VÝVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

VÝVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII Ing. Jan HRIBIK Fakulta informatiky a managementu, katedra ekonomie [email protected] Abstrakt V dnešní době je malé a střední podnikání (SME) důležitou hnací silou nejenom podnikatelské sféry, inovací a konkurenceschopnosti podniků, ale také celé ekonomiky České republiky a Evropské unie. Je jedním z největších tvůrců pracovních příležitostí a hospodářského rozvoje. Jelikož se úloha malých a středně velkých podniků ve světovém hospodářském prostředí neustále vyvíjí, popisuji přiblížení vývoje SME v České republice a Evropské unii. Charakterizuji SME podle směrnice Evropské unie, která byla přijata, aby sjednotila všechny charakteristiky SME v celé Evropě. Zabývám se popisem výhod a nevýhod malého a středního podnikání jak v ČR, tak v EU. Přínosem mého příspěvku je popis přiblížení SME v České republice a Evropské unii za posledních 20 let a odhad vývoje v následujících letech, které jsou poznamenány celosvětovou hospodářskou krizí. Klíčová slova: SME, MSP, mikropodnik, malý podnik, středně velký podnik.

1

ÚVOD

Úloha malých a středně velkých podniků (MSP) ve světovém hospodářském prostředí se neustále zvyšuje. Jejich největší předností je schopnost rychle reagovat na změny podmínek či absorbovat volnou pracovní sílu. Sektor malého a středního podnikání zaujímá významné místo v celosvětovém hospodářském prostředí. V dnešní době je MSP důležitou hnací silou nejenom podnikatelské sféry, inovací a konkurenceschopnosti podniků, ale také celé ekonomiky České republiky a Evropské unie. Je jedním z největších tvůrců pracovních příležitostí a hospodářského rozvoje. V České republice se malé a střední podniky podílejí 61,52 % na zaměstnanosti

VÝVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII

a 54,57 % na účetní přidané hodnotě.1 Pokud jde o jejich fungování (jejich počet, podíl na zaměstnanosti a přidané hodnotě), je česká ekonomika standardní stejně jako průměr Evropské unie.

2

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V ČR A EVROPSKÉ UNII

Jako podnik rozumíme každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří fyzické osoby, právnické osoby, obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Malé a střední podniky je kategorie podniků s nízkým počtem zaměstnanců. V odborné literatuře se často využívají mezinárodní zkratky SME (Small and Medium Enterprise) nebo SMB (Small and Medium Business), v české odborné literatuře se užívá MSP. Definice této kategorie podniků se liší podle různých kritérií. V USA je hranice mezi malými a středně velkými podniky dána 50 zaměstnanci, konečná hranice středně velkých podniků je stanovena 500 zaměstnanci. Česká republika stejně jako celá Evropská Unie používá odlišné hranice pro stanovení velikosti podniku než USA. Komise Evropského společenství vydala doporučení 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Tato definice upřesňuje podmínky pro počítání počtu zaměstnanců (avšak nezměnily se hranice počtu zaměstnanců) a především v kritériu nezávislosti. Dále definice Komise Evropského společenství zohledňuje významné navýšení maximálních limitů pro obrat podniku a bilanční sumu, což je znázorněno v tabulce č.1.

1

Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.csu.cz ke dni 10.8.2010


Kategorie podniku

Počet zaměstnanců

Roční obrat

nebo

Bilanční suma

Mikropodnik

menší než 10

menší než 2 mil. Euro

nebo


Malý

menší než 50


nebo


Střední

menší než 250


nebo


Tab. 1 Kritéria pro zařazení podniku mezi SME dle směrnice 2003/361/ES. Tabulka č. 1 nám ukazuje složení jednotlivých kategorií SME. Tyto kategorie jsou složeny ze tří druhů podniků: mikropodnik, malý podnik, střední podnik. Pro mikropodnik je charakteristické méně než 10 zaměstnanců, roční obrat menší než 2 miliony eur nebo roční bilanční suma roční rozvahy také menší než 2 miliony eur. Malé podniky jsou charakterizovány počtem zaměstnanců od 10 do 50 zaměstnanců, roční obrat a bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur. Kategorie středních podniků je typická rozpětím od 50 do 250 zaměstnanců, jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. Dodržování počtu zaměstnanců je povinné, podnik si ale může vybrat limit obratu nebo bilanční sumy. Nemusí plnit oba limity a může jeden z nich překročit, aniž by ztratil statut SME.

2.1 Výhody a nevýhody malých a středních podniků 2.1.1 Výhody

Mezi výhody MSP patří především:   

jednoduchost organizační struktury, nižší míra byrokracie, nižší provozní náklady,


      

flexibilita – MSP mohou rychleji a citlivěji reagovat na změny než velké firmy – s tím souvisí i větší pružnost a schopnost improvizace, založení firmy nebývá tolik kapitálově náročné, snazší nalezení drobných mezer na trzích, lepší uplatnění na lokálních trzích, neboť mohou individuálně řešit potřeby zákazníků, vyšší odolnost proti hospodářské recesi, jsou nositeli velkého počtu inovací, i když nižšího řádu, finanční náročnost na jedno pracovní místo je nižší než ve velké společnosti, osobní a přímý kontakt majitele firmy s ostatními zaměstnanci a možnost udržování osobního kontaktu se zákazníky.

Literatura uvádí flexibilitu jako jednu z hlavních konkurenčních výhod malých a středních podniků vůči nadnárodním a velkým korporacím, díky níž jsou schopny rychleji reagovat na změny trhu. Jak uvádějí K. Odaka a M. Sawai v knize Small

firms, large concerns2, je patrné že každodenní přímý kontakt pracovníků s vedením podniku přináší větší důvěru na základě poznání osobních problémů pracovníků. Vytrácí se anonymita a pracovníci pociťují vyšší důležitost svých pracovních výkonů.

Podle ekonomické teorie je řada pracovníků připravena vyměnit vysoké příjmy a komfortní pracovní prostředí za větší flexibilitu v zaměstnání a uspokojení z práce, což je typické pro MSP. Z aplikace nových trendů v této oblasti profituje nejenom podnik, ale také jeho zaměstnanci. Při snaze aktivovat dříve nevyužitý myšlenkový potenciál většiny pracovníků, v týmech vznikají synergické efekty, které mají za následek zkvalitnění, zrychlení a zlevnění řízení podniku. Dalším přínosem pro podnik je, že lidé, kteří byli dosud v práci vykonavateli příkazů pod kontrolou, nacházejí nyní i zde svou tvůrčí životní náplň. Z toho také vychází fakt, že malé podniky mají jednoduchou a přehlednou organizační strukturu, umožňující přímé vedení a kontrolu. Centralizace řídících rozhodnutí v rukou podnikatele umožňuje rychlost reagování, podporuje podnikavost i vysokou flexibilitu řízení podniku, méně vnitropodnikových zájmových skupin a jejich nižší vliv. Mají tedy náskok v implementaci nových přístupů managementu před velkými podniky, kde mohou být nové trendy aplikačně bolestivé. U větších podniků lehce dochází k

2

Odaka K. a Sawai M.: Small firms, large concerns, Oxford university press, 2003, ISBN 0-19-829379-8


reintegraci činností v tradiční podnikové horizontále i vertikále, bourají se obsahové i fyzické zdi mezi různými podnikovými útvary a řídicí pyramida se výrazně zplošťuje, přenosem mnoha řídicích funkcí na výkonné pracovníky. Základními jednotkami organizace se stávají sebe řídící, multifunkční procesní týmy. Každý se podílí na vzdělávání, zlepšování, rozhodování a různými formami i na výsledcích organizace.

2.1.2

Nevýhody

Naopak mezi nevýhody malých a středních podniků patří:               

komplikovanější přístup k cizímu kapitálu než mají velké společnosti, obvykle mají slabší pozici ve veřejných soutěžích o státní zakázky, obtížně se zúčastňují podnikání, kde jsou zapotřebí velké investice, časté legislativní změny kladou velké nároky na podnikatele, snadněji se mohou dostat do platební neschopnosti, když odběratelé včas neplatí, těžko si mohou dovolit zaměstnávat špičkové odborníky a vědce, nízký tržní podíl, jsou stále v ohrožení velkými společnostmi, je zde nižší stupeň technologického rozvoje, vyšší intenzita práce, horší dostupnost informací a poradenských služeb. méně příznivé pracovní podmínky, téměř omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce, omezené prostředky na propagaci a reklamu, potlačování marketingových aktivit ve prospěch čistého obchodu.

Mezi hlavní nevýhody MSP paří přemíra úkolů spadajících do kompetence vedoucích pracovníků, kdy nejvýše postavení vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů by měli být kvalifikováni jak po stránce obchodní, tak marketingové a personální, což je samozřejmě velmi obtížné. Nejenom že je obtížné takové pracovníky najít, ale také, když takového pracovníka firma má, je velmi obtížné konsolidovat všechny tyto činnosti tak, aby jejich výstup byl co možná nejlepší. Další nevýhodou je omezené, nebo menší možnosti přístupu k finančním zdrojům. Mezi hlavní zdroje patří samofinancování, popřípadě podíly dalších


podílníků, což sebou nese omezení při rozhodování. Při financování z cizího zdroje je nejčastějším způsobem financování prostřednictvím bankovního úvěru nebo dodavatelský úvěr. Pro bankovní instituce jsou malí podnikatelé poměrně rizikovou skupinou a z toho plynou méně výhodné příležitosti oproti větším organizacím, jako jsou především nižší objem půjčovaných prostředků a vyšší úroková míra. Jako další nevýhody z pohledu evropského trhu jsou zejména nadbytečná regulace, administrativní, byrokratické a legislativní překážky.

2.2

Vývoj malých a středně velkých podniků v ČR a EU

Rychlý růst malých a středních podniků na počátku devadesátých let byl průvodním jevem transformace ekonomiky. Nové příležitosti a otevřenost trhu vedla lidi k podnikání. Počátky podnikání byly jako dvě strany mince, na jedné byla obrovská příležitost s uvolněným trhem, na druhé straně však byla absolutní nezkušenost s podnikáním. Od konce devadesátých let již zaznamenáváme vysoký podíl MSP na celkovém počtu ekonomických subjektů a na počtu zaměstnaných. Tento podíl můžeme do značné míry považovat dnes za stabilní. Na celkovém počtu firem v odvětvích nefinančních podniků a domácností se pohybuje kolem 99 procent s rozdíly v jednotlivých odvětvích. Téměř totožné ukazatele SME se vyskytují v celé Evropské unii, kde SME tvoří 99,8 % všech evropských podniků. Dále 67,1 % pracovních míst se nachází v soukromém sektoru a patří do charakteristik podniků SME. Víc jak 80% zaměstnanosti v některých průmyslových odvětvích jako jsou kovovýroba, stavebnictví a nábytkářství se nachází v podnicích spadajících do SME3. V celosvětově proměnlivém hospodářském prostředí, pro které jsou typické neustálé strukturální změny a rostoucí konkurenční tlak, ještě více vzrostl význam úlohy malých a středních podniků. Sektor malého a středního podnikání zaujímá v ekonomice velmi významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. V České republice se malé a střední podniky podílejí 61,52%4 na zaměstnanosti a 54,57%5 na účetní přidané hodnotě.

3

Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.businessinfo.cz k 12.8.2010 Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.csu.cz ke dni 10.8.2010 5 Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.csu.cz ke dni 10.8.2010 4


Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, zejména rizikového kapitálu, nebo úvěrů, což je dáno mj. i omezenými možnostmi poskytnutí zajištění. Jejich omezené zdroje rovněž zmenšují možnosti jejich přístupu k informacím, zvláště o nových technologiích či potenciálních trzích. Je proto třeba iniciativ, které by ulehčily rozvoj hospodářské činnosti malých a středních podniků, přizpůsobily se jejich potřebám a přispěly tak k využití jejich potenciálu. Členství České republiky v Evropské unii přináší podnikatelům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů i v programovacím období 2007 – 2013. V roce 2007 byly ukončeny národní programy financované výhradně ze státního rozpočtu a dále je finanční podpora malým a středním podnikům poskytována zejména ze strukturálních fondů EU. Pro přidělování dotací byl Evropskou komisí schválen dne 3. 12. 2007 nový Operační program Podnikání a inovace, který je hlavním opatřením zaměřeným na přímou podporu malého a středního podnikání v roce 2008. Přímé finanční podpory malým a středním podnikům nejsou jediným a nejúčinnějším nástrojem podpory podnikání v tomto sektoru. Rozvoj podnikání je bezprostředně ovlivňován kvalitou podnikatelského prostředí, proto Ministerstvo průmyslu a obchodu systematicky pracuje také na zlepšování podnikatelského prostředí prostřednictvím obecných opatření pro všechny podnikatele. K těmto opatřením patří i novela živnostenského zákona, která vešla v účinnost dne 1. 7. 2008, či Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR), který spustilo MPO ve spolupráci s dalšími subjekty od 1. 4. 2008. V zájmu vytváření vhodného podnikatelského prostředí byl usnesením vlády č. 446 dne 21. 4. 2008 schválen Plán snižování administrativní zátěže, jenž počítá s redukcí administrativy v podnikání do konce roku 2010 o 20 %. Plán vychází z analýzy téměř 250 právních předpisů týkajících se podnikání, při které bylo zjištěno 2168 různých povinností podnikatelů spadajících zejména pod ministerstva životního prostředí, financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, zemědělství a průmyslu a obchodu. Do konce roku 2010 by toto zjednodušení podnikatelského prostředí mělo přinést úsporu 16,7 miliardy korun. Odstraňování administrativních překážek ve všech podobách je obecně nejlepší podporou podnikání. Přehledné právní a daňové prostředí lze proto považovat za nejlepší pobídku pro podnikatele. Roky 2008 až 2010 poznamenala světová hospodářská krize. Ta vedla ke zpomalení ekonomického růstu, což se projevilo například v růstu nezaměstnanosti, v poklesu výroby, bankrotům mnoha společností,


spotřebitelské poptávky a v neposlední řadě vedla k obavám lidí z budoucnosti. Některé země se dokonce ocitly na pokraji bankrotu. Tomu se nevyhnula celá řada podniků nebo finančních ústavů. Česká republika pochopitelně nezůstala těchto problémů ušetřena, přesto dopady světové hospodářské krize na tuzemskou ekonomiku nebyly tak drastické jako v jiných zemích, kde nejhůře dopadli Island a Řecko.

2.3

Odhad vývoje v následujících letech

Evropská unie se snaží podporovat SME, jelikož si je vědoma jejich důležitosti. V současné době probíhá značná podpora ze strany EU malým a středně velkým firmám, aby přežili toto velmi těžké období, které zapříčinila světová hospodářská krize. V současné době a následujících letech je třeba se zaměřit na odbourání několika barier, které vedou ke komplikacím při fungování malých a středně velkých podniků. Francouzskému předsednictví se podařilo prosadit přijetí Aktu pro malé a střední podniky, jehož cílem je zlepšit podmínky pro tento typ podniků a posílit tím evropskou ekonomiku. Základním prvkem celého Aktu pro malé a střední podniky je strategie Evropské komise známá pod názvem „Lepší regulace“, jejímž cílem je snížit do roku 2012 administrativní zatížení podniků o 25 %. Mezi další opatření patří zavádění nových zákonů v jeden den, což by znamenalo, že se nová legislativa bude zavádět jen v několika málo předem určených dnech v roce. Pro malé a střední podniky pak bude jednodušší sledovat vznik nových pravidel, která se jich týkají. Klíčovou oblastí ke zlepšení by mělo být omezení opožděných plateb, což je hlavním požadavkem malých a středních podniků, které jsou platební neschopností ohroženy více než velké firmy. Kvůli nedostatku financí je řada malých a středních podniků nucena ukončit svou činnost během prvních dvou let od doby svého vzniku. Tímto by se také dalo výrazně zamezit vzniku druhotné platební neschopnosti, která vede k ukončení činnosti firem, které jsou v podstatě zdravé, ale doplácí na nedostatek financí z důvodů neplacení nebo opožděného placení svých klientů. Dále by měl být ulehčen přístup k financím, protože získání lepšího přístupu k finančním zdrojům patří mezi nejdůležitější požadavky malých a středních podniků. Tato skutečnost je ještě zdůrazněna globální finanční krizí, protože krize „stěžuje a zdražuje přístup k půjčkám, které jsou nutné k financování dlouhodobých strategických investičních plánů“. Vývoj při podpoře SME musí být také směřován ke snazší účasti malých a středně velkých podniků na veřejných zakázkách. Zjednodušení zapojení malých a


středních podniků do zadávání veřejných zakázek napříč Evropou je dalším klíčovým bodem současného a budoucího vývoje. 3

ZÁVĚR

Malé a střední podnikání je pilířem jak ekonomiky České republiky, tak ekonomiky Evropské unie. Zastoupení SME v podílu ekonomiky ČR je téměř totožná s podílem ekonomiky EU, což nám ukazuje, jak se vývoj SME v České republice vyvinul za posledních dvacet let. V současné době dokážeme téměř držet krok s EU v podílu SME na české ekonomice, ale nesmíme zapomenout, že tento vývoj musí pokračovat a nesmíme se těmito výsledky uspokojit. Musíme neustále pracovat na rozvoji malého a středního podnikání, čímž bychom měli udržovat i růst české ekonomiky. Je třeba zapracovat na odstranění několika bariér, které brání rozvoji SME. Mezi tyto bariery patří především byrokracie, nejednotnost data zavádění nových zákonů v jednotlivých členských zemích, omezení opožděných plateb, lehčí přístup k financím a snazší účast SME na veřejných zakázkách. Odbourání těchto bariér by mohlo podpořit rozvoj SME a tím pádem růst ekonomiky ČR a EU. Tento článek vznikl za podpory specifického výzkumu č. 2109; Vyspělé technologie pro podporu řízení u malých a středních firem v prostředí České republiky.

POUŽITÁ LITERATÚRA

[1] Novotný, J., Suchánek, P.: Nauka o podniku I. – Distanční studijní opora, 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, ISBN 80-210-3333-9 [2] Odaka K. a Sawai M.: Small firms, large concerns, Oxford university press, 2003, ISBN 0-19-829379-8 [3] Havlíček, K., Kašík, M.: Marketingové řízení malých a středních podniků, 1. vydání, Praha: Management Press, 2005, ISBN 80-7261-120-8 [4] Ekonomicko-správní fakulta, 2006 [5] Průša, J., Ošťádal, B., Topolánek, M.: Analýzy č. 3 – úloha malých a středních podniků v evropských ekonomikách, Praha: CEVRO – Liberálněkonzervativní akademie, 2006, ISSN 1801-3767


[6] Nová definice malých a středních podniků – Uživatelská příručka a vzor prohlášení, Evropské společenství: Úřad pro úřední tisky, 2006, ISBN 92894-7917-5 [7] European Business – Fact and figures, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISBN 92-79-03351-4, ISSN 1681-2050 [8] Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.csu.cz ke dni 10.8.2010 [9] Zdroj: údaje z roku 2009 získané z www.businessinfo.cz k 12.8.2010

VÝVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPSKÉ UNII

Recommend Documents