PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII Ivana MANDYSOVÁ Univerzita Pardubice
[email protected] Abstrakt Podniky a podnikatelé jsou hlavním motorem vytváření důchodu na státní úrovni. Efektivita využívání zdrojů v regionu, dostupnost zdrojů, inovační schopnost jsou faktory působící na národní i mezinárodní úrovni. Potřeba České republiky stát se konkurenceschopným je ovlivněna její velikostí, geografickou polohou a nedostatkem přírodních zdrojů, což vyžaduje, aby ekonomika země byla výjimečně otevřená. Český vstup do EU umožnil snadnější přístup na Evropský trh českým podnikatelům, ale zároveň vzrostla konkurence. Vnitřní trh EU je charakterizován volným pohybem zboží, služeb, lidí a kapitálu. Tudíž České společnosti čelí nutnosti adaptace, aby se přiblížili situaci na Evropském trhu a zvýšili svou konkurenceschopnost. Kľúčové slová: podniky, konkurenceschopnost, rozvoj ekonomiky, Evropská unie 1
ÚVOD Rozšíření EU o deset nových členů v roce 2004 a o dva další v roce 2007 je nebývalá výzva pro státy Unie v oblasti rozvoje malých a středních podniků. Hlavní důvod pro to je významný rozdíl v socioekonomickém vývoji mezi "patnáctkou" a zeměmi přistoupivšími v roce 2004 a 2007. Cílem Evropské unie v oblasti ekonomického vývoje je vylepšit hospodářskou a sociální oblast, což znamená snižování vývojových rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a především omezování regionálních disparit. [1]
2
HLAVNÁ ČASŤ PRÍSPEVKU Evropská unie vyvíjí úsilí a stará se o vývoj podniků, zvláště pak malých a středně velkých, a společně s nimi spolupracuje na posílení jejich pozice v rámci hospodářství jako celku. Společnosti by měly spolupracovat s výzkumným centrem, univerzitami, a veřejnými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje technologie. Role malých a středních společností v Evropské unii byla potvrzena v Amsterodamské smlouvě, kde byl kladen důraz na vývoj a zaměstnanost. V červnu 2000 byla vytvořena Evropská charta malých a středních podniků. 2.3
Evropská unie a malé a střední podniky
Evropská definice malých a středních podniků je příliš komplexní. Zkráceně definuje MSP jako podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur.“ Definice, která v roce 2005 nahradila původní definici, je o to složitější, čím více se zabýváme vazbami mezi podniky. Komise uvažuje o nové další revizi definice MSP a to již v červnu tohoto roku. Ta by se měla spíše zaměřit na objemové nežli na kvantitativní ukazatele (týkající se počtu zaměstnanců). Změna by měla reflektovat aktuální ekonomický vývoj a zamezit tomu, že někteří podnikatelé s ohledem na extrémní změny obratu – v důsledku rostoucích či klesajících cen surovin (ropa, nikl, atp.), jeden den spadají do definice MSP a druhý den nikoliv.
611
Evropské MSP jsou důležitým motorem evropského hospodářského růstu a sociální soudržnosti v Evropě, vytváří zhruba 100 milionů lokálních pracovních míst a tvoří přes 99% všech podniků v EU. Jejich velikost jim však znesnadňuje orientaci v legislativě, přístup k inovacím a výzkumu, ochranu v oblasti práv duševního vlastnictví, dosah na finanční instrumenty, konkurenceschopnost v globálním světě, apod. Evropská komise si význam MSP v Evropě uvědomuje a proto plánuje navrhnout soubor opatření pod názvem Small Business Act (česky Zákon pro malé a střední podniky), který si klade za cíl přispět k rozvoji a udržitelnosti evropských MSP. Inspiraci našla Komise v americkém zákoně Small Business Act z roku 1953, jehož cílem bylo zvýšit přístup tamějších MSP k americkým veřejným zakázkám. [4] Podniky, jako hlavní motor tvorby zisku, jsou v popředí zájmu na mezinárodních trzích. Efektivita alokace zdrojů v regionu, dostupnost znalostních, dovednostních a inovativních zdrojů zajišťují udržení konkurenceschopnosti podniků a jsou středem zájmu na národní úrovni. V tomto ohledu malé a střední podniky hrají zásadní roli. Potřeba České republiky jako státu být konkurenceschopným je podmíněna její velikostí a zeměpisnou polohou a nedostatkem přírodních zdrojů, což požaduje, aby ekonomika byla výjimečně otevřená mezinárodní konkurenci. V tomto významném bodě je potřeba České republiky zhoršena globalizačním procesem a regionální integrací. Konkurenceschopnost je národním, stejně jako regionálním i podnikovým zájmem. Podpora malých a středních podniků v rámci hospodářské soutěže, jejich obhajoba, může přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. Otevřené a konkurenceschopné evropské trhy udělají malé a střední evropské podniky ještě více konkurenceschopnými k prospěchu evropských spotřebitelů a zaměstnanosti v Evropě. Důsledné prosazování malých a středních podniků a odstraňování překážek pro tržní hospodářskou soutěž pomůže vytvořit dobré podmínky pro růst. Realita dnešního evropského trhu včetně zdejších tradic ale potřebu takového zákona nereflektuje (skoro polovina veřejných zakázek v EU je realizována MSP). Naopak je žádoucí zaměřit se na podporu rozvoje MSP, ke kterému nepochybně přispívá „zdravá regulace“. A proto se dokument takového typu musí na evropské půdě vedle závazných principů zaměřit též na jednotlivé politiky a horizontálně řešit problematiku evropských MSP napříč EU. Evropská charta pro malé a střední podniky byla schválena Evropskou radou ve Feiře v červnu 2000 s cílem popsat kroky nezbytné ke zlepšení prostředí pro MSP a závazek členských států a Komise „myslet především v malých dimenzích“ ve všech programových opatřeních. Strategická doporučení jsou z hlediska Unie klíčová pro dosažení cílů Lisabonské smlouvy a její revidované podoby. Je to dokument skládající se z hlavních bodů politiky zaměřené na malé a střední společnosti, se speciálním zaměřením na potřebu malých podniků v procesu vytváření EU právního systému. Charta vyzívá EU a členské státy k vykonání aktivit podporujících malé společnosti v klíčových oblastech: 2.4
Vzdělání a semináře pro podnikatele; Levnější a rychlejší cesty k započetí podnikání; Lepší právní předpisy; Přístup ke kvalifikaci; Zlepšování přístupu k internetu; Získání větších výhod z tržního sjednocení; Daňový systém a finanční problémy; Zlepšování technologické kapacity malých podniků; Návrh na model úspěšného e-podnikání a zajišťující podporu pro malé podniky; Vývoj silnější a více efektivní cesty representování zájmů malých a středních podniků v EU a v části členských zemí. Vliv členství v EU na české podniky, podpora ze strany státu
Český vstup do EU umožnil snadnější přístup na Evropský trh českým podnikatelům, ale zároveň vzrostla konkurence. Vnitřní trh EU je charakterizován volným pohybem zboží, služeb, lidí a
612
kapitálu. Tudíž České společnosti čelí nutností adaptace právních předpisů, aby se přiblížili situaci na Evropském trhu a zvýšili svou konkurenceschopnost.
Tab.1: Vývoj počtu malých a středních podniků v české republice v letech 1997 - 2007
600 000
818 660
999 182
999 472 820 612
839 118
995 701
858 051 1 002 045
634 829 746 127
635 735 744 133
700 000
650 128 753 807
800 000
568 855 657 130
900 000
636 061 740 622
1 000 000
844 386 988 697
1 100 000
823 974 971 210
Vývoj počtu podnikajících MSP v ČR v letech 1997-2007
Počet MSP -právnické osoby Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem
500 000
2001
180 522
2000
178 860
1999
156 583
111 298
1998
143 994
108 398
1997
144 311
103 679
100 000
104 561
200 000
88 275
300 000
147 236
400 000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0
Zdroj: ČSÚ
Vytváření vhodných podmínek pro rozvoj podniků zahrnuje investice, které jsou spojeny s tvorbou nové infrastruktury. Finanční prostředky získané z evropského Regionálního rozvojového fondu mohou být použity na: -
přípravu projektových úkolů, obchodních plánů a na vyhodnocování dopadu na životní prostředí pro zásobu pracovních strojů a technologická zařízení; implementaci investičních záměrů, které jsou spojeny s organizací a vývojem zásoby pracovních strojů, technologických zařízení a technologických výzkumných středisek; poskytování poradenství společnostem a to s činnostmi výše uvedenými.
613
Tab.2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v České republice v letech 1997 - 2007 Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1997-2007
Počet zaměstnanců (tis.) 2 100 1 948
2 000
1 870
1 900 1 800
1 947 1 830
1 983 1 910
1 904
2 018
1 924
1 848
1 721
1 700 1 600 1 500
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: ČSÚ
Ze strany státu je nejlepší podporou podnikání obecně odstraňování administrativních překážek ve všech podobách. Za nejlepší pobídku pro podnikatele lze považovat přehledné právní a daňové prostředí. Důležitou částí jsou podpory podnikání prostřednictvím programů financovaných ze strukturálních fondů. Vláda České republiky a ministerstvo průmyslu a obchodu systematicky pracují také na zlepšování podnikatelského prostředí formou obecných opatření pro všechny podnikatele. [2] Hlavním opatřením zaměřeným na přímou podporu malého a středního podnikání byl v roce 2007 Operační program Podnikání a inovace schválený usnesením vlády ze dne 13.11.2006 č. 1302, který byl doplněn programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007 dle usnesení vlády ze dne 12.12.2006 č. 1425. Od roku 2008 jsou podpory malého a středního podnikání v působnosti MPO realizovány prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace 2007 - 2013. [3] Malé a střední podniky existující více než tři roky stejně jako nově založené společnosti pracující na základě pokročilých technologií mohou žádat o podporu svých výrobků nebo technologické konkurenceschopnosti. Taková podpora zahrnuje projekty spojené se zřízením nebo expanzí služeb nebo výrobních podniků, změnou výrobních programů, výrobních procesů a vytvářením nových pracovních míst. Všechny formy společností mohou žádat o podporu pro-exportních činností. Subvence by měla částečně krýt náklady s účastí hospodářských misí, mezinárodních veletrhů a výstav. Hlavní cíl subvence je zvýšit možnosti presentace exportní nabídky českých společností a vybudování obchodních kontaktů s prosperujícími zákazníky v zahraničí. Činnost spojená s investováním musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí a finanční pomoc je určena pro velké, středně velké a malé společnosti. Fondy podporují investice na budování vodovodní sítě a kanalizace, ochranu ovzduší, nakládání s průmyslovými a nebezpečnými odpady a získávat povolení pro prevenci a snižování znečištění. 1. května 2008 tomu bylo 4 roky co Česko vstoupilo do Evropské unie. To nám poskytuje příležitost pokusit se zrekapitulovat naše dosavadní členství v Evropské unii. Mějme ale na paměti, že přípravy našeho členství začaly dlouho před samotným datem vstupu. S vysokou pravděpodobností můžeme předpokládat, že bude trvat obdobně dlouhou dobu, než budeme moci završit závěry týkající se sociálních a ekonomických důsledků vstupu. Proto současné analýzy nemohou být dokončeny, ani nemohou ukázat míru změn, což může být lépe stanoveno v delší časové perspektivě. Nicméně můžeme se pokusit uspokojit vzrůstající poptávku části veřejnosti po informacích týkajících se efektů a hodnocení vstupu za první léta členství. Další obtíží pro nás je fakt, že datum vstupu se nepřekrývá se začátkem kalendářního roku, což významně 614
omezuje užitečnost statistických dat, která jsou obvykle založena na ročních cyklech. Kvůli specifikům tohoto období pokrytém analýzami a především kvůli jeho krátkému trvání a umístění v čase – v mnoha případech je příliš brzy mluvit o trvalých trendech, identifikovat jasně efekty spojené se vstupem nebo zpětné odhady a popisy pomocí statistických dat, která jsou často stále nedostupná, nebo nemohou být jasně interpretována. Významné efekty vstupu Česka do EU mohou být klasifikovány podle následujících oblastí:
-
ekonomický růst, inflace, kurz měny, investice, burza, obchod, sektor malých a středních podniků, zaměstnanost, migrace za prací, zemědělství, životní prostředí.
Svoboda podnikatelského rozhodování zahrnuje i právo podnikatele přirozeně přizpůsobovat svoje chování tržnímu prostředí. Předpokladem efektivní hospodářské soutěže je proto respektovat pravidla hospodářské soutěže. Jejím strážcem je Evropská komise, která disponuje značným rozsahem nástrojů. [5] [6] Prosazování hospodářské soutěže, stejně jako její obhajoba, může přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu, zejména v sektorech, které jsou klíčovými pro lisabonskou agendu, protože se týkají základních vstupů pro evropskou ekonomiku. Otevřené a konkurenceschopné evropské trhy napomohou k tomu, aby evropské podniky byly více konkurenceschopnými k prospěchu evropských spotřebitelů a zaměstnanosti v Evropě. 3
ZÁVER V současné době malé a střední podniky čelí problémům, které je z výše uvedených příčin nutné odstraňovat. Je to v rukou jednak samotných podnikatelských subjektů, případně institucí, které jsou zaměřeny na podporu jejich rozvoje. Odstraňován í externích příčin je v rukou státu.
615
POUŽITÁ LITERATÚRA [1] GALLI, G. [2] MALACH, A. Jak podnikat po vstupu do EU, Praha: Grada. 2005 ISBN 80-2470906-6 [3] ONDŘEJ, J., PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., PULGERT, M., Ekonomické a právní aspekty podnikání v Evropské unii, Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-558-2 [4] www.mpo.cz [5] RYVALDOVÁ, P., ŽUKOVÁ, H., Pozice malých a středních podniků České republiky v procesu příprav k přijetí do EU, Liberec: E + M, Technická univerzita v Liberci 3/2001 ISSN 1212-3609, p. 55-67. [6] SIKOROVÁ, E., PASEKOVÁ, M., Analýza právního a podnikatelského prostředí v podmínkách České republiky, Liberec: E + M, Technická univerzita v Liberci 3/2001 ISSN 1212-3609, p. 89106.
616
