Pád New York City Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
Pád New York City David Wilkerson May 7, 1990 Nedávno uvedl „U.S.A. Today“ p?ísp?vek na p?ední stran? titulkem „Je New York ur?en k odpo?ítávání?“ Ilustrace ukazovala New York oble?ený jako boxer, který leží na plát?né podlaze ringu – a neuv?domuje si velmi blízký knock–out. ?lánek pokra?oval ve výkladu, že m?sto se vymyká kontrole a že te? mnozí v??í, že to nem?že p?ežít. New York má nejvyšší nájmy v Americe, nejvyšší dan?, nejhorší zlo?innost a n?kolik nejnebezpe?n?jších škol na sv?t?. Policie považuje n?které ?tvrti – jako je East New York a Bronx – za vále?ná pásma. Strážníci prost? do n?kterých oblastí nevkro?í. Jeden z komentátor? ranního vysílání varoval své diváky, aby se drželi dál od t?chto špinavých, zlo?inem zamo?ených míst. ?ekl, že New York je Kalkata bez krav. Aby tomu nasadil korunu, p?idal, že se brzy p?est?huje – bez úmyslu se vracet! Poslední statistiky zlo?innosti v New Yorku ukazují alarmující vzr?st zabíjení. M?sto má také nejv?tší populaci AIDS v Americe, stejn? tak jako nejvyšší po?et miminek narozených jako drogov? závislé – nevinné d?ti, které zem?ou, aniž by poznaly chvilkovou svobodu od trápení. Armáda nezam?stnaných bezdomovc? prochází ulicemi tohoto m?sta, mnozí z nich jsou mentáln? nemocní nebo na drogách. Jsou slabí, vyhladov?lí, vy?erpaní – a žebrají po celou dobu, dokud nezem?ou. Je to neuv??iteln? srdcervoucí vid?t je, jak ch?adnou p?ed vašima o?ima. Mnozí zem?ou kv?li AIDS p?ímo na ulici. Tato tragédie bude pouze vzr?stat, protože Newyorské nemocnice nemohou tohle b?emeno zvládnout. Jen asi p?ed t?iceti lety bylo toto m?sto relativn? klidné a mírumilovné. Central Park byl oblíbeným místem s velmi malou zlo?inností. Ale koncem padesátých let zasáhl heroin New York jako bomba. A?koliv mnoho ?tvrtí v té dob? plodilo gangy mladistvých a drogové bitvy, „dostihy“ byly hlavním tématem rozhovor? – a tyto d?ti byly v podstat? ponechány samy sob?, odd?lené v ghettech. Ale to všechno se zm?nilo. Lidé se te? ptají: „Co je špatného s naším m?stem? Co se tu d?je?“ New York se zdá být na pokraji anarchie. V?znice jsou nacpané kriminálníky, valná v?tšina jejich zlo?in? je spojena s crackem (chemická droga)! Žádná p?im??en? inteligentní osoba nem?že p?ihlížet a ignorovat náhlý konec tohoto m?sta. Všichni víme, že se n?co chystá! P?ed ?ty?mi roky, když m? B?h povolal, abych se vrátil do New York City, mi dal dva p?íkazy: najít a povzbudit svatý zbytek a varovat New York p?ed nastávajícím soudem. Boží slovo konstatuje, že Hospodin neu?iní nic v oblasti soudu, aniž by varoval sv?j lid skrze své proroky nebo strážné. „Ne?iní? zajisté Panovník Hospodin ni?eho, le? by zjevil tajemství své služebník?m svým prorok?m“ (Amos 3:7). Milovaní, nep?istupuji nikam se spekulativním proroctvím. Jestliže prorocké poselství nebo slovo není založeno na Božím slov?, zjistíme, že jsme zmítáni každým v?trem a vlnou u?ení. Dnes všechny druhy takzvaných proroctví zn?jí okázale, ale není v nich ani ždibec pravdy. Prozrazujícím znamením nespolehlivých proroctví je, že nejsou zakotvená na p?íkladech z Božího slova. Hospodin nám zanechal vzory ve svém Slov?, podle nichž m?žeme rozeznat, jak se bude Jeho ruka pohybovat! B?h je stejný v?era, dnes a nav?ky, a Jeho zásady soudu se nem?ní. Bible ?íká, že všechno, co se p?ihodilo t?m v Písmu, nám slouží jako p?íklad: „Toto pak všecko u figu?e dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kte?íž jsme již na konci sv?ta“ (1. Korintským 10:11). U všech p?edchozích p?ípad? založených na Písmu m?žeme vid?t jasná varovaní v Bibli o krizích p?icházejících na nás. Ezechiel 33:1–9 nám ?íká, že strážní, kte?í vidí p?icházející nebezpe?í, ale nevarují lidi, budou mít p?ed Bohem zodpov?dnost za to, co ne?ekli – že krev t?chto lidí bude na jejich rukou. Nep?eji si mít krev kohokoliv na svých rukou – tak vám musím ?íci n?kolik v?cí, které mi Duch svatý ukázal ohledn? New York City.
Page 1 of 5
Pád New York City Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) Zaprvé zvažte, že B?h varuje New York po léta. Tato varování jsou v?tšinou ignorována. V roce 1970 m?sto tém?? zkrachovalo: ale jen p?ešel moment paniky, p?ihrnul se divoký duch chamtivosti a pýchy! Wall Street se za?ala naparovat svou veteší – budovami mrakodrap? a nafouknutými platy. Peníze se rychle vrátily na sv?j tr?n jako b?h tohoto m?sta. Znovu 19. ?íjna 1987 (nyní známé jako „?erné pond?lí“) dal B?h New Yorku varování, které nebylo možné ignorovat. Burza cenných papír? ost?e spadla a pozd?ji lidé pobíhali sem a tam po ulicích a pok?ikovali: „Je po všem!“ Ale „poz?stalá“ mentalita znovu nabyla vrchu: „Existujeme 200 let a vždy jsme m?li n?jaké násilí, paniky, zkrachovalou burzu. Byli jsme na pokraji nešt?stí tolikrát, že víme, že se tentokrát op?t provrávoráme skrz, stejn? jako p?edtím!“ Ješt? jednou B?h varoval New York ohledn? jeho chamtivosti a pýchy. Ale toto m?sto neposlechlo a pokra?ovalo v zabíjení svých d?tí, vytla?ováním Bible ze svých škol a chlubením se promiskuitou a homosexualitou. Dnešní Newyor?ané pouze mrkali, když skupiny homosexuálních aktivist? dobyly St. Patrick’s Cathedral, položily se do uli?ek mezi sedadly a snažily se rušit bohoslužby. To všechno se stalo bez jakéhokoliv záblesku pokání. Ale další varování jsou práv? p?ed námi – a znamení o jejich p?íchodu jsou jasná: Zaprvé New York zažívá ohromnou ?ernou díru finan?ního chaosu. Sou?asný starosta se ujal ú?adu a jen p?ed n?kolika m?síci byl uvítán ot?esnou finan?ní krizí. Jeho p?edch?dce opustil kancelá?, aniž by u?inil jakoukoliv narážku na existenci této krize. Aby se situace ješt? zhoršila, zkrátil stát subvence pro New York City o 125 milion? dolar? – tvá?í v tvá? deficitu miliardy dolar?. Da? z p?íjm? byla nadhodnocena a te? se výdaje m?sta vymykají kontrole. Byly tu – a budou pokra?ovat – škrty v každém odv?tví a odboru státní správy m?sta a ve službách. M?žeš se ptát, kde m?žeme v Bibli najít precedentní proroctví pro tuto sou?asnou situaci. Pán m? vzal do 1. Královské a starodávného Jeruzaléma. V dob? vlády krále Šalamouna m?lo tohle m?sto mnoho spole?ného s novodobým New Yorkem. Když budeme studovat pád Jeruzaléma, uvidíme také brzký p?íchod kolapsu New Yorku. Šalamoun byl nepochybn? požehnán Bohem víc než jakýkoliv jiný ?lov?k na zemi. Vlastnil víc majetku než kdokoliv v celé historii. A neexistovalo žádné m?sto, které by prosperovalo za dn? Šalamouna jako Jeruzalém. Stalo se centrem celosv?tového obchodu. Obchodníci se shromaž?ovali na m?stských trzích s plátnem, p?ízí a hedvábím. „Krom? toho, což kupci a prodava?i p?inášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té zem? p?iváželi zlato a st?íbro Šalomounovi“ (2. Paralipomenon 9:14). Tržišt? byla zaplavena pšenicí, je?menem, oleji a víny ze všech národ?. V?tšina ob?an? m?la služebníky. Vyšperkované budovy byly vytvá?eny z mramoru, m?di, vzácných kamen?, skv?le opracovaného d?eva jako jedle nebo cedr. Tyto velkolepé stavby byly obklopeny nádhernými palmami. Šalamoun posílal lod? po celém sv?t?, aby získal zví?ata pro p?epychovou ZOO, plnil je pštrosy, zebrami, opicemi a ptáky z ráje. Bible nám také ?íká, že Šalamoun naplnil jeruzalémské ulice úžasnými exotickými vozy. M?l jich 1400 spolu s 12 000 ko?mi, které vychoval a p?ivedl z Egypta. Ale ud?lal to navzdory Mojžíšovu zákonu, který zakazuje král?m Izraele, aby pro sebe množili kon? z Egyptské zem? (Deuteronomium 17:16: „A však a? nemívá mnoho ko??, a a? neobrací zase lidu do Egypta, z p?í?iny rozmnožení ko??, zvlášt? pon?vadž Hospodin vám ?ekl: Nevracujte se zase cestou touto více“) Šalamoun se stal víc politikem – a mén? Božím mužem! Napadlo m?, že se všemi t?mi expanzemi musel mít Šalamoun velice málo ?asu na modlitbu! Musel trávit p?evážnou ?ást svého ?asu se svými architekty v konstruk?ních místnostech. Není divu, že zjistil, jak je jednoduché ignorovat Mojžíš?v zákon – ale jeho nedbalost m?la kruté d?sledky pro m?sto. Jeruzalém se stal New York [City] svých dn? v kultu?e a obchod?. Když všichni pohanští služebníci a cizí pracovníci vstoupili do jeho bran, p?inesli s sebou své vlastní formy uctívání. Lidé nevstoupili jen jako jednotliví služebníci a automaticky nep?ijali za své židovské zvyky. P?išli se t?šit celému životnímu stylu – v?etn? cizích boh?. Izraelité byli varováni p?ed t?mito cizími bohy a m?li na?ízeno držet se daleko od nich. P?esto sám Šalamoun Page 2 of 5
Pád New York City Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) importoval modly hned vedle dalších exotických v?cí, které sesbíral. A aby to všechno udržoval, uložil velké dan? na lidi – což se pro n? brzy stalo t?žkým b?emenem. Ten samý muž, který kdysi postavil chrám, který kdysi ho?el touhou líbit se Bohu, skon?il jako politik! Na vrcholu své prosperity se rad?ji obrátil k sv?tskému usuzování než moudrosti Božího slova. Prosp?šnost (ú?elnost) se pro n?j stala mnohem d?ležit?jší než p?ímluva a snažná prosba. Když se nap?íklad oženil s dcerou faraóna, zajistil okamžitou mírovou smlouvu s kdysi obávaným nep?ítelem. Místo toho, aby d?lal to, co je správné v Božích o?ích, jednal se sv?tskou myslí a d?lal to, co bylo nejp?íhodn?jší. Nakonec se pro n?j všechno stalo politickou záležitostí – a jednoduše „p?edstíral“ chození s Bohem. To je práv? to, co srazí každé m?sto – nebo v??ícího, pro tento d?vod! Navíc v sob? Šalamoun skrýval nesmírný chtí? po ženách, držel si 700 manželek a 300 konkubín. To bylo také v p?ímém rozporu s Mojžíšovým zákonem: „Nebude? také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho…“ (Deuteronomium 17:17). Šalamoun se stal tak závislý na svých manželkách a konkubínách, že ho jeho nekontrolovatelný chtí? vedl do modlá?ství – protože každá manželka p?inesla do království své vlastní bohy. Šalamoun opat?il každému z nich chrám a osazenstvo: „A tak vzd?lal všechn?m ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a ob?tovaly boh?m svým“ (1. Královská 11:8). Tyto chrámy musely zahrnovat množství kn?ží, sloužících, panen a poklad?. Byl tam velký chrám pro Astarot, bohyni Sidonskou, stejn? jako pro Molocha, ohavnost Ammonskou a Chámosovi, ohavnosti Moábské. V??ím, že mimo strašlivou duchovní zkázu, kterou zp?sobily, stal se každý modlá?ský zvyk, instituce z?ízená v Jeruzalém? nenasytnou chamtivou entitou, která hltala finance. P?ed Šalamounovu smrtí bylo m?sto zaplaveno bezbožnými, nehodnými, bezcennými institucemi, které vy?erpávaly a p?ivád?ly k bankrotu celý národ Izrael. Da?ový systém, který Šalamoun vymyslel, byl krutý a povinný, aby zajiš?oval rozsáhlé expanze království, modlá?ské chrámy, požitká?ské šílenství a smyslnost. Požívání alkoholu beze sporu zakalilo jeho moudrost, protože se p?iznal, že „podlehl vínu.“ Šalamoun zem?el nemocný, vy?erpaný, sešlý, muž zbavený iluzí. Jsem zv?davý, zda když umíral, m?l n?jaké vý?itky, že zanechal svému synovi d?dictví beznad?jného dluhu – protože jeho syn Rehoboam p?išel k tr?nu s národem, který stál tvá?í v tvá? jisté ekonomické katastrof?! Množství speciálních zájmových skupin natahovalo své ruce se slovy: „Nemáme žádnou oblast, kterou bychom mohli omezit. Pot?ebujeme každý dolar!“ Rehoboam získal rychlý výcvik – stejn? jako starosta New Yorku – když mu jeho finan?ní poradce oznámil, že se na obzoru rýsuje rozsáhlá finan?ní katastrofa! B?h srazí New York stejn? jako srazil Jeruzalém! Jak byl sražen Jeruzalém? Jeho da?ová základna byla zni?ena! Po smrti Šalamouna vedl muž jménem Jereboam, který uprchl b?hem vlády Šalamouna do Egypta, veškeré obyvatelstvo ke králi s peticí se žádostí o úlevu na daních! „Otec tv?j ztížil jho naše; protož nyní poleh? služby otce svého tvrdé a b?emena jeho t?žkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tob? sloužiti“ (1. Královská 12:4). Rehoboam si vzal t?i dny na rozmyšlenou. B?hem této doby konzultoval jak starce, „kte?íž stávali p?ed Šalomounem otcem jeho ješt? za života jeho“ (verš 6), tak mladíky, se kterými vyrostl. Vybral si ignorovat radu svých starších, kte?í radili uleh?it lidu b?ím?. Místo toho následoval rady svých druh? – kte?í mu ?ekli, aby lidem spíš p?idal k da?ovému b?emenu, než ubral. P?esto tu bylo ?ešení pro celý problém, které Rehoboam dostate?n? nevid?l: ukon?it ?innost modlá?ských chrám?! To by znamenalo propustit tisíce pohanských kn?ží, zastavit finan?ní krvácení a tak uleh?it p?ílišné b?emeno lidí. Místo toho prohlásil: „Nejmenší prst m?j tlustší jest nežli bedra otce mého. Nyní tedy otec m?j t?žké b?ím? vložil na vás, já pak p?idám b?emene vašeho; otec m?j trestal vás bi?íky, ale já trestati vás budu bi?i uzlovatými“ (1. Královská 12:10–11). Rehoboam necht?l ?elit hn?vu t?chto dob?e zako?en?ných ú?elových zájmových skupin, proto k?i?el: „V?tší dan?!“ „Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpov?d?l lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani d?dictví nemáme v synu Izai. K stan?m svým, ó Izraeli! Nyní opat? d?m sv?j, Davide. Odšel tedy Page 3 of 5
Pád New York City Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) Izrael k stan?m svým“(1. Královská 12:16). A byla tu vzpoura! Toto je p?esn? ten zp?sob, kterým B?h srazí New York City. Historie se zopakuje: Uvidíme, jak se da?ová základna rozpadne, protože firmy, rodiny a jednotlivci, kte?í budou unavení z t?žkých daní, odejdou a ?eknou: „Postarej se o sebe, New Yorku! My odcházíme! Již žádné další dan? pro nás!“ V??te mi – exodus již za?al! Slyšíme, že vznikají nová zam?stnání a podle statistiky je k dispozici více pracovních p?íležitostí – ale co analytici ignorují, je, že tato nová zam?stnání jsou na dolním konci platového tarifu. St?ední manažé?i, kte?í jsou propoušt?ni z organiza?ních d?vod?, nemohou najít odpovídající nové zam?stnání. Takže více a více lidí se jednoduše vyst?huje, protože nebudou schopni financovat své živobytí ve m?st?. Když Rehoboam vyslal své výb?r?í daní, lidé Izraele odpov?d?li tím, že je kamenovali a poslali jejich rachotící vozy dom? prázdné! Jeruzalém se zvrhnul v modlá?ské, h?íšné m?sto. Všude si lidé jenom užívali. M?sto se vymklo kontrole, bylo ovládáno chtí?em a chamtivostí. Domníval jsem se, že slabší da?ová základna t?eba zp?sobí, že vláda zastaví dotování klinik na potraty a ty že se budou muset zav?ít. Nebo že zvrhlé um?lecké show, které jsou dotované z federálních fond?, se bez této podpory zastaví. Ale není to tak! Potraty by se provád?ly v kuchyních nožem a um?lecké exhibice by pokra?ovaly podporované dobrovolníky a dary. Protože i tvá?í v tvá? nesporným varovným znamením pokra?uje nekontrolovateln? chtí?, žádost a h?ích! Brzy již New York nebude „vhodný“ pro podnikání a pot?šení. B?h z tohoto m?sta ud?lá sirotka a izoluje ho! Jak vidíme na p?íkladu starodávného Jeruzaléma, ztráta da?ového základu tu povede k v?tší zlo?innosti. Všechno to bylo p?edpov?zeno v Mojžíšov? kletb? bezbožných lidí: „Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tm?, a nebudeš míti prosp?chu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by t? vysvobodil“ (Deuteronomium 28:29). Žádné peníze se nep?id?lují na spravování silnic nebo most?, na opravy a zdokonalování škol nebo aby se p?ijímalo více policist?. Broadway bude ?elit velmi temným dn?m, protože lidé se budou bát p?ijet do m?sta dokonce na jednu noc. Široká ve?ejnost nebude mít peníze na luxus kv?li masové nezam?stnanosti. P?ijde doba, kdy se vysoce placená vládní místa – ta, která nevyžadují práci, ale která ?erpají horentní cestovní výlohy a šoférem ?ízené limuzíny – zav?ou! A co ?íkáte trhu s realitami? Milovaný, nebude tu žádný! Trh v sob? zahrnuje prodávající a kupující, ale brzy tu budou jen prodava?i. Nikdo nebude mít peníze, aby nakupoval! Práv? te? z?stává 14% míst k pronajmutí, která jsou v New Yorku k dispozici, prázdných! P?evedeno do ?ísel je to 6 milion? ?tvere?ních stop prázdného místa, které nep?ináší žádné dan?! Japonci nakoupili na Manhattanu množství administrativních budov, ale jejich ekonomika za?íná rovn?ž odrážet problémy. Je velmi pravd?podobné, že se také brzy p?idají k exodu z New Yorku. Wall Street se bude nazývat spíš „High Street“! Nep?edvídám další paniku na Wall Street. Spíš lí?ím fatalistické, strnulé šílenství – zp?sobené drogami. Wall Street upadne do katastrofy b?hem kokainové extáze. N?kte?í budou opatrní – ti budou kamenováni! Nedávno mi jeden milovaný bratr v Pánu ?íkal, že ztratil svou práci jako viceprezident firmy na Wall Street, protože odmítl š?upat kokain s ostatními vedoucími pracovníky. O?ividn? všichni krom? dvou z celého jeho odd?lení byli závislí na drogách. Kolik ze svých finan?ních risk? ud?lali pod vlivem kokainu? Jejich postoj byl: „Jezme, pijme a bu?me veselí, protože zítra budeme studený! Nejsou to naše peníze, tak kdo by se staral? Všechno je risk!“ Tokijský trh se m?l propadnout o 15 000 bod? a oni to ignorovali. Všechna varování – stará a nová – jsou ignorována. Je to jako by trh byl kasinem v Las Vegas a sázky byly americký d?chod a pojistné fondy. Wall Street vstoupí do nejv?tšího kokainového opojení, jaké kdy bylo zaznamenáno! Ekonomická moc se brzy p?esune do spole?ného trhu! Wall Street bude k?u?et a zem?e v zapomenutí, jak bude Evropa povstávat. P?íprava na království Antikrista je v pohybu (práv? probíhá). B?h sám bude úto?išt?m v ?ase soužení Hudson a East Rivers nemají význam pro ty z nás, kdo jsou v t?le Kristov? – protože my závisíme zcela na ?ece života! Pro ty, kdo úpln? spoléhají na Pána, nemá burza cenných papír? žádný význam. Trh s realitami m?že p?ijít Page 4 of 5
Pád New York City Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) a odejít, da?ový základ se m?že rozpadnout, ale my nejsme ob?any t?chto sv?tových m?st! Jsme ob?ané prvního a nejp?edn?jšího Sionu, m?sta našeho Boha! B?h m?l vždy m?sto v rámci m?sta. Uprost?ed všeho soužení a nebezpe?í sestoupí B?h sám a svede bitvu o Sion! ?etli jsme ve Zjevení: „B?da t?m, jenž p?ebývají na zemi… nebo ?ábel sstoupil k vám, maje hn?v veliký…“ Milovaný, on vstoupí do války muže proti muži s Všemohoucím Bohem, protože m?j Pán zaslíbil, že „sstoupí Hospodin zástup?, aby bojoval o horu Sion“ (Izaiáš 31:4). On osobn? povede tuto poslední válku, p?jde p?ed námi, aby p?emohl všechny naše nep?átele d?ív, než mohou zvednout ruku. Slyšeli jste o válce proti drogám a válce proti AIDS – ale je tu v?tší válka: Je to Boží válka proti každému a ?emukoli, co by se odvážilo dotknout Jeho d?tí! „Nebo Hospodin B?h váš on? bojuje za vás, jakož mluvil vám“ (Jozue 23:10). Žalm 121:8 ?íká: „Hospodin ost?íhati t? bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto ?asu až na v?ky.“ A Zjevení 3:10 zaslibuje: „Nebo jsi ost?íhal slova trp?livosti mé, i já? tebe ost?íhati budu od hodiny pokušení, kteréž p?ijíti má na všecken sv?t, aby zkušeni byli obyvatelé zem?.“ B?h s námi jedná velice osobn?. Sleduje naše p?íchody a odchody, sleduje nás v autech, autobusech a v metru. Jeho o?i nás sledují, když chodíme po m?stských ulicích. Zaslíbil, že bude naším pr?vodcem a naší ochranou. Ve t?etí kapitole Daniele ?teme o t?ech židovských chlapcích, kte?í byli vhozeni do ohnivé pece krále Nabuchodonozora, protože se nepoklonili modle, jak bylo na?ízeno. Kde byl B?h b?hem této zkoušky? Daleko odtud ve vesmíru? Ne! Byl p?ímo uprost?ed plamen? s nimi! „Aj, vidím ?ty?i muže rozvázané, procházející se u prost?ed ohn?, a není žádného porušení p?i nich, a ?tvrtý na pohled?ní podobný jest synu Božímu“ (Daniel 3:25). Tak bude náš B?h vždy s námi – protože On je „naše úto?išt? i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová“ (Žalm 46:1)!
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/4274/
Page 5 of 5
