Wd9n~ DnUll ~ Osud a význam fytogenofondu. Miroslav Smejkal. Ludvík Kundera

~

Wd9n~ DnUll®~

Osud a význam fytogenofondu

Miroslav Smejkal

Ludvík Kundera Nepřetržitě

pokračující

antropické ohrožování existence mnoha rostlin má za následek pronikavé, ustavičně vzrůstající ochuzování fytogenofondu. Obavy biologů o jeho budoucí osud jsou však zatím širší veřejností povětšině odmítány a pokládány za příliš pesimis­

tické. Také důvody ochrany fytogenofondu jsou často považovány za málo pádné a zbytečně přehnané. Hlavní příčinou je fakt, že si č lově· k v dostatečné míře neuvědomuje jednak svou závislost na rostlinách, jednak úlohu a význam fytogenofondu jako skutečného i potenciálního přírodního zdroje. Negativní úlohu sehrává také n edokonalost lidských smysliL neumožňují ani úplné a "jednorázo­

vé" poznání nesmírně složitých, vzájemně spjatých a vzájemně p odmíněných p . řírodních procesů a jevů, ani postižení úplné pod­

staty fytogenofondu a vše ch jeho skutečných a potenciálních funk­















cí.

Biolog bude fytogenofond definovat jako úhrn [sumu) nejroZID::l­

n itějších dědičných vlastností "skrytých" v rostlinách. Konkrétněj­

ší pochopení fytogenofondu a jeho podstaty poskytuje fakt, že kaž­

d ý rostlinný druh se vyznačuje sumou jedinečných a jen pro daný

druh specifických dědičný c h vlastností, tedy svým oso bitým fyt o­

genofondem; ten je odlišn ý od souboru dědičných vlast n ostí - od

fytogenofondu - každého jiného druhu. Totéž platí naphklad i o

fytogenofondu kulturních odrůd [kultivarů) apod.

Jakou povahu má fytogenofond jako přírodní zdroj ? Z kvantitativ­

ního hlediska je to - alespoň teoreticky vzato - zdroj obnovitel­

ný, n ebo ť zllstane-li zachována alespoň jediná životaschopná popu­

lace ur č itého druhu, mohou se jeho jedinci - v krajním případ ě

L ESÍK

i emuž dobré č t vr t stol e tí říká m e "náš" a i enž nás po l éta ži vil velm i velic e h oubami (p oté co ubyl o h ř i bů hl avně růžovkami kl o'lZky k uřátky ) malin ami bor ů vkami a kdy ž n eby ly žádné pl odiny odnesli isme si pár šišek na zimní p odpal an eb o i sme odt áhli dva t ři suchár y te n l esík se náhle zvedl nad nízká mra čn a a od plul sm ě rem k Roz s eči ml ha m i ud usa né hř i š tě t m avomod r ým i t r sy h oř eč k u brv ité h o na ok r ai i

Zb yl o p o

s

něm

n ěk o lika sy t ě

V Ý i im e čn ě vitální populace ohrože· n éh o a chráně ného d r uhu sasa nky l esní (Anemon e sylvest ris ) na step­ ních ladech Štamperky u Dolních Kounic. Tat o lokalita , která d osud nemá zajištěnu ochranu, byla zařaz e ­ na do kostry ekologické stability okresu Brno-venkov. (F oto M. Č e r­ noušek )

1

Brněnské Jindřich

třebas i s přičině,ním člově;ka početně dále rozmnožovat. Ale z kvalitativního hlediska je to zdroj neobnovitelný : zanikne-li urči­ tý druh ve své podstatě (je-li totálně vyhuben], nelze jeho fytoge­ nofond znovu "vytvořit" či "vyrobit" jako nějaký průmyslový vý­ robek, je ztracen navždy. Přibližně 25000 druhů vyšších rostlin (tj. asi 10 % z jejich celko­ vého množství na Zemi) je č lověkem ohroženo do té míry, že v nej­ bližší době téměř jistě vyhynou. V ČSR má člověk na svědomí ohro­ žení existence 57 % taxonů vyšších rostlin (více než jejich polo­ vinu); téměř každý třetí rostlinný druh je kriticky nebo silně ohro­ žen. Vyhynulých a nezvěstných taxonů je 76 (4 %) a v tomto ohledu zaujímá ČSR mezi hospodářsky vyspělými zeměmi v Evropě nezáviděníhodné druhé místo (za Belgií s 4,5 %) . Šlechtění užitkových rostlin je nemyslitelné bez zachování fyto­ genofondu planých rostlin a místních odrůd (byť výnosově často nepříliš výkonných) a jejich genetické diverzity. Způsobí-li člověk jejich zánik - jak tomu bylo i u nás s řadou krajových odrůd -( nenávratně ztrácí zdroje, jež mohou vnést do současného genetic­ ky značně zúženého, vratkého a výnosově nestálého šlechtitelského materiálu potřebné ozdravující a stabilizující vlastnosti. Při hodnocení úlohy a významu fytogenofondu v přírodě a pro ži­ vot člověka se často neúměrně přeceňují ekonomické aspekty. To však není ani logické,ani dialektické, protože všechny stránky významu fytogenofondu spolu vzájemně úzce souvisejí a konec­ konců se více či méně promítají do ekonomické sféry. Ekonomický význam fytogenofondu je dán úlohou a význam em rostlin jako zdroje surovin a potravin. Je ne zvratným faktem, že absolutně všechny zdroje obživy člověka a j~m chovaných hospo­ dářských zvířat jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlinné­ ho světa. Stejně nezvratným faktem a globálním problémem je neustále vzrůstající nepoměr mezi objemem zásob těchto zdrojů a rychle rostoucím počtem obyvatelstva Země. Ekologický význam fytogenofondu určuje funkce rostlin v eko­ systémech. Mnoho druhů hraje důležitou úlohu rostlin meliorač­ ních, protierozních, při ozeleňován í krajiny apod. Dotýká-li se ochuzování fytogenofondu rostlin s malou početností, pokryvností a sociabilitou, není často na první pohled vůbec patrné a nezdá se být příliš významné. Vždy však znamená počátek destrukce pří­ slušného ekosystému. Velmi závažné je u rostlin vytvářejících vel­ koplošná společenstva a formace. Dojde-li v nich k ústupu a hynutí dominantních a subdominantních druhů, může to mít katastro­ fické důsledky nejen pro daný ekosystém, ale také pro živou i ne­ živou přírodu celých velkých oblastí a pochopitelně i pro člověka. K tomu dva konkrétní příklady: (1) Bude-li pokračovat dosavadní způsob exploatace, nezůstanou na Zemi kolem r. 2000 žádné tropic­ ké pralesy. Za dobu pouhých 150-200 let tedy člověk může zni-

2

stromy

Smiták

Seriál Josefa Přibyl a "Galerie stromů", který v letech 1973 - 74 po deset mě · síců s e znamoval čtenáře Brněnského večerníku s největšími , nejznámější­ mi a druhově nejvýznačnějšími stro my Brna, by byl dnes, téměř rubrikou pro p a mětníky. Z 26 tehdy pops a ných s tromů dnes již sedm neexistuje a řada ostatních je ohrožena. V uličních výsadbách, parcích, za ­ hradách i příměstských lesích vša k roste mnoho d a lš ích za jímavých stro­ mů, o kterých na stránkách denního tisku dosud nebyla řeč a veř e jnost je zpravidla nezná. Právě takové vám chceme pFl videlně předst 'i vov a t. Běžnou dřevinou brněnských uli c, dvorú i zapomenutých zákoutí je p a­ jas an žláznatý [Ail:mthus a ltissim a Swingle). Pruč začínáme pajasanem, který s e pudobně jako akát po č ítá mezi plevelné dřeviny? Ono hanlivé přízvisko "plevelný" si vy s loužil svým i vlastnostmi nenáročnost í , přizp ů­ sobivostí, rychlým růstem. Rozhodn ě si zaslouží větší pozornost - je-li pěstován k okrasným účelům v par­ cích a ošetřovaných výsa dbách, dos a­ hu je krásného vzrůstu. Pa jasan žláznatý je domovem v Čína. odkud s e rozšířil du teplej š ích obl a stí celého světa. U nás získ a l do­ movské právo jako a kát s tím roz ­ dílem, že neroste běžně v lesích. Je teplomilnou dřevinou s velkými n á ro­ ky na světlo, na druhé straně nen á­ ročnou na úrodno s t půdy, odolnou proti suchu i exhaláti"tm. Za 10-15 let d osii hne vzrllstu, na který by lípa nebo javor potřebovaly více než dvoj­ niisobek času . Dorů s tá výšky 25 me­ trů a v z hledově se podobá jasa nu , liší se od něj hladkou , šedočernou k llrou, mnohonásobně vět š ími, lich o­ zpeřenými listy [až šedesáticenti­ metrovými], bohatými latami drobných zelenožlut,ých květů a plod y, kter é n a rozdíl od jasanu sedí uprostře d vrtulovitého kř'ídla. V brněnských uličních výsadbách je zatím ojedinělý, ale setkáme se s ním všude jinde, kde má jen trochu pod­ mínky růstu. Nálety pajasanů v dvor­ ních tr a ktech, na železničních náspech , veřejných prostranstVích i na okr a­ jích některých p a rků býv a jí nejč as těj­ ším předmětem žádostí o kácení. V Brně dosud nevyrostl exemplá ř , který by mohl být poctěn titulem chrá­ něný přírodní výtvor. Některé jsou však vedeny v seznamu vyzn a čené brněnské zeleně: jeden z nich roste n a třídě 1. máje u šestého nástupišt ě hlavního nádraží, druhý je v lužá­ neckém parku, třetí v parku před Ja ­ náčkovým divadlem a čtvrtý nej ­ větší, v parčíku na Žerotínově ná­ městí před budovou KNV.

tento obrovský a zdánlivě nevyčerpatelný přírodní zdroj, exis­ tující na naší planetě nepřetržitě déle než 50 miliónů let. - (2) Už v roce 1981 konstatovalo prezídium ČSAV, že v ČSR je i v hor­ ských (mimoprůmyslových) oblastech viditelně poškozeno přes 400 000 ha lesa; ještě větší plocha lesa je výrazně postižena fyzio­ logickým stressem. I za předpokladu, že se podaří kalamitní plochy zalejsnit, bude pronikavě omezena produkční funkce lesa, (} vaz­ ných ohroženích jeho dalších funkcí (vodohospodářské, půdo­ ochranné, zdravotní, rekreační apod.) ani nemluvě. Vědecký význam fytogenofondu spočívá v jeho funkci studijního objektu a zdroje informací pro nejrůznější disciplíny, které se za­ bývají studiem rostlin v nejširším smyslu. Bez uchování 'pokud mož­ no všeclť existujících rostlin je nemyslitelné nejen toto bádání a poznávání (včetně nejrůznějších aplikací pro praxi), ale i inter­ pretace poznatkůpři vzdělávání a výchově lidí. Tvarová a barevná rozmanitost a krása rostlin je - do důsledků vzato - ztělesněním a konkrétním materiálním projevem jejich dědičných vlastností. Podceňovat nebo ignorovat tento estetický význam fytogenofondu by znamenalo popírat úlohu, kterou rostli­ ny a rostlinstvo hrají odedávna v životním prostředí lidí, v jejich duchovním životě a jako zdroj inspirace nejrůznějších umění vy­ jadřujících a odrážejících zjevně nebo symbolicky vztah člověka k rostlinám a přírodě. Etický význam pramení ze vztahu lidí k rostlinám a k celé živé přírodě a také z jejich uvědomění, že příroda je dědictvím po předcházejících generacích a že její ochrana a zachování je nejen podmínkou existence lidí, ale i v, ěcí etiky a úcty 'k životu na Zemi. Situace, do které člověka staví éra vědeckotechnické revoluce, n e­ zná a zejména v budoucnu nebude znát dříve tak jednoznačné po­ jmy "užitečná" a "neužitečná" rostlina. Každý rostlinný druh je jako součást přírodních zdrojů a jako spolutvůrce přírodní diver­ zity důležitým potenciálem pro současný i budoucí rozvoj a exis­ tenci lidské společnosti. Problém ochrany a zachování co možná nejúplnějšího fytogeno­ fondu se dotýká nejrůznějších oborů lidské činnosti. Ve své pod­ statě je záležitostí každého člověka, ale velký podíl společenské odpovědnosti připadá biologům a zejména botanikům, ekologům a ochranářům. Jejich úkolem je informovat a soustavně uvědo­ movat širokou veřejnost o společenské závažnosti fytogenofondu a podílet se na tvorbě vhodné a účinné strategie jeho ochrany. čit

Kr eslil Radek Veselý

Pa jasan žlá znatý u šestého ná stupi š­ tě h la vního nádraží Č S D pobratim kandelábru, podzemních kabel ů, so ­ leného asfaltu a všeho ruchu b rněn­ ského nádraží. Foto L. Št efka

3

Územní systémy ekologické stability krajiny Základní pojmy Antonín

Buček

S termíny kostra e kologické stabili ­ ty , biocentrum, biokoridor, inter a kční prvek, end ogenní stabilita, lokální a regionál n í územní systém ekologic­ ké stability se budeme setkáva t stá­ le častěji. Budeme si na ně muset zvyknout tak ja ko projektanti, kteří návrh y ú zemních systémů zpr ac ová­ vaj í, nebo jako okresní ekologové v Jihomorav sk ém kraji , kteří se snaží p ost upně zajiš ťovat jejich realiz aci. Územ ní

systém

ekologické

stability

kraj iny je vybraná soustava endogen­ ně ekolo gicky stab iln ě jších segmentů kr aj iny, účeln ě rozm ístě ných na zá­ kl adě funkčních a prostorových kri ­ té r ií. Stáv a jící územní systém tvoří vě t š inou neúplná, nepr a videlná sí ť účelně vybran ých částí kostry eko­ logické sta bility. Doplněn í m chybějí ­ cích biocenter a biokoridorů vzni ká návrh optimá l ně fungu jícího systému.

n amné segmenty krajiny

dle

členíme

po­

Ekol ogicky významný krajinný prve k

je plo š ně méně rozlehlé území (řádov ě 0,001 až 0,1 kmZ) s homogenními trva­ lý mi ekologickými podmínkami (z a hr­ nuj e zpravidla geob iocenózy jedné skupiny typů ge obio c énů). Ekologicky významný krajinný ce l ek

je plošně rozlehlejší území [řádo v ě 0,1 až 10 km 2 1, zahrnující více typů ekotopů (více skupin typů geo b iocénů), v němž převládají ekosystémy s ve l­ kým významem pro eko 'ogickou s ta ­ bilitu krajiny. Ekologicky významná krajinná oblast

tvo ř í

je rozlehlé ú zemí (řádově 10 až 100 km z ), zahrnuj ící rozm a nité typ y ekotopů a z pravidla moz aiku ekolo­ gicky různě stabilních ekos ysté mů, vy­ značující se však tak ovou strukturou kra jiny, která vyhov u je z hledisk a ekologické sta bil ity .

exi stující rel a tivně endogenně ekologic ky st a bilněj ší seg­ menty kr a jiny, bez ohledu n a jejich f unkční vzt ah y. Veli ko st a rozmí stění t ě ch t o seg men tů v kr aj ině je urč eno dlo uh odobou lidskou činností. V ě t š i­ n ou s e jedná o plochy, které byly a jso u z různých ďtlVodů obtížněji využitelné nebo zcel a nevyužitelné.

jsou specifickou biotickou f or­ mací kulturní kra jiny. Mají úzk ý pro­ táhlý tvar s významným podílem n e­ bo převa hou okrajových biocenóz (ekotonů]. Jejich zákl a dem je trav in­ no -b ylinná a dřevinná vegetace, č l e­ níc í bloky agrocenóz nebo le sní ch monokultur.

Ek olog icky význ am né seg menty kr a' jiny jso u území, kte rá jso u tvořena

Cen t rum biotické diverzity (biocen t ­ rum) je "egment krajiny, ktf)rý svou

zcel a nebo p ř evážn ě s tabilními eko ­ s ys témy , t j. takovým i, které se vy­ z načují trvalostí bioty a eko ~ ogický­ mi podmínkami, um o žňujícími exis­ t e nci druh ů p ři rozeného genofond u k r a jiny. V yz naču jí se především vy š­ ší vnitřní ( e ndogenní) stabilitou. V nitř ní sta bilit a znamená odolnost V 1IČ i normálním v ý kyvům prostředí a endoge'l1 ním změnám , nap ř. popu lač ­ ním výbuchům. Vn ěj š í (globáln í) sta ­ bilit a znamená odolnost vůč i mim o­

velikostí a stavem eko lo gických pod­ mínek umožňuje trvalou existenci dru ­ h Í! i společenstev přirozeného gen o­ fondu krajiny. Biocentra členíme p odle toho, jak á spole2enstva zahrnují, n a repr ezenta­

K ost ru

v

ek olog ické

so u časné

řádným

sta bility

d ob ě

změnám

prostředí ,

změnám

ob vy kle katastrofick ého charakteru, k nimž biocenózy nejsou ada ptová­ ny a které jso u z hledi ska jejiCh vý­ voje nepředv ídatel né . Tyto změny mo­ hou působit přírodní faktory, v kul ­ turní krajině ovšem převládá půso­ bení a ntropických faktorů. Vnitřní s ta bilit a nez a ručuje vně jš í sta bilitu, tj . odolnost vůči všem exogenním vl ivúm. Bez vy šší vnitřn í stability ne­ lze ovšem vněj š í sta bilitu za jistit. Vy­ sokou vnitřní st a bilitu mají přede­ vším suk cesn ě zra lé ekosystémy s klimaxovým charakterem. V kultur~1í kr aj ině jsou to jednak ekosys témy s přírodním vývoj e m, především lesní a skalní geobiocenózy, jednak antro­ picky podmíněné ekosystémy s při­ rozeným vývojem bioty (např. hydro­ biocenózy rybníků, geobioc enózy s't ep ­ ních lad a některých dalších travin­ ných společenstev). Ekologicky vý z­

4

K re slil l an Steklík

biogeografického význ a mu:

Ekologicky význ am ná liniová

spol e­

čenstva

tivní, kontaktní a unikátní. Bio tický korid or ( biok ori dor j je seg­

ment kra jiny, umož ňujíc í m ig r a ci or­ ga ni smú a propo jující biocentra. Vět­ šin ě organ is mů nemusí umož ňo va t trv al ou dlouhodobou existenci. Kor i­ dory mohou být jak prostorově spo­ jit é, t a k i nespoj ité . Ochranná zóna má za úkol za brá n: t pronikání negativních a ntropogen­ nIch vlivů do biocenter a bi o koridor ů . Její' součástí mohou být opatřen í plošná (např. ochranný pás okolo biocentra] , technicko-inženýrs ká [např. záchytný příkop proti s pl a ­ chům z polí] a technologická [n a p ř . ochranné pásmo , v něm ž je zakáz á ­ nd letecká aplikace Chemický Ch ochranných prostředků zeměděl ské výroby]. Interakční prvek je obvykle liniOVÝ segment krajiny, který zprostředková­ vá příznivé působení biocenter u bio­ koridorů na okolní ekologicky méně stabilní kra jinu. Jeho hlavním úko­ lem je vytvářet existenční podmínk y té části bioty, která je významná pro a utoregulační procesy v hospodář ­ ských, nestabilních plochách. 1nter­

a kč ní

prvek je tedy pře cho d ný m čl á n­ kem mezi územními systémy a vlast­ ními hospodářskými plocha m i. Podle biogeografického významu , sta­ noveněl10 na základ ě posouzení bio­ geogTafické reprezentativn os ti, výz n a­ mu pro ekologickou stab il itu kraj iny a unikátnosti přírodní ch kra jinnýCh fenoménů rozlišujeme ekol ogick y vý­ zn a mné segmenty krajiny s význ a­ mem lOkálním, r egionálním, nadregt o­

nálním, provinciálním a bi osférick ým .

Po ' desetiletí přírodovědc i a OChránci y sledov ali a regis tr ovali pr o­ ces ochuzování a často i degrad ace naší krajiny. Nyní se vš em n abízí mo žn ost formulo va t optimálně s vé územní požadavky podobně , jako je formuluj.í jednotlivá odvětv í vyu žíva­ jící krajinu zemědělství , dopra ­ va, průmysl, vodní hospodářst ví . .. Ne pro prospěCh fl užite k jed noh o resortu nebo zvláštní skupiny lidí, ale z důvodů vskutku celospolečen­ ských. přírod

Fytogenofond jižní Moravy

Vít Grulich

Kv ě t e na Jihomoravského kraje má v rámci Ceské socialistické r e­ publiky zvláštní postavení. Nalezneme zde rostliny teplomilné, pon­ tic ko-panonské a submedite ránní, stejně jako druhy sibiřské taj gy. Písky, hadce č i slaniska jen dokreslují různorodost biotopů . Pro­ jdeme -li se po jihomoravsk é přírodě , objevíme ř adu pozoruh odných závislostí a t re ndů i řadu n ám ětů, jak fyto genofondu pomoci. Pr ocházku p o ohrožené kv ěteně jižní Moravy za čn eme u jihomo­ r avských stepL Proslulá stepn í ,kv ě tena p ř ilákal a pozorn ost bota­ n i k ů již na p o čát c ích flo r istickéh o výzkumu Mor avy p ře d více n ež 150 lety. Dnešní stepní loka lity jsou, kone c konc ů ja ko všec h na s t anoviš t ě při roz e n é veg etace, oh ro ženy. Ku podivu však ne to lik, jako jin á sta nov iš tě . Populární stepní rostliny ja ko hlav áče k jarní, koniklec velkokv ě tý n ebo k a vy l Ivanův n e p atř í mezi ro stlin y k ri­ ticky ohr ožené, vyskytu jí se dos ud na desítk ác h lokalit a ve st ov­ kách až tisících e x e mpl á řů. P ř itom z míněn é nápadné druhy se stávají častým motivem vyhlaš ování chr áně ný ch území. Mezi step­ ními rostlinami ovšem najdeme n ěko lik ohrožených dr uh ů , jejichž situace je skut ečně k ritická. P atří k n im pelyněk P a nč i cův , jehož neve lké pop ulace na sa mém okraji a r e álu ma jí n eb ez pečně sníže­ nou rep r odukční schopnost, cizopas ná záraza sivá, pokládaná d o­ nedávna za nez věstn ou a znovuobjevená do dnešního dne na 4 lo­ kalitách, i podivuhodný bytel rozprostřený, o n ě mž se myslelo, že z č eskosl o v enské kv ěten y tak é vymize l. Stepi mají svoje r efugium vesm ěs na pr udkých svazích; mnohé z nich jsou "rekultivované" jen za cenu obr ovsk ých ná'kl adů , takže dosud nejsou tolik atak o­ vány jak o jin é biotop y. Větší ne b e zpečí jim hrozí zalesňov á ním, zejména aká te m. Ten dok áže většinu stepních rostlin lehce potlaČit a navíc se z lokalit velmi o bt íž n ě odstraňuje.

Lýkavec van n ý ( Daphne cnearu m ) je t epla milný m dru he m světlýc h duba­ výc h a baravý ch lesů a j e jic h akrajů. N a razd íl ad v šeabecn ě znám éh o, l ý­ k avce jedavat éh a ( Daph ne mezer eum ) , kt erý k vet e č a s to, j eště nad s n ěh e m , razk vétá l ý kavec va n ný až za čá tk e m květn a a j eho' větve jsa u p al éhavé. Pa t ří k n aši m ne j apa j n ěj i vanícím kv ě t i n ám , na B rně n sk u mu lid av ě ří­ k a jí "chebzíč ek " nebo, "p ad večírka ". Vět ši n a jeho' l ak alil v naše m r egi anu zan ik la, pa t ř í mezi d ruh y si ln ě o:hr a­ žené. Zřejmě nejvitálněj š í p ar asty l ý ­ kavce vann ého' v r á mCi Jihamar avské­ ha kraje z ůs taly d asud zachaván y v blíz ka sti jadern é elektrárny Dukava­ ny. (Fata Jind řic h Grepl ]

Druhavau pestrost lesních e k as ystémů padstatně snižuje jejich manakulturi­ zace. I v Jihlavských vrších ( snímek je z ablasti nejvyssiho' badu Česka­ mo'ravské vrchaviny Java řice ) js au paslední o'jedinělé zbytky smíšených paro'stů nahrazo'vány na velkých ha­ lasečích umělau výsadbo'u smrkavých mo'no'kultur. Padaří se Lesapro'j ektu právě tam realizovat jeden z prvních pro'jektů územního, systému eko'lagic­ ké stability na lesní půdě? (Fota M. Hrádek]

5

Víceméně samostatnou kapitolou stepí jsou tzv. znojemská vřeso­ viska s nesmírně pestrým fytogenofondem, v němž se mísí vlivy panonské se subatlantskými. V současnosti na ně působí nejen čin­ nost zemědělců, ale i přítomnost rekreantů a chatařů. V podobné situaci, jako jsou rostliny' stepní, jsou pravděpodobně i rostliny vázané na stanoviště skalní. Skály zpravidla nelze roz­ orat ani stoprocentně zalesnit (i když akát se o to tu a tam usi­ lovně snaží), lze je "jen" odlámat, zatopit v přehradě nebo ohladit vytrvalým horolezectvím. Skalnatých stanovišť je v našem kraji dostatek a jejich zajímavá flóra má pro ochranu fytogenofondu značný význam. Na hadcové skalky u Mohelna jsou vázána pro­ slulá společenstva v čele s podmrvkou Marantovou, jejíž populace je dodnes dostatečně početná a vitální. Skály osídlily i endemické tY.PY hvozdíků - hvozdík moravský (Dianthus moravicus) a hvoz­ dík Lumnitzerův pálavský (D. hungaricus ssp. palavensis). Oba taxony, ačkoli s e vyskytují na velmi omezených lokalitách, jsou na nich poměrně početně zastoupeny; jsou vitální, snadno ku I ti­ vovatelné a akutní nebezpečí jim tedy nehrozí. V analogické situaci je i populární pálavský dealpín písečnice velkokvětá. Nedá se to však již říci třeba o droboučké trávě miličce chlupaté, kterou vy­ tlačují právě akáty, nebo o endemickém poddruhu kruhatky Mat­ thiolovy (Gortusa matthioli ssp. moravica), jehož několik posled ­ ních exemplářů přežívá v propasti Macocha, ohrožováno intenzív­ ním "jeskyňařením".

Písečnice velkokvětá (Arenari a gra n­ ditlora L.l je domovem v Alpách a její pálavská lokalita je absolut ní hro.nicí jejího rozšíření s m ě rem k se· verovýchodu . Spolu se zlato žlutým i trsy tařice skalní výrazně oživuje h ol é skalní stěny ve státní přírodní rez er­ vaci Soutěska a jistě se již stala lá­ kadlem pro nejednoh o skal ničká ře . (F ot o archív KSSPPOP Brn o )

Unikátní biotop p ř ed s t a vuje navrhova­ ná ,SPR Havranické v řesovisk o ji ž ně od Znojma IJ CHKO Podyjí. Na mine ­ rálně chudých a kyselých půdách v teplé a suché klimatické oblasti zde pohromadě roste vřes se vzácnými xerotermotyty. Lokalita je proslulá i mezi entomology a ornitology. (Fo ­ to M. Hrádek)

6

'Ir.

Dalším význačným biotopem s teplomilnými rostlinami jsou písky. Fytogenofond psamofilních rostlin patří k nejohroženějším - fló­ ra písků je vesměs likvidována sukcesí, ať už umělou (výsadbami), nebo přirozenou (náletem) . Borovice a akát, částečně i rekreace a zemědělství, dokázaly z jihomoravských písků do současnosti řadu druhů již zcela vymazat, např. ruměnici písečnou, bytel vlno­ květý, chundelku přetrhovanou, pochybek severní či silenku kuže­ lovitou. Další druhy jsou na pokraji vyhynutí, např. kolenec pěti­ mužný a kuřička lepkavá. Zarážející je, že v celém kraji nebyla na ochranu typické psamofilní flóry a vegetace dosud zřízena je­ diná rezervace! O fytogenofondu slanisk toho bylo napsáno již poměrně hodně. V krátkosti stačí připomenout, že biotop slanisk je velmi citlivý na změny způsobu obhospodařování a reaguje na změny, byť ne­ patrné, vodního režimu. SlanisKa si vysloužila pochybný primát, že jsou prvním, skutečně vědecky podchyceným typem mizejícího stanoviště jejich zánik popisují již botanikové první piUe mi­ lého století. V současnosti je situace víc než kritická - z 16 nej­ význačnějších druhů do dneška tři již zcela vyhynuly a u 3- 4 je zánik zřejmě ne odvratný. Přitom v okolníc h územích je tomu ob­ dobně.

Velmi ohroženou vegetací jsou vlastně jakékoliv luční porosty s přirozenou druhovou skladbou. Louky jsou jakousi "technick ou památkou", biotopem uměle udržovaným a sukcesně blokovaným extenzívním hospodářstvím. Problém lučních druhů spočívá pře ­ de vším v dnešní revoluci metod v zemědělství. Louky, pone chan é bez o bhospodařování, brzy zanikají pod náletem dřevin, na d r u h é st ran ě , aby mohly být intenzívně obdělány, jsou zpravidla odvodně ­ n y, nadm ěrně hnojeny, podsety nebo přesety . Konečn ý efekt je stej­ ný - t ot á ln í degradace genofondu, a to ještě nemluvírrle o pří­ p adech (velmi častých), kdy je louka celá rozorá na. Na luč n í (resp . mez ofilní až hyg rofilní travino bylinné ) vegetaci je závis lá např . řa d a druhů orchide jí, hořc e a hořečky, upolín ob ec ný, ko satec

Hlavá č ek

jarní [Adonanthe ve rn alís } je kv ě tinou přit ažlivě krás n ou. Jeh o jihomoravskou popu lac i lze odhadnout na něk o li k desítek tisíc exem pl ář ů, k terým je zajiš těna p ří sn á ochrana v n ěk o lik a ma l oplo šn ýc h ch ráněn ých úze mích. Stejn ou ochran'1 by si však zaslo už ily i n ě kter é m é ně nápadné, ale přitom podsta tn ě vzácněiší a ohro­ ž e ně j ší d r uhy. [ Foto K . Hrubý )

V l hké lo uky v údo li p otoka Rakovce na Drahanské vr ch o v ině (r . 1978 zde byla vyhlášena klid ová oblast ) jso u d ruhově velmi pestré a dosud se n a n ich místy vyskytuje silně ohro žený druh upolín obecný [ Trollius altissi­ mus). [Foto M. Hrádek }

7

Folklór a flóra sibiřský i některé vzácné druhy ostřic, např. černoklasá. Z nivnícl1 luk zůstaly zachovány nepatrné zbytky, trpící vesměs suchem, bě­ lokarpatské louky se mění v kultury srhy a ovsíku pod nánosy hnojiv. Pro záchranu lučního genofondu, čítaje v t'O i genofond nejrůznějších ekotopů krmivářsky významných druhů, je třeba bít na poplach! Ještě hůře j,sou na tom rašeliniště, slaniště a prameniště. Kvůli po­ sedlosti (jinak se to snad nedá nazvat) po odvádění vody z krajiny, mizí tyto citlivé biotopy, jichž nikdy nebylo na jižní Moravě dosta­ tek. V lepším případě se proměňují na živořící fragmenty, které se pak ochrana přírody za cenu vypětí sil i nákladů snaží udržet při životě. Z ohrožených rostlin této skupiny na jižní Moravě najdeme hrotnosemenku bílou, suchopýrek alpský, ostřici dvoudomou, šla­ hounovitou, jezerní a Davallovu, všivec bahenní a dnes již velmi řídkou rosnatku okrouhlolistou. Suchopýr štíhlý již z našeho kraje pravděpodobě zcela vymizel. Další exkurs udělejme do fytogenofodu lesů. Problémy s ním mají lesníci šlechtitelé, protože některé druhy ustupují velkoplošně, např. jedle či jilm habrolistý, perspektivy nepříliš radostné mají i vybrané ekotypy a mikrospecie dalších dřevin. Z bylinného patra jsou ohro­ ženy druhy přirozených horských lesů, např. čípek objímavý a v jihomoravských podmínkách i mléčivec alpský, mnohé druhy mykorrhitické či mykotrofní, např. čeleď hruštičkovitých a řada druhů lesních orchidejí, i vzácné lesní a lesostepní druhy v jiho­ moravských nížinách a pahorkatinách, např. kostřava ame,t ystová a křovištní, žluťucha svízelovitá i lýkovec vonný. V lužních lesích se dnes vesměs setkáme se zavlečenými hvězdnicemi a netýkavkou žlaznatou, zatímco genofod zaplavovaných vrbin s bledulí letní byl předmětem přesazování při akci Dno. V důsledku celkové eutro­ fizace přírody dochází k destrukci podrostu i tam, kde nejsou přezvěřené obory či mnohahektarové paseky. A to přitom jižní Mo­ rava nepatří k oblastem těžce zatíženým imisemi. Mnohé druhy vodních rostlin rovněž ztrácejí podmínky k existenci kvůli eutrofizaci a znečištění, třeba rdest alpský nebo leknín bě­ lostný. K ohrožení jiných přispívá selektivní likvidace vysazovaný­ mi býložravými rybami ~ leknín bílý. K rybníkům patří rovněž periodicky obnažené dno ~ letnění je však dnes již téměř minu lostí. Zde rovněž celá řada druhů ztrácí existenční podmínky. Kde např. ještě na jižní Moravě roste šáchorek žlutavý, stozrník ln ovitý, dvouřadka Micl1eliho či odemka vodní? Poslední výpravu učiňme za pleveli. Změnou agrotechniky došlo k výrazné změně druhového složení plevelů i rumištních rostlin. Zcela zmizela vochlice hřebenitá, koukol polní je mimořádnou ra­ ritou. Plevele nelze v "normálních" podmínkách chránit in situ, s jejich záchranou musíme spoléhat na skanzeny (viz Rožnov pod Radhoštěm, kde přisíva jí koukol do tradičních odrůd obilovin) nebo botanické zahrady.

jsou dvě největší lásky kameram a n a a fotografa Jindřicha Grepla. Běhe m své čtyřicetileté kameramanské čin­ nosti v různých studiích krátkého reportážního filmu, naposled y a v brněnském studiu Čs. televize, n a ­ točil přes 200 krátkometrážní ch a středometrážních snímků, z nichž některé získaly významná domác í i zahraniční ocenění. Přitom záb ěr jeho kameramanské práce byl ob­ divuhodně siroký. Točil první ope­ race srdce v brněnské fakultní n e­ mocnici, stejně jako filmy o uměle c­ kých osobnostech (Antonín Procház­ ka, Vincenc Makovský, Josef Síma ). Spolupracoval s prof. J. Calábkem n a filmech o růstových poh y bech ro st­ lin, s akademikem J. Poulíkem natá­ čel filmy o Velké Moravě. Proslulos t si získaly jeho folklórní snímky"Slo­ vácká suita" a "Horňácká suita" . V posledních desetiletích svého plod­ ného života se věnuje fotogra fi i. ~tále svěžího fotogr a fa můžeme pra ­ videlně přistihnout na Horňáckýc h sla vnostech ve Velké nad Ve ličko u, stejně jako n a běl o karpat s kých kvě t­ natých lukách či na skalní stepi jeh o oblíbené Pálavy. Přes dvacet let sp o­ lupracuje s brněnským nakladat el­ stvím Blok, pro které fotografi c ky ilu­ stroval např. Tomečkův lyrický ces­ top is Moravou "Zemí r é vov ého lis tu" a Fricovu "Kudu v ěte vnic i". Krásný mi krajinnými záběry osvěžil "Sklize ň světla" knihu repor táží , próz a veršů o :,tavbě Ja d ern é elektrárny Dukovany a krajině v jejím bezpro­ s ti'edním okolí. Z jeho autorskýc h fo­ togr a fických pU1Jlikací nutno vyzdvih­ nOUlt především velmi úspěšnou "Pod horou Venušinou", v niž neún a vný fotograf dokumentuje nejen až po d­ bízivou n ádheru vápencových brade l Pálavy, a le i těžko přístupný sv ět lužních lesů a mokřadů při jejrím úpatí, ta jemný svět n a vždy zanik a jící výstavbou vodního díl a Nové Mlýn y. O tom, ja k folklór a flóra mají k so bě blízko, by měla svědčit knih a "Bíl é Karpaty", kterou předev ší m z Grep­ lových záběrů připr a vují brněnsk ý Blok a martinská Osveta. Svůj bohatý fotografický archiv ote­ vřel Jindřich Grepl ochotně i red a kci Veroniky. K jeho letošním osmdesá­ tinám mu přejeme ještě mnoho sv ě­ žích a fotograf icky úspě š nýcll let. Jan Lacina Štěrbiny ve skále Ovčíh o skoku nad řekou

Jihlavou {SPR Mohelenská had­ cová step} isou biotopem iednoho z našich neivzácněiších druhů iih o­ evropské kapradiny podmruky Maran­ tovy {Notholaena marantae}, která zde roste na iediném místě v ČSSR. {Foto J. Grepl}

W(Ejn~ DTIufJ®~

Fytogenofondu je třeba ,pomoci - to si uvědomují snad všichni

ochranáři. Jenže čas jim neustále šlape na paty, mnoho problémů

se musí řešit skutečně za pochodu. Pokud je to alespoň trochu mož­

né, snažme se o zabezpečení územní ochrany stanoviště nejohro­

ženějších druhů. Ovšem je nutné předem vytypovat priority což

se v praxi bohužel takřka neděje.

V poslední době se dosti rozmohly "introdukce" a "reintrodukce"

- přesazování rostlinných druhů z ohrožených lokalit. V mnoha pří­

padech jsou skutečně odůvodněné - určitým druhům jiná šance

nezbyla, avšak v řadě případů se jedná o živelné přesuny, nikým

(ani dodatečně) nepodchycené (v otázkách co, odkud, kam a proč).

Pokud k takové záchraně přistoupíme se znalostí podmínek na lo­

kalitě, znalostí biologie druhu, perspektiv náhradního stanoviště,

pak je vše v pořádku. Pokud ne, naše úsilí zpravidla nepřinese ký­

žený efekt a je jen zbytečnou ztrátou energie a času. A propos,

nenahlásíme-li takový zásah, snadno potom dojde k znovuobjevení

Ameriky, a učiníme-li náhradní výsadbu dostatečně dale'k o od pů ­

vodní lokality, ošklivě znepříjemníme život fytogeografům.

Přirozený citový vztah našich předkU. k rostlinám [aniž by znali Diovo fy­ togenufond 1 dokazují četné lidové písně.

Chodila po roli,

trhala kůkolí,

ai tu dobromysel,

čo by S'uhai prišel.

Chodila po Miku,

trhala polaiku,

trhala, volala:

priidi k nám, šohaiku.

Ešče

si natrhám

leho

návratničku.

Nav rať

sa

švarný

š ohai1čku.

ně, n av rať,

( z U hersk obr odska)

Miloš Spurný - 1978: Stáli jsme - malá expediční skupi­ na regionálních krajinářsk ý ch foto ­ grafů na nádvoří Děviček. Postá ­ vali jsme, podupávali, čekali na svět ­ lo, kryli si uši před ledovým podzim­ ním větrem a d o přávali si výhled n a krajinu Podyjí. Mám říc i jedinečný vý­ hled? To by bylo mo c otřepané. Ale víte jistě, co mám na mysli. Výhled zapsaný v duších a s rdcích, pohled, jaký mají Val a ši z Javorníka na bes­ kydsk é kopečky, jaký mají Haná ci ze Sv. Kopečku a jaký měl asi v še­ rém dávnověku praotec Mor a ve c ­ dovolte mi, a bych vytv oř il velkomo­ rovskou verzi slavného českého pra­ předka když rozh odl o svém osu­ d u a osudu svého lidu. Po čas í vs kut­ ku moc nep řá lo, valily se tě ž ké mra­ ky a mlžné temno padalo na lesy, na zbytky lesů podél ř e k . Zcela vlev o se matn ě leskla hla dina p rá vě n a­ pou š těné první zd r že "pálavských je­ zer". Zde les y už dávno nebyly a ne ­ tvořil y tedy n ějako u kr a jinně význam­ nou kulisu. Zdrž je obklopena zem ě­ děl ským i pozem k y ve zcelen ých l á­ nech, takže celek je nevýrazn á kra­ j inářská nuda. I když jsme nemluvil i - fot ografové obvykle tak jako ry­ báři mají moc ř ečí až při s klenc e v hospod ě - bylo zřejmé, že každý Pohled z úpatí SPR Pouzdřanská step ná zorn ě ukazuje, že prá v ě agr-árn í k raji na j iž ní Moravy potřebu je vy­ tvořen í územního systému ekologické stabili ty kraj iny s využitím nadre­ gio nálních bi ocenter Pálavy a Pouz d­ iia nské ste pi. ( Fot o M. Spurný )

10

Dovedl v po svém si pře ds ta v uje krajinu dru­ hé zdrže. Až bude bez lesa . Jeden každý s rovnával , odhadoval , přen á­ šel a domýšlel si. " A spoň, že z bu­ de malá kulisa lesa tam v dálce a t uhle vl evo na pravém břehu Jih­ lavy, že to nebude tak docela fádní jako ta první zdrž! " řekl jeden a dru­ hý př ipojil ne moc po vzb udiv ě : "Brzy to budou vše c'hno plantáže r yc hle ro s­ toucího dřeva I Zdálky ty š pejle bu­ dou vypadat ja k kuku ř i č né p ole a velkou parádu to neudělá." Nikdo z nás nemě l mo c chuti hovo­ řit o krajině třet! zdrže, té n e j vě t š í. Ani jsme se tam moc nedívali. Pad­ ne tam zbytek do těch 1 184 h e k tarů l užního lesa. Zmizí Pansee, zmizí ta ­ ková m ísta jako Podkovy, Č a pí jeze­ ro . . . Bude to zase voda mezi poli, zbytky luhu zůs tanou jen tam vpra­ vo v dálce - u Bulhar a Nejdku, k am už ani nedohlédneš. "Pál avská jezera" - to je v podst atě r án a jihomorav­ s kému l uhu. Bez lesa je kra jina pus­ tá a prázdná, nedotvořená, cht ě l jsem říci nedod ělaná , al e dere s e n a ja­ zyk ten nehorázný vtip, že je kra­ jin ářs k v

úplně

do děla n á.

krajině číst

vzpomíná na svého přítele MILOŠE SPURNÉHO fotogra f a kameraman Milo Černoušek. RNDr. Miloš Spurný, CSc., (1922 - 1979 J byl p ovoláním rost­ linný fyziolog a kra jinn ý e kolog, po­ kračovatel díl a profesorů Vl. Úle hl y a J. Ca lá bk a ve stu diu životních d ě ­ jů rostlin s b ě rným filmem. Člov ěk ryzí a jadrný, jedn a z nejvýrazněj ­ ších postav mezi brn ě n s k ým i p ř í ro do ­ vědci a kum štýř i. Od komorní práce ve vědeck é l a bor atoř i ČS AV ho to táhlo ven. Zejména kra jin ě jižní Mo­ ravy a Českomoravské vr choviny do ­ kázal objektiv y sv ýc h f otoapará tů proniknout až na dř e ň. Dovedl totiž na své záb ě ry č ekat , ta k dlouho a trp ěliv ě, dokud sv ětl o nevymodelo­ va lo všechny ter énní vlny, pokud n e­ obnaž ilo vše chny pravdy krajiny. Když v roc e 1966 zal ožil sku pinu REKRAFO (regioná lníc h kr a jin ářských fotografů), měl u ž za sebou nepř e ­ berné množství n ezam ěni telnýc h por t­ r é tů krajiny. Již roku 1960 mu byl udělen titul AFIAP (Artiste Fédér a­ tion Internation ale de l'Art Pho to­ gr a phique). Je s podivem, že se do­ sud žádné naklada telství ner ozhodlo

vydat Spurného monografii - dosud

se s jeho fotografiem i setkáváme jen

jako s ilu-stracemi n ě kt erých od bor­

n ýc h publikací, v propagačních ochra ­

nářsk ých ma teriálech.

N ezaměnitelný rukopis mají i Spur­

n ého př írod ov Mn é fil m y - Ze života

kavylu peři té ho [1962], Českomorav­

ská vyso čina (1965], Sbohem, staré

ř eky [1969 ], Beskydský prolog (1973],

Če rnovický hájek (1980 ) a Ze života

jedné krajiny (1983 ) - poslední dv a

film y dokončil s e spolupracovníky

Mil o Černou šek. Je vel ká škoda, že

tyto jedinečné studie různý ch kr a­

jin nýCh s egmentů n ebyly p oskytnuty

běžn é dis tribuci. Jen občas vyta ženy

z akademických s ej fů k promítán í

n a rů znýc h odborn ýc h seminá ř ích

a v ědeck ýc h konferencích, získávají

v ě hlas jen v relativně mal ém okru­

hu div á ků . Přitom jsou sdílné natolik ,

že zau jmou a potěší každého ochra­

nářsky z aměřen é ho milovníka příro ­

dy. Vys oká odborná fundovanost je

v nich vyvážena odpovídajícím dílem

poetického náhledu, v p ří padě filmu

Sbohem staré řek y i nezbytným ko­

ř ením no stalgie. K n atáč ení prá vě

tohoto filmu se nejraději ve vzpomín­ kách vrací Milu Černoušek: ". .. Naším velkým fandou byl a ka­ demik Ctibor Blattný a byl to právě on, k terý dal podnět k realizaci cyk­ lu regionálních filmů pod názvem "Kroky naší země ". Proto zákonitě musel přijít film o připravovaných

vodohospodářských

úpravách na jižní Moravě , a to v do­ b ě , kdy se o nich je š tě mo c nehovo ­ ř ilo. Miloš vša k již věděl , že padly první s tromy lužních l esů. Nevím , zda m ě l rad ěji Vys o činu n eb o jižn í Mor avu. Spousta fotogr afií však po­ t vrzu je , že sem, na jih, jezdil k až­ dou volnou chvíli. Bylo mu zcela jasné , jaký osud stihne naše milov a­ n é řeky . Pamatuji se velmi dobř e na jeho prdhlášení, že "film musíme na­ točit, i kdyby měl čert na žebráku rajtovat." Vymyslel pro něj nostal­ gický název Sbohem, staré ř eky. Mys­ lím, že naše pocity byly ve filmu patrné. Při r ealizaci vznik aly různ é potíže, avšak Milo šův entusiasmus :byl bez hranic. Při filmování jsme zažili mnoho nezapomenuteln ých pří­ hod. Užírali nás komáři, doslova s n a­

s azením života jsme s j í žděli nebez­ pečné úsek y řek na o by čejném gu­ movém č lunu, a to s kamerou, dra­ hými apará ty, filmovým materiálem. Ke kouzelným večerům pat řil a neod­ myslitelná, takřka rituální příprava večeře. A což teprve, když Miloš od­ někud vytáhl celý den utajovanou l á ­ hev "vysočinského vánku" I Byl to nápoj se zá z račnými ú.čin ky a mno­ hokrát nás "podržel". Vím, že to by­ ly v pods ta t ě jeřabin y s p řemr zl ými t rnkami a při večern ím popíjení s e pak krásn ě "mudrova lo " o tom, co ještě musíme ud ě l a t. Také jsme fil ­ m ovali z l etadla, roz t řepan é'ho Briga­ dýra , kt eré m ě l o vysazen é dveře a Miloš m ě p ři v a zo v al k sedadlu jakou­ si š ňíh ou od prádl a. D e nn ě jsme byli ve vzduchu čtyř i p ět hodin a m ěli tak možnos t spatřit všechno to , co jižní Morava nabízí a odkrývá jen svým nejvěrně jš ím . . .Tak tedy, staré řeky, sbohem. Byla to nečekaná rána, kd yž jsm e museli koncern če rvence roku 1979 ří ci sbohem i Miloši Spurnému. RND r . Milo š Spurný, CSc ., by se do žil 12. ř í j na 1987 65 let. Vybral Jan Lacina

11

Šneci a geologická minulost Pavlovských

vrchů

Jaroslav Vašátko

Kreslil Rostislav Pospíšil

li žní svahy PavlOV Ských vrchů, jim ž vé­ vodí zřícenina Dívčí h o hradu, jsou po­ kryty stepními lady se zbytky původ­

ních porostů šipákových doubrav (C or­ ni -querceta pubescentis ) s ke ř i vi šně

mahalebky (prunus mahaleb ) a dř ínu

(Cornus mas) . leště v minulém stol etí

byla stepní lada využíván a jak o past­ viny. (Fo t o l ar. Vašát k o)

Typi čtí

stepní m ěkkýši :

Obr. 1. žitovka obilná {G ra nar ia fru­ mentum (Drap ./ ), obr. 2. t r o jlal of:ka

stepní (Chondrul a tride ns /M iil l./),

Pavlovské vrc'hy byly , a dod ne s jsou, jednou z n ejzají ma vějšíc h ob las t í na ­ šeho státu. A není d ivu vž dyť jsou "vzorkem" kra jiny, jaká již dnes v rámci h ospodářsky využíva­ né vysoc e úrodné če rnozemní oblas­ ti nik de neexistuje. Nejde vša k jen o s tati ck ý vzorek, tak říkajíc "mu ­ zeá lní kus". Je to kra ji na živá , kte­ rá nám s k ýtá nepřeberné možnosti sledova t p ůsob ení člověka na příro­ du a naopak, přírod y na č lověk a. Mohutné vápencové bradlo zvedají­ cí se nad úrod nou jihomoravskou n í­ žinu poutal o pozornost lidí již od pravěku a st aří Římané je ve svých zprávách poeticky naz}'vali Mons Veneris Venušina hor a bez­ poclWby proto, že jim jejich obr ys na obzor u připomínal postavu ležící ženy. A zat!mco na ši dávní předkové v P,á­ l a vě vi děli snad jen orientační bod , překážku stavící se jim při pocho­ du do cesty, nebo vhodné místo pro založení sídlišť a mnohem později s trategické mí s to, které skýtalo vý­ borný rozhled do krajiny, za čala :Vá­ bit na še současníky - přírodovědc e její živá příroda. Byly napsány čet ­ né práce o geologické stavbě tohoto zajím avé'ho útvaru, o jeho vzniku , o teplomilné květeně a zvířeně, kte ­ rá sem pronikala z teplé panonské oblasti a jejíž některé druhy t u do ­ sáhl y své nejsevernější hranice roz­ šíření. Vznikly vša k i práce snažící se v ys větlit vývoj so učasných rost­ linných a živočišných společenstev. Avšak mnohé teorie byly založeny n a hypotézách, pro které nebylo hmatatelných důkazů. Teprve př i archeologických výzkumech sídli š ť li­ dí z mladší doby kamenné byly obje­

12

veny m j. i zbytky rostlin a h lavně kte ré p o někud poodhrnu­ ly rou šku zahalující minulost tohot o ú zemí. Do této do by se někt e ří od ­ borníci domn íva li, že se teplo by tn é d ruhy rostlin a živočichů zde za­ chovaly ze starších období čtvrtohor a nebo dukonc e t ře tih o r . Zatím však zmíněné nálezy dokazují, že v mlad­ Sl m úseku poslední ledové doby [wurmu) v této, dnes nejteplejší ob­ lasti Moravy panovaly podmínk y srovnatelné s podmínkami ve vrcho­ lových oblastech Belanských Tater. Poměrně přesn ý obráze k o vývo ji Pavlovský Ch vrchů v holocénu [mlad­ ších čtvrtohorách) vša k byl získán na zákla dě studia fo silního materi á ­ lu jedné velice známé a při tom nenápadné skupiny živočichů - měk­ kýšú, lidově nazývaných š neci. Ta to zvířátka se vyznačují jen velmi zvol ­ ným puhybem, jsou těsně vázána na s tanovi š tě, na kter ém žijí. Známe tak určité druhy typick é po teplé, otev­ řené háje, jiné pro horské les y. Ně­ kteří si libují na výhřevných vápen­ cových skalách, jiní zase vyhledávají vlhké lužní porosty a da l ší zase ži­ jí v různých typech vod. Navíc se jejich ulitky mohou uchovat ve váp ­ nitém prostředí celá tisíciletí. A prá ­ vě těchto vlastností bylo využito pro rekonstrukci změn přírody Pálavy od konce ledových dob. (Metodu t a ko­ výchto rekonstrukcí zdokonalil a roz­ vinul na vysoké úrovni dr. Vojen 10­ žek, DrSc.) Materiál fosiln íc h měkký šů byl zís­ kán ze sond vykopaných v Soutěsce a z profilu nárazové ho břehu řeky Dyje u Pavlova. Jsou to místa, kde se v průběhu věků hromadil ma ­ teriál od sutí až po různé zeminy.

E E

ž i vo čichů,

l en

o

2

čující

rostů

Ze vz or ků odebranýc h z jednotliv ýc h vrstev pak byl y po jejich rozplavení získány zac hovalé ulitky měkký šů a pak na zá k ladě zhodnocení t ohoto m ateriálu zbýva lo zaj ímavé děj in y p řečíst.

Ne jst arším obdobím zachyceným v p r o­ m e ch je pozdní gl aciál , tj. obdo bí a si před 12 000 lety. Tehdy se zde r ozprostírala kame nitá, chladná bez­ lesá step, n a d kt er ou vynikalo br ad­ lo Pavlo vsk ých vrchů. Svědčí o tom měkk ýši otevřené kra jiny. V té do­ b ě se tu proháněla stáda koní a so­ b ů , žil a tu i drobná subarktlcká fauna . V n ásledujícím období .- praeb oreá­ lu a bore álu [83 00 - 7000 let př. n. 1.) s e k lima postupn ě ote pl ovalo a na­ stupovala společenstva dubového le­ sa a lísky. Koncem té t o doby se ob­ je vuj í zejmé na smíšené doubr avy s ho jným jilmem a lípou. Na Pavlov­ sk ých vr ších se obje vily lesostep ní fOl'mace hl a vn ě n a je jich jižn ích sva­ zí ch. Svědčí o tom nástup měkký šů c harakteristických pro otev řené tep­ l omilné há je (hlemýžď zahradní, vla­ hovka rudá apod.). Mimo n ě jsou t u druhy chara kteristick é pro · s uch á s tepní stanov iš tě (ž itov k a obilná , trojzubka stepní, ku že lo vka skalní). V n íž in ě pod bradlem Pálav y se obje­ vují vlhkomilné lesní druhy nazn a­

existen ci vlhkých lužních po­ (řa sn a tka

břichatá,

síměnka

nejmenší a vrk oč mnohozubý). Z t é­ to doby již máme doklady o tom, že se zde začín a l us azovat člověk, který v šak žil je š tě jako love c a ne­ ovlivňoval přímo kr a jinu. Podnebí se vša k stále oteplovalo a hlavně zvlh­ čov alo a do s tavilo se klima tické opti­ mum (a tlantikum 6000-4 000 let p ř. n. 1.], které je příznivé pro rozvoj lesa, což doklád ají typick é dr uhy (vře t enov k a hl a dk á, ř asnat k a l esní, vrásenka orloj ovitá apod.). V naší oblasti vsa k došlo k výraznému zlo­ m u ve vývoji krajiny a také lesních porostů. Tento zlom tu způsobil prv­ ní zemědělec, kter ý zakládal pole, pastviny a přitom zasahoval do les ­ ní ch porostů. Fauna lesníc·h měkk ý ­ š ů se tu pro to p ln ě neroz vinula a chybí jinak běžn é lesní druhy ja ko je troj l aločk a pyskatá, zuboústka a pod., zato se t u ob jevuj í s uchomil­ n é druhy (žitovka obilná) a moderní přistěho va l ci otevřené kr a jiny (s kel­ n ička zemní, páskovka žíhaná ). Svěd­ čí to o intenzívním ob děláván í kraji­ ny pod Pál a vou. Od tol1oto okamžiku je zřejmý stá­ le se zvyš ující ku lti v ační vliv č lov ě ­ ka na krajinu. V epiatlantiku (4 000 a ž 1300 let př. n. 1.) došlo k silnému um ělému zestepnění, které dokumen­ tuj e dalš í pokles populac í les ních plžů a vzestup populací m oderníc h stepních prvků (skelnička zemní a páskovk a žíhan á). V následujícím subboreálu a subat­ lantiku (600 le t př . n. 1.) výra zn é změny na Pálavě a v jejjm ok olí po­ kr ač ovaly. Odlesnění zp ůso bilo zvý­ šení s u chosti klimatu, vznik ala roz­ sáhlá stepní lada, co ž dokládá nový rozvoj stepních p rvk ů . Vznikla tzv. kulturní step, za kládaly se vinice, pole a pa stvin y n a svažitých ter énech a s il ně v zrůs t á eroze pů dy a krajin a Pa vlovských vrchů a okolí dostaly prak ti cky současnou podobu.

LL--,--,- , O

10m m

3

obr. 3 suchomolka obecná ( H elícella obui a l L. Pff. ) . (Orig . V. Ložek 1968 )

K dosažení dlouhodobého strategického cíle , kterým je obnovení ekologické rovnováhy v ČSSR, vytyčují zásady tyto etapy: 1. V 8. pětiletce zastavit proces zhoršování životního prostředí, zlepšit životní prostředí v Praze a v severních Čechách a analyzo­ vat specifické funkce území z hlediska přírodních zdrojů a ekono­ mických aktivit jako výchozí podklad řešení otázek životního pro­ středí v další perspektivě: 2. V 9. pětiletce dosáhnout prvého dílčího zlepšení životního pro­ středí v celostátním měřítku a aktivní plánovitý přístup k racio­ nálnímu využívání přírodních zdrojů, snížit znečišťování ovzduší minimálně o 30 %; 3. K roku 2000 dosáhnout podstatného zlepšení životního prostředí na území celého státu; 4. V nejkratší možné době po roce 2000 dosáhnout v ČSSR ekolo­ gické rovnováhy a přísně racionálního využívání přírodních zdrojů při dynamickém rozvoji ekonomiky. Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů II 8. pětiletce s výhledem do roku 2000

13

Foto Karel Hrubý

Podivný dárHk

Akce Dno

k z ačl eněn í chráněné kr a jinn é obl as­ ti Pála va clo ce lo s v ětové sít ě bi os fé­ r ických re zervací UNESCO přip ra v il resort spoj il. Na vrcholu Děvín a má bý t v s ouv :sl osti s rozšířením t e le ­ viznuho v y síla če p ostavena n ová ve l­ ká b udova a k ní vybudová na a sfal­ tová k omuni kac e. Každý s i do ved e předs t a vit , co by t o znamenalo pro křehká a vzácná stepní společenstv a . "Kam by asi te le komunik ac e v ěž umís til y, kd yby Pál a va neexist'o vala , kdyby zd e by la jen plochá kr a jina? " , ptá se Mojm ír Vlašin v článku v Ru ­ dé m právu 16. 9. 1987. Orgány stát­ ní ochrany přírody ve spo lupráci s dalš ím i odbo rn íky n av rhly r e ­ s ortu spojů náh radní lok ality pro nová te leko munika ční z a ľl z ení. Ná ­ hr adní lokality pro vzácná společen­ stva skaln ích a drn ových s tepí ťo­ tiž naléz t n elze. Někdy m i o pravd u př i p adá , že p ř i zro du všech československých biosfé ­ rick ých re zervací stál y ta ké zlé re· so rt ní s udičky . Př isoudil y k až dé p ěk ­ ně komplikov a ný ekolo gický pr oblém. Třeb·oňsko do's talo do vínku t ěžb u š těrkopí s ku n a Lužnici, Křivoklát s ko p ř ehr ad u a nejml adš í Pál a v ě věno\' a­ li sp o,jaři pr o jek t n ové h o te le vi zní ­ h o vysílač e. Ř ešení ovš:;m nen a jde žádn ý ko uzelný dědeček a n i pohád­ kový princ. Ekolog 'c ká ře š ení ne ~sou obbvy kle jed,noduchá a často n ev y­ hovují úzkým reso r tním zájmů m. Doufejme , že snaha o ekol ogick é ř e­ šení nebud e v t ěchto příp a dech chy ­ bět. Antonín Bt:č2k

probíhala v de štiv é první polovin roku 1987 za velmi ztížených pOdm í­ nek. Území dolní Novomlýnské nádr ­ že bylo takřk a trvale pod vodou Přesto se podařilo přesadit 26860 sněže nek, rostoucí cll n a "hrůdech" ros trůvcích) , vystupuj ících ze zaplave­ né údolní nivy. Organizáto ři a k ce do ufali , že do 6. čer vn a , kdy bylo n a­ plánováno hroma dné přesazování sně ­ ženek , voda opadne. Voda n a opak stoupla, takže bledule letní byly pod vodou. Jen v p r ostoru Býč í louk y čněl y je jich bílé kvít ky n a d rozlitou hl ad inou záplavy. Ze 150 d obrovolní­ kl! , kteří se 6. 6. 1987 na d ně se šli, ji ch ví ce ne ž pa desát vs toupilo p o pás do ch ladné vod y a pod a ři.lo se jim vyrýt 2200 bledulí. Drn celk ov ý počet za c hr áně n ýc h bleduLí l etních dosáhl neuv ěř iteln ých 95858 kusů . Te rmín d o kon čení d olní Novomlý nsk é n ád rž e byl zn ovu pos unu t, t a kže se p oda ří zachránit více ne ž 1 00 000 bledulí. Pr o s rovná ní - v cel é Mol­ da vsk é SS R roste jen 200 exemplář ů t o hot o kriticky o hroženého rostli n­ néh o d ruhu. Antonín Buček

Duchovní otec akce Dno a i eií od­ borný garant ing . Antonín Buč ek,

CSc., { č le n 4. ZO Č S OP př i Geogr afic­ ké m ústavu Č SAV v B rn ě } , si s de ­ sítkami da l šíc h dob rov o ln íků UyZkOll ­ šel , iak h luboko ie t řeba se pot opit

do bahn !té vody u Novýc h M IÝnll pr o

odde nek l eknín u bílého.

Foto lana Haluzík ová

Foto Karel Hrubý

Dr . Vladimír V lč ek ze 4. ZO Č S O P v Brně t vrdí ve filmu in g . Ivana Stf'í ­ t eskéh o "Chvál a bláznovství", že od­ de nky l eknínu bílého voní po starém přešlé m če r veném víně, něco mez i fr ank ovkou a v a vř in cem . Oddenek l eknínu bílého přip omí n á tvarem kmen a povrch em an ana s. Vy ­ l ovit h o ze dna bažiny však ne ní ma ­ lič kost .

14

Představujeme

základní organizace

Hlásí se "Pálava"

Nenechte se mýlit názvem. ZO ČSOP 5a Pálava nesídlí u Mikulov a, al e v Brně. V organizaci se v červnu 1986 sešli spolužáci z průmy s lovky. Zji s tili, že mají společný zájem - již­ ní Mor avu a orn ito logii. Zdenka Ja nd­ la určitě z náte jako úspěsného kon­ kurent a Iva na Stříteského v obl as ti film ů s ekolo glc kou tematikou; vzpo ­ mí n áte si na jeh o Vetřelce [o ko w bezoárové na Pálavě) l!ebo Kormorá­ n y? Josef Martiško , předsed a org a ni­ za ce , je ornit olog - amatér. Za čt ! ­ náct let , co se své zálibě vě :1Uje , už v i děl na jižn í Moravě, co se dá . Od pošto lek po mořského 0 1' - a . Li dí s p odo bnými zájmy pl'ibýval o, za rok už jich bylo pětadvacet. Že n ejd e o nějaké krátkodobé nadsení , pro to hovoří nejen odvedená práce, a le i základní fakta: členi'tm už je přes třicet a do organizace přivedli i své manželky. ZO ČSOP 5a se zaměřila n a hnízdní mapování ptáki't , příležitostně mapují květiny a obojživelníky. V rámci do­ hody s KSSPPOP vyvěs il i dvacet bud e k pro dr a vce a sovy ve větrol a mech a lesích kolem pohořelick ých rybníkCl. Ja ko první úsp ěc h za zn ame n a li šest zahn ízdění. Propagu jí biol ogickou ochranu p olí podle metody doc. Zd . Bauera z VŠZ v Brně. Systém je za ­ měř en na odchyt hr ab oše polní!lo po­ mocí dravých ptáki't a sov. ZO ČSOP 5a nabízí [převá ž ně zemědělci'tm) prů­ zk'lm úcemí, výrob'.! hnízdních budek, vyvě š ení do teré n u a pr a videlnou roč ­ ní údrž bu. sledování obsa zení budek a jejich doplňování. O š etření 1 h a polí tímto zp '1 sobem vy jde v prv rJ ím roce v pn'l mě ru na 4,50 Kčs, v dr u­ hém roce dok on ce na 1,60. Chemické o š etře ní 1 !l a polí n a rok je pod­ st atně dr a žší 350 Kčs. A co je za jí­ mavé - a n i řeč čísel dnes ještě ně ­ která j7:D o výh od ě biologické ochra ­ ny polí ne p řesvěd č í . . . Mladá orga niz a ce pi'tsobí i na Mu­ šo vských jezerec'h . S tím s ou visí sčí­ tání mořských or li't, akce Kormorán, ro,z mis ' ová n í hnízdních ko ša tin a plo­ voucích ostrůvki't (které nevyšly dí­ ky kolísání stavu vody), vysazování dubů na ostrlivku kolem mu š ovského kostela. Historie této p amátky první kategorie, zvlá š" v posledních letech, by vystačila s ama n a tlustou knlhu. ZO ČSOP 5a z Br n a si tu své taky užil a . Doma si členové organiziJce vzali p a t­ ronát nad Stránskou skálou [zajíma­ lo by mě, kam se poděli gyml1iJzisté z Křpl1ové, kte ř í se taky h'ásili k p a t­ ronátu nad tímto územím) a nad ryb­ níky v Holáskách. Mají zvlášť uz a ­ vřené dohody s NVmB o pBcovnf vý­ pomoci v c'hrá n ě:lýc'l. územích. Patří sem i značení - od shánění mate ri á­ lu po výrobu, natírání a os a zování sloupků ohr a ničujících oblast. Ke slo­

vu se t a k dostane vybavení pro práci s dřevem v rodinném domku jedno ­ ho člena , i p,racoviště dalšího, které umožňuje svým zaměstnancům koupit odpadové dřevo. Stránská skála je osypaná černými skládkami - záka ­ zy nezákazy. Členové Pálavy tady ne­ jedno odpoledne uklí'zeli, uvažují o závoře přes cestu a docela vážn ě mluví o tom, že si na úklid území pi'tjčí v práci bagr. To by se národ­ nímu výboru nepovedlo a Brontosa u­

při vší úctě k nim taky n e . jen mají pracující proti studují­ cím nějaké výhody.

Členové Pálavy nemají žádnou klubov­

nu , ale pořídili si mar ingotku. Pos ta ­ vili si ji jak jinak - pod Pál a­ vou. Mají zájem o nové členy ? "Má­ me ," říká Josef Marti š ko. "Ale jenom o ty, co by chtěli něco dělat." Není to nic neobvyklétl0. Stejné požadav­ ky má každá pořádně pracující or­ ganizace. (sil)

ri'tm Přece

~~1?

Kreslil Jaroslav U ngerman

~--­

15

Některé

dlouhodobé změny a nové objevy v hmyzÍ fauně Pálavy Dalibor Povolný Při

dlouhod obém sledování složení a h ustot ž ivo č išn ýc h p opulaci je jen otázkou času , než zjistíme jejich více č i mé­ ně n ápadné z měn y. Ačkoliv je ne možné studovat je na hmyzu jako celku pro obrovský po č e t druhů a ča sto také pro je jich vysokou h ustotu, p řece jen jsou některé skupiny hmyzu zvláště vhodné pro takováto sledování. Takovým skupinám říkáme modelové, pro­ tože z jejich studia lze odvodit určité modely těchto změn a vzta­ hů. Půjde pi'edevším o jejich charakteristiku v oblasti faunistiky a ekologie. Vynikajícím a dnes obecně uznávaným modelem pro sledování dlouhodobých změn, cyklických i indukovaných, se stávají stále častěji motýli. Je tomu tak nejen proto, že jsou jakýmisi "ptáky" mezi hmyzem. Denní motýli nápaditostí svého zbarvení a letu patří v prírodě odedávna k nejpřitažlivějším živočichům. Druhou a vě­ decky fundovanou stránkou tohoto modelu je způsob života hou­ senek. Jsou s nepatrnými výjimkami býložravci, avšak u mnohých druhů je tato býložravost spojena s více méně přísným výběrem a tím i s potravní vazbou na určité rostlinné druhy. Jako typičtí jsou tedy motýli v potravních zřetězeních typickými konzumenty tzv. první potravní úrovně. Motýli tedy do značné míry sdílejí osudy svých živných rostlin. K tomuto potravnímu vztahu však ještě přistupují požadavky sta­ novištní - obvykle spojené s vhodným mikroklimatem pro zakukle­ ní a přezimování housenky atd. Motýli jsou tedy také mnohem komplexněji vázáni na určitá stanoviště. Jen zlomku druhů (druhy stanovištně málo náročné) stačí pouhá přítomnost živné rostliny. Příkladem jsou mnozí bělásci, vázaní na brukvovité, babočky, vá­ zané na kopřivy, bodláky atd. Mluvíme o průvodcích zkulturnělé krajiny (kulturofilech), s kterými se můžeme setkat dokonce i na rumištích - ruderálech. Pravým opakem této skupiny jsou motýli vázaní na jedinou živnou rostlinu (monofágové), a přitom stano­ vištně vysoce nároční. Přímo učebnicovou ukázkou je pestrokřídlec podražcový - typický motýl jižní Moravy. Podražec křovištní je v této oblasti daleko rozšířen. (Např. ve vinohradech a sadech nebo na okrajích polí.) Pestrokřídlec se však vyskytuje jen ostrůvkovitě na stanovištích jižně exponovaných a chráněných proti náporům ledového zimního severáku, v místech hlubokých zimních závějí, které přikryjí jako peřina jeho kritické stadium - kuklu, která přezimuje volně připoutána na suchém stonku nízkých bylin v je­ jich spleti. Doby, kdy housenky pestrokřídlece byly hojné na po­ rostech podražce na hrázích lednických rybníků a na chráněných paloucích lednických parků, patří minulosti. Pestrokřídlec přežívá kupodivu na jižně exponovaných náspech regulovaných břehů Moravy a Dyje, tj. na zcela druhotných stanovištích, kam se utekl před chemizací svých dřívějších stanovišť. V širší oblasti Pálavy již téměř vymizel. Jistou naději mu poskytují nejchráněnější polohy luhů s hlubokými humózními půdami kolem Vranovic a Pouzdřan, na Led­ a

společenst ev

16

A uto r ova r ekon st rukc e Eoanth r opus d awso ni Svět ový ento molog ický kongres 1964 v Lon dýn ě. (Foto prof. dr. Roesler, Karlsruh e)

las o /I dymnivkový,

c hráněný

druh

...

v1(I~n~ DnUTI®~

ni cku zejména regulované bř e hy Dy je kolem Janohradu a lednickc3 parky, pomístně ostrůvkovitá stanoviště mezi Lednicí, Nejdkem a Mikulo vem. Toto vymizení pestrokřídlece z rozsáhlé oblasti jižní Moravy, kde patřil ještě v padesátých letech k častým motýlům ( v č etn ě Znojemska), nesporně souvisí s mizením mikroklimaticky op timální ch stanovišť, jako důsludku rozorání terénních vln, úvozů, m ezí a polních cest, a druhotně s rozsáhlou vell{oplošnou aplikací pe sticidů. Zatímco pestrokřídlec na jižní Moravě místy přežívá a do budou cna pn minimální toleranci vůči jeho posledním stanovištím má e xistenční naději, přišla Pálava nesporně o celou řadu motýlů, m ez i nimi o unikáty jihomoravské i středoevropské zvířeny vůbec. Js ou to mj. žluťásek úzkolemý, modrásek eroides, okáč p<:>e2ný a hnšd:'ísek osikový. K nejnápadnějším projev ů m decimace Pálavy patří také mizení vře­ tenušek, málo těkavých, nápadně rudě skvrnitých motýlků, které lz e sbírat pouhou rukou, kd yž saj í na květech. Vymřením jsou zde ohroženy pontické a pontomediteránní druhy, a to zejména vřete­ n uška čtyřskvrnná a vř e tenuška rudohrdlá. Klasický objekt gene­ t ických studií - vřete n uška proměnlivá - se vyskytuje již jen o j edině l e a z ohromných hust ot vřetenušky ligrusové nacházíme ž ivo ř í c í tor za na Svatém kope č ku, pomístně na Ta bu lové hoi'e a pod "Děvičkam i ", zatímco z hlavního komplexu vymizela spolu s vege­ t a cí zni če n o u kozami a ov ce mi. Po vymiz e'J.í dalších druhů de n n ích motýlll a těch motýlích druhů vů b ec , které práv ě v oblasti jižní Moravy a zvláště Pálavy dosaho­ valy hranice svého sever ozápadního r o zšíření jak o druhy východo­ s tř edomořsk ého nebo jihosibiřského původu [za všechny se lze zmínit o b ě l opásku hrachoro vé m, pozorovaném v jediném exemplá­ ř i na pouzdřanských Kolbách j e ště v červnu 1979, dále o ohniváčku janovcové m , bělásku Mo rse o vě a bělásku Mannově), se tedy rý­ su je kriti ck ý stav ohrožení i n e jpřísnějších pálavských rezervací. U denn ích mo t ý l ů přitom jde patrně o souhrn tří jevových okruhů: 1 J pozvoln ý ústup mno h a druhů směr e m na východ, který se plí­ živě rý soval už od konce devate n áctého století, a od třicátých let začal hromadně postihovat pře devším lesní druhy [např. dnes vzácnou babo č ku jilmovou, ba b o č ku bílé C, b ě lopásky, batolce a perleťov c e], 2 J p ostiže ní dru hů s přirozenými hustotními cykly v dob ě jejich popula č ní c h mi n im, 3 J o velkoplošnou chemizaci polních a lesních kultur ve s p ojení s dalšími notoricky známými z á těžemi imisí v je jich celém složitém komplexu. Zejména denní motýli zde svým vymírá n ím pln í smutn ou úlohu bioindikátorů tě ch ­ to změn, a dokládají tak v této ne g ativní souvislosti svůj význam jako modelová skupina v ek olog ii. Méně nápadné pro širší veřejn o st a také méně atraktivní pro ama­ térské sběratele hmyzu jsou jin é dlouhobě sledované modelové Skupiny hmyzu, a to zejména střevlíci a drabčíci. V těchto skupi­ nách byl na rozdíl od denních mot ý lů, kde vystačíme s individuál­

Ba b oč ka

bodlákov á ( k osm op olit )

Žl uťásek

č ičo r e č kový, tažný druh

(z ji h u !

H n ědá se k

d i vi znový (chráněný druh)

17

ním pozorovamm, rozvinout neselektivní odchyt do zemních pastí plánovitě rozmístěných v terénu, čímž byl získán materiál jdoucí do desetitisícových množství, a který je třeba zpracovávat poČít.3.­ čově. Dlouhodobá pozorování na různých stanovištích Pálavy zde prokázala, že dochází k postupnému smazávání rozdílů v druho­ vém složení těchto společenstev na vyhraněných stanovištích. Sou­ časně se prokázalo, že dochází k potlačování ekologicky speciali­ zovaných druhů ve prospěch několika málo tolerantních, obvykle velkých druhů. Zejména střevlík měděný a střevlík Ullrichův byli v desetiletí 1971-1981 postupně vytlačováni střevlíkem zahradním. Tento trend nesporně souvisí s ničením specifických vegetačních

K res lil l an St ek lík

útvarů, hlavně zvěří. Obětování relativně přirozené

vegetace v Soutěsce a náhrada je­ jího vyklučeného a vyp :íleného keřového a stromového patra jí­ rnvci se projevily těžkým narušením další zde sledované modelov é skupiny hmyzu - masařek, které zde počátkem osmdesátých let prošly hlubokou depresí jak co do mizení teplomilných lesních a stepních druhů, tak co do hustot jednotlivých druhů. Tak se sta­ la formace Pálavy vlastně modelovou ukázkou devastace významné přírndní památky místo její ochrany.

o

synantropní druhy [lIl] druhy kulturní stepi • lesní druhy

NEJOEI(

PAV. I(OPCE

Hlavní rozpor vznikl mezi rychlým rozvojem výrobních sil spole č ­ nosti a omezenými možnostmi biosféry. Nyní je naším úkolem na­ lézt optimální způsob řešení daného problému. Vyplývá z toho ce­ lý komplex úkolů n e jen vědeckotechnické, ale i ekonomické a so­ ciální povahy. Mechanismy autoregulace v přírodě byly na určitých teritoriích lidských činností již natolik narušeny, že někde nemohou vznikat a probíhat samovolně, ale je n ezbytné je uměle udržovat a v mnohých případech i vyvolávat, a tak prostřednictvím činnosti člově·ka obnovit a udržovat přirozené podmínky existence společ­ nosti. Zásady !.itátní koncepce tvorby a \ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů v 8 . .pětiletce s výhledem do roku 2000

18

Postupn é zm ě ny ve vzá jemném zastou­ pení pr ůvodc ů lesa, p olí (kult urní ste· pi) a lidsk ých sídliš ť ( synan tropní d ruhy ) z čele d i masařek v lu žním le· se u Nejd ku a v pál avské "Soutěsce ". Pr o porce jedn otli vých skupi n se v to· k u let sice p o ně kud mění , a le v ne j­ de ckém l uhu poč í n á od r. 1979 ná­ padný úbytek l esních d ruh ů , nahrazo· va nýc h suchomiln ě j ší m i masařk a mi. V pálavské "Soutěs ce " rovněž zač ína­ jí v ro ce 1981 n á pad n ě ustupovat ně­ kt eré d ominantní d r uhy, dopr ovázejí­ cí les. T ento trend dos ud pok r ačuj e. V obou př ípadech j so u p ostiženy pře­ devším úzce spec ializo vané druhy, kte­ ré vymizely .

Ba naopak Jannila Kocourková >

"

.~

-,

..

Jako z pohádkové divotvorné mošny

I

J~

to d ivn ý pocit vytáhnout odněkud ze zásuvky fotografii, o mz Sl rÍ!yslíme, že to není tak dávno, co jsme ji pořídili, a zjistit najednou, de je to f~tografie historická a že z nás se stali pamětníci. Dívám se na záběr vyfotografovaný málem před 30 lety z mušov­ I mostu. Dyje teče způsobně v bagrovaném korytu, pobřežní

. louky jsou vysečeny a nad starodávnou spořádaností kraje se zvedá

l~nie kopců. A n ení jen lehce načrtnutá v modři nebe, jak jsme ji

- víd a li zdálky, ale detailně prokreslená jako přátelská tvář viděná zblízka. Stařičké kolo, které mě sem dopravilo, je opřeno o zábradlí most u a já se dívám, jak z příboje luhu stoupá svah posetý kapka­ m i stromů k Děvičkám a veselému nebi. ~k ého

A což teprve zblízka! Úvozové cesty, dlážděné vápencem ohlazeným ne s če tn ým i kroky, staré vinice s bohatstvím dozrálých meruněk a o řechů v yčkávajících podzim v přítmí rozložitých korun, medvědí koži ch y mezí plné růžovějící ch šípků a zamženého úsměvu trnek. A tam nah oře, jakási zahrada či park vyt v ořená bez důmyslu a péč e vě hlasn ýc h z ahradníků , k rás a sama. Jenže být n a Pálavě znamená zneklidnět touhou po luhu: jak vy­ padá zblízka, kudy jím vede cesta k hladinám mrtvých ramen, které slunce p r ozradilo v ranním oparu. A tak přichází dubnové odpoled­ ne , stráv€;! né na _okraji rozlitého Pannsee. V zářící modři hladiny spojené s nebem stojí vzduch naplněný vlhkem a vůněmi až po okraj vn ímajících smyslů . Ze středu toho modrého světla se nese kř ik vycházející z n e přeb e rné rozmanitosti a množství ptačích hrdel.

~1

..

-

~

se sypou da lší a další dukát y, tak z pozů s talosti již před patná cti l ety ze­ snul é ho Mirko Hanák a vyvěr a j í dal ší a další akv ar ely. Něžn é a vzrušující, až se tají dech. Milovníky km e n ového Tomečkova ilustrátora ji s t ě pře d n ě­ kolika lety p ří jemně překvapil po ­ smrtn ý Hanáků v ilustrační dopro vod kní žek jadrnýc h přírodních čr t St a ­ nislava Vo di čky . S odstupem času se s no vými Hanákov ými obr ázky se­ tkává me v kní žce jiho čes k ého básní ­ ka Mir oslava Huleho O ŠTEsTI RY­ BÁRSK:E: M. Deset celostránk ovýc h ba­ revných ilustrací si svou výj imečno u jemností v ničem n ezadá s výtv or y starýc h číns kých mistrů. Zdá se, že v některý c h z ni ch oscil uje i jihomo­ ravská krajina pod Pálavou. Mirosla v Hul e s vé r y bářsk é č rty do krajiny již ní Mor avy neum ísť uje. Dě ­ jištěm jeho l ovů jsou vo d y výc h odo­ slovenskéh o Vihorla tu a z vláš t ě již­ ních Čech, kde působí ja ko inženýr­ r y bník á ř. Pustit se do "r ybářské k n ÍŽ­ k y" po Otovi Pa vl ov i, p ronikav é hvěz­ dě jinak chudého č e ského literárního ne be z ačá tku 70. let, je ji s t ě odvá ž­ né. Odvaha Mir oslava Hu leho je vša k z aš títěna nejen profesion ální znalostí a hlubokým prožitkem ryb ářsk é h o pr o středí, ale nem é n ě i um ěn ím psá t - prostě, jadrn ě, bez ja kékoliv fa ­ lešné okázalos ti. T řináct rů z n ě roz­ sáhlýc h Huleho č rt ve čtenáři roze­ zv učí nejen prostou l ovecko u váš e ň , v mnohých již ztlumenou nánosy po­ klukovsk ých let, ale st ej n ě intenzív­ ně i to u hu di vo tvorné r yb á řské kra­ jiny osobn ě pro žíva t a chránit. K ilustračním a li terárním hodnotám knížky O ŠT ĚS TÍ R Y BÁŘ S K :E:M přip o ­ číte jme i vynik ající grafickou a t y­ pografickou úpravu . Bro žovanou kníž­ ku , kterou koncem minulého roku vy ­ dala Mladá front a za pouh ýc h 14 ko ­ run, můžeme vřel e do p o ručit jako ozdobu kaž dé knihovny. Jan Lacina

Hle. jaká perla se t u skrývala v hradbách kopři v a or obi n ců . Jakou radosti byla plavba mezi lekníny a udivenými k apry na pramici, když Pálava dřímala v slunečním odpo l edni!

19

Kejhání divokých husí, šplouchání vody, plácání křídel - Camargue pod Pálavou, bez bílých koní a bez plameňáků, ale zato s Děvi č­ kami, kterým luh nastavuje zrcadla tůní ve stříbrn~' ch rámech vrb. Nesčetně podob má ten obraz a všechny jsou pečlivě uloženy v mé paměti. Ta, ač jinak stále více vybledlá, právě tyto podoby kraj e uchovává v syt~lch a jasných barvách. A jsou tu další historick é fotografie, t()ntokrát ze samého srdce pálavského luhu, pořízené n ě kolik málo roků před tím, než přestalo tlouct pod pásy buldoze­ rů. Hle, jaká perla se tu skrývala v hradbách kopřiv a orobinců , jakou radostí byla plavba mezi lekníny a udivenými kapry na pra­ mici odstrkované ráhnem, když Pálava dřímala v slunečném odpo­ ledni! Nepochybně je lidským údělem smířit se postupně s rolí pamětníků, i když se můžeme utěšovat, že pamětnictví nemusí vznikat jenom věkem, ale i rychlostí a převratností změn. Podívejme se zpátky: jakypak pamětník byl vým ě nkář, když viděl celý život z oken stej-

20

Postihy za poškozování

přírody

D ůtku nebo pokutu do vý še 1000 ko­ ru n lze uložit o bčanov i, jes tliže po­ š kodí so u čás ti přír ody v ch ráněn ých úze míc h a neb o m ěn í doc h ova n ý stav v c hráněný c h území ch , chov á bez po­ vol ení chráněného ž ivo čí cha neb o nepříznivě zasah uje do vývoj e chrá ­ n ěných ž ivOČíchů , n evede předepsa­ né záznamy o chovu ch r áněných ži­ voČ iChů, používá při do vo le ném ch y­ tá ní chráněných živ oči chů pro s tř ed ­ ků, kterými je nelze okam ži t ě chytit, nebo usmrtit, ničí chráněné rostlin y, neoznámí příslu š n ému národ nímu vý­ bo ru nutné skácení str omů r os toucích mímo les a nebo vyko nává jin ou čin ­ nos t, která není dovolena v ochran­ ném pásmu chráněn ýc h území. Pokutu až do výš e 5000 Kč s lze ulo­ žit občanovi , který n ičí so uč ásti př í­ rod y v chráněný ch ú zemích , ne bo ji­ nak ohrožuje jejich sta v, poškodí strom y rostoucí mimo les, n ebo je skácí be z povol ení, usm rcu je, ne bo c hytá bez povolení c hrá ně n é živoči ­ ch y, ohrožuje c'hrá n ě n é ži vo č ichy n ad nezb yt nou míru při zásazích proti š kůdcllm. rostlinným chorobám, ple­ veli a při hygienick ých opatřeních , vyvá ží do z a hr a ničí chráně né živo či ­ Chy, nebo jejich výv o jová stadi a a nebo jinak poruš uj e podm ín ky ochra­ ny přírody v c'hráněn ýc h ú zemích. Za a nalogická protiprá vní jed nán í, ale p odstatně vy ššími pos tihy moh ou ONV tr esta t orga nizace. Zá kon Č . 65/ 86 S b., kterým se dopl ­ ň uje zákon o státní ochr a ně přírody , zr u šil Um z áro veň sankční ustano­ vení vypl ývající ze zák. Č . 60/61 Sb. , o úkol ech n árodníc h výbo r ů při za­ jiš fování socialistick ého pořád k u, po­ dle kterého mohla b ýt za př estu pky v ochr a ně přírody u ložena poku ta až do vý š e. 500 Kč s. eve

'-..

Zrcadlení krajiny duše Jan Lacina

nou louku a stejnou alej ovocných stromů? Zato my, my jsme pa­

mětníci málem od kolébky.

... Ta krajina zmizela pod vodami Novomlýnské nádrže, ač mnozí

říkali, že takové krajiny by se v Evropě daly spočítat na prstech

jedné ruky.

Jenže to už zavání staromilstvím a nařčení ze staromilství je něco

jako cejch. Jsou jím označováni ti, kteří tvrdí (a ne vždy bez ná­

sledků), že to nové nevyhovuje ani tak jako to staré, ba naopak,

ba naopak ...

Antonín Vojtek : Pálava . .. Pálava a lužní lesy . . Dva pojmy, oblasti, dva biotopy. Odedávna patřily k sobě a slušelo jim to. Dnes k Pálavě vzhližím přes obrovské vod­ ní plochy. Často si povzdechnu, všechno je tak nějak úplně jinak! Znám Pálavu od dětství a celý život jí putuji, poznávám, nakukuji do ta­ jemných míst, osahávám kameny s lasturkami, při voním k vyschlému bý­ lí, zastavím se bojácně vstříc hněvi­ vým plamenům v očích kozlů, s úža­ sem sleduji dunění půdy, když prchá stádo muflonů . . . A také jsem před léty okusil, co znamená vynést na vrchol svůj létající "stroj" , Ro­ gallovo křídlo, letět vstříc modravým dvě

horizontům.

Pálava je rodu ženského a jako všechny ženy zrovna tak tajemná (to

z dálky) a nepoznatelná (to z blíz­ ka). Procházel jsem ji v lijáku, kdy na mně nebyla nitka suchá, stál jsem nad skalami, když vítr hnal závoje vloček k nebi, ale miluji Pálavu pá­ lící, slunečnou, teplou, hřejivou, něž­ nou . . . K Pálavě patří slunce a žár. Pálava vydechuje desítky vůní. V le­ sích voní lípy, na stráních šípek a hlohy, na vyprahlých loukác'h ji­ hovýchodu o život zápasící traviny. Jaký mám pocit, když k Pálavě při­ stupuji? Je to pocit stálosti. Vím, je to relativní, ale ten pocit mám. Lid­ ský věk témě ř nic nezmění na tom­ to pohoří, už i proto, že je pod ochranou státu. A myslím si, že všich ­ ni ti, jejichž kroky vedou Pálavou, by měli tudy kráčet s tichou posvátnos­ tí . . .

V kontextu nejen našeho výtvarného umění najdeme sotva druhého luaji· náře, který by tak vytrvale a věrně sdílel jediný, relativně malý segment krajiny, jako ANTONÍN VOJTEK Pála­ vu a lužní lesy při jejím úpatí. Ro­ dák z jihomoravských Horních Boja­ novic (1934) se mazlí se svou jedi­ nou krajinou již více než dvě desítky let. Ve svých technicky velmi ná­ ročných malbách ji umí stylizovat do snové atmosféry bezčasí, do ro­ viny pohody až pohádkové. Zvěčňu­ je krajinu nikoliv pouze v její realitě, ale hluboce niterný prožitek z ní. Přitom ovšem dokáže s erudicí přírodovědce vyhmátnout podstat­ né rysy krajiny nejen typické zrcadlení a kopule hlavatých stro­ mů, ale i charakteristické byliny: v luhu kosatec žlutý, šmel okoličnatý a pryšec bahenní, při suc'hém úpatí pak průvodce vinic podražec. V jeho krajinách se občas něžně vznáší ne­ jen Rogallovo křídlo, ale i vzácný klenot zdejší avifauny bílá vo: lavka. Krajinomalby Antonína Vojtka jsou sugestivní natolik, že nás do sebe vtahují. Jejich přitažlivosti se nelze ubránit, proč taky. Vystudoval Univerzitu J. E. Purkyně v Brně, v malování je autodidakt. Stejně jako celník Rousseau, které­ mu se ostatně trochu podobá. K ma­ lování pracně dospěl - jak se uvádí v katalozích jeho četných výstav (realizovaných většinou v jihomorav­ ských městech, městečkách i vesni­ cích) přes kantořinu, slévárnu, mostár nu , práci na vinohradech . .. Jeho zobrazení pálavské kraji ny si získala obdivovatele nejen n a jižní Mo r a v ě, al e dos p ěla až do světo v é sbírk y n aivis t ů v MUSÉE D'ART NA IF DE DI LE DE FRANCE . Antonín Vo jte k je posedlý svo u kra­ jinou a malováním . V jeho posedlosti vša k n e ňí zběsilost, ale rozjímání plné ně hy . " Prolistujme krajin y Antonín a Vojtk a a nechme je na se­ be působit," píše teoretik umění Vi­ lém Stránský. "Poznáme, že mal u je a tvoří z prostinkého důvodu. Z ta­ kového, jako muž miluje ženu. 1\ez přetvářky . A protože musí. Je to zrcadlen í krajiny duše."

Vyznání (úryvek) Ji ří Tesa ř

Závrať malovat.

Tak padá most

a na dně řeky v jednom okamžiku

holý letorost

zpola zakrytý pískem ­ to dokáže jen narezlá luna

pečené jablko

v kamenité noci.

Lidé se tisknou k sobě.

Zko uším víno jako se píše Neboť od j isté doby

nahota ne má pr a nýř

a láska je sa m ostříl

s t ě tivou os udu.

báseň.

21

Postřehy

z okresních konferencí

ČSOP

Brno-město

Dne 4. d ubna 1987 se v Žabovřeskách sešlo 56 d el egátů zák lad ních organi­ zací CSO P z Br na - měs ta na své II. k onferenci. Kr o mě t ěchto delegátů se na ko nferenc i d osta vil o. 11 h ost ů a zá st up ci Č s. r ozhlasu, za mr zel n ás vša k nezájem praco v níků ti sk u a t e ­ levi ze. Zprávu o či nn os ti a h la vní ú.k.oly pr o další o bdobí m ěs t ské or ga ­ _n izace ČSO P v Brn ě předne sl ing. M. No v áček , CSc., předsed a M ě st V ČS OP. Na š e or g aniza ce m á 719 čle ­ nů sous t ře d ě ných do 25 zá kl a dní c h organizací, t ed y od pos lední k onfe ­ renc e vzrostl a č l enská základna o 141 člen ů (o s e dm ZO J. Na těc h ­ t o několik a řádcích n elze posti hn ou t celou š í ři záj mů a obl a s t í, n a kterýc h s e n aši členové pod íleli (tisíce bri­ gádn ick ýc h hodin vě novan ýc h tipra ­ vá m a zl epšo vání žiVO!IIlího p Ls t ~ e d í, práci v lesích, p ři budo vání n a u č ­ ných st eze k , li k vidaci černýc h s k lá­ dek, kosení l u k či výro bě a vyvěšo­ vá n í b udek, pr ovádě ní in vent a ri za ce a dodávání podkladů pro odborné studie, o s vět ovou či nno st a td.) Čle n o v é komisí M ěs tV ČS OP organ i­ zovali rovn ěž řadu akcí ja ko n ap ř. již tr a di č ní semináře, t ýka jící se rů z ­ n ých probl é m ů živ ot ního prostřed í b rn ěns k é aglom erace, spolupr aco vali s od borem kultury N VmB p ři pře dá ­ ván í odb orn)rch podkladů pr o vyhl a­ š ová ní no výc h c hráněn ý ch území a p řírodních výtvorů na území měst a , řídil i vý chovnou ak ci Dn o a t d. Byly v ytv oře n y podmínky p ro v yd áváFlí č a ­ sop is u Veronica a ne m ůže me za pom e­ n o ut a ni n a akce kona n é s ml ádeží a pro mláde ž. V pr ůběh u jedn án í b yly promltnuty d va krátk é filmy Iva n a Střít e ského - Ch vála b láznovství (pojedná vají cí o akci Dno) a druhý, pro brněnské ochranáře palČ iv ější, "Jak s e do lesa volá". M. V., II Kromě

oficiálního programu byla na ­ š e konference jedineČnou příležitos ­ tí k b ezprostředním přátel s kým set­

22

ká ní m z ástupců b rněnsk ý ch organiz a­ c í i k n efo rm ál n ím roz hov o rům s h os­ ty. Z mo zai ky námět ů, po střehů i věcn ý ch př i po mínek jsme vybr ali ně­ k Gll ik stř í pk ů , které by pod l e n a,; '~I :o mí ně ní nem ěly z ůstat lJ'~3 pJ VŠinl:lu · tL úr uhá zá kla dní org anil. 're ČSOP "Po­ vodí Mora vy" sdružuje pra covnJl'y Státní vodohospodá řsk é inspe kce , v ý­ zkumn ého ústa vu vodoh osiJl)dá ~ ~j,;éh o a Po vodí Mor a vy. Z r ozhovoru s pře d­ s edo u organi zac e ing. P a vlem Ra bu ­ šice m bylo zř ejmé , že ta to " vod ař ­ s ká" s ymb ió za se jeví ja ko ú čeln é pr opojen í profesionáln ích i a m até r ­ skýc h zájm ů vš ec h č l enú. "Dvo jka " m á n a příkl ad po d peč li v ý m p a tr on á­ t em vodár ens ký ús e k ř eky Sv r atky (od přehrady po Pisárky), kde se je jí čl en o vé rozdělen í do tří pracovníc h s kupin v ěn u j í p éČ i o bře h ové por os­ t y a zpevňování břehů , úklid ov ým a kcí m v kor y t ě řeky (v tradič ní spo­ lupr áci s Brontosa ury V UT Brno ) i doh le du nad d od rž ováním ochranné­ h o režimu stanoveného pro toto pá s­ mo přísné hygienick é oc hr a ny vod. Velice s e nám t aké lí bil cyklostyl o­ van ý popis vycházkov é trasy k olem Svr at k y, zaměřený na poznava m a och ran u zde jší přírody. PrÚ 'itlŮC e tr aso u by si rozh odně zasloužil vy šší ná klad a jeho rozšířené a lépe v y­ ti ště né vydání by nepo c hybn ě uv í­ ta li i ne čle nov é 2. ZO z ř ad os tatní ch organ izací ČSOP , pionýrské kolek ti­ vy a třeb a i rybáři. Pov ídá n í se zá stupcem mě s tsk ého vý­ boru Če s k os lovenského če rveného k ř í­ že MUDr. Karlem Mayerem bylo za­ jímavé postupným ob jevováním ř ady so uvzt až ností v či nno sti ČSČK a ČSOP. Dr. Mayer n ás informoval o práci a ktivi s t ú Červeného kříže , kte ří jso u pro práci n a úseku péče o životn í prostředí vy š koleni a odborně veden i Okresními hygieni c kými stanicemi. Aktivis té plní nejen funkci signalizá­ turskou (tj. upozor ň u jí na zj iš t ěné

závad y v živ otn ím prostředí), ale ta­ ké a kt ivn ě po m áha jí p ř i úpr a vác h ve­ řej né zeleně, sbě ru l éč i v ých r ostlin nebo k osení t ěž k o p řístupn ých ploch. Zjis til i jsme , že ni c nebrání rozvinutí ko nkré tní spol u práce m ez i obě m a na­ imi orga n iza cemi přip r a vov lné spol ečné jedná ní kom ise pr o životní pro středí při Měs t V CSČK se zástup­ ci Mě s tV Č S OP bude jistě tím s práv­ ným prvním kr ok e m. K za c hová ní původního genofon du st rom ů a keřů v CHKO Pá la va vy­ datně p ř is pív ají členov é šestnác té zá­ kladn í organizace ČSOP při b rněnsk ém Agro pro jektu. Ve velkém sbírají se­ mena a plod y dub u pýřitého , svídy dřín u , klokoč e zp ei'e n ého i dalších dřev in pro pěst o vá ní se m enáčk ů, kte­ ré budou čle n ové této ZO z p ě t ně vy­ sazo va t n a terasované svahy kolem Pála vy. Ja k ná m s dělala ing. Eliška Zim ová, a kcí za m ěře n ých n a pé.Či ' z eleň u sk ute č n il i a dále chy'St ají ví­ ce. Patří m ezi ně například br igá­ dy k likv id aci intro d ukov aných ne ­ půvo d ní ch dř e v i n pálavs kýc h sva hů p omo cí arbori cidú . Každé bila nco vání muz e s v ádě t k menší mu č i vět š ím u u spokoje n í s do­ saže nými výs ledk y. Jak krátkozra ké by tako vé to p očínání bylo v případě n aš í m ě stské konference , jsm e si z n o­ v u uvědomili také p ři r ozhovor u s ře­ dit e lk ou měs tsk é ho kulturnfh o stře ­ diska, s. Libuší Kala bisovou . "Vši chni \·;~-c. že vaš e orga n izace je po t ř ebná. Avšak pe vn é pos tave n í mezi ostat­ ními organ izacem i si musít e vydobýt soustavn ou a cíl e vě do m ou prací. Je ­ di ně kon kr ét ní čin n o s t ve pros pěc h živo t'ního pr os tř edí B rn ě n s k a, a to z e jména v oblas ti výchovy dě t í, m lá­ de že i všech spolu obč a nů k uvědo m ě­ lé péČi o živ otní p ro st ře dí, je pře ­ svědčivý m důkazem vysoké společen­ s ké a n gažovan os t i ČSO p " , řekla nám s. Kalabi sová. Aleš Máchal

Konference Brno-venkov se konala 21 . bi'e zna 1987 v salónku ho telu Morav a v Brně. Po zaháje n í a volbě praco vn íc h komisí vysl echli o E­ ciál n í hos t é a 42 dele gátú p ásm o o míru a příro dě v před n esu žá k ů zá kla dní škol y v Sokolnicích, čl eni'! kro už ku mladých ochráncú př í ro dy. V t a k to n a vozené atmosf éře odpo v ěd­ nosti vůč i pří š tím generac ím zaz n ě­ la potom silně sebekr iti cká s lova zp ráv, hodnotíc íc h n edost a te č nou prá­ c i okresního výb or u v uplynulém ob­ do bí. Mn ozí Čle nov é dosavad n ího okresní­ ho výboru se do této funk ce nech ali d elegovat formálně za rúzné org a ­ nizace , s nimi ž jsme chtě li úzc e s p o­ l upracov a t, a le často nep ln ili ani zá­ kla dní povinnost zúčastií.ova t se s c b ů ·

\\7?íDf(l1 1'\nnJ1(íC) OJl V \J. ./i l \l vil wU ~ ..JC-J.

Po je d nom ysln é m přijetí us n esení, kte­ r ým delegá ti schvál il i pře dnes en é z právy a navr ženou koncepci d alš í či nnosti, pro n es la závěrečn é sl ovo ve ­ d ouc í od boru kultury dr. Il ona Láz­ ni čková . Vyslovil a na dě j i, že opráv­ ně ně kritické z h odn o cení minulos ti b u d e od r a zovým mů s tkem pr o lepš í práci okresní110 vý boru v n ové m ob­ dobí, a přis lí bil a m u za odbor k ul­ tury všestran n ou p om o c. Tu

zí ok r esní ho výbor u. Pr a kt ick y n epr a ­ covaly ani kom ise OV. N e dostat e čné nz e ní ze str an y okresní h o výb oru pa k přis pělo i ke š pa tn é pr á ci n ě­ kterých zákl adní ch organ izací. V n ě­ kolika pří p adech došlo ne bo ještě dojde pro n ap ros tý ne zá jem čl en ů ke zr u šení celých zákl a dních org a n iza­ cí. P o čet čl e nů - ale spoň podle p oč­ tu objed n a ný c h přísp ěvko vých zná­ m e k - výr azně p oklesl. Domnív á m e se vša k, že nem áme z a potřebí d ok a ­ zova t s i "sílu " organiza ce počtem tě ch, k do ani nepl a t ili č lens ké p ř í ­ s pěvky . an i se jin a k nez a p ojova li do naší či nnos ti. V sou ča sné do b ě se př i­ pravuje zal ožení ně k oli k a nových or­ ga ni za cí, ta kže lze po č ít at s o pětov­ n ým roz š í ř e Ylí m člen ské zá kladny . Zv láš tní p od m ín k y jso u v tomto sm ě ­ r u na š kol á ch , k de každoroční obm ě­ na ž ák ů , a tím i čl enů ČSOP , př i n áší neúměrnou a dmin is trativní zát ěž. V těchto př í p ad e c h s e zd á b ýt vho d­ ně jší f ormou zapo jení š koly do p rá­ ce Č SOP k ol ektivním č len s tvím. Ne bylo vš e jen špa tné . Dílč í úk ol )' se d a ř il o plnit i omeze n ými s iJ :J lU i několik a skutečně aktivn íc h fun kclO­ nář ú . Mimo jiné byl po tři roky vy­ dá vá n Zpr a vod a j OV a ve spoluprá ci s MěstV ČSOP v Brně za h á jeno vy­ d á vání bulletinu Veronica. Ta ké zá­ kladní organizace nemůžeme hodit všechny do jednoho pytl e . V protikl a ­ du k těm "na zrusení" pra covala a si polovina organi zací sa mo s tatně a s do brými výsledk y. Bohužel některé organiza ce o své činnosti ne d áv a jí vědět. A velmi často jsou věcně po­ zitivní výsledky částečně znehodno­ covány nedostatky v administrativě a zvláště v hospodaření, jak na to poukázala revizní zpr á va . I př e s kritické hodnoce n í dosava d ní činnosti se vša k našly důvody pro ocenění nejlep š ích členů a základních organizací čestnými uznal1lml. Aby té dobré práce bylo napří š tě více,

z volila po té kon fe rence no vý 15 člen ­ ný okres ní výb or a t ří čl enn o u o kre sn í ko ntrol n í a re vizní komis i. Je jich ú k olem bude předev š ím zk onsolido ­ vat či nno st OV, ustavit kom ise a dbát na je jich pra vid e lnou činnost a a k ti ­ vi zo vat zá kl a dní organi za ce. V návrhu či nnosti na d a lší období, přednese­ né m novým př e dsedou OV ČS OP ing. Ja rosl a vem Dvořákem , byly krom ě tě c ht o

organizačníc h

úkol ů

na s tíně­

n y ta ké konkrétní form y pomo ci pi' í­ rod ě a životn ímu prostře d í. Pů jde n a p ř . o od bornou č in no s t při ka t e­ go riz aci a invent a r iza ci z ele ně, o pra ktickou péči o zel eň v obcích, o p atronáty zákla dních org a niz ac í n a d chrá n ěnými ú zemími a o další for my s pol u práce se stá tn í ochr a no u př írody.

V dis kusi se pa k hovoř ilo ja k o obe c­ ných otázká ch, ta k o k on kr étních z ku š e n ostech některých orga ni zacÍ. U veďme ve s tručnos t'i n ě kt e ré my š ­ l e nky: Roz sa h lid s ké činno s ti je dne s tak ový, že je nezbytné se za býv a t jejími eko l ogickými důs l edky a po­ š kozov a t e le přírody tvrdě pos ti h ov a t. - Výkonu strážní služby v chráně ­ n ých územích by n a pomohlo i za po­ je ní našich členů do pomocné strá­ že VB . Nemusí s e přitom vždy udělo­ vat pokuty. Výchovné působení , tj. za svěcené vysvětle ní š kodl ivosti urči ­ tého jednání, je často účinnější. ­ Ocl1rana přírody není typická zá jmová Č innost, je to "prodloužení" po litic k é práce, pros azování celo s polečenské110 zájmu , a tak je třeba ji 110dnotit. ­ Z pra ktických oChranář s kýcl1 činno s ­ tí byla v diskusi připomenuta akce Dno, činnost v oblasti kl idu Bílý po­ tok, SPR Špice, CHPV Babí lom, vysa ­ ze nI Aleje míru u Pozořic. Řešení si vy žadují formy vyuzlval1l území u CHPV Biskoupský kopec. Diskusi uzavřel zástupc e ing. Bohumil Reš.

ÚV

ČSOP

Chráněná

území

okresu Vyškov Eva Smejkalová Na o kre s e Vy š kov je vy h láše n o cel­

k em 9 cl1ráněnýcl1 ú zem í o ce ll{ ov8

vý měře 61 ,5 h a : 4 s tát n í příro dní r e­

zervace o r ozloze 34,1 h a a 5 chl'á­

ně nýcl1 přírodních výtvor i'l o r ozl oze

27,4 h a.

Js ou to tato cl1ráněná území:

SPR Baračka , k. ú. Vícemilice , KIQ.­

b ou č ky , vyl1lá š en o v 1'. 1950 o r ozlo­

ze 3,02 l1a příkrý sva h s e stepí

s te pl omilnými rostlin a mi.

SPR Stepní stráň u Komořan, k. ú.

K omořany , vyhláš eno v r. 19 48 , roz­ 1011a 4, 37 l1 a - st ep ní past vina s tep­

l omiln ou kv ě ten o u.

SPR Šévy, k. Ú. Mou ř ínov, vyhl ášeno

v r. 1950 o rozloze 2, 23 l1 a, sv a žitá

travnato-květn a tá step s četným vý­

s kyt em chráněných rostlin.

SPR Větrník, k. Ú. Let onice, vyhlá š e­

no v r. 1951, rozlol1 a 24,46 h a, přík ­

rá stepní strá ň s teplomilnými spo­

l e čenstvy.

CHPV tlupy, k. ú. Marefy, vyl11á še­

no v r. 1981, rozloha 5,66 ha , ste pní

strá ň s teplomilnými s polečenstvy. CHPV Hašky, k. Ú. Nevojice, vyhl á ­ seno v r. 1981, rozloha 4,95 Ila, step­ ní stráň s teplomilnou květenou. CHPV Malolhotská stráň, k. Ú. Nevo ­ ji ce, vyhlá šeno v r. 1981, rozloh a 9,47 l1a - travnatá step s teplomil ­ nou květenou. CHPV Mrazový klín, k. Ú. Němčany, vyhlá šeno v r. 1973, rozlol1a 0,05 h a - profil bývalé pískovny s geologic­ kým útvarem - mrazovým klínem. CHPV Visengrunty, k. Ú. Bošovice , vyhlášeno v r. 1983, rozlol1a 7,24 l1a stepní stráň s teplomilnými společen­ stvy.

23

Černé

okénko

Zkušenost, že solí lze konzervovat zejména zeleninu, je v Brně využív á­ na k ochra n ě ze le ně . Tady je recept a stručná charakteristika výsledků: Svážej celou zimu na levý břeh Svrat­ ky pod Červeným kopcem osolený městský sníh, pro zvýšení est::!tické­ ho a hygienického efektu i s příměsí nejrůznějšíc h odpadků. Vzniklé sně­ hové "pohoří" (o délce as i 250 m a výšce až 8 m) zaruč u je vzhledem k po vaze ter énu konzervac i i sta t něj­ ších s tr o m ů (keře a menší s tr omky jso u konzervovány celé). Proces je do­ sta te čně dlouh odobý (2-3, ně kdy s kor o 4 měsíce) a vyd at ně ho p od p o­ rují jedna k z mě ny poč así (pře devším kolís án í teplot], jednak pásový bul ­ dozer. Jeho Činnos t , t j. pěchování , př e­ misťov á ní a hrnut í S l1 ě!1 U (s od pad­ ky ) do řeky , důkladná probír k a ze­ leně a pov r ch ová ú pra va obrubníků , má sice za následek k aždo r o ční roz­ lámá ní lit in ových k ana li zační c h p o­ klopů , al e je jich zby tky jso u bul do­ ze rem vždy peČ li v ě o ds tr a ň o ván y, tak­ že nehy zd í okolí to hot o m íst a lež íCÍ­ ho v sousedství vý s t aviště , h otel u Vo­ roně ž, a frekvent ova né s ól n ice. Jak je te d y zřje m é , vz n ikají díky t éto m e­ todě ta ké za jím av é pa da cí já m y, kte ­ ré ši r ok á veřejnos t ( a zejména t isíce n ávš t ěvníků výst a vi š t ě, jej ich ž aut o­ busy ta dy parku jí ) oecňuje jako pro ­

Rostlina indikátorem solení

jev péče veletržního města o ho d­ notnou zábavu lidí. Není na závadu, zůstává-li jedna zdejší kanalizační šachta bez krytu ještě začátkem čer­ vence 1987 (druhá s provizorním kry­ tem) . Neustálé obnovování každou zi­ mu znovu demolovaných krytů by to­ tiž hraničilo s nehospodárností; kro­ mě toho zde k žádné mimořádné ud á­ losti (úr az apod.) zatím nedošlo. Ko­ nečně je nutné zdůraznit i výchovně­ vzdělávací význam této metody . V do­ bě, kdy čerstvě olámané strcmy a roz­ lám:mé keře trčí z hromad černého sněhu a z odpadků, posky tují její vý­ sledky četný m - patrně i zahranič ­ ním - návštěvníkům těchto míst ná­ zorné p o učen í o tom, jak v praxi propagovat péči o životní prostřed í a jak k této péČi vychovávat. Umož ­ l'íuj í jim ta ké získá ní konkrétní p řed­ sta vy o men ší e:·\Ologické ka t astr o­ f ě.

Co říci zá vě rem ? Jako ochrá nci pří­

r ody si dobře uvědo mu jeme. že černý h um or a ir oni e, se kte rým i je styli ­ zován o t oto s d ě l ení , n ejso u m ožn á n ejl epší mi pr ostř e d k y kritik y. Ale n ereprezen tu je br n ěnsk á což pak ochra na živo tní h o prostředí v da n ém př í padě výsledk y, pro kter é je ozn a­ č en í "čern ý hu m or" velm i s lab ým slo vem? -ms-

Fot o Jarmila K oco :1r kouá

24



K fytoindikátorům patří mimo jiné d r uhy, kterých lze v přírodě využít k indikaci zasolení stanoviště. Jsou totiž vázány na půdy se zvýšenou koncentrací solí (chloridů, síranů a uhličitanu sodného). Z těchto tzv. ha­ lotytů (slanomilných, halofilních rost­ lin) mají největší ind ik ační význam obligátní (tj. stálé, trvalé) halofyty , pro něž je charakteristické, že vy­ sokou koncetrací solí v rhizosféře ne­ jen bez újmy snášejí, ale ke svému vývoji nezbytně potřebují. V poslední době jsme u nás svědky vznikání druhotných (umělých) sla­ ných půd. Dochází k němu násled­ kem zimního posypu komunikací so­ lemi. Tyto antropogenní slané půdy i použitou technologii posypu indiku­ je obligátní halofyt zblochanec od­ dálený (Puccinell ia distans). Je to 15 až< 50 cm vysoká, vět šinou našedle ze­ lená tráva s čet n ými, na bázi kolén­ katě vys t oupavými stébly. Vzhledem poněkud připomíná někt e ré druhy psi­ nečků (Agros tis) ne bo drobnější je­ dince metlice trsn até, liší se však - mimo jin é - tří až sedmikvětý rn i klásky. Tenké, přeslenitě sblížené vě­ tév ky jehlan covité laty v době květ u větši n ou odstávají vodorovně , po od­ květ u js ou velice chara kte ristic ky do­ lú sk l oněné. Výsled k y ně k olikaletých pozo r ová ní ukaz u jí, že zblochanec odd álen ý se li nás vlivem zimní a plika ce posypo­ vých solí postupn ě š íří. V Brně je zn á m ý z ř a d y lok alit ; z liter atury uvád ím n a m át k ou G r i111ův úd aj o jeho výsky tu n a Stolco vě ulici (autor pí­ še, že je ta m v důs l edku zimního posy pu sol emi velmi hojně roz šíř e ­ n ý p o celé délce ulic e na nedlážděn é č ás ti chodník ů); z vlast níc h p ozor o­ vá n í - op ě t na m átk ou - výs ky t v ho rn í části S im áčkovy u lic e v Brně ­ Líš ni a v ok olí kř i ž ova tk y siln ic Ko­ houtovice- Žebě tí n, Ve se lka-Bystrc (p ři autob usové zas t ávce "Dál nice ") . Rozl ehlé porosty t voř í r os tlin a ze­ jmé n a n a levém břehu Svrat ky pod Červ en ým kopcem v Brně n a vol ných pl ochách, které b ě hem různých a kcí n a výsta vi š ti slo uží ja ko p a rko vi št ě au tobusů. V zimě jsou t yto plochy obr ovskou s kládkou prosoleného , ule h ­ lého a dlouho - čas to až do kon ce d ubna - t ajícího s něhu , d ováže néh o se m h romadně z brn ě n sk ý Ch u lic a námě s tí. Ro stlina vytváří r ůzně š ir ok é a v ě t ši­ no u n eso uvislé pruhy nebo r ůz n ě vel­ ké kolonie či je dn otlivé trsy p řed e ­ vším n a okrajích vozovek , popřípa d ě so us e dní ch cho dník ů . Tato s t a nov iště jí ne jlépe vyh ovu jí jednak proto, že n a nic h relativně ne j mén ě trp í do­ prav ním a pě š ím provozem, jedn ak p roto , že se tu s oustřeďu je a nej dé ­ le l eží odhrnovaný a ví cemé n ě u pě ­ chovaný Sl1<í h s maximálním obsa ­ h em s ol í. Příznivé podmínky nachází mís te ch bez r ostlin a z v l áště na as faltového koberce a bez dlažby ; š patná (uvolně n á) dlažba s dosta­ te čn ý m mno žstvím spár však jejímu uch ycení vě t š inou n e brán í. Kromě to­ ho ji tu a tam nalezneme i n a ji· ných a ntropogenn ích stan ovištíc h (ru­

Srovnávání

"P r o m ě ny m ě s t a " s e n a zyv a k nih a "sr ovn áv a cích " fotog r af ií z Brn a a je­ ho ne jbližš íh o okolí. Naše d vojice f o­ to g ra fií v ní není. P o chop i te l n ě, vždy', v da n ém prosto ru se v l a s tně ni c n e ­ z m ě n ilo . A př e c e. Podív e jme se dob ře n a tu starší. Zdá se, že město j e št ě sp í, n e bo práv ě vs táv á . Fo togr a f se vyb r al za kur o­ pě n í a dvo jici, která ho d opr ováze la a n esla mu s t a tiv, p osl a l pózova t . Na vozov ce u c hod n í ků r os te m ec h a č tyřřa dé s t r o m o ř a d í vyr ů s tá z ne ­ dlážd ěn éh o p á s u. Jenže je to pra vda, že je r á no ? Vždy ť stíny n a f as á dě kost e la vyp ov í da jí o začí n ající m od­ pol ed ni. Al e kde js ou lidé ? Užív ají s n a d sie sty ne dě l n í ho od p ole dn e ? Ne­ bo p ] n ě pra cují ? Ne vím . A ť ta k č i

on a k, z pravé h o od poledne této sta­

r é fot og r a fie va ne k lid .

J ešt ě tu není te n l ív a n e c as falt u v že­

l ezné m rám u, kte r ý dop r a vá ři nazý ­

vají r e fýŽ. Zř e jmě n ev ědí, že t o slovo,

př ev z a t é z f,r ancouzštiny, zna mená

útul ek, úto č i š t ě, ted y místo plné po ­

ho dy a k li d u.

Ješ t ě se nena r odili nebo jsou zce­

la m alí ti, kteř í budo u v to m to

út u lku po bíhat sem a tam a hledat

m ezi tram vaje m i přijíždějící mi v hou­

fec h tu pr a vo u. Ješ t ě tu neschnou

pos le d n í s tr om y ze zbylého st r omořa­

dí. J ešt ě tu nejso u ty malé čt v erce

zd usa né lhlíny , kt e rý m s e t a k v ýs t ižně

řík á s t r om ové m ísy ; pa trn ě pro t o, že

n o vě vysáz ené s tr om ky js ou v nich

ž 've ny hyd r op onií z ciga r etovýc h špač­ ki'!. Je tu je n t a s; e sta čas n ého odpoled­ ne. Jso u z á běry po uhý m do kladem to­ ho, ja k m ize jí s tr om y z našeho měs­ ta, ne bo je v nich něco naví c ? Jarmila Koc ourko vá

pustá místa, skládky apod. J, kde její výskyt většinou rovněž sou­ visí se zimním solením komunikací. Koncentrace solí v přirozených i umě­ lých slaných půdách během roku ko­ lísá . Z klimatických faktorů má na to rozhodující vliv jednak špatné ča­ sové rozložení dešťových srážek a zejména jejich množství ("dopravují" totiž rozpuštěné soli z povrchu do pi'!dyJ, jednak hodnoty teploty vzdu­ chu (ovlivňují intenzitu vzlíná ní solí opačným směrem, tj. k povrchu pi'!­ dy) . Šíření zblochance oddáleného na umělých slaných půdách dokazuje, že je v nich koncentrace solí po celý rok značně vysoká. To platí obdobně nejen o teplých oblastech (např. Brněnsko), ale například i o chlad­ né Českomoravské vrchovině, kde to­ hoto obligátního halofyta sleduji po několik let v Jihlavě (okraje Soko­ lovské ulice a přilehlé chodníky). Tam ní trvalý výskyt rostliny i její dobrá vitalita svědčí o tom, že i v této humidní, přes 500 m vysoko po­ ložené oblasti (ve které by tento druh bez antropogenních slaných půd nemohl po více vegetačních období vi'!bec existovat) dosahuje koncentra­ ce solí dodávaných zimním posypem takového stupně, že je ani poměrně vysoké srážky teplého půlroku nestačí z pi'!dního povrchu úplně vyplavit. miště,

Miroslav Smejkal Tráva zblochanec oddálený (Puccinel­ lia distans) je obligátním halojytem, který se u nás v poslední době šíří nejen ve městech, ale i ve volné kra­ jině. Jeho výskyt indikuje druhotné slané půdy vzniklé v důsledku zimní­ ho posypu komunikací solemi. (Kres­ lila l. Gottvaldová)

25

Ubývá zeleně, ubývá Kateřina

Leopoldová

Veřejné zeleně číky, up.raivená

(což jsou parky, par­ veřejná prostrans tví a uliční zeleň - stromořadí) - n e ­ máme v Brně mnoho, pouze 7,6 m 2 n a o,byva tele, zatímco urbanistick é u ka zatele (VOVA, 1978) doporuču j í 8 - 12 m 2 A přesto jí stále ubý vá. Je za bírána n a investiční vý s ta vb u , ne b oť p ro investory je ob jektem "ne j­ men šíh o odpor u ". Není t ř eb a de m o­ lo va t, s h á n ě t náhr a d n í by ty a r oz-

Bilance

přírůstků

a

úbytků veřejné zeleně

v

Brně

podle jednotlivých

R o k

Náz e v

1972 1 97 3 1974

Lid i cká - rozš í ře ni o jízdní pruh vozovky na úkor Lu žúne k Ůvoz - !"ozš i ř oní v ozovky Koněvova - rozšířeni vozovky Olomoucká - ~ivO&Ské ho Kl"cnová - Dornych 1., I~ . - kři~ovatka Ivanov i ce - GrOIllO.šova

a k

c e

Zvonař lro - Mas n á P r ova'Znikova Sv ltav s k {l - No váčl(ova Mosko v s k ú - Slovanské náml!-S l,i Bráfovu - Kame n o ml )rn s ká tl"' . Ob r ánou mi_r u podchod !'t ečko v ice tranrvUj t lodJ'ice (ve lka oprava ) Dorn yc h - la'enová

1976 1977 1 978 1979

V eveří

1 980

Opt átova - JtU'ldr ov V1-10 L eni.n gradská , pod c h o d t r o l e jbu s o vá

19 8 2

: :~

7 18 m2

800 tr o Ul ořadi

Lu č ní

7 50 0 ) 0 00

jo

111 2

n á hrado u vybudováno

I !j

7 10m 2

544 m2 182,5

111

2

vceetačn .í upravy v t'amcl. stavb)' realizovány v h odnotě )4 7 000 Kcs, za zbýv . cca 4 0 0 0 00 K čs pohzo ll )' park ovó l a vi co - povolen o odbore m MR tN mD

12 0 m 2

10 5 0 m2

4 2 0 m2

10 5 0 ",2 )000 ",2 100 m2 2 500 00 2

SV ltavská r a-d i á J.a 1. Ll. s tavba Svitav ská r adi á lrl III . stavba

4 00 0 97 0

.

365 20 0

111

(1

20 0 000

Kčs)

má so n a hradJ.t (josaduO~j \JO stdYa ­ jícíCh zelenýc h ploc l l v Černo·.ri.ciCIl veG . úp ravy v ho d n otě 720 000 Kčs n ú.hradní výsadby za 6 0 0 000 Kčs b Ll ­ dou provedeny 1987 - 1988 v !( O! lOuto ­ vicícb s idl i. št j

1637 m2

2



m2

111 2 111

2

1"

obo u s traru"l é

st r o m ořa di 1 500 m

provo z ní bu dova Mo '&u, Uo žctěc ho va bu do v a Rud 6 ho Právo - par k Ov o1:'5 k 6h o garáže Bohun l ce earáže Jír ov cova Svi tav s ká rad i iÍl a III. - I V . s ta v ba - Oož e t čc hů v s a d

pomník. J oso fa lIybešo , Lužán ky Svi tavská radiá l a V . a VI . s ta v ba

m2 m2

2~~g ;::~ 8 000 395 0

- Š kr ou p ova

62 2 15 00 1000

111 2

1 J OD

ilit:..

111



2

3578 [1\ 2.,. r ekon s crukco v p arku n a ul. O . Ševčíka

náhrada plánová.tlo

m~

66 00 m2 .,. st r Otllol'ad i lG·1. ž Ík OVU+Č{l st p ar ku II ná -

V

Kr .P Ol. e , cca

Il.á.hradni výsadby v 110dnOL é 7 00 t LS Kčs r ea l.izována v Řočkov i. cic h s í.d l. . 1 5 0 0 0 00 K čs za 80 0 0 00 Kčs budou provodcny VOL\" . LÍ.pra vy v ráme i stavby

12 0 0 111 2

cca 9 50 0 0 0 0 K čs , 9 00 k s st r o mu

h octn o t ň

c ož

p řodstavujo

veg . úpravy but/ ou provoden)'

v hodnot č .5 mil . K čs , z b ývú 4,:} n .:\. n áhrad ní výsadby

K čs

Celkem ZD obdobJ. 1972 Pozn .

26

l li"išr: ě

2 00 0 m2 ( up t'avo n o núro'Ž i 1

eli'evLHy pi'od h ote l ů llJ Contincnta J

př es azeny n {i..klu d c lll ccn t mi.l.Kčs. větii Lnu uhynula

! 2 29 11/ 31 5 0 m2 14 62 4 00 2

dr až l

198 9 plá..n_o vÚJl o

I

210 m 2

: :~

Ko náro v, HarJ.án ské nám. - prod e j n a. zc lenlny l 6če bna MÚNZ P olní měnírna OP mB Da š ty tl Obráncu mírll

Ko z í - Gaear i nova planet úrium Kraví Hora - rozš ;Í.I-ení garážc ~Iičltova spalovna - h orkovod

craf'o stan.ico Lu~án.ky Il ote l />Ietropo l - l ot n i tO l'asa s p tl lovna lJubeníčkova - Svutop lultOva - Gajdo š ova s &a vb)'

'"

I OO l~ m2 1125 0 m2

ci' . Obránc u mí r u, vodlo budovy OV KSČ podc hod Od b o jářská - Žobětínská p r ovozn í z a i" i zení TaZS mB _ Tyr š ův s ad

zaháJ e n ě

v délce 9 00

2 0 0 111 2

120 m2

75 10 m 2 225 0 m 2

50 0 ",2 400 !lI2

ŠÚD Bra t ~sl.a va - B ě loh or s ká Kre ma torn.í - Kra t o c h vílova - J lhJ.a v s ká Ko l ekt o r Ta r:ranská ea rá:2e Ch o pillo va ( Koh o utovice ) VNO Lcn i neraelskú - p a rk f'an d er l Í-k ova k o nn,m l ka ce L i.tieň - Vinohrady

198ó

) I ks s tro unj

41~ 64 1112 ( v (.)1'0.5tOru Zvon..lí-Lol

m2

252 1H2

- Horova Ko r e j s ká - Túbor

Bělo h ors ltá

,

nálu'uctnl VÝS(lŮua

3 0 0 111 2

v dál.ce 3500

'" 9000 ,,2

7 50 00 2

2

00 200 5 0 0 m2 stro m o ř adí. v dólc e 800 ni

3 500 111 2

60 00 [JI2 100

2500 3 5 0 0 m2

3000 m2

park o viš & ě h o tel u Voro n ěž vaňkov o n á m. - s amoob s l uha Tkalco v s k á - v l ečka ~Iosi l an y v par č íku Hodonin ská tra mv a j Bohull J.CO SS2 Sady o s volJozen i - tř . ri í jnové rc vp l.u ce Le nin ova - rozš í řen í vozo vky

v

akcí

stl"O lll ořa d í

s s my čka

investičních

z e .lcií

Li-kvid o vaná

I ln ěvkovs Jt ó l l O

1975

investiční akce z'pracuje inventariza­ ce zeleně, to znamená, že se vy'h o d­ notí zelen, kťerou bude nu t no pro stavbu vykácet. V ý sledkem invent a r i­ zace je určitá fin anční částk a , kter á představuje hodnotu likvi'dov a né ze­ leně. Nato se Technická a za hra dn í správa měst a Brna, ja ko žto orga niza ­ ce spravující veřejn o u zel eň a t>u díž orga niz a ce pošk ozen á , sn a ží př i m ět inves tora, a by vybu doval ná h r adní

počtové náklady se nezvyšují o vy ­ vol ané investice. Nejvíce zeleně pad­ ne za oběť fiO,z,voji dopravy, aby se elegantní křivky šestiproudových ko· munikací mohly ve městě směle roz­ vinout. A zeleň se vytrácí z města na dobro. Jsou ovšem i případy, kdy se za likvidovanou zelel1 vysazuje ná ­ hr a dní, ALE .. . V praxi se t,o provádí tak, že se v rámci projektové přípr:tvy konkrét n í

1987

1 19 256 m2 8 5 0 0 m stro mořadi

10 3 16 111 2 ... 3 1 str OHTli

<1I1.J,

.... Kreslil Rostislav Pospíšil

Hybeš by se rozhněval z el e ň Ně kd y

v h o dnotě zeleně likvidované. se jí ta. poda.ří, někdy ne ­ ne exi s tuje toUž zákonný předpi s , kte ­ rý by to inve s torům jednoz nač ně n a­ ř izo v al (no.vý Rád zeleně mě s ta Brna, v n ěmž je tat o povinnost zakotven a , n e byl do sud sch válen ). U dopr a vních s ta ve b jsou někdy bud ovány veget ač ­ ní ú p r a vy ( o z eleně n í s va hů ap.] v rám ci sta v by a pokud nákl a dy n a je­ ji ch vy bu dování odpovíd a jí hodnot ě li kvid ované z eleně , od náhr a dních vý­ sad e b se up ou š tí. V případě , že in­ ves tor nevy budu je zeleň v rám ci s ta v by a je odh oten z ajis tit vysázení ná hr a d ní zeleně , vyvstává d alší pro ­ bl ém - KAM sáze t ? V intr a vilánu m ě s t a je n a pr ost á větši na p loch za ­ sta v ě n a a z e m ě dě ls kou půdu ( co ž jsou i za h rá d ky] pro bu dov ání zele ­ n ě nelze ze zeměděllSkéh o půdn í h o fo nd u vy jím a t . Sl\rom y se tedy sáze jí zč ásti do volných ploch v okr a jovýc h čá s t ech m ěsta , kde t o po strá dá smysl, n ebo - a to hl a vně - se pr ovád ějí dosa dby do ex is tujících pl och zelen ě, z e jmé na v sídli š t íc h, k de se tím t o z pů sobem

čá s tečn ě

ře ší ned ost a t ečn ě

prove de né s adov é úpravy. Výsledkem je permanentní úbytek ve­ ř e jn é zeleně. Zeleň, která je vysáz e­ n a v rámci s tavby, je pro obyvatel e měst a nevyužitelná zkuste si vyjít s dětmi nebo s kOČárkem n a pr o­ c h ázku po o z eleněný c'h svazích komu­ ni ka cí! A náhr adn í výsadby do těch ­ t o ploch. sice mohou v nejlep š ím pří­ pa dě nahr ad it hygienický a estetický úč inek li kvidova'né zeleně, ale plo­ ch a z e le n ě, která byl a za brá na , se m ě stu už nikdy nevrátí. Tato situace je způsoben a mj. tím, ž e v Brně n en í in vestorská organiz a ­ ce rovnoc enná investorům jiných od­ větví, jako jsou např. Brnoinvesta , Dop ra vně inženýrská organizace měs­ ta Br na a p., která by tTvale připra ­ vovala a zajiš , ovala budování nové veře j,né zeleně . Technická a z a hrad­ n í sp ráva měs ta Brna ja ko organiza-

Josef Velek

nepřijel

Besedu o otázkách životního prostře­ dí s ing. Josefem Velkem a Vladimírem Jiránkem ohlásil Klub školství a vědy B. Václavka v Brně na 21. října t. r. Sál byl téměř zaplněn, ale program byl ochuzen, neboť ing. Velek nepři­ jel a proč, to zůstalo nevy s větleno. O životním prostředí se mluvilo jen v náznacích a těžištěm besedy bylo sympatické vys toupení Vl a dimíra Ji­ ránka. Podvečer doplnila llUdba sku­ piny Příboj a autogramiáda. Nicméně i tak mistru Jiránkovi dík. přít(Jmný (K. Hudec)

ce poskytující veřejně prospě š né služ­ by může provádět pouze údržbu ve ­ řejné zeleně . Nemůže průběžně vyku­ povat poz emky, objednávat pro je kto ­ vou dokumentaci a zajišťov a t dod a ­ vatele , aby budovali nové městsk é parky. Nemá potřebný aparát ani jí nejsou přidělovány potřebné inves ­ tiční pra.středky. A tak kácíme a ká ­ címe, a když jsou podmínky příznivé, vylepšujeme sídli š tní zeleň. V souv;slosH s da l ší připravovanou stavbou, která představuje nové roz­ sáhlé likvidace zeleně i stromořadí, přichází Útvar h la vnfho a rchitekta města Brna s poněkud odlišným ná ­ vrhem náhradní c h výsadeb . Svitavská r a diál a (V. a VI. stavba) li kvid u je zel eň v h o dnotě 9,5 mil. Kčs , z to.ho z a 5 mil. Kčs budou pořízeny vege­ t a ční úpr a vy a zbývá 4 ,5 mili ó nů K č s na náhr a dní výsadby, což je na úz e­ mí města stěží re a lizo vat elné dosa ­ va dním způsobem. Aby se ne z ahu š ť o ­ v a ly stávající ploc hy a tat o vysok á č ástka nebyl a vyplýtvána na dosad­ by, navrhuje ÚHA vrátit ze l eň do míst, o.dkud byl a vykácena - podél nových komunik a cí na území města ( přístup o vé a okružní komunikace sí dlišť, expres trasy ap., k t eré jsou výrazným zás ahem do kra jiny) vysá­ z et stromořadí. Tento způsob náhrad­ níc!h výsadeb je ihned realizovatel­ ný a jeho účinek se proj e ví na celém území města. Aleje jsou výrazným krajinotvorným prvkem vnášejícím do města svoji hmotu, linii a rytmus. Při p cužití rychle rostoucích mohutných stromů a jednotným druhovým osá ­ zením jednotlivýc h komunikací se mohou stát i významným identifikač ­ ním znakem v ano.nymitě sídli š ť. V systému městské zelen ě mohou být propo.jovacím prvkem jednotil ivých druhů zeleně začleněných do radiál­ ních pásů a sloužit jako bio.knridory. Za uvedenou částku 4,5 miHónů Kčs lze osázet alejemi veškeré nové ko ­ munika,ce na území města. Snad se nám to podaří.

Zelené Lužánky zbledly. Pila doječ ela zuby řetězu vysokoobrátko­ vé smrti. Padly čtyři vzro s tl é javor y. Letokruhy pařezů točí se n a d k oru­ nami stromů. Do chráněného parku Lužánky b yl o tevřen prostor pro připravov a nou stavbu sochy senátora a hum anisty Josefa Hybe še . Kd yby žil! Znal s tromy, on y jeh o . Č t y ři stromy vyklidily vzduch. Čt yř i ­ c et-padesát centimetrů v průměru m á pel'í. po ja voru. Kme n y odvezli. So tva broukům tes a říkům n a ja vor o­ vé deštičky houslí , jejic h ž klíč i by k osi časně ráno odemykali a več er za mykali vyhl edáv a nou oáz u praš né­ h o a smogem přidu š en é ho m ěs t a . Sot­ va do díl n iček brouků pil a řů p od st r o­ my pamětník ů , ab y d robn ými n ástr o ji zho t ovili úl y, v nich ž děl n ý m v č elá m š těs tí rovnou medem kv ete. Sotva ji­ na m, kde se st romu živ ot n e d á vr át it. Kd o se má zasta t m lčíc í ch ka m a r ádů Pílič čistí

s tro mů?

Kd o s e má za s ta t Jos e fa Hyb eše ?

Stromu uhne člověk. Cest a n e .

Kdy by žil Josef Hybeš , pra š til by

p ě stí do pně. Neměl zelený stů l. K hlu ­

chým místům v Lu žá nk ác h a jinde ,

op u št ěným včelami a ptáky , p řibylo

da lší. Pila neví o t om , odku d m á vy ­

k ousa t st rom zdr a vý ja k zvon. Pile

nehleďme na zuby.

Ani deset , na jiném místě vysá zených

stromků, nezastoupí jeden letitý kmen

plný jad erné dřeně. Nest a číme kácet

suché stromy - a živé pa dly.

Prostor k sose z k a mene je otevřen

n e mí s tnou o bě tí.

"Kdyby Hybeš žil ," opakují s i lidé

ng procházkách parkem.

Nemohla socha stát jinde?

První javory vyklid i.ly vz duch 28. dub­

n a lq3 7. Jindřich Zogata

Divadlo v pohybu Terasy pod Petrovem v Brně patřily v září Divadlu Na provázku a jeho hostům divadelním souborům, výt ­ varníkům, kulturním osobnostem, dětem i do.spělým divákům. Sympa­ tické motto celé akce pokusy o pohyb v kultuře a myšlení, hledání kontinuity mnohých kulturnícfl s měrů dneška a minulosti a kouzelné pro­ stře-dí v okolí chrámu provokovaly také k zamyšlení nad minulostí, pří­ tomností i budoucností pohostinných zahrad a parků a nad vývojem na­ šeho. vztahu k nim. mik

27

Renesance praDlenných vod František

Kubíček ,

Hana láková O r ienta č ně p r ošetřo van i3 st udánky v ok oli brn ěnsk i3 př e hr ady

(K reslila Mar ie Latte nber go vá ) Ještě

v ne dávn é minulosti p o dr uhé světové válce jsme se mohli bez obav napít z každé č isté studánky nebo pramenného potoka. Přírodn í sa mo čistící systém f ungoval natolik spo l ehlivě , že kvalita vody p ln ě vyhovovala hygi enickým a dalším p ožadavkúm. Kult le­ sa a vody, tak blízký zejména slovansk ým národúm, postrádal sice ra cionální dúvod y pro vztah lidí k přírodě, avšak spol eč ná exis­ t e nčn í a citová vazba k 'Přírodním zdrojúm, k jejich ochraně a údrž­ b ě byla ro z hodn ě na vě tš í úrovni n ež dnes. Kapa cita studánek a pra­ me nú nemohla stač it narústají cí hustot ě obyvatel a jejich pot řebě a člov ěk se nau č il získávat podzemní vodu jinak a ve větší míř e. Význam pramenú a pé če o n ě se zmenš ovaly a citov ý vztah se u cho­ val jen v kulturních a folkloristi ck ýc h projevech. Současn ý u živatel púdy n e má žádnou právní povinnost udržovat prameny a ojedin ělé akc e k jejich záchraně jsou závislé hla vn ě na iniciati vě, obět a vos ti a n ápaditosti j e dnotliv ců a skupin lidí. Mezitím se sit ua ce v příro d ě změnila natolik, že tak é kva lita vo d y studánek a potúčků je ohrožena následk y různé antropické č in­ nosti. Přitom se n ezř ídka stává , že dochází k místním haváriím vo­ dovodních řadů a je nutno př istup ova t k náhradnímu zásobování dová­ ženou vodou. Připomeňm e , že často ani vodovodní voda n ení vhodná pro k ojence nebo n ě kt eré nemocné dospělé, avšak voda z některéh o pramene p ř íslušného úz emí j eště tyto zdravo tní požadavky spl ňu j e . Z tohot o hle diska i málo vydatné prameny mohou kr ýt spotřebu pro n ě kolik tisíc obyvatel. Například pramen o vydatnosti 0, 08 1.s-1 poskytne za 24 hodin tém ěř 7 m 3 vody, která by stačila k uhašení ží zně pro té měř 3500 obyv atel (2 litr y na osobu). Oživen ý zájem o prameny má dnes již racionální jádro obsahující ekologické, o c hranářs ké, zdravotnick é i ekonomické poznatky a na­ va zuj e také na estetické , kulturní a výchovné cíle. Hydrobiologicl<á sondáž do k vality vody pramenú a studán ek brn ěnského okolí byla motiv ována rost oucím zájmem brn ě ns kýc h ob č anů o či st ý hlt vody pro k ojen ce, čajov é a kávové labužník y i pro některé trvalé pacien­ t y, jimž s ou č asn á vo dovo dní vo da n evyhovuj e. Brněnské okolí je na výstupy podze mních vod bohaté, a proto nebylo možné p rovést r elativ n ě složitá bio logická a chemická šetřen í ve vš ech z nich. Série dosavadních výsledkú se t ýk á alespo ň t ěc h nejvýznamně j ších zdrojů .

Úko lu se ob ě tav ě ujal y v letec h 1983-1985 tehdejší žákyn ě brněn­ ského gymnázia na Táborské Hana Žáko vá, Ivana Matušk ová a Ja ­ na Bodláková, z n ichž zej mé na první autorka se na výzkumu, zpra­ cování mate riálu a na prezentaci v so ut ěžíc h podílela n e jvíce a dále v tom pokračuje . Odběr

vzorkú vody a jejich chemické i biologické analýzy byly podle platných norem ve spolupráci s pracovníky la bo­ ratoř í VÚV v Brně. Účelem tohoto př íspěvku není p odat vyče rp áva ­ jící výčet a kritické zhodnocení kvality vody na t ěchto lok alit ách, prová d ě n y

28

"Bílá studánka "

(Foto F. Kubíček)

Studánka u Babic

(Foto P. Samuel )

Studá nka V r bovec

(Foto F. Kubíček )

'-.. Orie n tačně p r o šetř o u a né u ok olí S o běšic .

studán ky

v RANOV ~

[Kreslila Ma ri e Lattenbergouáj

AVE MA RIA

0)

~

protože frekvence odběru vzorků k tomu neopravnu)e. Po získání dalších vý sledků bude možné informovat zájemce podrobněji. Celkem bylo vyšetřeno 15 pramenů a studní v okolí Brněnské údol­ ní nádrže a 4 velmi fr ekventované studánky v oblasti Soběšic, Vra­ nova a Út ě chova. Vzorky vody byly většinou odebírány v době ve­ ge ta čn ího klidu, tedy v době , kdy se ve vodách obecně zvyšuje mn ožství or ganických látek a živin, které jsou běh e m léta více vá­ zány vegeta cí. Vody vyšetřovaných studánek a studní můžeme rozdělit podle k va­ lity do 4 skupin: (1) Voda vhodná pro vš e chny kategorie obyvatel, vč e tn ě kojenců , (2 ) voda vhodná pouze pro dospěl é osoby, (3) vo­ da podle přípustného obsahu dusičnanů vhodná, ale bakteriologic­ ky n evyhovu jící (nutno př e vařit), (4) vo da nevhodná che mi ck y i bakteri ologicky. Voda pr vé kategorie byla zjištěna v 7 zdro jích: H elenčin a studán­ ka, Ríšova stu dánka, studánka Vr bovec v Údo lí oddechu, studna Nad Trnůvkou (jediná ze t ří blízkých studní n a Trnůvce), Bílá stu­ dánka, st udna U přeh ra dy (levá stran a Rokle) a Doleža lova studán­ ka u Soběšic. Studán k a Rakovec a st udny Kozí Horka a Pod Jelenicí jsou pro vyšší obsah du s i čn a nů (více než 15 mg.l- l ) vhodné pouze pro dOS9ělé oso by. Zbýva jící, většin ou hodně fr ekventovan é zdr oje vody jsou ke spo­ třebě buď zcela nevhodné (n ap ř. studny n a Mečko v ě, pramen Av e Maria u Vr anova, T o mečk o va studánka, stud na u Ro zdrojovic) , ne­ bo jsou silněj i z n ečištěny , obsahu jí vě tš í mn ožst ví bakte r ií a musí se převařovat (studna Trnůvk a a Pod Trnůvko u, studánk a u Mlýn­ ku, Konšelova studánka u S obě šic) . Z toho vyplývá, že větš i n a t ěc hto vodních zd r oj ů má zvýšený pří­ sun zn eč išť uj ícíc h l átek z okolí. Mů že to být blízkost obdělá v aných a hnojených po ze mk ů (pole, zahrádk y), zabahněn í studánek a zne­ čišť ován í jej ich okolí (k omunální odpad ky a smetí ze zahrádek ), svedení vody z k omunik a cí, znečiš ťov ání jíma cíh o území netěsnými jímkami aj . V každém případě je při hled ání příčin zhoršeného stavu k vality vody nutné brát v úvahu všechny lokální možnosti zdroj ů z ne č išt ění, z nichž některé mohou být podle typu pramene dosti vzdáleny od jeho vývě ru .

Akce uprameny" František

®

~

T OMEČKOVA

STU DÁN KA

oj, BRNO LESNA

K

Doležalově

studánce (U bukuj den­ Bn'íané pro pitnou vo­ du. Co děláme pro to , aby její po­ v ěstná kvalita nezůstala jenom mý­ tem, jako je tom II u mnoha jiných zdrojů a aby ji neznečistily splachy z blízké silnice? (Foto Karel Hr/.!býj ně

přijíždějí

po kračuj e

Kubíček, J iří

Damborský

V r ámci biologické olymp iády sledoval vybrané prameny a stu­ d ánky š iršího b rn ěn sk é h o okolí student gymnázia Tá borská 185 v B rn ě J i ří Dam bor ský. V lesnickém Slavínu (v prostoru Bílovice, Sob ěši ce , Útě chov , Adamov, Olom ou č an y , Josef ov, Babice a Kani­ ce ) vytypoval 18 tradič ně známých a větš i nou druhot ně uprav enýc h p ramenů, kde v ne veg e tačním období období (ř íj en a ž leden) mě řil

29

Helenčina brněn s kou

st udá nka je po jmem pr o ku lturní i pří r od ní h i sto rii. Je sn ad j ed in ým pra m enem se za j iš ­ těnou pra vi de lno u úd rž bo u p eču je o ni klu b p řátel H e l e nč iny studán­ ky. (Foto Kar el H rubý ) Studánka "U Ml ýnku " - ll l . k ategor i e (Fo to F . Kubíček)

teplotu vody, vydatnost pramene a odebíral vzorky vody k biolog ic­

k ému, bakteriologickému a chemickému zpracování. Veškeré roz b o­

ry byly prov edeny podle platných čs. norem ve spolupráci s labora­

t o ř í VÚGI a VÚV v Brně, s přírodovědeckou fakultou UJEP v Brn ě

a s da lšími o dborníky .

Pr ot ože v ě tšina studánek je pravidelně využívána k individuálnímu

o db ě ru vody, byl hlavní zájem o stanovení koncentrace dusi č nanů

p rá vě v období, kdy i v přírodních podmínkách je jejich obsah V B

vod ě zvýšen. Na rozdíl od pramenů bezprostředního okolí Brna,

kd e obsah dusičn'lnů je ve většině pi'ípadů relativně vysoký, pra­ m en y této oblasti jsou zatíženy podstatně méně . Čtyři ze sledova­ nýc h pramenů (Myslivecký pramen či Zaječí studánka v ar e ál u sportovní střelnic e u Soběši c , Tomečkova studánka, studánka v Ži­ lů vkách neboli Srnčí v polesí Kanice a studánka sv. Huberta B v p olesí Babice) měly množství dusičnanů v rozmezí 56 a ž 118 N0 3 mg.l. Zbývající vody obsahovaly 0,6-11,3 N03 mg.l-!, tzn. kvalitní vodu vhodnou též pro kojence ..Pouze studánka sv. Huberta A (polesí Olomoučany) měla zvýšený obsah dusičnanů, avšak v nor­ m ě pro dospělé osoby (23 N03 mg.l- 1 ). Bakteriolog icky nevhodné byly shledány studánky Tomečkova, sv. Hubertus B a Ptačí svatyně (u Adamova na cestě Bílovice - Ada­ mov). Jedná se hlavně o zvýš e ný výskyt koliformních zárodků, je ­ jich ž přítomnost indikuje silnější organické znečištění. U vše ch sledovaných pramenů nebyl zjištěn žádný přímý vztah me zi hloubkou hladiny spodní vody a obsahem dusičnanů, jejichž pří s un, výskyt a množství závisí na řadě faktorů prostředí a na druhu a intenzitě lidské činnosti. Tyto prameny, stavebně upravené v třicátých letech, by pro svoji dobrou kvalitu vody a mnohostran­ n ý význam vyžadovaly stálou údržbu a kontrolu. U kvalitativně horšíc h pramenů by bylo žádoucí zjistit zdroj a příčiny jejich špat­ ného stavu, případně se pokusit o jejich asanaci. V podrobnějším průzkumu se pokračuje a výsledky budou zveřejněny. Prameny nepotřebují honosnou stavební úpravu, která stejně ne­ může zcela zabránit znečišťování, potřebují především narovnání n aš e ho vztahu k nim a pochopení jejich místa a funkce v přírod ě i v ži v otě č l ověka.

U mnohých brněnských st udánek stojí denně frqnty občanů s nádobami na vodu nejde bohužel ani o "f ajnšmek r y " ani bláznivce, kteří podlehli přechod,né m6dě . Každý z nich přichází v dobré víře za čistou vodou pr o sebe a hlavně pro děti. Mnohé z jejich studánek však už dávno nejsou zdroji vody čisté a nezá­ vadné, ale lidé to nevědí. Ani se lne ptají, proč nad pr amenem nevisí cedulka se základními Ínformacemi o kvalitě, proč se takové informace pravidelně ne­ zverejňu j í v tisku, pro(} nemají studánky své provozovatele. lak si má poradit neinformovaná matka, které v poradně zakáže lékařka používat brněnskou vodu a nedoparuN většinu minerálních vod? Neměl tady Národní výbor města Brna už dávno zasáhnout ze své autority a spojit kapacity hygienické služby, vodařských i jiných institucí k tomu, aby zabezpe(}il pravidelnou kontrolu , údržbu a také označení náhradních zdrojů? Když už nám z kohoutků te(}e voda »podmíněně pitná"? red

30

K o ie ny stro m'! i lidé sestupuií k pra­ m e n ů m , aby I'hasili ží zeň . Rí ova stu · dánka v srdc i Podk om orských lesů pa/ ří k t ěm zd r o jům , kte r é m'~ ž eme za tí m be z obav použí vat i pr o kojen ­ (F oto Karel Hn. bý) ce.

Stačí

jen dodržovat úmluvy?

Antonín Hladík

Motto :

Ind :Jst r ia/ism :J s - t at o no vá éra lid ského vývoj e - zasáhl prudce do h o sp od á ř ­

ského, sociá lníh o a posléze i d o politického života, že nejsou ani je ště známy

všechn y dů sle dk y tohoto je vu . I nd ustrialismus představuje takovou p ř e měnu do­

sa vadn íh o vý vo j e, že znamená sílu mnohdy větší netli ideolog ie politické a n á ­

bože ns k é. Urban!sm us, sy mbi6za vědy a umění, byl příliš pomalý, aby stačil

F votn ! d rav osti ind ustrialismu. Byla to skutečná dravost, s k t erou zakláda l pr ů ­

my sl ová st ř e d i s ka s la vi nou brlo hových bytů, ex ploatoval příro dn í bohatství, a při­

tom pustošil k raj i nu a j e jí ob r az. Zaplavoval krajinu nevzhlednými sta vba mi

a z ař ízením i, měnil od věké zásady biologické . . . BOhuslav Fuchs (1948 J

Problematika životního prostředí v Brně je velmi složitá, o to slo­ ž it ě jší, že lidské výtvory naprosto převažují nad prvky přírodními. Regulace e lementů vytvořených č lověkem, jejich vztahů mezi sebou, ale i vztahů k přírodním prvkům, je jedním z cílů územního pláno­ vání a územního řízení. Ce lková koncepce "relativně optimálního" us pořádání osídlení města je vymezena Územním plánem sídelního útvaru, který byl projednán, dohodnut a schválen vládou ČSR v ro ­ ce 1982. C htěl bych podtrhnout slovo "dohodnut" - to je nejpod­ statn ě jší na stanovení společné koncepce. Poruší-li se dohoda v ně­ kte ré z podstatných součástí, vyvolává to řetězovou reakci porušení souvislostí a vztahů. Je to stejné jaku u klenby, jejíž zhroucení je jisté, vyjme-li se klenák. Chtěl bych uvést příklad ze současnosti. Územní plán města navrhl v železniční síti města soustředění všech tratí, které procházejí centrální zónou průtahu. Tato koncepce je stará padesát i více let; každ o pádně je součástí územních plánú od roku 1960, je opakovaně zpochybňována a opakovaně hájena. Její poslední potvrzení územním plánem m ě sta a závaznými pokyny k dalšímu formování ekonomické struktury je ale znovu prověřo­ váno v souvislosti se státní expertizou výhledové dopravně inženýr­ ské dokumentace přestavby železničního uzlu, a to těsně před za­ hájením akce. Dopravní rozvojové středisko v Praze vytvořilo nové technir.ké j' ešení s ponecháním sítě železničních tratí podle součas­ ného stavu a přesunem nádraží do prostoru Nových sadů . Urbanisté začali přizpúsobovat původní koncepci ostatních prvkú jižní části ce!1trální zóny nové variantě. Uvedu jen část výše zmíněné řetězové reakce. Záměr rozšíření centra města jižně od dnešního nádraží po­ zbývá smysl - připravované stavby obchodú a služeb navazující na Prior se budou muset přesunout do polohy Nové sady, aby vytvo­ řil y předprostory novému nádraží. V území nelze budovat kulturní a ubytovací stavby. Mizí i možnost konečně realizovat větší park v centru a znovu vytvořit pás zeleně v hr adebním okruhu. Odbavo­ vací budova nádraží se přesouvá na Nové sady (včetně dalších staveb obchodů a služeb ) do m íst, kde se počítalo s obytnou zástav­ bou. Náhrada nerealizovaných bytú v centrální zóně není možná a je nezbytné je budovat v okrajových polohách města; je to však nový požadavek a vyvolá zábor zemědělského půdního fondu nad dohodnutý rámec. Prodlouží se cesta obyvatel k zónám pracovišť. Bariéra železnice jak ji známe, je fyzická, zejména však psycholo­ gická. Proto je za dnešním nádražím "periférie" v č etn ě provizorních

Helenčina

studánka

je v místě , kam občas do léha jí he k ­ t ic ké zvuky z blíz ké GRAND PRIX, al e jinak je tam n ap r os tý klid. P ři­ d áme-li k tomu prame !1 zd r a vé vo­ d y, živ é a st a r é stromy , k te r é lesní hos podářství la s ka v ě v yše tř ilo pr o ro z jímání pou t níků, pak je to, mí s t o ta k ř k a globá lní vzácnos ti. Až se tam ně k dy vypr av íte, s ve lk ou pravděpodobností uv idíte člově ka , kt e ­ rý studánku o š etřuje a nepobírá za t o žád ný peníz a ni d ie ty. Da l ší zázr a k. Tento čl ověk, jménem Bohu sla v Kuče ­ ra a povoláním a r chite kt, je i n ici á­ t orem i autorem so uč a sné ú pr a vy. Re al izo va la se za p om oc i Státního s tatku Brno a Státníc h lesů v letech 1981- e 3 ja ko. akce Vl astivě d n éh o k l u ­ bu Mr š tí ko vy Pohá d ky máje p ři Do­ m u kultury Kr á l ovop ols kých s tro jíren . Dne 29 . 5. 19 83 byla - n a vzdory n ě ­ koli ka vand al s k ým a zl od ějským zá­ s a hům pře dán a sla vn o stně veř e j­ nosti. Na našem z á b ě r u je bronz ová desk a u mí st ěná nad pra menem , jejímž a u to­ rem je Oldři ch Ma rtínek z Brna . Jarmila Kocourková

Bod pro Brno "Zel efí z,va ná sídliš tní" výb orn ý d iafon ing. arch . Koco urk ov é n ej enom r oz v ířil kr it ick ým úh lem p ohled u s e ­ mk nuté řady Svazu a rchitektů a vzbu ­ d il vř elý ohlas u d ivá ků na mn oha b esedách a sem ináříc h. Za s l ou žil se také o dal ší významný bod pro tr a­ di ční šk olu brněnských kr a ji nářů ­ získ al n a celostátní p ře h l í dce Di a fo n 1987 v Opa vě Gran d prix i ce nu di­ vák a . Tu

31

Jaká je váha zákona?

staveb různých skladů. Omezené možnosti v stup ů do území a nabíd­ ka ploch, které budou "zavl eč ko v at e lné", vyvolá znovu tlak na roz­ šírení pri'nnyslové zóny za dnešní nádraží atd.... atd.... Celkovou koncepci urbanisti ckého řešení nelze v rám ci tohoto č lán­ ku vyjádřit. Územní plán k o n eč ně vyjadřuje pouze nejpodstatnějš í vazby a souvislosti. Je v ěc í jeho správného výkladu, rozpracování du podrolmějších stupňů dokumenta ce, zásady v n ě m vyjádř e n é zpřesňovat. Jestliže tedy zní otázka, zda existuje koncepce utvář e n í prostředí [životního prostředí) m ě sta, je nutno odpovědět, že exis­ tuj e, a že to sice není ideální konce pce, ale koncepce dobrá, prá v ě proto, že b yla všemi partnery a úcastníky dohodnuta. Je možno dlouze diskutovat o koncepci jednotlivých funk č ních slo žek a o je­ jich individuálním ř eše ní; pravděpodobn ě však vždy, když budeme ideá ln ě ř ešit jednu ze složek funkční struktury města , podstatn ě zhoršíme podmínky rozvoje fu nkcí ostatních. Ve lmi se diskutuj e o dopravních systémech, například o značném rozsahu komunika č ­ ního skeletu města, jeho průchodu zastavěnými částmi území apod. I zde je nutno zvažovat míru optimalizace v č as e a prostor u a při možném technickém řešení. Jestliže nebudou vytvořeny dostatečn é kapacitní komunikace, které umožiiují rychlejsí průjezd, rozptýlí s e doprava do komunikací místního významu. Troufám si říci, že dů­ sledky při stále se zvyšujícím stupni motorizace budou daleko horší ne ž v případech koridoru podél kapacitních komunikací, kde je možn o vytvoht technická i urbanistická opatření k eliminaci nega­ tivních důsledků. Problém ne ut ě š e ného stavu životního prostředí v Brn ě netkví v koncepci uspořádání území, ale v její n e důsledné r ealizaci v detailu a zejména v nekoordinovanosti akcí. Tyto souvis­ losti do sud neumíme dostatečně vyjádrit v územně plánovací do­ kumentaci a tedy ani v ú zemním řízení. Navíc zde přistupují problé­ my nedostatků v systému plánování, přemíry předpisů a omezení a koneč n ě i technické a technologické p ř ipravenosti. V měst ě se staví kvalitní komunikac e základního komunikačního systému, pro­ tože existuje stavební kapacita i prostředky z tzv. fondu velk ých uprav, které umožňují r ealizovat prá vě průchod zastavěnými část­ mi města, ale z "vdkých oprav" už n elze postavit ani metr tunelu n e bo estakády - ty spadají do kategorie investic, jakkoliv by bylo i'esení kvalitnější, nejen technicky, ale i ve vztahu k životnímu prostředí. Škoda, že neexistuje podobný "fond velk ých oprav", kte ­ rý by umožnil současně s výstavbou komunikací pře stavět n e jbližší okolí. Do města vjíždíme p o širokých komunikacích, které jsou lemovány štíty, často jednopodlažních domků, a dvorními trakty od­ krytými při likvidaci uliční fronty ve prospěch rozšíření komunika­ ce. Mnohdy se jedná o úz emí určená k plošné přestavbě, kterou však budeme realizovat až bude stavební výroba p ř ipravena vstoupit do tě chto území bariérovými a integrovanými objekty. Problém pre­ stavby však má další souvislosti. V koncepci hovoříme o soustredě­ ní odloučených pracovišť průmyslu k základním z ávodům a celá

32

Zcela v so ul a du se zák onem Č NR čís. 65/ 1986 Sb ., u d ě lil od bor kultury ONV Hodo ní n n . p . Let Kun ovice pO k utu ve vý ši 100 000 K č s za zříze n í " čer­ n é s kládky" odpadů upro s tř ed louky v CHKO Bílé Ka rpat y ( rekre ač n í ob­ las t L u č i na). Le t Kun ovice se odvo­ lal a p o ku ta byla nadř íz en ý m orgá­ n em zru šen a - pr o n edos ta te čnou a rgument ac i a ne v y číslite l n o u hodno­ tu poš kozen í. Op a č n ý konec CHKO Kr á lovec u Valašských Kl obou k - oh r ožu je zá­ mě r Výstavby r ek r e ač n íh o st ře d is ka vel koo bchod u s o buví nákladem 10 milió n ů K čs . Na jednání o v ýběru s ta ven iš t ě ne byl a sprá va CHKO pů­ v o d n ě vůbe c př i z v ána . Vedoucí sprá­ vy, RNDr. Pavel Ku ča , se však n a m í to dosta vil a s oučás tí záp is u je zá porn é stanovis ko stá t ní och r an y pří­ r od y k výb ě ru s t a ven i š tě . Investor však m ís to Vh o d něj ší loka lity hledá ce stu, jak obe jít nekompr omisní pr a­ covník y správ y CH KO Bílé Ka rpa ty a získat so uhl as k e stavb ě u n ad ř íze­ ný ch orgá ni'!. V ěříme , že jed n án í bu­ de uz a vř e no ve pr o sp ěch prior it ní funkce oc hra ny p ří ro d y v CHKO , s tej­ ně ja ka. se p oda řilo defin itivně z Bí­ 1ý ch Karpat v ypo vě dět Bar um r allye. Šk od , kter é vzni kly v k ra j ině i v m yš­ lení li dí nechvaln ě znám ými vý jim ka­ mi ze zákona , bylo už opr avdu dost!

mik

Bílé nebo

červené?

Brněn s k é vinohr a d y do kl a d ů o n ich

k oli k histo­ exist uj e ! Vez­ měme jen znám é r yti n y Františka Richter a s ter as ovan ými svahy Spil­ be r ku z poč á t k u minu léh o s t oletí. Teprv e p o ,válc e však vzaly defin itiv­ n ě za své daleko kr ás n ěj š í vin o hrad­ nick é p oloh y n a j i~ n ích svazích Žlu té ho k opce n a d Pisár kam i, pod Pala ck éh o vrchem, na d Komínem , v Ži­ denicí ch, Bosono h ách a pod . Podrob­ n ě je popisuje v r oce 1948 Josef Mr kos v zajím a vém čl án k u "Sr ovn á va­ cí ho d no ta po ze mk ů p odle pol oh y ve Velkém B rn ě " . (Zprávy Zemského stu­ d ij ního a p lá nova cího úst avu Morav­ sk oslezské ho. ) Staly se vša k ne m én ě hle dan ými p ar cel ami pro výsta vbu nej luxusn ě j š ích č t v rt í. Dnes se tvr ze­ ní o dobr ých výsled cích b rn ěnsk ých drobnýc h vi n ařů se tk ává s nedů vě­ r ou - a ni úsp ěš n é ochutnávky p ořá­ da n é v pros torá ch Stadi6nu veře j n ost nepře s v ě dčil y . N i cmé n ě m y lenk a zn o­ vu zal ožit m ěs t s k é vin ice je n a s vě tě a v ta k ových p řípa d ec h d al eko k č i­ nům n eb ýv á. Mož n á se o b č a né II p říš ­ tích vo leb do č kaj í k romě z věřinov ých s pe cialit z brn ě nsk é obory ta ké nefal­ šova ného sam otoku z m ěst ských vi­ nic. mik r ic kýc h

ř ada těc hto pracovišť je v přestavbo výc h úze mí ch . Ab y byla možn á k omplexní přestavba, je v řadě případů nezbytné jejich vymís t ění. Neumíme však zkoordinovat výstavbu nových kapacit tak, a by území bylo uvoln ě no v souvislé ploše a zejména ve shodném č a :3 e . Praxe u kaz uj e, že investice resortů zatím prakticky nelze koordino­ vat. Tím se komplikuje nejen uvolňování území, ale i možnost sdru ­ žování inve st ic k soustředěn é vý sta vbě . Například výstavba skla­ dové11 0 areálu v Chrlicích vyžaduj e značné podmiňující investice , které n e mů že jeden inv estor zajistit. lm'est oři však podléhají rů z­ ným resortům a usměrňování investic do jednoho časového úsek u je komplikované natolik, že v podstatě k realizac i skladového ar eá­ lu do dnešní doby nedošlo, i když tato koncepce je zakotvena v územní ch plánechl od roku 1970. Na tomto přík l adu je op ět zřejm ý dopad na tvorbu prostředí - bez výstavby nových skladových ka · pacit nelze uvolnit nevyhovující sklado vou síť rozlišenou zejména v centrální zóně města, která tak blokuje přestavbu. Urbanisté také přesn ě vědí, že by bylo výhodné provádět modernizaci současn ě s generáními opravami po blocích včetn ě úprav dvorů s v e sta vě­ nými podzemními garážemi a zelení. Avšak př e dpisy umožňují m o­ dernizaci v tak úzkém rozsahu, že to znamená prakticky úpravy jednotlivých domů v rozptylu, a potřebná přestavba bloku n ebo několika bloků, tedy části města, je vyloučena. Přesto je radikální zásah v centru nezbytný, v současnosti neexistují souvislejší volné plochy pro výstavbu. Zemědělský půdní fond jako jedna z podstat­ ných součástí přírodního prostředí je v současnosti přísně chrá­ něn a jeho uvolňování pro výstavbu proch:'ízí několika fázemi, ve kterých se zkoumá opodstatněnost požadavku na jeho zábor. Obvyk­ le se jedná o zábor pro bytovou, občanskou n ebo průmyslovou vý­ stavbu resp. lineární stavby sítí technické infrastruktury. Již př i projednávání územního plánu města byly návrhy záboru zeměděl­ ského půdního fondu mnohonásobně zdůvodňovány. Překvapují cí však byla skutečnost, že orgány ochrany půdního fondu v odůvod­ něných případech souhlasily se záb ory pro výše uvedené funkc e města, ale že v ži!.dném případě nesouhlasily se záborem půdy pro zeleň. A přece je lépe založit park na původní ornici nežli na jedn'é straně půdu zastavĚt objekty a na druhé straně objekty likvidovat a na jejich místě zakládat park. Tento př í klad svědčí o tom, že i pracovníci, kteří chrání životní prostředí, resp. jeho jednu součást (zemědělský půdní fond), v uvedeném případě mysleli více ekono­ micky nežli ekologicky. Pro minulou, ale i současnou dobu je eko­ nó'mické pojetí řešení územní nebo investiční problematiky přízna č­ né. Postrádáme kritéria pro rovnocenné hodnocení obou aspektů u navrhovaných staveb. Je nutno přiznat, že ekonomické náhled y v současné době snadno přehlasují mimoekonomické ukazatele. Jak proti sobě postavit úspory v desítkách miliónů na technickém řešení přestavby železničního uzlu proti skutečnosti, že \' centru nebude

Pří r oda

ve mt stě - idy l a n a Svra tce pod M ahen ovou st r ání. Bude se nad ní st řílet dr; sk á ly siln i ce? (Foto Ja r mila K o c o'.lrk ováj

Mahenov a s t r á ň t v oří p r otivá hu i n du­ st r;á :ní ar c h itek t u ře v ý s ta vi š tě. Naru­ šení jejího kli d u tra sami d áln i čníh o p ř ivaděč e oc h udí i k o m po zi čn í vyvá ­ ženost celéh o a re álu BV V . A t o už vůbec n e h ovoří m e o dalšíc h h odn o­ tách . ( F ot o Kare! H r i 'bý j

Amok zvaný doprava ing. K ateři n y Leo p oldové vyplývá , jak žalostný je p o m ě r m ezi úbytky a p ří rů s t ky zele ­ n ě v Brn ě. A to n ejs ou v sumáři vu­ bec za hrnut y st r om y, které ho u fn ě a bez n áhr a dy odu mír a jí podél uli c, a ni ztracené plochy lesa n a ú ze m1 mě s ta (Ve l ká cena aj .). Co tedy ř íc i n a dal ší li kvi dace zelen ých zón sp o­ jen é se za tím odsun ut ou sl1a vbo u rych­ lé tramv a je (sady Osvoboz ení m ají bý t zabrány pro za řízen í s ta ve n iště a č á s t tramv a jového těles a ) ? Ja k k o­ mentovat kličkován í dálničn í h o př i­ vad ěče n a Pra hu ze Žabovřes k př e s Pisárky (t ěs n ě kolem vodárny) a va­ r ia ntu jeho vyved ení dvěm a ter asa m i vys třílenými ve s kalách Mahen ovy st ráně , kt er é se p řes její jedi nečno st n epod ařilo zaj is tit legisla tivní ochra­ nu ? Sn a d jenom tím, že i nženýrsky s počítán o , je likvidace Ma heno vy str á­ ně o třicet mili ó n ů le vn ější , ne ž m é­ -ně drastický tunel, jímž by se př i­ vaděč mohl vyvést k No vému Lískov­ ci. Není tent o způs ob myšlení př íliš krátlmzraký? mik Z

č lá nk u

jed nozn ačně

33

Kreslil Rostislav Pospíšil

vysazeno 10 ha nov ých par kových ploch, že se ztrácí kompoziční h odnoty kontin uálního roz vo je historického jádra atd.? Do této chvíle jsem hovořil o těch zásadnějších příkladech tvorby p rostředí, které se ješt ě budou realizovat nejméně d v ě, tři desítky let i déle. Co ale současnost ? Co dělat pro tvorbu prostředí právě ted? Domnívám se , že heslem dneška by m ě lo být - čistota, údrž­ ba, opravy - péče o každou plo c hu a každý objekt. Vždyť kolik je v měst ě ploch, které jakoby nikomu nepatří, na kterých bují lebeda, a kde by mohly být stromy, keře, květiny. Jistě, že to vyžaduje m ateriálně technic kou zák ladnu, odbornou pomoc (pěstování zeleně je dokonce vysoce odborná činnost), ale především to vyžaduje zájem lidí. Lidí v sídlištích, vedoucích hospodářských pracovníků v brněnských závod e ch, lidí ve spole č enských organizacích. Dosud n eexistuje systematická výchova k "ekologickému myšlení". I urba­ nisté se teprve u č í rozum ě t zákonitostem vytváření prostředí, měřit a určovat jeho k valitu a navrhovat usp o řádání města a jejich částí s ohledem n a širok é souvislosti. Ing. a rch. Ant onín Hladík byl ve dou· cím kolekt ivu , k terý přip r a vil pr o vlil­ du n e jz áv a zněj š í dokum ent rozvo je města - Úz em ní plán sídel ního ú tv a­ ru m ěs ta Brn a (j e hož s ou č á s t í je ta ­ ké kon cep ce oc h r any př íro dy a s ouro,­ opat ř en í ke zlepš ení s ta vu ži vo tního prostř ed í) . Nyn í je řed itel em n edáv­ no us tave n éh o Útva r u hlavní h o ar­ chitekta m ěsta Brn a, vy bav e n é ho m j. ta ké silnou sk upin o u od borníků n a měs t skou z ele ň . Pi'ej eme jim i br n ěn ­ ský m obč a n ů m , a by je jich kvalifiko­ va né so ud y docházely sluchu n a r ad­ nici, aby n em useli bez m ocně p řihlížet k poru šo vá ní "do h od ", aby se koneč­

Pan prnfesor by měl radost Nebývá zvy kem, že výsostný věd e c, vysokoškolský pedag og , je­ hož př e d n ášky a s pisy jen s ob tížemi deš if r ovali posluch ač i lesnic ké fakul­ ty Vysoké kol y z em ědělské v Brn ě, vejd e do p o vě do mí i malý m pioný­ r 'l m. Prof. RNDr. ing. Aloi s Zlatník, DrSc., (1 90 2-1979 ) však byl nejen evropsky pr osl ulý m ekologem př írod­ ní ho l esa, al e i zanícen ým oc hr áncem příro d y . " Výzk um p ří r ody n ení mož­ ný bez och r any p ří r ody! " znělo jeho životní krédo. Chr án it p ří r od u p ova­ žoval za svou m orální povinn ost a v tom to sm ysl u byla za m ěř ena i vět ši­ na je h o o bsáhl ých výzkum Í! l e sů od Pod k a rp a ts k é Rusi až po Šum avu a Krko n oše. I ,v blízk ém ok olí Brna se nároč n ý

34

ně p od ař ilo v B rn ě p řeko n a t ba r ié r y res ort n íh o p o l it i k a ř en í a ne smy slné­ ho "š ka tu l kování " fondů , ab y se ko ­ nečně pohnula k ýžená pře st av ba ce'1t r a _ Pot ře b nou a ut o ritu k prosaze n í těch ­ to c íl ů však nelze získat ústupk y př ed n á tl a kem silných s kupin ovýc h zilj mů , ale zásad ov ým i a s eriózními posto ji ke všem územním p ro bl ém ům - a to se ne o bejde bez stř e tů . V otáz­ kác h živo tního prostředí př i so u časné ek ol ogick é nevz děl ano s t i (a mnohdy i l hoste jn os ti ) a p os unutém ž e bříč ku spol ečens ký ch h odnot, zejména ! red

z n il dhern ýc h zbyt ků le sa, ch r á n ě n ý ch ve stát­ ních p ří r od n í ch r eze rva cích práv ě zá­ slu h ou profe s ora Zl atn ík a , Pozná vá ní a oc hrana přírody js ou hla vní náp lní čin nosti čt yř oddílú pi o­ ný rské s kupiny Ob DPM v Brně - B oh u ­ nicíc h n a Ky je vs ké uli ci. Proto zcela prá vem nes e t ato pionýrsk á sk upin a od 20. ří jna 198 7 jméno profeso ra Aloise Zlat ní ka . Na m al é sl a vn os ti p ř i­ blížili p io n ýr ům oso bn os t vel ké ho věd­ ce jeho nej bližší s pol upr acov níci a p ří­ buzn í, z az n ě l i hl as p a n a pr ofe sora z m agnet ofon ovéh o záznam u_ Pioný­ ři na op a k pře d v e d li n a dia pozitivech a fotogr a fií ch úk áz ky ze své pe stré o chra ná řs k é č inn o st i. Příjem n ě a zají­ m avě strá ven ý v e če r n az n ač il , že pro ­ fe sor A. Zl at n ík, k terý by se 9. Jis­ topad u 1987 dožil 85 let, u r čitě na­ jd e p o kr a č ova t el e i v s ou čas n é n e j­ mladší genera ci. -acm Í! žeme

t ěšit

pří r od níh o

Závodil i zajíc! Js ou-li ploty natírány p říliš r uzovyml ba rv ami , vz bu zují vždy p o de z řen í, co se za nimi s krývá. J ed n o zn ač n á já­ savá propa g an da z á vo dů n a nové tra ­ ti Velké ceny Brn a musel a nutn ě i ne­ za s věc e nému přip a d a t podi vn á. (V žd yť za brala v tis ku víc e m ís ta , n ež ne j­ v ý zn a mn ě j ší p oliti cké ud álosti!) Co si m llže s oudný Člově k pom ysl e t o zpr á vách typu " Závod J i zajíc " (sport ovní stra na B r n ě n s k é h o večer · ní ku z 17_ 8_ 1987 ), kte r é m ají vyvo­ la t do jem , ja k s e z vířá tka (zajíci, srnci, mu fl oni , jele ni d esa terá ci, vlaš­ to vky a da lš í ) s bíh ají k závodišti jako boží hov á'dka do Be t léma , ab y se po klo nila geniálnímu proje ktu vyr u · bat dvě st ě hek t a rů zd r a véh o lesa a pos ta vit n a jeho místě a r eál snÍ!, Jso u ja k o u vytržení n ad doko na los tí o kruhu , ale tak é nad " zab edn ěnost-í" o c h ra nářů , kte ří n ad umí stě n í m a u to ­ dromu do Po d komor s kýc h l e s ů odmí­ ta li pl esa t a d okonce vzn á šeli nám it­ ky. Ro vně ž tel evizn í kom e nt át or se p ři př en os u m otocyklových zá v od ů p o­ di vo va l, pro č t oli k "h um buku " pro pá r s tr o mů , které Svazarmo vci v pl­ né m p oč tu n a h r adili. (Kde je vš ak vy­ sad ili, v ja ké m jsou teď st avu a kdo st'rom ky oš et ř uje , aby z n ic h za sedm­ de át le t vyr os tly al esp o ň o strůvky kvalitní z e l eně , kd yž nemohou na hr a­ dit plnohod not ný les , na to televiz­ ním k a m e rá m hlO ubka os tro sti nesta­ č!!

1

A co teprve za h rani čn í hosté a zá­ vod níc i! Jso u d obře vy c ho va ní - o ne­ dosta tcí ch ml čí a n a d kvalitami trati hýř í poc hv ala mi i op r á vn ě nou závistí - kde-pa k u ni ch a u to dr om v l ese a j eště pr oti vů li vel ké č á s ti ob čanÍ! ! Ze p atř í k nejkrá S něj ší m na s vět ě? No b od e j ť - za čtvrt mili ard y (ne bo s n a d ví c? ) by se upro s tře d takového lesa musel zask vít [ t ankodrom ! Před e v ším b rn ě nský l o ká l pa tr io tis­ m u s by však m ě l já sat: m is trovs tv í sv ěta o,p ě t v B r n ě ! Co na t om , že n e pro n aše zá vod n ík y, natož pro n aše stro je ? Co na tom , že se v Brn ě ne ­ dos tává p en ěz n a ž i vo tn ě d ů ležité in vestice ? Brňan é , n e bu ďt e m ali ch er­ ní - v ž d y ť i za jíc si p ř i š el zazil vodit ! Miroslav Kundrata

Ekologické katastrofy

,L itovelské Pomoraví

Ludvík Kundera se n azývá navrhovaná chráněná kra­ jinn á obla s t, zahrnující kraji nn ý kom­ pl e x středního toku Mo r a vy s evern ě od Olomouce. U příležitosti Svět ového d ne životního prostř e dí us p o ř á dalo velmi a gilní Ok.res n! st řed i sk o stá tní pam á tk ové p éče a oc hr a ny p řírod y v Ol om o uci se miná ř "Údol n í niva, lužní lesy a návrh ch r áněn é kr ajin­ né oblas ti Lit ove lsk é Pomorav í" , Ko­ n al se 27, a 28. kv ě tn a 1987 v Olo­ mouc i. Odbor n é refe ráty, dis kuse i exkurze jasně potvrdily v ý jime Č n ou hod n otu kr aj in y úd ol n í niv y Morav y v n av r hova n é CHKO. V ž dy ť je t o v Českoslo vensku posl ed ní r ozsá ll le jší ú se k říč n í n ivy s pře v a h o u pří rod­ n ích pr o cesů , s prav id elnými zá pla­ vam i v l užních lesích, se stovkami stál ých a periodick ých tůní, s 200 km p ři r oze n ý ch k oryt a kt ivních vodní ch toků , s celou škálou vz ácn ých hy d r o­ biocenóz a geobi ocenóz. Návrh na vy­ hláš en í CHKO by l pod án již před de­ se ti le ty a v ro ce 1979 se kon al první odborn ý seminář , potvrzu jící výz n am ochra ny této oblas ti. Ú častní c i se ­ m i ná ř e se s překv a pen í m d o věděl i , že jedino u instit ucí, která v s o uč a sn é době ne so uhl así s vyh lá šením CHK O, je Kr aj ské střed is ko stá tní pa má tk o­ vé pé če a ochra ny přír o dy v Ostra ­ v ě. "T é m ě ř kl a sick ým se stalo čekání n a něco", k onst a to val jeden z pře d­ ná še jících. Na co čeká krajský orgá n oc hran y přírod y ? Na odborný semi­ nář k dv ac átém u výročí podání návr­ h u na vyhlášení chráněn é kr aj inn é oblas ti Lit ovelsk é Pomor aví ? Antonín

Buček

Jeden z n aš ich pře d ní ch ek ologll, člen ko r esponde n t ČSA V Em il H adač, se v úvodu své nov é knih y "Eko'l o­ gické k a tastro fy" [vyd an é v n a kla­ dat e ls tví Hor izo nt) vyz n ává, že mu nešlo o sbí rku tr a gi cký c h ek ologic­ kýc h senzací. Jeho zámě r sledo val víc - ukáz at pří Či ny, ná sl ed ky, s ou ­ visl os ti a vztahy. Že se mu to p oda­ řilo, ocení ji s tě nej ši r ší o kruh č te n á­ řů , jemuž ch ci t ut o kn ihu vře l 'c do ­ p o ru čit , Neváhám n az vat H adačovu kn ihu "ek ologick o u čítankou" v tom nejl ep ším sm yslu d:d a ktick é po mů c k y k chápání, p or ozum ěn í, v ýc' ho vě a r oz­ voj i m yšle ní , v t omto příp a dě ve sm ěru ek ologickém. Čtivou a svě ží fo r m ou n ás a uto r provází tr a gi ckými u dá­ los tmi , jež za vinil člověk v různ ý c h čás tech svět a a v pl ynulém sled u je pr okládá trpkými zku šenostmi, kt eré jsme draze získali na na šem území. Do vídáme se podrobnosti o "kře č k o­ vé k a l a mitě" v l etec h 1971 - 1972 n a výc hodním Slovensku, do stá váme se­ r ió zní inform a ce o odumírání n aši ch lesll a neb la hých perspektivách , k teré je j ešt ě ček aj í. Aut o r vyslovu je varovná SlOV3 o plíživých procesec'h er oze pů ­ dy. Ne vyhýbá se p a lčivým problémům ekologicky nedomy šl en ých úpr av jižní Mor a vy a vybízí čtenáře k předst a v ě množství 250 tun ryb , které se u~lusi ­ ly v horní Novomlýnské nádrži v led nu 1984. Mnoho info,rmací pře b í rá z denního tisku, zejména z Rudéh o práva, řada z uváděných fa kt dostá­ vá u nás šir ší publicitu poprvé. Hodn ě čerpá z dnes už klasick é knihy"M lč Í­ cí jaro" Rachel Carsonové, která již

ROZHODL JS EM SE

- dnes 25. li stopadu 1979 ­ neříkat už nadále stromům stromy,

nýbrž na zývat j e jm~ny:

pravými, smyš l enými, p ř ezdívkou,

nikdy ne nadávkou:

Na zdar , dočká š

j eřábe před

se l etos zase

oknem,

kvíčal?

Čao , kočič í jabloni na dvorku!

Sní!>, hruško, o budoucích rydlech ?

Smr ky se j menují

Nicol as, Henri, Ren~.

Keř pá melník volá

po ko mol ení,

i slovo se dá rozšlapat.

Jilmy, vydržte.

v r oce 1962 popisovala ne blahé dů­ sled ky užív án í DDT a další ch pesti­ cidů pro faunu i člověka. Šir o k ý temat ický zábě r zahrnu je pra kti ck y celou sféru ži votn Pho pr o­ stř e dí a je p oz oru ho dné , koli k se a ut oro vi po dařilo sdělit v rozsahu dvo u set str a n této kuih y. Bohatý dopr ovod fotografií a k r eseb ilustru­ je probl ema tiku , tematický slovníček a př ehled literatury umožňují orien­ taci v odborných termínech a původ ­ ních pram enech. J. Un germa n

Periodicky zaplavovaným tůním se na Hané říká smuhy. Patří k nejcen­ nějších biotopům navrhované CHKO Litovelské Pomoravl. Účastníci semi­ náře měli možnost pozorovat některé ze vzácných korýšů, kte ř í zde žijI. (Foto M. Kožušníková j

35

Botanická zahrada UJEP Marie Unarová

'Br n ě n s ká

uni verzit ní bota nick á za­ hrada, kte r á se n achází v a reál u pří ­ rodově decké fakult y UJEP n a Kot ­ lá řské ulici, vznikla před více n e ž 60 let y - v r oce 1922. O její založe­ ní se zasl ouži l ak ademi k Josef Pod ­ pě ra, profe so r bo ta nik y a teh dej ší řed itel bo tani ckého ústavu. Ten také vypracoval základní kon cepci a sta­ novil úk oly to h ot o z ař ; zení. Za stě­ žejní úkol budované bc ta ni cké zah r a­ dy pova žov a l r ozšiř ování a prohlu bo­ vá ní znalo" tí posluc h ačů p ř írodov ě­ dec k é fa ,~u lty ve všech bo tanick ých

di sciplí ná ch . Ozvlášť velk ý důra z pa k kl ad l na systema tickou část . které byla vyhra zena tém ě ř třetina z celk o­ vé ploch y zahrad y. Rozvíjej ící se ge o­ bo tanické d is ciplín y pod nítily shro­ maž ďování ukázek vegetace na š ich n ejdůležitějšíc h e kotopů. Zárov e ň by­ l Y zak lád ány i sa mos ta tné plochy osazo vané ty pick ými zás tup Ci z ne j­ zají mavějších oblastí Ev r opy a Asi e . Prvn ím insp e ktorem bot a'1 ic ké zahra ­ dy byl us tanove n Fran tiš ek Jiráse k, nadšený a n e obyčejně a kt ivní pra­ covn ík, za pál en ý pro z ř izo vání za­

h rad y. Ta k u ž v prvních dvo u le te ch byl vyb udován bazé n u vchodu a s kalky kolem něj , v dalších dv ou le­ tec h bylo za po ča t o s bu dováním cest a c es ti če k , vodo vo dní sítě a provo z­ ních s kl e ní čků . V ni ch se už v roce 1925 poda ř ilo vypěstovat viktorii krá­ lo vs kou . Teprve v roce 1932 byly po­ s t a veny první trvalé skleník y, k nimž byl y postupně přista vo ván y další, až vz ni kl dne š ní komplex. Naš e botani c ká zahrada je roz děl en a v podsta tě do tří částí: I. Sys tematická Část, která je umís­ tě na na zá honech v ce ntr ální č ásti za hrady. Zahrnuje asi 1000 d ruh ů vyšších rostlin z 86 č eledí. I I. a ) ukázk y základ ní druhové sklad­ by někt er ých na šic h n ejvýznač n ějších př i r ozený c h rostlinných fo rmací : 1. Xerotermn í vegetac e m ělkých půd n a vápencovém podkl ad u. 2. Teplobytná ve ge tac e hadců (Mohel­ no ). 3. Xer otermní veget ac e na hlubokých p ůdách (Pouzdřa n y). písků

4. Vege tace vátých

(psamofytní vegeta ce) . 5. Jj'hom oravs ké a luviá lní lou k y. 6. Luž n í lesy. 7. Dub ové a d ubo-h abrové lesy. 8. Bukov é a buk o-jecl l ové l esy. 9. Horské s mrkov é lesy. 10. Sub alpinská a alpinská vegetace

vápe nc ový ch obla s t í Kar pat.

ll. Vegetace rašelin i ť.

12. Vod ní a p obřežní vegetace.

b) Ukáz ky k v ěte n y výrazných g eo­

grafi ck ých c elků Evr opy a Asie, např.

z ob las tí e vropsk ých vy sokoho ř í , m e­

diter á nní oblasti, Balkánu, Kavkazu,

Himaláje, Jap onska a Č í n y.

Celkem je v t ěch t o částech zahra dy

evid ován o na 1800 druhů a kultiva r ů

ros tli n, z toho as i 300 t a x onů dře v in.

III. Skleník y. Slouží převážně výu ce. Z prostorových a provo zních důvod ů je do nich pří­ stup veř ej n os ti z n ačně ome zen. Jsou zde so ustředě n y če tn é druhy důležité z hle diska výuky - m orfologicky za­ jímavé typy, c'ha rakt erističtí zás tup ci důl e ži tých systematických jednotek , exotic ké užitkové rostliny apo d. Ně ­ které sk upiny jsou zasto u pe n y poměr ­ ně bohatými kole kcem i (s ukulent y, bromélie , k a prad in y) . Celk em je ve skl en ík u přes 1700 dru ­ hů a podd ruhů ze 132 čeledí. Hlav ním úkol em univer zit n í botanické zahrady b ylo a je napomáhat při prak­ tické v ýu ce botaniky v nejšir ším smysl u slova. Její další důležitou čin ­ ností je osvětová a poradenská prá­ ce. Rozvoj botani ckých zah r ad není mys­ litelný bez přísunu no vého semenn é­ ho materiálu. Ten je získáván pro­ stře dnictvím výmě ny semen mezi ob­ dob n ými instit u cemi u nás i v zahra­ ničí. Jejich nabídce slouží "Index se­ minum ", který také naše zahrada každoro n ě vyd á vá. V součas n é době v souvislosti s de­ vastací kr ajiny a přímým i nepřímým ohrožením řady druh ů , se často uva­ žuj e o botan ick ých zahradách ja ko o d ů ležitém článku ochrany fytoge­ nofondu. Na tuto nár o č n o u a od po­ věd n o u či nn ost však bohužel ani řa ­ da vedoucíc h pracovníků botan ic kých zahrad zatím n en í při p ravena. Plod vi k torie k rálovské

36

...

Kreslil Rostislav Pospíšil Botanická zahrada nebo tramva;ová zastávka? Foto K. Hrubý

Botanická zahr ada v

zimě .

Foto M . Unarová

Co ~

.ft'

r' .

Podpěra

netušil

~/ ;

lt ř ! Při řeš en í m ěs t sk ého systému rychlé tram vajové dop r avy (Me t roprojekt 1984J s e uká zalo, že botanická zahra­ da UJ EP je podle dop r a vních odbor­ níků jediný m m ís tem, kam je m ožno umístit výstup z podpovrchového tramvajo vého úse ku V eveří. Hod n o­ ta vzác ných sbír e k, jak koliv vysoko c e něná, je při s oučas n ý c h celospole­ čenských m ěřít k ách hluboko pod ce­ nou jaké h okoli v s tave bn ího objektu, m ísto k terého by zas tá vk a m ohla v bud ou cnosti s tát. N e hled ě k t om u, že by se m uselo bo ur a t, a v t om pří­ padě je ká cet jis t ě jed n od u šší. Bota­ nickou za hr adu samozřej m ě n elze zrušit jen tak - n ová, p rosto rn ější , má slo užit v plá n ovaném ar eálu UJEP u No vé h o Lís kov ce . Avšak při sou­ časné in vest i č ní situaci ho můž em e n azýva t spíše ar eálem snů, n ebo, chce t e-li, ar e á lem budoucnosti UJEP po roce 2000. Al e fakt , že kdyby mě ­ la no vá botani cká zahrada sloužit student ů m a v e ř e j n os t i byť po roce 2000, bylo by u ž nyní t é m ěř pozdě na její zakládán í, n ikdo při jedná­ ních z v l á šť n e z dů ra zň ov al. Není také pochyb o t om , že b y t é m ěř č tyři s tati ­ sícové Br n o k li d n ě uživilo zahrady dvě , z v l á š t ě , k d yž ta existující plní součas n ě f unkc i pa r k u pro část oby ­ vatels tv a z ok olí ulic Lenin ovy, Veve­ ří , K o tl ář s k é aj. A tak b uď m e rádi, že se po l ovičat é, snahou o m a ~; i m ální levnos t pozna­ men an é ře š e ní r ychlé dopravy v Brně ve s vé r ealiza ci zatím odložilo a bo­ tanická za h rada UJEP na Kotlářské ulici m ůže d ál sloužit svému poslá­ n í. N e děl e j me si však iluze, že se do doby, k d y p řijde tato otázka zno­ vu na pře t řes , m yšle n í dopravních expertů jenom tak, samo od sebe, zm ě ní ! mik

37

Chráněný přírodní

výtvor

Stránská skála Antonín

Přichystal

Pohled od západu (Foto M. Svobodník)

••, , •~i ~i lilii UlHiU'iiii .,." 1;11':':' ;n'~4.l'iUi~' ~ .. , . . f.

••

t~ ·;··1 1".' \IJ~ . 1<1.

Na východním okraji a glomerace měs ­ ta Brna je zachováno několik reliktů jurských vápenců (Stránská skála, No ­ vá hor a , Švédské šance, Hády), me­ zi nimi ž svým významem zaujímá prv­ ní místo Stránská skála. Její skalna­ tý masív je nápadný s trmými stě­ nami od S a Z, na J a V přechází p ozvolna do Tuřanské, ter a sy. Z vrcho­ l u dosahujícího výšky 310 m n. m. se otevírá krásný výhled především do ka rpatské před hlubně, za níž se rýsu ­ jí svahy Výhonu u Židlochovic a ješ­ tě více na jih vyniká nápadná silue­ ta Pavlovských vrchů. Stránská ská­ la je lokalita nesmírně důležitá z hle ­ disk a geologicko-paleontologického, a rcheologického i botanického. V ro ­ ce 1978 byla proto vyhlášena za chrá­ neny přírodní výtvor o výměře 0,168 km 2 . Zdejší vápence jsou druhohorního svrchnojurského stáří s bližším řaze­ llím do stupně oxfordu (období před 156-163 milióny let). Horniny vzni ­ kaly v teplém a mělkém moři a jsou tak bo·haté na zkamenělé zbytky živo­ čichů, že přilákaly pozornost paleonto­ logů již koncern minulého a počát­ kem našeho, století. Bylo odtud popsá­ no přes 90 živočišných druhů, mezi mmlZ vynikají amoniti, belemniti, mlži, plži, brachiopodi, koráli, liliji­ ce, z mikrofosílií jsou popisovány především jehlice hub, úlomky me­

38

chovek , ostnolwžci, ř a sy, foramin ife­ ry. Z mineralogického hlediska js ou ve vápencích za jíma vé výskyty zo­ nárních proužkovaných rohovců a z výplní puklin jsou známy stébelna té až radiálně paprsčité agregáty krys­ talů světle hnědého kalcitu (tzv. me­ dovce). Celý vrstevní soubor vápen­ ců přesahuje 50 m a jeho podloží ne­ ní známo. V profilu vápence je nej ­ zajímavější čtyřmetrová lavice tvoře­ ná až z 90 % úlomky Iilijic (krinoido­ vý vápenec). V této poloze je založen lom pod vrcholem. Stránská skála je rovněž klasickým paleontologickým nalezištěm z ob­ do bí starých čtvrtohor (starého a středního pleistocénu) díky nálezům, které pocháze jí jednak z četných jes­ kyněk vzniklých krasově nIm vápenců v předpleistocenním období, jednak z rozsáhlého suťového kuže le pod szo svahem. Z uvedeného období jsou pověstné fosilní zbytky šavlozubého tygra, více než 80 druhů ptáků a sav­ ců, mnoha plžů , skořepatců, plodů rostlin atd. Výskyt rohovců, poloha na okraji brněnské kotliny a morfologie Strán­ ské skály předurčily tuto lokalitu, aby sehrála významnou roli i z hle­ diska archeologického. Díky výzku­ mům Moravského muzea zde byly ob­ jeveny nejstarší datované doklady lid­ ské činnosti na území Moravy - arte-

Depot čepelí nalez ený v ob jektu kul­ tury s nálevk ov ilými po háry (Foto arc hi v AÚ CSAV;

fakty z místních rohovců pocháze jící z giinz-mindelské doby meziledové (před více než 700000 lety). Mnohem mladší jsou štípané nástroje pochá ­ zející z povrChové stanice lovců ze starší doby kamenné, která byla zjiš ­ t ěna již koncem dvacátých let blízko t emene Stránské skál y (a urignacien, s iáří 30-40000 let). V pos ledních le­ tech zde bylo od borníky zachyceno ve výkopech několik osídlení během starší doby k a menné. Mají převážně dílenský char a kter, neboť se zpraco­ vávaly místní proužkové rohovce, kte­ ré pak byly roznášeny dále. Zcel a překvapující zjištění přinesl výkop pod severním srázem, který zachytil vrstvu konňských kostí spolu s ka­ mennými nástroji, jež jsou vyrobeny nejen z místních rohovc ů , ale i ze surovin zcela exotických ja ko obsi­ dián, radiolarit , křišťál a porcelanit. Stáří této vrstvy se pohybuje kolem 18000 let a podle archeologa J. Svo­ body je dokladem, že Stránská skála v této době sloužila podobně jako slavné francouzské naleziště Solutré k lovu koní. Ti byli naháněni po

travnaté plošině až ke strmým srá­

zům, kde se zřítili dolů a pak byli

lovci dobíjeni.

Stránskoskalské rohovce byl y použí­

vány i během mladší doby kamenné

a v pozdní době kamenné. Lid s ná­

levkovitými poháry je před asi 5000

..,

Nebezpečí

pro obojživelníky David Horal

Polohy

rohovc ů

ve vápencích Stránské skály (Folo M. Slobodník )

lety těž il a i nt e nzí vn ě zpracováv al. Jsou to do kla dy o ne js tarš í těžbě su­ roviny na Mor :iV ě .

Bě h em stře do věk u by ly intenzívně vy ­

užívány zde jší krinoidové vápence ja ­

ko stave bní a stave b ně dekorační ká ­ men. Je dolo·ženo použití těchto hor­ nin nejen n a některých románskýc h a gotických sta vbác h měst a Brn a (kostely Brno-Komárov, sv. Jakub, sv. Petr a Pa vel n a Pe t rově) ale i n a vzd á l eněj ší ch místech ( na př. Poh o­ ř el i c e-Kl áš t erk a) .

:" trán ská s kála p a t ř í rovně ž k du le­ žitým nalezištím botanickým. Je zde

mož né nalézt uk ázky květeny stepni, luč n í, h a jní i ska lní. Nejvýzn a mně j ­ ší jsou prv ky stepn í k věte n y, která převládá. Bylo zjiš tě n o kolem 350 dru ­ hu vy šších rostlin , z toho 18 ch rán ě­ ných. Ja ko př ík l a d lze uv ést koniklec velk o k větý ,

bělo zářku

vět e vnatou,

zvonek sibiřský i klu bkatý, kavyl Iv a­ nuv. Z dřevin jsou pro Strá nsk ou ská­ lu cha ra k teri s tické ruzné křov i ny ­ líska obecn á , vrba jíva, slivoii trn ka , r uzné hloh y a mnoho druh ů rů ž í. Ze všec h úd ajů je zřejm é , že Strán­ ská skál a je lok ali ta svým významem vs kut k u ojedin ě l á a zaslouží si ochra­ nu . Součas n á do ba se n a ní bohužel neg ativně pod epis uje vyso kou nekon­ tr olovanou náv š těvností obyvatel z blízk ých s í dli š ť a divokými skládka­ mi v okolí za hr ádká ř s k ých ko lonií.

Jindřich

Zogata

Nov Džbán luny na střepy ro zbil se o vrch grun ě, Měsíc jej neslepí, pro lásku půlnoc stůně. Pec slunce nad lesy

již vy pa lu ie hlínu na nový dž bán a zavěsí jei brzy nad krajinu



Různé jámy, výkop y a jiné drobn é terénní úpravy mohou z vlá š tě v pod­ zimním období před stavovat znač n é nebezpečí pro obo jživelníky. Většin a n aš ich čolků a žab p o ukončen í do­ by rozmno žování opouští vodní pro­ středí a posléze hledá n a pevn i n ě úkryty vhodné pro pře z imování. Po­ kud při tě ch110 potulkách spa dnou d o příliš hlubok é jámy s kalnými st ě­ nami, nejsou zpr a vidl a obojživelní ci schopni z ní vyskák a t ne bo vyl éz t a v ě tšinou zahynou vysí le ním nebo po příchodu prvních mr azu. Přesvědči! jsem se o tom 26. 10. 1985 v l užních , lesích v prost oru p láno va ­ né vodní zd rže Novomlýnské ú dolní nádrže . Na pravém břehu Dyj e z hr u­ ba mezi Pa vlovem a Novým i Ml ýn y probíhá záchranný výzkum Arch e o­ log ického ústavu ČSAV v Brně , za ­ b ývaF cí se vý zkumem kultury lo v­ ců mamutů z kon ce sta r ší doby k a­ men né , (paleo litu). Bylo zde vyk o­ páno několik ' desítek větši nou kr u­ l~ ových jám o prúměru 1-2 m a hloubce 05 - 1 m. Celkem v 18 ja­ mách jsem n aš el o boj ži velníky 9 d ru­ hů , z nichž někteří již b Y'li za hr a­ ban í neb o se pr á vě za hra báva li do země (týká se hl a vn ě ropuch obec ­ ných a hnědých s kok anú], vět ši no u dosud n e, někteří vša k ta ké by li mrtví. Tehdy jsem se nesprávně domnív al , že tito obojživelníci se zde chys ta jí přirozeným zp úsobem zimovat. Tepr­ ve dr. Vl a šín z KSSPPOP mě upo­ zornil, že ta kový způsob zimování by pro ně byl zcela netyp ický a že sem spadli a nemohou ven. Na víc i kdyby zde přezimovali, v př íš tím roce se pravděpodobně bude n a pouštět třet í zdrž a celé území vykopáve k bude za topeno. Proto mi dr. Vl ašín d opo­ ručil žáby n a lezené v jamách vysbíra t a přemí s tit je n a jinou vhodnou lo­ kalitu. Do Pavlova jsem se zno vu dost a l a ž 22. 11 . 1986. Oboj žive lníky jsem op ě t na šel v 18 jamách, v 25 da lších p o­ do bných ne byli. Pro vypu š t ě ní v SPR Křivé je zer o jsem zvolil místo s tranou cest y, a si 5 m širokou sníženinu (j amku) asi 0,5 m p od úrov ní ter én u . Místo bylo silně vystláno du bov ým lis tím (te­ pelná izolace) a byl zde dosta tek spadlých stro mů a paře z i'I (úkryty). Teplota se pohybovala okolo 8° C. Ihned po vypu š tění se všic h ni obo j­ živelníci rozlezli p o okolí. Prostřednictvím KSS PPOP v B rně byl navázán kontakt s Archeol ogickým ústa vem ČSAV v Brn ě , kter ému bylo doporučeno ne ponechá va t z m íněné jámy zvlá š tě v podzimním období neza kryté , pr otože mohou představo­ vat pro obojživelníky velk é n ebezpe ­ čí.

39

Čapí

hnízda

Mojmír Vlašín

Č e s k á socialistická republika je jedi­ ný m stá t ní m ce lk e m v E vr o p ě, k d č á p ů v p oslední d o b ě p ř i b ý vá. P říči n je n ě k oli k - kladn ý vztah obyvatel k č á pům, obn ov a n ě k te r ých r ybn ík ú, vzn ik za m okře n ýc h luk ve vysídle­ ný ch p o hran i ~ n í ch oblas tech, množ­ ství o pu ště n ~-ch k omí n ú ma lých t o­

Českoslov e nsko je zakládajícím čle­ nem Mezi nár odního svazu p r o ochranu ptactva, z jehož i niciati vy p r oběhlo v letech 1984, 1974, a 1934 celoevr opské sčítání č á p ú bílýc h . Nejs ta,r ší sčí­ tání čapí c h 'h n ízd provedl na Moravě a na Slovens k u v roce 1934 amatér s k ý ornitolog Ka r el Plachetka.

58

59

60

I

61

ti

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

n

73

- I- t - I- j - 63

j

-t- I -j-- 64

J)

-

72

i

J

40

-=t t

váren a hla vn ě "emigrace" čápů z Vel ké uherské nížiny s m ě r e m na se­ ve r. V r oce 1934 bylo na území dne šníh o Jihomoravs kéh o kraje zaz n a m ená no 62 h n íz d, z t oho 60 v údolní c h ni­ vá ch Mor avy a Dyje. 55 čapích ro din (88 ,8 % ) zah n ízdilo na str ome ch (př evá ž n ě v lese ) a jen 7 (11,2 %) na li d sk ý ch st avb á ch. V n ásle du jící c ll čtyři cet i letech do­ chází k vel kému p ř í rú s t k u hní z d n a Čes k o m ora v s ké a Drahanské vrcho­ vině i pr oti toku Mor avy. V r oc e 1974 bylo v Jih o moravském k ra ji ob3 a ze n o 161 h n íz d , z toho 116 str om ových (72,1 % ) a 45 n a lids ký ch sta vbách (27 ,9 % ) . P rů mě~ný p o čet mláďat na pá r byl 2,25, p rll m ěr na pár s m lá­ ďa t y 2,59. Do r oku 1984 n edošlo v poč tu hn ízd ani v jejich r ozmístě ní k podsta tněj ší m zm ěná m bylo obsa­ zen o 157 h n ízd, z toho 90 (57,3 % ) strom ových (avšak jen 75 z n ich mi m o o bce), zbytek na technický c'h stavbách. Prllměrný počet mláďat na pá r v r oc e 1984 byl 1,8 a prů m ě r n a pár s m l á ďaty 2,5. Potěšitelný je ze­ jména pOld statn í nárúst obsaze n ýc h čapí ch hnízd od sčítání v roce 1934 do r. 1984 - o 253 %. O z měnách v krajině vypovídá přesun hnízd ze stromú na lidské stavby z pl­ vodních 3,4 % na 42,6 %. Varující m údajem je však snížení prúměrného počtu mláďat na všechny páry čápú , což signalizuje "bezdětnost" mnoha čapích rodin.

Srovnání hustoty hnízd ění čápu v JI­ homoravském lcrail v let ech 1931 a 1984 - v síti obdélnílcu 11,2 X 10 kilo­ metru. {Kreslila Marie LattenbergováJ

+-+--;--.1 73 Foto V. Reichmann a M. Vlašín

Soutěž

~'(í)n::c )rrnnCB~

redakce

Redakce Veroniky vypisuje prémii v hodnotě 1 000 Kčs tomu, komu se na území Jihomoravského kraje ja ko prv­ nímu podaří usa dit čápy bílé na vlastnoručně vyrobené a instalované podložce. Jako základ mohou být pou­ žity střechy, komíny. stromy, staré sloupy, apod. Podmínkou je, aby pod­ ložka byla instalována až v době od 1. 1. 1988 na místě, kde čápi v posled­ ních deseti letech nehnízdili, čápi se na ní sami usadí (tj. hnízdo tam ne­ bude přeneseno od jinud, postaví si zde hnízdo a vyvedou mladé (na počtu nezáleží) . Kand idát na prémii: oz n ámí r edakci co

nej dří v e

uhní z­

děn í Č á p ů,

zaj istí fotografickou dok um entaci

h n ízda,

hnízd o bude pozor ova t až do vy­

ve dení pr vn ího ml á dě te (ter m ín

r oz hod u jící pro udělení pré mi e ).

Dopo ru če n í

-

pr o so ut ě ž ící : d održu jte vzd á lenos t n ěko li k a ki­ l o me tr ů m ezi hníz d y m no žstv í p ot r a vy v n ašich podmínkách ne ­ um o žňuje hn ízdit ví c p á rům v těs­ n é blíz ko sti pozo r na vyšší objek t y v ok ru hu do 100 m od h ní zda (komíny, slo up y ) a os tré předm ě t y (hr o­ mo svod, anténa v okruhu do de­ seti metr ů , o kter é by se mohli č áp i zr anit , hnízdo n esm í bý t s n adno p řís t u pné (ze jm. dě t em) a v průběhu stavby hn ízda n es m ějí být p t á ci vyru šová ­ ni,

techni ck ou do kum enta ci k v ý r obě podlož ky, p ř í p ad n ě d alší rad y mů­ žete získat u dr. M. Vlaší na, KSS PPOP Brno, Ra d nická 2, tel. 13125 .

Podl ožk a pr o - t yp ob ruč.

um ělé

h n íz d o č áp a ( Kreslil Jak ub Fetr )

Foto archív Č S AV

Dům

pro ornitologa

Nik d y jsme

Ka r la Hudce za­ Ten vějíř ek vráse k , kte ­ r ý se S lľl od jeho ús t, pram ení z v ě čného úsměvu, tře ba že je RND r . a CSc. a v úst avu ČSA V pr acuj e již pře s třice t· l e t. Předtím zač átk em pa d esátých le t - to bylo p ár r o ků učit elován í n a Bohumíns ku. Učil tam mimo jiné - a jistě s úsměv em - i d ě jepis. V té době (1 954 ) s e st a č il s tá t i mistrem rep ubl ik y n a 200 m m o t ýlkem. Ur čit ě si pr áv ě tuto pla­ veck o u di s ci plínu zvolil pr oto , že m o­ tý li m aj í k řídl a ja k o ptá ci. nev i děli

mr ač eného.

Už za gymnaziálních studií pr o padl již ní Moravě. Dodnes si dobře vz p o­ mma na první vzrušují cí setk án í s krajinou meandrují cíc h ř e k, bažin a ptáků. Zůst a l jí věrný po celý žLvot, třeb aže se mu měnila a m ě n í př e d o či ma a t řebaže musel za sv ým i vý­ zk umv - tro šku nerad - i do hor . Vyprácoval se na jednoh o z n ašich ne j významněj šíc h ornitologů, vyni ka­ jícího zn a lce živ ota zejmé na vod n í­ ho ptactv a . Monograficky zh od n o til h usu velkou. je iniciátorem zn a čk o ­ ván í ptáků pomo cí nápa d n ých lí m ců

m ís to neviditel n ých kr o u žk ů. Př ispě­ lo to k ob j asnění tah ový ch cest. Fr a gmen t jiho m ora vské pří r ody si n a­ šel i u pr ostře d Br n a, pár stovek m et­ rů od hl avní h o ná draží. Obje vil, že v baži n ě a rá kosin á ch "be rmu dsk é ­ ho tr oj ú h eln í ku " me zi kol e jišti břec ­ la vs ké a přerov s k é trati hU'Ízdí n ejen s trn adi rák os n í, n ěkoli k d r uhů rá­ kos ní ků , al e do kon ce i k o nipas lu č n í a do nedá vn a i sl uk a otavní. Prá v ě n a p říro d u Brna je za měře na jeho oc hr a nář s ká či nn os t. Je do z n a čn é m ír y jeh o záslu hou, že byl Č e rn o ­ vi cký há jek vyh lá šen r. 1977 za chr á­ ně ný p ř írod ní výtvor, podíl í se n a v yhlašo vá ní dal ších m alo plo šn ých c h r á n ě n ý ch ú zem í. Pr a cu je v Mě V Č S OP Brno i v r ed a k ci Ver oniky. K je ho l et ošním šed esátinám (18.11. ) mu pře j em e to , co si přej e sám : otá­ Č i v ý dú m upr os t ř e d r ovin y, ze kter é­ ho by se dali dob ř e p ozorova t p táci. Od o bzoru k obzoru by se s třída ly ba žin y s husa m i vel kým i a stepi s d ro py a d yt íky. N ěkd e by t am muselo viset i hnízd o m o u di vláčk a . Věřím e , že i bez sp l n ě n í tohoto přá n í n ašem u přít e li úsm ě v ni kdy ne zvad ne. -ac­

41

Zpráva o objevení

Označovat chráněná

vratičky

území nebOl chránit územní označení? Jaroslav Kvasnica Dřevoryt

V p rázdn i n ové k r a ji ně d ě ts kých let, ro zezvuče n é vět r e m a kř epelk ami , jsem míval svoji mez. Skláněla se do vývo zové ce sty, k t er ou vy tlo uk ala stovky let k ola ž eb ř Uíáků do r ul ovýc h b a l v anů . Tatín ek ta m vždy zastavil, aby si k r avky odd ec h l y . Ve sku teč ­ nosti pr oto, aby hleda l v ra tič k u . Lehl si pak k ní do trávy a p ř ik otven k zemi put oval při mh ouřen ý m a oči­ ma oblo hol.!. Dlo uh o jse m nechápal, proč p rá vě ne­ nápadná kapr adinka vrati č ka j e ta­ tínk ovou ne jm ilejší. Vždyť na svazích vývozu přec ház e l zrak z m odrý ch zvonků , bl edých slunc í pupa v, žluté třezalky , če r venýc h slz iče k a rů žové mateříd o uš ky . Do káza l jsem se do kv ětin schoulit ja k o Ka r afiát ov i b r o uč ­ ci. Z tlamič e k sv ětlíku jsem p il r osu, abych r oz mělnil t r pk ost brus in ek, kte­ ré jsem si nezra l é př ik utál e l do své­ ho pelíšku. T oulal jsem se po šupin­ kách sl ídy rul ových kamenů a šplhal po voňavé m ř ebří čku až k n arů žově­ lým latám mezi m otýl y . V r atičk u jsem na svýc h d ětsk Qch pěŠ ink ác h mí je l. Po m noha letech jsem ji nD-še l - vy­ lisova n ou v kn ížce H a!a sových ve r šů , kte r á zbyla po tatínkov i. BLil o to už v dob ě, k d y jse m os! ovoval květiny latinsky a pes tr ému sp ol e čen s t vu k větn a té meze jsem u č e ně ří kal " l a­ da s oligo tr of n ími subxer of yty" . Na­ št ěst í jsem t oho věděl o ros tlinác h dost i od b ásníků. Napříkl ad, že s lz ič ­ ka {D ianth us de ltoid es } "ob ru šu /e sr dce do sam é n ě h y " Toté ž /s em Sl mys le l i o vrati čc e. V k ouze l né k ra jin ě mého d ětství však již n er ostla. Zbytky vý v ozů a mezí by­ ly up r o st ře d p ře hno je ných o biln išť zarostlé ho uštinami k o p ř iv a bodlá­ ků . K r a jin ě uk rad li je jí šperk y a m n ě př i padlo v.Osti žné vykřik nout Dem lo­ vo : "Bodláku, fu ri ante, buď zdrá v! Co si m á P o.čít lásk a zhrz ená?" V,~ u d e , k a m jsem se zat oulal, hledal jsem umíněn ě svoji mez . Odmítal jsem

d o niky, která se ve mně uvolnila, k o přivy a bod láky. M oh la ji znovuosídlit jen vratička. Ko lík t o byl o prot oužených let, . než jsem mohl konečně v jedné nově ob~ jeven é krajině šťa stn ě vyde chl]o ut: .už zase nám svoji mez! Kvetly . 17.q . .ní zvonky i t ře zal ka, pupavy i v ře s, vo­ něla mateřídouška i narůž ovělý ř eb ­ říček. I opojná rosa dětství se" ta';; dala pít z bílých tlamiček s(jět11ku. Nebylo divu, že se mi podařilo výťó u~ žit z vyhřát é ze mě i vratičku vratič­ k u měsíční Botrychium 'lúnaria. Trčí tam k letní luně, maličká a křeh­ ká, mezi tuhými stébly trav. Prorůstá mnou a kotví zpět ke krajině dpvnQ zmizelého d ě l st ví. lan Lacina při pustit

42

Nast oupil jsem do státní ochran y pn­ rod y pl n odhodlání a chuti do prá­ ce. Při kontrolách chráněných území mě zarazilo, že vět š ina z nich je zce­ la neoznačena, ačkoliv ve skl a du je a s po ň tři sta úplně nových, krásnýc h, sm a ltova n ých tabulí s výsostn ým zna­ kem republiky. "No t a k je označ , " reagovali na mé dotazy st a r ší kol e­ gové. Vzpomněl jsem si na citát z Konfuci a : "je lépe rozsvítit tř eba jen ma lou s víčku, než proklína t t emn o­ tu ," a dal jsem se do toho. Zpráv a , že tyče k ta bu lím ne jsou a n e budou , protože na ně nebyly plá­ nov án y peníze , nedokázal a zvikl at m é ro zhodnutí a za pár dní b ylo na s vět ě dvac et vlastnoručně vyroben ýc h ty ­ čí. ješ t ě tro c hu impregnace a m ůž e se jet d o terénu! "Moment , soudruhu." zar a zil a m ě úč etní. "Tabule zelená sm a ltovaná, dva cet kus ú, to vám nemú žeme vy ­ s kl a dnit. Totiž, abyste rozuměl," vy­ s větlovala, "j edná se o předměty po­ s tupné spotřeby, zkráceně PPS, d ří ve zvané drobné krátkodobé předmět y , z kráceně DKP. A tyto se platí vý­ hrad n ě z kont a 3-2A-ž7/ 4 a tam m át e už jenom patnáct stovek, tak že vám m úžu vyskladnit jen pě t ku sů po t řech st ovká ch." "Ale když u ž to má ­ t e ve skla d ě? " n a mítl jsem. "M ateriál n a s kl adě je veden pod ú pl n ě jiným k ontem!" odpověď o p oznání odměřeněj š í. "Tak dobrá, beru těch pět." " Nes pěchejte, napřed vám vypí šu n a s a molepicí štítky čís lo PPS a předm ě ­ ty musí být podle vyhlásky 96/74 z a­ psá ny do místního seznamu." Námit­ ka , že samolepky smyje první dé š ť a místní seznam si v lese mohou číst n anejvý š datlové, vyvolala na tváři p a ní účetní výraz krajního nepocho­ pení. Tab ule jsem však dostal! "Ty tabule vám nemohu odvézt! " řekl vedoucí dopravy. Pak jsem přesvědčo­ val ř idiče al,ltobusu, jak hladce se dvoumetrové sloupky vejdou do zav a­ za dlového prostoru. Ve šly se, ale s vyndáním to bylo horší. A co teprve s instalací! Takhle to dál nepůjde! Odlo žil jsem odborné časopisy a můj stůl převrstvi­ l y ekonomické věstníky, vyhlásky a účetní předpisy. Výsledkem studia bylo sáhodlouhé pojednání se závě­ rem, že tabule označující chráněná území nemají samostatnou technicko­ hospodářskou funkci, a tudíž nepat­ ří pod označení PPS, ale mají být vedeny jako spotřební materiál. Moje dílo označili ekonomové za blá­ bol. Nevzdal jsem se, Další studium vedlo k poznání, že chráněné území není

M razivý vítr šlehá

bič em

Sníh už je samý šrám Choulí se k horám {b ílý

p s íček}

Havrani vzlétaií mu z r an

žá dný zák la dní prostředek, pr oto ani

značky nemohou být v této ka t eg orii

vedeny.

Vy sloužil jsem si po vě s t podivína.

j e št ě hlub ší ex lmr ze do předp i s ú uk á­ zala, že podle vyhlá šky 123/76 Sb. jsou o z načení geodetických bodů a p od obných, tj. i ta bule ozna ču jící c hr á n ě ná území, ostatním hmotným majetkem, který se nij a k finančně ne­ eviduje, jsem krajně podezřelý. V nerovném boji plynula léta a při kontrole onoho chráněn é'ho území jsem zjistil, že zub času za hlodal. "Dvě tabule jsou zcizeny," zahlásil jsem paní PytJíkové, "jedna rozbitá a dvě zcela rez a vé. Žádám, aby byly odepsány." "To neříkejte ani v legra ci - když je předmět PPS zcizen, musí o tom být na VB s epsán protokol a bude to řešit škodní komise." "Všechny jsou reza vé," změnil jsem svoji výpo vě ď a bylo mi ja ko recidi­ vistovi u výslechu, když neví, co je lépe p ři zn a t a co zat a jit. "Pak tabule odevzdejte do sběru a přineste potvrzení!" Sebral jsem na smetiš ti několik starých trubek a za­ táhl je do sběrny. Pa ní účetní chtě ­ la vidět peníze. "Těch pět padesát zaneste na pokladnu, ať vám dají dobropis. " Za měsíc jsem si šel pro likvida č ní protokol. "Moc se neradujte! Odepsali jsme vám jen dvě, ty ostatní letos nemůžeme limit na likvidaci PPS je vyčerpán ­ musíte počkat!" Ale já už na nic nečekal. Podpla til jsem podnikového řidiče sáčkem ká­ vy , posbírali jsme zbývaj ící rezavé ta­ bule a teď leží bezpečně v úřadu, zamknuté ve skříni. Čekají na nového ochranáře, který přijde a bude se divit, proč jsou chráněná území bez označení. já se už nedivím. Bedřich Vypera

Chránit (i) netopýry! Jiří

Gaisler, Mojmír Vlašín,

Zdeňka

Bauerová

Podle Slo vníku spisovné češtiny je z víř e "větší živo č ich, zv l. savec" . Tahle zví ř ata jsou předmětem zájmu mnoha lidí, jsou hýčkána r oz­ hlasem, televizí, redakcemi knih a č asopisů. Menší živo č i c h y č l ov ěk víceméně ignoruje, pokud mu náhodou neryjí na zahr ádce, n ebo­ dají ho neb() mu nesežerou kober e c. N etopýři patří mezi m en ší zvířata. Čtenářům Veroniky si je proto troufáme dnes př e dsta v it z několika důvodů. Předně je t u tradice . V minulém století u čil n a brněnské technice prof. Friedrich Anton Kolenati, kter ý byl je dním z nejv ě tší c h znalců netop ý rů své doby. Po n ě m se netop ýr y Mo­ ravského krasu zabýval prof. K. Abs olon a další speleologové p rv­ ní poloviny našeho století a od pade sát ých let se výzkum těchto má lo známých tvorů rozběhl naplno. N e topýrům Jihomoravského kra je je v ě nováno na padesát publikací a území Moravský kras je po této stránce prozkoumáno vůbe c nejlépe v celém Československ u. Druhý důvod se týká ekologické niky jediných létajících sav c ů. Jako predátoři soumračných a nočních druhů hmyzu jsou v naš í přírodě nezastupitelní. Zvláštní technika letu, dokonalá prostorová orientace odraženými ultrazvukovými signály (echolokace , nočn í aktivita, úsporné hospodaření energií (heterotermie) a sklon ukrý­ vat se v menších či větších dutinkách jsou další jedinečné vlastnos ti netop~~rů. Povšimla si jich technika, lékařská věda a další odvět v í Netopýrů si všimla i ochrana přírody, protože jich ubývá. Ne sice všude a všech druhů, ale v někter ýc h případech jsou zprávy o sní­ ženém výskytu netopýřích populací znepokojující. V Čer v ené knize obratlovců ČSSR, která je právě v tisku, jsou zařazeni vši chni naši netop ý ři. Je jich 24 druhů, z toho 21 druhů bylo zjištěno v našem kraji. Celý komplex příčin úbytku netopýrů není znám. V některých př í ­ padech mohou hrát negativní roli klimatické změny umo c n ě n é antropogenními faktory. V důsledku velkoplošné aplikace pesticidů dochází ke kontaminaci potravních řetězců, čímž jsou netopýfi jako jejich poslední článek ohroženi. Také protipožární a protihnilobné postřiky na půdách budov, kde se netopýři ukrývají, mohou mít ne­ blahé následky. Zcela evidentní pří č inou úbytku je vyrušování ne­ to pýrů, zvláště na zimovištích a v místech úkrytu letních kolonií. Nejhorší je zničení nebo znepřístupnění úkrytů, např. vykácení du­ tých stromů, nevhodně provedená r enovace půdních proston::t, her­ metické uzavření vchodů jeskyní nebo zavalení vchodů starých štol odstřelem. Netopýři nejsou zcela bezmocní vůči změnám, které v jejich život­ ním prostředí probíhají. Schopnost upadat do denní a zimní spánko­ vé strnulosti (letargie) jim umoži1uje přečkat období dočasnéh o nedostatku potravy. Mají řadu výhod, jež vyplývají z jejich relativn ě malých tělesných rozměrů. Některé druhy se dokážou protáhnout neuvěřitelně těsnými škvírami a osídlují např. i nové budovy v in­ travilánech měst a vesnic. Mají značnou prostorovou aktivitu a znají větší počet alternativních úkrytů, takže se mohou přestěhov'it

Vrápe nci malí zabale ní do létac ích blan t voří char akte ris tické si/ uety . [F oto V. Hr a bě} Zejména v jeh lična tých monokult urá c h s nedostat ke m st r omový ch d uti n bý­ vají net o pýří budky osíd l ovány . [Fot o Pavel El eder }

43

I I I

I

iI I,

I

\

II

'\

t

'"

~

y oe

TJ .11.0",,"

..

~)J -­ ,'

10..,,,,

Moderní typ netopýří budky "Stratt­ mann FS 1" (Kresba Helena Vlaší­ nová)

jinam, když jsou vyrůš e ni. Je?:tu vě::; ale nedo c/2d ou: rychle na­ hradit početní ztráty. Naše druhy mají ro : ně jedno, nejvýš dvě mláďata. Žijí sice poměrně dlouho, prům šrl:tě 2-5, m ax imálně až 30 let, ale to k doplnění d r astického úbytku nestačí. K t omu pl'istu­ puje, jak se zdá, ještě jedna okolnost. Naši netopýři odchovávají mláďata v koloniích. Sociální termoregulace a r ůzné společenské vazby jsou pro přežití mláďat nezbytné. Při poklesu p op u lační hus­ toty pod určitou hranici se sociální organizace netopý ř ích popula­ cí může zhroutit. Jedním z účinných způsobů ochrany netopýrů je zabezpečení vcho­ dů do zimovišť průletným i mřížemi. Úspěch takových opatření mů­ žeme demonstrovat na lokalitě Květnická propast. Jeto přirozená skalní puklina hluboká 7 m, náhodně otevřená při ražbě štol. Pře s to · že je přístupná jen speleologickou technikou, byla poměrně často navštěvována i v zimě, a tak jeskyi'íáři neúmyslně rušili kolonii vrápence malého, která je "v cestě" sestupu na dno propasti. V roce 1957 bylo při naší kontrole zjištěno 135 vrápenců, pal( jejich počet klesal a v roce 1981 tam zimovalo už jen 41 kusů. V r. 1984 byla zásluhou 6. ZD ČSOP Brno-venkov a ZD Speleologické společnosti v Tišnově instalována průletná uzamykatelná mříž. Při kontrole v lednu 1987 bylo v propasti napočítáno 78 vrápenců. Podobně kladný efekt mělo uzavření jeskyně Na Květnici a počítá se s osa­ zením vchodů některých štol nad potokem Besénkem průletnými mřížemi. Další příklady početního vzrůstu populací zimujících neto­ pýrů po zamezení nekontrolovaných návštěv podzemí jsou z jeskyně Na Turoldu, z některých štol na Českomoravské vrc h ovině a zejména z jeskyní Moravského krasu, např. Staré Drátenické u Kř t in. Da lší pomocí netopýrů m je za bezpečení přístupu do pů dn í ch pro­

44

Kolonie samic netopýra velk~ho s letu neschopnými mláďaty kri­ tick~ období života netopýru. (Foto Z. Bauerová)

Zabezpečení vchodu do jeskyně mříží nemění mikroklima zimoviště a umož­ ňuje volný vlet netopýri1m. (Foto V. Hrabě)

Jindřich

Zogata

D ě:tská

prosba

Pi'ivez mi -

něco

ži vé h o ­

ut íká Katka k tatínkovi

stal'tuiícímu me zi paneláky auto Něc o

živého

U r čit?!

Ne zapomeií tati

stOl'. Uza víráním v ik ýř ů proti h o l u bů m, ať už ok ny n e bo pletiv em , znemožní řad ě druhů, např. vr á pen ci malé mu a ne to pýru velkém u , přístup na půdu. Je t ř eb a z ab ez p eči t ales p oň jeden v ik ýř ne bo ckno vodorovnými laťkami vzdálenými od sebe 7 cm, kter ými se holubi neprotáhnou, al e netop ý ři ano. Jiným druhům, např. n et o­ pýru večernímu ne bo d louhouchému postačí tzv. větra cí břidli c e , tj. střešní kr ytina s otvory, které jsou rovněž tak malé, že jim i holubi neprolez ou. Pozitivní efekt takovýc h o p atř e ní , kter ý je zná ­ mý ze zahrani č í, bohužel zatím nemůžeme dokumentovat na žád n é lokalitě našeho kraje. Existují však případy, kdy se netopýři dostávají takřka "do ruko u " lidí. Týká se to hlavně tzv. invazí netopýrl'I hvízdavých v srpnu a září. Tehdy se tito maličtí netop~7i'i přechodně objevují v bytech , kancelářích, prodejnách, školách a dokonce známe i případy inva­ zí do nemocnic. Někdy se netopýři objeví v noci a ráno po ni ch zl'Istanou jen drobné pelety trusu nalepené na stěná c h a různ ý c h předmětech interiéru . Jindy naleznou udivení lidé ráno netopýr y v záhybech závěsl'I a záclon, za obrazy, mezi dvojitými okny a v jiných dutinách všeho druhu nevyjímaje lustry, vázy, akvária atd . Tehdy je třeba netopýrl'I'ffi pomoci, protože nenašli cestu ven a hr o­ zí, že by dříve nebo později zahynuli vyčerpáním . Neml'Ižeme ale doporučit, aby brali netopýry do ruky laici. Nejlépe je zavolat n ě ­ kterého z autorů tohoto článku. Pokud to není možné, radíme brát netopýry přes silnější látku, aby nemohli kousnout, nebo je jemn ě vyhnat otevl'eným oknem, samozřejmě v noci! Vypouštět netopýra ve dne na ulici by s velkou pravděpodobností přivodilo jeho brzký konec. Na nebezpečí kousnutí upozorňujeme zvláště při výskytu větších netopýrů, jako jsou netopýr rezavý a netopýr večerní- oba přibližně velcí jako myš. Také tyto druhy někdy osídlují budovy ve městech. Nejvíce potřebují naši pomoc vyčerpaní netopýři, kteř í se objevují v bytech nebo kancelářích koncem zimy a na jaře; někdy je najdeme, jak lezou malátně po chodníku. Často k tomu dochází při náhlých změnách teplot. Doporučujeme podat takovým netopýrům vodu z misky nebo kapátkem, nikdy ale nepodáváme mléko. Pokud netopýr nedokáže létat, nezbývá llež přivolat odbor ­ níka, který se ujme jeho krmení larvami potemníka moučného nebo jiným hmyzem. Existují ještě speciální metody ochrany netopýrů, např. vyvěšová ní zvláštních budek, z nichž některé ukazují přiložené nákresy. Bud­ ky bývají obsazovány zejména tam, kde je nedostatek přirozených dutin, jako v jehličnatých monokulturách. Netopýři se někdy usadí i v ptačích budkách. Obecn ě ale musíme podle dlouholetých zku­ š eností konstatovat, že dlIležitější než budování nových úkrytů je ochrana úkrytlI stávajících. Prosíme všechny, s nimiž pod jednou střechou žijí netopýři, pracovníky lesních závodl'I, v jejichž polesí jsou duté stromy, amatérské i profesionální jeskyňáře, aby chrá ­ nili úkryty netopýrl'I. Je-li nutno strom pokácet, budovu opravit

Foto Mi r osla v K un d r ata

Verneúv strom ". .. Daleko n a obzor u se r ozlé halo t emné dun ění pod oba jící se p ř í liv u . Zdál o se , že zá chr an a již n en í m ožná , kdy ž se ozval m a j, o rů v hla s . St r om, ře k l . Strom, n a n ě m ž Gle na rva n a je­ ho druhov é n a lezli ú toči ště , podobal se o ře ch u. Ve skut ečn osti vš a k t o b yl om bu , kter ý r os te os a mocen ě n a a r gentin sk ých p lá n ích . Omb u byl vy ­ s o ký st o stop a je h o s tin mo h l za­ krý va t o bvod šedesá ti sá:h.ů . .. " Od chvíl e , k dy jsem si přečetl Ver ­ ne ovy "D ěti ka pi t á n.a Gr a n ta " , ne p ř e ­ s ta l jse m toužit po str om u , v jehož k o-ru ně by se dalo žít: v a ři t , lovit, s pát, ba d okonce po dn ika t dlo uh é pr ocházky , p ř i kt er ých se dá i za­ bl oud it. Po t ka I jsem h o až po tř i ceti le te c-ll. Ve zp ustlé m p ar čí ku v Hýsle c h n a Kyj ovs ku. Muse'l sLUt al e spoň tř i sta let do podoby Gol em a, č i lé pe - k podo bě bá jn éh o Atlase, nes ouc í ho ze mskou tíž i. Nen í to o všem Ve rn eův ombu , al e " o b yč e jn ý" jasan ztepilý , z řej m ě n e j­ mo hu t něj š í s vého dru'hu v Jih om or av­ s kém kr a ji. Sotv a lze ov šem p ře dp o­ klád a t, že potů čk y , s té ka jící ze strá­ ní C hřibů, za plaví ú pa tí n a toli k, aby­ ch.om se museJí z a chraňov at v jeh o vel kole pé korun ě . A p ř es t o : h ýslovsk ý jas a n p a t ří k tě m z á z rak ům p ří r ody , ve kt er ých hle dá ­ m e jistotu v pot o pě o b č as p ří li š vy­ b ř ežené civili za ce. -ac­

45

(o

/

r IJ

n e bo provád ě t údržbářské práce v podzemí (nejen v jeskyních, a le i ve štolách a sklepích), př e svědčte se předem, že tam nejsou ne topýři.

Upozorňujeme,

že podle sankčního dodatku zákona 40/ 56 Sb., o stát­ n í ochraně přírody ve z nění zákona 65/ 86 Sb., je možno člověka, k terý úmyslně nebo z neznalosti zaviní smrt chráněného živočicha ne bo poškodí jeho sídlo (přiro z ené ne bo umělé), postihnout část­

kou do výše 5000 Kčs, organizaci pak do výše 250 tisíc korun.

A všichni naši netopýři, bez rozdílu druhu, jsou chránění živoči­

ch ové.

V případ?! nálezu netopýrů nás upozorněte na adresy: RNDr. Zdeň­

ka Bauerová, ÚSEB ČSAV, K v ětná 8, 60365 Brno, tel. 331143; doc.

RNDr. Jiří Gaisler, CSc., přír. fakulta UJEP, Kotlářská 2, 611 37 Brno,

t el. 740500; RNDr. Mojmír Vlašín, KSSPPOP, Radnická 2, 60200

Brno, tel. 22630. Děkujeme vám za pomoc při ochraně netopýrů!

Originál a reprodukce Když vyšly ve slove n ské m n a klada­ t elst vÍ Osveta r. 1962 "Kvety Tatier " a o tři roky p oz děj i v b rn ěnském Blok u " Květy Moravsk é ho kras u" , obě od a utors k é dv oji ce J. Šmarda, V. Štolfa - byli mil ovníci flóry po­ něku d zkla máni. Ch tě ne chtě musel každý nové pu blik ace srovn ávat s př ed v áleč nými třídílnými "Rostlin a mi" F. A. Novák a a K. Svolinského. Sro v­ nával š p a tně barevné a n ep řes né

r epr odukce kv ě t i n s dokona l e barev­ n ými a zřetelnými obrázk y p ře d vá ­ leč ného n a kl a datel st ví. Pr oto se te h ­ dy z moderně ekolo gic ky kon ci p ov a­ nýc h knížek p ře k va p ivě staly l ežák y. Ze tomu ta k vů b ec n ebylo vin ou il u­ str átora VOJ Tt: CHA ŠTOLFY [nar. 1921), al e p řed e v š ím vin ou š pa tné reprod ukce , jsme se mohli o pět př es vědčit le tos v b ř eznu n a v ý s t a v ě v Malé galerii Českoslo v enské h o spi­ so vat ele v Brně na Č es k é . Pod s krom­ n ým ná zvem K VĚ TINY, TRAV Y n á s

/1 (l po t ěš il y

desít ky

Kr eslil Jan Sleklík

por tr é t ů

zt v á rn ěný c h u měl ecky s v iž n ě

rostli n, a

přit om

s potř eb nou v ědeck ou pře s n os t í. Zno vu jsme si m oh li uvě dom it, že dobrá v ě ­ decká il ustrace m á svou věčn ou bu­ d oucnos t. Ze jmén a u r ost lin na r ozdíl od d okonalé barevné fo togra­ f ie t oti ž ne za chycu je jen oka mžik, ale celkový t yp rostlin y. Prot o by­ c hom malí ři i sob ě přáli , aby se je ho květ iny a t r á vy vbrzk u d oč ka ly do­ k ona lé r eprod ukce ne je n v zahrani­ čí , a le i v t uzems ké tiskárně. ac

K dosažení podstatného zvýšení kvality životního p rostředí do r oku 2000 se v návaznosti na rozšíření výrobních, montážních a staveb­ ních kapacit předpokládá vynaložit dalších asi 60 mld . Kčs investic na vlastní výrobu a výstavbu zařízení k ochraně životního prostředí. Základním úkolem, který vytyčuje XVII. sjezd KSČ, je zastavení a minimalizace vypouštění škodlivých odpadů, ať již pevných, ka­ palných či plynných, do životního prostředí a snaha vrátit je, p okud je to reálné, v maximální míře zpět do výrobního procesu. To si dnes již vyžádá vysoké náklady a úsilí, které nelze zvládnout bě­ hem jedné pětiletky. Dalším trvalým úkolem je sladění sp ole č en­ skohospodářské aktivity v krajině tak, aby již při výstavbě nových investic i modernizaci z'ákladi1ích prostředků byly respektovány ekologické príncipy. Nemén-ě důležitým úkolem je pak _Il1obil'i,zéice všech zdrojů a podíl každého občana na plnění takóvých úkolů. Zásady ,..tátní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí 'a. racioná lního využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhIedem lIo roku 2000

46

Ekoherníček

t

\

Aleš Máchal

Se zajímavým nápadem na využití pohlednic s tematikou krajiny přišla MVDr. Radka Zavadilová . My jsme si vymysleli a v několik:!. dětských kolektivech odzkoušeli následující podobu ekohry zvané

y

Pohlednicové souvislosti o souvislostech v přírodě. Hra nám po­ se tyto souvislosti nacházet zprvu na pohlednicích a posléze přímo v krajině - na táborech i výpravách do přírody. Úkol pro hráče: Během patnáctiminutové přípravy se pokuste nOl vylosované pohlednici: - vymezit a pojmenovat c harakte r istické biotopy (biotop je sou­ hrn živých a neživých činitelů, které vytvářejí prostředí splňující nároky příznačné pro určité typy společenstev rostlin a živočichů, např. biotop rašeliniště, rybník , smíšený les apod.), - ohodnotit rozmanitost druhů rostlin a živočichů (biotickou di­ verzitu), která se dá v jednotlivých částech krajiny předpokládat, - posoudit stupeň ovlivnění krajiny člověkem (v kladném i zápor­ ném smyslu ) a odhadnout je ho další vývoj, - sestavit pI'íklad možného potravního řetězce. Úkoly je nutno zadávat (upravovat jejich počet a obsah) a for­ mulovat s pečlivým ohledem na věk a úroveň znalostí hráčů. Pomůcky: sada různých pohlednic krajin podle počtu hráčů, p o­ známkový blok, tužky, tabulky pro hodnocení. Hra: probíhá v podobě besedy a je hodnoc ena jako soutěž jednot­ livců nebo dvojic. Smyslem hry je vyčíst a vyvodit z obrázků zá­ věry podle stanovených úkolů. Logičnost argumentů a věcnou správnost dětmi uváděných údajů hodnotí vedoucí. Každý soutě­ žící (dvojice) seznámí v určeném časovém limitu (např. 3 minuty) ostatní s výsledky svého rozboru a odpoví na dotazy spolupráčů či na návodné otázky vedoucího, který každý soutěžní výkon hned stručně zhodnotí. Doporučujeme začít vystoupením hráče, u kte­ rého předpokládáme, že úkol dobře pochopil. Ostatní si tak lépe ozřejmí , co se od nich očekává. Pro menší děti může být vhodnější konkrétní ukázka vystoupení nad pohlednicí předvedená vedoucím. V závěrečné besedě shrneme a utřídíme zjištěné "pohlednicové souvislosti ". Většina snímků zachycuje krajinu značně pozměně­ nou člověk e m - zdůrazníme rozličnost lidského vlivu na přírodu a krajinu, k terý ne vždy (zvláště v minulosti!) musí být záporný a zavrženíhodný. Naši předkové dovedli žít v harmonickém souladu s přírodou, vždyť předmětem oCichrany v mnóha našich chráněných k rajinných oblastech je práv ě krajina důmyslně a citlivě pozmě­ n ěná lidskou rukou (CHKO Třeboňsko,Zďárské vrchy, Bílé Kar­ paty atd. J. Hra nám pomůže vyvést děti z častého omylu, že ochra­ na přírody se zabývá pouze tzv. původní, člověkem nedotčenou přírodou a krajinou. A ještě připomínka - proměnlivá výtvarná úroveň pohlednic umožňuje přiblížit dětem, co je vkusné a co méně. Ekologie je

může

vlastně věda

naučit

~

Kreslil Rosti slav Pos píšil

Studentská odborná činnost Letoš ní brněn s k é k ol o Stude ns ké od­ b orné či n nosti [1 0. 4. 1987 n a gym ­ n áz iu Koněvova) přek v a p il o čle n y p o­ r oty nejen velk ým p o čtem p řihlá še ­ ných pra cí , ale před evší m je jich c el­ kovo u vysok ou úr ovn i p o stránc e od­ bo rné, o bs a hové i form áln í. So utě ž e se zúčastn ili žá ci gym ná zií ( 8 pracl], střed níc h pr ů m y s l o výc h š k ol [8 p r ac í ) a s t ře d ních odb orný c h š k ol [2 prá c e). P ř i závěrečném h od n oce ní přin es lo nemalé pot íž e poro vn ávání pr ací bi o­ l og ic k ýc h [ n apř. " Ohr ož e n é dr uh y r ostli n mého oko lí" ) s chemic k ým i ( "K ont am in ace ov ocný ch d řev i n ol o­ M. Ma zá ková) a t e chni c­ ve m " ký m i ("Chlazení va kuov ý ch pe cí" ­ R. Sladk ý , P. V ys oč an ) . Velm i z a u ja­

la vlt ězn á práce P. Vic herk a " His t o­

r ic k é a souč a sné r oz š lření sl a n ýc h

b i oto pů na jižn í Mor avě". N a dr uh ém

mlst ě se umístila L. Pš ik a lov á s pr a cí

" Naš e ž á by" a tř e t í m íst o o bsad il

M. Dvořák s p rací "S t a n ovení hl a din

d usičnanů ve vybr a n ých vzorc íc h vo d

b rněnské oblasti" .

N ěkteré technick é práce ř e š ily z ce­

la konkrétní problém y podni ků ( Chi­

r a n a n. p.) a . byly př i h l á š eny do

zl ep š ovatelsko-vyná le ze ckého hnutí.

Cha rakter patentu m á p rá ce "Ma l á

d omovnl čistlrna vod" autorů P. Ober­

m a nna a P. Prok še .

S OČ opět přinesl a řadu n ový ch p o­

z naků li výsledků soust a vný c h po z o­

rování. Je potřeb a mnohe m víc e u s i­

l ov a t o jejich u pl a tněn í a vy už ití.

Lea Houšková

47

'$

Pionýři prd ochranu P!~rody Přír o dov ě dn á a ochr a nÚ s ká či nn ost

m á v pio n ýrs kýc h oddílec h a kr ou ž­

cí ch v jihom or a vském kr aji mn oh a­

le té do bré tra d :ce . S otá zka mi týk a­

jí cími se souča s ných pr ob lémů ve vý­

ch ov ě dět í a mládeže k péč i o živ ot ní

p ros t ředí jsme n avštívili ved ou cí od­

děl e ní př í rod ních věd Kr ajsk ého do­

mu p io nýrů a mlá deže v Brn ě s. Olgu

Lore n covou:

ti val u Týká se to také teb e, se tak bys te nechtěli děl a t příš tí pořa d . dostá vají k ml á deži a n a ve­ Proč ne! Na jednou je termín za dveř· ťeJ nost vůbec ja koby šl o o zále­ mi a vy začnete vymý šlet. P ost upn ě žittlst pouze úzkého okru'hu z á j emců se r odí scénář; stále je přepisován , a oabo rníku. Napadá mě kontrastu jí­ opravován, doplňován, muchlán a cí srovnání s častý mi zápl a vami ne­ vzápětí zase narovnává n. Nejvíce úkollI vkusu v l? odobě Angelik a Sandok a ­ (se hnat prostěrad lo , za jistit promí­ nu, a n avh: si troufám tvrdit, že při tačku, plá š ť a po do bně) dostanou s kutečně do bré propagaci by promí­ li dé , kteř í zrovn a nejsou přít o mní. tá ní vítězných , filmů s tematikou ži­ A nejzvlá š tněj š í je obsah scé náře. vo tního prosr,ř e~ í v n aš ich kinech Poznámk y typu " z ávod č í - V l k, lo­ Co soudíte o možnos tech spol upráce

n ebylo proděle cn . vec Lop a ta , di vad e lní pers onál PO SSM s k omisem i pr o p r áci s mlá­

Do poručov ala bycb urychlit vyb a vo­ já", nebo "hrnek , peroxid, si ř ičit a n , deží při okr esních výborech Č S OP v

vání Domu pioný rů a ml ádeže vide o­ pu š ka, šátek, š min ky , pepř". jen pár naše m kr ai i ?

za řízeními a využívát je mimo jiné zas v ě cených se v t om vyzná a to Sou čas n á úr o ve ň spolu prá ce je v jed­ k zázna múm ho a notných přírodov ěd­ j e š t ě po vz ájem n ých konzult ací ch. A no tlivých ol{resec h z n ač n ě odlišn á. ně a ekologicky za m ě řených poř a du s te jně je pak cel ý program výsledke m K nejl ep ší m p a tří o kresy Ho d on ín a Č S T , k natáčení š otů o práci pioný­ více Či méně zd a řilých improv izací. Uher s ké H radi št ě, n ao pa k se d osud r ů a svazáků v terénu a jejic h No a ta kh le to vypad á ve sku t e č no sti: nepoda řil o n a váz a t k ont a kty na okre­ p romítání nejen n a sou těží ch, ale tře­ N ávštěvníci jsou hne d u vchod u uv í­ se Zn ojm o. Z dosa vad ních z kušen os ­ ba i na plenárních s chuzích. táni slič nou dívkou, k terá jim n a píše tí je m ožno říci , že n ejvíc e zá leží Př es zn a čné množství dostupné po­ a připevní jmen ovku: ab y se lidé na složen í kom isí práce s ml á deží. p u l árně n a učné litera tury o proble­ mezi se bou po zn ali a to i t i, kteří Jso u-li jejich členy li dé , kte ří a ktiv ně mati ce životního prostře dí nám stá­ mezi ná s za vít ali pop rvé. Lovecké vedou pio n ýrs k é oddíl y či prac u jí ja­ le chybí to , co pro pr á ci s d ětm i p o­ h alali uvádí první scénku - Lov na ko vedoucí zá jm ový c h út va rii ve sta­ tř eb u j eme ne jvíc k onkr é tní, sna d­ jelena. Devizo vý cizin ec s polu s e zá· nicí ch mlad ýc h pří rodověd ců, je spo­ no vy užite ln é námět y . Domnívám e, vodčím šo ula jí z š eře lý m j e viš t ě m lup rá ce v ě cná a n eformá l ní. Jistě , že zd e nám příslu š né vědeck é ú sta vy (lesem), za t í m co ku lisáJ{ n ezú č a s tn ěně pro tyto pracov n íky to přináš í další h od n ě dl uží. mi m op r a cov ní za tíž e ní , avša k vlo že­ V neformální spo lupr áci s ČS OP i ný čas a ene rgi e se vr acejí m j. v p o­ osta tn í ochranou p řírody bych om mě ­ době sp ol e čně uspoř á daných a k cf, li dále hle dat, n a c há ze t a r oz víjet kte ré by mn ohdy byly n ad síl y jed­ úč inné f ormy přípr av y pio nýrů, sv a­ notli vých org a n izacÍ. Mu síme s e spo ­ z áků a zejména začínající ch pi on ý, ­ leč ně více snažit, a bych om t a k ov ým­ ských p r aco vn í ků v oblas t i ek ol ogic­ to způsob em n aplľío v ali doho du o spo ­ ké vý c ho vy, n a př. v pod Obě s o us tře­ lup ráci uzavřenou mez i ČÚ V SSM dě n í za ú č a sti od borný c h lek torů a Ú V ČSOP. tě ch t o slo žek, l ektorsk ou výp om ocí Jaký ie Váš názor na množství a kva ­ na let n íc h táb ore ch, na besedách i t e­ litu info r mací o život ním p r o s t ředí, ré nních e xkurzích. kte r é isou v souča sn é dob ě u nás Práci s dět mi a mlá de ží v péč i o ži­ k dispo zici? votn í pro st ře dí nelze p odl e mého so u­ So uhla sím s ná zore m prof. Emil a Ha ­ d u zužov at n a předáv á ní vě do mos t í. dač e , kter ý ve Vesm íru Č . 4/ 87 kr iti­ Je diHežité mít vždy na p a měti zá­ z uje m alo u konkrétnos t a tudíž n íz­ sa d u k ompl exního působení všech ko u ú či nnos t těc ht o informa cí, ze­ slo žek komun isti cké výchovy , s d ú ­ jm éna o š k odli výc h d ůs l e dcích n apř . ra zem n a výc hovu mr a vní, cito vou, n ě k t erých hosp od ářs k ýc h č i nn ost í na esteti ck ou i pra co vní. Vnímat p ří r o­ lids ké zd r a ví. Ta kové t o ú d a je js ou d u a učit se ctít její zák onitos ti je n ejen va rující , ale i výcho vně půs o­ tř eba rozumem, al e i srd cem. bí na děti a zp ro stř ed kov a n ě i na Dě k u j eme za rozho vor a těšíme se jejic h rodiče . Nutno vša k dod a t, že na další set kání ! Aleš Máchal cenné a využitelné m ohou být i in­ for m ace zís ka n é vlastními sila m i pio­ nýr ů a sv azá ků n a př . oc hránci pří­ rody z Kně ž ic u Tře bí č e zj i šť u jí ú č in­ ky vodn í eroze n a ze měd ěls k é p ů dě, p rop o čítáv ají , ja k é ho d n ot y p r o k o u ří jej ich rodiče , vyh od n ocu jí ús pory m a­ Brontosauří čtvrtky sa, kte r ých by bylo m ožn o d osáh­ no ut při šet rn ém hos pod a řen í se stra ­ Ka žd ý č tvrtek ve š k ol ním roce or ga­ vou ve š k ol n í jídelně a pod . ni zují Bronto sa uři z Brna v někt e ­ Pod ělt e se, pr osím, s námi o něk olik rýc h z klubů svu j pořa d. Vždy ten ná mět ů ke zvý še ní út5i nno sti m im o­ první v mě s í c i p a tří pi'edevším st ře ­ šk olní Vý ChOVY k o c hraně pří r ody d oškoláků m a tedy "Hrátkám s Bro n ­ v PO SSM! t osa urem". je jich p oř adatelem je Ne chápu, proč s pousty vysoc e kv a ­ b r o ntosauři aktiv MěV SS M Brno. li tníc h a v ýchov n ě p ůsob ivýc h film u Vypráví student lesnické fa kulty: na př. z Ek ofiJmu či z uher sk ohra­ P ř ijde za vám i Jana Halámková (ta kt o diš ťsk ého a m a térskéh o film ového fes­ p a tron Hrátek) s návrhem, jestli

48

vz ácně

roz ná ší ku lisy - lis t y papíru s ná ­ pis y "s tr om" , "vev erk a ", "les ". Náhle se oz ve jelení trou bení a za chv íli se vy noří jelen - pla ká t, kter ý ku li­ sá k rozb alil . T řesk n e rán a ... a ku­ lisá k padá! Následuj e závě rečná ce­ remonie n ad zh a slým kusem, fot o, bl a h o př á ní a jde opona. Po drobné pohybové h ře, při kter é se všichni řá dně r ozhýbají, se ocit ­ neme ve V OL - Výzkumném ú s ta vu lesa. Do zvíme se, co to "les" vlastn ě je a pr oč vypadá tak , jak t o d oku­ mentují snímky s uchýc h p a hýlů z Jizerských hor. Pomo c i filmu se sezn a mujeme s nově vy vinut ým me­ c h a nizačním pro st ředkem zv a ným " K ůŇ ". Film byl nat očen na Prá zd ­ n inách s Brontosaurem, kd e jsme s tav ě li ohrady pro h říb a t a . V rcho l em programu je vyhlašová ní a kcí. Ná ­ v š těvru ci se dovědí , kam s n ámi mohou o víken du je t pomo ci přírodě a ihne d s e mohou přihlás i t. S oučá stí progra m u je řada dalš ích her, písniček a legrac e , a le smys lem "Hrátek" není je n zábav a, a le i pou ­ č ení. Pod le Komensk é ho hesla "škol a

hrou " se b rontosauř í mu lidu nen á­ pad ně vklá da jí do mozku v ě domost i o lese, kr a jin ě, ky s elých deštích. Bez biflová ní a suchopáru tu mnozí s tř e ­ doškoláci vl a stně procházejí prvními h oclinami ekov ýcú ov y - a rácli a do ­ b rov o lně!

Na

začátku

jsme se zmínili, že "ka ždý takže ten clruhý a č t v rt ý v mě síc i je více orient ován n a vyso ­ koš koláky. Poř áda j í je v klubu Top as na Koun :cových kolejích Bronto sa uř i z Vy sokého učen í technick é ho. Jejich náplní jsou opě t h r y, scénky, po víd á­ n í, diafony , písničk y , besedy se zají­ m av ými lidmi o př í rodě a problemati­ ce životního prostředí.

A konečně třet í čt vrtek v m ěs íc i je

vyl1ľazen pr o pořad n azv.a n ý Ekovečer .

Na jeho organizaci se pod íl ejí ne­

jenom Bronto sa uři z MěV SSM a z Vy soké školy zemědělsk é, a le t a ké ochránci ze sekce životního p rostř e ­ dí Mě V ČSOP Brno. V klubu máte m ožnost pobesed ovat s po zv a ným i ocl borníky na ekologická témata, do­ z vědět se mnoho pozoruhodných in­ f ormací o st avu n aš eho životníh o čt vrtek ... ",

p rost řed í

a

o

problé me ch

s

jeho

tvorb ou.

E k oveče r

je vša k hl a vně místem se t­

k ání nej širší ho o kruhu záje m cll, k teří

cht ě jí p omo ci p ří rodě , a ť už z ř ad

m láde že nebo s t a r ších členů ČSOP .

Nav á za né k on t a kty při s p í v a jí ke zvý ­

šení zájmu o tuto prob lema tiku a k e

konkr étn ím a kcím Ha oc hr anu p ří­

rod y.

I kclyž je k aždý z klubových pořad ů

za měř e n přev áž ně "na někoho" , k

účasti jsou zváni be z rozdíl u všichni

zájemci o hnutí Bront os a urus , všich ni

jimž není lhos tejn é n aš e životn í pro­

st ředí.

Kd y a kam tedy mů ž et e přijít ? Infor­

m a ce získáte, jestliže si n apíšete n a

a dresu: Brontos a uří aktiv MěV SSM,

ul. 9. května 1, 662 20 Brno .

A nebojte se, mezi brontosa ury n ení

nikdo sám! Wolf, Majk, Jedlička

ť'o tograti e

Ta na H aluzíková a K ar el

Rrubý

Pálavské prázdniny s Brontosaurem Prázdniny s Br ontos a urem ne jsou je­ nom práce. Nejrůznější hry a hrátk y, mLniškol a horolezectv í, ve č ern í pose ­ zení u ohně, zpívání a nebo pla vba po Dyji, to vš ecllno k ni m rovn ě ž neroz,lu č n ě patří . Zrovn a tak jako n oví přátelé a pěkn é vzpomínky. Bronto­ sa uři z VUT Brno za jis tili le tos t ři t urnusy prázdnin na Pálavě v rámc i a kce Dno. Jeji ch hlavní prac ovní ná ­ pl ní bylo přesazování leknínů bílých z e zátO'pové oblasti nádrží clo m ís t, kd e m a jí ša nci n a p ř ežití. Skupin ě d va ceti kluků a holek s e da řilo v průměru za je den den vylovit a druhý d en pře sadit a si 170 leknínů. V září prolběh l o n a Pá la v ě týdenní so ustředění budoucíc h instruktor ů Hnutí Brontosa urus. Účastníci pomá­ h ali p ř i experimentálním odch ytu žab a jejich přemisťování n a be zpečn ější lokality. PřLlo ž iJi ruku k dílu t aké při či š tění strání p oct Trůnem a n ad Mi kulovem a zbyl ča s i na výuku s oft­ ball u a horolezect ví. AkCi pořád a l měs t sk ý výb or SSM v Brně. Jana Haluzíková

49

K r es lila

Na ďa H o ráčková

Kresba z

o výskytu

květnového

Ekot6ru

ptáka Lšopáka

večerku , třeb a

Byl objeven v obci Kom ňa v CHKO Bílé Kar paty 22. července 1987. O jeho objevení a popularizaci se za sloužily Ú střední dům pionýrů a mládeže J. Fučíka v Praze, celoškolský výbor SSM J. E. Purkyně v Brně, KS SPPOP a Obvodní dům pionýrů a mládeže Brno I. Jeho radami se řídilo třicet č tyři začínajících pionýrských ve­ doucích - úč a stníků 6. letní školy ochra ny přírody (LSOP), tedy m y. Kromě výchovy pro práci v PO SSM , přednášek o ekologii a s eznámení s CHKO Bílé Ka rpaty nás čekaly třeba jóga, ekoluaní, výtvarná výchov a , video, pantomima a mnoho d al šího. V obhajobách jsme si zkusil i uh ájit své ta novi s ko k da nému problému ať u ž to byl sm ysl dobrovolné ochrany pří rod y , co chceme z dětí vychová ­ vat , jaké vzory by měli pion ý ři mít. Vši c hni jsme pozna li, ja k je n ě k dy t ěžké vyjádřit, co si mysl íme a hl av ­ n ě s i vlastní n áz or obhájit. Dis kuto­ valo se vš ude a o všem, ča sto pře s

o shlédnutých filmech [vana Stří teského nebo o sovětském fi lmu Přehrada. kter é jsme měli mo ž­ nost vidět pomocí videa. Jan Amos Komenský by n aš e vedou ­ cí jistě pochválil. Byla to opra vdu š kola hrou. Jen málo jsme seděli , poslouchali , dělali si poznámky . Lš o­ pák, mimochodem velmi vzděl a ný pták, nám každý den posíl a l p sa ní č ­ ka s úkoly "opáčka". Nehylo to žádné zkoušení. Hráli jsme divadlo, ukazo ­ vali jsme , jak má vypa dat schůzk a oddílu, vymý šleli jsme pro osta tní nové hry a každá ze čtyř družín také zorganizova la jednu z ekoher. Podle našeho snažení nám nejen při­ bývaly obrázky do žákovských kní ­ ž eček, ale i rostly nástěnkové hrá š k y, které jsme si "zaseli" prvního dne. Ú měrně s růstem na šich v ě d omo stí košatěly i hrachy, nakonec rozkvetly a nejlepší družině přinesly i plody. S adresami nových kamarád ů, ná­ p adn í čkem plným her a dobrých rad jsme si řekli poslední "a hoj" a roz ­ jeli jsme se domů rozdat dětem , co jsme se za těch deset dní n a učili. Hana Ludvíková

o p,řírodě a s přírodou Pan Václa v Ric hter ze Zaječí nám d al k ,d ispozici n ěko lik příkladů ze své ve l k é sbírky dět ských perlič e k: Ale j ří káme řa dě strom ů, která utíká za automobilem. V r oce 2 000 bud OU u nás lesy sice menší, ale zato hustší. Kd yž zvěř

p ř i š la civiliz ace d o l esa, zmizela .

některá

Stromy r ostou pomalu, proto je sá­ zíme p ře d kácením trochu dří v. Lesy musíme chránit, jin ak bych om d ýchali suché s/r omky. Paseka j e les v lese, ale bez strom ů.

}eště,rky U

zastávky

C hráněné druhy ži voč ichů se někdy vyskytují uprostřed městské zástavby n a místech zcela nečekaných. Je to např. ještěrka obecná, kterou za sl u­ nečného poč así múžeme spatřit, jak se v y hřívá na náspu mezi tratí tra m­ vaj e a brněnským výstavištěm. Tento násep rozhodně nevypadá př íro d ně; zejména v okolí zastávek je dosti od­ padků a je silně za rostlý r ů zuou bu­ ření (např. kustovice). -wth­

50

Pátek 8. 5. 1987 podchod pře d nádražní budovou ČSD v Brně. "Ví­ tá me účastníky mezinárodního, pří­ rodovědeckého sympózia Bílé Karp a ­ ty 1987". Prosíme delegát y jednotli­ vých zemí , aby se prezentovali II svých prúvodců . . . " Okamžik r oz­ paků, ale již záhy se rozproudil a me­ zi vybranými členy brněnských krouž­ ků (6. - 8. třída) živá diskuse: "Co­ pak bude asi následov a t?" Rozuzlení se dočkali už druhý den ráno. Pod vedením "lektorů" - stu­ dentů brněnské přírodovědecké fa­ kulty (členů ČSOP) a bsolvova li celodenní maratón, který měl oboh a­ tit jejich znalosti z hydrobiologie, bo­ taniky, herpetologie, para zito logie, etologie a ekologie drobných s a vců a chemie živo tního prostředí. Odbor­ né sekce zahrnoval y nejenom hodi­ nu povídání, ale především názorné příklady a pokusy. Po odborném programu následov a l

slavnostní večer, hry a soutěže. No­

vě získané znalosti si děti mohly pro­

věřit a zopakovat na nedělní přírodo ­

vědné stezce.

Zbývá jen doufat, že účastníci pře­

dají své vědomosti v oddílech a krouž ­ cích a organizátorům vydrží nadšení přinejmenším do pří š tího druhého ročníku této akce. R. ,Vančura a J. Gális

Výstava ve skleníku V květnu se n a brněnském náměstí Svobody opět objevil za hr adnický sklenik , a by na skle zevnitř hostil stovky obrázkll a pár desíte k foto­ grafU jíž lX. ročníku EKOFÓRU. Ta to celostátní soutěž je výborným náp a­ clem svazáků VUT a probíhá pod pat­ ronací Komise tvorby a ochrany ži­ votního prostředí p ř i CŠV SSM VUT v Brně. My, co jsme se dívali zvenku, a bylo nás tr a dičně dost - jsme se moc nezasmáli, a to nejen proto, že problematika životního prostředí je věcí vesk.rze vážnou. Prezentovaný humOr se tradičně pohyboval v roz­ mezí od - řekněme až příli š ostře , n a ivního diletantismu až po odborně poučný, výtvarně kvalitní, a le n ěkdy příliš intelektuálský. Divácky nej­ vd ěčnější rovina "mezi", jejímž žijí­ cím klasikem je n a př. Vl ad imír Ren­ Čí n, byla opět zastoupena jen málo. Proto do jubilejního X. ročníku pře­ jeme jeho organizá torům více výtvo­ rLl , které by měly jak o s t a tn ě sami uvádějí v propozicích - kromě vtipu či neobvyklého pohledu na svět i kvalitní výtva r né zpra cování. Letos jsme patřili k těm divákíim. kteří před "veselým skleníkem" dali přednost okolo stojícím panelúm, pre­ zentujícím bohatou ochr a nářskou čin­ nost příkladně akti vních Brontos a urů WT.

~

v@fi,\; Dllun®~

Mapování hnízdního rozšíření ptáků Od r oku 1982 spol upracu je p o če tn ý k ole ktiv členů Č e s k é spol eč n os ti orni­ t ologické (ČSa ) s pracovní ky OSEB ČSAV a KS3P POP v Brn ě n a m a pová­ n í h.nízdního ro z ší ř en í pt áků v Jih o­ m o r avs kém kr a ji. Tot o m a p ová ní je součástí cel os tá t ní a k ce or ga n izova n é čs a v Praze, jejím ž výs led kem bude Atlas hn ízdního r o zš íř ení p t á ků v ČS R. V Jihom oravs k ém kr a ji zj i š ť uj e m e n a víc podrobné ú daje o výs kyt u vy­ b r a ných d ruhů ptáků , je jichž exis ten­ ce je zde b uď ohrožen a zán ikem vhodných pr o stře d í , n eho jde o dru ­ hy , kter é jsou p od r ob eny př íliš n é m u a ntropogennímu tl a ku. Sledování m usí být dlo uh odobé, aby zachy tilo zm ěny

Výstava v

St ane se m ok řad pod Sant on em sme­ nebo n au čnou stezk ou ? ( Fot o K ar el Hrubý )

tiště m

v s ouvi slos ti s n ad­ č i pronikáním do blízkosti lidsl{ ých s í dli š ť. Ji ž po p ě­ tile tém sledov á ní se n ě kt e ré z měn y u káza l y - ro zš iř o v á ní drozd a kv íč a­ ly d o ni žší ch p oloh , p od ob ně ťuh ý k a šedé ho, n a pr oti tomu úp lné vym izen í ťu hý k a m enší ho a ru dohlavého z ce­ l ého k r a je. Z v ýs l edk ů již ta ké vyp lyn uly někte ­ ré konkr é tní ú s p ě š n é zása hy k ochra­ n ě ohr oženýc h hnízd neb o hn í z d išť, jako n apř . ochr a n a 'h n ízd v ý rů, ko ­ lo nií b ř ehulí a p od. Má te-li ornit ol ogi ck é zn a los ti a zá ­ je m, p ř ihlas te se n a OS EB ČSAV , K větná 8, Brn o. J. Pellalltová

n a p ř. v ro zší ření m o řs kou vý škou ,

zahradě (F o 'u Dalihor t'ridr ic h)

Pod n e;krásněj ší m gin g k em střední Evropy a další mi starými st rom y, 2 nichž m n ohé muse jí pam a tova t Le o­ še Janáčk a a někte r é snad i Ř e h o ř e Mend la, vyst avovalo koncem kv ět n a GRA FICKÉ STUDIO. Skupina m~a dý ch am a térský oh v ýtv ar n íků (Dalibor Frid­ r ich, Leoš B oče k , Jiří Hl oušek, Zi n a Hr azdíl k ová , Iva na Kopec ká , Ivan Pek á ­ r ek a Ha na Pekár k ová), sd ru že ná p ř i OK VS Brno 1, p ře dváděla s vé pro­ fes 'o:lál n ě kv al itní g ra fick é listy i malby v park u Starobrněns k ého kl á š­ ter a na M endlově náměs tí již p ot řet L

Není jiná cesta?

Na tr ávník y a me zi st r om y ta k vs tou­ pil y svěží podobizn y přá t e l, exp re sív n ě ladě n é obrazy měs tského ce n tra bez z e l eně i in timn í smu tná zá k ou tí pa v­ lač ov ých d o mů , k terá z tvárn ě ná n a m a lé ploše o btížnými gr afickým i te chnikami - se jevila ja ko vý tv a rn ě n e jlepší. 1 kdy ž t edy ne šlo p ř ím o o pro bl em a t iku o c hr a n á řskou , n a bíd n u­ t ý kon t r as t zt várnění šed i se s ku ­ t eč n o u oáz ou ze l eně vy bízel !{ za­ m yšl ení n ad kva litou ži vo tn ího pr o­ st ř e d í n ě kt erých částí ne je n Brn a , -ac-

Kdo

ne zn al po dr obněji kr aji nu vý­ od Brna v okolí Velatic kých t om u otevřela dálnice k Holu ­ bicím n ový po hled n a kopec San ton. Kopec t o ho t o zv lá št n íh o jm é na je zd áli patrný dom inan t ou m alého kos ­ t elí ka n a te m eni a zb ytk y vět r néh o m lý n a n a úb OČí u n ov,ě posta vené ho m otorest u, Teme no k opce ho s tí n ěkt e­ ré v ý zn ač né rostlinné druhy a je od r, 1979 c h r áněným p řírod ní m výtvo­ r em . Západní st r a n a kopce s m ěre m k Brnu je vytv o řena k řo v i to u s trán í a pří kr ý m s ka ln ím útese m, spadají­ cím kolmo do vody m alého jezí rk a. Na sev ern ím a do n edávna i n a zá­ p adním bř e h u bylo jezí r ko lem ován o stromový m por ostem , jižní břeh je d nes tvo řen t ě les e m dálnice, Část je­ zír ka je zar ostl á ráko se m. Je š kod a, že jezírk o n ebyl o za hrnu to do chrá něn é plochy , Asi s e v n ě m skuteč n ě ne vysky tu je žád n ý gla ciální reli kt, a n i kritick y ohrožený dr uh . Jen se v n ěm r ozmn ož u jí obojži velní­ ci a v r áko sinác h přes páva jí hejn a špač k ů a k o n ipasů. I to by snad m ohl být již dostatečný důvod k zachová ­ ní jezír ka v této bezvodé kr aji n ě . Zřej m ě to však n est ač í , a proto s e je­ zírko zača l o za vá žet od p adem. Dos ud je za vezena jen m alá část př i zá ­ padním b ře h u a snad je ještě čas o zách r a ně jed n at zavez e ná plocha by se jist ě č a sem př i r ozený m ná l e­ tem vhodn ě ozele nil a . Zavážen i je­ zírka vš ak vybízí k obecnější úv aze . Jezírko je to t iž kr ásn é. Ze jména od­ poledn e a n a ve č e r, při cest ě od Brna vyniká kuliso u skály a k op ce n ad hladino u. Cel á plocha je přitom m al á , takž e její exis tence n eohrožuje z e m ě­ děls k o u produkci okres u Br no -venkov, Kde je tedy důvod k nu tn osti zavá­ žení jezírka odpadky, a to v sou­ sedstv í moto r es t u, \{ de se počít á se zastá vka mi sto vek lidí? P roč neudělat raději n ad jezírkem vyhlídkovou stez ku od m otorest u s několika la­ vičkami? Asi n ěkdo vytypov al bah­ nitou prohl u be ň v zem i, zaplněnou vodou , pro s lo žiš t ě odpadků . Nebyl to, ja k o se ří k ával o, člově k os vícený. chod ně k opců,

K. Hudec

51

Je

včelojed

Vojtěch

Vče lojed ně velký

opravdu vzácný?

Mrlík

lesní, ernis a pivorus, je střed ­ p ták z řádu dravců. Jeho l ove cké schopnosti jsou ov šem orien­ t ovány téměř výhradn ě k lovu blan o­ kří dlého hmyzu, kter ý se ro·z množu­ je v zemi. Odborná li terat ura uv ádí, že až 85 % po č tu je ho k ořis ti před­ s tavují právě tito ž ivoči chové. Za do­ plňkovou potravu mohou sloužit i ně­ k teří obra tl ovci. Předev š ím žáb y, n ě­ kteří plazi, z ptáků zejména mláď a t a n a zemi hníz dícíc h druhů a dál e drobní sa vci. Zdá se , že zejména velká potravní s peciali'zac e předurčuje optimální h nízdní hustotu včeloj e d a lesn ího v kraji n ě . Disperze p árů je značná. Je ­ h o hn ízdn'Í roz šířen í u nás můžem e p ova žova t za roztrou še né. Obývá les­ n até kra jiny celého n ašeh o ú zemí, al e preferuj e zejména teplejší míst a. Ideálním prostř e dím pa k jsou člen i ­ té k opcovité terény, kd e jsou lesy protkány pasekami a kde se lesy stří­ daj í s luk a mi nebo p oli. Včeloje d les ní je č as to za m ěň ován s kán í, proto že v letu jsou si ob a dru hy dravců dosti podobné. Spolehl (výÍn determinačním znakem je zbarvení spodní strany křídel a oca­ s u. Na k ří dle c h jsou dob ře rozli šitel ­ n é pruhy, na ocasu jsou zespodu patrné tři tm a vé pásky. Tento křídel­ n í a ocasní vzore k je u káně lesní zcela odlišný. J e š t ě podle jednoho cha r a kteristické­ h o prvku můžeme v terénu včeloje ­ da d obř e rozlišit. Po příletu z afri c­ k ých zimovi š ť, koncem dubna , probí­ h ají u tohoto dravce svatební lety. Ty můžeme pozorovat přibližně od začátku a ž do poloviny května . Sva­ t eb ní lety ses tá vají obdobn ě jaku u

káně les ní z kroužení v širokých kruzí c h a nás lednýc h páriecll s p tI'· vřenými k ř ídly šikmo dolů. VčelOjed však v bodě, kdy po vyhoupnutí ztrá­ cí rychlost, obyčejně několikrát prud ­ ce zvedne křídla , až se svými svrch­ nImi partiemi krátce vzájemně do ­ tknou. Ř í káme, že včelojedi "tleska­ jí". Toto tleskání je pro včelojed y v době svatebních let ů zcel a cha rak­ teristick é a viditelné i na značnou vzdálenost. Někdy k nám vítr může přiné s t i tichý zvuk vzájemné ho plesk­ nutí křídel. Proč se vša k ta kto obsáhle zabývám

možnostmi terénní identifikace vče­

lojedů? Ačkoliv v čel ojed a nemusí ve

svém bytí ohro žova t člověk např. p ří­

mým střílením (z hledisk a myslivosti

je to naprosto neškodný dra vec], mo­

hou se na jeho úbytku podepsat n ě­

které ši rší ekologické souvislosti ­ úzká lovecká specializace, příli š ná­

silně měněný charakter kr aj iny a pod .

O včelojedovi víme, že pravidelně

hnízd í n a n ašem území, a le neznáme

objektivně hnízdní hustoty v růz ­

ných biotopech, neznáme dopodro b­

n a jeho ekologické nároky pro výb ěr

biot o p ~l, nez náme jeho schopnosti

ad a pt a ce k měnícím se podmínkám

prostředí a pod.

Nejina k je tomu i v podmínkách Ji­

homoravského· kraje, k de je včeloje d

opravd u řídce, ale spíše až vz ácně

hnízdícím dravcem.

Tím to článkem chci apelovat n a vš echny nadšené milovníky přírody a vyzvat je k už ší s polupráci n a pro­ blému "včelOjed". Velmi rádi uví­ táme informace, které pomohou osv ě t­ lit jeho roz š í ř ení v nasem kraji.

N a horním snímku káně l esn í v prz­ r od ě, na dolním káně l esní d ržená barbar ským chovatelem v k rálí kárn ě (Foto Ji ří Dohnal a Mirko H ain )

Ce lní pr ofily kro užícíc h d ravců

~

Káně

-..

-----------~."'

------------­

VčelOjed

{Kresby a fotografie: Vo;těch Mrlík} Vče l o ;e d lesní při krou žení, ;ižní Mo­ rava, 27. 5. 1980

Siluety letících dravců: a j krou žen í, b} veslovací let

b

I __ >

l~

52

Změníme hřbitovy

na parky?

Jan Cablík

í­ :=,

Př e desílám:

Každ ý nechť je pahřb e n ta k, jak s i přeje . Omezuje ná s je n p ř edp i s , že t o může být talika na p a­ hř e bi š t i. Na še úvah a se t'ý ká st ř e d ­ ní ch a velký ch mě st, jejichž hřb i t a­ vy, kd ysi za laže né vně m ěstsk é ho. a b­ vad u, jsa u nyní a bklapeny výs tavba u . Sna hu dát hřb it a v ům a r chitekta nic­ ky sla d ěn ý vzhl ed a urbanistic ky je včl e n it do. n y ně j šíh o. měs t'a ja ka ve­ ře j nau z e l eň uma žnil a krem a ce. Za­ tím se ta, vša k jen n ep atrně pram ítl a do. o.br azu našidh hř b i tav ů. V r. 1985 da sáhl y krem a ce v Č S R 74 % a v SS R 10 %, v e velk ých m ěs t e ch , n a.p ř . v Brn ě, č i n ila 88 %. Na území celé ČS S R převJ á dá p a hř e b kremac í nad in humací již a d r. 1982. Je ne n ár a č­ ná na p,l a chu a prast a h ygienick ýc h pr a blémú. P ř edpo.k l ad , že by i nhuma ce vů b ec vymize ly, je v ša k p ř e dč as n ý . Toli k a s kupiny k ast r a výc h h ra b ů p a stup n ě p r a ř ídn au a u v a l n ě n á mís t a p řis p ějí k přem ěn ě na 'hř b it a v y lesní a v dalš í et a p ě na park y s vtr a ušen ým i hra by význ amn ých asab no s tí. Ta n e­ ní fan tazie , v ž d y ť už mám e da br ý pří kl ad tř í h ř b it av ú n a St a r ém M ěs­ t ě v Brati sl a v ě přem ěn ě n ýc h n a ze­ le nau zónu. Ú s pě ch se d os t aví, kdy ž bud e u vedou cích či nitelů náradn íc h výború v ů le a sa u s třed ě né úsilí, ca ž se neabejde be z prapa ga ce ve sd ěl a ­ va cích prostře dcích a bez moderni­ za ce hřbitavních ř á d ů . Zatím př et r ­ váv a jí "mě st a mr tvý ch" s řad a m i p omníkú, m a sivních hr a bek a n e ­ vZhl ednýdh kolum bár ií. Větši n a uren je stále uklád an a do rodinných hr o­ bú neb o. ] 8 stav ěna na jejich pavr ch , ca ž pradlužuje ži vatna st k as trový ch hr o bú o dvě i ví ce generací. V p oč át cí c h razvoje krema ce mn oh o slibavaly urnavé háje . Vnesly do. h ř b i ­ t avů z jasněn é a zelení pravázené sku­ piny s um ě lecky ztv á rněnými pamn í č­ ky. Rychlý vzrú st kr em a ce však zp ů ­ s a bil, že 'Í tentO' útv ar padleh l m a­ s ové vý,rabě ste jn ých a tě sně k sab ě ř az ených náhrobk ú. Vznikly, iranick y ř e čena "vra bi::í hřb i tovy " , a z urn o­ vých hájú zús ral jen název. Žádný zpiisob ukládání ost a tkú za­ vřených v urnách ne zvládl narů sta jí c í počet kremací tak, a by splňav a l ne­ jen požadavk y pietní a estetick é, a le aby se t él k děla bez zvykavě zakař e ­ něné aká zalasti. Výchadiskem byl a směrnice uveřejněn á v Úř e dním list ě z 30. 11. 1958 () valném uklád á ní zp a ­ p e lněných ostatků na laučkách. Zbr as la vští a bčané (dnes Praha-Zbras ­ lav) pahatově z řídili v letech 1960 až 1965 vzorné pahřebi š tě , adpaví da ­ jící nové směrnici. V parkavém pra­ středí js au tam ukládány astatky val­ n ě buď pad kélmenné desky se jmé­ nem radiny, nebo. razptylem a vsy ­ pem na laučku. Žádn ý papis nevystirl­

~

vzn ik ly "v ra bčí h řb ito vy " a z urn ovýc h há j ů z ů s t a l jen název.

J­ ~------------------------~/

K r eslil Rosti slav Pospíšil

Vě tš in a uren ie st ál e uk ládána do r Od i nnýc h hr o b ů n ebo sta v ě n a na j eiic h povr ch ( Fot o lan Cablík J

ne

zbr as lavské pa­ je nut n o. vidět a vzít si z n ě ha p říkl a d. Je 10 citlivě kampona­ vaný park ( arch. Hynek Svolmctél), v něm ž se u šlechtilo.st přírady snaubí s uměleckými díly našich vynikaj í­ cích sa c hařů z přelomu staletí - Ma­ řa tky , Bílkél, Kélfky, Wa gnera, J. Ax­ mana. Plastiky byly trvélle zapůjče­ n y Náradní gélJ é rií. V té že dabě vznikla i prvá r az­ p tylavá laučka v Brně. Ne s par n ě je ne j pragresívnější parkavau úprélvau Ú s tředního. hřbitov a. Zdabí ji díla ví­ d eň s kého. s o.dhaře Kunschar a , získ a né ze zrušeného. hrabu. Druhá razp tyla ­ vá laučka je již skramněj š í a třetí l aučk a , vsypav á , je jen, technicky s tra­ sku t ečnost

h řebi š tě

há. Pahřebi š t ě

je nej e n nezbytným čl á n­ kem sídli štní vybavenasti, élle je té ž prajevem s aučasné kultury, která se zvl á ště muze upl a tnit u valného. ukládání as t a ~ků. Jin a k je tam u u in­ dividuálních hra,bú , kd e zélplacením místa vzniká nárok na jakaukoliv úpravu hrobu , od pečlivé k zanedba­ nOSti, od vkusn é až k e kýči, bez ohledu n a celek. Je jen věcí času , kdy se hřbitavy

-p ar ky

n a pl noha dn at nau ve­ a ja k dlau ho bu de trva t na nich lpící psycha,l agick á zát ě ž . Mažn ý je vša k i ob rá cený pastu p: V existují cím parku n a jít m ís ta pr o. m a lé pahř eb i št ě, jím ž je pie t'n í lau č­ k a , ja k se to prak tikuje v Anglii. Park i nadále plní s'vúj pú vodní úč el , v něm zéllažená la uč k a je pr as ta ch arakt e ristického. hřbita vní ha smut­ ku. Urbani s t ům ta u sn ad ní hl edá ní valné pl ac h y pro pahř ebi š tě , a něm ž platí, že m á být ca n ej blíže mís ta, kde zesnulý zrun ech a l své p říb uzn é , přátele a znám é. Ve velk ých měste dh ta kavau l oučku by měl a mít každ á zm ěn í

ř ejnau z e leň,

čtvrť.

Z dv ac eti brn ě nskýCh hřbitavú je nyní v pravazu pauze asm éI dv a nác t je uzavřena. Jejich celkavá pla ch a předst a v ú je 77 h a zelen ě , caž není malička'st nad níž můžeme mávnau t rukou. Zvl áš!'ě r

ta pl a tí o jedna šedesátihekta ­

ravěm Ústředním hřbitavě, třikr á t vět­

ším ne Ži .· jsou Lužánky. Je ta největ ší sauvisl á zeleň (byť by jen vyhr a'Z ená) v zastavěn é ·plaše Brna . Bude z n ěj jednau p ark?

53

Kreslil lan Stek/ ík

Dvě

dimenze Ekofilmu

Hana Librová

-- N áv š těvník Ekofilmu je postaven p ře d známou potíž lidského života: nemůž e m ít všechn o. Nemů že zhlédnout všech, 180 předvá dě ných filmov ých a tele ­ viz n ích snímků , kterými letošní p ř e ­ hlí dku obeslalo 31 s tátů. Už proto, že s e promltaj í p a r a lelně ve d vou sálech _ Ve sna ze p ře l stíť železnou zákonitost, začne divák m anévrova t: pobíhá s kat alogem v ruce mezi obě ­ m a hledišti Domu kultury v Porub ě . Když to d ě lá několik p ů l dnů, náhle' zjist í, že je přesycen informa cemi, d ojmy a vlastními komentá ři. Aby se s nimi vyrovnal, začne je t říd i t , h le­ da t s polečné jmenovat ele_ I Ta ké já jsem ve vlak u z Ostravy do Brna vymý šl ela n ěj a k ý k lí č. Na­ šla jsem dvě dimenz e, p odle ni chž jsem si film y řadila: První se pro­ stírá mezi p óly pesimismus - op ti­ m ismus_ Druhá dimenze je dána pó­ ly: techn ologické ř ešen í změn y h odnot Je pochopitel n é, že Ek ofilm pořád a­ ný v druh é polovin ě osmdesátýc h let již př e konal sta dium, v němž divá ka upozorňov al n a existenci ekol ogi cké­ ho problému. Úl ek n a d možností eko ­ logi ck é zkázy má e kologic ká pub li­ cistika a prům ě rn ě vzdělaný div á k za sebou_ Tvůrci ekologických filmů, po do bn ě jak o ekol ogo vé sami, dnes větš inou nejso u čern ými ptáky věš­ tícími všeobecné ne š těs t í , ani n a­ ří kači na d n eodvra tnou záhubou pří­ rody . Jako by se - s n a d pon ě kud fa­ talisticky - u kli dnili s dobrým vě­ dom ím, že děl ají, co je v jej ich si­ lách_ Ultr a posse nem o tenetur ­ nikdo není povinen k onati více , než může_

Polarita bezvýcho dného pesim ismu a kalam itního patosu se z ekologické rétorik y vyt rá cí. Př e kv api v é vša k na E kofilmu bylo set k ání s dokonalým optimismem, například ve film ech "Vegetace syrs kýc h s tepí" a -"Rekul ­ tivace v okrese Teplice" . Oba se při­ tom týkají oblastí, které se sotva ocitají v dobrém e kologic k ém stavu. Bezvýh r ad ně optimistické vidění tu vyžaduje důkladné kla pky n a OCl. Nezdůvodněná optimistická schéma­ t a, vyslovující jen půl pravdy, jsou v ekologii více než jinde zavádějící a nebezpečná. Drtivá vět ši na filmových a televizních snímků leží ovšem na dimenzi mezi optimismem a pesimismem mimo pó­ ly. Nejčastěji v oblasti varovné skepse, jíž tu a tam probleskuje naděje a pobídka k činu. Dá se ř íci, že pro letošní Ekofilm jsou charakteristická díla konk rétně a/a rmu;ící. Upozor­ ň ují na p oš kozování vod ("Hava ri jn é zhoršovanie a k osti povrchový ch a pOdzemn ých vod " I, na dra stickou . deva sta ci p ř írody v rozvojový'ch ze­ mích ("Konec ráje" I, na úbytek ge­

54

nového fondu ("Ve lká g en ová lou­ pež"), atd., atd. Je velmi cenné, že zároveň hledají výChodisko ve formě vě cného návrhu ("Územní systé m y ekologické stability krajiny"),_ V čem spočívá n aše šance? Část fil ­ mů vsadila na druhotnou likvidaci e kologických škod. Na spolehlivou indika ci ekologického poškození ( "Ekologický monitoring" , "Dálkový průzkum Země"), na odlučov á ní emi­ sí ("Prachatice bez prachu a siry" ), na moderní čističk y odpadních vo d ("Hlubinné biotechnologie"l_ M é ně pozornosti obra cejí "ekosním­ ky" k resení zákl ad ních princ i pů te chnologií, k ekologicky orientované re k onstrukci výrobních postupů , kte ­ r é by už preventivně omezovaly č i vylučov a ly poškozování biosféry (v anglickém seriálu "Perspektivy" n a př_ "Sluneční past" nebo "Větrná e nergie") . Stále m arně vyhlížíme fil­ mový (či jiný] doklad o důsledném zavádění recykliza č n íc h technologií, od nichž si ekologové tolik slibují. Divá k zajimající se o ekologická vý­ chod iska je tedy Ekofilmem oriento­ ván p ře devším na obl as t druhotné­ ho či š tění a změn výrobních techno­ 10giL Jen velmi nesm ěle , často mimo p řím ý záměr s céná ře , je upozor ň o­ ván, že podmínka ř eš en í e kologick é si tuace sp očívá i ve změně lidských hodnot (O to vě t ší pot lesk patří k a­ nads kému filmu pro dě t i "Pohádk a o Šetrné m královst vi ". ] Z vlá š ť k ř i k ­ lavá je a bsence širš ího pohl e du v a mer ické m snímku o komunáln ích odp a dech New Yor ku ( "H ora ve měs ­ tě " I. Uvažu je se v něm o p otížích odvozu, ukl ádání, spal ov á n í, i o re ­ cy klaci giga nti ckýc h objemů odpadů z boh atého mě sta. Myšlenka n a jejich ome zení zm ěn a m i ve z působu ko n zu ­ mu a života n ení ve filmu vůbec nastolena . A je přece nepochybné, že ž ádn é technologi cké inova ce ne­ mohou zachránit e xpo ne nciál ně r os­ toucí lid ský s vět, bude-li uplatňovil t své ná rok y na př í rodu prostřednic­ tví m nadměr n ého konzumu. Jak málo s e přemý šlí o vazbě mezi hodnotovým zaměř ením lidí a osu­ dem přírody , bylo zřejmé neje n z pro­ mítanýc h sním k ů. Projevilo se to pře­ kvapivě i n a samotné akci Ekofilmu. Součástí společenského večera byla módní př ehlídk a. Mód a - ať oděvní, či jakákoli v jiná je díky principu tzv. m orálního opotř e be ní p římo sym­ bolem efemé r nos ti, pom í jivého vztahu člověka k ok ol n ímu s v ětu, principu po užij a z a hoď. P a t ří na sraz hled a­ č ů e kolo gický c h řeš en í? Nec hci k ončit výtkou výb orn ým or­ ganiz á t o rům Ekofilm u. Vraťme ·se k př edvá děným fil mům. Kons tatujem e , že n ejpřes věd či vě j i vyzn ě ly ty z nich, které dokázaly uk á za t nejen te ch no­

logické mo žnosti so uč a sn é ho vě dec ­ ké ho pokroku, al e k ter é zároveň obsa hovaly ono hodn otové č i filozo­ fické za k otvení v úvaze o mezi, kam s m ě jí jít nárok y člověka na biosféru_ Jmenujme snímek Velké Británie "Bolesti růstu" a sloven ský "Pán, to nie je najvhodnej šie slo vo"_ Už pr o jeho název.

Slibná spolupráce Na z ák l adě doh od y me zi Jihom orav­ ským KV SSM a Ba'vo rskou ml á­ dež nicko u organizací byly zaháje n y vý m ě nné pobyty skup in m la dých o­ ch r á nců přírody z Ji'h omor avské h o kr a­ je a Bavm ska. Akci otevřela n aše sk upin a exkur zí v roce 1985 a le tos v če rvnu přije lo na náv ště vu 10 m la­ dých " e kol ogů" z NSR. Na zajiště n í progr a mu se pods ta tnou m ěr ou po­ dílel i Český svaz ochránců přírody, zejména OV ČS O P Uh er ské Hradiště a ZO ČSO P Divoky z okres u Kromě­ říž. SpOluprác e je pro obě s kupiny nejen atra ktivní a významně přispív á k rozšíření zn alostí mladých lidí, ale předevší m je další kýženou k api čkou do jezera uvolnění, které je nezbyt­ nou podmínkou řešení ekologických problémů, pro něž politické hran ice jaksi neplatL mik

Spolupráce s Polskem Č eský

svaz ochr án c ů p řírody n avá­ zal oficiální kont a kty s polskou Li­ g ou ochrany p řír od y . Pro jižní Mora­ vu se n ejs li bn ěji rýsují st yk y s ochra­ náři Poznaňsk é ho vojvodstvÍ. mik

K

záchraně

Jiří

Saul

teplomilných lesních

lemů

Jan Tluka

Strom Na okra jích l es ů, zvláště teplomil­ ných doubrav, se při dynamick ém bo­ ji me zi lesem a bezlesím tvo ří plá š ť křovin, n a kter ý navazuj e bylinný lem, s kládající se ze specifick ýc h te p­ l omiln ých rostlin. Nejen zasvěcen é botaniky, ale všech­ n y mil ovníky přírody upou tá po hled n a pes trou paletu barev kv ě teny les­ ní ch okrajů , zvláště na jižních a zá ­ padních expozicích. Zón a dynamick é­ ho boj e mezi lesem a bezlesím je přechodné pásmo, jehož chara kt er je výsledkem působení fakt o rů rozd íl­ ný ch p rostředí. Vzniká tak gradient les křovitý les pl á š ť lem - travi nné s poleč e nstvo. Rozloha a šíře lemů bývá rozdíln á podl e s ta novišt ě , zpravidla od jedno­ ho do pěti metrů. Na mnoha místech jsou v přímém kontakt u se zem ědě l­ skou půdou. Náleží sem i ro zsáhl ej ­ ší travnaté výspy lesa. Ponejvíce vša k jde o ne souvislé , přeru š ov an é pr uhy vegetace kolem lesních o k r a jů. Kv ě­ te n a les ních lemů je druhově velmi bo'hatá a představuje n a vět š ině stano ­ v i š ť zbyt ky pftvodní lesní xerotermn í flór y. K na ruš en í a ohrožení lemo vé vege­ t a ce dochází z rů z n ýc h dů v odů. P ři t ě žbě dřev a býva jí z ř izo ván y sklád­ ky zpr a vidla na okraji lesa, přib ližo­ váním dřeva d ochází k po rušení ve­ ge t ačního kr ytu, ponecháva jí se zde zbytky klest u apod. V kont a ktu s e zem ě dělskou zónou dochází k ovliv­ nění porostft po st ř i ky herbicidft, k n arušení okrajft lesa při zpracován í p ůd y . N epřízn ivě se mů ž e proj evit i n ál et p levelný ch a ni tr ofilních dru ­ hiL V největ ší míře se vša k na ve­ geta tivních zm ě ná ch lemo vé vege ta­ ce projev u jí důs l edky neustále pokra­ čují c ího s uk cesního proces u lesa s n ásle d n ou změn o u ekolo gický ch podmínek. K ř o v i nn ý plá š ť se rozrů s­ t á a spol u s náletem stromovit ých dř ev i n okup u je stále vět ší pl ochu. Dochází ta k k postupnému z as tín ění a nakon ec k vym izení heliofilní by­ linné vegetac e. Mohu to dokum ent ova t n a p ří k la d u z K uřim s k a , jehož květ enu sle du ji po ví ce n e ž 40 roků . Na zn ám é botan ic­ ké l okalitě Zlobice u Ku ř i m i, zvlášt ě v je jí zá pad ní č ás t i , s e proj evily r oz­ sá hlé n egati vní z m ěny ve slo žení ve­ getace . Stalo se tak v důsl edk u suk­ cese dřevi nn ých spol ečen s t e v n a svět­ linách a okrajích do ubr avy, dří v e ob­ hospodařova n é jako pařezin a. PŮ VO(I. ní xerote r m ní d ru hy zde vystřídaly druhy stinomilné . Mimo jiné vzácné druhy tak vyhy­ nul dříve hojně se zde vyskytující lýk ovec vo nný, typický lem ový rost­ linn ý element. Na mí stě, k de lýkovec ro stl a za čát kem kvě t na kv etl v k ar­ mín ových kobercích, ž iv ořil p řed dvě­ m a r oky již jen jeden k eř ík o dvou

květenstvích. Obdobně zanikl tento druh v Šiberné u Česk é, n a Strážn é u Moravsk ých Knínic, na Sokolí u Sentic a jinde. Na jednom rostlinném druhu tak chci dokumentovat nutnost záchrany kv ě ­ ten y lesních okrajů n a řadě lok alit, kde dosud k podobné situaci nedo­ šlo . Dosud je ochranářská pozornost zamerena předev š ím n a zákonem ch ráněná velkoplošná a m aloplošná území. lak však ukazuje provedený rozbor i z relativně malého územ í Kuřimska (cca 150 km 2 ), přip a dá n a 200 z de se vys kytujících ohrožený ch t a xo nů 42 proce nt právě na dr uhy zastoupené v lesních lemech. Ja ko příkl a d, jak lze tento problém ř eš it, uvádím akci, kterou usku tečn i­ l a ZO ČSOP v Lelekovicích. Na jižních a západních okrajích p ř e­ vá ž ně dub ovéh o lesa Březina u Lel e­ kovic (n avrhovan á CHPP) ro s tou vzá cné a . ohrožené druhy ros tlin ­ l en ž,l utý, k akost krvav ý, oman srs t­ na tý, hvězdnice chlumní, svízel si vý, r ůže galská, jetel n a červ ena l ý aj. Le­ m ová spo,lečenstva zde byla potl ače ­ n a k ř ovi n ami, bylo zde nahromaděn o kl estí, m ísty i staré kme ny s trom ů . P ři asanaci l okalit jsme bylinný kryt u vol n ili, d ošlo k pro světl ení o kr ajů l esa. Ji ž p o dvo u letech se ukáz alo. že akce byla úsp ěšn á. Zejmén a na zá padní m okr a ji doubravy se výr az n i\ r o zší řil kakost k rvav ý a hvězdnice chlumní, na ostatních l okalitác h n a­ stal rozvoj populací dal ších význ am ­ ný ch druhů . vývoj veget a ce je n a­ d ále sledován a v případě potře by bude zása h opa kov án. N á m ě tů pro obdobné a k ce je dos ta­ te k. Neje n n a Kuřimsku , a le jistě i n a jiných mí s tech Brněn ska se na jde řa d a da lších l okali t s obdo bnými problémy. Je tomu tak n a př . n a Č e­ bí n ce a Lesní h orce u Čebína , n a, m no­ ha míst ech n a Zlobici, Př evychu u Mo r avsk ých Knín i c, Zborovu u K uři­ m i.

Co d oda t n a z ávěr ? Na zák l ad ě dlou­ hodo bé ho sled ov ání l emo vých les­ n íc h! sp ol eče nst ev se uk azuje, že pře d­ stav ují v so u časné dob ě jedn y z ne j­ více ohrožen ých pop ulac í ros tlin. Je v n ic h zastoupe n o nej více lesníc h tepl omiln ých druhft, z v l á š tě t axon ů kva n tit a t i vně i kv alitat i vn ě ohrože­ ných. I když je jic h lokality ne jsou souč á stí záko nem chr án ěných území, vyžadu jí z h led iska p otenciálního oh ro žení bezodkla d ný zásah pro je­ jich záchran u . Je jistě v silách čle­ nů ČS O P podíle t se na této zásluž­ né práci. Vždy ť toli k rostlinných dru­ hů če k á na své "osvo bození "! O kolik by s e jejich poč e t zvý šil a dále šířil tř e ba jen n a 1 km ok r aj e teplom il­ né d oubrav y, k dyby se ho n ě k do uj al po pří kl adu ZO ČS O P Leleko vice?

na

cestě

k nebi

potkal isem hlas naše l isem svo'u

vět ru

píse ň

ale podZ im

mi uzal listl naše l isem svou

pís eň

ale podz im

m i vzal

řeč

Na pomoc biologickému boji

V so uč as n é d obě se ekologické myšle­ ní uplatňu je ne jen v och r a ně př ír o ­ dy , a le dostává zelenou i v prům ys­ lu a zemědě l stv í. H ovoří -li se dne s o boji se š kůd ci a pa razity, s t ále č a s ­ těji s e s etkáváme s termínem " bio­ lo gic k ý bOj". Biol ogick ý bo j za čí n á tehdy, kd yž proti přemn ož ení ně k t er é ­ ho š k ů dc e p ouži jeme m ísto jedova ­ týCh p říprav k ft jeh o p řir o ze n ýc h nep řá ­ tel. Boj se š k ů d c i s e nemá vést až v do bě , když u ž jsou přem n ožen i. Stále vysok é p oč ty d r avýc h ptákft u m ožn í dlouhodob ě udrž ova t nízk é sta vy dr ob ný ch hloda v c ů . Vždy ť n a p říklad pošt olk a, která p o­ hubí spousty většího hmyzu, s p otř e­ buje d e nn ě také tři až čtyři hr a boše - a hlodavce loví i sov y. Biol ogic ký boj by m ěl pos tu pn ě ome zit b oj che­ mický, kter ý m á n ep ř í zni v ý vliv n a kv alit u životního p r ostředí. V někt e­ rých oblastech u ná s již zcela přešli , i když zatím jen po k usn ě, na te n to způsob bo je se Ški'l dc i a výr azně om e ­ zili po užíván í chem ick ých příp r a v k ů . Protože vš ak při r oze n é hn ízdní mož­ nosti ptá ci n a cházej ! v p ř í rod ě s tál e řidč eji , lze dosáhnou t úč i nn é ho zvý­ šení počt u hnízdících párů dr a v ců pouze vyv ěšo vá ním budek. JZO Jana Černého se sídlem v Moravské Nové Vsi ve spol u prá ci s myslive ckým sdružení m "Podluží" vyrobilo 20 bu­ dek pro poštolky a 20 sovníků, které se nabídli roz v ěsit členové ll. ZO ČSOP při Ústavu systematické a eko ­ logic k é biologie ČSAV v B rn ě. Jejich pomoc nekončí pouhým rozvěšováním budek ve větrolamech v katastru obcí Týn ec a Moravská Nová Ves na Břecla vs k u , a le ochránci přírody tak­ to zís k ali m ož nos t provádět dlouho­ dobá poz orování a již v průběh u le­ tošního r oku budou sledova t ob sazo­ vání no vých bud ek. Jiří Sc h a u er

55

Stará ramena

II

Holásek a Chrlic

Evžen Wohlgemuth

Soutok Svitavy a Svratky je dnes

s pojením dvou regulovaných řek. Ale

v dřívějších dobách tomu bylo jinak.

Nejseverněj ší cíp Dy jskosvrateckého

úvalu byl protkán bohatou sítí bočních

ramen t ě chto ře k a zaro s tl ý lužním

lesem. Úrodná pů d a l á k al a z eměděl­

ce a z a h:rad~l k y a d nes je zde inten­

zívní zemědělsk á velkovýr oba. A tak

z p ů vod ní přírod y této oblas ti jsou

dnes jen ma lé zbyt ky. Pozůs ta tkem

lužníc h lesů je Č ernovick ý h á jek,

c hráněn ý od roku 1977. Zbytkem vo d­

n í s ít ě js ou z e jm é n a d v ě stará r a me­

na , a t o Holásecká jezer a a Splavis­

ko.

Holásecká jezera js ou lok alizována

n a samém výc hodn ím okraji inund a č­

n í oblasti Dy jsk osvra te cké ho úv alu

t ě sn ě u Hol áse k. Je to pr ot áhl ý ú t var

dé lk y ok olo 1400 m a šířky 15 až

20 m; n a s ypanými hrázk ami je roz ­

dě le n n a 9 ú s eků , kt e r é ma jí s vá

jmé n a. Na jižním okr aji je um ě l e vy ­

bu dov ána vodní nádr ž zva n á Ople t a.

Celou t out o sousta vou p r ot é ká Če rn o ­

vic ký povo k .

Splavisk o je asi 200 m zá p a dn ě od

Ch r lic. Jeho dél ka je ok ol o 500 m. š íř­

ka 15 až 20 m . n asypanou hráz kou

je r oz d ě l en o na dva ú se h-y. · s eve r ní

Vel ké Spla visk o a jižn í Malé Splavis­

ko. Spla vis k o n emá př ím ý průtok .

prosak u je do něj voda z um ělého ka­

nál u p r oték a jícího v ýc hod n ě v tě s né

blíz ko sti.

Z hledisk a fauny m ají Holásecká je­

zer a a Splavisko char akter teplých

níži nných jezer. Je zd e b oh atá po­

břež n í t vrdá i mě kk á vegetace. Plank­

ton je

tvořen řadou druhů vířníků, a klanono ž ců. Dno a po­

perlooček

no-řené rostlinstvo jsou oživeny boha­ t ým společenstvem bezobra tlých. ze­ jména měkkýsů a vodního hmyzu. Z měkkýšů jsou zde např. pl ovatk a bahenní. plovatk a n admutá. levatka ostrá (zřejmě zavlečena akv a risty ), okružák ploský. kružník bělavý. Ry­ bí osádku tvo ř í typické užitkové i plevelné druhy stojatých vod . jako kapr obecný. lín obecný, cejn velký, plotice obecná, štika obecná . okoun říční aj. Zajimavý je výs kyt koljušky t ř íostné. která sem byl a pravděpo.­ do bně z a vlečen a akv a risty. Tyto vo d­ ní plochy m a jí t éž velký význ am pr o rozmnožování o b ojživ el níků. byla z de z j i št ěn a ku I'í. ka obecná, ropucha obec­ n á , ropucha zelená . s kokan zelený a skokan skřeho ta vý. Z plazů zde ži­ je u žov k a ob o jk ová. Chemismus v od je s amo z ř e jm ě o vhvně intenzívním vel koplo šný m z em ě d ě-lstvím . Hol áse c­ k á jezera jsou ze jmé na ve své m hor ­ ním úseku zatížena splaš k ovými v o­ dami p řít oku (též s plach y z d á l n ič ní­ ho t ě lesa) a bodo vým z neč iš t ěnJm z př il eh l ých domácn ostí. To se pro­ je vuje hlavně v sil n ém z a růstání ve­ ge tací a rozvo jem ř a s . Dru hová roz­ m a nitost vod ní c h or g an is m ů se trv a­ le snižuje a ve srov n á ní s výzk umem p řed 40 - 50 l e ty zd e ubyl o n ěkolik des íte k d ru h ů původn í ho ge n ofondu. Tyto vo d ní plochy jsou lemo vány ši­ rokým pru hem břehový ch p o r o s tů by­ li nnýc h. k řovinných a str omo vých. U Hol áse ck ýc h jezer jsou na se ver­ ním a jižn ím ok ra ji m al é lesíky. Dře­

s

500m

Po loh a Holá secký ch jezer a Sp lavtska na sout oku Svitavy a Svratky. J. H o­ lá sec k á j ezera: 1 - Kašpárk ovo j eze­ ro (0,90 ha), 2 Typ!l ( 0,60 h a ), 3 - K muníčk ov o jezero (0, 30 h a ) , 4 - Roučk o v o jezer o R(l,OO ha ) , 5 Plaveck é jeze r o (0 ,70 h a) , 7 - Stra ­ kovo j ezero ( 0,40 ha ) , 8 - Kocábka (0,30 h a ) , 9 - Lávk a (0,30 ha). Čís­ lem 10 ;e označena umělá vodní ná­ d r ž Opleta (4,00 ha). ll. Splavtsko: 11 - Vel ké Splavi sk o (1,30 ha, 12 Malé Splav isko (0,20 ha).

Z

úseků

Ho láseckých jezer je. jezero .

největší

Ro učk ovo

Foto Evžen W ohlgem uth

vinné patro tvoří hla vně olše lep­ kavá, top ol černý , topol bílý a něko ­ lik druhů vrb. Pobřežní vegetace je důležitý m hnízdištěm ptactva. přede­ vším druhll lužních lesů. jako je např. moudivláč e k lužní, žluva hajní nebo cvrčil k a říční. Hnízdí zde i velký po­ čet dr uhů drobných zpěvných ptá ků . dále např. holub hřivnáč. hrdlička divoká a žluna zelená. Samozřejmě zde zasť,ihneme typické vodní ptáky z rodu potápek, vrubozobých a krát ­ kokřídlých. Břehové porosty jsou dů­ ležitým útočištěm zvěře v okolní kra­ jině. Plní též funkci biokoridoru. Obě tato ramen a jsou rybářSky ob­ hospodařována pro účely sportovní­ ho rybolovu. Pro brněnské akvaristy jsou jedním z hlavních lovišť plank­ tonu. Pro svou jedinečnost a význam v kra­ jině byly obě lokalit~ navrženy k ochra ně jako chráněné přírodní vý­ tvory. Ochrana však bude vyžadovat řadu opatření. hlavně likvidaci nebo ale­ spoň zmenšení přísunu nečistot , aby se obnovil původní přírodní stav těchto lokalit.

56

'-.,.,

Velkovýroba a genofond

V13n~ Dll1Jfice2:l

František Burian

V současn é do b ě neb9valého a v dfi­ sledcích nezvládnutého technického rozvo je, kořistnického využívání pi'í­ rodních zdrojfi a neustále sílícího ci­ viliz a čního tlaku, přihlížíme i k to­ mu, jak v živočišné v9robě mizí jed­ notl ivá plemena hospodářsk9ch zví ­ řa t.

N ěkterá

jsou skutečně již nenávratně ztracena a čtenáře asi překvapí, že podle současn9ch podrobn9ch mezi­ národních šetření je jen v Evropě ohroženo bezprostředně 241 plemen hospodářsk9ch zvířat. Z tohoto poč­ tu připadá 81 na skot, 51 na koně, 3 0 na prasata, 67 na ovce a 12 na kozy. Genofond hospodářsk9ch zvířat před­ s tavuje nedolírnou národohospodář ­ s kou hodnotu. Každé plemeno je ne ­ dílnou součástí kulturně historické­ ho bohatství každého národa, živou­ cí památkou, kterou je nutno ucho­ vat nejen z kulturních, ale před e­ vším z národohospodářsk9ch dfivodů. Se zánikem plemene mizí nenávrat ­ ně i jeho dědičná hmota, specifické geny, jejichž hodnota nemohla b9t za­ tím z hlediska budoucího v9voje v ů ­ bec doceněna. Je proto nutné uch o­ vávat z generace na generaci nezten ­ čené zdroje genetické proměnlivos t i jednotliv9ch plemen a druhfi hospo ­ dářsk9ch zvířat.

Wan Dykovi se připisuje úsloví, Ze lidé se podobají úplně jen v jedné věci, a to. že se bez v9jimky odli­ šují navzájem. Ta to vari a bilita , kte­ rá se rovněž vztahuje na zvířat a v rámci plemene, je nadějí, ale i rizi ­ kem chovatelfi. Nadějí proto, že skr9­ vá nové možnosti pro selekci, rizikem proto, že se mohou objevit nežádou cí změny (negativní genové kombina ­ ce). Rozsah proměnlivosti je ukaz a ­ tel stálosti plemene, ale malá vari a ­ b'lita neumožňuje selekční pokrok, tedy možnou reakci n a změnu život­ ních podmínek v kladném smyslu. V současn9ch podmínkách dynamické ­

ho rozvoje živočišné v9roby přesta 10 b9t plemeno konečn9m stupněm zootechnické práce, ale stává se v9­ chozím materiálem, záso bárnou pro produkci vysoce užitkov9ch speciali­ zovan9ch kříženců (hybridů). Snížení po' čtu p lemen z hlediska praktického velkochovu je nezbytné, ale řada z nich by měla b9t chová­ n a v čistokrevné formě v menších počtech jako genetick9 rezervoár (banka genofondu) pro další možné chovatelské využití a jako kulturní památka na v9voj živočišné v9roby. N a př . u skotu při technické insemi­ naci stačí teoreticky 500 krav pro zajištění potřebné úrovně rezervoá­ ru genofondu jednoho plemene. Ta­ kové stádo uherského stepního dlou­ horohého- skotu či stádo plemene ovcí maďarská racka lze spatřit v ná­ rodním parku Kiskungságy a Horto­ bágy v Maďarsku. (Zde je mimocho­ dem chov dokonale sklouben s ochra­ nářskou i turistickou funkcí národ­ ních pilrků.) Z hlediska zachování četnosti ple­ men pro další období jsou na tom nejlépe plemen CI malá, která jsou p ř edmětem chovatelského entuzia smu drobn9ch hospodářfi. Neutěšená situa­ ce je u plemen velkých, chovan9ch ve ve lkovýro bních podmínkách. Před II. světovou válkou existovalo přibližně 500 plemen skotu. V sou­ časné době se používá v chovatelsky vyspěl9ch státech jen několik nejv9­ značnějších plemen, vhodn9ch k tvor­ bě specializovan9ch hybridů. Např. stavy preferovaného černostrakatého skotu v západoevropsk9ch zemích vzrostly za posledních 10 - 15 le t o 6 (VtJ, takže nyní činí asi 50 %

stavů.

V NDR, Izraeli, Kanadě, USA, ve Vel ­

ké Británii, Japonsku a v Polsku se

chová v současné době 90-100 %

skotu černostrakat9ch plemen.

Chov prasat je v současné době cha­

nkterizován siln9m tlakem na změnu

užitkovosti směrem k vysoce specia ­ lizovanému užitkovému typu masn é ­ mu. Z celkového počtu prasat ve svě­ t ě připadá na křížence 95 %. V ČSSR , kde se např. v 30. letech chovalo asi 10 plemen prasat, se nyní cho­ va jí pouze plemena dvě (bílé ušlech­ tilé a přeštické černostrakaté). Také v chovu slepic v poslední ch 40 - 50 letech došlo k zásadním zm ě ­ nám ve způsobu chovu. V podst a tě se nyní používají dvě plemena k pr o­ dukci snáslwv9ch a tři plemena k produkci masn9ch hybridů. O půvo d­ ní četnosti a rozmanitosti plemen se muzeme přesvědčit n a v9sta vách drobných chovatelů. V oblasti chovu koní existovaly u nás minimálně dv ě desítky plemen, nyní se tento po-čet redukoval přibližně na polovinu. Všich­ ni známe os udy koně huculského plemene; neb9t chovatelského nad še ­ !Jí amatérů, zmizel by vynik a jící ge ­ nofond z našeho území. Jaké jsou vlastně technické mo žnos ti uchování jednotlivých plemen (geno­ v9ch rezerv) ? Jsou to: a) chov v m a­ 19ch popul a cích, b) uchování zmra­ ze ného ejakulátu, c) uchování zmra­ zen9ch embryí, d) kombinace uvede­ n9ch možností, e) kumulace genov9ch rezerv do tzv. "genu[)oolu". Pro blematice uchování plemen, a tedy genetick9ch zdrojů se věnuje v ČSSR pozornost díky iniciativě akademika Plesníka od počátku 80. let. V roce 1983 byl schválen v9c h ozí materiál o ochraně genov9ch rezerv u hospo­ dářsk9ch zvířat a lovné zvěře. V rám­

ci ČSSR jsou vytvpovány jednotlivé

chovy, které reprezentují domácí pIe

mena a budou považovány za genové

rezervy. Zároveň se soustřeďuje od­

borná literární a fotografická doku­

mentace o. .pů vodní ch plemenech v

rámci zřizování banky údajů o gene­

tick9ch zdrojích.

Současně je řešen samostatn9 díl čí

v9zkumn9 úkol "Charakteristika zoo ­

genofondu v ČSSR, metody jeho ochra ­

ny a uchování".

K tomu, aby byl v průběhu 8. pětiletky alespoň výrazně zmírněIl další růst znečištění, je třeba v souladu se Směrnicí pro přípravu 8. pětiletky rozpracovat možnost investovat do staveb čistoty ovzduší, vod a odpadů 17,5 mld. Kčs (především na odstraněni starých, dosud přetrvávajících zdrojů znečištění J. Aby byl zasta­ ven růst znečištění, je nezbytný investiční v:klad ve výši přibližně 40 mld. Kčs. Zásady státní koncepce tvorby a ~chrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000

57

o

skalních mísách

Karel Kirchner

Již v minulost i poutaly pozornost n a ­ šich předků oválné miskovité pro­ hlubně tzv. skalní mísy, které se vyskytují na svrchních plochách drob­ n ý ch i 'vět §í ch skalních útvarů. Fan­ tazie lidí a často i tajemná poloha mís ve skalnatých a lesnatých ob­ lastech vedly k tomu, že byly skalní mís y často považovány za stopy svět­ c ů nebo zlých duchů (též o z načován y za "čertovy šlápoty"). Č a sto lidská o braz otvornost vedl a k tomu, že ve s k a lních mísách byly spatřovány z na č ky po míste ch p a mátných bitev , smluv, pohl'bů, nebo byly pdvažovány za pravěk é písmo či orient a ční znač­ ky po postupu st a rý c h národů. V m i­ nul ém století převládl a snaha vysv ě t­ l ovat jejich původ jako pozůstatky po s t arých poha nských oběti š tích, pro t o bý val y též nazývány obětní mísy. Kon e c 19. a začátek 20. století uč i­ n il díky p okrokům v př í rodních vě­ d ách a díky nov ým archeologickým po z n a tk ů m kone c romantickým pře d ­ s ta vám o původu s ka lních mís. Sou­ ča sné vědecké výz kumy dok a zují, že m í1sy vznikaly a d opos ud se vyv í její za působení sou bo r u přír od ních pro­ c esů. Základní. podíl n a jejic h vzniku m ají zvětrávací a odnosové r eliéf 0 ­ tvorné procesy. V jednotlivých fázích vývo je m ís s e upl a tňují vli vy mech a­ n ic ké ho (odd ě lování minerálních zrn ) a c hemi cké ho z v ě tráván í (roz­ klad minerálů, dů le ž it é je i bioche ­ mic ké půs obení živých o rg a ni smů (mechy, lišej n í k y ). Zv ě tr a l á h ornin a je odpl avo ván a vo d ou n ebo odná še­

pozorování v přírodě že se skalní mí­ sy začínají vyvíjet na svrchních skal­ ních plochách zejména v závislosti na husté síti drobných puklin nebo jejich křížení. Je vsak zapotřebí uvést, že existují drobné misky uměle vy­ hloubené, např . v lesích kolem Mi­ levska, kde se jich užívalo k pálení kolomazi. Přirozeně vytvořené skalní mísy jsou většinou tvarů oválných, eliptickýc h , někdy kruhovitých. Rozměry a ť již šířkové nebo hloubkové dos a hují řá ­ dov ě desítky centimetrů. Avšak za příhodných podmínek se vyvíjejí mí­ s y a ž metrových rozměrů. Nap ř. u o bce Stálko,v v jižních Čechá c h je skalní mísa o rozměrech. 2,7 kr át 2, 7 m, hluboká 1,2 m. Velmi čast o býva jí mísy vyplněny vodou. V p o­ kročilém stadiu vývoje mají vytvo ř e­ n ý odtokový žlábek . Tento žlábek od­ vádí urychleně vodu a přispívá k de­ strukci a zániku vhloubenýcl1 tv arů . Se skalními mísami se můžeme set­ kat v různých druzích hornin. Ve vápencí ch a krasových horninách jsou o zna čovány jako kamenice. Vel ké m n ož s tví mís bylo doposud popsán o z o bl as tí tvořených žulovými horn i­ na mi a písk ovci. M é ně čas to se vy­ skytují v rulách, pegmatitech a a n de ­ z itech. Rovněž v Jihomoravském kr a ji mÍl že ­ me nalézt typicky vyvinuté s k al ní mís y v ob l as tech tvořených různ ý m i hornina mi. Me zi kl a s ické pa t ří m ísy ve Velkýc h ( Míl ovských ) a Malých na

větrem.

Při

můžeme často vidět,

[Rybenských) Perničkách v CHKO vrchy, vytvořené v rulách a migmatitech a na pískovcových ska­ lách ve Vizovické vrchovině [např. ČertÍlv kámen, Klášťov). Ve vápen­ c ích CHKO Moravský kras nebyly mí­ s y zjištěny. Skalnf mísy v CHKO Žďárské vrchy byly lidově nazývány perničkami ne­ bo pernicemi (odtud i název skal­ n ích útvarů). Na základě tmdice se u vádí , že "perníčky" sloužily za hu­ s itských a š véds kých válek jako dr­ tírny obilí nebo zde byly zapal ovány strážní ohně. Tyt o původem přiroze­ né tvary jsou ne jlé pe vyvinuty n a Velkých Perničkách (757 m) 2 km s everně od Mílov. Na rozsáhlém ru ­ lovém skalním útv a ru se nachází osm výr a zných mí's a ř a d a drobných zá ro,dečných mělkých vhloubenin. Na nejmohutnějším skalním útvaru se na chází největ š í skalní mísa d os a­ h u jící průměru až 90 cm a hloubky 35- 40 cm. Na nedalekých Malých P erničkách (748 m) tvořený c h ru l o­ vo u s ka lní hradb ou je ve l ké množ ­ s tví zárodečných mís, al e pouze t ři jso u výr a zné. Ro vněž pís kovcová sk a lisk a pokr ytá d robnými vh lo u be ným i tva ry, ča sto t vořící k r a jinné d ominanty, l á k"ll a s vou t aj emnos tí. Odt ud pa k vyplýv a­ ly i jejic h názvy - n ilJp ř . Č e rlÍlv ká­ m en n a d obcí Provod ov n a hřbetě Ry­ sov ( 542 m) ve Vizo vické vrchovině . Sk alis ko je pok r yt o mno h a výr az n ým i dut inami zej m éna na s vi slý ch stě­ nách. Dosahují často hloubky až 60 Žďárské

P1skovcov é vr cholové skalžsko Čer­ tův k ámen pokryté dutinami , toto K. Ki rchne r

Skalní mísa v pískovcovém skalisk u na Klášťově, toto K. Kirchner

58

~.

(.~.. ,~> '; ~".\' ~ .. ~,;l--. . [
Svítící mechy

:.'

<

o

Ochraně

pod

stromeček

Na zák l ad ě dop o ru čení rad pi'ísl ušných obvodních nár odní ch vý b orů v Brn ě schválila r a d a Národníh,o výboru m ěs ­ ta Brna 26. 11. 1987 vyhlášky chrá­ něný c h přírodních výtvorů Velká Kl a j­ dovk a, Holásecká jezera , Medlánec ké kopce, Břenčák a Ne topýrky. Projed ­ nání těchto loka li t stálo odbor kult u ­ ry hodně úsilí - nicméně vyhlá še­ ním skutečná práce pro jejich ochr a­ nu teprve začíná. Zdárně se rozví je­ jící spolupráce me zi odborem kultu­ ry a ČSOP dává záruk y, že nezůst a ­ ne jenom u vyhlášky. mik

.-./§<.0.

..

. ~ \')

Ivan Novotný

centimetrů, ale vznikly převážně che­ mickým zvětráváním a označujeme je jako dutiny typu tafoni. Typické skalní mísy najdeme na mírné vrch o­ lové skalní plošince [asi deset mí s]. Jso u výrazně vázány na průběh puk­ lin. Největší mísa má rozměry: dé l­ k a 64 cm, šířka 42 cm, hloubka 17 až 44 cm.. Též pískovcové vrcholové sk a lisk o n a Klášťově [753 m) ned a lek o Vizo vic je pokryto n a s vr c hních p lochách s kalními mísami. Je možno ~ozm it sedm výrazn ýc h bezodtoko vých m ís. Dal š ích pět mís má vytvořený odt o­ kový žlábek a js ou částečně rozru­ šeny. Nejhezčí mís a má rozměry 40 krát 40 cm, hloubku 20 cm. V době pozorování byla do poloviny z aplně­ na vodou. Skalní m ísy jsou a traktivními přírod­ ními tvary, které jsou významné i z vědeckého hledisk a , neboť jsou d o­ kladem o nejmladším geomorfo l ogic­ kém vývoji skalních útvarů v dané oblasti. Mísy dotvářejí spolu s řado u dal š ích drobných tvarů [Skalní výklen­ ky, tafon i, okn a, voštiny aj.) jedine č­ nost skalních útvar ů . Je proto zap o­ třebí zabránit jejich zneči šť ová ní (vhazování drobných odpadků ) i úmyslnému poškozování povrchu m ís a věno vat jej ich ochraně náležit ou p ozornos t.

A

. o:<;

V'-

Některé mechy rostou v prostředí s nedostatečným osvětlením, jako jsou jeskyně nebo výk,l enky skal v hlubokých kal'íonech. Několik druhů se neobyčeně adaptovalo, což jim umožňuje využívat skrovné množství světelné en e rgie, která je zde dis­ pozici.

Dobře známým a můžeme říci kla­ sic kým příkladem takového mechu;e Sc histostega pennata. Má vytrval é protonema [prvoklíček), íehož destič ­ k a ;e vždy orientována kolm o na směr světelných paprsků [obr. lAJ. D estička se skládá z čočkovitých bu­ n ěk, které lámou paprsky světla a so ustreci'u;í ;e do míst, kde ;sou u zad ­ ní stěny [ve směru od zdro;e světla } s o ustředěny chloroplasty. Část světla se přitom odráží od zadní stěny bu­ něk [obr. lB). V důsledku toho pro­ t onema svítí, nebo přesně;! probles­ kuje něžným zlatěze'eným světlem. T ot o světlo ;e dobře patrné v seru ;es kyně nebo v tmavých výklencích up r o střed skal, tedy tam , kde Schis­ tostega rennata roste.

S větelný efek't zanechává v člově­ k u silný dojem. Tento světelný efekt je známý evropským národům [kde se tento druh dosti hojně vyskytu­ je ) už od dávných dob. Stal se zá­ kl a dem mnoha legend a mýtů vypr á­ jící ch o tajemných zlatých pokl. a dech, k teré se nedají vzít do rukou. O tom napsa~ A. Kerner ve své vynikajíc í knize "Život rostlin": "Toto světlo zh a síná v tem okamžiku, kdy svít í­ cí předmět vyneseme na jasné svě t­ lo . Pozorov a tel je ntltolik pře kv a pe-

~(p:

ff-5!-

/· .G -t-~

ný , že je zřejmé, odkud pramení po­ hádky o skotačivých skřítcích, jes­ kynních duších, kteří ukazují chti­ vým smrtelníkům zlato a diamanty. Nad š ení hled a či pokladů začínají ho­ rečně pracovat, ale skřítci jim při­ pr a ví rozčarování: jakmile totiž otev­ řou váčky s narychlo narytým jes­ kynním pokladem, místo svítících ka­ menů se z nich vysype olJyčejná zem," Schistostega penn8>ta není jediným druhem, který dokáže s oustřeďov a t rozptýlené světlo podobně ja ko zvět­ šovací sklo, část ho přitom odrážet a vytvářet světelné efekty. Nedávno b ylo zjištěno, že podo bnou stavbu pr o­ t onematu má australský mech Mitte ­ ni a plumula. Tento dru h roste v a n a­ log ických podmínkách ja ko Schist os­ tega a tak é svítí. V (·ropech se v jes­ k yních můžeme setka t rovněž s n ě­ kterými druhy svítí cích já trovek. Kde mů ž eme nal é zt druh Schist os ­ tega pennata v oko lí Brna? Nej s ou to jeskyně Mor a vského krasu, prot o­ že tento druh je a ci dofilní a ros te u nás nejčastěji v temných, vlhkých dutinách a skvírách nevápe ncový ch skal, v hlubokých le sníc h úvozech pod drny nebo kořeny starých stro­ mu. Schistostega má ráda kyselé až sil ně kyselé půdy, bez CaC03, s vy­ so kým obsahem humusu a písku. Už v roce 1949 sbírali tento druh v úd o­ lí Bílého po~oka II Veverské Bít ýšky dva vynikajcí mor a vš tí bry ologové J. Šmarda a J. Dud a . Šťastnou cestu při hledání pok la­ dů přírody.

Takových více Č e s ké vydání knihy Da vi da Attenbo­ rougha Zivot na Zemi z edice Panora­ ma se na p ultech knihkupectví př íliŠ ne o :llřálo i přes padesátitisícový n á k lad. O vel kou po'ptávku se nep o­ ch ybně zasloužil so:: č as n ě u.v á d ě ný se riál BBC, j ~ hož zařazením s i naše t elevize iJoopravila renomé pokažené na kupováním l a ciných zanrů a po­ chybných seriálů typu Sandokan . Už to, že autor "proda l" materiál zí s ­ k a ný tříletým natáčením pro britskou televizní společnost dvakrát fil ­ mem ,1 knihou, které oběhly celý svět , svědčí samo o kvali'tách o bou. Běžn ý průměr

populárně

naučných

vědných děl přesahují

přírodo­

jak poutavostí, originálností, výběrem a kvalitou fil­ mových záběrů a fotografií, tak zvl ád ­ nu tím Širokého a složitého tématu vzniku a vývoje života na Zemi - na p loše jednoho seriálu a pouhých 333

s tranách pěkné, vy vážené knihy . Po­ pulární r ovin a, ve kter é a u tor vyprá ­ ví s tl' hující hi s torii ži vot a, klade otá z ­ k y a hledá souvislos ti, vůbec nebr á­ ní tomu, aby si knihu se zauje t ím pře ,s etli i odborní ci. Je příklad e m, jak lze učit a nepoučovat , jak psát popu­ l á rně naučnou litera turu se r ióz n ě, v souzn ě ní s p osledními po znatky vědy . Jak píše aut or v úvodu knihy: "Řada vědců nám poskyt la vý sledk y svéh o bádá ni a umožn i la n á m tak vyc hut­ nat to ne; ce nně; šl, c o poznání přináší, mo žnost vnímat p ř í ro du jako souvislý ce lek ve všec h j e;ích projeve ch a u vědomovat si své místo v ní".

Seriáll i kni'h a však kromě obd ivu vzbudily i četná závistivá povzdech­ nutí našich přírodovědců, pro n ěž jsou živá muzea vzdálených zemí ne­ dostupným snem. mik

59

Mo hou být zanedbané l ouky 'v úd ol í Bobravy přidávány na misku vah ve prosp ěch stavby přehrady, ;e;í2 voda má zatopit i hodnotné lesní porosty ? { Foto Karel Hrubý }

Polemika K "Zachránci bukových lesů"

st avu a s er ió zně zvažm e, jak se její fu nk ce s rovn á vá s p ř ed poklady po­ dl e pro je k t ů a p otom t e prve plánuj­ m e výs ta vbu další ch ! Celá situ ace vz bu zuje doj em, že Oblastní melio r ač­ ní spr áva má p ře b y tek peněz a chce je za každo u ce nu investovat. O co zásl u ž něj ší by byla podobná iniciati­ va ve v ýstavbě čističek a dalších eko­ log ických staveb, které se pro nedo­ s ta tek finančn,íc h pros t ředkli a sta­ vebních kapa ci t odsunují z roku na rok! Je to tak těžké pozměnit zamě­ ření vel k ýc h po dn iků ? Nebo nám u ž resor tismus p ř erostl přes hlavu? Al e k nádr ži n a Bab r a v ě: záměr výstavby vyvo,l al pobo u ření obča nli a negativní s ta n oviska d obro vol ných organizací, institucí i jednotlivých odborníkli . Svým h lase m se p ři'pojil i zaslouž il ý um ělec Ja rom ír T o me č ek . Celá v ě c se projedná vá n a výb or ech lid ové kon­ tr oly ONV Brn o-v en kova Jm KNV. Ing. Vě ra Polac hová ZO ČSOP Bobr a va

Zamyšlení Jan a Laciny n a d lesním hospodářstvím v Bílých Ka rpatech a jeho recenze publikace A. Indrucha [vi z Veronic a Č , 1, roč . 1987) ve mn ě za nechaly zvláštn í doj em o. pro ti­ c hůdném post a vení čes k o s l o v e nsk é­ h o l esního. hospodářství a ochrany přírody. Dík y tomu , že mě v živ o t ě potk a lo v elké š těs tí pra cova t n a tv or­ bě l esn ích hosp o d á řsk ých plá n ll , mimo jin é i v obla s ti Žd án ického lesa a Chř i bÍl , n emoh u si od pustit n ěkolik poz nám ek k tDmu to č lán ku. V o lbě jedn otli vých dře v in do ur č ité oblasti před chází se r iózní ped ologic­ ký , bota n ick ý, klimatologický, den­ drol ogick ý, pěstebn ě technický, eko­ no m ický a někdy ještě i další vý­ zk um. Tímto výzkumem a prlizkumem jednDtlivých oblastí se zabývá nejen Výzkumný ústav lesního hospodá ř s tví a myslivosti, ale ta k é organizace, která je přímo pověřena obnovou les­ ních hospodářskýc h plá n ů Les­ projekt. Plánuje v ědecké poznatky d o praxe, plně respektuje požada vky lesní ch závodů (ekonomické a techno­ logické], plánuje i rozvoj os tat ních f unkcí lesa. Co se týče cílo vé vol by dřevin a formy hospod ářs kého způ­ sobu, múže být "fořt jako nesku­ tečná pohádková bytost" nahrazen da le ko prozaičtějším kolektivem les­ ní kli, podílejících se na tvorbě urči­ t ého lesního hospodářského plánu . Je potěšující, že citát o přirozené obnově z knihy inženýra A. Indru ­ cha zní autorov i cDby ochránci pří · rody jako hudba. Člověk má až po­ cit, že se československ é lesnictví sice kostrbatě, a le př ece trochu blíží k přesně stan ove ným prin c ipům och r a n y přírody .. . Pře my s l Fiala čle n ZD ČSOP 5a Pálava

vykácená plocha zatravnila, pi'em8­ nila v dětsk é hřiště, neboť je to v ši­ rokém okolí jediné rovn é místu. Ža­ buvřesky byly v posledních letech silně postiženy výst a vbou velkého dupravního. Dkruhu iI další úbytky zeleně pro jakýkoliv úcel cíti občilné jako další ohroženi životního prostře­ dí své;!1o bydliště. Je velká škoda, že s tavební záměry nejsou detailně pro­ jednávány s občanskými výbory a není o nich řádně informována ve­ řejnost kolik občanské iniciatívy je pak zbytečně vyplýtváno, aby byl ovlivněn neuvážený záměr projektanta a zkostnatělý m e chanismus rozh odo­ vání! Kolik lidí je znechuceno, kolik papíru vyplýtváno! K našim stava­ řům a architekti'lm [a nejen k nim) se zřejmě je š tě nedoneslo, že celý svět se vrací k účastenství obyva­ telstva na všech projekte ch v jejich okolí, že veřejná diskuse je nezbyt­ ným předpokladem zahájení každé stavby. Jiří Ohnutek př e dseda ZO ČSOP Rosničkél

Smys lem m é r ece n ze rozhodně neby­ lo sta vě t do protikladu snahy ochrany přírody s trendy lesního h os podář­ ství. I m ne totiž potkalo to štěstí , že jsem po. absDlvování lesni cké fa k ulty něko lik let pracoval při tvorbě les ­ ních hospodářských plánů. Pro vádě l jsem s tanovi štn í p r ůzk um , jehož ú če ­ lem je právě vo lba cíl ových dře v in. Velmi dobř e si uvěd omu j i, že ochra n a pří r o dy a lesní hos podá řství maji něk teré rysy s p ole čn é předev š ím t o, že jsou ovliv ňo vány jinými re­ s orty. Souč as ně vša k vím, že sebe­ l épe sestavený lesní h osp odář ský plá n nemli že brát p lně v úvahu po­ ža davky ochrany příro dy . Navíc jeho realizace v praxi nebývá úplná. Bohužel se to. t ýká předev š ím dř e­ vinné skladby. Z hospodářsk é evi­ dence "bělok a rpatských" lesních zá­ vadli vyplývá, že v letech 1981-1983 zde by lo zales ňo váno především jeh li č­ nany : na LZ Brumov z 85,1 %, na LZ Luhačovice dokonc e z 98,6 %. Straši­ dl o smr kového hospodářství do dříve bukových hvozd li tedy s kuteéně n astu ­ puje. Jan Lacina

Konec zeleného údolí? Pře d něk oli k a let y natáčel a če skoslo ­ venská tIelevize exteriéry k filmu Lé­ to bez vody v údolí říčky Bobravy. N ám ě t e m fil mu byl boj o za m o křen o u lo uku, kter é hr ozilo odvod n ě ní a r oz­ orán í, př e sto že byla zcel a jedinečná a vysk yt ovaly se zde vzácn é r os tli­ ny a živočic hov é. Fil m končí h a pp y endem - přír oda byl a za chráněn a. Bobr avské údolí bylo pr o své jed i­ nečné p ř í r odní a k r ajinářs ko -es t etic ­ ké hodnoty vyhl ášeno ONV Brno· ven­ kov od 1. ledna 1982 oblastí klidu . V rámci oblasti klidu byly vyhlá šeny také chráně né pří r od n í výtvor y Stř eli cký les a Střeli cká bažinka. Celému ú dolí mezi Rados tick ým a Anen ským mlýnem hrozí zká za. Zn o­ vu, s plnou vážností, přišla na pořad jednání výstavba závlaho vé nád r že podle dokumentace Hydr opr ojek tu (hráz vysoká 35 metrů, roz kolísání hladiny v době maximálního odběr u 15 metri'i, náklady na výsta vbu 100 až 130 miliónů). Smutné zkuše n osti posledních let ukazují, že ekologické argumenty se v rozhodovacích proce­ sech neuplatňují. Podívejme se vša!\ na ekonomickou stránk u věci: kolik hektarll závlah z No vomlýnských ná ­ drží mělo podle velkolepý ch pr o jektů dávno fungovat a vracet vyna ložené investice a kolik jich je v provozu ? Jaký je jejich sku te čný ekonomický přínos vzhledem k vynal ožen ým n á ­ kladům? Jak jsou porucho vé? Dokon­ če m e nejprve jednu zavl ažo va cí sou-

Na pomoc Jiráskovu lesu! 15. ř íjn a toho to r oku pro bě hl a n a odbo r u ú zemníh o plánování JmKNV pr aco vní jed n ání ke stížnoste m obča ­ n li, občan sk ý ch výbo rú , p os la ncli a ZO Č S OP R os ni čka n a um ís těn í výs tavby sp ort ov ní h aly do JiráSk ova les a n a úko r vzr ostlé z eleně [25 smrkli, 19 Hs t ná č li a 2 keře oceněné soud­ ním zn alcem n a 1 066 000 Kčs ). St a­ vební ří z ení vedené OVU P NV Brno 2 pos trádalo řa du n ále žitostí - ne­ byl o ř e š eno alternativní um ís tění h a­ ly, n egativní vy j á d ř en í k vý s tavbě podal y Technická a zahra dní správa, od bor kultur y NVmB , Kr ajské s tře ­ disko státní pa mátkové p éč e a ochra­ n y přírod y a výhr a dy měl i pl á n o­ vací odbor N VmB. Některé z t ě chto institucí však svá stanoviska později z měn il y n a k ladná. Př es tože byly stromy již v srpnu vy­ káceny [stejně jako v pří'pad ě Lu­ žánek proti předpisu - ve vegetač ­ ním období), požadují stěžovatelé, aby stavba byla umístěna jinam [na­ vrhují alternativní řešení) a aby se

60

Odpověď

autora

Jak dále na Moravanských lúkách

~

Po d ná zvem "Medvědí s lužba výcho v ě dě tí" vy šla v první Veronice zpráv a o ohrožení Moravanský ch lúk. Jak vy­ pa dá s ituace s ročním ods tupem ? Právní oddělení KSSPPOP v Brně se za po jilo do problematik y Moravansk ých lúk z p odn ětu odborné s ložk y o.rg a­ n iza ce (spec iální ochrana přír o d y př i KS SPPOP) a pod tl a kem odborné ve ­ ř e jn os t i. Do případu jsme vstoupili ve velm i nepří zn ivém okamžiku u ž poté, kd y n a byla prá vní moci rozhodnut í o dboru VLHZ ONV Hodonín, kter ým i o dňal (podle § 13a a § 14 zák. Č. 124//7 6 Sb., ) zem ěděls ké vý rob ě 5,6732 h ekt a rů zemědělsk é půd y n a ka t a s t­ rálním území Mor a va n y a zár o ve ň tyto p ozemky prohl ásil (pod le § 2, odst. 2, pís m. a ) a f) zák. Č . 61!,77 Sb ., o lesí c h) vždy k ur č itému d a tu za lesní pozemky. Vzhledem k tomu , že příp a d byl od d ě ­ le ní předán a ž po nab yt í pr á vní mo ci výš e uvedený ch rozho d nutí, hle da li jsme jiné ces ty ke zvrácení nepřízn i ­ vé s itua ce. Dne 25. 6. 1986 jsme p o­ dal i návrh na pře z koumání r ozh odn u tí mimo odvo la c í ř íz ení podle § 65 zák. Č . 71,í67 S b., ne b oť od vo lání v zák on­ n é lhůtě nil~do z ú ča s t ní ků nep od a l. Situ ace byl a kompliková na i tím, že KSSPPOP ne byla ve smys lu § 14 zá k . Č. 71}67 Sb ., ú č a s tn í kem nze n í. Pří sl u š n ý or gá n s tá tní ochra ny př í ­ rody OK ONV Hodoní n vša k odvolání ne.pod a l, a n i se k celé s itua ci n e vy­ j ádřil, pro to jsm e pov a žovali za nu tn é zasáhnout a pok u sit se Mor a vansk é lúky za chránit před z a lesněním. Návrh na př ezk o umání celé ho příp a ­ du jsme z d ůvodn i li tím, že rozh od ­ nu tí ON V Hodonín, kter é bylo posta­ veno n a tvrzení, že předm ě tn é p o­ zemky byl y již r oku 1966 z a le s něny , se nezak lá dá na pravd ě . Souč asně jsm e MNV Mor a va ny a JZD v Je ž ov ě ( právě tot o JZD pod a lo návrh n a od­ nětí zemědělské p ůdy a její před án í do lesního půdního fondu) adre sovali dopisy , ve kterých jsme apelo va li n a nutnost za ch ování Mor a va nský ch lúk pr o dal ší genera ce. MNV Mor a va ny n aše stanovisko pl ně podpořil a vyd a l 'Z áv a zné rozhodnutí r a dy MNV k za ­ chování lokality zvané Mor a vanské lú­ ky. Celá situac e s e sta la věcí š ir o ké odborné i laické v e řejnosti, takže od­ bor VLH Z JmK NV v Brně se jí zač a l vážně za bý vat. Bylo svoláno jednání , kterého se kromě zá s tupkyn ě KSSPPO P JUDr. Ivany Ševčíkové zúč a stntli zá­ stupci OVLH Z ONV Hodonín, OVLHZ JmKNV Brno , OK ONV Hodonín , JMSL LZ Buchlovice a JZD Je žov. Odborn é zázemí KSSPPOP předst a vovali dr. Balátová (Botanick ý ústav ČSAV), dr. Šeda (PřF UJEP ) a dr. Hofer (ředit e l gymnázia na Slovanském náměstí). Jednání bylo spo jeno s terénním šet­

ření m v Morav anech , které po tvr dil o,

že území Morav a nsk ýc h lúk n ikd y za­

le sn ěno nebylo. Z jed nání vyp lynu ly

ty to závěry , které po z ději přev z al

odbo r VLH Z JmKNV do odůvod něn í

své ho. rozhodnut í :

- o dbor kultury ONV Hodon ín za jis­

tí geometrické zaměření předm ě t ­ n ých pozemků - KSSPPOP v Brně předlo ž í odb or u kultury ON V Hodonín potře b n é zp řesňující m a ter iály, týk a jící s e uvedené lok al it y z hledi s ka z á jmů oc hrany přírody (do 30. 5. 1987) - odbo r VLHZ ONV Hodonín vy d á správní roz hodnutí , kterým bude ud ělena výj imk a podle § 8 zák. Č. 96/1 977 Sb. , o zalesnovací po vin­ nos ti , na dobu maximálně d vo u let (do 16. 6. 1987) - odbor kultury ONV Hod onín za ­ jistí kompl et ~ci m a teriálů, nezby t­ n ých k vyhlášení chrán ěné ho p ř í­ ro dn í!l o výtvoru Mora vanské lúky n ej pozdě j i do 30. 4. 1983 . S u s po kojením te dy můžeme k onsta ­ tova t, že se pod ař ilo učinit důl ež itý kr ok v případu "Moravanské lúky " . Doufáme , že všechny zúč astn ěné stra­ n y svoje povinnosti splní ve sta no­ ven ých termínech. Pak bychom s e již koncem roku 1988 mohli r ado v a t z vyhlášeného chráněného výtvor u Mora va nské lúky. Na z ávěr se nemůžeme ubránit n ě k o ­ lik a právním úV 1hám. Předev š í m je to postup odboru VLHZ ON V Hodo ­ n ín při odnímání z e měděl s ké pú dy z emědělské výrobě. Pod le § 32 zák. Č . 50 /1976 Sb .. lze umi s:o vat s ta vb y, m ě nit využití území a chránit d ů le­ žit é zájmy v území jen n a zákl a d ě ú ze mního rozhodnutí. Toto rozhodnut í v ša k vů b ec vydáno ne bylo. Za p o­ všimnutí také stojí otázka , proč t ento odb or potřeboval k odnět í půdy ro z­ h odn utí sedm a niko·l iv jedno. Na ­ h lé d neme -li do zákon a Č. 1 2411976 Sb., o o ch nně zemědělského pů dního f on du ČSR, pak se dočteme, že jd e -li v n a še m ,příp'!d ě o jinou zem ědělsko u p ů d u ve výměř e nad 1 ha a d o 5 !l a, m usí udělit předchozí souhl a s KNV. Na bízí se otázk a , zd,! odbor VLH Z ONV Hodonín rozdrobením území do 19 parcel a vydáním sedmi rozhodnutí neob e šel předchozí souhlas KNV. Ivana Ševčíková

Boj

S vě1trnými

mlýny?

Je d ním ze základních bodů spoluprá­ ce MěV ČSOP a odboru kultury NV města Brna je legislal'ivní ochrana cenných přírodních území. Dělbu prá­ ce při tomto nelehkém počínání jste mohli postřehnout z krátk ýc h zprá ­ vi če k v minulých číslech Veroniky.

Dob rovolní o c hranáři připr av u j í od­ borné p od klady a do kument a ci lok ali t , odb o r kultur y za bezpeču j e prá vn í st r á nk u věci a oc hránci se k ú zem ím vr a cejí, aby p řeb í r ali pat r onát y, oz n a ­ čo v a li je, budova li n a u čné stezky, vy­ ko n áv a li s trážní s lu ž bu, bio te c hnick é zása h y, o dklízeli s kl ád ky o d p a dků aj . Vy n ik a jící a ktivi tu projevil a nedávno zalo žen á ZO ČS OP 5a PáJa v a s p řed s edou Josefe m Ma rti š kem. Od d o­ by, kd y převz a l a patron á t nad CHPV St r áns ká skál a, se na té t o za jím a vé váp en cové kře mnohé zm ě nilo: nej ­ p rv e se o b jevil o nov é oz n a č en í, zá ­ vo r a prot i vjez du me c h a n i smů z ok ol ­ n ích zah rá de k a p oto m z a č ali ochra ­ n áři od podla h y odklíze n ím l e ti ­ tý ch sk lád ek odpa d ů , p ř e vážně p ů ­ vod u z a hrádkář s kého. Je jic h p řís tu p b y mohl být vzo r e m vš em dalš ím or­ g a ni za cí m a nej en do brovol ným ! Inspe ktork a oc hr a n y příro dy OK NVmB, Dagm ar Broží ková , má nezá ­ vidění hod nou roli p odle př e dem d ohodn utých priorit zab ezpeču j e veš­ k e r é a dmini s tra ti vn í n á leži to sti územ ­ n ě p rávn íh o řízení při o c hr a ně l ok a­ lit - a v t om js ou háčk y! První čtyři návrhy (z třin ácti z a ř az e ­ n ých do první e ta p y ) js ou u ž od za­ čát ku roku 1987 vybaveny ná vr he m vy­ hl á š k y. Z jednán í r ad y NVmB v dub ­ n u tohoto roku vš a k byly ods unuty s tím , že je nutn é d oplnit v y jádřen í ob vodn ích národní ch v ýbo d'L Na za ­ s e dání rady 8. říjn a to h oto r oku byl y sch válen y vyhlá š ky t ř í chr án ě n ýc h p ř í rod níc h výtvorů: údo lí Kohoutovi c­ kého potoka, Sob ě š i ck é rybníčk y (oz na č en í obou provede ZD ČSOP 5a - Pálava) a Obř an ská stráň (o znač í za Č S OP Da t el). Osud č tvrt é h o návrh u, Ma he novy st rá­ ně , je vša k ohrožen nej a gre s ívn ě j š ím pr vkem rozv·oje mě s t a - do pra vou , k o n kr él'ně . výstavbou tzv . Pr a žs k é r a diály velkého městsk é ho okruhu. Dále jsou zpr a covány a p ř edá ny k p o­ so uzení m ěs tské prokur at u ře n á vrhy v yhl ášek CHPV Medláne cké kopce a Kla jdovka . I zbývající návrh y z tři­ nácti plánov a n ýc h (krom ě Staré řek y u Modři c s ob d obnými ko mplik a cem i ja ko Ma!lenova st rá ň ), jsou ji ž pr o­ jednány a připr av uj e se vy hl áš ka . Ve druhé et a pě zaji š ťo vá ní legisl at iv ­ ní ochran y p ří r od n ím v ý tvorům b u d e od bor kult ury pos tupo.v a t p odl e měs t ­ s k ých obvod ů. Do konce roku by Da gm a r Brožíková rád a připr a v il a k vyhlá š ení .všechny návr h y chráněný c h území z obvodu Brno II. Mno žstv í práce pro inspektora ochrany příro­ dy v Brně je- nad s íly jednoho člov ě ­ ka . Město m á v ~é to o bla s ti hodn ě d l uhů z minulosti a co je horší ­ vztah k pří~ dě a ekologické povědo­ mí účastníkj]. :vět š iny jednání js ou t é měř nulov é-:' " mik

61

Ej, na velických lúkách .

o buduucím usudu nejcennějších bě­ lokarpatských luk se jednalo ve dnech 28.-29. 10. 1987 na půdě KRB Státní­ ho statku Veselí nad Moravou. Účast ­ níci zasedání (zástupci ministerstva zemědělství a výživy ČSR , zeměděl­ ské'ho odd. ÚV KSČ, Výzkumného ústavu zúrodňování zemědělských půd, České národní rady , Geografic­ kého ústavu ČSAV, správy CHKO Bí­ lé Karpaty, OVLHZ ONV Hodonín, Státního statku Veselí n. Moravou a JZO Vnorovy) hledali kompromisní ř ešení jak využívat plochy rezervací, kterých je jenom v této části Bílých Karpat asi 1000 hektarů. Jde o pro­ blém typický pro většim, podhorských oblastí, kde tradiční zemědělství vy­ t vořilo strukturu "parkových krajin" s převahou extenzívně obdělávaných l uk. Unifikace výrobních ukazatelů ( např. stejná zemědělska. daň ze všech pozemků velkého zemědělského pod­ niku, ať jsou v nivě Moravy či v se­ suvných oblastech Horňácka nebo mi­ nimální tolerance ve struktuře plodin podle přírodních podmínek], nedo­ statek mechanizace s vys ší svahovou d ostupností a omezení i zákaz hnoje­ ní v zájmu ochrany genofondu pest­ rých lučních společenstev vylučuj í efe ktivní hospodaření zemědělského podniku (podle současných směrnic). Nechceme-li luční komplexy necha t z a růst lesem a způsobit tak zánik je­ dinečné krajiny, musíme najít z pů­ sob, jak je pravidelně obhospodařo­ va t. Zpočátku možná extenzívně, za státních dotací, ale později jistě se ziskem, na bázi kvality. Reálnější než vytvoření specializovaného zeměděl ­ ského podniku v Bílých Karpa tech je zatím převedení přírodních rezer ­ vací do správy CHKO, která bude ně­ které práce objednávat u zeměděl­ ských podniků. Takovou spolupráci bu­ de nutné dohodnout na úrovni minis­ terstev. Zástupci resortu zemědělství se zavázali svolat jednání s minister­ stvem kultury do konce roku 1987. mik

Brontosauři

pro CHKO

Na 8000 hodin odpracovali bronto­ v roce 1987 na chráněných bě ­ lokarpatských lukách. Kosením a odstraňová,nírn náletu alespo.ň částeč­ ně nahradili chybějící ruku hospodá ­ ře v chrá.něných lokalitách Čertoryje, Zahrady pod Hájom, POifážky, Mra­ venčí louka, Javorůvky, Bilé potoky, Petrůvka a Jalovcová stráň. mik sauři

62

Pozdě,

ale

ČSOP

přece

Výnosem ministerstva kultury ČSR č . 9430/87 ze 17. 6. 1987 byly vyhláše ­ ny tyto státní přírodní rezervace v Bílých Karpatech: Čertoryje, Macho­ vá, Jazevčí, Žerotín, Porážky, Búrová a KŮtky. Přestože tyto lokality figu­ rují už delší dobu na mapách jako rezervace, měly dosud statut pouze chráněných přírodních výtvorů. Od roku 1956 jsou to první rezervace vyhlášené ministerstvem v Bílých Karpatech. Spolu s dalšími lokalitami evropskéhO významu je k ochraně navrhoval už ve válečných letech vy­ nikající znalec bělokarpa·tské kvě­ teny Stanislav Staněk, učitel z Ko ­ rytné. Jeho bohaté zápisy zpracovává v současné době RNDr. Ivana Hlo ­ bilová, botanička správy CHKO. Vě­ říme, že se jí brzy podaří tento vzác­ ný materiál vyhodnotit, porovnat se současným stavem a s výsledky se­ známit odbornou i ochranářskou ve ­ řejnost.

Z deníku korytňanského kantora dý­ chá na čtenáře jeho vřelý vztah k jihomoravské přírodě: "Považ'lji se za konzervátora, znám a mám rád šíré plochy mého kraje v Bíl.ých Karpatech a na jihovýchodní Moravě, často spím na lukách, sná ­ ším všelico, od přírody i od lidi.lsem proto trochu jako oni drsný, přímý a otevrený - říkám to, jak si myslím."

za hranicemi

Poznávat, srovnávat, hledat inspiraci dobré příklady, podněcovat aktivitu členů to je cílem expedicí a výprav pořádaných základními organizacemi ésop. Víme zatím bohužel jen o mále z nich: Letos umožnila ZO ČSOP Datel (přechází z Brna-venkova do Brna-měs­ ta) 8 členům účast na přírodovědném zájezdu Sportturistu do poustě Gobi v Mongolsku. Zájemci o přednášku s diapozitivy se mohou obrátit na ing. Janu Krutilovou, Tyršova 48, Brno. Tři členové brněnských základních organizací číslo 4 a 20 zorganizovali výpravu do ruského Altaje. Kromě diapozitivů byl z této zajímavé expe­ dice pořízen také osmimilimetrový film. Máte-li zájem o tuto oblast, obraťte se na dr. Jaromíra Kolejku nebo dr. Miroslava Kunclratu z Geo­ grafického ústavu v Brně - Mendlo ­ vo nám. 1. ZO ČSOP Č. 20 z Brna našl a mnoho poučných příkladů v soused­ nim Maďarsku . Ve třech výpravách z posledních let si členové ZO udě ­ lali obrázek o stavu c
Nebo: "Sbírat pro sebe, psát pro sebe, za­ rezervace. A vy tam v Pra­ ze nebo v Brně, dělejte si, co chcete . . . já dělám to, co považuji z hle ­ diska rostlin za nutné - zkoumat je, výsledky zpracovat, rostliny chránit." 10. 4. 1942 mik chraňovat

Nový zpravodaj Vítáme do řad ochranářských tiskOVin nový zpravodaj CHKO Bílé Karpaty. Do konce roku 1987 vyšla už tři čísla s pěknými fotografickými obálkami a s účelným, metodicky a informativ­ ně zamereným obsahem. Zpravo­ daj vycházi dvakrát ročně a správa CHKO ho vydává ve spolupráci s okresními kulturními středi.sky a ČSTSP v nákladu 1000 kusů. Výborně reprezentuje státní i dobrovolnou ochranu přírody, ale především účin­ ně

ovlivňuje

oc'hranářské

povědomí

i organizací v Bílých Karpa­ tech. Sází na to, co je zatím v ochra­ ně přírody ne}důležitější na vý­ chovu, a nejen na výchovu dětí! občanů

Obdiv bláznovství O

amatérském filmu profesionální Ivana Stříteské'ho "Chvála bláznovství" se už na stránkách Ve­ roniky psalo. Chvála v něm byla vzdána akci "Dno" na záchranu fy ­ togenofondu. Tomuto "bláznovství" se nyní dost a lo další zasloužené chvály a obclivu dokonce na pozoruhodném fóru mezinárodním. Právě prostřed­ nictvím Stříteského filmu, který byl 6. října 1987 večer v pražském hote ­ lu International z videozáznamu před­ veden třem desítkám novinářů z de­ víti států. Stalo se tak v rámci mezi­ národního semináře "Ochrana život ­ ního prostředí", který uspořádal Čes­ koslovenský svaz novinářů ve dnech 5. až 10. 10. 1987 v Praze a v Mostě. Další odborný výklad k jednomu z největších fytosozologickýcll záchran­ ných projektů v Evropě podali pří­ tomný pražský ekologický publicista a přizvaný pracovník státní ochra­ ny přírody ČSR. Zahraniční novináři si o akci "Dno" vyžádali další infor ­ mace a slíbili o ní psát na strán­ kách svého tisku. "Tak znamenité vě­ ci se dějí pár kilometrů od našich hranic a nic se o nich u nás neví" , prohlásil prof. dr. Otto Schon'herr z Vídně. (Austria Presse Agentur) .-nč­ úrovně

V'd3fiCU DTI1lfi®~

Odpovídáme na dotazy

Dostanou odškodnění občané, jimž do studní pronikají ropné produkty vsa­ kující do země ze sousedního podni­ ku a znehodnocují tak vodu, která bývá používána např. na zalévání zahrádek? A. B. Odpovídáme:

Pokud je znám znečišťovatel podzem· ní vody, je povinen zdroj asanovat a uvést do původního stavu, nebo zajistit náhradní zdroj vody. Rabušic

Ja k muze člen ČSOP zakročit pti vy· palování staré trávy? Kam se lze se stážností obrátit a kdo je povinen oznámení přijmout a zakročit? C. D Odpovídáme:

Je možné obrátit se na Veřejnou bez­ pečnost, nebo v případě většího po­ žáru na požární útvar, jehož členové sami uvědomí příslušníky Veřejné bezpečnosti,

kteří

věc

prošetří.

M. Vlašín

Odpovídáme: Co s labutěmi? K labutím setrvávajícím do zimy n a našic h vodách přichází k a ždoročně řada dot3.Zů. Jejich základem je, zda a jak lab utím pomáhat. Labutě velké se u nás v posledních dvaceti letech mnohonásobně rozmnožily. Jedním a snnd hlavním důvod'!m byla m už ­ nost v periodě mírných zim na ne ­ zamrzajících vodách úspěšně přezimo­ vat a veřejnost se postarala o to, aby netrpěly hladem. Tím ovšem do ­ šlo i ke změnám tažného pudu a vel­ ká část labutí zůstává na našich vo­ dách i při příchodu mrazů . Většinou se shromáždí na nezamrzajících úse­ cích toků ve městech, kde díky li­ dem najdou celou zimu dostatek po­ travy. Některé však zůstanou i na malých zamrzajících vodách. O tytO' labutě není však nutné se starat, neboť v případě potřeby mohou přeletět na vhodná zimoviště. Dokonce není vhod ­ né je na těchto zamrzajících vodách přikrmováním zdržovat, poněvadž při náhlém nočním mrazu mohou ViLdu zamrznout. Jejich vyprošťování pak není jednoduché a je vhodné obrátit se v takovém případě na veřejný po­ žární útvar, který jistě podle možností pomůže. Vyproštěné labutě jsou buď v krátké době schopné odletu nebo je možné je přern:ístit na nejbližší vhodné zimoviště. Podrobněji si o této problematice můžete přečíst v časopise Naší pří­ rodou Č. 1, roč. 1984. II

. . . Vím, že nenap,l sl nic nového, ale když mi můj táta vykládalo tom, jak chodil s kamarády chytat raky a z každé studánky se mohli napít, tak mi to připadá jako pohádka. Dnes kdyby se někdo napil jen tak z ně­ jaké studánky, riskuje své zdraví. Ne­ ní daleko doba, kdy za každého raka, kterého v dnešní době chytíme ve volné přírodě, se bude platit. Za po­ sledních padesát let se podstatně zhoršila čistota našich vod a samo­ zřejmě nejen vod ... Možná namítnete "Proč o tom pí­ šeš?" "Co tím chceš říci?" To přece dávno všichni víme. Jenomže tento problém se mi zdá čím dál ví c aktuálnější. Já se totiž bojím, že až budu po čase svým vnukům vyprá­ vět, že jsme chodili na houby, tak řeknou: "Dědo, nevykládej pohádky". Jako člen ČSOP samozřejmě fandím vsem lidem, kteří to myslí s přírodou vážně a mají ji rádi. z dopisu L. Štajgra

Odpovídáme: Přestože jméno naSl redakce není známo dlouho, dostali jsme již řadu takových a podobných dopisů. Jsme rádi, že není lidem osud naší příro­ dy lhostejný i:I potřebujeme - a to je také naším hlavním cílem, aby i oni společně s námi učili ty ostatní přírodu poznávat, dívat se na ni, žít v ní a nevidět např. jen krásu n a své zahrádce či u chalupy . Často právě v okolí těchto objektů je ne­ smírný nepořádek , jehož původci jsou právě ti, kteří na své zahrádce mají pečlivě uklizeno. II

Dopis

čtenáře

"Počúvala som Vaše vysie'l anie, a tak bych Vás žiadala o zasl a nie tejto bylinky. Zatím len menšiu dávku, podl'a tohO', aké množstvo a v akej cene, prípadne mi napište." AD.derlová Anna

Odpovílláme: Paní Anderlová z Trenčína slyšela v ro:zhlase zřejmě jenom úryvek rozho ­ voru' o Veronice. Přesto jí tuto bylin­ ku posíláme, zatím jen první ročník, ale zato zdarma. red

Budoucnost ochrany přírody 13.

října

přednášel ni] Vysoké v Brně zástupce

zemědělské

škole Mezi­

národní unie pro ochranu přírod y IUCN, koordinátor mezinárodníh o výzkumu a ochrany horských a pod­ horských oblastí, profesor David Pitt. V přeh-lectu hlavních ekologických problémú ve světě se v mnohém sh o­ doval s názory doktnra Čeřovského, formulovanými v příspěvku do 2. čísl a Veroniky. Zaujala zejména připravo­ vaná revize světové strategie ochran y přírody, kte.rá se z původního pro­ gramu ochrany genofondu a vytváře ­ ní sítě chráněných území rozrůstá v košatý program výchovný, sociální, technologický, legisl a tivní, zdravot­ nický, výzkumný, kulturní, ale ta ké mírově-politický. Velmi pozitivně mlu­ vil o jarním setkání vědců a předsta ­ vitelů pokrokových organizací s Mi ­ chailem Gorbačovem v Moskvě, n a kterém vzniklo sdružení EKOFÓR UM a z,novu se potvrdila sounáležitost ekologického a mírové'ho hnutí. Zají­ mavá byla také myšlenka o spojení chráněných a demilitarizovaných úze­ mí vyzkoušená např. v jeho rodi š t i na Novém Zélandě. Z celého vystou ­ pení vynikaly globální rysy většiny ekologických problémů a nezbytnost mez inárodní spolupráce při jejich ře­ še ní. Je velká škoda, že přednášku i zajímavou diskusi mohl vyslechnout tak m'llý okruh pusluchaČů a ne ­ zúčilstnila se jí ani většin a členů CSOp z vSZ. mik

Další klidová oblast na Moravě

Dnem 17. dubna 1987 nabyla platnost vyhláška ONV Prostějov o zř,j'zení ob­ lasti klidu Velký Kosíř v severní části okresu Prostějov, v katastrál­ ních územích Slatinky, Čelechovice na Hané, Stařechovice, Čechy pod Kosířem a Služín. V oblasti jsou vy­ hlášena tři maloplošná chráněná úze­ mí: chráněné přírodní výtvory Státní lom a Růžičkův lom v katastru Če­ lechovice na Hané a chráněná pří­ rodní památka zámecký park v Če­ chách pod Kosířem. mik

63

Z ochrany

přírody

v

zahraničí

Aktivní V Angli i by l vydán v roce 1987 zák az po uží vání o l ov ě ných zát ěž í p ř i r yba ­ ř ení, pr oto že byl a prokázán a vysok á úmrtnost labutí, které utržené a ztr a­ ce n é zá těže p olykal y. Pr o r yb ář e byla vydán a publikace osvět! ujíc í v ydání výno s u a doporu č uj ící použití jiných neš kodn ých m a teriálů. Lichtenštejns ka schvál il a tř i pro jekt y n a obnovu a zá ­ ch ranu Rý n a : pře b ud ov ání říč n í ho k o­ r yta, přeměnu některých břehových č á s tí a o bnovu inund a čního územ L K tomu m á být využito zku šeností z výzk umu doposud př í rodní ch ú se ků po dob n é ho toku. Po a meri c k ém sta­ vebním podniku, n a bízejícím z p ětn o u přes t a vbu regulov a ný c h toků do p ů ­ vod ního s ta vu, je t o druhý p říp ad [ první v Ev,rop ě ) reh a bi'l ita ce u pr a­ vova n ýc h toků.

f enol il fen yloxidoc to vou ky s elinu, m a jí zvýšené riziko nebezp eč n ých o nemocně n í měkkých tkání. Za tím co a kutní úČinky těchto pesticidů jsou do bře známy, je jich dlouhodob é pů­ sobení se m ohlo prokázat až po de lší dob ě. Je proto nutné se obávat j e š t ě další ch dosud neprokázaných n ega ­ tivn ích vlivů.

Vl ád a

s t ěž ejní

Dlo uhodo bé š védské a a mer ic ké vý­ z kumy proká zal y, že osob y, které pr a­ co valy s her bicidy obsa hu jícím i c hlor-

V roce 1970 dosa'h ov a ly emise oxi­ du si ři č itého ve Švéd sku 925000 tun. V pOSledních letec h se jeho em ise ve Šv éd sku značně snížily, do r oku 19 95 maj í být sníženy dokon ce o 80 procent. Sní že ní sta noven é evr op­ s kou dohodou (o 30 p rocent do r ok u 1993 ) bude ne jen d održeno , al e i př ekročen o . Přísné předp isy dovolu jí všem výrobcům ve Švédsku vypouš­ t ět ro č ně d o ovzd u ší ma xim áln ě 100000 tun oxidu si řičit é ho. P řito m byl již p ředložen ná vrh d a lšího ome­ ze ní. Podle Na turo pa 87, 3

J.

Kubíčková

Hradiště

Org anizac e ČSOP n a U hers ko hr adiš ť­ s ku příli š neschůzu jí, al e více prac u­ jí. Podílejí se n a celostátních akcí ch typu TSTTT, ale zá klad jejich č inn o s­ ti je v drobn ějš í ch pO Č ine c h, o kte ­ rý ch se veřejno st jen t ě žko d oVídá. Z pa lety r oku 1987 n a m á tkou u vádí ­ me : O Červnovou výs t a vu ob ojživ e l n í k ů a plazů v hr adiš ťsk é Redut ě ( první se usku tečnil a v r oce 1985 J. n a k teré se or ga niz ač ně p odíl ely 15. ZO ČSOP, OV ČSOP, Městský d ům p i o n ýrů a m lá­ deže, s t a nice m la dých přírodovědců p.ř i JZD Bor šice a biologický kr ou žek př i SK P. O Červencov ý táb or s Brontosaurem na Nové hoře ve Strá ní u s kutečn ě ný spojenými silami 12. ZO ČSOP Vl č n o v , 14. ZO Č SO P Dolní N ěm čí, OV ČSO P a OK ONV Uh . Hr a d i š t ě . Úča s t n í ci od stra!'íovali keřové n ál e ty z chráně­ ných luk. O Letní tá bor ZO ČS OP Č. 13 p ř i OK M U Há čko n a p omoc Pa m á tlwv é s právě v .Buchlo vic íc h. Mladí li dé po­ m áh al i s ú d r žbo u zá m eck é za hr a dy a př i opra vách h r ad u Buchlova . mik

Týké se to také tebe Celostá tní so ut ěž filmových a m a térů a fotogr a fů v pohostinn é m Uh erském Hradišti u ž dá vno překročila rám e c fil mové přehlí d k y . Poslední lis top ado­ vý ví kend se s t al tr adiční m te rm ín em pr ol set k ání oc hr a nářů bez rozd íl u svazové p řísl u šnos ti , prostorem pr o se­ minář e , disk use a zají mavá st řetnu t í. Př eh lídk u navští vila také delegace z ekologického centr a moskevsk ého Komsomolu. Slič n á vědecká sekre t ář:: ka centra. Sofiko Bergovová nám festi­ val záviděla pro jeho náplň i srdečnou atmosféru (o tu se zaslouži­ la také cimbálová muzika Jaroslava Čecha, kte r á doprovázela společenský večer). Porota byla příSlllá. Označila filmy XI I. r očníku za s.Jab!ií. Ing. Vel­ kovi z Mladého světa chybělo více problémových filmu, tci ' cítili i diváci - mnoho technicky dob rý ch sní m ků se "svezlo po- povrchu" . PhD r. Zd en ěk Smejkal ocenil na rozbo r ovém se m i­ náři ro zm anitos t filmú tem a ti c k o u i k valita tiv ní. Sním ky Iv ana S tříte s ­ kého, Jana Hajduka a z minulých roč­ níků zejména Rudolfa Mih le ho sne­ sou profes ionální m ěřít k o a nesm lou­ va vým postojem m nohé oficiální s n ím­ ky pře:vy š u jí. Velká š kod a, že jej ich spol eč e nské využití je m iziv é (tento handi cap a m até r u s na d zmírní n a­ s t u pu jí CÍ vid eo te chni k a ). Po těš il lépe obsaze n ý 1. t em a tick ý okruh - chrá­ ně n é pr vky n aši přírody a zejmén a ho jná ú č ast s lovens kých autorů ­ II filmů z 33 v ybraných (obesláno 47 snímků). Vysoká laťk a hodnocení

64

je jis tě n a m ís tě . Mnoh a divá­ vša k př ip a dlo n e pom ě rn é zastou­ p en í televizních prof esi oná l ů a od bor­ ní ků v por o tě. Za och r a nu př írody mohl fundo va ně roz h odovat pouze ing. Urban z KSSP POP Č. Budějovice a č ás tečně in g. Jo sef Vel ek a t o je na ochr a nářsk é so utěž i troch u m álo. Naví c předse da por oty , ing. Žár ský z ostra vs ké te levize , neř ekl autor ům ve svém p roj e vu při vyhlášení nic pří­ nosné 110. Z pozice ochrany přírody nás zaujaly tyto filmy : Horenka Cha ­ bová Ivana Stříteského a Mirosla va Kundraty (hlavní cena a cena dIvá ­ ka), Hradiště nevymře Jana Hajduka (1. cena 1. tematického okruhu), lnterpelace Ivana Stříteského (cena Mladého světa a ÚV ČS O P - tuto předal tajemník Jiří Antoš), O ně čem jiném Jiřího Demla (3. cena 1. tem a­ tického ok r uhu), Dravci a hraboš pol ­ ni Ma r tina Ma!'íás k a (1. cena 2. t e ­ ma tic kého ok ruhu) a satirický šot Ivo Renotiéra Stále po č er vené ( prémie 2. temat ického o kruhu) . mik fil mů

k ům

Préce V

přírodě!

S práva CHKO Bíl é Ka rp aty v ybízí zá­ jemce o letní brigád y v roce 1988, aby se co nejrychle ji přihl ásili n a je­ jíc h pobočkách v Lulla čovi cí c h , ve Ve ­ selí nad Moravou nebo v Hodon ín ě . Zanedbané bělokarpats ké louky po­ tř eb ují pomoc! red

VERONICA - bulletin MěV ČSOP Brno a OV ČSOP Brno-venkov, dvojčíslo 3+4/ 87 vyšlo v prosinci 1987 Vydává městský výbor Českého svazu ochránců přírody v Brně Adresa redakce: VERONICA, p. p. 91, 60991 Brno 1 Vedoucí redaktor: RNDr. Miroslav Kundrata Zástu pcí: RNDr. Jitka Pellantová, ing. Jiří Turek Reda ktor a grafi ck á úprava: Oldřich Bárta Jazyk ová úprava: PhDr. Nora Obrlelová Do sazby: č erv enec až zá ř í 1987 Tisk: M oravské tiska ř ské závody Olomouc, p rovoz 36 P r ostějov Vychází čtyřikrát ročně Náklad 3 000 kusů Neprodejné R ozšiřuje a přihlášky přijímá redakc e na výše uvedené adrese o 370033186 Vydáno ve spolupráci s Č eskou státni s pořitelnou v Brn ě

OP RAVA Omlouvám e se za chy bný text u fo­ tografie k článku Československ o a mezináro dní ochrana přírody v čísle 2/ 87. Správně má znít: Okra j státní p řírodní rezervace Týřovské t isy a Oupoř ... K omylu došlo vinou r e­ da kce.