Z dení ku našich št átek – vrh „B“ 5.2.2005 – Týna za ala hárat, tak budeme hlídat ten „správný den“ 7.2.2005 – Všechny naše holky od ervuji, budoucí matky nevyjímaje. 16.2.2005 - Krytí 11. den – vdávání naší Týnušky s Desá kem, naším ženichem – napadla p es noc po celé republice spousta sn hu, celorepubliková kalamita, Prahy nevyjímaje, jen abychom se za ženichem dostaly..... 18.2.2005 – Ješt jednou veselka, pro jistotu..... 26.-27.2.2005 – Ú ast na agility závodech na Kladn , velké holky závodily, Anuška d lala nehrajícího kapitána a fandila.... Všechny b hy holky dob hly, celkov po dvou dnech umíst ní na 6. (Felinka s Martinem) a 8. míst (Týna se mnou) z celkových 24. tým – jsme moc spokojení, Felinka si za 3. místo v jednom z b h veze medaili a v cné ceny, Týna byla v jednom z b hu bramborová (ale bez medaile).. Snad ta št átka ze sebe nevyklepala, ale budoucí matky mají mít pohyb, tak v íme, že ne mají to jako prenatální p ípravu na p ípadnou sportovní kariéru. 12.3.2005 – Št nátka z p edchozího vrhu – p edvedeni na klubovém „Svodu dorostu“ 17.3.2005 – 29.den po 1. krytí – sono na b ezost. Pan doktor MVDr.Duchek je nemocný, jeho kolega si není jistý, ale snad jsme vid li 3 plody. Prý SONO d lá jen sváte n , tak máme p ijít ješt jednou k MVDr. Duchkovi (ani to necht l zaplatit-ješt že tak, myslím, že jsem na té obrazovce vid la více než on) 20.3.2005 – s Anuškou na Národní výstav v Ostrav – výborná 2, holky d lají doprovod. 21.3.2005 - 33. den po 1. krytí - sonogragickým vyšet ením MVDr. Duchka potvrzena b ezost, také vidí 3 plody (dle sestri ky je prý spolehlivý na 99,9 %, uvidíme) – máme velkou radost, moc se na št átka t šíme, a nejen my.... Od ervovat už nebudu, až potom se št átky. 26.-27.3.3.2005 Velikonoce – jedeme na návšt vu ke kamarádce kousek od Chrudimi. P echázíme u budoucí maminky Týny na krmení pro b ezí a kojící feny (Royal Canin – Startér) P i návratu se stavujeme podívat na našeho Arnošta (Ellenka) – je moc p kný, jsem na n j pyšná. 28.3.2005 – 40. den – pln jsme p ešli na Royal, krmím 3x denn . 2.4.2005 – 45. den – kone n mi kamarádka vrátila porodní bednu, kterou m la už hodn dlouho p j enou (jejím št átk m je už rok). 6.4.2005 – 49. den – krmíme 4. denn , moc už se jí nechce chodit ven, zkracuji s ní procházky na únosnou dobu, aby nebyla naštvaná.... B íško už má docela p kné. Za ínám m it zase teplotu pro p ípadnou orientaci na dobu porodu. Dnes 37,7° C.
7.4.2005 – 50. den – na o kování s Anuškou, beru Týnu na kontrolní sono na naši veterinu, kam b žn chodíme. V po ádku, jsou vid t t i ukající srdí ka, ale trochu je paní doktorka na vážkách, zda tam ješt jedno není, takže....? Teplota 37,8° C. 9.4.2005 – 52. den - Týnuška za íná zlobit s jídlem, ob as si dá íct jen p i krmení z ruky (takhle ji b žn neznáme, ale posledn to p eci taky tak bylo, musím být trp livá). Také jsme smontovali a umístili porodní bednu. Felinka si do ní chodit hrabošit, Týna si jí moc nevšímá. Teplota 38,0° C. 10.4.2005 – 53 den. teplota stále okolo 37,8 až 38,00. Krmím 4-5 denn , je to vždy s opi kama a skoro z ruky, pro jiné feny v tomto období melou jak mlejny a samy ...? 11.4.2005 – 54. den - teplota 38,0 ° C , aby tu Týna nebyla sama a bez ven ení, vyzvedává si ji p ed polednem hodná sousedka, vyven í ji a hlídá, než se vracíme z práce i ze školy. 14.4.2005 – 57. den – teplota ráno 37,8 ° C, ve er 37,9 ° C – vše v klidu, ven se jí moc nechce, opravdu se vždy jen vyven í a honem dom , pospává velmi tvrd – jen a se vyspí do zásoby, bude to pot ebovat (a já vlastn taky). 15.4.2005 – 58. den – teplota stále v rozmezí, dnes jsem byla naposledy v práci (pátek), nadále budu erpat „mate skou“ dovolenou. 16.4.2005 – 59. den – teplota malinko dol na 37,6° C 17.4.2005 – 60. den (ned le) – teplota zase malinko dol - m ím ast ji – rozmezí 37,3 – 37,1° C. Posledn uvid la št átka sv t 61. den, tak za ínám být nervozní.... Zkušené porodní asistenky mají vyhlášenu pohotovost.... 18.4.2005 – 61. den (pond lí) – teplota lítá sem a ta, 37,1, pak 37,7, 37,3, 37,5° C – to jsem z toho jelen, nervy (moje) pracují, po ád ji sleduji, zda nemám vyhlásit další pohotovostní stupe – ze stupn 1 na 2. Ve er jíst v bec nechce, ani z ruky, že by ....? 19.4.2005 – 62. den (úterý) – teplota zase sem a tam, 37,3 , 37,6 , 37,0° C – jsem z toho te už janek... odpoledne si šla hrábnout do pelechu, jedla jako vždy z ruky, to se asi nic moc zatím dít nebude.... 20.4.2005 – 63. den (st eda) – po ranním ven ení nechce jíst, ale odm ny loudí, tak to jí asi nijak zle nebude, št átka se melou, chvilkama tam je úplné rodeo, teplota r zn 37,3, 37,0, 37,4° C, jak se v tom mám vyznat, pak že to je metoda na stanovení porodu... Pohotovostní jednotky vyhrožují speciálním p íplatkem.....a další den dovolené a stále nic, p íšt dostane mobilní telefon a já budu chodit normálka do práce, když to na ní p ijde, zavolá...... Pro jistotu jedeme na kontrolu na veterinu, je v po ádku, k porodu se to nechystá, ultrazvukem vid t zase t i ukající srdí ka. Jsme domluveni na p ipadnou další kontrolu v pátek. Tak to vypadá, že zab ezla asi až p i p ekrytí, nebo nedodržuje pravidlo, že kavalírky rodí tak do 63. dne..... 21.4.2005 – 64. den, resp. 62. den ( tvrtek) – tak já mám nervy v kýblu, stále ji pozoruji (to je asi chyba), p es den dvakrát zahrabošila (nic d kladného), jí z ruky, teplota 37,0, 37,3 a ve er zase 37,5 ° C (že by teplom r špatn ukazoval ?).
22.4.2005 – 65. den, resp. 63. den (pátek) – nic se ned je, žádné projevy chystaného porodu. Jedeme na kontrolu na veterinu, vše v po ádku, otev ená není, k porodu se to tedy prý v dohledné dob (co je dohledná doba mi ale ne ekli) nechystá. Konzultace p ítomných veteriná , že není t eba panika it, nýbrž vydržet do 67. dne, pak prý už bychom to museli n jak ešit. Nevím, zda m to uklidnilo, ale pokud jsou št átka uvnit , není známek ošklivých výtok , pak mají asi pravdu, co mi zbývá, než v it. Jen to, že bude víkend a p ípadná léka ská pomoc trochu h e dosažitelná, mi d lá trochu starosti. Okolo p lnoci si zase zahrabala, já se probrala z p icházejícího spánku a ne a ne zase usnout. A protože to takhle už na m zkoušela p edtím, beru si p lku (radší mí , pro jistotu) prášku na spaní, abych aspo trochu spala. 23.4.2005 – 66. den resp. 64. den (sobota) – no jasn , oblblá v noci slyším, jak trajdá a chodí ob as hrábnout do molitanových pelíšk ....Našt stí prášek na spaní neú inkuje tak moc a vnímám....Po ránu jdeme normálka ven it, snídat však nechce ani z ruky, ale na piškot je divá, a já jsem taky z toho celá nadivoko....Teplota brzo ráno 36,5 , v 10.00 hod 36,1 – snad tedy.. Dopoledne za íná být neklidná, p echází sem a tam, zahrabe – tak to vypadá, že jsme se kone n do kali....Také p ijíždí povolaná pomocná ruka - kamarádka (pro Týnu tlapka), která chudinka m la celý týden pohotovost. V poledne už je jasné, že budeme rodit. Pak to bylo trochu napínavé, protože matka nehodlá vytla it št átka sama ven. Jsme nuceny nasednout do auta jet za veterinární pomocí. Cestou rodí kamarádka prvního blenheimového kluka na zadním sedadle auta. Díky našemu telefnickému upozorn ní už na nás na veterin ekají. Paní doktorku informujeme p edchozím pr b hu. Ptá se, kolik št átek ekáme, íkáme, že na sono vyšet ení byla vid t t i ( íkáme také o pochybnostech paní doktorky, zda tam není ješt další), jdeme na RTG. K našemu p ekvapení tam jsou opravdu vid t ješt další T I št átka – paní doktorka u nás m la správné pochybnosti... Pak už dostává Týna podporující injekci, výživu.....a v pr b hu asi 19.30 – 22.00 se za pomoci paní doktorky a bez výrazné spolupráce rodi ky, která kašle na to, že by m la také tla it a spolupracovat, rodí další dva blenheimoví kluci. Krucipísek, te bychom taky pot ebovali n jaké d v e, barva fuk..........Nakonec bez nejmenšího problému po jednom oto ení zadkem p ichází na sv t poslední a „op t“ blenheimové št átko, na které jsme uzavírali pomalu s personálem sázky, co to bude - po pat i ném nap tí, které ješt sest i ka chvili ku natahovala, další „kluk“. Týna chvíli odpo ívá, pak už celkem v klidu necháváme poslední mimino napít. Pomalu poklízíme všechny ru níky a deky, p ipravujeme p ivezený košík na transport miminek, istou podložku do auta pod matku. Nasedáme po rozlou ení (a vyrovnání ú tu, samoz ejm ) a d kování hodné a šikovné a hlavn citlivé paní doktorce i asistenkám. íkáme rad ji „sbohem“ než „nashledanou“ a fr íme dom . Týna má celou dobu hlavu položenou na kraji košíku, kde jsou v kožíšku ukryté JEJÍ D TI KY. Dobrá víla – kamarádka - m chlácholí, že je vše v po ádku, já jí moc d kuji, jak jen to jde, slova DÍKY jsou málo za to, jak mi pomohla.... Doma hned dáváme miminka do p ipravené a isté porodní bedny za asistence maminky. Já mezitím sprchuji Týnu – tedy nohy a kritické partie, aby byla istá ke št átk m. Naše další holky Felinka a Anuška koukají, co to tam piští, Felinka je po chvilce celkem p ehlíží, když jsem miminko ukázala Anušce, tak se ho snad dokonce i bojí - ned v iv p ed ním couvá. Tak jsem se bála, že s jejím temperamentem si z nich ud lá plyšá ky na okusování, ale má respekt, nechává mámu v klidu – jindy by ji vytahala pat i n za ucho, kdeže se to bez ní potulovala......
Miminka necháváme hned zase napít, po cest jim vyhládlo, a pak je kone n vážíme – sice nakrmené a není to t sn po porodu, ale: „ vo co de, že ?“ Takže v po adí jak p išli na sv t - 23 dkg, 21 dkg, 18 dkg, 21 dkg – jsem moc spokojená, jsou zdraví, p kn vybarvení, derou se k cecíku, co víc si p át. Týna také vy erpaná leží ani nedutá, pak s chutí zbaští bez pobízení misku granulí. My ješt s Martinem ešíme další den, nebo vlastn už tenhle den – ned li (jede s Anuškou a s Ellenkovými na výstavu do eských Bud jovic). Vše se mi honí mnohokráte v hlav , ješt dlouho do noci p emílám a p emílám.... Moc nespím, stále sleduji Týnu, aby nešlápla na mimina, aby se šly napít....atd. , ale vše je v po ádku, chodí pít sama, Týna je celkem klidná, moc se nemele, takže noc prob hla a máme další den.... 24.4.2005 – 1. den Týna se od miminek nehne, nechce se jít ani vyven it. Je velmi opatrná, mnohem šikovn jší než u p edchozích. Martin na výstav v Bud jovicích, dostávám SMS, p kn p edvedl našeho p edchozího kluka Arnošta (domácky Ellenka) – získávají V1, CAJC. To je pro m veliká vzpruha po p edchozím maratonu, bolí m celé t lo, jako kdybych byla týden na brigád v uhelných skladech a vykládala vagony.... Anuška: velmi dobrá..... Št átka váží ve er každé o 2 dkg více. Št átka mají oproti p edchozímu vrhu mnohem vyvinut jší a delší drápky (asi n co jako p enosené d ti mají dlouhé nehty). 25.4.2005 – 2. den Noc klidná, Týna jí. P idávám jí ale trošku ku ecího masí ka pro chu , také už pacholíka, sýr, vždy živí další chlapáky. Teti ka Felinka bednu ignoruje, ségra Anuška taky – má velký respekt. Už jsem se trochu vzpamatovala, poklízím a peru po bou livém víkendu. Ve er mají miminka zase o 2-3 dkg více. Jsou i na první pohled už taková zakulacená.... Za ínají se objevovat mali ké tmavší flí ky na nosíkách. Ve er Týna hodn dýchá, nevím, zda je jí horko, nebo to je od nastoupené laktace, zítra hned ráno pro jistotu sjedeme k nám na veterinu na kontrolu, teplota normální 38,4. 26.4.2005 - 3. den Za noc jsem vzh ru asi jenom 3x, št átka se vždy napijí, maminka je oblíže a spíme dál. P ipadají mi už mnohem v tší. P es den také klid, Týna vše obstarává sama. Budu se tedy v dohledné dob moci zapojit do pracovního procesu.....Krmím vydatn 3x denn , a mezitím sva iny tvaroh, sýr, pacholík 27.-29.4. 2005 – 4.-6. den. Noci klidné, cedlkem se i vyspím s kratšími probuzeními, když se n který hošík zatoulá víc od maminy a je í........Týna v po ádku, kluci pravideln p ibírají pr m rn tak 3 dkg denn . V odpoledních hodinách již jedu do práce n co ud lat, Martin p ebírá službu po p íchodu ze školy. tvtek a pátek již Týna s námi absolvuje ranní a polední kratší ven ení, na delší procházku ale zatím nechce, tak chodíme nave er a pak ve er sami......Anuška stále dodržuje hájení Týny a netahá ji za uši apod. Více se osm luje a nakukuje do bedny, ale Týna okamžit vyhlašuje pohotovost a ob as na ni i zamru í, když se jí n co nezdá......Kluci pijí ob as všichni najednou, n kdy na etapy, no hlavn , že se domluví. Jo a p kn už se za ínají pigmentovat – enit nosíky a zítra musíme už ud lat pedik ru – ost íhat drápky. 30.4.2005 – 7. den
Ráno a nave er už ven ím holky spole n , Týna celkem ochotn jde, ale urychluje návrat. Na velkou procházku jdu ale jen s holkama. Je moc p kn – p ímo vedro, kvetou še íky. Odpoledne d láme pedik ru miminkám – první zkrácení. Váha : 1. - 45 dkg, 2. - 50 dkg, 3. – 40 dkg, 4. – 43 dkg. Pijí tak po hodin a p l, jak kdy, n kdy spole n , n kdy nast ída ku. Týnu krmím 4x denn s p ídavkem mlé ných výrobk a vitamín s vápníkem. Už nejan í venku a vrací se dom bez ryku. Lehá si mimo št átka, aby si odpo inula a ochladila b íško. 1.5.2005 – 8. den Jedeme se s Martinem podívat na výstavu do Let an – vyhrává fena od Pyšelské Lorety – po stejném tatínkovi jako naše d ti – však si to zaslouží, je p ekrásná. Kupujeme drobnosti a hurá zase dom . Je p íšerné vedro-padl teplotní rekord v Praze (n co kolem 30 stup ). Cestou se ješt stavujeme u Arnošta (Ellenka), abychom ho nafotili na stránky. Se svým temperamentem d lá všechno možné, jen aby nemusel stát....Uvidíme co z toho bude. 2.5.2005 – 9. den Ráno normálka budí ek a hurá do pracovního procesu. P es poledne je hodná sousedka pov ena kontrolou a nakrmením maminy. Nave er jdeme na procházku spole n , pak d láme b žnou esací a hygienickou údržbu – Anuška se vrhá na mimina a za íná jim d lat ch vu – oblizuje jim hlavi ky, umá ky, až jsou skoro celý mok í. Zatím se nesnaží užužlat o i ka a umá ky a podívat se na st eva jako u plyšák ..... Mám jména, ale definitivní to ješt není Baltazar, Barnabáš, Bartolom j, Bonifác (Bucifal v rezerv ). Váha: 1. 51 dkg, 2. 54 dkg, 3. 47 dkg, 4. 53 dkg. 3.5.2005 – 10. den Nave er p ekvapení – prvorozený hošík za íná otvírat o i ka. 4.5.2005 – 11. den Týnuška s námi odpoledne na velké procházce. Nave er už za íná otvírat další z kluk a ve er cca ve 22. hod se snaží na sv t jukat i zbylí dva. Tak a je ten pohled na sv t stále veselý.....kluci moji. Jejich váha pravideln roste, za chvíli se mi do menší z misek na váze nevejdou. Za ínají u rávat i sami, tak budeme pomalu chystat plínky......tedy do odchovné bedny, ne na prdelky.....Jsou stále více podobní pejsk m, je to krása se na n dívat. 5.5.2005 – 12. den Kluci už mají všichni otev ená o i ka, i když zatím toho asi moc nevidí. Za íná se sem tam objevovat louži ka. Budeme muset ast ji p evlíkat pelíšek. 7.5.2005 - 14 dní Nave er nám kluci p edvád jí stav ní na noži ky a první nesm lé kr ky a taky náznaky št kání. Roz ilují se, když je Anuška olizuje na tlami kách. Týna už v tšinou leží mimo bednu, ale jak p ijde as, je u nich. Sama je na asována na interval kojení, vetšinou za dv hodiny. Ve er všechny od ervuji Banminth pastou. váha: 1. 70 dkg, 2. 81 dkg, 3. 68 dkg, 4. 75 dkg. Máme už vybraná jména: Barnabáš, Bastien, Benjamin a Benji – nakonec se budou jmenovat tak, jak jim budou íkat budoucí majitelé.
9.5.2005 – 16 dní Ráno jsou kluci p kn pokakaný – z ejm zap sobila od ervovací pasta. Tak jdou všechny prdelky pod vodovod. Následkem toho jsem dorazila samoz ejm pozd do práce. Týna je neustále hladová, dostává 4-5 denn p knou porci spolu s jogurty, tvarohem atd. V noci o nich v bec nevím, jsou moc hodní (zatím). 15.5.2005 – 22 dní Št kání jim jde stále lépe a lépe, už vidí – reagují na pohyb, mluvení. D láme další pedik ru – st íhání drápk , rostou jim p kn rychle. Moc se jim to nelíbí. Odpoledne velká procházka mimo bednu – dáváme je na deku – snaží se p kn chodit, ožužlávají se a snaží se spolu zápasit. Také úto í na maminku a Anušku, jen Felinka si jich zatím moc nevšímá, asi ví, že dv ch vy sta í. Dávám prvn naškrabané syrové ku ecí masí ko (samoz ejm p emražené) – tedy jen kousí ek, jednou do huby. Moc jim chutná, ožužlávají mi prst. Za ínají se nám také klubat zoubky – už jsou znám špi áky a další – za chvíli budou mít zoubky jako žraloci. Už se t ším na jejich zákusy do palc u nohou. V noci stále moc hodní, Týna je krmí pravideln tak po 2,5 – 3 hodinách. váha: 1. 1,03 kg, 2. 1,07 kg, 3. 1,04 kg, 4. 1,02 kg. Mám radost z vyrovnané váhy všech kluk . 16.5.2005 – 23 dní Odpoledne dáváme zase naškrabené syrové ku ecí masí ko, a pak ješt pozd ve er na noc. moc jim chutná, už se snaží trochu papat sami z talí ku, ale v tšinou je tam s tlami kou i noha, nebo ob dv ... P i ve erní aktivit je zase dávám na deku na procházku mimo bednu. Stále víc a víc jsou znát zoubky. V noci klid... 17.5.2005 – 24 dní Jdu trošku d íve z práce. Zase na vycházce na dece, naškrabené ku ecí se žloutkem. Samostatné jídlo jim jde stále lépe, v talí ku už je jen jedna nožka místo obou. Na dece moc nevydrží, louži ky za ínají být i na koberci, našt stí jsou malé, stejn budeme muset po „odchodu“ št átek do sv ta objednat jeho d kladné vy išt ní.Týna u nich tráví stále mén asu, ale pe liv je st eží, jak n jaké za ne pískat, jde se hned postarat o jejich problém... V noci k nim chodí tak dvakrát a pak ráno , když vstáváme do práce. Interval kojení je už tak t i hodiny možná i víc. 19.5.2005 – 26 dní Za ínají si spolu nesm le hrát, okusovat se, vnímají hra ky, mluvení na n . Také reagují nap . na vysava . Zkoušíme také namo ené granulky, také je ochutnávají, zatím troši ku. Vrhají se taky na maminu – okusují jí chlupy na ocásku, uši. Také vrtí ocáskem a reagují na náš hlas, první okusy ruky, prst p ípadn ástí našeho oble ení, které mají v dosahu. 20.5.2005 – 27 dní P kn si hrají, noži ky stále lépe slouží, dokonce i poskakují. Odvážn se vydávají po celém pokoji. Podávám také va ené ku ecí s rýží a mrkví, ve er kousek tvarohu. Uzobávají, ale p eci jen n co sn dí, stále však hraje prim „pojízdný mlé ný bar“ ,kam se vrhají, jen jak se otev e. Jen u toho d sn mlaskají, srkají – budeme muset dát n jakou lekci „slušného stolování“. 21.5.2005 – 28 dní – 4 týdny
1. Bastien 1,31 kg 2. Benjamin 1,33 kg 3. Benji 1,25 kg 4. Barnabáš 1,20 kg Jsem doma sama s Týnou a št átky. Martin se zbývajícími holkami (Feli a Anuš) na víkendovém cvi ení na cvi išti v Komo anech celý den. Tak máme s Týnuškou dámskou jízdu, kluky nepo ítám, jsou zatím malí. Jídlo zkouším p edkládat 3x za den, jedí tak na st ída ku, n kdy ten víc, pak zase tamten. Va ené ku ecí s rýži a zeleninou, tvaroh, namo ené granule. Skoro celé odpoledne jsou na dece mimo bednu. Hraji si s nimi, nechávám se ožužlávat, utírám nekone né množství louži ek. Zuby jsou „velmi“ znatelné, vypadá to u všech na správný n žkový skus (nechci to zak iknout). Ve er od ervuji už podruhé kluky pastou „Banminth“, také maminu, ale tabletkou Caniquatelu. 22.5.2005 – 29 dní Tak ned lní den si užíváme zase v klidu, celý den jsou kluci venku, moc se jim líbí molitanová boudi ka, zabavili ji Felince. Když neusnou uvnit , tak alespo nap l koukají ven a to na jedné hromad . Dnes o p edkládané jídlo nejeví moc zájem, asi se napucli mlíkem. 23.5.2005 – 30 dní = 1 m síc V noci k ránu lovím jednoho tuláka, který p elezl z bedny. 24.5.2005 – 31 dní Všichni kluci se snaží p elézat z bedny. Visí vždycky všichni p es p ední nižší okraj a piští, že cht jí ven. St ídav s chutí baští namo ené granulky, ale chodí i na suché. p idávám jim také stále tvaroh, žloutek. Týnu krmím stále 4x denn , p idávám jí vitamíny s kalciem, pangamin. 25.5.2005 – 32 dní Nedá se nic d lat, v noci jsem lovila zase dva tuláky, co se jim povedlo p esko it z bedny. Ráno budí ek zase 4.50 hod. Ven í se mimo bednu, baští namo ené granulky, ale pak jdou ješt na mlé ný bar k mamin . Ta už je p i kojení velmi netrp livá, protože mají už p kn ostré zoubky. Tak v tšinou stejn drží jen chvilku a pak je sest ese. Nave er natahujeme v pokoji lino, aby mohli b hat a louži kovat. Také chystáme ohrádku, když nebudeme doma, aby byli v bezpe í. 26.5.2005 – 33 dní Budí ek brzy zase v 4.45, urání, úklid, krmení, pak ješt padám na chvilku do pe in a povedlo se mi zaspat do práce – jdu tedy na odpolední sm nu...Ješt stíhám odmontovat p ední st nu – vchod do bedny, protože už tam je zcela zbyte ný, hrav se p ehoupnou a vrhají se do hry. P es den jsou zav eni v ohrádce s jídlem a pitím než p ijde Martin po ob d ze školy. P išla nám zápisová ísla z MKU. 27.5.2005 – 34 dní Pokud jsme doma, jsou kluci „navolno“. Zatím jsou celkem hodní, skota í a hrají si spíše sami se sebou, než aby n kde šmejdili v koutech. P es den sami v ohrádce s p ístupem velkých holek ale oni nem žou ven. Baští namo ené i suché granulky, ve er syrové ku ecí – zblajzli ho, ani nemrkli. Hrozné vedro.... 28.5.2005 – 35 dní = 5 týdn Budí ek dnes pozd ji o p l hodiny, jako kdyby v d li, že je sobota a nemusím vstávat do práce. Zase horký den, vedro, kluci malí jsou taky p kn hotoví, skota í chvíli dopoledne a
pak jsou polomrtví, stále jen pospávají a vyhledávají chladn jší míste ka na linu. Ale baští nave er a ve er celkem hodn . St íháme drápky, mají je už zase p kn dlouhé. Kontrola zoubk , všichni mají n žkový skus a varlátka na sestupu (více i mén ). Tak snad to budou kluci jak mají být. Jsme celý den sami, je tu s námi kamarádka, jdu s ní na ob d a povídáme a povídáme. Prost pohodový, ale velmi horký den. 29.5.2005 – 36 dní Budí ek v p l šesté, výhled horkého dne, ráno ven ím holky hodinu, abychom p es den nemuseli na dlouho, ale jen na krátké vyven ení. Odpoledne st hujeme bednu už dol , je tu zcela zbyte ná, jen p ekáží. Bude už jen ohrádka s pelíškem....Je hrozné vedro, kluci polehávají stále rad ji na chladn jším linu, než na pelíškách i dece. Nave er beru dva hošíky prvn ven na travi ku p ed d m. Jsou nejistí, žužlají travi ku, Benji se dokonce vy ral, hošík šikovný. Ve er, když už není takové vedro, beru ven všechny najednou, ale n jak se do prádelního košíku nem žou vejít, budeme muset bu brát ten velký, nebo n co po ídit na transport p ed d m. Dva kluci rají, jeden dokonce d lá bobe ek. Ani jsem takový úsp ch na první minuty venku ne ekala. Samoz ejm budíme obdiv kolemjdoucích. Váhy: 1. Bastien 1,60 kg , 2. Barnabáš 1,72 kg , 3. Benji 1,58 kg , 4. Benjamin 1,57 kg. 4.6.2005 – 6. týdn Další od ervení pastou Banmith – bez nálezu. Snažím se co nejvíce vynášet št átka na ven ení ven. Ale p eprava je stále t žší, sou et jejich „živé váhy“ už dává zabrat a bojíme se, aby nevysko ili z košíku. Všichni velmi dob e baští 5-6 denn , p idáváme (st ídav ) va ené ku ecí maso, tvaroh, tvaroh se žloutkem, pacholíka, sýr. Maminka Týna je d sn hubená, kojíme tak 2-3x denn , postupn št átka odstavuji. Je také vid t, že zubatí mr ousové ji p i kojení p kn koušou a tak její trp livost je již omezená. Váhy: 1. Bastien 1,87 kg , 2. Barnabáš 1,94 kg , 3. Benji 1,84 kg , 4. Benjamin 2,04 kg. Poslední dny byli hoši kojení už jen 2x denn – ráno a ve er. 7.6.2005 – 6 1/2 týdne Dnes o kování (vakcina Duramon – Fort Dodge) , ipování. Všichni velmi state ní, ale nejstate n jší byl Benji, ten snad ani nepípnul ani p i ipu ani p i injekci. Nejvíce práce dalo papírování okolo toho. Hlídám, zda nebude n jaká reakce, ale vše v po ádku. Snažím se je vynášet co nej ast ji, bu v p epravkách nebo chodíme po dvou št átkách. Ve er straší tak okolo jedenácté, mají nejvíc energie a pak ráno tak v p l páté, jsem zv davá, až potkám sousedku, co bydlí pod námi (jestli už na nás nepodala trestní oznámení). 11.6.2005 – 7 týdn Po o kování žádná reakce. Váhy: 1. Bastien 2,24 kg , 2. Barnabáš 2,47 kg , 3. Benji 2,45 kg , 4. Benjamin 2,30 kg. Kojení od maminky už jen 1x denn a velmi málo – mamina si to už sama nechce nechat líbit, aby ji drancovali... 14.6.2005 Dnes jsem využila krásného po así a jela se podívat na návšt vu se št átky za starším bráškou Arnoštem – Ellenkem. Kluci ádili na zahrádce, okusovali trávní ek, r ži ky, k esílka....Ellenek si jich moc nevšímal. 15.6.2005 – 7 1/2 týdne
Dnes za paní doktorkou MVDr. Rochovou na celkovou prohlídku št átek a vystavení protokol o zdravotním stavu – všichni v po ádku, moc se líbili. 16.6.2005 Dnes poslední fáze ú adování – na tetování. P esto, že jsou ipováni, nechala jsem je ješt otetovat, aby bylo na první ohledání vidno, že jsou to „papíráci“, jeden nikdy neví, co se m že stát. Tento poslední týden chodím dom z práce po ob d – vybírám si p ldny dovolené, aby tady nebyli dlouho samotní a abych si je ješt užila (ale taky se t ším, když po ádají nájezdy na mé palce, nohy, pantofle, kabely, tapety.....až jim zabalím p t švestek). Chvíle, kdy „hoši“ p jdou se nezadržiteln blíží. Bude se mi stýskat po jejich „no ním“ skota ení, nevyspání, útocích na pantofle a v bec.... Všichni jdou do prima rodin dobrých známých a tak snad ten smutek nebude tak hrozný. Všechny budu pravideln vídat a radovat se z jejich pokrok , vývoje a pro nové pání ky to budou ti nejkrásn jší kavalí i na sv t . Snad se jim nebude první noci stýskat po sourozencích (a když, tak už se nevyspí noví pání ci). Dva z nich budou mít za kamarády v nové rodin také ko i ky – už se t ším na vypráv ní „jak pejsek s ko i kou spolu hospoda ili“. 17.6.2005 – 8. týdn Tak dnes nave er balím „p t švestek“ Benjimu a pak Benjaminovi Váhy: Benji 2,73 kg , Benjamin 2,50 kg. Je tu smutno ....... 19.6.2005 – 8. týdn Dnes dopoledne se p est hoval k „Verunce“ Bastík – Bastien. Váha Bastiena 2,52 kg Tak už nám tu prozatím z stal poslední hošík Barnabášek, který tu s námi bude hospoda it ješt týden. Ale je tu sakra málo pejsk . 20.6.-24.6.2005 9. týden Barnabášek s námi už chodí na ve erní procházky. Kousek jdeme na vodítku, pak neomyln na volno doprovází sme ku. Ujde docela p kný kus, jenom chvile kama se nese, ale pak se hned zase roz iluje, že chce dol na zem a b hat. Po procházce ješt dokáže doma hodinu skota it a dovád t, než „kone n “ usne. Ráno se budí tak okolo p l páté až páté hodiny, tak jsem bu brzo v práci, nebo zase naopak zaspím, protože ho vyven ím, dám mu snídani a když i on ješt usne, usnu také a budík neslyším..... ješt že mám hodného zam stnavatele a ješt hodn jší šéfovou. P es den ho už ani nezavírám do ohrádky, v pond lí, když tu byl první den sám s holkama jsem asi n jak špatn zav ela ohrádku a p išel m vítat s holkama. Žádná škoda napáchána nebyla, tak už považuji ohrádku pouze za okrasný dopln k v byt a nechávám mu volnost jako d v at m. Na maminku už se v bec nesápe, o kojení nemá zájem, stejn už mlí ko není. Stále myslím na všechny kluky, dostávám zprávi ky, že je vše v po ádku, žádné velké na íkání a stesky v nových domovech nebyly. 23.6.2005 Posílám všechny pot ebné dokumenty pro vystavení PP a zápis št átek do Plemenné knihy poradkyni chovu. 25.6.2005 sobota – 9. týden
Tak bohužel p išel ten den, kdy i poslední št átko – Barnabášek si p est hoval svých „5 švestek“ k nové rodin . Váha Barnabáška 3,25 kg 25-26.6.2005 bez hoší k Ihned se pouštím do generálního úklidu, abych zahnala smutek. Peru deky, pelíšky, odnáším ohrádku, uklízím, likviduji škody, provádím depilaci bytu (p eci jen 7 psík doma n jaký ten chlup zanechá a p i b žném denním úklidu se leccos p ehlídne). Doma je mi smutno, p eci jen mi ti lumpíci p irostli k srdci, ale všichni jsou v dobrých rukách a t ším se na návšt vy u nich. 1.7.2005 vyzvedávám na Plemenné knize Pr kazy p vodu pro št átka......tak už jsou dokonce i „papíroví“. Pro zajímavost: za dobu od poloviny b ezosti feny do p edání št átek jsme spot ebovali: - 7 x 2 kg balení „Royal Canin Starter Puppy „ – to nám vysta ilo tak do 6,5 týdne - 6,5 kg „Royal Canin Mini Junior – z toho št átka dostala dom do ba žku cca 3/4 kg asi na dva týdny, už jen málo z toho zbaštila maminka Týna - p i odstavu št átek jsem fenu pak krmila od 7. týdne již 2x denn naším b žným krmivem. - spoustu pracího prášku - spoustu papírových ut rek na sbírání hovínek a p íp.louži ky - spoustu hadr na louži ky - n co málo piškot (t mi jsme rad ji šet ili – jsou sladké) - spoustu balí k tvaroh - plato vajec - spoustu instantní kávy abych neusínala, kudy jsem chodila (a taky pro návšt vy) - a te budu ješt pot ebovat kus tapety na opravu zdi + primalex na p emalování - a to je asi vše, žádné v tší položky m nenapadají......ostatní považuji za nicotné mali kosti jako nap . okousaný kabel od kamery, rovn ž okousané papu e, místy podrápaný koberec, že z n j lezou nit .... Omlouvám se v rným tená m, že poslední týdny jsem sepsala až dodate n . P esto jim velmi d kuji, že se vrátili na naše stránky do íst osudy našich št átek do doby, než vykro ili na svou životní cestu „d lat radost a spole nost“. Byl to pr b žn velký kalup, utírat louži ky, ven it je p ed domem, krmit, prát deky, pelíšky, hlídat rozkousané hra ky, do toho trochu poklidit, abychom tu nezašli ve špín , také zasko it do zam stnání, když už mi tedy posílají n jakou výplatu ... Nedovedu si to p edstavit, že by št átek bylo t eba sedm jako u n kterých chovatel . Ale no co, taky bychom to p eci zvládli, ne? Ješt nebylo tak hrozn , aby nemohlo být ješt h e a co t nezabije, to t posílí.... Tak už se t šíme na p ípadná další št átka, nekone né množství louži ek, hovínek, dek a prost radel na praní, nevyspání........... a další dení ek. Vaše Lenka s Martinem a sme ka kavalírek PS. 6.7.2005 Všichni hoši jsou dle pr b žných zpráv v po ádku, v nových domovech jsou už zabydlení, dob e jedí, snaží se ven it venku, jsou znovu od erveni, po dalším o kování bez reakcí.
