Program rozvoje města TRMICE

Program rozvoje města TRMICE 2016 – 2021

Program rozvoje obce byl schválen na zasedání zastupitelstva města dne 27.06.2016, usnesením č. 46/2016.

Úvodní slovo Vážené spoluobčanky, vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vám představila plán rozvoje města Trmice na léta 2016 – 2021. Jedná se o základní plánovací dokument, jehož zpracování obecně vychází z platného právního rámce zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.) a zejména stále důležitější a obecnější potřeby našeho města shrnout to kde jsme i vytvořit si představu o tom, kam by vývoj našeho města měl směřovat v následujících letech. Obecným cílem dokumentu je, aby se nám v našem městě dobře žilo, abychom mohli rozvíjet to, co se nám dobře daří a lépe si poradili s tím, co nás trápí. Šíři i závažnost problémů, s kterými se naše město potýká, všichni známe a uvědomujeme si je. Na řešení těchto problémů bohužel neexistuje jednoduchý recept a jejich řešení je dlouhodobé a náročné. Na základě výše uvedeného zákona je zřejmé, že ačkoliv priority, které jsou v tomto dokumentu vyjádřeny, nezahrnují celou šíři témat, která jsou pro naše město důležitá, nemůžeme a nechceme opomíjet nic, byť se dané téma dnes nemusí jevit jako aktuální a urgentní. Cílem našeho města je rozvíjet se všestranně. Budeme využívat všech vhodných příležitostní a možností, které se budou pro naše město nabízet, ať se již jedná o využívání našich vlastních či dotačních prostředků, aktivitu nás občanek a občanů obce nebo organizací, které na území naší obce fungují nebo do budoucna fungovat budou. Našim cílem je prosazování veřejný zájem ve městě, a vyvažovat různé, často protichůdné zájmy partikulární. Časový rámec tohoto dokumentu vymezuje relativně dlouhé období, které přinese našemu městu i nám jako jednotlivcům mnoho nového. V této souvislosti chceme poděkovat všem, kteří se na tvorbě tohoto dokumentu podíleli, zejména pak Vám občankám a občanům našeho města, kteří jste prostřednictvím dotazníkového šetření vyjadřovali vaše názory, přání a doporučení k tomu, jak by se mělo naše město rozvíjet. Některé otázky rozvoje můžeme řešit vlastními silami, realizace jiných není výlučně v našich možnostech a musíme spoléhat na dostupnost dotačních prostředků, některá přání by si vyžádala změnu legislativy nebo takový rozsah finančních prostředků, které nejsou k dispozici. Podle vašich odpovědí v rámci provedených dotazníkových šetření, oceňujeme nejvíce blízkost přírody a klidný život, naopak nejvíce kritičtí jsme v oblasti kvality životního prostředí, veřejné dopravy a špatných mezilidských vztahů. Citlivě vnímáme sociální situaci v obci, stejně jako otázku kriminality a bezpečnosti. Věříme, že také tento dokument k tomu může, přispět k tomu, že Trmice budou kvalitním a příjemným místem pro život. Víme, že cesta k tomuto cíli bude obtížná a čeká nás velké množství práce a budeme muset překonat řadu problémů. Věříme, že společně s Vámi se nám to může podařit. Děkuji, vaše starostka

1. Území První písemná zmínka o Trmicích dle Historického lexikonu obcí pochází z roku 1264. Rozvoj zaznamenaly Trmice až za vlády Nosticů, kteří převedli roku 1664 právo trhové z Řehlovic na Trmice, a tak se staly Trmice poddanským městem. Kolem Trmic se rozkládaly vinice. Administrativně patřily Trmice od poloviny 15. století pod Litoměřický kraj se sídlem v Litoměřicích (s výjimkou let 1850-1855, kdy bylo sídlo v České Lípě), kde byl také krajský soud obdobně jako v Ústí nad Labem. První zpráva o dobývání uhlí na panství trmickém je z roku 1742. Avšak počátek organizované těžby uhlí dal teprve nový horní regál z roku 1789. Po roce 1830 se začínalo topit uhlím v továrnách, od roku 1850 na železnicích. V roce 1848 ve městě probíhaly projevy lidového odporu. Během druhé světové války spadaly Trmice pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. Trmice byly od roku 1950 součástí Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. V roce 1996 dostaly Trmice statut města. V současnosti mají svůj prapor i znak. Nyní tvoří město tedy tři části a dvě katastrální území s celkovou rozlohou 6,7 km2 a je součástí okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Na počátku roku 2015 měly Trmice 3,2 tis. obyvatel, takže na 1 km2 připadalo 477 obyvatel, což bylo podstatně více než v ČR (133), v Ústeckém kraji (155) i v okrese Ústí nad Labem (295 obyvatel na km2). Průměrná nadmořská výška města je 148 m n. m (150 – 454 m n. m.). Tab. 1.1: Základní informace o městě Trmice Název: Město Trmice Počet obyvatel: 3 175 Rozloha: 6,66 km2 Hustota osídlení: 476,7 obyvatel/ km2 Počet částí obce: 3 Počet katastrálních 2 území: Pramen: Malý lexikon obcí – 2015, ČSÚ, Praha, 2015;

Sídlo:

Fügnerova 448/29 400 04 Trmice

IČ: Telefon: E-mail: Oficiální www:

00674010 475 317 230 [email protected] http://www.mestotrmice.cz/

http://www.mestotrmice.cz/

2. Obyvatelstvo Důležitým údajem pro každou obec či město je počet obyvatel v něm žijících a jeho vývoj včetně demografických charakteristik, jako je pohyb a struktura populace. Cílem vedení každého města by měl být spokojený život obyvatel, tedy dostatečná vybavenost obce infrastrukturou i službami, zdravé životní prostředí, dostupnost pracovních příležitostí a bezpečnost. To by mělo být zárukou toho, že se počet obyvatel nebude snižovat migrací, v lepším případě zde bude jejich počet růst a struktura bude příznivá (převaha dětí nad seniory, vysoký podíl produktivní složky obyvatel, kvalitní vzdělanostní struktura, vysoká ekonomická aktivita, nízká nezaměstnanost, pestrá spolková činnost apod.). 2.1. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel lze do úrovně obcí a měst sledovat i z dlouhodobého hlediska, a to díky českým statistikám již od roku 1869, kdy proběhlo první moderní sčítání lidu v českých zemích. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v Trmicích v době moderního statistického zjišťování velmi podstatně měnil. Nejvíce obyvatel žilo v Trmicích při sčítání lidu v roce 1930, a to 8,5 tis. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) vedly k výraznému snížení počtu obyvatel až pod hranici 6 tis. osob. Ten vydržel i při sčítání v roce 1961, ale poté již docházelo k velmi rychlému úbytku počtu obyvatel, a to každých deset let zhruba o tisíc osob až do roku 1980. V osmdesátých letech klesla populace města pod hranici dvou tisíc osob a dostala se tak na minimum od roku 1869. K nárůstu počtu obyvatel došlo znovu až v devadesátých letech a v roce 2001 mělo trvalé bydliště v Trmicích již téměř 2,7 tis. obyvatel. Jejich počet rostl i nadále, takže v roce 2011 žilo ve městě 3,1 tis. obyvatel, což však bylo pouze o 922 více než v roce 1869 (nárůst o 41,7 %). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích v letech 1869-2011 9 000

8 522 7 969

8 000 6 659

7 000

5 945 5 982

Počet obyvatel

6 000 5 119

4 950

5 000

3 000

3 957

3 756

4 000 2 892

2 691

3 134

2 212 1 824

2 000 1 000 0

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Praha, 2011

Z obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a ČR. Dynamika vývoje v Trmicích dosahovala mnohem větší intenzity než v okrese Ústí nad Labem, kde se počet obyvatel od roku 1869 do roku 1930 zvýšil 2,5krát (v Trmicích téměř čtyřikrát). Poválečný propad počtu obyvatel byl však v celém Ústeckém kraji mnohem výraznější než na úrovni celé ČR. Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k více (okres) či méně (kraj, ČR) intenzivnímu nárůstu počtu obyvatel, v Trmicích, jak již bylo zmíněno, ubýval počet obyvatel od šedesátých až do konce osmdesátých let minulého století, a to velmi prudce. Růst počtu obyvatel v posledních dvaceti letech byl však výraznější než na ostatních územních úrovních. Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1869-2011 (bazický index – rok 1869=100%) 400,0

Bazický index (rok 1869=100 %)

350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Trmice

Okres Ústí nad Labem

Ústecký kraj

ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty

Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obyvatel z dlouhodobého hlediska ve všech třech částech města Trmice. Tab. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích podle částí obce v letech 1869–2011 Název části obce

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011*

Koštov

196

305

381

454

621

631

743

455

536

518

433

263

306

367

Trmice

1 972

2 547

3 311

4 546

5 856

7 133

7 593

5 372

5 352

4 347

3 449

1 483

2 299

2 517

44

40

64

119

182

205

186

118

94

85

75

78

86

83

2 212

2 892

3 756

5 119

6 659

7 969

8 522

5 945

5 982

4 950

3 957

1 483

2 691

2 967

Újezd Trmice celkem

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, I. díl, ČSÚ, Praha, 2006, Statistický lexikon obcí ČR 2013, ČSÚ, Praha, 2013, vlastní výpočty *data za rok 2011 nejsou plně srovnatelná s předchozími roky, neboť se jedná o obvykle bydlící obyvatele, nikoliv o trvale bydlící jako v předchozích letech

Zatímco v Koštově a Trmicích bylo maximálního počtu obyvatel dosaženo v roce 1930, v Újezdu to bylo v roce 1921, kdy zde žilo přes 200 obyvatel, což se v dalším vývoji již neopakovalo a od roku 1961 byl v Újezdě sečten vždy nižší počet obyvatel než sto. Zatímco počet obyvatel Trmic klesal rovnoměrně až do roku 1991, v Koštově došlo k mírnému navýšení v padesátých letech, takže v roce 1961 žilo v této části města přes 500 obyvatel. To vydrželo až do počátku sedmdesátých let, avšak poté přes propopulační politiku státu se počet obyvatel i v Koštově snižoval a svého minima od roku 1869 dosáhl v roce 1991. V posledních dvou desetiletích přibylo do Koštova zhruba 100 osob (nárůst o 40 %). V posledních deseti letech od roku 2005 do roku 2014 vývoj počtu obyvatel s výjimkou prvních dvou let kolísal v rozmezí 3,1 – 3,2 tis. obyvatel. Po opravě dat v důsledku sčítání lidu v roce 2011 se vykazovaný stav mechanicky snížil, ale klesal i reálně, takže v roce 2013 žilo ve městě trvale jen 3 124 obyvatel. Jejich počet se mírně navýšil v roce 2014, ale hranici 3,2 tis. nepřesáhl. Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích v letech 2005-2014 (vždy k 31.12.)

3 250 3 203

3 201

3 200

3 193 3 175 3 153

Počet obyvatel

3 150

3 137 3 124

3 100 3 100

3 050

3 045

3 052

2005

2006

3 000

2 950 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Rok Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015

Jak ukazuje obr. 2.4, jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých městech mnohem výraznější než ve větších územích, avšak trendy jsou hodně podobné. Rovněž v okrese, kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl a po poklesu v roce 2011 zapříčiněném statistickou opravou v případě ČR spíše stagnoval, v okrese i kraji klesal, avšak tento pokles byl mnohem mírnější než na území Trmic. Za celé sledované období se počet obyvatel v okrese i kraji zvýšil minimálně, v ČR o více než 2 % a v Trmicích o více než 4 %.

Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 (bazický index – rok 2005=100%)

Bazický index (rok 2005=100 %)

106,0

104,0

102,0

100,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Rok Trmice

Okres Ústí nad Labem

Ústecký kraj

ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

2.2. Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.2 ukazuje vývoj přirozené měny v letech 20052014 v Trmicích včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na 1000 obyvatel středního stavu. Tab. 2.2: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v Trmicích v letech 2005-2014 Hrubá míra (v ‰) Počet živě Počet Přirozený Rok přirozeného narozených zemřelých přírůstek porodnosti úmrtnosti přírůstku 45 23 22 15,0 7,6 7,3 2005 43 25 18 14,1 8,2 5,9 2006 2007 43 33 10 14,0 10,7 3,3 47 29 18 14,9 9,2 5,7 2008 37 35 2 11,6 10,9 0,6 2009 Průměr 43 29 14 13,9 9,4 4,5 2005 - 2009 35 29 6 10,9 9,1 1,9 2010 2011 49 26 23 15,5 8,2 7,3 44 36 8 14,0 11,4 2,5 2012 34 33 1 10,9 10,5 0,3 2013 2014 41 22 19 13,0 7,0 6,0 Průměr 41 29 12 13,0 9,2 3,8 2010 - 2014 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

Za posledních deset let se v Trmicích narodilo celkem 418 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně 42 dětí za rok. Zemřelo celkem 291 osob, tzn. 29 osob za rok. Přirozený přírůstek činil tedy 127 osob a ve svém relativním vyjádření za celé sledované období 4,1 promile, což je velmi pozitivní. Při rozdělení na dvě pětiletá období lze zachytit trend mírného poklesu porodnosti i úmrtnosti a také mírného snížení přirozeného přírůstku, který byl však i v posledních pěti letech podstatně vyšší než v okrese, kraji i v ČR. Územní srovnání hrubých měr nabízí obrázek č. 2.5. Je z něho patrné, že v Trmicích panovaly v posledních deseti letech o něco lepší podmínky z hlediska porodnosti, ale i úmrtnosti než v ostatních sledovaných územních celcích. Obr. 2.5: Změna hrubé míry porodnosti a úmrtnosti v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014

Průměrná hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (v ‰)

16,0 14,0

13,4 11,4

12,0

10,8

10,7

10,0

9,3

10,7

10,1

10,2

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 HMP Trmice

Okres Ústí nad Labem

HMÚ Ústecký kraj

ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v Trmicích v letech 2005-2014 Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně 209 155 54 18,0 2005 168 179 -11 -3,6 2006 2007 316 278 38 12,4 269 184 85 27,0 2008 183 187 -4 -1,2 2009 Průměr 2005 229 197 32 10,3 2009 229 243 -14 -4,4 2010 2011 161 194 -33 -10,4 163 187 -24 -7,6 2012 210 224 -14 -4,5 2013 2014 247 215 32 10,2 Průměr 2010 202 213 -11 -3,5 2014 Pramen: Demografická ročenka okresů – 2005 až 2014, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

Předchozí tabulka zachycuje vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda v Trmicích v letech 2005-2014. Je z ní patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí mnohem více než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do města přistěhovalo 2 155 osob, tj. průměrně 216 ročně, a vystěhovalo se 2 046 obyvatel města, tedy 205 ročně. V prvním pětiletém období bylo zaznamenáno více přistěhovalých než ve druhém a v případě vystěhovalých to bylo naopak. Z tohoto důvodu bylo prvních pět let migračně ziskových a posledních pět let ztrátových. Hrubá míra migračního salda činila v prvních pěti letech více než 10 promile, v posledních pěti pak byla průměrná roční ztráta 3,5 promile. Tento obrat může být dán i zhoršenou situací na trhu práce v okrese v důsledku ekonomické krize. Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje následující obrázek. Hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v Trmicích mnohem vyšší než jinde a o něco vyšší byla v Trmicích také hrubá míra migrace vyjádřená průměrnou výší migračního salda, které za posledních deset let dosahovalo 3,5 promile, zatímco v okrese i v kraji pouze 1 promile a v ČR, kde jde však pouze o zahraniční stěhování, činila hrubá míra 3,1 promile. Migrační přírůstek v Trmicích byl tedy za posledních deset let výraznější než v jiných územích ČR, nicméně změny v počtu obyvatel ovlivňoval v posledních deseti letech v Trmicích spíše přirozený přírůstek. Celkový přírůstek byl od roku 2005 tedy velmi značný a výrazně překračoval hodnoty za okres, kraj i ČR. Pokud je tedy cílem samosprávného celku růst počtu obyvatel ve spravovaném území, lze tyto údaje hodnotit jako velmi pozitivní. Česká statistika bohužel neposkytuje údaje o struktuře migrantů (věkové, vzdělanostní ani národnostní). Obr. 2.6: Změna hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014

Průměrné hrubé míry (v ‰)

8,0

7,5

7,0 6,0 5,0 4,1

3,6

3,5

4,0

3,1 3,0 2,0 1,0

2,2

1,2

1,2

1,0 1,1 0,1 0,5

0,0

HMPP Trmice

HMMS Okres Ústí nad Labem

HMCP Ústecký kraj

ČR

Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

2.3. Struktura obyvatel Důležité pro ekonomický rozvoj obcí je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány. 2.3.1 Struktura obyvatelstva podle věku Následující tabulka zachycuje věkovou strukturu obyvatel Trmic v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhlo celostátní sčítání lidu, neboť to jsou jediné zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat a sledovat, k jakým změnám v daném časovém období došlo. Celkový počet obyvatel mezi oběma sčítáními vzrostl v Trmicích o 16,5 % (v okrese o 10,8 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin 1.3.2001 26.3.2011 Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % 625 23,2 620 19,8 0 – 14 let 1 782 66,2 2 187 69,8 15 – 64 let 284 10,6 327 10,4 65 a více let Trmice celkem 2 691 100,0 3 134 100,0 45,4 52,7 index stáří 51,0 43,3 index ekonomického zatížení 19 854 16,9 18 922 15,6 0 – 14 let 83 443 70,8 84 364 69,8 15 – 64 let 14 483 12,3 17 657 14,6 okres Ústí 65 a více let nad Labem celkem 117 780 100,0 120 943 100,0 72,9 93,3 index stáří 41,2 43,4 index ekonomického zatížení 138 864 16,9 127 079 15,3 0 – 14 let 15 – 64 let 581 261 70,9 582 885 70,2 100 094 12,2 120 407 14,5 65 a více let Ústecký kraj 820 219 100,0 830 371 100,0 celkem 72,1 94,7 index stáří index ekonomického zatížení 41,1 42,5 0 – 14 let 1 654 862 16,2 1 527 670 14,5 7 161 144 70,0 7 360 249 69,7 15 – 64 let 1 414 054 13,8 1 674 295 15,9 65 a více let Česká republika celkem 10 230 060 100,0 10 562 214 100,0 index stáří 85,4 109,6 42,9 43,5 index ekonomického zatížení Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 1.3.2001, ČSÚ, Praha, 2002; Sčítání lidu, domů a bytů 26.3.2011 – předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty

V roce 2011 žilo v Trmicích dle sčítání lidu celkem 3 134 obyvatel, z nichž 620 bylo dětí, což představovalo pětinu všech obyvatel. Od roku 2001 se počet dětí téměř nezměnil, ale jejich podíl se snížil, nicméně i tak byl výrazně vyšší než v případě okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraji i celé ČR, kde podíl dětí činil zhruba 15 %. O více než pětinu vzrostl počet obyvatel

v produktivním věku, což bylo nesrovnatelné s hodnotami za okres (1,1 %), kraj (0,3 %) i ČR (2,8 %). Odlišně tedy od vývoje na ostatních územních úrovních vzrostl v Trmicích podíl obyvatel ve věku 15-64 let a dosáhl téměř 70 %, což odpovídalo ostatním průměrným podílům. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Trmicích byl však nárůst jejich počtu nižší (15 %) ve srovnání s ostatními celky (přes 20 %, v ČR 18 %), takže se zde nezměnil ani jejich podíl (stále desetina populace), zatímco jinde se jejich podíl zvýšil a dosahoval 15 %. Index stáří, tedy poměr mezi osobami ve věku do 15 let a těmi staršími 65 let, nedosahoval v roce 2001 v Trmicích ani hodnoty 50, takže na jednoho seniora připadaly více než 2 děti. Do roku 2011 byla sice hranice 50 překonána, ale situace se příliš nezměnila na rozdíl od ostatních území. V okrese i kraji sice index stáří v roce 2011 nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí stále převyšoval počet seniorů, ale této hranici se rychle blížil a překročil ji v obou územích již v roce 2012. Nicméně z hlediska věkové struktury populace je zde situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky. V případě ukazatele „index ekonomického zatížení“, který vyjadřuje poměr předproduktivní a poproduktivní složky obyvatel na obyvatelstvu ve věku 15-64 let, lze sledovat nárůst hodnoty u všech sledovaných území s výjimkou Trmic. Počet obyvatel v produktivním věku se zde zvýšil intenzivněji než počet dětí a seniorů a i z tohoto hlediska je tedy věková struktura města příznivá. 2.3.2 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu opět jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci města z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Trmicích je podstatně horší než v jiných částech republiky, a to především v případě osob s nejvýše základním vzděláním. Těch bylo z celkového počtu 2,5 tis. obyvatel starších 15 let zjištěno 832, což představuje třetinu (v roce 2001 se jednalo o 37,0 %), tedy výrazně více než v okrese, kraji i ČR. Od roku 2001 ubyl počet osob s nejvýše základním vzděláním ve všech sledovaných územích zhruba stejným tempem (v ČR bylo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 25,3 %), v Trmicích však mnohem pomaleji. Tab. 2.4: Struktura obyvatel Trmic, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k 26.3.2011 podle vzdělání okres Ústí město Trmice ČR nad Ústecký Vzdělanostní kategorie Labem kraj (%) (%) abs. % (%) 832 33,1 21,8 24,1 19,1 základní střední bez maturity 973 38,7 34,2 37,2 34,9 575 22,9 33,1 30,3 32,9 střední s maturitou 134 5,3 10,9 8,4 13,2 vysokoškolské 2 514 100,0 100,0 100,0 celkem Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 – předběžné výsledky, vlastní výpočty

100,0

Pouze o něco více je mezi obyvateli Trmic osob s výučním listem; ty tvoří největší skupinu a představují téměř dvě pětiny všech obyvatel města (v roce 2001 to bylo stejně). Jejich podíl je vyšší než v ostatních územích, ale v nich podíl osob se středním vzděláním bez maturity od

posledního sčítání klesl (v okrese bylo v roce 2001 evidováno 37,5 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 % osob s výučním listem). Ve všech sledovaných územích tato kategorie kumuluje stále největší podíl obyvatel. Výrazně menší procento občanů Trmic ve srovnání s ostatními územími dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou (22,9 %, v roce 2001 to bylo pouze 19,1 %, což bylo podstatně méně než v okrese Ústí nad Labem a více než v Ústeckém kraji – 25,7 % - i v ČR – 28,7 %). Obdobně nízký je také podíl vysokoškoláků, kteří tvoří 5,3 % všech obyvatel (v roce 2001 to bylo jen 3,3 %, tedy méně než v kraji – 5,5 %, v okrese – 7,6 % - i na republikové úrovni – 8,8 %). Ve srovnání s průměrem ČR, ale i s krajem a okresem je tedy v Trmicích vzdělanostní struktura velmi špatná a především osob nejméně s maturitou je zde výrazný nedostatek. 2.3.3 Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, okrese Ústí nad Labem i v Trmicích je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR. Věřících žije v Trmicích zhruba desetina (v roce 2001 bylo věřících 22,4 %, tedy o něco více než v okrese i kraji – přes 15 %, ale rovněž mnohem méně než v ČR – 32,1 %). Z věřících se nejvíce obyvatel hlásí k římskokatolické církvi (24,3 % věřících, v roce 2001 to bylo 82,3 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). V ČR je podíl věřících zhruba dvojnásobný a rovněž členů římskokatolické církve je dvakrát více (asi polovina všech věřících). Naopak v okrese i kraji tvoří věřící zhruba desetinu a příznivců římskokatolické církve je zde pouze 25-30 %. V Trmicích je počet obyvatel bez vyznání zhruba stejný jako v ČR, kde tvoří nevěřící zhruba třetinu, zatímco v okrese i kraji jde o téměř 44 %. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť bez vyznání tehdy bylo v Trmicích 70,6 %, více než ¾ obyvatel okresu i kraje, kdežto v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. Situace je však špatně vyhodnotitelná, neboť vysoké procento respondentů neudalo při sčítání 2011 svůj vztah k náboženství a církvím, přičemž v Trmicích to bylo podstatně více než v okrese, kraji i ČR. Tab. 2.5: Struktura obyvatel Trmic, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k 26.3.2011 podle náboženského vyznání okres Ústí město Trmice ČR nad Ústecký Náboženské vyznání Labem kraj (%) (%) abs. % (%) 168 5,4 4,9 4,8 6,7 Věřící nehlásící se k církvi Věřící hlásící se k církvi 174 5,6 5,1 5,2 13,9 83 2,6 2,7 2,8 10,3 Církev římskokatolická 2 0,1 0,2 0,2 0,4 Českobratrská církev evangelická Církev československá husitská 6 0,2 0,2 0,2 0,5 1 067 34,0 43,7 43,8 34,2 Bez náboženské víry 1 725 55,0 46,3 46,1 45,2 Neuvedeno Celkem 3 134 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 – předběžné výsledky, vlastní výpočty

3. Bydlení Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obcí analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Trmicích rostl rychle až do roku 1950, kdy stálo v Trmicích 800 domů. Od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů a jejich počet v podstatě až do roku 1980 klesal velmi pomalu. Během osmdesátých let se však snížil velmi rapidně, a to o více než 200 domů, takže jejich celkový počet klesl v roce 1991 na 446. Při posledních dvou sčítáních do počtu domů byly již znovu započteny i ty trvale neobydlené. Až v posledních dvou desetiletích začala intenzita bytové výstavby růst a počet domů v Trmicích opět překročil hodnotu 500. Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v Trmicích v letech 1869-2011 900 799 800

745 663

700

693

660 582

Počet domů

600

530

510 500

446

417 400 300

342 222

252

278

200 100 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012

Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů do roku 1950 byl v Trmicích mnohem intenzivnější než v průměru v celé ČR, kraji i okrese – počet domů se zvýšil 3,5krát. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl tak výrazný jako v okrese či v kraji. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR počet domů intenzivně růst, v Ústeckém kraji rostl jen mírně a v okrese Ústí nad Labem obdobně jako v Trmicích ještě do roku 1991 klesl. Tehdy bylo v Trmicích sečteno dvakrát více domů než na počátku sledovaného období a podobně tomu bylo i na úrovni celé ČR, zatímco Ústecký kraj a okres vykázaly zvýšení pouze o 50 %. Nárůst počtu domů v posledních dvaceti letech byl v Trmicích intenzivnější než v jiných částech okresu, kraje i ČR.

Bazický index (rok 1869=100 %)

Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v Trmicích v letech 1869-2011 (bazický index, rok 1869 = 100 %) 400,0 350,0

300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Trmice

Okres Ústí nad Labem

Ústecký kraj

ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012

V případě Trmic stojí za zmínku ještě ukazatel počet obyvatel připadajících na jeden dům. Přestože do roku 1950 docházelo k velmi výrazné bytové výstavbě ve městě, nestačilo to poptávce ze strany narůstajícího počtu obyvatel. Zatímco v roce 1869 připadalo na jeden dům deset obyvatel (v okrese, kraji i ČR zhruba 7), v roce 1910 to bylo již 16 obyvatel, tedy zhruba dvojnásobek ve srovnání s průměrem ČR (v okrese asi 10,5 a v kraji 9). Obr. 3.3: Vývoj počtu obyvatel na počet domů v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1869-2011 18,0

Počet obyvatel na 1 dům

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 1869

1880

1890

1900

Trmice

1910

1921

1930

Okres Ústí nad Labem

1950

1961

1970

Ústecký kraj

1980

1991

2001

2011

ČR

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012; vlastní výpočty

Situace se výrazně zlepšila až po válce, kdy počet obyvatel klesl o 2,5 tis. a počet domů se zvýšil o téměř 140, takže na jeden dům připadalo 7,4 obyvatel (v okrese 6,2, v kraji 4,8 a v ČR 5,1). Nad průměrem kraje a ČR zůstal počet obyvatel připadajících na jeden dům ještě v roce 1970, a však v následujících 30 letech již byly hodnoty podprůměrné. V roce 1991 připadalo na jeden dům v Trmicích 4,1 obyvatel, kdežto v okrese přes 10, v kraji 7 a v ČR 5,5. Za posledních 20 let se mírně zvýšil počet obyvatel připadajících na jeden dům, ale stále odpovídal průměru ČR, nicméně byl podstatně nižší než v celém okrese, což je logické vzhledem k přítomnosti krajského města, kde je řada panelových sídlišť s vysokopodlažními domy a vysokými kapacitami bydlících obyvatel. Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Celkový počet bytů postavených v Trmicích činil 17 bytů, průměrně za rok tedy necelé 2 byty, takže v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 0,5 bytu za rok. To bylo výrazně méně než v případě okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje i ČR. Lze tedy říci, že území města není v současnosti pro bydlení v rámci kraje či okresu atraktivní, i když dopad na bytovou výstavbu mohla mít v Trmicích i ekonomická krize, neboť v letech 2012-2014 se zde postavily pouze 2 nové byty. V Ústeckém kraji došlo k propadu především v posledních dvou letech, a to k velmi výraznému (v roce 2014 se v kraji postavila zhruba polovina bytů, co v roce 2012). Obdobný vývoj nastal i v ČR, kde byl však pokles zřejmý již v roce 2011. Dle územního plánu má město vyčleněn dostatek zastavitelných ploch pro bydlení. Tab. 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 2005 Trmice Okres ÚL Ústecký kraj ČR

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Intenzita

115 1 042

1 317 1 119

5 201 1 153

161 993

2 187 1 087

5 141 1 097

2 143 1 239

121 1 271

1 126 935

1 117 743

0,5 1,4 1,3

32 863

30 190

41 649

38 380

38 473

36 442

28 630

29 467

25 238

23 954

3,1

Pramen: Veřejná databáze – Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2015

4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy na území Trmic zachycuje následující tabulka. Největší plochu zaujímají z celkové rozlohy 666,1 ha tzv. ostatní plochy, které mj. zahrnují právě území po těžbě nerostných surovin. Jejich podíl ve městě je více než třetinový a výrazně vyšší než v ostatních vyšších územních celcích. Čtvrtinu rozlohy zabírají lesní plochy převažující především v jižní části katastru města, ale jejich podíl je podstatně nižší než jinde. O něco vyšší než v okrese, ale také výrazně nižší než v kraji i v ČR je podíl orné půdy (16,9 %). Desetinu rozlohy tvoří trvalé travní porosty (TTP) a jejich podíl je pouze o něco nižší než v kraji i v ČR, ale třikrát nižší než v okrese. Vzhledem k vysokému stupni urbanizace je výrazně nadprůměrný podíl zastavěných ploch. Tab. 4.1: Struktura půdního fondu v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2014 Orná Sady a Lesní Vodní Zast. Ostatní Celková Území TTP půda zahrady plochy plochy plochy plochy výměra (ha) Trmice (abs.) 112,4 31,6 68,1 166,4 12,8 43,1 231,8 666,1 16,9 4,7 10,2 25,0 1,9 6,5 34,8 100,0 Trmice (%) Okres ÚL (%) 12,4 2,9 29,5 32,0 2,5 2,2 18,5 40 475 Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14,3 533 457 ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9,0 7 886 619 Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2015, vlastní výpočty

Nízké zastoupení zde mají vodní plochy a naopak mírně nad průměrem jsou sady a zahrady včetně vinic (4,7 %; v okrese, kraji i v ČR vždy méně než 4 %). Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP, tvoří v Trmicích pouze 31,8 % plochy, což je méně než v okrese Ústí nad Labem a podstatně méně než v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Bilance půdy tedy nasvědčuje, že území města není vhodné pro zemědělskou výrobu, ale nejsou zde ani podmínky příliš vhodné pro rozvoj cestovního ruchu. Přírodní podmínky přímo na katastrech měst však nelze hodnotit příliš striktně, neboť důležité pro rozvoj cestovního ruchu je právě jejich okolí. Hospodářská situace ve městě dlouhodobě souvisela s těžbou uhlí a přítomností elektrárny, resp. teplárny. Současná Teplárna Trmice spadající pod společnost ČEZ, a.s., patří mezi největší energetické závody v republice. S výstavbou elektrárny se začalo již v roce 1914 a dostavěna byla za dva roky. Vyrobený proud rozvádělo dálkové vedení o vysokém napětí do rozsáhlého území od Teplic až po Českou Lípu. Elektrárna ztratila svůj význam v 60. letech 20. století. V teplárnu se změnila definitivně v roce 1974 a po modernizaci dodává teplo dodnes. Ke konci osmdesátých let minulého století zaměstnávala teplárna v Trmicích (patřila pod Severočeskou elektrárnu v Komořanech) přes 600 osob. Mezi další významné průmyslové podniky v Trmicích patřil před ekonomickou transformací také státní podnik Metaz se sídlem v Týnci nad Sázavou (slévárna kovů, výroba pístů na motocykly Jawa), kde pracovalo přes 500 zaměstnanců a téměř 400 jich měl národní podnik Prefa, který zpracovával škváru z těžby uhlí do stavebních materiálů (škvárobetonové stavební tvárnice i velké panely). Oba posledně jmenované podniky v Trmicích skončily, nicméně zde nyní působí jiné tři, které v roce 2014 měly více než 100 zaměstnanců. Jedná se o německou společnost KS Kolbenschmidt Czech Republic, a. s., která při výrobě plastů do spalovacích motorů a kompresorů zaměstnává zhruba 700 osob, dále nizozemskou firmu Black & Decker (Czech)

s.r.o. s 900 zaměstnanci, jejíž výroba je zaměřena na elektrické nářadí a příslušenství pro domácnost a zahradu (závod v Trmicích byl otevřen v roce 2002 a je mj. zaměřen na výrobu kladiv značky DEWALT, patří k němu lisovna plastů a sklad) a norskou společnost Jotun Powder Coatings (CZ) a.s. (výroba práškových nátěrových hmot, 130 zaměstnanců). Přes 50 zaměstnanců má v Trmicích také česká firma Cosmetics ATOK International s. r. o. vyrábějící přírodní kosmetiku. Ještě je možné dodat, že v roce 2007 byl v Trmicích otevřen Průmyslový lihovar Trmice, který za pomoci nových technologií vyráběl biolíh, jenž se přimíchává do benzínu, ale výrobu od počátku provázely problémy se zápachem, takže společnost v roce 2011 provoz ukončila a svých téměř 100 pracovníků propustila. V současnosti vlastní lihovar společnost Liberta Energy s.r.o. (britský kapitál), která zde hodlá výrobu obnovit a biolíh vyrábět klasickou technologií, vybudovat v areálu ČOV a zamezit zápachu. Opětovné zprovoznění lihovaru by mohlo městu přinést nová pracovní místa. Na území Trmic má sídlo více než 600 ekonomických subjektů, z nichž většina jsou fyzické osoby a sto je jich společností obchodních. Z hlediska ekonomické činnosti se jich 50 a více zabývá obchodem, stavebnictvím, zpracovatelským průmyslem a také profesními, vědeckými a technickými činnostmi. Na sto ekonomicky aktivních obyvatele tak připadá 46,7 podniků, což je podstatně více než na úrovni okresu (22,5), kraje (21,1) i ČR (28,0), ale je to charakteristické pro města. S výskytem ekonomických subjektů ve městě a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, ve kterých pracují a která se během vývoje mění. Jiná byla na začátku devadesátých let, kdy převažoval výrazně počet osob zaměstnaných ve výrobních sektorech, a jiná je v současnosti1. Do roku 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v Trmicích něco málo přes tisíc zaměstnaných osob, z toho jich 336 pracovalo v průmyslu, zhruba stejně jako na úrovni celého kraje i ČR, ale podstatně více než v okrese. Pouze hutnický a kovozpracující průmysl zaměstnával více než 5 % obyvatel Trmic, v případě okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje to nebylo žádné průmyslové odvětví. V ČR koncentroval více než 5 % zaměstnaných pouze strojírenský průmysl. Sektor služeb soustředil v roce 2001 nadpoloviční většinu zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích, což bylo o něco více než v průměru v celé ČR i v Ústeckém kraji, ale podstatně méně než v okrese, kde za vysokým podílem stojí především struktura zaměstnanosti v krajském městě. Velmi významné procento obyvatel města pracovalo v odvětví obchodu a ve veřejné správě. V Trmicích v roce 2001 pracovala zhruba polovina trvale bydlících a zároveň zaměstnaných obyvatel, kdežto polovina za prací vyjížděla. Největší dojížďkový proud směřoval do Ústí nad Labem (415 zaměstnaných osob z celkového počtu 503 vyjíždějících, tj. 82,5 %).

1

Při sčítání v roce 1991 byly Trmice ještě součástí Ústí nad Labem, takže nelze zjistit strukturu zaměstnanosti dle odvětví.

Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 1.3.2001 Trmice Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 4 0,4 1,0 3,3 4,7 4 0,4 0,7 2,6 3,8 - z toho zemědělství 441 43,6 33,4 41,2 40,4 II. sektor Průmysl 336 33,2 24,1 32,4 31,3 0 0,0 0,4 3,8 1,2 Těžba nerostných surovin 222 22,0 20,3 25,0 27,9 Zpracovatelský průmysl - potravinářský 36 3,5 4,8 3,6 3,6 2 0,2 0,9 3,3 3,5 - TOK* - dřevozpracující 9 0,9 0,7 1,1 2,0 14 1,4 1,3 1,4 1,3 - papírenský a polygrafický 40 4,0 4,8 3,1 1,8 - chemický - sklářský a stavebních hmot 9 0,9 0,3 2,7 1,4 64 6,3 3,2 3,5 4,1 - hutnický a kovozpracující 5 0,5 0,6 0,8 1,8 - elektrotechnický - strojírenský 24 2,3 2,2 3,2 5,9 19 1,9 1,4 2,2 2,4 - ostatní zpracovatelský 114 11,2 3,3 3,5 2,2 Výroba a rozvod energií a vody Stavebnictví 105 10,4 9,4 8,9 9,1 568 56,1 65,6 55,5 54,9 III. sektor 140 13,8 11,6 10,7 11,3 Obchod Ubytování a stravování 33 3,3 3,1 3,4 3,8 96 9,5 12,0 8,7 7,3 Doprava a skladování 12 1,2 2,9 1,9 2,3 Finančnictví Služby pro podniky 25 2,5 5,8 4,7 5,7 98 9,7 8,9 7,7 6,9 Veřejná správa a obrana 65 6,4 6,3 6,0 6,0 Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 45 4,4 8,4 6,6 6,2 54 5,4 6,7 5,6 5,4 Ostatní služby 1 013 100,0 100,0 100,0 100,0 Celkem Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní výpočty: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 * TOK – textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích činil 1,2 tis. Počet zaměstnaných tedy vzrostl, a to o 19 % (celkový počet obyvatel vzrostl o 16,5 %). Počet zaměstnaných v primárním sektoru se mírně zvýšil, což byl opačný trend ve srovnání s ostatními územními celky, ale byl stále pod průměrem kraje i ČR. Počet zaměstnaných v sekundéru se rovněž mírně zvýšil, ale jejich podíl se snížil, nicméně stále překračoval průměrné hodnoty okresu, kraje i ČR. V sekundéru pracovaly stále dvě pětiny všech zaměstnaných. Oproti roku 2001 se zvýšil význam strojírenského průmyslu, do něhož spadá i výroba dopravních prostředků a většiny komponent pro automobilový průmysl. Stejně jako v ČR šlo o nejvýznamnější průmyslové odvětví a podíl pracujících v něm byl v Trmicích ještě vyšší než v ČR. Více než 5 % však pracovalo stále v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (5,5 %). Výrazně vyšší než jinde byl podíl zaměstnaných ve stavebnictví. Terciární sektor rovněž posílil – v roce 2011 v něm pracovalo již téměř 60 % zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Trmicích, což bylo opět srovnatelné se

situací v kraji i v ČR, ale méně než v okrese. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo opět v obchodě, i když jeho podíl se snížil, a také v heterogenním odvětví služby pro podniky, které zahrnují činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a další profese. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 26.3.2011 Trmice Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 15 1,2 0,7 2,1 3,0 15 1,2 0,6 1,7 2,4 - z toho zemědělství II. sektor 478 39,7 30,8 38,8 36,2 332 27,6 22,5 30,9 28,5 Průmysl 6 0,5 0,3 2,6 0,8 Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl 263 21,9 19,2 25,4 25,6 26 2,2 2,3 2,3 2,6 - potravinářský 3 0,2 0,5 1,4 1,3 - TOK* - dřevozpracující 0 0,0 0,3 0,5 0,8 6 0,5 1,0 1,0 0,8 - papírenský a polygrafický 25 2,1 3,7 3,2 2,5 - chemický - sklářský a stavebních hmot 6 0,5 0,5 2,0 1,1 66 5,5 3,1 4,1 4,7 - hutnický a kovozpracující 38 3,2 2,4 3,3 3,4 - elektrotechnický - strojírenský 87 7,2 4,7 6,3 6,9 6 0,5 1,0 1,3 1,6 - ostatní zpracovatelský 63 5,2 3,0 2,9 2,0 Výroba a rozvod energií a vody Stavebnictví 146 12,1 8,3 7,9 7,7 712 59,1 68,5 59,1 60,8 III. sektor 137 11,4 11,7 10,6 11,5 Obchod Ubytování a stravování 41 3,4 2,9 3,1 3,6 96 7,9 8,8 7,6 6,3 Doprava a skladování 24 2,0 2,7 2,2 2,8 Finančnictví Služby pro podniky 128 10,6 12,2 9,8 12,0 97 8,1 9,3 7,7 6,6 Veřejná správa a obrana 87 7,2 7,6 6,8 6,8 Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 65 5,4 9,4 7,8 7,4 38 3,2 3,8 3,4 3,8 Ostatní služby 1 205 100,0 100,0 100,0 100,0 Celkem Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 * TOK – textilní, oděvní a kožedělný průmysl

V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách ve městě Trmice, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a ČR v roce 2011.

Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k 26.3.2011

Trmice služby; 59,1

Okres Ústí nad Labem služby; 68,5

zemědělství, lesnictví a rybářství; 1,2

stavebnictví; 12,1

zemědělství, lesnictví a rybářství; 0,7

stavebnictví; 8,3

průmysl; 27,6

průmysl; 22,5

Ústecký kraj

ČR

služby; 59,1

služby; 60,8

stavebnictví; 7,9

stavebnictví; 7,7 zemědělství, lesnictví a rybářství; 2,1 průmysl; 30,9

zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,0 průmysl; 28,5

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015

I v roce 2011 existovala v Trmicích významná dojížďka do zaměstnání mimo město, která je logicky nejvyšší do Ústí nad Labem. V roce 2011 však udalo pouze 273 osob, tj. 22,7 % všech zaměstnaných osob, že za prací vyjíždí mimo město. Hlavní směr dojížďky představovalo opět Ústí nad Labem (208 osob, tj. 76,2 % všech vyjíždějících). Na druhou stranu do Trmic dojíždělo z jiných obcí celkem 1 285 osob za prací (v roce 2001 to bylo však téměř 2 tis. osob), přitom z Ústí nad Labem to bylo 771 (v roce 2001 dvojnásobek). S Ústím nad Labem mají tedy Trmice velmi výraznou pozitivní bilanci dojížďky do zaměstnání. Více než 50 osob dojíždělo do Trmic za prací také z Teplic a Chlumce. Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Trmicích 21,7 % a byla tak výrazně vyšší než v okrese (13,6 %) a Ústeckém kraji (15,5 %) i v ČR (9,3 %). Při sčítání v roce 2011 nebyla o nic lepší a činila 20 %, což bylo dvakrát více než v ČR (9,8 %) a opět také výrazně více než v okrese (13,1 %) i kraji (13,4 %). Navíc lze předpokládat, že nezaměstnanost byla ještě vyšší, neboť v Trmicích 16 % obyvatel neudalo, zda jsou ekonomicky aktivní či nikoliv (v ČR 5,5 %) a je pravděpodobné, že svoji příslušnost neudali především lidé nezaměstnaní. Následující údaje však pochází z průběžné evidence uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR v letech 2008, který lze považovat za poslední rok před nástupem ekonomické krize, až 2015 (vždy k 31.12.)2. Následující tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v Trmicích. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech 2012-2014 nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období 1.1.2012-28.2.2014. 2

podíl nezaměstnaných osob (PNO) výrazně zvýšil a svého maxima dosáhl pravděpodobně na konci roku 2013, neboť v březnu 2014, což je první údaj, který lze za obce od počátku roku 2012 zjistit, bylo na úřadech práce evidováno 461 uchazečů a PNO činil přes 21 %. Volných pracovních míst bylo tehdy evidováno pouze 7 a to byl začátek jarní sezóny, kdy počet míst v evidenci přibývá, zatímco nezaměstnaných ubývá. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v Trmicích v letech 2008-2015 (vždy k 31.12.*) Počet Obyvatelstvo Podíl Počet volných Počet uchazečů dosažitelných Rok ve věku 15nezaměstnaných pracovních o 1 volné uchazečů o 64 let osob míst pracovní místo zaměstnání 2008

2 292

211

9,2

14

15,1

2009

2 299

309

13,4

9

34,3

2010

2 261

335

14,8

15

22,3

2011

2 196

346

15,8

10

34,6

2013

2 163

461

21,3

7

65,9

2014

2 158

418

19,4

13

32,2

22

17,2

2015

2 158 379 17,6 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2015 * k roku 2013 se vztahuje údaj k 31.3.2014

Rok 2014, který již na většině území ČR znamenal ekonomické oživení a snížení nezaměstnanosti, nebyl v Trmicích nijak příznivý, i kdy počet uchazečů i PNO pozvolna přece jen klesal a zastavil se těsně pod hranicí 20 %. Mírně přibylo také hlášených volných pracovních míst. Ani v roce 2015 nedošlo k výraznému zlepšení situace na rozdíl od jiných částí republiky, takže na jeho konci bylo v evidenci úřadu práce stále 379 uchazečů a PNO se snížil pouze mírně na 17,6 %, což byla třetí nejvyšší hodnota od roku 2008. Z níže uvedeného grafu tedy plyne, že ekonomická krize měla na Trmice velmi negativní vliv. Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v Trmicích, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2008-2015 (vždy k 31.12.*) 22,0 20,0 Podíl nezaměstnaných osob (v %)

18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 2008

2009

Trmice

2010

2011

Okres Ústí n. L.

2012

2013

Ústecký kraj

Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 * k roku 2013 se za Trmice vztahuje údaj k 31.3.2014

2014

ČR

2015

5. Dopravní a technická infrastruktura Městem Trmice prochází dálnice D8, souběžně s ní silnice II. třídy č. 258, která prochází zástavbou města a spojuje Trmice s místní částí Koštov, a také jižní obchvat města Ústí nad Labem, silnice č. 613, která spojuje dálnici D8 se silnicí č. I/30. Dálnice je hlavní dopravní trasou spojující Ústí nad Labem s Drážďanami, opačným směrem pak s Lovosicemi (v tomto úseku není dálnice dosud dostavěna). Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo po dálnici D8 Trmicemi téměř 13 tis. vozidel, z toho 7,5 tis. osobních a 5,3 tis. nákladních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005, kdy byl v provozu pouze úsek mezi Řehlovicemi a Trmicemi, po němž v roce 2010 jezdilo 11,2 tis. vozidel (6,2 tis. osobních a 4,9 tis. nákladních) došlo k mírnému zvýšení intenzity dopravy (celkem 10,6 tis. vozů, nárůst o 5,7 %). Po silnici č. 613 projíždělo v roce 2010 denně téměř 8,8 tis. vozidel, z toho 5,4 tis. osobních a 3,3 tis. nákladních. Zde došlo od roku 2005 k podstatnému snížení intenzity dopravy, neboť před deseti lety bylo sečteno 12,0 tis. vozidel, z toho 9,3 tis. osobních a 2,6 tis. nákladních (počet nákladních vozů projíždějících městem se tedy zvýšil). Důvodem snížení bylo otevření dálnice D8 v úseku od Trmic dále, která dle sčítání 2010 odvádí ze silnice 613 téměř 5 tis. vozidel. Třetí měřenou silnicí procházející Trmicemi představuje silnice č. 258, po níž v roce 2010 projíždělo denně 3,2 tis. vozidel, z toho pouze minimum nákladních a 2,7 tis. osobních. Od roku 2005 však došlo k výraznému nárůstu počtu projíždějících aut, a to o 1,4 tis., tedy o více než ¾, především osobních aut. Silnice č. 258 zaúsťuje do silnice č. 613 a intenzita dopravy se poté na dalším úseku výrazně zvyšuje a překračuje hranici 15 tis. vozidel, z čehož více než 11 tis. tvoří osobní auta. V tomto úseku došlo od roku 2005 k mírnému snížení intenzity dopravy (z 16,8 tis., tj. o 10,7 %). Ve stejném místě ze severu zaúsťuje do silnice č. 613 komunikace č. 253 (přes Chabařovice, Přestanov a Krupku vede do Teplic). Před napojením bylo na této silnici sečteno 9,8 tis. vozidel, z toho 8,7 tis. osobních, 1,1 tis. nákladních. I zde došlo vlivem dobudování dálnice k pozitivnímu vývoji, neboť od roku 2005 počet projíždějících vozidel klesl o 5,5 tis., tj. zhruba o třetinu. Trmice a jeho část obce Újezd spojuje komunikace IV. třídy č. 25837, která pokračuje dále do Hostovic. Intenzita dopravy zde však nebyla měřena. Ostatní komunikace v katastru města slouží především pro obslužnost zastavěného území. V katastru města Trmice se nachází dvě železniční stanice, a to Trmice a Koštov na trati č. 131 Ústí nad Labem – Bílina, což je dvoukolejná elektrifikovaná trať vybudovaná v letech 187274. Ve stanicích zastavují pouze osobní vlaky. Ve všední den zde staví celkem 20 osobních vlaků v obou směrech, o víkendu 14 spojů. Území města je protknuto sítí kolejí v souvislosti s dřívější těžbou uhlí. Přes území města prochází také železniční trať č. 130 spojující Ústí nad Labem a Chomutov (dvoukolejná, elektrifikovaná železniční trať), ale na ní není v Trmicích železniční stanice. Do Trmic lze cestovat i autobusovou dopravou, kterou zde provozuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. a společnost BusLine a.s. Jezdí zde více než deset spojů za hodinu ve všední den, především vlivem lokalizace hypermarketu Globus na území města. Přes centrum (Václavské náměstí) jezdí zhruba 120 spojů ve všední den a přes 50 o víkendech. Ve vlastních Trmicích je 11 zastávek autobusu. Částí Koštov projíždí ve všední den zhruba 40 spojů, o víkendu polovina. Částí Újezd pak 26 spojů ve všední den a 18 o víkendu. V aktuálním územním plánu je navrženo prodloužení autobusové linky do blízkosti jezera Milada. Přes území města Trmice vedou dva vodovodní přivaděče přivádějící pitnou vodu do města Ústí nad Labem: vodovodní řad Meziboří - Ústí nad Labem (tranzitní řad nadokresního

významu, přičemž Trmice na řad nejsou vůbec propojeny) a hlavní řad vodovodu z Velkých Žernosek do Ústí nad Labem. Trmice jsou napojeny na tento řad přívodným řadem do vodojemu Koštov. Část města Újezd je zásobena vodojemem Trmice Horská, který je zásoben z vodárenské soustavy Žernoseky a přitéká sem také voda z prameniště Milbohov a z prameniště Kamel I. a II., které se nacházejí v údolí Újezdského potoka. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. V roce 2015 byl rekonstruován vodovod v centru Trmic (110 let starý). V rámci území města má jednotnou kanalizaci ukončenou ČOV Ústí nad Labem pouze vlastní město Trmice. Splaškové vody z pravého břehu řeky Bíliny jsou svedeny do ČSOV Trmice I a odtud čerpány do kanalizačního systému města Ústí nad Labem a dále gravitačně na ČOV Ústí nad Labem. Na levém břehu Bíliny jsou splaškové vody zaústěny přímo do Bíliny nebo jejího náhonu. Ve městě se nachází 11 kanalizačních výustí. Na kanalizaci je napojeno 81 % obyvatel. Kanalizace je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Části obce Koštov a Újezd nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci, ale počítá se s ní v rámci územního plánu města (2015). Město Trmice je významné z hlediska distribuce tepla, elektrické energie a plynu, neboť se na jeho území nachází Teplárna Trmice (ČEZ, a.s.), která zásobuje teplem i Ústí nad Labem, a v části Koštov se nachází rozvodna Koštov pro distribuci velmi vysokého napětí pro okres Ústí nad Labem. Městem také prochází vysokotlaký plynovod Úžín – Lovosice a jeho dvě odbočky: odbočka k vysokotlaké regulační stanici RWE a.s., která napájí místní síť Trmic a odbočka do některých místních podniků s pokračováním do teplárny. Tato odbočka je vybudovaná pro paroplynový cyklus pro výrobu elektrické energie v teplárně Trmice. Dalším velkým tepelným zdrojem je spalovna SITA Trmice. Právě zdroj tepla ze zdrojů mimo dům dle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 využívá nejvíce bytů v Trmicích (358 z 851, tj. 42 %). Na plyn je napojeno pouze 197 bytů v centru Trmic, tj. 23 %, což je podstatně méně než v okrese Ústí nad Labem (67,3 %), v Ústeckém kraji (67,9 %) i v ČR (66,1 %). K vytápění je plyn používán v necelé polovině z nich; jde rovněž o velmi nízký podíl (10,8 %, v okrese 18,2 %, v kraji 27,8 % a v ČR 37,7 % obydlených bytů). Za zmínku stojí ještě podíl bytů, ve kterých je k vytápění používána elektřina (140 bytů, tj. 17 %, tedy více než v okrese – 7,4 %, kraji – 6,5 % i v ČR – 7,3 %). Koštov ani Újezd není napojen na plyn ani na zdroj z teplárny. Nedaleko centra Trmic se nachází hřbitov. Každodenně kromě neděle je zde otevřený sběrný dvůr provozovaný městem. Komunální odpad je odvážen na skládku Modlany, nebezpečný odpad na skládku do Ústí nad Labem. Stávající černou skládku na ploše bývalého areálu Prefy je nutné sanovat.

6. Cestovní ruch Město Trmice leží dle Atlasu cestovního ruchu v turistickém regionu Severozápadní Čechy, v oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří, avšak území je plně urbanizované a má z hlediska turistiky a rekreace charakter krajiny s průměrnými přírodními podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu (podíl potenciálních rekreačních ploch z celkové rozlohy území obce činí maximálně 57 %). Katastr města spadá částečně do velkoplošné chráněné krajinné oblasti České středohoří (na východ od silnice č. 258 a na jih od řeky Bíliny). Cestovní ruch je však spíše postaven na kulturních památkách, nicméně i přes nízké zalesnění území, které se nachází v podstatě pouze v jižní části katastru města, prochází územím červená a modrá turistická značka a také cyklotrasa č. 3071. Modrá značka vede z centra Trmic na jih společně s červenou značkou, za hřbitovem se rozdělují a modrá vede jihovýchodně do lesů kolem Širokého kamene a dále do Milbohova, Stebna, Moravan a končí v Dolních Zálezlech na nádraží. Červená značka vede podél železniční trati a dále kolem řeky Bíliny až do Stadic k pomníku Přemysla Oráče. Cyklostrasa se na severovýchod od Újezdu (u bývalého kamenolomu) odpojuje od cyklotrasy č. 3090 a přes Újezd a centrum Trmic vede kolem teplárny a dále na jih podél železniční trati až k zastávce Koštov, odkud společně s červenou turistickou značkou pokračuje podél Bíliny až do Stadic. Přes Hliňany a Brozánky vede cyklotrasa dále kolem Malhostického rybníka a Bíliny až do Velvět, kde se od řeky odpoutává a končí až v Teplicích. Dle seznamu nemovitých kulturních památek se na území Trmic nachází pět nemovitostí státem chráněných. Jde o Nový zámek, který postavil pro rodinu Nosticů architekt H. Forstell ve stylu tudorovské novogotiky. Stejně byl koncipován i zámecký park ve slohu parku anglického, ve kterém mj. rostou také vzácné stromy gynkgo (jínany). Zámek slouží jako veřejně přístupné reprezentační centrum města Trmice s obřadní síní, městskou knihovnou a expozicemi z historie regionálního průmyslu a modelové železnice. Jsou zde vystaveny modely železničních vozidel, diorámat a funkčních kolejišť. Navíc zde lze zhlédnout modely automobilů a také expozici o historii hornictví. Další památkou je kostel Narození P. Marie se sochou sv. Jana Nepomuckého či sochou sv. Josefa. Původně barokní kostel z přelomu 17. a 18. stol., který byl přestavěn v letech 1898 až 1924, ale v roce 1953 vyhořel. V letech 1974 až 1989 byl svépomocně opravován, v roce 1989 znovu vysvěcen a nadále slouží účelu, pro který byl vybudován. Památkou je také fara a evangelický kostel Pána Ježíše z počátku 20. století (1907). Byl postaven jako součást kláštera kongregace Chudých služek Kristových. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. Poslední nemovitou památkou je pomník sovětským zajatcům, který je umístěn na Ovčím vrchu. Zajímavostí města je most přes železniční trať dosahující délky 1100 metrů, který je nejdelším mostem svého druhu v ČR. Z dalších nemovitostí stojí za zmínku modernistická vila Stamm a hospoda U modré hvězdy. V Koštově ani v Újezdě se nemovité kulturní památky nenachází, ale např. v Koštově je Kaple Panny Marie z roku 1820 s litinovým zvonem z roku 1916. V Újezdě byl nejstarší dům z 15. století, starý mlýn z roku 1817 a kaplička postavená v roce 1703. Z přírodních turistických atraktivit lze zmínit především chráněný buk v zámeckém parku, Hostovický vodopád a také jezero Milada. Napuštěním vody do zbytkové jámy po těžbě uhlí vzniklo v prostoru bývalého lomu Chabařovice velké jezero Milada. Oblast kolem jezera by se měla v budoucnu stát rekreačním zázemím celého Ústecka. Jezero by mělo být hluboké až 23 m. Na konci května 2015 zde byla zahájena první letní sezóna a jezero, které bylo do té doby oploceno a zajištěno bránami pod správou společnosti Palivový kombinát Ústí, s.p., začalo být

přístupné veřejnosti. Pro sezónu 2016 se plánuje vybudování nových vstupů do vody i mimo hlavní pláž. V zimě mohou zájemci využívat plochu jezera k bruslení. Z ubytovacích zařízení se na území Trmic nachází pouze ubytovny v kategorii levného bydlení (Ing. Simona Šosvaldová v Koštově s kapacitou 33 lůžek, Ubytovna Garni s kapacitou až 250 lůžek, ubytovna u Teplárny). Zcela chybí penziony či hotel. Z restaurací lze uvést Restauraci u Kastnerů s kapacitou 40 míst, až 200 osob v sále, 20 v salonku a letní zahrádkou, Restauraci Hvězda, Restauraci U Kaštanu, Restauraci Na Můstku a v Koštově Restauraci U Jelena s kapacitou 45 míst. Stravovací provozy fungují i v rámci ubytoven Garni a u Teplárny a restaurace je také v hypermarketu Globus.

7. Vybavenost města a bezpečnost ve městě 7.1 Vybavenost města Z hlediska sociální infrastruktury je město Trmice vybaveno dostatečně pro každodenní potřeby místních obyvatel, navíc blízkost Ústí nad Labem s koncentrací všech základních i speciálních služeb a snadná dostupnost krajského města přispívá k atraktivitě Trmic pro bydlení. Na katastru města se nachází hypermarket Globus, k němuž patří i restaurace a čerpací stanice. V budově Globusu je také pošta. Ve stejném prostoru na severu města se rozkládá Nákupní park Trmice s řadou prodejen včetně potravin Penny market. Pro podnikatele je zde výborná dostupnost do velkoobchodu s potravinami a dalším zbožím Makro, u kterého se rovněž nachází čerpací stanice. Zdravotní péči zde zajišťují dva praktičtí lékaři pro dospělé a jeden pro děti a dorost, dva stomatologové a je zde také gynekologická ambulance fungující tři dny v týdnu. Školství zde zastupuje Mateřská škola Trmice, Lovecká 600, příspěvková organizace, Základní škola Trmice, Tyršova 482 a Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace. Mateřská škola funguje v Trmicích od roku 1947 a v současnosti má dle MŠMT ČR maximální kapacitu 60 dětí a patří k ní i školní jídelna s nejvyšším povoleným počtem strávníků ve výši 70 osob. Na zahradě školky je bazén. Z kroužků pro děti předškolního věku lze uvést jazykovou výuku, uměleckou výchovu (hudba, tanec, výtvarnou výchovu), plavání a sportovní hry, které probíhají v tělocvičně základní školy. Základní škola má kapacitu 300 dětí a spadá pod ní i Základní škola speciální s kapacitou 50 dětí. Patří k ní školní družina (50 dětí) a školní jídelna (200 strávníků). Škola byla postavena ve dvacátých letech minulého století, kapacita školy je v současnosti využita z 85 %, škola má tělocvičnu a obklopuje ji zahrada. Ve škole existuje od roku 1998 přípravný ročník s maximální kapacitou 15 žáků (kapacita je každoročně naplněna), který má dětem ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí po stránce vědomostí i v budoucnu usnadnit zvládnutí školní docházky. Škola má 41 zaměstnanců, z toho 21 pedagogických pracovníků. Významným počinem školy je školní orchestr Trmi©kus. Zřizovatelem střední školy je Ústecký kraj. V rámci ní funguje střední škola s kapacitou přes 1,2 tis. studentů, základní škola s kapacitou 300 dětí (plus 50 v rámci Základní školy speciální), školní družina (32 dětí) a školní jídelna (200 klientů). Tato střední škola vznikla až v roce 2012 sloučením původní Střední školy obchodu a služeb, Ústí nad Labem, Keplerova 7, příspěvkové organizace a Základní školy v Trmicích. V současnosti má dvě vzdělávací střediska – Keplerova (provoz v Trmicích a v Ústí nad Labem) a Trmice (Václavské nám.). Škola nabízí i dálkové studium a vzdělávání dospělých. Mezi obory patří ekonomika a podnikání, gastronomie, cestovní ruch (obory s maturitou), podnikání (nástavbové studium), učební obory cukrář, pekař, řezník-uzenář, kuchař-číšník, prodavač, pečovatelské služby a další. Je zde také dvouletá praktická škola. Základní škola zde funguje od roku 1951 a od roku 2007 je bezbariérová. V rámci základní školy funguje i přípravná třída. K vybavení školy patří tělocvična, posilovna, keramická dílna a další. V Trmicích se nachází řada zařízení a služeb působících v sociální oblasti. Je to např. příspěvková organizace Ústeckého kraje Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace s maximální kapacitou 26 osob v domově pro osoby se zdravotním postižením a kapacitou 5 osob v rámci služby podpora samostatného bydlení. Organizace provozuje také služby v rámci Denního stacionáře Úsměv, a to dvě sociálně terapeutické dílny přímo v Trmicích.

Důležitou činností jsou aktivity sdružení Romano Jasnica, které na území města provozuje Nízkoprahové zařízení pro děti M. C. Zefyríno (od roku 2013), jenž poskytuje ambulantní služby s maximální kapacitou 15 klientů - dětí a mládeže ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy. Posláním zařízení je poskytovat podporu, odbornou pomoc a informace dětem a mládeži z Trmic ohroženým sociálním vyloučením. Sociální služba vychází z potřeb dětí a mládeže a vede ke zlepšení jejich života. Sdružení v Trmicích realizuje také odborné sociální poradenství a terénní programy. Kromě toho provozuje Předškolní centrum Šneček, jehož posláním je zapojit děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí do předškolního vzdělávání a zvýšit tak jejich předpoklady pro úspěšné zapojení do hlavního vzdělávacího proudu. V Trmicích působí také organizace DRUG-OUT Klub, z.s. se sídlem v Ústí nad Labem, která realizuje terénní programy mezi mládeží i dospělými mj. i ve vyloučených lokalitách. Další organizaci poskytující sociální služby je Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva (od roku 2014), která má v programu ambulantní i terénní služby zaměřené na návrat dětí do rodin. Působí mezi etnickými menšinami i v sociálně vyloučených lokalitách. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v Trmicích realizuje také Občanské sdružení SPZ Teplice, které chce dlouhodobě a systematicky zajišťovat sociálně právní ochranu dětí a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Kulturní vyžití lze v Trmicích realizovat např. ve společenských prostorách vlastněných městem – sál s kapacitou 180 osob (probíhá zde řada akcí, mj. dětský karneval), dva salonky s kapacitou 20 plus 30 osob, v zámku a zámeckém parku (např. Trmické slavnosti, koncerty, oldies párty apod.). Město provozuje Městskou knihovnu v budově zámku (otevřeno i v neděli). Tam se koná i řada společenských a kulturních akcí, především koncertů. Z infrastruktury pro sport je zde využívána již zmiňovaná tělocvična v obou základních školách a v budově střední školy na Václavském náměstí, dále stadion Městského sportovního klubu Trmice (fotbalové, nohejbalové, volejbalové hřiště, tenisové kurty), který čeká rekonstrukce tenisových a antukových hřišť, hlediště a správní budovy. Nachází se zde i několik dětských hřišť, jednak v rámci areálu mateřské školy, kde bylo v roce 2015 hřiště dovybaveno novými herními prvky, dále tzv. oranžové hřiště v lokalitě V Polích z roku 2014, které bylo v roce 2015 také doplněno novými prvky, a dětské hřiště v Koštově. Na původním školním hřišti bylo vybudováno nové víceúčelové hřiště (2014). Ze spolků zde působí Klub seniorů, který pro své členy pořádá řadu akcí, např. ples, taneční odpoledne, zájezdy, pobyty apod. Dále je zde aktivní Kynologická organizace Trmice, Český svaz žen, zahrádkáři, myslivci, vodáci a další, kteří mj. organizují každoroční plesy. Ze sportovních spolků zde existuje Městský sportovní klub Trmice, který má širokou členskou základnu (až 120 členů) a skládá se z oddílů kopané, volejbalu, nohejbalu a tenisu. Jeho fotbalový A tým v ročníku 2015/2016 hraje v soutěži dospělých I. B třídu a B tým III. třídu okresního přeboru, ale za Trmice soutěží také starší i mladší žáci, a to ve II. třídě. Nově zde funguje kulečníkový spolek BC LakoPlast Trmice, který má 30 členů a 6 družstev. Ze sportovních akcí lze uvést Trmickou desítku, která v roce 2015 měla svůj druhý ročník, jehož se zúčastnilo při běhu jednotlivců, štafet i týmů na 200 účastníků, dále Koštovskou neckyádu či 4. ročník Újezdského Bivoje (netradiční silový závod); z kulturních akcí pak v roce 2015 proběhl již 11. ročník Různobarevného festivalu organizovaného sdružením Romano Jasnica. Vychází zde občasník Trmické noviny.

7.2 Bezpečnost ve městě Město Trmice má vlastní obvodní oddělení Policie ČR, které vykazuje ve svém obvodu velmi nadprůměrný index kriminality (60,6) ve srovnání s průměrem okresu Ústí nad Labem (20,0), Ústeckého kraje (15,7) i ČR (17,1), přičemž je pravděpodobné, že kriminalita v Trmicích je ještě výrazně vyšší ve srovnání s kriminalitou ve venkovských obcích, které rovněž do obvodu spadají. Území města Trmice je monitorováno kamerovým systémem se sedmi stálými a šesti mobilními kamerovými body. Město zřídilo Městskou policii, která vykonává úkoly obecní policie také na území obce Řehlovice. Od roku 2012 se město aktivně věnuje prevenci kriminality. Podrobné statistiky a analýza trestné činnosti je prezentována v Plánu prevence kriminality města Trmice na období let 2016-2017. Ústecký kraj patří mezi nejproblémovější území z hlediska sociálního vyloučení. V celém kraji se nachází celkem 89 sociálně vyloučených lokalit, což je nejvíce z krajů ČR a 15 % všech sociálně vyloučených lokalit v ČR. V takto vymezeném území žije v Ústeckém kraji celkem 36 – 38,5 tis. obyvatel, tedy opět nejvíce z krajů ČR a zhruba 35 % všech obyvatel ČR žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Průměrný počet obyvatel na jednu vyloučenou lokalitu činí 471, tedy výrazně více než v jiných krajích. V Ústeckém kraji byla ve většině správních obvodů obcí s rozšířenou působností identifikována alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita. Mezi takové SO ORP patří také Ústí nad Labem, kde jich bylo popsáno sedm s celkovým počtem 7,5 – 8,7 tis. obyvatel. V roce 2006 byly v Trmicích identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality, a to ulice V Jílovišti a Horská. V roce 2010 bylo v rámci monitorování lokality Trmice identifikováno 17 ulic jako sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Podrobnou analýzu poskytuje dokument Strategický plán sociálního začleňování na roky 2015 až 2018 (2015).

8. Přírodní podmínky a životní prostředí 8.1 Přírodní podmínky Území města Trmice a jeho okolí reprezentuje krajinný typ „teplé krajiny pohoří dubových lesů s bukem“, který je charakterizovaný jako erozně-denudační vrchovina s kambizeměmi modálními eubazickými na vulkanitech. Území města patří mezi níže položené oblasti České republiky s nadmořskými výškami pohybujícími mezi 150-454 m n. m. Z geologického hlediska je území města tvořeno v okolí Bíliny písky a štěrky, ale většinu území tvoří spraše a sprašové hlíny kvartérního stáří. Na jihu území jsou pak terciérní vulkanity (bazaltoidy) charakteristické pro České středohoří. Zdejší palivoenergetické a další surovinové zdroje jsou vyčerpány. Plochy po ukončené těžbě hnědého uhlí jsou rekultivovány. Území je však částečně poddolované a hrozí sesuvy (především důlní díla a území Koštova). Geomorfologicky spadá území Trmic do provincie Česká vysočina, dále do Krušnohorské subprovincie, Podkrušnohorské oblasti a celku České středohoří, podcelku Verneřické středohoří, přičemž severní část spadá pod okrsek Ústecké středohoří a jižní do okrsku Litoměřické středohoří. Nejvyšší místo v území města je Jizerský vrch s výškou 454 m n. m. na severu katastru. Hydrologicky se území města nachází v povodí řeky Labe (úmoří Severního moře). Přes území města protéká řeka Bílina a katastr města sahá úzkým pruhem až k jezeru Milada, což je historicky první zatopený lom po těžbě hnědého uhlí, který v současnosti slouží k rekreaci místních obyvatel. Zástavba se nachází v území ohroženém padesátiletou a stoletou vodou. Odtokové poměry na území Trmic jsou podrobně zpracovány v územním plánu. Z pedologického hlediska je území města tvořeno především kambizeměmi modálními eubazickými i eutrofními, podél Bíliny pak nivními půdami. Dle původní klimatologické klasifikace E. Quitta spadalo území města do mírně teplé oblasti (MT 11), podle nové klasifikace vázající se k období 1900-2000 do klimatické oblasti mírně teplé. Léto je zde přiměřené (letních dnů, tedy dnů, kdy minimální teplota neklesne pod 15°C, je zde 20–40), mírně teplé s průměrnou teplotou 13-15 stupňů, přiměřeně vlhké (200-400 mm srážek). Přechodné období je přiměřeně dlouhé se 140-160 mrazovými dny, chladným jarem s průměrnou teplotou 5-7°C a mírně teplým podzimem s průměrnou teplotou 6-8°C. Zima je normálně dlouhá s 50-60 ledovými dny, mírně chladná s průměrnou teplotou -2 až -3°C, přiměřenými srážkami 200-400 mm a se spíše kratším trváním sněhové pokrývky po dobu 50– 60 dnů. Fytogeograficky patří město do obvodu České termofytikum, okresu Lounsko-labské středohoří a podokresu Labské středohoří. Jižní část území však spadá do obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu Verneřické středohoří a okresu Lovečkovické středohoří. Potenciální přirozenou vegetací by zde byla převážně okroticová bučina. 8.2 Životní prostředí Koeficient ekologické stability (KES), tj. poměr ploch ekologicky stabilním (v tomto případě lesních ploch, TTP, vodních ploch a sadů) k plochám ekologicky nestabilním (orná půda a zastavěné plochy) je 0,72, což znamená, že se jedná o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. KES je nižší než na úrovni celé ČR (1,06) i Ústeckého kraje (1,00), ale především ve srovnání s průměrem okresu Ústí nad Labem (2,02).

Území města na jih a východ od řeky Bíliny se nachází v CHKO České středohoří. Na území města se nachází evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, a to na severu katastru. Je zde jeden památný strom – Buk v zámeckém parku. V rámci Územního systému ekologické stability zasahuje na jihu regionální biocentrum Stadické srázy – Široký kámen a hranic území na východě se okrajově dotýká nadregionální biokoridor. Na východě území u Újezdu překračuje hranice katastru města regionální biokoridor Stadické srázy – Vrkoč. Na území města jsou také čtyři lokální biocentra (U Bíliny, Zámecký park Trmice, U Brodu a Újezdský vrch) a částečně sem zasahuje také lokální biocentrum Milada. Rovněž je zde osm lokálních biokoridorů. Nejvýznamnější lokální biokoridor představuje tok řeky Bíliny. V posledních letech se kvalita ovzduší v ČR bezpochyby zlepšuje. Těžce problémovými přestávají být tepelné elektrárny, které procházejí odsiřovacím procesem, i průmyslové podniky, nicméně stálým nebezpečím pro zdraví obyvatel především ve velkých městech je automobilová doprava (produkce polétavého prachu a benzo(a)pyrenu). V Ústeckém kraji jsou největšími znečišťovateli však stále tepelné elektrárny a továrny na výrobu chemických látek, jako např. Lovochemie lokalizovaná v Lovosicích. Kvalitu ovzduší lze v regionech hodnotit podle koncentrace SO2, NO2 a PM10 naměřených na automatických stanicích. V řešeném území je nejbližší stanice v Ústí nad Labem (tři stanice provozované Českým hydrometeorologickým ústavem – Město, Kočkov a Všebořická), další jsou v Litoměřicích, Teplicích a Krupce. Ani jedna ze stanic nepatřila v roce 2014 mezi ty, na kterých byly průměrné povolené limity překročeny. V samotném krajském městě, ale také v Trmicích jsou problémy především s polétavým prachem způsobeným intenzivní dopravou, nicméně Trmice jsou specifické také přítomností teplárny, která má své vlastní měřicí přístroje. Dle územního plánu patří území města Trmice mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice. Znečištění ovzduší způsobují nejen místní zdroje, ale i zdroje v okolí. Po odsíření kotlů v teplárně došlo ke snížení zatížení oxidy síry a ke snížení koncentrace polétavého prachu. Nadále lze pozorovat znečištění ovzduší prašným spadem. Zdrojem prašného spadu jsou prašné provozy, dopravní ruch, skladování a přeprava sypkých materiálů. Největším zdrojem emisí je teplárna (ČEZ, a.s.) a také lihovar (Liberta Energy, s.r.o.), který svým provozem v minulosti obtěžoval obyvatele města Trmice a Ústí nad Labem výrazným zápachem. Lihovar je v současnosti mimo provoz, ale výroba by zde měla být obnovena, ovšem za podmínek nezatěžujících obyvatelstvo zápachem.

9. Správa města Město Trmice spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem, do okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Městský úřad tvoří starosta města, tajemník městského úřadu, součástí úřadu je dále sekretariát starosty a tajemníka. Na městském úřadě jsou vytvořeny tři odbory (finanční, sociálně správní a odbor výstavby, dopravy a životního prostředí) a funguje zde také správa domovního fondu a správa hřbitova. Úřední dny jsou pondělí a středa. Město Trmice má sestavenu pětičlennou Radu města a Zastupitelstvo města je pro období 20142018 patnáctičlenné. Zastupitelstvo města zřídilo Finanční a Kontrolní výbor. Dále jsou zřízeny komise, a to Povodňová komise, Komise prevenci kriminality, Bytová komise, Sociální komise, Výběrová komise, Komise životního prostředí, Sportovní a kulturní komise Koštov, Trmice, Újezd a Komise pro výstavbu a investice. Ve dvou částech města (Koštov a Újezd) existují osadní výbory. Z významných dokumentů má město zpracován územní plán (2015), Plán prevence kriminality města Trmice pro období let 2016 a 2017 a Strategický plán sociálního začleňování na roky 2015 až 2018. Prioritou územního plánu je vytvoření podmínek pro kultivaci území poznamenáno důsledky bývalé těžby hnědého uhlí, regulace silně zastoupené průmyslové výroby a ochrana všech hodnot města i krajiny s cílem posílení významu Trmic v systému osídlení a zapojení města do systému příměstské rekreace kraje. Územní plán vytváří příznivé podmínky pro zlepšení kvality současného bydlení, nabízí plochy pro novou výstavbu pro bydlení a pro zajištění odpovídající občanské vybavenosti. Plán prevence kriminality navazuje na předchozí dva plány a za cíl má stanovit jasné priority a konkrétní úkoly v této oblasti, na kterých budou participovat všechny odpovědné instituce ve městě. Strategický plán sociálního začleňování na roky 2015 až 2018, který je již třetím dokumentem tohoto typu a je nástrojem, jak snižovat negativní dopady sociálního vyloučení ve městě. Trmice jsou členem Severočeského sdružení obcí a Mikroregionu Milada. Severočeské sdružení obcí (SESO) vzniklo v roce 1993 jako nástupnická organizace Sdružení severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti. V současnosti sdružuje 125 členských obcí ze všech okresů Ústeckého kraje. Účelem Sdružení je napomáhat vzájemné informovanosti mezi obcemi, koordinovat jejich akce přesahující rámec územního obvodu jedné obce, vytvářet podmínky pro součinnost ve všech oblastech, v nichž obce vyvíjejí svou činnost, se zvláštním zřetelem na rozvíjení samosprávy. Mikroregion Milada je dobrovolným svazkem deseti obcí, který vznikl především za účelem rozvoje cestovního ruchu v regionu v okolí jezera Milada, v oblasti východního hřebene Krušných hor. Rozpočet města v letech 2000-2013 skončil úhrnným přebytkem ve výši necelých 12,2 mil. Kč. Pozitivní výsledek hospodaření nastal i v roce 2014 (přebytek 4,9 mil. Kč). Největší deficit byl zaznamenán v roce 2012 (4,6 mil. Kč) a přes 4 mil. to bylo také v roce 2001, největší přebytek pak v roce 2002 (12,4 mil. Kč). Největší příjmy mělo město v roce 2009 (57,3 mil. Kč), ale příjmy nad 50 mil. Kč byly zaznamenány také v letech 2002, 2004, 2013 a 2014. V roce 2009 byly i výdaje nejvyšší (58,9 mil. Kč). Nad 50 mil. Kč byly výdaje také v roce 2013 a 2014. Mimo tyto roky se příjmy a výdaje pohybovaly kolem 40 mil. Kč. Ve struktuře příjmů tvoří trvale nejvýznamnější položku daňové příjmy, které postupně rostou a z období 2000-2013 byly nejvyšší právě v posledně uvedeném roce a činily 33,8 mil. Kč a ještě vyšší byly v roce 2014 (38,6 mil. Kč). Nejnižší byly naopak v letech 2000 až 2003, kdy nečinily ani 20 mil. Kč. Město každý rok získává určité finanční prostředky z dotací. Více než

20 mil. Kč získala v roce 2009, ale nad 12 mil. Kč to bylo také v letech 2002 až 2004 a v roce 2013. Ve většině ostatních let se dotace pohybovaly kolem 6 mil. Kč. Struktura veřejných výdajů je pestřejší, i když většina prostředků jde na provoz a jen zlomek na investice (vysoké investice mělo město v roce 2009, a to ve výši přes 21 mil. Kč, které souviselo se vzděláváním, konkrétně s investicí do základní školy, a také v roce 2013 – 11,4 mil. Kč, které souvisely s bydlením, resp. napůl s bytovým a nebytovým hospodářstvím). Největší částka na provoz je určena na veřejnou správu a od roku 2002 rostou, takže nejvyšších hodnot bylo dosaženo v roce 201 (přes 14 mil. Kč). Druhou největší výdajovou položkou je bydlení, komunální služby a územní rozvoj, která v roce 2013 a také v roce předchozím překročila hranici 10 mil. Kč. Třetí nejobsáhlejší položkou jsou výdaje na ochranu životního prostředí (od roku 2005 většinou překračují 6 mil. Kč) a bezpečnost, které od roku 2002 rostou a v roce 2014 dosáhly 6 mil. Kč.

Východiska pro návrhovou část 10. Dotazníkové šetření mezi občany V rámci přípravy plánu bylo provedeno dotazníkové šetření. V tištěné podobě bylo získáno 64 dotazníků, v elektronické podobě bylo získáno 10 dotazníků, celkem se tedy šetření zúčastnilo 74 respondentů – občanek a občanů Trmic. Více jak polovina respondentů uvedla, že se jim v Trmicích žije spíše dobře, druhou nejčastější odpovědí byla odpověď, že se jim nežije ani dobře ani špatně, tedy nerozhodná odpověď. Dotazovaným se na obci nejvíce líbí jednoznačně blízkost přírody a klidný život, naopak nejvíce kritičtí jsou v oblasti kvality životního prostředí, nevyhovující veřejná doprava a špatné mezilidské vztahy. Občanům také chybí podle zaznamenaných odpovědí některé druhy služeb a občanské vybavenosti. Jde například o bankomat, poštu, lékárnu, dostupnost lékařské péče. Citlivě také vnímají otázku kriminality a bezpečnosti v obci. S bydlením je většina dotázaných spíše spokojena nebo úplně spokojena, ačkoliv se vyskytlo i několik negativních reakcí na tuto otázku. Více než polovina občanů je spíše spokojena nebo velmi spokojena se školstvím ve městě, na druhou stranu 20 % dotázaných je se stavem školství spíše nespokojeno. Se zdravotnictvím je nejvíce lidí spíše spokojeno, ovšem prakticky ve stejném počtu jsou se zdravotnictvím ve městě spíše nespokojeni, prakticky stejný poměr odpovědí je také u otázky na kvalitu veřejné dopravy. S kulturním životem v obci je nejvíce občanů spíše spokojeno nebo nespokojeno. Také u této odpovědi jsou zaznamenány některé negativní reakce, zejména odpověď spíše nespokojeni. Totéž prakticky platí i u otázky na možnosti sportovního vyžití v obci. S životním prostředím je nejvíce dotázaných spíše spokojeno, na druhém místě v četnosti odpovědí se však ukázala odpověď „spíše nespokojen/a“. Více než polovina respondentů je spokojená s péčí obce o své prostředí, občané, kteří současný stav v péči o prostředí vnímají negativně, uváděli v souvisejících odpovědích zejména připomínky k pořádku na ulicích a některých lokalitách města. Podmínky k podnikání jsou většině občanů, kteří se zúčastnili šetření lhostejné. S rozvojem města je více než polovina občanů spíše spokojena, naopak třetina dotázaných spíše nespokojena. Občané jsou v zásadě spokojeni s informace o dění ve městě, kterých se jim dostává. Mezilidské vztahy ve městě považuje většina dotázaných za ne moc dobré. V souboru dotázaných se nevyskytla ani jednou odpověď, že mezilidské vztahy jsou ve městě velmi dobré. Více než polovina respondentů uvedla, že vnímá dostupnost možností společných setkávání a společenských kontaktů jako dobrou, naopak asi třetina dotázaných měla opačný názor. Nejvíce občanů se domnívá, že obec by měla zůstat stejně velká, jako je nyní. Pokud by mohli občané obce využít prostředky na rozvoj obce libovolně, pak by podpořili péči o veřejnou zeleň a prostředí v obci, rekonstrukci místních komunikací a častější spoje veřejné dopravy. V rámci dotazníku byla respondentů položena také otázka, která se týká aktuálního záměru, a to je regulace hluku ve městě obecně závaznou vyhláškou. Celkem 42 ze 74 dotazovaných zvolilo odpověď určitě ano. Devět z dotázaných uvedlo, že „spíše ano“.

11. SWOT analýza rozvoje obce a nejvýznamnější problémy obce

Silné stránky  Samostatnost města, samospráva  Výhody menšího města  Dostatečná občanská vybavenost (MŠ, ZŠ, zdravotní střediska, obchodní zóna)  Potenciální pro rozvoj města (výstavba)  Znalost místních poměrů  Poloha města – D8  Rekreační potenciál (jezero Milada)  Optimální velikost obce  Poloha v blízkosti Ústí nad Labem  Využití malebného údolí řeky Bíliny v rámci územního plánu  Pořádání kulturních akcí  Příspěvkové organizace města  Pořádání kulturních akcí  Průmyslová zóna – příjmy do rozpočtu města  Nezadluženost obce  Propagace města  Započaté investice do infrastruktury

Příležitosti  Výstavba nových rodinných domů  Zlepšení služeb pro občany (děti, senioři, sport, rekreace a odpočinek)  Obnova a rekonstrukce bytových domů  Potenciál pro rozvoj obce v řadách místních občanů  Stanovení cílů rozvoje obce  Rozvoj dopravy  Posilování identity obyvatel Trmic  Zámek a jeho využití  Vybudování cyklostezek a sportovišť  Zlepšení spolupráce s partnerskou obcí Königstein  Využívání dostupných dotačních titulů  Rozvoj podmínek pro činnost občanského sektoru

Slabé stránky  Velká migrace  Drogová problematika  Zastaralý bytový fond města, nákladné opravy  Vysoká nezaměstnanost  Rostoucí napětí mezi skupinami obyvatel  Předchozí urbanistická vize městského obvodu Trmice jako součásti Ústí nad Labem  Sociální struktura a s tím související odchody obyvatelstva  Rozprodání části bytového fondu  Zastavená teplofikace obce  Nevyhovující veřejná doprava  Nezdůrazňování integrační funkce sociálních služeb  Podpora předsudků mezi lidmi  Nevyužití potenciálu lidských zdrojů  Malé využití dotačních titulů  Zatížení rozvodnou sítí  Nízký pocit bezpečí občanů  Omezená kapacita MŠ  Špatné image Trmic u některých obyvatel Ústí nad Labem  Ochabující zájem občanů o život ve městě Hrozby  Příliv občanů sociálně nepřizpůsobivých  Zvyšování počtu sociálně vyloučených lokalit  Přestupky a kriminalita  Spekulace s byty a domy  Zhoršující se stav drogové scény  Obchod s chudobou  Sociální tenze  Zatížení průmyslovou výrobou  Stanovování cílů externími institucemi  Špatná komunikace výsledků činnosti rozvoje obce  Malá zainteresovanost zúčastněných aktérů  Špatná rozhodnutí  Nízká míra využití dotačních prostředků



Spolupráce se spolky podnikatelskými subjekty

a

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi zastupiteli

11. 1 Nejvýznamnější problémy Zmiňované problémy města lze shrnout do několika oblastí, a to:  sociálně vyloučené lokality a sociální problémy, zejména drogová scéna ve městě,  životní prostředí v obci, v souvislosti s průmyslovou výrobou  vnímaná nedostupnost některých služeb pro občany (například dopravní obslužnost, obchody a poskytovatelé služeb, bankomat, pošta). Mnoho respondentů vnímá citlivě sociální napětí v obci se všemi problémy, které s touto situací souvisí. Jednoznačně navrhují akcentovat integrační charakter sociálních služeb. Téma sociálně vyloučených lokalit a s tím související témata, jakými jsou kriminalita, nízká úroveň vzdělanostní struktury nebo málo vnímaná subjektivní bezpečnost a zejména drogová scéna patří mezi velmi frekventované odpovědi. Někteří respondenti si dělají starosti o budoucí vývoj z pohledu atraktivity města jako místa pro život. Velmi často zmiňovaným tématem je téma životního prostředí, respektive jeho znečištění díky průmyslové produkci (zápach, látky ve vzduchu apod.), na druhou stranu podnikatelské subjekty v obci vítají a vnímají jejich význam pro rozpočet města i zajištění pracovních příležitostí. Řada dotázaných zmiňovala výrazně nedostupnost některých služeb, například bankomat, lékárna, pošta, nebo dostupnost zdravotní péče. Některým občanům chybí také restaurační zařízení a některé obchody a služby.

Návrhová část 12.

Nejdůležitější opatření by mělo realizovat

pro

rozvoj

města,

které

město

musí

nebo

K uvedené otázce se vyjadřovali jak občané (viz výše) tak i zastupitelé. Podle zaznamenaných názorů patří mezi nejdůležitější opatření pro rozvoj zejména řešení problému sociálního vyloučení a s tím souvisejících sociálně patologických jevů, infrastruktura pro výstavbu rodinných domů, investice do zlepšení bytového fondu, rozvoj cyklostezek, zlepšení zázemí ZŠ, komunitní dům pro seniory, rozvoj rekreační oblasti Milada, řešení rušivých vlivů průmyslové produkce, rozšíření kamerového systému, rekonstrukce infrastruktury obce.

13. Vize

Trmice jsou vstřícné a dostupné místo pro život, město s kvalitními a dostupnými službami pro své obyvatele všech generací, kde stojí za to žít. Vize města vychází z vymezení prioritních oblastí jejího rozvoje a představuje kýžený stav, ke kterému se bude snažit obec směřovat. K naplnění této vize a konkrétních jednotlivých opatření je třeba získávat zdroje i nad rámec rozpočtu města. Jako každá vize stanovuje základní cíl, představu o kýženém výsledném stavu. K jejímu naplnění je třeba dále pokračovat ve specifikování jednotlivých kroků a opatření koncepční a strategické povahy.

14. Rozvojové cíle obce 1. Sociální klima v obci Cíle 1) Zvýšení bezpečnosti a řešení sociálně patologických jevů Cíl 2)

Cíl 3)

Práce v sociálně vyloučených lokalitách

Termín průběžně 2016 – 2021 Termín průběžně 2016 – 2021

Posílit integrační Termín charakter sociálních průběžně služeb v obci – 2016 – 2021 sociální služby pro všechny občany obce 2. Životní prostředí v obci a kvalita života Cíl 1) Zlepšování životního Termín prostředí v obci – průběžně nejvýznamnější 2016 – 2021 znečišťovatelé Cíl 2) Využití klidových a Termín rekreačních částí průběžně Trmic 2016 – 2021

Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací

Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Cíl 3) Péče o prostředí obce Termín Finanční alokace dle a veřejnou zeleň průběžně schváleného rozpočtu a 2016 – 2021 získaných grantů a dotací 3. Dostupnost infrastruktury a služeb a kvalita života Cíl 1) Mladá generace – Termín Finanční alokace dle další rozvoj služeb a průběžně schváleného rozpočtu a infrastruktury pro 2016 – 2021 získaných grantů a děti a dospívající dotací

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Cíl 2)

Cíl 3)

Cíl 4)

Cíl 5)

Střední generace – další rozvoj infrastruktury pro střední generaci Spokojené stárnutí v Trmicích – rozvoj infrastruktury pro stárnoucí generaci Dopravní infrastruktura a veřejná doprava ve městě Obchody a služby ve městě

Termín průběžně 2016 – 2021 Termín průběžně 2016 – 2021 Termín průběžně 2016 – 2021 Termín průběžně 2016 – 2021

Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací Finanční alokace dle schváleného rozpočtu a získaných grantů a dotací

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

Priorita vysoká

14. 1 Konkretizace rozvojových cílů Na základě výše uvedených cílů bylo rozpracováno 16 konkrétnějších cílů. Tyto konkrétnější cíle jsou vymezeny v následující tabulce. Jedná se o cíle, které přesahují jednotlivé oblasti činnosti obce a mohou být jak předmětem veřejné správy, tak především územní samosprávy Trmic. Jejich naplnění vyžaduje jak zapojení rozpočtu obce, tak i využití dotačních titulů. Většina dotačních titulů není v době přípravy těchto cílů známá, respektive vyhlášená. Město Trmice bude využívat svou maximální implementační kapacitu (schopnost podávat a realizovat projekty a dotace) tak, aby se zúčastnilo všech vhodných a z pohledu Trmic realistických řízení. Následující tabulka obsahuje přehled konkrétnějších opatření. Nejedná se o pořadí priorit. Tyto cíle jsou barevně sjednocené s obecnými cíli, viz výše. Cíle propagace města a další zvyšování kvality výkonu samosprávy jsou relevantní pro všechny tři cílové okruhy. Cíl Revitalizace zeleně a zelených ploch ve městě Monitorování činnosti průmyslové zóny a jejích dopadů na život občanů Podpora volnočasových sportu a aktivit ve městě Zlepšení technického zázemí MŠ a ZŠ Zřízení městského rozhlasu Bezpečnější cesty městem

Předpokládaný způsob financování Rozpočet obce, dotace

Termín

Rozpočet

Průběžně do roku 2021

Rozpočet obce, dotace

Průběžně do roku 2021

Dotace, průběžně rozpočet

2016-2018, (průběžně do 2021) 2016-2017 2016 – průběžně v návaznosti na technické i finanční podmínky

Rozpočet obce, dotace Dotace, rozpočet obce

2016-2018 (průběžně 2021)

Technický úsek Zajištění podmínek pro výstavbu nových domů Zkvalitnění technického vybavení Městské policie Údržba a postupná sanace a rekonstrukce majetku města

Rozpočet obce Rozpočet obce, dotace

2016 - průběžně 2016 – 2018

Rozpočet obce, dotace

2016-2018 (průběžně 2021)

Rozpočet obce, dotace

Do 2021 průběžně v návaznosti na technické a finanční podmínky Dětské koutky a plácky, Dotace, rozpočet obce 2016 – 2021 průběžně dle polyfunkční odpočinková možností rozpočtu a zóna vyhlášených dotačních titulech Maximální využití jezera Dotace, rozpočet obce 2016-2021 průběžně Milada v závislosti na dostupných dotacích a právním stavu Podmínky pro zlepšení kvality Rozpočet obce, dotační 2016 průběžně dle možností života seniorů a udržení tituly ESF a ERDF rozpočtu a vyhlášených seniorů ve městě (investice) dotačních řízení Podpora sociálních služeb Rozpočet obce, dotační Průběžně do roku 2021 tituly ESF, částečně ERDF (případné investiční projekty) Propagace města Rozpočet obce, dotace, Průběžně do roku 2021 zdroje mikroregionu Další zlepšení funkce Rozpočet, dotační tituly Průběžně do roku 2021 samosprávy (kapacity řízení ESF, MMR obce)

14. 3 Návaznost na další aktuální schválené strategické a koncepční dokumenty Nadále zůstávají v platnosti všechny předchozí schválené a aktuální koncepční a strategické dokumenty obce. Konkrétně se jedná o:  Územní plán  Strategický plán sociálního začleňování v Trmicích 2015 – 2018  Plán prevence kriminality 2016 – 2017 Plán prevence kriminality 2016 – 2017 pak zejména vize plánu, tj. o pokles kriminality na území města Trmice, o nárůst pocitu bezpečí občanů, - udržení stávajících aktivit (služeb) a zvyšování jejich kvality a efektivity, o dostatek specifických programů pro děti do 18 let žijící na území města Trmice, které vykazují výchovné problémy či rizikové chování, o vyšší informovanost veřejnosti o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností, o aktivní spolupráce všech zainteresovaných složek (obce, kraj, neziskové organizace, školy, policie státní i městská, soudy, probační programy atd.) v oblasti prevence,

o preventivní programy přizpůsobené aktuálním potřebám lokality, o zvyšování kvality života ve městě Trmice, a cíle: • CÍL 1 : Zkvalitňování systému prevence kriminality na území města Trmice - podpora spolupráce všech subjektů v oblasti prevence kriminality, tvorba a koordinace programů a dílčích projektů prevence kriminality. • CÍL 2 : Zvyšování bezpečí občanů - předcházení vzniku kriminality a snižování jejího výskytu, eliminace výskytu sociálně nežádoucích jevů a kriminality. • CÍL 3 : Udržitelný systém sociálních služeb pro všechny potřebné obyvatele - podpora sociálních služeb ve městě Trmice. • CÍL 4 : Preventivní program orientovaný na rizikové chování dětí a mládeže. - aktivizační programy pro děti a mládež, rozšíření nabídky volnočasových aktivit, podpora sportovních aktivit pro děti a mládež. • CÍL 5 : Preventivní program orientovaný na problematiku sociálního vyloučení - Podpora vzdělávacích aktivit v kooperaci se všemi institucemi podporující vzdělávání, podpora úspěšnosti žáků a studentů ohrožených sociální exkluze, prevence ztráty bydlení a vzniku dluhů. Další specifikace viz kapitola 3. 3 Plánu prevence kriminality 2016 – 2017.

Strategický plán sociálního začleňování v Trmicích 2015 – 2018 Cíl strategického plánu je obecně zvýšit úroveň sociálního začleňování a prevence a odstraňování sociálního vyloučení. Ve vztahu k plánu rozvoje jsou relevantní zejména implementační plány, a to v oblastech (odkaz na stánky v rámci Strategického plánu sociálního začleňování kde jsou vymezeny konkrétní aktivity): o vzdělávání (str. 12 – 27); o zaměstnanost (str. 29 – 34); o bydlení (str. 36 - 43); o bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů (str. 45 – 52). 15. Podpora realizace programu Strategickým přístupem pro úspěšnou realizaci Plánu rozvoje Trmic je zacílení na účinnou spolupráci zastupitelstva a občanů obce, zástupců podnikatelů i registrovaných spolků a sdružení. Město Trmice vyvine maximální úsilí pro uskutečnění všech možných a technicky a finančně možných záměrů při zohlednění existující problémů obce i její pozitivně formulované vize. Obec bude brát zřetel na stanovené směry a priority svého rozvoje. Každý konkrétní záměr nebo projekt bude ještě před svým uskutečněním diskutován, a to jak z hlediska věcného, finančního, tak i konkrétního přínosu pro obec a její obyvatele.

Zajištění řízení a naplňovaní tohoto Programu rozvoje města Trmic, je agendou starosty obce a zastupitelstva obce, na jeho úspěšné realizaci se však svou měrou podílí všichni občané, jejich spolky a sdružení, stejně tak i podnikatelské subjekty v obci. Koordinační a administrativní roli při realizaci tohoto plánu má starostka a zastupitelstvo obce. Zodpovídají společně za realizaci, průběžné hodnocení a aktualizaci tohoto rozvojového dokumentu. Tento plán je zveřejněn na internetových stránkách města a ve vytištěné podobě je dostupný v prostorách městského úřadu, kde je k dispozici občanům. Naplňování stanovené vize a cílů bude průběžně sledováno a vyhodnocováno (jednou ročně). V případě potřeby je možné a žádoucí tento plán měnit, upravovat, zpřesňovat a konkretizovat. Při hodnocení mohou být prováděna další šetření, která se zaměří jak na míru (ne)naplnění jednotlivých cílů, ale také na postoje občanů, spolků nebo podnikatelských subjektů k provedeným nebo chystaným akcím a opatřením. Změny a doplnění a konkretizaci tohoto Programu rozvoje schvaluje vždy zastupitelstvo. Své připomínky a náměty k dalšímu rozvoji tohoto dokumentu a obecněni života v jednotlivých částech naší obce je možné směřovat na e-mailovou nebo korespondenční adresu městského úřadu.