Trmice

Odůvodnění územního plánu Trmice

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pořizovatel Územního plánu Trmice: Městský úřad Trmice Fügnerova 448/29 400 04 Trmice Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. arch. Zdeňka Táborská pověřená výkonem územně plánovacích činností pro pořízení ÚP Trmice podle §24 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uzavřením smlouvy. Projektant: Ing. arch. Jitka Fikarová Kojetice 56 400 02 Ústí nad Labem Orgán příslušný k vydání ÚP Trmice: Zastupitelstvo města Trmic Určený zastupitel: p. Tomáš Kupec

Řešené území: Území administrativně správní působností Městského úřadu Trmice. Zahrnuje katastrální území Trmice a Koštov.

Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

-1-


1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.1 Přípravné práce Protože dosavadní územně plánovací dokumentace města Trmice (Územní plán sídelního útvaru Trmice, schválený 2. 10. 1996, ve znění jeho následných 5 změn) pozbývá platnosti 31. 12. 2020, rozhodlo Zastupitelstvo města Trmic o pořízení nového územního plánu pro správní území města – Územního plánu Trmice. O pořízení Územního plánu Trmice rozhodlo Zastupitelstvo města Trmic usnesením č. 108/2007 ze dne 10. 12. 2007. Usnesením č. 171/2010 ze dne 15. 12. 2010 zastupitelstvo města zvolilo určeným zastupitelem p. Tomáše Kupce. Rada města Trmic usnesením č. 93/2009 ze dne 6. 4. 2009 schválila uzavření smlouvy o výkonu územně plánovacích činností pro pořízení územního plánu s fyzickou osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovacích činností – Ing. arch. Zdeňkou Táborskou. Pro zpracování územního plánu byla ve výběrovém řízení vybrána projektantka Ing. arch. Jitka Fikarová, č. autorizace ČKA 00 810.

1.2 Územně plánovací podklady Jako územně plánovací podklady pro pořízení územního plánu byly použity územně analytické podklady Ústeckého kraje, územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností ÚAP Ústí nad Labem, v jehož správním území se Trmice nacházejí a doplňující průzkumy a rozbory řešeného území zpracované projektantem v říjnu 2012.

1.3 Zadání Na základě územně plánovacích podkladů byl pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vypracován návrh zadání, který byl projednán podle § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zadání byl zaslán jednotlivě krajskému úřadu, dotčeným orgánům a sousedním obcím a veřejnosti byl doručen veřejnou vyhláškou. Po uplynutí lhůt k podání připomínek veřejnosti, stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a podnětů sousedních obcí byl návrh zadání pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem upraven podle výsledku projednání. Upravený návrh zadání byl podle § 47 odst. 4 stavebního zákona předložen Zastupitelstvu města Trmic ke schválení, které schválilo zadání Územního plánu Trmice usnesením č. 26/2013 ze dne 17. 6. 2013.

1.4 Návrh Podle §50 odst. 1 stavebního zákona bylo na základě schváleného zadání pořízeno zpracování návrhu územního plánu k projednání podle §50 stavebního zákona (návrh Územního plánu Trmice 12/2013). Návrh územního plánu byl projednán podle § 50 odst. 2 stavebního zákona s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi. V souladu s § 50 odst. 2 stavebního -2-



zákona bylo krajskému úřadu, dotčeným orgánům a sousedním obcím 15 dnů předem oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu územního plánu. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek a připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Krajskému úřadu byl zároveň předán návrh územního plánu pro posouzení podle § 50 odst. 5 až 7 stavebního zákona. Společné jednání se konalo dne 30. 1. 2014 na Městském úřadu v Trmicích. Podle § 50 odst. 3 stavebního zákona doručil pořizovatel návrh územního plánu veřejnou vyhláškou, do 30 dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit k návrhu písemné připomínky. Ze strany dotčených orgánů byla k návrhu územního plánu uplatněna stanoviska, která byla respektována a do návrhu územního plánu před veřejným projednáním zapracována. Sousední obce neuplatnily žádné připomínky. Ze strany veřejnosti byly uplatněny připomínky (viz kapitola 5. Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu). Po uplynutí lhůt k uplatnění stanovisek a připomínek podle § 50 odst. 2 a 3 stavebního zákona pořizovatel podle § 50 odst. 7 stavebního zákona zaslal Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, podklady (uplatněná stanoviska dotčených orgánů a připomínky) pro vydání stanoviska z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Krajský úřad vydal své stanovisko č.j. 270/UPS/2013 ze dne 2. 7. 2014, ve kterém konstatoval zjištění dílčích nedostatků. Tyto nedostatky byly odstraněny a krajský úřad potvrdil jejich odstranění ve stanovisku čj. 270/UPS/2013 ze dne 24. 7. 2014. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem podle § 51 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotili výsledky projednání návrhu ÚP a zajistili úpravu návrhu. O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu poté bylo možné zahájit řízení o návrhu podle § 52 stavebního zákona. Upravený a posouzený návrh územního plánu (06/2014) a oznámení o konání veřejného projednání byly podle § 52 odst. 1 stavebního zákona doručeny veřejnou vyhláškou. K veřejnému projednání byly dále jednotlivě přizvány dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Veřejné projednání se konalo dne 20. 1. 2015 v sále restaurace U Kastnerů v Trmicích. O průběhu veřejného projednání byl podle § 22 odst. 2 stavebního zákona veden záznam. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohl každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky. V této zákonné lhůtě bylo uplatněno 5 námitek dotčených osob (viz kapitola 6. Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu). Připomínka nebyla uplatněna žádná. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán mohly ve stejné lhůtě uplatnit stanoviska k částem řešení, které byly změněny od společného jednání (§ 50 stavebního zákona). Všechna uplatněná stanoviska byla souhlasná, popř. souhlasná s podmínkami. Vyplynul z nich pouze požadavek na dílčí upřesnění návrhu a odůvodnění. Z tohoto důvodu se nejednalo o podstatné úpravy návrhu. Pouze stanovisko OBÚ Most k vymezení plochy parkoviště TP-1 a plochy pro občanskou vybavenost O-3 navržené poblíž vodní plochy Milada v dobývacím prostoru Chabařovice bylo opakovaně záporné i přesto, že pro tyto plochy byly stanoveny podmínky, které zajišťovaly ochranu ložiska uhlí až do doby zrušení jeho dobývacího prostoru a CHLÚ. Tyto plochy proto musely být z návrhu územního plánu vyřazeny. Nejedná se o podstatnou úpravu návrhu ÚP. Pokud nejsou v území navrhovány změny využití, nemohou být dotčeny zájmy podle zvláštních právních předpisů, vlastnická práva (možnost uplatnění námitek) ani veřejnost (možnost uplatnění připomínek). Ve stejné lhůtě mohly uplatnit své připomínky také sousední obce, žádná však toto právo Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

-3-


neuplatnila. Podle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotili výsledky projednání a vypracovali návrh na rozhodnutí o námitkách a návrh na vyhodnocení připomínek. Návrhy byly doručeny dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu s výzvou, aby k nim uplatnily stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení. Ve stanovené lhůtě byla k těmto návrhům uplatněna stanoviska některých dotčených orgánů, všechna byla kladná. U těch dotčených orgánů, které stanovisko neuplatnily, se má podle § 53 odst. 1 za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Krajský úřad jako nadřízený orgán vydal dne 14. 4. 2015 stanovisko č.j.: 270/UPS/2013 ve kterém konstatoval, že s návrhem na rozhodnutí o námitkách a vyhodnocením připomínek lze souhlasit, protože nevyvolává změny řešení, které by měnily zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vazby, soulad s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Pořizovatel přezkoumal návrh podle § 53 odst. 4 stavebního zákona, doplnil odůvodnění (včetně doplnění souladu s Politikou územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1, která byla schválená vládou ČR dne 15. 4. 2015) o náležitosti vyplývající z výsledků projednání návrhu a zajistil úpravu návrhu územního plánu vyplývající z projednání. Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o nepodstatné úpravy územního plánu, nemuselo být opakováno veřejné projednání. Poté byl návrh Územního plánu Trmice (05/2015) s jeho odůvodněním předložen v souladu s § 54 odst. 1 stavebního zákona Zastupitelstvu města Trmice, které územní plán, jako orgán příslušný podle § 6 odst. 5 písm. c) stavebního zákona vydává v samostatné působnosti formou opatření obecné povahy po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

-4-



2. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ A S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA 2.A VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 2.A.1 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 schválené usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015 (PÚR ČR) je město Trmice zařazeno do rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem. Rozvojová oblast je ovlivněna rozvojovou dynamikou krajského města Ústí nad Labem při spolupůsobení vedlejšího centra Teplice a urbanizovaného osídlení. Představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž převážná část má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je existující poloha na I. tranzitním železničním koridoru a připravované dokončení dálnice D8. Tyto důvody vymezení územní plán respektuje a vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj města Trmic, ležícího v bezprostředním sousedství Ústí nad Labem. Z PÚR ČR vyplývá rovněž požadavek na respektování a vytváření územních předpokladů pro naplňování republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, které se týkají řešeného území. ÚP Trmice svým řešení zohledňuje priority takto: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ÚP Trmice ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury města a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Navržené plošné a prostorového uspořádání města vytváří urbanistickou koncepci respektující stávající charakter sídel Trmic a Koštova, umožňuje přiměřený rozvoj těchto odlišných sídelních struktur při respektování a možnosti rozvoje kulturních a historických hodnot v území. Využívá budoucího rekreačního potenciálu


-5-


jezera Milada a vytváří na území města předpoklady pro umístění zázemí pro rekreační aktivity a pro dopravní propojení navazujícího území (návrh silnice III. tř. Roudníky – Trmice). Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje ochranu a rozvoj přírodních hodnot území, vytváří podmínky pro rozvoj krajiny v CHKO České středohoří i mimo jeho území a podmínky pro rozvoj sídelní zeleně uvnitř zastavěného území města. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. ÚP Trmice nenavrhují rozvoj primárního sektoru v oblasti těžby a zpracování surovin, protože již nyní je na území města velkou měrou zastoupena průmyslová výroba a teplárenství. Těžba surovin byla ukončena a v současné době se dokončuje rekultivace na území DP Chabařovice (vodní nádrž Milada). Rozsah zemědělství a lesnictví není územním plánem dotčen, kromě záborů zemědělské půdy pro vymezené zastavitelné plochy. Tyto zábory jsou řádně odůvodněny (viz kapitoly 4.O a 4.P tohoto odůvodnění). V částech města, která mají venkovský charakter (zejména Újezd, Koštov) je kladen velký důraz na zachování krajinných a ekologických hodnot v území (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. ÚP Trmice vytváří předpoklady pro vyvážený územní rozvoj města a pro soudržnost jeho obyvatel zejména stabilizací a návrhem nových ploch pro bydlení ve spojení s odpovídajícím zázemím veřejné občanské vybavenosti (veřejné zdravotní, sociální služby apod., včetně komerčního vybavení). ÚP navrhuje využití bývalých průmyslových areálů (brownfields), např. využití areálu bývalé Prefy. Nejsou vymezovány žádné plochy pro bydlení bez návaznosti na zastavěné území města, které by mohly být zdrojem budoucí sociální segregace. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Při stanovování způsobu využití území je v ÚP Trmice uplatňován komplexní princip, nejsou uplatňována jednostranná hlediska a požadavky, které by mohly zhoršit stav nebo hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území jsou zohledněny požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území především návrhem ploch pro kvalitní bydlení městského (v centrálních částech města) i venkovského typu (v okrajových částech města a v Koštově) se zázemím občanské vybavenosti i možností rekreace, včetně návrhu pěších cest a cyklostezek. ÚP byl vytvářen na základě podnětů města a jednotlivých vlastníků pozemků a staveb na území města. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. -6-



Při zpracování ÚP Trmice byl princip integrovaného rozvoje území aplikován. ÚP byl vytvářen v koordinaci a souladu s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí, s PÚR ČR a Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, se známými záměry dalších subjektů v území (např. dokončování rekultivací v prostoru DP Chabařovice a následného rekreačního využití jezera Milada). (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a vytváření pracovních příležitostí vytváří ÚP Trmice především vymezením ploch pro drobnou výrobu, řemesla a služby, pro občanské vybavení, smíšených ploch pro bydlení, ve kterých je možné umisťovat občanské vybavení a služby a podnikatelské záměry nerušící okolní obytnou zástavbu. Další potenciál pracovních příležitostí pak poskytují dosud ne zcela účelně využité stávající areály. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. ÚP Trmice podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury návrhem široké škály možných způsobů využití území s vazbami na území především sousedního Ústí nad Labem, ale i na další obce. Vytváří předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi v rámci vlastního území, kde propojuje svou městskou (Trmickou) část území s územím venkovského charakteru (Koštov) stávajícími i navrženými komunikacemi a navrženými cyklistickými a pěšími trasami. Ve vztahu k okolním městům a obcím si zachovává a posiluje rezidenční charakter města. Zajišťuje obsluhu nejen svého území, ale i širokého spádového území (energetika, velké komerční areály, dopravní vazby dálnice, železnice). (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. ÚP Trmice vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěného průmyslového areálu (bývalý areál podniku Prefa), který má charakter „brownfield“. Hospodárně využívá zastavěné území vymezením ploch přestaveb, revitalizací a sanací. Chrání nezastavěné území a veřejnou zeleň, včetně minimalizace její fragmentace. Navrhuje účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie. Územní plán koordinuje veřejné a soukromé zájmy na rozvoji území a omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

-7-


veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. V ÚP Trmice nejsou navrhovány záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny a vyvolat požadavky na kompenzační opatření. Při zpracování ÚP byly respektovány veřejné zájmy ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa, apod., navržená řešení jsou výsledkem projednání s dotčenými orgány hájícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. ÚP vymezuje územní systém ekologické stability, nenavrhuje žádná opatření snižující ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, naopak vymezuje rozsáhlou síť sídelní zeleně a místa krajinného rázu (Zámecký park, Koštovské stráně) a stanoví podmínky pro jejich ochranu a využití. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. ÚP Trmice zajišťuje prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy zejména návrhem územního systému ekologické stability, vymezením sídelní a krajinné zeleně, návrhem dalších ploch zeleně (sídelní, ochranné, doprovodné aleje, apod.), pro člověka návrhem pěších a cyklistických tras a nových komunikací. ÚP Trmice respektuje a zachovává stávající oddělení sídel Trmice a Koštov. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. ÚP Trmice vymezuje a chrání před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. Vymezuje plochy zeleně zejména ochranného charakteru v návaznosti na průmyslové areály a dálnici i plochy zeleně pro různé formy krátkodobé rekreace. Přitom je zohledněno hledisko zachování prostupnosti krajiny. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). -8-



ÚP vytváří podmínky pro rozvoj a využití území pro různé formy cestovního ruchu – cyklotrasy, pěší trasy, stabilizuje stávající plochy pro rekreaci a navrhuje nové. Tím umožňuje propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu (např. jezero Milada, CHKO ČS, pomník Přemysla Oráče)). (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). ÚP vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury. Součástí návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury je komunikace III. třídy Trmice – Roudníky a segregace nákladní dopravy mimo obytné území města. Jsou vymezeny stavby dopravní a technické infrastruktury celorepublikového i nadmístního významu – dálnice D8, optimalizace železnice, návrh koridoru pro vedení VVN, apod. V rámci možností jsou podél komunikací a v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy navrženy plochy ochranné zeleně k omezení negativních účinků z dopravního provozu. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). ÚP vytváří podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury (viz výše) s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví (např. návrhy ploch a pásů veřejné zeleně v souběhu s dopravní infrastrukturou). Nová výstavba je podmíněna zajištěním kapacitně vyhovující veřejné infrastruktury. (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Stávající průmyslové areály v Trmicích jsou v území stabilizovány a není navrhováno jejich další rozšiřování. V návaznosti na tyto areály jsou navrženy plochy ochranné zeleně


-9-


k omezení negativních účinků z výroby. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v dostatečné vzdálenosti od průmyslových areálů. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. V průběhu projednávání zadání ani návrhu územního plánu nebyly ze strany příslušných dotčených orgánů a organizací (např. KÚ ÚK, HZS Ústeckého kraje, Povodí Ohře a Labe) uplatněny žádné požadavky na územní vymezení ploch potřebných pro protipovodňová opatření ani pro ochranu obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva je zajišťována prostřednictvím integrovaného záchranného systému, systémem stanoveným v povodňovém plánu města. Je prováděn monitoring hladiny Bíliny ve Stadicích napojený na systém varování obyvatel Městské policie Trmice. V územním plánu nejsou navrhována konkrétní protipovodňová opatření s územními nároky typu např. suchých poldrů, podstatných úprav na řece Bílině apod., protože to vzhledem k tomu, že záplavové území zasahuje zejména zastavěnou část města, není možné. ÚP svým řešením nemění stávající průtok toku Bíliny ani nemá vliv na plochy pro rozliv vody nad rámec stávajícího stavu. Nenarušuje plochy přirozené retence srážkových vod v území, naopak vymezením velkého množství ploch zeleně podél toku Bíliny a návrhem úprav Hostovického potoka vytváří podmínky pro zvyšování retenčních schopností území. Další souhrn navrhovaných opatření směřujících ke snížení povodňových rizik, vytvářejících předpoklady pro zvyšování retenčních schopností území a pro předcházení vzniku erozí je uveden v kap. E.5 textové části územního plánu, kde jsou zakotveny požadavky na koeficienty zástavby, oddílnou kanalizaci nebo zasakovací příkopy podél cest. ÚP v rámci svých možností vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území, zejména záplavami a sesuvy půd. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Velká část zastavěného území města Trmice se nachází v záplavovém území. ÚP zasahuje do záplavových území minimálně a jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech: ČOV Koštov, cyklotrasa podél Bíliny (tato trasa je dlouhodobě sledována i v navazujícím ÚP města Ústí nad Labem). Plocha pro drobnou vybavenost v centru je podmíněna vybudováním protipovodňových opatření stavby. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí - 10 -



zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. ÚP Trmice vytváří podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a podporuje její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytváří podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti (koridor optimalizace železniční trati, návrh silnice III. třídy, návrh cyklostezek), tím splňuje požadavek PÚR na vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční dopravy, jejíž součástí je na území Trmic také dálnice D8 zajišťující přeshraniční spojení do SRN. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. ÚP řeší nároky území na zajištění dlouhodobých nároků na veřejnou infrastrukturu. Vymezuje koncepci dopravní a technické infrastruktury včetně záležitostí celorepublikového a nadmístního významu včetně občanské vybavenosti a veřejných prostranství, veřejné zeleně. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Systém dopravní infrastruktury je v Trmicích navázán na systém hromadné železniční a autobusové dopravy. ÚP klade důraz na vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Koncepce technické infrastruktury, zejména zásobování vodou a zpracování odpadních vod, je navržena způsobem splňujícím současné požadavky na užívání území a pokrývající předpokládané kapacitní potřeby s ohledem na předpokládaný navrhovaný rozvoj města. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

- 11 -


negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Územní plán nenavrhuje velká zařízení pro výrobu obnovitelných zdrojů energie. Je však možné využití těchto zdrojů pro pokrytí energetických nároků v jednotlivých plochách či jednotlivých objektů. Zejména je doporučeno umísťování solárních panelů na střechách objektů větších komerčních zařízení a průmyslových hal. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Při stanovování urbanistické koncepce byla posuzována kvalita bytového fondu ve městě, v územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro zkvalitnění stávajícího bytového fondu. Jsou navrženy plochy přestavby. Řešené území bylo dále dotčeno v PÚR ČR před Akttualizací č. 1 vymezeným koridorem konvenční železniční dopravy ŽD3 Koridor Cheb - Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí nad Labem. V PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 je tento koridor v části procházející řešeným územím vypuštěn. Vzhledem k tomu, že tento koridor je vymezen v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje jako veřejně prospěšná stavba „VPS-i“, zůstává nadále vymezen i v územním plánu Trmice.

2.A.2 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem: Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5. 10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j. UPS/412/2010-451, které nabylo účinnosti dne 20. 10. 2011 (dále jen ZÚR ÚK). Územní plán je zpracován v souladu se ZÚR ÚK, zejména s úkoly územního plánování, které vyplývají z následujících kapitol ZÚR ÚK: 2.A.2.1 Vyhodnocení uplatnění stanovených priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: Územní plán Trmice respektuje a ve svém řešení rozvoje území zohledňuje následující priority územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: Základní priority: (1) ÚP Trmice vytváří předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel. Zaměřuje se na posílení všech tří pilířů udržitelného rozvoje, avšak prioritní pro město je zejména vytváření podmínek pro příznivější životní prostředí a sociální soudržnost obyvatel. Stabilizuje stávající obytné části obou částí Trmic, vytváří podmínky pro zkvalitnění jejich prostředí. Navrhuje zde doplnění výstavby (plochy přestavby) a vymezuje nové zastavitelné plochy pro bydlení, a to i ve spojení s odpovídajícím občanským vybavením. Zkvalitňuje veřejná prostranství, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj - 12 -



kulturních hodnot a jejich aktivní zapojení do života města. Posiluje rekreační potenciál města, zejména v souvislosti s dokončením rekultivací jezera Milada a jeho budoucím využití pro rekreaci, ale i vymezením dalších ploch pro rekreaci, cyklostezek a pěších cest. Vzhledem k tomu, že již v současnosti je v Trmicích významným způsobem zastoupena výroba včetně energetiky a hospodářský pilíř má dominantní postavení, je jeho posilování v ÚP záměrně zaměřeno na stabilizaci a účelné využití stávajících výrobních areálů a využití areálů brownfields. Nové plochy výrobních areálů nejsou navrhovány, podporováno je drobné podnikání, řemeslná výroba a služby. (2) Stanovuje limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození anebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. ÚP vytváří podmínky pro bezkolizní a proporcionální rozvoj jednotlivých složek života města. Navrhovaný rozvoj města je v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území, spočívajícím ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Nenavrhuje žádné záměry a opatření, které by vyvolávaly potřebu posouzení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. Rozsah rozvoje města je navržen v souladu s předpokládanými trendy demografického vývoje. V plné míře jsou respektovány veškeré limity využití území. Životní prostředí: (3) ÚP návrhem omezení dalšího rozvoje průmyslových ploch a stanovením podmínek pro plochy stávající přispívá k ozdravění a zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel. Nejsou navrhovány žádné záměry podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. Stávající plochy průmyslové výroby jsou stabilizovány, ale nejsou vymezovány další. ÚP klade důraz na posílení dalších dvou pilířů udržitelného rozvoje, na ochranu a rozvoj přírodních hodnot v území, posilování stability osídlení a dalšího rozvoje bydlení a rekreace. Navržené plochy pro rozvoj bydlení (plochy přestavby a zastavitelné plochy) jsou doplněny návrhem ploch zeleně, jako opatření ke snížení možného negativního vlivu ze stávajících průmyslových areálů a dálnice D8 na obytné prostředí sídel. Významný vliv na zlepšování životního prostředí má vymezení územního systému ekologické stability regionální i lokální úrovně, ochrana všech přírodních hodnot v území, zejména na území CHKO České středohoří a podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Za tímto účelem jsou vymezeny drobné zastavitelné plochy do prostoru mezi městem a jezerem Milada, plocha pro přírodní rekreaci v Újezdu, nové cyklostezky a pěší trasy. Pro město je důležité posílení funkce zámku Trmice jako veřejně přístupného reprezentačního centra s obřadní síní, městskou knihovnou a expozicemi z historie regionálního průmyslu a modelové železnice. Levobřežní část zámeckého parku je návrhem ÚP vymezena pro plochy občanského vybavení (OV-1). (4) ÚP pokračuje v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží v Severočeské hnědouhelné pánvi. Zlepšení stavu složek životního prostředí je považováno za prvořadý veřejný zájem města. Území Trmic bylo v minulosti negativně zasaženo těžbou hnědého uhlí v lomu Chabařovice. Těžba je ukončena, napuštěním zbytkové jámy vzniklo rozlehlé jezero Milada. Jsou dokončovány rekultivace. ÚP Trmice, v souladu se ZÚR ÚK, vymezuje toto území jako asanační (ASA9), s následným využitím pro rekreaci. V souladu s platným ÚP Ústí nad Labem je respektována navržená silnice III. třídy Trmice Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

- 13 -


– Roudníky, vedená prostorem výsypky na jižní straně jezera. Dále ÚP vytváří podmínky pro eliminaci negativních dopadů z rozsáhlých ploch průmyslových areálů návrhem ploch ochranné zeleně. Nejsou navrhovány žádné nové plochy průmyslové výroby. ÚP vytváří předpoklady pro ochranu všech složek životního prostředí stanovením podmínek pro ochranu přírodních a krajinných hodnot v území, vymezením ÚSES a stanovením regulativů pro jednotlivé plochy s rozdílným funkčním využitím. (5) ÚP vymezuje a chrání nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněného území na území města (CHKO České středohoří) a obecně chráněných území (VKP ze zákona, ÚSES, památný strom). Územní plán stanovuje podmínky pro ochranu a rozvoj všech přírodních hodnot území nacházejících se na území města. (6) ÚP navrhuje revitalizovat úsek vodního toku Hostovického potoka na území města Trmic, přerušeného v minulosti stavbami areálu Scania a Žižkovou ulicí. Obnova toku je vymezena jako veřejně prospěšné opatření (VPO-V1). (7) Regulací funkčního využití ploch a návrhem ochranných pásem zeleně přispívá ÚP k řešení problémů se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. ze stávající energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených hlukem zejména z dopravy (stávající trasa dálnice D8 a silniční, částečně i železniční doprava). ÚP dále nevymezuje žádné nové rozvojové plochy pro průmysl a energetiku, čímž eliminuje další možné producenty látek znečišťujících ovzduší. Územní plán rovněž nevymezuje žádné velké plochy výroby a skladování nebo plochy pro dopravní stavby s rizikem významného zvýšení hlukové a emisní zátěže území. ÚP nevymezuje rozvojové plochy pro bydlení, rekreaci apod. do bezprostřední blízkosti dálnice a železniční trati. Hospodářský rozvoj: (8) ÚP vytváří územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. ÚP na území města stabilizuje stávající plochy průmyslové a energetické výroby, nenavrhuje však další rozvoj těchto druhů výroby. Na území města jsou navrhovány pouze plochy pro drobnou výrobu a služby. Stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěna velká flexibilita využití ploch drobného a řemeslného podnikání a lehké výroby. Rozvoj dalších ekonomických aktivit především v oblasti služeb je možný v plochách smíšených obytných, kde se předpokládá zejména umisťování staveb občanského vybavení a případně také staveb a zařízení nerušících nevýrobních i výrobních služeb a drobného a řemeslného podnikání. Významným přínosem v oblasti služeb může být v budoucnu rekreační využití jezera Milada. Za tímto účelem ÚP vymezuje drobné plochy pro občanské vybavení (např. půjčovny sportovního vybavení, servisní služby, informačního centra, stravování, maloobchodní prodej apod.). (9) Palivoenergetický komplex a provozy těžkého průmyslu na území Trmic jsou považovány za stabilizované, ÚP nepředpokládá rozvoj průmyslových ploch a pro stávající areály stanovuje prostorové a hygienické limity. ÚP nenavrhuje nové plochy pro otevírku těžby nerostných surovin. Jsou respektovány územně ekologické limity těžby stanovené usnesením vlády ČR jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno - 14 -



povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím hnědého uhlí (ÚEL). V Trmicích je to v souladu se ZÚR ÚK ÚEL 8 (viz také kapitola 2.A.2.4 odůvodnění). (10) Palivoenergetické a další surovinové zdroje na území města Trmice jsou vyčerpány. Plochy po ukončené těžbě hnědého uhlí jsou rekultivovány. (11) ÚP podporuje revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch (typu brownfield) a vymezuje plochy asanací s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost města a jeho částí a šetřit nezastavěné území i kvalitní zemědělskou půdu. (12) Pro rozvojové záměry v oblasti průmyslu jsou k dispozici územní rezervy ve stávajících průmyslových areálech. Další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území nejsou územním plánem navrženy. (13) V souladu s platnými legislativními postupy ÚP usiluje o redukci omezení územního rozvoje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Zejména stanovením asanačního území ASA 9 (dle ZÚR ÚK) a následným návrhem na využití prostoru DP Chabařovice pro rekreační využití jezera Milada. (14) Jsou minimalizovány zábory nejkvalitnějších zemědělských půd a podporována ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, příprava a realizace ÚSES, zamezení zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnova dlouhodobě nevyužívaných území. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti: (15) ÚP Trmice vytváří předpoklady pro progresivní vývoj území (viz také priority hospodářského rozvoje), pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu. Koncepce technické infrastruktury respektuje a upřesňuje koridor pro VPS-E4. Koncepce dopravní infrastruktury stabilizuje dálniční a silniční síť a doplňuje jí návrhem silnice III. tř. Roudníky – Trmice. Je navrženo doplnění městské hromadné dopravy o prodloužení linky MHD do nástupního prostoru k jezeru Milada včetně obratiště. Pro rozvoj občanské vybavenosti ÚP vymezuje plochy pro občanské vybavení městské i komerční, plochy smíšené obytné městské i venkovské. Navržený územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí je provázán s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. (16), (17) – tyto priority se netýkají města Trmice. (18) Podkladem pro zpracování ÚP Trmice bylo vyhodnocení a stanovení potřeby míry rozvoje území, které vycházelo z dostupných demografických údajů. ÚP Trmice vytváří podmínky pro doplnění stávajících obytných území a navrhuje nové zastavitelné plochy v územní návaznosti na zastavěné území města. Tím zamezuje vytváření izolovaných a segregovaných ploch pro bydlení. K posilování sociální soudržnosti obyvatel města mohou přispět navržené plochy pro různé druhy bydlení, občanské vybavení, rekreaci a sport, veřejná prostranství ve formě navržení sídelní zeleně. Dopravní a technická infrastruktura: (19) Návrh ÚP zajišťuje na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje. Územím města Trmice je Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

- 15 -


veden stabilizovaný úsek dálnice D8. Železniční trať č. 130 je v ZÚR ÚK i v ÚP Trmice vymezena jako veřejně prospěšná stavba VPS-i - koridor konvenční železniční dopravy ŽD3 Cheb – Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí nad Labem, pro modernizaci a optimalizaci trati (viz také kapitola 2.A.2.4 odůvodnění). (20) Návrh ÚP zlepšuje dostupnost krajského města Ústí nad Labem a zdůrazňuje význam veřejné dopravy. Dostupnost krajského města Ústí nad Labem z města Trmice je zabezpečena stávajícími silnicemi II. a III. třídy a železnicí. Veřejná hromadná doprava je realizována autobusy a železnicí. Silniční síť je ÚP doplněna návrhem silnice III. tř. Trmice – Roudníky, která umožní i napojení rekreační oblasti jezera Milada ve směru na Ústí nad Labem včetně autobusové MHD. Pro zlepšení dopravních poměrů města je navržena nová komunikace, vytvářející severní obchvat města pro zajištění bezkolizní nákladní dopravy pro zásobení průmyslových ploch v Trmicích (VPS- D1). (21), (22), (23), (24) – tyto priority se netýkají města Trmice. (25), (26) Na území Trmic umístěné zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla jsou územním plánem respektovány, jsou považovány za stabilizované. Město je částečně napojeno na provozované systémy centrálního zásobování teplem a ÚP podporuje jejich účelné rozšiřování. (27) ÚP zohledňuje energetický koridor E4 pro přeložku vedení VVN 110 KV TR Koštov – Předlice v rámci modernizace přenosové energetické soustavy. (28), (30) – tyto priority se netýkají města Trmice. (29) ÚP podporuje svými regulativy racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, zejména podporuje umísťování solárních panelů na střechách velkých průmyslových hal na území města. V nezastavěném území jsou tyto plochy z důvodu ochrany přírodních hodnot územním plánem vyloučeny, jakož i veškerá opatření snižující přírodní charakter těchto ploch včetně solárních a větrných elektráren. Nové zastavitelné plochy pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů ÚP nevymezuje. (31) ÚP vytváří předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod včetně dořešení této problematiky v částech města Újezd a Koštov. ÚP navrhuje posílení kapacity hlavního výtlačného kanalizačního řadu od ČSOV Žižkova do Předlic v Tyršově ulici. Odkanalizování částí města Koštov a Újezd i odkanalizování navržených zastavitelných ploch je řešeno novou oddílnou kanalizací s převedením splaškových vod na kanalizační systém měst Trmice a Ústí nad Labem s výsledným zaústěním na centrální čistírnu odpadních vod Ústí nad Labem ČOV Neštěmice. (32) ÚP nevymezuje územní požadavky pro rozšíření služeb spojů a telekomunikací, v průběhu zpracování nebyl vznesen požadavek na územní nároky pro tuto potřebu. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního spoje Armády ČR. (33) Územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury je dle možností řešeno s citlivostí vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiverzitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Nedochází ke zbytečné fragmentaci krajiny. - 16 -



Sídelní soustava a rekreace: (34) ÚP podporuje polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální uspořádání sídelní soustavy. Současně respektuje a kultivuje specifickou tvářnost města Trmice. Vytváří předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Silné vazby má město Trmice zejména k sousednímu krajskému městu Ústí nad Labem. Ty jsou dány kromě bezprostředního sousedství také vzájemnou provázaností dopravní infrastruktury včetně MHD, provázaností technické infrastruktury, občanského vybavení (např. velký obchodní komplex v Trmicích je využíván Ústečany, ale i obyvateli širší spádové oblasti), pracovních příležitostí (pro Ústí n. L. v průmyslových a energetickém odvětví v Trrmicích, množství obyvatel Trmic je naopak zaměstnáno v krajském městě). Tyto vazby mohou být posíleny rekreačním využitím jezera Milada, nově navrženou komunikací Trmice – Roudníky, realizací nových cyklotras propojujících obě města. Pro posílení obytné funkce města vymezuje ÚP přiměřené rozvojové plochy pro bydlení a stabilizuje stávající sídelní strukturu města. Stabilizuje a dále rozvíjí dvě hlavní části města, Trmice a Koštov a zachovává jejich vzájemné prostorové oddělení. ÚP vytváří podmínky pro zachování a rozvoj svébytného charakteru obou částí města. (35) Vzhledem k tomu, že městem Trmice prochází dálnice D8 (Praha – Drážďany) s dálničním sjezdem, jsou zde optimální předpoklady pro možnost kooperace se sídly v SRN a vzájemnou dostupnost rekreačních, sportovních kulturních apod. zařízení. Rychlá dostupnost rovněž umožňuje vzájemnou výměnu pracovních příležitostí pro obyvatele příhraničních oblastí SRN s Trmicemi i krajským městem. ÚP na tuto skutečnost reaguje návrhem ploch pro občanskou a rekreační vybavenost. (36) ÚP podporuje rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území bývalého lomu Chabařovice s ukončenou těžbou hnědého uhlí. Návrh podporuje vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území a vytváří předpoklady pro dostupnost tohoto území pro obyvatele Trmic. (37) ÚP podporuje významné projekty cestovního ruchu a rekreace v souladu s možnostmi a limity řešeného území. Jedná se zejména o navrhované budoucí využití jezera Milada pro rekreaci, které je v ÚP podpořeno návrhem silnice II. třídy Trmice – Roudníky a vymezením drobných ploch pro občanské vybavení. Dalším významným projektem podporovaným v ÚP je využití zámku Trmice a zámeckého parku a navazující plochy občanského vybavení O-1 pro širokou škálu vyžití pro veřejnost. ÚP zároveň respektuje limity využití území, zejména vyplývající ze skutečnosti, že areál zámku je nemovitou kulturní památkou. Pro plochu O-1 je stanovena podmínka zajištění území před povodněmi (protipovodňové opatření), neboť se nachází v záplavovém území. (38) ÚP navrhuje vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území města s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. ÚP navrhuje úseky cyklistických tras vedených z Ústí nad Labem do oblastí rekreace. Jedná se o trasy: Ústí nad Labem – Trmice – jezero Milada a Ústí nad Labem – Trmice – Stadice (pomník Přemysla Oráče). Dále jsou navrženy místní cyklistické trasy z Trmic k jezeru Milada a na Rabenov a spojka mezi hlavními trasami, vedená ulicemi Trmic. Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

- 17 -


Sociální soudržnost obyvatel: (39) ÚP svými nástroji přispívá k rozvoji a kultivaci lidských zdrojů, rozvoji vzdělanosti obyvatel, posiluje předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. (40) ÚP svými nástroji přispívá k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek města, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých a ohrožených společenským vyloučením. (41) ÚP podporuje péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území města, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel města a prestiž města (zámek Trmice a zámecký park, kostel, niva a tok Bíliny, Koštovské stráně). (42) ÚP Trmice vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatel a možnost nárůstu počtu obyvatel vymezením dostatečného množství ploch pro různé formy bydlení s dobrou dopravní dostupností a zázemím občanského vybavení a tím předchází možnému poklesu počtu obyvatel a zhoršení sociální struktury obyvatelstva. (43) ÚP je zpracován ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou hledá vyšší míru vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami: (44) ÚP respektuje na území města zájmové území armády ČR – koridor mikrovlnných spojů. (45) V Trmicích byly v minulosti realizovány protihlukové stěny k ochraně zástavby města proti hluku z dálnice D8. ÚP dále navrhuje plochy ochranné a izolační zeleně, které lemují trasu dálnice i dálniční křižovatku a oddělují obytnou zástavbu města od průmyslových ploch. V průběhu projednávání zadání ani návrhu územního plánu nebyly ze strany příslušných dotčených orgánů a organizací (např. KÚ ÚK, HZS Ústeckého kraje, Povodí Ohře a Labe) uplatněny žádné požadavky na územní vymezení ploch potřebných pro např. protipovodňová opatření ani pro ochranu obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva je zajišťována prostřednictvím integrovaného záchranného systému, systémem stanoveným v povodňovém plánu města, je prováděn monitoring hladiny Bíliny ve Stadicích napojený na systém varování obyvatel Městské policie Trmice. Dále viz také vyhodnocení priority č. 25 PÚR ČR. (46) ÚP vymezuje zastavitelné plochy mimo záplavové území toku Bíliny i s ohledem na možné přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

- 18 -



2.A.2.2 Vyhodnocení a zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v ZÚR ÚK a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy): Rozvojové osy a oblasti: Město Trmice je součástí rozvojové oblasti OB6 Ústí nad Labem, v místě křížení rozvojových os NOB5 a OS2. ÚP Trmice zohledňuje tyto úkoly, které jsou v této souvislosti stanovené ZÚR ÚK: (1) ÚP zajišťuje územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou a dopravní infrastrukturu a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí je provázán s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. (2) Návrh ÚP podporuje kooperaci městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplic a předpokládá postupnou rekultivaci prostoru bývalého lomu Chabařovice a propojení Trmic směrem na Roudníky a Teplice. V prostoru bývalého lomu se výhledově předpokládá rozvoj polyfunkční příměstské rekreační oblasti kolem jezera Milada. (3) Území města Trmic se netýká výhledový záměr koridoru vysokorychlostní železniční trati (VRT) meziměstským prostorem Ústí n. L. – Teplice. (4) V ÚP Trmice je navržena revitalizace nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield a rozvoj výroby je směřován výhradně do stávajících průmyslových ploch. (5) ÚP řeší územní souvislosti městem procházející dálnice D8 a průmyslových ploch v Trmicích. Pro zásobování průmyslových ploch nákladní dopravou je navržena nová komunikace (severní obchvat města) s napojením na dálniční sjezd. (11) ÚP Trmice předpokládá obnovení historického dopravního spojení sídel Trmice a Roudníky, přerušené těžbou uhlí, navrženou páteřní komunikací vedenou po svazích rekultivované výsypky jižně od jezera Milada.

2.A.2.3 Zpřesnění vymezení specifických oblastí a dalších specifických oblastí nadmístního významu Trmice nejsou součástí žádné specifické oblasti nadmístního významu.

2.A.2.4 Vyhodnocení a zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv Územím města Trmice procházejí tyto nadmístní koridory dopravní a technické infrastruktury: • ÚP Trmice respektuje v souladu se ZÚR ÚK koridor konvenční železniční dopravy ŽD3, Koridor Cheb – Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí nad Labem. Jedná se o optimalizaci koridoru železniční trati č. 130. Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS-i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. Koridor je převzat do ÚP Trmice v nezměněné poloze a Ing. arch. Jitka Fikarová 6/2015

- 19 -


šíři na základě projednání se Správou železniční dopravní cesty s.o. Praha, která vykonává funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu. Vzhledem k tomu, že v době zpracování návrhu ÚP Trmice není dokončena studie proveditelnosti optimalizace trati, není v zájmu ochrany koridoru pro její realizaci tento koridor zpřesnit (zúžit). • Městem Trmice prochází dopravní tah mezinárodního a republikového významu dálnice D8 Praha – Drážďany. Dálnice je na území města dokončena a stabilizována. • ÚP Trmice vymezuje na území města Trmic koridor E4, pro přeložku vedení VVN 110 kV TR Koštov - Předlice. Šířka koridoru je v ZÚR ÚK stanovena 600 m. V ÚP Trmice je na základě vyjádření ČEZ Distribuce, a.s., odd. Rozvoj Sever upřesněna na minimální šíři 50m od levého krajního vodiče stávajících vedení. Koridor je veden v souběhu se stávajícími trasami VVN. • ZÚR ÚK nevymezují nové plochy pro otevírku těžby nerostných surovin nadmístního významu a na úseku těžby hnědého uhlí. ZÚR ÚK respektují územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č. 331/1991 a č. 444/1991 jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím, včetně usnesení vlády ČR č. 1176/2008. Území města Trmice se týká nepřekročitelná linie těžby ÚEL8. V souladu se ZÚR ÚK se v ÚP rovněž nevymezují plochy pro těžbu nerostných surovin. V prostoru ÚEL8 (součást asanačního území ASA9) je po dokončení asanace a rekultivace území a po zrušení dobývacího prostoru, resp. CHLÚ, navrženo využití jezera Milada a jeho okolí pro rekreační účely. V souladu se ZÚR ÚK je linie těžby ÚEL8 vyznačena v grafické části odůvodnění ÚP, a to v koordinačním výkresu a ve výkresu širších vztahů území. Dále jsou z hlediska širších vztahů územím města Trmic trasovány regionální prvky systému ekologické stability. Jedná se o tyto plochy (biocentra) a koridory (biokoridory) regionálního ÚSES: • funkční regionální biocentrum RBC 1315 (lok. 17), Stadické srázy, Široký kámen, • funkční regionální biokoridor RBK 595 Stadické srázy, Široký kámen – Vrkoč. Pro využívání ploch a koridorů pro biocentra a biokoridory regionálního ÚSES krajiny v k.ú. Trmice a Koštov platí: (1) Skladebné části regionálního ÚSES jsou zpřesněny v souladu s oborovými podklady ochrany přírody. (2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES jsou návrhem ÚP chráněny před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu, popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. (3) Plochy biokoridorů nejsou v ÚP dotčeny návrhem zástavby či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES. (4) V plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES nejsou v ÚP navrhovány stavby dopravní a technické infrastruktury . (5) Prvky R ÚSES jsou v ÚP Trmice zpřesněny na základě větší podrobnosti a znalostí, v měřítku zpracování grafické části ÚP a v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES včetně dodržení 40m minimální šířky pro regionální biokoridor. - 20 -



(6) Regionální biocentrum RBC č.1315 Stadické srázy je na území města Trmic vymezeno na ploše o rozloze 52,85 ha. Regionální biokoridor RBK 595 Stadické srázy, Široký kámen – Vrkoč je vymezen v šíři 50m a doplněn lokálním biocentrem LBC1 „Újezdský vrch“.

2.A.2.5 Vyhodnocení územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje: Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území: (1) Ochrana, kultivace a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí je na území města Trmice považována za prvořadý veřejný zájem. ÚP stanovuje limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot. (3) Těžba nerostných surovin je na území Trmic ukončena. Návrh ÚP směřuje k zahlazení důsledků bývalé těžby. (7) ÚP Trmice vytváří podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace území zasaženého těžbou hnědého uhlí a zohledňuje polohu města v sousedství jezera Milada, které se postupně stává prostorem pro rekreaci nadmístního významu. (8) ÚP Trmice vytváří na území města možnost revitalizovat příslušný úsek Zalužanského potoka, který byl v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí a rozvojem výroby necitlivě upraven a částečně zatrubněn. V ÚP je navržena obnova nefunkčního toku Hostovického potoka. (9) ÚP Trmice chrání, kultivuje a rozvíjí přírodní hodnoty i mimo rámec CHKO vymezením oblastí krajinného rázu a návrhem nových ploch zeleně, zejména podél vodního toku Bílina. (10) ÚP Trmice vymezuje skladebné části regionálního ÚSES (RBC 1315, RBK 595) a upřesňuje jejich vymezení v souladu se ZÚR ÚK. Tím vytváří podmínky pro jejich ochranu před zásahy, které by mohly znamenat snížení jejich úrovně (viz také kap. 2.A.2.4 odůvodnění). (11) Podmínky využívání zemědělských ploch jsou návrhem ÚP Trmice částečně narušeny. Zábory kvalitních zemědělských půd jsou však navrženy na plochách vymezených již v původním územním plánu a kde byly následně učiněny kroky k realizaci záměru (vydána dokumentace k územnímu řízení, zpracovaný regulační plán nebo územní studie). Zemědělství netvoří v Trmicích významný podíl na ekonomické funkci území. Řada půd, i kvalitních, je sice vedena jako ZPF, je však velmi obtížně obhospodařovatelná. Velký význam je kladen na zvýšení prostupnosti krajiny a obnově péče o dlouhodobě nevyužívaná území. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území: (12) ÚP respektuje podmínky rozvojové oblasti OB6 Ústí nad Labem a rozvojových os NOB5 a OS2 vymezených v ZÚR ÚK.


21


(13) Návrh využití území a lokalizace zásadních investic do území vychází m.j. z potřeby sladění administrativně správní role města Trmice a jeho významu jako centra pracovních příležitostí pro široké okolí. (15) Návrh ÚP Trmice stabilizuje a přiměřeným způsobem obnovuje a doplňuje sídelní strukturu v pánevní oblasti. (17) Pro rozvoj výroby jsou navrženy plochy asanace a revitalizace stávajících nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů typu brownfield. Nové průmyslové plochy ve volné krajině nejsou navrhovány. (18) V souvislosti s rekreační oblastí kolem jezera Milada jsou navrženy cyklistické trasy, směřující z Ústí nad Labem přes Trmice do území předpokládané příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině západně od města Trmice. (21) ÚP Trmice podporuje realizaci ochranných opatření zvyšujících míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací. (viz také kap. 2.A.2.1 vyhodnocení priorit územního plánování Ústeckého kraje č. 45 a 46. (22) ÚP Trmice podporuje dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů (modernizace železniční trati č. 130). (23), (24) Problematika splavnosti Labe a vysokorychlostní trati VRT se netýká území města Trmice. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území: (25) Na území města Trmice se nenachází krajinné, vesnické ani městské památkové zóny. Celé území města je vedeno jako archeologické naleziště. Z toho důvodu jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr ohlásit Archeologickému ústavu a umožnit provedení výzkumu. Památkově chráněné objekty jsou vymezeny jako významné kulturní a historické hodnoty a ÚP stanoví podmínky k naplnění cílů jejich ochrany. (26) Mezi památkové hodnoty města Trmice patří i doklady industriálního vývoje města, objekty a areály tohoto typu (dopravní infrastruktura, zavlečkování areálů, areál teplárny). Výrobní areály jsou územním plánem stabilizovány, jejich provoz je limitován hranicemi stávajících areálů a současnými hygienickými předpisy. (27) ÚP chrání hodnoty jedinečné kulturní krajiny města a jeho okolí se zaměřením na ochranu obzorových linií Krušných hor a lesních masivů koštovských strání a vyznačuje významné výhledové body. (28) Město Trmice je poznamenáno dřívější těžbou hnědého uhlí, silnou průmyslovou výrobou a energetikou na svém území. Jedná se o sídlo, položené v oblasti mezi krajským městem s velkou koncentrací obyvatel a rekultivovanou oblastí jezera Milada, výhledově významnou pro rekreaci a cestovní ruch. Zároveň městem prochází významný dopravní tah dálnice D8. Prioritou ÚP je zajištění, ochrana a kultivace kulturních i civilizačních hodnot města i krajiny a posílení významu Trmic v systému příměstské rekreace kraje. 22



(31) ÚP Trmice zohledňuje obnovu historického propojení Trmic západním směrem novou komunikací na Roudníky a obnovení krajiny v prostoru bývalého lomu Chabařovice. Civilizačními prvky, které poškozují krajinný ráz i vazby vůči krajinným hodnotám jsou dálnice D8, vedená centrem města, nadmístní energetické zdroje v podobě centrální rozvodny ČEZ, teplárny a elektrárny. ÚP se snaží zmírnit dopady těchto prvků na život města prostorovým limitem pro rozvoj výroby a stanovením regulativů pro výrobu stávající, návrhem ploch veřejné ochranné zeleně, novou sítí cyklistických a pěších tras zpřístupňujících krajinné zázemí města.

2.A.2.6 Vyhodnocení naplnění cílových charakteristik krajiny: Území Trmic je součástí 3 krajinných celků. Pro každý z nich jsou stanoveny dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny, které jsou v rámci Územního plánu Trmic zohledněny. KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (5a): a) ÚP preferuje ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast), b) v lesích stadických a koštovských strání je preferováno ekologicky zaměřené lesní hospodářství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity, c) přes negativní dopady civilizačních prvků na území města Trmic ÚP svým návrhem stabilizuje obyvatelstvo ve stávajících sídlech a podporuje v max. míře rozvoj cestovního ruchu, turistiky a rekreace v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, d) ÚP nepředpokládá otvírku nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče, znělce, štěrkopísky), e) záměry územního plánu nenarušují krajinný ráz. Na úkor krajiny jsou vymezeny pouze plochy pro bydlení, jejichž naplnění je žádoucí vzhledem k potřebnému harmonickému zastoupení složek přírodních a kulturních. KC České středohoří - Milešovské středohoří (6a): a) ÚP zachovává typické znaky krajinného celku a předpokládá zachování trvale udržitelných forem zemědělství, přestože tato složka je v území okrajová, b) územním plánem nejsou navrženy záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, c) plochy bývalého lomu Chabařovice jsou rekultivovány včetně ploch bývalé výsypky. KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14): a) ÚP Trmice prioritně respektuje veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty – jednotlivé lokality vulkanických vrchů, zámecký park i drobné městské parky, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny, b) ÚP Trmice respektuje územně ekologické limity těžby hnědého uhlí, stanovené v usneseních vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008, jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím, c) návrh ÚP Trmice navazuje na postupně realizovaná rekultivační a revitalizační opatření v území s ukončenou těžbou hnědého uhlí a cílovou strukturu krajinného celku odvozuje


23


zejména od řešení rekultivace a revitalizace ploch po těžbě hnědého uhlí s uplatněním vodních ploch (jezero Milada), d) součástí návrhu ÚP Trmice je vymezení prvků systému ekologické stability (ÚSES) a obnova přirozeného vodního režimu Hostovického potoka.

2.A.2.7 Vyhodnocení zapracování VPS, VPO a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asanačních území nadmístního významu: Území města Trmice je dotčeno těmito v ZÚR ÚK vymezenými VPS, VPO, asanacemi a opatřeními k zajištění bezpečnosti státu: • Plochy a koridory dopravní infrastruktury vymezené v PÚR 2008: VPS-i (Z4) – optimalizace železniční tratě č.130, Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem. Koridor je vymezen v šíři 250m. • Elektroenergetika: VPS E4 vedení VVN 110 kV TR Koštov – Předlice VVN 110kV. Koridor je v ZÚR ÚK vymezen v šíři 600m. V souladu s vyjádřením správce je v ÚP Trmice upřesněn na šíři 50m. • Asanační území ASA9 nadmístního-nadregionálního významu bývalého lomu Chabařovice. ÚP Trmice navazuje svým řešením na ukončenou rekultivaci a revitalizaci území po těžbě uhlí a zohledňuje záměr vzniku území pro nadregionální a příměstskou rekreaci v prostoru Ústí nad Labem – Teplice. ÚP Trmice řeší dopravní dostupnost této lokality na území Trmic a posiluje ekologickou stabilitu území vymezením prvků ÚSES..

2.A.2.8 Vyhodnocení zapracování požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury: ÚP Trmice zohledňuje a zapracovává tyto požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti vyplývající ze ZÚR ÚK: • ASA9 - asanační území nadmístního-nadregionálního významu bývalého lomu Chabařovice, • E4 - přeložka vedení VVN 110 kV TR Koštov – Předlice VVN 110kV, • i - optimalizace železniční tratě č.130, Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem. • ÚP Trmice vymezuje regionální i lokální prvky ÚSES v souladu s nadřazenou ÚPD a Okresním generelem ÚSES, který je převzat i v ÚP Ústí nad Labem a okolních obcích, • ÚEL 8 - územně ekologický limit těžby hnědého uhlí, vyznačen v odůvodnění ÚP, v koordinačním výkrese a výkrese širších vztahů jako „linie těžby“.

24



2.B SOULAD ÚP S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vyhodnocení souladu s cíly územního plánování stanovených v § 18 stavebního zákona: (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. ÚP Trmice vytváří předpoklady pro výstavbu možností doplňování stávající zástavby ve vymezeném zastavěném území, vymezením ploch přestavby a zejména pak vymezením zastavitelných ploch. Navržená základní koncepce rozvoje města Trmice vytváří předpoklady pro příznivé životní prostředí, územní plán nevymezuje žádné záměry, které by podléhaly posouzení vlivů na životní prostředí, ochrana všech složek životního prostředí je zajištěna stanovením ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkami pro jejich využití. Hospodářský rozvoj města zajišťují stávající výrobní areály, ÚP je územně stabilizuje a nepředpokládá jejich rozšiřování. Dalším zdrojem hospodářského rozvoje jsou navržené plochy pro drobné podnikání a řemeslnou výrobu. Soudržnost společenství obyvatel je podpořena možností rozvoje různých forem bydlení, občanského vybavení, ochranou a kultivací veřejných prostranství, návrhem různých forem rekreace a sportovního vyžití. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. ÚP Trmice koordinuje veřejné a soukromé záměry. V rámci zpracování návrhu územního plánu byly prověřovány všechny známé záměry na změny v území a na výstavbu soukromých fyzických i právnických osob i záměry města Trmice. V ÚP jsou tyto záměry koordinovány a to s ohledem a při respektování veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů a na požadavky uplatněné dotčenými orgány. Ochrana veřejných zájmů je konkretizována stanovenou základní koncepcí rozvoje území a koncepcí urbanistickou, uspořádáním krajiny i koncepcí veřejné infrastruktury, podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkami pro prostorové uspořádání území. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.


25


Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví je v ÚP zajištěn zejména návrhem ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek jejich využití a prostorového uspořádání. Toto členění území bylo navrženo především s ohledem na hodnoty v území a promítnuto do urbanistické koncepce, do koncepce veřejné infrastruktury a návrhu uspořádání krajiny. Hospodárné využití zastavěného území, ochrana nezastavěného území, přiměřenost vymezení zastavitelných ploch – viz kapitola 4.O „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. ÚP Trmice na základě posouzení stavu nezastavěného území a po vyhodnocení jeho přírodních hodnot v nezastavěném území vylučuje umisťování staveb a zařízení uvedených v tomto ustanovení stavebního zákona, kromě výjimek stanovených jako funkce přípustná v kapitole F.3 územního plánu.

Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování stanovených v § 19 stavebního zákona: (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, ÚP je zpracován na základě zjištění a posouzení stavu území města, zejména pak na základě územně analytických podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů. Definuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území, stanovuje podmínky jejich ochrany a vytváří podmínky pro jejich rozvoj. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území města a urbanistickou koncepci zajišťující ochranu hodnot v území. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, V rámci zpracování návrhu územního plánu byla navrhovaná řešení prověřována a posuzována z hledisek uvedených v tomto ustanovení. d)stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, 26



Územní plán stanovenou urbanistickou koncepcí a podmínkami pro využití a prostorové uspořádání území tento požadavek splňuje. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Územní plán stanoví podmínky pro provedení změn v území. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), ÚP Trmice nestanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci). V případech, kdy se překrývají nebo kříží jednotlivé prvky asanací, VPS a VPO, je v kapitole G územního plánu stanovena jejich časová koordinace. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, ÚP Trmice tento požadavek splňuje zejména respektováním stanoveného záplavového území (nevymezováním zastavitelných ploch v záplavovém území) a opatřeními pro zvyšování retenčních schopností území (návrh ploch veřejné zeleně, revitalizace toku Hostovického potoka). h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn vytváří ÚP Trmice především vymezením ploch pro drobnou výrobu a služby, pro občanského vybavení, smíšených ploch pro bydlení, ve kterých je možné umisťovat občanské vybavení a služby a podnikatelské záměry nerušící okolní obytnou zástavbu. Potenciál hospodářského rozvoje a pracovních příležitostí také poskytují dosud ne zcela účelně využité stávající průmyslové areály. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, ÚP Trmice splňuje tento požadavek vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro jejich využití a prostorové uspořádání, vymezením zastavitelných ploch a ploch přestavby a možnostmi dostavby a obnovy sídelní struktury v zastavěném území města. Podmínky zajišťující kvalitní bydlení jsou stanoveny v podmínkách využití ploch pro bydlení, které byly s ohledem na stávající charakter sídelní struktury navrženy způsobem, který umožňuje různé formy bydlení (městské, venkovské, hromadné, individuální, smíšené..), charakteristické pro různé části města. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Naplnění tohoto cíle ÚP Trmice dosahuje vymezením zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území města. Kromě ochrany nezastavěného území toto opatření směřuje k minimalizaci nákladů na zajištění souvisejících staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Řešení ÚP Trmice nevyvolává potřebu územního vymezení ploch pro ochranu obyvatelstva dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, Město Trmice bylo v minulosti zásadně poznamenáno těžbou hnědého uhlí, proto je prioritou ÚP Trmice vytvoření podmínek pro kultivaci území poznamenáno důsledky bývalé těžby hnědého uhlí. V současnosti jsou dokončeny rekultivace v prostoru bývalého lomu Chabařovice, předpokládá se zrušení DP a rekreační využití vzniklého jezera Milada. Prostor je součástí vymezeného nadmístního asanačního území. ÚP vymezuje další 4 lokální asanační území pro uskutečnění nezbytných změn v území směřujících k nápravě v minulosti poškozeného území.


27


m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Řešení ÚP Trmice nevyvolává potřebu návrhu kompenzačních opatření. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, ÚP Trmice nenavrhuje plochy pro využívání přírodních zdrojů. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče, Při pořizování a zejména zpracování ÚP Trmice byly uvedené poznatky uplatňovány. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Na základě stanovisek Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, jako příslušného úřadu a jako orgánu ochrany přírody a krajiny, uplatněných k návrhu zadání územního plánu nemusí být zpracováno vyhodnocení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí ani posouzení vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

2.C SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán splňuje požadavky stanovené stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy. Je zpracován a byl pořizován v souladu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a 19 stavebního zákona (viz předchozí kapitola odůvodnění). Splňuje požadavky na obsah územního plánu a jeho odůvodnění stanovené v § 43 a 54 stavebního zákona a v příloze č.7 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž splňuje požadavky Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 158 stavebního zákona byl zpracován fyzickou osobou, která má oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě (zpracování ÚPD) podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souladu s § 6 odst. 2 a s § 24 odst. 1 stavebního zákona je pořizovatelem Městský úřad Trmice, který zajistil výkon územně plánovacích činností na základě smlouvy s fyzickou osobou, splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovacích činností, kladené na úředníky obecních úřadů ustanovením § 24 odst. 2 stavebního zákona. Při projednávání jednotlivých fází pořizování územního plánu bylo postupováno v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, jak vyplývá z kapitoly 1. odůvodnění.

28



2.D SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Požadavky zvláštních právních předpisů a jejich uplatnění jsou v ÚP Trmice předmětem zejména těchto kapitol tohoto Odůvodnění: 4.G.1 Ochrana a rozvoj kulturních a historických hodnot 4.G.2 Ochrana a rozvoj krajinných a urbanistických hodnot, místo krajinného rázu 4.G.3 Ochrana životního prostředí 4.G.4 Ochrana civilizačních hodnot a obyvatelstva 4.G.5 Ochrana nerostných surovin 4.G.6 Nepříznivé geologické poměry Stanoviska krajského úřadu a vyjádření dotčených orgánů uplatněná k návrhu zadání byla do zadání, schváleného Zastupitelstvem města Trmice zapracována. Do územního plánu byly rovněž zapracovány požadavky, uplatněné ve stanoviscích krajského úřadu a dotčených orgánů, uplatněných v rámci projednání návrhu územního plánu podle § 50 a 52 stavebního zákona (viz Dokladová část ÚP). Územní plán je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Rozpory v průběhu pořizování nebyly řešeny.


29


3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 3.A Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svých stanoviscích k návrhu zadání konstatoval, že územní plán není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučil významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Z tohoto důvodu nebyl v zadání uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území a toto nebylo zpracováno.

30



4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU 4.A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Město Trmice je položené mezi krajským městem Ústí nad Labem s velkou koncentrací obyvatel, oblastí bývalého lomu Chabařovice, kde rekultivací vzniklo rozlehlé jezero Milada a krajinou, spadající pod ochranu přírody a krajiny jako součást IV. a III. zóny CHKO České středohoří. Rekultivované území v sousedním k.ú. Tuchomyšl je součástí správního území města Ústí nad Labem a je nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje i státu považováno za území pro budoucí rekreaci a cestovní ruch. Městem Trmice prochází významný dopravní tah Praha – Drážďany - dálnice D8. Přímé napojení města na dálnici (sjezd č.69) poskytuje rychlou a snadnou dostupnost Trmic do Prahy i Drážďan a m.j. vytváří v řešeném území předpoklady zájmu o bydlení v dostupnosti Prahy. Prioritou územního plánu Trmic je vytvoření podmínek pro kultivaci území poznamenáno důsledky bývalé těžby hnědého uhlí, regulace silně zastoupené průmyslové výroby a ochrana všech hodnot města i krajiny s cílem posílení významu Trmic v systému osídlení a zapojení města do systému příměstské rekreace kraje. Samotné město se potýká s řadou negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz i vazby vůči krajinným hodnotám (dálnice D8 vedená centrem města, nadmístní energetické zdroje v podobě centrální rozvodny ČEZ, teplárny, elektrárny a spalovny). ÚP se snaží zmírnit dopady těchto civilizačních prvků na život města prostorovým limitem pro rozvoj výroby a stanovením regulativů pro výrobu stávající, návrhem ploch veřejné ochranné zeleně, návrhem ploch pro rozvoj vybavenosti města a novou sítí cyklistických a pěších tras zpřístupňujících krajinné zázemí. Územní plán Trmice (dále jen ÚP) zohledňuje krajem připravovanou obnovu historického propojení Trmic západním směrem včetně nové komunikace Trmice - Roudníky a obnovení krajiny v prostoru bývalého lomu Chabařovice. ÚP rozvíjí tuto koncepci na území Trmic. ÚP zohledňuje prvky nadmístního významu, vymezené nadřazenou územně plánovací dokumentací.Z dokumentací Politika územního rozvoje ČR a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje se jedná v oblasti technické infrastruktury: • koridor konvenční železniční dopravy ŽD3, Koridor Cheb – Karlovy Vary Chomutov - Most - Ústí nad Labem. Jedná se o optimalizaci koridoru železničních tratí č. č. 130. Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS-i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. • koridor E4, pro přeložku vedení VVN 110 kV TR Koštov - Předlice. Šířka koridoru je územním plánem upřesněna na 50m od levého krajního vodiče stávajících vedení. Koridor je veden v souběhu se stávajícími trasami VVN a nemá dopad na řešení ÚP. V oblasti ochrany a rozvoje přírodních hodnot území ÚP respektuje a zohledňuje: • funkční regionální biocentrum RBC 1315 Stadické srázy, Široký kámen. Rozloha biocentra na území města Trmice, v k.ú. Koštov činí 52,85 ha. • funkční regionální biokoridor RBK 595 Stadické srázy, Široký kámen – Vrkoč je vymezen v šíři 50m a doplněn lokálním biocentrem LBC1 „Újezdský vrch“. Na okolní osídlení nemá návrh ÚP Trmice dopad.


31


4.B VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (§43 odst. (1) stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení)

Územní plán Trmice vymezuje tyto záležitosti nadmístního významu nad rámec Zásad územního rozvoje ÚK: • cyklostezka Ústí nad Labem – Trmice - Stadice • cyklostezka Ústí nad Labem – Trmice - jezero Milada • příslušný úsek komunikace III. třídy Ústí nad Labem – Roudníky – Teplice

4.C VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání ÚP Trmice bylo schváleno Zastupitelstvem města dne 17. 6. 2013 usnesením č. 26/2013. Návrh ÚP Trmice vychází ze závěrů průzkumů a rozborů, zpracovaných pro řešené území v r. 2012 a s požadavky zadání je v souladu. Návrh ÚP Trmice zejména zohledňuje tyto požadavky zadání: • Zahrnuje do řešení uspořádání území systém ekologické stability dle Okresního generelu ÚSES, který je na úrovni ÚP vymezen s přesností pozemkových parcel do katastrální mapy. • ÚP respektuje veškerou stávající vzrostlou zeleň v sídlech i v krajině a navrhuje liniovou zeleň podél vodotečí, cest a komunikací v rámci prvků ÚSES i mimo ně. • Vytváří předpoklady pro rozvoj vybavenosti pro cestovní ruch návrhem ploch smíšených obytných a ploch pro městskou vybavenost, situovaných na hlavních rekreačních osách z Ústí nad Labem údolím Bíliny a do prostoru jezera Milada. • Stávající chatové a zahrádkářské osady v Koštově ve stráních pod lesem jsou z důvodu obtížného přístupu k parcelám ponechány pro stávající účely. Jsou stanoveny základní regulativy pro plochy individuální rekreace v této lokalitě. Pouze část přímo napojená na silnici II/258 je vymezena pro bydlení jako plocha přestavby SV-8. • Zastavěné území je územním plánem vymezeno v souladu se současným stavem v území. • Základní podmínky pro rozvoj města jsou stanoveny s ohledem na životního prostředí i na ochranu kulturních a historických hodnot území. • Návrh ÚP respektuje ochranná pásma nadmístních koridorů technické infrastruktury. • Navržené zastavitelné plochy jsou situovány uvnitř zastavěného území obce, nebo na něj přímo navazují.

32



4.D VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH PRO ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE MĚSTA Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Pro území ORP Ústí nad Labem, ve kterém se město Trmice nachází, jsou pořízeny územně analytické podklady (2. aktualizace z roku 2013). Pro potřebu pořízení územního plánu byly v září 2012 zpracovány také doplňující průzkumy a rozbory. Z dostupných územních analytických podkladů vyplývají pro město Trmice tyto limity využití území, které navržená koncepce zohledňuje: • Koridory elektrického vedení VVN a VN včetně záměru na posílení vedení VVN 110 kV v trase TR Koštov – Předlice. • Záplavová území řeky Bíliny – Q100, aktivní zóna záplav. • Zvláštní povodně na vodním díle Všechlapy a na vodním díle Orlík. • Nerostné suroviny (ochrana dle zákona č.44/1988 Sb.): ložisko č. B3079100 Chabařovice – lom, uhlí hnědé, dřívější těžba, ve vlastnictví Palivového kombinátu Ústí n.L.,s.p., s dobývacím prostorem DP č.30032 Chabařovice. • PHO vodních zdrojů prameniště Kamel I.-II., prameniště Trmice - jímání Mibohov V. a prameniště Trmice - jímání Mibohov I.-IV. • OP dálnice D8 a komunikace II. třídy mimo zastavěné území města. • OP železniční dráhy a OP vlečky. • OP nadzemního elektrického vedení VVN a VN. • OP kabelů VN. • OP pitných a užitkových vodovodů. • OP kanalizační stoky. • OP vysokotlakých plynovodů. • Bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů. • OP STL a NTL plynovodů a plynovodních přípojek. • OP dálkových a sekunderních rozvodů tepla. • OP dálkových místních telefonních kabelů a optických kabelů. • Prvky ÚSES na regionální a lokální úrovni. • Radioreléové trasy. • OP nadzemní trasy vedení Armády ČR. • OP lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkce lesa. • Sesuvná území. • Poddolovaná území. • Koridor železnice Z4 dle ZÚR ÚK. • Linie těžby dle ZÚR ÚK. • CHKO České středohoří, IV. a I. zóna ochrany CHKO. • Zóna havarijního plánování Limity využití území jsou v grafické části znázorněny ve výkrese 2O- Koordinační výkres, který je přílohou tohoto Odůvodnění ÚP.


33


4.E VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Vymezení řešeného území je dáno § 43 odst. 4 stavebního zákona a je jím správní území města Trmice. Je tvořeno katastrálními územími Trmice a Koštov: Trmice (kód k.ú. 774 979 ) .......................... rozloha 378,48 ha Koštov (kód k.ú. 671 029 ) ........................... rozloha 287,60 ha K.ú. Koštov zahrnuje i část obce Újezd. Celková rozloha řešeného území činí 666,08 ha. V r. 2013 je evidováno 3021 obyvatel, v r. 2015 je evidováno 3042 obyvatel. Město Trmice je sídlem městského, stavebního i matričního úřadu. Sídlem finančního úřadu pro řešené území je město Ústí nad Labem. Hranice města jsou vymezeny hranicemi se sousedními k.ú.: ze severu: Předlice, Ústí nad Labem z východu: Tuchomyšl, Lochočice z jihu: Stadice, Stebno u Dubic ze západu: Hostovice u Ústí nad Labem, Ústí nad Labem.

4.F VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vymezení zastavěného území je provedeno ke dni 1. 9. 2013 v rámci návrhu územního plánu. Vymezení zastavěného území bylo provedeno v souladu s aktuálním stavem využití a zastavění území dle příslušných ustanovení § 2 a § 58 stavebního zákona. Hranice zastavěného území je vyznačena ve všech výkresech grafické části územního plánu. Zastavěné území jednotlivých částí obce činí: Trmice ................................. rozloha 235,49 ha Koštov ................................ rozloha 31,25 ha

4.G VYHODNOCENÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ 4.G.1 Ochrana a rozvoj kulturních, historických a civilizačních hodnot Za kulturní hodnoty města je třeba považovat zejména nemovité kulturní památky, architektonicky významné stavby, dochovaná urbanisticky cenná území a veřejná prostranství. Ve správním území města Trmice se v k.ú. Trmice nacházejí památky, zapsané ve státním seznamu nemovitých památek. Téměř celé zastavěné území Trmic je vymezeno jako území s archeologickými nálezy. ÚP respektuje památkově chráněné objekty, vytváří podmínky pro jejich zachování včetně důrazu na zachování původních prostorových kompozic města. 34



Ve státním seznamu nemovitých památek je zapsáno: Číslo rejstříku

Okres

Sídelní útvar

Část obce

42925 / 5-276

Ústí n.Labem

Trmice

Trmice

42545 / 5-4821

Ústí n. Labem

Trmice

Trmice

3543 / 5-278

Ústí n. Labem

Trmice

42438 / 5-277

Ústí n. Labem

100226

Ústí n.Labem

č.p.

Památka

Trmice

74

kostel Narození P. Marie pomník sovětských zajatců fara

Trmice

Trmice

189

zámek Nový

Trmice

Trmice

352

kostel evangelický Pána Ježíše

umístění

č.o.

na hřbitově Slepá ul. Zámecká ul.

12 371

K jednotlivým památkám: • 42438 / 5-277 – zámek Trmice 1466 – mostek 1467 – zámek č.p. 189 včetně schodiště 1469/1 park, bazén 1469/2 – park 1469/3 - park 1469/4 – park Tzv. Nový zámek postavil pro rodinu Nosticů architekt Ferstel v romantickém duchu. Stejně byl koncipován i zámecký park ve slohu parku anglického - přírodně krajinářského. Levobřežní část parku byla v minulosti prodána kynologickému klubu. V této části parku je územním plánem navržena drobná plocha O-1 pro občanskou vybavenost spojenou s rekreací a sportem v návaznosti na blízkou oblast jezera Milada. Celý park je vymezen jako místo krajinného rázu. Zámek slouží jako veřejně přístupné reprezentační centrum města Trmice s obřadní síní, městskou knihovnou a expozicemi z historie regionálního průmyslu a modelové železnice a i nadále by měl sloužit jako veřejné kulturní a společenské centrum města Trmice. •

42925 / 5-276 – kostel Narození P. Marie 1 – kostel 41 – socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Josefa Původně barokní kostek z přelomu 17. a 18. stol. Hlavní oltář z r. 1726 (dva šlechtické erby nostický a schőnbornovský dle dárců). Přestavěn v letech 1898 až 1924. V r. 1953 vyhořel. V letech 1974 až 1989 svépomocně opravován a v r. 1989 znovu vysvěcen a nadále slouží účelu pro který byl vybudován. •

3543 / 5-278 – fara 26 – fara č.p. 74, hospodářská budova, ohradní zeď s bránou 27 – ohradní zeď

Kromě památek, zapsaných ve státním seznamu se ve městě nachází kulturní hodnoty v podobě jednotlivých městských domů a staveb z přelomu 19.a20. stol. Na území s archeologickými nálezy platí oznamovací povinnost stavebníků vůči Archeologickému ústavu dle §22 odst. 2 zákona č. 20/87 Sb., o státní památkové péči.


35


4.G.2 Ochrana a rozvoj krajinných a urbanistických hodnot, místo krajinného rázu (dle §12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.)

Místa krajinného rázu: Jako místa krajinného rázu jsou územním plánem, v kap. F.4 „Plochy vymezené podle zvláštních předpisů“, vymezeny: • Plochy zámeckého parku včetně levobřežní části, užívané kynologickým sdružením. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní a kulturní charakteristika historického parku, je chráněn před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných a kulturních hodnot. Využití navržené zastavitelné plochy v severní části levobřežní části parku O-1 musí svým řešením respektovat dominantu zámku a v max. míře zachovat vrostlé stromy. Využití této části parku pro vybavenost a rekreační účely je podmíněno zpracováním územní studie, která zohlední skutečnost, že se jedná o historický park a místo krajinného rázu. Umístění staveb, jakož i jiné činnosti v této ploše nesmí snížit kvalitu parku. • Plochy Koštovských strání. Hodnotou krajinného rázu jsou přechodové plochy na rozhraní les/zemědělská půda či zástavba, významné pro výskyt organismů. Plochy zahrnují v horních partiích strmé, částečně skalnaté srázy a listnaté lesy s přírodě blízkým dřevinným složením s fragmenty jasanovo-olšových luhů. Na přechodových plochách někdejších polí a luk se vyskytují vysoké i nízké křoviny a neudržované suché trávníky. Jedná se o plochy s vysokou rostlinou a živočišnou diverzitou. Součástí ploch je i prostor v okolí bývalého kamenolomu, navržený územním lánem pro rekreaci na plochách přírodního charakteru ZR-2. Záměr vyžaduje údržbu travních porostů pravidelným sečením.

4.G.3 Ochrana životního prostředí Ovzduší: Území města Trmice patří mezi území s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice. Znečištění ovzduší způsobují nejen místní zdroje, ale i zdroje v okolí. Po odsíření kotlů v teplárně došlo ke snížení zatížení oxidy síry a ke snížení koncentrace polétavého prachu. Konkrétní údaje měřením však nejsou zpracovateli k dispozici. Nadále lze pozorovat znečištění ovzduší prašným spadem. Zdrojem prašného spadu jsou prašné provozy, dopravní ruch, skladování a přeprava sypkých materiálů. Největším zdrojem emisí je teplárna (ČEZ, a.s.), situovaná podél Edisonovy ulice. Teplárna k datu 13.7.2012 uváděla tyto hodnoty množství vypouštěných emisí (v kg/hod): popílek - 2, SO2 - 246, org. emise 9, NOx - 146, CO2 – 88493. Dalším podnikem s dopadem na ovzduší je lihovar (Liberta Energy, s.r.o.), který svým provozem v minulosti obtěžoval města Trmice a Ústí nad Labem výrazným zápachem. Lihovar je v době zpracování územního plánu mimo provoz. ÚP nemá mnoho nástrojů ke zlepšení situace v oblasti hygieny prostředí. Pro plochy výroby platí regulativy dle kap.F. územního plánu, kde je zakotven požadavek nepřekročení hygienických limitů za hranice průmyslových areálů. Dodržování tohoto požadavku, resp. jeho vymáhání však vyžaduje průběžný monitoring včetně měření emisí do ovzduší a následný tlak na jednotlivé provozy ve smyslu trvalého zlepšování situace. 36



V souladu s požadavky zákona č. 201/1012 Sb., o ochraně ovzduší, kterým se vymezují požadavky na ochranu ovzduší budou v nově navrhovaných lokalitách pro výstavbu pro vytápění použity ekologické zdroje. V Trmicích je k dispozici zemní plyn a teplo z teplárny Trmice (vlastník ČEZ, a.s.). Kromě zemního plynu a páry lze pro vytápění využít i jiné zdroje např. LTO, elektrickou energii nebo lokální vytápění splňující požadavky na ekologické spalování dřeva a uhlí, tepelná čerpadla, solární systémy. Hluk: Zdrojem hluku na území Trmice je zejména automobilová doprava, resp. provoz na dálnici D8 a v Žižkově ulici, která plní funkci dálničního přivaděče do Ústí nad Labem a dále hluk z průmyslové výroby. Hlukem je provázen provoz teplárny i výroba v jednotlivých průmyslových areálech. V menší míře se na hlukové zátěži města podílí železnice. Hluk není podchycen měřením. K dispozici jsou izofony hluku, které jsou součástí projektové dokumentace při stavbě dálnice D8. Hranice izofony 50 dBc, která odpovídá limitu hluku pro den je územním plánem respektována. ÚP nenavrhuje nová protihluková opatření v podobě staveb. K částečnému odclonění zástavby od výše uvedených dopravních staveb přispějí navržené plochy ochranné zeleně ZV-1, ZV-2, ZV-4, ZV-6 a ZV-7. Ochrana vodních zdrojů: Na území města, na hranici k.ú. Trmice a k.ú. Koštov, se v údolí Újezdského potoka v prostoru pod areálem Policie ČR nachází prameniště pitné vody „Cihelna“ a „Kamel I.II.“ Další prameniště „Trmice – jímání Milbohov V.“ a „Trmice – jímání Milbohov I.-IV.“ se nachází v údolí Újezdského potoka v jižní části k.ú. Koštov při hranici s k.ú. Stebno. Pásma hygienické ochrany (PHO) jsou vyhlášena I. stupně u zdroje "Jímání pitné vody pro Trmice pod Milbohovem". Výměr byl vydán bývalým ONV Ústí n. L. Zn. 3736/405/71 Ka z 5. července 1971. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena v grafické části územního plánu. Zrušený vodní zdroj jižně od ulice Za Humny zůstane zachován jako zdroj užitkové vody. Hydrologické (odtokové) poměry, vodní toky: Hlavním recipientem Trmic je řeka Bílina (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-086 a 114-01-092). Řeka pramení na svazích Krušných hor nad Jirkovem. Na horním toku protéká mezi povrchovými doly v umělém Ervěnickém koridoru. Patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. Do řešeného území přitéká z jihu, protéká Koštovem a pod areálem teplárny Trmice se lomí prudce k východu a v tomto směru protéká zámeckým parkem a dále zastavěnou částí města. Zástavba je na obou březích. V Trmicích byly v minulosti vybudovány náhony. Jeden je pod parkem situovaný mimo zástavbu, druhý odbočuje nad Fügnerovou ulicí a vrací se po průtoku centrem města do Bíliny. Průměrný dlouhodobý roční průtok Bíliny: Qa = 6,4 m3/s. Tabulka č. 1: M - denní průtoky Qmd v m3/ s 150

180

210

240

270

364

Tř.

Qm 15,7 10,2 7,68 6,27 5,33

4,6

1,04

3,43

2,82 2,37 1,92 1,34 0,78

IV.

M

30

60

90

120


300

330

355

37


Tabulka č.2: N - leté průtoky Qn v m3/ s N

1

2

5

10

20

50

100

Třída

Qn

15,1

17,3

23,8

32,4

44,3

74,5

108

IV.

Původní koryta Zalužanského a Modlanského potoka (hydrologické pořadí 1-14-01-091) i společné koryto po jejich spojení byly situovány v prostoru bývalého lomu Chabařovice. Přirozené průtoky z povodí těchto potoků byly z důvodu těžby uhlí převedeny centrální přeložkou potoků (CPP) přes nádrž Modlany a Kateřina mimo řešené území. Převedení vody z jezera Milada do řeky Bíliny je řešeno potrubím přivedeným pod tělesem dráhy do otevřeného a částečně zatrubněného koryta, vedeného v ÚP Trmice jako Zalužanský potok (hydrologické pořadí 1-14-01-097/5). Do koryta, které prochází v sousedství spalovny a areálem teplárny jsou čerpány vody z části lomového prostou z jámy Franz Josef (20 - 30 l/s). Po provedení pokusu přerušení čerpání vystoupily podzemní vody nad terén. Pro stávající zástavbu Trmic je toto čerpání nutné zachovat a udržovat. Zaústění Ždírnického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-101) do Bíliny je na severní hranici řešeného území. Zprava se vlévá do Bíliny Újezdský potok (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-092 společné s úsekem Bíliny). Potok pramení pod Milbohovem, protéká východně od Újezda a dále podél Horské ulice přitéká do Bíliny. Od konce Horské ulice je potok regulován ve zdech a částečně zatrubněn. Další pravostranný přítok Bíliny v k.ú. Trmice je Hostovický potok, který přitéká od Hostovic do ulice Ke Střelnici a ústí do Bíliny v blízkosti OC Makro. Tento potok byl v minulosti (zřejmě pro malou vodnost – vyschlé koryto převážnou část roku) přerušen stavbami areálů Scania, čtyřpruhovou silnicí Žižkova a zřejmě i OC Makro. Tento tok zcela neplní funkci a od úseku nad areálem Scania nemá kudy územím protékat. Přerušením toku toto území zcela postrádá jakýkoliv odvodňovací systém, kam by odtékaly srážkové vody. V ÚP je navržena trasa pro obnovení toku na území města Trmice v úseku od propustku pod silnicí III/25839 přes areál Scania až k Žižkově ul., záměr je veden jako veřejně prospěšné opatření VPO-V1. Obnovení průchodu toku pod čtyřpruhovou sinicí a jeho zaústění do Bíliny je nutné řešit v ÚP Ústí nad Labem. Záplavové území: Řeka Bílina a Ždírnický potok mají stanovena záplavová území. Jsou vymezeny hranice záplav pro Q5, Q20, Q100 a aktivní záplavová zóna. Záplavové území vodního toku Bílina, ř.km 0,00 – 40,25 stanovil Krajský úřad Ústeckého kraje jako příslušný vodoprávní úřad podle ust. §107 písm. o) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) ve smyslu ust. §66 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Záplavové území toku Bílina a aktivní zóna záplavového území je stanovena v rozsahu návrhu správce toku Povodí Ohře, s.p., na základě „Studie záplavového území toku Bílina ř. km 0,00–40,25“. Studie je zpracovaná společností Vodní cesty a.s. Praha v termínu 5/2010. Záplavová čára Q100 a aktivní zóna záplavového území je součástí grafické části ÚP, výkresu 2D Koncepce vodního hospodářství. Velká část zástavby města Trmice leží uvnitř záplavového území stoleté záplavy Bíliny Q100 a částečně i v aktivní zóně záplavového území. Omezení činností v záplavovém území je dáno ust. §67 vodního zákona. Z aktivní zóny jsou vyjmuty všechny stávající 38



objekty v jejich současných hranicích. Pro tyto objekty platí ustanovení §67 odst. 3 vodního zákona. ÚP má k zajištění snížení rizik před povodněmi omezené možnosti, v rámci kterých jsou respektována tato opatření a podmínky a navržen soubor opatření: • Město má vypracovaný Povodňový plán pro případnou evakuaci obyvatel, přičemž monitoring hladiny vody Bíliny je prováděn ve Stadicích a je napojen na systém varování obyvatel Městské policie Trmice. • ÚP Trmice vymezuje podél toku Bíliny velké plochy veřejné zeleně, které mimo jiné umožňují rozliv toku. • ÚP vymezuje velký rozsah veřejné a liniové zeleně, která kromě funkce ochranné a krajinotvorné vytváří předpoklady ke zvyšování retenčních schopností území a snižování erozních rizik. • Zastavitelné plochy jsou vymezeny vesměs mimo záplavového území. Uvnitř vymezené Q100 je navržena zastavitelná plocha O-1 pro zařízení a činnosti spojené s rekreací. V tomto jediném případě budou základy staveb zvýšeny na úroveň sousední zástavby v areálu teplárny. Důvodem vymezení plochy O-1 je záměr oživit západní část města a v návaznosti na budoucí rekreační prostor jezera Milada zamezit rozšiřování průmyslových ploch a vytvořit podmínky pro umístění funkce rekreace. • Do prostoru aktivní zóny zasahuje navržená technická infrastruktura pro likvidaci a odvedení splaškových vod v části města Koštov. Návrh předpokládá v první etapě umístění 2 lokálních ČOV. Výsledně budou splaškové vody z Koštova přečerpávány a tlakovou kanalizací svedeny do stávající kanalizace v Trmicích a odváděny tak na centrální ČOV v Ústí nad Labem. V místech lokálních ČOV budou následně situovány čerpací stanice splašků. Umístění infrastruktury v záplavovém území Bíliny je odůvodněno jediným možným technickým řešením v prostoru Koštova, které vyhovuje požadavkům na likvidaci odpadních vod. • Pro zastavitelné plochy pro bydlení a to jak pro plochy BI – bydlení individuální, tak plochy SV – smíšené obytné vesnického charakteru je stanoven koeficient zastavění max. 40%, u ploch SV je dále stanovena min. velikost parcel (700m2). Tyto podmínky jsou stanoveny i s ohledem na požadavek likvidace srážkových vod v rámci jednotlivých stavebních parcel. • V navržených zastavitelných plochách bude kanalizace budována jako oddílná. U větších staveb a zpevněných ploch se předpokládá vybudování děšťové kanalizace se svedením srážkových vod do vodotečí. • Z aktivní zóny jsou vyjmuty všechny stávající objekty v jejich současných hranicích. Pro tyto objekty platí ustanovení §67 odst. 3 vodního zákona. • Jako VPO-V1 je navržena revitalizace Hostovického potoka a obnova jeho přerušeného toku přes areál Scania. • ÚP stanovuje podmínky likvidace dešťových vod v navržených zastavitelných plochách (v max. možné míře likvidovat uvnitř těchto ploch zasakováním), v případě větších a svažitých zastavitelných ploch (BI-1, BI-5) budou dešťové vody svedeny dešťovou kanalizací do Bíliny. • Stanovuje podmínku vybudování zasakovacích příkopů v zelených pruzích podél nových komunikací. • V navržených zastavitelných plochách bude kanalizace budována jako oddílná. U větších staveb a zpevněných ploch se předpokládá vybudování dešťové kanalizace se svedením srážkových vod do vodotečí.


39


Vodní plochy – jezero Milada: Napuštěním vody do zbytkové jámy po těžbě uhlí vzniklo v prostoru bývalého lomu Chabařovice velké jezero Milada. Oblast kolem jezera by se v budoucnu stát rekreačním zázemím celého ústecka. V konečném stavu je jáma zatopena na kótu 145,3 m n. m. Objem vody v jezeru o rozloze 257,4 ha je 36 mil. m3. Jezero by mělo být hluboké až 23m. Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití - pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, příp. pro další aktivity. Současně bude plnit významnou funkci krajinně estetickou i ekologickou. Postupně je dokončována pěstební péče lesní rekultivace části vnější výsypky v katastrálním území Lochočice, Tuchomyšl a Roudníky, s cílem dosažení stavu zapojeného lesního porostu. V r. 2014 by měly být veškeré rekultivační práce v území lomu ukončeny a území připraveno k předání obcím.

4.G.4 Ochrana civilizačních hodnot, civilní ochrana obyvatel ÚP Trmice považuje za civilizační hodnoty na území města zejména: • bytový fond městského charakteru v zachované struktuře města, • velká komerční zařízení na území města – obchodní zóna Trmice Tyršova ulice, • silný ekonomický potenciál stávajících průmyslových podniků na území města s dostatkem pracovních příležitostí v místě bydliště, • energetický uzel (rozvodna Koštov, teplárna Trmice) – dostatek zdrojů energie a tepla, • polohu na dálničním tahu D8, snadnou dostupnost Ústí nad Labem a Prahy, • vlastní občanskou vybavenost města (školy, školka, zdravotní středisko), • vlastní technickou vybavenost města (likvidace komunálního odpadu, spalovna, sběrný dvůr). ÚP na základě dílčích, městem zpracovaných dokumentů zohledňuje tyto podmínky ochrany: Požární ochrana: Pro potřeby požární vody je v Trmicích i v Koštově k dispozici voda z Bíliny. Město má vybudovaná odběrná místa v ulicích Na Poříčí č.p.175/3, Fügnerova křižovatka s Loveckou, Nový Most při sjezdu z Tyršovy ulice a v Koštově u mostu přes Bílinu, v ulici Za Humny před č.p. 141/10 a v ulici Nerudova mezi č.p. 734/2 a 735/4. Podzemní hydranty jsou v ulicích Žižkova před č.p. 327/373, Za Humny před č.p. 141/10 a v Nerudova mezi č.p. 734/2 a 735/4. Územním plánem navrhovaná dopravní infrastruktura má parametry umožňující průjezdnost a sjízdnost pro potřeby jednotek požární ochrany. Požární ochranu města zajišťuje na základě smlouvy hasičský sbor podniku teplárna Trmice. Požární zbrojnice se nachází v areálu teplárny při ulici Edisonova. Ochrana obyvatelstva: V souladu s §20 Vyhlášky č. 380/2007 Sb. územní plán respektuje: a) vymezenou zvláštní povodeň ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní z vodních děl Orlík a Všechlapy. b) zónu havarijního plánování podniku Spolchemie, c) ukryty obyvatelstva v důsledku mimořádné události, které jsou na území města 40



situovány v areálu teplárny Trmice. Jako objekty CO jsou vedeny ubytovna teplárny v Edisonově ulici, jídelna teplárny na p. č. 554/42 a dva objekty v ulici Jana Roháče, jeden objekt CO je v areálu podniku Kolbenschmidt. V areálu teplárny je rovněž situována požární zbrojnice. Ve stráních jižně od zástavby města se nacházejí tři objekty lehkého opevnění pro obranu státu. d) Havarijní plán města, který řeší evakuaci obyvatelstva, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci v areálu teplárny Trmice v objektu budovy hasičské zbrojnice, f) stávající průmyslové podniky hospodařící v rámci svých areálů, které jsou zodpovědné za eliminaci nebezpečných látek mimo hranice podniku, včetně případného skladování a zabezpečení nebezpečných látek, gi) nouzové zásobování obyvatelstva vodou. Město Trmice je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu. Při rozsáhlejším znehodnocení vodních zdrojů vodovodu je možné zajistit náhradní zásobování částečně ze zdrojů Milbohov, případně cisternami a balenou vodou, i) nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií. Na území města Trmice se nachází centrální rozvodna elektrické ČEZ, která zabezpečuje rozvod elektrické energie pro města Trmice i Ústí nad Labem. V případě havárie by se jednalo o problém přesahující hranice a možnosti města. ÚP respektuje energetický koridor E4, pro přeložku vedení VVN 110 kV TR Koštov – Předlice dle nadřazené ÚPD. V Trmicích je sídlo jednotky Policie Ústeckého kraje a městské policie Trmice. V jihovýchodní části k.ú. Trmice, na hranici s. k.ú. Hostovice je situován rozlehlý areál Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje. Pro potřeby CO není nutno v rámci návrhu územního plánu města vyčleňovat další speciální plochy s jednoúčelovým využitím. Stávající plochy či místa, vymezená pro potřeby CO mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou určeny. Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.). Část území města Trmice je součástí zájmového území AČR – OP nadzemního spoje je vyznačeno v koordinačním výkrese.

4.G.5 Ochrana nerostných surovin V řešeném území je evidováno: • ložisko č. B 3079100 Chabařovice – lom, uhlí hnědé, dřívější těžba, ve vlastnictví Palivového kombinátu Ústí n.L., s.p., s dobývacím prostorem DP č. 30032 Chabařovice. Plocha ložiska a DP částečně zasahuje do západního cípu k.ú. Trmice. Těžba je ukončena, rekultivací plochy vodní cestou vzniklo rozsáhlé jezero Milada. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR dopisem ze dne 20. 5. 2014 (č.j.: MPO 21831/2014) vyslovilo souhlas se zrušením dobývacího prostoru Chabařovice. Následně město usiluje o odpis zásob hnědého uhlí, které jsou v současnosti evidovány jako nebilanční. Dle dokumentace ZÚR ÚK je celé území bývalého lomu Chabařovice vedeno jako asanační území ASA9 nadmístního-nadregionálního významu, pro které je touto dokumentací požadováno: „Nástroji územního plánování zajišťovat podmínky pro probíhající rekultivaci a


41


revitalizaci území po ukončené těžbě, zohledňující potřeby, specifika a hodnoty území (významná hlediska řešení úkolů stanovených pro územní plánování: potřeba nadregionální a příměstské rekreace, uskupení sídel v prostoru Ústí nad Labem - Teplice, výborná dopravní dostupnost, vhodné formy zemědělského a vodohospodářského využití, posílení ekologické stability území, ochrana a zachování biodiverzity).“ Prostor DP Chabařovice je proto v souladu se ZÚR ÚK v ÚP Trmice vymezen jako součást asanačního území ASA9, s předpokladem zrušení DP a navrženým využitím pro rekreaci (návrh silnice III. tř. Trmice – Roudníky).

4.G.6 Nepříznivé geologické poměry ÚP Trmice respektuje plochy, evidované jako poddolovaná nebo sesuvná území. Na těchto plochách nedochází návrhem ÚP k zásadním změnám funkčního využití. Částečně jsou evidovaným sesuvným územím dotčeny zastavitelné plochy SV-5 a SV-6 v Koštově. Tyto drobné plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu (rovněž uvnitř vymezeného sesuvného území), a kde dlouhodobě nedošlo k problémům se sesuvem půdy. Poddolovaná území: V k.ú. Trmice jsou v důsledku těžby hnědého uhlí evidována tato poddolovaná území a bývalá důlní díla: • Poddolované území 1879 Trmice. • Důlní dílo 2411 Alžběta – východ, e.č.299. • Důlní dílo 2117 Markéta, e.č. 5. • Důlní dílo 29289 Markéta – střední jáma. • Důlní dílo 2402 Franz Josef, e.č. 290. • Důlní dílo 2403 Franz Josef, e.č. 291. • Důlní dílo 2404 Franz Josef, e.č. 292. Sesuvná území: V řešeném území je evidováno: • Potenciální sesuvné území č. 101 Koštov. • Potenciální sesuvné území č. 4120 Koštov. • Stabilizované sesuvné území č. 646 Koštov.

4.G.7 Ochrana a rozvoj přírodních hodnot Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot v území a její odůvodnění je součástí kapitoly 4.L „Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny“.

42



4.H ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍM Návrh ÚP celkově posiluje rezidenční funkci města. Je navržena revitalizace zástavby uvnitř zastavěného území včetně vymezení ploch přestavby. Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují na stávající zastavěné území. Návrh respektuje historický charakter města, stabilizuje a chrání veřejná prostranství. Vymezuje plochy pro občanskou vybavenost. Pro rozvoj funkce výroby a skladování jsou v Trmicích rezervy uvnitř ploch stávajících průmyslových areálů. Devastované plochy typu brownfields bývalého areálu podniku Prefa jsou navrženy k asanaci jako plocha asanace ASA1 a k následnému využití pro drobnou výrobu a služby jako plocha přestavby VD-1. Jsou navrženy nové plochy sídelní zeleně s funkcí ochranou a izolační, které přispějí ke zlepšení hygieny prostředí města. Zapojení krajiny do života obyvatel je posíleno obnovou zaniklých cest a návrhem nových cyklistických i pěších tras. Jsou sledovány významné rekreační osy ve směru Ústí nad Labem - prostor jezera Milada a Ústí nad Labem – Stadice, trasované přes území Trmic. Územní plán ve své grafické části vymezuje plochy s rozdílným způsobem využitím, plochy dopravní a plochy vymezené podle zvláštních předpisů. Pro jednotlivé plochy pak platí podmínka jejich využití dle kapitoly „F. Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití“ výrokové části územního plánu. V případě některých zastavitelných ploch, kde bylo nutné stanovit tyto podmínky částečně odlišné od obecných podmínek využití dle kapitoly „F“, jsou tyto konkrétní odlišné podmínky stanoveny v kapitole C.2 „Vymezení ploch zastavitelných a ploch přestavby“. Plochy jsou částečně vymezeny nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“). V ÚP Trmice jsou vymezeny tyto plochy s rozdílným způsobem využitím:

• • • • • •

•

Plochy v zastavěném území, plochy přestavby a zastavitelné plochy: Plochy pro bydlení hromadné v bytových domech (BH) jsou vymezeny v souladu s § 4 Vyhlášky. Plochy smíšené obytné městského charakteru (SM) jsou vymezeny v souladu s § 8 Vyhlášky s upřesněním podmínek pro Trmice. Plochy pro bydlení individuální (BI) jsou vymezeny v souladu s § 4 Vyhlášky a upřesněny s ohledem na nízkopodlažní charakter zástavby. Plochy smíšené obytné venkovského charakteru (SV) jsou vymezeny v souladu s § 8 Vyhlášky a upřesněny s ohledem na rozvolněný charakter venkovské zástavby, umožňující m.j. drobnou hospodářskou držbu a s ní spojené činnosti. Plochy smíšené rekreační (SR) jsou vymezeny v souladu s § 5 Vyhlášky. Plochy občanského vybavení – větší komerční zařízení (OK) jsou vymezeny v souladu s § 6 Vyhlášky a upřesněny s ohledem na rozdílné, resp. větší měřítko obchodních zařízení typu „prodej do auta“ a z toho plynoucí nároky na dopravní plochy s takovým zařízením spojené. Plochy občanského vybavení – městská vybavenost (O) jsou vymezeny v souladu s § 6 Vyhlášky.


43


•

Plochy občanského vybavení – sport a sportovní zařízení (OS) jsou vymezeny v souladu s § 6 Vyhlášky a upřesněny pro účely zařízení pro tělovýchovu a sport. • Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH) jsou samostatně vymezeny pro účely pohřebiště z důvodu nutného vymezení OP hřbitova. • Plochy výroby a skladování - energetika (VE) jsou vymezeny v souladu s §11 Vyhlášky a upřesněny s ohledem na specifické nároky energetických zařízení. • Plochy výroby a skladování – průmyslové podniky (VP) jsou vymezeny v souladu s § 11 Vyhlášky. • Plochy výroby a skladování - drobná výroba a služby (VD) jsou vymezeny nad rámec Vyhlášky. Jedná se o menší plochy často vklíněné mezi plochy obytné a o plochu přestavby bývalého areálu Prefa. Platí pro ně přísnější omezení než pro plochy průmyslové výroby (viz kapitola „F“ výrokové části ÚP). • Plochy technické a dopravní vybavenosti (TR-transformační stanice, ČS-čerpací stanice odpadních vod, ČOV-čistírna odpadních vod, BUS-zastávka, P-parking, G-garáže, ČSPHM-čerpací stanice pohonných hmot) jsou vymezeny v souladu s § 10 Vyhlášky. • Plochy veřejných prostranství (včetně dopravních staveb na nich umístěných) jsou vymezeny v souladu s § 7 Vyhlášky. Zastavitelné plochy, která mají charakter ploch smíšených obytných umožňují v takto vymezených plochách situovat kromě bydlení i vybavenost (z toto důvodu jsou pouze v tomto jednom případě stanoveny 2 hlavní způsoby využití území), drobné provozovny řemesel a služeb nebo v případě ploch obytných venkovského charakteru drobné zemědělské držby.

Plochy dopravy: jsou v souladu s Vyhláškou vymezeny pro jednotlivé kategorie silniční a železniční dopravy: • Plochy dopravy – dálnice D8. • Plochy dopravy – silnice II. třídy. • Plochy dopravy – silnice III. třídy a místní komunikace. • Plochy dopravy – železnice.

• •

•

44

Plochy v nezastavěném území a nezastavitelné: Plochy pro zeleň sídelní – park (ZP) jsou vymezeny jako specifická veřejná prostranství (park) dle § 7 Vyhlášky nebo jako vyhrazená zeleň občanského vybavení. Plochy pro veřejnou sídelní a ochrannou zeleň (ZV) jsou vymezeny nad rámec Vyhlášky. Jsou vymezeny především za účelem eliminace škodlivých vlivů dopravy a průmyslu na obytné území, ale také pro rozliv vody v záplavovém území řeky Bíliny. Dalším důvodem je nutnost ochrany těchto ploch ve smyslu zákona 114/92 Sb. Plochy individuální rekreace - zahrady a zahrádkářské kolonie (RI) Jsou vymezeny nad rámec Vyhlášky z důvodu omezení umísťování trvalých staveb do ploch zahrádkářských kolonií, postrádajících dopravní i technické zázemí, případně pro účely vymezení ploch soukromých zahrad v lokalitě Újezd (požadavek CHKO ČS na situování zahrad v okrajových částech plochy (plocha SV-3) nebo v ochranných pásmech vedení VVN (plocha BI-7).



• • • •

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (ZR) jsou vymezeny v souladu s § 5 Vyhlášky a upřesněny z důvodu požadavku nezastavitelnosti a ponechání ploch ve stavu přírodě blízkém. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a toky jsou vymezeny v souladu s § 13 Vyhlášky. Plochy zemědělské – orná půda, trvalé travní porosty jsou vymezeny v souladu s § 14 Vyhlášky. Plochy lesní (PUPFL) a plochy krajinné zeleně. Plochy PUPFL jsou vymezeny v souladu s § 15 Vyhlášky. Plochy krajinné zeleně jsou vymezeny z důvodu ochrany ploch, které nejsou vedeny jako plochy lesní, ve skutečnosti však mají charakter lesa nebo se jedná o plochy vzrostlé zeleně s významnou funkcí v krajině.

Plochy vymezené podle zvláštních předpisů: Tyto plochy se váží k jejich určení podle zvláštních předpisů a jsou popsané v příslušných kapitolách odůvodnění. • Plochy přírodní – ÚSES. • Plochy přírodní – Chráněná krajinná oblast (CHKO). • Plochy těžby nerostů – dobývací prostor, chráněné ložiskové území. • Plochy asanace. • Místa a oblasti krajinného rázu.

4.I VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou buď součástí zastavěného území, nebo na něj přímo navazují, jsou dostupné po stávajících komunikacích a v dosahu potřebných inženýrských sítí. Návrh ÚP Trmice v souladu se zadáním přiměřeně respektuje zastavitelné plochy, vymezené ve původním ÚPSÚ Trmice. Tyto plochy, převzaté z původního řešení, představují majoritní podíl zastavitelných ploch vně zastavěného území. Pro tyto zastavitelné plochy je v některých případech zpracována podrobnější projektová dokumentace, která zůstane v platnosti i po vydání nového ÚP Trmice. Z původního ÚPSÚ jsou převzaty plochy BI-1, BI-2 a BI-5. Pro plochu BI-1 (Trmice Vančurova) platí zpracovaný regulační plán. Plocha BI-2 (Trmice – jih) je oproti původnímu vymezení v ÚPSÚ částečně zmenšena. Plocha BI-5 zůstala v nezměněné podobě a v současné době je pro ni zpracovávána dokumentace k územnímu řízení. Plocha OK-1 je vymezena na základě a v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Územní plán Trmice vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby v kapitole C.2 „Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby“. Pro vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby platí: Napojení na pitný vodovod bude řešeno ze stávajících zásobních řadů. Odkanalizování bude řešeno oddílnou kanalizací a koordinované s celkovým záměrem odkanalizování Trmic do centrální ČOV Ústí nad Labem.


45


Zásobování teplem bude řešeno rozšířením stávající tepelné sítě nebo STL plynovodů, rovněž lze využít např. tepelná čerpadla, solární systémy, elektrickou energii a zásobníkové zdroje různých energetických médií. Při použití pevných paliv je nutné použít kotle s přípustnými emisními parametry procesu spalování. Plochy ležící uvnitř IV. zóny CHKO České středohoří podléhají vyjádření CHKO. Výčet ploch přestavby a zastavitelných ploch, vymezených v ÚP Trmice:

Plochy přestavby: v k.ú. Trmice: • SM-6 (0,12 ha) - plocha přestavby v území mezi Bílinou a Žižkovou ulicí. Přestavba čtyř řadových garáží na bytové domy v návaznosti na stávající zástavbu. • SM-7 (1,05 ha) – plocha přestavby Trmice centrum. Jedná se o plochu v centru města, mimo záplavové území Bíliny. Je navržena přestavba stávajícího areálu stavební firmy a garážového dvora na obytnou blokovou zástavbu s městskou vybaveností, odpovídající významné poloze této plochy ve městě. Výšková hladina zástavby do 4 nadzemních podlaží. Nutno respektovat ochranná pásma nadzemních vedení VN. Záměr je podmíněn zpracováním územní studie. • SM-8 (0,47 ha) – plocha přestavby Trmice Na Rozmezí. Zástavba je podmíněna vybudováním nové komunikace D6 napojující plochu na ulici Gogolova. Realizací této komunikace by došlo k zpřístupnění zadních traktů a dvorů stávajících stavení a možnosti jejich využití pro kvalitní městskou zástavbu s tím, že ÚP následně vymezuje ploch rezervy R-1 navazující na plochu SM-8, která by umožnila výstavbu ne severním okraji zástavby Trmic. • BI-6 (1,68 ha) – plocha přestavby Trmice zahrádky pro 12-14 rodinných domů. Záměr je podmíněn dohodou o parcelaci a zpracováním územní studie, jejíž součástí bude i návrh obslužné komunikace D5 propojující ulice Vančurova a Za Humny. • VD-1 (4,45 ha) – Trmice areál bývalé Prefy. Jedná se o devastované plochy bývalého průmyslového areálu, zatížené ekologickou zátěží včetně aktivních černých skládek. Využití plochy pro nové účely je podmíněno asanací plochy (plocha asanace ASA1) a zpracováním územní studie, která bude řešit uspořádání celého areálu včetně ploch veřejné zeleně ZV-10. Záměr při zvýšení nároků na nákladní dopravu vyvolá nutnost rekonstrukce stávající komunikace, vedoucí ke zvýšení její únosnosti. Plocha byla v návrhu ÚP pro společné jednání vedena jako plocha přestavby pro průmyslovou výrobu a skladování VP. Na základě usnesení Zastupitelstva města Trmice č. 34/2014 ze dne 16.6.2014 došlo k úpravě funkčního využití na plochu pro drobnou výrobu a služby. • VD-2 (1,28 ha) – plocha přestavby, Trmice lom. Plocha je vedena jako plocha asanace A2. Je určena pro drobné provozovny výroby a služeb, které musí být v souladu s okolní obytnou zástavbou. Součástí záměru je i případné využití části plochy pro přemístění sběrného dvora města. v k.ú. Koštov: • SV-8 (1,24 ha) – plocha přestavby stávající chatové kolonie na plochu obytnou. Součástí plochy SV-8 je liniová veřejná zeleň podél silnice, vymezená jako plocha ZV-13 (0,08 ha.) k odclonění zástavby od provozu dopravy. 46



Zastavitelné plochy: v k.ú. Trmice: • SM-1 (0,28 ha) - proluka Za Humny-1 pro výstavbu bytového domu do 3 nadzemních podlaží. • SM-2 (0,35 ha) - proluka Za Humny-2 pro výstavbu bytového domu do 3 nadzemních podlaží. Plochou prochází navržená komunikace D2. Realizací zástavby na plochách SM-1 a SWM-2 dojde k vytvoření uliční fronty podél ulice Za Humny. • SM-3 (0,12 ha) – proluka Žižkova-1, pro doplnění řadové zástavby bytových domů. • SM-4 (0,24 ha) – proluka Žižkova-2, uvolněná po přeložce VTL plynovodu pro doplnění řadové zástavby bytových domů. • SM-5 (0,32 ha) – nová plocha v Žižkově ulici. Zástavba by měla navázat na stávající řadovou zástavbu bytových domů. • SM-6 (0,12 ha) – proluka Žižkova-3, mezi Bílinou a Žižkovou ulicí. Bytové domy v návaznosti na stávající zástavbu. • BI-1 (5,63 ha) – Vančurova. Plochy pro izolované rodinné domy a dvojdomy městského vilového charakteru. Zastavění plochy bude vycházet ze zpracovaného regulačního plánu, kterým jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a navržena parcelace pro cca 40 rodinných domů. Konkrétní řešení dopravní a technické infrastruktury bude upraveno dle aktuálního stavu v území. Budoucí zástavba musí respektovat polohu uvnitř CHKO. • BI-2 (1,95 ha) – Trmice jih. Plocha pro cca 14 izolovaných rodinných nebo bytových domů městského vilového charakteru navazující na stávající vilovou lokalitu. Záměr je podmíněn novou obslužnou komunikací D3. Jižní okraj plochy je limitován ochranným pásmem nadzemních vedení VN. • BI-3 (0,23 ha) – Trmice Ke Střelnici, pro 2-3 rodinné domy. Nutno respektovat ochranné pásmo nadzemního vedení VN a transformační stanice. • BI-4 (0,25 ha) – Trmice, V Návrší pro 2 rodinné domy. • BI-7 (1,63 ha) – Koštov – k vodojemu, rodinné domy. Tato plocha je vymezena na základě opakovaného požadavku vlastníků pozemků na vymezení ploch pro rodinné domy, který byl v původním návrhu ÚP zamítnut s ohledem na požadavky CHKO České středohoří nenavrhovat zástavbu do strání jižně nad zástavbou Trmic z důvodu ochrany přírodních hodnot újezdských a koštovských strání (viz kap. 4.L.1 „Odůvodnění návrhu ÚP v souvislosti s Chráněnou krajinnou oblastí“) a s ohledem na velké zatížení ploch ochrannými pásmy nadzemního vedení VVN. Záměr byl po společném jednání samostatně projednán s orgány ochrany ZPF a se Správou CHKO České středohoří. Na základě výsledků jednání je plocha BI-7 vymezena do úrovně stávající zástavby. Zástavba musí respektovat ochranná pásma nadzemních vedení VN a VVN. Plochy v OP vedení budou využity pro zahrady k rodinným domům. • SV-1 (0,22 ha) a SV-2 (0,31 ha) – Přemysla Oráče, plochy celkem pro 4-5 rodinných domy, případně jedné nebo dvou drobných zemědělských usedlostí. Dopravní napojení řešit napojením na ul. Přemysla Oráče. Nutno respektovat ochranná pásma nadzemního vedení VN. • SV-3 (1,30 ha) – Újezd. Plocha pro max. 12 rodinných domů (9 RD v jižní části plochy, 3 RD v severní části plochy podél navržené příjezdové komunikace). Plocha byla na základě námitky vlastníka a následného projednání s dotčenými orgány částečně upravena. Z výsledku projednán vyplynul m.j. i výše uvedený požadavek pořizovatele na


47


rozčlenění počtu RD v severní a jižní části plochy. Součástí plochy SV-3 jsou obslužné komunikace a liniová zeleň po severním okraji plochy ZV-14 (0,08 ha), která vytváří přechod zástavby do krajiny. Výšková hladina do 1,5 nadzemních podlaží. Zástavba bude respektovat požadavek CHKO situovat rodinné domy k silnici a zahrady orientovat směrem do otevřené krajiny. ÚP vymezuje plochy zahrad na jižním okraji plochy v horních partiích plochy SV-3. Zástavba bude respektovat ochranné pásmo nadzemního vedení VN a transformační stanice TS-Újezd-obec, případně bude navrženo přemístění TS mimo zastavitelnou plochu. • OK-1 (6,68 ha) – obchodní zóna Trmice, na záměr je vydané ÚR z 6. 9. 2012. Jedná se o plochy pro „Obchodní centrum Europe“, zahrnující halovou samoobslužnou prodejnu stavebnin a zahradního centra, parkovištěm pro zákazníky s kapacitou cca 400 parkovacích míst, venkovní prodejní sklad a zásobovací dvůr. Napojení na inženýrské sítě bude řešeno dle vydaného územního rozhodnutí. Areál bude odkanalizován oddílnou kanalizací s převedení splašků do kanalizačního sběrače v Tyršově ulici. Napojení na pitný veřejný vodovod vlastní vodovodní přípojkou. Vytápění řešeno teplovodní přípojkou ukončenou ve výměníkové stanici. Elektrická energie přivedena zemním kabelem 22 kV z nové transformační stanice. Stavba vyvolá přeložku stávajícího vodovodního přivaděče a sdělovacího kabelu společnosti ČEZ net a.s. • O-1 (0,57 ha) – Trmice v zámeckém parku. Plocha pro restauraci a zařízení spojená s rekreačními a kynologickými sporty. Plocha je v plném rozsahu uvnitř záplavy Bíliny, na okraji hranice vymezení Q100. Záměr je podmíněn realizací protipovodňových opatření. Změna funkčního využití levobřežní části zámeckého parku je podmíněna zpracováním územní studie, jejíž součástí bude vyhodnocení prvků zeleně. Řešení zástavby bude zohledňovat hodnotnou vegetaci. Odkanalizování bude řešeno oddílnou kanalizací s výsledným převedením splašků do centrální ČOV Ústí nad Labem. • O-2 (0,40 ha) - Trmice motorest. Plocha pro městskou vybavenost a menší parkoviště, dopravně napojená ulicí V Jílovišti. Plocha umísťuje drobnou vybavenost v souvislosti s cyklistickou a pěší trasou Ústí nad Labem – komerční centrum – Trmice – Stadice, s napojením na stávající mostní objekt přes dálniční přivaděč. • O-3 (0,57) - Trmice, jezero Milada. Drobná plocha při vstupu do prostoru rekreačního zázemí jezera Milada pro vybavenost spojenou s rekreací, s vodním a cyklistickým sportem. Plocha bude dopravně napojena na novou silnici III. třídy Trmice – Roudníky. Zástavba musí respektovat ochranná pásma nadzemních vedení VVN. • O-4 (0,24 ha) – Trmice, přednádražní prostor. Plocha pro vybavenost související s její polohou v přímé návaznosti na železniční zastávku Trmice. • VD-3 (0,66 ha) – Trmice Edisonova. Plochy pro drobnou výrobu a služby každodenního charakteru v blízkosti dálniční křižovatky. • TP-2 (0,10 ha) – Trmice, parking pro bytové domy Tyršova. Tato plochy byla do návrhu doplněna na základě námitky vlastníka a následného projednání s dotčenými orgány po veřejném projednání návrhu ÚP. Požadavek byl shledán za oprávněný. v k.ú. Koštov: • BI-5 (3,84 ha) – Koštov rodinné, případně drobné bytové domy (do 4 b.j.). Plochy pro obytnou nízkopodlažní zástavbu, která naváže na stávající zastavěné území Koštova. V horní části plochy (pod lesem) bude výšková hladina omezena na 1 nadzemní podlaží + podkroví, v dolní části výšková hladina do 2 nadzemních podlaží + podkroví.

48



Předpokládá se výstavba cca 20-25 izolovaných rodinných vil a domů, případně dvojdomů. Součástí plochy bude kromě veřejného prostranství pro místní komunikace další veřejné prostranství uvnitř plochy o rozloze min. 0,20 ha. Způsob zastavění bude umožňovat volný průchod směrem k lesu v min. šířce 3m, jehož součástí bude zeleň. Řešení zástavby bude respektovat územím vedenou trasu přivaděče pitné vody DN 600 a polohu uvnitř CHKO. K zamezení ohrožení plochy splaveninami bude ve svahu pod lesem vybudován příkop a lapač splavenin, svedený do dešťové kanalizace, která bude srážkové vody převádět do Bíliny. Lokalita je odcloněna protihlukovou stěnou na náspu dálnice D8. Po zprovoznění dálnice D8 je v případě zvýšené hlukové zátěže nutné navrhnout a realizovat další protihluková opatření protihlukovými zdmi, výsadbou zeleně a případně stavebními úpravami na rodinných domech. Z toho důvodu je součástí plochy BI-5 veřejná liniová zeleň podél silnice, vymezená jako ZV-12 (0,22 ha). • SV-4 (0,22 ha) – Koštov zahrádky. Proluka mezi stávající zástavbou pro max. 2 rodinné domy. Do plochy zasahuje stoletá záplava Bíliny Q100, domy je nutné umístit v horních partiích parcel mimo Q100. • SV-5 (0,52 ha) – Koštov, nad zastávkou. Plocha pro max. 5 rodinných domů. Likvidaci splaškových vod nutno řešit individuálně. Součástí plochy bude pěší cesta směrem do prostoru strání nad jezerem Milada. Zvýšené nároky na zabezpečení staveb proti svahovým deformacím. • SV-6 (0,51 ha) – Koštov, nad tratí. Plocha pro max. 5 rodinných domů. Likvidaci splaškových vod nutno řešit individuálně. Zvýšené nároky na zabezpečení staveb proti svahovým deformacím. • SV-7 (0,18 ha) – proluka Koštov, pod lesem. Plocha pro 1-2 rodinné domy. Nutno respektovat ochranné pásmo lesa a stavby umístit do spodních partií parcel. • SV-9 (0,16 ha) – plocha pro rodinný dům a ustájení koní - malá rodinná farma (počet koní do 15 ks). Jedná se o soukromé pozemky v k.ú. Koštov, mimo stávající zástavbu – „samota“. Výstavba je podmíněna realizací příjezdové komunikace v trase stávající nezpevněné cesty podél tělesa železnice, ukončené obratištěm. Technická infrastruktura bude řešena individuálně, vlastní studna, přípojka elektrického vedení z Koštova, domovní čistírna odpadních vod. ÚP stanovuje jako podmínku realizace záměru zachování pěšího propojení od trati k Bílině, do místa pěší lávky přes Bílinu, která je navržena k obnově (propojení zástavby Koštova a pěší cesty podél trati do Stadic). Zástavba nezasáhne do vymezeného záplavového území Q100. ÚP stanovuje požadavek zachování stávajících vrostlých stromů a řešení ohradníků pro pastvu tak, aby byl zachován volně přístupný pás podél řeky v šíři 6m. • SV 10 (0,12 ha) – plocha pro rodinný dům. Plocha byla do návrhu doplněna na základě námitky vlastníka pozemku a po projednání s dotčenými orgány po veřejném projednání návrhu. Vymezení zastavitelné plochy ponechává podél toku Bíliny veřejný prostor v šíři min. 8m. Dům bude situován mimo vymezené záplavové území Bíliny Q100. • O-5 (0,16 ha) – Koštov, cihelna. Plocha pro rozvoj stávající funkce ubytovny. • O-6 (0,47 ha) – Trmice, Koštov turistické centrum. Plocha za měnírnou ČEZ na navržené pěší a cyklistické stezce vedené z Trmic a Koštova do rekreačního prostoru jezera Milada s návazností na plánovanou síť cyklistických a pěších tras na svazích vrchu Rovný nad jezerem. Tato plocha vnáší život do krajiny opuštěné kvůli těžbě uhlí a vytváří předpoklad pro zapojení dnes neživé západní části k.ú. Trmice do rekreace kolem jezera Milada.


49


• VD-4 (2,14 ha) – Koštov, cihelna. Plochy pro drobnou výrobu a služby slučitelné a okolní obytnou zástavbou, například zahradní centrum a služby s ním spojené. Návrh zohledňuje požadavek vlastníka pozemků na vybudování zahradního centra.

Plochy veřejných prostranství: Nová veřejná prostranství budou součástí ploch BI-1 (min. rozloha 0,25 ha) a BI-5 (min. rozloha 0,2 ha). Stávající veřejná prostranství a veřejné plochy, včetně ploch parků a ploch ochranné a izolační sídelní zeleně jsou považovány za plochy nezastavitelné. Za významná veřejná prostranství je považována ulice Fūgnerova, Václavské náměstí včetně prostoru před zámkem Trmice, dále ulice Tylova, Gogolova, Lovecká, náměstí Svatopluka Čecha, ul. Žižkova, Bělský park a Nový most. Samostatnou specifiku mají veřejná prostranství komerční zóny po obou stranách Tyršovy ulice.

50



4.J ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ÚP v grafické části vymezuje stávající a navržené plochy sídelní zelně, které mají rozdílné funkce. Jedná se o plochy veřejných prostranství v podobě parků nebo vyhrazené zeleně občanského vybavení (ZP), veřejnou zeleň s funkcí ochrannou a izolační (ZV) nebo o plochy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru (ZR). Veřejná zeleň slouží m.j. k odclonění tělesa dálnice nebo průmyslových areálů od obytného území, jako pohledová clona, vytváří přechod zástavby do krajiny, jako stabilizační prvek prudkých svahů apod. Ve struktuře města tvoří nezaměnitelnou oázu zeleně a kulturního prostředí zámecký park v anglickém stylu. Park je součástí rezidenční funkce města. V širších souvislostech bude význam zámeckého parku stoupat s postupem revitalizace území západně od Trmic (k.ú. Tuchomyšl), kde vzniká rozsáhlé rekreační území a krajinné zázemí kolem jezera Milada. Jedním z hlavních nástupních míst do tohoto budoucího rekreačního prostoru bude území kolem zámeckého parku. S tím souvisí návrh ÚP na změnu využití levobřežní části parku (plochy O-1, ZP-1). Ostatní stávající parkové plochy města (Bělský park, parkové úpravy na nám. Svatopluka Čecha, podél Lovecké ulice a v ulici Tylova) nejsou návrhem ÚP dotčeny a zůstanou zachovány. Vyhrazenou zeleň představují hřiště, hřbitovy oplocené parky a jiné sadové úpravy vyhrazené určitým účelům. V Trmicích se jedná zejména o plochy hřbitova, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a klubovnou, dětské hřiště, areál kynologů, v Koštově sportovní plochy včetně fotbalového hřiště. Soukromá zeleň představovaná soukromými zahradami u rodinných domů a chat je v řešeném území dostačující. Zároveň je samozřejmou součástí všech nových zastavitelných ploch obytných a smíšených obytných. Hlavní podíl v ÚP navržených ploch zeleně představují plochy pro veřejnou sídelní a ochranou zeleň (ZV). Funkce ochranná se u jednotlivých ploch pojí s funkcí pohledového odclonění, přechodu zastavěného území do krajiny (humna) nebo s funkcí stabilizační a funkcí pro rozliv vody v záplavovém území. Stávající prvky zeleně, požívající ochrany dle zák. č.114/1992 Sb. nejsou návrhem ÚP dotčeny. ÚP Trmice vymezuje tyto nezastavitelné plochy sídelní zeleně: v k.ú. Trmice: • ZP-1 (1,77 ha) – zeleň levobřežní části zámeckého parku. Zeleň je součástí navrženého rekreačního areálu s možností sportovních aktivit, se zázemím vybavenosti na ploše O1. Stávající hodnotné vzrostlé stromy je nutné zachovat. Plocha je vedena jako místo krajinného rázu a platí pro ni povinnost zpracovat územní studii. • ZP-2 (0,2 ha) - plocha pro zahradu mateřské školky v Lovecké ulici. • ZV-1 (2,97 ha) – veřejná ochranná zeleň v prostoru pod dálniční křižovatkou k ulici K Jílovišti k odclonění dopravní stavby od zástavby Trmic. • ZV-2 (0,96 ha) – veřejná ochranná zeleň v prostoru pod dálniční křižovatkou k ulici Jana Roháče. • ZV-3 (3,02) – veřejná zeleň v prostoru obchodní zóny. Zeleň charakteru lesoparku s odpočivnými prvky a prvky pro hru dětí. • ZV-4 (0,29 ha) – veřejná ochranná zeleň v prostoru mezi dálničním přivaděčem a


51


• •

• •

• •

• • •

Žižkovou ulicí. ZV-5 (0,10 ha) – veřejná zeleň u Bíliny v místě devastované plochy u nového mostu. Plocha je součástí vymezené asanace ASA3. ZV-6 (4,91 ha) - veřejná ochranná zeleň v prostoru mezi hřbitovem a zastavitelnou plochou pro bydlení BI-1. Zeleň bude řešena formou lesoparku a bude plnit funkci ochrannou pro odclonění obytné části Trmic od dálnice D8 a průmyslové části území města. Zároveň bude řešena jako prostor každodenní rekreace obyvatel a vytvářet přechod zástavby města do volné krajiny. K výsadbě mou být použity i místně tradiční ovocné stromy. ZV-7 (3,54 ha) – veřejná ochranná zeleň v prostoru mezi dálnicí D8 a zástavbou v jižní části města. ZV-8 (7,02 ha) – veřejná ochranná zeleň charakteru lesoparku na levém břehu Bíliny mezi ul. Na Rovném a Přemysla Oráče, v prostoru mezi průmyslovými areály. Má funkci ochrannou k odclonění a prostorové stabilizaci průmyslových areálů, umožňuje průchodnost podél Bíliny. Plochou je vedena cyklistická trasa Ústí n. Labem – Stadice. ZV-9 (0,73 ha) – plocha v centru Trmic, v záplavovém území, částečně pod tělesem dálnice D8. Plocha bude upravena jako zátěžový trávník, bude doplněna zeleň břehových partií Bíliny. ZV-10 (2,26 ha) – veřejná ochranná zeleň charakteru lesoparku mezi rozvodnou Koštov a zastavitelnou plochou VD-1. Je součástí vymezené asanace ASA1 a plochy, jejichž využití je podmíněno zpracováním územní studie. Plochou ZV-10 vede navržená cyklistická a pěší cesta z Trmic do prostoru jezera Milada. ZV-11 (0,10 ha ) – liniová zeleň podél Edisonovy ulice v prostoru točny MHD. ZV-14 (0,08 ha) – Újezd, liniová zeleň podél severní strany plochy SV-3, jíž je součástí. Vytváří přechod zástavby do krajiny. ZR-1 (1,18 ha) – plochy ke každodenní rekreaci obyvatel Trmic. Plocha je vymezena ve stráních nad městem, dostupná po navržených pěších cestách. Jedná se o plochy přírodního charakteru, určené pro pobyt, rekreaci a aktivity v přírodě (pobytová louka, piknik, hry dětí apod.). Plochy budou mít charakter pravidelně udržovaných pobytových luk.

v k.ú. Koštov: • ZV-12 (0,22 ha) - ochranná a izolační zeleň charakteru aleje mezi komunikací a zástavbou uvnitř plochy pro bydlení BI-5 v Koštově. • ZV-13 (0,08 ha) - ochranná a izolační zeleň charakteru aleje mezi komunikací a zástavbou uvnitř plochy přestavby pro bydlení SV-8 v Koštově. Dále jsou uvnitř ploch SV-3 (Újezd) a BI-7 (K Vodojemu) vymezeny nezastavitelné plochy zahrad. Vymezení plochy zahrad uvnitř plochy SV-3 vyplynulo z výslovného požadavku CHKO při projednání návrhu ÚP a následné úpravě plochy SV-3 dle požadavku vlastníka pozemků. Vymezení zahrad uvnitř plochy BI-7 je vynuceno existencí ochranných pásem nadzemních vedení VN a VVN. Plochy uvnitř OP nelze zastavět, budou využity jako zahrady k rodinným domům. Podíl soukromé zeleň v podobě okrasných i užitkových zahrad všech nových zastavitelných ploch obytných i smíšených obytných na celkové ploše jednotlivých parcel je dán min. velikostí parcel a jejich zastavitelností (viz kap. F – „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“). 52



4.K ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 4.K.1 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE DOPRAVY Návrh dopravního řešení vychází z výsledků doplňujících průzkumu území, z podkladů a požadavků zástupců města. Konkrétní návrh dopravního řešení zohledňuje požadavky pořizovatele a prezentuje je v územní plánu města. Dálniční s silniční síť: Na území města Trmice je zastoupena kategorie dálnic, silnic II. třídy a silnic III. třídy. Nejvýznamnějším dopravním prvkem v řešeném a zájmovém prostoru města je dálnice D8. Je vedená ve směru od Řehlovic přes Trmice a Ústí nad Labem do sousedního Saska. Tvoří významné dopravní propojení severní části ČR a SRN, s vazbou na středočeskou aglomeraci. V severní části katastru Trmic je na D8 mimoúrovňová křižovatka, zajišťující napojení měst Trmice a Ústí nad Labem ve směru východním a trmickou průmyslovou zónu ve směru západním. Původní sjezd z dálnice u zámku při jižním okraji zastavěného území Trmic je v územním plánu navržen jako sjezd manipulační a slouží pouze pro případné nouzové využití. Dalším rozhodujícím prvkem dopravního charakteru v řešeném a zájmovém prostoru města Trmic je silnice druhé třídy II/613. Je vedena po Žižkově ulici od mimoúrovňové křižovatky na D8 (MÚK) v Trmicích do okružní křižovatky pod Větruší v Ústí nad Labem. Má dělené čtyřpruhové uspořádání, s ulicí Tyršovou se kříží mimoúrovňově (křižovatky kosodélného typu). Silnice je jako dálniční přivaděč silně zatížena a vykazuje vysoký podíl regionální, tranzitní i místní dopravy. Silnice je na území Trmic stabilizována a v územním plánu nevyžaduje žádné další úpravy s územním dopadem. Nově navržená pěší a cyklistická trasa tuto silnici kříží mimoúrovňově, úrovňové křižování s touto silnicí je ve stavu i v návrhu do budoucna zcela vyloučeno. Silnice druhé třídy II/258 vedena ve směru od Řehlovic do Trmic. Silnice má z dopravního hlediska na průtahu městem parametry odpovídající stávající komunikaci funkční skupiny „B“ – sběrná komunikace. Je vedena v souběhu s dálničním tahem a prochází zastavěnou částí Koštova a Trmic, kde prochází centrem zástavby města a tvoří zde hlavní komunikační osu. Je ukončena v mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/613. Silnice je v území stabilizována a v prostoru Trmic nevyžaduje změny a úpravy s územním dopadem. Silnice druhé třídy II/253a je vedena od mimoúrovňové křižovatky silnic II/6013 a II/258 v Trmicích ve směru do Předlic a Ústí nad Labem. Průtah je veden Tyršovou ulicí, z ní jsou přímo napojeny obchodní centra a objekty vybavenosti v severní části území Trmic. Silnice je silně zatížena zejména lokální dopravou s převažujícím směrem do centra Ústí nad Labem. Po Tyršově ulici je vedena městská hromadná doprava včetně trolejbusové linky. Silnice je v území stabilizována a v prostoru Trmic nevyžaduje změny a úpravy s územním dopadem.


53


Silnice III. třídy doplňují systém nadřazených silničních tahů a detailně obsluhují ostatní sídla a venkovský prostor v širším zájmovém území Trmic. • V územním plánu je nově navržena silnice III. třídy, Trmice – Roudníky, vedená z Trmic po jižním břehu jezera Milada. Její trasa je uvedena v Územním plánu Ústí nad Labem v grafické části koncepce dopravní infrastruktury a v textové části tohoto územního plánu jako silnice III. třídy. Zčásti je tato silnice vedena na katastru města Trmic. Silnice má název „Páteřní komunikace rekreační oblasti Milada, Roudníky – Trmice“ a na území Trmic je ukončena v prostoru obratiště MHD u teplárny. Navržená část silnice na území Trmic je vymezena jako veřejně prospěšná stavby VPS-D2. • Silnice v Trmicích pokračuje nově navrženým úsekem komunikace D1, od navržené okružní křižovatky v místě obratiště MHD, podél železniční trati a je ukončena v křižovatce s ulicí Ke Dráze, kde se napojuje na stávající větev okružní křižovatky MÚK na dálnici D8. Obratiště je v návrhu posunuto mimo okružní křižovatku. Tento nový úsek silnice se stane součástí průmyslového obchvatu Trmic, vedeného od MÚK dálnice D8 na průmyslovou komunikaci (úsek ulice Na Rovném u teplárny), zpřístupňující velké průmyslové areály v západní části Trmic. Tímto návrhem se vyloučí průjezd těžké nákladní dopravy, vedený ulicemi Ke Dráze a Edisonova. Navržená silnice je vymezena jako veřejně prospěšná stavba VPS-D1 včetně kruhové křižovatky s ul. Edisonovou. Ostatní stávající silnice III. třídy jsou v řešeném prostoru stabilizovány, v návrhu se nepředpokládají žádné směrové úpravy jejich tras. Jsou to následující silnice: - Silnice III/25837 je vedena z Trmic do vrchu nad městem na Hostovice, kde se napojuje na silnici třetí třídy III/25839. Silnice má lokální charakter, na trase nejsou dopravní závady. - Silnice III/25839 je vedena z Žižkovy ulice přes Milbohov do Stebna. Silnice je vedena po hranici řešeného území města v jeho severovýchodní části. Silnice má lokální charakter. Dopravní zatížení na těchto silnicích třetí třídy není vysoké a je charakterizováno převažujícím podílem místní dopravy. Uvedená silniční síť je v řešeném a širším zájmovém území doplněna řadou účelových resp. místních komunikací a cest, které dotvářejí komplexní systém vnější dopravy celého řešeného prostoru. Jejich současný stav vesměs odpovídá normovým požadavkům na provoz, který není intenzivní a dosahuje nízkých zátěží. V územním plánu nejsou kromě nové silnice u jezera Milada a nového úseku silnice, vedeného podél železniční tratě do křižovatky s ulicí Ke Dráze, navrženy žádné jiné úpravy s územním dopadem.

Síť místních komunikací: Síť místních komunikací je vázána na silnice II. a III. třídy, které jsou vedeny zastavěným územím města jako průtahy a vytvářejí základní intravilánové dopravní osy s funkcí nadřazených místních komunikací. Soustava místních komunikací je v Trmicích na průtahy silnic II. a III. třídy výrazně vázána. Ve městě mají charakter místních komunikací s příslušnými úpravami typickými pro městské ulice. Kromě průtahů nadřazených silničních tras, odpovídajících skupině sběrných komunikací funkční skupiny „B“, je v Trmicích řada doplňkových místních komunikací obslužného charakteru funkční skupiny "C". Zajišťují detailní napojení objektů bydlení a vybavenosti na uliční systém. Jejich šířkové poměry jsou variabilní a jsou 54



většinou limitovány stávající zástavbou. Nově navržené místní komunikace spadají do funkční skupiny "C". Místní komunikace v centru městské zástavby jsou zpevněné živičné nebo dlážděné. Ostatní místní a účelové komunikace na periferii a na vstupech do volné krajiny mají prašný povrch a jsou zpevněny štěrkem nebo mají přírodní hlinitý povrch. V ÚP Trmice jsou navrženy tyto místní komunikace: • Nová místní komunikace D2 v lokalitě BI-1 – Vančurova (VPS-D3). V lokalitě je navržena nová místní komunikace, vedená její střední částí a napojená na stávající ulice Za Humny a Vančurovu. Vančurova ulice je v návrhu prodloužena a napojuje se na ulici Přemysla Oráče. Návrh je součástí zpracovaného regulačního plánu. • Nová místní komunikace D3 v lokalitě BI-2 – Trmice jih. V lokalitě je navržena nová místní komunikace, vedená její střední částí a napojená na ulice Horská a V Polích. • Nové místní komunikace D4 v lokalitě BI-5 – Koštov rodinné domy. V lokalitě je navržena nová místní komunikace, vedená její střední částí s přímým napojením na průtah silnice II/258 v Koštově. • Nová místní komunikace D5 v lokalitě BI-6 (plocha přestavby). Navržená nová místní komunikace je vedena střední částí plochy a napojená na ulice Za Humny a Vančurova. Podrobné řešení vyžaduje zpracování územní studie. • Nová místní komunikace D6 v lokalitě SM-8 (plocha přestavby) s napojením na Gogolovu ulici. Navržená místní komunikace je vedená při severním okraji plochy a je napojená na Gogolovu ulici. Úsek v místě napojení na Gogolovu ulici je veden v současnosti uzavřeným prostorem provozovny SÚS ÚK. Komunikace D6 navazuje na ulici Na Rozmezí a na Uličku a pro lokalitu přestavby je nezbytná s ohledem na nevyhovující šířkové parametry Uličky. • Nová místní komunikace D7 (VPS-D3) v lokalitách BI-1 a SV-1, prodloužení Vančurovy ulice do křižovatky s ulicí Přemysla Oráče. Komunikace je součástí regulačního plánu. • Nové místní komunikace D8 v lokalitě SV-3 – Újezd. Navržené místní komunikace jsou napojené na Horskou ulici a na stávající slepou ulici v části obce Újezd. Komunikace je v lokalitě ukončena slepě s obratištěm, má vazbu na navrženou pěší trasu směřující do Koštova. • Nově navržený vjezd do lokality O-1 – Trmice zámecký park, (stávající areál kynologů) z ulice Zámecká. • Nově navržený vjezd do lokality O-6 – Trmice, Koštov, turistické centrum z ulice Na Rovném • Přístupová komunikace k zastavitelné ploše SV-9 v Koštově v trase stávající nezpevněné cesty. Ostatní zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou dostupné po stávajících komunikacích: • BI-3: přístupná z ulice Ke Střelnici. • BI-4: proluka V Návrší. Lokalita je přístupná z ulice Ke Střelnici a V Návrší. • SM-7: přístupná z ulice Žižkova. • SM-1: přístupná z ulice Za Humny. • SM-2: plochou je vedena navržená nová místní komunikace D2, vedená její střední částí a napojená na stávající ulici Za Humny.


55


• SM-3: přístupná z ulice Žižkova a Na Návrší. • SM-4: přístupná z ulice Žižkova a V Návrší. • SM-5: přístupná z ulice Žižkova. • SM-6: zpřístupněna vjezdem z ulice Žižkova a Bělský Park. • SV-1: dopravně zpřístupněna z navržené prodloužené Vančurovy ulice D7 a z ulice Přemysla Oráče. • SV-2: zpřístupněna vjezdem z ulice Přemysla Oráče. • SV-4: přístupná ze stávající místní komunikace v Koštově. • SV-5: zpřístupněna stávajícím vjezdem, odbočujícím z ulice Na Rovném. • SV-6: zpřístupněna z ulice Na Rovném a stávajícím vjezdem, odbočujícím z ulice Na Rovném. • SV-7: přístupná ze stávající místní komunikace v Koštově. • OK-1: přístupná ze stávající místní komunikace, vedené mezi okružními křižovatkami na Tyršově ulici a MÚK D8. Obslužná MK je převzata ze zpracovaného vyššího stupně projektové dokumentace DÚR. • O-1: zpřístupněna nově navrženým vjezdem z ulice Zámecká. • O-2: přístupná z ulice V Jílovišti. • O-3: zpřístupněna ze silnice III. třídy, navržené v rekreačním prostoru jezera Milada. • O-4: přístupná z ulice Ke Dráze. • O-5: přístupná ze stávající místní komunikace v Koštově. • O-6: zpřístupněna nově navrženým vjezdem z ulice Na Rovném. • VD-1: přístupná z ulice Na Rovném. • VD-2: přístupná samostatným vjezdem, vedeným ze stávající ulice Horská. • VD-3: přístupná z ulice Edisonova a ze stávající kolmé slepé ulice. • VD-4: přístupná ze stávajícího průtahu silnice II/258 v Koštově. Obratiště MHD: V souvislosti s navrženou silnicí III. třídy je posunuto obratiště MHD v ulici Edisonova. Obratiště slouží pro městskou hromadnou dopravu; v územním plánu je navržena nová zastávka MHD u jezera Milada. Komunikace pro územní rezervy: • R-1 V lokalitě jsou navrženy nové místní komunikace, napojené na ulice V Jílovišti, Na Rozmezí, Nerudova a Havlíčkova. Podrobné dopravní řešení je podmíněno zpracováním územní studie. • R-2 Lokalita je umístěna v kopcovitém terénu na severně orientovaném svahu v dopravně těžko prostupném terénu. Přístupová komunikace je navržena v trase stávající polní cesty, je napojena na Žižkovu ulici a zhruba po 450 m je ukončena slepě s obratištěm. Podrobné dopravní řešení je podmíněno zpracováním územní studie.

Železniční doprava: V Trmicích jsou plochy dráhy lokalizovány v severním a západním sektoru města. Železniční stanice Trmice a zastávka Koštov leží na trati č. 131. Na území města jsou dvě železniční tratě, spadající do skupiny drah celostátních:

56



• Trať č.130 Ústí nad Labem – Chomutov je vedena ze železniční stanice Ústí nad Labem a pokračuje ve směru na Teplice a Chomutov. Železniční trať je vedena při severním okraji řešeného území města mimo zastavěnou část sídla, je dvoukolejná a elektrifikovaná. • Trať č. 131 Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina je vedena ze železniční stanice Ústí nad Labem a pokračuje ve směru na Bílinu. Trať je dvoukolejná a elektrifikovaná, na trati je na území města Trmice železniční stanice Trmice a zastávka Koštov. Území města Trmic je dotčeno vymezeným koridorem konvenční železniční dopravy ŽD3 Koridor Cheb - Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí nad Labem. Tento koridor musí být respektován. ZÚR ÚK stanovují koridor železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem, optimalizace. Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS - i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. Územním plánem se tento koridor zpřesňuje v součinnosti s dotčenými orgány. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla zpracována dokumentace, podle které by bylo možné koridor zpřesnit, je v ÚP Trmice ponechán v celkové šíři. Do koridoru zasahuje cyklistická stezka podél místní komunikace, začleněná do veřejně prospěšných staveb jako VPS D-8/1 a zčásti přístupová komunikace do lokality OK-1. Vlečky Na území sídla jsou vlečky napojeny do železniční stanice Trmice. Z této železniční stanice jsou vlečkami napojeny provozovny průmyslové zóny v Trmicích včetně teplárny Trmice a provozovny firem v severní části území za tratí č.131. Nové vlečky nejsou navrženy.

Plochy klidové dopravy: Objekty klidové dopravy zahrnují parkovací plochy, odstavné plochy a garáže. V ÚP je navrženo: • Parkoviště P1 v Žižkově ulici je navrženo pro lokální potřeby v tomto prostoru. • P2 (na ploše TP-2) parkovací plochy u bytových domů. Plocha byla do návrhu začleněna dodatečně na základě námitky vlastníka bytových domů po veřejném projednání návrhu ÚP. Námitka byla shledána opodstatněnou. • P3 parkoviště pro motorest, plocha pro parkování je součástí vymezené zastavitelné plochy O-2. • Parking pro komerční zónu dle vydaného ÚR a dokumentace DUR. S odstavováním vozidel v lokalitách určených pro výstavbu RD se počítá na pozemcích jednotlivých vlastníků konkrétních parcel. Parkovací plochy u nákupních center jsou součástí těchto areálů a jsou stabilizovány.

Cyklistická doprava: Na území města Trmic jsou Klubem českých turistů evidovány dvě cyklistické trasy rekreačního charakteru. V území je registrována cyklistická trasa č. 3071, vedená ze Stadic do Trmic. Je vedena po zklidněných místních komunikacích v souběhu se železniční tratí, v Trmicích je ukončena na Václavském náměstí.


57


Cyklistická trasa č. 3090 je vedena po silnicích třetí třídy a zpřístupňuje prostor v kopcovitém terénu. Kromě nadřazených cyklistický tras, které jsou evidovány KČT a mají v rámci celé republiky přidělena svá čísla, jsou v Trmicích navrženy další cyklistické trasy lokálního charakteru, které však mohou svým významem být rovnocenné. Jsou to hlavní městská propojení mezi zdroji a cíli měst Ústí nad Labem a Trmic ve vazbě na vznikající rekreační areál jezera Milada. Významné cyklistické trasy: • Cyklistická trasa Ústí nad Labem – Trmice – jezero Milada (VPS-D8/1-2): Cyklistická trasa je vedena z Majakovského ulice v Předlicích do Tyršovy ulice. Za okružní křižovatkou pokračuje v nové trase podél větvě směřující do okružní křižovatky v prostoru MÚK na dálnici D8. Dále je vedena po lávce pro pěší a cyklisty přes čtyřpruhový přivaděč s pokračováním do ulice V Jílovišti. Pokračuje po staré Edisonově ulici a napojí se na nově navrženou silnici vedenou k jezeru Milada. • Cyklistická trasa Ústí nad Labem – Trmice – Stadice (VPS-D6/1-4): Cyklistická trasa je vedena z Majakovského ulice v Předlicích do Tyršovy ulice a pokračuje za nákupními středisky podél Bíliny pod mostní objekt přes Bílinu na silnici II/613 (nutná úprava prostupu pod mostním objektem). Náměty s napojením trasy na centrum Ústí nad Labem podél železniční trati jsou v rovině ideové, trasa na území města Ústí nad Labem je dosud neujasněná. Stezka dále pokračuje podél Bíliny až k ulici Na Můstku. Je vedena v nové trase vedle Tyršovy ulice a dále pak pokračuje po stávajících místních komunikacích až k zámku. Za zámkem je vedena po komunikaci a za mostem přes Bílinu pokračuje v nové trase jako samostatná stezka podél řeky. V Koštově se pak napojuje na současnou cyklistickou trasu, evidovanou KČT pod číslem 3071. Vedlejší cyklistické trasy: • Cyklistická trasa vedená z Trmic od zámeckého parku (Denisovy sady) kolem odkaliště k jezeru Milada. Trasa z větší části využívá stávající komunikace a polní cesty. Má přímou vazbu na směr Trmice a současně také na Stadice. • Cyklistická trasa vedená z Trmic pod vrchem Rovný na Rabenov (VPS-D7). Trasa je vedena na území města pouze v krátkém úseku, má však rozhodující význam pro další vedení cykloturistické trasy za hranicemi sídla. • Cyklistická trasa – spojka, vedená ulicemi Gogolova, Dělnická a Zámecká. Trasa je vedena po stávajících komunikacích, úpravu si vyžádá úsek vedený pod dálnicí D8 (prostupnost prostorem pod mostním objektem dálnice).

Pěší doprava: Komunikace pro pěší se dělí na místní komunikace ve smyslu normy – tj. komunikace funkční skupiny „d1“ pěší a obytné zóny resp. „d2“ pěší stezky, pruhy, chodníky a na turistické cesty ve volné krajině, které slouží výhradně turistickým účelům. Pěší provoz „městského“ typu je nejvýrazněji soustředěn do prostoru centrální části Trmic, kde převládají cesty za nákupy a za službami. Silné pěší vztahy jsou také v prostoru velkých nákupních středisek na Tyršově ulici. Rekreační turistické cesty jsou vázány zejména na prostor jezera Milada, vrch Rovný a 58



vrch Široký kámen nad Újezdem. Navržené pěší trasy v ÚP Trmice: • Pěší trasy v obchodní zóně za Globusem. Umožňují pohyb pěších v obchodní zóně. • Pěší trasa (chodník) vedená podél silnice II/613 od Makra ke Scontu. Absence pěšího propojení je zřejmá, chodci se v současnosti pohybují po travnatém svahu za svodidly a na krajnici silnice. • Pěší trasa podél Bíliny, vedená od Nového mostu do ulice Žižkova. Rekreační pěší trasa podél Bíliny podporuje snahu o zatraktivnění prostoru podél řeky. • Pěší trasa podél Bíliny, vedená od ulice Na Můstku k Nového mostu; kombinovaná s cyklistickou dopravou. Pěší trasa navazuje na předchozí úsek a je kombinována s cyklistickou stezkou. • Pěší trasa s mostkem přes Bílinu, spojující ulice Za Humny a Lovecká. Lokální propojení, zkvalitnění prostupnosti územím. • Pěší trasa vedená z části obce Újezd do Koštova. Doplnění chybějícího pěšího propojení v jižní části Trmic. • Pěší trasy v prostoru mezi části obce Újezd a ulicí Ke Střelnici. Systém pěších tras rekreačního charakteru v prostoru bývalého lomu. • Pěší trasa vedená z lávky nad silnicí II/613 do ulice Na Pomezí. Trasa je součástí kompletního pěšího propojení centra Trmic s obchodní zónou na Tyršově ulici. • Pěší trasy pod vrchem Rovný. Systém rekreačních pěších tras přírodního charakteru.

Městská hromadná doprava: Městská hromadná doprava zůstává v Trmicích zachována a v návrhu se nemění. V návrhu je linka MHD, která končí na obratišti u teplárny, prodloužena před okraj rekreačního prostoru jezera Milada. Zde je navrženo obratiště.

Plochy dopravní vybavenosti: Stávající čerpací stanice pohonných hmot v Tyršově ul. je návrhem ÚP respektována. Nové plochy pro dopravní vybavenost nejsou navrženy.


59


4.K.2 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 4.K.2.1 Zásobování pitnou vodou: Nadmístní vodovodní řady: Přes území města Trmice vedou dva vodovodní přivaděče, přivádějící pitnou vodu do města Ústí nad Labem: • Vodovodní řad DN 800 vodovodu Meziboří - Ústí nad Labem. Jedná se o tranzitní řad nadokresního významu. Trmice na řad nejsou vůbec propojeny. • Hlavní řad DN 600 vodovodu z Velkých Žernosek do Ústí nad Labem. V Trmicích se tento řad rozdvojuje, a to na větev vedoucí do vodojemu Pod Lanovkou v Předlicích a na větev vedoucí do vodojemu Větruše. Trmice jsou napojeny na řad DN 600 přívodným řadem do VDJ Koštov a pro krytí zdrojového deficitu v šachtě v ulici V Jílovišti.

Místní systém zásobení pitnou vodou: Zásobování pitnou vodou zajišťuje pro město Trmice a část města Koštov vodojem Koštov 500m3, na kótě 205.00/210.00m n.m. Vodojem je zásobovaný z přívodního řadu vodárenské soustavy Žernoseky. Do vodojemu Koštov odbočuje z řadu DN 600 přívodný řad DN 300. Zpětně je v souběhu veden zásobní řad DN 300 propojený na vodovod Trmice v ulici Přemysla Oráče. Z vodárenské soustavy Žernoseky je zásobena většina zástavby města. Dalšími zdroji pitné vody města Trmice jsou prameniště Milbohov a prameniště Kamel I. a II., které se nacházejí v údolí Újezdského potoka. Pitná voda z těchto zdrojů je svedena do vodojemu v Horské ulici (VDJ Horská) o obsahu 2x160 m3, na kótě 186.800/190.00 m n.m., který je prioritně zásoben rovněž z vodárenské soustavy Žernoseky. Vodojem je situován o 20 m níže než vodojem Koštov. Z vodojemu Horská je v současné době zásobena část města Újezd a ulice Vančurova, V Polích a Chelčického a to skupinovým vodovodem OZSK-UL.028.2. Na vodovod je napojeno 80 % obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou pitnou vodou zásobeni individuálně. V ÚP je navrženo: • Zachování čerpání vody ze zdrojů Milbohov, Kamel I. a II.a do VDJ Horská a jeho využití jako záložního zdroje pitné vody. • Rekonstrukce se zvětšením profilu vodovodu v ulici Přemysla Oráče v úseku od napojení vodovodního potrubí na VDJ Koštov v ul. Přemysla Oráče až do ul. Edisonova. • Napojení zastavitelných ploch na stávající rozvody pitné vody ve městě.

Užitková voda: Průmyslové areály na Trmic, zejména teplárna a lihovar využívají pro svůj provoz značné kapacity užitkové vody. Zdrojem technologické vody je řeka Labe. Labská voda je čerpána čerpací stanicí, která je majetkem teplárny a je umístěna v Pražské ulici v Ústí nad Labem. 60



Voda je dopravována do teplárny třemi přívodními řady podél Žižkovy ulice. Na řadu DN 600, který odbočuje do Úžína, je zřízena přípojka DN 80, která je vedena podél železniční trati k areálu společnosti KS Kolbenschmidt. Areál KS Kolbenschmidt není v současnosti na užitkovou vodu napojen. Řad do Teplárny Ústí n.L., a.s. je prodloužen do areálu spalovny Trmice. V teplárně je labská voda využívána k napájení kotlů a k plavení popílku. Pro napájení kotlů je voda upravována na odparce a v chemické úpravně. Popílek je hydraulicky dopravován na odkaliště umístěné v prostoru vyuhleného dolu Barbora III. Uzavřený okruh tvoří recirkulace plavicích vod, která je zajištěna bez vypouštění odpadních vod do toku. Přívodní řady užitkové vody jsou v současné době dostačující. V řešeném území využívá užitkovou vodu z Labe pouze teplárna, spalovna SITA a společnost Severočeská stavební. Teplárna v období uplynulých dvou letech průměrně spotřebovala 4 637 705 m3 za rok. Do roku 2020 plánuje naopak spotřebu užitkové vody snížit a to průměrně na 4 022 358 m3 za rok. Spalovna Trmice odebírá užitkovou vodu z vodovodního řádu teplárny. Severočeská stavební a.s. ročně průměrně spotřebuje 100 m3 užitkové vody. Do roku 2020 nehodlá spotřebu užitkové vody zvýšit ani snížit. Kapacity odběru užitkové vody pro lihovar, který byl v době zpracování ÚP mimo provoz, nejsou známy. ÚP nenavrhuje nové rozvody užitkové vody. Užitkové vodovody jsou respektovány včetně svých ochranných pásem.

Požární voda: Pro potřeby požární vody je v Trmicích i v Koštově k dispozici voda z Bíliny. Vodovod v obcích dimenzí řadů, počtem požárních hydrantů a akumulací ve stávajících vodojemech odpovídá nárokům ČSN 730873 “Zásobování požární vodou”. Návrh ÚP nevyvolává potřebu užitkové a požární vody.

4.K.2.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod Trmice: Město Trmice má jednotnou kanalizaci K-UL.028.2-J.C. Odpadní vody jsou svedeny na centrální čistírnou odpadních vod ČOV Ústí nad Labem v Neštěmicích. Na území města Trmic jsou odpadní vody přečerpávány za pomoci několika čerpacích stanic odpadních vod (ČSOV): Trmice - Slepá ulička, Trmice - Za Humny, Trmice 2 – Tyršova do hlavní čerpací stanice odpadních vod ČSOV Trmice 1 - Žižkova. Do této ČSOV je svedena téměř veškerá kanalizace Trmic. Odtud jsou odpadní vody čerpány výtlačným řadem v Tyršově ulici do kanalizačního systému města Ústí nad Labem a dále gravitačně na ČOV Ústí nad Labem. Hlavním problémem na kanalizační síti v Trmicích je vyčerpaná kapacita na centrální čerpací stanici Trmice 1 - Žižkova a na výtlačném potrubí v Tyršově ulici. Odpadní vody z průmyslového lihovaru Trmice jsou řešeny samostatně, mimo síť odpadních vod města. Z areálu je vybudována tlaková kanalizace, zaústěná do hlavní ČSOV Trmice – Žižkova1. Původní projektované kapacity odvedení OV jsou Qmax = 23,1 l/s, Qprům = 12,8 l/s, Qmin = 5,9 l/s. Dešťové vody odtékají v současné době částečně rovnou do Bíliny, částečně do kanalizace.


61


Koštov: Odkanalizování obce Koštov je zajištěno za pomoci 5 kanalizačních výustí, které jsou zaústěny do řeky Bíliny. Návrh ÚP počítá s výstavbou nové kanalizace v Koštově a s výsledným převedením splašků na kanalizační systém města a na centrální ČOV v Ústí nad Labem. V ÚP je navrženo: Zkapacitnění hlavní čerpací stanice splašků ČSOV Trmice 1 – Žižkova a posílení kapacity výtlačného řadu v úseku od ČSOV do zaústění na stávající gravitační kanalizaci v Předlicích. (Tento záměr vyvolává následně potřebu řešit kapacitu stoky „Z“, která se nachází v centru Ústí nad Labem. ČOV Ústí nad Labem - Neštěmice, kam jsou odpadní vody z Trmic odváděny, má kapacitu dostatečnou.) Záměr je na území města Trmic vedený jako VPS –K1. • Odkanalizování části města Koštov novou splaškovou kanalizací s výhledovým převedením splaškových vod částečně gravitačně, částečně výtlačným řadem do stávající stoky DN 400 ve Vančurově ulici. Systém odkanalizování je navržen dvoustupňově. V etapě I. jsou v Koštově na obou březích toku Bíliny navrženy dvě menší mechanicko biologické čistírny odpadních vod ČOV Koštov 1 a ČOV Koštov 2, do kterých jsou svedeny splašky ze stávající i navrhované zástavby. V další fázi se počítá v místech ČOV vybudovat čerpací stanice splašků a pomocí úseků tlakové kanalizace obě ČSOV propojit a přečerpat do ul. Vančurova. Záměr je vedený jako VPS –K2. • Odkanalizování plochy VD-1 (bývalý areál Prefa), která je navržena jako plocha pro drobnou výrobu a služby, bude řešeno samostatnou projektovou dokumentací. V případě prověření se nabízí napojení na stávající výtlačný řad lihovaru. • Napojení předčištěných splaškových vod z areálu Scania na stávající stoku v Žižkově ulici je řešeno novým kanalizačním řadem s napojením na centrální ČSOV města. • Nová splašková kanalizace pro odkanalizování části města Újezd napojená gravitační stokou v Horské ulici na stávající systém města. Návrh je veden jako VPS –K3. • Odkanalizování navržených zastavitelných ploch bude řešeno oddílnou kanalizací. Dešťové vody v navržených zastavitelných plochách budou v max. možné míře likvidovány uvnitř těchto ploch zasakováním. Podél nových komunikací budou v zeleném pruhu vybudovány zasakovací příkopy. V případě větších a svažitých zastavitelných ploch (BI-1, BI-5) budou dešťové vody svedeny dešťovou kanalizací do Bíliny. • V drobných zastavitelných lokalitách v Koštově za tratí ČD (SV-6, SV-z, O-6) bude odkanalizování řešeno individuálně, a to výstavbou domovních ČOV nebo bezodtokové jímky na vyvážení. • ÚP předpokládá posupné oddělení dešťových vod a jejich svedení do Bíliny.

62



4.K.3 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ENERGETIKY: Město Trmice je bezprostředně spjato s energetikou. Na území města je umístěn strategický tepelný zdroj pro město Ústí n.L - teplárna Trmice a.s. (vlastník ČEZ a.s.). Na hranici katastrů Trmice a Koštov je situována rozvodna Koštov pro distribuci velmi vysokého napětí. Jedná se o významné zařízení podniku ČEZ Distribuce, a.s. Z tohoto místa je rozváděna elektrická energie po celém okrese Ústí nad Labem. Měnírna ČD náleží státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a napájí elektrifikovanou železnici ve směrech na Prahu, Děčín, Bílinu a Most. Do energetické soustavy je zapojena i spalovna odpadů SITA CZ.

4.K.3.1 Elektrická energie Přenosová soustava 110 kV - velmi vysoké napětí: Rozvodna ČEZ v Koštově je propojena vedeními 110kV do rozvoden přenosové soustavy ČEPS v Chotějovicích a na Babyloně. Hlavní zdroj elektrické energie je v rozvodně Chotějovice. Do rozvodny také dodává výkon elektrický zdroj v teplárně Trmice z pěti turbogenerátorů o celkovém výkonu 88MVA. Provozovatelem rozvodny a distribučních sítí 110kV je ČEZ Distribuce a.s, Děčín. Z rozvodny Koštov jsou vyvedeny distribuční vedení 110 kV: - do venkovní rozvodny Spolchemie, odkud pokračuje od r. 2011 kabelové vedení VVN 110kV do městské rozvodny Ústí nad Labem UTR, - do rozvoden Ústí Sever – Těchlovice - Děčín Želenice, - do rozvoden Krásné Březno – Litoměřice –Babylon, - do rozvoden Libochovany – Čížkovice – EleMělník, - do rozvoden Teplice Jih – Chotějovice, - do rozvoden Modlany – Chotějovice. Trasy vedení jsou zakresleny v grafické části ÚP, ochranné pásmo vedení VVN 110kV je 15m od krajního vodiče v trase na obě strany. V rozvodně Koštov je transformační stanice pro distribuční sítě vysokého napětí s transformátory 110/35kV – 80MVA, 110/22kV – 40MVA. Ochranné pásmo venkovní rozvodny 110kV je 20m od vnějšího oplocení. Vedle rozvodny ČEZ je vybudována měnírna Českých drah, ke které je vztažené stejné ochranné pásmo. ÚP Trmice respektuje koridor E4, pro přeložku vedení VVN 110 kV TR Koštov – Předlice. Záměr je v dokumentaci ZÚR ÚK veden jako veřejně prospěšná stavba VPS E4. Šířka koridoru je v ZÚR ÚK stanovena 600 m. V ÚP Trmice je na základě vyjádření ČEZ Distribuce, a.s., odd. Rozvoj Sever, upřesněna na minimální šíři 50m od levého krajního vodiče stávajících vedení. Koridor je veden v souběhu se stávajícími trasami VVN a zasahuje do ploch průmyslových podniků lihovaru, teplárny Trmice, TEKO Trmice, a spalovny SITA CZ. Trasa koridoru není dotčena návrhem ÚP, koridor je veden v souběhu se stávajícím vedením VVN z rozvodny Koštov a nebude mít vliv na omezení rozvoje města.


63


Distribuční vedení 35 kV - vysoké napětí a 22 kV - vysoké napětí: Tato vedení jsou hlavní napáječe elektrické energie pro odběratele všech kategorií v řešeném území. Vedení vysokého napětí 22 kV a 35kV (ochranné pásmo 10m od krajního vodiče v trase na obě strany) je vybudováno částečně jako volné, na stožárových podpěrách betonových a příhradových, částečně je uvnitř zástavby Trmic uloženo v zemi jako kabelové. Kabelové vedení VN v zemi má ochranné pásmo 1m na každou stranu od krajního kabelu v zemi. Volná a kabelová vedení VN propojují distribuční a uživatelské transformační stanice na území Trmic a okolí. Volným vedením 35kV je propojena vodní elektrárna na Střekově a rozvodna UTR ve středu města. V plánu provozovatele je přechod napěťové hladiny 35kV na hladinu 22kV. Provozovatelem distribučních sítí VN je ČEZ Distribuce a.s, Děčín. Další systém vedení vysokého napětí (stejnosměrný proud 3kV) provozují české dráhy (ČD). Z měnírny ČD Koštov jsou vyvedeny napaječe ve dvou trasách. Jedna z tras je vedena napříč zastavěným územím města a svým ochranným pásmem limituje zahuštění zástavby v centru. Další vedení kopírují železniční trať. (Ochranné pásmo 10m od krajního vodiče v trase na obě strany). Transformační stanice: V území jsou dle poskytnutých ÚAP a dostupných podkladů tyto distribuční a uživatelské transformační stanice 22 kV/0,4 kV (35/0,4kV) : název TS inst. výkon (kVA) k.ú. Trmice: TS Trmice OBI TS Trmice Obch.centrum TS Trmice Globus 2x 800 TS Trmice Ubytovna 400 TS Trmice Nerudova 400 TS Trmice Střed TS Trmice Techniasport 400 TS Trmice Pod Svahem TS Trmice Pivovar 400 TS Trmice Repro 400 + 250 TS Trmice Genope TS Trmice Radnice TS Trmice V polích 400 TS Trmice Eurocast 4 x 1000 TS Trmice Lihovar 2 x 400 TS Trmice Jotun TS Trmice Spalovna 2 x 1000 TS Trmice Metaz 6 x 1 000 TS Trmice Teplárna 2 x 25 000+70000 TS Jelínek Holding TS Sconto TS Újezd Obec

64

druh TS

provozovatel:

zděná OBI zděná OZ Trmice West Investment zděná zděná ČEZ ČEZ zděná zděná ČEZ příhradová ČEZ ČEZ zděná ČEZ kabelová kabelová ČEZ zděná ČEZ zděná ČEZ věžová ČEZ zděná Black+Decker zděná PLP a.s. zděná Jotun zděná SITA CZ zděná KS Kolbenschmidt venkovní rozvodna Teplárna-ČEZ Jelínek Holdimg, s.r.o. Salerova výstavba Center s.r.o. příhradová ČEZ



k.ú.Koštov: TS Újezd Obec 2 TS Koštov Měnírna ČD TS Koštov Okly TS Koštov Na Kopečku TS Koštov Obec TS Koštov Comprint

250 250 400 400

příhradová venkovní rozvodna příhradová příhradová příhradová příhradová

ČEZ ČD ČEZ ČEZ ČEZ Zelené kolo

Ochranné pásmo transformačních stanic je u příhradových a stožárových 7 metrů, u kompaktních a zděných 2 metry. V ÚP je navrženo: • Přívodní kabel VN a nová TS Trmice – rozvoj pro obytnou zástavbu v ploše BI-1. • Přívodní kabel VN a nová transformační stanice TS Trmice – Midas dle záměru podniku MIDAS spol. s r.o. • Přívodní kabel VN a nová transformační stanice pro zastavitelnou plochu VD1 pro drobnou výrobu TS Trmice–VD1. Záměr je vedený jako VPS –E1. • Posílení transformační stanice TS – Újezd – Obec, pro rozvoj části města Újezd a zásobení zastavitelné plochy pro bydlení SV-3 , případně její přeložení mimo SV-3. • Ostatní navržené zastavitelné plochy budou napojeny na stávající rozvody NN města.

4.K.3.2 Zásobování plynem Tranzitní plynovody: Územím města Trmic prochází významný vysokotlaký plynovod DN500 Úžín - Lovosice. Na tomto plynovodu jsou vysazeny dvě odbočky. Jedna je k vysokotlaké regulační stanici RWE a.s., která napájí místní síť Trmic. Druhá vede do podniku KS Kolbenschmidt CZ, do spalovny SITA CZ, podniku TEKO Trmice, s pokračováním do RS teplárny a je původně vybudovaná pro paroplynový cyklus. Konfigurace a dimenze plynovodů jsou patrny z grafické přílohy. Ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu a regulačních stanic jsou 4 m na obě strany od okraje potrubí či půdorysu, bezpečnostní pásmo 20m na obě strany od potrubí. ÚP Trmice respektuje záměr podniku RWE GasNet, s.r.o, Ústí nad Labem „Rekonstrukce VTL plynovodu Úžín-Stebno v lokalitě Trmice a Hostovice“, pro který je vydáno územní rozhodnutí č.j. MM/SO/S/23001/20/2012/Srb ze dne 15.5.2012. Předmětem záměru je přeložka, resp. stavba nového VTL plynovodu DN 500, který bude napojen na stávající VTL plynovod Úžín-Stebno. Přeložka v délce 1870m nahradí stávající plynovod v nevyhovující trase a je vedena mimo zastavěná území obcí. reg. stanice RS Trmice RWE RS Metaz RS Spalovna RS Teplárna

výkon m3/hod 1 200 3 000 1 200 3 000


provozovatel: RWE a.s. KS Kolbenschmidt SITA CZ Teplárna Trmice - ČEZ

65


Místní plynovodní síť: Místní síť je provozována jako nízkotlaká s provozovaným tlakem 0,1MPa a pokrývá pouze střed Trmic. Vzhledem k rozšiřování parovodů se neočekává podstatné rozšíření místní plynovodní sítě. Dosavadní rozvodná potrubí jsou vzhledem ke stáří a dimenzím nepoužitelná k zásadnímu zvětšování množství dodávaného plynu. Ochranné pásmo nízkotlakých plynovodů je 1 metr na každou stranu od okraje potrubí.

4.K.3.3 Zásobování teplem Největším tepelným zdrojem na území Trmic je teplárna Trmice, kde je výroba tepla (převážně pro Ústí n.L.) provázena výrobou elektrické energie. V teplárně je instalováno šest uhelných kotlů s celkovým výkonem 469,2 MW tepelného výkonu. Teplo dodávané do Ústí n.L. je z teplárny vyvedeno 4 dálkovými tepelnými napáječi, jejichž polohopis je zakreslen v grafické části ÚP. Jsou to: • TN I směr Předlice – DN500, • podél Žižkovy ulice TN II–DN600 pro Splochemii Ústí nad Labem, • TN III–DN700 pro redukční stanici ve středu města Ústí nad Labem, • TN IV–DN700 směr Předlice. Ochranné pásmo tepelných napáječů je vymezeno 2,5 metru na obě strany od okraje pláště potrubí. V teplárně v minulých letech došlo odsíření všech kotlů (polosuchá vápencová metoda). Dálkové tepelné napaječe vedené z teplárny jsou v nadzemním provedení a limitují výrazným způsobem rozvoj osídlení Trmic. Pro město Trmice je výhledově důležité požadovat alespoň částečné zabudování napaječů pod zem k uvolnění rozvojových ploch. Dalším velkým tepelným zdrojem je spalovna SITA Trmice, kde může být spalováno až 12.000t odpadu ročně ve dvou provozních linkách. Výsledným produktem spalování je pára o tlaku 22 atm a teplotě 300Co. Spalovna odpadu je při plném výkonu schopna dodat páru o výkonu 10 t/hod (cca 8 MW) a pokrýt vytápění celé bytové i komunální sféry v sídle Trmice. Pro zásobování zástavby v Trmicích je k dispozici zemní plyn a teplo z teplárny Trmice (vlastník ČEZ, a.s.). Kromě zemního plynu a páry lze pro vytápění využít i jiné zdroje např. LTO, elektrickou energii nebo lokální vytápění splňující požadavky na ekologické spalování dřeva a uhlí, tepelná čerpadla, solární systémy. Přes existenci velkých tepelných zdrojů na území města nelze způsob vytápění územním plánem direktivně stanovovat. S výlučným upřednostněním využití páry z teplárny Trmice nesouhlasilo město Tmice. Důvodem je neustále se zvyšující cena tepla na jedné straně a stále více možností a způsobů ekologického vytápění individuálním způsobem na straně druhé. V Koštově a v Újezdě není k dispozici plyn ani teplo z teplárny. ÚP ve svém výhledovém období neuvažuje s přivedením teplovodů do těchto okrajových lokalit. V případě zachování stávajících lokálních topidel na bázi spalování uhlí nebo dřeva je nutný přechod na ekologický způsob spalování. 66



4.K.3.4 Spoje a spojová zařízení Dálkové kabely sdělovací techniky: Územím města vedou jsou trasovány dálkové metalické a optické kabely sdělovací techniky. Jejich průběh je vyznačen v grafické části ÚP. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí podle zákona 127/2005 o elektronických komunikacích 1,5 m po obou stranách krajního vedení. Místní telefonní síť: Město Trmice z hlediska připojení na jednotnou telekomunikační síť spadá do MTO Ústí n.L. Má vlastní digitální telefonní ústřednu. Ve středu města je vybudován podzemní kabelový rozvod místní přístupové sítě. V okrajových částech města jsou rozvodné kabely částečně zavěšené na sloupových podpěrách. Radioreléové trasy: Nad územím města prochází radioreléové trasy společností TELEFONICA O2, T-MOBILE a RADIOKOMUNIKACE. Jihozápadním územím Trmic je vedeno nadzemní komunikační vedení Armády ČR s ochranným pásmem v šíři 2 km. Průběh RR tras a OP vedení Armády ČR je vyznačen v grafické části ÚP. Horizontální ochranné pásmo rádiového směrového spoje - radioreléové trasy stanovuje provozovatel podle skutečné výšky nad terénem. Může tak vzniknout do šíře pásu 50 – 150m podle zákona 127/2005.

4.K.4 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Na území města Trmice se nenachází skládka tuhého komunálního odpadu. Hospodaření s odpady podléhá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech. Město Trmice má zpracovaný Plán odpadového hospodářství. Likvidaci odpadů zajišťuje na celém území města firma Marius Pedersen, a.s., provozovna Teplice. Svozová oblast města Trmice představuje produkci odpadů od cca 3 tisíc obyvatel, převážně v zástavbě bytových domů městského typu a dále v zástavbě rodinných domů. Na celém území města je zabezpečen sběr a svoz KO. Celková produkce odpadů města činí přibližně 1.500 t, z toho cca 3,6 t nebezpečného odpadu. Komunální odpady, oddělený sběr – papír, plast, sklo: Odpady z provozu domácností (směsný komunální odpad) jsou shromažďovány do nádob objemu 80 – 1100 l. Celkem je rozmístěno na svozovém území města Trmice 665 ks kontejnerů o velikostech 80l, 110l, 120l, 240l, a 1100 l. Četnost svozu je 1x týdně. Oddělený sběr je prováděn do kontejnerů o objemu 1100l na osmi sběrných místech, vybavených kontejnery na PET lahve, papír a sklo. Všechny komodity (papír, sklo, PET lahve, NO, BRKO, stavební odpad) lze shromažďovat též na území Sběrného dvora


67


v Edisonově ulici. ÚP předpokládá vymístění sběrného dvora z důvodu výstavby kruhové křižovatky a jeho přemístění do plochy VD-2. Nebezpečný odpad: Mobilní svoz nebezpečného odpadu je prováděn 2 x ročně ze 2 stanovišť. Nebezpečné odpady mohou občané města Trmice bezplatně ukládat také ve sběrném dvoře. Provozovatelem sběrného dvora je město Trmice, odvoz a zneškodnění nebezpečných odpadů zajišťuje společnost Marius Pedersen a.s. Shromažďovat staré či nepotřebné léky a veterinární léčiva je možno také v lékárně – Fügnerova 59/20, Trmice. Objemný odpad: Svoz velkokapacitních kontejnerů je prováděn prostřednictvím velkokapacitních kontejnerů (5 a 7 m3) ze sběrného dvora, hřbitova, popř. podle pokynů MÚ z konkrétních stanovišť ve městě. Podnikatelské subjekty na území města Trmice řeší likvidaci odpadů smluvními vztahy s Marius Pedersen, a.s. nebo s firmou Technické služby města Ústí nad Labem s.r.o. nebo prostřednictvím Městského úřadu Trmice. Stavební odpad: Odstranění nebo recyklaci stavebního odpadu jsou fyzické osoby povinny zajistit na vlastní náklady v souladu se zákonem o odpadech. Občané s trvalým pobytem na správním území města Trmice mohou stavební odpad odevzdat do VKK ve sběrném dvoře. Odtud tento stavební odpad Marius Pedersen a.s. odváží na skládku Modlany jako technické zabezpečení skládek. Nebezpečné složky stavebního odpadu jsou odváženy na skládku NO Dekonta Ústí n.L. Vývoj celkové produkce komunálních odpadů předpokládá mírnou vrůstající tendenci. Nárůst objemu směsného odpadu však nebude velký díky stoupající tendenci třídění. ÚP Trmice respektuje stávající způsob likvidace odpadů. Nové zastavitelné plochy budou na tento systém napojeny. Navržené komunikace jsou v parametrech umožňujících příjezd svozových vozidel. Sběrný dvůr v ulici Edisonova, provozovaný MÚ Trmice, je částečně dotčen návrhem nové komunikace a kruhové křižovatky v Edisonově ulici. ÚP předpokládá v souběhu s dopravní stavbou přemístění sběrného dvora do plochy VD-2, resp. plochy asanace ASA2 v ulici Horská. Stávající systém likvidace odpadu vytváří dobré předpoklady předcházení vzniku černých skládek v blízkosti obytné zástavby. Stávající černou skládku na ploše bývalého areálu Prefy, který je ve vlastnictví Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. je nutné sanovat. Jedná se o plochu asanace ASA1, jejíž část je následně navržena jako zastavitelná plocha pro drobnou výrobu a služby VD-1.

68



4.L ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Na území města Trmic nejsou evidovány evropsky významné lokality ani vyhlášené významné krajinné prvky nebo přírodní památky.

4.L.1 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP V SOUVISLOSTI S CHRÁNĚNOU KRAJINNOU OBLASTÍ Hodnotné prvky přírody a krajiny na území města Trmic podléhají ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti České středohoří (dále jen CHKO). Do řešeného území zasahuje IV. a částečně III. zóna ochrany CHKO. III. zóna ochrany zahrnuje stráně v jižní části území Trmic, pokryté lesy zvláštního určení s četnými suťovými poly. Celkem jsou plochy CHKO na území města vymezeny na rozloze 343,76 ha, z toho 173,35 ha je uvnitř III. zóny ochrany. Jedná se o plochy lesozemědělské krajiny s převážně dochovaným přírodním a přírodě blízkým charakterem krajiny. CHKO v souladu s Preventivním hodnocením krajinného rázu doporučuje a upřesňuje pro území Trmic tyto požadavky: - posilovat kompaktní charakter zástavby města Trmic, nepřipouštět rozvoj kobercové zástavby ani nové průmyslové zóny, - menší sídla významněji nerozšiřovat, nepřipouštět přeměnu chat na trvalá obydlí, - mimo zastavěné území nepovolovat žádné nadzemní stavby, - nepřipouštět výstavbu jednotlivých obytných nebo rekreačních objektů či jejich souborů v odtržené poloze od sídel, - nová zástavby Trmic by neměla vystoupit do výše položených prudších svahů, - v lesních komplexech podporovat listnaté stromy, - v krajině výslovně vyloučit stavby uvedené v §18 odst.5 stavebního zákona, s výjimkou staveb a opatření ke snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a odstraňování jejich důsledků. - na plochách pro zemědělství vyloučit stavby uvedené v §18 odst.5 stavebního zákona, s výjimkou vybavení pastvin pastevními ohradníky a lehkých pastevních přístřešků pro úkryt zvířat na pastvě, včelínů a polních cest - na plochách PUPFL vyloučit stavby uvedené v §18 odst.5 stavebního zákona s výjimkou stavby lesních cest Požadavky CHKO jsou zahrnuty do řešení územního plánu zejména stanovením regulativů v kapitole f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínek prostorového uspořádání návrhu ÚP, která vymezuje pro jednotlivé plochy funkce hlavní, přípustné a nepřípustné. ÚP Trmice částečně vymezuje zastavitelné plochy do IV.zóny CHKO. Vymezení zastavitelných ploch respektuje požadavek aby uvnitř hranice CHKO nepřekročil rozvoj zastavěného území 10%.


69


Zastavěné území Trmic je vymezeno o rozloze 274,71 ha Nové zastavitelné plochy (vně zastavěného území) jsou na území CHKO navrženy pouze ve IV. zóně ochrany a to v celkovém rozsahu 16,44 ha (v k.ú.Trmice 11,72 ha a v k.ú.Koštov 4,72 ha). Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu 5,98 % zastavěného území města. ÚP dále vymezuje uvnitř IV. zóny ochrany CHKO plochu přírodního charakteru pro rekreaci ZR-2. Plocha je určena pro pobyt a aktivity v přírodě, bez možnosti výstavby zpevněné příjezdové komunikace, zpevněných ploch a trvalých staveb. Takto vymezená plocha nebude mít dopad na kvalitu přírodního charakteru.

4.L.2 PAMÁTNÝ STROM V k.ú. Trmice je v části zámeckého parku, využívané kynology, na parcele p.č. 1571/1 evidován památný strom buk lesní cv. Asplenifolia. Památný strom bude respektován při zpracování územní studie, kterou je podmíněno funkční využití levobřežní části zámeckého parku.

4.L.3 LINIOVÁ A KRAJINNÁ ZELEŇ, PROSTUPNOST KRAJINY, VYHLÍDKOVÉ BODY Prostupnost krajiny - cyklistické a pěší cesty: Veškeré stávající cesty, t.j. turistické trasy, pěší cesty i účelové zemědělské a lesní komunikace a cesty jsou zachovány a chápány jako veřejná prostranství - veřejné cesty.

Liniová zeleň: Liniová zeleň je navržena v rámci biokoridorů místního systému ÚSES a jako aleje podél komunikací a cest. V ÚP je navrženo: • ZL-1 (cca 1000 m), oboustranná alej podél dálničního přivaděče do Ústí nad Labem (VPO Z1). • ZL-2 (258 m), jednostranná alej podél pěší cesty od lávky přes dálniční přivaděč do Trmic (VPO-Z-2). • ZL-3 (297 m), jednostranná alej podél nové komunikace propojující ulice Vančurova a Přemysla Oráče – „Nová Vančurova“ (VPO-Z-3). K výsadbě alejí jsou vhodné lípy, javory, ale i tradiční ovocné stromy a ořešáky. V krajině zachovat systém horizontálních mezí jižních svahů nad Trmicemi s doprovodnými porosty. V území mezi Újezdem a Hostovicemi je vhodné obnovovat pěstování tradičních ovocných dřevin, nejlépe formou vysokokmenných ovocných sadů. Vyhlídkové body: V ÚP jsou vyznačeny vyhlídkové body pro případné umístění lavičky nebo drobného odpočivadla: • při silnici III/25837 na hranici s k.ú. Hostovice, parcela č. 1358/1 v k.ú. Trmice, 70



• při stávající pěší cestě vedené pod lesem ve stáni mezi Koštovem a Újezdem, parcela č. 518, k.ú. Koštov, • při navržené, resp. obnovené cestě od železniční zastávky Koštov směrem do strání vrchu Rovný na parcele č. 259/2, • na lávce pro pěší přes silnici II/613.

4.L.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Územní systém ekologické stability představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů a stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu. ÚSES je postupně navrhován ve třech navzájem provázaných úrovních – nadregionální, regionální a místní. Místní (lokální) ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na místní úrovni však lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. Vymezení nadregionálních prvků ÚSES je provedeno v nadřazené dokumentaci ZÚR ÚK. Podkladem pro zapracování místních prvků ÚSES do územního plánu byl Okresní generel ÚSES (RNDr. Friedrich). V ÚP jsou vymezeny prvky ÚSES na regionální a místní úrovni: • •

Regionální prvky ÚSES: Funkční regionální biocentrum RBC 1315 „Stadické srázy, Široký kámen“. Funkční regionální biokoridor RBK 595 „Stadické srázy, Široký kámen – Vrkoč“.

Lokální prvky ÚSES: Biocentra lokálního významu (LBC): • Lokální biocentrum LBC 179 „U Bíliny“ – funkční. • Lokální biocentrum LBC 181 „Zámecký park Trmice“ – funkční. • Lokální biocentrum LBC 206 „U Brodu“ – funkční. • Lokální biocentrum LBC 207 „Újezdský vrch“ – funkční. • část Lokálního biocentra LBC 177 „Milada“ – nefunkční, biocentrum je z větší části situováno v k.ú. Tuchomyšl, mimo řešené území (VPO-K1). Biokoridory lokálního významu (LBK): • Lokální biokoridor LB 624 „Ždírnický potok“ – nefunkční (VPO-K4). • Lokální biokoridor LB 646 „Zalužanský potok u Trmic“ – nefunkční (VPO-K2). • Lokální biokoridor LB 648 „Bílina v Trmicích“ – funkční. • Lokální biokoridor LB 649 „Ve Stráni“ – funkční. • Lokální biokoridor LB 651 „Bílina u Koštova“ – funkční. • Lokální biokoridor LB 652 „Újezdský potok v Trmicích“ – částečně nefunkční (VPOK3). • Lokální biokoridor LB 668 „U Koštova“ – funkční. • Lokální biokoridor LB 671 „Újezdský potok - Milbohov“ – funkční. Skladebné části ÚSES je třeba chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability. Pro nefunkční části ÚSES, které jsou vymezeny jako veřejně


71


prospěšná opatření, je třeba zpracovat projektovou dokumentaci a následně zajistit jejich realizaci. Nejvýznamnější lokální biokoridor představuje tok řeky Bíliny. Pro břehové partie Bíliny platí požadavek respektovat stávající břehovou vegetaci a tam, kde jsou břehy bez vegetace směřovat k jejich ozelenění. Veškeré zásahy do toku a břehů musí být prováděny adekvátně k místu přírodě blízkým způsobem. Nefunkční lokální biokoridory jsou navrženy k vybudování v min. šířce 15m. Mohou být vysazovány lípy, javory, habry a další listnaté domácí stromy a keře včetně tradičních ovocných stromů.

4.M ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV, VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ JAKO PODMÍNKA PRO ROZHODOVÁNÍ, VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ 4.M.1 ÚZEMNÍ REZERVY ÚP Trmice vymezuje tyto plochy územních rezerv: • R-1 (8,15 ha) - územní rezerva pro plochu smíšenou obytnou městského charakteru (SM) v prostoru severně od zástavby Trmic. Tato plocha je součástí zastavitelného území dle původního ÚP SÚ Trmice. Po vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch byla přeřazena do plochy územních rezerv, zastavitelných až po vyčerpání ploch navržených tímto územním plánem. • R-2 (2,73 ha) - územní rezerva pro plochu individuálního bydlení (BI) na východním okraji k.ú. Trmice směrem na Hostovice. Záměr je vyvolán požadavkem vlastníka předmětných pozemků.

4.M.2 ZDŮVODNĚNÍ ULOŽENÍ PROVĚŘENÍ ZMĚN VYUŽITÍ PLOCH ÚZEMNÍ STUDIÍ JAKO PODMÍNKA PRO ROZHODOVÁNÍ Prověření změny využití ploch územní studií je uloženo v lokalitách, kde předpokládaný větší rozsah zástavby vyžaduje koordinaci zástavby a koordinovanou přípravu veřejné infrastruktury a kde není dostatečně znám záměr nebo kde výstavba vyvolává zásadní změnu stávající parcelace. Povinnost prověřit změnu využití území územní studií platí pro tyto plochy: • Levobřežní část zámeckého parku (2,56 ha) včetně zastavitelné plochy O-1. Plocha 72



je navržena pro účely rekreačního vybavení a parkové zeleně ZP-1. Studie bude respektovat skutečnost, že plocha je položena uvnitř vymezené záplavy Bílina Q100. Pro využití zastavitelné plochy O-1 navrhne protipovodňová opatření. Dále bude respektovat podmínky plochy krajinného rázu a evidovaný památný strom, buk lesní, na parcele p.č. 1571/1. Studie ve svém řešení prokáže zachování a ochranu hodnotné parkové zeleně. • Plocha přestavby v centru města Trmice (1,05 ha) určená výsledně jako plocha smíšeného obytného městského charakteru (SM-7). Jedná se o významnou lokalitu v centru města, mimo hranici stoleté záplavy Bíliny, která je prostorově vhodná pro kultivaci ve smyslu využití v souladu s její polohou. Záměr je podmíněn vlastnickými vztahy, v současné době je prostor využíván stavební firmou a jako garážový dvůr. Studie bude řešit možnosti využití plochy v souladu s její polohou. Návrh bude řešit zástavbu ve formě integrovaných obytných domů s výškovou hladinou 2 - 4 nadzemní podlaží a situování občanské vybavenosti v parteru domů. Součástí řešení bude návrh dopravní a technické infrastruktury. • Plocha přestavby stávající zahrádkářské kolonie (BI-6, 1,68 ha), situované uvnitř zástavby města. Studie bude řešit využití plochy pro individuální bydlení (BI-6), navrhne parcelaci včetně vymezení veřejných prostranství a technickou a dopravní obsluhu pro navržené účely. • Plocha pro drobnou výrobu a služby (VD-1, 4,48 ha), včetně plochy pro veřejnou zeleň ZV-10 o celkové rozloze 6,74 ha. Studie vymezí podmínky pro umístění nové funkce na ploše VD-1 včetně zásobení areálu technickou a dopravní obsluhou. Navrhne veřejnou zeleň formou lesoparku na ploše ZV-10, jejíž součástí bude i vymezení a technické řešení cyklistické a pěší cesty z Trmic do prostoru jezera Milada přes plochu ZV-10. Lhůta pro pořízení územních studií, jejich schválení pořizovatelem a vložení do dat evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 6 let.

4.M.3 ZDŮVODNĚNÍ ULOŽENÍ PROVĚŘENÍ ZMĚN VYUŽITÍ PLOCH DOHODOU O PARCELACI JAKO PODMÍNKA PRO ROZHODOVÁNÍ Podmínka zpracování územní studie a zároveň dohoda o parcelaci platí pro plochu přestavby BI-6, stávající zahrádkářské kolonie v Trmicích. Důvodem požadované dohody o parcelaci je současný stav - jedná se o zahrádkářskou kolonii bez dopravní a technické infrastruktury, Stávající parcelace zahrad neumožňuje jednoduchou změnu využití pro bydlení. V případě využití ploch pro bydlení v rodinných domech je nutné navrhnout a vybudovat novou obslužnou komunikaci, a to i na úkor stávajícího vymezení jednotlivých zahrádek a navrhnout parcelaci tak, aby odpovídala novému funkčnímu využití.


73


4.N ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS), VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (VPO) A ASANACÍ Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou podmínkou pro realizaci požadovaných záměrů města. V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu lze práva a povinnosti k pozemkům a stavbám dotčených veřejně prospěšnými stavbami vyvlastnit. Město Trmice nepožaduje na vymezené VPS a VPO předkupní právo. ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy, energetiky a odvádění splaškových vod.

4.N.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY ÚP Trmice vymezuje: • VPS-i: koridor konvenční železniční dopravy Cheb – Karlovy Vary - Chomutov Most - Ústí nad Labem. Jedná se o optimalizaci koridoru železniční trati č. 130. Koridor je sledován v ZÚR ÚK jako VPS-i. Šířka koridoru je stanovena 250 m. • VPS E4: koridor pro vedení VVN 110 kV TR Koštov-Předlice. Šířka koridoru je územním plánem upřesněna na 50m. • VPS-K1: zkapacitnění centrální čerpací stanice splašků a hlavní výtlačné stoky z Trmic do Předlic v ulici Tyršova. Opatření je nezbytné k zajištění bezproblémového odvádění splaškových vod z Trmic na centrální ČOV Ústí nad Labem. • VPS-K2: systém likvidace splaškových odpadních vod z části města Koštov, který zahrnuje: - 2 x lokální čistírnu odpadních vod, resp. následné využití pro čerpací stanice splašků, - splaškovou kanalizaci gravitační, - tlakovou splaškovou kanalizaci pro přečerpání splašků z Koštova do Trmic. • VPS-K3: splašková kanalizace z části města Újezd. • VPS-D1: nová silnice III. třídy D1 včetně kruhové křižovatky s Edisonovou ulicí. Komunikace je vedena v nové trase podél železniční tratě do křižovatky s ulicí Ke Dráze s napojením na větev okružní mimoúrovňové křižovatky MÚK na dálnici D8. Silnice je navržena jako průmyslový obchvat Trmic, přebírající nákladní dopravu pro zásobení průmyslových areálů na západním okraji města. • VPS-D2: příslušný úsek silnice III. třídy Trmice – Roudníky - Teplice ukončený v Trmicích v prostoru obratiště MHD u teplárny. Silnice je na území k.ú. Tuchomyšl zakotvena v ÚP Ústí nad Labem. • VPS-D3: nové místní komunikace D2 a D7 v lokalitách BI-1 a SV-1 (ul. Vančurova). • VPS-D4: pěší trasa vedená z lávky nad silnicí II/613 do ulice Na Pomezí, včetně přemostění horkovodu. • VPS-D6/1: cyklistická trasa Ústí nad Labem – Trmice – Stadice, úsek podél Bíliny za obchodními centry. • VPS-D6/2: cyklistická trasa Ústí nad Labem–Trmice–Stadice, úsek podél Tyršovy ul. • VPS-D6/3: cyklistická trasa Ústí nad Labem – Trmice – Stadice, úsek u zámku. • VPS-D6/4: cyklistická trasa Ústí nad Labem – Trmice – Stadice, úsek podél Bíliny ve 74



směru na Koštov. • VPS-D7: cyklistická trasa vedená z Trmic pod vrchem Rovný na Rabenov. • VPS-D8/1: cyklistická trasa Ústí nad Labem–Trmice–jezero Milada, úsek mezi Tyršovou ulicí a okružní křižovatkou MÚK na dálnici D8. • VPS-D8/2: cyklistická trasa Ústí nad Labem–Trmice–jezero Milada, úsek vedený po lávce pro pěší a cyklisty přes čtyřpruhový přivaděč s pokračováním do ulice V Jílovišti. • VPS-E1: přívodní kabel VN a nová transformační stanice pro zastavitelnou plochu VD-1.

4.N.2 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Veřejně prospěšná opatření se týkají nefunkčních prvků ÚSES nebo jejich částí, navržených k realizaci, liniové zeleně a revitalizace zaniklého toku. ÚP Trmice vymezuje: • VPO-V1: Revitalizace a obnova přerušené části toku Hostovického potoka. • VPO-K1: Realizace části vymezeného lokálního biocentra LBC 117 „Milada“ v k.ú. Trmice o rozloze 3,27 ha. • VPO-K2: Realizace příslušné části vymezeného lokálního biokoridoru LBK 646 „Zalužanský potok u Trmic“. • VPO-K3: Realizace příslušné části vymezeného lokálního biokoridoru LBK 624 „Ždírnický potok“. • VPO-K4: Realizace příslušné části vymezeného lokálního biokoridoru LBK 652 „Újezdský potok v Trmicích“. • VPO-Z1: Výsadba aleje po obou stranách dálničního přivaděče. • VPO-Z2: Výsadba aleje podél pěší cesty od nadchodu přes dálniční přivaděč do Trmic. • VPO-Z3: Výsadba jednořadé aleje podél nové komunikace D7 Vančurova – Přemysla Oráče.

4.N.3 PLOCHY PRO ASANACE A ASANAČNÍ ÚPRAVY K asanaci jsou vymezeny devastované plochy po bývalém lomu Chabařovice, areál bývalého podniku Prefa, plochy bývalého lomu v Trmicích a plochy pod dálnicí D8. ÚP Trmice vymezuje: • ASA9 (na území města Trmice 9,78 ha) - asanační území nadmístníhonadregionálního významu bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice. V území je ukončena rekultivace a celková revitalizace území po ukončené těžbě. Plocha musí zohledňovat budoucí využití pro příměstskou rekreaci v prostoru Ústí nad Labem – Teplice. • ASA1 (7,11 ha) – asanační plochy na západní hranici k.ú. Trmice s ekologickou zátěží, po historické výrobě dehtu a následné výrobě betonových panelů. Plocha je dále zatížena černými skládkami. Asanační úpravy musí směřovat k odstranění černých skládek včetně depa starých betonových panelů a prvků, k odstranění ekologické zátěže (vyčištění půdy) a sanace ploch pro navržené funkční využití. Plocha je z části vymezena pro drobnou


75


výrobu a služby (VD-1), částečně k ozelenění jako plocha pro veřejnou zeleň (ZV-10). Plochou zeleně je vedena pěší a cyklistická stezka z Trmic do prostoru jezera Milada. • ASA2 (1,76 ha) – plocha bývalého lomu. Asanační úpravy budou provedeny v souladu s navrženým funkčním využitím plochy pro drobnou výrobu a služby (VD-2). Součástí asanací je revitalizace jižní části plochy a výsadba ochranné a stabilizační zeleně. • ASA3 (0,22 ha) – plocha navržená k celkové revitalizaci a ozelenění. Výsledně je navržena jako plocha veřejné zeleně (ZV5) zapojené do systému břehové vegetace Bíliny. • ASA4 (1,09 ha) – plocha v Koštově pod tělesem dálnice D8. Asanační úpravy budou spočívat k urovnání a zpevnění plochy v zastíněných částech a k realizaci zátěžového trávníku tam, kde to oslunění plochy dovolí. Územní plán stanovuje podmínky koordinace pro realizaci veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací pro případy, kdy se jednotlivé prvky asanací, VPS a VPO překrývají nebo kříží. Překrývající se a křížící se prvky budou realizovány v tomto sledu: – ASA9 – VPS-D2 – VPS-D5 – VPO-K2 – VPO-K1, – ASA1 – VPS-D7, – ASA2 – VPS-K3 - VPO-K4, – VPS-D4 – VPO-Z2, – VPS-E4 – VPO-K2. Stanovení této podmínky bylo nezbytné z důvodu zajištění vzájemné koordinace následné přípravy a řešení staveb či opatření.

76



4.O VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Výchozí předpoklady: Odůvodnění potřeby zastavitelných ploch, navržených v ÚP Trmice se opírá jednak o demografický vývoj města Trmice, jednak o vysoké procento obyvatel, dojíždějících do Trmic za prací. V obou případech jde o skutečnosti, vymykající se svou progresivitou celému Ústeckému kraji. v r. 1930: 8.522 osob. Demografický vývoj počtu obyvatel města Trmice: v r. 1991: 1.784 osob. v r. 1995: 2.238 osob. v r. 2013: 3.021 osob v r. 2015: 3042 obyv. Z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel je zřejmé, že kapacita města bývala na přelomu 19. a 20. stol. výrazně vyšší oproti stavu současnému. Dále je patrný trvalý a značný přírůstek obyvatel od r. 1991. Z uvedených čísel vyplývá, že v období let 1991 až 1995 vzrůstal počet obyvatel o 114 obyv./rok a v letech 1995 až 2015 o 160,8 obyv./rok. Tento pozitivní trend je hlavním aspektem odůvodňujícím potřebu celkového rozvoje města, a to včetně nových zastavitelných ploch. ÚP Trmice počítá s pokračujícím průměrným přirozeným přírůstkem obyvatel podle let minulých, t.j. cca 100 obyv./rok. • Za předpokladu tohoto trendu by bylo možné očekávat nárůst obyv. přirozeným vývojem do r. 2018 přibližně o 400 - 500 osob. Pro účely výpočtu je použito číslo 440 nových obyvatel do r. 2018. Dalším faktorem, který má vliv na utváření a potřeby města je přítomnost velkých průmyslových subjektů s velkým počtem zaměstnanců. Největšími zaměstnavateli jsou: - Black and Decker s.r.o. - cca 700 zaměstnanců, dvousměnný provoz. - KS Kolbenschmidt Czech republic, a.s., cca 600 zaměstnanců. - Jotun Powder Coatings CZ, a.s., cca 600 zaměstnanců. - Teplárna Trmice, a.s. - v r. 2015 má být obnoven provoz lihovaru (počet zaměstnanců není znám) S přihlédnutím k dalším větším a středně velkým zaměstnavatelům v Trmicích v oblasti větších a středních průmyslových podniků, energetických zařízení a stavebních firem lze počítat, že počet zaměstnanců, pracujících na území Trmic přesahuje nebo je min. stejný jako počet trvalých obyvatel města. Tato skutečnost má m.j. vliv na potřebu vymezení ploch pro každodenní vybavenost města. Pro potřeby výpočtu zastavitelných ploch je brán přepočtený počet denně dojíždějících osob: PPO = počet zaměstnanců : 50, t.j. při výše uvedeném počtu dojíždějících zaměstnanců přibližně číslo 60 - 100. Je možné očekávat, že při dalším příznivém vývoji ekonomických subjektů v území, který je v Trmicích nastartován, vznikne další potřeba zastavitelných ploch pro bydlení ze strany dojíždějících. • Pro potřeby výpočtu počítáme s přírůstkem 40 trvale bydlících obyvatel v důsledku rozvoje ekonomických subjektů v Trmicích.


77


Do situace může rovněž zasáhnou dokončení celé trasy dálnice D8, které způsobí, že město Trmice bude v dojezdové vzdálenosti od Prahy, pod hranicí 60 min a stane se tak zajímavé i pro občany, dojíždějící za prací do hlavního města. • Pro potřeby výpočtu lze vzít pouze odborný odhad cca 25 nových obyvatel v důsledku dokončení D8.

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Odhad potřebných zastavitelných ploch pro bydlení je v souladu s výše uvedenými výchozími předpoklady vývoje obyvatelstva, rozvoje ekonomických aktivit a dokončení dálnice D8 uvažován pro přepočtený počet obyvatel 505. (PPO = 440 + 40 + 25 = 505 obyvatel) Pro výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení vychází návrh ÚP z potřeb plochy pro příslušnou jednotku, t.j pro bytový nebo rodinný dům včetně souvisejících veřejných prostranství, ploch pro dopravní a technickou obsluhu a ploch pro související plochy zeleně. Tento ukazatel se pro plochy s rozdílným funkčním vymezením liší: • Pro plochy smíšené obytné městského charakteru (SM): 900 m2 pro 1 bytový dům (výpočet vychází z předpokladu 3nadzemních podlaží, 1 až 3 bytové jednotky na patro, t.j. průměrně 1,5 b.j. na patro, pro 3 nadzemní podlaží 4,5 b.j. ) • Pro plochy pro bydlení individuální (BI): 900 – 1.200 m2 pro 1 rodinný dům, průměr 1.050 m2/RD. • Pro plochy smíšené obytné venkovského charakteru (SV): 1.000 - 1.300 m2 pro 1 rodinný dům, průměr 1.200 m2/RD. Koeficient obložnosti je počítán: • Pro bytové jednotky v bytových domech 1,3 osob/b.j u ploch smíšených obytných (SM). • Pro rodinné domy a vily ploch pro individuální bydlení (BI) 2,2 osoby/RD • Pro rodinné domy a farmy ploch obytných venkovského charakteru (BV) 3,2 osob/ RD. Výpočet kapacity navržených zastavitelných ploch pro bydlení: Odhad počtu obyvatel v navržených plochách rozdílného funkčního využití: • Plochy smíšené obytné městského charakteru (SM) – navrženo 1,52 ha ploch přestavby + 1,76 ha ploch zastavitelných. Celkem 3,28 ha, t.j. 32.800 m2. 32.800 : 900 = 36,4 bytových domů x 4,5 b.j/dům = 163,8 bytů. Při obložnosti 1,3 = 213 obyv. • Plochy pro bydlení individuální (BI) – navrženo 1,68 ploch přestavby + 13,83 ploch zastavitelných. Celkem 15,51 ha, t.j. 155.100 m2. 155.100 : 1.050 = 147,7 rodinných domů. Při obložnosti 2,1/RD = 310 obyv. • Plochy smíšené obytné venkovského charakteru (SV) – navrženo 12.400 m2 ploch přestavby + 33.100 m2 ploch zastavitelných. Celkem 45.500 m2. 45.500 : 1.200 = 37,9 rodinných domů. Při obložnosti 3,1/RD = 117 obyv. Celkem jsou navrženy plochy pro cca 213 + 310 +117 = 640 obyvatel. 78



Plochy pro občanskou vybavenost města (O) jsou navrženy v celkovém rozsahu ploch 31.800 m2. Potřeba ploch občanské vybavenosti je odůvodněna jednak stoupajícím počtem trvale bydlících, ale také vysokým počtem osob, dojíždějících do Trmic za prací (viz výše uvedená kap. „Výchozí předpoklady“). Část navržených ploch vybavenosti souvisí s rekultivovaným územím jezera Milada v sousedním k.ú. Tuchomyšl, které v souladu s nadřazenou dokumentací kraje (ZÚR ÚK) má sloužit jako rekreační zázemí ústecka. S tím souvisí i potřeba ploch pro drobnou výrobu a služby (VD). Tyto plochy jsou navrženy v celkovém rozsahu 34.300 m2. Územní plán dále předpokládá, že rozvoj vybavenosti a služeb se bude odehrávat v rámci postupné přestavby a revitalizace stávající zástavby. Závěr: Územní plán vymezuje zastavitelné obytné plochy pro cca 640 obyvatel, což překračuje vypočtený odhad o více než 100 obyv. Je však třeba vzít v úvahu, že zejména navržené plochy přestavby v centru města, které představují majoritní podíl na navržených kapacitách, jsou podmíněny ochotou soukromých vlastníků ke změně využití oproti stávajícímu stavu. Jde zejména o plochu přestavby v centru města (SM-7), která představuje největší navrženou plochu pro bytové domy. V současné době je zde areál stavební firmy a garážový dvůr, přesto je územním plánem považována za plochu významnou pro kultivaci centra. (Změna funkčního využití této plochy je takto vymezena i v původním ÚPSÚ Trmice.) Rovněž využití plochy přestavby zahrádkářské osady (BI-6), podmíněné dohodou o parcelaci nelze časově určit. V obou případech těchto navržených ploch přestavby nelze změnu využití vynutit, přesto, v souladu s metodikou, jsou ve výpočtu zohledněny. Pokud územní plán pracuje s časovým horizontem 4 až 6-ti let, lze konstatovat, že navržené plochy vytváří územní rezervu pro eliminaci nepřesností výpočtu potřeb rozvoje města, která je pro rozhodování v oblasti územního plánování nezbytná. Územní plán reaguje na trvalý nárůst počtu obyvatel, na vysoký podíl dojíždějících osob za prací a na změnu charakteru sousedního katastru Tuchomyšl. Adekvátně předpokládanému rozvoji ploch obytných jsou navrženy také plochy pro občanskou vybavenost a drobnou výrobu a služby.


79


4.P – VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Údaje o pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF), dotčených návrhem ÚP Trmice: ÚP navrhuje na plochách ZPF zastavitelné plochy smíšené obytné městského charakteru (SM), plochy pro bydlení individuální (BI), plochy smíšené obytné venkovského charakteru (SV), plochy občanského vybavení pro větší komerční zařízení (OK), plochy občanského vybavení pro městskou vybavenost (O) a plochy pro drobnou výrobu a služby (VD). Předpokládaný zábor ZPF pro zastavitelné plochy činí: v k.ú. Trmice: 18,46 ha, z toho 17,19 ha orné půdy v k.ú Koštov: 6,60 ha, z toho 5,67 ha orné půdy celkem: 25,06 ha, z toho 22,86 ha orné půdy Celkový zábor ZPF je pro plochy s rozdílným způsobem využití členěn takto. k.ú. Trmice k.ú. Koštov celkem (ha): plochy smíšené obytné (SM) 1,13 ha 0 1,13 plochy pro bydlení individuální (BI) 10,78 3,84 14,62 plochy pro bydlení venkovského charakteru (SV) 0,56 2,29 2,85 Plochy pro komerční zařízení (OK) 5,68 5,68 plochy pro občanskou vybavenost města (O) 0,22 0,47 0,69 plocha pro drobnou výrobu a služby (VD) 0,09 0,09 Předpokládaný zábor ZPF pro nezastavitelné plochy veřejné sídelní zeleně činí: v k.ú. Trmice: 12,73 ha, z toho 11,84 ha orné půdy v k.ú Koštov: 0 celkem: 12,73 ha, z toho 12,73 ha orné půdy Z celkového záboru ZPF pro zastavitelné plochy 25,06 ha je vně zastavěného území situováno 18,46 ha. Zbývající dotčené půdy v rozsahu 6,60 ha leží uvnitř zastavěného území. Z celkového záboru ZPF pro nezastavitelné plochy (veřejnou zeleň) 12,73 ha je vně zastavěného území 12,63 ha. Celkový rozsah a struktura ZPF, dotčeného návrhem ÚP je zřejmá z tabulek záboru ZPF v příloze tohoto Odůvodnění.

Zemědělství: Zemědělství nepředstavuje významnou složku ekonomické základny města Trmic. Území města nemá předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu. Na území města nejsou situovány zemědělské areály ani jiná zařízení zemědělské výroby.

80



Plocha zastavěného území v % z celkové rozlohy jednotlivých k.ú.: Stávající zastavěné plochy představují nezanedbatelnou část řešeného území: k.ú. Trmice: 235,49 ha, t.j. 62,22 % z celkové rozlohy 378,48 ha k.ú. Trmice k.ú. Koštov 31,25 ha, t.j. 10,86 % z celkové rozlohy 287,60 ha ÚP předpokládá zachování a lepší zhodnocení zbylého zemědělského potenciálu především využíváním trvalých travních porostů, zejména pro pastvu. K tomu se váže doporučení alespoň minimální živočišné držby v okrajových částech zástavy, především v Koštově a v Újezdě.

Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany: Převážná část řešeného území je v BPEJ kódována číslem 1, které označuje region T1 – teplý a suchý. Jsou zastoupeny zejména tyto bonitační typy půd: HPJ 01 – černozemě na spraši středně těžká, s převážně příznivým vodním režimem je evidována v enklávě jižně od Trmic. Jde o rovinaté půdy, hluboké, bez skeletu. HPL 10 – hnědozemě na spraši, včetně slabě oglejených forem, středně těžké s těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí. Tyto půdy na převažují na rovinatých údolních plochách. Doprovázejí oba břehy Bíliny. Rovinaté až mírně svažité půdy, hluboké, bez skeletu. HPJ 22 – hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, lehčí a výsušné. Vstupují do území výběžkem od severu. Lokalita je všesměrně svažitá, slabě skeletovitá, hlubší. HPJ 28 – hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na bazických a neutrálních vyvřelinách a jejich tufech, středně těžké, většinou kamenité, převážně s dobrými vláhovými poměry. Tyto půdy lemují úpatí vrchu Rovný, větší plchy jsou pod stadickými a koštovskými srázy. Vyskytují se ve sklonitostech a expozicích mírných a středních svahů s všesměrnou expozicí, se slabou a střední skeletovitostí a střední hloubkou půdního profilu. HPJ 41 – svažité půdy (nad 120) na všech horninách, středně těžké až těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich. Vláhové poměry závislé na srážkách. Tento typ se vyskytuje ve výše položených svazích koštovských a stadických srázů se severní orientací. Skeletovitost a hloubka profilu velmi proměnlivá. HPJ 56 – nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. Doprovázejí užším pásem Bílinu. Jsou položeny v rovině, bez skeletu, s hlubším půdním profilem. HPJ 58 – nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, produkční využívání vyžaduje odvodnění. Pás této půdy leží pod Koštovem. Je rovinatý, bez skeletu, s hlubokým profilem.

Údaje o uskutečněných investicích do půdy: Na území města nejsou evidované investice do ZPF.


81


Zdůvodnění navrhovaného řešení: Půdní fond, dotčený ÚP Trmice, není zemědělsky obhospodařován, případně jsou půdy obhospodařovány extenzivním způsobem. Zemědělství nemá podíl na ekonomické funkci území Trmic. Enkláva původně nejcennějších orných půd se nachází v prostoru nynější trasy dálnice D8 a dálničního přivaděče. ÚP v podstatě legalizuje nevratný stávající stav a skutečnost, že plochy orné půdy uprostřed průmyslové a dopravní zástavby jsou již k zemědělské výrobě nevhodné. Z celkového uváděného záboru půd pro zastavitelné plochy tvoří 5,68 ha plocha OK-1 pro nový komerční subjekt v prostoru mezi dálnicí, železniční tratí a Tyršovou ulicí, pro kterou je vydané územní rozhodnutí. Odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch je předmětem výpočtu kapitoly 4.O Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Situování zastavitelných ploch v Trmicích je podmíněno respektováním řady limitů využití území v podobě ochranných pásem inženýrských sítí, tranzitních dopravních staveb a jejich ochranných pásem, vymezeného záplavového území a aktivní zóny záplav řeky Bíliny, nebo plochami průmyslových areálů, v jejichž přímém kontaktu není vhodné navrhovat plochy pro bydlení (viz výkres O2 Limity využití území). Území města Trmic je ze severu limitováno železniční tratí, dálniční křižovatkou na D8 a zástavbou Ústí nad Labem, ze západu asanačním územím bývalého lomu Chabařovice, z východu částečně dálničním přivaděčem a areálem Scania. Rozvoj obytné funkce města lze směřovat pouze jižním a jihovýchodním směrem, t.j. do strání nad Trmicemi a Koštovem. Odůvodnění záboru ZPF dle návrhu ÚP vychází z těchto skutečností: Zábor ZPF pro zastavitelné plochy: • Plochy smíšené obytné městského charakteru (SM): Plochy SM-1, SM-2, SM-4 jsou drobné proluky uvnitř stávající zástavby, nejsou obhospodařovány a pro zemědělskou výrobu jsou nevyužitelné. Plocha SM-5 v Žižkově ulici navazuje na stávající řadovou zástavbu bytových domů, je vymezena dle původního ÚPSÚ Trmice a je logickým prostorem pro doplnění městské zástavby podél bývalé Žižkovy ulice, která se stala po realizaci městského přivaděče zklidněnou městskou komunikací. Na ploše se nehospodaří. Celkově jde o zábor 1,13 ha neobhospodařovaných půd uvnitř zástavby nebo v návaznosti na ní. • Plochy pro bydlení individuální (BI): v k.ú. Trmice: Plocha BI-1 (zábor 5,61ha) – Vančurova je dlouhodobě sledovaná plocha pro izolované rodinné domy a dvojdomy městského vilového charakteru, vymezená již v původním ÚPSÚ Trmice. Pro plochu je zpracován platný regulační plán, dotčené pozemky jsou ve vlastnictví města. Příprava realizace výstavby již byla zahájena. Na základě vymezení ploch v ÚPSÚ Trmice pro bydlení se uskutečnil převod pozemků z vlastnictví ČR (tehdejší Pozemkový fond ČR). 82



Byla vydána územní rozhodnutí a stavební povolení pro dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vynětí ze ZPF. V současné době je však nutná revize dokumentace i některých povolení. Město nadále pokračuje v přípravě výstavby a počítá s výstavbou v nejbližších letech. Plocha BI-2 (zábor 1,95 ha) – Trmice jih. Plocha navazující na stávající vilovou lokalitu Trmic. Oproti původnímu vymezení v ÚPSÚ je zmenšena téměř o polovinu. Jedná se pozemky města, které je získalo na základě vymezení ploch v ÚPSÚ Trmice pro bydlení převodem z vlastnictví ČR (tehdejší Pozemkový fond ČR). Nadále se zde počítá s výstavbou (v časovém horizontu dle finančních možností města). Plocha BI-6 (zábor 1,59 ha) – jedná se plochu přestavby stávající zahrádkářské kolonie. Na ploše jsou vystavěny různě velké zahradní chaty. Záměr je podmíněn dohodou o parcelaci a zpracováním územní studie, jejíž součástí bude i návrh obslužné komunikace propojující ulice Vančurova a Za Humny. Vzhledem k obtížné dohodě zahrádkářů o přeparcelování se jedná o záměr spíše výhledový. v k.ú. Koštov: Plocha BI-5 (zábor 3,84 ha) – Koštov rodinné domy. Plocha navazující na stávající zastavěné území Koštova. Na zemědělské půdě nikdo nehospodaří, jedná se o extenzivně sečené travní porosty. Plocha je vymezena v původním ÚPSÚ, v současné době probíhá výběrové řízení města Trmice na zpracování dokumentace k ÚR. Město počítá se zahájením výstavby v r. 2015. Plocha BI-7 (zábor 1,63 ha) – Koštov – k vodojemu. Plocha navržená pro výstavbu rodinných domů v Koštově v bezejmenné ulici logicky bezprostředně navazuje na zastavěné území a dotváří stávající uliční zástavbu, která je v současné době pouze po jedné straně ulice. Výstavba je limitována ochrannými pásmy nadzemních vedení VN a VVN. Plochy v OP vedení budou využity pro zahrady k rodinným domům. Přestože se jedná o záměr na zemědělské půdě s I. a II. třídou ochrany, nedochází k narušení organizace zem. půdy a stávajícího převažující charakteru v daném území. Zastavitelná plocha byla do územního plánu zařazena na konkrétní návrh vlastníka pozemků, proto lze předpokládat její účelné využití. • Plochy smíšené obytné venkovského charakteru (SV): v k.ú. Trmice: Plocha SV-1 (zábor 0,22 ha) – Přemysla Oráče – doplnění stávající lokality obytné zástavby, neobhospodařovaný pozemek, vhodné pro drobnou zemědělskou držbu. v k.ú. Koštov: Plocha SV-3 (zábor 1, 31 ha (0,97 k.ú. Trm. + 0,34 k.ú. Košt.) – Újezd – lokalita je upravena dle projednání s CHKO ČS ve smyslu požadavku situování rodinných domů ke komunikaci a zahrad do okrajových částí plochy. Plocha SV-5 (zábor 0,47 ha) – Koštov nad zastávkou. Drobná neobhospodařovaná plocha za tratí ČD v návaznosti na stávající zástavbu při pěší cestě směrem do prostoru strání nad jezerem Milada. Plocha SV-6 (zábor 0,58 ha) – Koštov nad tratí. Drobná neobhospodařovaná plocha za tratí ČD navazující na stávající zástavbu. Plocha SV-8 (zábor 0,13 ha) – jedná se o plochu přestavby stávající chatové kolonie v Koštově, kde v minulosti nedošlo k převodu parcely č. 319/1. Parcela je v KN vedena jako TTP, ve skutečnosti je využívána pro individuální rekreaci.


83


Plocha SV-9 (zábor 0,14 ha) – Koštov, rodinná farma. Plocha byla do návrhu ÚP začleněna na základě vyhodnocení připomínek a žádosti vlastníka pozemků o realizaci rodinné farmy, spojené s chovem koní. V lokalitě jsou v současné době ohradníky pro pastvu koní, zázemí pro pastvu tvoří plechové buňky. Výstavbou rodinné farmy dojde ke kultivaci stavu, pastva je v území žádoucí. • Plochy občanského vybavení – větší komerční zařízení (OK): v k.ú. Trmice: OK-1 (zábor 5,88 ha) – OZ Trmice, na záměr je vydané územní rozhodnutí ÚR z 6.9.2012. Jedná se o plochy pro „Obchodní centrum Europe“. • Plochy občanského vybavení – městská vybavenost (O): v k.ú. Trmice: Plocha O-2 (zábor 0,22 ha) - Trmice motorest. Neobhospodařovaná plocha charakteru ruderálních porostů navržená pro městskou vybavenost a menší parkoviště v souvislosti s navrženou cyklotrasou nadmístního významu. Plocha O-6 (zábor 0,47 ha) – Trmice, Koštov turistické centrum nad areálem měnírny ČEZ na navržené pěší a cyklistické stezce vedené z Trmic a Koštova do rekreačního prostoru jezera Milada s návazností na plánovanou síť cyklistických a pěších tras na svazích vrchu Rovný nad jezerem. Zemědělsky neobhospodařovaná plocha. • Plochy výroby a skladování - drobná výroba a výrobní služby (VD): v k.ú. Trmice: Plocha VD-2 (zábor 0,09 ha) – Trmice Edisonova. Plochy uvnitř zástavby pod dálniční křižovatkou, nevyužitelný ZPF. Navrženo pro drobnou výrobu a služby každodenního charakteru v blízkosti dálniční křižovatky.

Zábor ZPF pro nezastavitelné plochy: • Plochy pro veřejnou zeleň: v k.ú. Trmice: Plocha ZV-1 (zábor 1,32 ha) – jedná se plochy v prostoru mezi dálniční křižovatkou a ulicí K Jílovišti v ochranném pásmu dálnice D8. Veřejná zeleň je navržena k odclonění dopravní stavby a částečnému snížení hygienické a hlukové zátěže obytné části města. Z hlediska zemědělského využití nemá žádnou hodnotu. Plocha ZV-3 (zábor 2,06 ha) – veřejná zeleň v obchodní zóně Trmice. Jedná se o nezastavitelné plochy uvnitř obchodní zóny, která je z hlediska možné další zástavby již vyčerpána - zbývající plochy mezi stávající zástavbou a zastavitelnou plochou OK-1 jsou zatížené ochrannými a bezpečnostními pásmy podzemního vedení dálkových VTL plynovodů. Jedná se o zemědělsky neobhospodařovatelné plochy bez možnosti přístupu techniky. Plochou jsou vedeny pěší cesty z Trmic do obchodní zóny. Návrh předpokládá sídelní zeleň ve formě lesoparku s vybavením odpočivadel, drobného dětského hřiště, případně plochy pro reklamní firemní akce. Plocha ZV-4 (zábor 0,29 ha) – ochranná zeleň podél dálničního přivaděče (Žižkova ulice) v prostoru mezi silnicí a nadzemním tělesem dálkového přivaděče páry. Zcela neobhospodařovatelná plocha ZPF. 84



Plocha ZV-5 (zábor 0,10 ha) – devastovaná plocha u Bíliny (zbytky stavebních materiálů a vyřazené techniky), navržená k asanaci (dtto asanace A3) a k využití pro veřejnou zeleň při pěší trase podél Bíliny. Plocha ZV-6 (zábor 4,90 ha) – Trmice, za Hřbitovem. Městem požadovaná plocha veřejné zeleně ve formě lesoparku, určená k odclonění stávající a navržené obytné zástavby města od průmyslové zóny a ke snížení hlukových a hygienických dopadů z průmyslových areálů a z provozu dálnice D8 na Trmice. Jedná se o plochy ZPF v prostoru mezi hřbitovem a zastavitelnou plochou BI-1. Záměr je podložen zpracovaným projektem. Plocha ZV-7 (zábor 3,54 ha) – plochy v ochranném pásmu dálnice D8 v prostoru mezi Trmicemi a Koštovem navržené k odclonění města od dálnice. Plochy nejsou zemědělsky využitelné. Plocha ZV-10 ( zábor 0,52 ha) – nevyužívané půdy mezi měnírnou ČD a plochou pro drobnou výrobu VD-1. Z hlediska využitelnosti ploch ZPF, navržených pro veřejnou zeleň má význam pouze plocha ZV-6. Tato plocha je téměř v plném rozsahu uvnitř ochranného pásma hřbitova. Jde o plochu, oddělující těleso dálnice D8 a za ním situované průmyslové podniky od stávající a navržené obytné zástavby města. Realizace navrženého lesoparku vychází z oprávněného požadavku města na eliminaci nepříznivých vlivů na životní prostředí obytné části Trmic. Velký význam je v návrhu ÚP kladen na zvýšení prostupnosti krajiny a na obnovu dlouhodobě nevyužívaných území s důrazem na údržbu stávajících luk sečením. Lze doporučit vznik malých rodinných farem s převažující funkcí ekostabilizační, zaměřených na chov koz, ovcí, případně koní. Pro tento účel jsou zejména vhodné navržené zastavitelné plochy SV-9 v Koštově a SV-3 v Újezdě. V souhrnu lze konstatovat, že záměry obsažené v ÚP jsou cíleny na zvýšení kvality životního prostředí a obyvatelnosti území. Zemědělství je chápáno jako doplňková činnost na zbylých plochách ZPF s předpokladem drobného zemědělského hospodaření zejména v Újezdě a Koštově.

Pozemky plnící funkci lesa (PUPFL): Lesní porosty obhospodařuje Lesní závod Litoměřice, polesí Bořislav. Lesy jsou vedeny v kategorii lesů zvláštního určení s půdoochranným charakterem a vysokou přírodní a ekostabilizační hodnotou. Plochy PUPFL jsou vymezeny v souladu s § 15 Vyhlášky. V krajině jižně od zástavby Trmic je řada ploch vzrostlé zeleně, charakteru lesa, které však nejsou v KN vedeny jako PUPL. Tyto plochy jsou v ÚP vymezeny jako plochy krajinné zeleně a z důvodu jejich významné funkce v krajině pro ně platí stejné podmínky využití jako pro plochy lesa. Plochy navrhované k zastavění nepředpokládají zábor lesního půdního fondu.


85


5. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK (Ing. arch. Zdeňka Táborská) Ve stanovené lhůtě v rámci projednání návrhu Územního plánu Trmice podle § 50 odst. 3 stavebního zákona byly uplatněny připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, Praha 4 K návrhu ÚP Trmice uplatňujeme tyto připomínky: − Do koordinačního výkresu požadujeme zakreslit ochranné pásmo dálnice D8. − Plochy VD-2, VD-3 („plochy výroby a skladování – drobná výroba a služby“), ZV1, ZV-2, ZV-7, ZV-9, ZV-13 („plochy pro veřejnou a sídelní zeleň“), O-2, O-5 („plochy občanského vybavení – městská vybavenost), OK-1 („plochy občanského vybavení – větší komerční zařízení“ jsou situovány v ochranném pásmu (OP) dálnice D8. Dle § 32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích lze v OP umístit stavby pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem za podmínek v něm stanovených. − Plocha ASA 4 určená pro asanační úpravy nacházející se pod tělesem dálnice D8 musí být projednána a odsouhlasena příslušným majetkovým správcem dálnice D8, tedy ŘSD ČR – Závodem Praha, GŘ ŘSD ČR – oddělení investiční přípravy. − Upozorňujeme, že výsadba alejí po obou stranách dálničního převaděče (VPO-Z1) a veřejné ochranné zeleně (ZV-1, ZV-2, ZV-4, ZV-7) musí být realizována mimo silniční pozemek a musí být splněny podmínky uvedené v TP 99 (Technické podmínky vysazování a ošetřování silniční vegetace) a současně ČSN 73 6101/Z2. Vyhodnocení připomínky: − Ochranné pásmo dálnice D8 bylo do koordinačního výkresu před veřejným projednáním zakresleno. − Ostatní požadavky vyplývají z právních předpisů, proto nemusí být v návrhu ÚP uváděny, popř. se netýkají územního plánu, ale následující projektové přípravy záměrů a jejich realizace. Příslušné limity využití území jsou uvedeny v textové části odůvodnění. Pro úplnost pořizovatel uvádí, že v rámci následného veřejného projednání již ŘSD ČR neuplatnilo žádné připomínky. Ministerstvo dopravy, které je příslušné k uplatňování stanovisek k územnímu plánu z hlediska dálnic a silnic I. tř., rovněž k návrhu územního plánu neuplatnilo žádná stanoviska.

HALEF, s.r.o., Drážďanská 45, Ústí nad Labem, zastoupená Ing. Martinem Knotkem SALTARON, SE, Roháčova 188/37, Praha, zastoupená Tomášem Macháčem Vážení, obracíme se na Vás jakožto podíloví spoluvlastníci pozemků p.č. 1397/2, 1397/3, 1406/2, 1407/3, 14083, 1411/4 zapsaných na LV 1173 pro katastrální území Trmice. Je skutečností, že dne 10. 1. 2014 zveřejnilo Město Trmice na svých webových stránkách návrh územního plánu z roku 2013. Již v průběhu roku 2013 v souvislosti s přípravou návrhu územního plánu umožnilo Město Trmice občanům formou ankety podávat návrhy a připomínky k připravovanému návrhu a sdělovat záměry využití ploch dotčeného území. Této možnosti jsme rádi využili a informovali Město Trmice o záměru vybudovat na shora uvedených pozemcích v našem spoluvlastnictví nízkopodlažní rodinnou zástavbu, čímž 86



jsme též vyjádřili zájem na změně režimu využití předmětných pozemků pro výstavbu. Zveřejněný návrh územního plánu však tento náš záměr nijak nezohlednil. Máme za to, že náš záměr je v souladu se zájmy města, když cílí na vybudování plnohodnotného bydlení pro rodiny a zkultivování dosud nevyužité pozemkové plochy. Zamýšlená výstavba nijak nenaruší krajinný ráz, neboť naším cílem je vybudování nízkopodlažních rodinných domků, které současné prostředí, tj. nevyužívaný travní porost, doplní o lidský prvek a současně poskytne bydlení v bytových zástavbách. Dovolujeme si tímto požádat o zohlednění záměru a učinění příslušné úpravy návrhu územního plánu. Předmětné pozemky přímo navazují na navrženou hranici zastavitelného území a současně jsou v dosahu technické infrastruktury. Nejsou nám tedy známy žádné překážky, které by bránily úpravě návrhu územního plánu námi navrhovaným způsobem. Vyhodnocení připomínky: Přestože byl pořizovateli znám záměr vlastníků pozemků z výsledku ankety, kterou město vyhlásilo již v roce 2012 před zahájením pořizování územního plánu, jak podatelé připomínky uvádějí, nebyly pozemky původně do návrhu územního plánu předkládaného k projednání podle § 50 stavebního zákona zařazeny jako zastavitelná plocha pro individuální bydlení. A to zejména proto, že se jedná o území velmi významně dotčené stávajícími nadzemními vedeními elektrické energie (VVN, VN) nacházejí se na zemědělských půdách I. a II. třídy ochrany, na území CHKO České středohoří, ke kterému Správa CHKO ve svém vyjádření k návrhu zadání uplatnila požadavek na minimalizaci rozšiřování zastavitelných ploch v CHKO České středohoří. Připomínka, tj. možnost výstavby byla konzultována s dotčenými orgány ochrany ZPF (Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor ZPZ) a přírody (Správa CHKO České středohoří), které k němu vydaly stanoviska: Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor ZPZ, ochrana ZPF č.j. 1656/ZPZ/2014/UP-072 ze dne 6. 5. 2014: Plocha označená č. 9 pro výstavbu rodinných domů navržená na zemědělské půdě o výměře 4,9 ha. Vzhledem k tomu, že plocha je vymezena na pozemcích zatížených ochrannými pásmy nadzemních vedení VN, které limitují rozsah výstavby a s ohledem na dostačující počet navrhovaných zastavitelných ploch pro bydlení, se návrh této plochy nejeví jako reálný pro dané využití a nelze s ním z hlediska ochrany ZPF souhlasit. Plochu nelze shledat souladu s § 4 písm. b) zákona (o ochraně ZPF). Správa CHKO České středohoří č.j. SR/0093/CS/2014-5 ze dne 28. 4. 2014: Nesouhlasí s vymezením plochy z důvodů ochrany zájmů přírody v CHKO České středohoří (obsáhlé odůvodnění). Lze vymezit pouze dílčí část záměru – pozemek p.č. 1408/3 v k.ú. Trmice, a to do úrovně zástavby na sousedním k.ú. Koštov. S tímto dílčím vymezením záměru v souladu s požadavkem Správy CHKO České středohoří následně po konzultaci souhlasil i orgán ochrany ZPF. Z těchto důvodů bylo připomínce částečně vyhověno a do návrhu územního plánu k veřejnému projednání byla jako zastavitelná plocha BI-7 pro bydlení zařazena pouze část pozemku p.č. 1408/3 v k.ú. Trmice podle požadavku Správy CHKO České středohoří a následně odsouhlasená orgánem ochrany ZPF. Pro úplnost pořizovatel uvádí, že ze strany dotčených orgánů nebylo v rámci následného veřejného projednání k tomuto návrhu zastavitelné plochy BI-7 uplatněno žádné stanovisko. Podatelé připomínky však k návrhu k veřejnému projednání podali námitku (viz návrh na rozhodnutí o námitkách).


87


Nicol Bendová, Koštov 77, Trmice Dobrý den, na základě oznámení o projednání územního plánu Trmice (veřejnou vyhláškou) uplatňuji podle § 50 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, následující připomínku: Požaduji zařazení plochy podle přiložené situace do využití, které bude umožňovat bydlení spolu s chovem koní. Dne 8. 5. 2014 byl Vašemu úřadu doručen můj požadavek o vymezení plochy pro bydlení, v návrhu vyvěšeném na úřední desce města Trmice však tato plocha vymezena není. V k.ú. Koštov vlastním: Parcely č. 301/5 o výměře 20.050 m2 Parcely č. 301/9 o výměře 67 m2 Parcely č. 301/10 o výměře 23 m2 Parcely č. 301/11 o výměře 34 m1 Parcely č. 301/12 o výměře 56 m2 Parcely č. 302/2 o výměře 367 m2 Parcely č. 303/2 o výměře 732 m2 Parcely č. 305/3 o výměře 1.224 m2 Celkem 22.553 m2 v katastrálním území Koštov zapsaných na listu vlastnictví 279. Uvedené parcely jsou přístupné po ostatní komunikaci p.č. 295/1 v k.ú. Koštov. Požadované využití se týká pozemků p.č. 301/5 (orná), 302/2 (neplodná), 303/3 (neplodná) a 305/3 (TTP) dle přiložené situace. Pozemky jsou výrazně výškově členěny, jejich nejnižší části jsou postihovány rozlivem Bíliny a jsou využitelné pouze jako extenzivní pastevní plocha pro koně, se kterou uvažuji i do budoucna. Části uvedených pozemků uvažovaných pro stavbu rodinného domu a stáje s kapacitou max. 10ti koní jsou ale výrazně nad linií Q 100 a aktivní zóny záplavovou zónou. Zákres těchto linií není v koordinačním výkresu Vašeho návrhu zcela přesně vymezen, a proto jej žádám prověřit. Vyhodnocení připomínky: Pozemky nebyly původně v návrhu ÚP předkládaného k projednání podle § 50 stavebního zákona navrženy jako zastavitelná plocha pro výstavbu zejména proto, že se jedná o území zasahující do záplavového území řeky Bíliny, jedná se o území zcela bez návaznosti na zastavěné území a bez odpovídajícího dopravního napojení. Připomínka, tj. možnost výstavby byla projektantem přezkoumána a posouzena a byl vypracován návrh na takového vymezení plochy, který splňuje požadavky podatelky žádosti, zároveň však umožňuje umístění staveb mimo záplavové území a vytváří podmínky pro realizaci příjezdové komunikace v trase stávající nezpevněné cesty podél tělesa železnice, ukončené obratištěm a zachování pěšího propojení od trati k Bílině, do místa obnovené lávky pro pěší. Tento návrh plochy ozn. SV-9 byl konzultován s dotčeným orgánem ochrany ZPF (KÚ ÚK, Odbor ZPZ), které k němu vydalo stanovisko č.j. 1656/ZPZ/2014/UP-072 ze dne 6. 5. 2014: Plocha označená SV-9 navrhovaná pro rodinný dům a ustájení koní představuje zábor 0,16 ha zemědělské půdy. Návrh této plochy nepředstavuje významnou újmu zemědělskému půdnímu fondu a její umístění lze považovat v souladu s § 4 písm. a) a b) zákona a nemáme k ní připomínky. Připomínce se tak vyhovuje. Na pozemcích ve vlastnictví pí. Bendové je vymezena plocha SV-9 umožňující výstavbu RD a ustájení koní (malá farma). 88



Pro úplnost pořizovatel uvádí, že ze strany dotčených orgánů nebylo v rámci následného veřejného projednání k tomuto návrhu zastavitelné plochy SV-9 uplatněno žádné stanovisko, nebyly k ní uplatněny ani žádné připomínky. Ze strany podatelky připomínky rovněž při veřejném projednání nebyla k návrhu vymezení plochy uplatněna námitka.

Iva Hrivňáková, Václavské nám. 868/16, Trmice Podatel tímto podává v souladu s § 50 odst. 3 stavebního zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) následující připomínku: Nesouhlasím, aby budovy a pozemky vedeny k.ú. Trmice na p.p.č. 10, p.p.č. 9/1 a p.p.č. 9/3 byly ve změně označeny jinak než budovy určené k bydlení (Plochy pro bydlení hromadné v bytových domech). Důvodem mé připomínky je skutečnost, že dotčené budovy plánujeme na bytový dům a ubytovnu a tím by došlo k znehodnocení investic do zmíněných nemovitostí – pokles ceny. V návrhu změny územního plánu jsou dotčené nemovitosti a pozemky označeny jako – Plochy technické a dopravní vybavenosti TRtrafostanice, G-garáže, ČS-stanice odpadních vod. Vyhodnocení připomínky: 0Připomínce bylo zcela vyhověno, plocha pozemků a staveb ve vlastnictví podatelky byla v návrhu před veřejným projednáním upravena – přiřazena k sousedním plochám SM – smíšeného obytného území městského charakteru, pro které je stanoven hlavní způsob využití bydlení v integrovaných a bytových domech a občanská vybavenost centrální části města. Tato úprava je v souladu se současným způsobem využití předmětné lokality mezi ulicemi V Chaloupkách, Přemysla Oráče, Za Humny a Václavským náměstím. K úpravě nebylo ze strany dotčených orgánů v rámci veřejného projednání uplatněno žádné stanovisko, ze strany veřejnosti k ní nebyla uplatněna žádná připomínka, ani podatelka připomínky neuplatnila při veřejném projednání námitku.

P. Ličman, předseda Občanského sdružení zahrádkářů Trmice, Vančurova 484/13, Trmice 1. Plochy individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské osady (RI) str. 27 dle návrhu ÚP – zahrnují zahrady a zahrádkářské kolonie na plochách, které nejsou určeny pro umístění stavby Hlavní funkce: - okrasné a užitkové zahrady - zahrádkářské kolonie - příjezdové komunikace, parkování OA - dočasné, snadno odstranitelné stavby bez trvalých základů, do 30 m2 zastavěné plochy zahrádkářské kolonie Nepřípustné funkce: - jakékoli trvalé stavby - zpevněné plochy 2. Plochy individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie na str. 25 Odůvodnění návrhu ÚP


89


Plochy individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie jsou vymezeny nad rámec vyhlášky z důvodu omezení umisťování trvalých staveb do ploch zahrádkářských kolonií, postrádající dopravní a technická zařízení. 3. Dle odůvodnění návrhu ÚP na str. 12 je ÚP zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 1832006 Sb. (§43-55) a vyhláškou č. 501/2006 Sb. V návrhu ÚP není respektován § 43 odst. 2, který stanoví: v územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemku, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem. Záměr přestavby plochy BI-6 zahrádkářská kolonie – rodinné domky 12-14. Záměr je podmíněn dohodou o parcelaci a zpracováním územní studie, jejíž součástí bude i návrh na propojení obslužné komunikace (Vančurova – Za Humny). Tento záměr nebyl s námi projednán. Lhůta pro pořízení územních studií, jejich schválení a vložení do dat evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 6 let. 4. Je uložena povinnost prověřit změnu využití území studií přestavby stávající zahrádkářské kolonie na výstavbu RD. 5. Územní systémy ekologické stability – koridor lokálního významu LB 648 – „Bílina v Trmicích“ je dle návrhu funkční, což není pravda. Jak může být funkční, když ještě nebyl vybudován. Po celou dobu platného ÚP je pouze na papíře. Vyhodnocení připomínky: Připomínka byla vzata na vědomí, v jejím smyslu nebyl návrh územního plánu upraven. 1. Tento bod je pouhým konstatováním, neobsahuje žádné požadavky na úpravu navrženého způsobu využití. 2. Tento bod je pouhým konstatováním, neobsahuje žádné požadavky na úpravu. 3. Návrh ÚP je v souladu s ust. § 43 odst. 2 stavebního zákona. Ten nepředpokládá, že dohoda o parcelaci a souhlas se záměrem má být odsouhlasen vlastníky před vydáním územního plánu, ale umožňuje, aby v územním plánu byly vymezeny plochy, pro které je podmínkou využití uzavření dohody o parcelaci. Bez této dohody není možné využití plochy pro navrhovaný účel. Pro plochu BI-6 byla stanovena podmínka uzavření dohody o parcelaci, a podmínka zpracování územní studie. Záměry navrhované v územním plánu nejsou projednávány s jednotlivými vlastníky pozemků a staveb, ale postupem stanoveným ve stavebním zákonu. Tzn., že návrh ÚP je projednáván s veřejností (tedy i s vlastníky) formou zveřejnění návrhu ÚP na webových stránkách obce i možností nahlížet do vytištěného územního plánu u pořizovatele a při projednání podle § 50 SZ má každý právo k němu uplatnit připomínky. V následujícím projednání podle § 52 SZ má opět každý právo uplatnit k návrhu ÚP připomínky, vlastníci pozemků a staveb dotčení návrhem ÚP mají právo uplatnit námitky. 4. Jedná se pouze o konstatování, bez uvedení připomínky k této části ÚP. 5. ÚSES – lokální biokoridor je vymezen autorizovanou osobou a v souladu s platnou metodikou ÚSES podél řeky Bílina. Jedná se o funkční biokoridor, předmětem ochrany jsou zde společenstva vodní. Územní plán stanoví jeho cílový stav, návrh opatření a podmínky využití Pro úplnost pořizovatel uvádí, že ze strany dotčených orgánů nebylo v rámci následného veřejného projednání k návrhu plochy přestavby BI-6 uplatněno žádné stanovisko. Ze strany podatele připomínky byla k návrhu uplatněna námitka (viz návrh na rozhodnutí o námitkách).

90



Ve stanovené lhůtě v rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Trmice podle § 52 stavebního zákona nebyly uplatněny žádné připomínky.


91


6. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH (Ing. arch. Zdeňka Táborská) Ve stanovené lhůtě byly v rámci veřejného projednání k návrhu Územního plánu Trmice podle § 52 stavebního zákona uplatněny námitky dotčených osob: Jiří Zimmert, Koštov 116, Trmice Žádost. Žádám o doplnění do územního plánu o změnu p.č. 298/17, která je v současné době v mém osobním vlastnictví a zahrnutá na katastrálním úřadu jako ostatní plocha. Žádám o změnu do územního plánu p.č, 298/17 na stavební parcelu. Na pozemku si chce postavit rodinný dům můj syn. Přikládám nákres umístění rodinného domu a vyjádření povodí Ohře k výstavbě RD. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Podání je posuzováno jako námitka k návrhu územního plánu, protože se požadavek týká změny využití plochy pozemku ze stávajícího využití – individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie na plochu návrhovou pro individuální bydlení. Po prověření a posouzení námitky bylo zjištěno, že námitce je možné vyhovět a to zejména z následujících důvodů. Pozemek 298/17 v k.ú. Trmice leží v zastavěném území poblíž řeky Bíliny v Koštově. Dle katastru nemovitostí se jedná o ostatní plochu/jinou plochu, nedochází tedy k novému záboru zemědělské půdy. Návrhem vymezení zastavitelné plochy pro individuální bydlení nejsou dotčeny ani žádné významné přírodní hodnoty - pozemek je v současné době zaplocen a využíván jako zahrada, je zde umístěna jedna stavba pro rodinnou rekreaci. Z tohoto důvodu byl také v návrhu ÚP původně vymezen jako plocha s rozdílným způsobem využití – individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie (RI). Na pozemek částečně zasahuje záplavové území stoleté vody Q100. Podatel námitky však k žádosti přiložil návrh umístění rodinného domu, ze kterého je zřejmé, že bude umístěn v části mimo záplavové území a předběžný souhlas s umístěním rodinného domu od správce toku – Povodí Ohře, s.p. Pozemek je přímo přístupný ze silnice II/258 a je napojitelný na inženýrské sítě. Námitce se vyhovuje vymezením části pozemku p.č. 298/17 v k.ú. Trmice jako plochy SV-10 (plochy smíšené venkovského charakteru) o výměře 0,12 ha určené pro výstavbu jednoho rodinného domu, která umožňuje výstavbu rodinného domu dle situace předložené podatelem námitky. Zbývající část pozemku podél řeky Bíliny je vymezena jako plocha krajinné zeleně ZK, a to z důvodu nutnosti zachování manipulačního prostoru podél toku a v souběhu s ním vedeného biokoridoru. Pro využití plochy je v textové části územního plánu stanovena podmínka, že umístění stavby je možné pouze mimo záplavové území řeky Bíliny. Jedná se o nepodstatnou úpravu návrhu ÚP. Změnou způsobu využití stávající oplocené zahrady v zastavěném území města nedochází k podstatné změně oproti stávajícímu využití, nejsou dotčeny zájmy dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů ani zájmy dotčených osob nebo veřejnosti.

92



Občanské sdružení zahrádkářů Trmice, Vančurova 484/13, Trmice, zastoupené předsedou, p. Ličmanem K návrhu územního plánu máme následující připomínky a námitky: 1. Nesouhlasíme s přestavbou plochy BI-6 v zahrádkářské kolonii na našem pozemku par.č. 171/1 na výstavbu rodinných domků. V odůvodnění návrhu ÚP je konstatováno, že je ÚP zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. (§ 43 až 45) a vyhláškou č. 500/2006 Sb. Při zpracování návrhu ÚP nebyl respektován § 43 odst. 2 stavebního zákona, který zní: V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemku, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem. Záměr přestavby naší parcely na výstavbu rodinných domků s námi nebyl projednán. Jako vlastník pozemku nedáme souhlas k parcelaci. Pozemek bude nadále užíván jako plocha individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie RI. Žádáme proto o vyřazení tohoto záměru i jako záměru výhledového. 2. Plochy individuální rekreace, zahrady a zahrádkářské kolonie (RI) zahrnují zahrady a zahrádkářské kolonie na plochách, které nejsou určeny pro umístění stavby. Hlavní funkce: okrasné a užitkové zahrady zahrádkářské kolonie dočasné, snadno odstranitelné stavby bez trvalých základů, do 30 m2 zastavěné plochy Nepřípustné funkce: jakékoli trvalé stavby V hlavní funkci vypustit slova „dočasné a snadno odstranitelné“. Termín dočasnost je časově neurčitý. Není zřejmé, kdo bude dočasnost určovat, stejně tak, kdo bude hodnotit snadnou odstranitelnost. Navrhujeme v hlavní funkci ponechat pouze znění – stavby bez trvalých základů do 30 m2 zastavěné plochy. V nepřípustné funkci vypustit slova „jakékoliv trvalé stavby“. Odůvodnění: Tyto změny se částečně přiblíží k stavebnímu zákonu, který je k zahrádkářům při stavbě chatiček ohleduplnější. Námitka uvedená pod bodem 1. se zamítá. Odůvodnění: Podání je posuzováno jako námitka k návrhu územního plánu, protože se týká pozemku p.č. 171/1 v katastrálním území Trmice, který je vlastnictví podatele – Občanského sdružení zahrádkářů Trmice. Stavební zákon v průběhu jeho pořizování nebyl porušen. Návrhy jednotlivých ploch nemusí, ani nemůže pořizovatel projednávat jednotlivě se všemi vlastníky pozemků a není povinen si zajistit jejich souhlas. Způsob projednávání návrhu územního plánu stanoví stavební zákon a veřejnost včetně vlastníků pozemků a staveb (dotčených osob) mají v procesu projednávání návrhu minimálně dvakrát (pokud nejsou některé fáze projednávání opakovány) uplatnit své připomínky nebo námitky k návrhu. A to podle § 50 odst. 3 stavebního zákona, kdy má každý právo uplatnit připomínku k návrhu územního plánu doručeného veřejnou vyhláškou a podle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona, kdy k návrhu územního plánu mohou v rámci veřejného projednání uplatnit dotčené osoby námitky a každý může uplatnit připomínky. Obou těchto možností Občanské sdružení zahrádkářů využilo.


93


Podle v námitce zmiňovaného § 43 odst. 2 stavebního zákona lze v územním plánu vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemku, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem (tzv. dohoda o parcelaci). Toto ustavení však neznamená to, že by tato plocha či koridor musela být vlastníky pozemků odsouhlasena nebo že by dohoda o parcelaci měla být uzavřena před vydáním územního plánu. Plocha nebo koridor takto v územním plánu vyznačená znamená povinnost uzavřít dohodu o parcelaci před realizací záměru, resp. před vydáním územního rozhodnutí nebo jiného rozhodnutí nebo opatření příslušného povolovacího orgánu o umístění záměru. Jakékoliv rozhodování o předmětné ploše nebo koridoru není možné, bez předložení dohody o parcelaci, tzn., že bez jejího uzavření a dosažení souhlasu všech vlastníků pozemků a staveb, platí pro dané území prakticky stavební uzávěra. Pro plochu přestavby BI-6 je v územním plánu stanovena podmínka uzavření dohody o parcelaci, tzn., že bez souhlasu vlastníka pozemků, tj. Občanského sdružení zahrádkářů Trmice, nebude možné změnu využití plochy BI-6 realizovat. Vlastnictví pozemku a stanovené podmínky využití tak občanskému sdružení zcela zaručují absolutní kontrolu nad budoucím využitím pozemku 171/1 v k.ú. Trmice. Dalším omezením využití plochy je stanovení podmínky zpracování územní studie. Také tato podmínka znamená praktickou stavební uzávěru do doby pořízení územní studie. A nelze předpokládat, že by město Trmice vynakládalo finanční prostředky na pořízení této studie, pokud by se předem nedohodlo s občanským sdružením. Návrh plochy přestavby BI-6 pouze umožňuje využití plochy pro bydlení v budoucnu. Na základě územního plánu není možné změnu využití zahrádkářské kolonie vymáhat. Pokud se změnou nebude souhlasit vlastník pozemku, nemůže být změna využití nikdy realizována. I přesto je plocha přestavby BI-6 v územním plánu nadále zachována. Jedná se o plochu bezprostředně navazující na centrum města, obklopenou zástavbou rodinných domů, kde je do budoucna žádoucí změna využití ve smyslu vytvoření prostoru, který bude více odpovídat městskému charakteru této části města. Proto se územní plán pouze snaží vytvořit podmínky pro tuto změnu i při vědomí toho, že s ní v současné době vlastník pozemku nesouhlasí. Námitce uvedené pod bodem 2. se vyhovuje částečně. Odůvodnění: Po posouzení požadavku vyplývajícího z námitky byly podmínky využití ploch individuální rekreace, zahrad a zahrádkářských kolonií (RI) upraveny pouze částečně. Termín „dočasné stavby“ byl v podmínkách využití ponechán z těchto důvodů. Jako plochy individuální rekreace, zahrad a zahrádkářských osad jsou v územním plánu vymezeny pouze stávající plochy zahrádkářských kolonií, nevymezují žádné nové zastavitelné plochy nebo plochy přestavby s tímto způsobem využití. Stávající zahrádkářské kolonie jsou zařazeny do ploch „nezastavitelných“, protože vzhledem ke své poloze uvnitř zastavěného území a poblíž centrální části města mají plnit především funkci sídelní zeleně určené k rekreaci v zeleni a neměly by být plošně zastavovány. Stanovené podmínky využití mají umožňovat pouze umístění nezbytného zázemí pro užívání a údržbu zahrad, nikoliv možnost plošné zástavby rekreačními, hospodářskými apod. stavbami. Dočasnost a omezená zastavěná plocha přípustných staveb má do budoucna umožnit event. přehodnocení stávajícího využití zahrádkářských kolonií s ohledem na budoucí potřeby města, neboť se vesměs jedná o plochy uvnitř nebo navazující na zastavěné plochy 94



individuálního bydlení a smíšené městské zástavby, které by v případě potřeby mohly být v budoucnu využity způsobem, který by lépe odpovídal městskému charakteru území. Termín „snadno odstranitelné bez trvalých základů“ byl vyřazen, neboť byly uznány důvody námitky, tj. nejednoznačnost definice „snadné odstranitelnosti“ a „trvalosti“ základů, která by mohla při uplatňování územního plánu činit potíže. Nepřípustnost jakýchkoliv trvalých staveb byla v podmínkách využití z výše uvedených důvodů rovněž ponechána. Při posuzování námitky, kdy pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem prověřovali znění podmínek využití, byla doplněna také podmínka umístění staveb mimo záplavové území, protože plochy zahrádkářských kolonií do něho částečně zasahují a vyloučení staveb v manipulačním pásmu kolem vodního toku. Konečné znění podmínek využití: Plochy individuální rekreace - zahrady a zahrádkářské kolonie (RI) Zahrnují zahrady a zahrádkářské kolonie na plochách, které nejsou určeny pro umístění stavby. funkce hlavní: - zahrádkářské kolonie, zahrady. funkce přípustné: - okrasné a užitkové zahrady, - příjezdové komunikace, - dočasné stavby do 30 m 2 zastavěné plochy, související s hlavní funkcí využití, situované mimo záplavové území (Q100) Bíliny a manipulační pásmo pro údržbu vodních toků v šíři 6m od břehové čáry, - nezbytná související technická infrastruktura a dopravní napojení. funkce nepřípustné: - jakékoli trvalé stavby, - zpevněné plochy. Jedná se o nepodstatnou úpravu textové části návrhu územního plánu, kterou byly přesněny podmínky využití ploch RI způsobem, která jednoznačněji definuje přípustný způsob využití ploch a zajišťuje ochranu před povodněmi, podstata způsobu využití se nemění.

HALEF, s.r.o., Drážďanská 45, Ústí nad Labem, zastoupená Ing. Martinem Knotkem, SALTARON, SE, Roháčova 188/37, Praha, zastoupená Tomášem Macháčem Námitka proti návrhu územního plánu Trmice BI-7 p.p.č. 1408/3. Jako vlastníci výše uvedené parcely jsme 19. 2. 2014 podali připomínku k návrhu připravovaného územního plánu (dále jen ÚP) s tím, že na uvedených pozemcích máme zájem vybudovat výstavbu rodinných domů (dále jen RD). Naší připomínce nám bylo částečně vyhověno tak, jak je zakresleno v návrhu ÚP BI-7. Dne 20. 1. 2015 jsme se zúčastnili místního šetření při projednávání návrhu ÚP, které se konalo v restauračním zařízení v Trmicích, a tímto využíváme možnosti podat námitku proti navrženému rozsahu a velikosti parcely určené pro výstavbu RD, která byla v předloženém návrhu ÚP uvedena. Odůvodnění: Uvedená parcela p.č. 1408/3 v kat. území Trmice se proti stávající bytové výstavbě (viz orto mapa z Katastru nemovitostí ze dne 22. 1. 2015). Z tohoto hlediska je náš návrh na


95


rozšíření pozemkových parcel pro výstavbu RD takového charakteru, že by dle našeho názoru neměl mít žádný negativní vliv na životní prostředí, pouze by doplňoval stávající zástavbu. Větší rozsah zástavby odůvodňujeme tím, že přes tento pozemek je umístěno vedení VN ČEZ a jeho ochranné pásmo tak neumožňuje výstavbu RD, pouze využití pozemku pro zahrady. Přikládáme návrh zástavby RD s tím, že by plánovaná zástavba byla napojena na stávající místní komunikaci, kterou máme zájem obci Trmice pomoci uvést do lepšího stavu a jejího zkapacitnění (při výstavbě inženýrských sítí, např. vody, kanalizace). Náš zájem je pomoci obci zlepšit stávající situaci a zajistit tak rozšíření ploch pro výstavbu RD, tak aby nenarušovala ráz krajiny a neohrožovala životní prostředí. Žádáme Vás, aby veškerá další korespondence byla nadále řešena se společností Bc. Alena Bílková, Kamenická 504/30, 405 02 Děčín 2, IČ: 62782771, která nás zastupuje v náležitostech vyřizování povolení inženýrských sítí a plánované výstavby rodinných domů. Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Námitka vlastníků pozemků byla doložena situačním výkresem navrhované výstavby rodinných domů na pozemku 1408/3 v k.ú. Trmice, ze kterého vyplývá, že vlastníci pozemků požadují prodloužení zastavitelné plochy pro bydlení individuální BI-7 umožňující výstavbu dalších tří rodinných domů podél stávající komunikace. Vzhledem k tomu, že se jedná o další zábor zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany a jde o plochu na území CHKO České středohoří, konzultoval pořizovatel před vypracováním návrhu na rozhodnutí o námitce možnost rozšíření zastavitelné plochy s příslušnými dotčenými orgány ochrany zemědělského půdního fondu – Krajským úřadem Ústeckého kraje, Odborem ZPZ a ochrany přírody – Správou CHKO České středohoří. Ze strany krajského úřadu, orgánu ochrany ZPF bylo výsledkem konzultace předběžné konstatování, že s mírným rozšířením zastavitelné plochy lze, souhlasit, avšak z důvodu vyloučení vzniku obtížně obhospodařovatelné enklávy zemědělské půdy by plocha neměla zasahovat do prostoru za poslední vrchní vedení VN. Z hlediska ochrany přírody Správa CHKO České středohoří souhlasila s rozšířením zastavitelné plochy, pokud bude dodrženo její předchozí stanovisko, ve kterém požadovala, že zástavba nebude přesahovat úroveň stávající zástavby na protější straně komunikace. Protože nelze vydat územní plán v rozporu se stanovisky dotčených orgánů, pořizovatel přihlédl k výsledku předběžných konzultací a rozhodl se navrhnout částečné rozšíření zastavitelné plochy. Z těchto důvodů a po dalším prověření a posouzení námitky se plocha BI-7 částečně rozšiřuje o dalších 0,10 ha, tj. z původních 1,53 ha na celkovou rozlohu 1,63 ha. Toto rozšíření umožní vlastníkům umístění 2 rodinných domů nad rámec původně vymezené plochy, avšak je tím jen částečně vyhověno jejich námitce, ve které bylo požadováno rozšíření většího rozsahu (o 3 RD). Podmínky využití zastavitelné plochy se nemění. Nejedná se o podstatnou úpravu návrhu územního plánu, protože je pouze částečně rozšířena zastavitelná plocha, která již byla vymezena před veřejným projednáním návrhu územního plánu a ke které ze strany dotčených orgánů, dotčených osob ani veřejnosti nebyla uplatněna žádná stanoviska, námitky nebo připomínky.

96



Roman Löffelmann, U pivovarské zahrady 336/2, Ústí nad Labem Podávám tímto námitky proti předmětnému návrhu územního plánu Trmice v souladu s ustanovením § 52 zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a nesouhlasím se stávajícím návrhem nového územního plánu pro město Trmice v části obce Trmice – osada Újezd. Jsem vlastníkem pozemků p.č. 1394/4 v k.ú. Trmice a p.č. 524/1 a 524/2 v k.ú. Koštov, které jsem zakoupil v roce 2007 se záměrem své investice tím, že zde po rozparcelování pozemků v souladu s platným územním plánem obce postavím devět rodinných domů, případně tyto stavební pozemky prodám individuálním stavebníkům za tržní cenu. V souladu s tímto záměrem došlo v loňském roce k návrhu rozparcelování předmětné lokality a zadání tohoto úkolu ke zpracování oddělovacího geometrického plánu. V současné době byl požádán Městský úřad Trmice o souhlas s rozdělením pozemků. V prosinci 2014 byla tato lokalita dána do nabídky k prodeji. S ohledem na stávající tržní sílu a ceny podobných pozemků je nabídková cena pod jejich průměrnou cenou, a to na částce 385,- Kč/m2. Podrobný popis řešení celé lokality přikládám v příloze. Nové vytyčení pozemků je vyznačeno červeně, šrafovaně je vyznačeno zastavitelné území dle stávajícího ÚP. Ke dnešnímu dni jsou předběžně zarezervovány dvě parcely. S ohledem na návrh nového ÚP byla do návrhu rozparcelování pozemků umístěna komunikace severním směrem pro případné budoucí napojení nové komunikace pod Újezdem a uvažované pěší cesty směrem na Koštov. Celou lokalitu řeším v souladu se zásadami podmínek CHKO tak, aby rodinné domy byly situovány blíže ke komunikaci a zahrady otevřeny do krajiny. Při včerejším projednávání nového územního plánu jsem zjistil, že v návrhu ÚP došlo ke zmenšení zastavitelného území o cca 5000 m2 v západní části řešené lokality, kde mám řešené umístění dvou rodinných domů s možností ekochovu ovcí a koní. Jedna z těchto parcel je již předběžně zarezervována, druhou hodlám použít pro výstavbu RD pro mojí dceru. Pokud by došlo ke schválení nového ÚP v navrhované podobě, byla by mi způsobena majetková újma, když tržní cena nezastavitelných pozemků se v této lokalitě pohybuje na úrovni cca 25,- Kč/m2 a cena stavebních pozemků na úrovni cca 385,- Kč/m2. Z výše uvedeného lze odvodit i výši případné způsobené škody. Dále předpokládám, že výstavbu RD bude provádět moje stavební firma rolson.cz s.r.o., která by tímto přišla o zakázku v rozsahu výstavby min. dvou až tří rodinných domů. Část výnosů z prodeje pozemků hodlám reinvestovat do předmětné lokality, nechám zpracovat projektovou dokumentaci na komunikaci a následně zajistím vybudování zpevněné stavební komunikace, jeden z pozemků (který nyní přenechávám zdarma k využití občanům Újezdu pro pořádání kulturních a sportovních akcí) bych přenechal městu Trmice za odhadní cenu k témuž účelu využití. Pozemek pod komunikací, který vznikne po oddělení pozemků, převedu zdarma městu Trmice, případně pouze za daň z převodu nemovitosti. V návrhu nového ÚP je řešeno dopravní napojení předmětné lokality na severní straně přes pozemky cizích vlastníků. Dosud mi není známo, zda hodlají tyto pozemky pro tento účel uvolnit či použít, tudíž při dopravním řešení lokality je nutno vycházet ze stávajícího platného ÚP. Nesouhlasím s napojením komunikace přes pozemky těchto vlastníků a žádám, aby bylo zachováno stávající řešení. Při realizaci výstavby RD by mělo dojít k přemístění TS Újezd na západní okraj této lokality a současně k jejímu posílení a nové napojení trasy NN do


97


Újezda bude situováno do komunikace. Pokud k přemístění trafostanice nedojde, bude při umístění jednotlivých RD respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení. Dále zmiňuji, že v návrhu nového ÚP není v části předpokládaného vynětí ze ZPF uvedena výměra v lokalitě SV-3 pozemek 1394/4 v k.ú. Trmice a pozemek 524/1 a 524/2 v k.ú. Koštov, tyto výměry je nutno doplnit. Závěrem si Vás dovoluji požádat, aby v návrhu nového ÚP bylo zachováno zastavitelné území v rozsahu minimálně dle stávajícího platného ÚP za níže uvedených, dosud platných podmínek: − jedná se o zastavitelnou plochu pro devět rodinných domů. − bydlení v rodinných domech do dvou nadzemních podlaží − parkování a garážování osobních automobilů − komunikace, související technická infrastruktura − soukromé okrasné i užitkové zahrady − drobné pomocné provozy spojené s chovem domácího zvířectva, ovcí a koní − jedná se o nezastavitelnou plochu pro drobný chov pasoucího se dobytka. − zemědělská farma a související technická infrastruktura − zařízení pro drobný chov domácího zvířectva, ovcí, koní Orientační výměry jednotlivých pozemků k oddělení dle přiloženého řešení: z orné půdy p.č. 1394/4 v k.ú. Trmice – k oddělení cca 6125 m2 z trvalého travního porostu p.č. 524/1 v k.ú. Koštov – k oddělení cca 3580 m2 z trvalého travního porostu p.č. 524/2 v k.ú. Koštov – k oddělení cca 3380 m2 Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Na základě této námitky pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem prověřovali před samotným zpracováním návrhu na rozhodnutí o námitce možnosti rozšíření vymezené zastavitelné plochy SV-3 v Trmicích – Újezdu. Vzhledem k tomu, že se by se jednalo o další zábor zemědělské půdy (II. a V. třída ochrany) a že jde o plochu na území CHKO České středohoří, konzultoval pořizovatel možnost rozšíření zastavitelné plochy s příslušnými dotčenými orgány ochrany zemědělského půdního fondu – Krajským úřadem Ústeckého kraje, Odborem ZPZ a ochrany přírody – Správou CHKO České středohoří. Ze strany krajského úřadu, orgánu ochrany ZPF bylo výsledkem konzultace předběžné konstatování, že s mírným rozšířením zastavitelné plochy západním směrem snad bude možné souhlasit. Z hlediska ochrany přírody Správa CHKO České středohoří souhlasila s částečným rozšířením zastavitelné plochy západním směrem, popř. s vymezením plochy dle dosud platného územního plánu (ÚPnSÚ Trmice), ovšem za podmínky, že část plochy směrem do krajiny bude vymezena pouze pro zahrady. V původním ÚPnSÚ Trmice je zastavitelná plocha ozn. B7 ve vyšších partiích terénu (v jižnější poloze) a má jiný tvar a celkovou výměru určenou pro zástavbu k bydlení 0,52 ha. Se správou CHKO České středohoří byl rovněž diskutován požadavek p. Löffelmanna na možnost umístění 9 rodinných domů v jeho části plochy SV-3. Správa CHKO předběžně s tímto počtem rodinných domů souhlasila s tím, že další přiměřený počet rodinných domů je možné dopočítat pro zbývající část plochy (pás podél navržené komunikace v severní části plochy). Výsledky konzultací s těmito dotčenými orgány byly konzultovány rovněž s p. 98



Löffelmannem, který byl pořizovatelem pozván k objasnění obsahu své námitky. Při této konzultaci p. Löffelmann sdělil, že proti vymezení plochy SV-3 nemá námitek, pokud bude moci být rozšířena v západní části na úroveň vymezení v původním územním plánu. Protože nelze vydat územní plán v rozporu se stanovisky dotčených orgánů, pořizovatel přihlédl k výsledku předběžných konzultací s dotčenými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody i s vlastníkem pozemku a rozhodl se navrhnout částečné rozšíření zastavitelné plochy západním směrem ve stávající poloze s tím, že maximální počet rodinných domů bude omezen na celkový počet 12 rodinných domů, z toho v jižní části 9 RD (na pozemcích ve vlastnictví p. Löffelmanna) a v severní části podél navržené komunikace další 3 RD. Podmínky využití plochy SV-3 se nemění. Dopravní napojení plochy ze severní strany novou přístupovou komunikací přes pozemky jiných vlastníků zůstává zachováno. Při konzultaci s p. Löffelmannem mu bylo vysvětleno, že tato komunikace je nezbytná pro dopravní napojení části zastavitelné plochy podél stávající zástavby a že jejím vybudován není podmíněna realizace zástavby v jeho části zastavitelné plochy. Na základě tohoto vysvětlení p. Löffelmann sdělil, že za těchto podmínek s vymezením silnice nemá problém. K další argumentaci z uplatněné námitky uvádíme: Původní zastavitelná plocha ozn. B7 je vymezená v ÚPnSÚ Trmice již od roku 1996, p. Löffelmann uvádí, že pozemky vlastní od roku 2007. Měl tedy již takřka 15 let možnost realizovat výstavbu v souladu s platným ÚPnSÚ Trmice. To neučinil a až v prosinci roku 2014 předložil na Městský úřad návrh na dělení pozemků. V tomto návrhu je sice plocha rozparcelována na 9 pozemků, nad rámec platného ÚPnSÚ Trmice jsou však k těmto pozemkům děleny i pozemky mimo zastavitelnou plochu - plochy orné půdy a trvalých travních porostů v nezastavitelném území. Zastavitelná plocha B7 vymezená v platném ÚPnSÚ Trmice na pozemcích p. Löffelmanna má rozlohu 0,52 ha, zastavitelná plocha SV-3 vymezená novým územním plánem byla v návrhu pro veřejné projednání vymezená o rozloze 1,19 ha, z toho je část s pozemky p. Löffelmana o celkové rozloze cca 0,73 ha, z toho část určená pro umístění RD činila cca 0, 54 ha, část pro zahrady cca 0,19 ha. Z těchto údajů vyplývá, že p. Löffelmann není v novém územním plánu zkrácen o jím uváděných 5 000 m2. Naopak ve výsledku, kdy celková zastavitelná plocha SV-3 má rozlohu 1,30 ha, z toho pouze část p. Löffelmanna činí 0,87 ha, z toho 0,70 ha je určeno k zastavění a 0,17 ha je plocha navazujících zahrad, je plocha jeho zastavitelných pozemků větší než v platném ÚPnSÚ Trmice. Z toho vyplývá rovněž neoprávněnost tvrzení majetkové újmy p. Löffelmanna v případě prodeje pozemků, popř. ze ztráty možnosti výstavby domů jeho vlastní stavební firmou. Pro úplnost uvádíme, že vymezení zahrad směrem do krajiny navazujících na zastavitelné plochy pro bydlení vyplynulo z požadavku Správy CHKO České středohoří (stanoviska čj.: SR/0093/CS/2014-3 ze dne 3. 2. 2014 a SR/CS/2014-5 ze dne 28. 4. 2014). Část výnosů z prodeje hodlá p. Löffelmann reinvestovat do předmětné lokality – zpracování projektové dokumentace na komunikaci a zajištění vybudování zpevněné stavební komunikace, pozemek pod komunikací převede zdarma městu Trmice – vybudování přístupové komunikace je nezbytnou podmiňující investicí do lokality, bez které nelze výstavbu realizovat, podmínky budoucího převodu pozemku pod komunikací územní plán neřeší, budou muset být sjednány s městem Trmice před realizací výstavby. To platí i o eventuálním prodeji pozemků městu Trmice pro potřeby občanů Újezdu. Co se týká dopravního napojení na severní straně zastavitelné plochy SV-3 přes pozemky jiných vlastníků, je vysvětleno výše. V územním plánu tato komunikace musí být zachována pro napojení severní části zastavitelné plochy. Propojení této severní komunikace s příjezdovou komunikací pro část zastavitelné plochy ve vlastnictví p.


99


Löffelmanna je žádoucí vzhledem ke značné svažitosti terénu. Územní plán umožňuje eventuální přemístění TS Újezd a její posílení i vybudování nové trasy NN pro zásobování plochy SV-3. V případě, že bude vrchní vedení zachováno a stavebník bude muset respektovat jeho ochranné pásmo, je pro využití plochy příznivější návrh zastavitelné plochy SV-3 než původní poloha v ÚPnSÚ Trmice, neboť navržená komunikace více kopíruje trasu vrchního vedení. K části námitky týkající se nutnosti doplnění výměr pozemků p.č. 1394/4 v k.ú. Trmice a pozemek 524/1 a 524/2 v k.ú. Koštov do předpokládaných záborů ZPF - v tabulkách předpokládaných záborů ZPF byly v odůvodnění územního plánu k veřejnému projednání uvedeny všechny pozemky, které zahrnovala zastavitelná plocha SV-3 včetně p.p.č. 1394/4 v k.ú. Trmice a 524/2 v k.ú. Koštov. V tabulce však u jednotlivých ploch není uváděna plocha za každý pozemek zvlášť, ale součet za celou plochu. Pozemek p.č. 524/1 v k.ú. Koštov nebyl v ploše SV-3 zahrnut, proto v tabulce nebyl uveden. Po rozšíření plochy SV3 západním směrem se předpokládaný zábor rozšiřuje až na tento pozemek, proto v odůvodnění bude doplněn a bude dopočítán konečný celkový zábor pro upravenou plochu SV-3. V námitce p. Löffelmann požadoval kromě zachování rozsahu zastavitelného území (kterému je vyhověno) také zachování dosud platných podmínek dle ÚPnSÚ: - zastavitelné plochy pro 9 rodinných domů – je vyhověno, - bydlení v rodinných domech do dvou nadzemních podlaží – pro lokalitu SV-3 byly s ohledem na charakter stávající zástavby a situování v CHKO České středohoří dohodnuta podmínka výškové hladiny zástavby 1,5 podlaží. V tomto bodu není námitce zcela vyhověno, podmínka počtu podlaží se z uvedených důvodů nemění, - parkování a garážování osobních automobilů – dle podmínek pro využití ploch SV je přípustné, - komunikace, související technická infrastruktura – dle podmínek využití ploch SV je přípustné, - soukromé okrasné i užitkové zahrady – dle podmínek využití ploch SV je přípustné, - drobné pomocné provozy spojené s chovem domácího zvířectva, ovcí a koní – dle podmínek využití ploch SV je přípustný pouze drobný chov domácí drůbeže a zvířectva, chov hospodářských zvířat (koní a ovcí) není v ploše SV-3 přípustný, a to zejména s ohledem na zachování pohody bydlení v obytném prostředí, v tomto bodu se námitce z tohoto důvodu nevyhovuje. V nezastavitelném území dále požaduje možnost umístění: zemědělské farmy a související technické infrastruktury a zařízení pro drobný chov domácího zvířectva, ovcí a koní - v nezastavitelném území navazujícím na plochu SV-3 jsou vymezeny nezastavitelné plochy zemědělské (plochy orné půdy a trvalé travní porosty), ve kterých je vyloučeno umisťování staveb uvedených v §18 odst. 5 stavebního zákona, s výjimkou dočasných pastevních ohradníků a drobných přístřešků pro pastvu hospodářských zvířat a včelíny bez trvalých základů a technická infrastruktury. V tomto bodě se námitce nevyhovuje a podmínky využití nezastavitelných ploch zemědělské půdy zůstávají nezměněné z důvodu zejména ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany nezastavěného území na území CHKO České středohoří. Z výše uvedených důvodů je námitce vyhověno pouze částečně. Úprava zastavitelné plochy není podstatnou úpravou návrhu územního plánu, protože se jedná pouze o její částečné rozšíření na pozemcích ve vlastnictví podatele námitky. Zájmy dotčených osob tímto rozšířením nemohou být dotčeny, vlastníkem sousedních pozemků je rovněž p. Löffelmann, na severu sousedí plocha s pozemkem ve vlastnictví města Trmice, ve kterém 100



je navržena místní pěší a cyklistická trasa, jejíž průběh byl úpravou částečně dotčen a rovněž upraven.

Despik s.r.o.,zast. Mgr. Janem Šubertem, jednatelem, Krakovská 1346/15, Praha 1 Námitka k územnímu plánu města Trmice. Žádáme Vás, aby u našeho pozemku vedeného v k.ú. Trmice zapsaném na LV 714, parc. číslo 1757/10 a 1757/46 a 1757/47 byl změněn jeho způsob využití v novém územním plánu města Trmice z: plocha pro veřejnou, sídelní a ochrannou zeleň na využití, kde lze v budoucnu počítat s vybudováním parkoviště pro naše nájemce v domě stojícího na pozemku 1757/39 vedené v k.ú. Trmice zapsané na LV 714, který bude částečně kolaudován na byty. Domníváme se, že k novým vybudovaným bytům je stavebním zákonem stanovená podmínka vyžadující určitý počet parkovacích míst a vzhledem k nedostatečné kapacitě parkovacích míst, s tímto plánem do budoucna počítáme. Námitce vyhovuje. Odůvodnění: Po prověření požadavku spol. Despik s.r.o. bylo zjištěno, že okolí areálu domů mezi Nerudovou a Tyršovou ulicí v Trmicích, kterého se podaná námitka týká, bylo v návrhu ÚP k veřejnému projednání vymezeno zcela dle současného stavu v území, tzn. že okolí domů je vymezeno jako veřejná sídelní a ochranná zeleň (ZV). Toto vymezení skutečně neumožňuje eventuelní umístění parkoviště pro potřeby dané lokality, kterou tvoří areál dvou bytových domů, ubytovny a výrobní objekt. V současné době je parkování možné pouze podél obslužné komunikace. Z tohoto důvodu je námitce vyhověno a plocha pozemků p.č. 1757/10, 1757/46 a 1757/47 se vymezuje jako zastavitelná plocha TP-2 parking pro bytové domy Tyršova o výměře 0,10 ha. Toto vymezení umožní v budoucnu zajištění potřebných parkovacích míst v lokalitě. Jedná se o nepodstatnou úpravu návrhu územního plánu, která se nedotýká zájmů dotčených orgánů. Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako jiné plochy/ostatní plochy, popř. ostatní plochy/zeleň. Nejedná se o zemědělskou půdu ani zde nejsou zastoupeny žádné jiné přírodní hodnoty, pozemky jsou zatravněny a je zde několik kusů nepůvodních dřevin. Nevyskytují se zde ani jiné omezující limity využití území. Vymezením plochy nejsou dotčeny zájmy jiných vlastníků pozemků nebo staveb (dotčených osob) ani veřejnosti. Plocha je vymezena na pozemcích ve vlastnictví podatele námitky, ev. vytvoření parkovacích míst bude do budoucna přínosem pro obyvatele i návštěvníky areálu. Nejedná se o podstatný úbytek veřejné zeleně, která je v okolí bytových domů dostatečně zajištěna.


101


102



Obsah Odůvodnění ÚP Trmice: ZÁKLADNÍ ÚDAJE

str. 1

1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.1 Přípravné práce. 1.2 Územně plánovací podklady. 1.3 Zadání. 1.4 Návrh.

str. 2-4 str. 2 str. 2 str. 2 str. 2-4

2. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ A S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA str. 5-29 2.A Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. str. 5-24 2.A.1 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s PUR ČR ve znění Aktualizace

č.1. str. 5 -12 2.A.2 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. str. 12 -24

2.B Soulad ÚP s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území. str. 25-28 2.C Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. str. 28 2D Soulad se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. str. 29 3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

str. 30

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU: str. 31-78 4.A Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. str. 31 4.B Výčet záležitostí nadmístního významu (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), které nejsou řešeny v zásadách. str. 31 4.C Vyhodnocení splnění požadavků zadání. str. 32 4.D Vyhodnocení splnění požadavků vyplývajících pro základní koncepci rozvoje města z územně analytických podkladů. str. 33 4.E Vymezení řešeného území. str. 34 4.F Vymezení zastavěného území. str. 34 4.G Vyhodnocení návrhu územního plánu s požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v území. str. 34-42 4.G.1 Ochrana a rozvoj kulturních a historických hodnot. str. 34-35 4.G.2 Místo krajinného rázu. 4.G.3 Ochrana životního prostředí. 4.G.4 Ochrana civilizačních hodnot a obyvatelstva. 4.G.5 Ochrana nerostných surovin. 4.G.6 Nepříznivé geologické poměry. 4.G.7 Ochrana a rozvoj přírodních hodnot území.

4.H Zdůvodnění vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím. 4.I Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby.


str. 36 str. 36-40 str. 40-41 str. 41-42 str. 42 str. 42

str. 43-45 str. 45-50

103


4.J Odůvodnění koncepce systému sídelní zeleně. 4.K Odůvodnění koncepce technické infrastruktury. 4.K1 Odůvodnění koncepce dopravy. 4.K2 Odůvodnění koncepce vodního hospodářství. 4.K3 Odůvodnění koncepce energetiky. 4.K4 Odůvodnění koncepce nakládání s odpady.

str. 51-52 str. 53-68 str. 53-59 str. 60-62 str. 63-67 str. 67-68

4.L Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability. str. 69-72 4.L.1 Odůvodnění návrhu ÚP v souvislosti s CHKO ČS. 4.L.2 Památný strom. 4.L.3 Liniová a krajinná zeleň, prostupnost krajiny, vyhlídkové body. 4.L.4 Územní systém ekologické stability (ÚSES).

str. 69-70 str. 70 str. 70-71 str. 71-72

4.M Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jako podmínka pro rozhodování, vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. str. 72-73 4.M.1 Územní rezervy. str. 72 4.M.2 Zdůvodnění uložení prověření změn využití ploch územní studií jako podmínka pro rozhodování. str. 72-73 4.M.3 Zdůvodnění uložení prověření změn využití ploch dohodou o parcelaci jako podmínka pro rozhodování. str. 73

4.N Zdůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS), veřejně prospěšných opatření (VPO) a asanací. str. 74-76 4.N.1 Veřejně prospěšné stavby. 4.N.2 Veřejně prospěšná opatření . 4.N.3 Plochy pro asanace a asanační úpravy.

str. 74-75 str. 75 str. 75-76

4.O Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. str. 77-79 4.P Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní str. 80-85 fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 5. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

str. 86-91

6. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH

str. 92-101

Samostatné grafické přílohy: 1O – Výkres širších vztahů 2O – Koordinační výkres 3O – Výkres předpokládaných záborů ZPF

104


měř. 1 : 25.000 měř. 1: 5.000 měř. 1 : 5.000

Trmice

Recommend Documents