HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VII

HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287 Irena SZAROWSKÁ Slezská univerzitav Opav, Obchodn podnikatelská fakulta v Karviné [email protected] Abstrakt Souasná daová politika EU je zam ena na harmonizaci sazeb nepímých daní, které mohou pímo ovlivovat trh. V oblasti pímých daní je i pes snahy o harmonizaci patrná výrazná daová konkurence mezi jednotlivými zem mi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskuteovanými pes hranice jednotlivých lenských stát. Dvodem je i znaná rozdílnost daových systém uplatovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního daového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. Tyto faktory se pak zprostedkovan promítají do procesu ízení podnik. Cílem písp vku je strun sumarizovat snahy o harmonizaci daní z píjmu podnik v Evropské unii. Zám rem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale piblížení dsledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. Písp vek se podrobn v nuje zejména evropské spolenosti Societas Europaea, která je již evropskými podnikatelskými subjekty využívána. Klíþová slova: harmonizace, dan ze zisku podnik, jednotný konsolidovaný základ dan , evropská spolenost Societas Europaea. 1

ÚVOD Rozšiování Evropské unie a proces globalizace podstatn ovlivuje také daové systémy a fiskální politiku jednotlivých zemích. Fungování Evropské unie (EU) je spojeno s jednotným vnitním trhem, který je definován jako prostor bez vnitních hranic, ve kterém jsou zajištny tyi svobody, tj. volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu288. lenské státy EU mají v zásad samostatné daové systémy a uplatují samostatné daové politiky. Uspoádání tchto systém vychází z rozdílných 287

Tento lánek vznikl za podpory grantu - GAR 402/08/0067 – Finanní integrace nových lenských zemí EU s eurozónou. 288 Široký, J. Dan v Evropské unii, 2006, s.21

883


ekonomických, sociologických, historických a dalších faktor. K prezentovaným úkolm daové politiky Evropské unie patí podpora harmonického vývoje ekonomických aktivit, plynulý a vyrovnaný vývoj, vzrstající stabilita, rst životní úrovn a tsná spolupráce mezi lenskými zemmi. Úlohou ani snahou Evropské unie není unifikovat národní systémy daní a píspvk, ale zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost v souladu s pijatými smlouvami zavedenými v Evropské unii289. Smlouva o Evropském spoleenství obsahuje mimo jiné požadavek tzv. daové neutrality290, vyjádený v lánku 90 a následujících. Pesto v Evropské unii permanentn dochází k názorovým stetm, zda je výhodnjší zachování daové konkurence (tj. situace, kdy existují odlišné daové systémy a odlišné sazby, jejichž prostednictvím se státy snaží pilákat do své zem daové základy), i se snažit o daovou harmonizaci291. Souasná daová politika EU je zamena na harmonizaci sazeb nepímých daní (nap. DPH a spotební dan), které mohou pímo ovlivovat trh. V oblasti pímých daní je i pes snahy o harmonizaci patrná výrazná daová konkurence mezi jednotlivými zemmi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskuteovanými pes hranice jednotlivých lenských stát. Dvodem je i znaná rozdílnost daových systém uplatovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního daového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. K této situaci dochází pedevším u dchodových a majetkových daní a povinných odvod na sociální zabezpeení. Vzniklý stav je zapíinn nejen fiskálními dvody, ale v ad pípad je vyvolán zámrn, s cílem pilákat zahraniní kapitál pro rozvoj podnikatelských aktivit v daném stát zvýhodnným daovým režimem. Cílem píspvku je strun sumarizovat snahy o harmonizaci daní z píjmu podnik v Evropské unii. Zámrem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale piblížení dsledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. 289

Daová politika patí mezi politiky se sdílenými kompetencemi. lenské zem mohou vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje spolená evropská úprava, pípadn jako doplnk k ní. Daová praxe je vícemén sumou fakticky nezávislých daových politik jednotlivých lenských zemí EU. V rzných obdobích existuje zvýšená snaha po harmonizaci evropských daní (nap. pi nástupu Evropské komise vedené R. Prodim), avšak tyto snahy byly zatím neúspšné, nebo lenské zem nejeví píliš velkou ochotu delegovat tyto pravomoci na orgány EU. 290 Daová neutralita je chápána tak, že rozhodování firem o umisování investic by nemlo být ovlivováno daovým systém lenského státu. Nkdy bývá neutralita chápána také ve vztahu k druhu investice – tzn., že by nemla být zvýhodována uritá odvtví, formy podnikání i zdroje financování investice. Mezinárodní daová neutralita navíc pedpokládá neutralitu k mezinárodním investicím. 291 Daová harmonizace pedstavuje proces sbližování daových soustav stát na základ spolených pravidel.

884


2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Všeobecné snižování daového zatížení podnik, jakožto nástroj hospodáské politiky, vyvolává rzné ohlasy. Jeden názorový proud poukazuje na negativa pesunu daové zátže na práci a export daového zatížení v pípad rostoucí integrace, druhý tyto tendence považuje za pozitivní, nebo podporuje liberalizaní tendence ve svtové ekonomice a vytváí tlak na efektivní podobu hospodáské politiky národních vlád. Na otázku, zda lze daovou konkurenci292 pirovnat ke zdravé cenové konkurenci mezi firmami, neexistuje jednoznaná odpov . Akceptace daové koordinace je otázkou postoje k roli hospodáské politiky státu v ekonomice. Výše a struktura zdanní vždy odráží politickou volbu mezi istou ekonomickou efektivností a ostatními cíly a preferencemi, piemž urující je rozsah státu blahobytu. Otázkou zstávají podmínky její praktické prosaditelnosti podle úrovn možné koordinace. Obecn lze konstatovat, že daová konkurence ve form snižování plošného zdanní, je pozitivním jevem ekonomického vývoje. Alternativou trendu plošného snižování zdanní „až na dno“ jsou vyšší sazby spolu se systémem mnoha speciálních daových režim. Snahy o koordinaci politik v oblasti pímého zdanní na celosvtové úrovni i úrovni kontinent se prozatím omezily spíše na specifické daové režimy sloužící k daovým únikm pomocí pesunu zisk, nikoliv na daovou konkurenci v oblasti reálných investic. Taktéž zakládací smlouvy EU s harmonizací pímých daní (které na rozdíl od daní nepímých bezprostedn nepodmiují volný pohyb zboží) výslovn nepoítají. Byla by ovšem teoreticky proveditelná na základ obecného harmonizaního lánku 94293 a také na základ jednomyslného rozhodnutí Rady. Avšak bhem pti desetiletí od podpisu ímské smlouvy prakticky k žádné harmonizaci na tomto poli nedošlo. Existuje pouze spolená úprava zdanní kapitálových výnos vyplývajících z fúzí spoleností s pvodním sídlem ve více státech, zdanní mateských spoleností a jejich poboek opt v rzných státech a smrnice o vzájemné pomoci lenských stát proti daovým únikm.

292

Daová konkurence chápáná jako nekooperativní stanovení daových sazeb nezávislými vládami stát. 293 lánek 94: „Unlike indirect taxes, the EC Treaty does not specifically call for direct taxes (income and corporate taxes) to be harmonised. However, Article 94 of the EC Treaty provides for approximation of such laws, regulations or administrative provisions of the Member States as directly affect the establishment or functioning of the common market.“ EU Commission

885


3

HARMONIZACE PODNIKOVÝCH DANÍ V EU A ÍZENÍ PODNIK S ohledem na výše zmínný požadavek neutralityse v Evropské unii již nkolik let vedou debaty o možné harmonizaci také v oblasti zdanní zisk podnik294. Pesto da ze zisk podnik vzhledem k mobilit svého základu zstává i nadále pedmtem ostré daové konkurence mezi jednotlivými státy Evropské unie. Pro zahraniní investory je kvalita a konkrétní podoba daového prostedí jedním z dležitých faktor ovlivující volbu místa podnikání, nebo daové prostedí ovlivuje nejen mzdové náklady korporace, ale má vliv také na výši a rozdlování disponibilního zisku, výbr optimální finanní a majetkové struktury i další investování. Dležitým kritériem je rovnž administrativní složitost daní a jejich celkový poet v jednotlivých zemích Jak uvádí Blechová295, pokus prosadit jednotný evropský daový systém sahá do poloviny 90. let. Radou EU byl v roce 1997 pijat Code of conduct for business taxation, s cílem vylouit nežádoucí daovou konkurenci mezi lenskými zemmi. Kodex není právn závazný, ale má politický význam. Ml by vést k odstraování legislativních ustanovení, umožujících výhodnjší zdanní zahraniních subjekt, aniž by tyto subjekty provozovaly v dané zemi njakou podnikatelskou innost, tzn. omezení pouze škodlivých dsledk daové konkurence. Až v íjnu 2001 ovšem Evropská komise prezentovala svj plán pod obecným názvem Zdanní firem. Tento plán detailnji pedstavila v listopadu 2003 a poté pedložila materiál na neformální setkání Ecofinu v záí 2004 . Od roku 2001 navrhovala Evropská komise tzv. dvourychlostní strategii, která byla (a stále je) vnitn strukturáln i asov lenna na : • Režim zdanní v domovském stát pro malé a stední podniky • Jednotný konsolidovaný základ dan • Zdanní píjmu tzv. Evropské spolenosti (Societas Europeae) • Jednotný povinný harmonizovaný základ dan

3.1 Režim zdanní v domovském stát pro malé a stední podniky Ekonomický výzkum ukazuje, že náklady na dodržování daových zákon jiného lenského státu jsou pro malé a stední podniky výrazn a nepomrn vyšší než pro velké spolenosti. Proto malé a stední podniky váhají se zakládáním provozoven v zahranií, i když by to jinak bylo ekonomicky rozumné. S cílem pomoci malým a stedním podnikm pi expanzi na vnitním trhu má Komise v úmyslu vydat doporuení o pilotním režimu zdanní v domovském stát (HST) pro malé a stední 294

Zdanní zisk podnik nebo také podnikových zisk, patí k nejmladším typm zdanní v daových systémech. V odborné terminologii se lze setkat s pojmem da ze zisk korporací, dchodová da korporací, korporátní da apod. V eské republice tato da je známá pod pojmem da z píjm právnických osob. 295 Blechová, B. Teoretické a praktické aspekty daové konkurence a daové harmonizace v oblasti korporátní dan z píjm v Evropské unii, 2008.

886


podniky, který se opírá o myšlenku dobrovolného vzájemného uznání daových pedpis. Na základ tohoto doporuení budou lenské státy uzavírat mnohostranné nebo dvoustranné dohody. Návrh nezahrnuje žádnou formu daové harmonizace. Doporuení Komise navrhne malým podnikm zúastnných lenských stát, aby svj zdanitelný píjem (daový základ) vypoítaly podle pedpis své domovské zem (kde se nachází sídlo mateské spolenosti). Zdanitelný píjem se potom rozdlí mezi všechny lenské státy, kde spolenost podniká, v pomru podle její výplatní listiny a/nebo obratu v jednotlivých zemích. Tento podíl bude zdann v souladu s daovou sazbou pro právnické osoby v dané zemi. Ztráta suverénnosti lenských stát by byla tedy omezena a požadované politické snahy by byly relativn malé. Iniciativa je omezena v ase (2007 – 2011) a v rozsahu zahrnujícím pouze da z píjmu právnických osob. Nezahrnuje ani odvtví, na která se vztahují specifické daové pedpisy (finanní služby, ropný a plynárenský prmysl, odvtví rybolovu, zemdlské innosti). Oekává se, že režim HST odhalí konkrétní problémy malých a stedních podnik s plnním, které je nejvíce omezuje pi jejich peshraniním podnikání a otestuje pípadné výhody plynoucí z projektu, místo toho, aby trvale zkoumal stávající daovou praxi. Tento, Evropskou komisí nejvolnji navržený systém, byl ale postupn nkterými lenskými napadnut z dvodu, že fakticky neruší systém 25296 rozdílných daových systém, a tudíž neodstrauje základní pekážku pro jednodušší podnikání nadnárodních firem na jednotném trhu. 3.2 Jednotný konsolidovaný základ dan CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base) Základní myšlenkou konceptu jednotného konsolidovaného daového základu CCCTB je výpoet zisku (ztráty) korporátní skupiny, která disponuje pobokami i stálými provozovnami ve více než jednom lenském stát na základ standardizovaných pravidel (apportionment formula). Jak uvádí Nerudová297, v souasnosti lze v názorech na podobu a možnosti zavedení spoleného konsolidovaného základu dan nalézt ti hlavní názorové proudy. První z nich uvádí, že implementace CCCTB vyžaduje alespo minimální koordinaci v podob jednotných pravidel „daového úetnictví“. Podle jiných názor by se ml CCCTB vztahovat na všechny spolenosti (tzn. domácí i nadnárodní), protože jinak by mohlo docházet k diskriminaci. Implementace modelu ve výše uvedené podob by velmi výrazn pomohlo snížit náklady zdanní spoleností s peshraniními aktivitami. Zavedení systému pouze pro nadnárodní spolenosti by v nkterých lenských státech mohlo naplnit znaky škodlivého preferenního daového režimu, jak je definováno OECD . Z pohledu Evropské komise by se mlo jednat pedevším o peshraniní konsolidaci, a proto by mlo být umožnno odeítat mateským spolenostem ztráty zahraniních dceinných spoleností.

296 297

Nyní 27rozdílných daových systém Nerudová, D. Harmonizace daových systém zemí Evropské unie, 2005.

887


Posledním pohledem na problematiku CCCTB je, že k eliminaci daových pekážek, které brání peshraniním aktivitámv EU, je teba konsolidavaného základu dan. Alokace celkového základu skupiny by již nemla být postavena na pevodních cenách. Namísto pevodních cen by ml sloužit mechanismus, který by alokoval konsolidovaný základ dan jednotlivým lenským zemím. Koncept CCCTB obecn by v sob ml zahrnoval možnost vzájemného kompenzování zisk a ztrát v rámci celkového konsolidovaného hospodáského výsledku. Celkový zisk spoítaný tímto zpsobem by potom musel být alokován prostednictvím proporcionálního systému do tch lenských stát, ve kterých je korporátní skupina aktivní. lenské státy by poté uplatnily své národní daové sazby vi této alokaci a tím vypoítaly daovou povinnost. Nominální daové sazby by tak byly výluným determinantem daové povinnosti. Pro fungování systému se stane dležité vyjasnní klíových implementaních záležitostí: • definice spoleného daového základu • jaké spolenosti musejí / mohou CCCTB používat? • budou mít podnikatelské subjekty volbu? • jaké spolenosti náleží ke korporátní skupin? • jak bude systém administrován na komunitární úrovni a národních úrovních? • jak ešit problém v pípad, že korporátní skupina je pítomna i v neelejských zemích EU? Klíovým místem pro praktické uplatnní tohoto konceptu je tedy stanovení parametr proporcionálního systému, které doposud nebylo provedeno. 3.3 Zdanní píjmu tzv. Evropské spolenosti (Societas Europeae) Evropská akciová spolenost, nebo též zkrácen Evropská spolenost (SE Societas Europaea), je kapitálová obchodní spolenost založená evropským právem v nadnárodní form. Projekt evropské spolenosti byl vytváen adu let s cílem sjednotit nebo alespo sblížit právní úpravy akciových spoleností v jednotlivých lenských státech Evropské unie. Celý proces vytváení spoleného evropského právního rámce pro vytvoení evropské spolenosti je považován za dokonený od pijetí píslušného naízení Rady . 2157/2001/ES o stanovách evropské spolenosti. Naízení umožuje lenským státm upravit nkteré v nm výslovn uvedené otázky odchyln. Dalším dležitým právním pedpisem je smrnice Rady . 2001/86/ES, která dopluje stanovy evropské spolenosti týkající se úasti zamstnanc. V eské republice umožuje vznik evropské spolenosti Zákon . 627/2004, o evropské spolenosti. Komunitární právo upravuje základní otázky evropské spolenosti, zbytek je ponechán na jednotlivých národních úpravách (tj. tam, kde je umístno sídlo SE). Sídlo evropské spolenosti SE mže být v kterémkoliv lenském stát EU, musí se však shodovat s umístním hlavní správy. Pi ízení SE se volí jeden ze dvou základních systém ízení – monistický jednostupový model ízení (správní rada) i 888


dualistický model ízení (pedstavenstvo – dozorí rada). Oba orgány mohou mít libovolný poet len. Základní kapitál evropské spolenosti je uren ve výši min. 120 000 EUR (nebo ekvivalent v jiné mn), piemž akcioná ruí za závazky evropské spolenosti do výše svého upsaného základního kapitálu. Úetnictví SE musí být vedeno v eurech, v pechodném období však v eských korunách (dokud R nevstoupí do tetí fáze mnové unie) Naízení Rady ES o evropské spolenosti specifikuje nejen právní formu subjekt, které smjí evropskou spolenost založit, obsahují taktéž požadavek na nadnárodní prvek v procesu založení a taxativn urují možné zpsoby založení SE na tchto pt možností: • fúze dvou i více akciových nebo evropských spoleností, • vytvoení holdingové evropské spolenosti dvma nebo více akciovými spolenostmi nebo evropskými spolenostmi nebo spolenostmi s ruením omezeným, • vytvoení dceiné evropské spolenosti (joint-venture evropská spolenost) • pemna akciové spolenosti založené podle práva nkterého z lenských stát • jako dceinou spolenost již existující evropské spolenosti Vznik evropské spolenosti fúzí pedstavuje výjimenou možnost pesunout sídlo stávající spolenosti do zvoleného státu EU. Práv z tohoto dvodu je vznik SE fúzí nejastjší variantou vzniku Societas Europaea. Frekventovanou variantou, používanou v podmínkách eské republiky, je fúze eské a slovenské spolenosti s výslednou evropskou spoleností sídlící na Kypru i v jiné daov píznivé destinaci. První evropské spolenosti (SE) zaaly vznikat zaátkem roku 2006. Do poloviny roku 2007 jich bylo následn v celé EU založeno necelých sto298. Také v eské republice roste zájem o evropské spolenosti, do 20.8.2008 jich bylo založeno šedesát ti299. Evropská spolenost se od bžn používaných forem podnikání liší v nkolika smrech, mezi podnikateli je vyhledávanou také proto, že jde o nejprestižnjší právní formu podnikání, kterou lze v souasné dob v Evrop založit. Základní výhodou, oproti jakékoli bžné národní form podnikání, je možnost Societas Europaea pesouvat sídlo v rámci celé EU bez likvidace spolenosti. Pesouvat sídlo evropské spolenosti do libovolného státu EU, dává podnikateli možnost daové optimalizace. Podle aktuálního podnikatelského zámru mže firma zareagovat pesunem sídla do státu Unie, kde jsou pro ni v konkrétním pípad výhodnjší daové podmínky. Ve chvíli, kdy se zamí na další komoditu, mže sídlo opt mnit. Týká se to napíklad 298

K aktuálnjšímu datu nebyly údaje o potu evropských spoleností založených v celé Evropské unii k dispozici. 299

http://www.businessworld.cz/bw.nsf/id/V_CR_je_uz_zalozeno_pres_60_evropskych_spolecn osti

889


takových oblastí zájmu jako je obchod s pohledávkami, obchod se zbožím, nákup a prodej podíl ve spolenostech, internetové služby apod. Pi pesunu sídla je možné volit výhodný právní systém pro konkrétní pedmt podnikání a stejn tak zemi s výhodným daovým systémem. Je také možné lépe využít smluv o ochran investic. R je však jedinou evropskou zemí, kde je možné odkoupit již založené SE. Tyto tzv. ready-made evropské spolenosti jsou již zapsané v obchodním rejstíku, jsou bez jakýchkoliv závazk a pohledávek, založeny jsou výhradn za úelem prodeje300. 3.4 Jednotný povinný harmonizovaný základ dan Poslední etapou dle díve zmínného návrhu Evropské komise je zavedení jednotného harmonizovaného základu dan, který bude aplikován na veškeré podnikání, ne pouze právnické osoby a ne pouze na spolenosti s tzv. peshraniní psobností. Jednotný povinný konsolidovaný základ dan nahradí existující národní daové zákony a budou mu podléhat i ti, kteí psobí pouze na území jediného lenského státu. Má jít o "jemnjší" formu zdanní Evropské spolenosti, její dosah však bude mnohem širší. 4

ZÁVR Je patrné, že myšlenka harmonizace dan z píjmu podnik na stran jedné vychází z aktuální poteby uinit daový systém v EU spravedlivý a transparentní. Na stran druhé je zjevné, že pro její uvedení do praktického chodu zbývá ješt zodpovdt mnoho otázek, které budou pedmtem vytváení souladu mezi pozicemi jednotlivých lenských stát. Jakákoli harmonizaní úprava této problematiky se vždy penesen promítne do systému ízení podnik. Jak je vidt ze zájmu o využití institutu Societas Europaea, podnikatelské subjekty chtjí aktivn využívat možnost daové optimalizace, volit výhodný právní systém pro konkrétní pedmt podnikání a stejn tak zemi s výhodným daovým systémem i lépe využívat smluv o ochran investic. Z výše uvedeného vyplývá, že v budoucnu základy existujících daní v národních státech pravdpodobn vymizí, což povede ke vzniku jednotného systému daových pravidel. Evropská korporátní da bude administrována nov vzniklou evropskou autoritou, sazby budou fixovány na úrovni Evropské unie a daové výnosy budou financovat rozpoet Evropské unie. Tato varianta, podporována evropskými federalisty, našla oporu v prlomových láncích návrhu tzv. Evropské ústavy o jednotné hospodáské politice. Jakkoli bude tento systém v konené podob upraven, ml by být jednoduchý, flexibilní, efektivní a zejména konkurenceschopný pro evropské podnikatelské subjekty.

300

Podobným zpsobem se, a to nejen v R, již nkolik let bžn prodávají spolenosti s ruením omezeným a akciové spolenosti.

890


POUŽITÁ LITERATURA [1] BLECHOVÁ, B. Legislativní výstupy procesu harmonizace daní z píjm korporací v EU. Sborník z konference: Dan – teorie a praxe, Akademie Sting Brno, 2004, ISBN 80-86342-47-6. [2] BLECHOVÁ, B. Teoretické a praktické aspekty daové konkurence a daové harmonizace v oblasti korporátní dan z píjm v Evropské unii. Acta academica karviniesia 2008. Karviná: SU OPF Karviná, 2008. ISSN 1212-415X. [3] Centre for European Policy Studies: Achieving a Common Consolidated Corporate Tax Base in the EU. Report from the CEPS Task Force, 2005, Brussels. [4] European Commission – DG for Taxation and Customs Union: Taxation trends in the European Union 1995 – 2005, Eurostat – statistical books, 2007, Luxembourg, ISBN 978-92-79-05557-7. [5] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daových systém zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN 80-7357-142-0. [6] Structures of the taxation systems in the European Union 1995-2003. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005. ISBN 92-79-00337-2. Url: http://europa.eu.int. [7] ŠIROKÝ, J. Dan v Evropské unii. Praha: Linde, 2006. ISBN 80-7201-593-1. [8] ŠIROKÝ, J., TOMÁNEK, P., MACHÁEK, M, TICHÁ, M. Daové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha, eská republika: C.H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. [9]www.businessworld.cz/bw.nsf/id/V_CR_je_uz_zalozeno_pres_60_evropskych_s polecnosti [cit. 2008-09-03]. [10] Zákon . 627/2004, o evropské spolenosti.

891

HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287

Recommend Documents