Wd3fN DllTJficr;~ Co přinesl Summit Země. o ohlédnutí za světovým summitem o životním prostředí v Rio de Janeiru

Co

přinesl

Summit

Wd3fN DllTJficr;~

Země

o ohlédnutí za světovým summitem o životním prostředí v Rio de Ja­ neiru požádala Veronica v rozhovoru RNDr. Jana Káru, CSc.

účastníka čs.

vládní delegace

V: Přišlo Ceskoslovensko do R ia s vlastními iniciativami nebo se jen ,!pasivně" spolupodepsalo

na dohodnuté smlouvy? (které?)

J. K.: Nedá mi, abych nereagoval nejprve na složení čs. delegace. Jedi­ nou federální "vládní osobností" v čs. delegaci byl ministr Vavroušek.

Dvě protikhzdné tvdfe md Rio de Janeiro - po­ dobně jako ostalně celd Braz(/je. Jedinečnd poloha, atraklivnf plále a výstavné čtvrti osife kontrastujfs nejubolejšfmifavellas, začfnajfcf­

mi pffmo pod sochou lehnajfc fho Krista. K nej­ oleha vějšfm brazilským problémrlm p atff bar­ barské vypalovánfdeštného pralesa,jet se fadl k největšfm lidmi zprlsobeným a neustále trva­ jfcfm ekologickým katastrofám na světě. By­ tostně se dotýká 150 000 amazonských Indiá­ ml, kteff tak ztrácejf svrlj livotnf prostor, glo­ bálně však celého lidstva. Ne nadarmo se Sum­ mit Země konal prdvě zde

Loučení

s ministry

Připomeňme

si, že

před

listopadem 1989

patřilo Československo k těm nemnoha

zemím na světě, které neměly ani zákon o životním prostředí, ani jednotnou sou­ stavu státních orgánů o životní prostředí pečujících. Závažné informace o životním prostředí byly utajovány, nejvíc ty o sou­ vislostech mezi nevyhovující, v některých oblastech až katastrofální kvalitou vody, ovzduší i dalších složek životního prostře­ dí a zhoršujícím se stavem zdravotního stavu populace. Vznikl bludný kruh, jak výstižně nazvala režisérka Weissová tele­ vizní film o postižených dětech v podkruš­ nohorské oblasti, trpících alergiemi, leu­ kémií a dalšími civilizačními chorobami a jejich nešťastných rodičích. Na besedě po jeho uvedení v české televizi počátkem července byli na obrazovce naposledy představeni Josef Vavroušek a Ivan Dej­ mal jako ministři životního prostředí. V té době už bylo jasné, že v nových vládách ČSFR a ČR nebudou. A že v české vládě nebude ani Bedřich Moldan, který české ministerstvo životního prostředí zakládal. Myslím, že všichni tři si zaslouŽÍ poděko­ vání. Spolu s nimi pochopitelně řada pra­ covníků jejich úřadů a ti poslanci všech našich parlamentů, kteří představovali ekologickou lobby. Díky jejich soustředě­ nému úsilí jsme v zákonodárství a při vy­ tváření soustavy orgánů státní správy na úseku životního prostředí začali překoná­ vat naši zaostalost. Připomeňme si alespoň něco z toho, co se podařilo uskutečnit. By­ la přijata řada zákonů - o životním pro­ středí, odpadech, ovzduší, ochraně příro­

1

V Riu ovšem byl také ministr - předseda SKŽP ing. Tirpák, jeho ná­ městek dr. Miklós, náměstek ministra životmno prostředí ČR dr. Ml­ čoch a další. Jiná věc je, že Československo bylo reprezentováno zcela nedostatečně. Měl jsem pocit, že o konferenci je ve "vyšších místech" velmi malý zájem, který nelze vysvětlit jen tím, že její termín koliduje s volbami. Z dá se mi, že je za tím i kus krátkozrakosti, zahleděnosti do sebe, takové to " Co bychom se starali o globální problémy, máme teď svých starostí až nad hlavu" . Navíc asi dost lidí mělo pocit, že jde "jen" o životní prostředí, které je u nás vytěsňováno na periferii běžného vě­ domí. To je ale hluboký omyl: Konference byla o životním prostředí a rozvoji, což zásadním způsobem ovlivnilo její charakter. Všem nám bylo velice líto, že se prezident H avel - přes četná naléhání z domova i ciziny - rozhodl konferenci nenavštívít. I zde snad zapůsobil výše po­ psaný syndrom. Rozhodně to byla velká ztráta pro Československo a dovolím si tvrdit, že pro samotnou konferenci. V situaci, kdy se prezi­ dent Bush ocitl " na pranýři" jako symbol veškeré nespravedlnosti světa, a kdy na opačném pólu popularity zaujal pevné místo Fidel Castro, H a­ vel byl snad jediným státm'kem, který mohl narušit toto poněkud per­ verzní klišé. Samotnou svou přítomností mohl usvědčit Fidela z boha­ pusté demagogie a do značné míry neutralizovat jeho vliv. Prospělo by to ostatně celé skupině zemí střední a východní Evropy, jejichž předsta­ vitelé působili velmi nevýrazným dojmem. Ale k vlastní otázce. Malý zájem o konferenci se odrazil i v přípravě a konec konců v samotné účasti: napn'klad již v tom, že v delegaci bylo minimum "expertů", kteří by se mohli aktivně pomlet na konečné do­ kumentaci. Pokud otázka směřuje na vlastní iniciativy ČSFR, za odpo­ vědí "ne" se ovšem skrývá prostá skutečnost, že vlastní konference žá­ dné nové iniciativy jednoduše nepřijímala . Její dokumenty vznikaly v dvouletém (a poněkud těžkopádném) procesu a dva měsíce před za­ hájením měly prakticky konečnou podobu - ovšem s řadou závorek ko­ lem slov, vět a odstavců, na nichž se účastníci přípravného procesu ne­ dokázali dohodnout. V Riu se jednalo pouze o těchto závorkách. Celko­ vě jistě nebyl podíl ČSFR na přípravě dokumentů nijak velký, ale v řadě konkrétních témat jsme se jednání aktivně účastnili. Proto roz­ hodně nelze mluvit o "pasivním spolupodepsání dohodnuté smlouvy" . Výsledkem konference jsou tři dokumenty a podepsáním stručného zá­

věrečného prohlášení se Československo ke všem třem přihlásilo. Jsou

to:

1) Rio Deklarace o životním prostředí a rozvoji. Jde o stručný, práv­

ně nezávazný dokument, původně označovaný jako Charta Země ; obsa­

huje 27 základních principů, jimiž by se měly řídit země a mezinárodní

společenství při dosahování trvale udržitelného rozvoje;

2) Agenda 21. Jde o rozsáhlý (zhruba 400 stran), právně nezávazný dokument, který rozvádí principy Rio Deklarace do roviny akčního pro­ gramu. Vymezuje nej důležitější okruhy globálních problémů životního prostředí a rozvoje, hodnotí roli různých společenských skupin při jejich řešení a definuj e nutná opatření, která by vedla v celosvětovém měřítku

2

dy a krajiny, vyhlášeny nové národní par­ ky Sumava a Podyjí a nové chráněné kra­ jinné oblasti (na Moravě Litovelské Po­ moraví a Poodří), vznikl Státní program pro péči o životní prostředí, byly publiko­ vány první souborné informace o skuteč­ ném stavu životmno prostředí - Zpráva o stavu životního prostředí v ČSFR, Ro­ čenka životního prostředí ČR, Atlas život­ ního prostředí a zdraví obyvatel ČSFR. Stejně důležité jako tyto a mnohé další konkrétní výsledky bylo to, že Ivan Dej­ mal, Bedřich Moldan i Josef Vavroušek neúnavně a tvrdohlavě prosazovali v naší politické praxi nadstranické principy eko­ logické etiky, založené na poznání, že si už nyní nemůžeme dovolit narušovat naši pří­ rodu a krajinu, jediné životní prostředí ne­ jen nás, ale i budoucích generací. Nezbývá než doufat, že jejich nástupci v tom budou pokračovat. Nevládní ochranářské organi­ zace a hnutí jim v tom obtížném poslání pomohou. Významně posíleny o b}'Valé ministry. Antonín Buček

Zdena Zábranská A tak to půjde až do prvního sněhu Zklamání na keřích lepkavé šípky které jsme nestihli otrhat Zčernalé oko zapomenutých ostružin mrká na ledové stráni

Za svítání? V mechové dutině zabušilo náhle skryté nemluvňátko Náhle les hlasů a zaschlé pryskyřice

k trvale udržitelnému rozvoji. Agenda 21 je členěna do 4 základních sekcí a dále celkem do 40 programových okruhů. 3) Právně nezávazné autoritativní prohlášení k principům dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů. Jde o dokument, který naznačuj e všeobecné zásady hospodaření s lesním bohatstvím, zásady ochrany a reprodukce lesních porostů. Tento doku­ ment je všeobecně považován za předstupeň k budoucí mezinárodní úmluvě o ochraně lesů . V: Jaké máme předpoklady k plnění p odepsaných dohod a které Z nich pro nás budou více náročné? Pro č?

J. K. Zde je třeba předeslat a zdůraznit, že konference se snažila postih­ nout problémy globálního rozměru a že hlavními "jednacími stranami" byly bohaté země Severu na jedné straně, a chudé země Jihu na straně druhé. U první skupiny pak šlo o míru přiznání zodpovědnosti za stav celého světa (a pochopitelně i tomu adekvátní finanční a další závazky), u druhé skupiny pak o obhájení " práva na rozvoj", jehož trvalá udržitel­ nost bude závislá na příspěvcích Severu. Jih se tedy podmínečně zavazu­ je dodržovat principy trvalé udržitelnosti. Země střední a východní Evropy jsou i nadále ve zvláštní situaci a z glo­ bálních úmluv jakoby vypadávají. Nechtěj í se počítat k rozvojovým ze­ mím, ale zároveň na sebe v současné situaci nechtějí (a prakticky nemo­ hou) brát žádné finanční a další závazky. Zjednodušeně lze říci, že to, co se žádá od "Jihu", máme již v řadě ohledů splněno, případně že toho musíme dosáhnout především vlastními silami a prostředky, a to, co se žádá od "Severu" , se na nás zatím nevztahuje. Proto se domnívám, že plnění dohodnutých dokumentů by nám nemělo dělat problémy. Navíc - a to nemá být výmluva pro případ neplnění - dohody z Ria nemají mezinárodně právní závaznost. Zdaleka nejdůležitější tedy je, aby se nám principy obsažené například v Agendě 21 podařilo postupně pro­ mítnout do domácí ekologické politiky (případně legislativy), tj . aby­ chom dobrovolně Agendu 21 naplňovali. Váha dohodnutých textů je především morální, ale i to má nesmírný význam, neboť postoje jednot­ iivých zemí budou průběžně sledovány na úrovni Valného shromáždění OSN; s trochou nadsázky lze říci, že z přístupu k naplňování závěrů z Ria bude do značné (a dále rostoucí) míry odvozován "kurs akcií" jednotlivých zemí na mezinárodní scéně. V: Je známo, že se zvětšuje napětí mezi chudým "Jihem" a bohatým " Severem", reprezentovaným zejména USA . Proj evilo se to v příprav­ ných i oficiálníchjednáních?

J. K: Zda a nakolik se zmíněné napětí zvětšuj e, to se neodvažuji posou­ dit - UNCED je pro mne v tomto směru první osobní zkušeností. Na­ pětí mezi "Jihem" a "Severem" je nicméně realitou, která zcela zásad­ ním způsobem prostoupila i vlastní jednání konference, a prakticky veš­ kerá její témata. Byla to v prvé řadě "severojižní" konference; proti "ekologickým prioritám" Severu stály "rozvojové priority" Jihu, hovoři­ lo se o nestejné odpovědnosti za současný stav světa, nadměrná spotře­

Představujeme

nevládní ekologické organizace

EkoCentrum Brno Vznik: prosinec 1989 Hlavní osobnosti: Jiří Bělohoubek, Michal Franek, Zuzana Šroufová, Jiří J edlička Počet členů : 6 stálých zaměstnanců, 2 vo­ jáci náhradní služby Spřízněné duše: většina brněnských ne­ vládních ekologických hnutí Nespřízněné duše: nespecifikováno Myšlenka EkoCentra vznikla v prostředí brněnských Brontosaurů v období před listopadem 1989 a k jejímu uskutečnění došlo v pohnutých dobách prosince téhož roku, kdy se pro tento účel podařilo zabrat prostory sloužící do té doby obvodnímu výboru KSČ Brno I. B ěhem své dosavadní existence získalo to­ to pracovi ště zvláštní dvoj- až trojjedinou podobu díky níž je obtížné jeho činnost jednoduše charakterizovat - ostatně i sa­ motné zařazení mezi nevládní hnutí není úplně jednoznačné. V náplni EkoCentra se prolínají tři prvky: 1) EkoCentrum jako takové - je nebo mělo by být pracovištěm ekologické vý­ chovy. Konkrétní obsah se různí podle za­ měření jednot..i ,ých pracovníků, celková koncepce - pokud existuje - je spíše vág­ ní. Mezi nej důležitější aktivity p atří Ekoly­ ceum (jakás~ ekologická škola pro středo­ školáky, navazující na tradice hnutí Bron­ tosaurus), pravidelné pořádání diskusních Ekovečerů, informační služby poskytova­ né víceméně přI1ežitostně zájemcům z řad veřej nosti. Sem spadá i zatím velmi úspěš­ né pořádání dubnových brněnských Eko­ trhů a záslužná spolupráce s novináři . 2) Ekocentrum jako Desk Top Publish­ ing. Dľky aktivitě prvního vedoucfh.o J. Bělohoubka a za využití nej různějších fi­ nančních i jiných podpor se zde podařilo shromáždit téměř neuvěřitelné množství techniky, především počítačů . EkoCen­ trum má vlastní pracoviště DTP, sloužící přípravě nejrůznějších tiskovin pro potře­ by ekologické výchovy (viz bod 1) i pro jiné účely.

3

ba v zemích Severu byla konfrontována s neudržitelným populačním 3) EkoCentrum jako základna ekologic­ v zemích Jihu atd. Vše se ovšem nakonec koncentrovalo do ně­ kého hnutí. EkoCentrum poskytuje zmí­ kolika málo klíčových okruhů, především do řešení finančních otázek něným hnutím pracovní prostory a umož­ ňuje jim přístup k počítačům , telefonům, a otázek zpřístupnění technologií (tj. nakolik je Sever ochoten finančně rozmnožovaCÍ technice. Svou základnu a technologicky podporovat Jih při zajišťování trvale udržitelného roz­ zde mají mj. Děti země, Hnutí DUHA, voje).

Dopravní klub ČSFR, Hnutí Brontosaurus Spor má ale i jinou dimenzi: Sever se ani tak nebrání finančním závaz­ aj. kům vůči Jihu, vyžaduje však určitou míru kontroly nad rozdělováním EkoCentrum díky svým materiálním (do­ těchto prostředků, garance, že se pomoc dostane tam, kam je adresová­ statek prostoru, fotokomora, přednáškový na. Ne nadarmo se totiž říká, že dosavadní pomoc byla "pomocí boha­ sál, technické vybavení, ideální poloha ve tým v chudých zemích na úkor chudých v bohatých zemích". Pro před­ středu města) i personálním (relativně vy­ soký počet stálých zaměstnanců) mož­ stavitele rozvojových zemí je ovšem taková kontrola namnoze nepřij a­ nostem tak mimo vlastní činnosti do znač­ telná, interpretují ji jako zásah do státní suverenity.

né míry ovlivňuje i celkovou podobu eko­ Tenze mezi Severem a Jihem se pochopitelně promítla i do procedur logického hnutí v Brně . Na druhé straně tu konference. Je zajímavé, že rozvojové země dokázaly vystupovat mno­ existuje i řada problémů : nejasnosti v kon­ hem j ednotněj i , pod hlavičkou takzvané " G 77". Jejich zkušení a tvrdí cepci (jde např. o otázku postavení praco­ vyjednávači, např:fklad pakistánští diplomaté (Pakistán v průběhu pří­ viště DTP) vedou k tomu, že se toto dnes pravy konference skupině 77 předsedal) dokázali jít vždy až na samé asi n ejdůležitější brněnské ekologické stře­ hranice možné dohody, a to i za cenu obstrukce, paušálního odmítnutí disko dostává pomalu, ale jistě na rozcestí. Sestavil Petr Jokeš předchozích výsledků dohadování. Země Severu podobnou jednotu po­

strádaly, o skupině zemí střední a východní Evropy ani nemluvě. Je tře­

ba dodat, že přes místy konfrontační charakter dohadování vše probíha­

Kontrasty 20. století - bohatý Sever a chudý lo navýsost kultivovaně, s veškerým diplomatickým taktem.

Tento rozpor konference pochopitelně ne­ Výsledný dojem z konference byl, že svým způsobem přispěla k "otupe­ Jih. mohla vyřešit, nevyrovnala se s polarizalnlmi ní hrotů" a ke globální spolupráci. Její význam je také v tom, že tyto trendy mezi bohatými a chudými, ale prohlou­ všeobecné vědomi našeho spolelného osu­ "hroty" víceméně systematicky zmapovala. K celkovému hodnocení bila du. Foto Vladimír Vůjta (New York) a Igor pak lze citovat závěrečný projev brazilského prezidenta Collora: "Kon­ Míchal (Indie) růstem

4

Příroda

budoucnosti?

ference se rozhodným způsobem nevyrovnala s polariza čními trendy o existenci Červenomlýnského rybm'ka mezi bohatými a chudými, ale prohloubila všeobecné v ědomí našeho jsem se dozvěděl poprvé z Vlastivědy mo­ ravské - svazku z r. 1897. F. Dvorský společného osudu. "

v: Radikálnějšími ekologickými hnutími jsou

výsledky summitu cha­ rakterizovány jako naprosto nedostatečné a celá konferenceje p ovažo­ vána za " divadélko" politiků k uchlácholení veřejnosti. Jakýje tvůj ná­ zor na tyto kritiky? J. K. To je věc pohledu. Výsledky čehokoli jsou měřeny především oče­ káváními; a ta byla v případě UNCED velice pestrá. Bylo pošetilé oče­ kávat, že konference spasí svět nebo že vyřeší hlavní ekologické problé­ my. Tak jednoduché to zdaleka není, svět na rychlá řešení nemá účinné mechanismy a jakékoli dohadování, i o malichernostech, pořádně "bo­ lí". Cíle UNCED byly poněkud grandiózní a možná že zmátly část ve­ řej nosti. To je snad jediné, z čeho se dají protagonisté U NCED obvinit. Možná, že laťka byla nasazena záměrně vysoko, aby se v průběhu doha­ dování mohla snižovat. Možná, že byla nasazena příliš vysoko. Skuteč­ ností je, že v průběhu příprav nejsmělejší cíle postupně braly za své: ne­ obstály před mnohoúhelným pohledem zájmů různých zemí a jejich sku­ pin. Jsem však přesvědčen, že v daném momentě nešlo dosáhnout více, že výsledná podoba přijatých dokumentů věrně odráží současné mož­ nosti globálního konsensu. Počítám ostatně mezi hlavní zásluhy UNCED, že tyto možnosti dost přesně změřil a definoval tak vlastně "startovní čáru" pro proces všeobecné spolupráce k dosažení trvale udr­ žitelného rozvoje. Opakovaně na konferenci zaznělo, že není zdaleka ni­ čím uzavřeným, že je v tomto směru pouze "koncem přípravné fáze", začátkem kvalitativně nového procesu. V průběhu dohadovacího řízení mohl člověk často skutečně nabýt do-

v něm píše, že na tomto rybm'ku u Brna byl střelen vzácný člen moravské avifauny, ra­ cek žlutonohý. Že rybník nadále existuje, stejně jako Červený mlýn, jsem zjistil až v roce 1949. Rybník leží při okraji údolí Ponávky pod svahem Černých Polí, pů­ vo dně na jejím toku pod nádražím Králo­ vo Pole, jako jeden z řady rybníků, které kdysi pokračovaly dále k Lužánkám a ryb­ níku na náměstí 28. října. Historikové zběhlí v brněnské topografii o něm budou vědět jistě vše. Já jsem si jen v r. 1949 o něm poznamenal, že směrem proti toku Ponávky je ohraničen kartouzskou Bor­ geskou (neboli Královopolskou strojír­ nou), na pravém břehu železniční vlečkou , na levém břehu hraničí s poli. Kolem hráze byla řada vrb, dole pod hrází stál Červený mlýn. Na černopolním břehu jsem našel hnízdo konipasů lučních, jejichž hnízdění nebylo tehdy v severním okolí Brna běžné, ale jinak věc nijak výjimečná. Že tento rybník existuje nadále, mne zno­ vu překvapilo v sedmdesátých letech a od té doby ho navštěvuji dosti pravid elně. V úředních dokumentech je bývalý rybru'k veden jako retenční nádrž, o velikosti zhruba 2 ha. Ponávka již neprochází pří­ mo rybníkem, ale je zkanalizována, v pra­ vém smyslu tohoto slova. Na téměř su­ chém dn ě nádrže vznikl typický mokřad s poměrně rozlehlými porosty rákosin, prostoupený vrbovými keři a řadou stro­ mových vrb, na zcela suchých místech s nízkým travním porostem, to vše protká­ no několika strouhami a loužemi s trvalou nebo občasnou vodní hladinou. Kapalina v těchto prohlubních si ovšem jen zřídka zaslouží jméno voda. Také okolí nádrže se změnilo a trend změn se dá charakterizovat jako přechod od krajiny agrární ke krajině raně industriál­ ní, s výraznými znaky prvobytně-pospol­ ných majetkových vztahů, typickými pro fázi budování vyspělé společnosti. Silueta Královopolské strojírny, ohraničující ryb­ ník na severu, se pffiiš nezměnila, jt:l1 :té­ lezné součásti hal a okolíjsou rezavější. Na celém zbytku východní strany vznikla no­ vá výrazná dominanta, výtopna Červený mlýn, do níž se vozí uhlí z královopolské­

5

jmu, že jde jen o zmíněné "divadélko", o rétorické prostocviky a diplo­ matické hry. Jistě je na tom trochu pravdy, diplomatická klání mají svá nepsaná pravidla a někdy je to trochu "show"; ale přesvědčil jsem se opakovaně o tom (například na nočních zasedáních), že je to především tvrdá práce, k níž naprostá většina delegátů přistupovala velice zodpo­ vědně a profesionálně. Za každou formulací, za každým slovem doha­ dovaných textů je třeba vidět celou kaskádu implikací pro národní zá­ jmy, strategie, rozpočty, pro odvětví průmyslu, různé skupiny společ­ nosti atd. (tohle j eště my tak úplně neumíme). Jinak samozřej mě pova­ žuji veškeré kritiky za funkční. V průběhu příprav UNCED sehrály tyto kritiky velmi pozitivní roli, neboť vládní vyjednávači, svázaní různými instrukcemi, tIl mou někdy k jednostranným pohledům, nemají dostateč­ ně vyvinutou "zpětnou vazbu" . Tu perfektně a ve velice pestrém prove­ dení obstarávaly právě nevládní organizace a v tom byly nezastupitelné. Myslím, že příprava U NCED byla dobrým přfkladem spolupráce na vládní a nevládní úrovni, stovkám nevládních organizací byla od začátku dána možnost se na přípravě aktivně podflet.

V: Současně s jednáními vládních delegací probíhala v Riu konference nevládních ekologických hnutí z celého světa. Byla tato dvě fóra v kon­ taktu, došlo k akceptování některých návrhů nevládních hnutí nebo spolu oběfóra nekomunikovala? J. K: Domnívám se, že propojení vládní a nevládní konference bylo na velmi solidní úrovni (v intencích toho, co jsem uvedl výše), i když se ko­ naly na místech vzdálených od sebe asi 30 km. Fungovala oboustranná akreditace, sdělovací prostředky informovaly o obou akcích, většina vý­ znanmých vládních činitelů si udělala čas k návštěvě Global Fora a na­ opak. V tom se zúročil přístup praktikovaný od začátku příprav UNCED - do přípravného procesu byly nevládní organizace přímo in­ tegrovány. Nevládní organizace jsou pochopitelně velice heterogenní směsicí nejrůznějších názorových proudů, metod atd. Řada z nich odmí­ tá jakoukoli akci na mezivládní úrovni takřfkaj íc a priori. Význam ne­ vládních organizací je však také (nebo možná především) v jejich pest­ rosti, NGO - diverzitě - pokud mohu parafrázovat nedávno přij atou a v Riu podepisovanou Úmluvu o biodiverzitě. Co se týče možností zásahu NGO do tvorby a projednávání dokumentů, byly spíše nepřímé - tedy formou nátlaku na delegace. Tento nátlak ne­ byl rozhodně zanedbatelný, jeho efekt se dá ovšem těžko měřit. Zazna­ menány byly však i přímé vstupy NGO do tvorby dokumentů a jejich negociací, když oficiální delegace některé země převzala a prezentovala podnět od nevládní organizace. Řada zemí (ČSFR nevyjímaje) navíc v přípravném procesu i pro samotnou konferenci představitele nevlád­ ních organizací kooptovala do svých delegací. O sobně jsem strávil na Global Foru jen asi 4 hodiny a moje dojmy jsou poněkud smíšené. Nepochybně bylo toto setkání mnohem pestřej ší než vlastní konference, mělo bohatý kolorit, a poskytovalo jistě obrovské množství zajímavých informací, přfležitostí k navázání kontaktů a výmě­ ně zkušeností. Celková atmosféra však byla, a to mne trochu zklamalo, tak trochu pouťová - dominantou byly stánky s různými tretkami a su­ venýry. Ale tím rozhodně nechci snížit význam tohoto alternativního se­ tkání. V: Jaký největší osobní dojem sis z R ia odnesl?

J. K: Já mám dva základní typy doj mů - z města a z konference. A možná ještě důležitěj ší je jejich výslednice, která by se dala charakte­ rizovat asi takto: V Riu snad každý musí automaticky začít přemýšlet o kontrastech: na malém kousku země je tu celý svět, okázalý luxus ve­

6

ho nádraží železniční vlečkou na náspu, tvořícím nyní celý východní břeh rybníka. Západní břeh tvořila stará vlečka, lemova­ ná kdysi zahrádkami s lidovou architektu­ rou dřevěnou, térpapírovou a plechovou. Místo ní se zde momentálně staví pokra­ čování svitavské výpadovky dálničního ty­ pu. No a bývalá hráz se starými vrbami (4 pahýly tu ještě jsou) byla zasypávána od­ padky včetn ě vraku staré škodovky, což už se nesmí. Při st avbě výpadovky byl zlikvi­ dován mlýn a celé rumiště kolem stavidla je rozšířeno stavbou kanalizace. Tedy když se to vezme kolem a kolem: železnič­ ní vlečka , výtopna, skládka, dálnice, stará továrna. Spolu s "vodou" na dně nic pro člán ek do Veroniky, kdyby ne ptáků, žab, zvěře a obecných otázek kolem takových žump, jak to nazývá ctěný kolega - eko­ log. Je velice optimistické slyšet každým jarem znovu a znovu z tekutiny na dně roztouže­ né akustické signály zelených ropuch. Udivující jsou však zejména ptáci. Nejpo­ četněj šími návštěvníky rákosin jsou špačci, kteří zde konečně objevili přirozen é noco­ viště, v němž nebývají rušeni jako na smrcích u univerzitní menzy na Brandlově ulici nebo na stromcích kolem justičního paláce. Po čet deset tisíc špačků v letošním jaře nebyl patrně nadhodnocen a večerní manévry sražených hejn před zapadnutím do rákosí stojí za zhlédnutí. . Rybm'k je trvalým domovem i některých dalších druhů . Bažanti se do rákosí stahují z celého okolí, a stejně tak se na večer na odpadcích procházejí tokající koroptví ko­ houti. Na barevných loužích klidně plavou i malá mláďata divokých kachen nebo slí­ pek zelenonohých (zejména slípka je druh na přírodních rybnících jižní Moravy té­ měř na vymřern). To platí ještě ve větší mí­ ře o chřástalu vodním, ozývajícím se zde trvale po celé jaro, kterého na jižní Mora­ vě hledáte marně. V koruně vrb si nyní každoročně piete svoje umné hnízdo mou­ divláček , v rákosí zpívají rákosníci zpěvní a obecní, občas se ozve strnad rákosní, zja­ ra zde dokonce bylo možné pozorovat ná­ vštěvníky téměř exotické - sýkořice vou­ saté. Našlo by se také několik druhů savců a návštěvy zaj íců nejsou žá dnou vzácností. A to není zdaleka všechno. Uchvacující na tom všem je nezkrotnost života, v podmínkách pro čl ověka tak od­ porných. Podobné lokality by asi jen s ob­ tížemi byly zahrnuty do územních systémů ekologické stability, i když široko daleko v Brně a okolí podobný životem bohatý mokřad není. Donedávna existoval v "ber­ mudském trojúhelru'ku" j ižně od brněn­ ského nádraží, který byl přeměněn v za­ hrádkovou kolonii, dnes je snad j eště něco podobného na dn ě odpadky zavážené pís­

dle otřesné bídy, nejbohatší i nejchudší, lidé všech barevných odstínů a etnických typů, krásné scenérie kontrastují s ponurostí lidských brlo­ hů. Na každém kroku je zde člověk nucen vnímat mohutnost přírody ­ v nezkrotné vegetaci či v reliéfu Cukrové homole a dalších skalních obe­ lisků - i mohutnost civilizace. Ta zde však také nabízí i pestrou paletu svých odvrácených tváří : od dýmajících komínů a smrdutých stok až po sociálně patologické jevy a pouliční násilí, s nímž si řada účastníků kon­ ference (včetně některých čs . delegátů) udělala osobní zkušenost. Mám pocit, že jen těžko by se hledalo druhé místo, které by tak základním způsobem symbolizovalo vůdčí motiv celé konference: rozpor mezi ře­ šením otázek životního prostředí a rozvoje a zároveň nemožnost tyto otázky od sebe oddělit. A řešit je relativně kultivovaným způsobem. Velkým dojmem pro mne byl samozřej mě pobyt v blízkosti pomazaných hlav tohoto světa, vidět na vlastní oči z několika metrů Georga Bushe, Johna Majora, Butruse-Ghalího, Fidela Castra (seděl hned vedle nás), atd. Ale zas tak zásadně povznášející to nebylo. Za rozhovor poděkoval Miroslav Kundrata

W([;I1\l Dllufi
koviny v Černovicích, kde mezi olejovými loužemi hnízdili letos vodouši rudonozí (jedno ze tří míst v jihomoravském regio­ nu) a kulíci říční. Ať úředn ě uznány či ne­ uznány, tyto lokality jsou skutečnými bio­ centry, jež si zaslouŽÍ zachování. Ale prob­ lém je v byrokracii: pod jakou firmou by měly být zachovány, to jest zákonem chrá­ něny? Vyhlásit smetiště nebo žumpu za chráněný přírodní výtvor je pitoreskní. Puristé říkají, že podobné lokality jsou dí­ lem člověka, proto nejsou přírodní výtvor a proto je nelze chránit podle zákonů na ochranu přírody . Mnoho dalších nebo i týchž lidí však říká, že člověk je součástí přírody, tak proč by jeho clIla nemohla být chráněna jako součá st přírody? A co by bylo možné s takovým místem u dělat, aby v návštěvnících nevzbuzovalo odpudivý dojem? V některých lidech asi přírod a bude odpudivý dojem vzbuzovat vždycky, někteří budou tolerovat i smetiš­ tě, pokud je budou tolerovat živočichové, kteří již mimo ně nemají jinde možnost k životu. Vždyť některé podmínky na těchto smetištích právě tuto možnost po­ skytují. Proto by zásahy do těchto míst měly být; ale co nejmenší, nejúčelnější a tedy vesměs i nejlevnější. Naph1dad u Červenomlýnského rybníka to znamená pouze rybník nadále nezavážet odpadky, jednorázově vyčistit odpadky na březích mimo skládku a pokud bude Ponávka od­ dělena od koi 'lrtoru ze severu Brna, ne­ chat ji opět případně protékat rybníkem. Více to zatím nechce. Ale i bez těchto zá­ sahů snad ještě rybm'k, podle územního plánu do roku 2010, zůstane zachován, a s ním i chřástal vodní a brněnský moudi­ vláček.

Karel Hudec

P. S. Během výroby tohoto čísla Veroniky se na autora článku obrátila paní Dagmar BrožI1wvá z referátu životního prostředí města Brna s žá­ dostí o posouzení návrhu nového chráněného území. Z městs kého obvodu Královo Pole vze­ šel totiž podnět k vyhlášení ochrany červeno­ mlýnského odkali ště . Podklady k tomuto kroku se v současné době zpracovávají a paradox chráněného smetiště, který dr. Hudec dával k dobru jako úsměvnou historku, se možná sta­ ne realitou.

Zat{m nejvzácnějšf ná vštěvník rákosin na Cer­ venomlýnském rybn{ku - sýkořice vousatá. Foto Petr Macháček

7

Má chémia alternatívu? Zdeno

Kadlčík

Chémia, to sú dnes farbivá, liečivá, náterové hmoty, agrochemikálie, plasty i kozmetika, potraviny i čistiace prostriedky. Chémia je ale aj vyše Realizace D-O-L osem milión ov chemických zlúčenin, zviičša prírode cudzích, pričom toto o krůček blíž

skóre ročne rastie o 200 000. Tempo tak vel'ké, že ak dnes zastavíme vý­ (Zpráva o založení SPPP)

voj nových zlúčenin a chemikov celého sveta postavíme do analytických laboratórií, bude trvať 150 rokov, než dospejú k zhodnoteniu toho, čo už Jak jsem informoval ve Veronice č. 2/92, dnes jestvuje v laboratóriach. Nielen v nich : asi 30 000 zlúčenin sa vyrába aktivita firmy ElMAS (= EKOTRANS v priemyslovom merítku v množstve jedna tona a viac ročne. Pri výrobe, MORAVlA a. s.) směřující k realizaci stavby kanálu D- O- L neutichá, spíše na­ manipulácii, doprave a aplikácii týchto látok nutne dochádza k únikom opak. Důležitým mezníkem této činnosti do vzduchu, vody i pody. Povrch planéty (a samozrejme aj všetky živé or­ mělo být a je založení Spolku pro podporu ganizmy) sa zamoruje cudzorodými látkami, proti ktorým príroda nemá Pomorav!, jehož prostřednictvím se má účinný obranný mechanizmus. Ani ho mať nemože, pretože ide o látky idea kanálu stát lidovou, má proniknout napospol prírode cudzie, človekom umele vytvorené. V ekosystémoch do obcí, měst a duší, zatímco E1MAS pretrvávajú dl'hý čas s udivujúcim rozsahom zamorenia: DDT je dnes převezme roli jednoho z řadových členů analyticky dokázatel'né v antarktickom l'ade, dážďovej vode Havajských spolku. V období duben-červen 1992 připravili ostrovov i v materskom mlieku. Modernejšou pliagou sú PCB, rozširujú­ pracovníci ETMAS spolu s přípravným ce sa obdobným tempom. V USA už pred 20 rokmi dokázali 83 roznych výborem spolku ustavující zasedání, které pesticídov v 11 296 vzorkách potravín s priemernou dennou konzumáci­ se konalo v Hodoníně dne 2. 7. 1992. To­ ou človeka 0, 1 mg. Chemizácia životného prostredia je fakt, pred ktorým to zhruba tříhodinové jednání bylo velmi niet úniku. Nejde pritom len o organické znečistenie. Pri obrovskom ma­ zajímavé a tak trochu symbolické. Proto teriálovom toku 33 mld ton ročne vyvolanom človekom, l'udia významne o něm předkládám následující zprávu. ovplyvnili nielen cyklus najdoležitejších látok v prírode (dusík, kyslík, sí­ Program zahájil v 9.30 hod. ing. Karkoš­ ka, starosta města Hodonín, přivítal ředi­ ra, fosfor) ale aj pohyb jedovatých prvkov ( ortuť, olovo, kadmium, tele ETMAS ing. Podzimka, před sedu chróm, arzén), ktorých prirodzené koncentrácie v životnom prostredí bo­ ČLVS ing. Formana a další hosty. Těch se li vel'mi nízke alebo nulové. Chemické škodliviny sa pritom vyskytujú sešlo z cca 60 pozvaných asi polovina. Po­ prevážne v zmesiach, vzájomne sa ovplyvňuj ú a ich účinok nemožno po­ čet hostů v průběhu jednání kolísal z pů­ sudzovať len podl'a zásad klasickej toxikológie a hygieny; okrem iného je vodních 30 na závěrečných 13. Po úvodu treba určovať možné alergické účinky, mutagenné a kancerogenné poso­ převzal slovo ing. Jobánek, pracovník benie, kumulačné schopnosti atď. V priemyslovo vyspelých krajinách zo­ ETMAS a shrnul kratičkou historii snah o založení spolku. Poté ing. Horňák (Mú miera ročne vyše 2 miliónov l'udí na nádorové ochorenia a 60 až 90 % Skalica) seznámil přítomné s návrhem má na svedomí určitý faktor prostredia, úzko spojený s chemizáciou živo­ členských příspěvků spolku, které by měly ta. Pritom chemizácia nie je len výroba chemických látok, ale aj ich po­ činit u řádného členství: užívanie (či zneužívanie?) a problémy likvidácie (a samozrejme aj likvi­ a) obcí a měst 0,50 Kčs na hlavu a rok b) podniků 20 000,- Kčs na rok dácie tisícok vedl'ajších produktov). Moderná chémia nám takto ponúka stovky príjemností, ktoré radi využí­ c) fyzických osob 500,- Kčs na rok vame, súčasne ale aj riziká, o ktorých nevieme, či vedieť nechceme. Ché­ Poté ing. Forman pojednalo zkušenostech mia je samozrejme aj obrovský byznis - v roku 1990 bola v západnej Eu­ a aktivitách České labskovltavské společ­ nosti, jejímž je předsedou . Závěr úvodní rópe jedno z najviičších a najúspešnejších priemyslových odvetví s vyše části obstaral ing. Podzimek, který sdělil 2 mil. zamestnancov a ročnou produkciou 300 mld. korún. V tabul'ke mimo jiné, že: "Čs. TOP 10" za rok 1991 je Chemopetrol Litvínov na 6. mieste medzi - ETMAS je pouze zkratka původního najúspešnejšími podnikami. Úspešnosť meraná v dolároch či markách názvu Ekotrans Moravia, volená pro zajištění mezinárodní ochrany názvu nehovorí ovšem nič o tom, že začiatkom 80. rokov National Research firmy, Council (USA) priznal, že chýbajú informácie o toxicite 38 % pesticí­ založením Spolku pro podporu Pomo­ dov, 56 % kozmetických prípravkov, 78 % priemyselných chemikálií raví přechází ETMAS již jen do role atď. Mimochodom napr. český chemický priemysel predstavoval začiat­ člena spolku, iniciativu nyní budou mít kom 1992 74 podnikov v hodnote 108 mld. Kčs . v ruce obce a města, Šéf správnej rady koncernu Ciba-Geigy v interview Spiegelu v roku 1989 - byla uzavřena dohoda s vedením ČLVS vyhlásil: Je mi jasné, že akceptácia celej chémie verejnosťou a spoločnoso vzájemné kooptaci zástupců obou

8

Slovnaft - pilff leskoslovellSké petrochemie byl postavellna nejméně vhodném místě. Technologicky nárolná a nikoliv stoprocentní ochranayod­ Foto RudolfStursa zemních vod litného ostrova před znelištěním stoji miliardy.

9

Ta viditelnějš{ část produktů chemického prů­ myslu končí na skládkách. Podíl plastů mezi odpady lidské společnosti neustále roste a vět­ šina z nichje v porovnání s délkou lidského ti­ vota témě' věčná. Méně viditelná, ale o to ne­ bezpečnljš{ část chemické produkce ut stačila zamofit ovzdušf, půdy, vody, tivočišné a rostlinné organismy i lidskou populaci nato­ lik, te důsledky j sou jen tětko odhadnutelné. Foto Drahomír Pokora

ťou je rovnako dóležitá, ako akosť produkcie a účinnosť riadenia. Áno, verejnosť prestáv51 čoraz viac chémii veriť, čo súvisÍ s viičšou mierou in­ formovanosti i osvetovou činnosťo u zelených hnutí. Chemický priemysel sa bráni jediným možným spósobom: novými investíciami do ekologic­ kých programov. Tie dnes predstavujú 10-20 % investícií celkových. V Nemecku si nové, prísnejšie predpisy od roku 1993 vyžiadajú v che­ mickom priemysle dodatkové investície do ekologických projektov 2 mld. DEM ročne. Lenže Nemecko nie je Mali, Panama alebo vari aj Grécko: nebezpečie vývozu chemických výrob do zaostalejšieho zahrani­ čia je zrejmé. BASF už teraz investuje v zahraničí 48 % investičný podiel, keď pred 10 rokmi bol 013 % nižší. Cesta čiastkových zlepšení nie je rie­ šením. I:udstvo musí hradať celkom nový prístup k priemyslovej chémň! Rozvoj chémie v súčasnosti nie je diktovaný potrebou rudí. Nekontrolo­ vaný a nebrzdený rozvoj musí skončiť v slepej uličke, ktorá sa nebezpeč­ ne blíŽi. Odcudzili sme sa od mnohých póvodných schopností využívať prírodné zdroje (či už išlo o zber bylin, rudové liečitefstvo, používanie

10

spolků, kdy do SPPP by měl být koop­ tován ing. Forman, - zakládá se spolek ETMAS + Wiener Hafen + slovenský zástupce, ETMAS vylučuje tvrdé prosazovám stavby kanálu a znásilňování společ­ nosti, jde jen o hledám objektivm prav­ dy a její zveřejnění, vlastní realizačm kroky stavby kanálu se odkládají o jeden rok, - ETMAS je natolik objektivm, že uvol­ nila 1,5 mil. Kčs na ekologické studie (zpracuje Aquatis Brno), stavba kanálu je i ve volebmch progra­ mech některých stran, např. HSD-SMS a dále ODS, neboť pan Kočárník údaj­ ně řekl, " Pemze se seženou, když se dohodnete, že je projekt pro Vás pro­ spěšný a účelný."

vd~l1'\] DllufiCB~

prírodných stavebných materiál ov alebo rastlinných farbív), čo zrejme súvisí 80 zmenou životného prostredia a jeho kvality, ba kvality života vóbec. Logickým dósledkom je obnovená snaha hl'adať nové hodnoty a neškodné produkty bez negatívnych vplyvov na životné prostredie tam, kde je zdroj najmocnejší - v Ione prírody. Táto snaha po altematívnej chémii je porovnatel'ná so snahou po a1tematívnej energetike: tu aj tam ide o návrat k obnovitel'ným zdrojom bez ničenia životného prostredia. V Nemecku a Rakúsku jestvuje už viac rokov hnutie Sanfte Chemie (an­ glicky Soft Chemistry, možno prekladať ako " makká" alebo "pokojná, miema" chémia, názov sa napokon v slovenčine a češtine ešte len ustáli). Protagonistom hnutia je chemik Hanswem er Mackwitz: "Priemysel syn­ tetickej organickej chémie nemožno reformovať a ani účinne kontrolovať - musí byť alebo celkom zmenený a1ebo zrušený, pretože je hl'boko útoč­ ný a zretel'ne a vrodene nepriatel'ský životu." Biológ Arnim von Gleich porovnáva chémiu s nukleámou technológiou a genovou manipuláciou - ide napospol o nové typy technológií, neklasické, založené na experi­ mentoch v stavbe, deštrukcii a manipulácň. Do rúk rudí vkladajú dosia1' nepoznanú moc nad prírodou, moc zvyšujúcu potenciál rizík s nenapra­ vitel'nými dosledkami a medzeru medzi úrovňou našich vedomostí a možnosťami zásahov do prírody. Kl'účová otázka Soft Chemistry je tá­ to: ktoré produkty vlastne potrebujeme a k čemu, s akými užitkovými vlastnosťami, jestvujú funkčné analógy v ríši rastlín a zvierat, ktoré móže­ me bez poškodzovania prírody využívať? Pravzorom Soft Chemistry sú rastliny: 300 000 druhov s obrovskou paletou účinných látok, ktoré vznikly výlučne posobením slnka, vody, oxidu uhličitého a minerálnych látok. Ročne sa fotosyntézou vytvorí 180 mld. ton rastlinných substancií od celulózy až po éterické oleje. Z tejto globálnej biomasy človek využíva najviac 3 %, zo statisícok účinných látok len sporadicky niektoré. Pritom už teraz vieme, že jestvuje najmenej 2000 rastlinných druhov potenciálne využitel'ných proti rozmanitým škodlivým faktorom, mnohé rastliny sú využitel'né pri výrobe farbív, pryskyríc, tenzidov, náterov, lepidiel, odbú­ ratel'ných plastov atď. Využitie tohto bohatstva nie je limitované techno­ logicky - moderná chémia pozná izolačné metódy založené na celkom nových princípoch pracujúce s vysokou účinnosťou - ale ekonomicky a politicky. Politici by museli vyj adriť jasnú vólu podporiť rozvoj alterna­ tívnej chémie a vytvoriť vhodné ekonomické nástroje na jej rozvoj. Ak hnutie za Soft Chemistry je európske (či skor nemecko-rakúske) a pomerne mladé, potom istou americkou paralelou je tak zvaná Che­ murgy. Termín sotva přeložitel'ný, odvodený od gréckeho "chemia" a "ergon" - pracovať; niečo ako chémia, ktorá by mala pracovať (rozu­ mej: pre farmu a1ebo pornohospodárstvo). Hnutie vzniklo v 30. rokoch v USA ako reakcia na vel'ké pol'nohospodárske prebytky s ciel'om vyrá­ bať z nich chemikálie žiadané na trhu. Myšlienka vtedy odvážna, pretože petrochémia nejestvovala a nemecká chémia (svetový vrchol) bola zalo­ žená na spracovaní uhlia a dechtu. Prívržencom hnutia bol aj populámy priemyselm'k Henry Ford a na výrobu jeho aut používali okolo 5 litrov sojového oleja (ako prísada do laku a na výrobu glycerínu do tlmičov) . Vysmievaný Trabant mal už vtedy predchodcu - v roku 1941 bola totiž

V 10.15 hod. byla otevřena diskuse, ale protože se nikdo nehlásil, začal ing. Hor­ ňák probírat připravené stanovy spolku. (Tou dobou zde ČTV Brno natočila krát­ ký šot.) Kolem jednotlivých paragrafů se již diskutovalo a diskuse byla vedena především zástupci Okresních úřadů, refe­ rátů ŽP Hodonín, Vh. Hradiště a OÚ ŽP Senica. Ukázalo se, že v některých para­ grafech je řada sporných míst a čím více se diskuse rozvíjela, tím konkrétnější byl ne­ souhlas s celými paragrafy. Korunu tomu nasadil ing. Radovan Lysák (odbor ŽP, Mú Hodonín), který ze stanov požadoval vyškrtnutí všech zmínek o stavbě kanálu D-O- L a požadoval ponechat pouze ekologickou část programu. Protože další probírání stanov ztrácelo smysl, navrhli členové přípravného výboru prezentaci skutečných zájemců o řádné členství, aby mohlo být dále jednáno jen s nimi. A tak došlo k velmi zajímavému zjištění, že totiž ze zbývajících 26 hostů ne­ má téměř nikdo mandát své organizace ke vstupu do spolku. Značná část přítomných byla navíc z okresních úřadů, které se dle novely zákona o okresních úřadech nemo­ hou stát členy žádné zájmové organizace. Nastaly velmi rušné chvI1e, kdy zástupci přípravného výboru a ETMASu za vydat­ né pomoci ing. Formana: vyzývali přítomné , aby se přihlásili do spolku alespoň jako soukromé osoby, navrhovali ')ro tyto členy pouze sym­ bolické poplatky ve výši 10,- Kčs, nabízeli toto členství nazvat náhradním členstvím , které by v září na plánované valné hromadě přešlo v řádné členství takto zastoupené obce či firmy. Následovalo opakované vysvětlování zá­ kladních podmínek členství a principů spolku. V této situaci navrhl ing. Karkoš­ ka, aby bylo hlasováno o tom, zda v těchto podmínkách spolek založit. Po upřesnění návrhů na odložení tohoto aktu na září bylo hlasováno a většinou přítom­ ných rozhodnuto o tomto odkladu. Ovšem do klapání zavíraných bloků a hlu­ ku posouvaných židlí odcházejících hostů se ozval ing. Bedřich Kubík (vedoucí ref. ŽP OÚ Hodonín), že nechápe, proč by zá­ jmový spolek nemohly založit třeba jen tři subjekty. Tato pomocná ruka vzpamato­ vala vedení ETMAS a přípravný výbor

11

z popudu' práve Forda vyrobená karoséria z plastu získaného lisovaním sIamy, bavlnených odpadov, ranu, ramie, rozvlákneného borovicového dreva, sojového oleja a pryskyrice. Zmes sa lisovala za tepla a len vojna zabránila sériovej výrobe. Neodvažujem sa ani domyslieť, aké dosledky pre nasledný rozvoj automobilového priemyslu by prípadná vel'kovýroba mala! Neskór sa Chemurgy stotožňuje so snahou nielen používať porno­ hospodárske produkty ako surovinu, ale súčasne hl'adať domácu náhradu za importované produkty chémie. Jednou z významných aktivít bol eta­ nol ZÍskaný destiláciou zo škrobových zápar a používaný ako " agrol" na­ miesto benZÍnu. Vcelku úspešná snaha vyvolala v roku 1937 v rodiacom sa petrochemickom priemysle zdesenie a otvorený i skrytý odpor, ktorý napokon agrol zlikvidoval. Definitivnu ranu zasadila Chemurgy až II. svetová vojna s prudkým rozvojom priemyslu a petrochémie. Tá se stala postupne jedným z priemyslových lídrov s obrovskou nadnárodnou mo­ cou, proti ktorej už Chemurgy nemala žiadnu šancu. Za zmienku stoja úspechy Chemurgy pri využiti odpadov: v 40. rokoch sa z odpadu po spracovaní citrusových plodov v závode Minute-Maid (Florida) vyrábalo ročne 200 000 t krmiva, 75 000 t melasy a 450 t esenciálnych olejov. Ce­ lé hnutie je nám sympatické aj dnes: stúpenci chemurgie verili v opatrné využívanie prírodných zdroj ov, citlivý a účinný prístup k nim na prospech celého rudstva. Nezaškodí si pripomenúť, že súčasná nadvláda petrochémie so všetkými ťažkými dosledkami pre životné prostredie, sa skutočne zrodila až po II. svetovej voj ne najma v súvislosti s objavom katalytického krakovania a prebytkom l'ahkých olefínov využitel'ných na výrobu plastov, gumy a ďalších produktov. Ešte v roku 1944 sa v USA vyrábalo viac gumy z al­ koholu ZÍskaného kvasnou cestou z rastlinných suroVÍn než zo suroVÍn ropných! Vojnové investicie temer 0,5 mld USD do chémie jednoducho nedovolili nasledný rozvoj Chemurgy, ktorá dostala investicie 17krát menšie (27,5 mil. USD). Rozvoj petrochémie bol tak produktom priamej vládnej politiky a nie objektívnou nutnosťou. V súčasnej dobe petroche­ mický priemysel v USA produkuje 10 % hrubého národného produktu a ak má USA akceptovať filozofiu trvale udržatel'ného rozvoj a, musí sa tento podiel nahradiť. Nik ovšem nevie čím! Len celkom hypoteticky sa móžeme zamýšl'ať nad tým, kam by dospela chémia nebyť jednostrannej preferencie petrochémie - asi by bola overa prijatel'nejšia! Aké pol'nohospodárske produkty možu byť novým impulzom pre ché­ miu? Predovšetkým konope, s neuveritel'nou úrodou 25 ton biomasy lha za 4 mesiace vegetačnej doby. Biomasa je využitel'ná na výrobu vlákien (pamatáte na slovácke konopné nohavice?), papiera (výroba papiera z drevnej hmoty je neekonomický prepych) i ako energetický zdroj. V púštnych oblastiach má obrovský potenciál jojoba s vysokým obsahom vosku v semenách - jeho zloženie je tak príhodné, že by mohol byť suro­ vinou pre 80 % dnes petrochemicky vyrábaných produktov. Netušené možnosti ponúka aj kukuríca, sója, tabák, juka a ďalšie plodiny. Asi sa zhodnem s čitatel'mi, že Soft Chemistry i Chemurgy nám núkajú praktické alternativy ku klasickej syntetickej chémii. Hoci sa tieto inicia­ tívy zrodili v roznych častiach sveta, obidve vyjadrujú sociálne záujmy

12

ohlásil krátkou pracovní přestávku. Po ve 12.10 hod., kdy zůstalo již jen 13 hostů (odešel i zmíněný ing. Bed­ řich Kubík), bylo oznámeno, že o oka­ mžité založení spolku má zájem: - ETMAS - ing. Forman - města a obce: Kúty, Velké Leváre, Ma­ lacky, Skalica, Hodonín - ref. ŽP OÚ Přerov jako přidružený (?!) přestávce,

člen

- Aquatis Brno, který poslal písemnou přihlášku .

Těmto uchazečům

byly rozdány hlasovací lístky a během následujících 15 minut bylo schváleno: - založení spolku - stanovy spolku - členské poříspěvky pro rok 1992 - rozhodnutí, že přípravný výbor na září wrganizuje zasedání spolku, kde bude provedena volba představenstva, bu­ dou přijati noví členové a budou pro­ jednány připomínky ke stanovám, ale (cituji) "jen malé a nezásadní připo­ mínky". A to je vše. Tato zpráva je stručná, ale pravdivá a ověřitelná . Jak jsem již uvedl, průběh jednání byl poučný a symbolický. A výsledek? Já bych řekl , že varovný! Pavel Bezděčka

Výzva k ochraně Pomoraví Tato výzva je určena všem těm, kteří nechtějí dopustit opakování "Gabčíkova" a "Nových mlýnů".

Aktivita a. s. EKOTRANSMORAVTA v sou­ vislosti s projektem vybudování kanálu Du­ naj- Odra-Labe vzrůstá. Nejnovějším nástro­ jem se stává Spolek pro podporu Pomoraví, je­ hož přípravný výbor začal před nedávnem svoji činnost, a který má sdružovat obce, města, ob­ čanská sdružení, jednotlivce i jiné zájemce. Myšlenka vodní cesty D-O-L má takto pevně zapustit kořeny v mnoha místních regionech, má stát se lidovou. Proto je nejvyšší čas pro spojení všech hlasů ochránců a obyvatel Pomo­ raví. Nejvyšší čas k vytvoření nevládního a apo­ litického sdružení laiků i odborníků k ochraně vodních zdrojů, přírodních hodnot, krajinného rázu. Sdružení všech, kteří si uvědomují nebez­ pečnost této další gigantománie, která by zá­ sadním a nenapravitelným způsobem negativně ovlivnila stav životruno prostředí v Pomoraví.

I Iniciativy

I

i potrebu integrácie prírody či poYnohospodárstva do priemyslu. Chápu Hlásí se Ekocentrum princíp obnoviteYnosti zdrojov, využitia odpadov, výroby v uzavretých cykloch i nutnosť čo najúčinnejšieho využívania zdroj ov. Iste, sú aj roz­ Třebíč diely: chemurgisti sa nezaťažujú úvahami o nemorálnosti Yuďmi vynuco­ Třebíč je zeleným ostrovem vanej priority nad prírodou či o nutnosti limitovať naše požiadavky. Obi­ EKOCENTRUM uprostřed temného oceánu duší postižených dve hnutia sú však určite bližšie kategorickému filozofickému imperatívu vírou v jadernou energii. Největší hloubky a nejvyšší úrovně zatemnění dosahuje tento Hansa Jonasa "konaj tak, aby tvoje skutky boli zlúčiteYné s prítomnosťou oceán 3 km západně od obce Dukovany a po­ skutočného Yudského života na Zemi" než moderná organická syntetická tom v některých kancelářích na Okresním úřa­ dě v Třebíči. Pro někoho silná slova, pro mě chémia. Kedy k uplatneniu alternatívnej chémie dojde? Určite nie hned, tvrdá realita lidské hlouposti, která ve své najma nie u nás, veď ekologická slepota našich politikov je zarážajúca: ak hrdopyšnosti a ve jménu dalších 30 let plýtvání zanechala pomník na mnoho tisíc let a zatopila dvíhajú ruky za miliardové investície do výroby hliníka či modernizáciu 35 km údolí, jehož hodnotu nelze vyjádřit pe­ chémie chlóru, sotva zdvihnú ruku za alternatívnu chémiu. Lenže Česko­ nězi, protože je nadčasová. V tomto kraji začalo pracovat Ekocentrum slovensko nie je pupkom sveta a skor či neskor sa prisposobí, jednoducho Třebíč někdy v druhé polovině minulého roku. musí sa prisposobiť, ak chce byť členom rodiny vyspelých štátov. Před rokem a půl ještě nikdo netušil, že bude existovat a mít dokonce profesionálního zamě­ A preto je jedno, kde sa alternatívna chémia presadí ako prvá. Presadí sa stnance. Dnes zde sedí (a hlavně pracuje) ab­ určite, tak ako sa presadil zákaz freónov či limity na emísie zo spalova­ solvent v S na náhradní vojenské službě. EKO­ CENTRUM bylo založeno zejména jako spoj­ cích procesov. Verme len, že pre človeka a prírodu včas ! ka či koordinační místo dvou spolků - Hnutí

Navrhujeme proto z a I o žit SPOLEK PRO OCHRANU POMORAV1, který by sdružoval obce, města , občanská sdružení, obchodní a vý­ robní firmy, jednotlivce. Smyslem existence Spolku pro ochranu Pomoraví bude vytvořit protiváhu k aktivitám a. s. EKOTRANSMO­ RAV1A a Spolku pro podporu Pomoraví smě­ řujících je dnoznačně k exploataci moravní nivy. Cílem činnosti spolku bude zachování přírod­ ních a krajinných hodnot celého Pomoraví. Zá­ jem o existenci tohoto sdružení projevil již i SZOPK a ochranářské organizace Dolního Rakouska. Valná ustavující hromada (schválení stanov, poslání a cíle Spolku pro ochranu Pomoraví),by se měla konat nejpozději do konce září 1992. Proto již od z í t ř k a vyhledávejte ve svém oko­ lí všechny potencionální zájemce o členství. Hledejte nejen v řadách nevládních ochranář­ ských organizací, ale především mezi občany, na obecních a městských úřadech, výrobních a obchodních firmách, v institucích odborných nebo i jen majících sídlo v Pomoraví. Své myšlenky, podněty, návrhy, přihlášky a především zájem o tuto problematiku pište, telefonujte nebo faxujte na adresu: ZO ČSOP "Bílé Karpaty" Sokolovská 856 698 01 Veselí nad Moravou telefon/fax: 0631/2545

Kreslil Václav Houf

Ploštěnky

­

indikátory

čistoty

vod

Možná znáte z učebnic ploštěnku mléčnou, která je uváděna jako příklad této skupiny pře­ vážně vodních živočichů. Tělo ploštěnek je protáhlé, zploštělé. Velikost je různá, některé druhy mají délku pouze několik milimetrů, jiné měří skoro 3 cm (některé tropické suchozem­ ské druhy i přes 30 cm). Zbarvení je bílé, šedi­ vé, hnědé až černé. Přední část těla je zřetelně oddělena, jsou na ní oční skvrny (buď dvě větší nebo řada drobných). Ploštěnky žijí v nejrůz­ nějších typech stojatých i tekoucích vod. Lezou po d ně, rostlinách a různých předmětech , drobné druhy mohou i volně plavat. Drobné druhy se živí mikroskopickými živočichy, větší druhy jsou dravé, případně požírají uhynulé ži­ vočichy. Ploštěnky jsou obojživelníci, rozmno­ žují se vajíčky . Jestliže ploštěnku rozsekáme nebo rozřežeme, doroste z každého kousku těla nová ploštěnka. Jednotlivé druhy ploštěnek se přizpůsobily rů­ zným životním podmínkám, to se týká i jejich' vztahu k čistotě vod. Právě na ploštěnkách můžeme pozorovat výraznou zonaci od prame­ ne do dolního toku řeky a stojatých vod. Pro prameny a studánky je typická až 16 mm dlou­ há a šedočerně zbarvená ploštěnka horská. Ve stružkách vytékajících z pramenů najdeme ploštěnku ušatou, která je tvarově podobná, avšak s velkým počtem očních skvrn na přídi. Typickým obyvatelem čistých potoků je asi 25 mm dlouhá, na hřbetní straně tmavohnědá ploštěnka potoční. Ve stojatých vodách žije ví­ ce druhů, nej častějšími jsou zřej mě bíle zbar­ vená a až 25 mm dlouhá ploštěnka mléčná a menší (do 15 mm) ploštěnka černá , černě zbarvená s velkým počtem očních skvrn na přídi. Evžen Wohlgemuth

Brontosaurus a Regionálmno sdružení ochrán­ ců přírody Třebíč. Hnutí Brontosaurus se zde sice scvrklo v menší partu, ale doufáme, že mezi mládeží najde nové příznivce. Regionální sdružení ochránců přírody v Třebíči sdružuje nyní 7 ZO ČSOP - 2 v Třebíči a 5 v okolních obcích (Kněžice, Chlum, Hornice, Sebkovice, Koněšín). Chloubou našeho okresu stále zůstá­ vá Středisko ekologické výchovy Chaloupky u Kněžic, které svůj věhlas šíří i do zahraničí. K EKOCENTRU se nyní připojil nově vzniklý spolek - Liga na ochranu zvířat. EKOCENTRUM vydává velmi nepravidelný zpravodaj pro všechny příznivce "zeleného" myšlení na Třebíčsku (zdarma~ . Dále různé le­ táky a materiály jak pro verejnost, tak pro vlastní potřebu zúčastněných spolků. Distri­ buuje ekologické výukové programy pro PC, půjčuje množství našich i zahraničních časopi­ sů s ekotematikou (namátkou: Brundtland Bulletin, TomorroW, Nika, Veronica, Kruh apod.). Z dalších služeb pro veřejnost je mož­ no uvést půjčování a množení veškerých nově přijatých zákonů, prodej publikací a materiálů se "zelenou" tematikou za směšné ceny atd. EKOCENTRUM spolupracuje s referátem ži­ votmno prostředí Okresního úřadu v Třebíči a provádí četné práce, zejména v CHÚ, pořá­ dá Ekoškolu pro Brontosaury apod. Nyní se snažíme získat větší prostory, kde by se mohlo provozovat středisko ekologické vý­ chovy pro 1. až 3. třídy zS (na Chaloupky se jezdí zpravidla od čtvrté třídy). Chceme také zkvalitnit služby pro veřejnost, rozšířit spolu­ práci např . s Junákem a jinými spolky, které projeví zájem spolupracovat ve věci zlepšování životního prostředí. Nejdůležitější bude udržet si profesionálního zaměstnance, protože teprve potom bude možné naše nápady realizovat. Zájemci o kontakt či spolupráci nechť se obra­ cejí na adresu: ing. Karel Jelínek, EKOCEN­ TRUM Třebíč, Litoltova 3, 67401 Třebíč, tel. 0618/22639. Hodiny pro veřej nost jsou kaž­ dou středu od 13 do 17 hodin. Tomáš Vrika

13

Dobrovolná

střídmost

a morální povinnost omezovat

spotřebu

K. S. Shrader-Frechette

I Diskuse

I

Tváří v tvář destrukci přírody, krajiny a podmínek života v ní kladou si mnozí z nás otázku: Co dál? Jednou z možných odpo vědí je "dobrovolná Jak žít v souladu střídm ost". Obsáhlý článek K. S. Shrader-Frechette se zamýšlí nad smy­ s omezenými možnostmi slem dobrovolné střídmosti. V překladu Igora Míchala Vám nabízím e tu přírody a krajiny? část článku, která se zamýšlí nad důvody "pro". Protože nemáme dost místa, vypouštíme část ve které K. S. Shrader-Frechette podrobně rozebí­ o této otázce už bylo mnoho řečeno. rá důvody "proti". A čkoliv je to svým způsobem proti našim redakčn ím Mnohem méně se však stalo. V rubrice Ekologické poradny se začínají objevovat zásadám, zdá se nám, že v době nadvlády ekologické lhostejnosti a po­ užitečné praktické návrhy. Celý problém chybností o smyslu ekologické argumentace je třeba vytvářet protiváhu má svůj širší, řekněme filozofický rozměr. názorům těch, kteří - doufám, že zatím - neberou ekologický problém Pokus o realizaci každého návrhu naráží vážně.

překážky

těžko zodpo věditelné

V druhé p olovině sedmdesátých let se stávalo stále více občanů USA ne­ spokojenými s úrovní vlastní spotřeby. Zjišťovali, že zdroje jsou konečné, že vysoká úroveň výroby a spotřeby má destruktivní účinky na prostředí a že většina lidí na Zemi je podvyživena. Emotivní obžaloba, vznesená jedním z dobových proroků zkázy, zní takto: "Americký způsob života je zločinný ... Každý, kdo vlastní více než nezbytné životní potřeby, je vi­ nen ekologickým zločinem." Proti takovým obviněním namítají mnozí, že vysoká úroveň spotřeby v USA umožnila této zemi rozvinout dyna­ mickou ekonomiku. To - jak říkají - pomohlo omezit chudobu mezi do­ mácím obyvatelstvem, zvýšit zaměstnanost a poskytovat finanční pomoc hospodářsky nevyvinutým zemím. Mají pravdu m orální idealisté požadu­ jící, abychom změnili své životní způsoby, nebo finanční realisté argu­ mentující tím, že i sociální spravedlnost stojí peníze a že jen rostoucí úro­ veň spotřeby a výroby ji může zajistit?

a

a

může

vyvolat otázky. Pokusíme se proto vytvořit rubriku ,,.Jak dál?", která by mohla sloužit jako diskus­ ní fórum těch, kdo chtějí nabídnout své nápady a úvahy, i těm, kdo mají pochyb­ nosti a váhají. Pošlete nám své návrhy na uveřejněné texty a na rady z Ekologické poradny, upozorněte nás na zajímavé ná­ měty, o kterých zatím naši ostatní čtenáři nevědí. Chvalte, pochybujte, diskutujte a hlavně něco dělejte. Casu není nazbyt. na prozaické

palčivé

Jak žít v dobrovolné střídmosti? Někteří autoři,

zabývající se otázkou, jak praktikovat dobrovolnou střídmost , při­ nesli praktické návrhy. Zamysleme se nad Příčiny tohoto nového důrazu na ochranu zdrojů a na nižší spotřebu zbo­ některými z nich. ží jsou ekologické i osobní. Kozlovsky (1974) tyto příčiny specifikuje Goren Beckstrand a Lars lngalstem, oba jako "ekologickou odpovědnost" a "osobní svobodu a rozvoj" . Lidé za­ ze švédského vládního Prognostického se­ čínaj í přemýšlet, zda rostoucí úroveň výroby a spotřeby je v jejich nej­ kretariátu, předložili v roce 1977 pět ná­ vrhů, jak umožnit Svédům konzumovat vlastnějším zájmu. Někteří říkají, že abychom zůstali zdraví, šťastní a mé­ ně omezováni znečištěním prostředí, měli bychom ochotně přijmout ži­ méně. Navrhují, aby se lidé (1) odhodlali nepřekračovat maxima spotřeby masa vot v dobrovolné střídmosti s dobrovolným omezováním spotřeby. a "umožnili tak jeho spravedlivější rozdě­ Ačkoliv přistoupit na uplatňování uvedených principů nepochybně zna­ lování", (2) respektovali limity spotřeby mená omezovat osobní spotřebu zboží, zastánci dobrovolné střídmosti nafty a benzínu a (3) užívali budovy efek­ (nebo chudoby) poznamenávají, že to nelze zaměňovat se snášením ne­ tivněji než dosud. Beckstrand s lngalstem dostatku. ŘI1cají, že bez přiměřeného rozsahu spotřeby zboží ztrácí jedi­ zastávají názor, že v zájmu splnění bodu nec volnost i duševní schopnosti zkoumat své vzorce vlastnění a nakupo­ (3) by mohla vláda uzákonit podporu vání, jejich účinky na prostředí i na vlastní svobodu a rozvoj. Zastánci technologii šetřících zdroje při výstavbě dobrovolné střídmosti zdůrazňují, že extrémní chudoba může b}1 opa­ a uŽÍvání staveb. Taková podpora by moh­ kem života v dobrovolné střídmosti, protože činí ze života pouhý boj la zahrnovat penalizování vlastníků málo o přežití a ničí phležitost žít s vědomím hodnot Země a skutečných po­ využitých bytů a odměny těm, kteří by umožňovali víceúčelové uŽÍvání nových třeb ostatních lidí.

budov pro různé aktivity v různých čás­ Právě jako dobrovolná střídmost není totožná s životem v nedostatku, tech dne nebo týdne. není totožná ani s životním stylem založeným na heslu "zpět k přírodě" . Další dva návrhy švédských expertů jsou: Městský život není v žádném případě v neřešitelném rozporu s životem (4) zvyšovat trvanlivost spotřebníh o zboŽÍ

Co je dobrovolná

14

střídmost?

v dobrovolné střídmosti, jak obyvatelé venkova, tak i obyvatelé měst jsou

schopni zakládat svou spotřebu spíše na vlastních potřebách nežli na

choutkách anebo na očekávání druhých lidí.

Život v dobrovolné střídmosti by také neměl být zaměňován s životem

v společenském systému vládních přídělů zboží a zdroj ů. Otázka politic­

ky ukiádaných limitů spotřeby vyvolává velké množství obtížných a spor­

ných otázek sociálních, etických a právních, ty však nemají zásadní vý­

znam pro otázku, kterou sledujeme - zda by jednotlivec měl žít v dobro­

volné střídmosti či nikoliv. Co zde chci obhajovat je, že život v dobrovol­

né střídmosti může být individuálně žádoucí, nevznáším zde mnohem šir­

ší a obtížnější otázku, zda má vláda používat mimotržní prostředky pro

přidělování nedostatkového zboží a zdrojů.

Nejnaléhavějším důvodem pro život v dobrovolné střídmosti z hlediska

ochránců životního prostředí je, že spotřební styl ekonomiky nejrozvinu­

tějších zemí způsobuje krize z vyčerpání přírodních zdrojů a ze znečištění

a (5) raději pronajímat než vlastnit auto­ mobily. Bod (4) by podle nich mohl být splněn závazným stanovením "průměrné životnosti" pro klíčové výrobky a přizpů­ sobením výroby těmto normám. Jinými prostředky pro realizaci bodu (4) by moh­ la být vládní intervence, jejímž účelem by bylo, aby se některé základní předměty spotřeby (např. pracovní oděvy a obuv) prodávaly na nevýděl ečném základě. Pro realizaci bodu (5) autoři zastávají názor, že vláda by mohla snížit poptávku po au­ tech zákazem soukromého automobilové­ ho provozu v centrech měst a zlepšením veřejné dopravy. Pro cestování na větší vzdálenosti, tvrdí švédští autoři, by mohly sp olečnosti ve vlastnictví obcí pronajímat prostředí.

auta za ceny, odpovídající nákladům vlast­ níka soukromého vozu. Tato opatření, Omezování s,potřeby s cilem zabránit ekologické krizi společně s omezením rychlosti na 90 km Přesvědčení, že současný styl spotřeby povede ke zhroucení biosféry a je­ v hodině by údajně přinesla přinej menším jího obyvatelstva bylo jako argument pro žádoucí snižování působivě vy­ pět žádoucích efektů: Počet automobilů ve jádřeno vědci Massachussettského Institutu pro Technologii (dále MIT) Švédsku by klesl na 60-70 % současné v jejich studii "Limity růstu" (1974). Podle autorů této studie vliv čtyř úrovně, autobusy, železnice a letecká do­ z pěti faktorů, které přispívají nejvýznamněji k trendu směřujícímu ke prava by se zlepšily, spotřeba benZÍnu globálnímu zhroucení, je potencován vysokou úrovní spotřeby. Těmito a oleje by klesla o 0,1 až 0,2 tuny na hlavu, faktory jsou (1) industrializace, (2) znečišt'ování prostředí, (3) produk­ došlo by k obratu v zaměření výroby na ce potravin a (4) čerpání zdrojů (pátým faktorem je exponenciální růst menší vozy, a konečně, nastal by strmý po­ kles počtu dopravních nehod. lidské populace). Autoři "Limitů růstu" tvrdí, že pokud lidé a národy Autoři slavné zprávy MIT "Limity růstu " Země nepřijmou životní způsob vedoucí ke globální rovnováze také předložili několik námětů, jak snižo­ z hlediska industrializace, zneči šťování, produkce potravin a čerpání vat spotřebu . I když tyto návrhy jsou obec­ zdrojů, narazí život na celé Zemi v příštích sto letech náhle na katastro­ nější než návrhy švédských teoretiků, fické omezení. v některých bodech se shodují. D. L. Mea­ Autoři studie MIT dokládají, že tempo využívání každého přírodního dows a spoJ. požadují: (1) nové způsoby zdroje včetně prostoru roste exponenciálně. Světová populace, průměrná sběru odpadů a jejich recyklaci tak, aby se spotřeba na hlavu a kterákoliv z látek znečišťujících prostředí (vyjádřeny snížilo čerpání zdrojů, (2) lepší design vý­ jako funkce času) rostou také exponenciálně . A tak i když horní limit čer­ robků tak, aby se prodloužila jejich život­ nost a usnadnily opravy, (3) vyuŽÍvání slu­ pání zdrojů, industrializace a globální znečištění prostředí nejsou přesně neční energie a integrované způsoby bio­ známy, je zcela zřejmé, že konečná Země má limitovány své schopnosti logické kontroly škůdců zeměděl ských odolat všem účinkům exponenciálm'ho růstu. Ve skutečnosti v mnoha lo­ plodin, a (4 ) vývoj dokonalejších způsobů kálních prostředích byly již tyto limity překročeny. ochrany před početím, které by usnadnily Abychom se přizpůsobili omezením růstu v konečném světě, musíme po­ vyrovnání počtu narozených a zemřelých. dle autorů studie MIT učinit dvě věci: Musíme zastavit exponenciální Tom Bender, jeden z čelných teoretiků ča­ sopisu Rain, ekologicky zaměřeného peri­ růst populace a exponenciální růst spotřeby na hlavu. Jen to může zasta­ odika vydávaného v Portlandu (Oregon, vit rostoucí růst znečištění a čerpání zdrojů. USA), předložil několik praktických ná­ Jestliže taková omezení nebudou prosazena, nastane tragédie přírody · vrhů, jak omezovat spotřebu . Ve svém jako "tragédie společného majetku" , při níž špatně zaměřený osobní ne­ článku "Proč potřebujeme zchudnout bo skupinový zájem vede každého z nás k takovému zvětšování osobmno rychle" z roku 1977 Bender uvádí, že by­ vlastnictví a tempa spotřeby, kdy každý ztrácí, protože účinky naší osobní chom měli jako měřítko prosperity přestat spotřeby ve svém úhrnu překročí nosnou kapacitu " společného majet­ uŽÍvat "hrubý národní produkt". Bylo by lépe nahradit jej · přesněj ším , ekologicky ku" .

15

Na jedné straně vysoká líroveň výroby a spo­ třeby a z toho plynoud znečišťo vániprostředf, vyčerpávánf zdrojll a hromadění odpadů, na straně druhé smrt hladem. Co dál? Dobrovol­ ná střfdmost? Zřejmě ano! Jinak by svět dospěl nejen ke katastrofě ekologické, ale j politické. Rozpory mezi bohatým Severem a chudým Jj­ hem se totil neustále prohlubujf Foto National Geographic

"My všichni v Africe se pomalu probouzfme a uvědomujeme si, le africká krizeje v podsta­ tě ekologický problém, který prohlubují různé nepřfznivé jevy: sucho, hladomory, pustošenf Plldy, přelidněnf, útěk před špatným livotním prostředfm, politická nestabilita, všeobecná chudoba atd. Začfnáme si uvědomovat, le umfrá-Ii dnes Afrika, je to hlavně proto, le se jejf prostředf plundruje, přlliš vyčerpává a za­ nedbává.

Mnozf Z nás dospívajf také k poznání, le ládn f

dobřl samaritáni ze zámořl nepřijdou zachrá­ nit livotní prostředf v Africe. Pouze my, Afri­ čané, ml/leme a měli bychom mft dostatečný smysl pro blahodárný vývoj našeho livotnfho prostředf. " Rahab W. Mwathaová, Hnud Zeleného pásma, veřejné slyšení WCED dne 23. 9. 1986 v Nairo­ bi. Foto National Geographic

Slepý chlapec z Kalkaty. Foto Igor Mfchal, 1959

16

Z toho plyne, že racionální strategie pro každého jednotlivce - získat co zdůvodněným kritériem. Dále navrhuje nejvíce z konečného bohatství Země - je společensky nezodpovědná, "omezovat turistiku" a namísto toho roz­ protože přispívá k budoucí pohromě všech. Tragédie společného majet­ víjet péči o společenství, v nichž žijeme. Pro Bendera je dobrovolná střídmost spo­ ku spočívá v tom, že ačkoliv její výsledek je dlouho předem dokonale jena s přeměnou hierarchie uznávaných předvídatelný, nikdo zatím nečiní nic podstatného, aby byla tato společ­ hodnot více než se změnami techniky, zvy­ ná pohroma odvrácena. ků nebo s vládními nařízeními. Navrhuje Zatímco kritikové "Limitů růstu" přinesli množství platných dílčích vý­ zaměřit se na některé dvojice hodnot, klí­ hrad, při celostním pohledu je několik důvodů věřit, že autoři studie MIT čové pro přechod k životnímu stylu dobro­ jsou blízko pravdě. Za prvé, bez ohledu na tempo čerpání zdrojů nebo na volné střídmosti. Naléhavě zdůrazňuje po­ to, zda limity znečištění budou dosaženy v průběhu století či nikoliv, je třebu přijmout "střídmost místo bohat­ ství", "trvalost místo zisku", "odpověd­ zřej mé , že mnohé zdroje jsou konečné a neobnovitelné. Proto se zdá nost místo práv" , "zlep~ování namísto principiálně správné předpokládat, že - jestliže spotřeba zdrojů dodrží zvě~ovám'" , ,,svobodnou práci místo dosavadní trendy, pak prognózy MIT se nakonec naplní. V tom případě volna" a "nástroje místo strojů ". se jeví zcela logická snaha odvrátit vyčerpání zdrojů a mezní znečištění Nehledě na to, zda čtenář s náměty Beck­ prostředí tak dlouho, jak jen lze. Jednou z cest k tomu je omezit spotřebu stranda a Inga1stema, Meadowse a jeho a výrobu. Za druhé, pozitivní vliv nově objevených technologií a nově kolegů z Mff nebo Bendera a vydavatelů objevených zdrojů je paralyzován několika obtížemi. Nikdo neví jistě, časopisu Rain souhlasí či nikoliv, každý zda nás jakákoliv technologie může uchránit vyčerpání zdrojů a znečiště­ z nich je duchovní výzvou k zamyšlení nad ní prostředí. Předpokládat něco takového se nezdá být oprávněné, a to ot~zkou: "Co považovat za skutečně ,dob­ rý život' a jak bychom se mu mohli přibli­ zejména pro konečnou povahu mnoha statků, jež mohou být pro budoucí žovat?" Snad by se někteří z nás paradox­ technologie nepostradatelné. A navíc - i kdyby nebylo správné tvrzení ně mohli stát lidštějšími tím, že by konzu­ autorů studie MIT, že současné způsoby spotřeby a výroby povedou ke movali méně . Snad také objevíme - jestli­ globální ekologické krizi v průběhu méně než jediného století, vyvstává že nás dobrovolná střídmost vysvobodí od další problém, zda současné trendy spotřeby a výroby nepovedou ke krizi vnějškově vynucené spotřeby - že naše zdánlivé potřeby omezovaly naši svobodu politické. a naše radost ze střídmějšího života dt1cy Začátkem politické katastrofy by mohlo být, že některé hospodářsky ne­ rozvinuté země získají schopnost vyrábět a používat nukleární zbraně. tomu poroste. Podle K. S. Schrader-Frechettové Jak bohaté státy stupňují využívání zdrojů, méně rozvinuté státy mohou přeložil Igor Míchal stupňovat své nepřátelství vůči těm, kdož jsou na tom lépe. Mnoho auto­ rů se shoduje v tom, že takto vzniklá agresivita pravděpodobně vyústí v globální politickou nejistotu. Je-li správné, že rostoucí úroveň spotřeby povede nakonec jak k politic­ kým, tak ekologickým krizím, může být navýsost žádoucí předcházet vy­ Studna soké úrovni spotřeby. Jeden z nej méně kontroversních způsobů může být Zdeněk Řezníček pro mnoho osob uskutečňovat životní styl dobrovolně zvolené spotřební Ut n ěkolik let vysychala studna.

sebekázně. Omezení přijdou. Buď dokážeme zvolit limity, které nás bu­ A um řela m aminka. Tiše v ní hlodala

dou omezovat, podle vlastního výběru, nebo budeme omezováni těmi, nemoc. které jsme si nezvolili. t ena jednou povídá: umřela matka Přeložil

Igor Míchal

a neteče voda. Od té doby se přistihuješ nahlížet mimoděk do studn~

Večery

na draka

Pod tímto názvem připravuje brněnský Klub pro lidi ve spolupráci s Kulturním a informač­ ním centrem (Kle) a Českým svazem ochránců přírody v Brně koncerty folkových skupin a písničkářů. Večery na draka jsou určeny mla­ dým lidem, kteří jsou ochotni se při kultivované

zábavě zamyslet i nad problémy našeho životní­ ho prostředí a způsobem života. Koncerty se budou konat od října každou první střed u v měsíci v Ernově sále na Radnické ulici č . 10

od 19.00 hodin. -drá­

jindy zamlkle pozorovat schnouc( stromy. Leč společné znaky nenacházíš: Tichou přívětivost studně, pevné rozkročení stromu. N ejspíš je n ěkde na Vysočině malý dravý potok celý hrr stát se řekou. Kdov~ jestli se najdou.

17

Zemědělská politika ochránců přírody Dokončení

z minulého

čísla.

francouzských

Zpracoval Jaroslav Ungerman

Po kritice postavení francouzského zem ědělce, popisu absurdit při využí­ vání (a nevyužívání) zemědělské půdy a venkovské krajiny, po výčtu de­ struktivních aspektů p ozemkových a vodohospodářských úprav se dostá­ váme k analýze vztahů u vnitř výrobního systému intenzívnz110 zem ěděl­ ství.

Krize zemldllství se zdaleka nedotýká j en marginálních oblastí francouzských podhůří (na obrázku typická jihofrancouzská vesnice se zpustlými plantážemij edlých kaštanů, která se proml ni/a v sezónní rekreační sídloJ, ale také úrodných nížin. Stále větší počet menších sedláků krachuje a půdu sk upují různ é společ­ nosti, které se zemědělstvím maj í málo společ­ ného. Napň'klad v Pařížské pánvi, řekněme naší H ané, j e dnes hektar půdy na p rodej za cca 10 OOOfranků, tedy zajeden průmlrný mě­ síčníplat/// Ohlášené 20% snížení dotacffran ­ couzské vlády v příštím roce vy volává už letos velké nepokoje. Disk use o ekologizaci systému zemědělství tak zůstává stranou za ek onomic­ kými problémy

I Recenze

I

Zpráva o ekofeminismu V posledních letech k nám přijížděj í západo­ evropské feministky v roli misionářek. Jsou znepokojeny tím, že čes ké ženy a dívky jsou vů či jejich učení, organizaci a aktivitám nepo­ chopitel ně imunní. Musím se přiznat , že sdílím netečnost českých žen vůči tomuto osvobozovacímu hnutí. Skepsi vůči feminismu však odkládám, jde-Ii o jeho zvláštní variantu, totiž o ekofeminismus. To­ muto myšlenkovému směru a hnutí je věnová­ no celé letošní první číslo časopisu The Ecolo­ gist (Vol. 21, No 1-2). Najdeme tu texty žen­ ských autorek, které jsou známé i z jiných sou­ vislostí a z jiných ekologických časopisů - Val Plumwood, Pam Simmons, Vandana Shiva. Velký prostor, který věnuje redakční kruh slavného časopisu tomuto tématu, svědčí o vý­ znamu, který má ekofeminismus v mnoha ze­ mích západní Evropy. Jinak je tomu u nás. Ví-li se toho málo o feminismu, pak o eko­ feminismu se neví téměř nic.

Co tedy je ekofeminismus? Je to hnutí a myš­

lenkový směr, spojující myšlenky feminismu

a ochrany přírody. Navazuje na staré přesvěd­

čení průkopnic žijících v 18. a 19. století o po­

nížení a útlaku ze strany mužů a doplňuje je

paralelou útisku, který zažívá příroda. Příroda

je ve vidění ekofeminismu spolutrpitelkou žen.

(Našinec ze "zeleného tábora", který zná ne­

Štěstí bezbranné přírody, neodolá, aby nepo­

dotknul, že rozhořčené ekofeministky v této

paralele svůj úděl přece jen dramatizují.) Spo­

lečným jmenovatelem útlaku žen a přírody je

mužská nadvláda a arogance.

Ekofeminismus je, důsledně vzato, jakousi ka­

cířs kou sektou fem inismu. Klasickým feminist­

kám jde totiž o to vyrovnat se mužům v oblas­

tech, z nichž byly doposud vytlačovány - ze

sféry politiky, vědy, z profesionálních pozic.

18

Déšť Josef Suchý

Jako kdy! tuhé temně zelené lupeny lopuchu zvedá a zase přiklápí zvěda vý vítr, za oknem šumí déšl

Vysoké dávky průmyslových hnojiv a chov dobytka bez vazby na půdu - zdroje znečištění vody. Nejznáměj ší znečištění nitráty má původ v komplexu metod pěstování plodin, ve vysoké spotřebě hnojiv, v odvodnění a závlahách, které půdu s akumulovanými živinami rychle promývají. K tomu přistupuj e j eště kej­ da z provozů živoči šné výroby. (Francouzi používají termín "chovy mimo půdu", u nás to jsou hrdě znějící - velkovýkrmny.) Očekává se, že použí­ vání dusíkatých hnojiv bude zdaněno na principu znečisťovatel-plátce . Tento princip však neodpovídá právnímu řádu Francie. Zemědělství je aktivita, která spadá pod občanský zákoník, zatímco průmysl uplatňující tento princip spadá do výjimečného právního postavení daného obchod­ ním zákoníkem. Aplikace tohoto principu v zemědělství riskuje ze­ všeobecnění "práva na znečištění" pro veškerou aktivitu, což se jeví v růstu nákladů do výroby. Je rovněž jisté, že se toto zdanění dotkne více zemědělců "ekonomicky zranitelných" než skutečných znečišťovatelů, třeba pěstitelů kukuřice pod závlahou v Landech. Princip zdanění při nákupu s přísně kontrolovaným zpětným vyplacením daně těm zemědělcům, kteří nepřekročili stanovené dávky hnojiv, by jistě pomohl více prosadit rozumné hnojení případ od případu . Zpětně ne­ proplacené zdanění by mohlo být využito ve prospěch agrárních operací, které berou v úvahu kvalitu půdy a vody. Ve skutečnosti je třeba se obá­ vat, aby tyto prostředky nebyly použity na výstavbu "továren na denitrifikaci" . Je nezbytné realizovat důležité akce pro osvětu zemědělců k tomu, aby se prosadily: - zemědělské metody bez plýtvání (provádění analýz, střídání plodin, meteorologické údaje, podsevy luštěnin pod kultury pro pokrytí půdy v podzimním období), - rozumný a racionální management území. Navzdory práci, která byla vynaložena na šetření dusíkatými hnojivy se výsledky dostavují pomalu i přesto, že politika šetření musí zajímat především zemědělce. Připravovaná evropská směrnice urychlí tuto operaci díky vymezení zón ohrožených znečištěním hnojivy a kejdou, protože bude doprovázena technickými předpisy k aplikaci. Chovy zvířat, které jsou "generátory" na výrobu kejdy bez vazby na pů­ du, nejsou omezeny v Bretani, v regionu, kde špatná politika využívání půdního fondu dovolila rozvoj tohoto jevu. Redukovat kapacity těchto provozů je nezbytné a bylo by se třeba vrátit k normálnímu chovu přizpůsobenému prostoru, to znamená rehabilito­ vat malá hospodářství. To vyžaduje limitovat hustotu dobytka, např. sta­ novením počtu zvířat na produkovanou biomasu na hektar. Dimenzovat chovy podle počtů obyvatel znamená také zpětně zhodnocovat migraci z těch venkovských regionů, kde je nedostatek půdy do těch, kde scházejí lidé. Tyto migrace probíhaly do roku 1960 a je lepší přijímat sedláky do málo osídlených území, než z nich vytvářet kolonie pro zbytek Evropy. Dimenzovat chov dobytka podle objemu zdrojů vody k napájení ve vyso­

A le duše cítí své dno pokryté údery a je jí úzko z tolika nezvratných důkazů pádu . ..

zřetelně

Když však pomyslíme na to, že to byl právě tento muži vytvořený svět, který zplodil ris­ kantní civilizaci, bezohledně přetvářející a ut­ lačující živou přírodu, vidíme, že snaha přiřadit se k této "vykořisťuj ící mužské elitě" je z hle­ diska ekologických záj mů pomýlená. Ekofeminismus tedy nemůže stavět na orto­ doxním feminismu. Vychází z tzv. feminismu kulturního či radikálního. Ten neusiluje o pro­ niknutí žen do dosavadního mužského hájem­ ství, ale o prosazení kultury nové, založené na zvláštních ženských vlastnostech - altruismu, mírnosti, schopnosti vcítění. Pro radikální fe­ ministky jsou charakteristické slogany: "Bu­ doucnost je ženská", "Adam byl hrubý náčrt, Eva je lepší kopie". Ekofeminismus neměl při "zeleném" modifi­ kování tohoto typu feminismu velkou práci. Principy kulturrn110 feminismu lze docela dob­ ře ekologicky přeformulovat : Je to právě muž­ ský svět jednostranné racionality, svět navenek zaměřené práce, soutěže, agresivity a rychlosti, který hrozí zn ičit tuto planetu . Pasívnější a ci­ tovější ženská kultura, vycházející z blízkosti přírodě, schopná soucitu a pokory, dává naději na odstranění lidského nepřát elství vůči Zemi. Ekofeministky radikální orientace však neřeší základní potíž: jak mohou, jako nositelky oněch mírných vlastností, připravit arogantní a soutěživé muže o jejich nadvládu? Rešení snad nachází Val Plumwood v čl ánku "Femi­ nism and Ecofeminism. Beyond the Dualistic Assumptions of Women, Men and Nature" (The Ecologist, Vol. 22, No. 1, 1992, p. 8- 13). Formuluje názor, že není třeba střetu mezí pohlavími, že je naopak třeba zmírnit do­ savadní dualismus ženského a mužského pří­ stupu ke světu a také dosavadní myšlení v di­ menzích "vyšší - nižší", a to jak ve vztahu mezi oběma pohlavími, tak ve vztahu člověka a přírody. V mé (HL) interpretaci: žena by přestala být osůbkou večně zabranou jenom do citových a oděvních problémů. Vzděláním by překročila bludný kruh osobních starostí o ma­ lém poloměru. Nejde o nic převratného: tako­ vou ženskou kulturní tradici Evropa má, jak­ koli je dnes zapomenutá. Nemenší přerod by čekal na muže: své fyzické síly a mužské odhodlání by namiřili jinam než ke konstrukci a ovládání těžkých a rychlých stroj ů, přijali by "ženské" zacílení k altruismu a lásce. Takové mužské typy "ženského" na­ směřování přece již známe. Necháme-li stra­ nou rytířský ideál starých příběhů nebo hodi­ ny pohádek a kovbojek, co jiného jsou mužští příslušníci Green Peace nebo radikálové Earth First? Koneckonců, není třeba jít tak daleko, stačí pozorovat Mojmíra Vlašína, jak na svahu odchytává, proměřuje a potom zpátky do trávy vypouští čolka karpatského. Hana Librová

19

I Z činnosti ČSOP

I

kých polohách (např. kras v Jurském pohon') je jiná forma adaptace

Poučná vycházka v prostoru.

Chovy "mimo půdu" jsou také nesmyslné vůči stanoveným kvótám na na Stránskou skálu produkci mléka, protože je naplňují využíváním substitučních doveze­

rámci obnovení aktivity základních organiza­ ných krmiv. Zdanění těchto importů , zejména sóji, je nezbytné pro pod­ Vcí (;SOP a brněnské ekologické obce se pmgra­ nícení národní produkce krmiv, která by vrátila krmné luštěniny tam, mová komise RS (;SOP rozhodla zorganizovat vycházek s odbornými průvodci, kteří by kam patří. Proč nerozvíjet pěstování vlčího bobu, který se osvědčil v ne­ seriál ukázali na význam těchto přírodních pozů­ statků, ať jsou již původní, antropogenní, chrá­ příznivých podmínkách? Další podnět, jak vzdorovat vysokým koncen­

něné, nechráněné či jakékoliv jiné. Přitom by tracím dobytka "mimo půdu" .

měly být ukázány i vlivy jednotlivá místa zne­ Federace navrhuje, aby byly schváleny dotace Evropského hospodářské­ hodnocující, co se proti nim dělá, jaké zásahy orgány státní ochrany přírody nebo ho společenství na posílení extenzívních chovů, zejména odchov telat připravují patronátní organizace včetně ZO (;SOP. Tedy u matky, který zhodnocuje venkovský prostor a který produkuje maso program ne jednoduchý. taková vycházka se konala ve čtvrtek 28. nesporné gastronomické kvality. Zdravá gastronomie je základ kvality ži­ První června 1992 na Stránskou skálu. Sraz byl na stanici tramvaje probíhající přímo pod skálou vota, na to by se nemělo zapomínat!

Pro zhodnocení kvalitních Prvořadé

produktů, přírodního

a kulturního

dědictví.

je informovat konzumenty jednoznačnými etiketami. Při jejich absenci nebo při nedokonalém označení, se na trhu uplatňují produkty nejhorší kvality, např. u masa kuřata ztv. "domácí", jehňata odkudkoli nesoucí název evokující kvalitu, atd. Tím jsou velmi poškozováni nejseri­ óznější producenti a je navozována špatná atmosféra, která vrhá pode­ zření na produkty jako celek. Rovněž je třeba pomoci biologickému ze-

20

a 30 účastníků prošlo během dvou hodin celou lokalitou. O velmi zasvěcené seznámení s mís­ tem, geologickým vývojem a paleontologickým

Podobnou poušť nekonečných, ujelděných a chemií nadopovaných lánů najdeme kdekoliv ve Středomoravských Karpatech. Sn(mek T. J. Pivečky pochází z Karlínských po/( u Cejče

Vd~rr~ Dll1lfi®~

mědělství

výrazněji

prosadit značku AB (agriculture biologique) v oblasti marketingu. Je to problém velmi naléhavý a týká se jak produk­ tů rostlinného, tak i živočišného původu . Biologické zemědělství je jed­ nou z alternativ nejvíce pokročilých, a to zároveň co do počtu producen­ tů i co do známosti u veřej nosti: podle nedávné ankety je zná 27 % Fran­ couzů, kteří chtějí zemědělství méně znečisťující, produkty přírodnější a méně transformované zpracovatelským průmyslem . Tato forma země­ dělství tvoří součást nového životního stylu, který není v protikladu s vě­ deckým pokrokem. Už byla opuštěna představa světového hladu, ve jmé­ nu kterého by se mělo vše obětovat - biosféra, budoucnost našich pří­ rodních zdrojů, protože skutečný problém spočívá v něčem jiném. Uveďme v této souvislosti, jaký tlak vyvíjejí jisté mezinárodní lobby pro uvedení laktačního hormonu somatotropinu na trh. Zvyšovat kvantitu produkovaného mléka v provozech, které už dnes jsou zodpovědné za je­

významem se postaral prof. dr. Rudolf Musil, DrSc., botanické zájmy byly uspokojeny díky dr. Ludmile Vaněčkové, zoologické především zásluhou doc. dr. Jaroslava Pelikána, DrSc. D ochranářské informace se postaral předseda 5. ZD J. Martiško. Souhrn poznatků a námětů bude písemně předán odboru životního pro­ středí Městského úřadu (magistrátu) v Brně . Karel Hudec

Neúmlmá velikost polí, zhutnlná plida a cel­ kové zhoršení její fyzikální struktury, expanze kukuřice - syfilidy naši krajiny - to vše jsou příčiny katastrofálnlho rozvoje eroze. Zatímco homí části svahli jsou obnafovány na samé podloff, j ejich lípatl jsou přeplavována sedi­ menty a po deštlch 1/a nich stojf jezera vody. Foto T. J. Pivečka

21

ho nadprodukci - to by byl opravdu absolutní nonsens v Evropě s existu­ Kreslil Václav Houf jící kvotací na produkci mléka! A přece ho dotyčné provozy budou po­

užívat, pokud rozhodovací sféra bude dostatečně laxní k jeho povolení.

Byla by to nová manifestace poddanství průmyslu, přispívajícího k další­

mu ruinování skutečných zemědělců. Zhodnocování produktů zeměděl­

ců v regionech se zhoršenými přírodními podmínkami by pro ně bylo

účinněj ší pomocí!

Zemědělec hospodařící v horách musí čelit dvěma problémům : udržení

prostoru (svažitost) a zachování venkovské populace. Zákon o horách

přispěl k vylidnění vyšších poloh ve prospěch zemědělství v údolích. Pod­

Dopisy čtenářů pora a rozvoj speciální produkce ve vysokých polohách (seno, ovocné sa­

dy, atd.) jsou nezbytné k tomu, aby se v těchto podmínkách zemědělství

udrželo. Je to však podmíněno také ochotou přizpůsobit zemědělskou

materiálovou základnu tomuto typu produkce (kde zůstal výzkum v tom­ Zajúnavá studentská to směru?) a podporovat značku produktů vysoké hodnoty s původem

v horských oblastech. Tyto orientace se musí odrazit v zákoně o horách práce jasnými dispozicemi.

Pod názvem Sledování čistoty vody v brněn­ Neslyšíme mluvit o ničem jiném než o rozvoji turistiky, která má zachrá­ ských řekách - Ponávce, Svitavě a Svratce vy­ studentky IV. ročníku gymnázia stu­ nit francouzskou ekonomiku! Turista, který hledá venkovský prostor, je pracovaly dii, v níž v roce 1991 sledovaly výsledky analý­ citlivý na gastronomii. Je to nejlepší šance sjednotit zemědělství a turisti­ zy obsahu Cd, Cu, Pb a Zn ve zmíněných ře­ Práci rozdělily na III části: ku tím, že pomůžeme zhodnotit jejich kvalitní produkty a že odmítneme kách. 1. Každých 14 dní odebíraly vzorky vody pochybné značky, které používají jméno oblasti pro kamuflování dovozů Z výše jmenovaných řek, Každých 14 dní odeb(raly vzorky vody se nízké ceny. Producenti z Aveyronu, kteří jsou zvláště dynamičtí, to po­ 11. zv(řeným kalem, chopili už dávno. Obrátili se k turistům v létě, aby jim ukázali, jak chovají III. K atdých 14 dne odebíraly vzorky kalu. zpracovaly podle ČSN Č. 75 7221 do dobytek na prodej, a přesvědčili je, že jim mohou zajistit stejně kvalitní Výsledky tabulek, doplnily práci fotodokumentací, pola­ pobyt po zbytek roku.

rogramem atd. a přihlásily práci do soutěže SOČ. Zhodnocení produktů se týká ještě několika dalších základních aspektů: Protože olovo je těžký prvek, začaly před ode­ - Zachování genetického dědictví přizpůsobeného nepříznivým pod­ bráním vzorků vody zviřovat kal. V této druhé skupině vzorků byla voda často vlivem obsahu mínkám: plemena skotu a ovcí, odrůdy kultur extrémnímu klimatu. Čím olova zařazována až do V. tř. jakosti. Obsah více se jich zachová, tím méně se jich bude muset vytvořit.

olova zde stoupnul ve srovnání se vzorky vody z první skupiny 27x v průměru. Když porovna­ - Zachování přírodního dědictví flóry a fauny, kterého neustále ubývá ly vzorky první a třetí skupiny, obsah olova ve všeobecné lhostejnosti. Protože inventura klasifikovaných území v sedimentu byl 10 OOOX větší než ve vodě. také situaci na brněnských řekách a (ZNIEFF) byla právě ukončena, aplikujme metody šetrného hospodaře­ Sledovaly v jejich okolí z ekologického hlediska, zejména ní bezodkladně v nejohroženějších zónách.

místa odběru vzorků. Reka vitava v Zábrdovi­ cích v místě odběru vzorků působí velmi zaned­ - Přiznání peněžní hodnoty faktorům půdní úrodnosti: obsahu orga­ baným dojmem. Obsahuje četné odložené věci. nické hmoty, biomase žížal - faktorům biologické stimulace půd a po­ Také její okolí vypadá velmi zanedb aně. Řeka mocID'Kům kultivace, článku potravních řetězců četných zvířat, abychom Ponávka působí dojmem mrtvé řeky. Místo od­ běru na Konopné je u octárny. Také tu byl ocet mohli účinně vzdorovat proti zranitelnosti půd. Půdy jsou ekosystémy, velmi často cítit. Řeka Svratka na Kšírově v Komárově - v okolí je v teplém období roku které zaplatily daň za "modernost", jsou považovány za podklad velmi hustý porost s různými živočichy. Na řece a nikoli už za dědictví, jehož obnovení bude vyžadovat hodně času. Jak­ jsou hojné kachny březňačky. Řeka Svratka na má udržované okolí. Voda je i po che­ mile začne působit eroze, nestačí desetiletí k obnově půdy, v mnohých Poříčí mické stránce poměrně čistá. V zimě tu pozo­ případech to nebude možné vůbec.

rovaly iabutě i racky. závěr odebraly vzorky kalu u možných zne­ - Zavést statut zemědělství - životní prostředí pro politiku koordina­ Na čišťovatelů - Lachemy, Zbrojovky a 1. brněn­ ce kroků z hlediska udržení typických krajin, jejichž neužitečné mizení je ské strojírny. Hygienická stanice vyhodnotila třeba zastavit: mokřadní zóny, živé ploty (statut větrolamů), lada, vysoko pouze vzorky kalů od Zbrojovky. Bylo zde zjiš­ těno 1049 mg Zn na 1 kg sušiny a 37 mg Cd na položené zóny atd.

1 kg sušiny, dále 90 mg Cu na 1 kg sušiny mg Pb na 1 kg sušiny. Zajímavý je poměr­ Není horské turistiky bez udržování krajin a zachování bohatství flóry aně27vysoký obsah Cd. a fauny. Tato forma turistiky není průmyslem, je opakem toho, co píše

Jana D vořáková

I

22

I

IPolemika ministerstvo zemědělství, je to aktivita kvality a nikoli masovosti. Jestliže se zniČÍ to, co přicházejí hledat turisté, tedy krajiny a nenarušené prosto­ ry, můžeme být jisti, že příště už nepřijdou. Závěrem

Zjevná nesourodost zemědělské politiky má původ ve "spodních" tla­ cích, které jsou uplatňovány na rozhodovací sféru průmyslovými zájmo­ vými skupinami, které si přisvoj ily zemědělství a které se chystají ho zcela ovládnout pomocí biotechnologií. Technokraté a profesionální organiza­ ce se propůj čili k této hře a účastní se v ní dvojakou pozicí, kterou hodně Francouzů považuje za nepřijatelnou. Odmítají naslouchat našim dopo­ ručením , která se ostatně shodují s názory dalších subjektů a jež apelují čím dál naléhavěji . Organizovat "rozklad" zemědělství nebo postupně dospět k "normálněj ším" formám gesce - tuto volbu je třeba provést okamžitě.

Myšlenky z dokumentu francouzských o chránců přírody ukazují, že ani v podmínkách rozvinuté tržní ekonomiky není snadné najít soulad ve vztazích zemědělství - kraj ina -přírodní a Životníprostředí. Spíše opak je pravda,jak říká lislovL Snadje tedy na místě otázka: nenastal už čas, abychom si připustili zcela nové ekologické problémy našeho zeměděl­ ství, které se vynoří v blízké budoucnosti ve spojenís transformací druž­ stev a privatizací státních statků? Formulace naš~ch postojů rovněž ne­ snese odkladu.

Údolí smutna Člověk pozná za život mnoho krásných koutů světa,

avšak místo, kde sc narodil a které je pro něho koutem nejkrásnějším . je jen jedno. Mým rodným domovem je Mokrá Hora a údolí Po­ návky. Jak nádherná zákoutí přírody zde býva­ la, dokud se jakýsi bezcirný lidský mozek ne­ rozhodl vést právě tímto kouskem krásy kanali­ zaci z Kuřimi do Brna. Stavba projektu sice za­ čala "za komunistú", ale když byli soudruzi nu­ ceni v listopadu 1989 odstoupit, údolí Ponávky v té době ještě narušeno vůbec nebylo a ni čivá stavba se mohla zarazit. Jenomže ve funkcích, které rozhodují o výstavbě, se zřejmě udržely staré struktury nebo nastoupili noví lidé se stej­ ně matematickými a necitelnými mozky. Roz­ hodli jednoduše: Stavba se musí dokončit, pro­ tože zrušení projektu by bylo mnohem náklad­ nější. To se ale velice zmýlili. Tím, že se pokra­ čovalo, ztratilo údolí Ponávky neporovnatelně více, pozbylo hodnoty, které se nedají vyčíslit penězi. Uvedu zde "jen" ty nejcitelnější zásahy: - Mnoho nádherných stromů bylo pokáceno. Kdyby alespoň zmizely z povrchu zemského beze stopy, jenomže na mnoha místech je mož­ no spatřit jejich zmasakrované pahýly a někdy i kmeny. - Celé údolí je rozkopané, vypadá to, jako by tudy (s prominutím) proběhlo obrovské prase a rypákem rozrylo, co bylo v cestě. Tak moc je ten zásah citelný a bijící do očí. - Jako lidé mi nepřipadají ani projektanti, ani

pracovníci, kteří stavbu provádějí. Pracují s těž­ kými a stavebními auty a často se stane, že si prostě nevšimnou stromu a ten z toho pak vy­ vázne s těžkými odřcninami nebo s několika poraženými větvemi. - Zarážející je skutečnost, že projekt vede údolím, kde teče říčka a kde se rozkládá pět rybníků. V místech, kde se potok kryje s jejich projektem (bývalo to jedno z nejkouzelnějších míst), byli nuceni svést potok do uměle vyko­ pané rýhy a bývalou říčku postupně zarovnáva­ jí. Tu a tam zůstaly ještě kaluže vysychající sto­ jaté vody, z níž jsme za pomoci několika přátel vylovili a přenesli v kyblících do bezpečné části potoka okolo 150 raků. Jejich počet opravdu stojí za povšimnutí, když uvážíme, že byli ve třech nebo čtyřech kalužích. Kolich jich asi zů­ stalo pod navezeným pískem a betonovými pa­ nely v zarovnaných částech potoka? Nechci ani pomyslet. V době, kdy jsme lovili raky, přišel lesník a požadoval pokutu, neboť "chytat raky je zakázáno" . Vše jsme mu vysvětlili, když byl tak slepý a neviděl , co se tady děje . Naštěstí to pochopil! !! Ale po projektantech nikdo nežádá pokutu, když takto rozhodují o nevyčíslitelných bohatstvích!! V případě údolí Ponávky se zřejmě nedá již nic zachránit, doufám však, že tento dopis nezůsta­ ne bez odezvy a poslouží především jako varo­ vání do budoucnosti. Lukáš Vlček

I

Jaderná energie jako řešení globálmno oteplováni! Článek na téma globálního oteplování, který vyšel v prvním čísle Veroniky, mi napřed udělal velikou radost. Vždyť o problémech, které lid­ stvo svou činností vytvořil o a které ohrožují přežití planety, se pořád mluví a píše tak málo. O to víc mě znepokojuje řešení, ke kterému autor vybízí. To, že (při zachování dnešního trendu spotře­ by) náhrada klasických elektráren jadernými reaktory nem ůže množství emisí CO 2 podstat­ n ě ovlivnit, dokazuje řad a studií. Vyplývá z nich také, že hlavním a zásadním opatřením pro zastavení oteplování Země je zlepšování využití energie. Je si toho snad věd om i autor výše uvedeného článku . Rozvoj jaderné energetiky požaduje jako řešení dočas n é (desítky let), které by mělo následovat po snížení spotřeby a sloužit do do­ by, než se lidstvo n aučí využívat alternativní zdroje. Rozhodně si nemyslím, že by jaderná energie byla vhodným zdrojem energie, protože prob­ lémy s ní spojené (neodstranitelné potenciální nebezpečí, nevyřešený problém skladování vy­ hořelého paliva apod.) jsou pn1iš závažné na to, aby se mohla stát součástí jakékoliv skutečné alternativy. Nicméne, diskuse (jistě zajímavé) o vhodnosti jaderné energetiky pro budoucnost mi v tuto chvíli připadají zbytečné. Zbytečné proto, že sotva budeme hledat jakýkoliv zdroj pro ono přechodné období. Oblastí, ve kterých lze zvy­ šování účinnosti aplikovat (a u kterých jsou ná­ klady na odstranění 1 kg CO 2 nižší než u jader­ né energetiky), je mnoho. Pokud mají dostatek těchto možností třeba Spojené státy (jak ukazu­ jí výzkumy nllnř. World Watch Institute), v teskoslovensk.J na tom jsme z tohoto hledis­ ka j eště o hodně lépe. Autor nevidí krátkodobé řešení na příštích dvacet let ~po kterých očekává rozmach využí­ vání slunecní energie). Ale vždyť jím je právě ono zvyšování účinnosti a tedy snižování spo­ třeby! Pokud budeme důslední, tato opatření nám vystačí na řadu let. I požadavek rozvoje jaderné energetiky za co nejrychlejšího poklesu spotřeby je ambivalent­ ní. Jaderné elektrárny jsou ukázkovým příkla­ dem centralizovaného a nepružného zdroje, který vyžaduje tomu odpovídající strukturu od­ běru . Ze zkušenosti víme, že rozvoj jaderné elektrárny nejen že snižování spotřeby (natož rychlému) brání, ale naopak podporuje její růst (např. ve Francii). Další podmínkou navrhovaného řešení je poža­ davek, aby investicím do zvyšování účinnosti investice do jaderné energetiky nekonkurovaly. O tom lze naneštěstí jen snít. Je obecně známo, že právě jaderné energetice je věn ována priori­ ta na úkor účinnosti i alternativních zdfojů. Na­ příklad rozpočet Mezinárodní agentury pro energii (IEA) věnuje na rozvoj jaderné energie 60 % prostřed ků, zatímco do úspor 6 % a ob­ novitelných zdrojů 9 % . Jaderná energie se do­

23

Vplyv vodného diela na kvalitu vod

GabčÍkovo

Zdena Kelnarová Úzémie rozprestierajúce sa v inundačnom pásme Dunaja je výdatnou zá­

sobárnou kvalitnej podzemnej vody využívanej na vodárenské účely.

V okólí Bratislavy sú najvačšie vodné zdroje na ravom brehu Dunaja

v Kalinkove a Šamoríne, na pravom brehu Dunaja v Rusovdach-Ostrov­

né lúčky.

Všetky zásahy do prírody treba starostlivo zvážiť, aby nedošlo k ohroze­

niu tohto zatiar nie vždy dostatočne oceneného bohatstva. Vodné dielo

Gabčíkovo vznikalo a bolo z velkej časti vybudované v čase, kedy sa ne­

zohradňoval jeho dopad na prírodné prostredie a nebrali sa do úvahy va­

rujúce hlasy odbormlwv a ochrancov prírody. Je to dielo morálne už za­

staralé. V súčasnosti reálne riešenie problému z hradiska vodohospodá­

rov spočíva v otázke, ako možno v čo najvačšej miere eliminovať vplyv

vodného diela (VD) na zásoby podzemných vód.

Póvodný projekt vodného diela, tzv. variant "A" pozostával:

zo zdrže Hrušov-Dunakiliti, z prírodného kanála na elektráreň, z elekt­

ráme v Gabčíkove, odpadového kanála z elektráme, ktorý pod Palkovi­

čovom zaúsťuje do Dunaja a zo stupňa Nagymaros. Po odstúpení maďar­

skej strany zo zmluvného projektu sa hodnotili tzv. varianty B, CaD.

Pracovníci VÚVH Bratislava v r. 1991 riešili a posudzovali v komplexe

úloh tri varianty YD.

Zjednodušene ich móžeme popísať nasledovne:

1. Variant "B" - od zmluvnéJIO variantu sa líši tým, že sa neuvažuje so stupňom Nagymaros. 2. Variant" C", tj. dočasné uvedenie vodnej elek tráme Gabčíkovo do prevádzky na čs. území. Toto riešenie počíta so zmenšením nádrže a to tak, že sa bude nachádzať iba na čs. území. 3. Variant"D", tzv. ekologické riešenie zdrže Hrušov, spočíva v ohrad­ zovaní koryta Dunaja tzv. "letnými hrádzami vo vzájomnej vzdialenosti 1500 m v riečnom kilometr; 1842 až 1857. Je to riečna varianta vodného diela, tj. bez nádrže. Varianty Ba D je možné zrealizovať len po dohade s maďarskými part­

nermi.

Kfúčovým bodom z hradiska kvality podzemných vód je zdrž. Kvalita vo­

dy a sedimentu v zdrži sa bude významnou mierou podielať na kvalite in­

filtrovaných podzemných vód. Úalším dóležitým faktorom ovplyvňujú­

dm kvalitu podzemných vód je zvodnené podložie, v ktorom prebieha

infiltrácia vód.

Výslednú kvalitu vody v zdrži bude významnou mierou ovplyvňovať:

- kvalita pritekajúcej dunajskej vody . - množstvo a zloženie usadených plavenín, tj. sedimentu, ako aj rozlože­ nie v zdrži - množstvo a zloženie vypúšťaného znečistenia - parametre zdrže, tj. objem, plocha, tvar . . . - rýchlosť prúdenia vody a jej doba zdrženia v jednotlivých častiach zdrže - v zimnom období zámrz hladiny Kvalita vód Dunaja v Bratislave je z 95 % závislá na vývoji kvality vody vstupujúcej na naše územie. Základný chemizmus vody je vcelku stabilný z hydrologického a hydrochemického režimu rieky. Ku kl'účovým ukazo­

24

konce stala jedinou technologií, pro jejíž pod­ poru byl vytvořen zvláštní orgán OSN (Meziná­ rodní agentura pro atomovou energii). V Čes­ koslovensku je situace ještě vyostřenejší - za - . tímco vláda garantuje miliardové půjčky pro ja­ dernou energii, na výzkum alternativ věnovala v roce 199 1 asi 80 miliónů korun. Autor rovněž vyjadřuje svoji skepsi ohledně obnovitelných zdrojů (připomíná zejména slu­ neční energii). K tomu bych rád poznamenal dvě věci . Předně, kdybychom věnovali na vý­ zkum alternativních zdrojů tolik prostředků, kolik doposud bylo (a stále je) investováno na výzkum v oblasti jaderné energie (celková část­ ka je odhadována na tisíce miliard dolarů), bez­ pochyby bychom byli při využívání obnovitel­ ných zdrojů mnohem dále. Druhý bod se týká tvrzení, že neexistují jednoduchá řešení. Ano, každý způsob výroby energie má vady. Podstat­ nými se však stávají teprve tehdy, když ztratíme cit pro míru při jejich využívání. Pokud bychom chtěli přistupovat ke spotřebě energie jako do­ posud (což nám naštěstí podmínky nedovoH), nakonec by požadavky nedokázal nasytit žádný zdroj. Tvr.!ení, že jaderné elektrárny možná nejsou vhodným řešením lokálním, ale globálně zna­ menají jedinečnou příležitost, snad ani není tře­ ba vyvracet. Dělá to samo. Není totíž pravdivé ani z hlediska technického (že masový rozvoj jaderné energie znamená výrazné snížení emisí CO 2), především však odporuje základním principům životaschopného uspořádání společ­ nosti. Nehledě na to, že prosazení "obecného zájmu" proti vůli místních komunit vyžaduje silnou centrální moc, zásadně není možné, aby něco, co není vhodné lokálně, bylo užitečné globálně . Milý Jane Hollane, vždyt přece právě a jedině to, co prospívá v místních měntcích, je užitečné (nebo aspoň neškoru') celosvětově. A na závěr ještě jedna poznámka: Jan Hollan píše, že využívání štěpení ve vyspělých zemích je dobrodiním pro Bangladéš. Oteplování pla­ nety je opravdu, stej ně jako ostatní globální problémy, způsobené konzumem průmyslo­ vých zemí a dopadá nejničivěji právě na tu ne­ srovnatelně chudší většinu lidí, která žije jinde. V zemích, jež z pozice povýšené jistoty o správ­ né jedinosti našeho způsobu rozvoje nazýváme "rozvojové"' . Není ale přesvědčivějšího důka­ zu o pochybené orientaci naší společnosti, než je očividná neschopnost vyřešit problém přežití sebe sama. Veškeré snahy o vyřešení zhoub­ ných důsledků vlastní existence zatím selhávají, přijatá opatření jsou ve srovnání s potřebnými kroky komicky nevinná nebo směřující zcela jinam, bez výjimky se pak snaží nalézt kompro­ mis v rámci pevně vytyčené cesty. Jestlíže autor považuje masový rozvoj jaderné energetiky za pomoc Bangladéši, nelze než s lítostí konstato­ vat, že ani jemu se nepodařilo z tohoto bludné­ ho kruhu vystoupit.

.Jan Beránek, H nutí DUHA

První repríza výstavy ENVmRNO vatefom kvality vody patria ukazatele kyslíkového režimu: obsah rozpu­

stného kyslíka a obsah organických látok vo vode, vyjadrených formou

chemickej (CHSKMn , CHSKcr) a biochemickej (BSKs) spotreby kyslíka.

Obsah kysHka v dunajskej vode je priaznivý, v celoročnom priemere ne­

klesne pod 9 mg . 1-1.

Vývoj znečistenia Dunaja organickými látkami je charakterizovaný ná­

rastom biologicky ťažšie rozložitefných látok v pomere k biologicky dob­

re rozložitefným, čo je dosledok zvyšujúceho sa množstva biologicky vy­

čistených vod v povodí.

K pozitívnym zmenám vo vode, vzniknutým po akumulácii vody v po­

rovnaní s tokom možeme zaradiť zníženie obsahu BSKs, nerozpustených

látok, zákalu, živín, ťažkých kovov a organických polutantov. K negatív­

nym zmenám, okrem úbytku kyslfka počítame pomnoženie fytoplanktó­

nu, zámrz a očakávané zvýšené množstvo nepolárnych extrahovatefných

látok (predtým nazývaných "ropné látky") v dosledku turbulencie toku

a zintenzívnenej plavby.

V nasledujúcej tabul'ke uvádzame porovnanie jednotlivých variant z roz­

nych aspektov:

1

.l

Alternatíva najpriaznivejšia menej priaznivá najnepriaznivejšia

1

Konc. kysl.

Množ. sedim.

Infiltr. dráha

Vplyv zneč.

Množstvo

fytoplankt.

D B

D C

D B- C favý breh

D B

D

C

C

B

C

B

Pre priaznivú kvalitu podzemnej vody je potebné: udržať vhodné kyslíkové pomery v akumulovanej vode - znížiť množstvo usaden ých plavenín, tj. sedimentu - zamedziť vypúšťanie znečistenia - ponechať čo najdlhšiu infi/tračnú dráhu vody Problémy kvality podzemnej vody vo vzťahu k významu a samočistiacicl) procesov prebiehajúcich po infiltrácii dunajskej vody vo vodotesných štrkových náplavách vnútrozemskej delty Dunaja sú jednými z najdisku­ tovanejších pri posudzovaní vplyvu YD Gabčíkovo na okolité životné prostredie. Samočistiace procesy sú súčasťou procesov spósobujúcich zmenu kvality podzemnej vody pri jej prúdení v poréznom prostredí. Sa­ motné horninové prostredie je kontaminované organickými látkami dl­ hodobo prenikajúcimi s infiltrovanou dunajskou vodou do zvodneného prostredia. Po napustení VD, tj. zvýšení vodnej hladiny možu tieto látky prenikať do podloŽia. V dunajskej vode bolo identifikované široké spektrum organických kon­ taminantov, z ktorých mnohé sa nachádzajú na zozname prioritných po­ lutantov, ako ich uvádza US EPA . Tieto látky móžu svojimi účinkami negatívne vplývať na fudské zdravie. Vo vode sa sorbujú na suspendova­ né látky, rovnako ako aj kovy a v zdrži sa budú kumulovať v dnovom se­ dimente. V závislosti od zloženia vody a sedimentu, kyslíkových pome­

Mezinárodní výstava techniky pro tvorbu a ochranu životníbo prostředí včetně so uběžné­ ho kongresu, zaměřeného na ekologické prob­ lémy, měla v C:eskoslovensku svoji premiéru před dvěma roky. Vznikla z nutnosti řešit ože­ havé problémy životního prostředí, které se na­ kupily za poslední čtyři desetiletí. Hned napo­ prvé st<. setkala s příznivou odezvou - i když v roce 1990 byla situace pro podnikatele a od­ borníky, kteří přijeli ze zahraničí, dosti proble­ matická. Státní podniky byly nepružné, inves­ toři ještě příliš závislí na rozpadávajícím se cen­ trálním plánování, chyběla základní legislativa. Přesto se již tehdy zúčastnilo výstavy více než dvě stě výrobců technologií a systémů pro ži­ vot,pí prostředí ze 14 zemí. Značný byl také zá­ jem o účast na kongresu. Mezitím se mnohé změnilo ; vznikla řada záko­ nů souvisejících s ochranou životního prostředí, ustavila se Asociace výrobců ekologických zaří­ zení, v naší zemi působí kolem tisícovky firem, které se věnují tomuto oboru. Šance pro druhý ročmK výstavy ENVmRNO '92, která se usku­ teční v Brně ve dnech 20.-23. října (v paviló­ nech B a E), jsou tedy objektivně daleko přízni­ vější.

Nomenklatura výstavy je rozdělena do deseti základních oborů : • Odpady, jejich odstraňování a znovuzískává­ ní surovin; • Ochrana čistoty vod a zpracování odpadních vod· • Ochrana čistoty ovzduší; • Snižování hladiny hluku; • Ochrana půdy a krajiny, tvorba životmno prostředí;

• Měřicí a regulační technika, softwarové a hardwarové vybavení, přístroje pro kontrolu životního prostředí; • Biotechnologie a ekologicky vhodné techno­ logie pro intenzívní využití zemědělské pů dy a pěstování zdravotně nezávadných plodin; • Technika a zařízení pro likvidaci ekologic­ kých katastrof; • Bankovní financování ekologických projek­

tů ;

• Konzultační, informační a expertizní sy­ stémy. Ing. Jiří Knop z a. s. Brněnské veletrhy a výsta­ vy, který odpovídá za přípravu a průběh celé akce nám v rozhovoru řekl, že souběžně s ná­ borem vystavovatelů navázali také kontakty s bankami v souvislosti s financováním ekolo­ gických akcí. "Tahle informace je nesporně za­ jímavá pro tuzemské i zahraniční firmy" uvedl, "včetně toho, že rovněž z projektu PHARE lze čerpat určité prostředky na know­ how, zpracování studií, projekční dokumenta­ ci . .." Příznivá

je i skutečnost, že se podařilo získat podporu britské a nizozemské vlády pro firmy z těchto zemí, které se výstavy ENVlBRNO '92 zúčastní. Brněnská výstava se ostatně dostala i do britského prestižního seznamu třinácti vy­ braných světových veletrhů a výstav; stejně je tomu i v Holandsku, kde je na seznamu NCH (Nederlands Council for Trade Promotion). Účast firem z těchto zemí mnohonásobně pře­ výší jejich počet z před chozího ročruKu. Kromě toho nalezneme v Brně řadu význam­ ných podniků z mnoha zemí, napnKlad LUR­ GI, GALVANO UNO FlLTERTECHNlK

25

rov, mikrobiálneho oživenia, hydraulických parametrov ako i ďalších faktorov móže dochádzať k uvol'ňovaniu a zmenám týchto látok v sedi­ mente a možu sa dostávať do podzemných vod. Napríklad ortuť prechád­ zať do formy rozpustnej metylortuti. Na udržanie vhodnej kvality vody budú doležité kyslíkové pomery v zdrži, v prípade "D" varianty v naakumulovanej vode pred vtokom do kanála hydrocentrály. V súčasnosti voda Dunaja obsahom kyslíka vyho­ . vuje na infiltráciu, v zmysle kritérií vypracovaných Medzinárodným združením vodární v povodí Rýna (IAWR). Po akumulácii vody už taká­ to priaznivá situácia počas všetkých ročných období nebude, najma v zi­ me počas zámrzu hladiny. Najnepriaznivejšie kyslíkové pomery očakáva­ me pri tzv. variante "C" . Zo zdrojov znečistenia ohrozujúcich kvalitu akumulovanej vody treba uviesť vypúšťanie predovšetkým komunálnych vod zo sídliska Petržalka (cca 150 000 obyvatel'ov, ČOV pred dokončením) na pravom brehu Du­ naja a z Istrochem Bratislava na l'avom brehu toku. Tento chemický zá­ vod vypúšťa celú paletu ťažkoodbúratel'ných organických látok, a jeho odpadové vody ani po dokončení biologického stupňa ČOV by nemali byť vypúšťané do zdrže, ktorá naviac bude znižovať premiešavanie vod s dunajskými a vo vačšej miere móže ohroziť vodné zdroje v l'avobrežnej oblasti. Z tohoto aspektu je priaznivá tzv. "D" varianta, nakol'ko vzdialenosť po­ vrchových vod od vodných zdrojov je najvačšia. Na základe modelovania kvality podzemnej vody a experimentálnych prác možno konštatovať: - Po napustení zdrže budú jestvujúce vodné zdroje Kalinkovo, Šamo­ rín a Rusovce-Ostrovné lúčky dotované takmer výlučne infiltráciou zo zdrže. Infiltrácia bude plošne lokalizovaná do určitých oblastí a jej in­ tenzita bude časovo premenlivá. Na dotácii vodných zdrojov sa bude v najviičšej miere podielať stredná časť zdrže. - Kvalita podzemnej vody v príbrežnej zóne Dunajaje v hlavnej miere determinovaná kvalitou vody v rieke a v priebehujej infiltrácie sa rýchle znižujli hodnoty "kazovatel'ov kyslíkového režimu. V závislosti od rých­ losti prúdenia podzemnej vody tieto procesy doznievajú vo vzdialenosti 50-150 m. Preto je vodné zdroje umiestnené v blízkosti tejto zóny nutné pokladať za ohrozené, čo platípre vodný zdroj Kalinkovo a pre prípad riešenia zdrže vo variantoch C a B. - Pre vodný zdroj Rusovce-Ostrovné lúčky to platí v podstate pre rieše­ nie C, Ba D. Vodný zdroj Šamorlnje lokalizovaný mimo tejto kritickej zóny a zmena riešenia zdrže má na kvalitzt J'ody v tomto zdroji iba ma(ý vplyv. - Problém remobilizácie organických pollltantov nachádzajúcich sa v podloží a pravdepodobný migračný dopad zatial' riešený nebol. Jednotlivé deje nie je možné v prírodných podmienkach časovo a prie­ storovo diferencovať, a sú natol'ko zložité, že ich úp lne exaktné popísanie nie je pri súčasnej úrovni ich poznania možné Problematika podzemných vod Žitného ostrova sa začala komplexne rie­ šiť v tomto roku v rámci medzinárodného programu PHARE.

26

a MAB -~INTJES z Německa, AUSTRlA SYS­ TEM MULL z Rakouska, BRUEL + KJAER z Dánska, SUMECH z Polska, HYDRO­ PRESS WALLANDER ze Švédska, GUND­ LE LlNING SYSTEMS z USA a mnoho dal­ ších. Rozsáhlejší bude rovněž účast čs . podniků. PŮ­ vodně se ekologické problematice věnovalo v ť':eskoslovensku kolem 150 výrobců a ob­ chodních organizací, dnes jich je asi tisíc. Za všechny uvádíme účast alespoň některých ­ KRÁLOVOPOLSKÁ STROJíRNA Brno předved e biologickou čistírnu a usazovací ná­ drže, OROYA Praha neutralizační stanice, OBZOR Zlín dvojčinné mechanické rozprašo­ vače, NEOTEC Praha přenosné laboratorní přístroje pro analýzu vody, FONTÁNA Brno zařízení na desinfekci vody ultrafialovým záře­ ním a česle pro mechanické čištění odpadpJch vod ... Na základě předběžného průzkumu vědí orga­ nizátoři akce již nyní, že výstavu navštíví kolem 20-25 tisíc osob; z toho více než 90 % odbor­ ru1ců. Domácí i zahraniční vystavovatelé budou mít tedy možnost oslovit je buď konkrétními výrobky ve svých expozicích nebo přednáškami v rámci doprovodného programu. Souběžně s výstavou ENVIBRNO '92 se usku­ teční v Domě techniky, který je situovaný rov­ něž ve veletržním areálu, třídenní mezinárodní seminář Životní prostředí pro XXI. století; je rozdělen do tří sekcí voda, odpady a aktuální problémy. Každé z nich bude patřit jeden den, přičemž nejvíce odborru1ců se dosud přihlási lo do třetí sekce. Zároveň bude probí­ hat panelová diskuse, předvádění videofilmů a komorní výstavky určitých systémů a techno­ logií přímo vedle přednáškových sálů. Hlavním garantem semináře je Ing. Pavel Patzel, který nám řekl: "Pro současnou situaci ve vědecko­ výzkumné oblasti je jednodenní seminář nej­ lepším řešením. Ponechává účastníkům dosta­ tečný prostor, aby po dnu stráveném teoretic­ kými diskusemi navštívili posléze expozice, kde jsou mnohdy ve skutečném provedení techno­ logie a zařízení, o nichž se hovořilo. Tady při­ cházejí ke slovu již konkrétní jednání. Výstavu ENVlBRNO '92 a souběžný seminář bych označil za idcální spojení teorie, praxe a obcho­ du." Erika Bezdíčková

POUČÚDe

sa UŽ

konečne?

Pomažme si mapou Československa. Kla­ tovy najdeme pol'ahky a takmer presne na juh, vo vzdialenosti 120 km, leží v Hor­ nom Rakúsku, na hranici s Nemeckom, mestečko Ranshofen. Práve tu jestvuje už vyše 50 rokov rakúska hlmikáreň, a preto­ že homorakúska vláda má zrejme iné me­ rítka než slovenská, nariadila v roku 1987 zastavenie elektrolytickej výroby hliníka v miestnom závode Austria Metali AG

Záverom podotýkam, že je na škodu veci, že problémy súvisiace s výstav­ bou a prevádzkou vodného diela sa neriešili na úrovni odborníkov obi­ dvoch zainteresovaných strán, tj. ČSFR a Maďarskej republiky. Pravde­ podobne by sme sa boli vyhli mnohým problémom, ktoré budeme musieť v budúcnosti riešiť, možno i s vyššími finančnými nákladmi. V článku bola okrem prác autorky použitá citácia zo štúdie kolego v z VOVH Dr. Holubca, Ing. Lindtnera, CSc. a Ing. Valka snázvom " Pro­ gnóza zmien kvality podzemnej vody a predpokladaný sposob jej úpravy vo vodných zdrojoch litného ostrova ", publikované v zborníku VOVH "Posúdenie roznych variantov VD Gabčíkovo", marec 1992, Bratislava. Ing. Zdena Kelnarová pracuje vo Výskumnom ústave vodného hospodár­ stva v Bratislave.

Co se stane s haldoll l erl·eného kalu zvící nácti miliónů IIln ? Foto Juraj Prolka

tři­

Kožní choroby, zvětšení lymfatických uzlin, poškození dýchacích cest, změny funkce ledvin, poškozené zuby - to je křlž, který musej( nést obyvatelé liaru nad Hronom v důsledku pro­ vozu hliníkárny, o škodách na živo/n(m pro­ středí nemluvě

Foto Juraj Prolka

r::

(Amag). Správna rada Amagu ani v naj­ menšom rozhodnutie nespochybnila, hoci znamená priame uvolnenie 750 zame­ stnancov závodu a celkový pokles zame­ stnanosti z povodnych 3200 pracovlll'kov na 2000. Zastavenie elektrolýzy totiž zna­ mená aj redukciu zamestnanosti v iných výrobných oddeleniach. Do Linzu presídli aj generálne riadiatel'stvo. Sociálne do­ sledky pre mestečko a regióll sú obrovské, napriek tomu primátor Skiba prehlasuje: "Zastavenie elektrolýzy sa viac nedalo z ekologických dovodov odkladať." Roz­ hodujúcu úlohu v odstávke zohrali občian­ ske iniciativy a ich nepretržitý tlak, podpo­ rovaný miestnou tlačou, na okresný úrad v Braunau. Prvá elektrolytická pec bola odstavená začiatkom roku 1991, posledná bude vyradená koncom roku 1992. Eko­ logické dovody? Doverne ich poznáme zo Žiaru celé roky: objektívnym meraním dokázané vysoké hladiny fluóru v ovzduší a s tým súvisiace zdravotné ovplyvnenie obyvatel'stva, ako napr. kOŽDé zmeny, zvačšenie lymfatických uzlin, poškodenie dýchacích ciest, zmeny funkcie l'advín, po­ škodenie zubov. Zretel'ne postihnuté cho­ vy hovadzieho dobytka a do vzdialenosti 7 km rastlinstvo. Výpadok výroby surového hliníka pred­ stavuje 80000 ton ročne (tj. o niečo viac než v súčasnosti produkuje naša hliníkáreň v Žiari). Amag nakúpi chýbajúci hliník predovšetkým v Austrálii a Kanade. Eko­ problémy ovšem neskončia elektrolýzou. Za 53 rokov činnosti hlinikárne sa v jej blízkosti nakopili obrovské haldy červené­ ho kalu, ktoré musia byť podl'a rozhodnu­ tia úradov sanované. Prvým krokom je za­ chytenie priesakových vod a ich čistenie v mestskej ČOV v Braunau - predtým boli vypúšťané do čistých vod horského

27

Den

Země

v

Brně

Brněnský Zelný Irh napln ěný lidmi při lelošnf oslavě Dne Země svědčI o tom, že nemají úpl­ nou pravdu ti, kdož říkají, že lidé u nás nemajl o životn f prostředí a ochranu přírody zájem. Pořádání Ekotrhu, kde ochrallářská hllutí, or­

gallizace ijedllotlivci oslovují všemoŽllýmifor­ mami veřejllost, se stává dobrou tradicí. Letos j iž potřetí byli spokojelli jak obětaví organizá­ toři z brněnského Ekocelltra, tak vystavovate­ lé, mezi lIimiž nechyběla Veronica ajejf ekolo­ gická poradna, i návštěvnfci, k nimž patřiljako každoročně bměnský primátor Václav Mencl. Bměnská radllice byla také hlavním SpOllZO­ rem celé akce. Ta trocha peněz byla jistě dobře investoválla. Vrátí se mnohonásobně větší še­ tmostí lidí k přírodě, jejfm zdrojům a životní­ mu prostředí. Foto Lubomír Střešík

Neděltrlmu odpoledlli lIa Zelném trhu domino­ valy děti z Lipky, bmětrského domu ekologické

výchovy. Hrály divadlo, malovaly, I'ystavova­ ly, co umějí a co se v Lipce učí. Lipka všem ná­ vštěvnlk,lm dokázala, že si krásllou vi/u v Pi­ sárkách zasloužf plllým právem. Za necelý rok či1l11Osti ukázali Aleš Máchal, Hanka Havlíč­ ková, Blanka Juříčková a dalšf vedoucí Lipky, že ekologická výchova vůbec neznamená suché mentorování, ale že správný vztah k přírodě děli nejlépe získají hrou. Foto Lubomír Střešík

lnnu. Kedy sa asi Žiarania dožijú sanácie 13 mil. tonovej haldy v Žiari a čistenia priesakových vod!? Zaujímavé sú aj iné dovody než ekologic­ ké, ktoré sa tiež podpísali pod odstávku. Jde totiž o elektrickú energiu. Jej spotreba rastie v Rakúsku o 3 % ročne a v roku 1991 bol prvýkrat import elektrickej ener­ gie vačší než export. S elektrickou energi­ ou vznikajú určité problémy. Elektrolýza Amagu spotrebovala ročne 1,5 mld. kWh elektrickej energie, čo predstavuje 3,5 % rakúskej spotreby. Spotrebované množ­ stvo odpovedá výrobe v stredne velkej dunajskej hydroelektrámi (napr. stupeň Greifenstein vyrobí ročne 1,7 mld. kWh). Súčasné priemerné tržby predstavujú u našich susedov 0,73 ATS/kWh. O novej elektrolýze uvažoval Amag len za predpo­ kladu, že by dostával elektrickú energiu 3krát lacnejšie, tj. za 0,25 ATS/kWh. To síce odpovedá výrobnej cene v starých du­ najských hydroelektrárniach; v uholnej elektrámi Diirnrohr sú výrobné náklady 1 ATS/kWh a v novej hydroelektrárni Vi­ edeň-Preudenau (ak bude vobec postave­ ná) už 1,5 ATS/kWh. Nové produkčné elektrárne musia totiž do nákladov zakal­ kulovať aj nevyhnutné ekologické opatre­ nia a tie nie sú lacné! Bez štátom subven­ covanej ceny elektrickej energie sa v Euró­ pe (okrem výnimok) prosto hliník: vyrábať nedá. A do subvencovania ročnej spotreby 1,5 mld. kWh sa nikomu v Rakúsku ne­ chce. Výroba hliníKU sa proto zastavuje, čo je napokon prijatefné riešenie ekologic­ ké aj ekonomické. Samozrejme len v Ra­ kúsku. V ovefa chudobnajšom Českoslo­ vensku vládni úradníci rozmyšfajú celkom ináč. Žiarska hlinikáreň, ktorá ročne spo­ trebuje 1,3 mld. kWh dostane jednoducho dlboročnú vládnu garanciu na odber elek­ trickej energie za 0,03 USD/ kWh. To je približne 0,84 Kčs/kWh v období, kedy ostatné priemyslové závody platia za elek­ trickú energiu priemerne 1,2 Kčs/kWh. Jednoduchý výpo čet ukáže, že výroba hli­ níka je tak ročne dotovaná temer 0,5 mld. Kčs. Z peňazí nás všetkých, použitefných na iné účely . Poučíme sa konečne aj my? Zdeno

28

Kadlčík

Óda na údolní nivy

Martin Culek

Údolní nivy jsou velmi zvláštní krajiny, zcela odlišné, ba přímo kon­ trastní k ostatním krajinám. Jsou to osy, ústřední části, pravé aorty krajiny. Promítá se do nich vývoj, život, dějiny celého povodí. Nivy nikdy nejsou autonomní částí Země, na j ejich tvorbě se podl1í každý kousek krajiny i kdesi v horských lesích na vzdáleném rozvodí. O co je celé povodí ochuzeno, co z něj bylo odplaveno, o to jsou právě údolní nivy obohaceny. Neporušená niva netrpí suchem, vždy bohatě dotována vodou, vždy i uprostřed horkého léta, kdy ostatní krajiny p rahnou a pukajísuchem si může niva dovolit i trochu marnotratně plýtvat vodou . .. Bohatá ži­ vinam~ bohatá vláhou, napojená, nasycená, dává život neobyčejnému množství rostlin, hmyzu i zvěře. Nivy jsou vždy dálnicemi pro přenos hmot v krajině, dálnicemi pro ší­ řeníftóry ifauny. Osou nivy je vždy hlavní tok, řeka. To ona vytváří tuto krajinu hojnos­ .ti. To ona přináší úrodný kal, živiny, vláhu. Právě na ní, na jejím cha­ rakteru záleží, jak vypadá niva, její dítě. V luzích jižní Moravy bývaly řeky již rozvážné, pomalé, plynoucí mírně prostorem a časem. To však platilo pouze pro většinu roku, dokud nepřišla povodeň. To se řeky na­ dechly vodou kdesi daleko na vrchovinách a v údolních nivách násle­ doval hluboký výdech. Pak se ze zádumčivého toku stával živel, moc­ nost prezentující svoji sílu - nastalo hlavní období tvorby nivy. Řeka se vylila ze břehů, zaplavila svoji nivu, usadila hlinitý písek na břeho ­ vých valech pro topoly, v depresích živný kal pro jasanové doubravy. Přitom si předělala svoje koryto tak, aby jí co nejvíce vyhovovalo. Za­ škrtila staré, příliš velké a zdržující meandry a vytvořila z nich slepá ramena, která nabídla jako domov pro obojživelnlky, ptáky a ryby mi­ lující stojaté vody i pro rozkvět krásy leknlnů a stulíků. Při povodních si řeka svoje koryto také prohrábla, vytvořila v něm tůně pro ryby a mělčiny pro brody. Odplavila napadené ponořené stromy, podemlela a shodila jiné jako posed pro volavky. Po opadnutípovodně řeka dál brousila s přesností číslicového soustru­ hu své meandry a zákruty do ladných křivek, vytvářejíc tak na nárazo­ vém břehu sráz pro nory ledňáčků a břehulí, na protějšlm břehu pak písčité pláže s čerstvě připlavenými semeny připravenými vybouchnout k životu. A nejenom semena připlavila. Přinesla s sebou i malé vzácné hlemýždě, kteřínacházejípodmínky k životujen na těchto mírných ma­ lých písčinách. Nicméně jejich život nebýval ohrožen, podíl těchto pís­ čin v nivě býval vždy zachován, jenom se pomalu stěhovaly s řekou po proudu dolů. A řeka stále při tvorbě svého koryta hledala novou rov­ nováhu, novou harmonii. Povrch nivy se na první pohled jevíjako fádnl rovina. A však podívá­ me-li se podrobněji, ~istíme, že se niva skládá z velmi plochých, nepa­ trných i rozsáhlých sníženin a pahorků. Může se zdát, že tyto nepatrné vlny reliéfu nemají velký význam. To by ovšem platilo všude mimo ni­ vu. V běžné vrchovině skutečně nehraje roli, zda je kopec o 40 cm vyššl nebo údolí o 40 cm hlubší. Je to proto, že na jejich tvorbě se podílejí především svahové pochody, vyžadující podstatně větší sklon i výšku

I Diskuse

I

Bioetika a ekologie Reaguji na článek Davida Částka (Vero­ nica 4/91) a na inspirativní III. konferen­ ci o bioetice, pořádanou ve dnech v srpnu 1991 newyorským "The Hastings Centre" v Praze. Zmíněná instituce sdružuje ame­ rické filosofy, kteří se zabývají filosofický­ mi a etickými aspekty současné ekologie. Její členové sdílejí obavu, že ekonomické prostředky na řešení globální ekologické krize lze získat pouze tlakem státu na ty instituce, které v tržním hospodářství zís­ kávají značné finanční a jiné prostředky a zdají se být jediným reálným zdrojem tzv. ekologických investic. Zásah státu do liberální ekonomiky by však mohl ohrozit demokratické systémy a uvrhnout společ­ nost do tenat totalitního režimu. Jako úvod do diskuse o daném problému můžeme pouŽÍt pií.1dad tzv. "tragédie družstevníků" (The Tragedy of Com­ mons): Řekněme, že se deset farmářů sdruží při společném uŽÍvání pastvin. Každý z nich považuje za "racionální" pást co největší počet svých krav. Stáda ohrozí reprodukci úživné hodnoty past­ vin, jejich schopnost uživit všechen doby­ tek je ohrožen a výdělky farmářů pokles­ nou. Tuto modelovou situaci je možno pouŽÍt při posuzování řady způsobů hos­ podaření se zdroji. V (naší) současné ekonomice se těší znač­ né popularitě představa, že důsledky uve­ deného přístupu ke zdrojům je možné ko­ rigovat pomocí technicko-ekonomického růstu, zvýšenou produktivitou přírody a současnou snahou o snižování rozsahu destrukce její ekologické struktury (napří­ klad pomocí tzv. ekodesignu, alternativ­ ním zemědělstvím, recyklováním, jinými ekologicky příznivými technologiemi). Existuje také představa, že regionální, státní nebo nadnárodní instituce (EHS apod.) musí přinutit "jednotlivce" (obča­ ny i právnické osoby), aby se přizpůsobili mezím růstu. Tento názor je v liberálních demokraciích málo oblIben, promítá se však do řady právních ustanovení (např. do různých ekotoxikologických norem apod.). Přes výhrady k takovému postupu je zřejmé, že ekonomická činnost neome­

29

•

svahů. Nicméně

tyto p rocesy jsou většinou p omalé a často se místo od zovaná zákony není schopna vyvodit z "tragédie družstevníků" důsledky. místa na vrchovinách lišíjen velmi málo. A však niva se nevytváří sva­ hovými procesy, ale činností a záplavami řeky. Zde záleží na každém Nabízí se třetí přístup, který vychází předpokladu, že každý jednotlivec centimetru. Když se řeka vyleje z břehů, ukáže se náhle, jak významné z(včetně kompetentních "vůdců") změní všechny nerovnosti jsou. Je přece rozdíl, je-li pěšina 10 cm nad vodou své nazírání na přírodu a její zdroje. Zde nebo 10 cm pod vodou, odlišně se seče louka dva decimetry nad hladi­ se spoléhá na tzv. "lidský faktor", který nou, odlišně se seče . .. Louka pod vodou se neseče vůbec. Nepatrné by měl zajistit " únosnost" lidské společ­ vyvýšeniny se stávají ostrovy, na nichž se shromaŽĎUje zvěř, nezřetelné nosti jako součásti ekosystému naší Ze­ mě. Toto pojetí je obvykle prezentováno sníženiny se stávají koryty, v nichž proudí voda a plují ryby. A na nej­ jako "etické" či "filosofické". Protože vyšších pahorcích uprostřed záplav rostou uprostřed vlhkých lesů step­ právě v něm lze vidět perspektivu lidstva, ní rostliny, jako například kavyly. Tyto vyvýšeniny mají ostatně velmi měli bychom se na ně podívat podrobněji . zajímavý vývoj. Některé z nich jsou pozůstatky starých teras z p leisto­ Výrazným prvkem přístupů , které vychá­ cénu, kdy řeka tekla a sedimentovala podstatně výše než dnes, některé zejí z této koncepce "ekologicky únosné jsou zbytky pískových dun z dob ledových - tedy Sahara uprostřed ni­ společnosti" je její antropocentrismus: o tom, co Země je nebo není schopna vy.

"unést" pro nás i pro naše potomky, má Údolní nivy jsou velmi vzrušující. Jsou to území, kde neplatí pravdy

rozhodnout člověk. Pozorování a hodno­ vžité v jiných krajinách,jsoujedinečné.

cení ekologických změn je proto posuzo­ váno výhradně z hlediska potřeb člověka, zejména jeho zdraví. Příroda je nazírána jako zdroj pro uspokojování lidských po­ Lužní les je biologicky nejproduktivněj­ třeb. Problém je ovšem v tom, že "potře­ by člověka" jsou v rozporu s potřebami ji­ ším ekosystémem střední E vropy. Nejroz­ ných živých bytostí (biologických druhů). sáhlejší komplex tvrdého luhu zůstal do­ sud zachován na soutoku Dyje Ekosystém Země se pod tlakem potřeb a Moravy. Záběr z pralesní rezervace lidské populace a jejího růstu nezvratně mění, navzdory tomu, že zde nejsme sami Raušpurk pořídil Petr Macháček a přestože ke svému životu nutně potře­ bujeme existenci jiných biologických dru­ hů, kteří produkují kyslík, absorbují dusík atd. V zachování těchto funkcí přírody právě spočívá právo příštích generací. Pro tento ryze funkcionalistický přístup je na­ příklad charakteristický názor, že decimo­ vaný tropický prales je třeba zachránit ja­ ko zdroj poznatků a látek, využitelných ve farmacii, zemědělství i jinde, tedy jako banku genetických informací. Ty údajně představují podstatu živé přírody a spása se hledá ve využití genetických informací při konstrukci biotechnologických postu­ pů, které by umožnily kompenzovat ne­ návratné mizení druhové pestrosti. Mezi tyto "funkcionalistické" koncepce je také možné zařadit tzv. systémově-kyber­ netické pohledy. Ty vnášejí do tradice představ o liniovém řetězení příčin změn přírody prvek vzájemné propletenosti zpětných vazeb (p ůvodce změny vždy po­ cítí důsledky svého počínání, které se k němu vrátí jinou, nečekanou cestou). Přes tento přínos však i v jejich rámci zů ­

30

I Diskuse stává

člověk

"pánem"

přírody,

který má Systé­ v tzv.

určovat její užitečnost a funkčnost. mové představy vrcholí například

"syntetickém" zemědělství: Bez mikrobů lze chovat mikrobiálně sterilní prasata a jiná užitková zvířata bez nutnosti je oč­ kovat, dávkovat antibiotika atp. Tento funkční model ;,únosné" lidské společ­ nosti vyúsťuje opět do technokraticko­ manipulačních představ o "únosných" technologiích, založených na možnosti kontrolovat a manipulovat průběh přírod­ ních procesů, poznaných experimentální přírodovědou.

Chceme-li se vyhnout bludným kruhům technických manipulací přírody, musíme hledat zcela jiné, partnerské pojetí "únos­ né" lidské společnosti. To, na rozdíl od výše uvedeného přístupu, není antropo­ centrické: vychází z představy, že příroda je sama o sobě svébytnou hodnotou, ne­ závisle na potřebách a nazírání člověka na její existenci. Člověk si může v přírodě za­ ujímat "mimořádnou" pozici, může mu to však být k užitku pouze tehdy, bude-li re­ spektovat ostatní živé bytosti jako své partnery, protože s nimi sdHí Zemi jako svůj domov. Při takovém přístupu se cí­ lem člověka nestává ochrana přírody kvů­ li člověku, nýbrž kvůli celé "mimolidské" přírodě - všem živým bytostem. Tento pohled není funkcionalistický, vychází z uznání práva na život obecně, nikoli pouze pro člověka. Přírodní zdroje jsou nazírány jako podmínka důstojného živo­ ta všech živých bytostí, "pokrok" ve vy­ užití zdrojů nabývá zcela jiného smyslu. Příroda je chápána jako neustále se mění­ cí systém vývojových možností vzájemně propojených bytostí - partnerů. Takový způsob nazírání znamená zásadní zlom v myšlenkových tradicích evropské vědy a kultury. Představa, že člověk by měl vnášet řád do neuspořádaného chao­ su přírodních sil, vtělená do pojmů "mo­ nitoring", "ekologický management", atd., je nahrazena důrazem na princip spontánnosti, "seberegulace" vývoje pří­ rody namísto snahy o jeho "řízení" člově­ kem. Snaha o "souhru" s přírodou je podmíněna opuštěním snahy o technic­ kou manipulaci a přijetím faktu vlastní vývojové logiky, nezávisle na člověku a jeho vůli. Tento myšlenkový krok našel

svůj výraz v "přírodě biízkém", "organic­ kém", "ekologickém" či "biodynamic­ kém" zemědělství a lesnictví, v jehož rám­ ci se lidská činnost chápe jako podpora samovolně probíhajících přírodních pro­ cesů.

Ve světle těchto úvah je třeba se hluboce zamyslet nad významem pojmu "ekolo­ gie". Teoreticky vzdělaný ekolog. trne, když vidí, že mnoZÍ zaměňují ekologii za ochranu jednotlivých biologických druhů (zejména člověka), ze které vymizela sna­ ha o ochranu složitých sítí vazeb v ekosys­ témech a krajinných celcích. Snaha o "ochranu životníbo prostředí člověka" opomíjí fakt, že vedle populačního růstu lidstva existuje také další mezní činitel vý­ voje lidského druhu. Tím je značně rozší­ řený "manažerský" pohled na ekologic­ kou problematiku, který vychází z před­ pokladu, že je možné dosáhnout přeroz­ dělování zdrojů ve prospěch účinné ochra­ ny přírody. Ta v demokratických systé­ mech zůstane ještě dlouho doménou spíše nevládních institucí, které nebudou schopny přivodit zásadní obrat pravidel rozdělování zdrojů. Priority současné po­ litické reprezentace v Ceskoslovensku jsou toho zřetelným příkladem. Přijetí ta­ kových politických opatření, která by byla úměrná současnému stupni devastace pří­ rody, je vzhledem k jejich možnému do­ padu na vývoj spotřeby málo pravděpo­ dobné. Jejich předpokladem by byl obrat v myš­ lení o přírodě. Komenský kdysi odmítl ra­ cionalistický obraz světa René Descarta. Tušil, že svět není možné poznat pouze jeho umělým rozčleněním na částice pro­ pojené pouze mechanickými vztahy. Jas­ nozřivě vytušil existenci takových souvi­ slostí pohybu kosmického celku, které se vymykají analýze specialistů, a byl proto oprávněně skeptický vůči tomu pohledu na svět, který dnes nazýváme "profesio­ nální deformací" čili "fachidiotstvím". Právě jednostrannost specializovaných pohledů mnoha lidem brání akceptovat partnerský pohled na živou přírodu, a je proto překážkou takovému rozdělování zdrojů, které by vycházelo ze zájinu spo­ lečenského celku na zachování svébyt­ ných hodnot přírody. Dalibor Povolný

I

ÚSES a nebezpečí jeho nanebevzetí Systém ekologické stability byl inspirován, domyšlen a uveden v život v dobách, kdy stát odmítal jakékoliv komplexněj ší regu­ lativy svého špatného hospodaření v kraji­ ně a kdy pojem krajinný plán vzbuzoval děs v nejvyšších řídících orgánech. Pro složky územního plánování, které si oso­ bovaly právo na rozhodování o věcech územního rozvoje, byl lépe uchopitelný a stravitelný. Politikům skutečnost , že se "zapojíme" do evropského systému, neva­ dila, spíše naopak; dodávalo to zdání kul­ turnosti jejich počínání. Biologové a kraj i­ náři byli spokojeni; když už nemohli roz­ hodovat o území ze stejných pozic jako hospodářská odvětví, měJ,i alespoň mož­ nost vymezit v něm plochy kvalitní přírody a požadovat jejich uchování nebo doplně­ ní v zájmu fungování systému. Etablující se obor územních systémů eko­ logické stability (ÚSES), u jehož zrodu stáli odborníci všech možných profesí, za­ vedl společný jazyk, názvosloví a zkratky, takže už jen básníci dnes mohou chodit alejemi, ostatní, zejména pravověrní, cho­ dí v sousedství interakčních prvků nebo biokoridorů. V polistopadových dnech obor zbytněl přízní nejvyšších orgánů, pre­ cizoval většinu navržených praktických zásad do polohy budoucího vědního obo­ ru a stal se z něho pojem, kterým se dnes ohání kdekdo. A tak lze např. slyšet staro­ nové projektanty jak při projednávání no­ vých pozemkových úprav informují priva­ tizující se rolníky, že jim z jejich pracně znovunabyté půdy bude odebráno 2-4 % půdy, aby se v katastru mohl "založit" ÚSES. Až potud je to místy k zasmání, ale vcelku v pořádku. To, že ÚSES dostane módní kabátek sice hrozí, ale asi k tomu nedojde pro velké množství jeho standardních ry­ sů. Podstatnější hrozbu vidím v tom, že bude zam ěňován s něčím, co v horní úrov­ ni problémů snílkové jako např. Blattný nebo Smarda nazývali biologickým plá­ nem a co se nazývá dobré hospodaření v krajině v té úrovni, která má nejblíže k hroudě. Otázku krajinného plánu ponechme stra­

31

nebude zapomenut a v nějaké ho v úrovni regionu budou řídící orgány potřebovat) a věnujme pozornost té úrovni blíže k hroudě. V této úrovni za­ číná mít potřeba komplexnějšího názoru na krajinu konkrétní rozsah a adresné hra­ nice: katastr obce. V krajině tohoto kata­ stru stále ještě probíhají negativní procesy jako důsledek špatného hospodaření v mi­ nulých 40 letech, v kraj ině tohoto katastru zaČÍná hospodařit větší nebo menší počet soukromých rolníků způsobem, který z rů­ zných důvodů, především však pro nedo­ statek prostředků všeho druhu, bude mít daleko k ekologické a estetické ohledupl­ nosti a v krajině tohoto katastru co nevidět vybuchne ohňostroj nápadů od soukro­ mých jatek po hotýlek s " Zimmer frei" na krajinářsky nej atraktivnějších místech. Tyto problémy jsou více nebo méně závaž­ né a vyskytují se všude nebo místně. Jed­ ním z hlavních, obecně se vyskytujících a potřebných tedy rovněž systematického řešení, je špatné hospodaření s vodou v krajině a s tím související potřeba proti­ erozní ochrany. V návrzích ÚSES v úrovni katastru, který jsem viděla, mezi potřebou protierozní ochrany a řešením ÚSES nebylo pojítko. Jakoby jedno a druhé mohlo existovat ne­ závisle na sobě . Jakoby průleh nebo mez v erozně ohroženém místě nebyl příleži­ tostí pro systém a jakoby navrácení louky do potoční nivy nemělo nic společného s kvalitou biokoridoru. Jakoby se celý komplex prací, aby krajina se stala znovu všestranně a trvale funkční, esteticky a ekologicky vyvážená, zúžil na to, že je v ní vymezeno místo, kde roste koniklec a že se hledá spojení tohoto místa s jiným podobných kvalit. Je samozřej mě pohodlnější vyhledat ten koniklec než po 40 letech devastace na­ vrhnout způsob nebo cestu k nápravě, ale obávám se, že biologickou frontu nikdo nezbaví povinnosti se k věci nápravy vyjá­ dřit a podat tak pomocnou ruku lidem, na jejichž bedra padá stále větší odpovědnost za rozvoj obce. S ohledem na tyto lidi navrhuji také uvážit, je-li vhodné aby "hantýrka" oboru posti­ hovala návrhy ÚSES až do úrovně kata­ strálního území. Exaktní terminologie tu podle mého mínění ztrácí smysl; nou

(j istě

podobě

32

v katastru jde o aleje, břehové porosty apod. Snad by stačilo vymezit tu koncovky systému regionálního jako něco nadřaze­ ného kvalitě běžné přírody území a dál na­ zývat věci pravými jmény. Návrh - a to je další věc - by neměl spo­ čívat v tom, že existujícím prvkům je při­ souzena nějaká role v systému a že je sy­ stém doplněn do celistvosti, ale také (a především) v tom, že je stanoveno, jakých opatření je třeba, aby jeho příroda zůstala nebo se vyvíjela k žádoucímu optimu. Jestliže dnes panuje představa, že podle metodiky ÚSES jakýkoliv projektant vy­ produkuje krajinu, jejíž realizace bude mít parametry krajiny barokní, je to představa mylná. Dokonalost naší barokní krajiny v estetickém, ekologickém a ekonomic­ kém smyslu byla dána souhrou kvalitního obhospodařování s vyvinutým citem osví­ ceného feudála pro přírodu, její bohatost a krásu. Dnes, bohužel, takovou krajinu nemáme a cit pro ni, zejména v technic­ kých složkách, chybí úplně. Proto se domnívám, že metodika ÚSES musí být rozšířena: v první fázi o zásady řešení těchto vzájemně souvisejících pro­ blémů:

zásady ochrany proti vodní a větrné erozi zásady ochrany půdy vůbec zásady kvalitního hospodaření s vodou v krajině v zájmu jejího uchování v úze­ mí a tak zlepšení všeho, co s tím sou­ visí. Jarmila Kocourková

I Černé okénko

jdou krásným údolím a stejně tiše ode­ jdou. Jiní přijdou, přivalí sudy piva a uchý­ lí se ke svým srubům, skrytým pod skalami či v těžko přístupných roklích. Zde stráví víkend v halasném zpěvu a popíjení a opět se odeberou do svých domovů, aby se za týden stejná situace opakovala. Celý problém je vyhrocen tím, že tato situace nastala na území přírodní rezervace. Jenom krátce připomínám, že v roce 1974 byl vyhlášen Chráněný přírodní výtvor Údolí Oslavy a Chvojnice, jehož cílem je chránit a zachovat kaňonovitá údolí řek, kde se na příkrých svazích nacházejí relikt­ ní bory a porosty blízké svou skladbou při­ rozeným lesům. Součástí CHPV je také lo­ kalita Vlčí kopec. Jedná se o starý bukový porost pralesovitého charakteru a zároveň nejníže položenou bučinu přirozeného charakteru na Českomoravské vrchovině. V současné podobě má celé chráněné úze­ mí více neř 2100 ha a podle nového záko­ na o ochraně přírody a krajiny je zařazeno do kategorie přírodní rezervace. V rámci územního systému ekologické stability je toto území zařazeno jako biocentrum nad­ regionálmno významu. Zcela zákonitě proto dochází ke střetu zá­ jmů mezi státní ochranou přírody (včetně dobrovolných ochránců) na jedné straně a uživateli srubů - trampy - na straně druhé. Tito sice vždy zdůrazňují svoji lás­ ku k přírodě, nicméně v budování srubů je nezastaví ani skutečnost, že se nacházejí v přírodní rezervaci. Letos na jaře jich stá­ lo 12 a každým rokem přibývají další. Referát životního prostředí okresního úřa­ du v Třebíči zpracoval popis a přesnou lo­ kalizaci těchto nepovolených staveb. Poli­ cie o problém nejeví zájem, a proto je nut­ né, aby iniciativa vyšla od zákonného správce lesní půdy v údolích Oslavy a Chvojnice - lesního závodu Náměšť nad Oslavou, který je ze zákona povinen zajis­ tit, aby lesní půda byla využita k účelu, který jí náleží. Na posledním jednání při­ slíbil LZ Náměšť, že letos začne s odstra­ ňováním jednotlivých srubů podle pořadí, které doporučila státní ochrana přírody. Věřme, že jeho zástupci mínili svoje slova

I

Rezervace nebo moravský Klondike? Hluboká říční údolí Oslavy a Chvojnice lákají pravidelně k pobytu v přírodě mno­ ho návštěvníků . Někteří přijdou, tiše pro­

vážně.

TomášVrška

I Z ochranářského tisku I

Cestll k lomllto "slepellci" ve skalllalém svahll údolf Oslavy lIajdete slladllo podle alltomobi­ lových stop a střepů z rozbitých lahví. Foto Ka­ rel Jelfllek

oskeruše na okrese ZIÚl

Slavné bělokarpatské louky začaly být narušo­ vány až ve 30. letech tohoto století prvními snahami o intenzívnější hnojení. K větším změ­ nám však došlo až po válce, kdy louky a pastvi­ ny zabraly velké zemědělské organizace. Na stovkách hektarů luk byla zničena přirozená společenstva necitlivými a neuváženýtni zásahy člověka. Ty plochy, které se zachovaly, před­ stavují dnes sotva jedno procento původní roz­ lohy a tvoří v současné době řídkou mozaiku chráněných území CHKO Bílé Karpaty. Pod­ statný podíl na zajištění péče o tato území mají členové a příznivci Českého svazu ochránců přírody z Valašských Klobouk a Slavičína . Při tradičním sečení karpatských luk se scházejí desítky obětavých příznivců, kteří v loňském roce pl>kosili 18 hektarů těchto luk na Valaš­ skokloboucku a 5 hektarů na Slavičínsku. Skromné hospodářské výsledky jsou znovu in­ vestovány do ochrany přírody. Ve Valašských Kloboukách a Slavičíně budujeme klubovny pro rozvijení ekologické výchovy. Ve Valašských Kloboukách je tato činnost spo­ jena 1 se záchranou památkového objektu lido­ vé architektury a příslušných hospodářských budov. Přestože zbývá ještě mnoho práce na re­ konstrukcích a opravách, část prostor již slouží

Stromy se díky své biologické struktuře dožívají i několika set let. Mnoholeté stromy zůstávají jako významný památník naší přírody. Bohužel jejich počet značně klesá. Příčinou tohoto jevu je rychle se měnící prostředí, v němž stromy často vegetují, a mnohdy i bezohledné zacháze­ ní ze strany člověka. I tak dokázaly některé z nich přežít a zachovat se jako vzácné přírodní výtvory. Jeden ze vzácných druhů stromu, vy­ skytujícího se v našem okrese, je jeřáb oskeru­ še. Roste převážně v katastrálních územích Březnice, Želechovice a Zádveřice, jinak se vy­ skytuje ojediněle. Je to jeřábovitý strom, lidově známý jako oskeruša. Má drobné plody tvaru hrušky. Zralé plody jsou trpké a nedají se jíst. Dobré jsou však zahniličelé. Výtečně chutnají usušené. Plodu oskeruše se dosud užívá v lido­ vém léčitelstvi při žaludečních potížích. Z pře­ zrálých plodů se vyrábí ovocný burčák nebo páleuka. Proto jsou stromy ve volné přírodě vy­ hledávány ke sběru plodů. Oskeruše nesnášejí přesazování a brzy po přesazení zanikají. Stáří oskeruše se těžko odhaduje, protože stro­ my rostou velmi pomalu. Nejstarší místní pa­ mětníci tvrdí, že oskeruše byly v jejich mládí stejně velké jako jsou dnes. Nejstarší oskeruše v našem okrese roste v k. ú. Bohuslavice u Zlína, salaš č. p. 16. Její věk se odhaduje na 400-500 roků. Za ní následuje oskeruše rostoucí v k. ú. Zádveřice č. p. 8 (No­ vé č. p. 115) ve stáří asi 400 roků. Oskeruše jako druh stromu mají zanikající ten­ denci. Proto byly vyhledávány a jsou připrave­ ny návrhy 17 stromů jeřábu oskeruše na chrá­ něné přírodní výtvory v katastrech obcí Březni­ ce, Bohuslavice, Provodov a Zádveřice. Borislava Svozilová (Ze sborm"ku ČSOP okresu Zlín)

d til.~žité celoroční činnosti.

Př(mo pod rozvalillami hradil Lamberk, lIa dllě kaňollll, stojltellto smb. Kdysi před léty prvII( Z čeTl/ých staveb. Kdysi před lély tady hllízdil sokol stěhovavý . .. Foto Karel Je/(lIek

Na loukách se dnes setkávají převážně mladí li­ dé, členové ČSOP, trampové, skauti, křesťan­ ská mládež, Brontosauři, slovenští přátelé. Při­ jíždějí přiznivci i ze vzdálených krajů. Akce tak má i nezanedbatelný význam výchovný a ten je určitě stejně důležitý jako ty ostatní, i když ko­ nečný cíl je ještě hodně vzdálen. A vlastně ani nemáme jistotu, že bude dosažen. Ohrožení přírody se stupňuje a rozsah i tempo záchran­ ných akcí jsou zatím stále nedostatečné. Činnost, kterou lze snadno přehlédnout, udr­ žuje malé společenstvi lidí, kteří zde chtějí ke Dni Země připomenout slova, která vyslovil Mahátma Gándhí: "Země má dost bohatsví pro potřebu každého, ale ne pro chamtú'ost každého." Miroslav Janík, Valašské Klobouky (Ze sborníku ČSOP okresu Zlín)

Regionální odrůdy ovocných dřevin

Nejkrásllějšl část( lído/{

Chvojllice si bez jaké­ hokoliv povolell( zabrali tito "Lišáci". Ke zdě­ lIé chatě lIádavkem oplotili lIěkolik lesllích po­ zemků. Ajejich správce, LZ Náměšťllad Osla­ VOli, lIečillllě přihlf[( - má v léto dobějillé sta­ rosti. Foto Karel Je/(lIek

Chráněné

Nevládní ochrana přírody v Bílých Karpatech

Je třeba urychleně evidovat v krajině původní ovocné sorty a pokusit se je soustředit do ge­ nobank (každá odlišná oblast by měla mít svou genobanku). V případě zájmu je možná spolu­ práce se zb ČSOP Veselí n. M. (praktická in­ formace je mapovat, jak založit sad aj.), ing. Teterou ze skansenu v Rožnově pod Radhoš­ těm (určování sort jablek a jiné odborné rady). Získaný materiál má široké použití, po namno­ žení by měl být vrácen do krajiny v rámci vý­ sadby biokoridorů, pro výsadbu sadů alterna­ tivmno zemědělstvi i jako genetický zdroj pro další šlechtěn í. Ivana Jongepierová, Vít Grulich

Svépomocnou výrobu slunečního kolektoru na ohřev vody připravuje Rosa v tomto roce za podpory okresního úřadu a nadace Sluníčko pro základní školu v Neda­ byle u Českých Budějovic. Hotové solární zaří­ zení, vyrobené kolektivem zájemců s použitím přípravků, poskytnutých rakouskou Společnos­ tí pro obnovitelné energie (Gleisdorf), umožní - ohřev užitkové vody pro školu praktickou ukázku využití sluneční energie v našich podmínkách - získání zkušeností s tímto typem svépomoc­ né výroby, které chceme shrnout do brožury pro další zájemce Členové svépomocné skupiny, kteří vyrobí ko­ lektor pro školu, si současně vyrobí kolektory pro vlastní potřebu z materiálu, který si zaplatí. Někteří by později fungovali jako instruktoři v nově vytvořených skupinách . O výrobu prvního kolektoru, která by měla proběhnout v nejbližších měsících, je již dost zájemců. Přihlásí-li se další, můžeme otevřít novou svépomocnou dílnu, snad již na podzim. Chcete-li se zúčastnit, ozvěte se již teď L. Klo­ bušníkovi, Žižkova 5, PSČ 37001, České Bu­ dějovice, tel. (038) 37 552, který poskytne dal­ ší informace. (ROSA 1/1992)

33

I Iniciativy Fotoklub BIOS

I nově

Není to tak dlouho (na j aře 1988), co byl založen fotoklub mos jako sdružení zá­ jemců o přírodovědeckou fotografii . Sou­ střeďoval zájemce z celé České republiky a byl poněkud netypický svou korespon­ denční formou činnosti. Také ve Veronice se objevil článek dr. Faltýska, který tento klub propagoval a nabádal zájemce ke vstupu do našich řad. Zájem skutečně byl a řada lidí se ozvala. Následoval však zná­ mý překotný politický vývoj, který, přes všechno nezbytné a dobré, i ledacos pozi­ tivml lO, alespoň na něj aký čas , nemilosrd­ ně "převálcoval" . Zájmová amatérská čin­ nost patří mezi tyto oběti . Pokud zájmové skupiny přežily, vypreparoval se z nich ten nej zdravější kořínek či jádro a na těchto li­ dech nyní záleží, zda amatérská činnost v mnoha oblastech přežije. Co se tedy stalo s fotoklubem BIOS? V prvním roce po listopadu 1989 byly odezvy od členů téměř nulové. Proto jsme ani neprojevovali zájem o nábor nových členů. Pokud mezi čtenáři Veroniky, kteří o členství projevili zájem, byli skuteční nadšenci i v této době, patří jim naše om­ luva. Důvodem stagnace byl také rozpad organizace klubů Svazu českých fotografů, který svou krizi z výše popsaných důvodů proživá ve velkém, ale dlužno říci, že díky předsednictvu se drží obdivuhodně. V závěru roku 1991 se několik skalních členů rozhodlo obnovit registraci a čin­ nost, která by nespočívala jen ve schůz­ kách, ale ve vzájemné pomoci při zpraco­ vání vlastních témat, realizaci zamýšle­ ných výstava publikací a snad i určité ex­ pediční činnosti . Počet člen ů se tak stane omezeným, ale nikoli uzavřeným, a člen­ ství je bez jakýchkoliv závazků . To, co nyní potřebujeme nejvíce, je přízeň sponzorů. Realizace zajímavé fotografické přírodovědecké výstavy či publikace si vy­ žaduje značné finanční nákldy. Tato práce však přináší řadu zajímavých a mnohdy i unikátních informacÍ. Vedle jmen autorů takových sdělení pak pochopitelně mají stejné právo stát i jména těch, kteří svými finančními prostředky zrod těchto infor­ mací umožnili. František Hnízdil Ukázky prac(foto klubu Rentgellový snímek hlavy křepelky Vážka ploská (joto František Hnízdil)

34

Komplexní řešení vodohospodářských v o pomeru jihovýchodní části střední Evropy Karel Hudec

Koncepčně nedořešená

otázka vodního hospodářství v jihovýchodní části vyvolává i po komplexních úpravách jednotlivých oblastí nové problémy: Gabčíkovo-Nagym áros, pitná voda v Maďarsku, Brně i Stříbrnicích, plavební kanál Dunaj- Odra- Labe, souběžné čištění a znečišťování vodotečí v celém území a jiné. Tyto problémy, přesahující namnoze i do sféry politické, vedly skupinu nepříliš závislých ekologů v Brně k založení společnosti "Ekotransgress". Jejím cílem je propraco­ vání a realizace ideového záměru na posouzení a konečn é vyřešení všech zmíněných otázek i dalších otázek na ně navazujících. Domníváme se, že již dosavadní konzultace jednotlivých členů společn osti přinesly nosné řešení, jehož zásady jsou v tomto námětu rozpracovány. Klíčovým bodem navrhovaného lešení je rekonstrukce a zvětšení kapaci­ ty zcela nedostačujícího vodního díla na Dunaji v soutěsce Železná vrata, v hraničním úseku toku mezi Rumunskem a Jugoslávií. Volba místa vy­ cházela z toho, že geomorfologické utváření reliéfu v daném místě stejně jako geologické podloU nejvíce vyhovuje pro stavbu přehradní hráze s korunou na kótě 31 0 m n.m. Tato hráz umožňuje realizovat kótu pro­ vozní hladiny vzdutí na úrovni 300 m n.m., potřebnou pro navrhované řešení. Další výhodou místa v současném časovém horizontu je předpo­ klad snadného projednání souhlasu obou zainteresovaných států na stav­ bě přehrady: na straně jedné poplatky požadované od vlády Rumunska je možné řešit odloženým šatstvem v rámci humanitární pomoci, na straně druhé pravomoc vlády Jugoslávie je velmi omezená a v nutném případě je možné iniciovat krátkodobé vyhlášení samostatné republiky Vratenska bara. Vyhlášení této republiky může být podpoleno prodejem zbraní Z dosud nekonvertovaných továren v CSFR a úvěr na tyto zbraně bude splatný souhlasem s výstavbou přehrady. Přestavba přehradní zdi, jakkoliv náročná, je záležitostí technickou a ne­ ní proto dále zmiňována. Sama stavba ovšem má dva výrazné pozitivní aspekty, s nimiž je počítáno v kalkulaci ekonomické efektivnosti. Prvním je usnadnění poříční plavby vybudováním jednoduchého plavebního stupně o rozdílu hladin 257 m. Druhým aspektem je při přehradě uvažo­ vaná hydroelektrárna s celkovým instalovaným výkonem rovným výko­ nu 3, 14 jaderných elektráren typu VVER. Získaná energie by z velké části pokryla spotřebu nutnou pro lodní provoz plavebního stupně, a to bez ohroženíprostředí výstavbou a provozem jaderných elektráren. Zásadním přínosem díla je však možnost nadržení vody Dunaje nad pře­ hradou na kótě hladiny 300 m n.m. Vzdutí tímto nadržením vzniklé řeší komplexně všechny existující problémy v zátopovém prostoru. lzohypsa na této kótě ohran ičuje celý středoevropský prostor v užším smyslu, ode­ dávna tvořící jednotný celek. Železná opona, donedávna ho rozdělující, se výstavbou přehrady v Železných vratech posunuje opět až na přiroze­ nou východní hranici a vytvořené vzdutí vrací celému zátopovému pro­ storu jeho středoevropskou identitu na kvalitativně zcela nových zákla­ dech. Za prioritní nejsou však považovány geopolitické, nýbrž socio-ekono­ mické a ekologické výhody navrhovaného řešen í. Ty spočívajípředevším v následujících aspektech: střední Evropy

";j

Recyklace na baterky Ne vždy se vše daří. Kdyžjde něco ztu­ ha, když to jde jak psovi pastva, tak je to zkrátka na baterky. A baterkami to vlastně začalo. Baterie tvoří významnou část tzv. zvláštnzno odpadu z domácnosti (dále tam patří ředidla, barvy, léky apod.). Jedna jedi­ ná baterie dokáže kontaminovat až pět metrů kompostu těžkými kovy. Podzim, pošmourno, sklonek totality. Stojím u vchodu do prodejny hodinek. Národní podnik Klenoty. ChVl1i se soustřeďuji, pak rozhodným pohybem otevřu dveře a ... postavím se do fron ­ ty. Během postupu dlouhé řady se sna­ žím vypadat rozhodně a neústupně. Když na mne došla řada, vytáhl jsem tři čočkové baterie do hodinek. Proda­ vačka zběžně pohlédla do mé dlaně a povídá: "Nemáme. " "Ale já mám, " zasmečo val jsem, "mám tři vybité ba­ terie a chci vám je odevzdat. " Proda­ vačka na mě pohlédla s probuzeným zájmem jako kdybych byl E. T. mimo­ zemšťan a buď jsem se tvářil opravdu tak odh odlaně anebo mě zařadila do skupiny nebezpečných podivínů, takže zavolala vedoucí. Z té se mi podařilo kromě úsměvu vyloudit pouze knihu přání a stížností. "Pane," pravila ta dáma, "ale my nejsme sběrna odpad­ ků, vyhodit si to můžete sám!" Roz­ hodl jsem se s ní nepolemizovat a na­ črtl jsem do knihy stížností stručnou charakteristiku nebezpečných odpadů a svoji vizi o tom, jak se mají sbírat a recyklovat. A protože mi prodavačka vytrvale hleděla přes rameno, rozhodl jsem se napsat jméno a bydliště svého nic netušíczno kolegy. "Představ si, "pravil asi za měsíc kole­ ga, " že mi tady nějaký ,manták' Z Kle­ notů píše, že mě moje baterky nevez­ mou, že je mám odevzdat ve Sběrných surovinách. Přitom já mám baterky na

35

Pitná voda: Nadrženéjezero o obsahu zhruba 3141 592653,58 kubic­ kých kilometrů zásobního prostoru představuje rezervoár suroviny pro pitnou vodu k zajištění potřeb obyvatelstva celého území až p o časový horizont r = 2.345 n. I. Předběžné přibližn é kvalifikované odhady samo­ čisticí schopnosti nádrže přitom ukazuj~ že nádrž absorbuje veškeré zne­ čištění přicházející z přítoků. Tím odpadnou obrovské nák lady, které jsou v území nárokovány pro výstavbu čistíren odpadních vod. Doprava: Navrh ované řešení převádí veškerou dopravu v oblasti na nej­ levnější a ekologicky nejčistší lodní dopravu. To je zcela v souhlase s po­ žadavky ekologické veřejnosti na likvidaci dálnic a omezení individuální osobní dopravy, přičemž se vychází vstříc i požadavku ministerstva do­ pravy ČSFR na zrušení neefektivních železničních tratí. Řeší se tím i trva­ le obnovená otázka nutnosti budování plavebního k análu Dunaj-Od­ ra-Labe. Stejně tak se umožňuje nové řešení problému Gabétkova. Vy­ budovaný gabčlkovský kanál by buď mohl být ponechán pod hladinou nádrže jako p odvodní monument, nebo naopak jeho břehy zvýšeny až na kótu 305 m n.m. Druhá varianta zajišťuje i původní účel stavby a ponor­ ky o největším výtlaku budou moci kanálem snadno proplouvat až k Vídni. Nezanedbatelné v této souvislosti je i paralelní vyřešení nezamě­ stnanosti v Hydrostavu Bratislava. Zemědělství: Akumulovaný objem vod v nádrži zajišťuje možnost trva­ lých závlah celého území jednoduchým a technicky elegantním způso­ bem, bez dodatkových investic na výstavbu dalších zavlažovacích zaříze­ ní. Současně jsou řešeny problémy s prodejem zemědělské nadproduk ce ve střední Evropě a uspokojeny tak požadavky zemědělců v zemích E HS. Ve výhledu je možno počítat také se závlahami horských pastvin po ob­ vodu nádrže. Sociální aspekty: Výstavba vodního díla zajišťuje mnoho nových pracov­ ních příležitostí pro úředníky, výzkumné pracovníky, projektanty atd. Nelze podcenit ani definitivní řešení dlouhodobých národnostních prob­ lémů územ~ především otázku maďarské identity v karpatské kotlině, kterou Maďaři obsadili před p ouhým tisícem let pouze na základě zvyko­ vého práva, neboť souvislé osídlení maďarských menšin nepřesahuje kó­ tu 300 m n.m. Nové hlavní město Slovenské republiky bude možné vybu­ dovat zcela nově v reliéfově uspokojivějším prostředí nejvyšších poloh Malých Karpat, což mu dodá mnohem malebnější a pro hlavní město po­ žadovaný reprezentativnější ráz. Ještě významnější dopady může mít ře­ šení problémů na úrovních regionálních a lokálních, jak je možné de­ monstrovat na regionu Brna. Představitelé HSD-SMS II a l(b) by mohli v městském zastupitelstvu vyslovit nedůvěru primátoru ing. Menc/ovi za nedodržení předvolebního programu a n epřesunutí nového centra města jižně od nádraž~ ležídho na kótě 200 m n. m. Naproti tomu městské části Brna, ležící nad kótou 300 m n. m ., by izolací jednotlivých částí mohly konečně získat požadovanou samostatnost. Ing. tlábek z Mtp ČR by byl zbaven problémů s nejmenováním dr. Vlašína vedoucím brněnského pracoviště Českého ústavu ochrany přírody, neboť dům dr. Vlašína by se octl v abrazním příbojo vém pásmu na pobřeží ořešínského zálivu, což by

36

péro a kalkulačku taky nemám. Asi jim přeskočilo. " Zběžně jsem nahlédl do pohozeného dopisu a jakmile jsem v kanceláři osa­ měl, napsal jsem dalšf, napsal jsem ge­ neráln(mu řediteli Klenotů, že s vyř(ze­ ním stížnosti rozhodně, ale rozhodně nesouhlasím. " Tak si představ, " utrousil opět kole­ ga, "že mi ti pomatenci píšou zas. Ten­ tokrát z generálm1w ředitelství. te právě instalovali ve všech provozov­ nách kontejnery na baterky, a můžu je tam odevzdat. " Tentokrát jsem se za­ čal smát jako blázen a kolega, který vše rázem pochopil, po mně začal metat razítky. Když jsme si vše vyjasnili, vy­ dal jsem se se třemi bateriemi a dopi­ sem generálního ředitele do provoz ov­ ny. A měl jsem štěstí - zrovna jedna prodavačka druhé vysvětlovala, k če­ mu je na pultu ta škatule. " To je tako­ vej ten kontejner a do toho házej ty pla­ catý baterie. " "A co se s tím pak udě­ lá?" " No pak se to vyhodí do popelni­ ce. " Slušně jsem pozdravil a začal jsem vysvětlovat nebezpečnost baterií v od­ padu. Prodavačky se chichotaly a pra­ vily, že je to nezaj(má, že si mám pro­ mluvit s vedoucí. Vedoudale nějak ne­ šla a tak jsem ostentativně vhodil tři čočkové baterie a rázně odešel. Druhé, již zajíma vější dějství nastalo, když městská organizace CSOP začala rozmisťovat kontejnery na monočlán ­ ky a našla i vhodného zpracovatele to­ hoto odpadu. Konečně to začalo do­ opravdy. Třet( dějstv( právě zač(ná - brněnský magistrát rozjíždí celoplošný sběr ba­ teri( a v přípravě je i vyhláška o povin­ ném sběru bateri( těmi, kdo je prodá­ vají. Dočkáme se v Brně chv(le, kdy už recyklace na baterky bude skutečnou recyklad zvláštm1w odpadu? Víte co - běžte si to vyzkoušet. Vezměte tři čočkové baterie a vyrazte do města. -MO V­

Národní přírodní rezervace a památky na Moravě a ve Slezsku od majitele vyžadovalo časově náročné statické zajištění domu drofobních úprav sklepních prostor.

včetně

hy­

Navrhované řešení navozuje tedy na všech územně plánovacích úrovních mnohé další úvahy a naznačuje možnosti překvapivých řešení existují­ cích problémů (možnost zapiavení České kotliny včetně níže položených částípražského centra v rámci vojenské doktríny Náhorní Moravy, opět­ né využití ostrovní pevnosti Špilberk jako vězení národů - případně v jo­ int venture s jinými státy, využití masožravých ryb při likvidaci biomasy na dně nádrže aj.). Nezanedbatelným přínosem řešen í bude v každém případě probuzení aktivity obyvatelstva v celém zátopovém území. Jak je z předchozz1w rozboru zřejmé, výhody navrhovaného řešení dale­ ko převyšují jeho nevýhody. Proto doporučujeme náš záměr k projednání na úrovni ministrů zahraničních věcí států Polygonály. V případě schválení záměru jsme schopni na základě příslušného grantu rozpracovat jednotlivé položky na úrovni úvodních projektů.

Zákon ČNR č. 114/ 92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovuje od 1. června 1992 zcela no­ vé kategorie zvláště chráněných území. V pří­ padě území maloplošných to jsou: národní pří­ rodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a pří­ rodní památky (PP). Dosud vyhlášená území byla z původních kate­ gorií (podle zákona č. 40/ 1956 Sb., např. SPR nebo CHPV) převedena do kategorií výše uve­ dených. Rekategorizace byla po bouřlivých od­ borných diskusích, v nichž byly mnohdy tvrdě uplatňovány lokální zájmy, dokončena začát­ kem letošního roku. Nakonec je na Moravě Praděd,

nejvyššf moravská hora (1492 m n. m.). Dnes je jeho úbočf zbrázděno asfalto­ VOlI silnici a vrchol hyzdí betonová věf. Vrcho­ lově partie byly vyhlášeny NPR zejměna pro výskyt cenných severských rostlinných spole­ čenstev. Archivní snímek dr. Rudolfa Jandy zachycuje stav po zboření původn( kamenně rozhledny n ěkdy koncem šedesátých let

~

37

předpi s

Název území

kategorie

dat. vyhl.

prdvn!

Borový Búrová Býčí skála Cahnov - Soutok

N PP NPP N PP N PR N PR NPR NPP NPR NPR

18.06 .87 17.06.87 29.04.75 19.12.49 20.0 1.88 17.06.87 24. 11.70 3 1.1 2.33 17.06 .87 10.05.46 27.09.90 29.04.75 02.09.50 08.07.82 27.09.90 28.07.52 14.05.54 09.03.51 17.06.87 3J.12.33 22.05 .65 05 .12.77 05. 12.77 29. 10.69 19.01.89 19.01.89 14. 12.90 04.07 .56 09.08.73 12.08.66 09.01.53 08. 11.90 04 .06 .56 10.03 .54 11.12.52 31.12.33 29.12.72 10.02.77 10.11.70 24.04.79 28.12.69 27.09.90 12.06.85 17.06.87 04.07.56 09.10.86 14.12.90 14.12.90 02.02.70 19.01.89 19.01.89 28.02.90 19.12.49 19.01.89 19.01.89 08.12.49 04.06 .55 04.06.55 27.09.90 25.10 .89 19.04.90 18.07.74 04.06.56 14.01.54 10.2.53 23.03.78 19.01.89 09.01.60 05.04.49 25 .07.85 22.03.90 20.05.53 31.12.33 15.07.81 25 .10.90 26.04.66 07.11.64 09.12.71 27.06.51 19.01.89 17.06.87 24.02.53 08.07.82 06.04.54 04.06.49

Vyhl. ONV Šumperk MK ČSR 9.430/87 MK ČSR 7.831/75 Vyhl. MSVU Č. 172.995 /49 Vyh l. ONV Frýdek-Místek Výn. MK ČSR č. 9.430 /87 Vyhl. NV Bmo Výn. MSANO 143.547/33 Výn. MK ČSR Č. 9.432/87 OSK Mikulov Č. 8.963/ 1 Vybl. ONV Břeclav výn. MK ČSR Č. 7. 833/75 Vyhl. MSVU č. 147.300/50 Vybl. ONV Jiblava Vyhl. ONV Prostěj ov výn. MSVU č . 39 .336/52 výn. MK ČSR 35 431154 výn. MSVU č. 87 .134/51 Vybl. MK ČSR č. 9.439/87 Výn. MSANO 143-547/33 Vyhl. KNV Srn kraj e Výn . MK ČSR Č. 6.091/77 Výn. MK ČSR č. 6.091/7 7 Výn. MK ČSR č. 10.750/69 výn. MK ČSR č. 3.500/89 Výn. MK ČSR Č. 3.500/89 Vyhl. MŽP ČR č. 6/91 Sb. výn. MK ČSR č. 55 841154 Výn. MK ČR č. 12.221173 Vyhl. ONV Opava Výn. MSVU č. 49.004/ 52 Vyhl. ONV Vyškov Výn. MK č. 18.986/ 55 Výn . MK ČR 12.849/54 Výn. MSVU Č. 48.267/52 výn. MSANO č. 143.547/33 Výn. MK ČSR č. 18 245/72 výn. MK ČSR Č. 9.857/76 Výn. MK ČSR č. 9.647/70 Vyhl. KNV Ostrava Výn. MK ČSR Č. ] 3.828/69 Vyhl. O NV B řeclav Vyh l. MěN V Ostrava Výn. MK ČSR Č. 9.430/87 Výn. MK ČSR Č. 3.075 / 56 Vyhl. ONV Břeclav Vybl. Mžp ČR 6 / 91 Sb. Vybl. MŽP ČR č. 6/91 Sb. Výn. MK ČSR č. 14.474/69 výn. MK ČSR 3.500/89 Výn. MK ČSR Č. 3.500/ 89 Vyhl. ONV Olomouc Vybl. MSVU Č. 172.995 / 59 Výn. MK ČSR Č. 3.500/ 89 Výn. MK ČSR č. 3.500/ 89 Vyhl. MSVU 111.318/49 Výn. MK ČSR Č. 15.788/55 Výn. MK ČSR Č. 15.788/55 vyhl. ONV Břeclav Vyhl. ONV Bruntál Vybl. ONV Blansko Vyhl. ONV Prostějov Výn. MK ČSR 18.276/ 55 Výn. MK ČSR Č. 70.847/54 výn. MSD 155.1.-1 / 5-53 Vyhl. NV Brno Výn. MK ČSR č. 3.500/89 Vybl. MSK č . 35.013/59 výn. MSVV Č. 48.988/49 Vyhl. ONV Žďár Vyhl. ONV Žďár Výn. MSD Č. 101.109/53 Výn. MSANO č. 143.547/33 Výn. MK ČSR Č. 11.919/81 Vyhl. ONV Hodonín Vybl. ONV Bruntál Výn. MSK Č. 45. 171 / 64 Vyhl. ONV Sumperk Výn. MSVV Č. 99.260/51 v ýn. MK ČSR č. 3.500/89 výn. MK ČSR Č . 9 430/87 Výn. MSvu Č. 46.340/52 Vybl. O NV Jihlava Výn. MK ČSR č. 22 063/54 Vyhl. MŠVV Č. 68.199/ 49

Čantoria Čertoryje Červený kopec Dářko

- Radotínské rašelini

tě

D ěvťn - Kotel - Soutěska Dunajovice kopce

NPR

Kaluža

NPP NPR NPR NPP NPP NPR NPP NP R NPR NPP N PP NPR NPR N PR

Králický

N PR NPR

Habrůvecká b učin a

Hádecká planinka Hojkovské ra~elini ště Hrdibořické rybníky Hůrka u Hranic Chropyňský rybník Javořina

Jazevčl Jeskyně Pekárna Jeskyně na Pomezí Josefské údolí

Kněhyně - Čertův mlýn Sněžník

Křéby Křivé jezero

Landek Lednické rybníky - Slanisko Nesyt Malhotky Mazák MionM Mohelenská hadcová step Moravský kras - střed Na Adamcích Na skále Na Špičáku Odkryv v Kravařich Park v Bilé Lbotě Pastvisko u Lednice Polanská niva Porážky Pouzdřanská step - Kolby Praděd Ptačí

hora - Hradisko

Pulčin

Radhošť

Ramena řeky Moravy Ranšpurk

NPR NPP NPR NPP NPR NPP NPR NPR NPR NPR NPP

NPP NPP

NPP NPP NPP NPR NPR NPR NPR NPR NPR NPP NPR NPR NPR NPR

Rašeliniště Skřitek

NPR

Razula Rejvíz

NPR

NPR

Rendezvous Rešovské vodopády Rudické propadání Růžičkův lom - Státní lom Salajka Strabišov - Oulehla Stránská skála Serák - Kepmík Šipka Spraněk

Svařec

NPR NPR NPP NPP N PP NPP

NPR NPR NPR NPP NPR

NPP NPR

NPP NPP

Tabulová

NPR

Třesín

PP NPP NPP

Valašská muzeum v přírodč Váté písky Velký Roudný Velký Špičák V cnušiny misky Větrník

Vrapač

NPP NPR NPP

NPR NPR

Zahrady pod Hájem

NPR

Zástudánčí

NPR NPR NPR N PR

Zbejral Žákova hora žebračka

38

okres

NP nebo CHKO

SV HO BK BV FM HO BM ZR ZR BV BV BK BO Jl PV

Není Bílé Karpaty Moravský kras Není Není Bílé Karpaty Není ŽĎárské vrchy Žďárské vrchy Pálava Není Moravský kras Moravský kras Není Není

PR

Nen! Není

KM UH HO BO SV BK BO OP FM VS SV KM BV OP BV VY FM FM TR BK HO DC SV OP DC BV OV UH BV BV BR SV BR VS NJ DC BV BR SV VS BR SV BV BR BK PV FM KM KM BM SV NJ DC ZR ZR BV OC VS HO BR Jl SV VY DC HO

PR Jl ZR

PR

Bílé Karpaty Bílé Karpaty Moravský kras

Není Moravský kras Moravský kras Není Beskydy Beskydy Není Nenl Pálava Nen! Není Není Beskydy Beskydy Není Moravský kras

Není Nen í Není Není

Není Není Pood ří

Bílé Karpaty Není Není Jeseníky Jeseníky Není Beskydy Beskydy Litovelské Pomoraví Není Jeseníky Jeseníky Beskydy Jeseníky Jeseníky

Není Není Moravský kras Není Beskydy Není Nenf Není Jeseníky Není Není Není Není Pálava Litovelské Pomoraví Beskydy

Není Není Není Není Není Litovelské Pomoraví Bné Karpaty Není

Není Žďárské vrchy Není

Supinatý klen - takové lze najft v NPR Mion!í v Beskydech. Foto Otto Ha uck

~-­

Očekávání

a Slezsku zařazeno do kategorie NPR celkem 44 území a do kategorie NPP 32 území. Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky, jejichž seznam předkládáme, zahrnují to nej cennější, co z hlediska ochrany příro dy na Moravě a ve Slezsku máme. Jedná se o menší území (průměrná velikost cca 50 až 100 ha, ale např. NPR Králický Sněžník 1 695 ha, NPR Praděd 2 03 1 ha) nůnIořádných přírodních hodnot - u NPR s ekosystémy významnými a jedinečnými v národním či mezinárodním měřítku, u NPP s fragmenty těchto ekosysté­ mů . Přísné základní ochranné podmínky jsou stanoveny přímo zákonem. Výkon rybářského a mysliveckého práva v NPR je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, tj. v tomto případě ministerstva životního prostředí ČR. Pozemky na území NPR a NPP, které jsou ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Vývoj přírod­ ních poměrů ie usměrňován plány péče, které zpracovává Ceský ústav ochrany přírody a schvaluje MŽP ČR. Tyto plány obsahují po­ kyny pro regulaci přirozeného vývoje a lid­ ských činností, zejména pro provádění praktic­ kých zásahů. Plány péče jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Zvláště chrán ěná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Český ústav ochrany přírody. V příštím čísle Veroniky přineseme informace o zvláš tě chráněných územích kategorie přírod­ ní rezervace, včetně jejich seznamu. Vladimír Láznička, Eva Smejkalová

Ctyři oblasti pověstných bělokarpatských luk byly vyhlášeny NPR - Certoryje (odkudje pa­ noramatický sn{mek Miloše Spurného), Jazev­ čí, Porážky a Zahrady pod Hájem

- -

dobrého konce

"Konec dobrý, všechno dobré" Toto rčení asi přesně vystihuje stav vědo­ mí pachatelů přestupků a trestných činů na úseku životního prostředí a ochrany přírody v dnešním volebním kvasu. Po volbě národních rad a prezidenta bude zřej mě následovat oblíbená amnestie vzta­ hující se na trestnost a postižitelnost také těchto deliktů jako výraz nej krásněj šího humánního principu, kterým je odpuštění. Že může člověk odpustit člověku je ne­ sporné, i když v případ ě amnestie poně­ kud zprostředkovaně - za postiženého člověka odpouští prezident. Není však sporu o tom, že to jsou také lidé. Jak je to ale s odpu štěním v případě, že přímými postiženými jsou živočichové, rostliny nebo celé ekosystémy? Může vů­ bec morální člověk, i když je ve vysoké po­ litické funkci odpouštět pachatelům za ty­ to části a subjekty přírody? Amnestie bude jistě příjemným důsled ­ kem svobodných voleb i pro pachatele de­ liktů poškozujících životní prostředí a pří­ rodu v okolí Brna. Ať už je to autor neodpovědného rozhod­

nutí v malé obci na pravém břehu Svratky,

který svým necitlivým přístupem umožnil

živelné vykácení většiny kvalitních dřevin

ekologicky významného krajinného prvku,

který byl fragmentem lužního lesa.

Nešlo o maličkost, poraženo bylo s vidi­

nou levného získání paliva 319 stromů

širšího druhového spektra o kubatuře

111 m 3 • Případ je šetřen orgány činnými

v trestním řízení již od května 1991, nebyl

dosud před soudem projednán a úspěšně

spěje k metě amnestie.

Amnestii určitě uvítají i pachatelé přestup­

ků na úseku ochrany přírody, kterých je

v okolí Brna projednáváno každoročně několik desítek. Mají různý dopad na do­ chovaný stav přírody od oblíbeného své­ volného kácení dřevin, které převažuje , až po stokorunové přestupky, jako jsou neo­ právněné vjezdy motorovými vozidly do lesa. Jak bylo zmíněno, nejčastěji užívaným ná­ strojem při páchání těchto druhů přestup­ ků je sekera a pila, nejlépe motorová. Zá­ kladní důvod n eoprávněného kácení je touha po ušlechtilém materiále nebo lev­ ném topení. Jak se dozvídají pracovníci státní správy ze žádostí o povolení mimo­ řádného kácení stromů rostoucích mimo les, jsou však pravé d ůvody mnohem ušlechtilejší. Nejčastěj i je to pořádkumi­ lovnost, neboť ze stromů stále padají listy. "Nej krásněj ším " důvodem však v jednom případě bylo, že " . .. rozlehlé větvoví stromu umožňuje pelešení ptactva působí­ cího negativn ě svým křikem na obyvatele okolních domů . .." Státní správa může postihnout přestupky fyzických osob pouze způsobem přesně vymezeným stávající legislativou, která umožňuj e účinnou obranu podezřelých ze spáchání přestupků počínaje odvoláním se proti rozhodnutí, přes jeho přezkoumání mimo odvolací řízení nebo u soudu až po rozsáhlou procesní složitost výkonu pra­ vomocných a vykonatelných rozhodnutí. Uložená pokuta pak zdaleka neznamená zaplacená pokuta a častá nedobytnost těchto pohledávek je spíše pravidlem. Nebuďme však pesimisty, příroda toho již vydržela hodně a snad vydrží i tento dobře míněný způsob ochrany. Znamená však dobrý konec pro amnestované také dobrý konec pro nás ostatní a úřední razítko dobrého činu pro to, co provedli životní­ mu prostředí a přírodě? Pavel Nesvatba

39

Ochranářský

tisk

Tato poznámka se týká zejména periodik nevládních organizací, i když mnoho rysů a problémů časopisů "oficiálních", jako jsou Živa, Ochrana přírody, Životné pro­ stredie, časopisy národních parků aj., lze nalézt i u tiskovin vydávaných ekologický­ mi iniciativami, zejména u těch, které pře­ sahují rámec těchto nevládních skupin ­ např. EkoPanoráma, Nika nebo naše Ve­ ronica. Většina periodik, která se mi do­ stávají do ruky, spadá jak obsahem, tak i výrazovými prostředky do kategorie zpravodajů. Přesto jsou jejich pestrost, územní rozložení i samotný fakt, že v sou­ časných ekonomicky těžkých podmínkách vůbec přežívají, velmi potěšující. Svědčí totiž o velkém potenciálu skrytém v ekolo­ gickém hnutí. Za 7 redaktorských let ve Veronice jsem učinil zkušenost, že těch li­ dí, kteří jsou schopni a ochotni se o své ná­ zory podělit s ostatními písemně, je jen velmi malé procento ze skutečně aktivních občanů . Je překvapující, kolik iniciativ­ ních skupin pracuje v různých koutech re­ publiky a nikdo o nich neví, protože sami o sobě z přirozené skromnosti nenapíší. Přitom dělají stejně zajímavou a užitečnou práci jako sdružení, která jsou v centru po­ zornosti ve větších městech. Za zmínku stojí dva aspekty více či méně pravidelně vydávaných tiskovin: formování tváře zpravodajů a jejich předpoklady stát se sro­ zumitelnými a zajímavými i pro veřejnost mimo ekologické skupiny. Vezměme například ROSU - čtvrtletník jihočeských ochránců přírody. Řekl bych, že po odchodu tak výrazných osobností, jako jsou František Urban a Svaťa Mlčoch do státních funkcí, dokonce získala na osobitosti a zejména na informační hodno­ tě pro čtenáře z řad veřejnosti. Je to přede­ vším zásluhou Nadi Johanisové a její ote­ vřenosti vůči novým tématům. Posun od ochrany přírody k pestřejšímu obsahu s "ekologií všedního dne" a oživující ilu­ strace Věry Dytrychové řadí ROSU k per­ spektivním regionálním periodikům. Ochranáři v Českých Budějovicích, stejně jako v Bratislavě, v Praze, v Brně, v Olo­ mouci nebo v jiných univerzitních cen­ trech mají pochopitelně výhodu širokého odborného a intelektuálního zázemí. Je­ nom tak se mohou dostávat na svět takové informační lahůdky, jako bratislavský Spravodajca MV SZOPK nebo pražská Nika. O to milejší je pozorovat například vývoj měsíčníku "Zelené Echo" SZOPK ve Spišské Nové Vsi, který vychází v relativně vysokém nákladu 2 500 ks zá­ sluhou jediného redaktora - Milana Bar­

40

loga. Indikátory silného ochranářského zázemí jsou např. Spravodajca OP a ŽP okresu Trenčín, periodikum RS ČSOP Zlín (informativní i pohledný) nebo více konzervativní a interní Zpravodaj jihlav­ ských o chránců přírody, kteří se zatím ja­ ko jediní osamostatnili od ČSOP. Vlastní periodika vydávají téměř všechny významnější ekologické organizace, hnutí a jejich asociace. Tematické zaměření i kvalita tiskovin jsou velmi široké - od přísně účelových a skromných informač­ ních zásilek Dětí Země či některých člán­ ků Brontosaura přes adekvátní a infor­ mačně hodnotné Depeše ÚVR ČSOP či Zpravodaj Zeleného kruhu ČSFR, až po ambiciózní a programově fundamentální časopis Hnutí duha, " Poslední generace". Pro vydavatelství tiskovin, chtějí-li být skutečnými mosty k šíření " ekologického myšlení" nejen v uzavřeném kruhu dávno poučených, platí stonásobně, co napsal so­ ciolog Libor Musil v článku " O zamlče­ ných předpokladech ekologických alterna­ tiv" pro Zpravodaj Zeleného kruhu ČSFR (č. 4- 5, 1992). Schlím jeho nevyslovenou obavu z mesiášství některých ekologic­ kých skupin, které jsou zaujaty svým vidě­ ním světa. I když v naprosté většině přípa­ dů s jejich východisky souhlasím, s lítostí pozoruji, jak zbytečně ztrácejí mnoho sku­ tečných i potenciálních příznivců zeleného hnutí jenom proto, že se nezajímají o do­ pad svých akcí na "nepoučenou" veřej­ nost. Zcela v tradici národního folklóru "každý sám sobě učitelem i žákem" se ne­ chceme poučit ani z praxe nejúspěšnějších nadnárodních "ekologických koncernů" typu Greenpeace, Friends of the Earth, WWF a dalších. Tyto organizace postavily svůj úspěch mj. na analýze reakcí veřej­ nosti, na systematickém budování pro­ myšleného irnage a na efektivní spolupráci se sdělovacími prostředky. Jejich zkušení harcovníci u nás pořádali na toto téma ně­ kolik seminářů vesměs bídně navštive­ ných, neboť členové našich agilních skupin byli zrovna přetíženi přípravou dalších de­ monstrací a happeningů. Nic než otevření se veřejnosti a citlivé na­ stolení témat, která jsou pro ni uchopitel­ ná, která neodsuzují občana do bezvý­ chodné role viníka, ale dávají mu šanci k pozitivním, byť malým a zdánlivě bezvý­ znamným krokům, nepomůže prolomit uzavřený kruh vzájemně se přesvědčují­ cích pravověrných. Vezměte jen reálná čísla - kolik lidí opravdu čte onen ochra­ nářský tisk? V celé ČSFR to není více než 30 000 lidí, spíše méně, a většinu z nich tvoří členové některých ekologických sku­ pin. Abych to ilustroval na příkladě časo­ pisu Veronica: z celkového nákladu cca 3 500 ks se necelá polovina dostane do

distribuce mimo "zasvěcené" kruhy. Sa­ m ozřejmě se nabízí myšlenka, proč nevy­ tvořit časopis pro oněch potenciálních 30 000 a postupně i víc čtenářů - popu­ lární, otevřený, atraktivní, který by při tom nákladu mohl být i soběstačný za přijatel­ nou cenu (reálná cena Veroniky při uve­ deném nákladu činí minimálně 30 Kčs) . Čas k tomuto činu zraje, i když při dnešní inflaci tiskovin to bude krok nejistý. Na druhé straně jsou potřeby (včetně vý­ znamné potřeby seberealizace), cíle a am­ bice uvnitř ekologického hnutí natolik he­ terogenní, že se pro sjednocení těžko na­ chází společná platforma, a to se musí od­ razit i v rozmanitosti tiskovin. Reálný je také fakt, že ekologické časopisy s intelek­ tuálními ambicemi, ke kterým se hlásí také Veronica, těžko najdou ve společnosti více než 3-5 000 čtenářů, kteří budou ochotni platit reálnější cenu. V tomto směru mě poněkud uklidnil editor The Ecologist, Edward Goldsmith, když prozradil, že ná­ klad tohoto světově významného časopisu po téměř 20 letech existence nep řesahuje 5 000 výtisků . Nesmírně důležité je, kterou vrstvu spo­ lečnosti chce časopis oslovovat. Má-li být efektivní, musí ho přijmout tzv. multipli­ kátoři myšlenek - lidé, kteří ovlivňují ve­ řejnost a vzdělání - učitelé, umělci, pra­ covníci kulturních zařízení, knihoven. Učinil jsem zkušenost, jak nesmírně je tato sféra citlivá na jakýkoliv amatérismus v ediční činnosti - ať už se to týká kultury jazyka, celkového " tónu"v obsahu, úrov­ ně používaných kreseb a fotografií, grafic­ ké úpravy a dalších, pro ekologické akti­ visty většinou podružných detailů. Mnoho špičkových básníků, spisovatelů, dramati­ ků, výtvarníků, fotografů a dalších sympa­ tizuje s ekologickými principy a sami se ji­ mi často řídí. Nikdy se však neztotožní s hnutími, která sebekrásnější myšlenky propagují nevkusnými formami. Nikdo z nich neposkytne svoje dílo časopisu, kte­ rý nemá slušnou kulturní úroveň. Vedli jsme na toto téma mnoho diskusí i v re­ dakci a pravděpodobně jsme ztratili i ne­ málo příznivců z řad skalních ekologů, protože se snažíme o kritický výběr pří­ spěvků nejen z obsahového, ale i z formál­ ního hlediska. Zřejmě odlišná je poptávka běžných čte­ nářů a pro každý časopis je nesmírně těžké najít rovnováhu mezi informativní a obec­ nější, až filosofickou polohou. Například odezvy na Veroniku jsou velmi odlišné, zřejmě podle toho, jaké je zázemí a zamě­ ření čtenáře. Nicméně reakcí je málo na to, abychom současné zaměření mohli vý­ znamněji korigovat. Napište nám proto, s čím nejste a s čím jste v časopise spoko­ jeni. Miroslav Kundrata

vD;l1il DllunCB~

ky), je nutné natírat pařezy ihned po kácení, již delší absenci obhospodařování samovolně druhý den je účinnost zásahu sporná! oproti minulosti změn ěny . Bez chebdí (Sambucus ebulus) - kosit a na Vždy je potřeba začít v nejlépe zachovaných strniště pouŽIt Roundup !výsledky je však tře­ částech, tj . vybrat nej méně zarostlé ostrůvky ba ověřit) . Travex je neúcinný. Chemické pro­ a postupně je podle finančních a pracovních středky pouŽÍvat jen v krajním případě, n eově­ možností rozšiřovat (nemá smysl plošná práce, řené a neschválené vůbec ne. ve vzniklé mozaice se mnohé druhy udrží, spo­ Odstraněné křoviny bývají většinou páleny Na Grúni v roce 1989 a ve Vrbovcích v roce lečenstvo na malé ploše lépe regeneruje a po­ (nutné vybrat takové místo, aby nebyl zničen stupn ě se může šířit dále). ] 992 prob ěhly sem ináře k péči o chrán ěné úze­ původní travnatý porost). ČSOP Veselí kupuje mí (odborn ě management). Péče o územfpřed­ Likvidaci náletu je možné provádět od časné­ na likvidaci hlohu štěpkovač (s možným použi­ stavuje specifický a výrazný problém ochrany ho podzimu do jara, mimo hnízdní období. tím dřeva v masokombinátu). PouŽÍváme nejlépe křovinořez, s nímž nálety přírody v celém s v ětě, stejně je tomu i u nás. Ne Vypalovat je možné za holomrazu, ne však uřezáváme hned u země tak, aby se plocha náhodou se tyto sem in áře konají v'Brlých Kar­ celé zájmové území, ale každým rokem část. mohla kosit (rašící výhonky budou pokoseny, patech - jednak je zde tento probUm velmi tíii­ Hmyz se tak dostane na uvolněné niky z okol­ vý, jednak se zde setkávají čeští i slovenští několikaterým pokosením se dřevin a většinou ních nevypálených porostů. Vypalování je ochránci př{rody, kteří se vidy shodnou, neboť vysílí, zhyne a kořen do několika let vyhnije. v převážn é většin ě spol ečenstev nutné považo­ Jednorázová akce však může být spíš škodlivá, příroda nezná politických hranic. Ti kdo se ma­ vat za jednorázový zásah, který slouží k od­ je třeba opakovaně zasahovat (případ ně zajistit nagementem zabývaj(, si snad rádi přečtou nd­ stranění nahromaděné stařiny, mělo by na něj následné pravidelné kosení). Zapojené stabili­ sleduj{cí praktické poznámky. navazovat pravidelné kosení. Vypalovat bez zované křoviny s převažujícími brachyblasto­ Pro každé území je nutné získat co nejvíce in­

vými výhonky je lepší nechat na pokoji. Působí kosení nemá pro rekonstrukci společenstva formací o původním způsob u obhospodařová­

moc smysl. Výjimkou jsou společenstva vátých " pasti" na diaspory a jejich likvidací se ní od místních pamětm'ků (každá lokalita má jako písků (tam je dobrá vypalovací perioda lx za uvolní kořenová výmladkovost a expanze ru­ své odlišnosti).

3-4 roky. Vypalování má pozitivní vliv na ko­ derálů z diasporové pasti. Stabilizované poros­ Je třeba zřídit profesionální skupiny pro údrž­

ty lísky (hlavně Antherico-Coryletum) pouze niklece (Pulsatilla). Pokud však společenstvo bu chráněných území, nevládní orgány nemo­

zarůstá třtinou (Calamagrostis), musíme od zřeďujeme.

hou být stále jen dobrovolnými brigádníky.

vypalování upustit, protože po vypálení nastá­ "Křoviny je moiné umučit, ale ne odstřelit"

Pro údržbu MCHÚ je třeba začít shánět dota­

vá expanze této trávy. (D,. .I. Sádlo 1989).

ce od sponzorů .

tím kosit? Pro nepřístupné terény zatím není Hloh (Crataegus) výmladky stačí 2X pokosit Vždy je nutné stanovit priority, je lepší udržo­

u nás vhodná ~tj . finančně dostupná) technika, vat méně území kvalitně než se snažit něco a více už neroste. používají se listové sekačky. Tam, kam se ne­ Akát (Robinia pseudoacacia) - řezat alespoň málo dělat ve všech územích. dostanou, se osvědčil křovinořez. Jinak je nut­ Obnovit společenstva odstraněním náletu 2X rocně, dá se zlikvidovat po 15 letech (Dr. né kosit ručně ( při "brontosauřích" brigádách a pravidelným kosením či extenzívní pastvou Petříček má metodu balení vyšších pařezů do na ruční kosení se nejvíce osvědčuj í lidé, kteří lze velmi úspěšně jen na suchých stanovištích; igelitu a využití tepelného šoku, zatím se tato kosu již někdy drželi v ruce, v případě meziná­ metoda zkouší). S úspěchem je možné použít pro vlhké louky je prioritní zachování původ ­ rodních táborů jsou mnohem efektivnější stu­ Roundap (doba likvidace se.snižuje na 2-3 ro­ ních vodních poměrů, ty však mohou být díky denti z východu, "zápaďáci" ruční práci ne­ znají). Kdy kosit? Klasické doporučení " po odkvětu chráněných rostlin" není většinou realizovatel­ né z praktického hlediska. Pokud chceme pod­ pořit kvetení podzimních rostlin (např. srpice karbincolistá - Serratula lycopifolia, hvozdík pyšný - Dianthus superb us), je lépe kosit dří­ ve, aby otava dříve narostla a rostliny stihly vy­ kvést a vysemenit se. Pokud je ploch na kosení více, je dobré stanovit určitý cyklus, že jedna lokalita bude jeden rok posečena dříve, další později. (Dá se tak šance pro dozrání semen i u později kvetoucích rostlin). Na druhé straně je však třeba zohlednit přírodní podmínky (nadm. výška, expozice) i roční klimatické vý­ kyvy, podle toho může kosení na některé loka­ litě probíhat dříve, a nemusí být každý rok ve stejnou dobu. Staří zemědělci měli na určení

Praktické poznámky k managementu chráněných území

Jalovcová stráň ve z/{nské části CHKO Bílé Karpaty je typickým příkladem chrállěllého územ!, které dnes vy!aduje umllou údr!bu. Ex­ tellz{vn{ vypásállí, které podmínilo vZllik po­ dobných lokalit, po válce postuplll zmizelo a htiře doshlpné stráně Karpat s nejbohatš(jlo­ ristickou i entomologickou pestrostí druhti se rychle mln( v les. Alespoň o ty nejcelln ější lo­ kality severn( části Bílých Karpat se dnes stará aktivní skupilla CSOP z Valašských Klobouk. Foto Pavel Kuča, 1985

41

Valašská část Bflých Karpat odolávala socia­ lizaci zeml dllslv{ al do konce šedesátých let. Fotografie Miloše Spurného zachytila v té dobl pečlivl udrlované louky v oblasti Neda ­ šova. VlIšina z nichje dnes zoufale ruderalizo ­ vána a okrajové polohy spontánnl zarůstají náletem

doby kosení cit, proto je dobré získat informa­ ce od pamětníků. Kosení na podzim je jen ods traněním stařiny, nemá vliv na obnovu společens tva. Je však dobré, chceme-li v dalším roce obnovit pravi­ delné kosení. Ručně kosit starou trávu je prob­ lematické, velmi dobře se však i na něk olikal e­ tou stařin u osvědčuje sekačka. Co se senem? Pokosená stařina ani seno ne­ smí na lokal itě zůstat, prvním rokem je větši­ nou ze zemědělského hlediska seno nepouži­ telné a většinou je nutné ho spálit. Pro další roky je dobré zajistit zeměděls ké uplatnění, v sou časné době je to však velký a někde i ne­ řešitelný problém. Jak je to s pastvou? Nejvýhodnější je smíšené stádo koz a ovcí. Kozy je možné použít na po­ tlačení ~Iošn ého náletu, i kopřivy (Urtica dioi­ ca) a štOVlKU (Rumex obtusifolius), v krajině by se však neměly pouštět do křovin v liniích a na remízky kvůli ochraně krajinotvorné a protierozní zeleně. Výhodné je držet jedno stádo pro víc zemědělských podnikú a zabez­ pečovat jeho cirkulaci po pozemcích s náletem a ruderály (Cirsium arvense), které vznikají pastvou ovcí a hovězího dobytka. Ochrana

42

křovin, které je třeba ponechat, muze být zabezpečena elektrickým ohradníkem nebo usměrněním stáda pastýřem a psem.

Jaký je vliv managementu na Třtina

některé

druhy?

(Calamagrostis) - nutné kosit 2x roč­ ně, nevypalovat. Vypalování třtině prospívá. Může přečkat oddenky v mykorhize bez vytvo­ ření nadzemních orgánů, takže strhnutí dmu je v boji proti ní problematické. Není pravděpo­ dobné, že by mohla být efektivně potlačena kozí pastvou, protože kozy tuto trávu většinou nežerou. Rákos (Phragmites) - je třeba kosit vytrvale, i tak dlouho přežívá . Při obnově kosení se nej­ lépe osvědčuj e křovinořez nebo motorová pila. Biomasu je nutno odstranit. Již po prvním po­ kosení dojde ke zředění a snížení porostu, pro­ světlení a ke zvětšení druhové diverzity. Kosatec sibiřský (Iris sibirica) - nejlépe se rozmnožuje řízkováním oddenku, doba kosení nemá na reprodukci vliv. Nejlépe prospívá na vojenských cvičištích, svědčí mu i jednorázové přeorání a ponechání obráceného drnu ladem. Kosatec trávolistý (Iris graminea) - nesnáší pastvu.

Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) - na některých místech je možno považovat tento druh za archeofyt. Je třeb a ho držet v polole­ mech, lokality občas pokosit, trochu odstranit křoví, v případ ě invaze nežádoucích bylin je možné plochu s ohledem na lilii poorat (snese orbu do 20- 30 cm), protože má hluboko cibu­ le. Na exponovaných lokalitách, kde by hrozilo vyrýpávání, je možné druh zatajit otrháním květú (semeny se vúbec nemnoží). Vstavač bledý (Orchis pallens) - druh svět­ lých lesů, občas se objevuje na loukách nebo okrajích luk, snáší kosení, v lesích je třeba udr­ žovat určitý limit zastínění. Hořeček (Gentianella) - velmi problematický mykorhitický druh rostoucí většinou na pastvi­ nách (dobytek narušoval dm, v neuzavřené ve­ getaci semena úspěšně klíčila). Dalo by se zku­ sit ve vhodnou dobu (snad na jaře) p řejet loka­ litu lehkými bránami. Plavuník (Diphasiastrum) - mykorhiza, nut­ ná simulace podmínek na bývalé pastvin ě. Vřes (Calluna) - je problematický. Životní cyklus trvá asi 25 let. P ři přestárnutí je dobré vypálení (pokud na lokalitě není třtina). Jsou

známy lokality, kde je vřes pravidelně kosen

nebo i pozitivně reagoval na poorání, vhodná

je pastva.

Konopáč sadec (Eupatorium cannabinum ) ­ při invazi potlačovat kosením před vysemeně­

ním. Po 3 kosenich je oslabený. V malém po­

čtu na prameniště patří. Chová se podob ně ja­

ko tužebm'k jilmový (Filipendula ulmaria) na

nivách, podobně se dá i "držet na uzdě" .

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria ) - za­

růstá neobhospodařované vlhké louky. Návrat

k někdejším porostům v zásadě možný (pokud

vysokobylinný kožich netrvá již moc dlouho).

Metoda - koseni (nesnáší je).

Ukazuje se, že reintrodukce mají význam

pouze ve zcela ojedinělých případech. na prv­

ním místě by měla být údržba biotopů v pů­

vodních podmínkách. Po obnovení manage­

mentu se řada druhů přirozeně znovu sama

objevuje, což platí pro flóru i pro faunu. V pří­

padě nutnosti se mají transfery provádět jen

v dosahu potenciálního spontánního (samovol­

ného) šíření přesunovaného druhu, do stejných

nebo maximálně podobných podmínek.

V tom připadě je bezp odmínečně nutná doku­ mentace každého transferu (co, odkud, kolik, kam a proč) a její uložení na vhodných místech (Správa CHKO , ČÚOP). Ivana Jongepierová, Vít Grulich

IRecenze

I

o přírodě, svobodě a právu Jazevčí v dobách, kdy nepotřebovaly umělý management. Kosívaly se na konci červ­ na a začátkem červen ce. Při kosení svých po­ zemků se pravidelně hospodáři spojovati, tak­ te svahem postupovala řada často patnácti i dvaceti ženců. To vše zaniklo socializací ze­ měděbitví. Neodmyslitelnou so učástí těchto luk byly i dřevěné roubené senfky, z nichl se seno sváželo v zimě na saních. Stojí zde jil poslední dva. ljim by se proto měla věn.o vat pozornost. Fotografie Ferdinanda Bučiny pochází ze čty­ řicátých lel.

Louky

V únoru 1991 se na semináři sekce pro krajin­ nou ekologii Československé botanické spo­ lečnosti sešla skupina renomovaných, ekolo­ gicky zaměřených odborm'ků různých profesí s cílem vyjasnít svá stanoviska k "návrhu eko­ logických článků pro připravovanou ústavu ČSFR" . Vystoupení účastníků semináře jsou zaznamenána ve sborm1ru, který pod názvem "Existuje ekologická etika?" vydala Českoslo­ venská botanická společnost v Praze v roce 1991. Ten, kdo si klade otázku: "Jak žít v sou­ ladu s přírodou? ", se ve slovníku dozví mno­ hé, o filosofických, teologických, psychologic­ kých, sociologických i pragmatických souvi­ slostech vztahu mezi člověkem a přírodou. Diskuse nevyzněla jednoznačně, mnohá dile­ mata zůstala otevřena . Velmi často se diskutu­ jící vraceli k otázce vztahu mezi svobodou na straně jedné a potřebou rychle jednat v zájmu řešení ekologického problému na straně druhé. Účastnici debaty slovo svoboda až na jednu yÝÍimku nevyslovili, přesto však o ní byla často rec. Onou výj imkou byl Igor Míchal, který hned v úvodu citoval a současně odmítl názor, že ekologicky příznivý obrat spotřebního chování občanů by vedl nejen ke zhroucení "průmyslo ­ vé základny" , nýbrž také k rozpadu "hlavni opory liberalismu" svobodného trhu, o který se opírá "rozmach moderního hospo­ dářství". V důsledku takového vývoje by se " svoboda střetla s omezeným konzumním vý­ běrem ..." Igor Míchal označil tento názor za ekologickou vědou předem rozprášený. Sou­ časně však poukázal na to, že méně jasný je vztah veřejnosti k podobnému chápání propa­ gace ekolo~cky šetrného spotřebmno chováni. Tato poznámka vnesla do debaty vědomí na­ pětí mezi ekologickou etikou jako filosofickou disciplínou a žitou morálkou.lidí. Napětí mezi etickými doporučeními ekololl,ů a morálkou všedního dne se všem zúčastne­ ným zdálo být natolik zřejmé, že bez hledání důkazů přijali tezi o nenapravitdném konzu­ mentství ekologickJ neuvědomělé veřejnosti . Osobně se domnívam, že na této tezi je mnoho pravdy. Nicméně je třeba podotknout, že se­ šlost erudovaných odborníků by se měla poku­ sit zdůvodnit věrohodnost svého východiska dříve , než na něm vystaví své úvahy o vztahu ekologických zákonů ke každodenní morálce všedmno života. Proti předpokladu " nenapra­ vitelného konzumentství" lze například posta­ vit domněnku o rozpolcenosti veřejnosti, kte­ rá, neschopna se rozhodnout, lavíruje mezi touhou po zdravém životě a zdravém prostředí na jedné straně a pohodlím svých zvyklostí na druhé straně. Rozhodnout, která z obou do­ mněnek je blíže pravdě, může pouze důkladné "důkazní řízení', podložené věrohodn ou in­ formací. Formulování strategie ekologického zákonodárství se bez takové informace podobá

43

střelbě se zavázanými očima . Je přece navýsost jasné, že "nenapravitelný konzument" bude na ekologické zákony reagovat jinak než osamělá matka, která vydělává obživu pro své astmatic­ ké dítě v chemičce v Lovosicích. Zcela pragmaticky vnesla do debaty téma svo­ body Hana Librová úvahou o vztahu "indivi­ duální" a "sociální" ekologické etiky. Podle jejího názoru " individuální výchovné působení na jedince má . .. velký význam, ale je pomalé .. . Sociální normy působí na jedince shora .. . působí rychleji . . . individuum se chová ekolo­ gicky nikoliv proto, že by bylo o prospěšnosti tohoto činu přesvědčen o, ale prostě proto, že společnost . . . na něho vykonává .. . tlak." Kladu si otázku: Kdo bude v důsledku tlaku společnosti skutečně ekologicky příznivě jed­ nat, aniž to bude chápat jako smysluplné? A kolik lidí se pokusí najít cestu, jak požada­ vek zákona obejít? Nevyvolá v lidech takový ekologicky dobře míněný tlak společnosti pocit nesvobody? Neposílí se touto cestou už tak dost silné antipatie veřej nosti k propagátorům ekologické umírněnosti? . .. Účastníci semináře odpovídali na tyto a po­ dobné otázky různě. v. Peřich postřehl problematický moment úvahy o účinnosti tlaku sociálních norem, když konstatoval, že "společnost, která má do svých individuálních norem integrovat ekologický horizont, musí btt k něm u vedena způsoby, jež v sobě rozhodne nemají prvky ekologickeho terorismu." Ne všichni se tak razantně posta­ vili na stranu občansk~ch práv. N apříklad P. Pecina je toho názoru, ze není možne čekat, až si rebelující pubescenti vyberou mezi konzu­ mentstvím svých rodičů a hodnotami, které jim předloží třeba ekologicky osvícený učitel: " ... to okamžité, to, co je teď naléhavě nutné, tak to je potřeba řešit . .. sankcemi a legislativou . .. Jedině pod knutou. A to není teror." Střet těchto dvou názorů zůstal nevyjasněn. Ostří rozporu zůstalo poněkud obroušeno v umírněné formulaci R. Kolářského a I. Mí­ chala, kteří doporučují " . .. vytvářet takové le­ gislativní podmínky, v jejichž rámci je velmi obtížné, aby lidé dosahovali s"Ý-ch cílů pro­ střednictvím účasti na pustošení zivotního pro­ středí a v němž lze naopak dosahovat těchto cílů prostřednictvím účasti na zachování život­ ního prostředí . . ." V této podobě zní otázka vztahu ekologických zákonů a žité morálky lidí nevinně. Dilema mezi svobodou a řešením ekologického problému z něj zdánlivě mizí. Na iluzornost takové domněnky poukázala replika Hany Librové o tom, že sociální normy jsou při ovlivňování chování jedinců účinné pouze tehdy, "když můžeme očekávat loajalitu vůči společnosti jako celku nebo vůči jejím představitelům." (s. 61) Pokud domyslíme to, co H. Librová nakousla, jsme nuceni konstato­ vat, že zákony a jiné společenské normy, pro­ sazující změnu chování vůči přírodě, mohou být respektovány pouze ve dvou případech. Tehdy, chápou-li občané ekologické cíle záko­ nodárce jako své cíle vlastní, nebo tehdy, jsou­ li k respektování zákona přinuceni násilím, které se na mínění občana neptá. Jinak řečeno: Není možné respektovat svobodu občanů a současně je tlakem zákona nutit k něčemu, co nechtějí. Zákonodárce by byl v takovém případě brzo sesazen, pokud by ~e ovšem neu­

44

chýlil k taktice omezení volebrullo práva spo­ Má-li být respektována svoboda lidí, je nutné v zájmu řešení ekologického problé­ mu investovat energií, um i čas do ekologické osvěty . Jistě, nikdo nemůže zaručit , že k de­ strukci ekologické stability nedojde dříve , než lidé p,ochopí a dobrovolně přij mou tlak ekolo­ gickeho zákona. Pokud někdo nechce riskovat, že proces zrání "individuální ekologické etiky" potrvá déle, než je z hlediska stavu planety Ze­ mě únosné, má možnost uchýlit se k teroru. Takový krok by byl podle mého názoru pošeti­ lý. Teror by totiž od sympatií k ekologické eti­ ce na dlouho odradil tu část veřejnosti, která s přírodou cítí, byť je zatím pohroužena do ko­ lotoče ekologicky nešetrných spotřebních zvy­ klostí. Myslím, že cesta nevede přes potlačení zhoub­ ných choutek nenapravitelných konzumentů . Spíše by bylo užitečn é využít inspirujícího účinku účasti občanů na rozhodování o pro­ středí, ve kterém budou žít jejich děti. Právě v procesu rozhodování se lidé mohou svobod­ ně propracovat k vlastnímu zdůvodnění své osobní ekologické etiky. Na tuto skutečnost poukázalo v průběhu semináře dilema o refe­ rendu. M. Vorlová dala najevo svou pochyb­ nost o ekologické prospěšnosti referenda v si­ tuaci, kdy se většina občanů řídí jinými než e­ kologicky příznivými zájmy. Jejímu názoru oponovali dva diskutující. V. Peřich označil re­ ferendum o otázkách životního prostředí za účinný prostřed ek pro šíření veřej nosti nezná­ mých informací, shromážděných ekologickou vědou. Míchal pak upozornil na to, že "refe­ rendum je velice účinný nástroj pro rozvoj ekologického uvědomění, protože tam, kde občan hlasoval, bude sledovat realizaci a dů­ sledky." Nevím, jakou hodnotu by pro mě měly spanilé lesy, zdravá voda a pestrost přírody, kdybych jich měl užívat s pocitem obav z libovůle moc­ ných. Libor Musil luobčanů.

Způsobilost lesníků

pohled do historie Od samého počátku potřeboval vlastník lesa zaměstnance, aby získával a háji! užitky z toho­ to majetku. Jako zástupci ve výkonu vlastnic­ kého práva působili lovčí, což byl důležitý úřad, lesní (hajní), reprezentující b uď velmi důležitou, anebo naopak sluhovskou funkci. Majitel potřeboval také lovce, střelce, sokolní­ ky, psáře, ohaře, holoty, vlkovyjce, bobrovní­ ky, včelaře atd., poněvadž myslivecké zájmy byly velmi dlouho nadřazeny hospodaření. Kromě lovčích hráli pozděj i významnou roli polesní (Waldbereiter) a jen hrstka privilego­ vaných měřičů lesů, měřících lesy při koloniza­ ci, prodeji, sestavování urbářů atd. V 16. a 17. století se vylepšovala a vyhraňova­ la lesní administrativa, a to nej dříve v králov­ ských, horních a církevních lesích. Došlo k rozlišení myslivce a lesrullo a nejprve na ko­ morních panstvích se objevili (vrchní) Jesmis­

tři. Dále byli připomínáni lesní písaři , oborníci, bažantníci, mládenci, hlídači a sluhové. Povin­ nosti, působnost a podřízenost obsahovaly panské hospodářské instrukce. Brl taky nej ­ vyšší čas, neboť potřeba dřeva slechtickými provozy ve vlastní režii byla obrovská. Zmiňo­ vané kategorie personálu neměly vzdělání a ani nemohly mít, neboť dosud nebylo skuteč­ né lesní hospodářství. Až do 18. století se vý­ nos lesů zúčastníl na celkovém výnosu panství maximálně 10 %. Malému zisku odpovídala mj. i malá péče. Myslivci pečovali o les, zvěř, ptactvo, hranice, zabraňovali požárům, vybírali dříví pro panské provozy, re~istrovali jeho prodej, dohlíželi na tenata a sklizeň sena a otavy z pasek, pobíjeli " škodnou", odváděl i kůže, ale pečovali i o rybníky, louky a potoky. K zajištění lepšího výkonu služby byly mezi ně rozdelovány poku­ ty. Mladí adepti - sedláci osvobození od ro­ botních povinností, synové myslivců, dřevo ­ rubci a místní zemědělci - se vyučili, jak je nám známo od 16. století a povinně od 2. po­ loviny 18. století, u zkušeného myslivce. Sest­ náctiletý mladík byl nejprve psovodem, musel umět troubit, rozeznávat stopy zvěře S"stopo­ znalství"), stmet, stavět plachty, síte, železa a tlučky. Znal rušení zvěře, ale i oblíbené mys­ livecké pňllody a průpovídky . Pak byl mysli­ veckým mládencem a po 3 letech sám řídil hon na jelena. Poté obdržel velmi ozdobný diplom s podpisy zkušených myslivců a byl slavnostně ozbrojen. Vyučenci zpravidla odcházeli na zkušenou do okolních zemí. Myslivci byli často označování za taj nůstkáře, samotáře až čaro­ děj níky, a tak je illstrukce vedle výčtu pracov­ ních povinností nabádaly k řádnému a křes­ ťanskému životu. Jejich povolání se dědilo z otce na syna v obdivuhodně dlouhých gene­

račních řadách .

Zatímco do 1. poloviny 18. století byl lesní personál omezován ve své pravomoci vrchními úředníky - hejtmany a purkrabími, ve 2. polo­ vině 18. století se prosadily kompetence ve­ doucích lesníků, lesmistrů, nadlesních či poles­ ných, přibyli i lesní kontroloři, adjunkti a per­ sonál se postupně jasně rozlišil na správní (hospodancí) a ochranný (výkonný). Lesnictví leckterých velkostatků mělo značnou autono­ mii, takže skutečně velká dominia (liechten­ steinská, schwarzenberská, fiirstenberská, kin­ ská aj.) zřizovala i několik samostatných les­ ních úřadů, kdy počet veškerého personálu málokdy přesahoval 4- 5 osob. Nad nimi bylo ústřed ní reditelství, sídlící někdy i v cizině, a pod nimi revíry, složené z hájenství. Velkou roli dosud hrály instrukce. Státní správa naří­ díla po r. 1773 imatrikulaci hospodářských úředníků (lesmi stři, pojezdní, písaři) při Vla ­ tenecko-hospodářské společnosti a krajské úřady vybíraly nejschopnější examinátory. Na Moravě a ve Slezsku zavedl r. 1844 H. C. Weeber zkoušky pro lesnický dorost. Dále od počátku 70. let 18. století vznikaly mi­ strovské školy (Horní Blatná u Chomutova, Zlatá Koruna, Lednice, Nové Hrady, Plasy, Křivoklát, Mikulov, Klášterní Hradisko u Olo­ mouce, Dačice atd.), ale bez podpory většinou záhy zanikaly. Lesnickou vědu prednášeli hos­ podářským úředm'kům na pražské univerzitě, posléze na tamější polytechnice a některých hospodářských školách. Soustavnou pozornost

věnovala dorostu jen některá velká panství. A mnoho posluchačů z českých zemí odcháze­ lo studovat do Mariabrunnu (od r. 1813), na vídeňskou lesnickou fakultu (od r. 1875) a za­ hraniční školy (Jena, Halle, Frankfurt, llsen­ burg atd.). Významnou roli sehrály od 50. let 19. století školy v Úsově a Bělé pod Bezdě­ zem. Ta byla r. 1904 přeložena do Zákup a úsovská r. 1867 do Sovince a r. 1896 do Hranic. Od r. 188!) se lesnická výuka konala i v Písku, Jemnici, Ceských Budějovicích, Che­ bu, Příbrami aj. Pouze vru:čené lesníky mnohý velkostatkář ve 2. polovmě 19. století vyměňoval za odborníky s řádným či vysokoškolským vzděláním . A vy­ bíral si skutečně ty nejlepší. Ke konci 19. a po­ čátkem 20. století bývali lesmistři často pově­ řováni i správou celého velkostatku. V ústřed­ ním ředitelství byli (vrchní) lesní radové, les­ mistři či ředitelé, jednotlivá oddělení (provoz­ ní, kontrolní, zařizovací aj .) vedli většinou les­ mistři. Revírníci a hajní byli rovněž postupně nahrazováni vzdě lanými pracovníky s mož­ ností složit odbornou zkoušku. Vláda, vědoma si bouřlivého rozvoje kapitalis­ tické společnosti a lesnictví, si podle nařízení č. 63/1850 a § 22 patentu č. 250/1852 ř. z. vy­ hradila právo stanovit rozsah odborné způso­ bilosti samostatných lesních hospodářů, nema­ jící v jiných odvětvích obdoby, kterou dále precizovala nařízeními zl. 1889 a 1903. Státní zkoušku mohli u zemského úřadu vykonat ab­ solventi lesnického odboru vídeňské Vysoké školy zemědělské, lesnických škol v Bělé a So­ vinCI, ale i gymnázií a reálek po předep sané lesnické praxi, odstupňované podle lesnického vzdělání. Byli od ní osvobozeni zájemci s vyko­ nanou zkouškou pro státrtí lesní technickou službu (ministeriálka - 1907) nebo pro lesní technickou službu u orgánů politické správy (1913). Takoví odborníci mohli působit rov­ něž jako znalci. Lesní personál měl řádně plnit povmnosti podle zákonů a ve službě byl pova­ žován za ozbrojenou veřej nou stráž {vykázání z lesa, zabavení nástrojů a plodin, zatcení a stí­ hání podezřelých osob). Vedoucí hospodář s nižsí kvalifikací byl pod dohledem cizt.'h o kvalifikovaného lesníka. Důležitá byla i přísaha, známá již z 13. století a později z panských hospodářských instrukcí, tzn. braní Boha za svědka pravdomluvnosti, čímž byl zároveň vykonán při slavnostní phle­ žitosti morální a sankční nátlak na přísahající­ ho. Podle § 52-58 patentu č. 250/1852 r. z. přisahal všechen lesní personál, v soukromých službách pak na žádost majitele. Dělo se tak u přísl ušného okresmllO politického úřadu, který o tom vydal certifikát. Podle nařízení z r. 1857 měly být vzaty do přísahy pouze "za­ chovalé osoby" v lesní a myslivecké službě buď s nižší státm zkouškou pro lesní ochrannou technickou službu, nebo které dosáhly věku 20

i docenty a profesory s vědeckými hodnostmi. let, bez fyzických, psychických a mravních zá­ Dálkové (od r. 1957), mimořádné a postgra­ vad.

Zemské zákony rovněž určily minimální výmě­

duální (od r. 1960) formy studia nemohly pro ry lesů , v nichž bylo povinné ustanovit samo­

věk a zaneprázdnění zúčastněných splnit svůj statné lesní hospodáře (a nižší personál): Čechy účel. Řádné studium bylo naplněno marxistic­ (r. 1911) - 700 ~a 120-350 ha), Morava kými propedeutikami, ruštinou a společensky zaslužnou aktivitou, byť bylo v 1. 1956-1982 (r. 1873) - 575, phpadně 288 ha (a 115-345 pětileté. ha), Slezsko (r. 1907) - 500 ha (a podle volné úvahy). Po r. 1945 nastaly zmatky ve středním školství, Je jasné, že počty zkoušených a přísežných za­ výmluvně odtrženém až do konce 70. let od praxe. Hájenské školy byly zrušeny a učňovské městnanců utěšeně vzrůstaly. Motivace ke zkouškám byla dána vysokým platem a sociál­ školy vychovávaly často hochy bez motivace ním poj ištěním a dále byla posílena možností a na nábor, kteří yak zastávali technické funk­ ce. Problematicke byly, tak jako v jiných odvě­ ztráty zaměstnání. Za poznamenání rovněž tvích, maturity na středních školách pro pracu­ stojí p'racovníci státního dozoru nad lesy. Ne­ bylo Jich sice mnoho, ale svou práci systema­ jící a formální pomaturitní studium (od r. ticky vykonávali po r. 1784. Byli řazeni do 1974). Pomiňme raději Ústřední dělnickou školu ministerstva lesů a dřevařského průmys­ zvláštr1Ích funkcí, podmíněních zkouškami, a jen do r. 1913 se řídili 17 řísskými a 7 zem­ lu, připravující v 6-20 měsíčních bězích v 1. 1949-54 novou lesnickou inteligenci. Teprve skými speciálními zákonnými předpisy, což be­ r. 1976 vznikla v Benešově u Prahy Správa pro zesporu nebylo projevem řehtajt.'cího šimla sta­ rého Rakouska, ale snahy po dokonalé kontro­ výchovu a vzdělávání pracovníků lesního a vodního hospodářství a do té doby i podni­ le a pochopení mimořádné úlohy lesmno hos­ kové školy při krajských podnikových ředitel­ podářství pro společnost. Stavovsky a profesně se nejdříve organizovali stvích Státních lesů, a to jako náhrada za zá­ vodní školy práce. zřízenci. Jednoty vyvt.'jely i vzdělávací činnost, Státní dozor nad lesy se spokojil jen stejně jako časopisy, Vlastenecko -ho~odářské společnosti, nahrazené později Zemedělskými s pasívním výkaznictvím trvalých a "dočas­ radami, celozemské a regionální spolky, byly ných" vynětí součástí les1lÍl\o půdmno fondu. Ruprichovy, Kalouskovy, Semrincovy a Bar­ pořádány vycházky do lesů atd. tuňkovy výzkumy mj. prokázaly, že vzdělání Podle platů a výše naturálií úředníků, pod­ úředníků a zřízenců za 1. republiky, a konec jednoduše nebylo dostatečným důvodem k di­ konců i tzv. protektorátu, lze snadno usuzovat, ferenciaci v pracovním zařazení, a to zvláště u vysokoškoláků, a tendence vývoje kvalifikač­ jakou hodnotu mělo vzdělání a jaké se těšili prestiži. ní struktury se částečně opožďovala za tenden­ Jemnická škola byla r. 1920 přenesena do cí vývoje celého národního hospodářství. Hranic. Hranická, písecká a zákupská škola Všechny disproporce vedly mj . k degradaci byla yo r. 1922 státní vyššÍ školou lesnickou. prestiže lesnického povolání a havarijnímu sta­ Novym typem byly hájenské školy (Nasavrky, vu našich lesů . Vše ovšem mohlo dopadnout Jemnice, Domažlice, Cheb) a lesnické fakulty j eště daleko hůř. po r. 1919 (Praha, Brno). V dnešní době plné prohlášení, memorand, Podle předpisu č. 132/1931 Sb. z. a n. skládali kon cepčních elaborátů, kritik, návrhů, zásad vysokoškoláci při správě Státních lesů a leso­ strategie, programů, ekologizace atd. se nestní technické službě hrazení bystřin tzv. ministeri­ vytratit to, že stát musí mít právo a povinnost ální zkoušku a podobnou p,ak i yracovníci les­ stanovovat závazné předpisy a bariéry, jak to­ nického výzkumu. Rovnež statnímu dozoru mu již kdysi bylo, týkajlcí se rovněž odborně nad lesy přibyly mnohé nové úkoly nejen kompetenční péče o lesy bez ohledu na kate­ v souvislosti s pozemkovou reformou. gorii držby a jejich fungování. Lesníci musejí Za protektorátu musely mít všechny lesy od­ novou způsobilostí stvrzovat svou odbornost, borného lesního hospodáře. Okupanti uzavřeli odpovědnost, samostatnost, a to cestou nejvyš­ vysoké školy a zlikvidovali i školu v Jemnici šího dosažitelného vzdělání, přísných atestač­ ních zkoušek, zaváděním pOZItivních zahranič­ a Hranicích. ních poznatků, abychom se vyhnuli některým Za socialismu se naposledy setkáváme se záko­ nem o přísežných hajných z r. 1949. Horší pro les negativním úskalím tržní ekonomiky, a však bylo, že často svévolná kádrová politika - navázat tak na staré české lesnické tradice. a mnohé mzdové předpisy opomenuly základ­ Gustav Novotný ní atributy způsobilosti - nejvyšší dosažitelné vzdělání, délku praxe, speciální vědomosti a schopnosti, morální kvality atd. Mnozí od­ Kresby Václa va Roufa borníci byli vyměněni za politicky ,vyspělé' , zasloužilé, spolehlivé a socialismu oddané oso­ by. Dělničtí ředitelé, THP bez předepsaného vzdělání byli oprávněni řídit slOŽItý systém les­ ního hospodářství a vést značné rozlohy lesů. Zkouška pro samostatné lesní hospodáře byla zrušena r. 1972 po halasném rozruchu těch, co ji neměli, a stej ně pozbyla svou váhu. Ba co víc, do r. 1972 se na lesnických fakultách reali­ zovalo zkrácené 31eté studium pro vybrané kádry, které předtím absolvovaly jednoroční střední školu. Mnozí z nich se pak stali nejen např. řediteli a hlavními inženýry, ale

45

Okénko ekologické

poradny

Reklamní kampaň, kterou na podzim 1991 spustili na náš trh přišedší výrobci přacích prášků, zvedla ze židle nejednoho televizního diváka. Reklama, reklama, re­ klama to byla a nikoli zjevné environmen­ tální problémy způsobené obsahem fosfá­ tů v pracích prostředcích, co vedlo ke vzrůstu zájmu veřej nosti o vliv pracích prostředků na životní prostředí a lidské zdraví. Nejen nevládní organizace, ale i řa ­ da státních a vládních institucí dodatečně a narychlo sháněly podklady a expertizy pro posuzování vlivu pracích prostředků na životní prostředí. V reklamní kampani, která současné dění vyprovokovala, zaujme pár momentů: Že­ ny, jimž je výhradně přisuzována role pe­ roucího či nádobí myjícího subjektu, jsou prezentovány jako bezradné a přiblblé by­ tosti, pro něž bylo před příchodem suve­ rénního experta firmy Procter & Gambie vyprání kapesníku či umytí hrnku nepře­ konatelným problémem. Ty dovednější z nich, které se s některými základními úkony vyrovnaly, zase z pračky tahaly mís­ to čistého ubrusu historický jídelní lístek své i po vyprání páchnoucí rodinky. Po­ užívání dětí v reklamách nemám ani sílu zesměšňovat.

Speciálním fenoménem je kostrbatá řeč dokazující, že nabízený produkt není zcela domácí, nýbrž že se jedná o pravou západ­ ní kvalitu. K tomu je používán i další trik - dvojjazyčné nápisy na obalech Arielu, Vizíru i Henkelova Persilu. Závažněj ší je ale fakt, že jak Procter & Gambie, tak Henkel uvedli na českoslo­ venský trh výrobky, jejichž složení, zejmé­ na obsah fosfátů jsou odlišné od výrobků stejného jména a stejného designu obalu prodávaných v okolních zemích (Rakous­ ko, SRN). Přes suverenitu, se kterou Pro­ cter & Gambie před veřejností vystupují, je tento fakt jediný, který se snaží ve svých vystoupeních před tiskem zastírat, případ ­ ně popírat. Taková je tedy současnost. Co bylo před­ tím? Prášky, sice nenavoněné, ale samo­ zřej mě řádně fosfátové jsme používali prakticky bez váhání. Byly docela laci­ ňo učké, a tak odměrky p otřeba ani neby­ lo. Nasypalo se tam, co se vešlo. Eutrofi­ zace řek a vodních nádrží v ČSFR a zejmé­ na z toho plynoucí velmi špatná kvalita

46

pitné vody v řadě měst byla takřka výhrad­ spojována s hnojením zemědělské pů­ dy. Vůbec povědomí o environmentálních problémech a jejich příčinách v našich ze­ mích bylo tradičně soustředěno na tzv. tře­ tí osobu (státní průmysl, státní zeměděl­ ství, vládu atd. ). ONI nesli zodpovědnost za všestranné znečištění životního prostře­ dí, tedy za to, že občané byli nuceni v ta­ kovém prostředí žít. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že samotná výroba má za­ jisté značné dopady na životní prostředí, je uvědomění toho, že i mé vlastní používání daného výrobku - byť by to byl prací prá­ šek - je příčinou znečištění životmno pro­ středí, je pro většinu lidí novým poznat­ kem. Proto akce proti fosfátovým pro­ středkům, ale zejména za běžnou dostup­ nost bezfosfátových následují až za akcemi dohánějícími informovanost o vlivu fosfo­ ru z pracích prostředků na stav stojatých vod. Řada nevládních organizací se vyjádřila k problematice fosfátů a několik z nich po­ kračuje v systematické činnosti. Jihočeská agentura Rosa z Českých Buděj ovic, z re­ gionu, který je znám řadou vodních nádrží a je též centrem hydrobiologického výzku­ mu v ČSFR, připravila pro veřejnost letá­ ček zaměřený na působení fosfátů ve vo­ dách a na obsah fosfátů v prodávaných pracích prostředcích. Přesná data dali změřit v Hydrobiologickém ústavu ČSA V. Ekologická poradna VERONIKY v Brně, která se zabývá domácí ekologií, připravila pro veřejnost brožurku informující vedle vlivu fosfátů na prostředí také o dalších látkách obsažených v pracích prostředcích i o ostatních aspektech vlivu praní na pro­ středí. Ke studiu problematiky využila ma­ teriálů Asociace evropských ekologických poraden. Snaží se ovšem před evším o ko­ munikaci s rozhodovací sférou - navázali kontakt s FVŽP a jejich experty, s býva­ lým výborem pro životní prostředí Fede­ rálního shromáždění a v poslední době zejména s českým ministerstvem životního prostředí. Tam se dnes i za účasti nevlád­ ních organizací (!) (Greenpeace, Veroni­ ca) rodí náš první zákon o pracích pro­ středcích. Jeho bratříčkům zákonům v ze­ mích našich sousedů , kde jezera též kdysi začala zelenat, je již skoro deset a utěšeně rostou. Situace, před níž stojíme, je para­ ně

doxní v mnoha ohledech. V době, kdy ze­ jména v zemích střední Evropy končila diskuse o fosfátech a j ednoznačně převážil podíl bezfosfátových prostředků na trhu (v osmdesátých letech), byla v ČSFR tepr­ ve dostavěna továrna Fosfa v Poštorné, která je monopolním výrobcem fosfátů pro prací prostředky. Dalším paradoxem, kterému musíme čelit a který v nespráv­ ných souvislostech může rozhodování komplikovat, je to, že vybavení čistíren odpadních vod ve vyspělých zemích třetím stupněm čištění snižuje naléhavost řešení obsahu fosfátů v pracích prostředcích. A tak si my, co máme rádi paradoxy a pe­ reme v obcích a městech, které v 75 % pří­ padů nemají ani 1. stupeň čištění odpad­ ních vod, zanotujeme: "Děkujeme Vám, pánové, za Vaše reklamy ..." Yvonna Gaillyová Kontaktní adresa: E kologická poradna, Veronica, p. p. 91, 60 191 Brno 1, tel. + fax: 05-227 04, osobně: Zelený dům ČSOP, Panská 9, Brno.

Horní Heršpice - nedořešený problém výstavby ČSAD Horní Heršpice byly poklidným předměs­ tím zhruba do šedesátých let tohoto stole­ tí. Pak zde nastala výstavba průmyslových podniků , v té době samozřejmě bez mož­ ností občanů vyjádřit se k těmto zásahům do své obce. Mnohonásobně se rozrostla bývalá Fiedmanka, nyní ZHZ (Juranovy závody), vyrostly zde podniky Kovošrot, panelárna, Kovopodnik, Staviva a mnohé další provozovny, které ke klidnému byd­ lení nepřispívaly. Kdosi kdesi rozhodnul o tom, že z jihu města bude "průmyslová zóna" - tak, abychom to všechno měli rozškatulkováno: zde se bude bydlet, sem se bude chodit pracovat, sem za rekreací. Pojmy "rozptýlený průmysl, sloučená funkce obytná a průmysl ová" ve slovníku totalitních režimů chyběly. A když už ně ­ kdo měl své obydlí v průmyslové zóně, měl prostě smůlu.

Už dosti sužovanou obec postihla v ne­

WG:1l1i! Dilufi®~

dávných letech další hrozba: mezi obytný­ Zvedla se silná vlna protestu. Dvakrát po­ chali stát. Zjevně šlo o psychologický ná­ slali občané petice na nejvyšší stranická tlak. Rovněž se zaměstnanci ČSAD do­

mi domy měl být vybudován opraváren­ ský závod ČSAD. Výstavba se měla usku­ místa. Podpisová petice byla rovněž zaslá­ máhali vstupu na pozemky občanů pod

tečnit již v 70. letech - územní rozhodnu­ na Výboru čs. veřejnosti pro lidská práva, pohrůžkou asistence státních orgánů. Si­

tí bylo vydáno 20. 2. 1978. Vzhledem humanitární spolupráci a životní prostře­ tuace byla v tu dobu velmi napjatá. Ale

k nedostatku investic však byla odložena dí. Nic se však nezměnilo, započetí stavby zástupci občanů tento boj nevzdali.

viselo každým dnem na vlásku. Schválen a celé území obklopené ulicemi Kšíro­ Přišel listopad 1989 a s ním jsme očeká­

byl tento postup výstavby: va-Pěšina-Dufkovo nábřeží bylo vyčle­ vali změnu postojů úřadů. Leč mylně. Po­

J. etapa - intenýrské sítě a zpevněné plo­ něno podle územního plánu města Brna, stupně jsme však dosahovali dílčích úspě­

schváleného vládou ČSR usnesením chy - náklad 20 m i/. Kčs, výstavba chů. Do jednání se zapojilo OP Horní

1988-1 990

č. 176/82, jako územní rezerva pro ČSAD Heršpice a Komárov. Krajský hygienik

- provozně sociální budova, servisní ob­ po roce 2000. Do té doby měly být za­ dal povolení ke stavbě pouze v případě,

jekt, olejárna, čerpac( stanice, umývárna, že bude úplně vyloučena obytná funkce.

chovány původní funkce území. gumárna, diagnostika - náklad 35 mil. To by znamenalo vymístit 240 rodin a vy­

Změna nastala v roce 1985. Od roku Kčs, výstavba 1990-1 995 1986 začala nesčetná jednání zástupců koupit asi 175 rodinných domků. A to již

ČSAD se zástupci občanů a Obvodního II. etapa - opravna s odstavnou plochou byly pro ČSAD neplánované náklady na­

národního výboru Brno IV. Ačkoliv na střeše objektu - náklad 150 mi/. Kčs, víc. Občané dále píší petice. Do Čs. tele­

výstavba 1995-2005 z mnoha vytypovaných lokalit byly vybrá­ vize do pořadu Sondy (bez odpovědi) ,

ny v užším řízení čtyři, zdálo se, že ČSAD Dne 29. května 1989 vydává vedoucí někteří i prezidentovi republiky, OF posí­

nechce slyšet o jiné než heršpické. A ob­ lá stížnost na ministerstvo životního pro­

OVÚP ObNV Brno IV. ing. Růžička sou­ hlas s prováděním zemních prací. Z loka­ čanů se kromě t. Č. občanského výboru, středí.

lity se začíná odvážet ornice. Ne vždy je jí Následuje demonstrace občanů na nádvo­

poslanců a ÚO KSČ nezastal nikdo. Byly sepsány argumenty, hovořící proti použito k rekultivaci pro nová pole (část ří Nové radnice a předání petice primáto­

zeminy zmizela jako podklad pod trávník rovi města. Snad jako revanš se konala

výstavbě závodu v Heršpicích a také pro mezi skleníky v Dolních Heršpicích). Ješ­ tuto výstavbu. Pro ilustraci uvádíme: výstražná stávka řidičů ČSAD dne 19. 3.

Proti: - lokalita je kom unikačně tělko tě předtím zaměstnanci ČSAD demon­ 1990 od 15.00-15.30 hod. K nim se při ­ strativně motorovou pilou pokáceli v li­ přístupná přetíženou vozovkou, pod drát­ kvidovaných zahradách několik kvetou­ ním tělesem zúlenou na jeden jízdnípruh, cích meruněk, přičemž ostatní stromy ne­ - zn ičení pozemků nejvyšší bonity v zeli­ Několikaleté rumiště - stavební místo nářské oblasti - vysoká hladina podzemní vody (jit ve 2 m) a bezprostřední b/{zkost řeky Svratky (měly zde být postaveny čerpací stanice, mycílinky apod.)

- výstavba v obytné části obce, kde je vel­

mi kvalitní bytový fon d

- z výšení stávajíc( hladiny hluku, která

podle vyjádření hygienika přesahuje nor­

mu již v současné době

- večern í příjezdy a ranní rozjezdy auto­

busů budou velmi rušit bydlení a noční

k lid, z vláště když se uvaluje o variantě

parkování autobusů na střeše závodu, tedy

výše, netjsou okna rodinných domků

Pro: - blízkost VAN - šetření pohonný­

mi hmotami

- dostatečný prostor (na tom se ale mnozí

neshodli)

Přes veškeré protesty občanů a jejich zá­ stupců bylo 30. 8. 1988 zahájeno územní řízení, povolené ing. Vl. Růžičkou z od­ boru výstavby ObNV Brno IV. a 14 . 10. 1988 tentýž orgán vydal územní rozhod­ nutí.

47

Kreslil Rostislav Pospíšil

pojili i řidiči Dopravního podniku města Brna a neprovozovali linky jeaoucí od ÚAN k jihu. Ale proč, to snad ví jen ten, kdo stávku inicioval. Postavil vlastně lidi proti lidem. Dne 14. května 1990 vydává ObNV Brno IV. odročení povolovacího řízení. V čer­ venci 1990 však bylo vyvěšeno oznámení o zahájení územnfho řízení - vyhlášení sdruženého pásma hygienické posvitavské zóny, čfmž by se v daném území nesměly stavět sportovnf areály, bytové jednotky, které by nesměly být aní nákladněji opra­ vovány atd. Jednalo se o území ohraniče­ né na východě zhruba pravým břehem Svratky, na jihu ulicemi Sokolova, Bohu­ nická až po Vfdeňskou, která tvoří západ­ ní hranici směrem severnfm až přibližně po severnf mez - ulici Dvorského. Na těsnou návaznost nového sfdliště Komá­ rov se. nějak zapomnělo. Mfstní složky vydaly připomínky k neo­ právněnosti tohoto rozhodnuti, přesto by­ lo rozhodnuti 30. 7. 1990 vydáno. Totali­ ta pokračuje? A nyní? Nyní se na pozem­ ku nic neděje. Ornice je odvezená, poze­ mek od jara 1989 zarůstá ruderálním spo­ lečenstvem medfků, lebed, lopuchů, slou­ žf jako smetiště. Kolik úrody mohlo být ještě na tomto pozemku vypěstováno! Mohly zde stát i krásné rodinné domky se zahrádkami, nebo park pro exhaláty a hlukem přetfžený Komárov a Hornf Heršpice, nebo hřiště, bazén ... Co bude dál, nikdo neví. ČSAD se po­ zemku nechce vzdát, ale otázkou je, zda má na vykoupení rodinných domků a na výstavbu nových. Letos zde asi opět po­ roste lebeda, budou zapáchat hnijfcí od­ pady. Jediní, kdo se z toho těšf, jsou pot­ kaní. Jaroslav Čáp

Dobrodinci z Tetrapaku V dobách pytlíkového mléka jsem se tento ná­ poj téměř odnaučil pít. Nejen že mi "igelitové" - pasterizované + homogenizované mléko ne­ chutnalo, ale balení tohoto nápoje do sáčku mi připadalo jako balit růže do novinového papí­ ru. Teď chodíme k sousedům pro mléko. Od pravé nefalšované krávy (do konvičky), takže balení mléka zdánlivě neru můj problém. Jako člen městského zastupitelstva jsem se ale zúčastnil jednání s firmou Tetrapak, která se

48

chce uchytit drápkem v brněnské Lakrumce. Žádali jsme, aby se 1,Tetrapakové" podíleli na likvidaci obalů z jejich prOdukce. Odmítli to s tím, že naopak tím, že si město "může spálit" jejich obaly (tvořené papírem, polyetylénovou a hliníkovou fóliI') v městské spalovně - získá zdarma energii! Pánové z Tetrapaku se zřejmě domnívají, že jsme nedávno slezli ze stromů a tak nám promítli populáměnaučný diafon o zpracování a spalování odpadů. Je však třeba říCI, že firma si zakládá na svém ekologickém image, ale jde jí více o dojem, než o skutečné řešení. Rád bych zde blíže objasnil dvě tvrzení se kterými bude environmentálně laděný občan v brzku konfrontován, aby uvěřil v ekologickou bezúhonnost jejich obalů. První: Balení mléka do lahví je energeticky ná­ ročnější než do tetrapakových papundeklů, protože na výrobu láhve, jejího vymývání při mnohonásobném oběhu je třeba více energie než na tetrapak. Poznámka: Zdá se Vám moi né, aby na výrobu jedné láhve a jejf desetinásobné vymyd bylo tře­ ba vice energie nei na výrobu deseti krabic (od stromů ai po [inálnf výrobek)? Mně tedy NE. Druhé: Rozvoz mléka v lahvích je také energe­ ticky náročnější neboť skleněné obaly tvoří asi 20-40 % hmotnosti výrobku, zatímco tetrapa­ kové kartony jen 5-14 %, navíc láhve se musí vozit zpátky, ale kartony ne. Poznámka: Mléko se rozvái( obvykle na kratš( vzdálenosti, nerozhoduje tedy ani tak hmotnost, ale objem tekutiny v poměru k obalu. Navfc po­ kud se někam přiveze mléko, je moiné na prázdné m(sto naloiit prázdné láhve a přeprav­ ky, jinak by jelo auto zpět beztak prázdné. Tím, že je obal na jedno použití a pak se zahodí

je řešení Tetrapaku špatné i z jiného hlediska:

upřednostňuje totiž filozofii plýtvání.

Proto na závěr: Nekupujte růie balené v novi­ nách a mléko balené v kartonu! Mojmír Vla~ín

Podnik Jihomoravské státní lesy, Brno usnadňuje návrat lesů jejich vlastníkům

Jak chutná poslední generace

Ekolyceum I Na podzim loňského roku zahájilo brněnské EkoCentrum projekt "studia za školou" Ekolyceum. Pro jeho účastníky z řad středo­ školáků, učňů i vysokoškoláků byl připraven půlroční cyklus besed, exkurzí, přednášek. Z besed si absolventi odnesli základní vědění o ekologii, složkách životn1no prostředí, globál­ ních problémech, etice, ochraně přírody, etc. Na exkurzích navštívili také místa, kam obyčej­ ně lidé nechodí - např. vodárnu, čističku od­ padních vod, spalovnu, skládku, ale i konikle­ cový Kamenný vrch. Víkendové pobyty se sou­ středily na CHKO; na podzim jsme navštívili Pálavu, v zimě Jeseníky (s běžkami), a na jaře Bílé Karpaty. Někteří účastníci Ekolycea vzápětí absolvovali organizátorský kurs Hnutí Brontosaurus, pořá­ daný základním článkem Orchis. Zdravé jádro pak zůstává věrno EkoCentru v Klubu Ekoly­ cea. Pomáhá s dalším ročníkem, zkouší pořádat víkendové akce, sestavuje N-tero pro brňáky (rozpracování Desatera MŽP) nebo se jen tak -MiFpotkává.

V prvních srpnových dnech proběhly za největ­

ších letošních veder na okraji Žďárských vrchů

Prázdniny s Brontosaurem "KDO TAM?

OCHUTNEJ!", pořádané brontíky základního

článku UNl a EkoCentrem Brno s pomocí

účastníků minulého Ekolycea.

Co nás čekalo? Deset dní strávených v tee-pee

nedaleko Nového Města v bezvadné partě mla­

dých lidí, práce v navrhovaných přírodních re­

zervacích, pestrý program a také poznání, jak

může chutnat život v kůži "poslední generace".

Na lokalitách Šarátky a Kaňásky jsme obnovo­

vali zpustlé, z převážné části mokřadní louky.

Odstraňovali jsme náletové dřeviny, zejména

břízy, smrky a vrby, kosili, shrabávali a pálili.

Cílem asanací je obnovit na těchto loukách pů­

vodní pestrou květenu a podpořit rozšíření vol­

ně rostoucích orchidejí.

Protože "nejen prací ...", užili jsme si také her

či dvoudenního "vyhnání" z tábora o spacáku

a chlebu s připravenými trasami za poznáním

oblasti. Zajímavá byla také trocha ekologické­

ho vědění nebo několikeré povídání s pracovní­

ky CHKO Žďárské vrchy.

No a my, co nás akce zaujala, se už těšíme na

nový ročník Ekolycea, do nějž jednou ze vstup­

ních bran byly i tyto brontosauří prázdniny.

Jana Subrtová