Ilustrace: Hana z 1.B
ČÍSLO:6
ROČNÍK: 3
Prázdniny jsou opět za námi a před námi mnoho měsíců ve znamení školy, úkolů, písemek a zkoušení. Někteří propadají panice, jiní se těší na to, co jim nový rok přinese. A jistě toho bude mnoho. Mezi nejvýznamnější letošní změny patří obměna ve vedení školy, máme novou paní ředitelku, která do školy přinesla nový „svěží vítr.“ Máme zde i nové učitele a žáky, na ty jistě také nemůžeme zapomínat. Kromě prvňáčků se k nám přihlásilo mnoho nových žáků do šestých a osmých tříd, což nás velice těší. Rozhovor s paní ředitelkou a články s novými žáky si nyní můžete přečíst. A na co se letos můžeme těšit? Nejvíce samozřejmě na nová čísla Školního oka, opět pod vedením nových redaktorů. Jsou jimi žáci osmých ročníků, kteří doufají, že pod jejich vedením bude Školní oko ještě lepší. Těšíme se. Kromě názvu našeho časopisu redaktoři zachovali také názvy rubrik, pouze přidali rubriku Sport. Změna se týká také Anglické stránky. Ta v letošním ročníku nebude samostatnou rubrikou, ale bude přinášet články do různých oddílů Školního oka. V tomto krásném čísle je příspěvěk v rubrice Zpravodajství, jelikož nás informuje o spoustě nových věcí týkajících se anglického jazyka. Také nezapomeňte, že redaktoři kromě tvorby časopisu pravidelně přidávají své přízpěvky na internetovou stránku školy do sekce Reportáže ze školy, kde se můžete dočíst aktuální zajímavé informace. A co naši předchozí redaktoři? Klárka z 1.B Jistě je velice mrzí, že časopis letos nechystají, ale budou mít spoutu práce s přípravou na přijímací zkoušky. Pro ty, kteří si nepamatují, v loňském roce časopis tvořili nynější žáci 9.A. Chtěla bych jim touto cestou poděkovat za výbornou práci, zodpovědný přístup k ní a v neposlední řadě také děkuji za zábavu, kterou jsme společně v hodinách prožili. Stihli jsme společně vydat čtyři výborná čísla, mezi nimi i Speciální velikonoční oko, které měli možnost si přečíst i návštěvníci Petrova. A nebylo jich zrovna málo. Do školního roku 2011/2012 Vám přejeme, aby byl takový, že na něj budete všichni s úsměvem na rtech vzpomínat a přinese spoustu potěšení, smíchu, radosti a samozřejmě také nových vědomostí. Šéfredaktorka S. Peřinová a redaktoři Školního oka.
INTERVIEW S PANÍ ŘEDITELKOU Jak jste si určitě všimli, máme novou paní ředitelku. Proto jsme vás s ní chtěli seznámit a zeptat se jí na několik otázek ohledně naší školy, učitelů, vychovatelů a okolí. Zde jsou. 1. Co od nás očekáváte? Je nějaké vaše očekávání již splněno? Myslím, že moje očekávání jsou velmi prostá. Od vás - žáků této školy – očekávám, že se budete snažit vzdělávat podle svých možností a schopností, že vám na naší škole bude záležet a budete se svými školními výsledky, svým nasazením a svým chováním snažit přispívat k dobrému jménu školy. Ale také očekávám, že si s sebou budete do školy přinášet to, čím žijete, tedy všechny možné radosti, starosti i problémy. Očekávám od vás, že se budete ve svých třídách snažit navazovat takové vztahy, aby se tam každý cítil dobře. A konečně očekávám, že se budete k dospělým chovat s respektem a s úctou. Od nás dospělých očekávám, že vám budeme těmi nejlepšími učiteli a vychovateli, kteří vás budou vzdělávat a vychovávat pro život, kteří budou mít vaši důvěru, že se na ně můžete kdykoliv obrátit s jakýmkoliv problémem. Jednoduše řečeno, od každého z nás očekávám, že budeme dělat to, co mámeJ Jestli je nějaké moje očekávání splněno? Musím říct, že třeba to, jak jsem byla ve škole přijata ať už dětmi, nebo učiteli, moje očekávání předčilo. 2. Kde jste předtím působila? A v jaké funkci jste byla? Dlouhé roky jsem pracovala na Základní škole na Jihomoravském náměstí v Brně-Slatině. Zde jsem byla zaměstnaná nejdříve ve školní družině jako vychovatelka, potom jsem učila na 1. i 2. stupni a postupně jsem působila jako školní metodička prevence, výchovná poradkyně a zástupkyně ředitelky. Odtud jsem odešla na Základní školu v Pozořicích jako zástupkyně ředitele. 3. Jak na vás prozatím působí místní učitelé, učitelky a vychovatelky? Velice dobřeJ Je to samozřejmě otázka hlubšího vzájemného poznávání, které nás společně čeká. Ale každému, kdo se mě na ně zeptá, říkám, že je to největší a nejlepší pedagogický sbor, s jakým jsem kdy pracovala. 4.
Co vás jako první zaujalo na naší škole? Nejspíš asi vrátniceJ
5.
Máte pocit, že církevní školy jsou v něčem lepší než státní? Jestliže ano, v čem? Na tuhle otázku není snadné odpovědět. Měly by být jiné než státní, chcete-li i lepší. Ale to, zda tomu tak je nebo bude, vždycky záleží především na lidech, kteří školu tvoří, tedy i na vás žácích a na nás, kteří zde pracujeme. Naše škola šanci být lepší rozhodně má. My ji jen nesmíme zahodit.
6.
Co byste zde chtěla pozměnit? Co jste již změnila? Říká se, že nový ředitel musí nejdříve školu dobře poznat, aby mohl přijít na to, co je třeba změnit. Myslím si, že přijít a hned všechno měnit, je to nejhorší, co bych mohla udělat. Změny by se měly zrodit i ze společné práce s pedagogickým kolektivem. Oni školu dobře znají a vědí, kde je změn nejvíce třeba. Proto chci, aby dobře fungovala naše vzájemná komunikace a také komunikace mezi školou a rodinou.
7.
Jak na vás působí řádové sestřičky? Jaký vztah k nim máte? Mám mezi řádovými sestřičkami (ne na naší škole) velmi dobrou kamarádku, a i když se spolu příliš často nevídáme, je pro mě náš vzájemný vztah hodně důležitý. Na řádové sestřičky ve škole jsem se velmi těšila, myslím si, že jsou pro školu velkým obohacením. Osobně je v současné době vnímám jako svou velkou oporu.
8. Co si myslíte o vedlejším gymnáziu a jeho úspěchu ve státních maturitách? Měla jsem z jejich úspěchu radost. I proto, že zde studuje hodně našich žáků. Takže bych jim velice přála, aby se jim podařilo úspěch zopakovat. Potom by to už mělo velkou výpovědní hodnotu. 9.
Jak jste se o naší škole dozvěděla? Kde jste o ní poprvé dozvěděla? O naší škole jsem poprvé slyšela tak před osmi lety na semináři školních metodiků prevence, kde jsem se setkala s paní učitelkou Řeholovou a chvíli jsme si spolu o škole povídaly. Už tehdy jsem se zajímala, jestli není na škole volné místo učitelky češtinyJ
10. Jak se vám spolupracuje s farností svatého Augustina, s místním farářem? Spolupráce mezi školou a farností svatého Augustina funguje velmi dobře a další formy a možnosti této spolupráce jsou otázkou naší vzájemné komunikace a samozřejmě také času. S otcem Pavlem jsem se do svého příchodu na školu osobně neznala, přestože místa, odkud oba pocházíme, od sebe nejsou příliš vzdálená. Za těch pár měsíců svého působení zde mohu říct, že se nám spolupracuje výborně. Funkce spirituála je pro naši školu nesmírně důležitá a já jsem ráda, že s ním mohu hovořit o věcech, z kterých mám radost nebo které mě trápí, a vyslechnout si jeho názor. Je to člověk, kterému na naší škole opravdu záleží, takže jeho pohled na různé záležitosti týkající se školy je pro mě velmi přínosný. Děkujeme paní ředitelce za rozhovor a přejeme jí spoustu krásných chvil strávených na naší škole. Jakub Starý
NEJEN PANÍ ŘEDITELKA JE NA NAŠÍ ŠKOLE NOVÁ... V letošním školním roce k nám do školy přišla také spousta nových žáků na druhý stupeň. Těší nás to a vážíme si toho, že si vybrali právě naši školu. Avšak první den v nové škole, mezi novými žáky a novými učiteli, je pro každého velice těžký. Na nás všech je, abychom jim to ulehčili. Jaké je, přijít na novou školu a nikoho tu neznat, se zeptal Marián Harničár svého nového spolužáka Luboše, se kterým nachystal tento článek. Jmenuji se Luboš Bocian a narodil jsem se v Třebíči. Po třetí třídě jsem se s rodiči přestěhoval do městské části Brna- Bystrce, kde jsem dva roky chodil do ZŠ Heyrovského 32. Z páté třídy jsem přešel na osmileté EKO gymnázium, ale v kolektivu třídy se mi nelíbilo, proto jsem na začátku školního roku 2011/2012 přestoupil sem, na Cyrilometodějskou církevní základní školu. Z prvního dne na nové škole jsem měl velké obavy. Nejdříve mé kroky vedly do ředitelny, kde jsem se přivítal s paní ředitelkou, poté mě paní zástupkyně zavedla k mému třídnímu učiteli, který mě velice vřele přijal. V pondělí jsem šel na ranní mši svatou, poté jsem se cítil trochu zmateně a nevěděl kam mám jít. V neznámém prostředí je orientace opravdu velice složitá. Naštěstí mě našel třídní učitel Petr Kolář a odvedl mě na školní hřiště, kde byl nachystán neobvyklý sportovní program na skákacích botech. Před tím mě ale celá třída přivítala a hned jsem se seznámil s Marianem a Štěpánem. Na skákacích botech mi to moc nešlo, ale i tak byla sranda. Po programu jsme přešli do třídy, kde mi třídní učitel dal žákovskou knížku a další důležité věci. První den se mi velmi líbil, našel jsem si nové kamarády a v této škole se cítím velmi dobře.
CO NÁS LETOS ČEKÁ? THANKSGIVING DAY Podobně jako v předchozích letech si i letošní deváťáci vyzkouší, jak se v Americe slaví Díkůvzdání. Tento projektový den absolvují po předchozích společných dlouhodobějších přípravách poslední čtvrtek a pátek v listopadu. A jak takové díkuvzdání na naší škole probíhá? Zdobí se třída, hrají se hry a scénky, vše vždy spojené s tradicí Díkůvzdání. Celý den pak vrcholí společným obědem v podobě americké tradice – krocan, nádivka…
ZÁJEZD DO ANGLIE I v letošním školním roce se mohou žáci 7.-9.tříd podívat na zajímavá místa v Anglii. Naše škole pořádá ve spolupráci s cestovní agenturou Školní zájezdy zahraniční zájezd nazvaný „Klenoty Anglie“. Během týdne navštívíme spoustu krásných míst v jižní Anglii: přímořské letovisko Brighton, univerzitní město Oxford, královské město Windsdor, Winchester, prehistorickou památku Stonehenge, město Bath s římskými lázněmi, vápencové sklaní útvary Cheddar Gorge and Caves a historický Londýn. Během pobytu ve Velké Británii budeme ubytováni v hostitelských rodinách, takže nejen ochutnáme i tradiční anglická jídla, ale také si procvičíme angličtinu. (Více informací o zájezdu lze získat u učitelů anglického jazyka).
OSTATNÍ PROJEKTY Kromě Díkuvzdání a zahraničního zájezdu nás pak čeká spousta menších projektů: Anglický víkend pro 5.(6.) ročníky, Jazyková akademie, Den svatého Patrika, Výměna vánočních pohlednic se zahraničními školami, soutěže pro různé věkové skupiny a mnoho dalšího. Mgr. Markéta Psotová
VYBAVENÍ ŠKOLY - ABY CIZÍ MOHLI ZÁVIDĚT! V naší škole najdeme plno věcí, které se dají využít zábavnou i vzdělávací formou. Aby čtenáři našeho časopisu, kteří na tuto školu nechodí, mohli závidět, blíže toto vybavení popíšeme. Velice oblíbené jsou naše sedačky. Jsou modré a červené barvy a nalézají se ve třetím patře školy. Na tyto sedačky je speciální řád popisující správné chování sedících žáků. Ten, kdo tento řád poruší, už na sedačku nemůže. Řád máme z toho důvodu, že někteří žáci sedačky ničí, ale my si je chceme uchovat na co nejdelší možnou dobu. Dále ve škole najdeme stolní fotbálek, který leží taktéž ve třetím patře, mohou na něj jít jen ti, kteří jsou z druhého stupně. Máme na něj rozpis tříd, ale pokud tam nikdo z té třídy není, tak to může obsadit kdokoliv. Rozpis je zde nutný, protože každý si chce zahrát a fotbálek je pouze jeden. Ale třeba se dočkáme dalšího, když je o něj takový zájem. Naše škola ale má také různé zábavné koutky pro mladší děti na patrech prvního stupně. Zde najdeme míče na házení do basketbalového koše, pěnové míčky na fotbal, dětské skákací panáky a tak dále. Malé děti je využívají každou přestávku. Další možností, kde se po škole nebo o přestávkách zastavit, jsou pingpongové stoly. Ty jsou určeny pro všechny žáky naší školy. Jsou v přízemí, stačí k nim jen pálka a míček, ty se zapůjčují na vrátnici. Dále máme 3 školní hřiště, jedno asfaltové (velké), druhé pískové (velké) a třetí asfaltové (malé). Na těchto hřištích je možno hrát plno míčových her, nebo zde také konají různé akce jako například: Sportovní den, akce pro školní družiny a tak dále. Na školním hřišti jsou také dětské prolézačky, houpačky, stěny, na které se můžete trefovat míčem, skluzavka a kolotoč. Tak vidíte, je nám co závidět, že? Tadeáš Trčka
KRAVÍ HORA MÝMA OČIMA Od záři letošního roku jsem začala navštěvovat tuto školu, která se nachází v jedné z nejkrásnějších a nejklidnějších brněnských částí. Dosud jsem Kraví horu vnímala jako místo, kde se nachází pouze hvězdárna, kterou jsem párkrát navštívila se školou nebo s rodiči. Vzhledem k tomu, že bydlím na opačném konci města, tak jsem netušila, že se jedná také o místo, kde může člověk strávit volný čas. Od konečné tramvaje udělá doslova pár kroků a ocitne se v přírodě obklopen stromy, keři a trávou, na kterou si člověk může i sednout a „kochat“ se pohledem na okolí. Je to místo, kde můžeme najít dětská hřiště, na kterých si hrají maminky se svými dětmi. Místo se spoustou cestiček, kolem kterých jsou lavičky určené k odpočinku, zábavě a relaxaci. Najdeme je jednak ve stínu, kde se můžeme schovat v létě před horkým sluncem, a nebo na slunci, když příjemně hřeje. Nyní již po krátké době vím, že je to park, který je plně využíván místními obyvateli k odpočinku, sportu a procházkám. Je to místo, kde si každý najde svůj koutek, kde může příjemně relaxovat a přitom vnímat okolní přírodu. Veronika Součková
Luboš Bocian a Natálie Feitová
Anička se vrací ze školy domů a říká: "Mami, já už se tam nevrátím." "A proč ne?" "Ta učitelka nic neumí. Pořád se nás na něco ptá!" Běží chlápek po silnici honí autobus. Lidi na zastávce na něj křičí: "Pane, to nemůžete stihnout, počkejte si na další!" A chlápek zvolá: "Nemůžu, já jsem řidič“. "Prosím vás, stihnu vlak ve 14:30, když půjdu přes vaše pole?" ptá se turista. "Ano, a když potkáte mého býka, tak stihnete i ten ve 14:00." Instruktor v autoškole zkouší blondýnku: "Co uděláte, když vám někdo na parkovišti propíchá všechny čtyři gumy?" "Hodím je do kufru a zajedu do servisu pro nové." Blondýnka stojí v supermarketu u pokladny a spustí na prodavačku: "Taška by nebyla ?" "A co kouzelné slůvko?" Blondýnka se hluboce zamyslí a povídá: "Čáry máry igelitka!"
RECEPT na tvarohový dort 1 hrnek mléka, 1 želatina, 2 krabičky tvarohu, 1 hrnek mletého cukru, 1 máslo, kakao Dortovou formu vyložíme igelitem. Naspod položíme piškoty a na ně vyložíme ovoce. Smícháme hrnek ohřátého mléka s želatinou, dále přidáme tvaroh, cukr a máslo. Mixujeme dohladka. Poté vylijeme část na ovoce a druhou část smícháme s kakaem. Tu potom nalijeme na první vrstvu. nakonec jej dáme do ledničky a necháme jej ztuhnout. Přejeme vám příjemnou chuť.
Název PC hry: MINECRAFT Autor hry: Markus Persson Země původu: Švédsko Minecraft je záživná hra pro všechny věkové kategorie, dá se stáhnout na www.ulozto.cz. V této oblíbené hře jde o přežití ve světě, o stavění budov a těžbu různých materiálů, ale hlavně o to, abyste si užili dobrou zábavu. Při hře si můžete vyrobit různé věci, jako jsou například meče, sekery, lopaty, krumpáče a další. A můžete tam najít hlínu, dřevo, kámen, uhlí, železo, zlato, diamanty a další materiály. Nyní již existuje Minecraft 1.8. V něm je spousta nových věcí, například vesnice, příšery a jeskyně. V Minecraftu se objevuje i nová příšera jménem Enderman, tato příšera se zaměřuje na krádeže všech materiálů. Když se na něj díváte kurzorem, tak se objeví za vámi a začne na vás útočit. V 1.8 můžete také najít perly, které se dají použít jako zbraň. Dále můžete najít pod vodou vchod do starých dolů, kde se nachází modrý pavouk, který vás otráví. A ještě máte v Minecraftu mody, které vám dají různá vylepšení jako je vzducholod’ nebo auta, letadla, zbraně, nebe, lidi a počítače a rádio. Věc, která se tvůrcům nepodařila, jsou vystouplé nosy prasat. Také se dá přihlásit na různé servery, které se touto hrou zabývají. Sem se ale může přihlásit každý a může hru ovlivňovat a měnit, proto někteří internetoví vandalové tímto způsobem ničí celé servery, takže ty jsou nakonec zdemolované a zohavené. To je hlavní zápor na této jinak dobré hry. I přes tyto nedostatky je hra zábavná a nikdy vás neomrzí. Jakub Tomanec
HARNIČÁŘŮV UČEŇ, SVAZEK 2 Autor: John Flanagan Příběh je fantasy ze smyšleného království Araluen a druhého království Celtika, jenž je domovem horníků. Hlavních postav je zde několik, například Will, sirotek z opatrovnictví na hradě Redmont, a hraničářský učeň Halta. Will je chytrý, bystrý, rychlý a hbitý. Halt je starší hraničář a rádce krále, je jedním z nejlepších hraničářů. Třetí postavou je Horác, Willův spolubydlící z dětství. Je statný, silný, ale ne moc chytrý a bystrý, je na bojovnické škole na hradě Redmont. Další postavou je Gilan, mladý hraničář a bývalý učeň Halta. Umí dobře zacházet s mečem. Důležitou ženskou postavou je Evanlyn (Kasandra), dívka, kterou najdou v Celtice. S ní se odhalí další tajemství. A o co tu vlastně jde? Království Araluen se připravuje na válku proti Morgarathovi. Král Duncan posílá poselství do Celtiky, aby jim pomohli ve válce. Gilan přijede za Haltem, protože chce, aby jel s ním. Halt ale nemůže, má moc práce s přípravami na válku a pošle Willa. Podle tradice mají být poslové tři. Nakonec jedou Gilan, Will a Horác. Na hranicích s Celtikou si všimnou něčeho divného, všichni celtikové zmizeli. Gilan chce přijít na to, kam šli a proč. Večer k nim přijde dívka, která se představí jako Evanly a řekne jim, že celtiky unášejí wargalové, ale neví proč. Gilan jede napřed, aby oznámil králi, že celtikové nepřijdou. Kniha se mi líbila hlavně kvůli tématu a hrdinům. Je to zábava, napětí a akce. Martin Brůha
Učitelé a vedení školy se stále snaží o to, aby se naši žáci ve škole cítili co nejlépe. Protože již nevíme, co by se dalo ještě zlepšit, poprosili jsme děti ze 2.A o radu.
„CO BYSTE CHTĚLI DĚLAT O PŘESTÁVKÁCH?“
DAN STANĚK
KUBA PROCHÁZKA
DAVID CHAROUZ
ANEŽKA VOJTOVÁ
JESIKA SUNDECJUKOVÁ
Děkujeme dětem z 2.A za příspěvky, budeme uvažovat nad realizací těchto námětů.
UŽ JE TO DOMA... ŘVALI PLZEŇANÉ Jiho-západní klub z Plzně vyhrál Gambrinus ligu a po předkolech (dánský tým FC Kodaň) postoupil do Ligy mistrů, kde se potkal s katalánskou velmocí FC Barcelonou, nováčkem z Běloruska Bate Borisov a italským veteránem AC Milán…hoši to budou měli těžký. V prvním zápase s Bate Borisovem bylo „důležité neprohrát a to se povedlo. První start v Lize mistrů, to pro hráče není nic jednoduchého. Ale Plzeň to zvládla ,“ řekl Straka, trenér, který si ligu vyzkoušel v roce 2004 jako trenér Sparty. V týmu FC Viktoria je několik reprezentantů a na hře Viktorky je to hodně znát. Viktorka nemá jen pořádnou budoucnost, ale také minulost. „Sto let je již pořádným důvodem k ohlédnutí a bilancování mnoha generací hráčů, trenérů, funkcionářů i fanoušků. Viktoriány dnešních dnů pak může těšit fakt, že právě nyní se píší jedny z přelomových a neslavnějších kapitol viktoriánské fotbalové kroniky. FC Viktoria Plzeň je prestižní adresou, na kterou může být západočeský region právem hrdý. Viktoriáni si již vybojovali pevné místo v českém fotbalovém světě, modro-červené dresy budí u soupeřů zasloužený sportovní respekt. Pod taktovkou trenéra Pavla Vrby a kapitána Pavla Horváta si v loňském roce připsali triumf v domácí pohárové soutěži, letos pak mají našlápnuto na tu nejcennější fotbalovou trofej v zemi. Všichni společně žijeme sen, v němž Viktoria oslaví své narozeniny ziskem ligového titulu. Viktoria Plzeň se svými fanoušky mění před očima, pryč je tým, který ještě několik let zpátky pravidelně hrál o záchranu v nejvyšší soutěži. Sebevědomý celek se nyní těší na dokončení probíhající přestavby tradičního stánku ve Štruncových sadech a především sahá po dalších sportovních výzvách. Klub, který dal českému fotbalu jména jako Vladimír Bína, Stanislav Štrunc, František Pass, Jiří sloup, Pavel Nedvěd nebo Petr Čech, slaví sto let. Věříme, že gratulací a příležitostí k oslavám bude mnoho.“ Děkujeme, že jste s námi. (zdroj : http://www.fcviktoria.cz/cs/proc-slavime) Josef Grůza
SPORTEM KU ZDRAVÍ Jestliže toto heslo platí, musí na naší škole být jen zdraví studenti. V loňském školním roce se zde totiž nejspíš nenašel žák, který by nevyhrál v nějaké sportovní soutěži a „nenatřel to“ žákům z jiných škol v kategorii jednotlivců nebo družstev. Že tomu nevěříte? Pojďme si připomenout ty sportovní soutěže, které vám opravdu jdou a snad v nich budete zářit i letos. První písmenko v abecedě je A, tak začneme třeba atletikou. V Atletickém čtyřboji (skok daleký, vysoký, hod kriketovým míčkem a běh na 600m nebo 800m) se naše chlapecké družstvo z loňské 7. třídy umístilo na 4. místě. Také zde zazářila naše talentovaná atletka, Anička Todorová, která skončila na 2.místě. Ta také vyhrála v soutěži Pohár rozhlasu v běhu na 60 metrů a ve skoku dalekém. Ve stejných disciplínách a na stejné příčce zde skončil také Vašek Tymočko. Vojta Vičar zde získal také 1.místo, avšak za hod kriketovým míčkem. Chlapcům jde také štafeta, v ní skončili na 2.místě. A stále stejné osoby, Anička Todorová a Vašek Tymočko, nás také skvěle reprezentovaly v soutěži Vánoční hala Brno 2010 v běhu na 30 metrů a ve skoku dalekém. Žáci se umístili se na „bedně“. V Běhu olympijského dne si naši běžci Josef Grůza a Vašek Tymočko mohli vzájemně pogratulovat ke druhým místům. Tím jejich úspěchy ale zdaleka nekončí. O svém talentu nás přesvědčili také v Atletických závodech olympijských nadějí, ve kterých tito sportovci obsadili 3. příčku.
Výborní atleti jsou ale také na 1. stupni. V Kinderiádě - soutěži družstev žáků 2.-5.třídy, se ze 34 jihomoravských škol naše děti umístily na 2.místě. V Olympiádě dětí 1.stupně v atletickém trojboji se naše družstvo v kategorii 1.tříd umístilo na 3.místě a žáci zářili také v kategorii jednotlivců. Například Kryštof Konečný (nyní 3.třída) získal krásné 3.místo. V kategorii 3.tříd se naše skupina umístila na 1.místě, v kategorii 4.tříd na 3.místě a v kategorii 5.tříd na místě 2. Mezi jednotlivci překvapil Tomáš Oppelt, který hodil kriketovým míčkem neuvěřitelných 48,6 metrů. Dalšími výbornými atlety jsou: Lukáš Habr, Gabriela Novotná, Dominik Vodička, Alžběta Slámová, Viktor Večerka a Anna Marie Chlupová. V naší škole jsou také výborní sportovci začínající na písmeno F. V soutěži McDonald's Cup se náš tým fotbalistů z prvních až třetích tříd umístil v okresním finále na 3.místě. Také máme skvělé futsalisty. Tým složený ze žáků loňské 6. a 7. třídy se umístil z celé České republiky na výborném 5-8. místě. Futsalový tým starších chlapců se sice neumístil tak výborně, ale na jejich výsledky také můžeme být hrdí. A nyní k florbalu. Kategorie dívek loňských 8.-9.tříd se probojovala v Orion Florbal cupu až do finálové skupiny, ve které obsadili krásné 3.místo. V Novoměstském poháru (3.-5.třída) naši žáci z celkových 19 týmů obsadili 5.místo. V podzimním poháru se dívky 7.-9.třídy probojovali opět do finále a skončili na 2.místě. Také v celostátní soutěži základních škol ve vybíjené žáků 4.-5.tříd jsme se neztratili. Z okrskového, okresního i krajského kola jsme do kola republikového postupovali z 1.místa. Své protívníky jsme doslova drtili a na své konto připsali minimálně 10 bodů za každý zápas. Rekordní byl výsledek se ZŠ Tyršova Vyškov, které jsme porazili 17:7. V republikovém finále jsme skončili na 16.místě. Naši žáci také často o přestávkách trénují stolní tenis, proto i tento sport ovládají na jedničku. V kategorii dívek se družstvo 6.-7.tříd a družstvo 8.-9.tříd umístilo na 3.místě. Chlapci ze 6.a 7. tříd se nenechali zostudit a skončili také na 3.místě. Všem vítězům ještě jednou gratulujeme a doufáme, že letos bude minimálně tolik úspěchů jako v minulém školním roce. A nebo snad ještě více? Necháme se překvapit. Stanislava Peřinová
SLOŽENÍ REDAKČNÍ RADY: Zpravodajství: Jakub Starý, Marián Harničár, Mgr. M. Psotová, Publicistika: Tadeáš Trčka, Veronika Součková, Zábava: Natálie, Feitová, Luboš Bocian, Recenze: Jakub Tomanec, Martin Brůha,Sport: Josef Grůza, S. Peřinová, Stránka 1. stupně: Mgr. Z. Michnová a žáci 2.A, Kresby školní budovy-žákyně Hanička a Klárka z 1.A, Šéfredaktor: Mgr. S. Peřinová.