Územní plán sídelního útvaru
KELČANY
B. NÁ VRH
Brno, říjen 1996
Zpracovala: Architektonická kancelář STRUBLOVÁ
-
DRKOŠOVÁ
Vranovská 81, 614 00 Brno Te i : 0 5 / 5 7 2 5 3 7
A.
PRŮZKUMY
A ROZBORY
1. Základní údaje 1.1. Úvod 1.2. Přehled podkladů 2. Zeměpisné a přírodní podmínky a ekologie 2.1. Obecné údaje 2.2. Geografické poměry území 2.2.1 Geologická stavba a reliéf 2.2.2 Půdní poměry 2.2.3 Klimatické poměry 2.2.4 Hydrologické poměry 2.2.5 Biogeografické poměry 2.3. Kostra ekologické stability Hrubé Díly Staré Kelčany Staré Kelčany - stráň 2.4. Trvalé vegetační formace v intravilánu 2.4.1. Historický vývoj vegetace v obcích 2.4.2. Urbanistická kategorizace trvalých vegetačních formací 3. Zájmové území a širší vztahy 4. Historicky vývoj obce 5. Urbanistická struktura a architektura 6. Obyvatelstvo 7. Bytový fond a bydlení 8. Občanská vybavenost 9. Kultura, sport, rekreace 10. Výroba 11. Doprava 12. Zásobování elektrickou energií 12.1. Sí ť V N a W N 12.2. Popis stávajících transformoven 22/0,4/0,231 kV 12.3. Rozvodná síť NN 13. Zásobení pitnou vodou 13.1. Koncepce 13.2. Výpočet potřeby vody 14. Odvádění povrchových a splaškových vod a jejich čištění
14.1. Hydrologické poměry 14.2. Stávající kanalizace 15. Plynofikace
B.
NÁVRH
1. Základní údaje 1.1. Úvod 1.2. Přehled podkladů 2. Zeměpisné a přírodní podmínky 3. Zájmové území a širší vztahy 4. Památky a archeologické nálezy 4.1. Památky 4.2. Archeologické lokality 5. Urbanistická struktura a architektura 6. Obyvatelstvo 7.Bytový fond 7.1. Etapizace výstavby 7.2. Lokality nové zástavby Dostavba proluk a zbytkových ploch Lokalita pokračování nové ulice Lokalita na záhumencích poblíž velké stodoly Celková bilance nových RD 8. Občanská vybavenost 9. Kultura, sport, rekreace, veřejná zeleň 9.1. Kultura 9.2. Sport 9.3. Rekreace 9.4. Veřejná zeleň 10. Výroba a podnikání a ostatní aktivity 10.1. Zemědělské stavby Kyjov 10.2. Staviva - Raab Karcher 10.3. Územní rezerva pro rozvoj podnikatelských aktivit 10.4. Objekty bývalého statku v obci 10.5. Chráněné ložiskové území a poddolované území 10.6. Likvidace komunálního odpadu 11. Regulační zásady výstavby a architektura obce
12. Dopravní řešení 12.1. Základní údaje 12.2. Silniční s íť 12.3. Místní komunikace a obytná ulice 12.4. Autobusová doprava 12.5. Železniční doprava 12.6. Účelová doprava 12.7. Parkování a garáže 12.8. Komunikační připojení nové zástavby 13. Zásobování elektrickou energií 13.1. Bilance potřeb podle jednotlivých lokalit 13.1.1. Územní rezerva 13.1.2. Výběr lokalit pro podnikání 13.1.3. Závěry 13.2. Telekomunikace 13.2.1.Dálkové kabely 13.2.2.Telefon 14. Zásobení pitnou vodou 14.1. Koncepce 14.2. Výpočet potřeby vody 14.3. Návrh do r. 2010 15. Odvádění povrchových a splaškových vod a jejich čištění 15.1. Hydrologické poměry 15.2. Čištění odpadních vod 15.2.1. Návrh ČOV v obci Kelčany 15.2.2. Odkanalizování výrobního areálu ZS 15.3. Zřízení rybníka 16. Plynofikace 16.1. Potřeba plynu 16.2. Způsob připojení včetně navrhovaných lokalit výstavby 17. Ekologická část 17.1. Životní prostředí 17.1.1. Ochrana ovzduší 17.1.2 Ochrana vod 17.1.3 Ochrana půdy 17.1.4 Ochrana bioty 17.1.5 Nakládání s odpady 17.1.6 Ochrana před hlukem
17.1.7 Ochrana krajinného rázu 17.2. Kostra ekologické stability Přehled ekologicky významných segmentů krajiny: 17.3. Územní systém ekologické stability 17.4. Trvalé vegetační formace v intravilánu 17.4.1. Význam jednotlivých kategorií zeleně v území a zásady jejího řešení 17.4.2. Zásady tvorby ploch veřejné zeleně 17.5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu Kelčany na zemědělský půdní fond 17.5.1. Použitá metodika 17.5.2. Bonitované půdně ekologické jednotky 17.5.3. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jiným i možnými variantami 17.5.4. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek v katastru dotčených uvažovanou výstavbou 17.5.5. Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce 17.5.6. Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce 17.5.7. Vyhodnocení jednotlivých záborů ZPF 18. Závěrečná část 18.1. Rekapitulace návrhu 18.2. Funkční uspořádání území v k.ú. Kelčany Plochy urbanizované (v intravilánu a přilehlé plochy) Plochy neurbanizované (v extravilánu) 18.3. Limity využití území 18.4. Zastavovací podmínky 18.5. Veřejně prospěšné stavby 18.6. Závazné a směrné části ÚPN 18.6.1. Závazné části 18.6.2. Směrné části C.
FOTODOKUMENTACE
M ísto:
Kelčany
Stupeň:
Územní plán sídelního útvaru návrh
Pořizovatel:
OÚ Hodonín, Referát regionálního rozvoje
Zpracovatel:
Architektonická kancelář Strublová - Drkošová
Urbanistický n á vrh :
ing. arch. Olga Strublová ing. arch. Marcela Drkošová
Voda, kanalizace, p ly n :
ing. Zdena Kučerová
Elektro:
ELMING - Brno-Komárov ing. Vojtěch Holík
Doprava:
ing. Jan Ossendorf
Ekologie:
Ekologická dílna Kolářová a spol. RNDr.Jiří Kocian, ing. Draga Kolářová
A.
PRŮZKUMY
A
ROZBORY
1. Základní údaje
1.1. Úvod
OÚ Hodonín - Referát regionálního rozvoje objednal dne 7.10.1993 pod č. j. RRR/93/1882/Ma zpracování "Studie rozvoje obce Kelčany" na základě přihlášky obce Kelčany do programu "Obnovy vesnice", k němuž potřebuje územně plánovací dokumentaci. 3.11.1993 byla uzavřena smlouva na vypracování "Regulačního plánu obce Kelčany".
1.2. Přehled podkladů
- mapa evidence nemovitostí
1 2 880
- základní mapa
1 10 000
- státní mapa odvozená
1 5 000
- ochranářské mapování
1 10 000
- ÚPN VÚC Kyjov (1988 - Agroprojekt) - koncept
1 10 000
- dobývací prostor Ježov
1 10 000
-
katastrální mapa Kelčan z r. 1827
1 2 880
- návrh plynofikace
1 2 880
- návrh prodloužení kanalizace (1979)
1 2 880
- návrh vodovodu (Agroprojekt 1987)
1 2 880
-
návrh prodloužení vodovodu (Artesia 1993)
1 2 000
2. Zeměpisné a přírodní podmínky a ekologie
2.1.Obecné údaje
Katastr obce má 263 ha. Obec se nachází při úpatí menšího svahu a poblíž potoka Hruškovice. Severozápadně od obce, poblíž potoka je území rovinnaté, místní název Rybníčky napovídá, že zde v minulosti byly soustředěny tři rybníky. Severně nad obcí nad lokalitou Kelčanských sklepů je svažité území zvané Hory nad Újezdem, kde jsou ještě pozůstatky vinic, které zde byly založeny již v 17. stol. a Hory nad Pastviskem, nyní využívané pro sad (v 15. stol. vinice). Celé katastrální území, kromě několika remízků je odlesněno. V západní části při příjezdu od Kyjova vede hranice katastru podél posledního zbytku lesa, zvaného Chrást, navrženého jako biocentrum. Zbývající část katastru je intenzivně zemědělsky využívána (orná půda). Z východní strany zachází do katastru výběžek poddolovaného území Ježov. V současné době jsou ložiska lignitu v k.ú. Kelčany prakticky vytěžena.
2.2. Geografické poměry území 2.2.1 Geologická stavba a reliéf Kelčanský
katastr
se
rozkládá
nazvaném Žádovická pahorkatina.
v
Kyjovské pahorkatině, v
okrsku
Základ geologické stavby tvoří nezpevněné
neogenní sedimenty (zejména písky a jíly), z velké části překryté sprašemi. Reliéf katastru má charakter členité pahorkatiny, s široce rozevřeným údolím Hruškovice. 2.2.2 Půdní poměry Dominujícím půdním typem jsou černozemě (zejména erozní formy), místy přecházející v hnědozemě. V údolní nivě Hruškovice se vytvořily glejové fluvizemě (nivní půdy).
2.2.3 Klimatické poměry Řešené území se nachází v teplé klimatické oblasti T2 (dle E.
Quitta). Z
klimatických charakteristik jsou důležité především teplotní a srážkové ukazatele a údaje o proudění vzduchu.
Průměrná roční
teplota se pohybuje
kolem 9°C. Nejteplejším měsícem je
červenec s průměrnou teplotou cca 18 - 19°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca -2 až -3°C.
Roční úhrn srážek činí v průměru přibližně 450 - 500 mm. Nejvíce
srážek
spadne
v letním
období
(červen
- červenec), nejméně na
přelomu zimy a jara (únor březen). -
Celkové proudění vzduchu je charakterizováno převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období rovněž směrem jihovýchodním. Vlivem reliéfu dochází
k
místním
modifikacím proudění vzduchu, které však není možno
vzhledem k absenci měřící stanice statisticky postihnout
Typickým projvem místního klimatu je tvorba místních inverzí v údolí Hruškovice, častých zejména v chladném půlroce. 2.2.4 Hydrologické poměry Území
kelčanského
levostranného přítoku
katastru
přísluší
celé
do
povodí Hruškovice,
Kyjovky. Síť vodních toků je řídká. Vedle vlastní říčky
Hruškovice ji tvoří je jí pravostranný přítok Moštěnka.
Hruškovice
protéká
napříč
katastrem od severovýchodu
k jihozápadu.
Průměrný průtok v Hruškovici při ústí do Kyjovky (u Mistřina) činí 0,23 m3/s.
Vodní
toky
se
vyznačují
značně nevyrovnaným
režimem průtoků,
způsobeným malou retenční schopností odlesněné krajiny. Největší průtoky se vyskytují v jarních měsících, nejmenší na podzim.
V katastru se v současné době nenachází žádná významnější vodní nádrž. Výskyt
podzemních
vod
je
závislý
na
místních hydrogeologických
podmínkách. Jílové a sprašové vrstvy jsou hydrogeologicky bezvýzmané, písky a štěrky obsahují průlinové vody, jež však mají vzhledem k malé mocnosti vrstev pouze místní význam. 2.2.5 Biogeografické poměry Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV,
1987)
řadí území do Panonského termofytika, zastoupeného fytogeografickým okresem Jihomoravská pahorkatina (podokres Hustopečská pahorkatina).
Dle tvořily
geobotanické mapy
ČSSR vydané Botanickým ústavem ČSAV (1970)
původní vegetaci převážně dubo-habrové háje, v teplejších výslunných
polohách nahrazené subxerofilními doubravami.
Vodní toky byly doprovázeny luhy
a olšinami.
Podle M. Culka (Společnost pro životní prostředí, Brno, 1994-6) se zájmové území
nachází
na
okraji Panonské
podprovincie,
ve
východním
výběžku
Hustopečského bioregionu. 2.3. Kostra ekologické stability Prvky kostry ekologické EVSK) tvoří mozaiku
stability (ekologicky významné segmenty krajiny -
v současné době ekologicky relativně
nejstabilnějších
trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla základní kostra ekologické stability vymezena na základě mapování aktuálního stavu krajiny (tzv. ochranářské
mapování) a je
evidována referátem životního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně. Svažitá část přechází směrem k severu v zalesněné území, označené jako významný krajinný prvek pod číslem 11 - Hrubé Díly a pod číslem 12 - Staré Kelčany, navržené jako biocentrum.
Hrubé Díly (strmé severní svahy nad silnicí Kelčany - Žádovice, 0,5 km VSV až V Kelčan ) -rozloha 2 ha. Polokulturní lesík na příkrém svahu. Stromové patro tvoří javor babyka, u paty svahu vrby, keřové patro pak tvoří ptačí zob obecný, na úpatí černý bez. Z bylin se zde vyskytují Viola odorata, Veronica hederifolia, Lamium purpurem, Aegopodium podagraria. Před rozcestím na západním okraji lesíka je černá skládka železného plechu. Význam : protierozní vzácný ostrůvek stromové vegetace v krajině. Nutno odstranit černou skládku. Staré Kelčany (navazují na V straně na předchozí lokalitu, jižně zástavby u továrny, 0,6 - 0,8 km Z okraje Žádovic) - rozloha 2,5 ha. Kulturní borový lesík tvořený borovicí lesní s příměsí jírovce maďalu, dubu letního a javoru mléče. Keřové patro tvoří bez černý, u domu šeřík obecný a pamelník. Z bylinného patra jsou zastoupeny jen běžné nitrofilní druhy Ballota nigra, Impatiens parviflora (domin.), Scrophularia nodosa. Lesík pokrývá strmý severní svah a západní svah. Význam : protierozní, ojedinělý ostrůvek zeleně v krajině. Staré Kelčany - stráň (nasedá z jižní strany na předchozí lokalitu, 0,8 km ZJZ a JZ okraje Žádovic) rozloha 1 ha. Stráň prudké (25°) západní expozice navazující na les. Jedná se o úhor, osázaný lískou obecnou. Půda je velmi skelerovitá, pokryvnost bylinného patra dosahuje jen 60 - 70 %.Na východním okraji je travnatý plácek. Podél plotu na severním okraji je travnatý pás. Vzácné d ruh y: Veronica prostrata, Sile ne otites. Význam a opatření
;
Xerotermní vegetace zajímavého složení. Bylo by dobré
ponechat aspoň několikametrový pás kolem plotu nezalesněný.
2.4. Trvalé vegetační formace v Intravilánu 2.4.1. Historický vývoj vegetace v obcích Vegetační formace v obcích procházely dlouhodobým vývojem, vázaným na stavení a společenský vývoj obce. Tereziánské zákony nařizovaly výsadby lip u hospodářských objektů z důvodů ochrany proti požárům. Okrašlovací spolky se podílely na výsadbách dřevin na návsích, u sokoloven, hostinců, pomníků, kapliček. Častými dřevinami vysazovanými v obcích byly lípy, jírovce, javory, jerlíny, akáty. Vedle okrasných dřevin byly často do ulic
na moravském
slováčku vysazovány ovocné dřeviny, ořešáky, hrušně,
moruše. Výrazným zásahem do vzhledu obcí v posledních desetiletích se stala obliba zakrslých tvarů dřevin. Při okrasných výsadbách se upřednostňují plazivé kultivary jehličnanů, stále zelených listnáčů, nízké keře, krátkověké stromy (bříza), případně vysoké jehličnany
(smrk
a
borovice).
Tyto dřeviny neodpovídají stanovišti,
krajinnému rázu ani kulturní tradici oblasti. 2.4.2. Urbanistická kategorizace trvalých vegetačních formací Trvalé vegetační formace se jednoduše dělí podle toho, zda se nacházejí na plochách vyhrazených (vyhrazená zeleň) a plochách veřejných (zeleň veřejná).
Zeleň vyhrazená ie tvořena - soukromými zahradami u rodinných domků a zemědělských usedlostí, - oplocenými plochami
zeleně výrobních a
skladovacích zařízení,
technické
vybavenosti. Zvláštní kategorií omezeně přístupné zeleně jsou hřbitovy.
Zeleň veřejně přístupná je rovněž tvořena řadou subkategorií. Zásadně ji lze dělit na - menší parkově upravené plochy, -
zeleň doprovodná a izolační (břehové porosty, izolační zeleň
komunikací, dále
neoplocená izolační zeleň výrobních a skladovacích objektů, technických zařízení, případně jiných ploch),
-
půdoochranná a rozptýlená zeleň,
- lesy.
3. Zájmové území a širší vztahy
Obec Kelčany se nachází východně od města Kyjova, mezi obcemi Vlkoš a Žádovice. Tyto obce jsou pro Kelčany významné z hlediska spádovosti. Vyšší vybavenost je dostupná v blízkém městě Kyjov (cca 5 km). Dalším vyšším střediskem osídlení je okresní město Hodonín vzdálené asi 20 km.
4. Historicky vývoj obce
Název obce je odvozen od Kelče u Hranic (Kelčani - obyvatelé Kelče). Osada vznikla nejpozději ve 12. stol. na území olomoucké kapituly, později biskupství. Původní osada ležela poněkud severněji v místech zvaných dnes Staré Kelčany. Trvala zde ještě po svém obnovení v r. 1609. Teprve po svém zničení za třicetileté války byla přeložena na nynější místo. Ke staré kulturní půdě se postupně připojovala půda novější, získaná kácením porostů, jimiž byly pokryty severnější části na ploše urvané křovinám i hájkům. V údolí Hruškovického potoka byl zřízen ve středověku rybník, po němž dnes nese trať název Rybníčky u Nových Kelčan.
K založení Nových Kelčan došlo brzy po r.1670. Město Kyjov odkoupilo území od Alžběty Juliány z Hillin, která jako cizinka nemohla toto území ani dědit ani prodat a byla zde založena nová obec už s ohledem na tamní dvůr náležící Kyjovu. Ke Kelčanům patřil tehdy mlýn, 2 vinné hory a dubový les. Obec byla osazena převážně osadníky z Vřesovic. Trvala už r. 1674.
Koncem 18 stol. zde bylo vinařství druhé nejdůležitější odvětví po polním hospodářství a přispívalo k obživě obyvatel. Vinice byly tehdy soustředěny v uzavřených skupinách v hoře Krátké, v hoře Nad Pastviskem, ve Čtvrtkách nad Újezdem. Vinařská krize v druhé pol.
19.stol. nevyloučila vinice nadobro ze
zemědělské výroby a proto se r.1906 odhadovala vinařská plocha na 9,83 ha. Památkou na někdejší rozkvět vinařství je na 20 vinných sklepů a búd pod Horou.
KELČANY Z ROKU 1827 Katastrální mapa - měřítko 2880
KELČANY Z ROKU 1827 Katastrální mapa - měfltko 2880
Obr. 1 Původní typ sklepa
Obr.2 Novější typ sklepa
(sklep ve VIkoši)
0 významu vinařství v Kelčanech vypovídá i znak obce - vinný keř vinoucí se kolem kůlu. 1 když zemědělství zůstalo pro kelčanské obyvatelstvo na delší dobu hlavním zdrojem obživy, ustupovalo přece jen do pozadí před možnostmi, které poskytovala tamnímu i okolnímu obyvatelstvu průmyslová výroba, od konce padesátých let v Kelčanech zaváděná. Roku 1841 zde byly odkryty první sloje dobrého lignitu a r. 1862 byl uveden do provozu akciový cukrovar. Jeho význam vzrostl zejména od vybudování vlečky ke stanici VIkoš na Vlárské dráze v r. 1892. Nepatrná vesnička se stala střediskem velkého průmyslového i zemědělského podniku, protože cukrovar se stal nájemcem většiny dvorů na Kyjovsku. Vybudování cukrovaru pohltilo zprvu
poměrně velkou část dobré orné půdy a znamenalo pro první dobu jakési omezení zemědělské místní produkce. Aby si ztrátu pozemků nějak nahradili,rozhodli se kelčanští usedlíci pro rozdělení dosud společných pastvin Staré Kelčany a Osušiny. Otevření dolů a založení cukrovaru mělo pro Kelčany netušené důsledky hospodářské a sociální povahy. Doba let 1844 až 1872 byla dobou jejich nejprudšího rozvoje. Převaha možnosti obživy v průmyslu přispěla k tomu, že r.1960 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 153 osob a jen 69 v zemědělství. Zároveň
s budováním
průmyslových
objektů
byla zřizována
i zařízení
společenská. K nim patřilo nejen vybudování tovární kantýny, nýbrž i založení společenské organizace, které se podle tehdejší módy dával název kasino. V Kelčanech bylo zřízeno hned v r. 1865. Do roku 1804 chodily kelčanské děti do školy v Kostelci, od této doby do školy ve VIkoši a v r.1909 byla vybudována samostatná školní budova.
Obr. 3
Bývalá obecní škola
Roku 1870 byla v Kelčanech zřízena pošta, později též četnická stanice. Roku 1967 byl cukrovar zrušen, jeho budovy převzal Zemědělský stavební podnik Kyjov.
5. Urbanistická struktura a architektura
Půdorysná stopa obce Kelčany má tvar písmene T. Původně vznikla náves (ulice za kaplí) a později se obec rozrůstala kolem silnice z Vlkoše do Žádovic, což dokladuje katastrální mapa z roku 1827. V současné době vzniká podél polní cesty nová ulice souběžná s návsí. Samostatnou enklávu tvoří řada domů při silnici do Vlkoše, která vznikla za zemědělskými objekty bývalého družstva a k nim náležící dominantní stodolou. Odtržení této skupiny domů od obce ještě podtrhovala hranice katastru, která řadila tyto domy do k.ú. Vlkoš. Nyní je již tato nesrovnalost odstraněna. Je však jasné, že tímto směrem další růst obce nebude v blízkých letech probíhat. Další zcela samostatná část je průmyslový areál, v němž jsou soustředěny dva provozy - Staviva a velký areál Zemědělských staveb Kyjov, které vznikly z bývalého cukrovaru. K nim patří i několik obytných objektů v přilehlém lesíku. Mezi obcí a výrobním areálem na křižovatce je samotný rodinný dům. Při silnici z Kyjova do Žádovic je řada vinných sklepů, patřící z větší části obyvatelům Kelčan.
Obr. 4
Řada vinných sklepů
KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ ROZBOR
LEGENDA HRANICE ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ HRANICE KATASTRU OBCE
<x>
AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY KŘÍŽKY SOLITÉRNÍ ZELEŇ, ALEJE OBYTNÁ ZÁSTAVBA - RODINNÉ DOMY
OBYTNÁ ZÁSTAVBA - BYTOVÉ DOMY OBČANSKÁ VYBAVENOST
V/A
WM
»u n »
BYDLENÍ + SOUKROMÉ PODNIKÁNÍ
SMÍŠENÁ CENTRÁLNÍ ZÓNA
i
lim
HOSPODÁŘSKÉ OBJEKTY |
VINNÉ SKLEPY
SPORTOVNÍ PLOCHY
PLOCHA BÝVALÉHO ZEMĚD.DRUŽSTVA VÝROBNÍ PLOCHA
VYHRAZENÁ ZELEŇ (ZÁHUMENKY, ZAHRADY)
VEŘEJNÁ ZELEŇ, LESY ZPF, LOUKY, PASTVINY VODNÍ PRVKY
I
I
ÚPRAVNA VODY
SILNICE III.TŘÍDY A B C D E F G H CHJ K L M N -
KAPLE NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE OBECNÍ ÚŘAD POŽÁRNÍ ZBROJNICE BÝVALÁ OBECNÍ ŠKOLA, KNIHOVNA HOSPODA U KLIMEŠŮ, KOLONIÁL KOVOMAT SMÍŠENÉ ZBOŽÍ HŘIŠTĚ BÝVALÉ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO BÝVALÁ STODOLA STAVIVA ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY KYJOV ADMINISTRAT. OBJEKTY ZEMÈD.STAVEB KYJOV BÝVALÁ HOSPODA SE SPOT.FČF.N.qKVM sát.fm
Urbanistická struktura obce je stále téměř nenarušená. Většinu objektů tvoří přízemní rodinné domy se sedlovou střechou, které tvoří souvislé řady. Obci dominují tři objekty, které patří zřejmě i k nejstarším - zejména se jedná o kapli "Navštívení Panny Marie", umístěnou ve středu obce na návsi. Dále je to bývalá škola (1909) na návsi a velká stodola na jihozápadním okraji obce. Kaple je nevelká, je jí dominantní postavení je však dáno situováním do středu obce a návsi a zdůrazněním dvěma vzrostlými kaštany.
Obr.5 Kaple Navštívení Panny Marie
Při dálkových pohledech kapli konkuruje objekt bývalé školy, který rovněž není objemný (pouze 2 podlaží), je však významný svým umístěním jednak v centru obce, na zvýšeném pozemku nad kaplí, dále situováním mezi nízkopodlažní zástavbu a nakonec i odlišnou architekturou,především svým výrazným štítem.
Obr. 6 Dominantní štít obecné školy Stodola na konci obce upoutá pozornost jednak umístěním na návrší a jednak svou objemností a jednoduchostí, kterou se vyznačují podobné staré zemědělské objekty, u nichž je architektura jednoznačně podřízena účelu a přesto je u nich zřejmý dokonalý soulad s okolím.
Obr. 7
\
Stodola
Pod stodolou je areál bývalého zemědělského družstva, jehož nízké a dlouhé chlévy přirozeně dotváří zemědělskou obec a životní prostředí obce narušují jedině svým zanedbaným vzhledem a nepořádkem vně i uvnitř areálu. Při vjezdu do družstva stával mlýn, k němuž vedl středem zahrad domů mlýnský náhon. Mlýn i mlýnský náhon již neexistují, i když jsou stále ještě patrné v mapách.
Pozornost si zaslouží i některé staré rodinné domy a zemědělské usedlosti na návsi i při průjezdné komunikaci. Tyto domy určují měřítko i tvarosloví zástavby rodinných domů v obcí.
Obr.8
Selské stavení na návsi
r
Obr. 9 Selské stavení při průjezdné silnici
Některé z nich jsou stále ještě Zachovalé a slouží buď k trvalému nebo k rekreačnímu bydlení. Jiné byly již během času přestavěny (je patrná především výměna okenních a dveřních otvorů a nová fasáda), ale měřítkem ještě prozrazují svůj původ. Velmi zajímavé je množství dřevěných vrat, které dokladují vysokou úroveň zdejších řemeslníků.
Obr. 10 Dřevěná vrata
Původní urbanistická struktura je narušena jen několika objekty nových rodinných domů. Některé z nich velmi necitlivě zasahují do jinak ucelené tváře vesnice. Jedná se především o dva nové rodinné domky s plochou střechou v centru obce, naproti kaple,
které
svým
tvarem
venkovskému prostoru. významném středu obce.
měřítkem
i
situováním
neodpovídají
dannému
Tyto nedostatky jsou navíc znásobeny umístěním ve
Obr. 11 Nevhodné typy RD na návsi Rovněž novostavby v nově vznikající ulici svým tvarem, měřítkem a celkovou nesourodostí nezapadají do tradiční venkovské zástavby. Jedná se o domy městského typu, které většinou i svým dispozičním řešením nevyhovují vesnickým podmínkám, i když standart bydlení je komfortní. V obci je asi osm vinných sklepů ukrytých do břehu podél průjezdné komunikace. Řada vinných sklepů, náležících ke Kelčanům je podél silnice z Kyjova do Žádovic, kde je rovněž i Kelčanský hřbitov.
Obr. 12 Řada Kelčanských vinných sklepů
6. Obyvatelstvo
Podle výsledků sčítání lidu v r. 1991 mají Kelčany 208 trvale bydlících obyvatel, což je téměř o polovinu méně, než v době největšího rozkvětu cukrovaru. Tento úbytek je však srovnatelný se situací v obdobných malých obcích.
V nedávné struktuře osídlení byly Kelčany vedeny jako nestředisková obec, spadající pod střediskové sídlo Kyjov, přičemž se předpokládal úbytek obyvatelstva do r.2000 max. na 200 obyvatel (dle ONV) dle ÚPN VÚC Kyjov - přírůstek max.220 obyv.
Sčítání lidu 1991
-
výsledky
Trvale bydlící obyvatel
muži
ženy
208
99
109
Ekonomicky aktivní muži ženy
87
48
z toho vyjíždějící
39
68
Věková struktura muži 15-59
ženy 15-54
muži 60+
ženy 55+
produkt. %
poprod. %
57
48
16
37
50,5
25,5
Oproti dřívějším pesimistištějším předpokladům, lze vzhledem ke změně celospolečenských podmínek předpokládat, že úbytek obyvatelstva již nebudeš tak velký. Výrazný přírůstek obyvatelstva se však nepředpokládá.
7 .
B y to v ý fo n d a bydlení
Sčítání lid u 1991
-
výsledky
B yty celkem
vR D
nové
neobydlené
84 (1991)
58
4 (81-91)
15
87 (1993)
3 (91-93)
i
Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt - 3,01. Počet nevyčleněných rekreačních chalup - 8. K obci patří ještě čtyři bytové objekty u průmyslového areálu, z nichž jeden je přímo v areálu a dva mají charakter RD.
8. Občanská vybavenost
K občanské vybavenosti v obci patří dva obchody se smíšeným zbožím, kovomat v dřevěné buňce, hostinec, obecní úřad s nekvalitní požární zbrojnicí a knihovna.
Obr. 13
Hostinec "U Klimešů"
Dále je třeba uvést nevyužívané objekty jako je většina místností bývalé základní školy a objekty zemědělského družstva, zvláště administrativní prostory. Další dva objekty administrativy jsou v areálu zemědělských staveb a jeden nevyužívaný (bývalé pohostinství) je
vedle
tohoto
závodu.
Rovněž
v areálu
Staviv je
administrativní provoz. K občanské vybavenosti je třeba ještě zařadit kapli Navštívení Panny Marie. Občané Kelčan využívají některých zařízení v nedalekých sousedních obcích, např. školy v Žádovicích a v Ježově, poštu ve VIkoši, zdravotnické služby v Kyjově apod.
9. Kultura, sport, rekreace
Jako
hřiště je
využívána
zdusaná
plocha
na
konci obce
směrem
k
průmyslovému areálu.
Obr. 14 Hřiště na konci obce
Pro společenské akce konané pod širým nebem je využívána zatravněná plocha se zpevněným tanečním parketem a plechovým přístřeškem pro muzikanty na pozemku za obecním úřadem a požární zbrojnici.
Obr. 15 Taneční parket 10. Výroba
Z výrobních objektů převažují průmyslové nad zemědělskými, vzhledem k tomu, že areál bývalého zemědělského družstva je v současné době prázdný a pro původní účely je j nejde dále využívat, protože ochranné pásmo živočišné výroby by zasáhlo do obytné zóny. Průmyslový areál se dělí na dva provozy : Staviva a Zemědělské stavby Kyjov, vzniklé na místě původního cukrovaru. Tento rozsáhlý areál není využit příliš intenzivně, o čemž svědčí chátrající prázdné objekty z dob cukrovaru a rozsáhlé nezastavěné plochy.
K průmyslovým plochám lze ještě přičlenit úpravnu vody při silnici do Kyjova mezi obcí a vinnými sklepy.
11. Doprava
Obcí Kelčany prochází silnice III tř. č. 42211 (VIkoš - Kelčany). Katastrálním územím Kelčan dále prochází silnice III tř. č. 42212 (Kelčany - Kostelec), a silnice II tř. č.422 (Zlechov- Kyjov - Podivín
-
Valtice).
Šířkové uspořádání silnice 111/42211 vedoucí přes obec je S 7 ,5 /6 0 a silnice II / 422 -
S 9,5 / 70. Komunikace je místy bez obrub, místy s jednostranným i
oboustranným chodníkem. Kryt vozovek je živičný ve stavu na hranici životnosti. Náves je dlážděna žulovou kostkou.
12. Zásobování elektrickou energií
Obec Kelčany na okrese Hodonín je zásobována elektrickou energií z odbočky vedení VN 22 kV č.351, které prochází katastrem obce severovýchodním směrem od Vlkoše
a pokračuje směrem na Žádovice a
Hýsly. V
současné době
elektrické energie v distribuční síti využíváno především pro svícení,
je
vaření a
pohon el.spotřebičů, což odpovídá stupni elektrizace B ve smyslu ČSN 33 2130. V současné době je obec plynofikována a nepředpokládá se využívání el.energie pro vytápění.
12.1. Síť VN a W N Síť VN 22kV v obci je tvořena výše popsaným venkovním vedením č.351 a jednotlivými
odbočkami
k
transformovnám.
betonových podpěrách. Všechna vybudována
před rokem
Vedení je uloženo převážně
venkovní vedení o
napětí 22
kV, která
1994, mají ochranné pásmo 10m, nová
byla
vedení,
budováná dle zákona č.222/1994 Sb. mají ochranné pásmo 7m na obě strany. Jižní
částí
katastrálního
území obce
prochází vedení
VN 110
kV, které je
uloženo na ocelových
příhradových stožárech. Ochranné pásmo tohoto vedení
je 15 m na obě strany. 12.2. Popis stávajících transformoven 22/0,4/0,231 kV TR 1 je umístěná
dvousloupová stožárová
uprostřed
obce
na
jejím
transformovna BTS
severozápadním
do 400
kVA,
okraji. Je osazena
transformátorem 1 6 0 kV A a slouží pro celý distribuční rozvod v obci. Vývody jsou provedeny jako kabelové, ukončené v rozpojovací skříni na objektu restaurace. Z této skříně jsou pak provedeny vývody do venkovní sítě NN. TR 2 je rovněž dvousloupová transformovna BTS do 400 kVA, která je osazena na břehu potoka mezi severním okrajem obce a vinnými sklepy. Slouží pro napájení objektu úpravny vody ZD. TR 3 je zděná věžová transformovna, umístěná na severním okraji areálu ZD. Slouží pouze pro zásobování uvedeného areálu. 12.3. Rozvodná s íť NN Rozvodná síť v obci je převážně tvořena venkovním vedením vodiči AlFe, uloženým na střešnících. Domovní přípojky jsou provedeny převážně venkovním vedením, nové nebo v poslední době opravované domy jsou připojeny závěsnými kabely. Malá část sítě je provedena kabely v zemi. Dle vyjádření JME POS Hodonín je stav sítě vyhovující
a v nejbližší
budoucnosti se neuvažuje s její
rekonstrukcí.
13. Zásobení pitnou vodou 13.1. Koncepce V celé obci je vybudován vodovodní rozvod z trub litinových a novější úseky z trub PVC 110/5,3 mm. Vodovod Kelčany je napojen na přiváděči vodovodní řad Žádovice DN 315 Vodáren Hodonín, jehož trasa
vede za
bývalou tratí
ČSD-vlečkou. Zásobení vodovodu je zabezpečeno z vodojemu Vracov 2 x 3 000 m3, který má koty
max. 270,00 m.n.m. am in. 264,70 m.n.m. Napojení zásobovacího řadu je v km 1,19 v šachtě Š 2, kde je také osazen vodoměr pro celou obec. Vodovodní řady v obci jsou ve správě obce. Dřívější napojení na úpravnu vody a studnu je odpojeno a bude j i využívat pravděpodobně zemědělské družstvo Ježov. Areál Zemědělských staveb Kyjov a bytové domy v jeho blízkosti jsou napojeny na vodovodní řad Žádovice DN 315 samostatným potrubím. (Viz mapová příloha.) 13.2. Výpočet potřeby vody (Pro tento výpočet byl uvažován odhad počtu obyvatel do r.2000) Počet obyvatel: 208 (současný stav) potřeba vody průměrná
Qd= 30,94 m3/den
potřeba vody max. denní
Qm=46,41 m3/den
=
=
0,36 l/s 0,54 l/s
potřeba vody max. hodinová Qh= 0,97 l/s specifická potřeba vody
130 l/os. den
14. Odvádění povrchových a splaškových vod a jejich čištění 14.1. Hydrologické poměry Katastrálním územím obce Kelčany protéká potok Hruškovice, patřící do povodí řeky Moravy. (Q355=8,0 l.s'1,BSK5= 3,8 mg O/l)
14.2. Stávající kanalizace V současné
době je v
obci vybudována síť jednotné kanalizace, která
odvádí odpadní vody do Hruškovického potoka. Splaškové vody z jednotlivých rodinných domků jsou shromažďovány v jímkách na
vyvážení nebo v septicích,
které jsou napojeny na kanalizaci v obci a dále do místního potoka. způsob likvidace splaškových vod je ke stále
Tento
v současné době nevyhovující vzhledem
většímu zatížení životního prostředí nejrůznějšími odpady.
15. Plynofikace
V roce 1995 byla v obci dokončena výstavba plynovodu. Plynofikace obce je řešena VTL přípojkou DN 80, PN 40 z VTL plynovodu DN 300, PN 40, trasy Kyjov - Bzenec - Veselí n. Mor. Před obcí je osazena VST RS 500/1/1 - 440, ze které vychází STL rozvod plynu po obci o tlakové hladině 0,3 MPa. U každého místa odběru jsou osazeny středotlaké přípojky a středotlaký regulátor. K areálu Zemědělských staveb je přiveden hlavní řad a vybudována doregulace na nízkotlak.
B.
NÁ V R H
1. Základní údaje 1.1. Úvod Na základě smlouvy o dílo č 2K/N/S 96 s objednatelem OÚ Hodonín a dále Územně hospodářských zásad zpracovaných po zhotovení první části (A) ÚPD
-
"Regulační plán obce Kelčany", který byl začátkem roku 1996 přepracován na koncept a připomínkován příslušnými dotčenými orgány a organizacemi, předkládá zpracovatel druhou část (B) ÚPD - "Návrh ÚPN SÚ Kelčany". 1.2. Přehled podkladů
-
-
tč á s t (A)-" Regulační plán obce Kelčany" (Leden 1994) doplnění Reg. plánu do fáze konceptu (1996)
- schválené zadání konceptu ÚPN SÚ Kelčany a vyhodnocení připomínkového řízení - připomínky dotčených orgánů a organizací ke konceptu ÚPN SÚ Kelčany
2. Zeměpisné a přírodní podmínky
Tuto problematiku řeší samostatná ekologická část a návrh územního systému ekologické stability, jehož kostra je
do návrhu ÚPN SÚ Kelčany
zapracována. Ve výkrese širších vztahů jsou
navrženy aleje podél cest, větrolamy a
ochranná zeleň (tzv. interakční prvky). Alej je např. navržena podél procházkové cesty z Kelčan do lesíka "Chrást". Tato cesta je v návrhu oproti současnému stavu napřímena. V lokalitě Osužiny poblíž potoka a silnice, tedy v místě, kde býval dříve rybník je navržena vodní plocha, která může sloužit jako retenční nádrž, nebo rybník pro chov
ryb. Od silnice by tato plocha byla oddělena biokoridorem. Zároveň dobře navazuje na Kelčanský sportovní areál. Mezi vodní plochou a výrobním areálem je ještě dostatek prostoru pro ornou půdu, izolační zeleň, popř. rezervu pro výrobní plochy. Vodní plocha je zároveň jakousi limitující plochou při rozrůstání výrobní zóny směrem západním k obci a naopak rozrůstání obytné zástavby směrem východním k průmyslu. Dále je na výkrese širších vztahů vyznačeno poddolované území a jeho širší hranice, kde dosud platí stavební uzávěra. Jedná se o CHLÚ Ježov , bývalý dobývací prostor (DP zrušen 30.12.1992).
Tato hranice je v návržena k mírnému
odklonění, aby nebránila nově navržené obytné zástavbě v rozvoji. Obecně lze konstatovat, že téměř celé k.ú. se vyznačuje nedostatkem jakékoliv vzrostlé zeleně.
Tuto ekologicky nepříznivou situaci pomůže zlepšit výsadba
navržených biokoridorů, biocenter a interakčních prvků.
3. Zájmové území a širší vztahy
Obec Kelčany se nachází východně od města Kyjova, mezi
Vlkoší a
Žádovicemi, obcemi, je ž jsou pro Kelčany významné z hlediska spádovosti. Vyšší vybavenost je dostupná v blízkém městě Kyjov (cca 5 km). Tato dostupnost dává dobré předpoklady ke stabilizaci obyvatelstva této malé obce. Týká se to především dojížďky do zaměstnání, což zajišťuje zejména autobusová doprava, jejíž udržení, popř. rozšíření služeb je nanejvýš žádoucí a pro malé obce jako jsou Kelčany i rozhodující. Rovněž železniční stanice v nedaleké Vlkoši (Brno - Kyjov- Trenčianská Teplá) je pro Kelčany důležitá. Obyvatelstvo rovněž používá cyklistickou dopravu do sousedních sídel, zejména po komunikacích II. a III. třídy s malým dopravním zatížením, případně po místních komunikacích.
4. Památky a archeologické nálezy 4.1. Památky V k.ú Kelčany se nenacházejí žádné vyhlášené památky. V centru obce jsou však dva objekty, které lze zahrnout mezi objekty v památkovém zájm u:
-
kaple
- bývalá škola U těchto objektů je
nanejvýš žádoucí zachovat původní historizující
tvarosloví, zejména bývalá škola nutně potřebuje opravu, při níž je třeba znovu obnovit fasádu. Oba tyto objekty spolu s několika tradičními venkovskými staveními jsou v ÚPN označeny jako architektonicky významné stavby, o nichž bude dále řeč v kapitole "Regulační zásady výstavby". 4.2. Archeologické lokality V evidenci archeologického oddělení
Památkového ústavu v Brně je
následující:
1.
Poloha - intravilán obce, původní historické jádro 3. nálezy datování
2.
- středověké osídlení, tvrz (bez reliktů) - vrcholný středověk, v 15.stol. pusté
Poloha - nálezy z k.ú., polohu nelze přesně určit 1. nálezy datování
- osteolog. materiál - paleolit
Intravilán i extravilán obce lze zařadit do kategorie ÚAZIII.
Archeologické oddělení rozlišuji čtyři kategorie tzv území archeologického zájmu (ÚAZ):
ÚAZ I. kulturní památky.
- území archeologického naleziště, které má charakter nemovité Území je
pro
stavební činnost
neprostupné,
pro jinou
hospodářskou činnost jsou omezující podmínky.
ÚAZ II.
- území s doloženými archeologickými nálezy, tj. arch. naleziště
(sídliště, pohřebiště atd.). Území je pro stavební a jinou hosp. činnost prostupné,
mohou být v určitých případech kladeny omezující podmínky (při zásazích do terénu, u liniových staveb změna trasy apod.).
ÚAZ III. území,
které
- území s předpokladem výskytu archeologických nálezů, tj. svým
archeologických nálezů.
charakterem
a
daným
umístěním,
predikuje
výskyt
Území je pro stavební a další hospodářskou činnost
prostupné, míra informací o typu zásahu do území je přesně dána v podrobné územně plánovací dokumentaci a je specifikována dle jednotlivých území, má však kategorizační charakter.
ÚAZ IV.
- území s možným výskytem archeologických nálezů.
Území je pro stavební a veškerou další hospodářskou činnost zcela prostupné. Míra informací o této činnosti v území je požadována jen u velkých a závažných zásahů do terénu.
5. Urbanistická struktura a architektura Navrhované lokality především pro výstavbu obytných domů respektují rostlou urbanistickou strukturu, charakterizovanou jako NÁVESNÍ ULICOVKA. Rozrůstání obce v sevřených ulicích na tuto strukturu navazuje. Rozšiřování zástavby v plochách např. na lokalitě Rybníčky je sice možné, ale na původní strukturu obce téměř nenavazuje, a proto ji nedoporučujeme. Zvláště je-li jasné, že rezervy v obci jsou dostatečné. Plošné rozšiřování je možné u výrobního areálu, který je od obce oddělen a jeho struktura zastavění je zcela jiná, vzhledem k tomu, že vznikl poměrně nedávno, uměle a na zcela jiných principech. Dále je třeba respektovat dominanty v obci i v krajině. V obci se jedná především o kapli, bývalou školu a velkou stodolu na konci obce. Jejich dominantní postavení je třeba zachovat zabráněním výstavby vyšších objektů, především RD. K architektonicky významným stavbám lze zařadit kapli a bývalou školu s charakteristickým tvaroslovím. Dále je zde několik venkovských stavení, jejichž vnější výraz je výtvarně zdařilý, pro obec charakteristický a proporčně vyvážený. Rovněž některé detaily na těchto ale i jiných starších domech si zaslouží pozornost
a je vhodné je uchovat. Jedná se zejména o truhlářské výrobky okna, dveře a zejména vrata, která jsou v Kelčanech zvláště zajímavá.
6. Obyvatelstvo
Nepředpokládá se, že v blízkých letech by mohlo dojít k výraznému nárůstu obyvatel. Obec Kelčany má šanci stabilizovat počet obyvatel, což je podmíněno dobrým dopravním napojení do města, jehož blízkost s množstvím pracovních příležitostí a na druhé straně zdravé venkovské bydlení s případným vybudováním standartního vybavení,
je
pro
obyvatelstva a jeho
obyvatelstvo
výhodná.
Dalším
předpokladem
stabilizace
případného nárůstu je příležitost k nové výstavbě rodinných
domů, zejména pro mladé rodiny. Lze předpokládat, že v nejbližších 15 letech nedojde k nárůstu počtu obyvatel o více než 30 obyvatel. Přesto ÚPN nabízí nové bydlení pro 70 až 85 obyvatel pro návrhové období 15 let a dále bydlení v územní rezervě až pro 100 lidí. Celkem se tedy jedná jedná o počet 185. Dále je třeba počítat s možností osídlení starých domů a proluk, kde je rezerva až pro 95 lidí, což spolu s výše uvedeným činí 280 a to je více než současný počet obyvatel. Je tedy zřejmé, že kapacita bydlení je dostatečná na dlouhou dobu a k jejímu vyčerpání by nemělo dojít.
7.Bytový fond
Nově navrženou zástavbu pro bydlení lze rozčlenit podle doporučených etap zastavění do několika skupin :
a)
obnova zastaralého stávajícího bytového fondu (průběžná realizace)
b)
dostavba proluk a zbytkových ploch v současném zastavěném území obce
c)
doplnění rezerv pokračováním nové ulice (I. etapa zastavění)
g)
územní rezerva - zastavění záhumenek poblíž velké stodoly (II. etapa zastavění)
7.1. Etapizace výstavby I. etapa
-
je určena k zastavění po realizaci příslušných inženýrských sítí
II. etapa - jedná se o územní rezervu, jejíž výstavba by neměla být započata dříve, než budou vyčerpány všechny
možnosti v obci a v
první lokalitě 7.2. Lokality nové zástavby Dostavba proluk a zbytkových ploch Jedná se o 4 proluky v intravilánu obce, užívané jako zahrady. Podle statistických údajů ze sčítání lidu z roku 1991 je v obci 15 neobydlených domů , které je možno zastavět Dohromady tvoří další rezervu 19 domů. Proluky, které vzniknou po demolici havarijních nebo zastaralých domů
je žádoucí, aby byly zastavovány
neprodleně. Rovněž mohou být znovuobydleny některé prázdné domy.
Lokalita pokračování nové ulice Jedná se o zástavbu v nové ulici SV od návsi, s níž je rovnoběžná. Kapacita je 17 RD. Dálší prodlužování ulice je omezeno CHLÚ Ježov a poddolovaným územím. Realizace je možná v případě majetkoprávního vypořádání s vlastníky pozemků a po vybudování inženýrských sítí. Koncové domy lze zrealizovat po souhlasu kompetentních úřadů s odsunutím hranice CHLÚ, kterou ÚPN navrhuje.
Lokalita na záhumencích poblíž velké stodoly Jedná se o územní rezervu s kapacitou 20 RD. Realizace je možná až po vačerpání výše uvedených možností a v
případě majetkoprávního vypořádání s vlastníky
pozemků a po vybudování inženýrských sítí. Celková bilance nových RD rezervy stávající zástavby. návrh v nové lokalit. územní rezerva
....................................................................................................................................
19
..................................................................................................................................................................
17
....................................................................................................................................................................................
20
Celkem nově navržených RD.
56
Na základě těchto uvedených údajů je možno konstatovat, že kapacita pro rozvoj obce je dostatečná a není nutno rozšiřovat novou zástavbu daleko od jádra.
8. Občanská vybavenost
V obci je tato občanská vybavenost: - koloniál smíšené zboží - hostinec "U Klimešů" -
požární zbrojnice
- obecní úřad -
knihovna
- kaple Navštívení panny Marie
Dále je v obci i u výrobního areálu nevyužívaná občanská vybavenost : - bývalá obecní škola - obchod (bývalé smíšené zboží) - bývalé pohostinství se společ. sálem u ZS (nyní sklad) Jelikož se jedná o malou obec a v blízkosti se nacházejí dvě větší obce a město Kyjov, lze říci, že kapacita občanského vybavení je dostatečná. Během zpracování ÚPN SÚ Kelčany však došlo ke zrušení dvou obchodů (kovomat v buňce a obchod s potravinami) a pro zlepšení standartu je dobré uvažovat s obnovením, zkvalitněním, popř. i z rozšířením těchto služeb. K tomu lze využít jednak znovu obchod se zrušeným prodejem potravin a také nárožního objektu obecního úřadu, který by bylo vhodné vymístit. Tento objekt by bylo možné využít i pro jiné účely (komerce nebo služby...). Pro občanskou vybavenost je vhodné využít budovu bývalé obecní školy. Vzhledem k jejímu významnému postavení doporučujeme tento objekt využít pro obecní úřad, poštu, knihovnu, pro schůzovní činnost, popř. jinou administrativu. Požární zbrojnici za stávajícím obecním úřadem je třeba rekonstruovat. Její umístění u venkovního společenského prostoru je vhodné, vzhledem k tomu, že tento prostor lze využít i pro případné cvičení hasičů nebo společenské akce pořádané tímto sborem.
9. Kultura, sport. rekreace, veřejná zeleň 9.1.Kultura Jako kulturní zařízení je v obci využíván venkovní společenský prostor za obecním úřadem. Tato lokalita je vhodná, doporučujeme pouze odstranit nevzhledný plechový přístřešek pro muzikanty a nahradit je j kultivovanějším objektem (např. ze dřeva). Dále je třeba vhodněji využít objekt bývalé hospody u areálu ZS, v níž je společenský sál, který by bylo dobré obnovit, jelikož podobné zařízení pro obyvatelstvo zde chybí. Knihovna může být umístěna spolu s přemístěným OÚ v rekonstruované bývalé škole. 9.2. Sport Sportoviště je rovněž dobře umístěno. Bylo by vhodné je pouze zdokonalit, vybudováním kvalitnějších sportovních ploch (fotbalové a volejbalové hřiště a dětský kout) a dát mu určitý řád. Od okolní krajiny je vhodné toto sportoviště oddělit stromořadím (listnaté druhy). 9.3. Rekreace Jako rekreační zónu lze označit areál Kelčanských vinných sklepů při silnici. Při rekonstrukcích sklepů, nebo výstavbě nových je třeba dbát na to, aby objekty navazovaly na původní sklepy, tzn. přízemní stavby, popř. s využitým podkrovím pro malou místnost, otočené štítem ke komunikaci. Tyto objekty v žádném případě nemají suplovat rekreační objekty typu chat a chalup, měly by sloužit pouze původnímu účelu a to k výrobě a uskladnění vína. Nová lokalita pro rozšíření vinných sklepů je navržena v údolí za hřbitovem (kapacita 10 sklepů). 9.4. Veřejná zeleň V obci samotné není mhoho ploch veřejné zeleně, jelikož se jedná o sevřenou ulicovku. Pouze náves je širší a jsou zde přirozené předzahrádky, které jsou pro
tento prostor nejvhodnější, pokud v nich rostou květiny a přirozené dřeviny (listnaté, většinou ovocné stromy) a nikoli jehličnany nebo zemědělské plodiny (brambory, řepa apod). Nejvýznamnější zelení v tomto prostoru jsou dva vzrostlé kaštany před kaplí, které zdůrazňují tuto hlavní dominantu a tvoří spolu s ní střed obce. Větší plocha zeleně je bývalého statku a u protější dominantní stodoly. Tento prostor je velmi zanedbaný a celý je navržen k přeřešení a celkové rekonstrukci. Nová výsadba by měla rovněž odpovídat venkovskému prostředí tzn. přirozená skladba typických listnatých dřevin a trávník. Lze sem umístit i menší dětské hřiště s pískovištěm a lavičkami na posezení, zejména pokud by se zastavovala plocha, navržená jako územní rezerva bydlení. Podobné menší hřišťátko může být umístěna u sportoviště na konci obce, kde je rovněž vhodné doplnit zeleň, zejména stromořadí po obvodu (listnaté stromy). Menší zelená plocha je uprostřed návsi u požární návsi, kde je taneční parket, tento prostor lze rovněž využívat pro hry dětí (parket jako hřiště) a spolu s rekonstrukcí vhodnějšího přístřešku pro muzikanty provést i rekonstrukci zeleně (výsadba zeleně po obvodu, zejména oddělení od silnice). Ostatní zeleň již vybíhá do okolní krajiny a kromě úvozové cesty na konci návsi je
zeleň nově navržena. Jedná se zejména o navržené aleje kolem polních cest
stávajících i znovuobnovených (alej za úvozem, k lesu Chrást a podél silnice k vinným sklepům a ke hřbitovu). Hřbitov rovněž patří k veřejné zeleni a tradičně v této oblasti má přirozenou skladbu ozelení, kterou lze pouze doplnit výsadbou vhodné obvodové zeleně. Jeho kapacita je dostačující a pro případné rozšíření je v jeho okolí dostatek místa. U areálu zemědělských staveb se nachází lesík, který patří mezi významné krajinné prvky a je navržen jako biocentrum. Místy je třeba tento prostor vyčisti a odborně ošetřit. Jeho okrajové části podél cest a kolem areálu ZS je vhodné dosadit stromořadím které by mělo funkci izolační zeleně. Větší plocha zeleně je navržena mezi obcí , výrobním areálem silnicí a potokem. Je zde navržen rybník a jeho obvod je ozeleněn. Okrajová část je navržena jako biokoridor. Touto problematikou se dále zabývá i ekologická část Ú P N .
10. Výroba a podnikání a ostatní aktivity 10.1. Zemědělské stavby Kyjov Výrobu v k.ú. Kelčany zastupuje především Zemědělské stavby Kyjov, jedná se zejména o stavební a řemeslnou výrobu. Areál, který původně sloužil cukrovaru, je poměrně rozsáhlý a jsou v něm velké plošné rezervy. Nejsou zde tedy nároky na další rozšiřování, problémem je spíše využít stávající prostory. O dřívější době rozkvětu bývalého cukrovaru svědčí některé objekty např. administrativní budova s parčíkem, bytové objekty uvnitř i vně areálu a velká hospoda se společenským sálem. Nyní prochází současný podnik krizí a lze jen doufat, že se najde vhodná a kvalitní náplň výroby, která zajistí jak zaměstnanost místním obyvatelům, tak i zkvalitnění, úpravu a rekonstrukci celého areálu a jeho objektů. 10.2. Staviva
-
Raab Karcher
se nacházejí na okraji areálu ZS a jsou rovněž poměrně rozlehlé s rezervními plochami uvnitř. 10.3. Územní rezerva pro rozvoj podnikatelských aktivit Jak již bylo řečeno přilehlé výrobní a podnikatelské prostory nekladou nároky na plošné rozšiřování do okolí. Přesto je v ÚPN navržena územní rezerva pro rozvoj podnikatelských aktivit vedle areálu Staviv, která je určena pouze jako rezerva k případné nabídce zcela nového podnikání, o něž by byl zájem. Toto rozšiřování by bylo vhodné uskutečnit až po vyčerpání rezerv uvnitř stávajícího areálu, kde je možné některé plochy a objekty i pronajímat. V rámci areálu je třeba vysadit izolační zeleň, která by tvořila plynulý přechod do krajiny. 10.4. Objekty bývalého statku v obci Zemědělský areál v obci, jak už bylo řečeno, nemůže dál sloužit původnímu účelu. Stávající objekty by však bylo vhodné využít pro podnikání a řemeslnou
výrobu nenarušující přilehlou obytnou zónu (dílny stolařské, zámečnické, skladování apod.). Na místě bývalého mlýna je navrženo cca 10 přízemních garáží, jelikož v obci je těchto zařízení nedostatek. Jedná se ovšem o omezenou kapacitu, kterou není vhodné více rozšiřovat a je třeba požadovat, pokud je to možné, realizace garáží na vlastních pozemcích u rodinných domů.
Specifické postavení má dominantní stodola, kterou navrhujeme využít podobně jako bývalé ZD (pro dílny, skladování, popř. i garážování), ovšem v takovém rozsahu, aby provoz nenarušil obytnou zónu a neznehodnotil vzhled obce. V případě špatného stavebního stavu a demolice stodoly, navrhujeme toto místo již nezastavovat a využít je pro veřejnou zeleň a rekreaci. 10.5. Chráněné ložiskové území a poddolované území V k.ů. Kelčany se nacházelo CHLÚ Ježov, které bylo zrušeno 7.2.1997. Dobývací prostor v
CHLÚ byl rovněž zrušen rozhodnutím OBÚ v Brně již
30.12.1992. Nedaleko hranice intravilánu je poddolované území a nebezpečné poddolované území.
10.6. Likvidace komunálního odpadu Komunální odpad pochází jednak od obyvatel obce a jednak od výrobních provozů, které si jeho likvidaci zajišťují vlastními silami. Obyvatelstvo ukládá odpad do sběrných nádob, z nichž je vybírán a odvážen sběrnými vozy společnosti EKOR Šardice na skládku v Těmicích. V k.ú. Kelčany bylo při průzkumu k ÚPN objeveno několik divokých skládek, které jsou v grafické části označeny a navrženy k asanaci. Veškeré divoké skládky je třeba odstranit a místo uvést do původního stavu. V celém katastru není povolena žádná skládka komunálního ani jiného odpadu.
11. Regulační zásady výstavby a architektura obce
V komplexním urbanistickém návrhu jsou uvedeny tyto označení:
Objekty architektonicky cenné - jsou to buď památkové stavby nebo objekty, jejichž vnější výraz je výtvarně zdařilý, pro obec charakteristický a proporčně vyvážený. Tyto objekty se doporučují obnovit a rekonstruovat nejlépe do původní podoby za účasti odborníka - architekta (viz vyhl. č.360/92, §17, odst.d).
Urbanisticky významná místa - jedná se o místa určená k zastavění, nebo již zastavěná,
kde nestojí objekt architektonicky cenný,
avšak místo je
natolik
významné (nároží, objekt v průhledu, na návrší, na návsi apod.), že objekt, který se zde nově postaví, nebo zrekonstruuje by měl mít i velmi dobrou architektonickou kvalitu - tzn. návrh by opět měl být uskutečněn za přítomnosti odborníka - architekta.
Dominanty - jsou to ty objekty, které svým umístěním na vyvýšeném místě, nebo svou vlastní výškou tvoří charakteristické siluety a panorama obce.
Objekty určené k novému zastřešení - všechny objekty s plochou střechou jsou navrženy k novému zastřešení sedlovou střechou.
Ve výkrese regulačních zásad jsou uvedeny tyto regulační zásady výstavby:
stavební čára
- sevřená zástavba (řadová) - volná zástavba
typ střechy
- sedlová - plochá
podlažn ost
- jednopodlažní (1) - dvoupodlažní (2)
Dále je zde specifikováno, zda se jedná o : - původní zástavbu venkovského charakteru (domy zhruba z počátku století) - smíšenou zástavbu (domy staré i přestavěné zhruba z 20. - 60. let) - novou zástavbu (domy zhruba ze 70 - 90. let)
STAVEBNÍ STAV OBJEKTŮ VYPRACOVÁNO XII/1993 LEGENDA
STAVEBNÍ STAV DOBRÝ STAVEBNÍ STAV VYHOVUJÍCÍ STAVEBNÍ STAV ŠPATNÝ STAVEBNÍ STAV VHODNÝ K ASANACI ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY CENNÝ OBJEKT NEVHODNE OBJEKTY OBJEKTY S PLOCHOU STŘECHOU
7 Rybníčky y
-
navrženou zástavbu
-
hospodářské budovy
- občanskou vybavenost
Jsou zde rovněž označeny ploché střechy určené k novému zastřešení sedlovou střechou. Všechny hřebeny střech jsou navrženy k orientaci rovnoběžně s přilehlou komunikací. Dále je navrženo, aby úroveň podlahy vstupního podlaží (+0,000) nepřesáhla výšku 0,6 m nad přilehlou komunikací. Stavební čára téměř v celé staré zástavbě je navržena shodně s původní stavební čarou, pouze ve zvláště stísněných místech (viz výkres) je posunuta. Obec je rozdělena na z ó n y : - obytnou - centrální obytnou - výrobní -
rekreační
-
vinné sklepy
V těchto zónách jsou vytypovány doporučené a nežádoucí skupiny zařízení.
Dále lze doporučit: -
velikost zástavby nemá narušovat siluetu obce z dálkových pohledů. Prosazovat, aby nebyla zvyšována hmota staveb, počítat se stavbami přízemními, spíše s využitím podkroví
-
výškové osazení - předložené schodiště o více jak 3 schody lze provést jen výjimečně ve svahovitém terénu. V uličním prostoru se sjezdy do suterénních garáží nedoporučují.
- tvar střechy u hlavní budovy v uličním prostoru musí být sedlový, valbový, či s polovalbou. Nepřípustné jsou střechy ploché, s malým sklonem, pultové, o dvou pultech, s asymetrickým sklonem či rozměry, mansardové, obloukové a kombinace novotvarů. - sklon střechy musí být v rozmezí 38° až45°. používat pálené krytiny, nejlépe francouzské tašky, bobrovku.
-
prosazovat citlivé řešení detailů fasád a ieií barevnosti. V materiálovém řešení nepoužívat na fasády břizolit, ale vápennou omítku vhodnou k vytváření detailů.
- zejména při rekonstrukcích starých domů zachovávat původní dřevěná vrata, dveře a okna. Podobné principy používat i u novostaveb. - při rekonstrukci již dříve nevhodně rekonstruovaných domů, požadovat výměnu plechových vrat a kovových vstupních dveří za dřevěné. - při rekonstrukci i u novostaveb používat okna členěná, dřevěná. - veškeré uliční části oplocení řešit nejlépe ze dřeva
12. Dopravní řešení 12.1. Základní údaje Kelčany leží asi 2 km od komunikačního tahu I / 54 Kyjov - Veselí n/Mor. Dostupnost hlavních center: Hodonín
20 km
Kyjov
5 km
Zlín
47 km
Spádové vztahy převažují do Kyjova po silnici II / 422.. 12.2. Silniční síť Obcí Kelčany prochází silnice III tř. č. 42211 (VIkoš - Kelčany). Katastrálním územím Kelčan dále prochází silnice III tř. č. 42212 (Kelčany - Kostelec), a silnice II tř. č.422 (Zlechov- Kyjov - Podivín - Valtice). Šířkové uspořádání silnice 111/42211 vedoucí přes obec je S 7 ,5 /6 0 a silnice 11/422 - S 9,5/70. Z hlediska výhledu se nepředpokládá rekonstrukce komunikace vedoucí přes obec s ohledem na zvětšování jejích parametrů, ale jen rekonstrukce povrchu, přilehlých chodníků a odvodňovacích a bezpečnostních zařízení. V obci je jedno kolizní místo z hlediska dopravy - u administrativního objektu bývalého statku. Tato kolize bude vyřešena po rekonstrukci těchto stavebně nevyhovujících objektů a po případné demolici bývalé administrativy JZD a po
odsunutí stavební čáry. Dále lze provést při rekonstrukci mírné odklonění vozovky blíže protější straně tak, aby podél obou stran silnice mohl být vybudován chodník. 12.3. Místní komunikace a obytná ulice V obci jsou pouze dvě místní komunikace - jedna vede přes náves a druhá je s ní rovnoběžná a vede novou ulicí a dále navazuje na nově navrženou enklávu 17 RD.
Tato komunikace je
navržena k prodloužení a celkové rekonstrukci s
vybudováním postranních chodníků. Náves je navržena jako obytná ulice tzn. je jí povrch by měl zůstat dlážděný ze stávajícího materiálu (žulové kostky) zejména v přední části poblíž kaple, aby zůstal zachován tradiční ráz návsi. 12.4. Autobusová doprava Je rozhodující z hlediska hromadné dopravy osob. Jedná se zajména o dopravu do Kyjova a Osvětiman a dále doprava do Žeravic. Na katastru jsou tři autobusové zastávky:
v centru obce u areálu ZS u vinných sklepů
Rozptyl autobusových zastávek je optimální.
12.5. Železniční doprava
Nejbližší železniční trať se zastávkou prochází sousední Vlkoší (cca 2 km) Kyjov
-
-
Trenčianská Teplá. Tato trať je rovněž významným spojem zejména do
zaměstnání. 12.6. Účelová doprava Jedná se o území výrazně zemědělsky obhospodařované. Obsluha pozemků je prováděna po systému polních cest s návazností na komunikační síť obce. Tato síť cest je v návrhu ÚPN ještě rozšířena o některé zaniklé cesty a sice z
ekologických důvodů a pro lepší pěší spojení některých míst. Tyto nové komunikace plynule navazují na staré a nepůsobí žádné dopravní problémy. 12.7. Parkování a garáže V zastavěném území je pouze jedno parkoviště u areálu ZS. Kromě tohoto parkoviště, které je navrženo k rekonstrukci, jsou v ÚPN navržena další parkovací stání. Jedná se o tyto lokality: u obecního úřadu
kolmé -
cca 4
u pohostinství
kolmé -
cca
u velké stodoly
kolmé
-
cca 4
u bývalého statku
kolmé -
cca 4
u sportovního areálu
podélné
u areálu ZS (rekonstr.)
kolmé
u areálu vinných sklepů
podélné -
cca 15
u hřbitova
kolmé -
cca 4
celkem
-
-
2
cca 4 cca 15
cca 52
U bývalého statku je navržena menší lokalita pro přízemní garáže. Kapacita je cca 10 garáží. Plocha je nerozčleněna, lze však doporučit dvě řady garáží proti sobě se středovou komunikací orientované kolmo k blízké komunikaci 111/42211. Střecha těchto garáží sedlová nebo pultová. Garáže jsou určeny těm stávajícím domům, u nichž nelze vybudovat garáž přímo na vlastí parcele. U ostatních domů, zejména u nově navržených je nutné zabudovat garáže přímo do domu. 12.8. Komunikační připojení nové zástavby Nová zástavba RD je navržena ve dvou lokalitách. První pro 17 RD je pokračováním ulice a tudíž i komunikace, která ústí do polí. Jedná se tedy o zpevnění polní cesty živičným povrchem s příslušnými parametry a s vybudováním oboustranných chodníků. Dále lze doporučit podél této komunikace vybudovat odstavná stání. Toho lze nejlépe dosáhnout, pokud mezi komunikací a chodníkem je zelený pás, který lze občas prolomit podélným stáním.
Druhá lokalita pro zástavbu 20 RD je územní rezerva určená k zástavbě za dlouhou dobu (až po návrhovém období ÚPN). Přesto lze doporučit aby touto ;
obdélníkovou lokalitou vedla středová komunikace,
podobně řešena jako
v
předchozím a ta byla připojena v zatáčce krátkou místní komunikací na páteřní komunikaci 111/42211.
13. Zásobování elektrickou energií 13.1. Bilance potřeb podle jednotlivých lokalit Pro dostavbu obce je vytypována lokalita, nacházející se na východním až severovýchodním okraji obce a je určena pro výstavbu 17 rodinných domů. V bilanci potřeb el. energie je uvažováno se zatížením na jednu bytovou jednotku v hodnotě 2,4 kW.Tato hodnota odpovídá stupni elektrizace "B", tj. bez příkonu pro el. vytápění. lokalita
počet RD
počet bytů
Dostavba obce
17
17
40,8
celkem dostavba
17
17
40,8
Pro zabezpečení potřebného příkonu bude kabelový
P r kW
vývod
od
stávající
rozpojovací
nutno vybudovat samostatný
skříně u
transformovny TR 1 do
prostoru lokality, kde bude ukončen rovněž v rozpojovací skříni. Vlastní rozvody a přípojky se uvažují kabelové. V průběhu výstavby je nutno rovněž počítat s výměnou transformátoru a rozvaděče NN na transformovně TR1. 13.1.1. Územní rezerva Z hlediska dlouhodobého rozvoje obce jsou vytypována další lokalita pro výstavbu rodinných domů. Je určena v konečném stavu pro 20 rodinných domů a je situována na jižním okraji obce. V bilanci potřeb el. energie je uvažováno se zatížením na jednu bytovou jednotku v hodnotě 2,4 kW. Tato hodnota odpovídá stupni elektrizace "B", tj. bez příkonu pro el. vytápění.
lokalita
počet RD
p kW
počet bytů
'
Rezerva
2 0
2 0
49
celkem rezerva
2 0
2 0
48
Elektrifikace této rezervní lokality bude provedena stejným způsobem, jak je popsáno v základní variantě rozvoje.
13.1.2. Výběr lokalit pro podnikání
V těsné podnikatelských
blízkosti stávajícího areálu ZD je vytypována lokalita pro aktivit. Jakékoliv bližší záměry v
této oblast
rozvoj
však nejsou
známy. Z hlediska zásobování elektrickou energií je tato lokalita bezproblémová. Podél území prochází vedení VN 22 kV a v rámci výstavby je možno vybudovat novou transformovnu. V případě požadavku menších příkonů je možno uvažovat i s připojením na síť NN ze stávajícího areálu ZD.
13.1.3. Závěry
V návrhu řešení zásobování vybraných lokalit bytové výstavby a oblastí pro podnikatelské aktivity elektrickou energií byly využity veškeré známé údaje o stávajících sítích VN i NN, jakož i schopnostech. Z
údaje
výše uvedeného popisu je
o
jejich
stavu
a
přenosových
zřejmé, že při postupné realizaci
záměrů územního plánu je nutné koordinovat a případně přizpůsobit navržená řešení dosaženému stavu v daném časovém údobí. 13.2. Telekomunikace 13.2.1. Dálkové kabely
Katastrálním územím
obce Kelčany prochází podél komunikace II. třídy
jeden dálkový kabel, který je ve správě přenosové techniky Telecomu. V návrhu je optický dálkový kabel procházející severozápadně podél obce.
13.2.2.Telefon
V nedávné době byl do obce přiveden zemní telefonní kabel z obce Ježov a vlastní rozvod
telefonu v obci byl rozšířen. Dle informace SPT Telecom v
Hodoníně byli žadatelé o telefon uspokojeni a budoucí rozšiřování telefonní sítě v obci bude předmětem dalších jednání s SPT Telecom.
14. Zásobení pitnou vodou 14.1. Koncepce V celé obci je vybudován vodovodní rozvod z trub litinových a novější úseky z trub PVC 110/5,3 mm. Vodovod Kelčany je napojen na přiváděči vodovodní řad Žádovice DN 315 Vodáren Hodonín, jehož trasa
vede za
bývalou tratí
ČSD-vlečkou. Zásobení vodovodu je zabezpečeno z vodojemu Vracov 2 x 3 000 m3, který má koty max.
270,00 m.n.m.
zásobovacího řadu je v km 1,19 v šachtě Š
a min. 2
264,70 m.n.m.
Napojení
, kde je také osazen vodoměr pro
celou obec. Vodovodní řady v obci jsou ve správě obce. Dřívější napojení na úpravnu vody a studnu je odpojeno a bude ji využívat pravděpodobně zemědělské družstvo Ježov. Areál Zemědělských staveb Kyjov a bytové domy v jeho blízkosti jsou napojeny na vodovodní řad Žádovice DN 315 samostatným potrubím. (Viz mapová příloha.) 14.2. Výpočet potřeby vody (Pro tento výpočet byl uvažován odhad počtu obyvatel do r.2000)
Počet obyvatel:
208 (současný stav)
potřeba vody průměrná
Qd= 30,94 m3/den = 0,36 l/s
potřeba vody max. denní
Qm=46,41 m3/den = 0,54 l/s
potřeba vody max. hodinová
Qh= 0,97 l/s
specifická potřeba vody
130 l/os. den
14.3. Návrh do r. 2010
Pro další možný rozvoj obce jsou vytypovány lokality pro novou zástavbu, ke kterým je možno jednoduchým způsobem připojit nový vodovodní řad nebo stávající prodloužit. Spotřeba vody se tímto rozšířením zvýší o: neibližší výhled pro 17 RD, t.j.
6 8
obyv x 130 l/os. den = 8,84 m3/den = 0,10 l/s
územní rezerva pro 20 RD, t.j. 80 obyv x 130 l/os.den = 10,40 m3/den = 0 ,12 l/s Podle sdělení zástupce Vodovody a kanalizace Hodonín je kapacita vodních zdrojů zásobujících skupinový vodovod v okrese Hodonín dostačující minimálně do roku 2030.
15. Odvádění povrchových a splaškových vod a jejich čištění 15.1. Hydrologické poměry Katastrálním územím obce Kelčany protéká potok Hruškovice, patřící do povodí řeky Moravy. (Q3 5 5 =8 ,0 l.s 1,BSK5 = 3 ,8 mgO/l). Správcem toku je státní meliorační správa, která požaduje jednostranný manipulační pruh
6
m od hrany toku, což je
nutno řešit společně s projektovou přípravou ÚSES. 15.2. Čištění odpadních vod Podle "Studie odkanalizování obcí v okrese Hodonín" bude v roce 2010 v obci 243 obyvatel. produkce odpadních vod
31,59 m3 .den~1
znečištění BSK5
5,32 t. rok' 1
prům. spotř. vody
130 l/os./den
Možnost likvidace těchto odpadních vod podle provedeného orientačního průzkumu dotčenéhoúzemí a zjištěných technických podkladů bylo v konceptu ÚPN řešeno ve třech variantách.
Všechny tři varianty předpokládaly, že
dešťové vody z extravilánu budou
odvedeny samostatně do recipientu (přes lapače splavenin). První varianta řešila odkanalizování tří obcí Kelčan, Vlkoše a Skoronic, se společnou ČOV ve Skoronicích. Tato varianta se po několika jednáních je ví jako neprůchodná. Druhá vařianta řešila odkanalizování dvou obcí Kelčan a
Vlkoše, se
společnou ČOV ve VIkoši. V současné době se novou studií prověřuje toto řešení i s případným odkanalizováním vlkošských vinných sklepů, které se nacházejí v bezprostřední blázkosti obce Kelčany. Tato varianta stejně jako všechny ostatní není bezproblémová. Proto byla pro návrh ÚPN SÚ Kelčany zvolena třetí varianta s ČOV přímo v Kelčanech. V této variantě je vyhrazeno místo pro ČOV a v případě jejího uskutečnění je možno využít ÚPN jako nástroje k získání tohoto pozemku. ČOV lze označit jako veřejně prospěšnou stavbu a místo pro ni lze vyvlastnit. Zároveň se tím nevylučují i ostatní řešení, tzn. pokračování kanalizačního potrubí za hranici katastru, která je blízko navrženého místa pro ČOV v Kelčanech. 15.2.1. Návrh ČOV v obci Kelčany Vybudování oddílné kanalizační sítě v celé obci s odvedením splaškových vod do vlastní ČOV situované pod obcí a s vyústěním vyčištěných odpadních vod do Hruškovického potoka. Podle současného a výhledového počtu obyvatel by mohly být instalovány dvě menší
dostatečně
dimenzované
balené čistírny s dočištěním,
aby kvalita
vyčištěných odpadních vod odpovídala stanovenému limitu znečištění při průtoku Q3 5 5 v recipientu. V úvahu by přicházela např. balená ČOV firmy SEPAR A Brno typ DČB 120 pro 1 1 0 -1 6 0 EO. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s rotačními disky v celoplastové nádrži. Pro takto koncipovanou ČOV by bylo třeba vyčlenit plochu cca 30 x 30 m. Investiční náklady spojené s vybudováním ČOV: náklady na vlastní čistírenské zařízení,
stavební objekt,
příjezdnou a obslužnou zpevněnou plochu, oplocení,
přívodu elektrické energie, výkup pozemku a dále náklady na provoz čistírny.
Pro lepší posouzení optimálního řešení likvidace odpadních vod v této oblasti je nutno vypracovat vodohospodářskou studii na základě situačních a výškopisných podkladů, která by se zabývala technickými, ekonomickými ale také ekologickými aspekty daného problému. 15.2.2. Odkanalizování výrobního areálu ZS V areálu Zemědělských staveb
Kyjov, který se nachází v katastru obce
Kelčany, je v současné době 120 zaměstnaců a 13 BJ. Podle sdělení jednoho z vedoucích pracovníků firmy odpadní vody v jejich areálu jsou shromažďovány v jímkách a podle potřeby odváženy na ČOV. Návrh: Pro tento areál a přilehlé bytové domy by bylo dobré v budoucnosti vybudovat mechanicko-biologickou čistírnu odpovídající kapacity, která by byla umístěna na
jeho severním okraji. O napojení na ČOV Kelčany se neuvažuje
(nevyhovující spádové poměry a velká vzdálenost). 15.3. Zřízení rybníka Zájmem obecního úřadu je zřídit v katastru obce rybník. Plocha pro tuto vodní nádrž byla vybrána na místě, kde se údajně již rybník nacházel. Napájen by byl z přilehlého Hruškovského potoka, dále by bylo nutné vybudovat hráz, zpevnit břehy a okolí osázet vhodnou zelení. Rybník by měl funkci jednak retenční nádrže a jednak by sloužil pro rybolov. Pro realizaci rybníka je nutné vypracovat podrobnou dokumentaci. ÚPN pro tento záměr vyhražuje plochu, která je přičleněna k plochám zabírajícím ZPF (viz zemědělská příloha).
16. Plynofikace 16.1. Potřeba plynu V roce
1995 byla v obci dokončena výstavba plynovodu. Prováděcí
projekt vycházel
z Generelu
ISKO projekt, ing. Mrázek.
gazifikace obce Kelčany, kterou zpracovala firma
Pro rok 2010 tento projekt navrhuje tuto potřebu plynu:
kategorie
m3/rok
Obyvatelstvo
1.800 000
maloodběratelé
506 000
(ZŠ, OÚ, hostinec, obchod, staviva)
velkoodběratelé
666 252
(Zemědělské stavby Kyjov)
celkem
2.972 252
16.2. Způsob připojení včetně navrhovaných lokalit výstavby Plynofikace obce je řešena VTL přípojkou DN 80, PN 40 z VTL plynovodu DN 300, PN 40, trasy Kyjov - Bzenec - Veselí n. Mor. Před obcí je osazena VST RS 500/1/1 - 440, ze které vychází STL rozvod plynu po obci o tlakové hladině 0,3 MPa. U každého místa odběru jsou osazeny středotlaké přípojky a středotlaký regulátor. Kapacita pro napojení nových Ukalit je dostačující. Areál Zemědělských staveb je napojen prodloužením hlavního řadu a vybudována doregulace na nízkotlak. Jednotlivé objekty pak budou zásobeny nízkotlakým plynovým potrubím.
Seznam podkladů pro kapitoly 14,15,16 : - Studie odkanalizování obcí okresu Hodonín, Aquatis Brno 1995 - Generel gazifikace obce Kelčany, ISKO projekt, Hodonín, Brněnská 52, Ing. Karel Mrázek, 2/1993 - Plynofikace obce Kelčany, ISKO projekt Hodonín, 5/1994 - Studie 1992
Využití vodních zdrojů
okresu Hodonín, Artesia Ratíškovice, srpen
17. Ekologická část 17.1. Životní prostředí 17.1.1. Ochrana ovzduší Velký význam pro kvalitu ovzduší v obci má provětrávání území, ovlivňující rozptyl
emisí z
místních zdrojů. Rozptylové podmínky jsou v Kelčanech vlivem
údolní polohy zhoršené.
Na znečištění ovzduší obce se podílejí zejména: - lokální topeniště, - silniční doprava
(zejména provoz do areálu zemědělských staveb),
- větrná eroze, v menší míře též: -
prašnost z vozovek.
Opatření ke zlepšení kvality ovzduší v obci a jejím bezprostředním zázemí lze dle pravomoci obce dělit následujícím způsobem: a) opatření přímá - důsledná plynofikace lokálních topenišť, - údržba vozovek v obci, b) opatření nepřímá - zamezit spalování hořlavého odpadu v domácnostech, - úpravami katastru snížit větrnou erozi. 17.1.2 Ochrana vod Kvalita povrchových a podzemních vod je vzájemně závislá. Hlavními zdroji znečištění povrchových a podzemních vod v katastru jsou: - kanalizační splašky z obce a provozu zemědělských staveb, -
ropné látky z areálu zemědělských staveb smývané deštěm do Hruškovice nebo
prosakující do půdy,
-
agrochemikálie, výluhy z organických hnojiv a jílové částice půdy, smývané z
polí do Hruškovice a prosakující do podzemních vod.
Dalšími potenciálními zdroji znečištění jsou divoké skládky a silniční doprava.
Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod jsou v zásadě v pravomoci obce. Dělíme je na: a) řešení přímá -
vybudovat místní kanalizační síť, napojenou na čistírnu odpadních vod,
- asanovat stávající divoké skládky, b ) řešení nepřímá -
vyžadovat u všech podnikatelských
objektů, jejichž provoz může způsobit
kontaminaci povrchových či podzemních vod, důsledné odkanalizování s napojením na kanalizační čistírnu, - nepřipustit zakládání nezpevněných polních hnojišť, - při
pozemkových
úpravách
požadovat
realizaci
protierozních
opatření,
zabraňujících smyvu hnojiv do vodotečí. Zřejmě mimo pravomoc obce je zabránění případným únikům znečišťujících látek ze silniční dopravy. Součástí ochrany povrchových
vod je
rovněž obnova jejich přirozených
ekologických a krajinotvorných funkcí. Z tohoto hlediska je žádoucí: - provést revitalizaci Hruškovice, - mimo zastavěnou část obce neprovádět nová odvodnění pozemků, - vytvořit podmínky pro
vybudování územního
systému ekologické
souvislosti s revitalizací jednotlivých vodních toků a
stability v
jejich povodí (například
nezastavovat plochy výhledových biokoridorů a biocenter). 17.1.3 Ochrana půdy Hlavními problémy ohrožení kvality půd (týká se většinou půd zemědělských) jsou: - vodní eroze, - větrná eroze
-
zhutňování půd (zejména nivních),
- zatížení půd toxickými látkami.
Zásadním nástrojem
požadavkem
hlubšího
je
řešení
protierozní
rozboru problematiky
ochrany půdy. Hlavním
vodní i větrné eroze a případných
způsobů jejího řešení jsou komplexní pozemkové úpravy.
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací
činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky
(BPEJ).
Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2.
a 3.
m ísto -H la vn í půdní je d n o tka -je
charakterizovaná
půdním
typem,
syntetická
subtypem,
agronomická jednotka
substrátem
a
zrnitostí
včetně
charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Na
základě kombinace
klimatického regionu
a hlavní
půdní jednotky je
stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR
č. 334/1992
Sb. (příloha A). Území zemědělsky obhospodařované části
katastru se nachází v klimatickém regionu VT - velmi teplém suchém, v kódu BPEJ označeném číslem 0.
Z hlavních půdních jednotek jsou v návaznosti na obec zastoupeny: 01 - Černozemě
na spraši,
středně těžké,
s převážně příznivým
vodním
režimem. Základní sazba odvodů - 95 tis. Kč/ha. 05 - Černozemě vytvořené na středně mocné vrstvě spraší na
píscích, lehčí,
středně výsušné. Základní sazba odvodů - 52 tis. Kč/ha. 08 - Černozemě smyté a erodované, převážně na spraších, zpravidla středně těžké. Základní sazba odvodů - 84 tis. Kč/ha.
na svazích,
Moravany 2 km •••'■A
K
u
C
c
D
Í
i y
n
a
\
c i-,
\ V - à
' p ,a
\
\ \
N s
t \
\
\
\
o
\ \ s \
k '
n e
\
\ m
]
\
'> ? / a
mmm¡I N
Pii
kl
ů
''
\\
F n l-Æ g
—y 0
O .0& .4O
i-n -rrr i-TTrrrnFP^" -rn-rrrrrrrr m m \VU
ià £ L
^
/
-
\
■XA
Z a d o v ic e t
v
' * 0 - H-
■
r ^
í j ^
j®
;r
40 - Různé půdy
na různých horninách,
většinou lehké, ve
svažitosti nad
12°, s různou štěrkovitostí a kamenitostí,s vodními poměry závislými na srážkách. Základní sazba odvodů - 8 tis. Kč/ha. 58 - Nivní půdy glejové
na nivních
uloženinách, středně těžké,
s vodními
poměry méně příznivými, při odvodnění příznivými. Základní sazba odvodů -8 7 tis. Kč/ha. 17.1.4 Ochrana b io ty Na poli ochrany bioty je potřebné obecně: - provádět osvětovou činnost mezi občany, - chránit ekologicky významné lokality, - omezovat podíl nepůvodních druhů dřevin (zejména akátu) ve volné krajině, - zvyšovat podíl trvalých vegetačních formací v ekologicky nestabilních částech katastru, - vegetační úpravy zemědělské části katastru
provádět v souladu
se záměry
územního systému ekologické stability (ÚSES), - mysliveckou činnost podřídit zájmům ochrany přírody. 17.1.5. Nakládání s odpady Častým zdrojem ekologických (ale i hygienických a estetických) závad jsou pevné odpady a způsob jejich likvidace. V Kelčanech se nachází nejvýznamnější nepovolená skládka domovního odpadu v prodloužení Kostelní ulice v prostoru starých hliníků. Její
likvidace je
nezbytným předpodladem
pro zkulturnění a
zlepšení životního prostředí v obci a zabránění splachú ze skládky přímo do obytné zástavby. Jediné možné řešení je odtěžení skládky, je jí likvidace a obnovení původní čestní sítě. Daší skládka je nad starým mlýnským náhonem při cestě k bývalému cukrovaru nyní zemědělským stavbám.
Na poli nakládání s odpady je nezbytné: - likvidovat nepovolené skládku),
skládky (nejlépe odtěžením
a odvozem na řízenou
řídit se zpracovaným plánem odpadového hospodářství obce,
-
- vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku (v domácnostech, ve výrobních zařízeních). 17.1.6 Ochrana před hlukem Zdrojem nadměrného hluku v obci je nákladní doprava směřující do areálu zemědělských staveb. Částečného zlepšení situace lze dosáhnout vybudováním kvalitního povrchu vozovek a omezením rychlosti dopravy v obci. 17.1.7 Ochrana krajinného rázu K zabezpečení ochrany krajinného rázu Kelčanského katastru je v prvé řadě potřebné zachovat všechny přirozené i člověkem vytvořené estetické dominanty, významně se podílející na charakteristickém obraze krajinného rámce. Pro tento účel existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny). Zákon v § 12 odst.
1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména
přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou ohledem
na
zachování
významných
krajinných
být prováděny pouze s
prvků,
zvláště chráněných
území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině
. "
Orgán
ochrany přírody stanoví (podle odstavce 3 § 12) omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí je jí typický vzhled nebo přispívají k udržení je jí stability ( § 3 pí srn. b). lesy,
Významnými krajinnými prvky jsou obecně
vodní toky, rybníky, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný
orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, k
ohrožení nebo narušení
jejich ekostabilizující funkce.
kelčanském katastru následující zásadní požadavky:
aby nedošlo
Z toho vyplývají
v
-
provést revitalizaci těch úseků vodních toků, které jsou nejvíce
poškozeny
nevhodnou regulací a dosázet břehové porosty v souladu s koncepcí ÚSES, -
chránit údolní nivu Hruškovice před nevhodnou další zástavbou.
V zemědělské části krajiny lze navrhnout a provést některá dílčí opatření, která napomohou je jí ekologii a estetice. Lze provést např.: - výsadby stromořadí podél stávajících a
nově navržených komunikací (pouze
z domácích listnatých dřevin nebo z ovocných dřevin), - výsadby solitérních stromů na rozcestích.
Pro tvorbu harmonicky vyvážené kulturní krajiny bude nutné provázat všechny aktivity, jež se území podstatně dotknou. Zejména je potřebné sladit zájmy územního plánu, územního systému ekologické stability, revitalizace říční sítě a komplexních pozemkových úprav. Celkové vegetační úpravy krajiny katastru musí být především záležitostí projektu komplexních pozemkových úprav a územního systému ekologické stability. Jen tak lze dosáhnout požadovaného účinku, kterým je vytvoření harmonické kulturní krajiny, se zabezpečenými funkcemi ekologickými a estetickými. 17.2. Kostra ekologické stability Prvky kostry ekologické EVSK) tvoří mozaiku
stability (ekologicky významné segmenty krajiny
v současné době ekologicky relativně
-
nejstabilnějších
trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla základní kostra ekologické stability vymezena na základě mapování aktuálního stavu krajiny (tzv. ochranářské
mapování) a je
evidována referátem životního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně.
Základní legislativní ochrana ekologicky významných segmentů krajiny podle zákona
č.
114/1992
Sb.
(o
ochraně
přírody a krajiny) vyplývá z jejich
charakteru. Lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy jsou obecně chráněny jako významné krajinné
prvky (viz kapitola
Ochrana krajinného rázu).
Zbývající části krajiny je též možno registrovat jako významné krajinné prvky, a to
podle
§6 zákona. Vyšší kategorií ochrany je pak vyhlášení zvláště chráněného
území. Na území kelčanského katastru se dosud nevyskytuje žádné zvláště chráněné území ani registrovaný významný krajinný prvek. Stručnou zasahujících
na
charakteristiku území
ekologicky
kelčanského
významných
katastru
segmentů krajiny
podává následující přehled.
Značeníní odpovídá grafické příloze 1: 10 000. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny: A) Barbora I (Staré díly) Drobný lesík v příkrém svahu severovýchodně od obce. Ve stromovém patře výrazně dominuje akát, keřové patro je poněkud pestřejší (bez černý, brslen evropský, šípek, střemcha aj.). Podél bývalého náhonu ve spodní části svahu jsou roztroušeny též vrby, švestky, třešně. Základní opatření: Zásadně změnit dřevinnou skladbu ve propěch autochtonních (původních) dřevin.
B) Barbora II (Staré Kelčany) Drobný lesík ve svazích severovýchodně od obce, s převahou borovce, a s příměsí dalších dřevin (akát, lípa malolistá, dub letní, javor mléč, javor klen aj.). V keřovém patře převažuje bez černý,
střemcha, brslen
evropský, bez černý,
hojný je i šeřík a pámelník. Základní opatření: Zásadně změnit dřevinnou skladbu ve propěch autochtonních (původních) listnatých dřevin. 17.3. Územní systém ekologické stability Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně soustavou
stabilních a stabilizujících
uchování přirozeného
labilní
ekosystémů,
genofondu krajiny je třeba
a
části naopak,
krajiny že pro
vzájemně propojit izolovaná
přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů)
pro
území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda
vytváření
územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES.
V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické
stability
krajiny
definován jako vzájemně
propojený
soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními
pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou -
biocentrum, biokoridor, interakční prvek.
V roce 1990 byla firmou Agroprojekt Brno zpracována "Studie návrhu územního systému ekologické stability v obvodu JZD
Vracov", zahrnující též
území
kelčanského katastru. Ačkoliv tato práce vznikla pro jiné účely, lze ji s drobnými úpravami začlenit do konceptu návrhu územního plánu.
V kelčanském katastru se střetávají tři větve lokálních biokoridorů.
První trasa je vázána na tok Hruškovice. V trase biokoridoru zasahuje na územím katastru jedno navržené biocentrum, a sice na hranice s k.ú. Žádovice na soutoku s Moštěnkou (BC Osužiny). Část příslušející do kelčanského katastru je navržena převážně na orné půdě, vyžádá si tudíž změnu kultury (na les, louku, případně ostatní plochy). Minimální požadovaná celková rozloha činí 3 ha.
Druhá trasa
ja spojena s tokem
Moštěnkv. Zasahuje okrajově do
severovýchodní části katastru, kde se v biocentru Osužiny napojuje na biokoridor Hruškovice.
Třetí trasa reprezentuje sušší stanoviště než dvě předchozí. Prochází
od
jihovýchodu z vracovského katastru po hranici se žádovickvm katastrem. V místě
EVSK
biocentrum.
Barbora Dále
přes
II ja
navrženo v podstatě jednoznačně
EVSK Barbora I se dostává biokoridor
vymezené k údolní nivě
Hruškovice. Zde se podél silnice napojuje na biokoridor Hruškovice a opět z něj odbočuje v
místě zbytků někdejší
hráze směrem na
lesní komplex Chrást ve
vlkošském katastru (západně od obce). Vzhledem k tomu, že optimální možnost překonání
nivy Hruškovice v podstatě neexistuje a že je třeba navázat na ÚSES
sousedních katastrů, lze považovat popsaný způsob vedení biokoridoru za jediný reálně možný.
Limitující prostorové a funkční parametry pro lokální biocentra a biokoridory jsou v kelčanském katastru následující:
a) minimální velikost biocenter (v případě ideálního kruhového
tvaru):
- společenstva lesní - 3 ha, - společenstva mokřadní
1 ha,
-
- společenstva luční - 3 ha, - společenstva stepních lad - 1 ha, - společenstva kombinovaná
-
3 ha,
b) maximální délka biokoridorů a možnost jejich přerušení: -
společenstva lesní - maximální délka 2000 m, možnost přerušení maximálně 15
m, - společenstva mokřadní
-
maximální délka 2000 m, možnost přerušení do 50 m
zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami, -
společenstva luční - maximální délka 1500 m, možnost přerušení neomezená,
- společenstva stepních lad: - maximální délka 2000 m, možnost přerušení neomezená, - společenstva kombinovaná
-
maximální délka 2000 m, možnost přerušení do
50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami,
c) minimální šířka biokoridorů: - společenstva lesní - 15 m, - společenstva mokřadní - 20 m, - společenstva luční - 20 m, -
společenstva stepních lad -1 0 m.
Z uvedených parametrů vyplývá, že se prostorové nároky na tvorbu lokálního ÚSES u různých typů společenstev poněkud liší. Vzhledem k předpokládanému
výskytu většiny uvedených typů společenstev ve skladebných prvcích lokálního ÚSES bude konečná podoba prostorového vymezení těchto prvků různá.
Z hlediska
vlastního vytváření ÚSES platí, že pro
výsadby dřevin v
biokoridorech a biocentrech je třeba zásadně používat domácí stromy a keře odpovídající důsledně stanovišti výsadby.
Budou to v prvé řadě: na vlhkých stanovištích podél toku: olše lepkavá, vrba bílá, vrba ušatá, topol bílý, topol černý, jasan ztepilý, jilm vaz, jilm habrolistý, dub letní, lípa malolistá, brslen evropský, řešetlák počistivý, krušina olšová, hloh jednoplodý, hloh obecný, střemcha obecná, kalina obecná, svída krvavá. na sušších stanovištích: dub zimní, dub pýřitý, habr obecný, lípa malolistá, javor mléč, jeřáb břek,
ja vo r babyka, ptačí zob obecný, brslen bradavičnatý, trnka
obecná, svída krvavá, růže šípková, hloh obecný a jednoplodý.
Danou
podobu
územního
systému
ekologické stability, vyjádřenou též v
grafické části, považujeme za dostatečnou pro projednání a schválení územního plánu. Podrobnější zpracování ÚSES (zejména doplnění o interakční prvky) bude nutnou součástí komplexních pozemkových úprav. 17.4. Trvalé vegetační formace v intraviíánu 17.4.1.Význam jednotlivých kategorii zeleně v území a zásady jejího řešení Vyhrazené plochy zeleně jsou v prvé řadě tvořeny soukromými zahradami u rodinných
domků a
zemědělských usedlostí. Soukromé zahrady se výrazným
způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani ekologický význam zahrad - jsou biotopem řady druhů zpěvných ptáků a často
dalších druhů
různé druhy hmyzu.
mnohdy chráněných
živočichů, jako jsou ježci, ještěrky,
Ekologickou
funkci
omezením chemizace,
zahrad
lze
zvyšovat
vyloučením
nebo výrazným
vytvářením přírodě blízkých zákoutí v zahradách,
ponecháváním starých doupných stromů a pěstováním vysokých tvarů dřevin. %
Do kategorie vyhrazené zeleně patří
- plocha za obecním úřadem sloužící pro zábavy a slavnosti osázená zeravy,
plazivými jalovci, v ploše je
v obci. Je
pískoviště. Plocha by vyžadovala
doplnění o velké listnáče jako jsou lípy, javor mléč, jírovec maďal, jerlín japonský, -zahrada bývalé hospody - nyní zpustlého objektu s řadou obce výjimečných stromů. Rostou tu jeden
velkých v obraze
mohutný jírovec maďal, dva jasany
ztepilé a dvě lípy. - zahrada vily patřící dříve k cukrovaru byla původně komponována jako parkově upravený les. registraci
V porostu jsou odpadky. Les
jako významný
červenolistá
krajinný
navazující na vilu je navržen k
prvek. Rostou
tu lípy,
jírovce maďaly,
forma javoru, javory mléče, habry, duby ( mohutné exempláře),
javory kleny, střemcha, brslen evropský, bez černý, přimíšená je
borovice a akát.
- oplocený areál bývalého cukrovaru byl původně osázen poměrně zelení dle kompozičního záměru,
ze které zbyla pouze
cennou
torza v jádrové části.
Zbývající prostor je bez zeleně silně zaplevelený..
Hřbitov je situován severně od obce. Vedle trávníkových ploch tvoří jeho zeleň obvodové výsadby stromů, mezi nimiž dominují modříny, doplněné o břízy, lípy, vrbu a smrk. Pro vytvoření kvalitního prostředí pro návštěvníky hřbitova bude třeba provést výsadby stromořadí podél cesty k hřbitovu i ve vlastním hřbitovním prostoru.
Rozsah zeleně doprovodné a izolační je v každém území různý a je dán sítí vodotečí, komunikací a výrobních či jiných objektů, které je třeba v území výsadbou izolační zeleně doplnit.
Význam Jsou
břehových porostů
spočívá především
v jejich ekologické funkci.
většinou jedinými plně fungujícími biokoridory v krajině. Pokud jsou složeny
z
dřevin odpovídajících stanovišti, jsou schopny svým kořenovým systémem
odčerpávat z toků dusičnany a fosforečnany, zvyšovat turbulenci proudící vody. Při plném zápoji stíní hladinu toku, potlačují rozvoj plevelů a umožňují život v toku. Vedle toho plní v území funkci estetickou, ke
snižování laminárního proudění
vytvářejí
postupně podél
mikroklimatickou
vzduchu.
regulovaného toku
a
Kvalitní břehové
Hruškovice. U
přispívají porosty se
nově navrženého
rybníka je nutno vysadit břehové porosty ja k na hrázi, tak na březích. Na hráz doporučujeme duby letní, na ostatní břehy olše, vrby.
Izolační
zeleň
mikroklimatické,
podél
jejich
frekvenci dopravy. V
komunikací
funkce
plní
ekologické
funkce hygienické, estetické jsou potlačeny v přímé
úměře k
katastru obce se nenachází žádné významné stromořadí
podél silnic. Ideální by bylo vysázet stromořadí z lip ke hřbitovu, z jiných menších dřevin podél záhumení cesty k ČOV.
Izolační zeleň u objektů zemědělských staveb Kyjov je nutno realizovat v rámci celkových úprav areálu, podobně jako u objektů chlévů bývalého velkostatku.
Zásadou
pro realizaci
izolační zeleně je, že
by měla být vysázena ze
sortimentu domácích dřevin odpovídajících stanovišti, pouze v intravilánu obce je možno v omezené míře použít dřevin zdomácnělých.
Zeleň půdoochranná a rozptýlená je
ve smyslu této práce chápána jako
součást územního systému ekologické stability.
Zeleň menších parkově upravených ploch je tou kategorií, kterou většina lidí chápe jako veřejnou zeleň v pravém slova smyslu.
Potřeba veřejné zeleně se v jednotlivých obcích liší podle typu osídlení, stavu přírodních prvků v krajině, případně jiných specifických faktorů. Zeleň veřejná stává se
zřejmě plní především
důležitým místem
funkce estetické a psychosociální,
setkávání obyvatel obce
a to
obyvatel všech
věkových kategorií. Proto by veřejná zeleň měla poskytnout prostor pro hry dětí,
setkávání mládeže i starších občanů. Pochopitelně by plochy veřejné zeleně měly být natolik rozsáhlé a v obci kvalitně rozmístěné, aby si jednotlivé skupiny obyvatel vzájemně pobyt v zeleni neznemožňovaly. V současné době veřejná zeleň v obci téměř neexistuje. Jedinou plochou je nepatrný pás trávníku v severním okraji obce na kterém roste jírovec maďal, dvě lípy a hloh. do této plochy by bylo vhodné přemístit kříž rodiny Ingrovy z roku 1942 který je v současné době na protější straně silnice uprostřed skládky různého odpadu.
Důležitá místa pro rozvoj veřejné zeleně jsou vázána n a : -
centrální část obce. Setkávají se tu obyvatelé všech věkových kategorií, obvykle
si tu méně hrají děti. V Kelčanech tato plocha chybí, prostor pro ni je za obecním úřadem, plochu
je třeba
upravit. Nově
navrženy jsou plochy veřejné zeleně
navazující na chlévy bývalého velkostatku a kolem historické, chráněné stodoly. S těmito plochami lze uvažovat až po rekonstrukci objektů.
- prostor navazující na sportovní zařízení. Pro tuto zeleň je dostatečný prostor v nivě Hruškovice a Zamazané který skýtá ideální
podmínky
pro
skloubení
sportu, rekreace a pobytu
v
esteticky
upraveném prostředí s obnovenou vodní plochou. 17.4.2. Zásady tvorby ploch veřejné zeleně Pro většinu ploch veřejné
zeleně v našich obcích je charakteristická malá
péče o trávníky, často nevhodný sortiment dřevin. Málo vhodné je v této suché a teplé oblasti používání smrků, douglasek, jedlí a modřínů. Nízké a plazivé dřeviny se neprojeví
v obraze
obce, nemají téměř žádný
vliv na snižování prašnosti,
zlepšení mikroklimatu, kompozičně jsou nevýrazné. Nové výsadby veřejné zeleně by proto měly být realizovány za využití velkých a dlouhověkých stromů, pokud možno domácího sortimentu, kombinovaných s trávníkovými plochami a omezeným množstvím kvetoucích keřů. Plocha musí být vybavena lavičkami, případně prvky pro hraní dětí z přírodních materiálů - ze dřeva, případně kamene.
Při každé nové výsadbě je třeba zvažovat budoucí velikost dřeviny, je jí nároky na půdu, vlhkost a teplotu. Dřeviny cizokrajné je vhodné používat omezeně. Pro zlepšení celkového
vzhledu obce by bylo
vhodné po posouzení
omezujících faktorů navrhnout výsadby nových dřevin v následujícím sortimentu:
-
domácí dřeviny - lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, dub letní, dub zimní,
jasan úzkolistý, jeřáb břek, topol bílý, -
cizokrajné dřeviny výjimečně jako solitéry -
jírovec maďal, jerlín japonský, stromy se střední až malou korunou na menší prostranství a do úzkých ulic: -
-
domácí dřeviny - ja vo r babyka, jeřáb oskeruše, jeřáb muk, cizokrajné dřeviny -
jeřáb prostřední,
zmarličník japonský, javor
trnovník honosný, trnovník pražský,
mléč ve varietách (var. Globosum), sakura, okrasné
jabloně.
Pro
výsadby dřevin
v biokoridoru a biocentrech je třeba zásadně
používat domácí stromy a keře odpovídající důsledně stanovišti výsadby.
Při výsadbách zeleně je třeba mít na mysli možnosti jejich jednoduché a kvalitní údržby, zejména sekání trávníku, které je nutno provádět několikrát ročně dle významu a využívání
plochy v obci. Výsadby by měly
být realizovány z
kvalitního sortimentu, který je zárukou dobře prosperujících výsadeb, podle projektu zpracovaného odborným projektantem.
Posláním
vegetačních
úprav
v intravilánu
obce
je
vedle
obecných
mikroklimatických a hygienických funkcí: 1. Zkvalitnit obytné prostředí v centrální části obce K tomu je zapotřebí 2. Maximálně posílit biokoridor Hruškovice a vytvořit z něj zelenou
páteř
sportovního areálu, prostor relaxace obyvatel: K tomu je zapotřebí -
navrhovaný sportovní areál upravit takovým způsobem, aby v nivě převládaly
zatravněné plochy, doplněné o
výsadby solitérních listnáčů.
- všechny takto
upravené plochy chápat jako širší součást biokoridoru Hruškovice a v sortimentu dřevin používat výhradně domácí stromy a keře odpovídající danému stanovišti. 3. Vytvořit pěší trasu spojující Kelčany s okolními obcemi K tomu je zapotřebí - obnovit polní čestní síť, osázet ji stromořadím, 4. Vytvořit estetickou dominantu zeleně v okolí hřbitova. K tomu je třeba - provést výsadbu velkých listnáčů jak uvnitř hřbitova, tak kolem hřbitovní zdi, - upravit předpolí hřbitova, -
osázet cestu ke hřbitovu,
- pro výsadby použít převážně domácí dřeviny jako lípy, a javory. 5. Obraz obce
doplnit o nové pohledové
dominanty
-
výsadby velkých
listnáčů (lípy, javory). 6. Vybudovat kvalitní obytné prostředí nově navrhované ulice rodinných domků. K tomu je třeba - při zakládání ulice řešit takové trasování inženýrských sítí a volit takovou šíři ulice, aby byla umožněna výsadba kvalitních uličních stromořadí 7. Zmírnit negativní dopady areálu zemědělských staveb na obec
a krajinu.
K tomu je třeba - provést rekonstrukci čestní sítě v areálu, - zatravnit nezpevně né plochy kvalitním travním porostem, - provést výsadbu stromů a keřů po obvodu i uvnitř areálu, - pro výsadby použít domácí dřeviny jako lípy, jasany, javory, habry, lísky, řešetláky, svídy, střemchy.
Soupis významných stromů v obci Kelčany. 1. Lípa malolistá - 3 ks na parcele č. 288 u bývalého cukrovaru 2. Douglaska tisolistá 1 ks. parcele č. 284/4 u bývalého cukrovaru 3. Jírovec maďal 3 ks na parcele č. 182/9 jižně od bývalého cukrovaru 4. Jírovec maďal 2 ks na parcele č. 288 u bývalého cukrovaru 5. Jasan ztepilý 2 ks na parcele č. u bývalého hostince 6. Jírovec maďal 2 ks na parcele č. u bývalého hostince
7. Lípa malolistá - 2 ks na parcele č. u bývalého hostince 8. Jírovec maďal 1 ks na parcele č. 1867/3 u vily býv. cukrovaru 9. Vrba bílá 1 ks na parcele č. 254 u náhonu východně od obce 10. Vrba bílá 1 ks na parcele č.253 u náhonu východně od obce 11. Jírovec maďal 5 ks na parcele č. jižně od býv. cukrovaru 12. Jírovec maďal 1 ks na parcele č.805/3 v severní části obce 13. Lípa malolistá - 2 ks na parcele č.805/3 v severní části obce 14. Jí rovec maďal 2 ks na parcele č.840/1 u kostela 15.Akát bílý 1 ks na parcele č. 1 u statku
Mimo zastavěné území obce se nachází 2 skupiny významných stromů: - Jirovec maďal 2 ks a lípa malolistá 1 ks u křížku sv. Gotharda při silnice Žádovice Nětčice - Lípa malolistá 3 ks na hrázi bývalého rybníka u kříže z roku 1810 17.5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu Kelčany na zemědělský půdní fond 17.5.1. Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků provedeno ve
na zemědělský půdní fond bylo
smyslu vyhlášky 13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29.
prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České
národní rady č. 10/93 Sb., § 3 (k paragrafu 5
zákona 10/93) a
přílohy 3 této vyhlášky. 17.5.2. Bonitované půdně ekologické jednotky Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód
půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
I. místo Klimatický region -
2.a
3.
místo - Hlavní
charakterizovaná
půdní jednotka - je
půdním
typem,
syntetická
agronomická
jednotka
subtypem, substrátem a zrnitostí včetně
charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a expozice Na
základě kombinace
klimatického regionu
a hlavní
půdní jednotky je
stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
(příloha A). Většina území se nachází v klimatickém
regionu VT - velmi teplém a suchém, v kódu BPEJ označeném číslem 0.
Z půdních jednotek, navržených k zastavění jsou tu zastoupeny:
01 - Černozemě na spraši, středně těžké, převážně s příznivým vodním režimem. Základní sazba odvodů - 95 tis. Kč/ha. 08 - Černozemě smyté a erodované, převážně na spraších, zpravidla na svazích,
b
v
i v v »
r
stredne tezke. Základní sazba odvodů - 82 tis. Kč/ha. 58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, s vodními poměry místně méně příznivými, při odvodnění
příznivými.
Základní sazba odvodů -8 7 tis. Kč/ha. 17.5.3. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Navržené
lokality
záboru
zemědělského
půdního
fondu lze rozdělit do
následujících základních skupin: - výstavbu rodinných domků - podnikatelská zóna - rybník Výstavba
rodinných domků
je
řešena tak,
aby maximálním způsobem
navazovala na intravilán obce a co nejméně narušovala zemědělské rozsáhlých
nezastavěných
využívání
ploch. Podnikatelské aktivity navazují na areál ZS a
Stavebnin, které jsou zde již stabilizovány a navrhovaná plocha je zde chápána jako územní rezerva určená k zastavění až po vyčerpání rezerv uvnitř areálu. Rybník je
navržen na ploše původních rybníků jako přispění k ekologické stabilitě krajiny a pro rekreační využití obyvatelstva. Zástavba navržených vinných sklepů je zasazena do stráně, což je ostatní plocha. 17.5.4. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek v katastru dotčených uvažovanou výstavbou
BPEJ
stupeň přednosti v ochraně
třída ochrany
0.08.10
IV
9
0.01.00
II
2
0.58.00
III
2
17.5.5. Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce - výstavba rodinných domků: Zábor celé plochy nebude realizován, ve skutečnosti bude zastavěno a zpevněno cca 300 m2 na každý domek, zbytek plochy bude využit jako zahrada. - plocha pro
podnikatelské aktivity: uvažuje se
s celým záborem plochy,
nezastavěné a nezpevněné plochy budou využívány patrně jako okrasná zeleň. - plocha pro rybník : uvažuje se s celým záborem plochy s tím, že okolí samotného rybníka bude vhodně ozeleněno doprovodnou zelení. 17.5.6. Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce - výstavba rodinných domků: Zábor celé plochy nebude realizován, ve skutečnosti bude zastavěno a zpevněno cca 300 m2 na každý domek, zbytek plochy bude využit jako zahrada. - plocha pro
podnikatelské aktivity: uvažuje se
s celým záborem plochy,
nezastavěné a nezpevněné plochy budou využívány patrně jako okrasná zeleň. - plocha pro rybník : uvažuje se s celým záborem plochy s tím, že okolí samotného rybníka bude vhodně ozeleněno doprovodnou zelení.
17.5.7. Vyhodnocení jednotlivých záborů ZPF
Plocha Vztah k zast. Účel
L
KódBPEJ
Výměra
Stupeň přednosti Třída
(kult.)
v ha
v ochraně
území obce
záboru
intravilán
rodinné 0.08.10 domky
extra vilán
orná orná, sad, zahrada
M
extravilán
IV
0,9-0,91 0,09 2,08
rodinné 0.01.01
0.26
II
2
IV
9
orná
územní 0.08.10 rezerva orná, sad
celkem
9
0,18
celkem
domky
ochrany
1,63-0,16
vinice
0,04
zahrada
0,16 2,38
N
extravilán
rybník
0.58.00
celkem
orná
III
2
III
2
1.94 1.94
0
extravilán
podnik.
0.58.00
zóna
orná
0,56
0,56 Zábor ZPF celkem
6,96
18. Závěrečná část 18.1. Rekapitulace návrhu Urbanistická struktura obce zůstává v návrhu ÚPN zachována a nové plochy určené k zástavbě na ni navazují. Bydlení se bude rozvíjet zejména v intravilánu formou dostavby stávajících uličních proluk a nahrazováním zastaralého bytového fondu. Nová zástavba 17 RD
plynule navazuje na již započatou ulici a rozšiřuje
intravilán. Rezervní plocha pro bydlení
(20 RD) navazuje na urbanistickou strukturu
obce a rozšiřuje intravilán. Drobné podnikání a řemesla neobtěžující obytnou zónu jsou navržena do areálu bývalého statku a velké stodoly naproti statku. Plocha pro samostatné garáže (10 g.) je navržena vedle bývalého statku. Výroba a řemesla většího rozsahu se bude dále rozvíjet v rezervních plochách areálu ZS a Staviv. Rezervní plocha pro výrobu, podnikání a řemesla je vyčleněna vedle areálu ZS a Staviv. Občanská vybavenost bude využívat zejména stávajících rezerv v centru obce a u areálu ZS. Pro rozšíření areálu vinných sklepů
(10 sklepů) je vyhražena stráň podél
polní cesty za hřbitovem. Rybník, dotvářející systém ÚSES je navržen mezi Hruškovickým potokem a komunikací k areálu ZS Kyjov. ÚSES navazuje na stávající krajinotvorné prvky zeleně (zejména potok, les a významné krajinné prvky) a doplňuje je do funkční kostry. - Charakter katastru zůstane nadále zemědělský a bude dotvořen opatřeními proti škodlivým vlivům zemědělské výroby a proti erozi, zejména za pomoci ÚSES. Dopravní skelet zůstane zachován a nové plochy zástavby na něj plynule dopravně naváží. Technická infrastruktura je navržena tak aby plynule navázala na nedávno realizovanou infrastrukturu za podmínky dodržení technické kvality a dále tuto
strukturu dotvořila tak, aby byl zajištěn stadart bydlení a celkového života obce a přilehlých výrobních prostor. Místo pro ČOV je navrženo za bývalým statkem na konci obci tak, aby splnilo odstup od bydlení ve vzdálenosti do 100 m. Pro výrobní areál je navržena ČOV přímo v areálu ZS, přičemž se předpokládá užití malé domovní čističky. 18.2. Funkční uspořádání území v k.ú. Kelčany Plochy urbanizované (v intravilánu a přilehlé plochy) plochy pro bydlení ve stávající zástavbě plochy pro nové bydlení územní rezerva pro bydlení plochy občanské vybavenosti plochy pro vinné sklepy plochy pro zemědělskou výrobu a podnikání, řemesla, ČOV a pro hospodářské objekty plochy pro výrobu, podnikání, řemesla, sklady plochy pro sport a rekreaci plochy dopravních zařízení plochy technických zařízení
Plochy neurbanizované (v extravilánu) plochy pro zemědělství plochy trvalé zeleně a lesů plochy vyhražené zeleně vodní plochy a toky plochy prvků ÚSES a protierozních opatření
Využití výše vyčtených ploch musí odpovídat účelu, který je plochám určen územním plánem (výkres č. 1, 2 a 3 včetně tabulky o přípustnosti aktivit v zónách). Výjimku z územního plánu je nutno projednat s referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu Hodonín.
V neurbanizovaných plochách se připouští přítomnost liniových dopravních či inženýrských staveb a přítomnost stávajících samot či sakrálních staveb a jejich údržba. V urbanizovaných i neurbanizovaných plochách není přípustné skladování a likvidace odpadů a poškozování přírody. 18.3. Limity využití území Výhledové období urbanistického návrhu je 15 let, tj. přibližně do roku 2 012. Počet trvalých obyvatel obce Kelčany je 208 ( ± 5 obyv.).
Teoreticky limit
maximálního počtu obyvatel po vyčerpání všech možností včetně rezerv
tohoto
urbanistického návrhu je 488 trvalých obyvatel. Reálny návrh je 230 trvalých obyvatel, přičemž skutečnost může být i nižší. Kapacitu občanských, zemědělských a výrobních staveb nelze číselně stanovit, je pouze prostorově určena. Pro venkovské bydlení je charakteristická smíšená obytná zástavba. Tzn. provozovny drobných řemeslníků a služeb jsou většinou soukromé
a stejně jako
chov domácího zvířectva se odehrává přímo v obytné zástavbě (většinou jako součást rodinnýho domků). Tato činnost je limitována únosností vlivu na okolní obytné prostředí.
Drobná řemeslnná výroba a podnikání je limitována ta kto : Vzdálenost od obyt. zástavby provozovny do 50 m2 s nehlučným provozem bez zápachu - min 6 m. Provozovna nad 50 m2 s níže uvedenými limity - min 20 m.
velikost provozovny - max do 100 m2, max do 2 podlaží hluk
- (maximální hlučnost v DB stanoví příslušná OHS) - doba provozování strojů s hlučným provozem od 8 00 do 2 0 00
prašnost
- pouze v prostorách provozovny bez vlivu na okolní obytnou zástavbu
zápach
- pouze v prostorách provozovny bez vlivu na okolní obytnou zástavbu
chemické prostředky- bez škodlivého vlivu na životní prostředí
doprava
- vjezd do provozovny průjezdem přes obytný dům nebo jedním vjezdem stanoveným stavebním úřadem
odstavná stání
- v zastavěné části vlastní parcely (dvůr, nikoli zahrada) nebo v prostoru vyhrazeném stavebním úřadem
Zemědělské hospodářství s chovem domácího zvířectva ie limitováno ta kto :
Vzdálenost chovu běžného domácího zvířectva (max
-
2 prasata, 15 slepic a
kuřat, 15 kachen a hus, 15 králíků a hnojiště ) ve vzdálenosti min 6 m od obytné zástavby. (Hnojiště musí být v izolované jímce se zakrytováním proti hmyzu a s pravidelným vyvážením mimo obytnou zástavbu). Chov většího počtu domácího zvířectva a hnojiště s níže uvedenými limity min 20 m od obytné zástavby.
- prasata
3 ks
-
skot
2 ks
-
koně
2 ks
- ovce, kozy
6 ks
- slepice, kuřata
50 ks
- kachny, husy
30 ks
- králíci
50 ks
Emisní koeficient této drobné živočišné výroby nesmí přesáhnout hodnotu 0,04. Vyjímky z těchto limitů může povolit pouze příslušná OHS za spolupráce OÚ. Kapacitnější zemědělskou, zejména živočišnou výrobu lze povolovat pouze v místech vyhražených územním plánem jako rezervu pro podnikání, nebo v případě vzniku větších farem v katastru v místech, kde nejsou v kolizi s navrženými nebo stávajími aktivitami (např. ÚSES, CHLŮ apod) po povolení OHS ve spolupráci s RRR ÓU Hodonín, se stavebním úřadem a s OÚ Kelčany. Pro tyto provozy musí být OHS povoleno pásmo hygienické ochrany (PHO), které nesmí zasáhnout do obytné zástavby.
18.4. Zastavovací podmínky Tyto podmínky obsahuje výkres č. 3 Regulační zásady výstavby a kapitola č .
7 7 .
Tyto podmínky, které platí jak v obytné zástavbě stávající i navržené tak i v
ostatních rozvojových plochách, lze shrnout do následujícího:
stavební čára
- sevřená zástavba-řadová nebo volná zástavba dle výkresu č.3
typ střechy
- tvar střechy u hlavní budovy v uličním prostoru musí být sedlový, valbový, či s polovalbou. Nepřípustné jsou střechy ploché, s malým sklonem, pultové, o dvou pultech, s asymetrickým sklonem . Stávající ploché střechy nutno přestřešit sedlovou střechou. - sklon střechy musí být v rozmezí
3 8 °
a z 4 5 °
používat pálené krytiny. nejlépe francouzské tašky, bobrovku . podlažnost
-
jednopodlažní (1), max dvoupodlažní (2) viz výkres č.3.
18.5. Veřejně prospěšné stavby - kompletní plynofikace obce včetně navrženého rozšíření (výkres č.5) -
rekonstrukce a výstavba rozvodů el. energie VN včetně trafostanic, rozvodů NN a slaboproudých zařízení (výkres č. 5)
- vybudování vodovodní sítě v obci dle potřeb výstavby (výkres č. 4) - vybudování kanalizační sítě včetně odvedení extravilánových vod a realizace objektů souvisejících (výkres č. 4) - výstavba čistírny odpadních vod (výkres č. 4) - rekonstrukce stávajících komunikací a chodníků a výstavba nových komunikací a chodníků pro navrženou obytnou zástavbu i pro obsluhu výrobních a hospodářských ploch, k novým vinným sklepům a hřbitovu, včetně navržených parkovišť (výkres č. 2) - rekultivace divokých skládek odpadů (výkres č. 1 a 2)
Tyto veřejně prospěšné stavby schválené obecním zastupitelstvem lze podle stavebního zákona § 108 vyvlastnit nebo práva k nim omezit.
18.6. Závazné a směrné části ÚPN 18.6. 1. Závazné části Závazné části ÚPN nabývají po schválení obecním zastupitelstvem a po vydání v příslušné obecní vyhlášce pro občany závazného charakteru. V ÚPN SÚ Kelčany jsou navrženy tyto závazné čá sti:
Lokalizace ploch pro obytnou výstavbu, občanskou vybavenost vinné sklepy, výrobní podnikání a pro garáže (výkres č. 1,2,3) Lokalizace územních rezerv - pro obytnou a občanskou zástavbu a podnikání (výkres č. 1,2,3) Umístění
územních
systémů
ekologické
stability
-
ÚSES,
spolu
s
protierozními opatřeními (kap. 17, výkres č. 1,2) Izolační zeleň kolem výrobních a podnikatelských ploch (výkres č. 1,2) Trasy vedení technické infrastruktury (plynovod, rozvod elektrické energie, vodovod, kanalizace) a umístění ČOV (výkres č.4, 5). Lokalizace veřejně prospěšných staveb (výkres č.2,4,5). Dodržení regulačních zásad výstavby (stavební čára, typ střechy, podlažnost) Dodržení způsobu využití území v části urbanizované i neurbanizované (výkres č. 1,2,3). Respektování stávajících i budoucích vyhlášených pásem hygienické ochrany podle obecně závazných předpisů správců sítí a OHS (výkres č. 1,2,4,5). Ochrana životního prostředí - vzduchu, povrchových i spodních vod, půdy a přírody (kap. č. 17). Ochrana ložisek nerostných surovin, zejména v CHLÚ (výkres č. 1,2). Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu (kap. č. 17 a výkres č. 1). Nepovolovat v k.ú Kelčany stavby nebo aktivity s negativními vlivy na životní prostředí. Provozy, u nichž se stanovují pásma hygienické ochrany, lze umístit jen do ploch k tomu určených, přičemž nesmějí zasáhnout do obytné zóny.
18.6.2. Směrné části Zásady, které nejsou stanoveny v závazné části územního plánu, jsou směrné. Od těchto zásad se lze odchýlit, pokud se prokáže, že jiné řešení je vhodnější, přičemž základní koncepce rozvoje podle ÚPN SÚ Kelčany zůstane zachována. Jedná se o následující:
Počet obytných domů a přírůstek trvalých obyvatel. Velikost a náplň skutečně realizovaných objektů občanské vybavenosti a výrobních ploch. Lokalizace urbanisticky významných míst Objekty architektonicky významné, doporučené k rekonstrukci k původnímu stavu Všechny hřebeny střech navržených obytných budov orientovat rovnoběžně s přilehlou komunikací. U nově navržených obytných budov nepřesáhnout úrovní podlahy vstupního podlaží (±0,000) výšku 0,6 m nad přilehlou komunikací. Na návsi, která je navržena jako obytná ulice, ponechat dlážděný povrch ze stávajícího materiálu (žulové kostky).
Doplněk k návrhu ÚPN SÚ Kelčany
Doložka CO
Doložka se zpracovává v souladu s vyhl. 84/96 Sb. ve znění vyhl. č.377/92 Sb. a na základě předpisů CO - 1 - 9 a CO - 2 - 7. Je pozastavena výstavba stálých úkrytů a z těchto důvodů se doložka CO zpracovává ve zjednodušené formě. Orgány CO nemají v zájmovém území žádné výhledové zájmy. Požadují pouze zachovat stávající zařízení a v obci vytvořit podmínky pro ukrytí obyvatelstva proti radiaci podle dostupných předpisů.
Jedná se zejména o vybudování
protiradiačních úkrytů svépomocí pod patronátem obecního úřadu. Pro to je třeba využít podzemních prostorů - sklepů nebo jiných vhodných místností, v případě vzniku mimořádných podmínek, ohrožujících zdraví či život obyvatelstva.
Stávající zařízení
Evidenci úkrytů a sklady PIO (IPCHO) vede obecní úřad. Obec Kelčany má cca 208 stálých obyvatel, z nichž většina žije v rodinných domcích. Tito obyvatelé jsou povinni ukrytí řešit sami. To zabezpečují sklepní prostory, které jsou v RD. Občanské vybavení, které je v obci , je minimální a vesměs se nachází v bývalých RD. Ukrytí je zde tudíž stejné jako u ostatních RD. Školská zařízení v obci nejsou a zemědělské družstvo bylo zrušeno. V k.ú. Kelčany je rozlehlý areál Zěmědělských staveb Kyjov, u něhož jsou bytové objekty. V jejich blízkosti, v objektu bývalého hostince, se nachází kryt č. 7060022 (v legendě pod č.11) s kapacitou 100 osob, doba ukrytí do 6 hod., který je vybraným ochranným úkrytem Ministerstva zemědělství a je určen pro potřeby tohoto ministerstva, respektive pro ukrytí zaměstnanců a obyvatel přilehlého areálu a bytových objektů. Tento kryt je třeba zachovat, což nevylučuje další vhodné využití, za podmínky zachování základního účelu.
Navržené řešení
Nové lokality bydlení nabízejí ubytování až pro 85 obyvatel a pro dalších 100 obyvatel v územní rezervě. Jedná se o bydlení v rodinných domcích. Platí zde tedy zásada, že ukrytí zde je třeba řešit svépomocí, tzn. zejména ve sklepních prostorách. Lokalita pro podnikání je navržena v blízkosti areálu ZS. V současné době nelze ani přibližně určit zda-li a v jaké míře bude využita (totéž platí o novém využití bývalého zemědělského družstva). V případě jejího zastavění by bylo možno využít stávajícího krytu CO č. 7060022, pokud by kapacita byla postačující.
Při větším
množství zaměstnanců by zde bylo nutno zřídit nový kryt, vastavěný dle příslušných předpisů. Dále lze k ukrytí obyvatelstva využít i vinných sklepů, nacházejících se podél silnice 11/422. Docházková vzdálenost 500 m
-
ukrytí do 15 min vyhovuje pro severní
část obce a zejména by je využili majitelé sklepů s rodinami.
Návrh zvláštních zařízení CO
- sklady pro PIO (IPCHO) - v objektu OÚ - shromaždiště pro speciální očistu a odmořování - zřídit v objektu krytu č. 7060022 v bývalém hostinci - provizorní úkryty v lokalitě návrhu nových vinných sklepů -
- zdroje pitné vody - z vodovodního řadu skupinového vodovodu -
voda k hašebním účelům
-
z
vodovodního řadu, popř. z potoka Hruškovice
Obr. č. 18 Typická řadová zástavba RD
Obr. č.19 Zástavba RD kolem silnice na Vlkoš
Obr.č. 20 Původní venkovské stavení
Obr. č. 21 Prostor u bývalé stodoly
I
Obr. č. 23 Prostranství kolem kaple
Obr. č. 26 Charakteristický dřevěný plot
Obr. č. 28 Bývalý cukrovarenský hostinec
Obr.č. 29 Bytový dům ve výrobním areálu
Obr. č. 30 Současné vinné sklepy
I
I
Obr. č. 32 Zadní část obecní školy
Vývojové typy dveří a vrat
Vývojové typy dveří a vrat
I
r r r r r í [
t ■
[
t
L
L L L L
L L :L
