Vývoj některých demografických ukazatelů v Západočeském kraji v uplynulých 15-ti letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5-ti let

Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Vývoj některých demografických ukazatelů v Západočeském kraji v uplynulých 15-ti letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5-ti let.

Vypracovala: MUDr. Zdena Mejstříková ÚZIS ČR, Západočeský RO nám. Míru 3, 320 02 Píseň

Konzultant:

Ing, V. Fikr, CSc. Škola veřejného zdravotnictví IPVZ, Praha, Ruská 85


Obsah:

1. Úvod ............................................... 3 2. Prameny údajů ...................................... 3 3. Sběr dat ........................................... 4 4. Zpracování údajů ................................... 4 5. Trend vývoje a odhad demografických ukazatelů ...... 5 6. Střední stav obyvatel ......,.,.......,,.....,.,.... 5 7. Věková struktura obyvatelstva ...................... 7 7.A, Věková skupina O - 4 roky ......................1O 7.B. Věková skupina 15 - 19 let .....................11 7.C. Věková skupina 4O - 44 let ........,..,...,.,...13 7.D. Osoby 65-lete a starší .........................14 8. Střední dělka života při narození ..................17 9. Index stáří ........................................20 10. Úmrtnost ...........................................21 10.A. Úmrtnost mužů .................................22 1O.B. Úmrtnost žen ..................................23 10.C. Kojenecká úmrtnost ............................24 1O.D. Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci .....

.....26

10.E. Úmrtnost na zhoubné novotvary .................28 ll. Závěr ........,,......,,.........,.,.........,,,,...29 12. Literatura ........................................,30


1. Úvod. Jedním z důležitých základů péče o zdraví a přirozeným východiskem studia zdravotního stavu je demografie - véda o obyvatelstvu. Termín "demografie" použil jako první v r.1855 Achille Guillard a slovo pochází z řečtiny (démos=lid,grafein=popisovat). V dějinách demografie se jako první demograf (spíše demografický statistik) uvádí Ital Sansovino a pak Francouz Davity. Za skutečného zakladatele populační védy se však považuje londýnský obchodník John Graunt (1620-1674), který své objevy shrnul v knize "Přirozená a politická pozorování, založená na seznamech zemřelých", vydané v roce 1662. V naší zemi má demografie dlouhou tradici. Poměrné velmi dobře rozvinutá demografická statistika byla už v polovině 18. století, kdy se prováděly tzv. konskripce (soupisy) obyvatel. Zájem o populační otázky byl podmíněn zájmy politickými, zejména pak zájmy národnostními. V 19.století byla rozvíjena historická demografie díly našich historiků. Později k nim přibývaly práce ryze demografické, mezi něž lze počítat i habilitační práci T.G.Masaryka "Sebevražda" (1881, česky 1904). Předmětem demografie je obyvatelstvo jako společenský útvar, soubor jedinců, majících individuální znaky. Obyvatelstvo má různé jevové stavy, takže demografie zkoumá počet, složení, vývoj a zákonitosti struktury a vývoje obyvatelstva. Obyvatelstvo je především společenskou, sociální kategorií, a proto demografie patří mezi vědy společenské. Znalosti demografických údajů považuji za nezbytnou podmínku, ze které se dále může odvíjet zkoumání zdravotního stavu populace, jeho minulosti ale také budoucnosti. Bez nich nelze definovat současný stav a bez nich také nelze tvořit a vypracovávat zdravotní politiku na příslušném území, ať už jde o republiku nebo region či okres. Ve své práci jsem se pokusila na některých vybraných demografických údajích nejen demonstrovat jejich vývoj za období minulých patnácti let, ale také poukázat na ^některé rozdíly ve vývoji těchto ukazatelů mezi celou Českou republikou (dále jen ČR) a naším Západočeským krajem (dále jen ZpČ. krajem) V neposlední řadě se pokouším odhadnout, jaký stav vybraných demografických ukazatelů lze teoreticky očekávat za dalších pět let.

2. Prameny údajů. Údaje do své práce jsem čerpala v naprosté většině z pramenného díla "Pohyb obyvatelstva", které každoročně vydává Český statistický úřad a Československý (později Federální) statistický úřad. Chybějící údaje jsem pak získala dílem z některých "Ročenek zdravotnictví ČSSR (ČSFR, ČR)", vydávaných každoročně Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v Praze a několik údajů o střední délce života při narození jsem získala osobním sdělením p.mgr. Holuba z ÚZIS ČR. Ve své práci používám údajů za roky 1978 až 1992 z toho důvodu, že předběžné údaje za rok 1993 poskytuje CSU přibližně 50 pracovních dnů po skončení sledovaného období. Údaje za roky 1978 až 1991 jsou definitivní, údaje za rok 1992 jsou předběžné. Výjimky z výše uvedených údajů budou uvedeny u příslušného oddílu (viz dále).


3. Sběr dat. Aby orgány státní, resp. zdravotnické statistiky mohly vydávat souhrnná data, předchází tomu prvotní sběr dat. Sběr je založen především na celostátní soustavě matrik, do nichž jsou zapisovány všechny případy m.j. narození dítěte nebo úmrtí osoby. Matriky sesbírané údaje odesílají orgánům státní statistiky k dalšímu zpracování. Základem pro sběr dat jsou především statistiky narozených a statistiky úmrtí. Narození dítěte je každým zdravotnickým zařízením hlášeno na příslušnou matriku tiskopisem "Hlášení o narození dítěte" SEVT 14 33O O. Uvádí se zde základní údaje o narozeném dítěti a o jeho rodičích. Každé ukončení života osoby úmrtím je taktéž statisticky podchyceno a to tiskopisem SEVT 14 105 O "List o prohlídce mrtvého" Tento tiskopis vypisuje a příslušným postupem odesílá každý lékař, který konstatuje úmrtí osoby. Tiskopis slouží však nejen ke hlášení úmrtí, ale také ke statistice příčin smrti. V oddíle I. bodu 19. se zde uvádí: a/ nemoc (stav), která (ý) přímo vedl (a) ke smrti, t.j. bezprostřední příčina smrti b/ předchozí příčiny, t.j. chorobné stavy, které způsobily stav uvedený v bodě a/ c/ prvotní příčina smrti, čímž se rozumí nemoc nebo úraz, kterými začal řetěz chorobných dějů, vedoucí ke smrti.Tato se pak vybírá jako příčina smrti pro potřeby dalšího (statistického) zpracování. Dalším okruhem údajů jsou informace o stěhování. Při vnitřním stěhování (t.j, uvnitř republiky) se na příslušné ohlašovně obecního, městského ... úřadu pořizuje záznam o přistěhování (hlášení trvalého pobytu) a ohlašovna zařizuje pak i provedení záznamu o odstěhování z místa původního bydliště. Při zahraničním stěhování je postup prakticky identický při přistěhování ze zahraničí, vystěhování do zahraničí je podmíněno příslušnými povoleními a rovněž se o něm provádí záznam. 4. Zpracovaní a prezentace údajů. Údaje, které jsem použila ve své práci, uvádím jednak formou tabulek, jednak formou grafů. Tabulky časových řad za období patnácti let obsahují jak absolutní počty, tak i relativní čísla (procenta, indexy, četnosti) z nich vypočtené. Z pramenů, uvedených v oddíle 3. jsem čerpala převážně absolutní počty. Výpočty relativních údajů (mimo střední délky života při narození) jsem prováděla sama. Tabulky i výpočty do nich jsem provedla na osobním počítači pomocí tabulkového procesoru QuattroPro (verze 4 CO . Grafy jsou převážně sloupcové, protože jde o údaje tzv. okamžikové, t.j. o střední stavy nebo stavy k 31.12. sledovaného roku (viz u jednotlivých demografických ukazatelů). Grafy jsem sestrojila opět na osobním počítači pomocí tabulkového procesoru QuattroPro (verze 4.0) a Microsoft-Excel (verze 2.0). U každého grafu jsou na osu x nanášeny roky sledovaného období a na osu y sledované ukazatele (absolutní počty, procenta, indexy...).Přímky vyrovnáni časových řad (viz dále) jsem do grafů zapracovala ručně. U všech grafů čárkovaná čára znázorňuje trend vývoje pro ČR a plná čára pro Západočeský kraj.


Z časové řady ukazatelů lze určit trend vývoje těchto ukazatelů. Radu empirických hodnot nahradíme řadou hodnot teoretických. Získání takových teoretických hodnot je nazýváno vyrovnáním časové řady Ve své práci jsem vyrovnání časových řad provedla pomocí jednoduché lineární regrese. Regresní rovnice má tvar yi = a + b.xi a parametry a, b jsem získala výpočtem metodou nejmenších čtverců: -———————-—————^ __ Přímkou jsem vyrovnávala časovou řadu patnácti let, takže odhad vývoje bylo možno pro každý ukazatel provést na období dalších 5-tilet (t.j. 1/3 ze známé časové řady). 6. Střední stav obyvatel. První a základní charakteristikou obyvatelstva jako konkrétní populace je počet obyvatelstva. Počet obyvatelstva se sleduje buď průměrný, střední nebo tzv. koncový. Průměrný stav obyvatelstva se vypočte jako aritmetický průměr stavů k 1.1. a 31.12. sledovaného roku. Koncový stav je stav obyvatelstva k 31.12. daného roku. Nejužívanějším ukazatelem je však střední stav obyvatelstva, ke kterému se počítají obvykle demografické ukazatele a je to stav k 1.7. daného roku. Počet obyvatel se zjištujeě dvěma, metodami: a/ sčítáním lidu b/ bilanční metodou. Sčítání lidu (census) patří k nejstarším statistickým akcím. Podle historika Herodota proběhlo sčítání lidu v Egyptě již kolem r. 2900 př.n.l. U nás k prvnímu většímu soupisu obyvatel došlo v r.1582 a je znám pod názvem "spravedlivé sečtení". Nejstarší poměrně spolehlivé údaje o počtu obyvatelstva českých zemí pocházejí z r.1754. Za první řádné sčítání se považuje sčítání obyvatel z r.1869. Další sčítání se konala v desetiletých intervalech (188O, 189O, 1900, 1910, 1921, 193O, 1950, 1961, 1970 a 198O). Zatím poslední census proběhl v březnu 1991. Sčítání lidu je povinné pro všechny osoby na území, kde se sčítání koná (jsou stanoveny některé výjimky). Sčítací povinnost je uložená zákonem. V období mezi sčítáním lidu se počty obyvatelstva zjišťují bilanční metodou. Její princip spočívá v tom, že k výchozímu okamžiku připočteme (odečteme) přirozený přírůstek, t.j. počet živě narozených (přirozený úbytek, t.j. počet zemřelých) a dále připočteme saldo migrace (t.j. rozdíl mezi přistěhovanými a odstěhovanými osobami). Střední stav obyvatel s členěním na muže a ženy uvádím v tabulkách č.9 (muži), č.10 (ženy) a č.12 (muži a ženy úhrnem). Tabulka č.1 obsahuje indexy středních stavů. Za základ indexů jsem vzala počáteční rok sledování, t.j.1978 (rok 1978 = 100). Grafické znázornění indexů je v grafu č.l. Z tabulky i grafu je naprosto zřejmé, že zatímco v celé ČR má střední stav obyvatel (mužů i žen) stoupající trend, v Západních Čechách došlo k poměrně značnému snížení počtu


obyvatel oproti roku 1978. Na tomto jevu se podílí jednak úmrtnost (viz dále), jednak trvale pasivní saldo migrace. POčet narozených dětí rozdílný vývoj ovlivňuje v malé míře (viz dále).

rok

Střední stav mužů --INDEX ČR ZpČ 1978 100.0 100.0 1979 100.5 100.2 1980 100.9 100.3 1981 100.5 99.3 1982 1007 99.2 1983 100.8 99.0 1984 100.9 98.8 1986 101.0 98.6 1986 101.0 98.4 1987 101.2 98.3 1988 101.3 98.2 1989 101.3 98.2 1990 101.4 98.2 1991 100.8 97.2 1992 100.8 97.2 Tabulka S, 1: Indexy

Střední stav žen --INDEX ČR ZpČ 100.0 100.0 100.5 100.3 100.7 100.3 100.6 99.3 100.7 99.3 100.7 99.2 100.8 99.0 100.8 98.8 100.8 98.5 100.9 98.4 100.9 98.2 100.9 98.2 100.9 98.1 100.4 97.2 100.6 97.2 středního stavu

Střední stav obyvatel -ČR ZpČ 100.0 100.0 100.5 100.2 100.8 100.3 100.6 99.3 100.7 99.3 100.8 99.1 100.8 98.9 100.9 98.7 100.9 98.5 101.0 98.3 101.1 98.2 101.1 98.2 101.1 98.1 100.6 97.2 100.7 97.2 obyvatelstva

úřad č.1: indexy středního stavu obyvatelstva


Regresní rovnice pro střední stav obyvatel mají tvar: yČR = 100,47 + O,038.x yzpČ = 100,43 0,208.x Při zachování tohoto vývoje by v r.1997 mohl střední stav obyvatel České republiky dosáhnout hodnoty 10 371 7O7 zatímco v ZpC. kraji by mohl poklesnout na 852 508 obyvatel.'

7. Věková struktura obyvatelstva Po počtu obyvatelstva je dalším předmětem studia složení neboli struktura obyvatelstva. Složení se zkoumá z různých aspektů: biologických, ekonomických, kulturních. Věkové složení populace charakterizuje nejen její současný stav, je důsledkem vlivů, působících v minulosti a také nepostradatelným východiskem odhadu budoucího vývoje populace Věk velmi významně determinuje zdravotní stav a jednotlivá věková údobí mají specifickou zdravotní problematiku. Obyvatelstvo z hlediska věku třídíme podle dokončených roků věku, případně do pětiletých (zřídka desetiletých) věkových skupin. Názornou informaci o věkové struktuře obyvatelstva poskytuje tzv. věková pyramida neboli "strom života". Zobrazuje počty mužů a žen odděleně (muži vlevo, ženy vpravo) buď v absolutních počtech nebo v různých relativních četnostech. Základnou věkové pyramidy jsou nejmladší věkové skupiny. *** rok 1978*** || Západočeský Česká věková | ženy muži ženy skupin muži 0-4 5- 469060 448177 41070 39674 9 396444 376839 35095 33678 10-14 357615 339946 31621 30619 15-19 334379 318155 29837 28786 20-24 392540 376755 35302 33519 25-29 432561 417132 38863 36763 30-34 423784 411697 37672 35690 35-39 327254 322567 28941 28126 40-44 266298 269963 24203 24116 45-49 299039 309199 27117 26437 50-54 298290 330271 25683 27562 55-59 279230 325598 23605 26936 60-64 161512 193633 14293 16566 65-69 230160 297641 18023 23217 70-74 164443 243975 12352 18515 75-79 12878 95061 173743 6798 80-84 6452 38002 91133 2619 85a> 2974 14782 42134 872

*** rok 1992***

+/

Česka muži |

Západočeský muži ženy |

323918 338465 395348 465372 371927 356226 324429 390786 414120 382069 278264 231260 239451 205932 137653 75894 57653 22646

27355 28240 34082 38592 30249 30159 27889 34140 35887 29941 22963 21137 20826 17289 9781 6912 3809 1357

308112 321957 376745 445288 355233 343120 313881 364112 412116 388240 291684 256246 287070 284762 214001 137691 124070 67936

26021 | 27119 32604 37254 28771 28286 27251 33263 34830 30052 24094 22420 l 24137 23696 14919 12296 8673 | 4330J

+/ pozn.: pro Západočeský kraj za rok 1991 (viz text) Tabulka č.2: Věková struktura obyvatelstva v letech 1978 a 1992 Přesto, že se obvykle užívají počty obyvatel středního stavu, do všech demografických ukazatelů, vyžadujících věkovou strukturu jsem musela použít stavy koncové. Je to


způsobeno tim že pro úroveň kraje není dostupná věková struktura středních stavů, pouze struktura k 31.12 jednotlivých let. Zároveň u všech ukazatelů s použitou věkovou strukturou je časová řada pro Západní Čechy zkrácená na 14 let, protože věková struktura obyvatelstva ZpČ. kraje za rok 1992 zatím není k disposici. Tabulka č.2 uvádí absolutní počty obyvatel v pětiletých věkových skupinách od počátku sledovaného období (1978) ro roku 1992 (v ZpČ. do r.1991). Věkové pyramidy jsou uvedeny za první rok sledované časové řady a za poslední rok sledované časové řady (grafy č.2 až 5). Při pohledu na ně vidíme, že věková struktura obyvatelstva ČR i Západních Čech ve stejném období si je dosti podobná, zatímco srovnámí mezi r.1978 a 1992 (resp.1991) ukazuje zúžení základny věkové pyramidy, svědčící pro snižování počtu obyvatel nejnižších věkových kategorií U všech pyramid je také zřejmá asymetrie mezi muži a ženami zejména od středních věkovách skupin. Odhad vývoje věkové pyramidy na příštích pět let jsem neprováděla. Vybrala jsem však několik dle mého názoru typických věkových skupin, na kterých se pokusím demonstrovat změny věkového složení obyvatelstva.

Graf 5,2: Věková pyramida obyvatel ČR v roce 1978



Graf č.5: Věková pyramida obyvatel Západních Cech v roce 1991 7.A. Věková skupina O a3 4 roky^ Tabulka č.3 uvádí absolutní počty dětí do konce 4. roku věku bez členění na pohlaví, dále % ze všech obyvatel a index (za základ byl opět vzat rok 1978). Sledovaně období je patnácti letě, ale pro ZpČ kraj čtrnácti letě (viz výše).

Rok 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992

Počet obyvatel (dětí) ve ZpČ ČR 917237 896362 877986 817997 779078 738827 704867 687766 677407 667105 662848 654635 649282 642053 632030

80744 77932 72959 69389 65857 62355 59454 57725 56664 55685 55260 54653 54471 53376 •

Procento ze Index (rok všech 1978 = 100) obyvatel ZpČ ČR ZpČ ' ČR 8.93 8.69 8.50 7.94 7.55 7.15 6.82 6.65 6.55 6.45 6.40 6,32 6.26 6.23 6.12

9.11 8.78 8.29 7.89 7.50 7.11 6.79 6.61 6.50 6.40 6,36 6.31 6.27 6.20 '

100.0 97.7 95.7 89.2 | 84.9 80.5 76.8 75.0 73.9 72.7 72.3 71.4 70.6 70.0 68.9 l

100.0 96.5 90.4 85.9 81.6 77.2 73.6 71.5 70.2 69.0 68.4 67.9 67.5 66.1 *

Tabulka č.3: Počet obyvatel ve věku O až 4 roky


Graf č.6: Vývoj počtu obyvatel ve věku 0-4 roky Z grafu č.6 je jasné patrný pokles počtu dětí této věkové skupiny v ČR i ZpC kraji téměř rovnoměrně. Z regresních rovnic yčr = 900 523 - 20 853 089.x yzpč = 78 206 - 2 077 745.x lze pro rok 1997 odhadnout, že v ČR bude v této věkové skupině 483 462 dětí a v Západních Čechách 36 651 dětí.

7.B. Věková skupina 15 až 19 let. Tuto věkovou skupinu jsem vybrala proto, že se v ní nacházejí adolescenti, kteří budou ukončovat svoji přípravu na povolání a budou vstupovat do věku produktivního, tvořícího hrubý domácí produkt. Tabulka č.4 uvádí počty stejným způsobem, jako tabulka předchozí. Vývoj zobrazuje graf č.7. Zjevně vývoj probíhá vlnoví tě jak v ČR, tak i Západnách Čechách a od r.1978 počet osob v tomto věku stoupá. V této věkové skupině jsem sice použila výrovnami časové řady yčr = 609 066 + 16 997,532.x a yzpč = 55 569 + l 044,055.x, ale odhad pro rok 1997 tímto způsobem by nebyl správný. Z předchozího je zřejmé, že počty dětí 0-4 letých trvale 15 let klesají, proto do této věkové kategorie budou vstupovat


ročníky s tendencí klesající

Rok 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992

Procento ze Počet obyvatel věku všech ZpČ ZpČ ČR ČR 652534| 58623 676844 60618 685447 61523 700299 61091 705207 61268 694590 | 684712 58937 687103 59079 701356 59783 727249 61702 771419 65571 821806 69849 864738 73652 891735 75846 910660

6.35 6.56 6.64 6.79 6.83 6.73 6.63 6.64 6.78 7.03 7.45 7.93 8.34 8.65 8.82

6.61 6.83 6.99 6.95 6.98 6,85 6.74 6.77 6.86 7.09 7.54 6.04 8.48 8.81 '

Index (rok 1978 = 100) ZpČ ÓR 100.0 103.7 105ÍO 107.3 108.1 106.4 104.9 105.3 107.5 111.4 118.2 125.9 132.5 136.7 139.6

100.0 103.4 104.9 104.2 104.5 102.5 100.5 100.8 102.0 105.3 111.9 119,1 125.6 129.4 # l

Tabulka č.4: Počet obyvatel ve věku 15 až 19 let

Graf č.7: Vývoj počtu obyvatel ve věku 15-19 let


7.C.Věková skupina 40 až _44 let. 1

Rok

Počet obyvatel ve ZpC ČR

1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1969 1990 1991 1992

536261 536852 545760 573678 599975 638544 676787 694103 741570 788893 812980 826084 850287 839877 826236

48319 48351 49675 50493 52212 54787 57227 58345 61835 66110 68502 69866 71898 70717 *

Procento ze všech ZpC ČR 5.22 5.20 5.28 5.57 5.81 6.18 6.55 6.71 7.17 7.62 7.85 7.97 8.20 8.15 6.00

Index | (rok 1978 = ČR | ZpČ

5.45 || 100.0 5.45 100.1 5.65 101.8 5.74 107.0 5.95 111.9 6.25 119.1 6.54 126.2 6.68 129.4 7.10 138.3 7.60 147.1 7.88 151.6 8.04 154.0 6.27 158.6 8.22 156.6 * 154.1

100.0 100.1 102.8 104.5 108.1 113.4 118.4 120.7 128.0 136.8 141.8 144.6 148.8 146.4

Tabulka č.5: Počet obyvatel ve věku 40 až 44 let

Graf č.8: Vývoj počtu obyvatel ve věku 40-44 let


Údaje v tabulce č.5 jsou obdobné, jako v tabulkách č.3 a č.4. Z grafu č.8 je opět patrný vzestup počtu obyvatel této věkové skupiny jak v ČR, tak v ZpC kraji s tím, že opět tempo růstu v Západnách Cechách je ve srovnání s Českou republikou nižší. Pro rok 1997 odhaduji, že počet obyvatel této věkové skupiny dosáhne v Západních Cechách hodnoty 85 258 osob a v celé ČR l 015 680 osob. Nkonec ještě uvádím rovnice lineárního proložení:

7.D. Osoby 65-leté a starší. V tabulce č.6 uvádím všechny osoby, které ve sledovaném roce dosáhly 65 let a více. Tato skupina má své vlastní specifické vlastnosti, požadavky na zdravotní péči, sociální péči i vynakládané prostředky finanční (zdravotní, sociální, důchodové). Proto ji uvádím jako skupinu velmi důležitou, která do značné míry ovlivňuje a bude oblivňovat sociální i zdravotní politiku. Přes všeobecně konstatovaný fakt, že se lidský věk prodlužuje a úmrtnost klesá, musíme při pohledu na graf č.9 konstatovat, že jak v celé ČR, tak i v ZpC. kraji od r.1978 dochází ke snížení počtu obyvatel tohoto věku.: yčr = l 342 667 - 5 506 561.x yzpč = 101 500 - 209 936.x V Západních Čechách to lze snad vysvětlit tím, že klesá i celkový počet obyvatelstva. Při zachování trendu vývoje za minulých 15 let by bylo možné odhadnout počet obyvatel 65letých a starších v ČR v roce 1997 na l 232 563. z toho v Západních Čechách 97 301 obyvatel. 1 1

Rok

Počet obyvatel ve v^ku 65ZpČ a | ČR

Procento ze všech obyvatel ČR | ZpČ

1978 | 1391074 104700 13.55 1979 1403411 106071 13.60 1980 1390284 103368 13.46 1981 1328766 101651 12.89 1982 1282207 98482 12.42 1983 1232117 95127 11.93 1964 1219211 94267 11.80 1985 1225407 94811 11.85 1986 1239793 96194 11.99 1987 1258698 98027 12.16 1968 1278601 99901 12.34 1969 1292022 101196 12.47 1990 1302451 102082 12.57 1991 1306926 103062 12.68 1992 1328258 12.86

11.81 11.95 11.75 11.56 11.22 10.85 10.78 10.86 11.04 11. Č7 11.49 11.64 11.75 11.98

Index (rok 1978 = 100) ZpČ ČR 100.0 100.9 99.9 95.5 92.2 88.6 67.6 88.1 89.1 90.5 91.9 92.9 93.6 94.0 95.5

100.0 101.3 98.7 97.1 94.1 90.9 90.1 90.6 91.9 93.6 95.4 96.7 97.5 96.4

Tabulka č.6: Počet obyvatel 65-letých a starších


Graf č.9: Vývoj počtu obyvatel 65-letých a starších

Graf 5,10: Vývoj počtu obyvatel vybraných


věkových skupin v ČR (absolutně)


Graf č.11: Vývoj počtu obyvatel vybraných věkových skupin v Západočeském kraji (absolutně)

Graf Č.12: Vývoj počtu obyvatel vybraných věkových skupin v'ČR (indexy, 1978=100)


Graf č,13: Vývoj počtu obyvatel vybraných věkových skupin v Západočeském kraji (indexy, 1978*100) Pro lepší orientaci v grafech č.10 a č.ll uvádím absolutní počty obyvatel ve výše popisovaných čtyřech věkových skupinách souhrnně a v grafech č.12 a č.13 indexy jednotlivých věkových skupin za 15 resp.14 let (rok 1978=100).

8. Střední délka života při narození. Pro stanovení střední délky života v jakémkoliv věku se používají úmrtnostní tabulky. Jsou systémem statistických ukazatelů, které kvantitativně charakterizují proces vymírání populace. Jejich konstrukce je založená na sledování 100 000 současně narozených osob. Pro konstrukci úmrtnostních tabulek je nutno znát počet obyvatel, jejich stáří a počet a věk zemřelých. Základním ukazatelem úmrtnostní tabulky je pravděpodobnost úmrtí qx, t.j. pravděpodobnost, že osoba, která dosáhla x let zemře před dosažením věku x+1. Doplňkem pravděpodobnosti úmrtí do l je pravděpodobnost dožití p%, t.j. pravděpodobnost, že osoba x-letá dosáhne věku x+1. Podrobnosti konstrukce úmrtnostních tabulek přesahují rámec této práce. Ještě dodávám, že úmrtnostní tabulky se konstruují pro muže a ženy odděleně a první úmrtnostní tabulky pro české země byly sestaveny za období let 1869 až 1880, střední délka života při narození tehdy dosahovala u mužů 33,1 let a u žen 36,9 let Nejčastěji užívaným ukazatelem z této skupiny je tedy střední délka života při narození, což je pravděpodobný počet let, který má naději dožít se osoba právě narozená za předpokladu stálé úrovně úmrtnosti, jaká je ve sledovaném roce. Je to ukazatel, který jako jeden z hlavních podává


informace nejen o úrovni zdravotní péče, ale i životním prostředí a způsobu života jednotlivých populací, používá se jako ukazatel pro různá mezinárodní srovnání a značnou pozornost mu věnuje i program "Zdraví pro všechny", vypracovaný WHO. U tohoto ukazatele byl dost značný problém získat údaje. Za rok 1992 ještě nejsou dostupné ani za ČR. Proto jsem celou sledovanou časovou řadu posunula o jeden rok dopředu, t.j. od roku 1977. Přesto údaje za Západní Čechy za roky 1990 a 1991 chybí. Za rok 1990 proto, že střední délka života za kraj byla pouze vydaná za celé pětileté oddobí 1985-1990 a za rok 1991 ještě nebyl na krajské úrovni údaj publikován. Údaje uvádím v tabulce č.7.

rok 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1986 1986 1987 1988 1989 1990 1991

MUŽI ČR 67.1 67.2 67.4 66.8 67.2 67.3 67.2 67.3 67.5 67.5 67.8 68.1 68.1 67.5 68.2

ZpČ 66.6 66.6 66.5 66.5 66.6 66.6 66.5 66.4 66.4 66.7 66.8 67.3 67.6 * '

ŽENY ČR 74.1 74.2 74.3 73.9 74.3 74.4 74.3 74.2 74.7 74.8 75.1 75.3 75.4 76.0 75.7

ZpČ 73.5 73.5 73.4 73.4 73.7 737 73.6 73.4 73.4 73.8 73.6 74.3 74.6 * »

Tabulka 5,7: Střední dělks života při narozeaí Grafy střední délky života při narození mužů (graf č.14) a žen (graf č.15) ukazují, že střední délka života při narození u mužů i u žen je v Západních Čechách nižší, než v České republice, dále že došlo k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele u mužů i u žen, přičemž u žen je nárůst výraznější, než u mužů. Také tempo růstu střední délky života při narození pro obyvatele Západních Čech je nižší, než v CR = yčR-MUZi = 66,89 + 0,074.x

yzpČ-MUZi = 66,29 + 0,059.x yčR-žENY = 73,66 + 0,131.x

yzPČ-žENY - 73,22 + 0,069.x Při zachování dosavadního tempa růstu by v r. 1996 mohla střední délka života při narození dosahovat těchto hodnot: muži ČR ... 68,4 let muži ZpČ .. 67,8 let ženy ČR ... 76,3 let ženy ZpČ .. 74,6 let.


Graf č.14: Vývoj střední dálky života při narození - muži


Graf č.15: V7voj střední délky života při narození - ženy


Demografické stárnutí je jev typický v rozvinutých zemích. Uplatňují se v něm dva základní procesy: - absolutní stárnutí - přirozený proces v důsledku snížení úmrtnosti a prodloužení střední délky života, tím dochází k Přežívání většího počtu obyvatelstva vyššího věku. Staršího obyvatelstva absolutně přibývá -relativní stárnutí je demografický proces, při kterém v důsledku úbytku dětí a osob středního věku zvyšuje se relativní zastoupení staršího obyvatelstva a to rychleji, než odpovídá jeho absolutnímu růstu. Proces absolutního stárnutí populace je proces biologickospolečenský, ale relativní stárnutí má výlučně společenský charakter. Stárnutí evropských populací je způsobeno zejména stárnutím relativním, protože snižování úmrtnosti a prodlužování střední délky života zde nemá takovou váhu,jako pokles porodnosti. Spolehlivým ukazatelem "stáří" populace je tzv. index stáří Ukazuje, kolik osob starších než 60 let připadá na 100 dětí do 15-ti let Hodnoty tohoto ukazatele uvádím v tabulce č,8. Údaje pro ZpČ. kraj jsou opět bez roku 1992, z důvodu už výše. uvedeného.

rok 1978

Počet dětí do Počet osob 60 a Index stáří ZpČ ZpČ ZpČ ČR ČR ČR

238808 211767 1746219 1979 240753 212039 1738399 1980 241151 208751 1740906 4 1981 241975 208568 1751241 1982 242499 207981 1769143 2 1983 242697 207337 1783691 2 1984 242257 205851 1795376 1985 241178 204085 1803627 1986 239304 201706 1809099 9 1987 236224 196372 1815474 1988 231655 193746 1824052 1 1989 225270 188139 1828631 1990 219368 182687 1835688 2 1991 212504 175421 1832156 1992 206454 « 1854779 Tabulka5 5,8: Index stáři

135559 135156 134641 137136 138930 140623 142022 142753 143345 144273 145116 145648 146865 148025 '

73.1 72.2 72.2 72.4 73.0 73.5 74.1 748 75.6 76.9 78.7 81.2 83.7 86.2 89.8

64.0 63.7 64.5 65.8 66.8 67.8 69.0 69.9 71.1 72.7 749 77.4 80.4 84.4 *

Graf č.16 dokumentuje nejen poměrně prudký nárůst hodnoty tohoto ukazatele za minulých 15 let, ale (jak bylo možno usoudit už z předchozích uvedených demografických dat) i fakt, že stárnutí populace Západních Čech je výraznější:

yčr = 68,1 + 1,139.x yzpč = 59,8 + 1,470.x Protože však výchozí stav byl pro ZpČ. kraj příznivější, ani do r.1997 nebude populace Západních Cech tak "stará", jako populace České republiky. Odhaduji, že na 100 dětí do 15 let bude v roce 1997 žít v České republice 91 osob starších 60 let, zatímco v Západních Čechách to bude "jen" o dvě osoby


méně, t^j. 39 osob. Ovšem při tomto trendu období dalších let pro ZpC. region přinese situaci, že obyvatelstvo Západních Cech bude starší, než obyvatelstvo ČR.

Graf Č.16: Vývoj indexu stáří

IQ. Úmrtnost. Tento ukazatel patří do skupiny velmi bedlivé sledovaných a vyhodnocovaných ukazatelů. Kromě své demografické hodnoty má svou váhu i jako ukazatel zdravotního stavu. Úmrtnost je ukazatel relativní a udává počet zemřelých osob na l 000 obyvatel středního stavu. Úmrtnost je do značné míry ovlivněná věkovou strukturou obyvatelstva. Proto pro potřeby vzájemného porovnáváni tohoto ukazatele jako ukazatele zdravotního stavu u dvou nestejnorodých populačních souborů je nutné provést standardizaci. Taktéž se standardizace provádí při porovnávaní úmrtností stejné populace za větší časové odstupy, ve kterých každá populace mění svou (zejména věkovou) strukturu. Smyslem standardizace je tedy převést porovnávané soubory na srovnatelný hypotetický základ. Každá standardizace obsahuje jistý subjektivní prvek, daný volbou standardu. Proto se nejčastěji pro porovnávání dvou populací ve stejném čase používá jako standardu nejbližší (logicky) nadřazené populace, tedy např. pro porovnávané krajů jako standardu používáme populace celé republiky.


Ve své práci jsem však standardizaci nepoužila. Není ťotiž mým záměrem porovnávat jednotlivé úmrtnosti. Chci porovnávat vzájemně trendy vývoje úmrtnosti, které jsou ovlivněny svými trendy i ve struktuře věkového složení. Protože vycházím z předpokladu, že trendy změny věkové struktury jsou pro ČR a ZpČ specifické, mohu porovnat'i vzájemně trendy vývoje úmrtnosti. 10.A. Úmrtnost mužů.

rok 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992

Střední stav ZpČ ČR

Počet ČR

4968445 4994583 5011039 4994453 5000963 5006491 5011826 5016376 5020563 5026035 5030930 5035262 5036486 5009376 5009229

65323 65519 68791 66526 66419 67937 66752 66589 66755 64404 63688 64390 66468 63351 61767

433501 434416 434631 430669 430071 429241 428460 427501 426707 426043 425610 425646 425542 421224 421151

Tabulka č.9: Úmrtnost mužů

ZpČ 5480 5578 5629 5426 5610 5675 5524 5656 5526 5360 5413 5392 5520 5264 5291

Úmrtnost mužů ZpČ ČR 13.1 13.1 137 13.3 13.3 13.6 13.3 13.3 13.3 12.8 12J 12.8 13.2 12.6 12.3

12.6 12.8 13.0 12.6 13.0 13.2 12.9 13.2 13.0 12.6 12.7 12.7 13.0 12.5 12.6


Graf č.17: Vývoj úmrtnosti mužů


České republiky i Západních Čech obsahuje tabulka č,9. Graf c. 17 ilustruje, ze úmrtnost, mužů Západních Čech má menší trend poklesu. než je to y cele ČR. Před 15-ti lety byla úmrtnost mužů nižší, než v ČR, dnes je tomu naopak. Starnut'í populace (viz výše) však nemá odpovídající průběh, proto se zdá, ze na této skutečnosti se podílí kromě stárnutí populace i řada jiných faktorů. Při zachování trendu vývoje

yčr = 13,56 - 0,059.x yzpč = 12.92 - 0.012.x lze očekávat, že do r.1997 klesne úmrtnost mužů v ČR na 12,4 zatímco v ZpC. regionu jen na 12,7. Alespoň částečně "upokojující" se mi (naproti úmrtnosti žen - viz dále) jeví ten fakt, že úmrtnost mužů Zípadních Čech bude dále přece jenom klesat.

10. B. Úmrtnost žen. Jiná situace, o to více varující, je však v úmrtnosti žen Západních Čech. Výchozí absolutní počty i ukazatele úmrtnosti uvádím v tabulce č.10. Graf úmrtnosti (č.18) však působí velice nepříznivým dojmem a měl by se stát tématem hlubšího zkoumání. Jako u jediného ukazatele ze všech uváděných v této práci došlo zde k paradoxní situaci: zatímco před 15-ti lety byl výchozí stav příznivější pro Západní Cechy, nyní je tomu opačně a navíc jako u jediného relativního ukazatele je trend v ČR a ZpČ.kraji odlišný. V ČR úmrtnost žen má klesající tendenci yČR = 12,34 - 0,050.x , v Západních Čechách úmrtnost žen stoupá: yzpc = 11,5O + 0,003.x ! Při tomto trendu by tak úmrtnost žen v ČR mohla do r.1997 klesnout na 11,3, ale u žen Západních cech stoupnout na 11,6. Zvrat v tomto vývoji by snad mohly naznačit hodnoty úmrtnosti za poslední 3 roky sledované patnáctileté časové řady.

rok

Střední stav ZpČ ČR

Počet ČR

1978

627724 530190 531575 3 530875 531335 531633 2 531865 532036 6 532017 532279 9 532540

61813 62430 66746 63881 64346 66537 65436 65052 65830 62840 62006 63351 62698 60947 58570

1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992

532699

452038 453184 453521 448742 448858 448312 447590 446681 445475 444641 443922 443799 443411 439544 439233

532625 4 529674 530857 Tabulka8 č.10; Úmrtnost žen

ZpČ 4999 5059 5278 5009 5193 5287 5300 5269 5435 5148 5067 5154 5182 4928 4833

Úmrtnost žen ZpČ ČR 11.1 117 11.2 11.8 11.6 12.6 11.2 12.0 11.6 12.1 11.8 12.5 12.3 12.2 12.4 11.8 11.6 11.9 11.8 11.5 11.0

11.8 11.8 12.2 11.6 11.4 11.6 117 11.2 11.0


10.C. Kojenecká úmrtnost. Tento ukazatel není ovlivněn věkovou strukturou obyvatelstva. Patří také k ukazatelům, které jsou v popředí zájmu odborníků včetně WHO. Výpočet se provádí podle vzorce

Při sledování dlouhodobého vývoje tohoto ukazatele pozorujeme nejen pokles, ale i jisté "zlomy". Tyto byly způsobeny administrativními zásahy, z nich jsou důležité zejména dva: v roce 1965 došlo k mezinárodní dohodě a změně v definici "živě narozeného dítěte" a v r.1980, kdy se začala používat tzv. standardní kojenecká úmrtnost, t.j. bez započítávání dětí s porodní hmotností do l OOO gramů. Ve své práci používám ukazatel kojenecké úmrtnosti bez této redukce počtu narozených dětí. Absolutní počty i vypočtený ukazatel jsou uvedeny v tabulce č.ll. Graf č.19 dokumentuje vývoj ukazatele za minulých 15 let. Výchozí pozice Západních Čech byla ve srovnání s ČR o něco horší, pokles kojenecké úmrtnosti v našem regionu je však výraznější: yčR = 17.57 - 0,549.x yzpč = 18,62 - O,642.x


rok

Počet živé ZpČ ČR

Počet ČR

Kojenecká ZpČ ČR

ZpČ 1978 178901 15351 3053 274 17.1 1979 172112 14692 2726 239 15.8 1980 153801 13086 2592 202 16.9 1981 144438 12247 2226 199 15.4 1982 141738 12148 2130 209 15.0 1983 137431 11755 1997 185 14.5 1984 136941 11665 1932 173 14.1 1986 136881 11438 1694 150 12.5 1986 133366 11198 1639 162 12.3 1987 130921 11047 1577 137 12.0 1988 132667 11065 1463 124 11.0 1989 128356 10964 1280 98 10.0 1990 130664 10891 1410 100 10.8 1991 129399 10711 1341 101 10.4 1992 121705 9796 1204 100 9.9 Tabulka č.5*11: Kojenecká úmrtnost

17.8 16.3 15.4 16.2 17.2 15.7 14.8 13.1 14.5 12.4 11.2 8.9 9.2 9.4 10.2

Graf č.19: Vývoj kojenecké úmrtnosti Při předpokladu zachování trendu poklesu by hodnoty kojenecké úmrtnosti mohly y r.1997 dosahovat 6,6 promile (ČR), resp. 5,8 promile (ZpČ). Oba tyto odhady se mi však nejeví reálné, zejména hodnoty za roky 1989-1992 v Západních Čechách nevzbuzují mnoho optimizmu.


Na konec své práce uvádím dva ukazatele, kterých vývoj i současné hodnoty způsobují nemalé škody na životech, zdraví, stojí naší společnost nemalé prostředky, zaměstnávají nejen zdravotnickou veřejnost a jejich řešení je zatím bohužel snad v nedohlednu. 10.Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci Nemoci srdce a cév představují jeden z nejzávažnějších celosvětových zdravotnických problémů. Ve většině rozvinutých zemí jsou vedoucí příčinou smrti. Hrozivý je zejména vzestup úmrtnosti na tyto nemoci u mužů mezi 40. a 60. rokem života. Mimo důležitost v příčinách smrti jsou také u nás nejčastější příčinou invalidity, délkou trvání tvoří značnou část dočasné pracovní neschopnosti a zaujímají i významné místo ve statistice hospitalizovaných. Ukazatel specifické úmrtnosti (= míra letality) na nemoc X se vypočte podle vzorce:

Absolutní počty, ukazatel úmrtnosti a procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci ze všech zemřelých uvádím v tabulce č.12. Z grafů č.20 a č.21 vidíme, že výchozí stav byl pro ZpČ.kraj příznivější jednak v hodnotách specifické úmrtnosti, jednak i v procentu úmrtí na kardiovaskulární nemoci ze všech úmrtí. U obou ukazatelů v ČR a Západních Cechách vidíme za 15 let vzestup. Přesto vzestup u obou ukazatelů je v Západních Čechách o něco nižší, než v celé ČR. Pro specifickou úmrtnost platí rovnice: yČR = 666,1 + 2,166.x yzpč = 609,1 + 1,450.x a pro % ze všech úmrtí platí rovnice: yčR = 51,40 + 0,409.x yzpč = 49,92 + 0,143.x

Tabulka č.12: Úmrtnost na kardiovaskulární nemocí


Graf č.20: Vývoj úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci Při tomto tempu růstu by v r. 1997 dosáhla úmrtnost na nemoci srdce a oběhu v ČR hodnoty 709,4, v ZpČ hodnoty 638,1 a procento úmrtí ze všech úmrti by stouplo na 59,58 (ČR), resp. 52,78 (ZpČ).

Graf č.21: Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci ze všech


zemřelých


10. E. Úmrtnost na zhoubné novotvary.

Tabulka S,13: Úmrtnost na zhoubné novotvary

Graf č.22: Vývoj úmrtnosti na zhoubné novotvary


Zhoubné novotvary jsou u nás i v jiných evropských zemích na druhém místě mezi vedoucími příčinami smrti. Zároveň jsou druhou nejčastější příčinou plné invalidity a důležité místo zaujímají mezi příčinami dočasné pracovní neschopnosti. Výskyt zhoubných novotvarů roste v celém světě a je předmětem širokého badatelského úsilí. U nás je evidence a statistika výskytu zhoubných novotvarů dobře propracovaná. Od r. 1953 jsou zhoubné novotvary povinně hlášeny a od r.1976 je u nás zaveden Registr zhoubných novotvarů. Ukazatel úmrtnosti na zhoubné novotvary se vypočte podle vzorce uvedeného v části 10.D. Absolutní počty, ukazatel úmrtnosti a % - ní zastoupení úmrtí na zhoubné novotvary mezi všemi úmrtími uvádím v tabulce č.13. Stejně, jako varujícím dojmem působí grafy hrubé úmrtnosti žen Západních Čech, tak varují i grafy č.22 a č.23. Ačkoliv růst počtu úmrtí na zhoubné novotvary je patrný v celorepublikovém měřítku, v Západních Cechách je trend jejich vzestupu výraznější. Úmrtnost na zhoubné novotvary: yčr = 255,4 + 1,240.x yzpČ = 250,3 + 3,026.x (!) % úmrtí na ZN ze všech úmrtí: yčR = 19,69 + 0,194.x yzpč = 20,48 + 0,263.x Z tohoto vývoje lze předpokládat, že v r.1997 bude úmrtnost na zhoubné novotvary v ČR 280,2 - v Západních Čechách 31O,8 a mezi všemi úmrtími budou úmrtí na zhoubné novotvary tvořit 23,57 % (ČR), resp. 25,74 % (ZpČ).

Graf 5*23: Procento zemřelých na zhoubné novotvary za všech zemřelých 11. Závěr. Z uvedených demografických ukazatelů je pro Západní Čechy důležité zejména zjištění, že ve většině z nich je vývoj v Západočeském regionu nepříznivější, než v České republice. Nejen že klesá počet obyvatel v absolutním počtu, ale malý počet dětí nejnižší věkové kategorie a počet


adoslescentů má menší růst, než v ČR. Také index stáří roste rychleji. Střední délka života se sice prodlužuje, ale pomaleji, než v ČR. Hrubá úmrtnost mužů klesá pomaleji a hrubá úmrtnost žen naopak stoupá (při poklesu v ČR). Příznivý trend kojenecké úmrtnosti narušují údaje za poslední 4 roky. Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci stoupá sice pomaleji, než v ČR, ale varujícím je fakt výrazného růstu úmrtnosti na zhoubné novotvary v Západních Čechách. Rozbor příčin tohoto vývoje v Západních Čechách by měl být předmětem hlubokých a fundovaných analýz, aby bylo možné vypracovat splnitelné programy pro zastavení negativních trendů,které by ve společnosti, prodělávající jistě bolestivou a náročnou transformaci, přinesly kumulaci zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních rizik v takovém stupni, který by se mohl stát destabilizujícím společenským faktorem. Tato možnost podtrhuje závažnost opatření ve prospěch zdraví, která je nutno přijmout a uskutečnit neprodleně.

13. Literatura. Anděl,J.: Matematická statistika Drbal,C.: Úvahy o zdraví člověka v naší společnosti Eštók.S.: Základy zdravotníckej statistiky Jarolímek, J. a kol.: Sociální lékařství Kolektiv VŠE: Základy statistiky Kozák,J.,Seger,J.: Jednoduché statistické metody prognostice Kubánková,V.,Hendle,J.: Statistika pro zdravotníky Levý,J.: Úvod do matematické statistiky Muller,Č.,Strnad,L.: Vademecum sociálního lékařství Polák,J.: Přehled středoškolské matematiky Rektorys.K. a kol.: Přehled užité matematiky Srb,V.: Úvod do demografie Srb,V.,Kučera,M.,Růžička,L.: Demografie Šejda,J. a kol.: Principy obecné epidemiologie WHO: Zdraví pro všechny

v

Vývoj některých demografických ukazatelů v Západočeském kraji v uplynulých 15-ti letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5-ti let

Recommend Documents