CO POTÛEBUJETE V•D•T O NçDORECH TLUSTƒHO STÛEVA OBSAH Co je tra‹n’k a kone‹n’k ...................................2 Co jsou n‡dory ..................................................2 JakŽ jsou pÞ’znaky n‡doru tlustŽho stÞeva ...4 Jak se stanov’ diagn—za n‡doru tlustŽho stÞeva ...........................................5 Jak se zhoubnù n‡dor tra‹n’ku a kone‹n’ku lŽ‹’ ..........................................7 Co je to klinickŽ hodnocen’ ..........................11 JakŽ jsou neì‡douc’ œ‹inky lŽ‹by .................11 JinŽ neì‡douc’ œ‹inky ....................................14 Jak prob’h‡ dalä’ sledov‡n’ po lŽ‹bž ............15 Podpora onkologickùch nemocnùch ............15 Slovn’‹ek z‡kladn’ch pojmó .........................17
-1-
¥ Co je tra‹n’k a kone‹n’k Tra‹n’k (colon) a kone‹n’k (rectum) jsou sou‹‡st’ zaì’vac’ho œstroj’. TlustŽ stÞevo tvoÞ’ dlouhou, svalovou trubici, kter‡ mžÞ’ pÞibliìnž 130-150cm. Hlavn’ funkc’ tra‹n’ku je vstÞeb‡v‡n’ tekutin. Potrava je nejprve zpracov‡na v ìaludku a tenkŽm stÞevž, pak se dost‡v‡ do tra‹n’ku, kde doch‡z’ ke vstÞeb‡n’ veäkerŽ zbùvaj’c’ vody. Stolice proch‡z’ tra‹n’kem a kone‹n’kem, z tžla se pak dost‡v‡ Þitn’m otvorem.
¥ Co jsou to n‡dory? Zhoubnù n‡dor vznik‡ rychlùm nekontrolovanùm mnoìen’m abnorm‡ln’ch bunžk.
-2-
Stejnž jako jinŽ tžlesnŽ org‡ny je i tlustŽ stÞevo tvoÞeno mnoha róznùmi buËkami. Za norm‡ln’ch okolnost’ se jednotlivŽ buËky mnoì’ podle ur‹itŽho Þ‡du pÞesnž v okamìiku, kdy je tžlo potÞebuje. Tento proces pÞirozenùm zpósobem udrìuje ‹innost organizmu. Pokud se buËky za‹nou mnoìit nadmžrnž, vznik‡ tk‡Ë, kterou nazùv‡me n‡dorov‡: móìe bùt benign’ nebo malign’. Benign’ n‡dory nejsou zhoubnŽ. Nepronikaj’ do okoln’ch tk‡n’ ani se neä’Þ’ do jinùch ‹‡st’ tžla. Obvykle je móìeme œplnž odstranit a nepÞedstavuj’ ohroìen’ ìivota. Polyp je n‡dor ve tvaru ãbambulky", kterù móìe bùt na stopce nebo je äiroce nasedlù. Nejprve je nezhoubnù, postupnž móìe prodžl‡vat pÞemžnu ve zhoubnù n‡dor, proto mus’ bùt väechny polypy odstranžny. LidŽ, kteÞ’ jiì mžli polypy, mus’ bùt vyäetÞov‡ni v pravidelnùch intervalech. Malign’ n‡dory, karcinomy (zvanŽ tŽì rakovina) jsou zhoubnŽ, mohou postihovat a poäkodit okoln’ tk‡nž a org‡ny. N‡dorovŽ buËky se mohou z n‡doru uvolnit a dostat se do krevn’ho obžhu ‹i do lymfatickŽho systŽmu. T’mto zpósobem se zhoubnù n‡dor ä’Þ’ do ostatn’ch ‹‡st’ organizmu a vytv‡Þ’ druhotn‡ n‡dorov‡ loìiska, tzv. metast‡zy. N‡dor móìe vzniknout v kterŽkoliv ‹‡sti
-3-
tra‹n’ku nebo kone‹n’ku. ZhoubnŽ buËky se pak ä’Þ’ mimo tlustŽ stÞevo do pÞilehlùch m’zn’ch uzlin nebo do jinùch org‡nó, jako jsou j‡tra, pl’ce, mozek, ledviny a mo‹ovù mžchùÞ. Novž vzniklŽ n‡dorovŽ loìisko obsahuje stejnù typ zmžnžnùch n‡dorovùch bunžk jako póvodn’ (tzv. prim‡rn’) n‡dorov‡ tk‡Ë. Onemocnžn’ v tomto pÞ’padž nazùv‡me metastatickŽ.
¥ JakŽ jsou pÞ’znaky n‡doru tlustŽho stÞeva? Karcinom tlustŽho stÞeva móìe m’t celou Þadu pÞ’znakó, kterŽ jsou róznŽ podle um’stžn’ na stÞevž. Mezi nej‹astžjä’ z nich patÞ’: ❒ zmžna pravidelnosti stolice, ❒ prójem nebo z‡cpa, ❒ pÞ’tomnost krve ve stolici (svžtlŽ nebo tmavŽ barvy), ❒ stolice odch‡z’ v œzkŽm prouìku, ❒ zaì’vac’ pot’ìe (nadùm‡n’, pocit plnosti a/nebo kÞe‹e), ❒ ‹astù, bolestivù odchod vžtró, ❒ pocit nedokonalŽho vypr‡zdnžn’ stÞeva, ❒ neœmysln‡ ztr‡ta hmotnosti, ❒ zvùäen‡ œnavnost.
Tyto pÞ’znaky mohou m’t i jinŽ pÞ’‹iny. LŽkaÞ móìe ur‹it jejich pravù póvod, proto lidŽ, kteÞ’ maj’ podobnŽ pot’ìe, by mžli vyhledat praktickŽho lŽkaÞe nebo pÞ’mo odborn’ka na zaì’vac’ choroby (gastroenterologa).
-4-
¥ Jak se stanov’ diagn—za n‡doru tlustŽho stÞeva? LŽkaÞ se nejprve podrobnž pt‡ na pacientovu rodinnou a osobn’ anamnŽzu (tj. podrobnŽ œdaje, kterŽ pom‡haj’ lŽkaÞi pÞi rozhodov‡n’ o povaze, charakteru a lŽ‹bž zdravotn’ho problŽmu), pak provede celkovŽ vyäetÞen’, v‹etnž vyäetÞen’ kone‹n’ku a laboratorn’ testy. Podle n‡lezu pak doporu‹’ n‡sleduj’c’ metody: 1. Kolonoskopie (endoskopickŽ vyäetÞen’ stÞeva) se prov‡d’ zasouv‡n’m endoskopu (ve tvaru ohebnŽ hadice s vl‡knitou optikou) kone‹n’kem do celŽho tlustŽho stÞeva. ❒ VyäetÞen’ pÞedch‡z’ pÞ’prava, jej’mì c’lem je dokonalŽ vy‹iätžn’ stÞeva. ‰’m lŽpe jste vypr‡zdnžnù(‡), t’m lepä’ jsou podm’nky pro vyäetÞen’. N‡vod na o‹istu stÞeva dostanete v naä’ ambulanci. ❒ PÞed vùkonem zav‡d’me obvykle flexilu (jehlu) do ì’ly, kterou móìeme v próbžhu vyäetÞen’ pÞipichovat do ì’ly injekci tiä’c’ bolest . ❒ Bžìnž toto vyäetÞen’ prov‡d’me ambulantnž, po aplikaci injekce nemóìete Þ’dit auto. JakŽ jsou vùhody tohoto vyäetÞen’? ❒ Hodnot’ se skute‹nù obraz sliznice zvžtäenù na obrazovce. VyäetÞen’ je velmi pÞesnŽ. ❒ Nezatžìuje pacienta rentgenovùm z‡Þen’m. ❒ Je moìnŽ odebrat vzorky sliznice k vyäetÞen’ pod mikroskopem, odbžr je nebolestivù, nec’t’te ho.
-5-
❒
Je moìnŽ touto cestou odstranit i drobnŽ n‡dorky - polypy.
2. RentgenovŽ vyäetÞen’ tra‹n’ku a kone‹n’ku: kontrastn’ l‡tka s obsahem barya se do tlustŽho stÞeva vprav’ formou n‡levu a lŽkaÞ móìe na rentgenovùch sn’mc’ch rozpoznat zmžny ve stÞevž, jako je n‡dor (tumor) nebo jin‡ abnormalita. Hodnot’ se nepÞ’mù obraz na rtg sn’mku. Ke zlepäen’ pÞehlednosti povrchu sliznice a rozliäen’ malùch œtvaró se prov‡d’ opatrnŽ rozä’Þen’ stÞeva pomoc’ vzduchu. Tento postup se nazùv‡ metoda dvojitŽho kontrastu.
Pokud zjist’me pÞ’tomnost zhoubnŽho n‡doru, je potÞeba provŽst dalä’ diagnostickŽ (vyäetÞovac’) postupy, abychom zjistili rozsah onemocnžn’ - to znamen‡ eventu‡ln’ pÞ’tomnost dalä’ch loìisek n‡doru v tžle (tzv. staging). Na vùsledc’ch vyäetÞen’ z‡leì’ rozhodnut’ o lŽ‹ebnŽm postupu. Stanoven’ rozsahu onemocnžn’ zahrnuje rentgenovŽ vyäetÞen’ plic, ultrazvuk nebo CT vyäetÞen’ jater ‹i plic, protoìe rakovina tlustŽho stÞeva se ‹asto ä’Þ’ do tžchto ‹‡st’ tžla. Laboratorn’ vyäetÞen’ jsou pÞ’nosem v odhadu funkce jednotlivùch org‡nó. Z krve stanovujeme takŽ n‡dorovŽ markery (CEA, CA 19-9): jedn‡ se o l‡tky, kterŽ jsou vylu‹ov‡ny do obžhu n‡dorovou tk‡n’, pÞitom pro jednotlivŽ druhy n‡doró jsou typickŽ ur‹itŽ typy markeró. Jejich
-6-
hodnota móìe vypov’dat o rozsahu choroby nebo o jej’m ä’Þen’ - nov‡ aktivita nemoci se ‹asto projev’ jejich vzestupem dÞ’ve, neì zjist’me nžjakŽ postiìen’ jinùmi vyäetÞovac’mi metodami (na hodnoty n‡dorovùch markeró se väak nelze jednozna‹nž spolŽhat, sp’äe doplËuj’ ostatn’ vyäetÞovac’ metody).
¥ Jak se zhoubnù n‡dor karcinomu tra‹n’ku a kone‹n’ku lŽ‹’? LŽ‹bu je nutno pÞizpósobit kaìdŽmu pacientovi individu‡lnž. Obecnž pak z‡vis’ na velikosti a lokalizaci n‡doru, stadiu onemocnžn’, celkovŽm stavu pacienta a pÞidruìenùch chorob‡ch, popÞ’padž na jinùch faktorech. Pacienti, kteÞ’ onemocn’ rakovinou, se obvykle zaj’maj’ o rozsah choroby a o lŽ‹ebnŽ metody a mohou se aktivnž pod’let na rozhodov‡n’ o dalä’m postupu. Nejdóleìitžjä’m pomocn’kem v tŽto situaci je samozÞejmž lŽkaÞ. Móìete si sepsat väechny ot‡zky na pap’r a konzultovat je s n’m, rozhovoru móìe bùt pÞ’tomen i ‹len Vaä’ rodiny nebo bl’zkù pÞ’tel. OnkologickŽ pacienty zaj’m‡ pÞedevä’m œ‹innost lŽ‹by, jestli se uzdrav’, nebo jak dlouho budou ì’t. Existuje jistž mnoho statistickùch œdajó, ale jejich vùpovždn’ hodnota je jen omezen‡, jedn‡ se pouze o prómžrn‡ ‹’sla z’skan‡ studiem velkŽho po‹tu nemocnùch. Nelze je proto pouì’t u konkrŽtn’ho ‹lovžka, abychom pÞesnž pÞedpovždžli dalä’ vùvoj onemocnžn’. Kaìdù pacient je individu‡ln’m pÞ’padem a jeho progn—za (dalä’ vùvoj nemoci) je z‡visl‡ na mnoha
-7-
okolnostech. PodaÞ’-li se nemoc vylŽ‹it, existuje vìdy nebezpe‹’ jej’ho n‡vratu. Na väechny ot‡zky nelze odpovždžt najednou - tolik informac’ ani nen’ moìno vstÞebat v jednom pohovoru: vyuìijte proto pÞ’leìitosti k rozhovoru s Vaä’m lŽkaÞem opakovanž, móìe V‡m vysvžtlit väechny nejasnosti. Rozhodov‡n’ o vhodnŽm lŽ‹ebnŽm postupu je komplexn’ a kaìdù pacient m‡ moìnost poradit se s odborn’ky na danou problematiku v jinŽm zdravotnickŽm zaÞ’zen’ a rozhodnout se, kde se chce podrobit lŽ‹bž. Karcinom tlustŽho stÞeva lŽ‹’me chirurgicky, pomoc’ chemoterapie a/nebo radioterapie. U kaìdŽho pacienta pÞipad‡ v œvahu jedna nebo v’ce uvedenùch lŽ‹ebnùch metod. ChirurgickŽ Þeäen’ je nejbžìnžjä’m zpósobem lŽ‹by rakoviny tra‹n’ku a kone‹n’ku. V nžkterùch pÞ’padech pÞedstavuje chirurgie jedinù lŽ‹ebnù pÞ’stup. Druh operace z‡vis’ na um’stžn’ a velikosti n‡doru, ‹asto se prov‡d’ ‹‡ste‹nŽ odnžt’ tra‹n’ku (kolektomie). V próbžhu tohoto vùkonu vyjme chirurg ‹‡st tra‹n’ku nebo kone‹n’ku postiìenŽho n‡dorem a takŽ malŽ mnoìstv’ okoln’ zdravŽ tk‡nž. OdstraËuj’ se i okoln’ lymfatickŽ uzliny, jejich n‡slednŽ histologickŽ vyäetÞen’ umoìn’ ur‹it stadium nemoci. V pÞ’padž postiìen’ lymfatickùch uzlin n‡dorovùmi buËkami je obvykle nezbytn‡ dalä’ lŽ‹ba, protoìe riziko ä’Þen’ n‡doru je vysokŽ.
-8-
Po odstranžn’ ‹‡sti stÞeva s n‡dorem lze okraje tk‡nž seä’t k sobž - vytvoÞit tzv. anastom—zu. V nžkterùch pÞ’padech to moìnŽ nen’ a je nutno naä’t kolostomii, kterou stolice odch‡z’ z tžla ven do speci‡ln’ho s‡‹ku. Kolostomie móìe bùt trval‡ nebo do‹asn‡. ò‹elem do‹asnŽ kolostomie je umoìnit dokonalŽ zhojen’ operovanŽho stÞeva. Pozdžji se provede druh‡ operace, bžhem n’ì chirurg stomii uzavÞe a seäije zdravŽ konce tr‡vic’ trubice k sobž. ‰innost stÞev se postupnž uprav’. ❒ Trval‡ kolostomie se nej‹astžji pouì’v‡ v pÞ’padž rakoviny kone‹n’ku, je nezbytn‡ pÞibliìnž u 15 % pacientó. ❒
Vžtäina pacientó si na kolostomii postupnž zvykne a vede norm‡ln’ ìivot. Speci‡lnž äkolen‡ zdravotn’ sestra (stomick‡ sestra) nemocnŽmu podrobnž vysvžtl’ pŽ‹i o stomii a porad’, jak se chovat v bžìnùch denn’ch situac’ch. Chemoterapie znamen‡ pouìit’ speci‡ln’ch lŽkó, kterŽ ni‹’ n‡dorovŽ buËky. LŽky se pouì’vaj’ bu“ jednotlivž nebo v kombinaci. Je moìno chemoterapii aplikovat po operaci tumoru stÞeva, abychom zabr‡nili ä’Þen’ choroby do ostatn’ch ‹‡st’ organizmu. Tato lŽ‹ba se nazùv‡ doplËkov‡ neboli adjuvantn’. Chemoterapii pouì’v‡me takŽ ke zm’rnžn’ pÞ’znakó nemoci, pokud nelze n‡dor œplnž odstranit, a ke kontrole jeho dalä’ho róstu.
-9-
Chemoterapie je pod‡v‡na v cyklech: mezi jednotlivùmi sŽriemi n‡sleduje róznž dlouhŽ obdob’ na zotaven’. Protin‡dorovŽ lŽky pod‡v‡me ve formž infuz’ ‹i tablet, lze je aplikovat i do tžlesnùch dutin. Jedn‡ se o systŽmovou lŽ‹bu, protoìe œ‹innŽ l‡tky vstupuj’ do krevn’ho obžhu a dostanou se do väech ‹‡st’ tžla. V r‡mci klinickùch zkouäek testujeme i novŽ zpósoby lŽ‹by chemoterapi’: jej’ pod‡n’ pÞ’mo do n‡dorovŽ tk‡nž. V pÞ’padž rakoviny tlustŽho stÞeva s metast‡zami do jater je moìno pod‡vat injek‹nž lŽ‹ivo do cŽvn’ho systŽmu jatern’ tk‡nž a omezit tak toxickŽ œ‹inky lŽ‹by na zdravŽ org‡ny (pÞ’stup nazùv‡me intrahepat‡ln’ chemoterapie). Jinou moìnost pÞedstavuje chemoterapie podan‡ do bÞiän’ dutiny pomoc’ tenkŽ jehly (intraperitone‡ln’ chemoterapie). LŽ‹bu je moìno ve vžtäinž pÞ’padó absolvovat ambulantnž, nžkdy je nezbytn‡ kr‡tkodob‡ hospitalizace: z‡vis’ to zejmŽna na druhu lŽ‹iva, zpósobu pod‡n’ a celkovŽm stavu pacienta. Radioterapie je dalä’m lŽ‹ebnùm postupem. Oz‡Þen’ tumoru paprsky s vysokou energi’ poäkozuje n‡dorovŽ buËky a zabraËuje jejich dalä’mu róstu. Jedn‡ se o m’stn’ neboli lok‡ln’ lŽ‹bu (stejnž jako v pÞ’padž chirurgie), kter‡ ovlivËuje vlastn’ n‡dorovŽ loìisko, a nikoliv celù organizmus. Radioterapie se pouì’v‡ pÞed chirurgickùm z‡krokem na kone‹n’ku ke zmenäen’ objemu n‡doru, ‹’mì usnadËuje jeho odstranž-
- 10 -
n’. Nžkdy se pouì’v‡ i kombinace s chemoterapi’. TakŽ ozaÞov‡n’ aplikujeme po operaci ke zni‹en’ n‡dorovùch bunžk, kterŽ pÞetrv‡vaj’ v m’stž póvodn’ho loìiska. Dalä’ moìnost’ je zm’rnžn’ bolesti nebo jinùch pÞ’znakó, kterŽ jsou spojeny s neodstranitelnùm tumorem. Biologick‡ lŽ‹ba napom‡h‡ vlastn’mu obrannŽmu systŽmu organizmu ni‹it n‡dorovou tk‡Ë. V nžkterùch pÞ’padech se kombinuje s chemoterapi’, kter‡ je obvykle pod‡van‡ v r‡mci klinickùch hodnocen’.
¥ Co je to klinickŽ hodnocen’? NžkteÞ’ pacienti mohou bùt lŽ‹eni v r‡mci klinickùch studi’. Prvn’m krokem pÞed zaÞazen’m do studie je pohovor s Vaä’m lŽkaÞem, kterù V‡m objasn’ potÞebnŽ detaily a umoìn’ V‡m prostudovat si tzv. informovanù souhlas. Rozhodnete-li se studie œ‹astnit, je nezbytnŽ tento informovanù souhlas podepsat. Ze studie móìete kdykoliv vystoupit, aniì by to mžlo nžjakŽ dósledky na dalä’ lŽ‹bu Vaäeho onemocnžn’.
¥ JakŽ jsou neì‡douc’ œ‹inky lŽ‹by? Kaìd‡ protin‡dorov‡ lŽ‹ba m‡ svŽ neì‡douc’ œ‹inky, protoìe v róznŽm rozsahu ovlivËuje i zdravŽ tk‡nž. V sou‹asnŽ dobž neexistuje pÞ’stup, kterù by ni‹il pouze n‡dorovou tk‡Ë a nezas‡hl ostatn’ org‡ny.
- 11 -
Neì‡douc’ œ‹inky se liä’ v z‡vislosti na typu lŽ‹by, jsou individu‡ln’ u kaìdŽho pacienta. PÞi volbž nejvhodnžjä’ho pÞ’stupu se lŽkaÞi snaì’ nepÞ’jemnŽ n‡sledky minimalizovat tak, ìe jim vhodnùm zpósobem pÞedch‡zej’ a dóslednž je lŽ‹’. LŽkaÞ by mžl vždžt o väech problŽmech, se kterùmi se v próbžhu terapie setk‡te. Chirurgie Opera‹n’ Þeäen’ kolorekt‡ln’ho karcinomu (v‹etnž kolostomie) móìe vŽst k pÞechodnùm problŽmóm s vyprazdËov‡n’m (prójem ‹i z‡cpa). Tyto obt’ìe lze zvl‡dnout dietn’mi opatÞen’mi nebo pomoc’ lŽkó. Poopera‹n’ bolesti jsou zcela bžìnùm jevem a dostate‹n‡ d‡vka analgetik (lŽkó tiä’c’ch bolest) je móìe œplnž odstranit. Kr‡tce po operaci je potÞeba dodrìovat äetÞ’c’ reìim, aby se r‡na mohla dobÞe zahojit. Kolostomie móìe zpósobit podr‡ìdžn’ pokoìky v okol’ s‡‹ku, lŽkaÞ nebo stomick‡ sestra V‡m porad’, jak pÞedch‡zet podr‡ìdžn’ a infekci odpov’daj’c’m oäetÞov‡n’m kóìe. Chemoterapie Neì‡douc’ œ‹inky chemoterapie z‡visej’ zejmŽna na druhu pouìitŽho pÞ’pravku, liä’ se takŽ individu‡lnž u jednotlivùch pacientó. Protin‡dorovŽ lŽky postihuj’ zejmŽna rychle se mnoì’c’ buËky: po‹’t‡me mezi nž krvinky, kterŽ maj’ dóleìitou œlohu v obranž organizmu pÞed infekcemi, pod’lej’ se na sr‡ìen’ krve nebo pÞen‡äej’ kysl’k ke tk‡n’m. Dósledkem protin‡dorovŽ lŽ‹by móìe bùt sn’ìen‡ odolnost vó‹i in-
- 12 -
fekc’m, zvùäen‡ krv‡civost ‹i œnava. Mezi jinŽ druhy rychle se mnoì’c’ch bunžk Þad’me buËky pÞ’tomnŽ v kone‹c’ch vlasó a vùstelku tr‡vic’ trubice, proto pÞi chemoterapii móìe doch‡zet k vypad‡v‡n’ vlasó a zaì’vac’m problŽmóm - napÞ’klad nechutenstv’, z‡nžt v dutinž œstn’, nevolnost, zvracen’ a prójem. Vžtäinž neì‡douc’ch œ‹inkó lze pouìit’m vhodnùch opatÞen’ a lŽkó pÞedch‡zet nebo je vùraznž tlumit. Ke zklidnžn’ stavu doch‡z’ rovnžì v obdob’ mezi jednotlivùmi cykly chemoterapie. Radioterapie PÞi ozaÞov‡n’ bÞiän’ dutiny nebo malŽ p‡nve vznik‡ nevolnost, zvracen’ a prójem. I tyto nepÞ’jemnŽ œ‹inky lze tiäit pomoc’ vhodnùch dietn’ch opatÞen’ ‹i lŽky. Pokoìka v ozaÞovanŽ oblasti bùv‡ zarudl‡, vysuäen‡ a p‡l’, móìe doj’t k do‹asnŽ nebo trvalŽ ztr‡tž ochlupen’. V pÞ’padž podr‡ìdžn’ kóìe je nejvhodnžjä’ volnŽ bavlnžnŽ oble‹en’, vyhùb‡me se odžvóm, kterŽ od’raj’. NezbytnŽ je m’stn’ oäetÞov‡n’ pokoìky, ale vìdy je nutno poradit se s lŽkaÞem o spr‡vnŽm postupu. Radioterapie móìe bùt prov‡zena i zvùäenou œnavou, zejmŽna pÞi jej’m delä’m trv‡n’. Pacienti mohou vykon‡vat bžìnŽ denn’ aktivity podle svùch moìnost’ s dostate‹nž dlouhùm odpo‹inkem. Biologick‡ lŽ‹ba Neì‡douc’ œ‹inky tŽto lŽ‹by se liä’ podle typu pouìitŽho prepar‡tu, mezi nejbžìnžjä’ patÞ’
- 13 -
chÞipkovŽ pÞ’znaky: zimnice, hore‹ka, celkov‡ slabost, nevolnost, zvracen’, prójmy. Nžkdy doch‡z’ k zarudnut’ pokoìky.
¥ JinŽ neì‡douc’ œ‹inky ZhoubnŽ onemocnžn’ jako takovŽ móìe bùt pÞ’‹inou nechutenstv’ nebo zmžny chuti na j’dlo (odpor k masu ‹i ke sladkùm j’dlóm). K tomu pÞisp’vaj’ neì‡douc’ œ‹inky protin‡dorovŽ lŽ‹by, jako je nevolnost, zvracen’, z‡nžt v dutinž œstn’, kterŽ ztžìuj’ pÞ’jem potravy. Vhodn‡ vùìiva, kterou rozum’me dostatek z‡kladn’ch ìivin a kalori’, je pro onkologickŽho pacienta nezbytn‡, neboé napom‡h‡ pÞedch‡zet œbytku hmotnosti, obnovuje tžlesnŽ s’ly a podporuje regeneraci zdravùch tk‡n’. Pacienti, kteÞ’ maj’ v próbžhu lŽ‹by dostate‹nù pÞ’jem potravy, se c’t’ lŽpe a maj’ v’ce energie, lŽpe zvl‡daj’ nepÞ’jemnŽ neì‡douc’ œ‹inky terapie. O vhodnŽm zpósobu vùìivy se móìete poradit se svùm lŽkaÞem, kterù V‡m pÞ’padnž doporu‹’ i dietn’ doplËky. Móìete se poradit i v nutri‹n’ poradnž (sou‹‡st naä’ gastroenterologickŽ ambulance). Protin‡dorov‡ lŽ‹ba móìe vŽst ke sn’ìen’ sexu‡ln’ aktivity. PÞ’‹inou bùv‡ poäkozen’ nervó nebo cŽv v malŽ p‡nvi v próbžhu operace, suchost poäevn’ sliznice po radioterapii apod. Podrobnžjä’ informace o tŽto problematice jsou k dispozici v publikaci Sexualita a n‡dorov‡ onemocnžn’ (Kolektiv autoró MOò).
- 14 -
¥ Jak prob’h‡ dalä’ sledov‡n’ po lŽ‹bž? Pacienti, kteÞ’ byli lŽ‹eni pro karcinom tlustŽho stÞeva, mus’ bùt sledov‡ni po celù zbytek ìivota v pravidelnùch intervalech. PravidelnŽ kontroly zajiäéuje obvykle onkologickŽ oddžlen’, kde byl pacient lŽ‹en. Jsou sloìeny z klinickŽho vyäetÞen’, laboratorn’ho vyäetÞen’ - v‹etnž n‡dorovùch markeró (CEA, CA 19-9), rektoskopie ‹i kolonoskopie, rentgenovŽho sn’mku hrudn’ku, ultrazvukovŽho nebo CT vyäetÞen’ bÞicha a malŽ p‡nve. Podrobnosti a ‹etnost jednotlivùch vyäetÞen’ V‡m vysvžtl’ V‡ä lŽkaÞ. V prvn’m roce prov‡d’me kontroly jedenkr‡t za 2 - 3 mžs’ce, v dalä’ch dvou letech pak 3x aì 4x ro‹nž, potŽ 2x ro‹nž.
¥ Podpora onkologickùch nemocnùch ëivot s n‡dorovùm onemocnžn’m nen’ lehkù. Kromž zdravotn’ch problŽmó se pacienti ‹asto setk‡vaj’ se soci‡ln’mi obt’ìemi napÞ. v zamžstn‡n’, v rodinž nebo pÞi bžìnùch denn’ch aktivit‡ch. LŽkaÞi a ostatn’ zdravotnickù person‡l móìe nemocnùm poradit s denn’m reìimem, pracovn’m nasazen’m. Dóleìitou roli maj’ takŽ soci‡ln’ pracovn’ci a psychologovŽ, kteÞ’ mohou bùt v mnohŽm velmi n‡pomocni nejen pacientóm, ale i jejich rodinnùm pÞ’sluän’kóm a bl’zkùm. Cennou podporou pro nemocnŽ jsou i jejich rodiny a pÞ‡telŽ, popÞ’padž róznŽ skupiny nebo
- 15 -
spole‹nosti, kterŽ sdruìuj’ onkologickŽ pacienty. Pro vžÞ’c’ je jistž velmi dóleìit‡ pomoc duchovn’ho. Mnoho rad a informac’ lze nalŽzt na internetovùch str‡nk‡ch se zdravotnickou tŽmatikou, je moìnŽ vyb’rat ze äirokŽho spektra serveró v ‹eätinž i jinùch jazyc’ch. K dispozici jsou i ‹etnŽ publikace pro pacienty, mnoho z nich lze zakoupit takŽ v knihkupectv’ch. Vyuìijte nab’dky naäeho OnkologickŽho informa‹n’ho centra ve III. poschod’ novŽ budovy.
- 16 -
SLOVNê‰EK ZçKLADNêCH POJMñ Adjuvatn’ lŽ‹ba: chemoterapie a radioterapie, zajiäéovac’ lŽ‹ba po operaci k zamezen’ dalä’ho ä’Þen’ n‡doru do organizmu.
Famili‡rn’ polyp—za: dždi‹n‡ porucha, kdy se v tra‹n’ku a kone‹n’ku tvoÞ’ des’tky aì stovky polypó.
Anastom—za: opera‹n’ vùkon, pÞi nžmì se spojuj’ zdravŽ konce tlustŽho stÞeva k sobž navz‡jem po odstranžn’ n‡doru.
Gastroente rolog: lŽkaÞ, kterù se specializuje na problematiku onemocnžn’ zaì’vac’ho traktu.
Benign’ n‡dor: nezhoubnù œtvar, nepronik‡ do okoln’ch tk‡n’ ani se neä’Þ’ do jinùch ‹‡st’ tžla.
Imunitn’ systŽm: zahrnuje org‡ny a ‹etnŽ specializovanŽ buËky, jejichì œkolem je chr‡nit organizmus pÞed infekcemi, jinùmi nemocemi nebo cizorodùmi l‡tkami.
Biologick‡ lŽ‹ba: lŽ‹ba, jej’mì c’lem je podporovat a obnovit funkci imunitn’ho (obrannŽho) systŽmu organizmu v boji s n‡dorovùm onemocnžn’m. Nazùv‡me ji takŽ imunoterapie. Biopsie: odnžt’ malŽho kousku tk‡nž k mikroskopickŽmu vyäetÞen’ a posouzen’ charakteru postiìen’ n‡dorem. CEA, CA 19-9: n‡dorovŽ markery, jejichì hodnoty zjiäéujeme z krve, u zhoubnŽho onemocnžn’ bùvaj’ jejich hladiny ‹asto zvùäenŽ a pom‡haj’ ur‹it rozsah postiìen’, popÞ’padž novou aktivitu nemoci. Colon: dlouhù, zahnutù trubicovitù org‡n = tra‹n’k, kterù je sou‹‡st’ zaì’vac’ho œstroj’. Jeho hlavn’m œkolem je odn’mat vodu z natr‡venŽ potravy a dokon‹ovat tr‡vic’ proces. Stolice opouät’ tžlo Þitn’m otvorem. CT vyäetÞen’: podrobnŽ rentgenovŽ vyäetÞen’ róznùch oblast’ tžla, vùslednù obraz se zpracov‡v‡ na po‹’ta‹i. Nazùv‡me jej takŽ computerov‡ tomografie. Chemote rapie: lŽ‹ba pomoc’ protin‡dorovùch lŽkó.
Intrahepat‡ln’: tùkaj’c’ se jatern’ tk‡nž - uvnitÞ jater. Intraperitone‡ln’: uvnitÞ bÞiän’ dutiny. Ka rcinom: zhoubnù n‡dor, v nžmì se buËky nekontrolovanž mnoì’. Móìe pronikat do okoln’ch struktur a ä’Þit se do jinùch org‡nó tžla krevn’m proudem nebo lymfatickùmi cestami. KlinickŽ hodnocen’: vùzkumnŽ studie prov‡džnŽ na dobrovoln’c’ch. Kaìdù z tžchto projektó m‡ za œkol ovžÞit vždeckù pÞedpoklad a nalŽzt lepä’ zpósoby pro pÞedch‡zen’, diagnostiku a lŽ‹bu rakoviny. Studie jsou pÞ’snž sledov‡ny a schv‡leny v MOò. Kolektomie: opera‹n’ odstranžn’ ‹‡sti nebo celŽho tra‹n’ku, v pÞ’padž ‹‡ste‹nŽ kolektomie se odn’m‡ pouze ‹‡st stÞeva s n‡dorem a dostate‹nù lem okoln’ zdravŽ tk‡nž. Kolonoskop: ohebnù optickù pÞ’stroj opatÞenù svžtelnùm paprskem, kterù slouì’ k vyäetÞov‡n’ tlustŽho stÞeva.
- 17 -
zdravùch bunžk. Mezi bžìnŽ neì‡douc’ œ‹inky patÞ’ nevolnost, zvracen’, celkov‡ slabost, pokles mnoìstv’ krvinek, ztr‡ta vlasó a z‡nžt v dutinž œstn’.
Kolonoskopie: vyäetÞen’, bžhem nžhoì lŽkaÞ vyäetÞuje tlustŽ stÞevo pomoc’ kolonoskopu. Kolostomie: vyœstžn’ tlustŽho stÞeva na povrch bÞiän’ stžny (po odnžt’ tlustŽho stÞeva s n‡dorem), jehoì prostÞednictv’m odch‡z’ stolice z tžla ven do speci‡ln’ho s‡‹ku. Lok‡ln’ lŽ‹ba: ovlivËuje pouze vlastn’ n‡dor a pÞilehlou okoln’ tk‡Ë. Lymfa (m’za): tŽmžÞ bezbarv‡ tekutina, kter‡ koluje v systŽmu lymfatickùch cŽv, pod’l’ se na procesech obranyschopnosti organizmu a odv‡d’ zplodiny l‡tkovŽ vùmžny a äkodlivŽ l‡tky z krve. LymfatickŽ uzliny: malŽ uzl’ky ve tvaru fazole, kterŽ jsou rozm’stžny v próbžhu lymfatickùch cŽv a slouì’ k pÞechov‡v‡n’ bunžk imunitn’ho systŽmu. Zachycuj’ bakterie nebo n‡dorovŽ buËky. Nazùv‡me je takŽ lymfatickŽ ìl‡zy. Lymfatickù systŽm: tk‡nž a org‡ny (zahrnuj’c’ kostn’ dÞeË, slezinu, thymus, lymfatickŽ cŽvy a lymfatickŽ uzliny), kterŽ vytv‡Þej’ a pÞechov‡vaj’ buËky a kterŽ se pod’lej’ na procesech obranyschopnosti organizmu. Malign’ n‡dor: zhoubnù, m‡ schopnost pronikat do okoln’ch org‡nó a ä’Þit se krevn’ nebo m’zn’ cestou. Metast‡za: loìisko zhoubnŽho n‡doru, kterŽ vznik‡ ä’Þen’m n‡dorovùch bunžk pÞ’mùm proróst‡n’m, krevn’m obžhem nebo lymfatickou cestou. Neì‡douc’ œ‹inky: problŽmy spojenŽ s aplikac’ protin‡dorovŽ lŽ‹by, zpósobenŽ postiìen’m
Onkolog: lŽkaÞ, kterù se specializuje na lŽ‹bu rakoviny. Patolog: lŽkaÞ, kterù se zabùv‡ diagnostikou nemoc’ na podkladž vyäetÞen’ bunžk a tk‡n’ pomoc’ mikroskopu. Polyp: œtvar, kterù vyróst‡ ze stžny stÞeva. Je na stopce nebo äiroce pÞisedlù ke stžnž. P rogn—za: pravdžpodobnù vùvoj onemocnžn’, äance nemocnŽho na uzdraven’. Radiote rapie: lŽ‹ba pomoc’ paprskó s vysokou energi’, kterŽ ni‹’ rakovinnŽ buËky. Rektum (kone‹n’k): jedn‡ se o sou‹‡st tlustŽho stÞeva v dŽlce 10 - 20 cm. Rekto s kopie: vyäetÞen’ kone‹n’ku pomoc’ pÞ’stroje rektoskopu. Remise: vymizen’ pÞ’znakó choroby, móìe bùt do‹asn‡ nebo trval‡. RentgenovŽ vyäetÞen’ tra‹n’ku a kone‹n’ku: rentgenovŽ vyäetÞen’ tlustŽho stÞeva po aplikaci baryovŽho n‡levu (baryum je b’l‡, pr‡äkovit‡ hmota, kter‡ zvyäuje pÞehlednost dutùch tr‡vic’ch org‡nó). Rizikovù fakto r: zvyäuje pravdžpodobnost vzniku rakoviny. Staging: testy a vyäetÞen’, kterŽ slouì’ k posouzen’ rozsahu choroby a jej’mu zaÞazen’ do ur‹itŽho st‡dia.
- 18 -
Stomick‡ sestra: jedn‡ se o speci‡lnž vyäkolenou zdravotn’ sestru, kter‡ pom‡h‡ pacientóm s vùvodem stÞeva. SystŽmov‡ lŽ‹ba: lŽ‹ba pronikaj’c’ do krevn’ho obžhu a ovlivËuj’c’ buËky v celŽm organizmu. Ûitn’ otvo r: otvor, kterù zakon‹uje kone‹n’k a kterùm odch‡z’ stolice z tžla ven. Ulcer—zn’ kolitida: z‡nžtlivŽ onemocnžn’ sliznice tlustŽho stÞeva. UltrazvukovŽ vyäetÞen’: prov‡d’ se pomoc’ ultrazvukovùch vln vys’lanùch speci‡ln’ sondou, kterŽ pronikaj’ tk‡n’ a na obrazovce vytv‡Þej’ vùslednù obraz zkoumanùch org‡nó. Vl‡knina: sou‹‡st ovoce a zeleniny, je rozpustn‡ nebo nerozpustn‡, kterou nelze str‡vit. Upravuje peristaltiku stÞeva.
Vyäet Þen’ kone‹n’ku pomoc’ p rstó: vyäetÞen’ slouì’ k odhalen’ rakoviny kone‹n’ku. LŽkaÞ zavede do kone‹n’ku prst natÞenù gelem nebo vazel’nou a p‡tr‡ po patologickŽm n‡lezu. VyäetÞen’ na okultn’ krv‡cen’: pouì’v‡ se k prókazu skrytŽho krv‡cen’ ve stolici (okultn’ znamen‡ skrytù). VyäetÞen’ se pouì’v‡ v preventivn’ch programech k vytipov‡n’ tžch bezpÞ’znakovùch osob, kterŽ maj’ bùt d‡le doäetÞeny. Zaì’vac’ œstroj’: systŽm org‡nó, kterŽ slouì’ k pÞ’jmu a zpracov‡n’ potravy a jej’mu n‡slednŽmu vylou‹en’ z organizmu. Zajiäéuj’ vstÞeb‡n’ a vyuìit’ väech sou‹‡st’ potravy. Ûad’me sem dutinu œstn’, j’cen, ìaludek, stÞevo a kone‹n’k, j‡tra, ìlu‹n’k a ìlu‹ovŽ cesty, slinivku bÞiän’.
- 19 -
Pozn‡mky:
- 20 -
