M??ená Boží sláva Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
M??ená Boží sláva David Wilkerson October 16, 2000 „I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou m?rou budete m??iti, tou? vám bude odm??eno, a p?idáno bude vám poslouchajícím. Nebo kdož? má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od n?ho odjato“ (Marek 4:24–25). Ježíš v?d?l, že tato slova mohou znít neduchovním uších podivn?. Tak své sd?lení uvedl slovy: „Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.“ (Marek 4:23). ?íkal nám v podstat?: „Je-li tvé srdce otev?ené pro Božího ducha, budeš rozum?t, co ti musím ?íci.“ Co vlastn? Ježíš v této pasáži ?íká? Mluví o Boží sláv? v našich životech – to znamená o Kristov? manifestované p?ítomnosti. Krátce – Kristus nam??í svou slavnou p?ítomnost v r?zných množstvích, a? už pro církve nebo jednotlivce. N?kdo nep?ijme žádnou Jeho slávu. P?esto jiní obdrží stále vzr?stající míru, proudící z jejich život? a církví ve v?tších a v?tších množstvích. Zde je p?íklad: Byl jsi n?kdy v církvi, kde jsi cítil malou míru Boží slávy? Možná jsi zakoušel její záblesky b?hem uctívání nebo kázání. Potom jsi šel do jiné církve – a jakmile jsi vešel, byl jsi ohromen Boží slávou na tom míst?. Cítil jsi Pánovu p?ítomnost v plnosti. A to t? usv?d?ilo a motivovalo, abys odstranil nedostatek Boží slávy ve svém život?. B?h zaslíbil, že vylije svého Ducha na sv?j lid v t?chto posledních dnech. Skute?n?, celé Písmo ukazuje k triumfální, slávou napln?né církvi na konci ?asu. Ježíš sám ?ekl, že brány pekel Jeho církev nep?emohou. Takže nezáleží na tom, jak divoce Satan cení své zuby, nem?že zastavit Boží dílo. Ježíš odstranil jeho kousání. Nebudeme kulhat do nebe – zbití, v depresi, f?ukající, p?emožení, zastrašení. Ne – náš Pán p?inese do své církve v?tší moc. Tato moc již nebude manifestována pouze ve znameních a zázracích. Spíše bude zjevena v jeho lidu – ve slavné skv?lé p?em?n? srdcí dot?ených Božím duchem. Pán již vym??il – nebo vyhradil – každému z nás míru Jeho Ducha. Pavel píše: „Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova“ (Efezským 4:7). Pouze Ježíši samotnému byl dán Duch svatý bez omezení: „Nebo ten, kteréhož B?h poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává B?h ducha“ (Jan 3:34). Jednoduše vyjád?eno, Kristus m?l plnost Ducha, bez limitu. V kontrastu nám byla dána míra Božího Ducha podle jeho božského rozd?lení. Pavel píše: „Nebo? pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z t?ch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v st?edmosti, tak jakž jednomu každému B?h ud?lil míru víry“ (?íman?m 12:3). Co je Božím cílem ve vym??ení Jeho Ducha – Jeho slávy a p?ítomnosti – nám v m?nivých množstvích? D?lá to s jediným zám?rem: „Až bychom se sb?hli všickni v jednotu víry… v míru postavy plného v?ku Kristova“ (Efezským 4:13). Pavel nám tu ?íká dv? v?ci: Zaprvé, jestliže budeme žít Božím zp?sobem – st?ízliv? uvažující a s horlivostí – m?lo by být naším cílem mít stále vzr?stající míru Jeho slávy, dokud nevstoupíme do úplné dosp?losti v Kristu. Za druhé míra víry, která nám byla dána, je ur?ena k služb? a zabezpe?ování zbytku t?la Kristova: „Z kteréhožto všecko t?lo p?íslušn? spojené a svázané po všech kloubích p?isluhování, podle vnit?ní moci v míru jednoho každého údu, zr?st t?la ?iní, k vzd?lání svému v lásce“ (Efezským 4:16). Pavel tu ?iní vážné, hlubokomyslné prohlášení. ?íká, že jeden každý z nás je pracující úd t?la Kristova – kloub tady, sval tam. A když jsme takové život-dávající entity, máme dodávat stále vzr?stající míru zdraví ostatním úd?m. Každý z nás je ur?en k tomu, aby byl zdrojem víry, lásky, milosti, milosrdenství, slávy – všechno zamýšleno k vytvo?ení siln?jšího, zdrav?jšího t?la. Samoz?ejm?, že zdraví t?la závisí na každém z nás, aby byl v dobrém zdravotním stavu. Jestliže je jeden z nás požehnán, celé t?lo je požehnáno. Podobn? když jeden úd h?eší, celé t?lo je ovlivn?no. Proto každý z nás Page 1 of 5
M??ená Boží sláva Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) pot?ebuje stále vzr?stající míru Kristovy slávy. Dovol mi, abych se t? zeptal: kolik zdraví – to znamená kolik slávy a víry – dodáváš Kristovu t?lu? Vzr?stá v tob? denn? Jeho láska? A zase znovu, jsi schopen dodávat sílu dalším úd?m? Upev?uje stav tvého zdraví imunitní systém t?la? Nebo t? n?jaká nemoc nakazila – n?jaká sv?tská touha, která se t? drží a ovliv?uje zbytek t?la? My všichni pot?ebujeme v?tší míru Boží slávy a p?ítomnosti v našich životech B?h se p?ipravuje vylít svého Ducha na sv?j lid v t?chto posledních dnech – d?lat v?ci, které jsme nikdy nevid?li, neslyšeli ani si je nep?edstavovali. A já toho chci být sou?ástí. Chci v?tší míru Jeho slávy ve svém život?, než jsem kdy m?l. A chci vid?t, jak Boží sláva naplní Jeho církev s takovou intenzitou, že ji nebude moci zadržet. Jak m?žeme získat takovou v?tší stále vzr?stající míru Kristovy slávy? Pán sám nám ?íká velice jasn?: „Kterou m?rou budete m??iti, tou? vám bude odm??eno“ (Marek 4:24). Ježíš ?íká: „Podle dílu tebe samého, který p?id?luješ Mn?, vrátím ti stejnou porci. Zkrátka budu s tebou jednat stejným zp?sobem, jako ty jednáš se Mnou, vym??ím ti.“ Jestliže vym??uješ Bohu lenost a loudavost – považuješ Jeho velké dílo za samoz?ejmé – budeš zasažen duchem d?ímoty. „Lenost p?ivodí tvrdý sen, a duše váhavá la?n?ti bude“ (P?ísloví 19:15). V d?sledku toho bude tvá duše trp?t hladem, který nebude možné ukojit. „Mali?ko pospíš, mali?ko zd?ímeš, mali?ko složíš ruce, abys poležel, v tom p?ijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný“ (P?ísloví 24:33–34). Izaiáš varoval, že „Strážní… jsou ospalci, leží, milujíce d?ímotu“ (Izaiáš 56:10). Izaiáš tu nemluví o p?irozeném spaní, ale o nezájmu o Boží v?ci. Popisuje lidi, kte?í byli nepozorní k Božímu dílu. Izrael vym??oval mí? a mí? ?asu Hospodinu, dával mu jen krátké chvilky oddanosti, zbožnosti. Pro? necht?li v?tší míru Boží slávy? Ukrývali h?ích. A v?d?li, že první v?c, kterou u?iní Boží p?ítomnost, bude odkrytí nepravosti. Tak ?ekli Izaiášovi: „Neprorokujte nám toho, což pravého jest; mluvte nám pochlebenství, prorokujte oklamání“ (Izaiáš 30:10) Duchovní lenost a loudavost jsou hlavní d?vody ztráty Boží slávy v církvi a u jednotlivc? Co se stalo v Izraeli, to se d?je dnes v Božím dom?. Hlavní d?vod ztráty Boží slávy v Jeho církvi nejsou drogy, alkohol nebo sex – ale duch lenosti. Množství k?es?an? vyhrazuje hodiny holdování sportu, film?m, nakupování, pot?šením všeho druhu. Ale Bohu v?nují stále se zmenšující množství ?asu. Stejn? jako Izraelité necht?jí tito lidé slyšet ostré, prorocké slovo. Jsou závislí na prosperit? a snadnosti. A jejich vzrušení stran Božích v?cí ubývá. Tráví hodiny p?ed svým televizorem, dovolí, aby byla jejich mysl nasycena špínou – protože se stali stoupající m?rou líní v duchu. N?kte?í z t?chto k?es?an? jsou ti samí, kte?í si st?žují: „Boží sláva není v mé církvi p?ítomná tak, jako bývala.“ Pravda je, že Jeho sláva není v jejich individuálních životech vym??ena – protože si pro N?ho nevym??ili kvalitní ?as. Nechápej to špatn? – nenazna?uji, že bychom mohli nam??it Bohu n?co dobrého sami ze sebe, a tak Ho p?im?t, aby pro nás nam??il svou slávu. Ne – nem?žeme si nijak zasloužit Jeho p?ítomnost jakýmkoliv množstvím práce, horlivosti nebo lidské dobroty. Nesmíme zapomenout, že náš Pán nás našel v našich h?íších – miloval nás v naší bezmocnosti, když jsme nem?li nic, co bychom mu vym??ili. „Nalezen jsem od t?ch, kte?íž mne nehledali; zjeven jsem t?m, kte?íž se na mne neptali“ (?íman?m 10:20). Skute?n?, Boží láska, milost a milosrdenství k nám je nezm?rné. P?esto, diskutovanou v?cí zde není získání Jeho lásky, milosti nebo milosrdenství – ale mít požehnání Jeho slávy v našich životech. Ježíš jasn? oznámil, že nám nam??il rozdílná množství Jeho slávy podle toho, jakou m?rou jsme mu odevzdali svá srdce. Naše ?ást je prost? posouvat se stále blíž k N?mu – ve svém uctívání, poslušnosti a píli. Vidíme, že se tato pravda opakuje skrze oba Zákony: „P?ibližte se k Bohu, a p?iblíží? se k vám…“ (Jakub 4:8). „Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své“ (Deuteronomium 4:29). „Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje“ (Žalm 34:17).
Page 2 of 5
M??ená Boží sláva Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) Ježíš?v výrok je pro nás p?ímou výzvou: „Jak vážn? (zoufale) chceš mou p?ítomnost ve svém život?? Chceš-li víc, bude to od tebe n?co vyžadovat. P?esto ti zaslibuji – jestliže vyvineš snahu pohnout se blíž ke Mn?, dáš Mi stále v?tší míru sám sebe, vym??ím ti v?tší množství své slávy. Stále se k tob? budu vracet víc, víc, víc.“ Práv? te? je církev Ježíše Krista v Americe v tísni. Náš národ se chlubí církvemi vynášejícími Boha po tisících. P?esto v mnoha takových církvích není nikdo spasen. Lidé se do nich plaho?í, jako by šli na poh?eb. Jiní je opoušt?jí v procesích. Mladí lidé necht?jí ani vstoupit do dve?í. Následkem toho dnes celá generace nezná Boha. Nikdy nezažili Boží p?ítomnost nebo pomazání – v?bec. N?co je hrozn? špatného, když Boží lid m?že jásat, zpívat, tancovat a chválit Ho v církvi, a p?esto nebýt nikdy osvobozen ze svých ?et?z? chtí?e a snadno obkli?ujících h?ích?. Je znepokojující, když Boží pastý?i jsou uspokojeni, jestliže jejich církev b?ží hladce, jejich rozpo?et je vyrovnaný a mají stálý plat. Jediné církve, které jsou dnes navšt?vovány stále vzr?stající mírou Boží slávy jsou ty, které k N?mu volají v zoufalství. Jsou p?esv?d?eni: „Je pozdní hodina – musíme se probudit. Musíme být v této poslední hodin? p?ichystaní pro Boží povolání.“ Ježíš takovým v??ícím zaru?uje: „…p?idáno bude vám poslouchajícím“ (Marek 4:24). Co to je, co Kristus zaslibuje p?idat? A co to znamená pro nás slyšet? ?ecké slovo pro slyšet znamená rozum?t. Ježíš jinými slovy ?íká: „Musíš pochopit, porozum?t, co ti Duch ?íká.“ Motivovaní k?es?ané slyší Božího ducha, který na n? naléhá: „Vym?? pro M? srdce, které M? bude vyhledávat. A? vidím n?co zájmu, vzrušení, pot?eby, zlomenosti. Služ mi, volej ke Mn?, jako jsi p?edtím ješt? nevolal. Potom t? uslyším – a vym??ím ti svou stále vzr?stající moc a vysvobození.“ Tito v??ící slyší Ducha svatého, jak jim ?íká, že musí zm?nit stav svého srdce. Uv?domují si, že brali Boží v?ci za samoz?ejmé – jen p?edstírali bez žádného hlubokého p?esv?d?ení. Tak za?ali d?lat zm?ny. Vym??ují Bohu více ?asu ke spole?enství. A provedli inventuru postoj? svého srdce k Jeho domu a dílu. Modlí se: „Pane, chci víc Tebe. Nedovol, abych odpadl ve své píli k Tob? a Tvým svatým záležitostem.“ Te? vidí výsledky. A nová radost prýští hluboko v jejich duších. Vnímají víc Boží p?ítomnosti ve svých životech a mají pokoj jako ?eku. P?ijímají, co jim Pán zaslíbil – v?tší míru slávy, požehnání, pomazání – protože mu vym??ili v?tší míru sebe samých. Ježíš nám zaru?uje: „Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám p?idáno“ (Matouš 6:33). ?íká: „Vytrvej dávat Mi víc sebe – a já na tebe vyleji víc své slávy. Všechny tvé sv?tské záležitosti mohou po?kat. Místo toho hledej nejprve Mne a já se postarám o tvé záležitosti. Mohu pro tebe ud?lat mnohem víc v jediné hodin?, než bys mohl ud?lat ty v letech snažení.“ Práv? když se raduješ ze svého nového dotyku od Boha, slibuje ti víc Te? když máš ve svém život? zpátky Boží slávu, Ježíš slibuje: „Bude vám p?idáno“ (Marek 4:24). ?íká: „Ješt? jsi nic nevid?l. Vidím tvou píli, že Mi vym??uješ více sama sebe. A ud?lám pro tebe víc.“ B?h si stále p?eje vylít víc své slávy na sv?j lid. Touží pro nás „všecko u?initi mnohem hojn?ji, nežli my prosíme aneb rozumíme“ (Efezským 3:20). Proto chce lid, který má hladovou, dravou touhu mít Ho víc. Chce je naplnit svou d?sivou p?ítomností, p?evyšující všechno, co ve svých životech zakoušeli. Ježíš ?ekl: „Já jsem p?išel, aby život m?ly, a hojn? aby m?ly“ (Jan 10:10). P?esto, abychom získali tento hojný život, musíme oplývat, p?ekypovat víc a víc pot?šováním Pána. Pavel píše: „Dále pak, brat?í, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste p?ijali od nás, kterak byste m?li choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více“ (1. Tessalonicenským 4:1). „Protož, brat?í moji milí, stálí bu?te a nepohnutelní, rozhoj?ujíce se v díle Pán? vždycky, v?douce, že práce vaše není daremná v Pánu“ (1. Korintským 15:58). ?ecké slovo pro „p?ekypovat“ znamená p?evyšovat, p?esahovat, vynikat, mít p?ebytek – mít dost a nadbytek, mimo to, krom toho, nadm?rný, extrémn? vydatn? nad, nezm??itelné. Pavel ?íká: „Boží sláva ve tvém život? p?ekoná malé okamžiky, které jsi dosud zažil. Ale tvé modlitby musí být víc než jen pouhé žádání a žehnání nad jídlem. Te? se budeš modlit ráno, v poledne a ve?er bez p?estání.“ „Protož jakož jste p?ijali Krista Ježíše Pána, tak v n?m cho?te. Vko?en?ní a vzd?laní na n?m, a utvrzení u ví?e, Page 3 of 5
M??ená Boží sláva Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) jakž jste nau?eni, rozhoj?ujíce se v ní s dík? ?in?ním“ (Koloským 2:6–7). Pavel nám dává návod: „Abys m?l tento hojný život Boží slávy a p?ítomnosti, musíš Mu sloužit nad míru – s láskou a odevzdáním p?evyšujícím to líné, d?ímající služebnictvo.“ „Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti“ (Efezským 1:8). B?h ti chce vym??it slávu a zjevení p?esahující jakoukoliv d?ív?jší míru. „Oznámiv nám tajemství v?le své podle dobré libosti své, kteroužto libost p?eduložil byl sám v sob?“ (1:9). Pán ?íká: „Rozev?u pro tebe hlubší porozum?ní Mého slova. Chci ti dát zjevení Jeho tajemství.“ Pán nás chce dopl?ovat ve všech v?cech, tak mu m?žeš sloužit bez omezení. „Mocen? jest pak B?h všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostate?nost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému“ (2. Korintským 9:8). Ježíšovo prohlášení nám dává zaslíbení a varování „Kdo nemá, i to, což má, bude od n?ho odjato“ (Marek 4:25). Kdykoli B?h slyší sv?j lid, že k N?mu volá, v?rn? k nim p?ichází. P?esto v dobách lhostejnosti a lenosti m?že B?h ustoupit stranou a kompletn? odstranit svou p?ítomnost. O tom je Ježíšovo varování. P?edtím, než B?h odstraní svou p?ítomnost od osoby nebo církve, vždy p?ináší varování. Jak to d?lá? Na?ídí Duchu svatému, aby pohnul každou osobou církevního sboru. Pokládá poselství za poselstvím na pastorovo srdce, volá každého v církvi, aby zapudil všechnu lenost, padl na svou tvá? a jednal s každým ko?enem h?íchu. (Pán to ud?lal n?kolikrát v Times Square Church b?hem našich t?inácti let existence). Náhle lidé padají pod usv?d?ením. Uv?domují si, že slyšeli kázat Boží pravdu týden po týdnu a p?esto ji nebrali vážn?. Zvedali ne?isté ruce v uctívání. A snažili se udržet si ho?kost a rozmrzelost. Prost? nedovolili Božímu slovu, aby jimi pohnulo. Místo toho dovolili, aby je míjelo, aniž by mu v?novali pozornost. Te? B?h církvi oznámil: „Všechna tahle vlažnost a lhostejnost, kterou vidím – to sta?í. Skon?ím to.“ To není hrozba – a není to ?e?eno v hn?vu. Je to jenom Boží zp?sob ?e?i: „Umístil jsem tuto církev do této ?tvrti, této obce, tohoto m?sta, protože jsem m?l d?vod. Chci, aby p?ekypovala nezm?rnou slávou. Chci, aby ztracení v?d?li, když sem vejdou, že se tady d?je n?co mocného. Chci, aby si uv?domili: ‚Tohle je to, co jsem hledal po celý sv?j život.‘“ Bu? varován – je možné minout slávu, kterou Ježíš zaslíbil Když otálíme ve stavu lenosti, nikdy nedovolíme Duchu svatému, aby nás vlastnil a o?istil nás, m?žeme minout to, co nám B?h chce dát. „Kdo nemá, i to, což má, bude od n?ho odjato“ (Marek 4:25). Možná si pamatuješ podobenství o talentech, ve kterém lenivý služebník dostal jeden talent a zakopal ho. Tento služebník byl spokojený se status quo. Nevym??il žádnou míru mimo to, co m?l. Jak reagoval jeho pán? Vzal služebník?v talent a dal ho jinému služebníkovi, který jich m?l již deset. Vidíme tento druh lenosti v historii Izraele. Izraelité m?li jeden ?as Boží p?ítomnost. Ale po léta dovolovali modlá?ství a chtí?i, aby se vkrádal a úpln? je zkazil. Nakonec ztratili srdce pro Boží v?ci. Dále navšt?vovali jeho d?m, ale jen z tradice a t?lesného strachu. B?h ?ekl Izraeli: „Ale jd?te aspo? na místo mé, kteréž bylo v Sílo… a vizte, co jsem u?inil jemu pro nešlechetnost lidu svého Izraelského“ (Jeremiáš 7:12). Žalmista dosv?d?uje: „Tak že opustiv p?íbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi“ (Žalm 78:60). „Nebo se jemu i potom ukazoval Hospodin v Sílo, jakož se byl prvé zjevil Hospodin Samuelovi v Sílo, skrze ?e? Hospodinovu“ (1. Samuel 3:21). Sílo bylo Božím domem. Podle proroka Samuele tu bylo kázáno jasné slovo a Boží Duch tu byl mocn? p?ítomen. Ale po ?ase upadlo Sílo do zkaženosti za nejvyššího kn?ze Eliho a jeho h?íšných syn?. Nyní se B?h znovu objevuje v Sílo, touží p?estav?t chrám a p?ivést nesvaté kn?žství k pokání. Ale Eli a jeho synové z?stávali leniví. Eli ztloustnul a zleniv?l, žil pohodln?, zatímco jeho synové dál zesm?š?ovali Boha, dokonce p?i p?isluhování v Jeho dom?. Nakonec B?h ?ekl: „Nedovolím, aby má sláva setrvávala na míst?, kde je p?ítomná zkaženost.“ Tak B?h opustil Sílo. Odstranil svou slávu z Izraele a národ stihla duchovní nouze. Nejprve byla ukradena archa úmluvy. Pak se Eli skácel pod svou vlastní váhou a zlomil si vaz. Nakonec snacha nejvyššího kn?ze porodila syna Page 4 of 5
M??ená Boží sláva Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) a pojmenovala ho Ichabod – což znamená: „P?est?hovala se sláva z Izraele“ (1. Samuel 4:21). Jestli si myslíš, že tohle je p?ísn? starozákonní soud vznesený vzhledem k lenosti a zkaženosti ?ti Boží varování novozákonním církvím ve Zjevení:
Církvi v Efezu: „Ale mám? n?co proti tob?, totiž že jsi tu první lásku svou opustil. Protož pomni, odkud jsi vypadl, a ?i? pokání a první skutky ?i?. Pakli? toho nebude, p?ijdu na tebe rychle a pohnu? svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání ?initi“ (Zjevení 2:4–5).
Církvi v Pergamonu: „Tak i ty máš n?které, kte?íž drží u?ení Mikulášenc?, což já v nenávisti mám. ?iniž pokání. Pakli nebudeš, p?ijdu na tebe brzy, a bojovati? budu s nimi me?em úst svých“ (Zjevení 2:15–16).
Církvi v Laodikeji: „Vím? skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutn? studený byl anebo horký. A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu t? z úst svých. Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepot?ebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý“ (Zjevení 3:15–17).
V každém p?ípad? dává B?h p?esné „nebo jinak“ varování své církvi. Pro?? P?ipravuje ?istou, ryzí, neposkvrn?nou nev?stu pro svého Syna. Probouzí spící panny, jeho Duch na n? volá: „Podívej, Ženich p?ichází. P?iprav se na setkání s Ním.“ Dnes ješt? stále vystupuje do pop?edí z mnoha kazatelen duch bezbožnosti a výsm?chu. P?esto se také p?ibližuje pravé ryzí Boží slovo, práv? jako se d?lo skrze Samuele. Pán varuje: „Jestliže budeš trvat na lp?ní na svých h?íších, odstraním i to, co si myslíš, že máš. Vzdálím svou p?ítomnost z tvého života, z tvé církve, stejn? jako jsem to ud?lal v Sílo.“ To se již stalo v církvích po celém sv?t?. Sláva t?chto shromážd?ní, kterou si kdysi užívali, úpln? zmizela – protože odmítli vym??it cokoliv pro Pána. Podobn?, jestliže se odmítneš roznítit, abys vyhledával Pána celým svým srdcem – jestliže Mu stále vym??uješ malou míru svého ?asu, oddanosti, zbožnosti, poslušnosti – tvé p?esv?d?ení a znalosti zmizí. Ptám se t? – jsou tvé modlitby nezodpov?zené, protože jsi dal Bohu tak málo sebe sama? On od tebe nechce odstranit svou p?ítomnost. Naopak, chce na tebe naložit velkou míru svého požehnání. Práv? te? stojí p?ipraven, aby t? probudil z tvé lenosti a spánku – p?itáhl t? blíže k sob? a naplnil t? svou slávou. Nezáleží na tom, jak zeslábl tv?j plamen (tvá váše?). Prost? k N?mu k?i?: „Ó, Ježíši – nechci minout to, co hodláš ud?lat.“ On je v?rný, aby k tob? p?išel – a dá ti víc. Proto Mu vym?? v?tší míru sama sebe – a uvidíš všude sv?dectví jeho p?ítomnosti, slávy a lásky k tob?.
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/2592/
Page 5 of 5
