Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
Král Ježíš kraluje! David Wilkerson December 1, 1985 „Tehdy zatroubil sedmý and?l a v nebi zazn?ly mocné hlasy, ?íkající: ‚Království sv?ta se stala královstvím našeho Pána a jeho Krista; a on bude kralovat na v?ky v?k?!‘“ (Zjevení 11:15). Jan zjevovatel vid?l skv?lou vizi Krista, který je korunován Králem vesmíru. Duch svatý oživil mrtvé t?lo Ježíše; On p?emohl posledního nep?ítele, smrt – a triumfáln? povstal! Scéna, na kterou Jan práv? hledí, je Krist?v návrat do nebe, aby uplatnil nárok na sv?j tr?n. Byla to korunovace našeho Pána na Krále král?! V nebi zn?ly mocné hlasy, jásavé chvály and?l?, serafín?, cherubín? a všech zástup? slávy. Král Ježíš, velebený muž, se vrátil jako Pán všeho. Jak bou?livé p?ivítání to muselo být – všechny nebeské hlasy hlasit? volaly: „Království tohoto sv?ta je te? královstvím Krista – a On bude kralovat nav?ky!“ Dvacet ?ty?i starc? padlo na své tvá?e a klan?li se „se slovy: ‚D?kujeme tob?, Pane, Všemohoucí Bože, který jsi a který jsi byl a který p?icházíš; nebo? ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování!‘“ (Zjevení 11:17). Nem?žeme korunovat Ježíše Krista na Krále! On už je Král! Nem?žeme Ho u?init Pánem všeho – On už je Pánem všeho. B?h Otec Ho vrátil do slávy – korunoval Ho Králem a Pánem všeho – a dal Mu veškerou moc Božství! „Vždy? Otci se zalíbilo, aby veškerá plnost p?ebývala v n?m“ (Koloským 1:19). „Nebo? v n?m p?ebývá veškerá plnost Božství t?lesn?… v tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti“ (Koloským 2:9,10). „Jím bylo stvo?eno všechno, co je na nebi i na zemi, v?ci viditelné i neviditelné, jak tr?ny, tak panství, jak vlády, tak mocnosti – všechno je stvo?eno skrze n?j a pro n?j“ (Koloským 1:16). Pavel m?l tutéž vizi – Krista sedícího te? jako Král a Pán nade vším. ?ekl nám o nesmírné velikosti Jeho moci k nám: „A jak nesmírná je velikost jeho moci k nám v??ícím podle p?sobení moci jeho síly, kterou dokázal na Kristu, když ho vzk?ísil z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad každou vládu, mocnost, moc i panství, i nad každé jméno, které je jmenováno nejen v tomto v?ku, ale i v budoucím. A tak poddal všechno pod jeho nohy a dal ho církvi jako hlavu nade vším. Ona je jeho t?lem, totiž plností Toho, který napl?uje všechno ve všem“ (Efezským 1:19–23). M?žeš opustit p?edstavu pokorného Nazaretského, který stojí u dve?í tvého srdce s nad?jí, že Ho u?iníš Pánem svého života. On už není odmítaný muž – On je král Slávy! On vyšel z hrobu v plné moci vzk?íšení – On vystoupil ke svému v??nému tr?nu – p?evzal všechnu moc a nadvládu – a On práv? v tomto okamžiku vládne všem silám, mocnostem a královstvím vesmíru. Posledním nep?ítelem byla smrt a Kristus i z ní u?inil svou podnožku! Jestliže smrt byla poslední nep?ítel, potom byli poraženi všichni nep?átelé. Kristus není brzd?n bojem muže proti muži se Satanem. Je po válce – Satan byl poražen a Kristus ho uvrhnul do ostudné hanby. Kristova pata rozdrtila hadovu hlavu. „Tehdy nastal v nebi boj: Michael a jeho and?lé bojovali proti drakovi. A drak bojoval, i jeho and?lé, ale nic nezmohli. Na nebi už se pro n? nenašlo místo a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ?ábel a Satan, který svádí celý sv?t – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho and?lé byli svrženi s ním“ (Zjevení 12:7–9). „A když odzbrojil vlády a mocnosti, vystavil je ve?ejné potup? a skrze n?j nad nimi slavil vít?zství“ (Koloským 2:15). „A uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi ?íká: ‚Nyní nastalo spasení, moc i království našeho Boha a vláda jeho Krista; nebo? byl svržen žalobce našich bratr?, který na n? dnem i nocí žaloval p?ed obli?ejem našeho Boha‘“ (Zjevení 12:10). Na zem?kouli jsou stále lidé, kte?í se obírají myšlenkou, že dovolují Kristu, aby vstoupil do jejich srdcí. Možná jdou dokonce tak daleko, že si myslí, že ho mohou korunovat na Pána svých život?. To je tém?? stejné, jako by Mu ?íkali: „Ježíši, když si budeš dob?e po?ínat, mohl bych t? nechat vstoupit! Když mi dáš št?stí, když m? uzdravíš, když mi odpovíš na pár modliteb, když mi ukážeš jedno nebo dv? znamení, když pro m? ud?láš zázrak – m?žeš být nakonec korunován na Krále mého života.“ Jak sm?šn? jsme slepí! Tam sedí On, ve vší své strašlivé moci a sláv? – se všemi nebeskými zástupy, uctívajícími u Jeho nohou – s dvaceti ?ty?mi starci, kte?í p?ed ním leží na svých tvá?ích – s Bohem, který Mu dal veškerou moc Božství – s potlu?eným a poraženým ?áblem, který utíká z Jeho p?ítomnosti – a všemi knížectvími a mocnostmi v nebi a na zemi, které se sklán?jí p?ed Jeho mocí a majestátem! Page 1 of 6
Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
A tady je zástup slepých, t?lesných, vlažných k?es?an? a nap?l rozhodnutých h?íšník? – p?emýšlejících o tom, že Mu prokazují laskavost, když Ho nechají kralovat ve svých životech. Jak hloupé, když jedním dechnutím jeho ch?ípí m?že odfouknout království a vládce. „Aj, národové jako kr?p? od okova, a jako prášek na vážkách se po?ítají, ostrovy jako nejmenší v?c zachvacuje. Ani Libán neposta?il by k zanícení ohn?, a živo?ichové jeho neposta?ili by k zápalné ob?ti. Všickni národové jsou jako nic p?ed ním, za nic a za marnost pokládají se u n?ho“ (Izaiáš 40:15–17). Co je Rusko se všemi svými raketami a palebnou mocí? Je jen kapkou v kbelíku! Co je ?ína se svou nespo?etnou armádou? Nic! Co je Amerika? Kdo jsou sv?toví vládci, kte?í jsou p?í?inou, že se národy t?esou? Nic! Jsou prachem – jako nic pro Krále Ježíše! „A všickni obyvatelé zem? jako za nic po?teni jsou, a podlé v?le své ?iní mezi vojskem nebeským i obyvateli zem?, aniž jest kdo, ješto by mu p?es ruku dáti mohl, a ?íci jemu: Co to d?láš?“ (Daniel 4:35). Církev je slepá k sou?asné sláv? Kristova kralování! ?íkám, že Kristus nebude vládnout jen celou v??nost v ráji, ale že vládne práv? te?, On porazil všechny své nep?átele! P?esto máme na o?ích závoj, který nám brání, abychom spat?ili a p?isvojili si Kristovu sou?asnou královskou slávu. Neda?í se nám vid?t Ho jako vládnoucího krále – te?! Je to rouška nevíry. Je to stejná rouška, která bránila Izraeli, aby vid?l Hospodinovu slávu, jež zá?ila na Mojžíšov? tvá?i. Mojžíš byl již d?ív na ho?e zav?ený s Bohem – ale jeho tvá? nezá?ila. Potom ho B?h znovu zavolal na horu – a tentokrát skryl Mojžíše v puklin? skály a ?ekl mu: „Já zp?sobím to, aby šlo mimo tebe p?ed tvá?í tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin p?ed tvá?í tvou…tudy p?jde sláva má“ (Exodus 33:19–22). Zákon nemohl zp?sobit, aby Mojžíšova tvá? zá?ila, ale vize Boží dobroty, milosti a milosrdenství ano! D?ti Izraele nesnesly pohled na odraz Hospodinovy slávy na Mojžíšov? tvá?i. Na?ídili mu, aby skryl svou tvá? za závoj! Sláva na jeho obli?eji odsuzovala jejich h?íšná srdce. Vylekalo je to! Dávali p?ednost uctívání z dálky. „Jejich mysli se však zatvrdily. Až do dnešního dne totiž z?stává p?i ?tení Staré smlouvy tatáž rouška neodkrytá… Když tedy bývá ?ten Mojžíš, na jejich srdci leží až do dnešního dne rouška“ (2. Korintským 3:14,15). Židé jsou stále za rouškou nevíry! Svatí jsou v úžasu a ?íkají: „Pro? nemohou Židé vid?t Krista, p?icházejícího Krále, ve Starém zákon??“ Souhlasíme s Pavlem: „Ano, Židé jsou slepí ke Kristu ve staré smlouv?.“ Ale co my? My máme na svých srdcích také roušku nevíry. Jsme slepí k Boží sláv? v Kristu Ježíši! Naše duchovní o?i mají šedý zákal – tak málo vidíme! Závoj je odstran?n v Kristu! „Jakmile se však ?lov?k obrátí k Pánu, je ta rouška odstran?na“ (2. Korintským 3:16). Pavel objas?uje, že v??ící by m?li nahlédnout do Kristovy veliké a královské slávy – a být tím prom?n?ni! „My všichni se pak s odkrytou tvá?í zhlížíme v Pánov? sláv? jako v zrcadle a jsme prom??ováni v tentýž obraz, od slávy k sláv?, jako od Pánova Ducha“ (2. Korintským 3:18). M?li bychom se m?nit každý den! M?li bychom hled?t na Boží slávu v tvá?i Ježíše Krista – slávu, kterou Mu B?h dal jako Pánu a Králi všeho – a být prom??ováni vizí toho, kdo On je! My všichni se tím nebo oním zp?sobem m?níme. Stáváme se víc a víc podobní Ježíši – víc a víc radostní, zá?ící, d?v??ující a svatí. Nebo se stáváme víc a víc podobní sv?tu. Kristova nev?sta se m?ní každý den – v?tší odd?lení, v?tší hlad a žíze?, v?tší láska k Jeho slovu, v?tší touha po svatosti. T?lesný k?es?an se sv?tskou myslí se také rapidn? m?ní. Je víc materialistický, víc liberální, více smyslný, více podobný h?íšným zástup?m kolem n?j. Nikdo z nás ješt? nevid?l Boží slávu v tvá?i Pána Ježíše Krista! Naše nevíra nám brání, abychom vid?li všechnu moc a slávu, kterou te? má! My se k N?mu doopravdy nep?ibližujeme nebo Ho nebereme na v?domí, nebo Mu nesloužíme jako Králi a Pánu a vlada?i všech v?cí! Naše nevíra se nejz?eteln?ji ukazuje v našem modlitebním pokojíku! Nep?ipisujeme Mu veškerou moc, slávu a sílu, kterou má. Nevidíme sami sebe jako ty, kdo p?icházejí do p?ítomnosti vládnoucího Krále. Tento mocný Král, který má veškerou moc na nebi i na zemi, nám ?íká, že jeho o?i jsou stále up?ené na nás a jeho uši jsou otev?ené pro naše žádosti! ?íká nám, že jestliže nás slyší, máme mu p?edkládat své prosby. Page 2 of 6
Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
Ale kdo tomu doopravdy v??í? Je pro nás t?žké dokonce uv??it, že Král Slávy je tady v této skryté kom?rce, ve vší své nádhe?e, že tu sedí jako majestátný Král, který nás zve, abychom sm?le vešli do Jeho královského sálu, abychom p?ijali všechnu milost a milosrdenství, kterou kdy budeme v ?ase našich soužení pot?ebovat. Rouška nevíry je na našich srdcích! Ukažte mi v tomto sv?t? jednoho v??ícího, který si je jistý a uv?domuje si, že v ten moment, kdy je uzav?en s Bohem v modlitb? a spole?enství, je práv? tam Král Slávy skute?n? p?ítomný, aby kv?li n?mu vynaložil všechnu svou v??nou moc. Kolik jich v??í, že takový slavný Král o?ekává na sv?j lid, aby vstoupil do Jeho p?ítomnosti s chválou – a že On se z takového spole?enství raduje – a že On manifestuje a zjevuje d?v?rn? svou p?ítomnost? Kdybychom doopravdy nem?li na svých srdcích žádnou roušku, p?istupovali bychom k N?mu jako k Tomu, kdo te? vládne – jako k Tomu, kdo má plnost Božství, s o?ekáváním, že ji použije kv?li nám! Uctívali bychom s v?domím, že jsme v Jeho skute?né p?ítomnosti. Chválili bychom s v?domím, že je práv? tam, aby p?ijal naši ob??. Žádali bychom ve ví?e, v?d?li bychom, že je nám dáno – protože On nás slyšel a má veškerou moc, aby to ud?lal. Odcházet z Jeho p?ítomnosti a nev??it, že nás slyšel a odpoví, znamená nev??it, že tam byl, nebo že On je Králem všeho! Jestliže p?ebývá ve mn? – ud?lá to jako Král všeho! Když jsem mu vydal sám sebe, neud?lal jsem Ho Králem! On p?evzal vedení mého života – jako Král! B?h korunoval Jeho – ne m?! On již m?l království. Byl jsem prost? p?eveden ze svého království temnoty do Jeho slavného království sv?tla. Musel jsem zem?ít, abych se dostal do Jeho království! Když zem?eš h?íchu – když zem?eš s Kristem – jsi vzk?íšen do Kristova království, kde On již kraluje! Ale Kristovo království je ve mn?! Všechna Jeho moc jako Krále je ve mn?! Je to vždy Jeho moc! „Tomu pak, který je podle moci p?sobící v nás schopen u?init nezm?rn? více než všechno, co prosíme nebo rozumíme“ (Efezským 3:20). Tahle moc je Jeho – královská moc Boží. Dokazujeme, že máme p?es své srdce roušku tím, jak žijeme! Nikdy jsem nem?l rád termín „Královy d?ti.“ Zní mi to p?íliš neuctiv? a nemajestátn?. Také je to tak nesprávn? užívané, zam??ené na bohatství a materiální v?ci. P?esto jsme doopravdy d?ti Krále Slávy, ale žijeme, jako bychom byli opušt?ní a bezmocní. Tak málo z nás má v?domí o tom, že je milované dít? mocného svrchovaného panovníka, který vládne kv?li nám železným prutem. Kdybychom m?li skute?n? odstran?nou roušku a vid?li Krista, který v nás kraluje, byli bychom rozho??eni každým satanským pokusem dotknout se nás! Povstali bychom s duchovním rozho??ením a prohlásili: „?áble, tohle nem?žeš d?lat mn? ani mé rodin? nebo komukoliv, kdo ke mn? pat?í! Jsem dít? Krále vesmíru a On t? na mé slovo rozdrtí. Svážu t?; vyženu t?; pošlu t? zpátky do tvé temnoty, v Jeho všemocném jménu!“ Nesložili bychom se jako slabé a zmatené d?ti – a nedovolili bychom mocnostem temnoty, aby nás sužovaly, šlapaly po nás, mátly nás, zra?ovaly nás a zra?ovaly naše mysli, naše domovy, naše manžely (manželky) nebo naše d?ti. Místo toho bychom ve ví?e povstali, úpln? jistí, odpo?ívající ve sláv? a moci našeho korunovaného Krále! Král Ježíš by byl naším odpo?inkem! Král Ježíš by bojoval naše bitvy. Pronásledoval by naše nep?átele! M?li bychom absolutní d?v?ru ve vít?zství ve všech v?cech, protože bychom pln? d?v??ovali v Jeho všemohoucí moc. Problém se nakonec redukuje na toto: V??íš, že Mu bylo dáno království? V??íš spolu s nebeskými zástupy a dvaceti ?ty?mi starci, že p?evzal nadvládu nade vším – že všechna království sv?ta jsou Jeho, že On te? kraluje – Pán všeho? Pokud ano, v??íš, že má veškerou moc Božství ve svém nebeském t?le? V??íš, že On p?emohl ?ábla a všechny jeho mocnosti? V??íš, že porazil posledního nep?ítele – smrt? Jestliže On je Král – jestliže On má všechnu moc – jestliže celý vesmír je Jeho – jestliže všechno v nebi, na zemi a pod zemí se sklání p?ed Jeho mocí – a ten samý Král se usídlil ve mn? – a je te? mým Pánem a Králem, který ve mn? kraluje se slávou a mocí – ?eho bych se bál? Co by m? mohlo zranit? Všechny v?ci jsou te? možné! Všechny v?ci jsou pod Jeho autoritou a nadvládou. Pro? potom tolik k?es?an? žije v porážce, osam?losti, zoufalství, bojuje ztracené bitvy proti pokušení – a nemá žádný sm?r, žádný pokoj, žádnou jistotu a bezpe?í, žádný zázra?ný pokoj? Je to proto, že mají na o?ích a na srdcích roušku nevíry! Mají vládnoucího Krále a nev?dí to! Mají všechno, co pot?ebují, ale nevidí to. Mají veškerou moc nad všemi prost?edky nep?ítele, ale jsou k tomu slepí! Zmateným zp?sobem svého života ?íkají k?es?ané Bohu a celému sv?tu: „Nemáme žádného Krále! Nemáme žádnou moc! Na naší stran? není žádná armáda! Jsme v milosti našich nep?átel!“ Page 3 of 6
Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
To je otev?ená lež! Je to urážka nevíry proti Králi slávy! Stojíme p?ímo v sále Krále Ježíše – s nebeskými zástupy, které p?ed Ním padají a proklamují Jeho vzk?íšení k moci. A zatímco volají: „On se ujal veškeré nadvlády!“ – my tu stojíme jako ztracené, bezmocné d?ti s kapucou p?es hlavu, nic nevidíme, nic neslyšíme! David volal: „Hospodin kraluje, užasn?te se národové; sedí nad cherubíny, pohniž se zem?. Hospodin na Sionu veliký, a vyvýšený jest nade všecky lidi. Oslavujte jméno tvé veliké a hrozné, nebo svaté jest“ (Žalm 99:1–3). „Hospodin kraluje, v d?stojnost se oblékl, oblékl se Hospodin v sílu, a p?epásal se; také okršlek zem? upevnil, aby se nepohnul“ (Žalm 93:1). Sv?dectvím každého jednotlivého v??ícího by m?lo být: V??ím, že Král Ježíš te? kraluje v moci slávy! Izaiáš ?ekl: „Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto pot?šené v?ci zv?stuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zv?stuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kraluje? B?h tv?j“ (Izaiáš 52:7). David ?ekl: „Rcete mezi pohany: Hospodin kraluje“ (Žalm 96:10). Rouška nevíry je nejzjevn?jší v Božím dom?, když uctíváme! Duch svatý musí být zarmoucený p?i pohledu na tolik závojem zahalených svatých, kte?í p?icházejí, aby se setkali s Králem Slávy! On zaslíbil, že bude uprost?ed svého lidu, kdekoliv se dva nebo t?i sejdou v Jeho jménu. Ale naše jednání dokazuje, že tomu nev??íme! Kolik z nás ví n?co o moci a síle, kterou chce Král Ježíš uvolnit ve svém dom?, když se svatí shromáždí v Jeho jménu? Kolik z nás vidí vírou tisíce voz? kolem nás práv? te?? Kolik z nás vidí Krále Ježíše na Jeho velikém bílém koni, jak stojí v ?ele své vít?zné armády? Elizeus vid?l tuto armádu: „Aj, hora ta plná ko??, a vozové ohniví okolo Elizea“ (2. Královská 6:17). David ?ekl, že Hospodinových voz? jsou tisíce a tisíce. Jsou to ohnivé vozy a ?ídí je nejmocn?jší vojáci sv?ta: „Voz? Božích jest dvadceti tisíc?, mnoho tisíc? and?l?, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni p?ebývá“ (Žalm 68:17). Utábo?il se Pán kolem nás nebo ne? On nejen obklopil náš d?m ohnivými vozy a armádou and?l? – On sedí mezi nimi na svém královském bílém koni jako vrchní velitel své armády! „Pozdvihn?tež, ó brány, svrchk? svých, pozdvihn?tež se vrata v??ná, aby vjíti mohl král slávy. Kdož jest to ten král slávy? Hospodin silný a mocný, Hospodin udatný vále?ník. Pozdvihn?tež, ó brány, svrchk? svých, pozdvihn?te se vrata v??ná, aby vjíti mohl král slávy. Kdož jest to ten král slávy? Hospodin zástup?, on? jest král slávy“ (Žalm 24:7–10). Když ?íká: „Budu uprost?ed nich,“ jakou formu si myslíte, že m?l na mysli? Jako jen svatý, oslavený ?lov?k? Jako n?kdo bez království, bez armády, bez veškeré moci a síly? Ne! On je uprost?ed nás jako vládnoucí Král! Izaiáš ho vid?l ve vší Jeho královské nádhe?e a hlasit? volal: „Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uz?í všeliké t?lo spolu, že ústa Hospodinova mluvila“ (Izaiáš 40:5). David Ho vid?l, jak se vznáší nap?í? nebem na svém bílém koni, vládne ohromnou mocí. „Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas sv?j, hlas p?emocný“ (Žalm 68:33). Izaiáš vid?l tohoto krále Slávy, jak objíždí kolem – a strhává modly! „Aj, Hospodin bé?e se na oblaku lehkém, a p?itáhne na Egypt. I pohnou se modly Egyptské p?ed tvá?í jeho, a srdce Egyptských rozplyne se u prost?ed n?ho“ (Izaiáš 19:1). Vid?l jsi, jak se utábo?il kolem tvého domu? Vid?l jsi armádu, bíle od?nou? Vid?l jsi Ho uprost?ed nich? Jeho velikého bílého kon? p?ichystaného k bitv?? „A hle, spat?il jsem bílého kon? a ten, který na n?m sed?l, m?l luk. Byla mu dána koruna a on vyjel ve vít?zství, a aby zvít?zil“ (Zjevení 6:2). Svatí Boží, já Ho vid?l! Moje rouška je pry?! On je zde! On je práv? te? se mnou! On je zde, aby pronásledoval každého nep?ítele! On je zde v moci a nádhe?e! On je zde, aby zvít?zil a strhnul každou pevnost nep?ítele! Otev?i své o?i! Odstra? roušku! V?? tomu, co ?ekl: „Vidím Ho, na Jeho bílém koni, s lukem v Jeho ruce, vít?ze!“ Jak m?žeš být v Jeho skv?lé p?ítomnosti a nebýt rozechv?lý? Byli jsme pozváni na svatební ve?e?i Beránka! „A uslyšel jsem hlas jakoby velikého zástupu, jako zvuk mnohých vod a jako zvuk silných hrom?, který ?íkal: ‚Halejujah! Pán, náš Všemohoucí B?h, se ujal kralování! Radujme se, jásejme a vzdejme mu slávu, nebo? nadešla Page 4 of 6
Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) svatba Beránkova a jeho manželka se p?ipravila.‘ A bylo jí dáno, aby si oblékla zá?iv? ?istý kment a ten kment jsou spravedlivé ?iny svatých. A ?ekl mi: ‚Piš: Blaze t?m, kte?í jsou pozváni k Beránkov? svatební ve?e?i.‘ A ?ekl mi: ‚Toto jsou pravá Boží slova.‘“ (Zjevení 19:6–9). Jaký to bude pohled, až všichni vykoupení všech v?k? zasednou u Pánovy tabule! Zástupy oble?ené v bílém – se srdci planoucími touhou po vstupu jejich milovaného! Mojžíš je tam! Také Abraham, král David, Samuel, Noe, Rút, Jan k?titel, všichni apoštolové, mu?edníci, Luther, John Wesley, všichni misioná?i všech dob, krví vykoupení z každého kmene a národa, a každý p?emožitel tohoto posledního v?ku – a ty – a já! Budou znít hlasité a pronikavé zvuky mnoha polnic! Jaké o?ekávání a nad?je! Nev?sta se chystá na setkání se Ženichem! Otec se chystá p?ivést krále do hodovní sín? – na svatební ve?e?i! A hromovým hlasem, který zní mocn? a vít?zn?, Otec hlasit? zvolá: „Aj, tv?j král! Král slávy!“ „A uvid?l jsem otev?ené nebe, a hle, bílý k??. A ten, který na n?m sed?l, se jmenoval V?rný a Pravý a ten spravedliv? soudí i bojuje“ (Zjevení 19:11). Jak bou?livého p?ivítání se Králi Ježíši dostane! Král David bude k?i?et: „Synové Sionští, plésejte v králi svém“ (Žalm 149:2). Toto svaté místo bude zvu?et chválami!
„Zde p?ichází On!“ – budou s radostí volat vykoupení. Zá?ivá a jit?ní hv?zda! Na jeho koni se rozezní rolni?ky: „Svatost Pánu!“ Obklopí Ho armády od?né v bílém – armády mimo veškeré chápání. Na Jeho hlav? jsou koruny! Je od?n do skv?lé bílé! Jeho jméno je Slovo Boží! Jeho o?i jsou plameny ohn?! To je veliký bílý k??! Jaký to je jásot dík?vzdání! Jak mocné Hosanna bude slyšet! Pohle?te na N?j, svatí – náš Král vjíždí – takový milující, vít?zný úsm?v! Všichni nep?átelé jsou pry?! Král je sjednocený se svou nev?stou! Jestliže On je náš král, jestliže on vládne ve sláv? – potom nám p?ikazuje, abychom pozvedli své hlasy a hlasit? ho chválili! „Vesel se Izrael v tom, kterýž ho u?inil, synové Sionští plésejte v králi svém. Chvalte jméno jeho na píš?alu, na buben a na citaru prozp?vujte jemu. Nebo zalíbilo se Hospodinu v lidu jeho; on? ozdobuje pokorné spasením. Plésati budou svatí v Boží sláv?, a zpívati v pokojích svých“ (Žalm 149:2–5). ?íkám vám v autorit? Božího svatého Slova: Král Ježíš obklopil tv?j d?m zástupem bíle od?ných královských jezdc? – a On se te? majestátn? vznáší na svém velikém bílém koni! Žádný nep?ítel ve vesmíru se k tob? neodváží p?iblížit! Démoni v hr?ze prchají! Knížectví a mocnosti temnoty jsou odzbrojené – Satan se t?ese – protože Král Slávy je zde! Vidíš Ho?
Download PDF [1] Source URL: http://sermons.worldchallenge.org/node/4718
Page 5 of 6
Král Ježíš kraluje! Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/4718/
Page 6 of 6
