U?ení Jezábel Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
U?ení Jezábel David Wilkerson January 18, 1988 Mohl bych tomuto poselství dát podtitulek „Nebezpe?í ze svedení falešným u?ením.“ ?ti Zjevení 2:18–19 a uvidíš, že Kristus sám varoval církev p?ed u?ením Jezábel. „Dopouštíš žen? Jezábel, kteráž se býti praví prorokyní, u?iti a v blud uvoditi služebníky mé, aby smilnili a jedli modlám ob?tované“ (Zjevení 2:20). Zde použité ?ecké slovo pro Jezábel je synonymem pro falešného u?itele. Ježíš to vysv?tluje následujícím: „…kte?ížkoli nemají u?ení tohoto…“ (Zjevení 2:24). Je tu skupina Božích lidí, plných dobrých skutk? a charity, kte?í mají formu víry a trp?livosti. Ale objevuje se uprost?ed nich Ježíš?v pohled a plane ohnivým plamenem. Se vším, co je dobré a chvályhodné, tu existuje n?co velice nebezpe?ného, n?co tak sv?dného a lákavého, že Kristus varuje, že pošle sv?j soud a u?iní z nich p?íklad pro všechny církve. Jistí ?lenové církve se zaprodali Satanovi. Jejich dobré skutky, charita, bohoslužba, víra a trp?livost byly zastín?ny svád?ním falešnou doktrínou. Byli o?arováni falešným u?ením, u?ením, které p?išlo v p?estrojení jako pravé Slovo, ale bylo ve skute?nosti zlé. Svedení Božích služebník? Kristus ?ekl, že to byli „Moji služebníci,“ kdo byli svedeni. Služebníci, pasto?i. Dosp?li jsme do tohoto velice nebezpe?ného stavu, p?ed kterým Kristus varoval. Jsou tu zástupy pastor?, u?itel? a evangelist?, kte?í jsou úpln? o?arováni u?ením Jezábel. Tito svedení u?itelé zase produkují „d?ti svedení.“ Vyu?ují smilstvo a konzumaci pokrmu model – to je duchovní smilstvo. To je pojídání démonické stravy doktrín, které omlouvají h?ích. Na rovinu chci ?íci, že je nebezpe?né naslouchat špatnému vyu?ování. Falešná doktrína t? m?že zatratit mnohem snadn?ji než všechny žádosti a h?íchy t?la. Falešní kazatelé a u?itelé posílají mnohem více lidí do pekla než všichni drogoví deale?i, pasáci a prostitutky dohromady. To není n?jaké p?ehán?ní – já tomu v??ím. Zástupy slepých, špatn? vedených k?es?an? zpívá a chválí Pána v církvích zotro?ených falešným u?ením. Tisíce se zú?ast?ují bohoslužeb vedených u?iteli, kte?í chrlí u?ení démon? – a odcházejí se slovy: „Nebylo to nádherné?“ Kristus tuto záležitost nebere na lehkou váhu. Jeho pohled op?t provrtává církev a On p?išel, aby varoval, osvítil a zachránil sv?j lid a své služebníky od tohoto strašného svodu. M?li bychom to rad?ji brát vážn?. Je velice d?ležité, kam chodíš do církve. Je d?ležité, komu nasloucháš. Je d?ležité, jaké u?ení máš ve svém srdci. Boží lidé se zaprodávají Satanovi na všech stranách tím, že se vydávají do rukou falešných u?itel? a propagátor? falešných doktrín. Zaprodat se Satanovi, to v nás vyvolává vizi vyhaslých narkoman?, alkoholik?, prostitutek sužovaných AIDS a Boha nenávidících ateist?. Ne. To se d?je v církvi, na evangeliza?ních shromážd?ních a konferencích a ve velkých seminá?ích. Známkou svedeného k?es?ana je to, že je „unášen“ vyhledáváním n?jakého nového, odlišného, zvláštního u?ení. Bible varuje: „U?ením rozli?ným a cizím nedejte se to?iti“ (Žid?m 13:9). Neho?te se sem a tam, z místa na místo. Tohle není ?e? o t?ch vzácných ?asech, kdy si jde vyzrálý v??ící poslechnout pravého Božího muže, který káže Krista a pokání. Tohle je ?e? o utíkání z místa na místo, ze seminá?e na konferenci, z církve do církve, ze shromážd?ní zázrak? na uzdravovací shromážd?ní, nikde nezapustit ko?eny. Jejich uši jsou nenasytné slyšet n?co nového, n?co senza?ního, n?co zábavného, n?co, co se líbí jejich t?lu. Zaháníme je do úzkých v Times Square Church – p?elétavce, lidské amaranty, kte?í se zmítají každým v?trem u?ení. Ti se už nikdy nevrátí, protože odmítáme lechtat jejich svrablavé uši. Cht?jí být uchlácholeni, ne napomenuti. Tak se vracejí ke svým u?itel?m – ut?šitel?m, š?astlivc?m s pozitivním myšlením. Podobají se Até?an?m, kte?í „k ni?emuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti n?co nového“ (Skutky 17:21). Pavel varoval Timotea, „že zdravého u?ení nebudou p?ijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromaž?ovati sami sob? budou u?itele“ (2. Timoteovi 4:3). Kristovo u?ení Znamením zralého k?es?ana je to, že odmítá být „zmítající se a to?ící každým v?trem u?ení…“ (Efezským 4:14). Takové v??ící nem?že zmanipulovat žádný u?itel. Nepot?ebují b?hat všude kolem, protože rostou v Kristu. Hodují na zelených pastvinách. Mají ob?ezané uši a každého u?itele, každé u?ení m??í podle toho, na kolik se pod?izuje Kristov? svatosti. Dokáží rozpoznat všechna falešná u?ení a odpuzuje je všechno podivné a nezvyklé nové u?ení. Jsou vyu?eni Kristem. Nelpí na hudb?, nejsou závislí na p?átelích, osobnostech nebo zázracích, ale hladoví po Page 1 of 5
U?ení Jezábel Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) ryzím Slov?, toho se drží. Existují pouze dv? doktríny. Kristovo u?ení a u?ení Jezábel. Pavel ?ekl: „…ve všem v?rnosti pravé dokazujíce, aby u?ení Spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali“ (Titovi 2:10). Co je Kristovým u?ením? Boží milost nás vyu?uje, „abychom od?eknouce se bezbožnosti a sv?tských žádostí, st?ízliv?, a spravedliv?, a zbožn? živi byli na tomto sv?t?“ (Titovi 2:11,12). Kristovo u?ení t? bude p?izp?sobovat Kristovu obrazu. Odhalí každý skrytý h?ích a každou h?íšnou touhu. Kárá tv?j u?itel s autoritou, mluví a naléhá na tebe, aby ses z?ekl h?íchu a složil všechny modly, jak mu bylo p?ikázáno ve 2. kapitole Titovi? U?íš se vášniv? nenávid?t h?ích? Nebo odcházíš z církve a stále ješt? nejsi hluboce usv?d?en? M?žeš odejít a dál lp?t na oblíbených h?íších? Poselství Kristova u?ení je: „O?iš?ujme se od všeliké poskvrny t?la i ducha, konajíce posv?cení naše v bázni Boží“ (2. Korintským 7:1). Mnozí nám napsali: „Náš pastor nám stále ?íká: ‚Nejsem tu, abych kázal proti h?íchu; jsem tu, abych vyvýšil Ježíše.‘ Nebo: ‚Žádné z t?ch odsuzujících kázání z této kazatelny neuslyšíte – jsem tu, abych zbavil sv?j lid strachu a deprese.‘“ I mezi letni?ními kazateli existují dva extrémy. N?kte?í v?eští tvrdé zákonické evangelium bez lásky, kázání o skutcích; zatímco jiní káží proti h?íchu jako zbab?lci, v tom samém poselství berou vše zp?t. Falešná láska a krokodýlí slzy. Kristovo u?ení je doktrína o zbožnosti a svatosti. „Jestliže? pak kdo jinak u?í, a nepovoluje zdravým ?e?em Pána našeho Jezukrista, a tomu u?ení, kteréž jest podle zbožnosti. Takový? jest nadutý, nic neum?je, ale nemoudrost provodí p?i otázkách a hádkách o slova, z kterýchžto pochází závist, svár, rouhání, zlá domn?ní“ (1. Timoteovi 6:3–4). N?kte?í nám ?íkají: „M?j u?itel mluví o svatosti.“ Ale já nemám na mysli jen používání slov „svatý“ a „zbožný.“ Mám na mysli kázat to s veškerou autoritou. Kázání Kristova u?ení t? požehná, posílí a povzbudí, ale také t? usv?d?í tak hluboce, že nebudeš moci poslouchat toto u?ení a sou?asn? stále ješt? lp?t na tajném chtí?i. U?ení Jezábel Podívejme se na u?ení démon? a uvažme, zda nejsi v nebezpe?í ze zaprodání se Satanovi. Existují t?i rozlišující znaky u?ení Jezábel. Všechny lze nalézt u starozákonní Jezábel, matky a zt?lesn?ní falešných doktrín. Ježíš u?inil z jejího jména synonymum pro falešné u?ení. Je to u?ení, které vyu?uje, že n?co zlé m?že být dobré, že pohanské m?že být ryzí. Jezábel v hebrejštin? znamená „cudné, ctnostné, bez modlá?ství.“ P?edstavte si to. Nejh?íšn?jší, nejmodlá?št?jší, nejv?tší intrikánka, nejvíce nenávistná žena v celé Bibli je nazývána ctnostnou, bez h?íchu. N?co velice špatného je nazváno dobrým. Ale ironicky je to „cudné?“ – s otazníkem. Jak? Kdy? Kde? Jak se stala cudnou? Kdy? Kde? A podívejme se na Achaba: „I ?inil Achab syn Amri p?ed oblí?ejem Hospodinovým horší v?ci než kdo ze všech, kte?íž p?ed ním byli. V tom stalo se, (nebo málo mu to bylo, že chodil v h?íších Jeroboáma syna Nebatova), že sob? pojal ženu Jezábel dceru Etbál, krále Sidonského, a odšed, sloužil Bálovi a klan?l se jemu“ (1. Královská 16:30–31). Achab znamená „podobný otci“ nebo „mít vtisknutou p?irozenost svého otce.“ Jezábel p?edstavuje falešné u?ení a Achab je její ob?tí. Bible uvádí, že nesta?ilo, že m?l Achab srdce náchylné k h?íchu, modlá?ství a kompromisu. Vnesl do svého života satanský vliv, který ho v jeho h?íchu upevnil. „Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby ?inil to, což zlého jest p?ed oblí?ejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho“ (1. Královská 21:25). Toto poselství je o tom, že tendencí k?es?an?, kte?í si drží tajný h?ích a chtí?, je p?iženit se k falešné doktrín?, která je bude jen vzrušovat a bude je utvrzovat v jejich h?íších. Poslední v?cí, kterou Achab pot?eboval, byla Jezábel. Jak byla nebezpe?ná. Vyhmátla to nejhorší, co v n?m bylo, zv?tšila to a zni?ila ho. Takhle je to s falešným u?ením. Je-li v tob? jakýkoliv h?ích, chtí?, žádost nebo požitká?ství, tak poslední v?c, kterou pot?ebuješ, je u?ení, které tvé nejhorší zd?razní, akcentuje. Když David zh?ešil s Betsabé, nepot?eboval falešného proroka s konejšivým poselstvím, aby mu ?ekl, jak moc ho B?h miluje. Pot?eboval nekompromisního Nathana se vzty?eným prstem, který ?ekl: „Ty jsi ten muž.“ Ti, kdo káží Kristovo u?ení, ukazují lidem rozdíl mezi zlem a dobrem. Z jejich úst nevyjde žádná sm?sice. „A lid m?j budou rozdílu u?iti mezi svatým a nesvatým, též mezi ne?istým a ?istým a? je u?í rozeznávati“ (Ezechiel 44:23). Ezechiel vystoupil ve?ejn? proti t?mto falešným prorok?m, kte?í se obohacují p?inášením poselství, které omlouvá h?ích. „Spiknutí prorok? jejích u prost?ed ní, jsou podobni lvu ?voucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a v?ci drahé berou, a ?iní mnoho vdov u prost?ed ní. Kn?ží její natahují zákona mého, a svaté v?ci mé poškvr?ují, mezi svatým a poškvrn?ným rozdílu ne?iní, a mezi ne?istým a ?istým nerozeznávají… tak že zleh?ován bývám mezi nimi… Proroci pak jejich ?íkají: Takto praví Panovník Hospodin, ješto Hospodin nemluvil“ (Ezechiel 22:25–28). Page 2 of 5
U?ení Jezábel Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
Výsledkem je, že máme celou generaci popletených d?tí se zmatenými názory, které ani nedokáží rozpoznat zlo, když je vidí. Falešní proroci je oklamali. Nazývají to dobrem, když se chuligáni s rudými vlasy, oble?ení jako sadomasochisti, pyšn? naparují, za kazatelnou se nechutn? kroutí a ?íkají jim, že sex mimo manželství je v po?ádku, pokud jsi zamilovaný a pokud skute?n? respektuješ druhou osobu. Kazatelé a u?itelé se stali nejv?tšími obhájci h?íchu v národ?. U?ení Jezábel podporuje chamtivost „Stalo se pak po t?ch v?cech, m?l Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Sama?ského. I mluvil Achab k Nábotovi, ?ka: Dej mi vinici svou, a? ji mám místo zahrady k zelinám, pon?vadž jest blízko podlé domu mého, a dám? za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestliže? se vidí, dám? st?íbra cenu její. Odpov?d?l Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych m?l dáti d?dictví otc? mých tob?. Tedy p?išel Achab do domu svého, smutný jsa a hn?vaje se pro ?e?, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, ?ka: Nedám tob? d?dictví otc? svých. I lehl na l?žko své, a odvrátiv tvá? svou, ani chleba nejedl. V tom p?išedši k n?mu Jezábel žena jeho, ?ekla jemu: Pro? tak smutný jest duch tv?j, že ani nejíš chleba? Kterýž odpov?d?l jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a ?ekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže rad?ji chceš, dám? jinou vinici za ni. On pak odpov?d?l: Nedám tob? své vinice. I ?ekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vsta?, pojez chleba a bu? dobré mysli, já tob? dám vinici Nábota Jezreelského“ (1. Královská 21:1–7). Poslouchej u?ení Jezábel: „Ty jsi král. Ty jsi tu první, ?íslo jedna. Právo je na tvé stran?. Nedovol nule, aby ti zabránila v získání toho, co chceš.“ ?ekla Achabovi: „Vesel se. Bu? š?astný. Raduj se. Já to pro tebe obstarám.“ Tohle je evangelium prosperity v kostce. „Ned?i se. Nebu? smutný nebo odsouzený z toho, že t? tvá p?ání zcela pohltila a vy?erpala. Já ti to seženu.“ Tyto doktríny, podobn? jako podvodné metody, které používala Jezábel, p?ekrucují a špatn? vykládají Písmo. Nejv?tším podvodem v moderní církvi je používat Boží slovo k nalepení znamení souhlasu na chamtivost. Na povrchu u?ení Jezábel funguje (viz 1. Královská 21:14–16). Takže Achab dostal, co cht?l. Získal vlastnická práva, protože když byl ?lov?k ukamenován pro zradu proti králi, všechna jeho práva p?ipadla králi. Není pochyb o tom, že pro mnohé toto u?ení prosperity funguje. Podobn? jako Achab se radují ze svého vlastnictví. Ale Achab se nemohl radovat kv?li mrzutému Božímu prorokovi: „Tedy stala se ?e? Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, ?koucí: Vstana, vyjdi vst?íc Achabovi… a hle, jest na vinici Nábotov?, do níž všel, aby ji ujal. A mluviti budeš k n?mu t?mito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sob? i nep?ivlastnil? … Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou. I ?ekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nep?íteli m?j? Kterýž odpov?d?l: Našel, nebo jsi prodal se, abys ?inil to, což zlého jest p?ed oblí?ejem Hospodinovým“ (1. Královská 21:17–20). P?edstav si Achaba, jak se prochází po svém novém vlastnictví a ?íká si: „Není život p?íjemný? Ach, Jezábel. Možná že nesouhlasím se všemi jejími metodami, ale získá, na co sáhne.“ Avšak na každém kroku ho pronásledoval prorok Eliáš. Achab leknutím zavrávoral. V?d?l, kdo p?ichází. Jeho sv?domí mu ?eklo: „Našel jsi m?, m?j nep?íteli.“ Tak je to i dnes. B?h poslal po celé zemi proroky, kte?í k?i?í nahlas a konfrontují Jezábelinu doktrínu materializmu, pro k?es?any je tak velice znepokojující radovat se ze svých takto nabytých hra?ek a zisk?. Zaprodali se. Nevidí to, ale za tím vším je h?ích. Pokaždé, když k?i?ím proti u?ení prosperity, cítím, že je na mn? duch a moc Eliáše. Uslyšíte víc a víc demaskování tohoto u?ení Jezábel. Všude bude slyšet hlasit? a jasn? prorocké hlasy, které budou volat: „H?ích. Máš majetek, protože ses zaprodal h?íchu.“ Jezábel nenávidí Boží proroky a Boží proroctví „Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což u?inil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil me?em. A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, ?kuci: Toto a? mi u?iní bohové a toto p?idadí, jestliže v tuto hodinu zítra neu?iním tob?, jako ty kterému z nich“ (1. Královská 19:1–2). K?es?ané svázaní doktrínou Jezábel neberou naprosto žádný ohled na Boží svaté proroky. Sedí chladn? jako Jezábel, nehnulo to s ní, když Achab zašel do detail? zázra?ného projevu nadp?irozené autority na ho?e Karmel. Poslechni si Achaba: „Ale Jezábel, možná pot?ebujeme poslouchat. Vid?l jsem to na vlastní o?i. Naši proroci tan?ili a pok?ikovali celé hodiny, ale nebyla v tom žádná moc. Eliáš jen promluvil Boží slovo a spadnul ohe?. Lidé všude kolem padli na tvá?e a ?inili pokání. Odvrátili se od všeho modlá?ství. B?h seslal probuzení svatosti.“ Ale na Page 3 of 5
U?ení Jezábel Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) Jezábel to žádný dojem neud?lalo. Všechno, co ud?lala, bylo, že se prom?nila v kámen. Tak je to i te?. U?itelé doktríny Jezábel a ti, kdo jsou podobn? jako Achab jejími ob??mi, nejsou otev?ení pro usv?d?ení Ducha svatého, ani pro poselství o pokání a svatosti. Slyší ho, a potom si jdou svou cestou ješt? více než kdy d?ív rozhodnuti pro své u?ení. Není v nich žádná Boží báze?. Nejjist?jším znamením falešného u?itele a u?ení Jezábel je potla?ování prorockých varování a odmítání slyšet o soudu. Nazývají to záhuba a tma. Vysmívají se, posmívají a zesm?š?ují. Nemají respekt, neváží si žádného negativního varování. Jeremiáš ?ekl, že takoví pastý?i jsou slepí a hloupí. Hospodin ?ekl: „Poslouchejte… Však neposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale chodili po radách, a podlé zdání srdce svého zlého. Obrátili se ke mn? h?betem a ne tvá?í svou“ (Jeremiáš 7:24). Ti, kdo vyu?ují u?ení Jezábel, se prohlašují za proroky. Ale existuje test, zda jde o pravé nebo falešné proroky. Proroci Jezábel prorokují jen dobré v?ci, pouze pokoj a prosperitu: „Ale p?i prorocích Jeruzalémských vidím hroznou v?c, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posil?ují také rukou nešlechetník?, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodom?, a obyvatele jeho za podobné Gomo?e. Protož takto praví Hospodin zástup? o prorocích t?chto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od prorok? Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi. Takto praví Hospodin zástup?: Neposlouchejtež slov t?ch prorok?, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vid?ní srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových. Ustavi?n? ?íkají t?m, kte?íž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého ?íkají: Nep?ijde? na vás nic zlého“ (Jeremiáš 23:14–17). Neodvracejí lidi od špatnosti. Mluví o snech a jednají za kazatelnou hloup?. Jsou to prázdní vtipálci. Achabova smlouva se sv?tem Achab ?inil pokání b?hem kázání Eliáše. Eliášovo poselství na n?j hluboce zap?sobilo. Roztrhl své roucho, vzal na sebe žíni a chvíli chodil pokorn?. B?h to nazval pokáním. „Vid?l-lis, jak se ponížil Achab p?ed tvá?í mou?“ (1. Královská 21:29). Od toho dne dál se mohl podívat zp?t a ?íci: „Pokání? Ano. B?hem kázání toho velkého Božího proroka Eliáše v mé zahrad? v Jezreel…“ Pro n?ho to byla jednorázová zkušenost, ne každodenní chození. Moc dlouho to netrvalo. Problém byl, že uzav?el smlouvu se sv?tem. M?l smlouvu s h?íchem. Stal se bratrem a p?ítelem sv?ta. „Bratr“ zde znamená „sp?ízn?ní, kdo je mi podobný, koho respektuji.“ Byl ve smlouv? s tím, co B?h proklel. A také dnes existuje m?lké, p?esto pravé pokání. Ale vrátíš se zpátky, pokud nezrušíš svou smlouvu se sv?tem. Achab prohlašoval, že miluje pravdu, ale hluboko uvnit? nenávid?l domluvu a výtky. Achab a Jozafat šli do války se Syrskými. ?ty?i sta falešných prorok? prorokovalo úsp?ch: „Jdi a dob?e se ti povede. M?žeš do toho jít.“ Tak tam stál jeden osam?lý prorok proti 400 falešných prorok?. Poslechni si Achabovu žádost o pravdu: „Tedy ?ekl Micheáš: Živ? jest Hospodin, že což mi koli ?ekne Hospodin, to mluviti budu. A když p?išel k králi, ?ekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, ?i tak nechati? Kterýž ?ekl jemu: Je? a š?astn?? se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále. I ?ekl jemu král: I kolikrátž t? mám p?ísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?“ (1. Královská 22:14–16). Ale ve svém srdci to necht?l slyšet; nenávid?l to. Tak proroka uv?znil. Pasto?i, u?itelé a všichni ve sboru dnes ?íkají: „Chceme jen pravdu. Kaž to tak, jak to je. Vylij to na nás. Bez ohledu na to, jak to bolí.“ Ale v srdcích n?kterých z nich to v?e vzteky: „P?íliš temné. P?íliš tvrdé. Nic z toho nesnesu.“ Achab byl slepý k d?sivému faktu, že je veden lživými duchy. Tento lživý duch nebyl od Boha, ale byl tam na Jeho rozkaz. Zlí, lživí duchové musí jít nebo p?ijít v Jeho slov?. Nejsou z Boha, ale jsou posláni Bohem. „Hospodin dal ducha lživého v ústa všech prorok? tvých t?chto“ (1. Královská 22:22–23). Tento lživý duch zp?sobil, že se Sedechiáš, falešný prorok, chlubil, že Duch Boží byl na n?m. Lživý duch v n?m mohl ?estn? prohlásit: „Hospodin m? poslal.“ Lživí duchové jsou velice p?esv?d?iví: „Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a u?i? tak“ (1. Královská 22:22). Achab byl te? úpln? p?esv?d?en, že slyší Boží hlas a že se vít?zn? vrátí zpátky. K?es?ané spoutaní u?ením Jezábel jsou stoprocentn? p?esv?d?eni, že mají pravdu. Nevidí podvod. Achab si nep?ipustil myšlenku: „Micheáš má pravdu; má Boží mysl. T?ch ?ty?i sta je falešných; nemají slovo od Boha.“ Ne. Odešel zcela p?esv?d?en – úpln? podveden – naprosto sveden. Byl p?esv?d?en, že se Micheáš mýlí a že t?ch ?ty?i sta má pravdu. Page 4 of 5
U?ení Jezábel Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) Pro? n?kte?í k?es?ané upadnou do takového klamu? „Aj, vy skládáte nad?ji svou v slovích lživých, kteráž neprospívají. Zdaliž kradouce, mordujíce a cizoložíce i k?iv? p?isahajíce a kadíce Bálovi; též chodíce za bohy cizími, jichž neznáte, p?edce choditi a postavovati se budete p?ed oblí?ejem mým v dom? tomto, kterýž nazván jest od jména mého, a ?íkati: Vyprošt?ni jsme, abyste páchali ty všecky ohavnosti?“ (Jeremiáš 7:8–10). Zde je odpov??. Lp?ní na n?jakém oblíbeném h?íchu, n?jaká skrytá modla v srdci. Ospravedl?ování h?íchu. Chození se sv?tem. Bratrství se sv?tem. Potom p?icházejí do Božího domu a chvástají se: „Nejsem usv?d?en.“ To je otev?ené pozvání pro lživé duchy.
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/4524/
Page 5 of 5
