Zákaz konkurenčních aktivit z pohledu manažera

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Zákaz konkurenčních aktivit z pohledu manažera Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. Brno 2009

Vypracovala: Bc. Martina Vodičková

2

Děkuji tímto vedoucí diplomové práce JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D. za odborné vedení a mimořádnou ochotu při řešení diplomové práce. Též děkuji Ing. Sovovi, Ing. Prchalovi a paní Smejkalové za poskytnutí podkladů pro vypracování této práce. Poděkování patří i mé rodině za její pomoc a trpělivost.

3

Prohlašuji, konkurenčních

že

jsem

aktivit

tuto

z pohledu

diplomovou manažera

práci

na

vypracovala

téma

Zákaz

samostatně

s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 5. května 2009

Bc. Martina Vodičková

4

ABSTRAKT Vodičková,

M.,

Zákaz

konkurenčních

aktivit

z pohledu

manažera,

Diplomová práce, Brno 2009. Diplomová práce se zabývá problematikou zákazu konkurenčních aktivit z pohledu manažera, které se dotýkají subjektů pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. V této práci jsou také analyzovány souvislosti zákazu konkurenčních aktivit s trestním právem. Je zde nastíněn aktuální stav pracovněprávní i obchodněprávní úpravy. Konkrétní příklady řešení zákazu konkurenčních aktivit jsou v této práci předloženy.

Klíčová slova: konkurence, subjekty pracovního práva, subjekty obchodního práva.

ABSTRACT Vodickova M., The ban on competitive activities from a managers‘ perspective, Thesis, Brno 2009.

The thesis deals with the issue of the ban on competitive activities from a managers‘ perspective, concerning the relationship between labour law and commercial law. This work analyses the correlation between the ban on competitive activities and criminal law. It outlines the current stage of labour law and commercial law arrangements. Concrete examples of solutions to the ban on competitive activities are given in this thesis.

Keywords: competition, aspects of labour law, aspects of commercial law.

5

Obsah 1 ÚVOD……...................................................................8 2 CÍL PRÁCE...............................................................10 3 METODIKA ..............................................................12 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ..............14 4.1 Právní úprava zákazu konkurence.................................... 14 4.1.1

Právní úprava na území České republiky ............................. 14

4.1.2

Mezinárodní právo ........................................................................ 17

4.2 Historický vývoj právní úpravy podnikání ...................... 18 4.3 Historický vývoj právní úpravy zákazu konkurence po skončení pracovního poměru.................................................. 20 4.4 Právní úprava zákazu konkurence ve Spolkové republice Německo............................................................................ 22 4.4.1

Zákaz konkurence po dobu trvání pracovního poměru ... 22

4.4.2

Zákaz konkurence po skončení pracovního poměru ........ 22

4.5 Vymezení základních pojmů ................................................ 24 4.5.1

Konkurence ..................................................................................... 24

4.5.2

Subjekty pracovního práva ........................................................ 27

4.5.3

Závislá práce a podnikání .......................................................... 31

4.5.4

Subjekty obchodního práva....................................................... 33

4.6 Zákaz konkurence u obchodních společností ............... 35 4.6.1

Statutární orgány.......................................................................... 36

4.6.2

Manažerská smlouva ................................................................... 38

4.6.3

Veřejná obchodní společnost .................................................... 43

4.6.4

Komanditní společnost................................................................ 44

4.6.5

Společnost s ručením omezeným............................................. 46

4.6.6

Akciová společnost ....................................................................... 47

4.6.7

Družstvo ........................................................................................... 49 6

4.7 Souvislosti zákazu konkurence s trestním právem ..... 52 5 VLASTNÍ PRÁCE.......................................................55 5.1 Konkurenční doložky u pracovněprávních smluv ........ 55 5.1.1

Dohoda o zákazu konkurence u společnosti ČEZ

Obnovitelné zdroje......................................................................................... 58 5.1.2

Dohoda o konkurenční doložce u společnosti Dopravní

společnost ........................................................................................................ 59

5.2 Konkurenční doložka jednatele .......................................... 60 5.2.1

Konkurenční doložka jednatele Dopravní společnosti...... 64

5.3 Trestněprávní odpovědnost vzniklá porušením zákazu konkurenčních aktivit ..................................................................... 66 5.3.1

Trestní odpovědnost členů statutárních orgánů ................ 66

5.3.2

Trestní odpovědnost zaměstnance v pracovním poměru. 67

5.4 Shrnutí práce a doporučení................................................. 70 6 DISKUSE..................................................................74 7 ZÁVĚR….. ................................................................76 8 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ..........78 9 PŘÍLOHY..................................................................83

7

1 ÚVOD Soutěživé chování a konkurence patří k základním rysům člověka, které se projevují již od nepaměti. Většina pracovních vztahů, do kterých člověk vstupuje, obsahuje prvky konkurenčního chování. Člověk má potřebu na trhu zúročit své vzdělání, nabyté zkušenosti a dovednosti, aby získal konkurenční výhodu před ostatními subjekty v rámci pracovněprávního vztahu nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v rámci hospodářské soutěže. Pokud je využíváno v této soutěži znalostí a dovedností, které byly získány v průběhu studia či praxe, není nutné, aby se právo tímto druhem konkurence zabývalo. Ale v případě, že jsou využívány informace, poznatky a technologie, které byly vytvořeny někým jiným, je vhodné, aby bylo právně chráněno fungování hospodářské soutěže. V minulých

desetiletích

budování

plánovaného

socialistického

hospodářství se u nás právní úprava problematikou zákazu konkurence v pracovněprávních vztazích nezabývala, jelikož tento problém byl v praxi neznámý. Československé hospodářství bylo direktivně řízeno státním aparátem a zákaz konkurence v rámci volné hospodářské soutěže byl neznámým pojmem. Nebylo nutné upravovat pracovněprávní předpisy vzhledem k zákazu konkurence. Po roce 1989 došlo ke změně společenských a ekonomických poměrů. Začaly vznikat nové podnikatelské subjekty, jejichž cílem je dosažení zisku. Mezi těmito subjekty souběžně začalo vznikat konkurenční prostředí, kde si každý subjekt chrání své informace, důležité kontakty, know – how, které bylo získáno během podnikatelské činnosti, mezi něž můžeme zahrnout výrobní postupy, informační systémy, vnitropodnikové informace. Tyto důležité strategické funkce se staly nástrojem v boji s konkurencí. Zaměstnavatelé vnímali jako nedostatečné zákaz konkurence pouze v průběhu trvání pracovního poměru, jež byl upraven v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce1, který upravuje výkon jiné výdělečné činnosti za trvání

1

Ustanovení § 304 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění

8

pracovního poměru. Bylo třeba aplikovat zákaz konkurence i na určitou dobu po skončení pracovního poměru. Z tohoto důvodu začaly být sjednávány doložky k pracovní smlouvě, které zavazovaly zaměstnance k zdržení se činnosti po určitou dobu po skončení pracovního poměru, která by byla konkurenční k podnikatelské činnosti zaměstnavatele. Bylo také třeba řešit případy, kdy zaměstnanec je vůči zaměstnavateli ve dvou rolích, a to v roli zaměstnance v rámci pracovněprávního vztahu a zároveň v roli společníka nebo člena kontrolního či statutárního orgánu společnosti, jež je jeho zaměstnavatelem. Byl tedy zaveden institut konkurenční doložky na určitou dobu po skončení pracovního poměru. Právní úprava institutu konkurenční doložky se dynamicky vyvíjela. Prošla mnohými úpravami a je zakotvena v zákoníku práce2, který nabyl účinnosti k 1.1.2007. Problematika zákazu konkurenčních aktivit se týká taktéž práva obchodního, kde je zákaz konkurence rozpracován již delší dobu. Dále se s problematikou zákazu konkurenčních aktivit setkáváme v právu trestním. Obchodní zákoník určuje u jednotlivých obchodních společností, které osoby a v jakém rozsahu mají zákaz konkurenčního jednání za účelem zabránění nepoctivému jednání osob na úkor společnosti. Porušením trestněprávní

zákazu

odpovědnost

konkurenčních veřejnoprávní,

aktivit ale

může

také

i

vzniknout odpovědnost

zaměstnance vůči zaměstnavateli v rámci pracovního práva.

2

Ustanovení § 310 zákoníku práce

9

2 CÍL PRÁCE Diplomová práce se zabývá problematikou zákazu konkurenčních aktivit z pohledu manažera, které se dotýkají subjektů pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. V této práci jsou také analyzovány souvislosti zákazu konkurenčních aktivit s trestním právem. Cílem práce je analyzovat institut zákazu konkurence v pracovním právu, obchodním i trestním právu, sumarizovat práva a povinnosti subjektů pracovněprávního vztahu, obchodněprávního vztahu a předložit analýzu současného stavu této právní úpravy. Dílčím cílem této práce je -

vysvětlit základní pojmy – konkurence, subjekty pracovního práva, subjekty obchodního práva, rozlišit závislou práci a podnikání,

-

analyzovat

souvislosti

právní

úpravy

zákazu

konkurence

s obchodním i pracovním právem, a to u jednotlivých forem obchodních společností, manažerských smluv -

analyzovat následky porušení zákazu konkurence v souvislosti s trestním právem

-

upozornit na skutečnosti, které mohou vzniknout z nedodržování zákazu konkurence, čímž může dojít k poškození firmy na trhu.

Cílem praktické části je zhodnotit zákaz konkurenčních aktivit z pohledu

manažera

u

vybraných

typů

pracovněprávních

smluv,

konkurenčních doložek k manažerské smlouvě, které byly použity z praxe, zhodnotit správnost jejich zpracování dle platné právní úpravy, případně doporučit změny, které by měly být obsaženy v dané konkurenční doložce. V praktické

části

konkurenčních

bude

aktivit

analyzován

konkrétní

zaměstnankyně

v rámci

případ pracovního

porušení poměru

v souvislosti s trestním právem a možnosti řešení tohoto nezákonného jednání manažerem společnosti. Obohacení

teoretických

poznatků

o

praktické

příklady

přináší

ucelenější strukturu práce. Doporučení pro jednotlivé typy smluv jsou výsledkem vlastní práce.

10

Hlavní cíl a dílčí cíle jsou definovány takovým způsobem, aby je bylo možné splnit v určené šíři poznání a v určeném časovém horizontu.

11

3

METODIKA

Diplomová

práce

Harmonogram

byla

vypracována

vypracování

dle

diplomové

zásad práce

pro

její

vypracování.

odpovídal

vytyčeným

požadavkům. Diplomová práce je uspořádaná logicky od obecných poznatků směrem ke specifickým. Metodika je sestavena tak, aby byly splněny určené cíle diplomové práce. V této

práci

je

použito

metod

deskriptivních,

analytických

i

komparativních. V počáteční fázi jsem se nejdříve seznámila s danou problematikou v praxi a prováděla jsem sběr informací o zákazu konkurence z dostupné odborné literatury, právních předpisů, jakož i cizojazyčných pramenů. Konkrétní problémy v praxi jsem propojila s danou právní úpravou. Prostudovala jsem především právní předpisy a normy, které souvisejí s touto problematikou. Tato počáteční fáze byla řešena od února do listopadu 2008. Vlastní práce byla prováděna od prosince 2008 do března 2009. Vlastní práce je tvořena metodami analytickými a komparativními. Vybrané smlouvy, které jsou součástí příloh této práce, jsou posuzovány z pohledu dané právní úpravy. Diplomovou práci tvoří úvod, poté jsou vytyčeny cíle diplomové práce a je popsána metodika diplomové práce, která popisuje způsob provedení diplomové práce. Na metodickou část navazuje část teoretická, ve které se věnuji platné právní úpravě zákazu konkurence v pracovním právu za trvání pracovního poměru i po jeho skončení. Další fází je popis právních předpisů vztahujících se k zákazu konkurenčních aktivit v souvislosti s obchodním a trestním právem. Navazuje krátký historický exkurz vývoje pracovněprávní úpravy zákazu konkurence a historický vývoj právní úpravy podnikání na území České republiky. Je zde také nastíněna právní úprava týkající se zákazu

konkurenčních

aktivit,

která

je

platná

v Německé

spolkové

republice. Nedílnou součástí této teoretické části je vymezení základních pojmů,

analyzování

zákazu

konkurence

u

jednotlivých

obchodních 12

společností a hledání souvislostí zákazu konkurenčních aktivit s trestním právem. V praktické části jsou zhodnoceny konkurenční doložky u vybraných typů pracovněprávních smluv a konkurenční doložka jednatele společnosti s ručením omezeným. Je zde také analyzována trestněprávní odpovědnost zaměstnance vzniklá porušením zákazu konkurenčních aktivit v době trvání pracovního poměru a možná řešení tohoto jednání manažerem společnosti. Jména osob a názvy společností, které se vyskytují v těchto smlouvách a dokumentech jsou záměrně upraveny. Na praktickou část navazuje závěrečný oddíl, který je souborem výstupů, doporučení a možných dalších řešení.

13

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

Zákaz konkurenčních aktivit je rozsáhlá problematika dotýkající se hned několika právních oblastí. V této části diplomové práce jsem provedla literární sumaci teoretických poznatků, které jsou spojeny především s tématem zákazu konkurence v souvislosti s pracovním, obchodním i trestním právem. Tato část obsahuje vymezení platné právní úpravy vztahující se k zákazu konkurenčních aktivit, a to vzhledem k pracovnímu, obchodnímu i trestnímu právu. Následuje historický exkurz vývoje právní úpravy a vymezení základních pojmů týkajících se zákazu konkurenčních aktivit. V této části je také popsán zákaz konkurence u obchodních společností a je zde nahlíženo na souvislosti zákazu konkurence s trestním právem.

4.1 Právní úprava zákazu konkurence Konkurence a soutěživé chování patří k základním charakteristickým rysům člověka. Člověk má potřebu na trhu zúročit své získané vzdělání, nabyté zkušenosti a dovednosti. Aby bylo právně chráněno fungování hospodářské soutěže, je vhodné chránit informace, poznatky a technologie, které byly někým vytvořeny, a chránit je tak před zneužitím konkurenčními subjekty. 4.1.1

Právní úprava na území České republiky

Dne 1. května 2004 se stala Česká republika plnoprávným členem Evropské unie. Česká republika vzala na sebe závazek, že přizpůsobí svou legislativu právu ES. Závazek harmonizovat vnitrostátní právo České republiky s právem Evropského společenství vyplývá z článku 69 Asociační dohody, ve kterém se uvádí, že sbližování právních předpisů České republiky s právními předpisy společenství je „důležitou podmínkou pro ekonomické zapojení České republiky do Společenství.“ [37] Momentem vstupu naší republiky do Evropské unie se všechny předpisy Evropského společenství staly nedílnou součástí právního řádu České republiky, čímž nastal proces implementace směrnic a přijímání prováděcích opatření k některým nařízením ES. 14

Problematika

zákazu

konkurence

je

v rámci

platného

práva

mezioborovým problémem, který se týká obchodního práva, kde je zákaz konkurenčních aktivit již delší dobu rozpracován, tak i práva pracovního, v jehož rámci je legislativní zpracování poměrně novou záležitostí. Ve svých důsledcích se problematika zákazu konkurenčních aktivit může dotýkat také práva trestního. 4.1.1.1

Zákaz konkurence v pracovním právu

Právní úprava zákazu konkurence v pracovním právu souvisí s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V ustanoveních v hlavě čtvrté je zakotveno, že „každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ Je zde také dána možnost, aby byly zákonem stanoveny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. V jednotlivých zákonech, které upravují výkon jednotlivých povolání a činností, jsou uvedeny zákonné podmínky a omezení pro výkon tohoto povolání, předepsané odborné kvalifikace, věk, státní občanství, apod. Vždy musí být respektován zákaz diskriminace, který je zakotvený v článku 3 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno, že základní práva a svobody jsou zaručena všem bez rozdílu rasy, pohlaví, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického smýšlení, národního či sociálního původu příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Výjimka může být stanovena jen zákonem – např. zákaz některých prací pro mladistvé a ženy. Ženy, mladiství a zdravotně postižené osoby mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci

a na zvláštní pracovní

podmínky. Je zde také zakotveno, že každý má právo prací získávat prostředky pro své životní potřeby, a to prací, kterou si svobodně vybere. Stát má povinnost vytvářet vhodné podmínky pro naplňování tohoto práva prostřednictvím nástrojů státní politiky zaměstnanosti. Dále se zde uvádí, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. [43]

15

Zákaz konkurence v pracovním právu je zakotven v zákoně č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Zákaz konkurence v průběhu trvání pracovního poměru zahrnuje ustanovení § 304. Dle tohoto ustanovení může osoba vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnána, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Výdělečnou činností se rozumí jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku či zisku. Nezohledňuje se přitom právní forma činnosti. Nemusí se toto opatření dotýkat jen pracovněprávního vztahu, ale i vlastního podnikání v témže oboru nebo členství ve statutárním orgánu jiné společnosti. Ustanovení § 310 zákoníku práce se zabývá zákazem konkurence po skončení pracovního poměru. V zákoníku práce jsou také vymezena práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. 4.1.1.2

Zákaz konkurence v obchodním právu

V obchodním zákoníku je zákaz konkurence vymezen zejména v ustanovení § 65, které zahrnuje obecnou úpravu týkající se zákazu konkurence při jednání za obchodní společnosti. Osoby, na které zákaz konkurence u konkrétních právních forem společností

dopadá,

jsou

vymezeny

v obchodním

zákoníku

v těchto

ustanoveních: •

§ 84 upravuje zákaz konkurence společníka ve veřejné obchodní společnosti - zákazu konkurence podléhají všichni společníci, pokud není společenskou smlouvou upraveno jinak,

•

§ 99 vylučuje uplatnění zákazu konkurence pro komanditistu u komanditní společnosti, není-li stanoveno jinak ve společenské smlouvě,

•

§ 136 upravuje zákaz konkurence pro jednatele společnosti s ručením omezeným,

pokud

společníky,

a

není

ustanovení

společenská §

139

se

smlouva týká

vztažena

zákazu

i

na

konkurence

eventuelních členů dozorčí rady, 16

•

§ 196 upravuje zákaz konkurence členů představenstva akciové společnosti a členů dozorčí rady dle ustanovení § 200.

•

§ 249 upravuje zákaz konkurence u členů představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s podobným předmětem činnosti. Rozsah zákazu konkurence může být upraven ve stanovách jinak. [13] Úprava konkurenční doložky je zahrnuta v ustanovení § 672a

obchodního zákoníku, kde je vymezen zákaz konkurenčního jednání obchodního zástupce po skončení jeho zastoupení, který tuto činnost vykonával na základě smlouvy o obchodním zastoupení. 4.1.1.3

Zákaz konkurence v trestním právu

Při vzniku trestněprávní odpovědnosti zaměstnance, který porušil zákaz konkurenčních aktivit, se řídí toto konání zákonem č. 140/1961 Sb., trestního zákona v platném znění. V závislosti na povaze deliktního jednání osoby mohou vzniknout trestné činy proti hospodářské kázni. Například se může jednat o trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku3, podvod4 nebo zneužívání informací v obchodním styku5. 4.1.2

Mezinárodní právo

Česká republika je vázaná mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, které jsou závazné a mají přednost před zákonem. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který je úmluvou OSN z roku 1966, je důležitý v oblasti zaměstnávání cizinců na území České republiky.

3

Ustanovení § 127 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona v platném znění

4

Ustanovení § 250 trestního zákona

5


17

Z dalších mezinárodních úmluv můžeme vybrat úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 122 o politice zaměstnanosti, která je mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách a č. 88 o organizacích služeb pro zprostředkování. [25]

4.2 Historický vývoj právní úpravy podnikání Právní

úprava

podnikání

vycházela

z pojmů

obchodník

a

obchody.

Obchodníkem rozumíme toho, kdo uskutečňuje nezávisle vlastním jménem obchody za účelem získání trvalého zdroje příjmu. Pojem obchod označuje činnost nebo úkony, které z určité osoby činí obchodníka. Těmito subjekty se zabývá obchodní právo. Pojem obchodník byl později nahrazen pojmem podnikatel. Za doby první republiky od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do roku 1930 se řadilo Československo mezi 15 průmyslově nejrozvinutějších zemí světa tržním systémem a s proexportní orientací na západní trhy. Podnikání bylo velmi rozvinuté, převládalo drobné podnikání. Podnikatel mohl provozovat více živností najednou, tato oprávnění byla nepřenosná a nedělitelná, zanikala smrtí dané osoby. Výjimku tvořilo pouze vdovské právo, které dovolovalo v živnosti pokračovat na vrub nezletilých potomků. Živnosti se dělily na řemeslné a obchodní, koncesované a svobodné. Po

skončení

druhé

světové

války

došlo

postupně

k socializaci

soukromých podniků v československém hospodářství. Do konce roku 1948 byly znárodněny podniky, které měli více jak 50 zaměstnanců a zbývající část soukromého živnostensko-řemeslnického podnikání byla utlumena v procesu tzv. dobrovolného přechodu drobných podnikatelů a řemeslníků do vyšších forem socialistického podnikání, které představovaly výrobní družstva a komunální podniky řízené národními výbory. Některé řemeslné provozovny se staly součástí státních podniků. Výsledkem byla likvidace podnikání. Došlo k odstranění prostoru pro hospodářskou soutěž ve výrobě, obchodu a službách a došlo k nástupu monopolizace.

18

K radikální ekonomické transformaci došlo až po listopadu 1989. Byl zrušen ústavní zákon, který zakazoval soukromé vlastnictví a umožňoval monopolní postavení státního vlastnictví. Byly přijaty zákony restitučního charakteru, dále zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Dle

tohoto

zákona

mohl

občan

provozovat

podnikatelskou

činnost

individuálně nebo společně. Vznikaly nové právní formy podnikání, dále byl vytvořen nový daňový systém a proběhla liberalizace cen. [7] Prodej

většiny

státního

majetku

byl

proveden

prostřednictvím

kupónové privatizace, která proběhla ve dvou vlnách, a to v letech 19921993 a v letech 1994-1995. Od 1.1.1993 vešla v platnost nová daňová soustava

a

byly

přijaty

nové

podmínky

živnostenského

podnikání.

V průběhu devadesátých let 20. století se zcela změnila struktura české ekonomiky. Vývoj podnikání v České republice nebyl jednoduchý, ale cíl změnit centrálně plánované socialistické hospodářství na fungující tržní ekonomiku se podařilo z převážné části splnit. Další rozměr v současné době dodává vývoji právní úpravy podnikání tzv. novotvorba Evropských společenství. V jejím rámci pronikají do právní úpravy podnikání snahy o harmonizaci hmotného obchodního práva v podobě směrnic Evropského společenství, které stanovují minimální obsahové požadavky na právní úpravu v jednotlivých členských zemích Evropského společenství. Tyto směrnice také nastiňují budoucí podobu „evropské akciové společnosti“ pro právnické osoby, která bude založena zakladateli alespoň ze dvou zemí Evropského společenství. V současné době má každý občan Evropské unie právo samostatně podnikat v kterékoli členské zemi evropské unie, což je dáno jednotným evropským trhem, kde jsou odstraněny všechny překážky volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a kde je zaručena svoboda usazování se za účelem podnikání. [30]

19

4.3 Historický

vývoj právní úpravy zákazu konkurence po

skončení pracovního poměru Z historického hlediska se konkurence spojuje s pojmem volné soutěže. Volná soutěž (konkurence) zdokonaluje, zvětšuje a zároveň i zlevňuje výrobu, zvyšuje technický pokrok, upřednostňuje dělbu práce vyrovnává a snižuje cenu výrobků, zvyšuje nabídku a tím přispívá k uspokojení lidských potřeb. Volná soutěž podporuje sociální vlastnosti člověka, mezi něž řadíme hospodárnost, ctižádost, potřebu sebevzdělávání, podnikavost. [16] Na počátku 20. století v důsledku rozvoje průmyslové výroby a obchodního podnikání se objevila nutnost chránit obchodní tajemství a další informace. Bylo nutné právně vymezit i zákaz konkurenčního jednání zaměstnance po skončení pracovního poměru. V pracovních smlouvách se začaly objevovat konkurenční doložky, které však neměly oporu v zákoně. Určení jejich platnosti náleželo soudu. Ty ve svých rozhodnutích často omezovaly dobu platnosti a zužovaly místní působnost konkurenční doložky za

účelem,

aby

zaměstnanci

umožnily

výdělečnou

činnost.

Pokud

v konkurenční doložce nebylo vymezeno časové či místní omezení, byla prohlášena za neplatnou. Prvním zákonem, který upravil konkurenční jednání zaměstnance po skončení

pracovního

poměru,

byl

zákon

20/1910

o

obchodních

pomocnících. Vzorem této právní úpravy byl německý obchodní zákon. Smyslem konkurenční doložky bylo zabránit škodě, jež by mohla vzniknout

zaměstnavateli

v případě,

že

zaměstnanec,

který

opustil

zaměstnavatele, by využil znalosti klientely, obchodní či výrobní tajemství, a mohl

tak

zaměstnavateli

konkurovat

nebo

zvýhodnit

již

existující

konkurenci. Konkurenční doložka sloužila výhradně obchodnímu zájmu zaměstnavatele. Zřetel byl brán také na ekonomickou existenci zaměstnance tak, aby nebyl sociálně ohrožen. Tento zákon byl později nahrazen zákonem č. 154/1934 Sb. O soukromých zaměstnancích, který velice podrobně upravoval konkurenční jednání zaměstnance. [5] Vztahoval se na velkou skupinu zaměstnanců a 20

byl považován za nejdůležitější právní pramen konkurenčního jednání zaměstnance na našem území. Zákon byl zrušen až zákoníkem práce č. 65/1965. Ustanovení o zákazu konkurenčního jednání nebyla od roku 1948 užívána. [18] Po změně společenských a ekonomických poměrů v roce 1989 podnikatelé začali považovat za nutné právně chránit své know-how a zamezit zneužívání kontaktů a informací získaných v průběhu pracovního poměru. Právní úprava institutu konkurenční doložky v zákoníku práce č. 65/1965 nebyla, ovšem stávající praxe si její vznik vynutila. V pracovních smlouvách se začaly objevovat ujednání o zákazu konkurence, dodržování obchodního tajemství, včetně mlčenlivosti ze strany zaměstnance. Panovaly různé názory na to, zda byla tato ujednání zákonná. [14] Institut konkurenční doložky byl zahrnut do novely zákoníku práce č. 155/2000 poslaneckým návrhem. [8] V právním řádu byla v té době obsažena již konkurenční doložka v obchodním právu ve smlouvě o obchodním zastoupení. Text právní úpravy byl vložen po pouhé jazykové úpravě, kdy pojem obchodní zástupce byl nahrazen pojmem zaměstnanec a zaměstnavatel. [19] Úprava konkurenční doložky byla nedbalá, nevyhovující a vnitřně rozporná. Změna ustanovení o konkurenční doložce byla provedena zákonem č. 46/2004. [15] Zaměstnavatel mohl uzavřít se zaměstnancem dohodu, ve které se zaměstnanec zavazoval, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však 1 rok, se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která je totožná s předmětem činnosti zaměstnavatele či by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zavázal, že poskytne zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za každý měsíc plnění závazku, nejméně ve výši průměrného výdělku. Peněžité plnění bylo splatné pozadu za měsíční období. Toto znění až na nepatrné změny převzal i zákon č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, který nabyl účinnosti 1.1.2007. Institut konkurenční doložky je zde uveden v ustanovení § 310 a 311. [16]

21

4.4 Právní úprava zákazu konkurence ve Spolkové republice Německo 4.4.1

Zákaz konkurence po dobu trvání pracovního poměru

V průběhu trvání pracovního poměru je zaměstnanec ze zákona povinen dodržovat

zákaz

konkurence

dle

německého

obchodního

zákoníku6.

Obchodní zaměstnanec nesmí po dobu pracovního poměru vykonávat konkurenční činnost vůči předmětu činnosti zaměstnavatele bez svolení zaměstnavatele, nesmí provozovat obchodní živnost, ani uzavírat obchody ve vlastní prospěch nebo prospěch třetí osoby v podobném obchodním odvětví jako zaměstnavatel. Pokud je zaměstnavateli známo, že zaměstnanec provozuje podnikání a nic proti tomu neučiní, je toto konání považováno za udělený tichý souhlas či svolení. V případě porušení zákazu konkurence má zaměstnavatel nárok na náhradu škody nebo převedení obchodů či vydání prospěchu z těchto obchodů vzniklých. 4.4.2

Zákaz konkurence po skončení pracovního poměru

Zákaz konkurenčního jednání nevzniká po skončení pracovního poměru přímo ze zákona. Zaměstnanec může využívat získané profesní vědomosti a dovednosti a bývalému zaměstnavateli konkurovat. [2] Zákaz konkurence a omezení pracovní činnosti zaměstnance ze zákona tedy nevyplývá, ale může být smluvně ujednáno. Právní

úprava

konkurenční

doložky

je

obsažena

v německém

obchodním zákoníku7, dle níž je konkurenční doložka platná jen tehdy, když se zaměstnavatel zaváže vyplácet bývalému zaměstnanci kompenzaci po dobu, která je sjednána v doložce. Konkurenční doložka je aplikována na všechny

zaměstnance,

vedoucí

zaměstnance,

6

Ustanovení § 60 a 61 německého obchodního zákoníku

7

Ustanovení § 74 německého obchodního zákoníku

prokuristy

i

na

tiché

22

společníky konkurenčního podniku. Zákaz konkurence jednatele nebo předsedy akciové společnosti je upraven v německém občanském zákoníku8. Kompenzace

plní

funkci

peněžitého

vyrovnání

poskytovaného

zaměstnavatelem jako protislužba za dodržování zákazu konkurence zaměstnancem. Výše kompenzace musí být minimálně polovina posledního příjmu dle pracovní smlouvy. Pokud kompenzace není vyplácená, je konkurenční doložka pro zaměstnance nezávazná. Může ji nadále dodržovat a kompenzaci požadovat, nebo může zákaz ignorovat. Konkurenční doložka může být sjednána v době trvání pracovního poměru, a to při jeho vzniku nebo jeho průběhu. Konkurenční doložka může být součástí pracovní smlouvy nebo může být sjednána samostatně. Musí mít písemnou formu a je platná, pokud byla zaměstnanci vydána listina se sjednaným ustanovením. Konkurenční doložka se může vztahovat jak na závislou výdělečnou činnost, tak i na samostatnou výdělečnou činnost. Maximální

možná

lhůta

pro

trvání

zákazu

konkurence

uvedeného

v konkurenční doložce je ve výši dvou let. Rozsah

zákazu

konkurence

slouží

k ochraně

oprávněného

podnikatelského zájmu zaměstnavatele. Konkurenční doložka by měla mít prostorové vymezení zákazu konkurenčních aktivit. Pokud tak není ve smlouvě

uvedeno,

platí

zákaz

konkurenčních

aktivit

neomezeně

i

v zahraničí. Zákaz konkurence musí být přiměřený dle místa, času i obsahu vzhledem

k dalšímu

k neoprávněnému

uplatnění

zatížení

dalšího

zaměstnance. profesního

Pokud rozvoje

by

došlo

zaměstnance,

konkurenční doložka by se stala nezávaznou. Konkurenční doložka nabývá účinnosti dnem skončení pracovního poměru bez vlivu způsobu ukončení (výpovědí, dohodou, rozsudkem apod.). [4] Nárok na kompenzaci odpadá, když si dotyčná osoba odpykává trest odnětí svobody.

8

Ustanovení § 138 německého občanského zákoníku

23

Poruší-li zaměstnanec zákaz konkurence, který vyplývá z konkurenční doložky, pak zaměstnavateli odpadá povinnost vyplácet kompenzaci. Zaměstnavatel

má

v tomto

případě

právo

požadovat

po

bývalém

zaměstnanci informace o tom, jaké konkurenční aktivity vykonával. Může využít žalobu o poskytnutí informace, náhradu škody nebo smluvní pokutu. [16]

4.5 Vymezení základních pojmů Vymezení základních pojmů je nezbytné k výkladu zákazu konkurence. Základními pojmy jsou konkurence, subjekty pracovního práva, subjekty obchodního práva, závislé a nezávislé zaměstnání. 4.5.1

Konkurence

Právo na práci je obecně zařazováno mezi základní lidská práva. V Listině základních práv a svobod se v článku 26 odst. 1 uvádí: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ Právo na práci je chápáno jako právo každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu prostřednictvím svých fyzických a psychických vlastností i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Garantem realizace uvedeného práva je stát. V rámci výdělečnou

pracovního činnost

zaměstnancem

nebo

práva

pod

zaměstnance, činnost,

pojmem která

která

je

je

konkurence

rozumíme

samostatně

vykonávána

pro

konána jiného

zaměstnavatele, přičemž předmět činnosti je u obou zaměstnavatelů shodný nebo má soutěžní povahu. Zákaz konkurenčního jednání může vyplývat přímo ze zákona. Jedná se o zákaz konkurence zaměstnance v průběhu trvání pracovního poměru, jež je dán v zákoníku práce. Toto ustanovení vymezuje zákaz konkurenčních aktivit, které jsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele. Zákaz konkurenčních aktivit může také vyplývat ze smluvního ujednání subjektů právního vztahu, 24

kdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je sjednaná dohoda o zákazu konkurence po skončení pracovního poměru – tzv. konkurenční doložka. Problematika konkurenčních doložek přesahuje rámec pracovního práva. Konkurenční doložky mohou být i součástí smluv o obchodním zastoupení9, smluv o prodeji10 či nájmu11 podniku, distribučních smluv. U jednotlivých typů obchodních společností – Veřejná obchodní společnost12, Komanditní

společnost13,

Společnost

s ručením

omezeným14,

Akciová

společnost15 - je zákaz konkurenčních aktivit upraven v obchodním zákoníku. Zákaz konkurenčního jednání se dotýká nejen obchodního práva, ale i práva dle občanského zákoníku, například u smluv o pronájmu nebytových prostor16. Konkurenční doložka je novým ujednáním v pracovní smlouvě, i když již dříve byla sjednávána a je známá v zahraničních právních úpravách. Účelem vzniku institutu konkurenční doložky je ochrana zaměstnavatele před zneužitím unikátních znalostí, technologických postupů a informací, které

zaměstnanec

získal

v průběhu

svého

pracovního

poměru.

Zaměstnanec tímto na sebe přebírá závazek zdržet se určité činnosti, která by mohla zaměstnavatele ohrozit nebo poškodit. [3] Know-how tvoří významnou část hodnoty podniku spolu s obchodním tajemstvím. [5] Konkurenční doložka sice poskytuje zaměstnavateli možnost, jak ochránit svoje know–how, kontakty nebo důležité informace před

9

Ustanovení § 672a obchodního zákoníku

10

Ustanovení § 488a obchodního zákoníku

11

Ustanovení § 488h obchodního zákoníku

12

Ustanovení § 84 obchodního zákoníku

13


14


15


16

Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor

25

zneužitím konkurencí, zároveň však musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za dodržení této dohody peněžitou náhradu. [23] Dle zákoníku práce17 se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která má vůči němu soutěžní povahu. Součástí dohody je rovněž závazek zaměstnavatele, že po dobu platnosti konkurenční doložky poskytne bývalému zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, a to za každý měsíc plnění závazku. Za přiměřené je považováno vyrovnání, které dosahuje minimálně výše průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. „Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti“ [21] Toto

vyrovnání

slouží

jako

náhrada

ušlého

zisku

vzniklého

z dodržování konkurenční doložky. Poskytnutá částka peněžitého vyrovnání podléhá dani z příjmu fyzických osob, sociálnímu i zdravotnímu pojištění. V případě, že má výplata peněžitého vyrovnání 15 dnů zpoždění od doby splatnosti, má bývalý zaměstnanec právo od dohody odstoupit. Konkurenční doložku je možné se zaměstnancem sjednat až po uplynutí zkušební doby, pokud byla se zaměstnancem v pracovní smlouvě sjednána. Doložka však musí být sjednána v průběhu trvání pracovního poměru. Po jeho skončení již není možné konkurenční doložku sjednat. Konkurenční doložku je možné zrušit pouze za trvání pracovního poměru, po jeho skončení již nikoliv. Je vhodné sjednat smluvní pokutu pro zaměstnance v konkurenční doložce pro případ porušení konkurenční doložky. Pokud by bývalý zaměstnanec tuto dohodu porušil a smluvní pokutu zaplatil, konkurenční doložka tímto zaniká. Smluvní pokuta by měla být přiměřená povaze a významu podmínek, za nichž může být dohoda uzavřena.

17


26

Dohoda o konkurenční doložce musí být uzavřena písemně, stejně jako případná výpověď doložky ze strany zaměstnance z důvodu nevyplacení peněžitého vyrovnání zaměstnavatelem. Ve smlouvě musí být určena doba, po kterou se zaměstnanec zavazuje zdržení výkonu určité výdělečné činnosti po ukončení pracovního poměru. Dále zde musí být uvedena výše peněžitého vyrovnání, jinak by byla dohoda neplatná. Dle zákoníku práce18 není možné ustanovení o konkurenční doložce vztahovat na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, jejichž předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče. [9] 4.5.2 Subjekty pracovního práva Subjektem pracovního práva mohou být fyzické nebo právnické osoby. Fyzickou

osobou

v pracovněprávním

vztahu

může

být

zaměstnanec,

zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání. Právnické osoby mohou vystupovat jako subjekty pracovněprávních vztahů

taktéž

v různém

právním

postavení.

Právnickou

osobou

v pracovněprávním vztahu může být zaměstnavatel, odborová organizace nebo stát. 4.5.2.1

Zaměstnanec

Zaměstnancem může být fyzická osoba, která splňuje podmínky zákoníku práce19. Zaměstnancem se může stát osoba, která dosáhne 15 let věku a má ukončenou povinnou školní docházku. Pracovní smlouva může být sepsána i v průběhu povinné školní docházky, ale dnem nástupu do zaměstnání může být až den po ukončení povinné školní docházky. Z uvedeného vyplývá, že žáci základních škol plnící povinnou školní docházku

nemohou

vykonávat

18


19


práci

v pracovněprávním

vztahu

27

k zaměstnavateli. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost. Zaměstnanec se stává subjektem pracovního práva. Koná práci za odměnu pro jiný subjekt, jímž je zaměstnavatel. Podmínkou vstupu osoby (fyzické či právnické) do pracovněprávního vztahu je způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k protiprávním úkonům – osoba musí nést odpovědnost za vlastní jednání (deliktní způsobilost), a způsobilost procesní. [1] Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí občanským zákoníkem20. Toto ustanovení se vztahuje i na fyzickou osobu – zaměstnavatele. Příčinou zbavení způsobilosti k právním úkonům je duševní porucha, která je závažného a trvalého charakteru. Opatrovník koná právní úkony za osobu, která je soudem zbavena způsobilosti k právním úkonům. Soud může také omezit způsobilost k právním úkonům u osob, jež trpí přechodnou duševní poruchou nebo nadměrně požívají alkohol či jiné návykové látky. [9] Zákoník

práce

obsahuje

zvláštní

úpravu

pro

některé skupiny

zaměstnanců, jejímž účelem je zajištění zvýšené ochrany. Týká se například mladistvých zaměstnanců, absolventů škol, zaměstnanců se zdravotním postižením, zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o dítě určitého věku, nebo zohledňuje jejich zvláštní postavení. [39] Všem zaměstnancům je stanovena povinnost pracovat svědomitě a řádně dle svých znalostí a schopností, řádně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, pracovní úkoly plnit včas a svědomitě. Zaměstnanci mají povinnost dodržovat pracovní předpisy, pokud s nimi byli seznámeni. Mají také povinnost řádně hospodařit s prostředky poskytnutými zaměstnavatelem, ochraňovat jeho majetek před zničením či zneužitím21.

20

Ustanovení § 10 občanského zákoníku

21


28

V zákoníku práce22 je uvedeno pravidlo, které omezuje možnost výkonu jiné výdělečné činnosti zaměstnance, který je v pracovním poměru. Zaměstnanec

může

vedlejší

výdělečnou

činnost,

která

je

totožná

s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele, vykonávat pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Vedlejší činnost může být konána pouze mimo pracovní dobu vymezenou pro pracovní poměr. [3] 4.5.2.2

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je subjekt, pro který je vykovávána práce v pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatel je subjektem v pracovním právu a může vystupovat jako fyzická nebo právnická osoba. Vystupuje svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. 4.5.5.2.2.1 Zaměstnavatel – fyzická osoba Pracovněprávní subjektivita fyzické osoby jako zaměstnavatele je upravena v zákoníku práce23. Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnavatele k právům a povinnostem v pracovněprávních vztazích vzniká narozením. Neboť smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Smrtí přestává být fyzická osoba subjektem právních vztahů, tudíž i pracovněprávních. Z uvedeného vyplývá, že fyzická osoba (i nezletilý dědic) se může stát zaměstnavatelem, pokud jde o práva a povinnosti. Nemůže však vykonávat právní úkony, např. dávat výpovědi zaměstnancům. Nenarozené dítě na rozdíl od občanského práva způsobilost být subjektem práva a povinností v pracovněprávních vztazích nemá. „Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.“ [9]

22


23


29

Omezení

nebo

zbavení

způsobilosti

k právním

úkonům

zaměstnavatele jako fyzické osoby se řídí dle občanského zákoníku24. Právní

úkony

v rámci

pracovněprávních

vztahů

koná

sám

zaměstnavatel nebo osoba k této činnosti zaměstnavatelem pověřená. 4.5.2.2.2 Zaměstnavatel – právnická osoba Zaměstnavatel

jako

právnická

osoba

bývá

častěji

subjektem

pracovněprávních vztahů než zaměstnavatelé v pozici fyzické osoby. Zaměstnavatel – právnická osoba jako subjekt práva vzniká dnem zápisu osoby do příslušného registru, nejčastěji do obchodního rejstříku. Zaměstnavatel jako právnická osoba je způsobilý být nositelem práv a povinností v pracovněprávních vztazích, je způsobilý vlastním jednáním nabývat práv a povinností a nést zodpovědnost, která z těchto vztahů vyplývá. Právní úkony jménem zaměstnavatele – právnické osoby mohou činit: •

Statutární

orgány

–

mají

neomezené

jednatelské

oprávnění,

v některých záležitostech může činit právní úkony pouze tento orgán – např. jmenování a odvolávání z funkcí vedoucí zaměstnance. Jednání statutárních orgánů je samotným jednáním právnické osoby. •

Vedoucí

zaměstnanci,

kteří

mají

oprávnění

konat

jménem

zaměstnavatele právní úkony vyplývají z jejich funkcí, jež jsou stanoveny organizačními předpisy. •

Další zaměstnanci, kteří mají písemné pověření zaměstnavatele, jež vymezuje rozsah jejich jednatelského oprávnění. Osoby či orgány výše uvedené jsou oprávněny jménem zaměstnavatele

ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, plánovat, organizovat, řídit a kontrolovat jejich vykonávání, poskytovat za tímto účelem závazné pokyny. Tyto právní úkony zaměstnavatele zavazují, zaměstnavatel z nich nabývá práv a povinností.

24

Ustanovení § 10 občanského zákoníku

30

Právní úkony osob, které porušily jednatelské oprávnění při jednání jménem zaměstnavatele, nezavazují zaměstnavatele za předpokladu, že druhá strana musela vědět, že jednatel jednající jménem zaměstnavatele překročil rozsah svých pravomocí, případně že nebyl k jednání jménem zaměstnavatele oprávněn vůbec. Zaměstnavatelé

jsou

povinni

pečovat

o

vytváření

a

rozvíjení

pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. [9] 4.5.2.3

Stát

V pracovněprávních vztazích může stát plnit funkci zaměstnavatele. Stát zde vystupuje jako právnická osoba. Za stát v pracovněprávních vztazích jedná příslušná organizační složka státu, která za stát zaměstnává zaměstnance v pracovně právním vztahu. Mezi organizační složky státu můžeme zařadit ministerstva, soudy, státní zastupitelství a jiná zařízení. [3] V případě, že je účastníkem pracovněprávních vztahů stát, činí právní úkony vedoucí organizační složky státu, jíž se tyto právní úkony týkají. Další zaměstnanci tak mohu konat za podmínek, které jsou stanoveny zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Vedoucí organizačních

útvarů

organizační

složky

státu

se

řídí

stanovenými

organizačními předpisy25. 4.5.3

Závislá práce a podnikání

Zákoník práce rozlišuje tři základní typy pracovněprávního vztahu. Paří sem pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Nejčastějším typem pracovněprávního vztahu je pracovní poměr. Jeho prostřednictvím se realizuje účast fyzické osoby v pracovním procesu, tímto způsobem

má

zaměstnavatel

zajištěnou

pracovní

sílu pro

vykonání

potřebných aktivit. Pracovní poměr je závazkovým smluvním vztahem. Zaměstnanci vzniká závazek směřující k výkonu práce a zaměstnavateli

25


31

dispoziční

pravomoc,

která

mu

umožňuje

využívat

pracovní

sílu

zaměstnance v mezích formulovaných pracovním závazkem. Subjektem pracovního poměru je zaměstnanec (fyzická osoba), který se zavazuje vykonávat práci, a zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba), pro něhož je práce vykonávaná. Obsahem pracovního poměru jsou práva a povinnosti subjektů. Objektem pracovního poměru je osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele. Objektem je opakující se pracovní činnost, která je druhově určena. Zaměstnanec se podřizuje pokynům zaměstnavatele na jeho náklady a

riziko. Práce v pracovním poměru je tedy pokládána za práci

závislou. [3] Za

závislou

práci26

se

považuje

výlučně

osobní

výkon

práce

zaměstnance pro zaměstnavatele konaný dle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, za mzdu, plat či odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě. Podle zákoníku práce závislá práce27 může být vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu. [9] Objekt

odlišuje

pracovní

poměr

od

právního

vztahu

držitele

podnikatelského oprávnění. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Přestože obsahově může jít o obdobnou činnost jako činnost v rámci pracovního poměru, rozhodující je právě samostatnost, provádění činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Takovouto činnost nazýváme nezávislou neboli samostatnou. Za podnikání tedy nepovažujeme např. působení v pracovním nebo jiném podobném poměru nebo nahodilou činnost či výjimečnou činnost, byť i prováděnou za úplatu. [13]

26


27


32

Subjekty obchodního práva

4.5.4

Mezi subjekty obchodního práva řadíme: • podnikatele , • stát a územní jednotky státu, pokud vystupují ve vztazích, které se týkají zabezpečování veřejných zájmů, • občané (nepodnikatelé) jsou účastníky obchodního vztahu pouze výjimečně např. když jsou poškozena jejich práva při nekalé soutěži. 4.5.4.1

Podnikání, podnikatel

Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodně závazkové vztahy i některé jiné vztahy, které souvisí s podnikáním. Podnikáním rozumíme

soustavnou

činnost

prováděnou

samostatně

podnikatelem

vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, může jím být osoba

tuzemská

nebo

zahraniční.

Podnikatelé

provozují

svou

podnikatelskou činnost individuálně nebo svoji podnikatelskou činnost sdružují za účelem společného podnikání. [20] Podnikatelem28 je: • osoba zapsaná v obchodním rejstříku, • osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, • osoba podnikající na základě jiného oprávnění než živnostenského dle zvláštních předpisů – např. fyzická osoba, které vykonává svou povahou svobodné povolání (tlumočník, lékař, lékárník, advokát,…) se zapisuje do speciálních seznamů, které jsou vedeny stavovskými komorami nebo soudy, • osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštních předpisů, které vedou obecní úřady. [10] Podnikatelé se člení do dvou hlavních skupin. Podle právní formy jejich podnikání je členíme na právnické a fyzické osoby.

28


33

V grafu č. 1 je uvedena organizační struktura národního hospodářství dle vybraných právních forem k 31.12.2007 dle Českého statistického úřadu. Čísla v grafu vyjadřují počet jednotlivých podnikatelských subjektů na území České republiky k danému datu. [24]

podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona

14 887 290 218

602

podnikatelé podnikající dle jiného než živnostenského zákona

208 968

obchodní společnosti

družstva

1 719 543

státní podniky

Graf 1: Organizační struktura národního hospodářství dle vybraných právních forem a převažující činnosti k 31.12.2007 Pramen: ČSÚ vlastní práce

Fyzické

osoby

zahrnují

soukromé

podnikatele

podnikající

dle

živnostenského zákona, rolníky, kteří samostatně hospodaří, zemědělské podnikatele jako fyzické osoby a fyzické osoby, které provádí jinou podnikatelskou činnost dle zvláštních předpisů. Soukromí podnikatelé podnikající

dle

živnostenského

zákona

mají

živnostenské

oprávnění.

Soukromými podnikateli podnikajícími dle jiného než živnostenského zákona jsou rolníci a zemědělští podnikatelé (fyzické osoby), členové profesních komor a další fyzické osoby, jejichž činnost je upravena zvláštním právním předpisem. Obchodní zákoník upravuje a definuje právnické osoby, které jsou založené za účelem podnikání. V roli právnických osob vystupují obchodní 34

společnosti a družstva. Právnická osoba na rozdíl od fyzické osoby vzniká až dnem zápisu do obchodního rejstříku. K založení společnosti stačí uzavření společenské smlouvy v dané formě. Do 90 dnů od založení společnosti se podává návrh na zápis do obchodního rejstříku u příslušného rejstříkového soudu. [32] Obchodní rejstřík29 je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje, které se týkají podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků. Do obchodního rejstříku jsou zapisovány některé subjekty povinně, jiné dobrovolně. Právnické osoby jsou do obchodního rejstříku zapisovány povinně. Mezi subjekty, které jsou povinně zapisovány do tohoto rejstříku

řadíme

komanditní

obchodní

společnost,

společnosti

společnost

(veřejná

s ručením

obchodní

společnost,

omezeným,

akciová

společnost), družstva, jiné právnické osoby stanovené zákonem, zahraniční osoby30, aby mohly podnikat na území České republiky. Fyzické osoby mohou být dobrovolně zapisovány do obchodního rejstříku na vlastní žádost, rejstříkový soud je nesmí odmítnout, pokud splňují zákonem stanovené podmínky. Tento zapsaný podnikatel musí účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Zápisem do obchodního rejstříku získávají obchodní firmu a právní ochranu obchodní firmy.

4.6 Zákaz konkurence u obchodních společností Obchodní společnost je nejčastější právní forma, ve které je provozována podnikatelská

činnost.

Je

právnickou

osobou

založenou

za

účelem

podnikání. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní

společnost,

společnost

s ručením

omezeným

a

akciová

společnost. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem než je podnikání31. Obchodní společnosti

29


30

Ustanovení § 21 odstavec 4 obchodního zákoníku

31


35

umožňují spojení kapitálu a podnikatelských schopností více osob, a snižují tak podnikatelské riziko. Obchodní zákoník určuje u jednotlivých společností, které osoby a v jakém rozsahu mají zákaz konkurenčního jednání. Cílem tohoto zákazu je zabránit nepoctivému jednání osob na úkor společnosti. Společnost je oprávněna vymáhat, aby osoba při porušení zákazu konkurence: •

vydala

prospěch

z obchodu,

při

kterém

byl

porušen

zákaz

konkurence, •

tomu odpovídající práva převedla na společnost,

•

nahradila škodu, která vznikla porušením zákazu konkurence.

Společnost má právo jak na náhradu vzniklé škody, tak i náhradu ušlého zisku. 4.6.1

Statutární orgány

Obchodní společnosti a družstva jako podnikatelská sdružení právnických a fyzických osob musí povinně vytvářet statutární orgány. U veřejné obchodní společnosti jsou statutárním orgánem všichni společníci. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jen jeden společník32. Statutárním orgánem mohou být fyzické i právnické osoby, které jsou společníky této společnosti33. Statutárním orgánem u komanditní společnosti jsou ze zákona všichni komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat samostatně jménem společnosti34. Komplementářem může být osoba fyzická nebo právnická35.

32


33


34


35


36

Jednatel36 je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Jednatelem je fyzická osoba. Je-li jednatelů více, je oprávněn každý z nich jednat samostatně jménem společnosti, není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Omezení jednatelského oprávnění může být provedeno pouze ve společenské smlouvě, stanovách nebo valnou hromadou. Toto omezení je vůči třetím osobám neúčinné. Jednatel je jmenován valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. [34] Akciová společnost vytváří povinně kolektivní statutární orgán – představenstvo, které je minimálně tříčlenné, a jehož členy mohou být pouze osoby

fyzické.

Má-li

akciová

představenstvo

může

mít

nižší

společnost počet

pouze

členů.

jednoho

Valná

akcionáře,

hromada

členy

představenstva volí z řad společníků či z řad třetích osob37. Členové představenstva volí ze svých řad předsedu představenstva. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva, popřípadě místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí38. Místopředseda je povinen zastupovat předsedu představenstva v době jeho nepřítomnosti. Stanovy družstva, které má méně než padesát členů, mohou stanovit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je v tomto případě předseda, popřípadě další člen pověřený členskou schůzí. V družstvech s členstvím právnických osob, které mají méně než pět členů, určí stanovy a způsob rozhodování statutární orgán39. Osoby, které jsou statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva či jeho členy, musí být povinně zapsány v obchodním rejstříku. Statutární orgány mohou jednat v celém rozsahu způsobilosti k právním

36


37


38


39


37

úkonům,

která

společnostem

či

družstvům

náleží.

Musí

být

vždy

respektován rozsah předmětu činnosti, kterou společnost či družstvo vykonává a ke kterému má oprávnění. Výkon funkce statutárního orgánu je založen na zásadě dobrovolnosti. Zásada dobrovolnosti se uplatňuje i při zániku funkce, osoba vykonávající funkci statutárního orgánu je oprávněna z této funkce odstoupit, čímž dochází k zániku funkce. Závazek

k výkonu

funkce

statutárního

orgánu

nebo

člena

statutárního orgánu je závazkem osobní povahy. Z toho vyplývá, že tato osoba je povinna vykonávat svou funkci osobně, nelze pověřit třetí osobu výkonem této funkce. Statutární orgán však může pro jednotlivé úkony udělit zmocnění třetí osobě. Řídící funkce je však závazkem výlučně osobní povahy v obchodní společnosti. Vztah mezi obchodní společností či družstvem a osobou, která je statutárním orgánem či jeho členem, je vztahem obchodněprávním40, ne pracovněprávním. Jde o vztah smluvní založený většinou smlouvou řídící se ustanoveními o mandátní smlouvě. Výkon funkce může být také založen zvláštní smlouvou označovanou jako smlouva o výkonu funkce, která musí mít písemnou podobu a musí být schválena valnou hromadou nebo všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně41. Smlouva o výkonu funkce má přednost před ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. 4.6.2

Manažerská smlouva

Pojem manažerská smlouva český právní řád nezná. Používá se obecně k označení dohod o vzájemných právech a povinnostech obchodních společností a manažera. Podstatou této smlouvy může být pracovní poměr založený jmenováním dle zákoníku práce nebo smlouva o výkonu funkce

40


41


38

statutárního orgánu obchodní společnosti, která se řídí dle obchodního zákoníku. Pokud je manažer společnosti jejím statutárním orgánem (např. jednatelem

společnosti

s ručením

omezeným),

nemůže

tuto

funkci

vykonávat v pracovním poměru, nýbrž tento právní vztah musí být založen dle obchodního zákoníku smlouvou o výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti. V případě absence takovéto smlouvy se přiměřeně použijí ustanovení o mandátní smlouvě. V případě,

že

manažer

není

statutárním

orgánem

či

členem

statutárního orgánu obchodní společnosti, vykonává svou funkci dle zákoníku práce na základě pracovního poměru založeného jmenováním. Jde o vedoucího zaměstnance (např. náměstek). Každá společnost si určuje svou vnitřní organizaci individuálně. Aby jmenováním došlo ke vzniku pracovního poměru dle zákoníku práce, musí jít o vedoucí pracovní místo a musí jít o případ stanovený zákoníkem

práce

nebo

zvláštním

právním

předpisem.

Vedoucím

zaměstnancem zaměstnavatele je zaměstnanec, který je oprávněn na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele ukládat a stanovovat pracovní úkoly podřízeným zaměstnancům, organizovat, kontrolovat a řídit jejich práci a za tímto účelem jim dávat závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je také vedoucí organizační složky státu. [26] 4.6.2.1

Mandátní smlouva

Mandátní smlouvou se řídí výkon funkce statutárního orgánu za podmínky, že osoba, která vykonává funkci statutárního orgánu nemá s obchodní společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, ve které by byly odlišná ustanovení. Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí určitou obchodní záležitost za úplatu uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti dle obchodního

39

zákoníku42. Mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Mandant je smluvním partnerem mandatáře v mandátní smlouvě. [36] Výkon funkce statutárního orgánu je vykonáván za sjednanou odměnu. Společnost může poskytnout svému statutárnímu orgánu pouze takové plnění, ne něž je právo z právního předpisu, z interního předpisu nebo ze smlouvy o výkonu funkce. Každé další plnění lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady. Plnění nebude poskytnuto, jestliže výkonem funkce bylo přispěno k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti při výkonu funkce43. Mandátní smlouva upravuje jednání za jiného. Při výkonu funkce statutárního orgánu se nejedná o zastoupení, jednání za jiného. Obchodní společnost jedná osobně prostřednictvím svého statutárního orgánu. Statutární orgán nepotřebuje k svému konání od společnosti plnou moc. 4.6.2.1.1

Mandant

Mandant je smluvním partnerem mandatáře v mandátní smlouvě, ve které se mandatář zavazuje, že za úplatu na jeho účet zařídí určitou záležitost uskutečněním právních úkonů nebo jiné činnosti jménem mandanta. Mezi povinnosti mandanta na základě uzavřené smlouvy patří: •

předat včas mandatáři věci a informace, které jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář,

•

včas vystavit mandatáři písemnou plnou moc, vyžaduje-li zařízení dané záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, není li již obsažena ve smlouvě mandátní,

•

zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti,

•

nahradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně

42


43


40

vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě. Mandant může smlouvu kdykoliv v celém rozsahu nebo částečně vypovědět. Není-li stanoveno jinak, nabývá výpověď účinnosti dnem, kdy se o

ní

mandatář

dověděl

nebo

mohl

dovědět.

Mandatář

je

povinen

nepokračovat již v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je ale povinen upozornit mandanta na opatření, která jsou nutná k tomu, aby se předešlo vzniku škody, která by bezprostředně hrozila mandantovi nedokončením činnosti související se zřizováním záležitosti.

Mandatář může smlouvu

vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, pokud nevyplývá z výpovědi pozdější doba. [12] Tímto způsobem však nemůže dojít k zániku funkce statutárního orgánu obchodní společnosti. Zánik této funkce se řídí zvláštní úpravou vztahu mezi obchodní společností a jejím statutárním orgánem či jeho členem, která je obsažena v obchodním zákoníku. 4.6.2.1.2 Mandatář Mandatář je smluvní stranou mandátní smlouvy, ve které se zavazuje, že pro mandanta na jeho účet zařídí určitou obchodní záležitost za úplatu uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti. Dle obchodního zákoníku44 je mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí a činnost, k níž se zavázal je povinen uskutečňovat dle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti, a jež by mohli mít vliv na změnu pokynů mandanta. Zájem mandatáře,

44

mandanta že

v zájmu

je

rozhodující,

mandanta

nestačí

jedná.

pouhé

Činnost

přesvědčení

uskutečňovaná


41

mandatářem je předmětem jeho podnikání, má nárok na odměnu, což má vliv na rozsah jeho odpovědnosti. Při zařizování záležitostí je povinen postupovat odborně a profesně. Mandatář je povinen zařídit záležitost osobně, jenom pokud to stanoví smlouva. Pokud by mandatář porušil převzatou

povinnost

ve

smlouvě,

odpovídá

za

škodu

způsobenou

mandantovi. Na rozdíl od mandátní smlouvy je závazek k výkonu funkce statutárního orgánu závazkem osobní povahy, nelze se dát zastoupit v celém rozsahu své funkce. Mandatář je povinen bez zbytečného odkladu předat mandantovi určité věci, které za něho převzal při vyřizování dané záležitosti. Věci je povinen předat se všemi přírůstky a užitky, a to i když věci převzaté mandatářem byly zhodnoceny více, než bylo dohodnuto ve smlouvě. Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení smluvené záležitosti a také za škodu na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Vynaložení odborné péče je vyžadováno i při opatrování věcí, které byli mandatáři svěřeny. Statutární orgán obchodní společnosti odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil při porušení právních povinností. Zavinění není třeba zkoumat. Odpovědnosti se může zprostit pouze pokud prokáže, že porušení právní povinnosti bylo způsobeno při okolnosti vylučující odpovědnost. Závazek mandatáře spočívá v tom, aby uskutečnil určité právní úkony nebo něco vykonal. V tomto případě nejde o závazek, že bude skutečně dosaženo výsledku zařízení dané záležitosti, který se ovšem očekává. Mandatář tedy neodpovídá za porušení závazku osoby, s níž uzavřel smlouvu při zařizování záležitosti, pokud se ve smlouvě nezaručil splněním závazků převzatých jinými osobami v souvislosti se zařizováním záležitosti. Při ručení za splnění závazku převzatého třetí osobou zpravidla náleží mandatáři vyšší než obvyklá odměna. [12]

42

4.6.3

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem45. Je právnickou osobou a musí být založena výhradně za účelem podnikání. Za své závazky odpovídá celým svým majetkem46. Je zde vysoká míra osobní účasti společníka na řízení a vedení této formy společnosti. Společníky mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Každý společník má právo být statutárním orgánem společnosti a je oprávněn k obchodnímu vedení společnosti. Společník je oprávněn určovat budoucí podnikatelský záměr a je oprávněn rozhodovat o všech významných záležitostech společnosti. Přijetí uvedených rozhodnutí je závislé na souhlasném projevu většiny nebo všech společníků47. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem48, společník má právo na vypořádací podíl a právo na podíl na likvidačním zůstatku, pokud není ve společenské smlouvě upraveno jinak. Společník je povinen splatit svůj vklad, nést ztrátu společnosti a dodržovat zákaz konkurence49, ze kterého vyplývá, že bez svolení ostatních společníků nesmí podnikat v předmětu podnikání, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud není ve společenské smlouvě zákaz konkurence upraven jinak. Společníci mohou zákaz konkurence ve společenské smlouvě upravit. Zákaz konkurence může být úplně zrušen nebo ponechán jen osobám v roli

45


46


47


48


49


43

statutárního

orgánu.

Zákaz

konkurence

u

této

společnosti

je

tedy

dispozitivní. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, jsou všichni společníci statutárním orgánem společnosti. Jiné orgány tato společnost povinně nevytváří. Společnost

se

zakládá

podpisem

společenské

smlouvy

všemi

zakladateli a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podepsán všemi společníky a

přikládá se k němu společenská

smlouva50. Veřejná obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku. 4.6.4

Komanditní společnost

Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři)51. Komanditní společnost je obchodní společností a tím i právnickou osobou, která musí být založena výhradně za účelem podnikání. Musí být založena minimálně dvěma zakladateli, přičemž alespoň jeden společník musí mít postavení komplementáře a alespoň jeden společník musí být v postavení komanditisty. Komanditní

společnost

za

své

závazky

odpovídá

celým

svým

majetkem, ručení společníků je však odlišné. Komplementáři ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem, komanditisté ručí za závazky do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Společnost se zakládá společenskou smlouvou, kterou podepisují všichni zakladatelé a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na

50


51


44

zápis podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva52, jakož i další dokumenty, které jsou nutné pro provedení zápisu. Komplementáři právnické.

i komanditisty

Komplementářům

mohou

přísluší

právo

být

osoby

fyzické

k obchodnímu

nebo vedení

společnosti. Komplementářům přísluší právo být statutárním orgánem. Pokud

ze

společenské

smlouvy

nevyplývá

něco

jiného,

je

každý

komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Povinnost dodržet

zákaz

konkurence

se

vztahuje

pouze

na

komplementáře.

Komplementáři nemají vkladovou povinnost. Rozhodování o ostatních záležitostech společnosti, jež jsou odlišné od obchodního vedení společnosti, včetně rozhodnutí o změně společenské smlouvy

přísluší

společně

komplementářům

i

komanditistům.

Komanditistům přísluší kontrolní práva a právo na informace, jsou oprávněni nahlížet do účetních knih a dokladů a kontrolovat v nich údaje53. Komanditisté jsou povinni vložit vklad do základního kapitálu společnosti ve výši, která je určena ve společenské smlouvě, nejméně však pět tisíc korun. Není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak, pro komanditistu neplatí zákaz konkurence54. Zákaz konkurence je u této společnosti dispozitivní. Ve společenské smlouvě může být upraven nebo zcela zrušen. Ve společenské smlouvě může být zaneseno, že se zákaz konkurence vztahuje i na komanditisty, nebo může být zrušen i u komplementářů. Komplementářům i komanditistům náleží právo na podíl ze zisku, právo na vypořádací podíl a podíl na likvidačním zůstatku. Není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak, rozdělí si komplementáři část zisku na ně připadající rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů.

52


53


54


45

4.6.5

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je kapitálovou obchodní společností. Řídí se dle obchodního zákoníku55. Základní kapitál je souhrnem peněžitých či nepeněžitých vkladů společníků. Společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Tato

obchodní

společnost

je

právnickou

osobou

zapsanou

v obchodním rejstříku, odpovídá za porušení svých závazkových vztahů celým svým majetkem. Společníci ručí jen omezeně – do výše nesplaceného základního kapitálu zapsaného do obchodního rejstříku. Může být založena jedním až padesáti společníky. Základní kapitál musí být ve výši nejméně 200 000,- Kč, přičemž vklad jednotlivých společníků musí činit minimálně 20 000,- Kč. Mezi povinnosti společníka může náležet mimo jiné i zákaz konkurence, pokud je její rozsah uveden a vymezen ve společenské smlouvě. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Pokud je jen jeden zakladatel, společnost vzniká zakladatelskou listinou, v případě více zakladatelů uzavřením společenské smlouvy. Orgány společnosti tvoří valná hromada a statutární orgán (jednatel). Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, kterou tvoří společníci. Má-li společnost pouze jediného společníka, působnost valné hromady vykonává tento společník. Jednatel je statutárním orgánem společnosti. Ve společnosti může být i více jednatelů, společenská smlouva musí určit způsob jejich jednání za společnost. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Jednatel je povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat je o záležitostech společnosti. Zákaz konkurence56 je u jednatele vymezen v obchodním zákoníku, ze kterého vyplývá, že jednatel nesmí:

55

Ustanovení § 105 až 153e obchodního zákoníku

56


46

•

podnikat v oboru, který je shodný s oborem podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,

•

obstarávat nebo zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti,

•

účastnit

se

na

podnikání

jiné

společnosti

jako

společník

s neomezeným ručením, •

vykonávat činnost jako statutární orgán či člen statutárního nebo jiného

orgánu

jiné

právnické

osoby

s podobným

předmětem

podnikání, ledaže jde o koncern. [12 ] Společenská smlouva nebo stanovy mohou vymezit další omezení jednatele, čímž se může jeho postavení zpřísnit, nikdy však tento zákaz nemůže být společenskou smlouvou zrušen. U jednatele společnosti platí zákaz

konkurence

vždy.

Zákaz

konkurence

může

být

společenskou

smlouvou vztažen i na společníky společnosti. Dozorčí rada je fakultativním orgánem společnosti. Je vytvářena pouze je-li tak stanoveno ve společenské smlouvě. Musí být alespoň tříčlenná, členové jsou jmenováni a odvoláváni valnou hromadou. Funkce člena dozorčí rady a jednatele nelze sloučit. Zákaz konkurence se vztahuje i na členy dozorčí rady57. 4.6.6

Akciová společnost

Mezi kapitálové společnosti je řazena akciová společnost. Její kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Tato společnost je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku. Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis

podává

představenstvo

a

podepisují

ho

všichni

členové

představenstva. Akciová společnost povinně vytváří základní kapitál, jehož minimální výše je stanovena zákonem v závislosti na způsobu založení společnosti. Základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Tato společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci (akcionáři) za závazky v době trvání společnosti neručí.

57


47

Akciová

společnost

se

zakládá

zakladatelskou

listinou

nebo

zakladatelskou smlouvou v závislosti na počtu zakladatelů. Je-li akciová společnost zakládána veřejnou nabídkou akcií, musí základní kapitál společnosti činit alespoň 20 mil. Kč, je-li zakládána bez veřejné nabídky akcií, základní kapitál společnosti musí činit alespoň 2 mil. Kč. Veřejnou nabídkou akcií je jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí. Veřejná nabídka akcií musí být vhodným způsobem zveřejněna. Akciová společnost povinně vytváří tři orgány, a to valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Je kolektivním orgánem společnosti, který tvoří všichni akcionáři. Musí se konat nejméně jednou za rok. Svolává ji představenstvo. Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti, řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Je oprávněno rozhodovat o všech záležitostech společnosti, pokud není zákonem či stanovami vymezeno jinak. Představenstvo obchodně vede společnost a projevuje vůli společnosti navenek. Členy představenstva mohou být pouze fyzické osoby, které volí nebo odvolává valná hromada z řad akcionářů nebo třetích osob. Zákaz konkurence, který se vztahuje na členy představenstva akciové společnosti je upraven v obchodním zákoníku58. Člen představenstva nesmí: •

podnikat v obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,

•

obstarávat nebo zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti,

•

účastnit

se

na

podnikání

jiné

společnosti

jako

společník

s neomezeným ručením s podobným předmětem podnikání, •

vykonávat činnost jako statutární orgán nebo jeho člen jiné právnické osoby s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Členové představenstva se musí řídit tímto ustanovením, pokud ze

stanov

58

nebo

z usnesení

valné

hromady

nevyplývá

něco

jiného.


48

V kapitálových společnostech zákaz konkurence není dispozitivní. Nelze ho tedy ve společenské smlouvě zrušit, je povinný, lze ho pouze zpřísnit, stanovit další omezení. Zákaz konkurence nelze stanovami ani rozhodnutím valné hromady rozšířit na akcionáře, ledaže to neumožňuje zvláštní zákon. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, jejíž členy volí a odvolává valná hromada společnosti. Musí být minimálně tříčlenná. Člen dozorčí rady nesmí být členem představenstva nebo prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jednat jménem společnosti. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda podnikatelská činnost společnosti probíhá v souladu se zákonem, stanovami a pokyny valné hromady. Zákaz konkurence se vztahuje i na členy dozorčí rady. Společenskou smlouvou může být zpřísněn, nikdy ne zrušen. Stanovy akciové společnosti jsou zvláštním druhem společenské smlouvy, který přebírá úlohu základního právního dokumentu společnosti. [20] 4.6.7

Družstvo

Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých

členů59.

Není

obchodní

společností,

ale

právnickou

osobu

korporačního typu. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Pro založení družstva je nutné konání ustavující schůze, kde je zapisovaný základní kapitál, schvalují se stanovy a volí orgány družstva – představenstvo a kontrolní komise. Je zde také rozhodováno o výši a způsobů splacení členských vkladů. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacena minimálně polovina zapisovaného základního kapitálu.

59


49

Družstvo je povinno zřídit při svém vzniku nedělitelný fond ve výši minimálně 10 % zapisovaného základního kapitálu, který doplňuje o 10 % čistého ročního zisku, dokud fond nedosáhne částky, která je rovna polovině zapisovaného základního kapitálu družstva60. Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Počet členů není určen a během trvání družstva se může jejich počet měnit. Členové družstva se podílejí na tvorbě majetku družstva především poskytnutím členského vkladu, za závazky družstva však neručí, pokud není ve stanovách určeno jinak. Výše vkladu obvykle není rozhodující pro postavení a míru práv a povinností člena družstva. Členové družstva mají právo podílet se na zisku družstva, na vypořádání při zániku účasti na družstvu a právo na podíl na likvidačním zůstatku. Také mají právo na řízení a kontrolu činnosti družstva a právo být voleni do orgánů družstva. Stanovy jsou základním dokumentem družstva. Vymezují postavení členů, jejich práva a povinnosti, povinnosti družstva k členům, organizační strukturu, orgány a základní mechanismy fungování družstva a jeho hospodaření. Orgány družstva umožňují kolektivní rozhodování o záležitostech družstva. Způsob rozhodování vychází z hlasování členů orgánů. Povinnými orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. U družstva, které má méně než 50 členů může působnost představenstva a kontrolní komise plnit členská schůze. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze61. Jedná a rozhoduje ve všech záležitostech daných zákonem či stanovami a o jiných určených záležitostech. Mezi pravomoci členské schůze patří mimo jiné měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise. Členská schůze se koná minimálně jedenkrát do roka.

60


61


50

Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. Vztah mezi členem orgánu a družstvem

má

obchodněprávní

povahu.

Výkon

funkce

nemůže

být

uskutečňován v pracovním nebo podobném poměru. Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Je oprávněno jednat ve všech záležitostech družstva. Řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou vymezeny jinému orgánu družstva. Představenstvo plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Kontrolní komise je kontrolním orgánem družstva. Je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva. Vyjadřuje se k řádné účetní uzávěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva62. Za svou činnost je odpovědná členské schůzi. Skládá se minimálně ze tří členů, kteří jsou voleni členskou schůzí. Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zákaz konkurence se vztahuje na členy představenstva i členy kontrolní komise družstva. Jmenované osoby nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s podobným předmětem činnosti, pokud není ve stanovách uvedeno jinak63. Zákaz konkurence u družstev je dán ze zákona i prokuristovi a řediteli družstva jako u jediné podnikatelské formy společnosti. U žádné obchodní společnosti není pro prokuristu či ředitele výslovně v zákoně uveden zákaz konkurence. Rozsah zákazu konkurence může být stanovami upraven jinak. Rozsahem je zřejmě chápáno zákaz aktivit, které spočívají v tom, že prokurista ani ředitel nesmí být podnikatel a ani člen statutárního či dozorčího orgánu právnické osoby s obdobným předmětem činnosti. Může-li být rozsah zákazu konkurence upraven stanovami jinak, mělo by být možné prokuristovi či řediteli nebo členům kontrolní komise či představenstva

62


63


51

dovolit členství v některém orgánu jiné právnické osoby nebo vlastní podnikání. Rozsah osob, na něž dopadá zákaz konkurence, však nemůže být zúžen. Zřejmě by nebylo v rozporu se zákonem, když by ve stanovách byl dán zákaz konkurence jmenovaným orgánům v různém rozsahu. [40] Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

4.7 Souvislosti zákazu konkurence s trestním právem Porušením zákazu konkurenčních aktivit může vzniknout zaměstnanci v rámci pracovního práva odpovědnost vůči zaměstnavateli, ale také i odpovědnost veřejnoprávní, která je upravená v trestním zákoně. V rámci trestního zákona se při porušení zákazu konkurenčních aktivit

můžeme

setkat

například

s porušováním

závazných

pravidel

hospodářského styku dle trestního zákona. Charakter trestného činu má porušení závazných pravidel hospodářského styku zaměstnancem, který v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku, která jsou stanovená obecně závazným právním předpisem, kterým je v tomto vztahu zákoník práce. Pravidly hospodářského styku jsou pravidla, jejichž nedodržení či porušení vede k větším hospodářským škodám. Vezmeme-li v úvahu institut konkurenční doložky, kde nejde o závazný předpis, ale o smlouvu, kde je dohodnut zákaz konkurence po skončení pracovního poměru, neměla by zde být odvozována trestní odpovědnost zaměstnance při porušení této dohody. Trestného činu podvodu se dopouští ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Dalším trestným činem, který můžeme objevit v souvislosti se zákazem

konkurenčních

aktivit

je

trestný

čin

zneužívání

informací

v obchodním styku dle trestního zákona, a to za trvání pracovního poměru 52

či po jeho skončení.

Skutková podstata je naplněna u osoby, která

v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace, které nejsou dosud veřejně přístupné, které získal z důvodu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy či operace na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží. Taktéž bude potrestán, kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků či organizací

s podobným

předmětem

činnosti

v úmyslu

uvedeném

v předchozím odstavci uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Získá-li pro sebe nebo jiného značný nebo velký prospěch, bude taktéž potrestán. K naplnění

skutkové

podstaty

trestného

činu

postačí

jen

potencionální a nebo nepřímé ohrožení výkonu činnosti některého z více podnikatelských subjektů, v nichž pachatel – statutární orgán – působí, a potenciální nebo nepřímé zvýhodnění výkonu činnosti jiného z nich, týká-li se to stejného nebo podobného předmětu činnosti, aniž by bylo nutné aby si tyto podnikatelské subjekty opravdu na trhu již konkurovaly ve stejném nebo obdobném předmětu činnosti64. Informace

nemusí

být

formálně

a

výslovně

deklarovaná

jako

utajovaná, ale z povahy věci a okolností případu je zřejmé, že její využití jednou nebo několika osobami dříve, než se o ní mohly dozvědět osoby jiné, může umožnit její zneužití k získání neoprávněného prospěchu či výhody na úkor někoho jiného. Jde o informaci, která bude dříve či později zveřejněna, nikoliv o informaci trvale určenou k utajování. Prospěchu značného je dosaženo, pokud je druhé straně způsobena škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč. Prospěchu velkého rozsahu je

64

Rozhodnutí nejvyššího soudu 5 Tdo 1640/2005

53

dosaženo v případě, že je druhé straně způsobena škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč65. Pro naplnění skutkové podstaty není nutné, zda ze svého jednání měl pachatel nějaký prospěch nebo jaká byla výše dosaženého prospěchu. Postačí pouze jednání v úmyslu opatřit si výhodu. Zpravidla se bude jednat o výhody hospodářského charakteru. Při hodnocení výhody je nutné zabývat se finančním prospěchem z dané výhody ve prospěch osob, které porušily zákaz konkurence v neprospěch společnosti. Výhoda vzniklá na straně jedné bývá adekvátně nevýhodou strany druhé. [6]

65

Ustanovení § 89 odstavec 11 trestního zákona

54

5

VLASTNÍ PRÁCE

V následujících subkapitolách budou analyzovány konkurenční doložky u vybraných

konkrétních

typů

smluv. Ve

smlouvách

budu

posuzovat

správnost sepsání, v případě chybných údajů uvádím doporučení pro správné sestavení konkrétní konkurenční doložky. V této kapitole je také analyzována trestněprávní odpovědnost, která vyplývá z porušení zákazu konkurenčních aktivit. Poté je praktická část shrnuta a diskutována v poslední subkapitole.

5.1 Konkurenční doložky u pracovněprávních smluv Zákaz konkurenčních aktivit u pracovněprávních smluv se řídí dle zákoníku práce. Manažer, který přijímá zaměstnance do pracovního poměru, musí sestavit pro tohoto zaměstnance pracovní smlouvu. Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon. [38] Musí být písemná. V pracovní smlouvě jsou vytyčena práva a povinnosti zaměstnance, druh práce, pracovní náplň, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Zaměstnanec v rámci svého zaměstnání u svého zaměstnavatele získává důležité poznatky, dovednosti a informace, může být obeznámen s novými technologiemi a tzv. know–how zaměstnavatele. Tyto získané poznatky mohou být důležitým strategickým nástrojem v boji s konkurencí zaměstnavatele. Na manažerovi spočívá, aby tyto důležité poznatky ochránil před konkurencí. Zákaz konkurenčních aktivit v průběhu trvání pracovního poměru je dán ze zákona a zaměstnanec ho musí dodržovat. Zaměstnanec může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého je zaměstnán pouze za předpokladu, že zaměstnavatel dá s touto činností písemný souhlas. Manažer, který vyžaduje, aby strategické poznatky získané v průběhu pracovního poměru byly chráněny i po určitou dobu po skončení pracovního poměru zaměstnance, nejdéle však jeden rok, může se zaměstnancem uzavřít smluvní dohodu o zákazu konkurence. 55

Institut konkurenční doložky může být součástí pracovní smlouvy. Jeli se zaměstnancem sjednaná zkušební doba, může být tato dohoda se zaměstnancem sjednána nejdříve po skončení zkušební doby. Dohoda musí být uzavřena nejpozději před zánikem pracovního poměru. Po skončení pracovního poměru již tuto dohodu nelze uzavřít. Zkušební dobu může manažer se zaměstnancem sjednat písemně před vznikem pracovního poměru. Tato doba nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru66. V zákoně není zohledněno, že i v průběhu zkušební doby může zaměstnanec získat důležité informace a poznatky, jejichž zneužití po ukončení zaměstnání v průběhu zkušební doby může být pro zaměstnavatele značně poškozující. Myslím si, že by tento problém měl být v zákoně ošetřen a uzavření dohody o zákazu konkurence v průběhu zkušební doby by mělo být ponecháno na vůli obou smluvních stran. Jako nevyhovující spatřuji, že dohoda o zákazu konkurence může být zaměstnavatelem zrušena po celou dobu trvání pracovního poměru, a to i v době, kdy podal zaměstnanec výpověď a běží výpovědní lhůta nebo byl pracovní poměr rozvázán dohodou. Může tak nastat případ, že zaměstnanec při hledání nového zaměstnání

v průběhu

výpovědní

lhůty

odmítne

nabídku

jiného

zaměstnavatele, jehož předmět činnosti je shodný s předmětem činnosti současného zaměstnavatele, přičemž bude zohledňovat závazek, který má ke svému zaměstnavateli. Mezitím však současný zaměstnavatel od dohody může odstoupit. Tímto jednáním dochází k omezení svobodné volby zaměstnání, klesá hodnota kvalifikace zaměstnance, zhoršuje se jeho postavení na trhu práce, a tím se snižuje i jeho budoucí výdělek. Za nevyhovující také považuji tu skutečnost, že zaměstnavatel může od dohody o konkurenční doložce odstoupit kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance, a to i bez udání důvodu. Tímto písemným

66


56

odstoupením od dohody se dohoda o konkurenční doložce od počátku ruší. Kdežto zaměstnanec nemá žádnou možnost odstoupit od této dohody. Může ji pouze písemně vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání za příslušný měsíc plnění závazku do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Manažer

musí

dobře

zvážit,

zda

se

zaměstnancem

uzavřít

konkurenční doložku, zda získané informace a poznatky zaměstnancem jsou stěžejní a jejich zneužití by mohlo zaměstnavatele závažným způsobem poškodit. V konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje, že se zdrží po skončení zaměstnání výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo by měla vůči němu soutěžní povahu. [42] Tato výhoda pro zaměstnavatele musí však být kompenzována tím, že se

zaměstnavatel

zaváže

plnit

peněžité

vyrovnání

nejméně

ve

výši

průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, a to za každý měsíc plnění závazku. Právě tato minimální výše peněžitého plnění, kterou požaduje zákon, je dle mého názoru nepřiměřeně vysoká a omezuje využívání konkurenčních doložek v praxi. Vždyť konkurenční doložka je sjednávána právě se zaměstnanci, kteří za svou práci obdrží nadstandardní mzdu. Minimální výše peněžitého plnění by měla být dle mého názoru snížena

až

například

na

polovinu

průměrného

měsíčního

výdělku

zaměstnance, tak jak je tomu v právní úpravě Spolkové republiky Německo. Ve Francii není výše peněžitého vyrovnání vyjma kolektivních smluv zákonem stanovena vůbec. [17] Měla by být také zohledněna cena konkrétních dovedností a znalostí na trhu práce a také rozsah omezení, které je žádáno po zaměstnanci po skočení zaměstnání. Zaměstnanec nemá právo na peněžité vyrovnání, pokud dojde k porušení dohody. Sjednání konkurenční doložky je zakázáno u zaměstnanců územních správních celků dle ustanovení § 40 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů, kde je zaneseno, že s úředníkem nelze uzavřít konkurenční doložku. [29] Institut konkurenční doložky je u zaměstnanců státní správy neúčelný, neboť jejich 57

případná

podnikatelská

činnost

nemůže

být

konkurenční

k činnosti

státních orgánů. Konkurenční doložka nemůže být také sjednána s pedagogickými pracovníky v oblasti školství a sociální péče. 5.1.1

Dohoda

o

zákazu

konkurence

u

společnosti

ČEZ

Obnovitelné zdroje Přílohou této diplomové práce jsou konkrétní typy smluv, dohod o zákazu konkurence. V příloze č. 1 je obsažena dohoda o zákazu konkurence mezi společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. na straně zaměstnavatele a panem Novákem na straně zaměstnance, která se řídí zákoníkem práce. V článku I. odstavci 1.1 je zahrnut zákaz výdělečné činnosti zaměstnance po skončení pracovního poměru, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu. Předmět činnosti je zde vymezen v podobě výroby elektřiny, montáže, opravy a údržby mechanických částí vodních elektráren mimo elektrických zařízení, výroby a prodeje destilované vody, poradenské činnosti v oblasti vodních elektráren, provozu malých vodních elektráren, inženýrské činnosti v oblasti investiční výstavby. Mimo jiné má pan Novák zákaz konkurence po skončení pracovního poměru v oblasti koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Dle mého názoru je tato činnost vyjádřena všeobecně a omezuje pana Nováka v jakékoli činnosti týkající se koupě či prodeje jakéhokoliv zboží. Doporučuji, aby tato činnost byla blíže specifikována na koupě či prodej zboží týkajícího se konkrétně předmětu činnosti zaměstnavatele. Konkurenční doložka je sjednána na 6 měsíců po skončení pracovního poměru. Po tuto dobu se zaměstnavatel zavazuje poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání za každý měsíc plnění závazku ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Jde o minimální výši peněžitého vyrovnání stanovenou zákonem. V této dohodě je smluvena pokuta, kterou se zaměstnanec zavazuje zaplatit zaměstnavateli v případě porušení závazku ve výši již poskytnutého 58

vyrovnání zvýšenou o tři průměrné měsíční výdělky zaměstnance, které dosahoval ke dni skončení pracovního poměru ke společnosti. Zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká. Nárok na náhradu vzniklé škody tímto však dotčen není. Smluvní pokuta není povinnou součástí konkurenční doložky, ale může být ve smlouvě ujednána. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek, za nichž může být dohoda uzavřena. Tato dohoda tuto povinnost splňuje. Tento i všechny další odstavce této dohody o zákazu konkurence jsou sjednány v souladu se zákonem. 5.1.2

Dohoda o konkurenční doložce u společnosti Dopravní společnost

V příloze č. 2 je obsažená dohoda, která je uzavřená dle ustanovení § 310 zákoníku práce mezi zaměstnavatelem Dopravní společnost, spol. s.r.o. na straně jedné a zaměstnancem panem Pokorným na straně druhé. V čl. 1 této dohody se zaměstnanec zavazuje že po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele zdrží výkonu výdělečné činnosti která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Lhůta jeden rok je maximální možná lhůta trvání konkurenční doložky, kterou zákon povoluje. Předmět činnosti zaměstnavatele není v této dohodě konkrétně vymezen. Doporučuji zaměstnavateli, aby do této smlouvy přesně vymezil předmět činnosti, kterého by se měl zaměstnanec zdržet po skončení pracovního poměru po dobu jednoho roku. Přesně stanovený závazek v konkurenční doložce poskytuje právní jistotu oběma stranám a bude tak zřejmé, že se dohoda nebude vztahovat na činnosti, které se stanou součástí předmětu činnosti zaměstnavatele později po podpisu smlouvy kdykoliv v budoucnosti. Rozhodný je předmět činnosti zaměstnavatele ke dni uzavření dohody o konkurenční doložce. V čl. 2 této dohody se pan Pokorný zavazuje v případě nesplnění závazku vyplývajícího z této dohody zaplatit zaměstnavateli smluvní pokutu ve výši 800 000 Kč. 59

Výše smluvní pokuty by měla být přiměřená povaze a významu podmínek, za nichž je dohoda uzavřena.

Vzhledem k tomu, že z uvedené

dohody nevyplývá konkrétně vymezený předmět činnosti zaměstnavatele, nelze zcela jednoznačně určit, zda výše smluvní pokuty je přiměřená. Proto znovu apeluji na zaměstnavatele, aby přesně vymezil předmět své činnosti, které se má zaměstnanec zdržet při výkonu výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele. Dle mého názoru je výše smluvní pokuty vysoká. Ostatní odstavce této dohody o zákazu konkurence jsou sjednány v souladu se zákonem a nenavrhuji žádné další změny.

5.2 Konkurenční doložka jednatele Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Tato společnost může mít jednoho nebo více jednatelů. Ve společenské smlouvě musí

být

určen

způsob

jejich

jednání

za

společnost.

Nestanoví-li

společenská smlouva nebo stanovy jinak, je každý z jednatelů oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Jednatelská oprávnění mohou být omezena společenskou smlouvou, stanovami nebo valnou hromadou. Tato omezení mohou postavení jednatelů zpřísnit. Omezení jednatelských oprávnění jsou vůči třetím osobám neúčinná. Jednatelem může být společník nebo jakákoliv třetí osoba, jež je fyzickou osobou, která je jmenována valnou hromadou67.

Jednatel musí

splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a nesmí být u něj překážka provozování živnosti. Jednatelem může být osoba, která dosáhla 18 let věku, je bezúhonná a plně způsobilá k právním úkonům68. Tuto funkci může vykonávat, pokud nevznikla překážka provozování živnosti69 nebo není u této osoby dána překážka výkonu funkce. [22] Přestane-li jednatel splňovat podmínky pro výkon funkce, jeho funkce tím zaniká. 67


68

Ustanovení § 6 živnostenského zákona

69

Ustanovení § 8 živnostenského zákona

60

Jednatel pracuje pro společnost. Jednatel obchodně vede společnost, provádí základní hospodářské činnosti a rozhoduje o záležitostech uvnitř společnosti. Má-li společnost více jednatelů, pak k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti je nutný souhlas většiny jednatelů, není-li stanoveno jinak ve společenské smlouvě. Činnost jednatele není závislou prací dle zákoníku práce. Funkci jednatele nemůže vykonávat osoba v pracovněprávním vztahu. Právní vztah jednatele společnosti s ručením omezeným se řídí dle obchodního zákoníku ustanoveními o mandátní smlouvě, nebo smlouvou o výkonu funkce. Je-li sjednána smlouva o výkonu funkce, má tato smlouva přednost před ustanoveními obchodního zákoníku týkajících se mandátní smlouvy. Smlouva o výkonu funkce je platná za podmínky, že je uzavřena v písemné formě a je schválena valnou hromadou společnosti. [28] Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, které jsou v souladu se zákonem a stanovami. Je povinen vykonávat svou činnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla vzniknout společnosti škoda. Rozsah ručení jednatele za škodu je omezen rozsahem povinnosti jednatele k náhradě škody. Ručení jednatele zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí70. Jednatel nemůže být člen dozorčí rady a nesmí být zmocněncem společníka pro jednání na valné hromadě71. Jednatelé se povinně zapisují do obchodního rejstříku. Osoba jednatele je jmenována i odvolávána valnou hromadou. Zákaz

konkurence

jednatele

je

již

popsán

v kapitole

Chyba!

Nenalezen zdroj odkazů.. Účelem zákazu konkurence je zamezit jednateli v konkurenčním jednání, střetu osob a nežádoucímu dvojímu postavení. V zájmu ochrany společníků i věřitelů společnosti je vhodné, aby bylo

70


71


61

výslovně stanoveno, že jednatel do obchodních vztahů se společností nesmí vstupovat. Nesmí působit jako obchodní zástupce nabídkou a propagací konkurenčního zboží či služeb. [33] Zákaz konkurence platí i v případech, kdy jednatel nepodniká přímo ve stejném nebo podobném oboru podnikání jako společnost, avšak je ovládající osobou jiné osoby, která podniká ve stejném či obdobném předmětu podnikání jako společnost. Jestliže je zákaz konkurence upraven ve společenské smlouvě nebo stanovách, může se působnost tohoto zákazu rozšířit i na konkrétní smlouvu o výkonu funkce jednatele. Při porušení zákazu konkurence, která byla vymezena smluvně nad rámec právní úpravy, by důsledky porušení tohoto zákazu neměly být řešeny dle ustanovení § 65 obchodního zákoníku, ale ve smlouvě stanovenou smluvní pokutou nebo širší odpovědností. Rovněž lze ve smlouvě o výkonu funkce omezit zákaz konkurence i po určitou dobu po skončení výkonu funkce tzv. konkurenční doložkou. Porušení tohoto zákazu může být řešeno smluvní pokutou. Zúžení zákazu konkurence usnesením valné hromady nebo stanovami nelze. V případě porušení zákazu konkurence je společnost oprávněna požadovat, aby jednatel, který tento zákaz porušil, vydal prospěch z obchodu, při kterém byl porušen zákaz konkurence, anebo převedl tomu odpovídající práva na společnost. Práva společnosti zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dozvěděla. Nejpozději však právo společnosti zanikne uplynutím jednoho roku od jeho vzniku. Záleží na tom, která z těchto lhůt uplyne dříve. Právo na náhradu škody není tímto nijak dotčeno72. Porušení

zákazu

konkurence

může

být

velmi

poškozující

pro

společnost. Proto doporučuji, aby daná společnost měla ve společenské smlouvě nebo ve stanovách velice podrobně rozpracován zákaz konkurence, který by bylo možné vztáhnout i na společníky společnosti s ručením

72


62

omezeným.

Dále doporučuji, aby další rozšíření zákazu konkurence

jednatele bylo sjednáno v jeho smlouvě o výkonu funkce. K zániku funkce jednatele může dojít odvoláním jednatele z funkce, k čemuž je oprávněna valná hromada společnosti73. Valná hromada nemusí své rozhodnutí o odvolání jednatele odůvodňovat. Každý jednatel musí být odvolatelný. Odvolání se stává účinným okamžikem, kdy se o něm jednatel dozví nebo mohl dozvědět. Další možností zániku funkce jednatele je jeho odstoupení z funkce. Toto odstoupení je povinen jednatel oznámit valné hromadě společnosti. U společnosti, která má jen jednoho společníka, musí toto odstoupení oznámit tomuto společníkovi, neboť on plní funkci valné hromady. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada společnosti,

která

jednatele

do

jeho

funkce

jmenovala,

nestanoví-li

společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Valná hromada je poté, co se o odstoupení dověděla, povinna na svém nejbližším zasedání odstoupení z funkce projednat. Jestliže jednatel své odstoupení z funkce oznámí na zasedání valné hromady společnosti, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po tomto oznámení, neschválila-li valná hromada jiný okamžik zániku funkce na žádost jednatele74. Další variantou zániku funkce jednatele je odpadnutí podmínek pro výkon této funkce. Tato situace může nastat v případě, že jednatel přestane být bezúhonným nebo pozbude-li způsobilost k právním úkonům, anebo u něj vznikne překážka provozování živnosti dle živnostenského zákona. Funkce jednatele zaniká také smrtí této osoby, neboť výkon této funkce je závazkem osobní povahy a její výkon nepřechází na dědice. Tato funkce také může zaniknout zánikem samotné společnosti s ručením omezeným. [29]

73


74


63

Mezi méně obvyklé, avšak v praxi občas se vyskytující způsoby zániku funkce jednatele patří uplynutí doby, na kterou byl výkon funkce sjednán. Možné je také ukončit výkon funkce jednatele dohodou. Odvolání jednatele musí být zaneseno do obchodního rejstříku. [31] 5.2.1

Konkurenční doložka jednatele Dopravní společnosti

V příloze č. 3 této práce je obsažená dohoda, která je uzavřená dle ustanovení § 136 obchodního zákoníku mezi Dopravní společností, spol. s.r.o., která je zastoupena jednatelem na straně jedné a panem jednatelem Josefem Zavřelem na straně druhé. V této dohodě je společnost zastoupena jednatelem, který uzavírá jménem společnosti dohodu sám se sebou, neboť společnost Dopravní společnost má pouze jednoho jednatele. Dle mého názoru je tato formulace poněkud nezdařilá a navrhuji, aby byla vypuštěna formulace zastoupení společnosti na první straně. Tato dohoda je konkurenční doložkou jednatele společnosti s ručením omezeným, která byla sjednána samostatně v průběhu výkonu funkce jednatele pana Josefa Zavřela. Navrhuji, aby konkurenční doložka byla součástí smlouvy o výkonu funkce a jednatel mohl být s povinnostmi plynoucími z této dohody seznámen již při podpisu této smlouvy. Zákaz konkurence jednatele v průběhu funkce se řídí ustanoveními obchodního zákonu. Společnost může sjednat s jednatelem společnosti dodržování zákaz konkurence i po určitou dobu po skončení pracovního poměru tzv. konkurenční doložkou. V článku 1 této dohody se jednatel Josef Zavřel zavazuje, že po dobu jednoho roku po skončení funkce jednatele u Dopravní společnosti, spol. s.r.o. •

nebude podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání Dopravní společnosti, spol. s.r.o.,

•

se

nezúčastní

na

podnikání

jiné

společnosti

jako

společník

s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba se stejným nebo podobným předmětem podnikání jako má Dopravní společnost, spol. 64

s.r.o., •

nebude

vykonávat

činnost

jako

statutární

orgán

nebo

člen

statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání jako má Dopravní společnost, spol. s.r.o. Doba jeden rok je dle mého názoru přiměřená kompenzaci, která bude panu jednateli poskytnuta, k čemuž se společnost v článku jedna zavazuje. Za toto omezením se Dopravní společnost zavazuje poskytnout panu Josefu Zavřelovi přiměřenou kompenzaci spočívající v odměně ve výši 1 200 000,Kč ročně, která je splatná vždy k prvému dni následujícího měsíce plnění závazku vyplývajícího z této dohody v 1/12 roční částky. Dle mého názoru je sice tato kompenzace přiměřená době a charakteru dodržování podmínek, ale náklady pro společnost z toho plynoucí jsou příliš vysoké. Navrhuji, aby společnost zvážila, zda by nebylo vhodné dobu zákazu konkurence po skončení výkonu funkce zkrátit například na půl roku. Zároveň s tímto opatřením by výše odměny jednatele za dodržování závazku mohla klesnout na polovinu a náklady pro společnost by se tak podstatně snížily. Jednotlivé body zákazu konkurence jednatele po skončení výkonu funkce odpovídají zákazu konkurence, kterou musí jednatel dodržovat při výkonu jeho funkce, neboť vyplývají ze zákona. Není zde zahrnuto ustanovení, že pan Josef Zavřel nesmí po skončení výkonu funkce zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. Navrhuji tuto podmínku do článku 1 také zahrnout, neboť by se mohlo stát, že třetí osoby, které nebyly seznámeny s tím, že pan Josef Zavřel již není jednatelem společnosti, by v dobré víře mohly s panem Josefem sjednávat obchody společnosti, čímž by mohlo dojít k poškození společnosti. V článku 2 této dohody se uvádí, že v případě, že pan Josef Zavřel svůj závazek vyplývající z této dohody nesplní, zavazuje se zaplatit Dopravní společnosti, spol. s.r.o. smluvní pokutu ve výši 1 200 000,- Kč. Zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok Dopravní společnosti, spol. s.r.o. na

65

náhradu škody a společnost je oprávněna požadovat i náhradu škody přesahující smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty je dle mého názoru adekvátní podmínkám závazku i kompenzaci plynoucí z této dohody. Smluvní pokuta i podmínky jejího zaplacení jsou zakotveny ve stanovách této společnosti. Tato dohoda zaniká splněním závazku, dohodou stran, zánikem Dopravní společnosti, spol. s.r.o. bez právního nástupce nebo úmrtím pana Josefa Zavřela. Tyto podmínky považuji za vyčerpávající a nenavrhuji žádnou změnu.

5.3 Trestněprávní odpovědnost vzniklá porušením zákazu konkurenčních aktivit 5.3.1

Trestní odpovědnost členů statutárních orgánů

Porušení zákazu konkurenčních aktivit může také zapříčinit skutkovou podstatu

trestného

činu.

České

trestní

právo

neupravuje

trestní

odpovědnost právnických osob za trestné činy. Pokud je skutková podstata trestného

činu

naplněna

jednáním

kolektivního

orgánu

společnosti,

odpovědnost za trestný čin se vztahuje na jednotlivé fyzické osoby, které se podílely na rozhodnutí společnosti, které se nabylo skutkovou podstatu trestného činu. U obchodních společností se často setkáváme s ekonomickými trestnými činy. K naplnění skutkové podstaty je nutné prokázat úmysl statutárního orgánu k spáchání trestného činu, což často nelze jednoznačně prokázat. [27] Pro trestní odpovědnost statutárního orgánu je typické, že se skutku jako takového dopouští obchodní společnost. Členové statutárních orgánů společností

často

svou

působnost

vykonávají

prostřednictvím

svých

podřízených, kteří jim připravují podklady a konají činnost dle jejich pokynů. Navenek za obchodní společnost jedná statutární orgán např. při uzavírání smlouvy, avšak jeho podíl na tvorbě obsahu smlouvy může být i nulový, kdy jen podepisuje něco, co připravili jeho podřízení. Při naplnění 66

skutkové podstaty trestného činu vyplývajícího z takovéhoto konání je třeba se zaměřit na subjektivní stránku tohoto trestného činu. Člen

statutárního

orgánu

s péčí

řádného

hospodáře

volí

své

podřízené, aby řešili specifické odborné problémy, pro které nemá dostatečné vzdělání a respektuje doporučení těchto odborníků, přičemž může dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu při nesprávném doporučení. Je tedy nutné prokázat alespoň eventuální úmysl spáchat trestný činu u těch, kteří rozhodnutí přijali, přičemž tento úmysl musí zahrnovat složky trestného činu. Mezi nejčastější deliktní jednání členů statutárních orgánů patří trestné činy porušování závazných pravidel hospodářského styku75 a zneužívaní informací v obchodním styku76. O těchto trestných činech je již pojednáno v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. [41]

Trestní odpovědnost zaměstnance v pracovním poměru

5.3.2

V příloze č. 4 této práce je obsaženo trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu paní Janou Rosickou. Toto trestní oznámení podává společnost E.ON Česká republika, s.r.o. na svou zaměstnankyni operátorku call centra paní Rosickou. Dispečerka call centra paní Alena Sedláková zjistila, že operátorka zákaznické linky paní Jana Rosická mimo rámec svých pracovních činností vyplňuje předpřipravenou tabulku, do které ze zákaznického informačního systému

doplňuje

informace

o

zákaznících,

a

to

číselné

označení

jednoznačně identifikující odběrné místo zákazníka, číslo místa spotřeby, hodnotu hlavního jističe, číslo elektroměru, sazbu, SIPO, cyklus a výši zálohy. Paní Rosická uvedla, že tyto data doplňuje již dva měsíce pro externího odběratele, od kterého za tuto službu dostává finanční odměnu.

75


76


67

Její kontakty s odběratelem dat začaly v době, kdy se ucházela o místo u společnosti SM. Pracovník společnosti jí nabídl spolupráci spočívající v tom, že bude paní Rosická do předpřipravených tabulek doplňovat zákaznická data ze systému společnosti E.ON. Paní Rosická dostávala na soukromou emailovou adresu tabulky, které obsahovaly jména nebo názvy obchodních firem zákazníků E.ON, jejich adresy a rodná nebo identifikační čísla a do tabulek doplňovala ze systému E.ON výše uvedená zákaznická data. Mezi zákazníky byly fyzické i právnické osoby. Paní Rosická poté sdělila společnosti SM, že její zaměstnavatel odhalil její činnost spočívající ve shromažďování a předávání zákaznických dat. Předmět podnikání společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. spočívá v poskytování služeb v oblasti elektroenergetiky, dále se zabývá obchodem a distribucí elektřiny. Předávané informace o zákaznících jsou podstatné pro obchodníka

s elektřinou

a

jsou

využitelné

např.

při

vyhodnocování

lukrativnosti zákazníka a přípravě atraktivních nabídek dodávek elektřiny, která by přesně odpovídala potřebám zákazníka. Na českém trhu má zákazník možnost měnit dodavatele elektřiny. Na trhu působí řada firem, které jsou držiteli licence pro obchod s elektřinou a zákazníkům nabízejí dodávku elektřiny. Pro tyto subjekty předávané informace

o

zákaznících

představují

hodnotné

obchodně

využitelné

poznatky. Při tomto jednání mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty hned několika trestných činů. Zaměstnanec může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého je zaměstnán pouze za předpokladu, že zaměstnavatel dá s touto činností písemný souhlas. Což se v tomto případě nestalo. Paní Rosická bez svolení svého zaměstnavatele v pracovní době, kterou měla naplnit prací pro svého zaměstnavatele, se zabývala činností, která může zvýhodnit konkurenční společnost na trhu. Paní Rosická při výkonu svého povolání pro svého zaměstnavatele využívala techniky zaměstnavatele a nosiče informací pro třetí osobu, která 68

ji za tuto činnost poskytovala peněžitou odměnu. Tímto jednáním mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací77. Tohoto skutku se dopustila tím, že měla přístup k nosiči informací a svým jednáním získala sobě či jinému neoprávněný prospěch a tyto informace neoprávněně užila. Mohlo dojít také k porušení majetkových zájmů společnosti, které spočívá v tom, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky78. Svým konáním paní Rosická také neoprávněně nakládala s osobními údaji79 klientů, čímž mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Osobní údaje, které získala v souvislosti s výkonem svého povolání sdělila třetí osobě a tím porušila povinnou mlčenlivost. Při tomto jednání mohlo také dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu nekalá soutěž80, z něhož vyplývá, že trestného činu se dopouští ten, kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele. Dalším trestným činem, který zde mohl být naplněn je podplácení81. Paní Rosické byla za její služby poskytnuta peněžitá odměna, kterou přijala. Při tomto konání také mohlo dojít k porušení obchodního tajemství82. Obchodní tajemství tvoří skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potencionální

77

Ustanovení § 257a trestního zákona

78

Ustanovení § 316 odstavec 1 zákoníku práce

79


80


81


82


69

materiální či nemateriální hodnotu a nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné. Při výkonu své činnosti paní Rosická jednala v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a zneužila prostředky jí svěřené zaměstnavatelem, čímž porušila ustanovení § 301 zákoníku práce. Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem83, což se v tomto případě také nestalo. Paní Rosická svým počínáním napomohla konkurenční společnosti získat

strategické

informace

o

zákaznících,

čímž

neoprávněně

tuto

společnost zvýhodnila. Tyto specifické informace o zákaznících, které poskytla paní Rosická za finanční odměnu odběrateli dat, mohou značně znevýhodnit společnost E.ON v boji s konkurencí. Manažerovi společnosti, který je kompetentní k řešení této vzniklé situace bych doporučila, aby podal trestní oznámení při podezření spáchání trestného činu, případně ukončil pracovní poměr paní Rosické z výše uvedených důvodů.

5.4 Shrnutí práce a doporučení V jednotlivých konkurenčních doložkách byly objeveny drobné nedostatky, které bych doporučovala odstranit. V dohodě, která je uzavřená mezi společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. a panem Novákem, která je sepsána v příloze č. 1,

má pan Novák

zákaz konkurence po skončení pracovního poměru v oblasti koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Tento předmět činnosti je vyjádřen všeobecně a omezuje pana Nováka v jakékoli činnosti týkající se koupě či prodeje jakéhokoliv zboží.

83


70

Manažerovi společnosti doporučuji: •

předmět činnosti blíže specifikovat na koupě či prodej zboží týkajícího se konkrétního předmětu činnosti zaměstnavatele.

V dohodě, která je uzavřená mezi Dopravní společností, spol. s.r.o. a panem Pokorným, která je součástí přílohy č. 2, není předmět činnosti zaměstnavatele

konkrétně

vymezen.

Přesně

stanovený

závazek

v konkurenční doložce poskytuje právní jistotu oběma stranám a bude tak zřejmé, že se dohoda nebude vztahovat na činnosti, které se stanou součástí předmětu činnosti zaměstnavatele později po podpisu smlouvy kdykoliv v budoucnosti. Rozhodný je předmět činnosti zaměstnavatele ke dni uzavření dohody o konkurenční doložce. V této dohodě se pan Pokorný zavazuje v případě nesplnění závazku vyplývajícího z této dohody zaplatit zaměstnavateli smluvní pokutu ve výši 800 000 Kč. Vzhledem k tomu, že z uvedené dohody nevyplývá konkrétně vymezený předmět činnosti zaměstnavatele, nelze zcela jednoznačně určit, zda výše smluvní pokuty je přiměřená. Dle mého názoru je výše smluvní pokuty vysoká.


vymezit v dohodě o konkurenční doložce přesně předmět činnosti, kterého by se měl zaměstnanec zdržet po skončení pracovního poměru po dobu jednoho roku,

•

z vymezeného

předmětu

činnosti

bude

možné

posoudit,

zda

stanovená pokuta je přiměřená povaze a významu podmínek.

Dohoda, která je uzavřená mezi Dopravní společností, spol. s.r.o., zastoupené jednatelem a jednatelem panem Josefem Zavřelem, která je součástí přílohy č. 3, je sjednána samostatně v průběhu výkonu funkce jednatele pana Josefa Zavřela.

71

Výše kompenzace za plnění závazku v konkurenční doložce je dle mého názoru přiměřená době a charakteru dodržování podmínek, ale náklady pro společnost z toho plynoucí jsou příliš vysoké. V této dohodě není zahrnuto ustanovení, že pan Josef Zavřel nesmí po skončení výkonu funkce zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti.


konkurenční doložku zahrnout jako součást smlouvy o výkonu funkce,

•

zvážit, zda by bylo vhodné dobu zákazu konkurence po skončení výkonu funkce zkrátit například na půl roku. S tímto opatřením by výše odměny jednatele za dodržování závazku mohla klesnout na polovinu a náklady pro společnost by se tak podstatně snížily,

•

zahrnout do smlouvy zákaz zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. Předešlo by se tak situacím, kdy třetí osoby, které nebyly seznámeny s tím, že pan Josef Zavřel již není jednatelem

společnosti,

v dobré

víře

mohly

s panem

Josefem

sjednávat obchody společnosti, čímž by mohlo dojít k poškození společnosti.

V příloze č. 4 je popsáno jednání paní Rosické, která svým počínáním způsobila škodu svému zaměstnavateli společnosti E. ON Česká republika, s.r.o.. Při tomto jednání mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty hned několika trestných činů: •

poškození a zneužití záznamu na nosiči informací,

•

porušení majetkových zájmů společnosti,

•

neoprávněné nakládání s osobními údaji,

•

nekalá soutěž,

•

podplácení, 72

•

porušení obchodního tajemství. Paní Rosická svým počínáním napomohla konkurenční společnosti

získat

strategické

informace

o

zákaznících,

čímž

neoprávněně

tuto

společnost zvýhodnila. Tyto specifické informace o zákaznících, které poskytla paní Rosická za finanční odměnu odběrateli dat, mohou značně znevýhodnit společnost E.ON v boji s konkurencí.


podat trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu,

•

případně ukončit pracovní poměr paní Rosické z výše uvedených důvodů.

73

6 DISKUSE V této části jsou diskutovány výsledky práce a související problematika. Institut konkurenční doložky je upraven v ustanovení § 310 zákoníku práce.

Není

zde

zohledněno,

že

i

v průběhu

zkušební

doby

může

zaměstnanec získat důležité informace a poznatky, jejichž zneužití po ukončení

zaměstnání

v průběhu

zkušební

doby

může

být

pro

zaměstnavatele značně poškozující. Tento problém by měl být v zákoně ošetřen a uzavření dohody o zákazu konkurence v průběhu zkušební doby by mělo být ponecháno na vůli obou smluvních stran. Jako nevyhovující se mi jeví okolnost, že dohoda o zákazu konkurence může být zaměstnavatelem zrušena po celou dobu trvání pracovního poměru, a to i v době, kdy podal zaměstnanec výpověď a běží výpovědní lhůta nebo byl pracovní poměr rozvázán dohodou. Diskutabilní je také skutečnost, že zaměstnavatel může od dohody o konkurenční doložce odstoupit kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance, a to i bez udání důvodu. Kdežto zaměstnanec nemá žádnou možnost odstoupit od této dohody. Může ji pouze písemně vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání za příslušný měsíc plnění závazku do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Výhody plynoucí z konkurenční doložky pro zaměstnavatele musí být kompenzovány tím, že se zaměstnavatel zaváže plnit peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, a to za každý měsíc plnění závazku. Právě tato minimální výše peněžitého plnění je dle mého názoru nepřiměřeně vysoká a omezuje využívání konkurenčních doložek v praxi. Vždyť konkurenční doložka je sjednávána právě se zaměstnanci, kteří za svou práci obdrží nadstandardní mzdu. Je otázkou diskuse, jaká by měla být minimální výše peněžitého plnění. Minimální výše peněžitého plnění by mohla být snížena až například na polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, tak jak je tomu v právní úpravě Spolkové republiky Německo. Měla by být také zohledněna

74

cena konkrétních dovedností a znalostí na trhu práce a také rozsah omezení, které je žádáno po zaměstnanci po skočení zaměstnání. U manažera lze ve smlouvě o výkonu funkce omezit zákaz konkurence i po určitou dobu po skončení výkonu funkce tzv. konkurenční doložkou. Porušení tohoto zákazu může být řešeno smluvní pokutou. Zúžit zákaz konkurence usnesením valné hromady nebo stanovami nelze. Porušení

zákazu

konkurence

může

být

velmi

poškozující

pro

společnost. Proto doporučuji, aby daná společnost měla ve společenské smlouvě nebo ve stanovách velice podrobně rozpracován zákaz konkurence. Účelem zákazu konkurence je zamezit manažerovi v konkurenčním jednání, střetu osob a nežádoucímu dvojímu postavení. V zájmu ochrany společníků i věřitelů společnosti je vhodné, aby bylo výslovně stanoveno, že manažer do obchodních vztahů se společností nesmí vstupovat. Nesmí působit jako obchodní zástupce nabídkou a propagací konkurenčního zboží či služeb.

75

7

ZÁVĚR V diplomové

práci

jsem

se

zabývala

problematikou

zákazu

konkurenčních aktivit z pohledu manažera, které se dotýkají subjektů pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. Byly zde analyzovány také souvislosti zákazu konkurenčních aktivit s trestním právem. Vymezený cíl práce byl splněn. Ekonomický přínos diplomové práce spočívá v nastínění stávající situace a v aplikaci aktuální právní normy pracovněprávní i obchodněprávní úpravy. Konkrétní příklady řešení zákazu konkurenčních aktivit jsou v této práci předloženy. S rozvojem soukromého podnikání po roce 1989 se velmi rozšířilo jednání, kdy řada lidí vedle svého hlavního zaměstnání pracovali i ve vedlejších zaměstnáních nebo soukromě podnikali. V této další výdělečné činnosti docházelo k značnému využívání znalostí a dovedností, které byly získány v hlavním zaměstnání, čímž docházelo k nekorektnímu konkurování svému

hlavnímu

zaměstnavateli.

Snaha

zaměstnavatelů

se

projevila

v uzavírání konkurenčních doložek jako potřeba ochránit se před možnou konkurencí svých bývalých zaměstnanců. Účelem zákazu konkurence je zamezit manažerovi v konkurenčním jednání,

střetu

osob

a

nežádoucímu

dvojímu

postavení.

Tímto

je

předcházeno zvýhodněnému postavení konkurence. Svobodná volba povolání a svoboda podnikání patří k základním ústavně zaručeným svobodám. Smluvní omezení této svobody pro určité období po skončení pracovního poměru představuje výjimku, kterou je konkurenční doložka, která je uzavíraná mezi dvěma smluvními stranami. Podstatou konkurenční doložky je závazek konkrétní osoby zdržet se po určitou dobu po skončení pracovního poměru či výkonu funkce činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele či organizace.

76

Zjištění: •

porušení

zákazu

konkurence

může

být

velmi

poškozující

pro

společnost, •

navrhuji umožnit sjednat dohodu o zákazu konkurence již ve zkušební době (při vzniku pracovního poměru),

•

navrhuji omezit možnost zrušení dohody o zákazu konkurence ve výpovědní době,

•

minimální výše peněžitého vyrovnání plynoucí z plnění závazku, který je obsažen v konkurenční doložce, by mohla být snížena,

•

doporučuji vymezit v dohodě o konkurenční doložce přesně předmět činnosti, kterého by se měla osoba zdržet po určitou dobu po skončení pracovního poměru,

•

z vymezeného předmětu činnosti je možné posoudit, zda stanovená pokuta je přiměřená povaze a významu podmínek.

Domnívám se, že právní úprava zákazu konkurenčních aktivit odpovídá požadavku svobody podnikání a svobodné volby povolání, které patří

k základním

ústavně

zaručeným

svobodám.

I

přes

zmiňované

připomínky a návrhy se domnívám, že vytýkané nedostatky právní úpravy nevyžadují okamžitou nápravu.

77

8

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ Použitá literatura:

1.

Bělina, M. a kol. Pracovní právo. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 475 s. ISBN 80-717-9853-3.

2.

Dietrich,

T.,

Hanau,

P.,

Schaub,

G.

Erfurter

Kommentar

zum

Arbeitsrecht. 2007, s. 1970. 3.

Galvas, M. a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 551 s. ISBN 80-210-2665-0.

4.

Henssler, M., Willemsen, H. J., Kalb, H.-J.: Arbeitsrecht. Kommentar. 2006, s. 2277.

5.

Hermann-Otavský, K., Srb, J. Zákon o soukromých zaměstnancích. Praha: Právnické nakladatelství a knihkupectví, 1935. s. 438.

6.

Jelínek J. a kol. Trestní zákon a trestní řád. Praha : Linde, 2006. s. 1055, ISBN 80-7201-618-1.

7.

Konečná, M. a kol. Drobné podnikání. Praha: VŠE, 1993. 191s. ISBN 80-7079-471-2.

8.

Kottnauer, A. Smluvní konkurenční doložka a smluvní odchodné. MaPP, 1/2001, s. 2.

9.

Kubínová M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 20007 a související předpisy: s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi. Praha: Sondy, 2006. 507 s. ISBN 80-868-4615-6.

10. Obchodní zákoník. Právní stav ke dni 1. února 2007. Praha: C. H. Beck, 288 s. 11. Pelikánová, I.Konkurenční doložka – český způsob analýzy. Právní praxe v podnikání, 1997. č. 7-8, s. 6. 12. Pravdová, M., Pravda, P. Obchodní zákoník – úplné znění s úvodním komentářem. Právní stav k 8.3.2006. Praha: Grada Publishing, 2006. 126 s. ISBN 80-247-1604-6.

78

13. Raban P. Obchodní zákoník. 3. doplněné vydání. Praha: Eurounion, 2003. 790 s. ISBN 80-7317-021-3. 14. Salačová, M. K tzv. konkurenčním doložkám v pracovních smlouvách. Právní rozhledy, 6/1996. s. 267-8. 15. Součková, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck. 2004. 964 s. ISBN 80-717-9868-1. 16. Šimečková E. Konkurenční jednání zaměstnance. Praha: Linde, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7201-738-6. 17. Šimečková, E. Konkurenční jednání zaměstnance ve francouzském právu. Práce a mzda, 2003. č. 2-3, str. 100-105. 18. Šimečková,

E.

Právní

úprava

zákazu

konkurenčního

jednání

zaměstnance po skončení pracovního poměru v 1. polovině 20. století. Právo a podnikání 12/2003, Nakladatelství Orac. s. 17-22. 19. Šteflová, I. A kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha, 2001. s. 14971498. 20. Švarc. Z. a kol. Základy obchodního práva. Plzeň, 2005. 476 s. ISBN 8086898-51-2. 21. Zákoník práce. Právní stav ke dni 1.8.2007. Praha: C. H. Beck, 388 s. 22. Živnostenský zákon: Právní stav ke dni 1.12.2006. Praha: C. H. Beck, 2006.

Použité elektronické zdroje: 23. Bohutínská J. Při plnění konkurenční doložky musíte zaměstnanci platit. [online].

[cit.

2008-12-8].

Dostupné

na

. 24. Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2008. [online].

[cit.

2009-2-26].

Dostupné

na

79

. 25. ČMKOS. Ochrana odborových práv. [online]. [cit. 2009-3-12]. Dostupné na . 26. Doleček. M. Manažerská smlouva. [online]. [cit. 2009-1-12]. Dostupné na

ukonech/manazerska-smlouva-opu/1000818/48372/#b0>. 27. Doleček, M. Odpovědnost statutárního orgánu. [online]. [cit. 2009-2-4]. Dostupné

na

pravnich-ukonech/odpovednost-statutarniho-organuopu/1000818/47311/>. 28. Doleček M.: Vztahy statutárních orgánů a obchodních společností. [online].

[cit.

2009-1-12].

Dostupné

na

. 29. Epravo.cz: Způsoby zániku funkce jednatele společnosti s ručením omezeným.

[online].

[cit.

2009-2-2].

Dostupné

na

. 30. Evropská komise: Podnikání v EU. [online]. [cit. 2009-2-21]. Dostupné na . 31. Hladký, J., Rámeš, I. Odvolání jednatele v konfliktních situacích. [online].

[cit.

2009-2-2].

Dostupné

na

. 32. Hospodářská komora České republiky.

Podnikání právnických osob.

[online]. [cit. 2009-1-21]. Dostupné na .

80

33. Jansa, L. Zákaz konkurence členů orgánů společnosti. [online]. [cit. 2009-2-4].

Dostupné

na

. 34. Jednatel.

[online].

[cit.

2009-2-2].

Dostupné

na

. 35. Jelínková, E. Novelizace zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků a o změně některých zákonů ve znění pozdějších

předpisů.

[online].

[cit.

2009-2-5].

Dostupné

na

. 36. Mandant. Právní úprava a její změny.

[online]. [cit. 2009-1-15].

Dostupné

na

. 37. Nelanová, M. Aproximace práva: překážky na cestě harmonizačního úsilí. [online].

[cit.

2009-4-15].

Dostupné

na

. 38. Pracovní

smlouva.

[online].

[cit.

2009-1-12].

Dostupné

na

. 39. Příručka pro personální a platovou agendu. [online]. [cit. 2009-2-10]. Dostupné na . 40. Salachová, B. Dobré mravy a poctivý obchodní styk v obchodněprávních vztazích

u

družstev.

[online].

[cit.

2009-4-17].

Dostupné

na

. 41. Sokol, T. Odpovědnost členů statutárních orgánů dle trestního zákona. [online]. [cit. 2009-2-4]. Dostupné na
81

10077480-20768410-F00000_d-odpovednost-clenu-statutarnichorganu-dle-trestniho-zakona>. 42. Tomek, M. Konkurenční doložka. [online]. [cit. 2009-1-6]. Dostupné na . 43. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. [online]. [cit. 2009-1-21]. Dostupné na .

82

9

PŘÍLOHY 1. Dohoda o zákazu konkurence. 2. Dohoda mezi zaměstnavatelem. 3. Dohoda dle obchodního zákoníku s jednatelem společnosti. 4. Trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu.

83

Zákaz konkurenčních aktivit z pohledu manažera

Recommend Documents