Ludvík Kundera a šachy
(Foto Jan Víšek)
17. srpna 2010 přišel svět o básníka Ludvíka Kunderu, bytem v Kunštátu na Moravě . Dožil se krásných devadesáti let, poslední týdny trávil však již v bezvědomí v boskovické nemocnici. O jeho významu pro obec literární, překladatelskou a výtvarnou se můžete dočíst na Internetu. Neméně než 807.000 odkazů se vám ukáže při zadání jeho jména ve vyhledávači „Google“. Já však šel bych rád po stopách Ludvíka Kundery ve směru 64 polí! S Ludvíkem
Kunderou jsem se obrazně seznámil jako student, když jsem si v Československém spisovateli na České ulici kupovával svazky Halasovy poezie, které Kundera redigoval. Tehdy mi učarovaly mnohé Halasovy verše. Později, když jsem propadl jiné bohyni – Caisse, začal jsem hledat zmínky o tom, zda moji milovaní básníci (též Seifert, Nezval) holdovali i šachu. V Halasově díle je několik takových míst: František Halas - Krásné neštěstí. Praha (Československý spisovatel) 1968. Toto souborné a kritické vydání díla F. Halase zpracoval Ludvík Kundera. Str. 260 Marna – „Král je matován“ Str. 263 Mám dýmku – „Život má kouzlo hry – partie šachu. My jsme ti, kdož dostanou vždy mat. Jde o to, udělat partii nenudnou a prodlužovat nervóznost tahů. Je-li libo, hrej si třeba „Bleskovou“ hru, exces je často úzkostí a ta se stýká vždy někde s rozkoší.“ Str. 359 Efemeridy „Svítilen harakiri gejša v šantánu voní k sakurám a píseň je pont de soupirs (most vzdechů) básnický šach s ní hrám” Str. 372 Monte Carlo “Život se prohrává nakonec ó rozkoši poslední partie a věřte mi: To není lakomec kdo se sám zabije.” str. 376 *** Černobílá pole dámu kryjí sedláci zanedbávají role galantnost neztrácí Štěstí vezou bílí koně kominík je zveličí ona podobá se Fortuně když spíme v jejím náručí Krása líčidel rafinovanost růže koupí si vonný pel když příroda nepomůže
2
Namalované hrozny ptáky šálí ale Apelles s sokem v sázce chybili hrozny Picassova zátiší jsme ještě neochutnali a už jsme opilí Pak jsem několikrát narazil na jméno František Halas v Časopise československých šachistů. Např. v tomto referátu: IV. sjezd Brněnské župy ÚJČŠ v Kyjově (1926) Sjezd byl zahájen slavnostním způsobem 15. srpna 1926 předsedou sjezdového výboru drem. Švarcem. Zahájení sjezdu byl přítomen okresní hejtman Bláha a člen městské rady Jakerle. Po slavnostní řeči dra. Švarce a uvítání účastníků p. Jakerlem za město Kyjov následovala řádná župní valná hromada. Předsedou byl zvolen opět Rudolf Procházka, Brno-Král. Pole, Purkyňova 75, místopředsedou Josef Svozílek, Kyjov, jednatelem Ferd. Fojt, Brno, Na Zvonařce 12, pokladníkem Fr. Vaněk, zápisovatelem Karel Jelínek, pořadatelem Karel Baru, členy výboru bez funkce Filip Janoš a Jaroslav Plachetka, náhradníky ing. Emil Buhl a Frant. Halas, revisory Hapla a Tenora. – Příští sjezd župy bude se konati roku 1928 v Brně a převezme jeho pořádání Šachový klub „Aljechin“ v Brně. – Župní stanovy doznaly následkem usnesení mimořádné valné hromady, která se konala v červnu 1926 v Brně, změny a to hlavně v tom smyslu, že jednací řečí československé byly na roveň postaveny i ostatní jazyky klubů v župě sdružených. Této změny stanov přál si brněnský německý klub a přihlásil se ihned po mimořádné valné hromadě za člena župy. – Zprávy jednatele, pokladníka a revisorů vyzněly vesměs velmi přiznivě a byly valnou hromadou jednomyslně schváleny. – Po valné schůzi konalo se vylosování do župních turnajů. Celkem přihlásilo se do 4 turnajů 39 hráčů. – Z turnaje o mistrovství župy vyšel po napínavém boji co vítěz A. Steiner z Brna, nadaný hráč posičního slohu, od něhož lze očekávati pěkné úspěchy, uváží-li se, že nedosáhl dosud vrcholu svého šachového vývinu. II. cenu získal Rud. Strache (Pitschak) z Brna. I tento mladý hráč jeví skutečně vzácné nadání a byl by se stal prvému vítězi velmi nebezpečným, kdyby nebyl v prvých dvou utkáních obě partie prohrál. Ze zbývajících 4 partií zaznamenal 3,5 bodů, výkon v tak krátkém turnaji zajisté úctyhodný. O II.-V. cenu dělí se favorit turnaje mistr Berger s Hochwaldem a Šťastným. Mistr Berger zklamal očekávání v něj kladené. Protože se brněnských turnajů již delší dobu neúčastnil, vyšel úplně z praxe a jen tím lze si vysvětliti u něj dříve skoro nemožné prohry s Hochwaldem a ing. Kaufrem. Hochwald a Šťastný jsou útoční hráči, kteří mohou býti lehce prvými anebo posledními. Kašpar a ing. Kaufer, ačkoliv jsou na konci turnajové tabulky, mohou býti se svými výsledky také spokojeni. Prvému schází podnikavost, druhému možnost utkati se častěji se silnějšími soupeři. Beck ze Strážnice po 2 prohrách z turnaje vystoupil. Je dlužno litovati, že se tohoto turnaje neúčastnilo více mistrů, což lze vysvětliti pouze tím, že skoro současně konal se mistrovský turnaj v Trenč. Teplicích, jehož se se svolením župy účastnili mistři Pokorný a Haida. Připojujeme tabulku mistrovského turnaje. 1 1 Steiner 2 Strache 1 3 Berger ½ 4 Hochwald 0 5 Šťastný ½ 6 Kašpar 0 7 Ing.Kaufer 0
2 0 1 1 0 ½ 0
3 ½ 0 1 0 ½ 1
4 1 0 0 ½ ½ 1
5 ½ 1 1 ½ 0 0
6 1 ½ ½ ½ 1 0
7 1 1 0 0 1 1 -
Body 4 3x 3 3 3 2x 2
Cena I. II. III-V III-V III-V
3
V turnaji hlavním zvítězil Rosendorf z Vel. Meziříčí se 7,5 body, mladý a talentovaný hráč. II. je Hapla z Břeclavě se 7 body, III. Benda 6,5, IV. Pokorný 6, V. Eichler 5. Bez cen: Jursa a Halas 4, J. Svozílek 2,5, Šístek 1,5, Makovský 1. Nejtěžší situaci měl J. Svozílek, na němž všechny starosti o zdárný průběh sjezdu ležely a nemohl se tudíž umístiti tak, jak jeho síla svědčí. Turnaj vedlejší. I. Šedý ze Šlapanic 8 bodů, II. Přibyl 6,5, III.-IV. Michálek a Rubáš 6, V.-VI. Kvapil a Sedlák 5,5, bez cen: Erbmann a Svozílek 5, Herosch 3,5, Nechvátal 3, dr. Czuczka 1. V turnaji studentském zvítězil Eisinger 8,5, II. Vašíček 6, III.-IV.Cahlík a Procházka 5, V.-VI. Siebenschein a Kallab 4,5, bez cen Korner 4, Dufek 3,5, Lunga 3, Šušák 1. Celý sjezd byl sjezdovým výborem, jehož duší byl nynější místopředseda župy J. Svozílek, velmi pečlivě připraven a zůstane všem účastníkům zajisté v živé paměti. Přebytek činí 512 Kč 10 hal. A byl celý věnován Kautského fondu. Po zakončení turnajů sehrál K. Kašpar 10 partií současně na slepo, z nichž 2 vyhrál, 4 remisoval a 4 prohrál. Výsledek byl by zajisté pro Kašpara mnohem příznivější, kdyby nebyl hru v poledne přerušoval z přílišného ohledu na své hladové soupeře. (R. Procházka – Časopis čsl. šachistů 1926, 138-9) Spojil jsem si v duchu (poněkud voluntaristicky ovšem) šachistu Halase s básníkem Halasem a začal jsem bádat dál, doufaje, že se moje hypotéza potvrdí. V Kunderových „Halasovských“ svazcích byl i podrobný básníkův životopis a období srpna 1926 zdálo se pro sehrání sjezdu v Kyjově docela příhodné – V Krásném neštěstí píše Kundera o tom, že „1. září 1926 odchází Halas (z Brna) do Prahy, aby se na dlouhá léta stal redaktorem nakladatelství Orbis.“ Proč by tedy nemohl hrát o prázdninách šachy v Kyjově? A pak jsem postupně získával další „důkazy“ Halasovy šachové vášně. Dávno, dávno již tomu, co jsem si u své literárně nesmírně erudované a literaturou doslova v jejím bytě na Zemědělské 15 v Brně fyzicky zavalené tety Marie půjčil časopis „Index“ z roku 1968 (číslo 10), kde píše Ludvík Kundera o tom, kterak hrával šachy v Kunštátě s Františkem Halasem: „Dopoledne pak byl Halas zalezlý v besídce zahrady u Březinů, kde bydlíval, nikde ho nebylo vidět, ale odpoledne už posedával pod lipami u sochy krále Jiřího z Kunštátu – nikoliv Poděbrad, to se v Kunštátě náruživě popírá – a vyhlížel někoho z nás. Hrozně toužíval po samotě, těšil se na ni, vychutnával ji, ale nikdy v ní moc dlouho nevydržel, vždycky ho to táhlo za lidmi. – Pak jsme hrávali v té besídce nekonečné partie šachu, úplné turnaje, které končívaly po týdnu 29,5:31,5 a takovými podobnými těsnými poměry. Myslím, že jsme oba hráli stejně špatně, protože jsme se sem tam zapovídali, protože jsme nezvládli podle učebnic základy. Trochu moc jsme asi při té hře „básnili“. To rozumové, racionální, se nám asi pletlo s fantazírováním, s tím iracionálním „zbytkem“, s tím, co se nedá definovat, ale co z poezie asi dělá poezii. Když se sešlo víc lidí než tři, tak jsme šachy ukázněně odkládali a vytáhli člověče-nezlob se, to jsme hrávali hazardně, tedy v rozmezí desetihalířů a korun a František Halas se při téhle hře uměl velmi opravdově zlobit, podléhal té náruživosti.“ (Ludvík Kundera – Svízelný Kunštát (INDEX 1968/10) Napadlo mne samozřejmě, že by bylo dobré zjistit nějaké podrobnosti přímo u pramene – od Ludvíka Kundery. Prokonzultoval jsem to se svým kamarádem Petrem Vlčkem, o němž bylo známo, že byl jistou dobu ženat s Kunderovou dcerou Alenou (viz níže důkazová fotografie):
4
(Paní Alena Vašková-Vlčková přebírá za nemocného otce ocenění Masarykovy univerzity v Brně 2009. Přihlíží hejman Hašek) I napsal jsem panu Ludvíku Kunderovi psaní do Kunštátu (mírně stylizované ve smyslu jako by to psal nějaký „naivní písmotepec“ s odvoláním na Vlčka) a dostalo se mi vlídné odpovědi, z níž vyplynulo, co již je řečeno v krátkém úryvku z Indexu: oba pánové Halas i Kundera byli šachovými amatéry ve smyslu, že uměli tahat figurkami a jinak této královské hře příliš nepropadli. Moje slavná hypotéza o tom, že šachista Halas a básník Halas jedno jsou padla poměrně nedávno, když se ukázalo, že onen šachový František Halas byl průkopníkem královské hry v Bučovicích a s básníkem měl společné snad jen jméno! Vraťme se však k Ludvíku Kunderovi. Nezkoumal jsem zatím desítky básnických a vzpomínkových spisů Kunderových, abych tam nějakou zmínku o šachu našel. On totiž skoro každý inteligentní autor za svůj život aspoň jednou slovo šachy chtě-nechtě použije a napíše. To je moje čtenářská celoživotní zkušenost, stejně platná jako tvrzení, že v každé, ale opravdu každé knize najdete aspoň jeden překlep... A přece existuje další nepřímý důkaz, že se o šach Kundera zajímal. Přednášel o tom v rozhlase. Byl totiž znalcem uměleckého směru zvaného Dada, který byl založen rumunským básníkem Tristanem Tzarou v únoru 1916 v curyšském kabaretu Voltaire, kde v té době hrával často Tzara šachy s Leninem! O dadaistech a surrealistech je známo, že mnozí z nich šachu holdovali a to Kundera dobře věděl. Škoda, že neexistuje zápis takové partie, nebo aspoň obrázek. Když se před několika lety objevila kresba, na níž hrají šachy Hitler s Leninem ve Vídni, myslím, že je to novodobý podvrh. Ale partie Tzary s Leninem jsou „historickou skutečností“, jak je zřejmé i z titulu jedné nové a objevné knihy o Dadaismu, jejíž obálku přinášíme:
5
Ještě stručně o Ludvíku Kunderovi Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946. - V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta. - V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77. Zdroj: ČTK
6