národnosti, kterých bylo z obce vystěhováno více jak 90%. Obec nese už pouze český název Františkov – Oldřichov a její správu začala vykonávat správní komise, jejímž předsedou byl zvolen náčelník železniční stanice pan Bohumil Cermánek. Tato komise vykonávala správu obce až do voleb do místního národního výboru v roce1946.Ve volbách byl prvním poválečným předsedou MNV ve Františkově-Oldřichově zvolen místní ředitel národní školy Jiří Smetáček. V letech 1945-46 dochází k likvidaci textilních provozoven. V prostorách dnešního Sped Quicku vzniká přípravka pracujících pro studium na VŠ a závodní kuchyně s jídelnou n.p. Benar. Později zde vzniká dovozní sklad Velkoobchodu oděvního zboží v Ústí n.L. Přádelna pod Ostrým se mění na sklad obuvi n.p. Svit Gottwaldov a později pak na ústřední sklady n.p. Benar a jeho odborné učiliště, při kterém je také vybudován internát. Stejně je i přádelna v Dolních Valkeřicích přeměněna na sklad oděvů. V roce 1947 byl založen místní divadelní soubor, který ročně nastudoval několik her a také se úspěšně účastnil různých soutěží. Divadelní představení se odehrávala v lesním divadle, které bylo vybudováno ještě před válkou. Na práci souboru se podílelo více jak 20 jeho členů, za všechny lze připomenout manžele Rábovi, Kozákovi, Saskovi, Ekrtovi, Fišerovi a Manželovi, dále p.Pěch, Peroutka, Řehořka a další. V roce 1960 se soubor dočkal otevření kulturního domu po generální opravě a uvedl zde dne 17. 12. 1960 jako první své představení – Půlnoční mši. V dalších letech činnost souboru postupně stagnovala, až se úplně rozpadl. Po roce 1945 pokračuje díky aktivitě některých nových obyvatel obce ve své činnosti místní hasičský sbor, který má dobré zázemí v hasičské zbrojnici a jejím vybavení. Mezi výraznější osobnosti tehdejšího sboru patřili pánové Josef a Jaroslav Ekrtovi, dále pak pan Bartáček, Saska, Novák, Čáslavský, Drobný a někteří další. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, jehož zakládajícími členy byli pánové Ležal, Průcha, Čáslavský, Novák, Podhorec, Šolta a někteří další. Postupně získalo družstvo téměř 40 členů, ale v roce 1960 bylo změněno na farmu, která byla přiřazena pod státní statek v Benešově. 11.
V roce 1950 byl založen místní fotbalový klub – Jiskra Františkov, který si jako jediná složka v obci pod novým názvem FK Františkov zachoval svou kontinuitu do současnosti. U založení klubu tehdy stáli např. pánové Blažej, Babička, Hadrovský, Končel, Záruba, o něco později pak Vnouček, Vlček a někteří další. V novodobější historii klubu se pak nejvíce v jeho činnosti angažovali pánové Slanina, Škach, Velebný, Dvořák, Vlček a jiní.
Bývalá přádelna bavlny firmy Schiller, dnešní prostory firmy Pila Františkov s.r.o. na zpracování dřeva
V roce 1957 jsou k obci přiřazeny Dolní Valkeřice a o čtyři roky později přijímá obec současný název Františkov nad Ploučnicí se dvěma katastrálními Původní socha sv. Jana Nepomůckého, územími – Františkov nad Ploučnicí (zahrnuje rovněž ze které zbyl už jen podstavec. Terezínské údolí a Mlatce) a Oldřichov nad Ploučnicí. V roce 1980 přechází celá obec pod správní řízení města Benešov n.Pl. a začíná zde pracovat pouze tzv. občanský výbor. Tato situace trvá až do roku 1990, kdy v červnových volbách jsou voleni zástupci do zastupitelských orgánů nově vzniklého Obecního úřadu ve Františkově nad Ploučnicí. Tyto volby zastupitelstva obce jsou pak konány pravidelně každé čtyři roky. Na území obce je několik kulturních památek zapsaných při Ministerstvu kultury v Praze. Jedná se o zříceninu hradu Ostrý, celé Terezínské údolí, které je také zároveň nejstarší dělnickou kolonií svého druhu v celé Evropě. Dalšími kulturními památkami je socha sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena v roce 1667 na bývalé obchodní cestě mezi Benešovem a Oldřichovem přes Šarfenštejn a jedny z nejstarších roubených domů - č.p. 65 ( Fleischerovi ), č.p. 248 ( Václavíkovi ) a č.p. 257 ( Zemanovi ). 12.
Po roce 1990 je v obci realizována řada akcí, které ve svém důsledku vedly ke zlepšování občanské vybavenosti a vzhledu celé obce. Jedná se např. o budování chodníků, opravy místních komunikací, obnovení obecního hřbitova, opravy obecních domů, založení parků, vybudování autobusových zastávek a tenisového hřiště, opravy mostů a provedení výměny jednoho z nich - mostu pod hradem Ostrý, apod.
V tomto trendu budou představitelé obce jistě pokračovat i v příštích letech a v rámci možností daných obecním rozpočtem se bude i nadále zkvalitňovat jak infrastruktura obce, tak i zlepšovat její vzhled.
VÝVOJ POČTU OBYVATEL OD ROKU 1833 1833
1869
1890
1910
1930
1939
1970
2008
k.ú. Oldřichov n.Pl.
121
223
398
456
494
476
282
206
Františkov
118
262
261
344
488
482
254
148
Mlatce
134
130
122
112
103
78
30
8
Terezínské údolí
0
112
116
110
102
51
21
14
k. ú. Františkov n. Pl.
252
404
499
566
693
611
305
170
obec Františkov n. Pl.
373
627
897
1022
1187
1087
587
376
13.
Historický vývoj názvu a správy obce Do roku 1850 byly všechny vzniklé osady - Ulgersdorf, Josefswille, Franzenthal a Neuland samostatné. V roce 1850 dochází poprvé ke sjednocení všech těchto osad pod jeden správní celek s jednotným názvem - Neuland (Novina). V roce 1869 po založení Theresienthal (Terezínské údolí), se i tato nejmladší osada přičleňuje k Neulandu. V roce 1904 si obec v důsledku růstu průmyslu a infrastruktury, především ve Františkově, prosadila nový název: Franzenthal-Ulgersdorf(Františkov-Oldřichov). V roce 1930 je osada Neulad přeřazena pod správní řízení města Benešova. V roce 1945 je přijat už pouze český název Františkov-Oldřichov. V roce 1957 jsou k obci přiřazeny Dolní Valkeřice. V roce 1961 obec přijímá současný název Františkov nad Ploučnicí. 14.
