Je ?as sklizn? Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
Je ?as sklizn? David Wilkerson May 2, 2005 „A když vid?l zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli zesláblí a rozptýlení jako ovce nemající pastý?e. Tehdy ?ekl svým u?edník?m: ‚Že? je jist? veliká, ale d?lník? málo. Proto proste Pána žn?, a? vypudí d?lníky na svou že?‘“ (Matouš 9:36–38). Ježíš ?íkal: „Pole jsou zralá, a že? vydatná. Je ?as za?ít sklízet.“ V tu chvíli ta veliká, poslední duchovní sklize? za?ala. Zpo?átku to byla sklize? mezi Židy a pohany Ježíšovy generace. A ta samá sklize? potrvá tak dlouho, dokud se Kristus nevrátí. Když jsem tuto pasáž ?etl, ?íkal jsem si: co to Ježíš ve své dob? vid?l, co bylo p?í?inou, že ?ekl: „Že? je p?ipravena, takže te? je ?as sklízet“? Vid?l duchovní probuzení v Izraeli? Bylo tam probuzení v synagogách? Vrátili se kn?ží k Bohu? Byli zákoníci a farizejové usv?d?eni? Jaký tam byl d?kaz o tom, že je sklize? zralá? Evangelia nezjevují mnoho d?kaz? o n?jakém duchovním hnutí k Bohu. Jestli n?co ukazují, tak je to opak. Ježíš byl v synagogách zesm?š?ován. Duchovní v?dci národa ho odmítli, zpochyb?ovali jeho integritu a božství. Jeden náboženský dav se ho snažil shodit ze srázu. A Kristus sám kritizoval izraelská m?sta za to, že ne?inila pokání p?i jeho poselství: „B?da tob?, Korozaim! B?da tob?, Betsaido! B?da Týru a Sidonu! B?da Kafarnaum!“ Pokud jde o zástupy, ty se dostaly do zmatku a chaotického zoufalství. Písmo nám ?íká: „Když je vid?l… byli zoufalí a sklí?ení, jako ovce bez pastý?e.“ Byla tu spole?nost plná strachu, v tísni a depresi. Lidé všude kolem roz?ílen? pobíhali jako rozptýlené ovce, hledali pomoc kdekoli, kde by ji mohli nalézt. Ale bylo to práv? v tuto chvíli veliké úzkosti a trápení, kdy Kristus prohlásil: „Pole jsou zralá a že? je vydatná.“ Myslíte, že by se Ježíšova slova o zralé sklizni dala aplikovat dnes? Kde vidíme d?kaz, že se pole b?lají a jsou p?ipravena ke sklizni? ?iní národy pokání? Je v naší spole?nosti n?jaké veliké hnutí? A co organizovaná církev, probouzí se? Hladov?jí náboženští vedoucí po probuzení, hledají znovu Krista? Je v této generaci volání po svatosti? Až na nepatrné výjimky nevidím, že by se n?jaká z t?ch v?cí d?la. Ale žádná z nich není tím, co pohnulo Ježíše v jeho dob?. Spíš byl pohnut smutným stavem, který na všech stranách vid?l. Kamkoliv se podíval, byli lidé zachváceni úzkostí a trápením. Vlastn?, jak se Kristus up?en? díval na Jeruzalém, vzlykal. Jeho slzy kanuly nad tvrdostí a duchovní slepotou, kterou vid?l. Tady byli lidé, kte?í sp?li k soudu, nem?li žádný pokoj, jen strach a depresi. A On nad touto scénou prorokoval: „Váš d?m se vám zanechá pustý.“ Ježíš nám vlastn? poskytuje obrázek toho, jak budou vypadat poslední dny. Toto období za?alo jeho nanebevstoupením a skon?í teprve tehdy, až se op?t vrátí. Dnes se k tomuto okamžiku velmi rychle p?ibližujeme. A Ježíš ho popsal svým u?edník?m, když se ho ptali, jaká budou znamení toho ?asu. Cht?li v?d?t, jak se budou v?ci mít, až se p?iblíží skute?n? poslední dny. Kristus mluvil ve své odpov?di o hladech, zem?t?eseních, soužení, rozd?lených národech. Falešní proroci a falešní kristové oklamou mnohé a dovedou velké množství lidí na scestí. V??ící budou nenávid?ni jen p?i zmínce Kristova jména. A láska mnohých ustydne a n?kte?í odpadnou, protože se rozm?že h?ích a bezpráví. „Tehdy budou znamení na slunci a na m?síci a na hv?zdách a na zemi úzkost národ? nev?doucích kam se pod?t p?ed ?vaním mo?e a vlnobitím. Lidé budou zmírat strachem a o?ekáváním toho, co p?ijde na sv?t, nebo? nebeské mocnosti budou ot?eseny“ (Lukáš 21:25–26). Ježíš tu ve stru?nosti popisuje nejznepokojen?jší, nejskleslejší, nejvystresovan?jší generaci všech dob. Nenapl?ují se tedy jeho proroctví práv? te?, p?ed našima o?ima? P?emýšlejte o tom: tato generace je plná úzkosti a strachu. Velké množství lidí je vystrašených, když sledují, jak dochází k neuv??itelným katastrofám: hurikány, zem?t?esení, tsunami, tornáda. Celé národy se t?esou strachem nad hrozbami terorist?. A selhání srdce je v Page 1 of 5
Je ?as sklizn? Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) dnešním sv?t? zabiják ?íslo jedna. Falešná náboženství, falešní proroci, falešní kristové vedou mnoho lidí na scestí. Miliony lidí se obracejí k islámu, jeden národ za druhým je infiltrován islámisty. Museli byste úpln? zap?ít sami sebe, kdybyste nevid?li, že všechno, ?ím je možné ot?ást, se t?ese práv? te?. Uprost?ed všech t?chto ot?es? a zmatk? slyším Ježíšova slova: „Pole se b?lají. Sklize? je bohatá.“ Jsem p?esv?d?ený, že ?íká své církvi: „Lidé jsou p?ipraveni slyšet. Toto je ?as v??it ve sklize?. Te? je ?as pro vás, abyste za?ali sklízet.“ Kristus je Pánem sklizn?. A jestliže On ?íká, že že? je p?ipravena, musíme tomu v??it. Nezáleží na tom, jak h?íšnou se tato generace stala. Nezáleží na tom, jak mocným se zdá být Satan. Náš Pán nám ?íká: „P?esta? se soust?e?ovat na p?ekážky kolem sebe. Rad?ji pozvedni sv?j zrak. Nastal ?as pro tebe, abys vid?l, že sklize? je p?ipravena.“ Ježíš rozum?l lidským srdcím, v?d?l, že v ?ase prosperity na Boha zapomínáme Kristus v?d?l, že v dobách utrpení a katastrof jsou lidé p?inuceni ?elit v??nosti. Utrpení, strach a tvrdé ?asy ?iní lidi zralé slyšet a p?ijímat evangelium. Uvažujte o kontextu t?chto slov: „Když vid?l zástupy… protože byli zesláblí… tehdy ?ekl svým u?edník?m: Že? je jist? veliká“ (Matouš 9:36–37). Tato pravda je dokazována b?hem celé historie Božího lidu. Mojžíš káral svou generaci slovy: „B?h vás vedl. Rozrostli jste se v po?tu. A mocn? vám žehnal, dával vám zelená pole, med, mléko, ovce, olej, ovoce. Ale vy jste zbohatli a vzbou?ili se. Málo si vážíte Boha svého spasení a opustili jste Ho.“ „Takž Izrael ztu?n?v, zpí?il se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvo?itele svého, a zleh?il sob? Boha spasení svého“ (Deuteronomium 32:15). Písmo nám ?íká, že Izrael byl potom ponížen. Ale ve svém trápení volali k Hospodinu a On je vysvobodil: „Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je“ (Žalm 107:6). Uvažujte také o Davidov? sv?dectví: „Obklí?ily? mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných p?ed?sili mne. Byly? jsou mne obklí?ily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas m?j, a volání mé p?ed oblí?ejem jeho p?išlo v uši jeho“ (Žalm 18:4–6). Starosti, soužení, utrpení, strach a zmatek je vždy p?vodcem volání o pomoc. Je to charakteristický rys b?hem všech staletí. P?ipome?te si, co se stalo poté, když spadly Twin Towers v New Yorku: církve byly p?epln?né. Na amerických stadionech se po?ádala modlitební shromážd?ní. Kongresmani a ?elní p?edstavitelé se shromáždili na schodech Kapitolu ve Washingtonu, modlili se a zpívali: „B?h žehnej Americe.“ Na ?as mluvil národ o Bohu. Strach a utrpení zp?sobily, že lidé p?emýšleli o hledání pravdy. A toto shrnuje pravidlo sklizn?: ?ÍM TEMN?JŠÍ JSOU DNY, TÍM B?LEJŠÍ JE ŽE?. V Indonésii a na Srí Lance odmítali radikální islámisté vpustit jakéhokoliv nezasv?cence na své teritorium. Ale po katastrof? tsunami otev?eli mnozí své dve?e k?es?anským pracovník?m, kte?í p?inášeli pomoc. Pro?? B?h vid?l pole, která se b?lala a byla p?ipravena ke sklizni. Faktem je, že žádná zem? není pro Krista uzav?ená. A žádní lidé nejsou nezasažitelní. Žádná náboženská moc na zemi nem?že zastavit sklize?. Proto nám Ježíš ?íká, abychom se nebáli, i kdyby hory padaly do mo?e. P?emýšlejte o kataklyzmatických událostech v nedávné historii sv?ta. Komunisté v Rusku si mysleli, že zbavili svou zemi Boha. Ale Ježíš jim ?ekl: „Všechno, co jste ud?lali, napomohlo sklizni.“ Kristus dnes v Rusku p?sobí a hodn?. ?ína se také snažila postavit Boha mimo zákon, ale tím jen dozrála sklizn? milion? v??ících. Nedávno se Ukrajina z?ekla zkorumpovaných rukou a za?íná ji vést muž, který mluví o Kristu. New York Times te? nazývá B?lorusko národem s nejvíce komunistickou vládou na zemi, ale k?es?ané se tam p?esto dál modlí za svou zemi. B?h vidí, že všechna tato pole jsou p?ipravená ke sklizni! Ten samý princip byl pravdou po celou historii Izraele
Page 2 of 5
Je ?as sklizn? Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) Když Mojžíš ?ekl faraónovi: „Nech m?j lid odejít,“ bylo to proto, že B?h oznamoval ?as sklizn?. P?išla chvíle osvobození Izraele z otroctví. Ale faraón odpov?d?l: „Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím“ (Exodus 5:2). Faraón p?edstavuje Satan?v démonický systém, v?etn? falešných náboženství a útisku, který drží lid v otroctví. Než mohl být Izrael osvobozen, bylo t?eba ot?ást mocnostmi temnoty. Tak B?h ude?il na Egypt devíti p?írodními katastrofami. Ale t?ch dev?t katastrof jen zatvrdilo faraónovo srdce. Nakonec p?išla katastrofa tak ni?ivá, že každý v Egypt? – od vládc? až k oby?ejným obyvatel?m – poznal, že to nebyla jen p?íroda, která se vymkla kontrole. Byl to živý B?h, který promluvil. Hospodin poslal and?la smrti. A b?hem jediné noci zem?el v každé egyptské rodin? nejstarší syn. V?etn? faraónova syna. Hned následující den vypochodoval Izrael z Egypta. Byla to sklize?, která p?išla t?sn? p?ed soudem. O staletí pozd?ji, když Ježíš oznamoval zralou sklize? v Jeruzalém?, v?d?l, že brzy p?ijde soud. Ub?hnou pouze roky a do m?sta vtrhne Titus se svou armádou a 1,2 milionu lidí bude zabito. Mnozí budou p?ibiti na k?íž a m?sto samo do základ? vyho?í. To byl d?vod, pro? Ježíš varoval svou generaci: „?íkáte, že do sklizn? zbývají ?ty?i m?síce. Ale já vám ?íkám, že sklize? musí za?ít te?. Musíte se zabývat Boží v?lí, protože nejv?tší katastrofa je ve dve?ích. Já vás te? zplnomoc?uji, abyste dokon?ili mé dílo. ?as za?átku sklizn? je dnes.“ Jak Ježíš popsal katastrofu, která má p?ijít? „Protože tehdy bude veliké soužení, jaké do této doby nebylo od po?átku sv?ta, a už ani nikdy nebude“ (Matouš 24:21). Ale než ta katastrofa p?ijde, bude ?as pro sklize?. Pojem „sklizn?“ byl úst?edním pro hnutí církevního r?stu v 80. letech 20. století P?ed více než dv?ma desetiletími se za?ali experti na církevní r?st zam??ovat na nové metody žn?. Prohlašovali: „Církev se již nedotýká d?ležitých problém? moderní spole?nosti. Je to p?íliš tradi?ní, p?íliš mimo d?ní a pot?ebuje aktualizovat. Musíme být víc sou?asní. Nem?žeme si již dovolit myslet v nevýznamných pojmech.“ Tak byla osmdesátá léta prohlášena za „Desetiletí sklizn?.“ A z této mentality se narodil „citlivý hleda?,“ megacírkevní hnutí. Tém?? p?es noc za?aly po celé zemi povstávat ohromné církve. Mnohé takové církve m?ly náhle shromážd?ní ?ítající tisíce nebo desetitisíce lidí. N?které postavily ohromné areály, p?ipomínající velkonákupní st?ediska, v?etn? restaurací a dalších vymožeností. To, co se nazývalo „úzkoprsým myšlením,“ bylo te? nahrazeno korpora?ním myšlením. Již nebylo nutné vyzývat lidi k mravnosti. Místo toho se m?ly církve stát „st?edisky pot?eby,“ sloužit lidským pot?ebám, jak je uvád?ly v pr?zkumech. Do služby uctívání se za?le?ovaly nejposledn?jší technologie, „synchronizovaly“ hudbu a nabízely divadelní produkce. Pasto?i doprovázeli svá kázání filmovými klipy z nejnov?jších film?, n?které z nich byly „pouze pro dosp?lé.“ Vypadalo to, jako by probíhala veliká sklize?. Ale „Desetiletí sklizn?“ dokázalo, že staví na špatném základu. Pastor jménem Wiliam Chadwick vedl církev, která na t?chto zásadách vzkvétala. Ale za ?as byl stále víc a víc usv?d?ován, že si p?íliš hledí množství. Je autorem knihy nazvané „Stealing Sheep“ (Ukradené ovce), v níž uvádí n?které alarmující statistiky. Nejmarkantn?jší bylo to, že v desetiletém období nebyl patrný žádný r?st v evangelických církvích. Mega-církve se z nejv?tší ?ásti daly dohromady p?esuny v??ících z menších církví. Lidé p?icházeli kv?li vzrušujícímu novému soudobému uctívání a program?m, které vyhovují d?tinským nadšenc?m. Mnozí z t?chto „p?esouva??“ byli letni?ní. A co je horší, mega-církevní hnutí m?lo strašný dopad na menší církve. Ty nem?ly prost?edky, aby konkurovaly ohromným církvím. Pomalu se po?et malých církví zmenšoval a mnohé skon?ily, zav?ely své dve?e. Nedávná studie od d?v?ryhodné Barna Research Group ukazuje, že stav církve nejenže stagnuje, ale zhoršuje se. Jedním alarmujícím faktem je, že církev navšt?vuje mén? d?tinských nadšenc? než d?ív. Jednoduše ?e?eno, hnutí církevního r?stu se nakonec vracelo, místo aby šlo vp?ed. Page 3 of 5
Je ?as sklizn? Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
A nakonec, existuje jedna statistika, která m? vyd?sila víc než jakákoliv jiná. A to, že jen nepatrný po?et k?es?an? v?bec kdy vyhrál n?jakou duši pro Krista. Tohle nám dnes dokládá Ježíšova slova, že „d?lník? je málo.“ V každém m?st?, kam v sou?asné dob? cestuji, se m? pasto?i ptají, jak vybudovat silnou, rostoucí církev. Když se rozhlížím po jejich m?st?, vidím chudinské ?tvrti, které se hemží utla?ovanými lidmi, spoutanými h?íchem. Vím, že Kristus slíbil, že nás jako služebníky zmocní, sta?í jen vyjít na tato blízká pole sklízet duše. M?žeš vybudovat velikou církev s t?mito chudými a slabými, kte?í budou osvobozeni ze Satanova otroctví. P?ed lety jsem našel že? ur?enou ke sklizni v ghettu. Došlo k ní tehdy, když jsem šel do ?tvrtí, kde žili v?dci gang?, drogov? závislí, chudé vdovy, alkoholici a prostitutky. Velký po?et t?ch nejmocn?jších výherc? duší, které znám, jsou bývalí ?lenové gang? jako Nicky Cruz. Na celém sv?t? vyhrávají velké množství lidí pro Krista. P?edstav si scéná? na poslední den, který strávil Ježíš na zemi P?ipus?, že t?sn? p?edtím, než Ježíš vystoupil k nebi – kdy ve svém duchu vid?l církev a sklize?, která bude p?edcházet Jeho návratu – p?edvídal odpadání. Jeho duše byla zarmoucena, protože vid?l hojn? rozší?ené odpadlictví. Místo sklízení bílé žn? vynakládá jeho lid ?as a energii na dosažení sv?tského úsp?chu a materiálních v?cí. Tak ?íká Ježíš Otci: „Oni nedostanou úrodu pod st?echu. Všechna bílá pole leží ladem. Pošlu zástup and?l?, aby provedli sklize?.“ Otec souhlasí a na zemi se náhle objeví tisíce nebeských bytostí, které zá?í nadp?irozeným, osl?ujícím jasem. To by byl pohled: bytosti z onoho sv?ta, oble?ené do slávy, mluví v církvích a na ve?ejnosti. Vidíš je, jak poskytují interview noviná??m, v rozhlase i v televizi. Vypráví o K?íži, Vzk?íšení, Nanebevstoupení, Kristov? lásce a p?icházejícím posledním soudu. A mluví s takovou p?sobivostí a p?esv?d?ením, že je každý okouzlen a upoután. Jsou jako mnoho Jonáš?, kte?í p?emlouvají a varují sv?t. Te? p?ipus?te, že za krátký ?as budou ti samí osl?ující and?lé upoutáni sv?tem kolem sebe. Nachytají se na skv?lá jídla, materiální statky, bohatství a jistotu. A brzy za?nou usilovat o úsp?ch, slávu a jm?ní. Zanedlouho na sebe budou žárlit, dávat najevo hn?v, pýchu, závist a pochybnosti. Jinými slovy, stanou se práv? takoví, jaká je dnešní církev! Ptám se vás, jak moc by ovlivnili sv?t? Jak by mohli o?ekávat, že ho sklidí, když jsou tak chyceni sv?tskostí? Jejich sv?dectví by všichni odmítli. A byli by zbaveni veškeré duchovní moci, byli by bez odvahy, plní strachu a nejistoty. ?ekn?te mi, pro? by m?l n?kdo chtít moje evangelium, kdyby m? vid?l v takovém stavu, stresovaného a neradostného? Pro? by m?l v??it mému poselství: „Ježíš je dostate?ný, On je moje všechno, moje neustálé zaopat?ení,“ kdybych byl vždycky plný strachu a obav, nem?l žádný klid? Nikdo by nenaslouchal slovu, které bych ?ekl. Místo toho by si ?íkali: „Jaký je rozdíl v tvém Kristu? On nevypadá, že by byl moc dobrým léka?em, když jsi stále v takovémhle stavu.“ Milovaní, záleží na naší duševní rovnováze, na výrazu naší tvá?e. Poslouchejte, co Kristus ?íká o své nev?st? v Šalomounov? písni: „Holubi?ko má… ukaž mi oblí?ej sv?j, necha? slyším hlas tv?j; nebo hlas tv?j libý jest, a oblí?ej tv?j žádostivý“ (Šalomounova píse? 2:14). Kristus nám v podstat? ?íká: „Chci vid?t tv?j úsm?v.“ Popisuje to výraz tvojí tvá?e? Není t?eba pochybovat, pro? nezažíváme velikou sklize? duší Ježíš to vysv?tlil: „Žen je veliká, ale d?lník? málo.“ Ale pro? je tak málo d?lník?? Církve jsou dnes napln?ny v??ícími, kte?í prohlašují, že Kristus je jejich celý život. Miliony dolar? se všude utrácejí na budování center uctívání. Pravda je, že jestliže nejsme schopni sklidit duše – jestliže naše životy neodrážejí prom??ující moc evangelia, které kážeme – potom se nem?žeme po?ítat za d?lníky. Naše chození s Kristem by m?lo nabízet sv?tu d?kaz, že Boží zaslíbení jsou pravdivá. Jako d?lníci jsme nástroje sklizn? v Pánových rukou. Za dn? Krista byla takovým nástrojem kosa, dlouhá, k?ivá, z jedné strany nabroušená ?epel s dlouhou násadou. Byla ukovaná ková?em, který ji vložil do ohn?, potom dal na Page 4 of 5
Je ?as sklizn? Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) kovadlinu, kde do ní bušil a ohýbal do tvaru. Potom se celý proces opakoval znovu a znovu, dokud byla na povrchu sekající strany kostrbatá, neobroušená hrana. Paralela je jasná: B?h ková d?lníky. On nebuší jenom do h?íchu. A tento proces kování vysv?tluje, pro? je tak málo d?lník?. Velká v?tšina návšt?vník? církve je jako ty tisíce muž?, kte?í šli dobrovoln? s Gedeonem ve Starém zákon?. B?h vid?l v mnohých z nich strach, v?d?l, že by nevydrželi ohe?, bušení, tvrdé ?asy. A z tisíc?, které následovaly Gedeona, bylo vybráno jen t?i sta. Totéž se d?je dnes. Ti, kdo jsou opravdu povoláni ke sklizni, jsou povoláni snášet t?íbení, p?e?iš?ování, formování ohn?m a neustálé opracovávání kladivem. Ale nemnozí to ?iní. U?edníci byli ve svém poslání Bohem zmocn?ni Kde za?ali u?edníci svou službu? Podle této pasáže je Ježíš poslal k t?m ztrápeným, chudým, t?m, kte?í byli zdrceni h?íchem, otroctvím a život ovládajícími zvyky. P?emýšlím o rehabilita?ní služb? Teen Challenge pro drogov? závislé a alkoholiky s 500 centry na celém sv?t?. A p?emýšlím o tuctech dalších ženc?, kte?í šli do jiných národ? a vid?li zázraky spasení, když sloužili t?m nejpot?ebn?jším, nejchudším, nejvíce ?áblem spoutaným lidem. Za?ali sklízet p?esn? tam, kde Ježíš za?al svou sklize?: mezi ztracenými ovcemi, zajatými, lidmi se zlomeným srdcem, v?zni, malomocnými, slepými, chudými, t?mi, kdo truchlí, t?mi, kdo jsou zkroušeného ducha, t?mi, kdo jsou ztrápení a vyvedení z konceptu. Uvažujte o Pavlových slovech: „Vidíte p?ece své povolání, brat?i, že nemnozí jsou moud?í podle t?la, nemnozí mocní, nemnozí urození. Ale bláznivé tohoto sv?ta B?h vyvolil, aby zahanbil moudré. A slabé tohoto sv?ta B?h vyvolil, aby zahanbil silné. A neurozené tohoto sv?ta a opovržené B?h vyvolil, ba dokonce to, co není, aby obrátil vnive? to, co je, aby se p?ed ním nemohlo chlubit žádné t?lo“ (1. Korintským 1:26–29). Drahý svatý, Ježíš v?d?l, ?emu budeme v t?chto posledních dnech ?elit: generace prosáklá h?íchem víc než kterákoliv jiná… stres a osam?lost, jakou ?lov?k nikdy nezažil… finan?ní pohromy, hojn? rozší?ené rozvody, militantní homosexualita, nemorálnost, nad kterou by se p?ed t?iceti lety ?ervenali i ti nejhorší h?íšníci. Proto Kristus hledá d?lníky, kte?í se podrobí oh??m a kování. Pot?ebuje lidi, kte?í se postaví p?ed sv?t a prohlásí: „B?h je se mnou! Satan m? nem?že zastavit. Jen se podívejte na m?j život. Procházím jedním ohn?m za druhým, znovu a znovu dostávám rány. Ale prošel jsem tím vším jako víc než vít?z skrze Krista, který žije ve mn?. To, co jsem kázal, pro m? fungovalo. Jsem žijící d?kaz, že Ježíš je ve všem víc než dostate?ný!“
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/1628/
Page 5 of 5
