B?h našich monster Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
B?h našich monster David Wilkerson March 8, 2004 Každá diskuse o utrpení a zkouškách musí za?ínat u nejustaran?jšího, nejvíce trápeného, nejzoufalejšího a nejsklí?en?jšího v??ícího všech dob. Muž, o kterém mluvím, byl spravedlivý, v?rný, Boha milující služebník, horlivý v modlitb? a uctívání. Ale když jeho život zaplavil smutek a trápení, za?ala znít slova téhož muže jako slova n?jakého ateisty. Na úplném vrcholu svého trápení usoudil tento služebník následující: „A? bych pak i volal, a on (B?h) mi se ozval, neuv??ím, aby vyslyšel hlas m?j, pon?vadž vich?icí set?el mne, rozmnožil rány mé bez p?í?iny.“ Samoz?ejm?, že ?lov?k, kterého popisuji, je Job (viz Job 9:16–17). Zde byl muž, který ztratil všechno, co mu bylo drahé: svou rodinu, své zdraví, své bohatství, svou nad?ji. Jobovo prohlášení o Bohu v p?edcházejícím odstavci je jen jeden ze zoufalých ná?k?, kterými si tento ubohý muž postesknul, když se množily jeho strašné bolesti. Aby byly záležitosti pro Joba ješt? nesnesiteln?jší, p?išly na n?j jeho katastrofy náhle, v jednom dni. Job prohlásil: „Aniž mi (B?h) dá oddechnouti, ale sytí mne ho?kostmi“ (9:18). Nakonec, na úpln? nejhlubším dn? svého zoufalství Job také konstatuje: „Zkušování nevinných se posmívá“ (9:23). Tolika slovy Job ?íkal: „Nevyplatí se být svatý nebo žít spravedliv?. B?h nakládá s h?íšným i ?istým stejn?. Oba trpí. Tak pro? se namáhat, abych byl spravedlivý?“ „Miloval jsem Boha celým svým srdcem. Byl jsem muž modlitby, spravedlivý a ?estný. Byl jsem laskavý a soucitný, pe?oval o chudé, oblékal nahé. A byl jsem oddaný, kající v??ící. Vychoval jsem své d?ti v nejvyšší možné bázni Hospodinov?. Ale podívejte, co se mi stalo. M?j život te? není nic než smutek, bída a trápení.“ „Nikomu na mn? doopravdy nezáleží. A nikdo mi není schopen poradit nebo m? ut?šit. Nemám ve své tísni p?ímluvce. Ó, prosím, nech? B?h odejme metlu z mých zad. A? m? p?estane napl?ovat hr?zou. Všechna tato nešt?stí m? naprosto drtí. Jestli je za n?kterou z t?chto v?cí B?h, tak to rozhodn? nevidím. M?j život je zdá se ter?em posm?chu a B?h se mi v mém zármutku vysmívá.“ To, co se chystám ?íci, vás možná p?ekvapí. Je to jednoduše toto: Job?v p?íklad by pro nás m?l být velikou út?chou. Víš, já v??ím, že Job p?edstavuje sou?asného v??ícího, který bude v nadcházejících dnech podstupovat zu?ivé zkoušky. Opravdu, zástupy bohabojných k?es?an? budou ?elit stejným požár?m, jaké prožil Job. A my pot?ebujeme tento p?íklad lidského utrpení, abychom z n?j ?erpali nad?ji sami pro sebe. Náš národ již vstoupil do ?asu trápení a pohromy V??ím, že náš národ se rychle ?ítí do období soužení, které p?esahuje všechno chápání, do doby, jakou tento sv?t ješt? nikdy nevid?l. Práv? te? se v životech mnoha nádherných oddaných k?es?an? kupí jedno trápení za druhým. N?kte?í ztratili zam?stnání p?i nedávném hospodá?ském poklesu. Jiní jsou bez práce dlouhé týdny nebo m?síce. Podobn? jako Job byla spousta t?chto oddaných v??ících oškubána úpln? do naha. A nic z toho, co prožívali v p?edcházejících letech, je na takové t?žkosti nep?ipravilo. A co víc, mnoho k?es?anských manželství prochází zkouškami. Rodiny se dostávají do neuv??itelných tlak?, stojí tvá?í v tvá? všemožným úzkostem. Mladí lidé se ztrácejí v nesmyslném šílenství doby. A jako vrchol všech t?chto domácích trápení mizí naše národní a osobní bohatství. Ochabuje i naše zdraví, nové nemoci sužují lidi jak mladé, tak staré. Když zkoumáme soužení, které se kupí všude kolem nás, zjiš?ujeme, že my sami v úžasu zíráme ze smetišt? zoufalství. Pohled do budoucnosti m?že být d?sivou vyhlídkou. Vše, co jsme možná schopni vid?t, je jen více nejistoty, strachu a krizí. Podobn? jako u Joba mohou naše srdce k?i?et: „Co budeme d?lat? Pro? se tohle všechno stalo v?rných Božím služebník?m? Pro? B?h nezakro?í a nezastaví to?“ Ale všechno, co vidíme, že se d?je naší generaci, je p?esn? to, co se stalo Jobovi. A m?žeme se nau?it víc, když budeme zkoumat jeho p?íb?h. Práv? tak jako B?h vyvedl Joba z jeho utrpení, vyvede i nás z t?ch našich Page 1 of 5
B?h našich monster Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)
V nadcházejících dnech nem?žeme nechat svou nad?ji odpo?ívat v trvalém bezpe?í uvnit? n?jaké útulné a pohodlné kukly. To je fantazie. To se prost? nikomu nestane. Jako každý jiný, poznají i k?es?ané trápení ze všech stran. P?esto si m?žeme být jisti, že náš nebeský Otec bude v?rný, aby nás vysvobodil ze všech našich soužení, práv? tak jako vysvobodil Joba. Slyším tuto pravdu kázat z kazatelen po celé Americe. Proklamují je služebníci, které B?h pozvedl jako prorocké hlasy v t?chto posledních dnech. Tito v?rní pastý?i jsou odhodláni p?ipravit Pán?v lid na to, co p?ichází. A te?, když se v r?zných m?stech shromaž?ují stovky takových pastor? k modlitb?, slyší od sebe navzájem podobné zprávy: „Nikdy nebylo tolik mých ovcí tak hluboce testováno. N?co se v zemi b?hem n?kolika minulých m?síc? rozpoutalo. Mnoho zbožných muž? a žen klesá pod záplavou starostí, t?žkostí, trápení a zármutku.“ Za touto povodní trápení je jedna osoba, jedna bytost – Satan. Faktem je, že ?ábel byl Jobovým trapi?em, a on je stále ješt? tím, kdo zám?rn? p?sobí potíže Božímu lidu dnes. Zase jednou stojí nep?ítel p?ed Hospodinem a obvi?uje jeho církev. Vyzývá Boha slovy: „Nemáš v této poslední hodin? skute?né t?lo. Nemáš nev?stu bez poskvrny, o které prorokuje tvé Slovo. Dob?e se podívej na sv?j lid. Nejsou to moudré panny. V?tšina z nich tvrd? spí. Jsou materialisti?tí, sob?st?ední, dychtiv? sahají po bohatství a dobrém život?. Nestarají se o duchovní v?ci. Jsou zaujati tím, aby si sami usnadnili život.“ „Jen si poslechni, o ?em jejich vedoucí kážou. ?íkají lidem, že nemusí trp?t. Prohlašují, že každá materiální v?c je tu pro n?, aby si ji vzali. Vyzývám t? te?, Bože: zbo? svou ochrannou ze? kolem svého lidu. Jen na malou chvíli m? k nim pus?. Všechny tvé vykrmené následovníky otestuji.“ „Víš velice dob?e, že tato generace je zhý?kaná jako žádná jiná. Když mi je jen trochu dovolíš t?íbit, uvidíš sám, že ti nez?stane ani zbytek. Zasáhnu je ohnivými šípy pokušení, dovedu je k chudob?, vyleji na n? ducha zoufalství. Potom uvidíš, jak se všichni z tvých zkažených následovník? složí. Ujiš?uji t?, Bože, že se rozpadnou a odejdou hned v první hodin?. Ve tvém t?le na zemi nez?stal jediný Job. Všichni jsou to duchovní ?oumové.“ V knize Zjevení popisuje Jan scénu, která, jak v??ím, se d?je práv? te? Apoštol Jan píše prorocky: „B?da t?m, jenž p?ebývají na zemi a na mo?i; nebo ?ábel sstoupil k vám, maje hn?v veliký, v?da, že krátký ?as má“ (Zjevení 12:12). Dnes, kdy ?ábel p?ináší lidstvu neuv??itelné nesnáze, k?i?í mnoho lidí v naprostém zmatku, práv? tak jako Job. Samoz?ejm? bychom jako Boží d?ti m?li v?d?t, že se nás Satan nem?že dotknout. To by se mohlo stát jen tehdy, kdyby se náš Pán rozhodnul stáhnout sv?j ochranný plot a dovolil ?áblovi, aby nás zkoušel. Podle mého názoru je to p?esn? to, co se d?je práv? te? všude v celé církvi Ježíše Krista. Bible nás jasn? varuje, že v posledních dnech B?h provede sv?j lid skrze o?iš?ující ohe?. A te?, když ?elíme jednomu trápení za druhým, nedokážu dost zd?raz?ovat, jak d?ležité pro nás je, abychom v každé zkoušce d?v??ovali Hospodinovi. Ale tohle nebyla rada, kterou Job slyšel. Když byl tento ztrápený muž úpln? na dn?, byl obt?žován kritiky, kte?í se vydávali za rádce. Tito takzvaní p?átelé Joba jen dál zastrašovali. Obvi?ovali ho, že má ve svém život? tajný h?ích a naléhali na n?j, aby ?inil pokání. Ale Hospodin Jobovi zjevil, že obvi?ující slova t?chto muž? jsou pouhým bláznovstvím. Chci práv? te? vydat varování každému k?es?anovi, který zrovna netrpí, ale ví o drahém bratrovi nebo sest?e, kte?í ano. Možná máš v??ícího p?ítele, který je bez práce a žádné zam?stnání v dohledu. Nebo možná zasáhla domov tvého p?ítele náhlá katastrofa. Nebo se na tvého p?ítele valí jeden problém za druhým, a konec je v nedohlednu. Mé varování pro tebe je následující: Je to zlá v?c, když t?m, kdo trpí, vylí?íme Hospodina nesprávn?. Proto, jestliže vidíš takového ?lov?ka, který je zastrašený svými zkouškami, nesu? ho. Jenom B?h vidí do srdce tohoto ?lov?ka a ví, zda je tam ukrytý h?ích. Tak si dej pozor, abys nep?idával k zármutku svého bratra. Místo toho ho obejmi a povzbu? ho. A? ví, že ho máš rád skute?nou Kristovou láskou. Jestliže tv?j p?ítel plá?e, pla? s ním. Jestliže truchlí, truchli s ním. Tohle je skute?n? zbožná rada, protože p?ichází p?ímo z Božího slova. A modli se, aby ti B?h dal své vlastní soucitné srdce pro jeho ztrápený lid. Ostatn? ty m?žeš být tím dalším, kdo bude ?elit žáru utrpení. Naše sou?asná utrpení v nás produkují jednu ze dvou v?cí: bu? zatvrzelé srdce a ducha nevíry nebo skv?lou vizi Božího dohledu nad vším, co se nás týká
Page 2 of 5
B?h našich monster Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) Možná že práv? te? t? trápí krutá zkouška. A víš, že za tím není Boží jednání s h?íchem ve tvém život?. A tak bys rád v?d?l, pro? B?h dopouští, abys snášel tak strašnou bolest? Možná je to proto, aby t? žár tvého utrpení dovedl ke zjevení, které zm?ní tv?j život. P?esn? to se stalo Jobovi. Uprost?ed svého soužení u?inil Job neuv??itelný objev: navzdory jeho ryzímu v?domí o Bohu, neznal Pána doopravdy. P?iznával: „Toliko? jsem slýchal o tob?, nyní pak i oko mé t? vidí. Pro?ež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele“ (Job 42:5–6). V dob?, kdy Job procházel svou zkouškou, mu bylo nejmén? sedmdesát let. A celý sv?j život v?d?l o Bohu. V jakémsi okamžiku vystav?l Job Hospodinovi oltá?, kde trávil mnoho hodin chválením a uctíváním Boha. B?h ho vyu?oval o svých cestách a tajemstvích. Job byl vyu?ován o Pánov? ut?šování, jeho svatosti, jeho charakteru, jeho p?irozenosti, jeho hn?vu. A dozv?d?l se o majestátu Boží moci a moudrosti. P?esto, když na Joba p?išla jeho mysl drásající zkouška, nebyl v?bec schopen Hospodina vid?t. Spíš se pro n?j B?h stal jen n?jakým neur?itým teologickým pojmem. Zdálo se, že Hospodin, který byl tak moc sou?ástí jeho každodenního života, te? chyb?l ve všem, ?ím Job procházel. Náhle B?h vypadal jen jako série kázání, mrtvé slovo, znalost, za níž není žádná moc ani život. V??ím, že tohle je práv? to, co cht?l Pán hned od za?átku vynést v Jobov? život? na povrch. Víš, náš milující Otec chce, aby ho jeho d?ti znaly mnohem hloub?ji než pouze z uctívacích shromážd?ní, studia Bible nebo modlitebního ?asu. Chce, abychom ho znali intimn?, v každém aspektu našeho života. A to zahrnuje naše nejhlubší zkoušky a soužení. Náš Pán toužebn? dychtí, aby pro nás byl víc než jen Bohem n?jakého náboženství mrtvé litery, zvlášt? v našem ?ase bolesti. Chce, abychom ho znali jako Otce, který je všev?doucí, vždy blízko nás, který má všechno pod úplnou kontrolou, skute?n? v hrsti. P?esto je smutnou skute?ností, že mnoho k?es?an? postavilo své domy víry na písku snadnosti a požehnání. A je tragedií, že když p?ijdou bou?e zkoušek a trápení, tyto v??ící to úpln? odfoukne. Již jsem vid?l v?rné muže a ženy, jak jsou strháváni katastrofami, které se p?es n? náhle p?evalily. Nikdy se neu?ili o roli, kterou hraje trápení v život? každého následovníka Ježíše. Místo toho se u?ili, že to, že v??í v Boha, je oprav?uje k prosperující, bezbolestné existenci. Myslí si, že jejich modlitby by m?ly být okamžit? zodpov?zeny bez jakéhokoliv testování. Ale Bible nikde ne?íká, že nás B?h nenechá projít soužením. Spíš nám ?íká, že nás z n?j vysvobodí. A to je p?esn? to, co ud?lal pro Joba. Náhle se p?ed Jobem objevila smrš?, p?edstavující zkoušky a trápení. A zprost?edka této nadp?irozené smršti zjevil Hospodin Jobovi, jak se povznést nad svá soužení. Jak to Hospodin ud?lal? P?im?l svého služebníka, aby se podíval do tvá?e dv?ma strašným monstr?m: mohutnému hrochovi a hadovi podobnému krokodýlovi. B?h ?ekl Jobovi: „Aj, hle slon [hroch], jejž jsem jako i tebe u?inil, trávu jí jako v?l“ (Job 40:10). „Vytáhneš-liž velryba [krokodýla] udicí, aneb provazem poh?íženým až k jazyku jeho?“ (40:20). Pro? B?h za?al své zjevení tím, že m?l Job uvažovat o t?chto dvou mohutných monstrech Nejprve p?edkládá svému služebníkovi tento problém: „Podívej, Jobe, tady po tob? jde hroch. Co ud?láš? Položíš ho na lopatky ve své fyzické síle? Ne? Snad by ses mohl pokusit s ním vlídn? pohovo?it.“ „Nuže, pohle? na tohoto hrozivého krokodýla. Jak s ním budeš jednat? Prost? k n?mu p?istoupíš a prostr?íš mu nosem provaz? M?žeš si ho ocho?it jako svého mazlí?ka nebo si s ním podle své v?le hrát? ?ekni mi, máš sílu, abys vypá?il jeho masivní ?elisti a podíval se mu na zuby? Ovšem že ne. Tento tvor má srdce z kamene. Nemá žádný pojem o milosrdenství.“ Nebu? na omylu: toto bylo víc než jen jednoduchá lekce o zví?ecím království. Spíše B?h ?íkal Jobovi n?co o životních „monstrech“. Ukazoval svému služebníkovi, že tito dva strašliví, hr?zu nahán?jící, mocní tvorové p?edstavují monstrózní problémy, které zu?í v Jobov? život?. Hospodin Jobovi ukazuje: „Jestli si myslíš, že m?žeš bojovat s t?mito dv?ma mohutnými nestv?rami, strašn? se mýlíš. Bez ohledu na to, jak tvrd? se snažíš, nikdy nem?žeš vyhrát. A já t? ujiš?uji, že na ten boj nikdy nezapomeneš.“ „Uvažuj o hrochovi. Zdupe všechno, co je v dohledu. Na to, abys ho zvládnul, je pro tebe, Jobe, jednoduše p?íliš velkým problémem. Tak mi ?ekni, jak ho chceš položit na lopatky? Chytíš ho do lasa nebo ho podplatíš bušlem Page 3 of 5
B?h našich monster Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) obilí? Ne, nejsi pro n?j v?bec žádný soupe?. Nic z toho, co jsi schopen ud?lat, ho nezkrotí. Jenom já, Hospodin, vím, jak zastavit takové monstrózní stvo?ení.“ „A co krokodýl, Jobe? Jeho zuby, ostré jako b?itva, co vidíš v jeho tlam?, jsou ty samé démonické zuby, které na tebe cenil Satan b?hem tvé zkoušky. Žádný ?lov?k nem?že bojovat s takovým tvorem. A nikdo ve své vlastní síle nedokáže svléknout krokodýla z jeho silné tlusté k?že. Totéž je pravdou o tvém duchovním nep?íteli, ?áblovi. Jenom já s ním mohu vyhrát bitvu.“ Slyšíš, co B?h ve své ?e?i ?íká? Nemluví jenom k Jobovi, ale ke všem v??ícím. A on prohlašuje: „Podívej se do tvá?e pravd? o monstrech ve tvém život?. Nem?žeš je zvládnout. Já jsem jediný, kdo to dokáže.“ P?edstavuji si, že v tuto chvíli náhle zablikalo v Jobov? hlav? malé sv?télko. Musel si uv?domit: „Tato monstra, které mi Pán ukazuje, ‚ohromná, zdrcující, nebojácná stvo?ení‘, to jsou všechna moje trápení. A já je nikdy neporazím.“ „Celý ten ?as, kdy jsem sed?l na této hromad? popela, jsem se snažil p?ijít na to, pro? B?h dopustil, aby na m? tyto monstrózní problémy p?išly. Pokoušel jsem se p?ijít na zp?sob, jak s nimi bojovat a zahnat je. Ale pravda je, že jsem zapomn?l, že m?j B?h m?že všechno. A On bude bojovat za m?.“ Te? mají Jobova slova odlišný smysl. Písmo nám ?íká: „Tedy odpovídaje Job Hospodinu, ?ekl: Vím, že všecko m?žeš, a že nem?že p?ekaženo býti tvému myšlení“ (Job 42:1–2). Job v podstat? ?íkal: „M?j B?h je všemocný. On všechno dokáže. A žádný jeho zám?r nem?že být nikdy zma?en. Proto vím, že m?j život není v nepo?ádku. Za vším mým soužením je Boží plán.“ „Vím, že Hospodin stojí práv? te? p?i mn? s me?em v ruce, aby m? bránil. A osvobodí m? p?esn? v ten moment, který bude považovat za vhodný. Žádný ?lov?k ani monstrum nem?že zm?nit jeho mín?ní nebo ovlivnit jeho plán. Bude mít naprosto sv?j zp?sob. Vím, že se nemohu postavit proti hrochovi nebo krokodýlovi. Ale to nevadí. Vím, že B?h m?že. Moje ?ást je tiše stát a vid?t Hospodinovo spasení.“ P?ed mnoha lety jsem se nau?il stejné lekci, když jsem pracoval ve služb? Teen Challenge B?hem mých prvních let ve služb? jsem trávil celé dny procházením po ulicích New York City a kázáním drogov? závislým a ?len?m gang?. Za ?as jsem byl vy?erpaný, zlomený v t?le i v duši. Nakonec jsem dostal mononukleózu a byl jsem šest týdn? hospitalizován. V jednu chvíli se mi objevil výr?stek v krku. Nemohl jsem pít ani polykat. Ob?as jsem dokonce nemohl ani popadnout dech. Brzy moje hmotnost klesla pod 115 liber (asi 52 kg). Nemohl jsem nijak cestovat, což byl zp?sob, jakým jsem zajiš?oval pen?žní prost?edky pro naši službu. Takže te?, když se m?j pobyt v nemocnici prodloužil, za?ínaly prost?edky pro službu vysychat. Brzy to vypadalo, že se blíží konec naší služby pro drogov? závislé a alkoholiky. Starý krokodýl cenil své zuby. A te? když jsem ležel nehnut? na zádech v nemocnici, byl jsem víc než jen trochu rozzlobený na Boha. Lidé m? p?icházeli navštívit, ale já jsem se z jejich spole?nosti net?šil, jen m? znervóz?ovali. Vlastn? jsem se brzy za?al cítit jako Job. Nejmén? t?i lidé za mnou p?išli, aby mi ?ekli „slovo od Hospodina“, které m? jen ješt? víc deprimovalo. Nakonec jsem jednou v noci volal ze zoufalství k Bohu. Úp?nliv? jsem prosil: „Pane, vzdávám se. Nedokážu s tím bojovat. Uv?domil jsem si, že celá záležitost je ve tvých rukou. Já musím jen spoléhat na tebe. O jednu v?c t? však musím požádat. Jestliže chceš zav?ít dve?e této služby, je to tvoje v?c. Ale prosím, Pane, odejmi tu v?c z mého krku.“ B?hem jedné hodiny jsem vykašlal výr?stek velikosti vlašského o?echu. A náhle, v tomto krátkém ?asovém okamžiku, jsem byl op?t v po?ádku. Brzy odpoledne jsem opustil nemocnici a moje fyzická síla se za?ínala navracet. Když jsem se vrátil do kancelá?e Teen Challenge, zjistil jsem, že zatímco jsem byl pry?, tato služba p?ežila. Stále ješt? jsem nev?d?l, jak to B?h provedl. Ur?it? to nebylo skrze n?jaký zázra?ný, št?drý šek, ve který jsem doufal. A faktem je, že b?hem doby, kdy jsem byl nemocný, za?al štáb, místo o?ekávání na m?, d?v??ovat Pánu. V??ím, že tohle B?h zamýšlel docílit hned od samého za?átku.
Page 4 of 5
B?h našich monster Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) Víš, naše trápení v život? prost? nejsou nep?edvídatelné náhody. Nezáleží na tom, ?emu ?elíme, nebo jak hluboko se nás naše bolesti uvnit? dotkly, ten pravý cíl v tom všem je B?h. A On v pravý ?as bojuje s monstry za nás. Ob?as si možná myslíme, že vstoupil Satan a p?erušil Boží plán. Ale to se nikdy nestane. Náš Otec má vždy všechno pod kontrolou. A On využije všechno, co Satan zamýšlel ke zlému, a obrátí to v naše dobro. Když jsme uprost?ed naší zkoušky, máme odvrátit své o?i z monster. Práv? v takových ?asech pot?ebujeme sami sebe povzbuzovat slovy: „M?j B?h m?že všechno. A On na m? nezapomn?l. Jeho o?i jsou zam??eny na m? práv? te?, když snáším tuto strašnou zkoušku. A já vím, že nezáleží na tom, jak zle v?ci vypadají, On má všechno pod kontrolou. Nikdo, žádný ?lov?k ani žádná moc, nem?že zm?nit plány, které pro m? má.“ Možná jsi práv? te? zastrašený a ?íkáš si v duchu: „Nevidím žádnou cestu ze svého trápení. Dostanu se n?kdy z této ohnivé zkoušky? Nebo bude mé trápení pokra?ovat, dokud nep?ijde Ježíš? Pane, budu zase n?kdy schopen se radovat?“ Zde je Boží odpov?? pro tebe: „O trp?livosti Jobov? slýchali jste, a dokonání Pán? vid?li jste; nebo velmi jest milosrdný Pán a lítostivý“ (Jakub 5:11). „Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za p?átely své, tak že což m?l Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobn?“ (Job 42:10). Možná se ti nezdvojnásobí to, co jsi ztratil, jako u Joba. Ale budeš mít n?co mnohem v?tšího. Budeš mít ve svém srdci skute?né v?domí o tom, že B?h má tv?j život pod kontrolou. Jeho láska již pro tebe nebude jen teologický pojem. Místo toho hluboce poznáš jeho osvobození, osobním zp?sobem. A nikdy už se nebudeš znovu bát žádného protivníka nebo t?žkostí. Pro?? Projdeš svou zkouškou jako víc než vít?z, posazený na nebeských místech s Kristem Ježíšem. Práv? te?, podobn? jako Job na za?átku své zkoušky, možná znáš Boha jen ze slyšení o n?m, z kázání a studia Bible. To je dobré, protože Písmo nám ?íká, že p?esn? tak p?ichází víra: ze slyšení Božího slova. P?esto te? B?h chce, abys ho taky vid?l. Chce, abys v sob? vyp?stoval absolutní víru, že On má Boží plán ur?ený pro tv?j život. A jeho v??ný zám?r nem?že být zk?ížen žádným démonem z pekla, ani žádným monstrem, které se objeví na tvé cest?. Potom, uprost?ed tvé nejv?tší zkoušky, budeš schopen sv?d?it o Boží dobrot?, tak jako sv?d?il Job. A budeš p?esv?d?iv? citovat toto veliké prohlášení víry: „By mne i zabil, což bych v n?ho nedoufal?“ (Job 13:15).
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/1857/
Page 5 of 5
