Vzdělávací program FINANČNÍ GRAMOTNOST Téma č. 5
PRÁVNÍ GRAMOTNOST Oddlužení Insolvence Ochrana osobnosti
Zdroj = insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. nahradil od 1. ledna 2008 dřívější zákon o konkurzu a vyrovnání.
na místo konkurzního a vyrovnacího řízení zavedl jen jediné, a to insolvenční řízení. má za cíl zajistit: • urychlení řízení, • co nejvyšší uspokojení věřitelů, • rovné možnosti věřitelů stejného nebo obdobného postavení, • ochranu práv nabytých věřiteli v dobré víře v době před zahájením insolvenčního řízení, • zamezení jednání směřující k uspokojování pohledávek věřitelů mimo insolvenční řízení.
Pojmy v insolvenčním zákoně Insolvenčním soudem je vždy soud krajský průběžně vykonává dohled nad činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dohlédací činnost), smyslem dohledu nad dodržováním povinností procesních subjektů je zajistit plynulý průběh a naplnit účel insolvenčního řízení, majetková podstata nahrazuje termín "konkurzní podstata", jde o majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů jakýmkoliv ze zákonem předpokládaných způsobů řešení úpadku.
Zajištěný věřitel jde o věřitele, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním nebo zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění. Společný zájem věřitelů rozumí se jím zájem nadřazený zájmům jednotlivých věřitelů, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku, tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů Poznámka: Bujok = definice společného zájmu věřitelů je definice nejednoznačná, musí se s tím vypořádat soudy.
Soupis majetkové podstaty je listinou, jenž insolvenčního správce opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. Věřitelský výbor orgán věřitelů tvořený zástupci věřitelů zvolenými na schůzi věřitelů. Tento orgán vykonává dohled nad činností insolvenčního správce. Insolvenční rejstřík
je součástí informačního systému veřejné správy, který spravuje ministerstvo spravedlnosti, je veřejně přístupný, s výjimkou údajů stanovených zákonem, každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy zdarma.
Insolvenční rejstřík obsahuje: seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků insolvenční spisy dlužníků v elektronické podobě (.pdf), které obsahují rozhodnutí insolvenčního soudu, vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu ohledně dlužníka.
Dlužník a jeho práva a povinností právo podat insolvenční návrh, právo navrhnout povolení reorganizace, oddlužení nebo moratoria, právo navrhnout zproštění funkce insolvenčního správce, popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek, navrhnout zrušení konkurzu, má povinnost, jde-li o dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou − podnikatelem, podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo měl dozvědět o svém úpadku, jinak hrozí trestní odpovědnost podle trestního zákona a odpovědnost osobní za škodu vzniklou věřitelům, po zahájení insolvenčního řízení musí poskytnout součinnost při zjišťování majetkové podstaty.
Insolvenční věřitelé jsou účastníky insolvenčního řízení, uplatňují své právo vůči dlužníkovi. Insolvenční správce: je povinen zúčastnit se na žádost věřitelského orgánu jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předložit věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení. vykonává povinnosti uložené mu insolvenčním zákonem (např. přezkum přihlášených pohledávek, soupis majetkové podstaty), přičemž náklady na tyto činnosti jsou zahrnuty v jeho odměně
Návrh na zahájení insolvenčního řízení Návrh na zahájení může podat dlužník, nebo jeho věřitel, z toho rezultuje, že povinnost podat insolvenční návrh není stanovena fyzickým osobám, jež nejsou podnikatelem (živnostníkem). Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník, jenž je: • právnickou osobou, • fyzickou osobou - podnikatelem.
Moratorium je určeno dlužníkům - podnikatelům, jimž lze prostřednictvím dočasného zákazu vydání rozhodnutí o úpadku poskytnout příležitost k nalezení způsobu, jak překonat svůj úpadek nebo (prostřednictvím tzv. "předúpadkového moratoria") také jím hrozící úpadek, po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka. Moratorium zaniká uplynutím doby, na níž bylo soudem vyhlášeno, tj. uplynutím doby uvedené v návrhu na moratorium, nejdéle do 3 měsíců.
Úpadek ve formě platební neschopnosti dlužník je v úpadku formou platební neschopnosti, jestliže má: • více věřitelů, to je dva a více • peněžité závazky s dobou splatnosti delší než 30 dnů, • tyto závazky (pro nedostatek finančních prostředků) není schopen dlouhodobě plnit.
Závazky není schopen dlouhodobě plnit, jestliže: zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
své peněžité závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči němu výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud. Prokáže-li dlužník insolvenčnímu soudu jakýmkoliv hodnověrným způsobem, že neuhrazené závazky je schopen zaplatit, může zabránit rozhodnutí o úpadku.
Úpadek ve formě předlužení Dlužník je v úpadku formou předlužení: • má-li více věřitelů, to je nejméně dva a více, • souhrn závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Úpadek Nezbytným předpokladem úpadku v obou jeho formách je existence nejméně dvou dlužníkových věřitelů, nikoli však pluralita jeho závazků vůči jednomu věřiteli (více dluhů jednomu subjektu v jednom okamžiku).
Způsoby řešení úpadku Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku je: konkurz jako likvidační forma za situace, kdy dlužník již fakticky nepodniká, a v jehož rámci se věřitelé uspokojí z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, reorganizace určená pro podnikatele, přičemž jejím smyslem je zachovat provoz dlužníkova podniku za postupného uspokojování pohledávek věřitelů, oddlužení určené hlavně pro nepodnikatele, kdy dlužník splatí pouze část svých dluhů s tím, že zbývající část dluhů zaniká (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře).
Rozsah majetkové podstaty Majetkovou podstatu představuje majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Rozsah majetkové podstaty je vymezen podle toho, zda bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh podaný dlužníkem či na návrh podaný věřitelem.
Rozsah majetkové podstaty v případě dlužnického návrhu Podá-li návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužník, do majetkové podstaty náleží majetek, jenž patřil dlužníkovi ke dni zahájení insolvenčního řízení a také majetek, který dlužník v průběhu insolvenčního řízení nabyl. Bude-li však úpadek dlužníka řešen oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty.
Rozsah majetkové podstaty v případě věřitelského návrhu Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, jímž omezil právo dlužníka s majetkem nakládat, a majetek, který dlužník nabyl po nařízení tohoto předběžného opatření.
Pokud nebude po zahájení insolvenčního řízení předběžné opatření vydáno, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání rozhodnutí o úpadku.
Rozsah majetkové podstaty Do majetkové podstaty nepatří: Věci nezbytné potřeby, to je: • běžné oděvy, obvyklé vybavení domácnosti, • snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy, • zdravotnické potřeby a jiné věci, jež povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky 1000 Kč.
Konkurz před prohlášením konkurzu na majetek dlužníka probíhá insolvenční řízení, jde o způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak, jde o způsob řešení úpadku dlužníka, které v případě korporací směřuje k jejich zániku a výmazu z obchodního rejstříku.
Reorganizace může být navrhována již při podání insolvenčního návrhu nebo v průběhu insolvenčního řízení
insolvenční zákon dává dlužníkovi možnost reorganizaci předem předjednat s věřiteli, a tím urychlit průběh insolvenčního řízení, o povolení reorganizace může být insolvenčním soudem rozhodnuto již při rozhodnutí o úpadku nebo po jeho vydání.
podstatou je provedení opatření k odstranění krizového stavu dlužníkova podniku, postupné uspokojování pohledávek věřitelů z provozu dlužníkova podniku podle reorganizačního plánu přijatého věřiteli a schváleného soudem a průběžná kontrola věřitelů nad provozem podniku a plněním reorganizačního plánu, výhodou tohoto řešení, při němž provoz podniku pokračuje, je překonání krizového stavu (výhoda pro dlužníka), zachování pracovních příležitostí a většinou i výhodnější uspokojení pohledávek věřitelů (zejména nepřednostních) než při zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v konkurzu, pohledávky věřitelů se při reorganizaci zásadně uspokojí v rozsahu, v jakém jsou stanoveny v reorganizačním plánu. Nebude-li reorganizace úspěšná, insolvenční soud ji ukončí tím, že rozhodne o její přeměně v konkurz.
Oddlužení řešení úpadku je použitelné zejména pro nepodnikatele, ať již fyzické osoby nebo i osoby právnické nepodnikatelské, může ho navrhnout výhradně sám dlužník, je určeno pro dlužníky/fyzické osoby s pravidelným příjmem (pro splátky jejich dluhů). Oddlužení fyzické osoby je určeno pro situace, kdy má dlužník více věřitelů, peněžité závazky minimálně třicet dní po splatnosti a tyto není schopen plnit.
Forma oddlužení splátkový kalendář, jednorázové zpeněžení majetkové podstaty, které se provádí obdobným způsobem, jako zpeněžení majetkové podstaty v konkurzu. Oddlužení formou splátkového kalendáře Výši splátek si dlužník nevolí podle libosti, splácet musí prakticky vše, kromě tzv. nezabavitelné částky, a to po dobu pěti let.
Návrh na oddlužení se podává k soudu Návrh na oddlužení fyzické osoby se všemi zákonem stanovenými přílohami se podává k místně příslušnému krajskému soudu. Ten zkoumá, zda je navrhovatel schopen pravidelně splácet a zda po pěti letech dojde k uspokojení nejméně 30% z původního dluhu. To je hranice, kterou je nutné dosáhnout, jinak oddlužení nebude povoleno. Podaří-li se dlužníkovi (úpadci) splatit požadované procenta dříve než za pět let, nic to nemění a splácet musí i nadále. Výjimka: je možné se dohodnout s věřiteli na nižším plnění oddlužení než 30%. Umožňuje to § 392 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona. Soud rovněž zkoumá, zda dlužník návrhem nesleduje nepoctivý záměr a rozhodovat bude také jeho přístup – nebude-li spolupracovat nebo vystupovat příliš laxně, soud návrh neschválí.
Nezabavitelná částka Nezabavitelná částka je totožná s částkou, kterou nelze srazit ze mzdy při provádění exekuce.
Stanoví se pomocí životního minima a normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu. Pro rok 2015 je nezabavitelná částka ve výši 6.118,- Kč. Zákon počítá také s manželem (manželkou) a dětmi, za něž se připočte 1.529,50 Kč na osobu. Tyto částky se sečtou a odečtou od čistého příjmu dlužníka. Zůstatek nad 9.177,- Kč se srazí bez omezení. Zbytek se rozdělí na třetiny, přičemž jedna třetina dlužníkovi vždy zůstává a druhé dvě putují na úhradu jeho dluhu.
Podmínka oddlužení podnikatelů Mít souhlas s oddlužením od všech věřitelů! Oproti oddlužení fyzické osoby je oddlužení podnikatelů specifické v tom, že dlužník musí získat souhlas od všech věřitelů (jedná se však jen o souhlas v případě dluhů z podnikání, u těch ostatních dluhů se souhlas věřitelů nevyžaduje).
Ochrana osobnosti § 86: Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka:
narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život, pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Týká se použití • Písemností osobní povahy, • Podobizny, • Zvukového nebo obrazového záznamu uděleného i na dobu určitou. Člověk může své svolení kdykoli odvolat! U svolení uděleného na určitou dobu, které bylo odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil, přitom se nehradí nemajetková újma, jen ta, která se vyčíslí v penězích.
Při každém použití podobizen a obrazových snímků, ať k nim dochází na základě zákonných licencí nebo na základě svolení, či jiným oprávněným způsobem, musí být zachovány tyto základní podmínky :
1. Použití se musí stát vždy přiměřeným způsobem 2. Použití nesmí být v rozporu s takovými osobnostními zájmy oprávněného, jichž je třeba vždy bezpodmínečně šetřit a které jsou tedy za všech okolností nedotknutelné (tzv. oprávněné zájmy). Občanský zákoník nestanoví, pokud jde o porušení práva na čest, jméno a soukromí, ve prospěch hromadných sdělovacích prostředků žádnou výjimku. Zejména nelze na tyto případy újmy vztahovat licenci, kterou ve prospěch tiskového, filmového, rozhlasového a televizního zpravodajství stanoví ustanovení § 88 občanského zákoníku pro užití podobizen, obrazových a obrazových a zvukových záznamů.
Osoby veřejného zájmu Osoby veřejného zájmu = osoby veřejného života, které vystupují při řešení různých otázek na veřejnosti, neboli jsou veřejně činné, čímž na veřejnost vykonávají svůj vliv v oblasti politické, hospodářské, kulturní, sportovní a další, na sebe upoutávají zájem veřejnosti a tak se stávají předmětem zájmu zpravodajství hromadných sdělovacích prostředků. Tyto osoby nemohou zabránit, aby se jejich osobnost stala předmětem zpravodajské činnosti v rámci podávání informace či kritiky, pokud se tak děje v oprávněném veřejném zájmu (včetně jejich jména a příjmení).
Jedině oprávněný zájem odůvodňuje dát přednost veřejnému zájmu na zpravodajství nad zájmem osobnostní ochrany, a to v přiměřeném rozsahu a obsahu. Osoby veřejného zájmu můžeme rozdělit do dvou skupin: 1. osoby, které se staly předmětem veřejného zájmu na základě vlastního rozhodnutí a svou činností na veřejnost vykonávají vliv (např. politici nebo také pachatelé trest. činů) použití jejich jména a podobizny ve zpravodajství lze na základě jejich souhlasu konkludentním jednáním, tím, že se nechali zvolit nebo ustanovit do funkce 2. osoby, které se staly předmětem veřejného zájmu bez vlastního volního rozhodnutí (např. oběti tr. činů, oběti dopravních nehod, popřípadě jejich příbuzní a známí) o souhlasu s použitím jména a podobizny nelze mluvit, proto zde by pozornost sdělovacích prostředků o ně měla být co nejšetrnější.
Ochrana v tisku Speciální úpravu zveřejňování jména, podobizny či jakéhokoliv projevu osobní povahy obsahuje zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon)
Tiskový zákon: dává osobě, o níž bylo v periodickém tisku uveřejněno difamující tvrzení, možnost vylíčit předmětnou záležitost vlastními slovy a bránit se tak proti uveřejněným sdělením, a to za předpokladu, že sdělení tisku obsahuje skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí dotčené osoby nebo se jedná o sdělení nepravdivé nebo pravdu zkreslující
Šéfredaktor či vedoucí tiskové instituce by měl v nejbližším vydání a na stejném místě či ve stejném vysílacím čase a ve stejném rozsahu zajistit opravu dle přání dotčené osoby.
Dotčený subjekt práva se proti uveřejněným sdělením může bránit také cestou obecných prostředků občanskoprávní ochrany, tj. podáním žaloby na ochranu osobnosti u soudu; ta mu umožňuje docílit nejenom morální, ale i peněžitou satisfakci.
Právo na dodatečné sdělení Jestliže bylo ve sdělovacích prostředcích uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků, anebo ve věcech správních deliktů proti osobě, již lze podle tohoto sdělení ztotožnit, má taková osoba právo na tzv. dodatečné sdělení. Podmínky pro uveřejnění dodatečného sdělení jsou stejné jako u práva na odpověď, což znamená: uveřejnění ve stejném periodickém tisku informace musí být formou a rozsahem přiměřená napadenému sdělení bezúplatnost
Žádost o dodatečné sdělení nebo odpověď musí být doručena vydavateli ve lhůtě 30 dnů od uveřejnění difamující informace. Vydavatel musí uveřejnit odpověď do 8 dnů ode dne doručení žádosti o odpověď (dodatečné sdělení). Neučiní-li tak vydavatel do 15 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi (dodatečného sdělení) má dotčená osoba možnost podat žalobu na realizaci svého práva k soudu, jinak jí toto právo dle tiskového zákona zaniká
Právo žurnalisty odepřít zdroj důvěrných informací Tiskový zákon, který umožňuje žurnalistům, resp. všem osobám, které se podílely na získávání a zpracování informace, právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu nebo obsahu důvěrně získaných informací. Předmětem práva na čest je vážnost, jíž subjekt práva (fyzická osoba) požívá v očích ostatních členů společnosti, k níž náleží. Zejména obsah a rozsah tohoto práva se mění v souvislosti s uplatňováním člověka ve společenském dění. K porušení práva na čest může dojít slovem, písmem, obrazem i jakýmkoliv jiným jednáním difamující povahy (např. posunky, grimasou apod.).
Kritika Nejčastějšími formami zásahů do práva na čest jsou skutková tvrzení a hodnotící úsudky neboli kritika.
Přípustná kritika musí být: věcná a konkrétní přiměřená co do obsahu a formy nevybočující z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu
Důvody vylučující neoprávněnost pravdivost difamujících skutečností (důkaz pravdy)
hájení chráněných zájmů – vlastních i cizích nebo veřejných při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti (oznamovací povinnost) Obsahem práva na slovní projev osobní povahy je: oprávnění zachytit vlastní projev osobní povahy jakýmkoliv předmětem v hmotné formě a udělovat jiným osobám svolení k jeho zachycení a posléze i případnému šíření.