DEN ZEMĚ Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o jakýsi ekologicky motivovaný svátek, který mnoho kritiků považuje za levicově orientovaný svátek s ekologickým pozadím. V poslední době byla několikrát vyslovena myšlenka, že by svátek bylo lépe posunout na letní slunovrat, protože by hezké počasí přilákalo více lidí. Nezdá se však pravděpodobné, že by se našla vůle měnit již zavedené datum. Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969, kdy především John McConnell začal volat po vzniku mezinárodního dne Země a v rámci těchto snah vytvořil i vlajku Země. První Den Země byl slaven v San Francisku. Tato oslava byla pravděpodobně zamýšlena nejen jako ekologicky zaměřený svátek, ale i jako levicově orientovaný happening bojovníků proti válce ve Vietnamu a oslava narození V. I. Lenina. Sté výročí narození V. I. Lenina je nejpravděpodobnější vysvětlení, proč se tento den slaví 22. dubna. Kampaň s tímto svátkem spojená si kladla za cíl přenést otázku ekologie do politických kruhů. Cílem bylo zvýšit energetickou účinnost, recyklovat odpadky a hledat obnovitelné zdroje energie. Tato akce měla velký ohlas zejména mezi studenty. OSN začalo tento svátek slavit o rok později (1971). Ačkoli se mnoho politických představitelů pokoušelo přesvědčit veřejnost, že se jedná pouze o den Země, toto tvrzení je kritiky napadáno nejen zvoleným datem, ale i průběhem mnoha oslav, kdy dochází ke spojení s politickými levicově orientovanými demonstracemi. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země.
DEN ZEMĚ NA NAŠÍ ŠKOLE V úterý 22. dubna jsme se neučili, měli jsme totiž projektový den, kterého se zúčastnili všichni žáci i učitelé. Někteří si připravili program pro nás ostatní. Zahájení bylo v tělocvičně a pak až do „prvního zvonění“ byli žáci na svých stupních a navštěvovali se ve třídách a poté se vystřídali – žáci prvního stupně na druhém stupni a naopak. Ve všech třídách byly zajímavé expozice týkající se ekologie, počasí, třídění odpadu, nebo kreativní dílny, kde bylo možné vyrobit si něco zajímavého z přírodnin, či vyzkoušet si nějaký ten testík - kviz a ověřit si tak své znalosti. Zajímavé byly i doprovodné programy, např. přednáška pana Nowaka o myslivosti, nebo cvičení našeho „školního psa“ Nelly, či filmová projekce – Mikrokosmos, dále pak hudebně dramatický program, kondiční cvičení a nesmím zapomenout ani na divadelní představení Lucie z Házmburku. Myslím si, že se tento den opravdu vydařil, snad se nikdo nenudil a věřím, že si to příští rok rádi zopakujeme. PETR MACÁK
ADOPCE Pokud je Vám nějaké zvíře v ZOO sympatické, můžete se stát jeho adoptivním rodičem. Přispějete tak nejen na jeho chov, ale zároveň pomůžete i celé zoologické zahradě. Podmínky jsou zcela jednoduché - v seznamu zvířat nabízených k adopci si vyberete to „své.“ Výše příspěvků na adopci zvířat vychází z ročních nákladů na krmení jednotlivých druhů. Adoptivním adopční
rodičem se stáváte dnem uzavření smlouvy a zaplacením příspěvku. Adopce trvá vždy 12 měsíců. Kromě příjemného pocitu, že jste přispěli k ochraně zvířat a celého provozu zoologické zahrady, bude Vaše jméno uvedeno na cedulce u příslušného zvířete a ve výroční zprávě ZOO, kterou od nás obdržíte. Každý rok v říjnu se můžete zúčastnit setkání adoptivních rodičů a sponzorů s pestrým programem.
ZŠ TRMICE = SKVĚLÍ ADOPTIVNÍ RODIČE
SOUTĚŽ!!! V minulém čísle jsme vyhlásili tři soutěže < Srdce v akci, Pipla osmahlá, Co je na obrázku? > Ceny si výherci vyzvednou v kabinetu pí. učitelky K. Suché Srdce v akci vyhrává : 1. místo Jarka Kratochvílová 2. místo Sandra Müllerová, Ivča Stará 3. místo Petr Miko, Tom Hajzler
Pipla Osmahlá » Vyhrává tento text Pipla osmahlá je lesní skřítek, který pomáhá dětem v lese, když zabloudí. Můžou ji vidět jen děti, které na ni věří. Vypadá jako houba zarostlá mechem. Oči má jako šišky a nohy a ruce jako větve. Tak se ji nelekněte. Když ji poprosíte, tak vás vyvede z lesa ven. Umí také čarovat, stačí si s ní jen chvilku pohrát a ona vám splní tři přání. Tak se, děti, v lese nebojte.
(úspěšnost 20%) Pipla osmahlá je ve skutečnosti rostlina. Co je na obrázku? (úspěšnost -100%) Na obrázku byl HYACINT (jarní rostlina)
(Míša Králová)
Učitelé, jak je ještě neznáte Povídali jsme si s panem učitelem Martinem Klenerem 1) Jezdíte ještě na kole? Přes zimu minimálně, ale zase začnu, jen co se počasí umoudří. Už se těším. 2) Měl jste někdy nějakou nehodu? Samozřejmě. Asi ta nejhorší byla na Stříbrníkách, kdy mi pod kopcem v zatáčce podklouzlo na mokré silnici kolo a málem jsem skončil pod trolejbusem. 3) Co jste chtěl dělat, když jste byl žákem na ZŠ? Odmala mě lákal svět kolejí, nejdříve jsem toužil po práci strojvedoucího, kvůli zraku bych ale nemohl jezdit, tak jsem chtěl být průvodčím. A v žádném případě jsem nechtěl být učitelem. 4) Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo? Jím všechno, co mi Dáša Matoušková a žáci přinesou (tedy s výjimkou hub). Mezi „top ten“ určitě patří koprovka. 5) How are you? I feel fine. paní učitelkou Pavlínou Petrů 1)
Pracuje se Vám dobře s Vaší třídou?
K odpovědi mě inspiroval text písně Marka Ebena. „Jsou dny, kdy práce je dobrá, jsou dny, kdy práce je hrozná.“ Však mám-li být upřímná, musím říct, že převažuje ta prvá. 2) Máte nějakého oblíbeného plyšáka? Jednoho mám už 8 let. Má čtyři nohy, spoustu chlupů, ostré zuby a štěká. 3) Víte, co znamená slovo trolník? Trolník je asi nějaká skříňka na dárečky pro norské skřítky Trolly. 4) Co si myslíte o ústředním topení? Když jsem byla malá a navštěvovala tuto školu, říkala mi máma: „Oblékej se teple.“ Má volba, ale byla jasná … Ústřední topení hřeje pěkně. 5) Budete opět tančit s paní učitelkou Jelenovou na plese? Když bude chuť a nálada, proč ne. S Jelenem to totiž bezva skáče.
panem učitelem Janem Pobudou 1) Jak jste si připadal v tom „oblečku“, v kterém jste byl na masopustu? Jak ve své kůži, pochopitelně. Malý problém tkvěl v tom, že se v tomto ročním období jednalo logicky o kožich zimní: byl v tom pěkný hic … 2) Máte nějaké oblíbené zvíře? Zhruba 250 exemplářů ve školní ZOO … Vážně – obdivuju mnoho zvířat pro jejich nejrůznější schopnosti, nicméně favorita nemám asi žádného. 3) Jaké máte IQ? Bylo to kdysi kolem 160, ale stáří dozajista zanechává nesmazatelné stopy … 4) Co Vás ve škole nejvíce baví – bavilo? Bavilo mne úplně všechno, takže jsem měl velmi jednoduché rozhodování … Nakonec vyhrála muzika a později lingvistika a vědy o člověku. 5) Co posloucháte za hudbu? Tak teď si to u čtenářů asi zavařím. Jsem naprostý fanatik do tzv. vážné hudby – vyrostl jsem s ní a je mi životní potřebou. Rád mám dále moderní i klasický jazz a leckterého písničkáře.
6) Vyvedl jste někdy nějaký opravdu velký průšvih? Do 5. třídy jsem byl naprosto nezvladatelné dítko, odměňované poznámkami, (tehdy ještě i) fyzickými tresty a „poškolami“ minimálně třikrát do týdne, od té doby jsem už pouze hodný … paní učitelkou Karin Jelenovou 1) Víte koho napadlo zorganizovat na naší škole masopust? Tak to náhodou vím úplně přesně. Napadlo to všechny ty, kteří si přejí, aby v naší škole bylo milo a veselo. Náš o něco starší spolužák Jan Ámos Komenský „protlačoval“ do zkostnatělého systému vzdělávání svoji „školu hrou“ a nebyl to špatný nápad. Náš masopustní rej masek vypadá na první pohled jenom jako pouhá zábava a příležitost, jak se jeden den zbavit učení, ale ve skutečnosti se v době přípravy učíme dvakrát tolik. Hledáme způsob, jak najít shodu při vymýšlení společné třídní masky, učíme se texty masopustních říkadel a písní, nacvičujeme třídní prezentaci a ještě trénujeme fantazii i zručnost při výrobě masek, výzdoby i hostiny. Za velkou porci práce jsme si letos sami sobě nadělili výbornou zábavu. 2) Proč se převlékáte za šaška? Tak to je jeden velký omyl. Já na sebe dennodenně beru masku učitelky, ale zatím to ještě nikdo neodhalil. Zůstane to mezi námi? 3) Která třída se Vám nejvíc líbila? Všichni, protože do toho šli naplno. Ale nejblíže stylu recese a legrace byla mimina z 5. A, dále pak báby a dědci ze 3. A. Úžasné bylo také trio duchů ze zvláštní třídy (sídlí v patře 2. stupně). 4) Chcete snad ještě něco dodat? Já si myslím, že na 2. stupni je také dost podařených masek a tak příští rok bychom mohli podobnou maškarádu uspořádat i pro ně.
Pět vteřin poezie Recitační soutěž V loňském školním roce jsme s překvapením zjistili, že máme v řadách našich žáků spoustu šikovných recitátorů, kteří mají rádi poezii a zároveň mají dost odvahy na to, aby své umění předvedli před publikem. A tak jsme také letos uspořádali školní kolo recitační soutěže a byli jsme moc zvědaví, jaké to bude...A protože nejsme ani trochu pověrčiví, sešli jsme se 13. března v našem novém divadelním sále a se zájmem i napětím zde vyslechli verše našich mladých umělců a umělkyň. Každé vystoupení mělo svůj půvab a porota to opravdu neměla vůbec jednoduché. Po dlouhém rokování, přemýšlení, rozmýšlení i váhání byli oceněni jako nejlepší tito recitátoři:
Přípravná kategorie: Maruška Kroková, David Novotný, Pavel Podaný I. kategorie: Nikola Vaňková, Vojtěch Kotlík, Bára Tomová, Jára Kočí, Kačenka Šulcová II. kategorie: Denisa Stýbalová, Míša Králová, Patrik Král III. kategorie: Veronika Tynková, Barbora Macáková, Klára Krausová IV. kategorie: Pavel Svatoň, Míša Liseová, Růžena Demeterová převzato ze školního webu (Marie Gottfriedová)
MISS AEROBIC 2008 V neděli 30. března 2008 proběhla v DDM Bílina soutěž Miss aerobik 2008. Tato soutěž je určena pro všechny, kteří mají rádi aerobik. Soutěžilo se v těchto disciplínách: 1. Cvičená dle lektorky aerobiku (cca 20 min) 2. Vlastní aerobní skladba jednotlivce (délka 2 min) Hodnotí se: 1. výběr hudby, choreografie, využití prostoru, výběr cviků, provedení (technika) cviků 2. celkový dojem – vzhled, využití kostýmů 3. originální představení aerobní sestavy Naši školu výborně reprezentovala tato děvčata: Klára Krausová, Adéla Martincová, Michaela Liseová Nejlépe se v této soutěži umístila: Michaela Wedrichová (titul Miss sympatie) Junior Aerobic Show Master Class V sobotu 29. března 2008 ve sportovní hale Most proběhla soutěž v aerobiku. Tato soutěž je určena pro všechny, kteří mají rádi aerobik. Cvičí se podle lektora, zpravidla ve dvou kolech (semifinále a finále). Závodí se v několika věkových kategoriích: 8 až 10 let,11 až 13 let a 14 - 16 let. Hodnotí se provedení (držení těla a technika cvičení), přirozenost výrazu, schopnost zachycení předvedeného pohybu (rychlost naučení choreografie). Ve vyšších věkových kategoriích silové schopnosti, flexibilita, sportovní vzhled. Naši školu výborně reprezentovala tato děvčata: Dominika Matoušková, Veronika Matoušková, Michaela Králová, Klára Krausová, Klára Splítková, Jaroslava Kratochvílová, Lucie Škrancová, Adéla Martincová Nejlépe se v této soutěži umístila: Michaela Wedrichová (účast ve finálovém kole) převzato ze školního webu (Helena Bauerová)
Příběh naší hadice Když jsem ve Francii viděl tu hrůzu v podobě žab a šneků na jídelním stole, myslel jsem si, že nic horšího už nemůže být, že ty chudinky zvířátka už nemohou být více mučená. Opak je však pravdou!!! Ještě jsem se ani nedostal z evropského kontinentu a uzřel jsem další týrání … Bylo to takto: Ve Francii jsem se zdržel už jen krátce – právě tak dlouho, abych mohl na Oxfordskou universitu poslat telegraf svým jménem – tedy slavným a světoznámým jménem Fredy McPopleta – a informovat je tak o své cestě za bájnou zmijí dvouhlavou. Seznámil jsem je také se svým cestovním plánem – tedy jet nejdříve do Afriky a když tam bude má pouť neúspěšná, vydat se za velkou louži do jižní Ameriky, do Austrálie … A z Francie jsem se opět pomocí vlaku dostal přes Pyreneje pryč z té země žabožroutů do země sousední – do země flamenga, sangrie a moře – tedy do Španělska. Protože jsem měl trochu času, rozhodl jsem se, že se stavím ve španělském hlavním městě v Madridu a trochu se v té metropoli porozhlédnu. Koneckonců jsem si také musel obstarat několik drobností – například mi docházely zásoby mrtvých myšek pro mou krajtu puntíkatou – pro Fifinku. A jak jsem tak bloumal městem, ocitl jsem se najednou před obrovskou arénou, kde jsem uslyšel neskutečný jásot, řev, ryk a bůhví co ještě … optal jsem se tedy kolemjdoucího turisty (zaplaťpánbůh, že uměl anglicky), co to jen je za akci, koná-li se snad fotbalový zápas. Byla mi však dána odpověď, že nikoli, že se jedná o corridu …V životě jsem o ničem takovém neslyšel, proto jsem pln zvědavosti zakoupil lístek a vešel do arény. Uprostřed velkého prostranství stál jeden jediný chlapík oděný do slavnostního oblečení a v ruce mával červeným šátkem … najednou se odněkud ze strany vyřítil rozzuřený býk a pádil přímo na toho chlapíka. Ten však se mrštně protočil a zamával býkovi šátkem před hlavou. Takto po place běhali několik minut, až nakonec ten toreador býkovi vrazil za krk takový mečík a tím ho zabil. Byl jsem tímto býčím zápasem naprosto šokován. Zajisté jsem už dříve slyšel o těchto toreadorech, ale vždy jsem si myslel, že jde jen o neškodnou zábavu. Ale tohle … tohle bylo ještě horší týrání zvířat než pojídání hlemýžďů a ropuch … Byl jsem nadmíru rozčílený. Nejspíš jsem v tu chvíli ani nevěděl, co jsem dělal … ale jak jsem byl tímto zacházením se zvířaty pobouřený, dostal jsem se až k ohradě s býky a otevřel ji, abych ty chudáčky dostal na svobodu. To se ví, býci se z ohrady vyhrnuli jako lavina. A jako masa se valili přímo do arény a odtud se pokoušeli všemožně utéct. Kopali do vrat, snažili se dostat na ochozy s diváky … téměř ještě větší hrůza než předtím. Stál jsem tam s otevřenou pusou a pomalu ani nevnímal, že se mě chopila ochranka a kamsi mě zavlekla. Spustili na mě cosi tou jejich hatmatilkou – vypadalo to, že mě zaživa rozsypou. Nakonec však přivedli tlumočníka, který mi vzkázal, že musím zaplatit pořádně masnou pokutu za to, že jsem zkazil jejich hry. A můžu prý být rád, že mě nenechají vsadit do vězení. Snažil jsem se těm pánům ouředníkům vysvětlit, že takové zacházení s býky je přece strašné, ale o tom nechtěli nic slyšet. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než na stůl vysázet požadovaný obnos. Teprve pak mě pustili – tedy, lépe řečeno mě vykopali před arénu. Po tomto otřesném zážitku se celkem i bojím pokračovat ve své cestě – obávám se toho, jaké ještě uvidím hrůzy. Ale já Fredy McPopleta – ve své pouti vytrvat musím, doufám, že mé další zápisky budou již z afrického kontinentu. I když to je možná na první pohled mnohem méně civilizovaný svět. PETR MACÁK
MYŠ-MAŠ Perličky našich žáků Zapiš složení Země z hlediska hornin a nerostů (přírodověda 1. stupeň) správně: zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra špatně: zemská šlupka, zemský plášť, zemské pádlo špatně: hnědá kůra, žluté vajíčko, ohryzek zemský Co je to populace? (zeměpis 9. A) Živá radost. Jaké dvě politické strany působily v Anglii v 19. stol.? (dějepis 8.A) Liberálové a konzervativci. Konzervativci žijí v konzervě. Popiš výrobu hedvábí (dějepis 6. třída) Hedvábí bylo hladké. Hedvábí se dělalo z motýla. Byla housenka, pak byl motýl a udělali z něj hedvábí. Zasmějte se s námi
Jaký je rozdíl mezi učitelem a učitelkou ? Učitel je povolání a učitelka diagnóza. "Maminko, mě se do té školy nechce. Děvčata ze mě mají srandu, kluci mi podráží nohy, učitelé mě nemají rádi, já tam nepůjdu!" „Musíš, jednou jsi tam ředitel..." Dva matykáři se líbají a objímají: V nejlepší chvíli se on zeptá : „Lásko, myslíš taky na to co já ?" „Ano miláčku!" … „ ...a kolik ti to vyšlo ?" Víte co to znamená když je před zvláštní školou 50 policejních aut? No přece jsou třídní schůzky.. Dcera má v žákajdě poznámku: ,,Je drzá a hubatá!" Druhý den čte paní učitelka odpověď: ,,To má po své matce. Zmlátil jsem je obě! Otec.“ Paní učitelka se ptá dětí: ,,Kdo letěl první do kosmu?" Ve třídě je ticho, jen Pepíček se přihlásí: ,,Prosím, Jan Hus, ale shořel při startu." Optické klamy
BYLO NEBYLO NOWAKA
…
ANEB
STRÁNKA ZUŘIVÉHO
REPORTÉRA DAVIDA
Školní masopust Jak jistě víte, tak se na naší škole konal masopust. Bohužel jsme jakožto reportéři nestihli přijít na zahájení, jelikož jsme měli menší zpoždění. Když jsme přišli do velké tělocvičny , masopust již dávno začal a tak jsme propásli strašení Jekoty, Mekoty a Blekoty alias Bubák Pobuda, Bubák Gotík a Bauík. Ale zato jsme stihli shlédnout vystoupení mini fotbalistů a jejich roztleskávaček. Posléze začaly nastupovat různé třídy v neurčitém pořadí od 1. tříd až po třídy 5. Po konci minifotbalu nás všechny zvedlo ze židle, nebo spíše z kozy, hlasité mňoukání paní učitelky Jelenové, které znělo opravdu jak když taháte deset koček za ocas. Jelikož byl průvodcem masopustu klaun spletl si 1.B se třídou 9.B . Celou akci sledoval již zmíněný Bubák Jekota z ředitelstva hrůzy a vše pečlivě dokumentoval svým třeskoprskem ( strašidelný foťák ). Akce vypadala velmi povedeně a když náš milý klaun zavolal na parket třídu 5.A, nestačili jsme se divit. Na parket se přivalilo několik pořádně tlustých a uřvaných miminek, ale poněkud přerostlých, zřejmě trpících elefantiází organismu. Všichni s napětím čekali co se z toho vyklube, jen klaun se s nimi zkoušel domlouvat jakýmsi žvatláním. Když vtom najednou ta mimina začala hopsat a z rohu tělocvičny, kde seděla víla Rozárka se začalo ozývat country. Já osobně musím říct, že to bylo něco nezapomenutelného, jelikož mimino Vomáčková měla poněkud prověšené plenky.... by mne zajímalo proč asi.... Když se mimina odvalila, škola zůstala kupodivu vcelku. Nastupovaly další třídy, např. 2. třída paní Žloutkové a další. Klaun posléze prohlásil, že slyší, že něco šplouchá na maják, jak by taky ne, když vjednom kuse breptal nějakou cizí řečí , alespoň mně šplouchat na maják málem opravdu začalo. Nakonec na scénu připluli i piráti. Chvíli si rádoby pluli po tělocvičně a když se zastavili vedle sebe, všiml jsem si, že mi zmizelo 3,50 Kč které jsem si střádal na žvýkačku. Klaun nám těsně před zvoněním na další hodinu málem zkolaboval, bylo to poznat na jeho chůzi a stylu hlasu a proto vyhlásil přestávku. Náš team reportérů neváhal a vyrazil porozhlédnout se po třídách. V 5.A mne zastavila dvě největší a nejkulatější mimina. Standa a Gejza a počali na mne loudit lízátko stylem ,, Mháš lížáťko?“ „ Dej lížáťko !!“ Když jsem odvětil, že lízátko nemám, počali zase ,, Tak dej vodku jo?“ „Jó, děj nám vodku.“ Jelikož jsem ani vodku neměl musela Standovi z Gejzou stačit Gambrinus 12ctka. Oni nám na oplátku dali tři dávky perníku a pár bonbónů, asi jsme jim přišli moc hubení. Já celkově jsem byl s masopustem velmi spokojen a jsem toho názoru, že lepší už to být opravdu nemohlo. Byla tam spousta ochotných učitelů a šikovných dětí. Musím říct, že si s Masopustem dali pořadatelé opravdu práci a výsledek byl opravdu poznat. To je asi vše co bych k Masopustu mohl říct, leda jen snad to že jsme se pokoušeli vyfotografovat inspekci z ředitelstva hrůzy a bubák Jekota ( Bubák Pobuda ) nám úmyslně hodil na objektiv ďábelskou světlušku, takže z fotky nebylo nic. Jenom jasné zářivé světlo z rozplácnuté světlušky. foto objevíte na školním webu.
Ples 9. tříd Většina z Vás ví, že proběhl ples devátých tříd. Tato výjimečná akce se konala U Kastnerů 7.3. 2008. Celá tato ,,akce“ byla uspořádána pro žáky dvou devátých tříd a jejich rodiče, nebo známé. Byl zde připraven velmi pestrý program a já vám teď zkusím stručně nastínit situaci.
V prvé řadě se jednalo o jakési naladění o které se postaraly country tance, pak přišlo na řadu pečlivě secvičené a nervy vydřené jakési předtančení, nebo spíše nástup žáků deváťáků. Dívky v noblesních šatech připomínající princezny, jedna hezčí než druhá … chlapci také přišli řádně oholení a v oblecích připomínajících 30. léta, zlatou éru mafie a kasín. Ovšem i učitelům to moc slušelo. Přišli se na nás podívat i někteří učitelé, kteří s námi bohužel nevydrželi až do konce 9. třídy, např. paní učitelka Budilová nebo paní učitelka Kailová. Vše začalo hezkým úvodním slovem manželů Klenerových, kteří se moderování zhostili opravdu výtečně. Na rozdíl od minulého plesu se začalo hned tančit, juchat, pít… zkrátka veselit se. Ale ta rána, některé bolela hlava a sotva stáli na nohou. Tak nějak jsem v tom víru povedené zábavy postřehl jen málo věcí, jelikož jsem se úžasně bavil. Za zmínku stojí i soutěž pro sbor učitelů, a dvou tříd a původně také rodičů. Cílem bylo stvořit jakési sousoší, mělo mít 7 rukou, 9 nohou a jednu hlavu na zemi. Úkol se zdál nadlidský, tak se ač nespravedlivě, nebo spravedlivě (říkejte si to jak chcete) rozdělili ceny z hlediska relativy, tak že na prvním místě byl sbor učitelů, pak 9.B a nakonec 9.A. Akce skončila kolem jedné ráno, nevydržel jsem déle a tak si zde nepřečtete vtipné zakončení. Můj celkový názor je ten že tato akce byla jedním z největších zážitků, který jsme na naší škole zažili. PS: Opomenul jsem překrásné projevy dvou zástupců ze třídy 9.A ( Silvie Kučerová) a 9.B (Daniel Walter).
Minianketa Ples bych si hned zopakovala, opravdu se povedl, ale mohl trvat déle. Silvie Kučerová Moc se mi tam líbilo, byla dobrá atmosféra, byla sranda a mám hezké zážitky na celý život. Nástup se nám také povedl, nedřely jsme ho nadarmo. Růžena Demeterová Dobrý! David Machota Líbila se mi naše choreografie a tancování s učiteli. Míša Šimková Ples byl zvláštní, možná i lepší než minulý rok, nejlepší byl nástup, který jsme trénovaly jako opice. Václav Uher Ples byl povedený, hned bych si ho zopakovala, líbil se mi náš nástup. Manželé Klenerovi to mněli dobře připravené. Míša Deimlingová Ples ZŠ Trmice byl výborný, jedinečný, výjimečný hlavně v tom, že ho nemají všechny školy a osobně si myslím, že se povedl. Pavel Svatoň
POHÁDKA NA DOBROU NOC ...ANEB MALÁ UKÁZKA Z HODIN LITERATURY
Proč je Slavia nejlepší tým v ČR? Žil byl jednou jeden moudrý člověk, bavilo ho vymýšlet nové sporty. Jednou ho napadlo, že vymyslí sport pro 22 hráčů, který se bude hrát na dvě brány. Vyrobil míč, sestrojil brány a sehnal hráče, kteří by zahrály ukázkovou hru a trénovaly pravidla. První hráči, kteří hráli byli SLÁVEK, LUDĚK, ALOIS, VOJTĚCH, IVAN, ALEX. Jako název týmu, použily zkratky z jejich křestních jmen čily SLAVIA. Byli to výborní hráči a zkratka Slavia se od těch dob spojuje s nejlepšími hráči fotbalu. (Vít Petřík)
ČEŠTINA JE PROSTĚ DOKONALÁ Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pro zájemce bude text k zapůjčení u p. učitelky K. Suché
PŘEJEME VÁM KRÁSNÉ JARO – VAŠE REDAKCE Pavel Svatoň, Sandra Müllerová, Denisa Fedáková, Petr Macák, Silva Kučerová, David Nowak, Míša Bláhová
