KOORDINACE A HARMONIZACE ZDANĚNÍ LIHOVIN V EVROPSKÉ UNII

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Právnická fakulta Katedra mezinárodního a evropského práva

KOORDINACE A HARMONIZACE ZDANĚNÍ LIHOVIN V EVROPSKÉ UNII COORDINATION AND HARMONIZATION OF TAXATION OF SPIRITUOUS LIQUORS IN THE EUROPEAN UNION Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

JUDr. Filip Křepelka, Ph.D.

Lukáš Grác

Brno, únor 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Koordinace a harmonizace zdanění lihovin v EU“ vypracoval samostatně pod vedením JUDr. Filipa Křepelky, Ph.D., a že jsem uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne ……………….

……………………………….

1

Poděkování Děkuji JUDr. Filipovi Křepelkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a podporu při zpracování bakalářské práce. Děkuji mé rodině za podporu, lásku a trpělivost.

2

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1. Vymezení základních pojmů..................................................................................... 7 1.1. Historie lihovin .................................................................................................. 7 1.2. Charakteristika lihu a lihovin ............................................................................. 8 1.3. Rozdělení lihovin ............................................................................................... 8 1.4. Daň ..................................................................................................................... 9 1.5. Členění daní ..................................................................................................... 10 1.6. Důvody zvláštního zdanění lihovin ................................................................. 11 1.7 Dopady zdanění lihovin .................................................................................... 11 2. Teoretické aspekty harmonizace daní ..................................................................... 13 2.1. Definice daňové harmonizace .......................................................................... 13 2.2. Důvody daňové harmonizace........................................................................... 14 2.3. Daňová harmonizace versus daňová konkurence ............................................ 14 2.4. Stupně daňové harmonizace ............................................................................ 16 3. Zdanění lihovin v EU .............................................................................................. 18 3.1. Zdanění lihovin v ČR ....................................................................................... 18 3.2. Srovnání zdanění lihovin v EU ........................................................................ 19 3.3. Dostupnost alkoholu ........................................................................................ 23 3.4. Výběr spotřební daně z lihu ............................................................................. 24 4. Důsledky vysokého zdanění lihovin ....................................................................... 25 4.1. Metanolová aféra ............................................................................................. 25 4.2. Mezinárodní srovnání metanolové aféry ......................................................... 27 4.3. Důsledky metanolové aféry ............................................................................. 27 4.4. Kontrolní pásky................................................................................................ 29 4.5. Kontrola převáženého množství lihovin přes vnitřní hranice .......................... 31 5. Vývoj harmonizace zdanění lihovin v EU .............................................................. 33 5.1. Úprava daní v smlouvách Evropských společenství........................................ 33 5.2. Harmonizace DPH ........................................................................................... 34 5.3. Harmonizace Spotřební daně v Evropské unii ................................................. 34 5.4. Daňové sklady.................................................................................................. 35 Závěr ........................................................................................................................... 37 Použité prameny ......................................................................................................... 38 3

Monografie, publikace, sborníky ............................................................................ 38 Právní předpisy Evropské unie ............................................................................... 38 Akademické práce................................................................................................... 38 Právní předpisy České republiky ............................................................................ 39 Elektronické prameny ............................................................................................. 39 Ostatní prameny ...................................................................................................... 41 Seznam tabulek ........................................................................................................... 42 Seznam grafů .............................................................................................................. 42 Seznam obrázků .......................................................................................................... 42

4

Úvod Evropská unie je jedním z největších projektů posledního století. O jednotlivých krocích můžeme pochybovat, ale nejde jí upřít obrovské úspěchy. Nyní má již 28 členů a je považována za jednu z největších ekonomik na světě. Vstupem České republiky do EU se pro nás změnilo mnohé. Největší změnou je zavedení jednotného trhu, jehož předpokladem je také koordinace a harmonizace zdanění. Jednou z oblastí, kterou bylo potřeba upravit je také zdanění lihovin. Tato bakalářská práce se zabývá „Koordinací a harmonizací lihovin v Evropské unii“. Cílem této práce je popsat proces koordinace a harmonizace jak spotřební daně z lihu tak daně z přidané hodnoty. Dalším cílem je vyjádřit se k aktuálním událostem, zejména metanolové aféře, která odhalila velikost černého trhu s lihovinami a jeho nebezpečí a tuto událost zařadit do kontextu práva EU. Práce je dělena na 5 kapitol nad rámec číslovaných kapitol úvod, zdroje a seznamy tabulek, obrázků a grafů. V 1. kapitole naleznete základní pojmy, které považuji za nezbytné pro plné uchopení této práce. Zabývá se lihovinami, jejich definicí, historií a rozdělením. Dále přibližuje daně a jejich rozdělení, kde je zvláštní pozornost kladena na nepřímé daně. Dále rozebírá důvody vyššího zdanění lihovin, kde se zaměřuje na společenské důvody a to nejen zdravotní ale i ekonomické a sociální rizika. A na závěr se soustředí na dopady zdanění lihovin. Ve 2 kapitole se zaměřuje na pojmy koordinace a harmonizace a jejich teoretické vymezení. Definice harmonizace nejen definuje samotný proces a ještě ho dělí na pozitivní a negativní. Další podkapitola se jmenuje Důvody harmonizace, kde tato práce popisuje důvody harmonizace daní v EU s praktickými aktuálními příklady. Podkapitola Daňová harmonizace versus daňová konkurence porovnává výhody a nevýhody těchto principů. Na závěr je zmíněn jeden z mála příkladů jejich syntézy těchto principů.

3. kapitola se zabývá zdaněním lihovin, které je demonstrováno na reálných příkladech nejen v České republice, ale i ve vybraných zemích EU. Podkapitola Dostupnost lihovin porovná možnost koupi lihovin v Česku oproti jiným státům EU. Závěrečná podkapitola popisuje výběr spotřební daně z lihu a jeho vývoj. 4. Kapitola rozebírá důsledky poměrně vysokého zdanění lihovin. Velkým tématem této kapitoly je průběh metanolová aféry, její důsledky. Podkapitola Kontrolní pásky se zaměřuje na nástupce kolků a na změny tykající se kontrolních pásek. V souvislosti se zdaněním lihovin 5

jsem zařadil podkapitolu Kontrola převáženého množství lihovin, kde práce zmiňuje množství lihovin určeného k osobní spotřebě. Poslední kapitola mapuje samotnou harmonizaci zdanění lihovin a její výsledky. Prvně se zabývá konkrétními úpravami v jednotlivých smlouvách evropského společenství. Následně zkráceně shrnuje harmonizaci DPH. Hlavní bodem této kapitoly je samotná harmonizace spotřební daně, která obsahuje překážky a konkrétní výsledky tohoto procesu. Na závěr vyzdvihuje daňové sklady jako nejvýznamnější důsledek harmonizace.

6

1. Vymezení základních pojmů V této počáteční kapitole vymezím pojmy, které budu používat celou bakalářkou práci a z toho důvodu se mi jeví jejich definice jako nezbytná pro plné uchopení tématu. První pojmem je lihovina, kde se zprvu zabývám její historii a následně rozdělením lihovin. Dalším pojmem je daň a její členění. Pak se již konkrétněji budu zabývat důvody vyššího zdanění lihovin a dopady tohoto zdanění.

1.1. Historie lihovin Alkohol je člověku znám již od počátku věků. První písemnou zmínku o destilaci lze najít ve spisu Testamentum Geberi, regis Indiae od arabského lékaře Gebera z 8. století, který se zabývá popisem způsobu přípravy aqau vitae - vody života (jedno z prastarých označení alkoholu) z bílého vína. V 10. století se zabývali destilaci vína jen Arabové a mniši v italských klášterech a nazývali ji ohnivou vodou nebo nebeským světlem. Postupně se začala destilace rozšiřovat do celé Evropy. Lidé zprvu přisuzovali destilátu zázračnou léčivou moc a lihové roztoky požívali jako léčebný prostředek. Postupně se začal pálit i destilát tzv. quinta essencia čili duše hmoty, vyráběné ze zkvašeného ovoce, medu, koření a bylin. Většinu receptur a popisů způsobů destilace vymysleli lékaři a lékárníci. Výroba destilátu z vína se v Českých zemích rozmohla zejména za vlády Karla IV.. V 16. století se nacházely v mnoha městech cechy vinopalů. V té době se již vyráběly destiláty nejen z vína, ale i z piva, různých druhů ovoce a používaly se různé byliny a koření. V 18. století vzniklo lihovarnictví jako průmyslový obor.V 19. století došlo k velkému rozmachu toho to odvětví a došlo k jeho profesionalizaci. Po 1. světové válce se výroba soustřeďuje do velkých společností1

1

GOTTHARDOVÁ, Dana. BARMANSTVÍ – VÝUKOVÝ TEXT [online]. Brno, 2008 [cit. 2014.03.19.]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/174257/pedf_b/Bakalarska_prace_Gotthardova.pdf

7

1.2. Charakteristika lihu a lihovin Líh je látka, které věnuje společnost, zejména stát, zvláštní pozornost. A to z mnoha důvodů viz níže. Název líh je používán pro označení sloučeniny primárních alkoholů – ethanolu. Jehož chemický vzorec je C2H5OH. „Lihoviny jsou alkoholické nápoje určené k lidské spotřebě. Podle definice mají určité organoleptické vlastnosti a minimální obsah ethanolu 15% objemových. Lihoviny se vyrábějí buď přímo destilací, macerací nebo přidáním látek určených k aromatizaci, nebo mísením lihoviny s jinými nápoji, s lihem zemědělského původu nebo s některými destiláty“2

1.3. Rozdělení lihovin Podle způsobu zpracování:

1. Pravé destiláty - tyto lihoviny obsahují pouze líh pouze z příslušného ovocného destilátu (pravá vínovice) 2. Řezané destiláty - základní surovina se mísí s řezaným lihem (slivovice, hruškovice) 3. Značkové destiláty - vyrábějí se podle zvláštní receptury (Becherovka, Absinth) 4. Konzumní lihoviny - jsou vyrobeny tzv. studenou cestou, což znamená smíšení rafinovaného jemného lihu, změkčené vody, trestí, případně cukru, destilátu a dalších přísad. Ke konzumním lihovinám patří tuzemský rum, konzumní vodka, peprmintový likér, třešňovka. Je to nejlevnější způsob získání lihovin

Podle obsahu cukru 1. Neslazené 2. Slazené – likéry 3. Krémy – tzv. emulzní likéry

Suroviny k výrobě lihovin 2

Lihoviny. [online]. cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/product_labelling_and_packaging/l67006_cs.htm

8

1. Škrobnaté suroviny – brambory, obilí 2. Cukernaté suroviny – melasa, řepa, cukernaté plody 3. Lihové tekutiny – pivo, víno3

Způsoby výroby: 1) buď přímo a) destilací zkvašených surovin b) macerací c) přidáním látek určených k aromatizaci, cukrů nebo jiných, 2) nebo míšením lihoviny s jednou nebo více níže uvedenými složkami: a) s jinými lihovinami b) s lihem zemědělského původu nebo s destiláty zemědělského původu, nebos jinými alkoholickými nápoji c) s nápoji.4

1.4. Daň Daně jsou významným zdrojem příjmů veřejných rozpočtů, prostředky ze soukromého sektoru se přesouvají do sektoru veřejného. Daň je povinnou, zákonem určenou, nenávratnou a neúčelovou platbou do veřejného rozpočtu. Neúčelovost daně znamená, že výnos daně nemá předem určený konkrétní účel. Nenávratnost oproti tomu znamená, že poplatník nedostává z veřejného rozpočtu ekvivalentní protiplnění. „Daň je z právního hlediska platební povinností, kterou stát stanovuje zákonem na účely získání příjmů k úhradě celospolečenských potřeb, tj. pro veřejný rozpočet, bez toho, aby přitom zdaňovaným subjektům poskytl ekvivalentní plnění.“5

3

NOVÁKOVÁ, Pavla. Analýza významných látek v alkoholických nápojích [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2014-03-24]. Bakalářská práce. Pardubická univerzita, Fakulta chemicko-technologická. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34729/1/Nov%C3%A1kov%C3%A1P_Anal%C3%BDza%20v% C3%BDznamn%C3%BDch_MA_2cast_2009.pdf. 4 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisný 5 BAKEŠ, Milan Finanční právo. 3. aktializ. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s. 154. ISBN 80-7179-667-0.

9

1.5. Členění daní Základní dělení daní na základě daňové teorie: •

daně přímé, kdy poplatník a plátce jsou táž osoba neboli ten kdo má povinnost odvést

daň, na něj dopadá i daňové břemeno. •

daně nepřímé, poplatník a plátce nejsou stejná osoba. Plátce daně je konečný

spotřebitel a poplatník je prodejce. Nepřímé daně se zpravidla projevují v ceně výrobku.

Daně nepřímé (známé jako daně ze spotřeby) dělíme: 1. všeobecné nepřímé daně - jsou daně uvalené plošně s případnými výjimkami. Jsou známé pod pojmem univerzální. Rozlišujeme je na6: •

jednostupňové (jednorázové) daň se vztahuje na každý finální výrobek či službu, daň

je vybírána jednou bez ohledu na počet článků zpracování nebo oběhu. Právní předpis většinou stanovuje místo výběru daně u výrobce nebo finálního prodejce. •

vícestupňové - daň se vybírá na každém článku zpracování a oběhu.

Typická vícestupňová nepřímá daň je daň z přidané hodnoty zkráceně DPH. Daň tvoří určitá procentní částka z konečné ceny zboží nebo služby. Přidaná hodnota je přínos jednotlivého článku zpracování k hodnotě zboží nebo služby. Každý subjekt odvede daň z hodnoty, kterou přidal, celkový součet odvedených daní odpovídá dani z konečné ceny zboží a služby. V praxi se používá nepřímá rozdílová metoda, daňová povinnost se vypočítá jako daň z výstupu mínus daň na vstupu za určité daňové období.

2. selektivní nepřímé daně neboli daně spotřební. Selektivní daně zdaňují jen určité druhy zboží, u kterých je žádoucí snížit nebo omezit spotřebu zejména z důvodu zdravotních nebo ideologických. Pro společnost je nadspotřeba těchto výrobků nežádoucí, buď spotřebitel škodí spotřebou výrobku svému zdraví (kouření cigaret) nebo vytváří negativní externalitu (spotřeba benzínu, zhoršuje kvalitu ovzduší)a tím poškozuje zdraví svému okolí, v některých případech platí oba efekty zároveň(cigarety ničí zdraví spotřebitele a ohrožují zdraví ostatních lidí např. pasivním kouřením). Spotřební daní se často daní luxusní zboží z důvodu zejména ideologických např. cenné kovy, luxusní auta, kožešiny. V těchto případech je zejména 6

VEJVODOVÁ, Hanka; KOPŘIVA. Jan. PRÁVO I. – Finanční právo. 3. vyd. Brno: CERM, 2008. s. 30 ISBN 978-80-214-3730-2.

10

sledován cíl přerozdělení prostředků od bohatých k chudým, ale jejich význam pro státní rozpočet je zanedbatelný.

1.6. Důvody zvláštního zdanění lihovin Lihoviny obsahují vysoké množství látky ethanolu, který může poškodit zdraví konzumenta při velkém množství konzumace vyvolávat i závislost. Vysoká spotřeba alkoholu zejména lihovin snižuje podle lékařských výzkumů střední délku života a způsobuje nebo minimálně přispívá k výskytu mnoha zdravotních potíží, zejména cirhózy jater. Škody způsobené alkoholem nejsou jen zdravotní, ale i ekonomické. Konzumace alkoholu může snižovat pracovní výkon jedince a globálně při vysoké spotřebě společnosti i snižovat potenciál celé ekonomiky. Podle Světové zdravotnické organizace WHO v roce 2012 byla spotřeba České republiky 7.47 litru čistého alkoholu na hlavu včetně kojenců, dětí a abstinentů. Alkohol může způsobovat nejen ekonomické, zdravotní, ale i sociální škody. Při nadměrné konzumaci přispívá i k porušení zákona. Nekontrolované požívání alkoholu může vést k agresi (zločiny pod vlivem alkoholu), až 1/38 dopravních nehod je způsobena alkoholem. Alkohol jako každá droga může způsobit závislost, která může vést až sociálnímu vyloučení. Dalším významným důvodem pro zvláštní zdanění je, že spotřeba alkoholu se nemění výrazně s cenou minimálně v krátkém období (nižší elasticita). Z toho důvodu, výnos ze spotřební daně uvalené na lihoviny (popř. alkoholické nápoje jako celek), je velmi stabilní příjem státního rozpočtu.

1.7 Dopady zdanění lihovin Zdanění lihovin sebou přináší různé důsledky, které ovlivňují jak prodejce a uživatele tak celou společnost. Jednou ze základních otázek je, kdo tuto daň zaplatí, tímto se zabývá daňová incidence. Ta zkoumá, kdo ve skutečnosti tyto náklady navíc zaplatí, neboli na koho je uvaleno daňové břemeno.

7

Spotřeba alkoholu klesá. Stále vede pivo a posiluje víno. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/data/spotreba-alkoholu-klesa-stale-vede-pivo-a-posilujevino_275978.html 8 ŠMÍDOVÁ, Iva. Spotřeba alkoholu a její vliv na ekonomiku ČR [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-02-16]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/319802/lf_d/

11

Z pohledu dopadu na subjekty se rozlišuje: •

zákonný dopad

•

skutečný dopad

Zákonný dopad je zaměřen na producenty neboli daňové subjekty, kteří jsou plátci a poplatníci daně neboli jim vzniká povinnost odvést daň a do termínu splatnosti ji uhradit.9

Skutečný dopad znamená, že efekt zdanění lihovin, zvýšení daně na produkt nemusí reálně zaplatit producent lihoviny, musí je jen odvést. Dopad daně může zaplatit bud spotřebitel nebo dodavatel vstupů (dodavatel materiálu, zaměstnanci snížením mzdy apod.). Míra přenesení závisí na nabídce a poptávce na aktuálním trhu. Daň způsobuje administrativní náklady státu (s jejím výběrem), ale i producentům s jejím odvodem. Veškeré tyto dopady zdanění lihovin zvyšují náklady tudíž i cenu lihovin, což motivuje některé kriminální živly k obcházení zákonů a předpisů České republiky.

9

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, s.44-45. ISBN 80735-7205-2.

12

2. Teoretické aspekty harmonizace daní 2.1. Definice daňové harmonizace

Daňovou

harmonizaci

můžeme

považovat

za

proces

vzájemného

přibližování

a

přizpůsobování národních daňových systémů a jednotlivých daní na základě dodržování společných pravidel zúčastněných zemí. Harmonizace neznamená vždy zcela stejné daně, ale zabývá se také vymezením daňového základu a sazeb. Jejím cílem je pomocí sjednocení trhů zabránit odchodu daňových poplatníku do daňových rájů.10 Harmonizaci můžeme rozdělit na: •

pozitivní

•

negativní

•

Pozitivní harmonizace je proces sjednocování a přibližování pomocí směrnic,

nařízení a jiných legislativních prostředků, které používá Evropská komise k prosazení harmonizace. Cílem je, aby stejná pravidla platila ve všech státech EU. Např.: Princip výpočtu DPH, počet uplatňovaných sazeb nebo jejich minimální hodnota. V nynější situaci je obtížné prosazovat pozitivní harmonizaci, protože je potřeba jednomyslný souhlas všech 28 států EU. V takto choulostivé otázce je obtížné dosáhnout jednomyslné shody. •

Negativní harmonizace je důsledkem činnosti Evropského soudního dvora, kdy

na základě judikatury jsou učiněna nařízení pouze pro konkrétní členský stát, který se účastní daného případu. Negativní harmonizaci nejde v pravém slova smyslu slova považovat za harmonizaci, protože se netýká všech států.11 Např. Rozsudek č. C-234/01 ve věci Gerritse, když Evropský soudní dvůr rozhodl, že Německo musí umožnit i nerezidentům uplatňovat výdaje v případě příjmové srážkové daně, protože jinak by docházelo k diskriminaci nerezidentů.12

10

KUBÁTOVÁ, Květa Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009, s. 87. ISBN 978-80-7357-423-9. 11 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3 vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 15 ISBN 978-80-7357-695-0. 12 Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. červen 2003. Arnoud Gerritse proti Finančnímu úřadu Neukölln-Nord. Věc C-234

13

2.2. Důvody daňové harmonizace Daňová harmonizace začala už založením Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), což je první předchůdce EU. Důvody k daňové harmonizaci jsou zřejmé: Jeden ze základních cílů EU je dosažení jednotného trhu, kde bude volný pohyb kapitálu, osob, zboží a služeb. Odlišná daňová politika by dosažení tohoto cíle vážně narušovala. Např. tím, že pokud zdanění příjmů fyzických nebo právnických osob je v některých státech příliš vysoké, lidé a firmy přesídlí kvůli dani do jiného státu. Známý příklad takového chování je francouzský herec Gerard Depardie, který kvůli riziku zavedení milionářské daně ve Francii, získal ruské občanství.13 Důsledek těchto negativních vlivů závisí na míře integrace společného trhu a také na odlišnosti daňových politik v jednotlivých zemích EU. To jsou hlavní důvody pro harmonizaci daňové politiky. Spolupráce zemí EU se neomezuje jen na harmonizaci, ale je kladen podstatný důraz na výměnu informací v daňové politice. 14

2.3. Daňová harmonizace versus daňová konkurence Během 20. století se vlivem globalizace zvyšuje propojenost národních ekonomik a trhů, která způsobuje zvýšené nebezpečí odlivu daňových poplatníků jak soukromých tak právnických osob a zesiluje daňovou konkurenci mezi státy. Tento jev se týká zejména daní ukládaných na kapitál, zboží, služby a na daň z příjmů právnických osob. Pro vlády už není snadné určit příjmy a obraty, které se uskutečňují na jejím území a občas je pro ně obtížné určit, který stát si na zdanění příjmů může činit nárok. Kvůli těmto důvodům dochází ke snížení daňových příjmů, což má samozřejmě negativní vliv na veřejné finance. Je na rozhodnutí vlády, jestli přistoupí na daňovou konkurenci a bude se snažit nalákat poplatníky na výhodnější daňový režim, na široký rozsah služeb veřejného sektoru nebo snahou se s ostatními státy dohodnout na daňové harmonizaci nebo koordinaci. Obě výše uvedená politická řešení mají potenciální výhody a nevýhody.15

13

Depardieu hraje podle Putinova scénáře, kritizuje opozici a Pussy Riot [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/290127-depardieu-hraje-podle-putinova-scenarekritizuje-opozici-a-pussy-riot.html 14 ŠELEŠOVSKÝ, Jan; JAHODA Robert. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vyd. Brno: MU, 2004, s. 154155. ISBN 80 -210 -3410 -6. 15 KUBÁTOVÁ, Květa Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009, s. 85-86. ISBN 978-80-7357-423-9.

14

Tabulka č. 1 - Daňová konkurence

Přínosy

Nebezpečí

Tlak na efektivitu VEFI

Ohrožení veřejných programů a projektů

Ekonomický stimul

Růst veřejných dluhů

Podpora daňových reforem Zdroj: tabulka vytvořena na základě

Zvýšení nezaměstnanosti 16

Tabulka č. 2- Daňová harmonizace

Přínosy

Nebezpečí

Omezení daňových úniků

Nenutí vlády šetřit

Usnadňuje volný pohyb

Ztráta suverenity rozhodování vlád

Zdroj: tabulka vytvořena na základě

17

V tabulce č. 1 a č. 2 jsou přehledy přínosů a nebezpečí, které s sebou přináší daňová harmonizace a konkurence. Zastánci harmonizace argumentují, že daňová konkurence vede ke snižování daní a výsledkem se stávají nebezpečné nízké veřejné příjmy, které mohou vést ke zvýšenému tlaku na veřejné rozpočty a k přehnanému snižování výdajů veřejných rozpočtů. Dalším oblíbeným argumentem je, že daňová konkurence snižuje zaměstnanost, protože firmy přesouvají sídlo firem, tam kde mají nižší daňové náklady, aktuálně např. na Kypru. Naopak zastánci konkurence tvrdí, že harmonizace sebou nese riziko neúměrného daňového břemene na jednotlivce z důvodů nedostatečné konkurence mezi státy EU. Pokud si politici jsou vědomi toho, že jim poplatníci nemají kam utéct, pravděpodobně zvýší daně, což může vést k tomu, že firmy mohou odejít za lepšími daňovými podmínkami. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky jako zvýšení nezaměstnanosti vedoucí až ke snížení životní úrovně obyvatel EU. Dalším argumentem je, že pro státy v různém stavu vývoje není vhodné mít stejnou daňovou politiku. Jedním z mála příkladů syntézy těchto dvou principů je Švýcarsko, kde si jednotlivé kantony daňově konkurují v dani z příjmů právnických a fyzických osob. Jediným rozdílem je

16

KUBÁTOVÁ, Květa Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009, s. 87. ISBN 978-80-7357-423-9. 17 tamtéž

15

sazba daně neboli určení daně, základy daně a slevy jsou již harmonizovány. Právě ve Švýcarsku využívají výhody obou těchto principů.

2.4. Stupně daňové harmonizace Jednotlivé daňové systémy mezinárodní spolupráce v daňové oblasti můžeme dělit dle hloubky na tři stupně:18 •

daňová koordinace

•

daňová aproximace

•

daňová harmonizace

Daňová koordinace je považována za první krok ke sladění různých daňových systémů. Průběh daňové koordinace pak zahrnuje např. oboustranné a vícestranné smlouvy, jejichž cílem je zamezení praní špinavých peněz, omezení škodlivé daňové konkurence, snaha stanovení minimálního standardu transparentnosti a výměny informací v daňové oblasti. Daňová aproximace je považována většinou za směřování daňové spolupráce, tj. přiblížení se daňových systémů k sobě navzájem. Je považována zpravidla jako předstupeň harmonizace. Daňovou harmonizaci můžeme zjednodušeně charakterizovat jako „proces“ k dosažení cíle i výsledek tohoto procesu19. Harmonizace daní se netýká jen sazby daně, to je spíše třešnička na dortu, první se týká určení daně, základu daně a pak nakonec daňová sazby.

18

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 2. vyd. Praha: LINDE, 2006, s. 24. ISBN 80-7201-593-1.

19

LACHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 13. ISBN 97880-7357-320-1.

16

Obrázek č. 1 Formy mezinárodní daňové spolupráce

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii

20

20

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 2. vyd. Praha: LINDE, 2006, s. 24. ISBN 80-7201-593-1.

17

3. Zdanění lihovin v EU V Evropě jsou zdaněny lihoviny nejen spotřební daní, ale také univerzální daní ze spotřeby (DPH). Výše obou daní ovlivňuje konečnou cenu lihovin a tím jejich spotřebované množství. Výrazný vliv na cenu má spotřební daň, která je součástí základu pro výpočet DPH, neboli spotřebitel platí sazbu 21 % DPH i ze spotřební daně v České republice a v celé EU.

3.1. Zdanění lihovin v ČR V České republice je DPH na úrovni 21 % a spotřební daň se počítá podle množství čistého alkoholu v produktu a to 28 500 Kč za hektolitr lihu. Význam zdanění lihovin na cenotvorbu lihovin demonstruji na reálném příkladu. Vybral jsem si dárkové balení 3-leté slivovice R. Jelínek. Důvod je jednoduchý likérka R. Jelínek má Obrázek č. 2 Produkt

významnou pozici na trhu lihovin.

Tento výrobek je popsán takto: Tříletá slivovice je výrobek té nejvyšší kvality, vyniká jemnou chutí a přirozenou švestkovou vůní. Více než stodvacetiletá tradice výroby slivovice v rodině Jelínků je opravdovou

zárukou

prožitku. Jelínkova

slivovice

kvalitního se

vyrábí

vjemového trojstupňovou

destilací vyzrálého švestkového kvasu. V její vůni cítíme nasládlé aroma pecek, které však nepřekrývá ovocný charakter. V chuti je slivovice díky zrání a tradičním postupům jemná, středně aromatická. Součástí láhve je i

Zdroj: Slivovice 3-letá 45% 0,5 22

krabička.21 Objem výrobku je 0,5 litru s obsahem 45 %alkoholu. Konečná cena tohoto produktu je 243 Kč22 pro spotřebitele (včetně DPH a spotřební daně) DPH tohoto výrobku činí 51,03 Kč (21% × 243 Kč) Spotřební daň je v České republice 28 500 Kč na hektolitr lihu, na litr je tedy 285 Kč. 21

Slivovice 3-letá 45% 0,5l [online [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://shop.rjelinek.cz/zbozi/slivovice3-leta-45--0-5l 22 tamtéž

18

Spotřební daň je 142,5 Kč. na půl litr čistého alkoholu (285 ×0,5). Na každé procento alkoholu pak připadá 1,4250 Kč. Spotřební daň z tohoto produktu, který má 45 % alkoholu, je 45 × 1,4250 Kč, což se rovná 64,125 Kč a to je přibližně 28 % z konečné ceny alkoholu. Tento výrobek je zatížen zdaněním ve výši 115,128 Kč (64,125 Kč. + 51,03 Kč), což je přibližně 47% z jeho konečné ceny. Procentuální výše zdanění je u levnějších lihovin vyšší než 50%, protože spotřební daň se odvíjí od množství ethanolu, ne od ceny produktu. Např.: Stock Božkov - Vodka 37,5% za 110 Kč23 z ceny činí přibližně. 53 Kč. spotřební daň, cca. 23 Kč DPH a celková odvedená daň je zaokrouhleně 76,5 Kč. Celkový souhrn daně u tohoto výrobku je téměř 70%. Z výše uvedeného vyplývá, že DPH a spotřební daň jsou velmi důležité cenotvorné faktory ceny lihovin.

3.2. Srovnání zdanění lihovin v EU Jaká je výše zdanění lihovin v České republice ve srovnání s ostatními státy EU? V následující tabulce můžete vidět všechny členy EU a jejich zdanění jednoho hektolitru lihu vyjádřeného společnou měnou euro (Tato tabulka je pouze orientační a tykající se pouze lihovin, protože velké množství státu má různé výjimky a sazby pro jiný obsah alkoholu). Toto porovnání je aktuální k 1. lednu roku 2014. Pro výpočet celkového zdanění je nejen důležitá spotřební daň z lihu, ale i výše DPH, která je v následujícím sloupci.

Průměr spotřební daně na 1hl. lihu je zaokrouhleně 1769 euro. Maximum je 5976,8 euro ve Švédsku a minimum je 562,34 euro v Bulharsku. Spotřební daň v České republice je 1111,24 euro, což je podprůměrná hodnota. Pro lepší představu vyjádřím zdanění v následujícím grafu.

23

Vodka Božkov Konzum.37,5% 0,5L [online]. Dostupné z: http://eshop.hyveco.cz/vodka-bozkovkonzum37-5-0-5l-4646.html

19

Tabulka č. 3 Zdanění lihu Země

EUR

DPH (%)

BE

Belgie

2118,96

21

BG

Bulharsko

562,34

20

CZ

Česko

1111,24

21

DK

Dánsko

2011,69

25

DE

Německo

1303

19

EE

Estonsko

1643

20

EL

Řecko

2450

23

ES

Španělsko

913,28

21

FR

Francie

1718,61

19,6

HR

Chorvatsko

695,92

25

IE

Irsko

4257

23

IT

Itálie

920,31

22

CY

Kypr

956,82

19

LV

Lotyšsko

1337,5

21

LT

Litva

1278,96

21

LU

Lucembursko

1041,15

15

HU

Maďarsko

1126,03

27

MT

Malta

1350

18

NL

Nizozemí

1686

21

AT

Rakousko

1000

20

PL

Polsko

1384,21

23

PT

Portugalsko

1251,72

23

RO

Rumunsko

1065,08

24

SI

Slovinsko

1200

22

SK

Slovensko

1080

20

FI

Finsko

4555

24

SE

Švédsko

5976,8

25

20

UK

Velká Británie

3535,01

20

Zdroj: tabulka vytvořena na základě24 Graf č. 1 Zdanění lihovin 6000 5000 4000 3000

EUR

2000 1000

BE BG CZ DK DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

0

Zdroj: graf vytvořena na základě25 Na grafu lze dobře rozeznat rozdíly ve zdanění lihovin v jednotlivých státech. např.: Švédsko má větší spotřební daň z lihu než Česká republika a to více než 5 krát větší. Rozptyl hodnot je značný. Jak bylo již uvedeno výše DPH má velký vliv na celkové zdanění lihovin. V následujícím grafu jsou sazby DPH pro jednotlivé státy. Průměr DPH pro lihoviny je v EU 21.5 %, nejvyšší hodnota 27 % je v Madarsku a nejnižší hodnota 15 % v Lucembursku. Česká republika s 21 % daní se nachází mírně pod průměrem. Na následujícím grafu je vidět, že úroveň DPH pro lihoviny je velmi podobný a rozptyl hodnot je velmi nízký.

24

European Commission- Taxation and customs union: Excise duty rates [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverage s/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf 25 tamtéž

21

Graf č. 2 DPH v EU 30

DPH %

25 20 15 10 5 BE BG CZ DK DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

0

Zdroj: graf vytvořena na základě26 V předchozích tabulkách jsem představil srovnání spotřební daně z lihu a DPH, ale jak se tyto daně promítají do ceny alkoholu? To bych rád demonstroval na příkladu 4 zemích: Švédsku, Bulharsku, Francii a České republice. Vybral jsem si je proto, že Švédsko má nejvyšší spotřební daň na hl. lihu a Bulharsko naopak nejnižší v EU. Francie má daň nastavenou velmi blízko průměru. Tyto země a jejich výsledky chci srovnat následně s hodnotami v České republice a mezi sebou navzájem. K demonstraci rozdílu zdanění lihovin jsem vybral dvě fiktivní lihoviny, obě budou mít objem 0.5 litru a shodný obsah lihu 45 %, budou rozdílné pouze v konečné ceně pro spotřebitele. Lihovina 1(L1) bude mít cenu10 euro a lihovina 2(L2) 30 euro

Tabulka č. 4 Zdanění lihoviny 1

Švédsko Bulharsko Francie Česko

Spotřební daň L1 13,45 1,27 3,87 2,5

DPH L1

Celková daň L1

2,5 2 1,96 2,1

15,65 3,27 5,97 4,6

Zdanění L1 % 32,70% 59,70% 46%

Zdroj: vlastní výpočty

26

European Commission- Taxation and customs union: Excise duty rates [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverage s/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf

22

Tabulka č. 5 Zdanění lihoviny 2

Švédsko Bulharsko Francie Česko

Spotřební daň L1 13,45 1,27 3,87 2,5

DPH L1

Celková daň L1

7,8 6 5,88 6,3

21,25 7,27 9,75 8,8

Zdanění L1 % 71% 24% 32,50% 29,3%

Zdroj: vlastní výpočty

U lihoviny číslo jedna, která měla mít konečnou cenu pro spotřebitele 10 EURO, můžeme sledovat zdanění od 32 % až 59,7 %, ale ve Švédsku není možné zakoupit tak levně 45% lihovinu v objemu 0,5l , protože celková daň by přesáhla konečnou cenu. U toho příkladu vidíme výrazné rozdíly ve zdanění lihovin, které se zejména projevují právě u levnějšího alkoholu. Lihovinu dva by bylo možné koupit ve všech zemích, ale rozdíly mezi zdaněním se při dražší lihovině snížili mezi Bulharskem Francii a Českem. Švédské zdanění je stále velmi vysoké oproti ostatním.

3.3. Dostupnost alkoholu Prodej alkoholu byl dříve omezován jen věkem koupajícího (18 let) a prodej alkoholu byla volná resp. řemeslná živnost. Nově se zavadí prodej alkoholu jako koncesovaná živnost, ale bez zkoušek odborné způsobilosti. V jiných státech EU je prodej alkoholu často omezován za pomocí licencí nebo prostřednictvím monopolů maloobchodní sítě. Více než třetina zemí reguluje prodejní dobu a v některých zemích dokonce určují maximální hustotu prodejen nebo snižují počet dnů, kdy je možné prodávat alkohol. Všechny státy mají zákaz prodeje alkoholu mladistvým, ale věková hranice se liší zpravidla na severu Evropy je 18 let a na jihu Evropy 16 let.27 Jedny z nejpřísnějších pravidel mají ve Švédsku: Zde je státní monopol na prodej alkoholu s vyšším procentem alkoholu než 2,8. Tento podnik se jmenuje Systembolaget. Vznikl na přelomu 19 a 20 století, kdy ve Švédsku byla vysoká spotřeba alkoholu. Alkohol je ve Švédsku povolen až od 20 let.28

27

ANDERSON, Peter; BAUMBERG, Ben. Alkohol v Evropě, Europa- Přehledy právních předpisů EU [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/healtheu/doc/alcoholineu_sum_cz_en.pdf

23

3.4. Výběr spotřební daně z lihu Spotřební daň z lihu přinesla do státního rozpočtu v první pololetí roku 2013 3,2 miliardy korun, což je oproti stejnému období roku 2012 pokles o 11 %. 29 Toto meziroční snížení inkasa daně z lihu je zapříčiněno metanolovou aférou a jejím vlivem na trh s lihovinami. Z důvodů pozdější splatnosti spotřební daně z lihu se tento efekt projevil až v prvním pololetí roku 2013. Podle vyjádření představitelů Unie výrobců a dovozců lihovin byl prodej v kategorii lihovin v červnu 2013 proti loňskému roku stále v poklesu, což je současně pokračováním dlouhodobého trendu změny přístupu společnosti ke konzumaci alkoholu. Při zohlednění dosavadního vývoje a současně všech výše uvedených faktorů, lze odhadovat, že vývoj inkasa spotřební daně z lihu ve druhém pololetí letošního roku bude mít mírně klesající trend. Lze očekávat, že celkové rozpočtované inkaso spotřební daně z lihu nebude dosaženo.30 V následující tabulce porovnám výběr daně z lihu za 1. pololetí od roku 2010 až po rok 2013. Její výběr byl do metanolové aféry velmi stabilní i navzdory krizi, která postihla české hospodářství, což samozřejmě velmi snížilo výběr ostatních daní. Tabulka č. 6 Výnos ze spotřební daně z lihu Časové období

1. pololetí roku 2010

Výběr daně z lihu

1. pololetí roku 2011

3 776

3 598

1. pololetí roku 2012 3 597

1. pololetí roku 2013 3 201

(v mil. Kč) Zdroj: tabulka vytvořena na základě 31

28

Švédský monopol maloobchodního prodeje alkoholických nápojů [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/stockholm/cz/ekonomika_a_obchod/sektorove_zpravy/svedsky_monopol_maloobc hodniho_prodeje.html 29 ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2013 [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2013/vlada-zprava-plneni-sr-1-pol2013-14574 30 tamtéž 31 ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2013 [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statnihorozpoctu/2013/vlada-zprava-plneni-sr-1-pol2013-14574

24

4. Důsledky vysokého zdanění lihovin Výše zdanění lihovin významně ovlivňuje cenu lihovin. Má také významný vliv na náklady zdravotnictví. Poměrně vysoké zdanění lihovin zvyšuje riziko vyhýbání se jejich zdanění úplně. Většina subjektů hospodářství se snaží zaplatit, co nejnižší daně, aby dosáhli, co nejvyššího zisku. V mezích zákona je to běžné a racionální chování ekonomických subjektů, ale mnozí jedinci či organizace se snaží vyhnout daňovým odvodům i za cenu porušení zákona nebo jiných předpisů. Hlavním motivem této činnosti je právě příliš vysoké zdanění. V případě lihovin je motiv pro černý trh ještě větší, protože spotřební daň se odvíjí od množství ethanolu, ne od ceny výrobku neboli čím je cena výrobku nižší tím je procentuální výše zdanění vyšší viz výše. Podle odhadu Petra Pavlíka (Prezident Unie výrobců a dovozců lihovin, která zastupuje společnosti, které mají na tom trhu 81% podíl) černý trh v roce 2012 mohl dosahovat více 3032 % celkového objemu vyrobeného alkoholu. Podle ministerstva financí to bylo 1033%. Právě černý trh s lihovinou sebou přináší velké daňové úniky, ale i snižuje kvalitu lihovin, což může vést k fatálním důsledkům.

4.1. Metanolová aféra Na podzim roku 2012 se udála série otrav, které byly způsobení požitím metanolu, ten může vzniknout při neodborné výrobě alkoholu. Jeho nejhorší vlastností je, že k úmrtí dochází i po požití několika mililitrů. Do 29. ledna roku 2014 zemřelo na tuto příčinu 47 lidí v různých částech republiky a mnozí přišli o zrak. V důsledku policejního vyšetřování vznikl případ s největším množstvím obvinění v dějinách české kriminalistiky. 6. září 2012 došlo k prvnímu úmrtí v Havířově. Průběh události rychle nabral na spádu a již 12. září vláda České republiky zřídila krizový štáb a následně nařídila zákaz stánkového prodeje alkoholu obsahující více než 30% alkoholu. I přes tento zákaz otravy metylalkoholem pokračovaly dál

32

Petr Pavlík: Černý trh s lihovinami po aféře klesl. Ale na jak dlouho? [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/petr-pavlik-cerny-trh-s-lihovinami-po-afere-klesl-alena-jak-dlouho-997331 33 Miroslav Kalousek: Odmítám teorii o selhání státu [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2012/miroslav-kalousek-odmitam-teorii-o-selha-7487

25

a vláda se rozhodla pro radikální řešení plošnou prohibicí, které prosadila mimořádný opatřením ve znění34: „Provozovatelům potravinářských podniků včetně osob provozující stravovací služby se zakazuje nabízení k prodeji, prodej a jiné formy nabízení ke spotřebě lihovin o obsahu ethanolu od 20% objemových, včetně tuzemáku a konzumní lihu, a to až do odvolání toho mimořádné opatření.“ 35 V té době metanolová aféra měla na svědomí 19 mrtvých a cca 30 lidí bylo hospitalizováno důsledkem otravy. Polsko 16. září a Slovensko 18. září reagovali zákazem obchodováním s lihovinami pocházejícími s České republiky, obsahující více než 20 % ethanolu. Pod nátlakem ze strany EU ministerstvo zdravotnictví zakázalo i vývoz určitých lihovin „Dále se každému zakazuje distribuce a vývoz mimo území ČR lihovin o obsahu ethanolu od 20 % objemových, včetně tuzemáku a konzumního lihu. Toto mimořádné opatření nahrazuje mimořádné opatření ze dne 14.9.2012, č.j. MZDR 32337/2012, a je závazné okamžikem vyhlášení celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání.“ 36 Konečně po 18 dnech od začátku aféry policie oznámila, přesněji policejní ředitel Martin Červíček 24. září: „Víme, jak se jedovatý metanol dostal na český trh i odkud pochází. Víme, kdo tu směs namíchal, kdo dodal suroviny. Odhadujeme, že v oběhu mezi lidmi je až 15 tisíc litrů tohoto závadného alkoholu,“37 Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou upravuje postupné uvolnění trhu s lihovinami o obsahu ethanolu nejméně 20 % objemových nebo více vč. tuzemáku a konzumního lihu. Toto nařízení povoluje postupně prodej a vývoz lihovin za podmínky, že lihoviny a ostatní výrobky, vyrobené po 31. 12. 2011, jsou provázeny ve všech fázích uvádění do oběhu dokladem o původu podle nařízení vlády č. 317/2012Sb.38

34

Jedovatý alkohol zabil tři lidi, otrávených přibývá [online [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/jedovaty-alkohol-zabil-tri-lidi-otravenych-pribyva-20120910.html 35 Nové mimořádné opatření ze dne 14. 9. 2012 [online]. [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 32317/2012. 36 Mimořádné_opatření_ze_dne_12_09_2012. [online]. [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 32337/2012. 37 ZELENÝ, Petr; BERNÝ, Aleš; Máme dodavatele. Metanol pustili do oběhu schválně, říká policie [online].iDNes.cz 2012, 24. září 2012 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/otrava-metanolem-0em-/krimi.aspx?c=A120924_144930_krimi_zep 38 Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nové mimořádné opatření ze dne 27.9 2012 s účinností od 13:25 hodin. [online] [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 33888/2012.

26

4.2. Mezinárodní srovnání metanolové aféry Metanolová aféra svým rozsahem, důsledky a počtem obviněných je jedinečná. Jediná srovnatelná aféra s výrobou nelegálního alkoholu s tragickými důsledky se odehrála 9. září 2001 v Estonku. Tato tragédie si vyžádala životy 68 lidí a 40 bylo postiženo slepotou. Jednalo se o jednorázovou krádež metanolu, který byl pak vydáván za technický líh. Hlavní dva obvinění Sergej Majstrišina a Aleksader Sobolev byli odsouzeni k velmi nízkým trestům oproti důsledkům jejich činů. Majstrišin dostal pětiletý trest a Sobolev byl odsouzen na 2 a půl roku. Majstrišin celou krádež metanolu naplánoval, jednalo se o deset dvousetlitrových barelů neboli 1,6 tuny a tyto barely byly prodány Sobolevovi jako technický líh. Ten tuto kapalinu smíchal s vodou a citronovou přichutí a výsledným produktem naplnili láhve s falešnými etiketami. Již hotový produkt distribuoval prostřednictvím nelegální sítě prodejců. Stovky lidí byly následně otráveny, když si mysleli, že pijí vodku s příchutí.39 Estonsko na tuto aféru reagovalo zpřísněním udělování licencí, prodejcům alkoholu a zakázala prodej alkoholu ve stancích a v kioscích. Dalším opatřením bylo zvýšení množství kontrol. Po tlaku byznysmenů byl zaveden systém kolků. Tehdejší události a jejich důsledky komentuje Švédsko-estonský byznysmen Peeter Luksep, který tuto aféru zažil na vlastní kůži a je nyní viceprezident švédské společnosti Vin & Spirit, jež vyrábí slavnou Absolut vodku: "Nejvýznamnější změna se odehrála v myslích lidí, protože trh s ilegálním alkoholem v podstatě ze dne na den zmizel. Lidé si uvědomili, že to není jen propaganda, když se říká, že je risk kupovat nekvalitní alkohol," 40 Hlavní důsledkem této aféry je všeobecné odsouzení černého trhu s lihovinami a jeho výrazný pokles.

4.3. Důsledky metanolové aféry Metanolová aféra je ve svém rozsahu a důsledcích nevídaná na území České republiky. Odkryla velikost a nebezpečí černého trhu s lihovinami a způsobila velké hospodářské škody státu, producentům lihovin a obchodníkům s lihovinami. Škody likérek se pohybují ve

39

Pärnu methanol tragedy [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/P%C3%A4rnu_methanol_tragedy 40 . Aféra s padělanou vodkou v Estonsku zničila černý trh, říká byznysmen [online]. Ihned.cz 2012 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57559610-afera-s-padelanou-vodkou-v-estonskuznicila-cerny-trh-rika-byznysmen

27

stamilionech41 Kč a stále se zvyšují v důsledcích zhoršení pověsti českých lihovin a stát přišel podle odhadů o 30042 milionů Kč na spotřební dani. Stát reagoval na metanolovou aféru zpřísněním kontrol celních úřadu ve spolupráci s policií České republiky. Největší změnou byla nový zákon 307/2013 Sb. o povinném značení lihu, který se zabývá: „a) povinné značení lihu ve spotřebitelském balení pro účely správy spotřební daně z lihu, b) podmínky nakládání s lihem a c) působnost správních orgánů v souvislosti se značením lihu a s nakládáním s lihem.“43 Tento zákon zavadí kontrolní pásky, které nahrazují kolky, protože jsou mnohem hůře napodobitelné. Povinnost značit líh kontrolními pásky má, osoba, uvádějící balení na trh a líh musí být označen nejpozději v okamžiku uvedení do volného daňového oběhu. Velký rozdíl je v omezení spotřebitelské balení na 1 litr, výjimkou jsou dárkové balení ze skla, ty mohou být do 3 litrů. Jedinou výjimkou jsou spotřebitelské balení do objemu 0.06 l. Toto opatření je chváleno veřejností z toho důvodu, že většina nelegálně vytvořeného alkoholu byla převážena v 6 l kanystrech. Dalším opatřením jsou podmínky pro registraci subjektů, které nově zavedeny. (1) Podmínkami registrace jsou a) spolehlivost, b) bezdlužnost, c) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti distributora lihu, d) skutečnost, že nebyl distributorovi lihu vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti, e) skutečnost, že distributor lihu není v likvidaci nebo v úpadku, a f) poskytnutí kauce g) vhodnost místa značení lihu a h) vybavenost sledovacím zařízením. (2) Podmínky registrace podle odstavce 1 písm. a), b) a d) musí splňovat a) distributor lihu, b) osoba, která je v právnické osobě, která je distributorem lihu, statutárním orgánem nebo 41

Přesně před rokem začala v Česku platit prohibice [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1257168 42 Dopady metanolové kauzy dusí i velkoobchody, musí složit kauci [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/metanolova-afera-rok-pote-0yr/ekonomika.aspx?c=A130513_143932_ekonomika_fih 43 . Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů

28

členem statutárního orgánu, a c) odpovědný zástupce.44

Tyto podmínky vznikly z toho důvodu, že výroba, úprava prodej lihu se stali koncesovanou živností, kde také stát kontroluje a reguluje jejich vydávání. Mají zajistit lepší přehled státní správy o obchodu s lihem a vymahatelnost daňových závazků zejména spotřební daně. Tyto podmínky se vztahují na osoby, které mají povinnost značit líh a to jsou nejen výrobci lihu, ale i dovozci a daňové sklady s lihem. Nejspornější částí toho zákona je výše kauce nutné pro registraci, která se odvíjí od množství převzatých kontrolních pásků pod 25 000 kusů je kauce 500 00045 Kč a nad toto množství je 5 000 00046 Kč. Je možné místo této kauce použít bankovní zálohu. Jedná se o kauci podle některých podniků likvidační a to zejména pro malé a střední podniky.47 Další podmínkou, která zvyšuje kontrolní schopnosti orgánu veřejné správy je vhodnost místa značení lihu, což v praxi znamená, že místo pro značení lihu umožnuje značení lihu a nestěžuje kontrolu prováděného postupu. Toto místo musí být pod dálkovým a nepřetržitým dohledem správce daně, který kontrolu provádí pomocí kamerového zařízení. Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL), která zastupuje výrobce, kteří odvedou více, než 80 % spotřební daně se k danému zákonu vyjádřila takto:

„Senát dnes schválil základní normy, které představují významné nástroje k potlačení černého trhu. Tím by celý proces ale rozhodně neměl skončit. Je třeba vyřešit ještě řadu dalších problémů, uvedl prezident UVDL Petr Pavlík“.48

4.4. Kontrolní pásky Kontrolní pásky, jak bylo výše zmíněno, nahradily funkci kolků. Jsou vydávány Generálním ředitelstvím cel. Jsou to tištěné ceniny na ceninovém papíře s ochrannými prvky. 44 45

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů, § 19

46

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů, § 19

47

Dopady metanolové kauzy dusí i velkoobchody, musí složit kauci [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/velkoobchody-musi-slozit-milionovou-kauci-na-alkohol-pf4/ostrava-zpravy.aspx?c=A140213_2033794_ostrava-zpravy_jog 48 UVDL: boj proti černému trhu s lihovinami teprve začíná [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.uvdl.cz/uvdl-boj-proti-cernemu-trhu-s-lihovinami-teprve-zacina.htm

29

Příjem z prodeje této ceniny je příjmem státního rozpočtu. Objednávat kontrolní pásky může jen registrovaná osoba to nejméně 15 dní před navrženým dnem převzetí. Správce daně má povinnost potvrdit objednávku do 5 pracovních nebo stanovit jiný den převzetí. Je nutné, aby množství kontrolních pásků odpovídalo skutečnosti a další podmínkou, je že osoba povinná značit líh musí uhradit prodejní cenu objednaných kolků nejpozději v den převzetí. Změnou oproti minulosti je: Zákaz předání kontrolních pásek a zákaz neoprávněného nakládání s kontrolními páskami. (1) Osoba povinná značit líh, která převzala kontrolní pásky (dále jen „držitel“), nesmí kontrolní pásky předat jiné osobě; to neplatí, pokud předá kontrolní pásky zahraničnímu dodavateli za účelem značení lihu nebo kontrolní pásky vrátí správci daně. (2) Každému se zakazuje nakládat s neporušenými kontrolními páskami, pokud není a) jejich držitelem, b) tím, komu byly kontrolní pásky předány podle tohoto zákona, nebo c) tím, kdo plní povinnost vrátit kontrolní pásky správci daně podle tohoto zákona.49 Toto ustanovení výrazně ztěžuje nezákonnou manipulaci s kontrolními pásky a snaží se omezit daňové úniky. Další paragraf zavadí povinnost držitele chránit kontrolní pásky před poškození, ztrátě, zneužití a odcizení. Držitel je dále povinen evidovat a provádět jejich pravidelnou inventuru a v případě ztráty, zničení, poškození, odcizení je jeho povinností nejpozději následující den zjištění oznámit toto zjištění správci daně. Další změnou je podle paragrafu 38 : Oznamovací povinnost držitele Je držitel povinen oznámit správci daně: a) počet kontrolních pásek, jimiž byl označen líh uvedený držitelem do volného daňového oběhu, b) objem a druh spotřebitelského balení, ve kterém je obsažen líh, který byl označen kontrolními páskami podle písmene a), c) objemové procento lihu ve spotřebitelském balení podle písmene b), d) evropský zbožový kód (EAN), kterým je opatřeno spotřebitelské balení podle písmene b), e) identifikaci osoby, které byl líh podle písmene a) prodán nebo jinak převeden.50

49 50

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů

30

Toto oznámení je nutno provést nejpozději v den prodeje lihu nebo jeho převodu. Oznámení se provádí elektronicky ve formátu a struktuře umožňující dálkový přístup, který byl zveřejněn správcem daně. Další povinností ukládající tento zákon je povinnost vracet kontrolní poškozené nebo znečištěné pásky do 30 dnů od zjištění tohoto stavu. Pokud by pásky držitel nejpozději do 9 měsíců nepoužil, je nutné je též vrátit. V případě, že držitel přestane být osobou, která musí značit líh, tak jeho neodkladnou povinností je vrátit kontrolní pásky správci daně. Dále podle zákona je každý povinen bezodkladně vrátit kontrolní pásky sejmuté ze spotřebitelského balení lihu bez jejích porušení. Výjimkou je, když tato páska byla sejmuta na místě značení lihu.

4.5. Kontrola převáženého množství lihovin přes vnitřní hranice „U zboží podléhajícího spotřební dani nabytého soukromými osobami pro jejich vlastní potřebu a jimi přepravovaného z jednoho členského státu do druhého vzniká povinnost ke spotřební dani pouze v členském státě, v němž bylo zboží podléhající spotřební dani nabyto. K určení, zda je zboží podléhající spotřební dani uvedené v odstavci 1 určeno pro vlastní potřebu dané soukromé osoby, berou členské státy v úvahu zejména a) obchodní status držitele zboží podléhajícího spotřební dani a důvody jeho držení; b) místo, kde se zboží podléhající spotřební dani nachází, nebo případně užitý způsob přepravy; c) jakýkoli doklad týkající se zboží podléhajícího spotřební dani; d) povahu zboží podléhajícího spotřební dani; e) množství zboží podléhajícího spotřební dani“.51

Jednotliví členové EU si mohou množství zboží podléhající spotřební dani nastavit, jak uznají za vhodné. Ale byly stanoveny minimální limity. Limit pro lihoviny je 10l neboli žádný stát nesmí mít limit pro převážení lihoviny pro osobní spotřebu menší než 10l lihovin. Tato pravidla se nevztahují na osoby mladší 17 let, protože tyto osoby nesmí převážet alkoholické výrobky vůbec. 52

51

Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS 52 Co se smí nebo nesmí převážet [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/citizens/travel/carry/alcohol-tobacco-cash/index_cs.htm

31

V Česku je prováděcí předpis směrnice Zákon o spotřební dani v tomto případě paragraf 5. Jsou zde vyjmenovány maxima, za kterých je ještě považováno přepravované množství určené jen k osobní spotřebě. Pro lihoviny je určeno množství 10l53. Např.: ve Velké Británii toto nařízení bylo prováděno v zákoně The Excise Goods (Holding, Movement and Duty Point) Regulations 2010 přesněji v části 2 13 odstavci. Limit pro dovážení lihovin z ostatních států EU byl stanoven též na úrovni 10l.54

53

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů The Excise Goods (Holding, Movement and Duty Point) Regulations 2010 [online] [cit. 20. 3. 2014]. http://www.legislation.gov.uk/uksi/2010/593/regulation/13/made

54

32

5. Vývoj harmonizace zdanění lihovin v EU Evropské integrace byla založena na čtyřech základních smlouvách: •

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)

•

Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM)

•

Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS),

•

Smlouva o Evropské unii, která je založena na Maastrichtské smlouvě

Harmonizace a koordinace nepřímých daní je stále možná pouze jednomyslným rozhodnutím Rady, která své stanovisko zkonzultuje s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem. Lisabonská smlouva doplnila podmínky, že harmonizace je nutná pro zabránění narušení hospodářské soutěže (tedy nejen, jak bylo dosud, pro vytvoření a správné fungování vnitřního trhu). Tato změna zohlednila skutečnost, že vnitřní trh se již vytvořil. Nenarušení hospodářské soutěže bylo již běžně aplikovaným postupem v daňové oblasti již před podpisem Lisabonské smlouvy

5.1. Úprava daní v smlouvách Evropských společenství Za ustanovení týkající se daňové oblasti požadující spolupráci členských zemí také v daňové oblasti se považují články 95-98 a dále články 100-102 smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Tyto články a jejich rozložení jako by předurčovaly budoucí priority společenství.55 Nepřímými danění se zabývají ve smlouvě čtyři články. Článek 95 zakazoval státům uvalovat na dovážené výrobky jiné daně, než které jsou uplatňovány na domácí zboží, neboli zvýhodňovat domácí výrobu pomocí nepřímých daní. Další článek 96 změnil to, že v případě vývozu zboží do jiného členského státu nesmí refundace daně převýšit hodnotu již vybrané daně. Článek 97 se zabývá omezením nevýhod plynoucí z používání kaskádovité daně z obratu. Nejvýznamnější článek 99 zadal Radě ministrů, aby na základě doporučení Komise a po konzultacích s Evropským parlamentem přijala opatření, které bude nutné pro harmonizaci legislativy nepřímých daní. Aby tyto opatření umožnily správné fungování jednotného evropského trhu. Potřebnost daňové harmonizace v oblasti daní dále upravují články 100-102

55

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 2. vyd. Praha: LINDE, 2006, s. 15. ISBN 80-7201-593-1.

33

5.2. Harmonizace DPH Je pro EU velmi významná, protože její nesoulad narušuje fungování jednotného vnitřního trhu a nahrává daňovým unikům. DPH je prozatím v Evropské unii vybírána podle principu země určení. Na základě tohoto principu se daň vybere až v členském státě, ve kterém se

nachází příjemce plnění a použije se daňová sazba té země, ve které se nachází konečný spotřebitel zboží. V budoucnosti se uvažuje o změně na principu země původu zboží, ale pro tento princip je nutné, aby země měly stejné sazby DPH, což je zatím v nedohlednu. Nejvýznamnější směrnice zabývající se DPH, je 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která zavadí: •

Minimální hodnoty pro DPH: pro sníženou sazbu je 5% a pro základní je to 15 %.

Maxima nejsou určena. •

Vymezení položek, které mohou patřit do snížené sazby DPH

Bohužel i tato směrnice obsahuje nepřeberné množství výjimek, které komplikují právní systém EU56.

5.3. Harmonizace Spotřební daně v Evropské unii Harmonizace spotřební daně 57 je věnováno také značné úsilí, ale přesto se více pozornosti věnuje harmonizaci DPH. Harmonizace byla zaměřena na vyrovnávání výše jednotlivých sazeb, aby domácí výrobky nebyly pomocí nižších nebo nulových sazeb daně zvýhodňovány a to se činilo zejména z obavy, že by to znamenalo omezení jednotného trhu EU a také porušení hospodářské soutěže, protože je to prakticky zvýhodňování domácích výrobků oproti konkurenci. K 1.1 1993 byl uvnitř EU vytvořen systém spotřebních daní. Zpočátku snaha o harmonizaci obsahovala i snahu o sblížení sazeb, ale ta postupně vymizela kvůli problematickému prosazení, ale i přesto se podařilo zavést minimální sazby daně. Tyto obtíže mají dva důvody:58 •

historickou odlišnost spotřebních daní a přístupu k alkoholu v jednotlivých členských

státech, které jsou dost vžité (např. Švédko a Česko viz výše)

56

SMĚRNICE RADY 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty 57 Spotřební daň bývá označována jako akcízy 58 SMĚRNICE RADY 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

34

•

předpoklad tzv. spontánního harmonizačního procesu, což znamená, že: spotřebitelé

v jednotném trhu vytvoří tlak na vlády k harmonizaci spotřební daně, protože budou preferovat produkty s nižší cenou (kterou výrazně ovlivňuje výše daně) a v jednotném trhu mohou nakupovat produkty v kterékoliv zemi EU. Harmonizace spotřebních daní v Evropské unii je upravena ve třech směrnicích: •

tzv. Strukturální směrnice59– ta se upravuje harmonizací struktury spotřebních daní a

dělí spotřební daně na spotřební daně z minerálních olejů, alkoholu a alkoholických nápojů, tabáku a tabákových výrobků. •

Směrnice č. 92/12/EHS60– tzv. horizontální směrnice, která upravuje výrobu, držení a

přepravu produktů, které podléhají spotřební dani. Velkou změnou je zde zavadění výrobků, které se mohou mezi jednotlivými členskými státy pohybovat v podmíněném osvobození od daně. Tento režim je nastaven na základě principu, že z výrobku se platí daň ve státě, kde je spotřebován, ne kde je vyroben (např. lihovina je vyrobena v České republice a pak putuje do Francie v podmíněném daňovém režimu a zde je před spotřebou zdaněna příslušnou sazbou daně). •

Směrnice k aproximaci sazeb výše uvedených spotřebních daní. Která zejména určila

okruh výrobků, které budou spotřební daní zdaněny, protože v tehdejší době byly v různých státech různé systémy spotřební daně s různým okruhem zboží.

5.4. Daňové sklady Daňové sklady vznikly jako jeden z nejvýznamnějších výsledků harmonizace spotřební daně. Zjednodušeně je můžeme definovat jako místo, kde se nachází výrobky, z nichž ještě nebyla zaplacena spotřební daň. V těchto skladech jsou uskladněny vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně. V směrnici 2008/118/ES se stanoví základní pojmy jako definice daňového skladu: „"daňovým skladem" místo, kde oprávněný skladovatel v rámci své podnikatelské činnosti vyrábí, zpracovává, drží, přijímá nebo odesílá zboží podléhající spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně za určitých podmínek stanovených příslušnými orgány členského státu, v němž se daňový sklad nachází.“61 59

Směrnice 92/12/EHS Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS 61 tamtéž 60

35

Směrnice neobsahuje bližší specifikace ohledně vzniku daňového skladu a provozu daňového skladu, ale výslovně stanoví, že je to v pravomoci jednotlivých států. V České republice je daňový sklad definován např. takto: (2) Za daňový sklad se považuje a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99)62.

62

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, § 5

36

Závěr Cílem bakalářské práce na téma „ Koordinace a harmonizace zdanění lihovin v Evropské unii“ bylo popsat proces koordinace a harmonizace spotřební daně z lihu, ale i daně z přidané hodnoty a zároveň se vyjádřit k aktuálním událostem, zejména metanolové aféře a tuto událost zařadit do kontextu práva EU. Cíl práce byl splněn. Harmonizace spotřební daně z lihu je pro zdanění lihovin určující a proto ji byl dán významně větší prostor oproti harmonizaci DPH, což je téma na tolik obsáhlé, že by vyžadovalo samostatnou práci. Charakteristika a důsledky metanolové aféry zde byly obšírně vysvětleny, tuto událost lze srovnávat s událostmi v Estonsku z roku 2001. Harmonizaci a koordinaci zdanění lihovin v EU považuji za zdařilý proces, který má již nyní velké úspěchy. Jediný problém vidím v četných výjimkách, které velmi komplikují evropské právo, které se stává po té velmi nepřehledným. Metanolová aféra i přes své tragické následky odkryla velikost a nebezpečí černého trhu s lihovinami. Následné opatření státu se mi zdají dostatečné, ale je třeba v nich nadále pokračovat, aby byl černý trh s lihovinami omezen na minimum. Budoucí směr, který považuji za ideální pro zdanění lihovin je syntéza principů harmonizace a daňové konkurence. Kdy si státy budou konkurovat sazbou těchto daní, ale určení daně a základ daně již by byly jednotné. Tato idea je již realizována ve Švýcarsku, kdy jednotlivé kantony si stanovují sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob a tím si navzájem konkurují, ale jiné parametry daně jsou již harmonizovány. Vidím v tomto principu možnou budoucnost pro Evropskou unii.

37

Použité prameny Monografie, publikace, sborníky

1.

BAKEŠ, Milan Finanční právo. 3. akualiz. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s. 721. ISBN

80-7179-667-0. 2.

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006,

s.279. ISBN 80-735-7205-2. 3.

KUBÁTOVÁ, Květa Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI,

2009, s. 120. ISBN 978-80-7357-423-9. 4.

LACHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s.

272. ISBN 978-80-7357-320-1. 5.

NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3 vyd.

Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 319. ISBN 978-80-7357-695-0. 6.

ŠELEŠOVSKÝ, Jan; JAHODA Robert. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vyd. Brno:

MU, 2004, s. 170. ISBN 80 -210 -3410 -6. 7.

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 2. vyd. Praha: LINDE, 2006, s. 250. ISBN 80-

7201-593-1. 8.

VEJVODOVÁ, Hanka; KOPŘIVA. Jan. PRÁVO I. – Finanční právo. 3. vyd. Brno:

CERM, 2008. s. 89. ISBN 978-80-214-3730-2.

Právní předpisy Evropské unie 9.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 110/2008 ze dne 15.

ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisný 10. Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS 11. SMĚRNICE RADY 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané

Akademické práce 12. GOTTHARDOVÁ, Dana. BARMANSTVÍ – VÝUKOVÝ TEXT [online]. Brno, 2008 [cit. 2014.03.19.]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/174257/pedf_b/Bakalarska_prace_Gotthardova.pdf 38

13. NOVÁKOVÁ, Pavla. Analýza významných látek v alkoholických nápojích [online]. Pardubice,

2009

[cit.

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34729/1/Nov%C3%A1kov%C3%A1P_Anal%C3%BD za%20v%C3%BDznamn%C3%BDch_MA_2cast_2009.pdf. Bakalářská práce. Pardubická univerzita, Fakulta chemicko-technologická 14. ŠMÍDOVÁ, Iva. Spotřeba alkoholu a její vliv na ekonomiku ČR [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-02-16]. Disertační práce. Masarykova univerzita Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/319802/lf_d/

Právní předpisy České republiky 15. Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ve znění pozdějších předpisů 16. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Elektronické prameny

17. ANDERSON, Peter; BAUMBERG, Ben. Alkohol v Evropě [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/health-eu/doc/alcoholineu_sum_cz_en.pdf 18. Aféra s padělanou vodkou v Estonsku zničila černý trh, říká byznysmen [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57559610-afera-s-padelanou-vodkou-vestonsku-znicila-cerny-trh-rika-byznysmen 19. Co se smí nebo nesmí převážet [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/citizens/travel/carry/alcohol-tobacco-cash/index_cs.htm 20. Depardieu hraje podle Putinova scénáře, kritizuje opozici a Pussy Riot [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/290127-depardieu-hraje-podleputinova-scenare-kritizuje-opozici-a-pussy-riot.html 21. Dopady metanolové kauzy dusí i velkoobchody, musí složit kauci [online]. [cit. 201402-18]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/velkoobchody-musi-slozit-milionovou-kauci-naalkohol-pf4-/ostrava-zpravy.aspx?c=A140213_2033794_ostrava-zpravy_jog 22. European Commission- Taxation and customs union: Excise duty rates [online]. [cit. 2014-03-20].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_b everages/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf

39

23. , Jedovatý alkohol zabil tři lidi, otrávených přibývá [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné

z:

http://www.denik.cz/z_domova/jedovaty-alkohol-zabil-tri-lidi-otravenych-

pribyva-20120910.html 24. Lihoviny.

[online].

[cit.

2014-02-15].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/product_labelling_and_packaging/l67006_ cs.htm 25. Máme dodavatele. Metanol pustili do oběhu schválně, říká policie [online]. [cit. 201403-20].

Dostupné

z:

http://zpravy.idnes.cz/otrava-metanolem-0em-

/krimi.aspx?c=A120924_144930_krimi_zep 26. Miroslav Kalousek: Odmítám teorii o selhání státu [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2012/miroslav-kalousek-odmitam-

teorii-o-selha-7487 27. Pärnu

methanol

tragedy [online].

[cit.

2014-03-13].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/P%C3%A4rnu_methanol_tragedy 28. Petr Pavlík: Černý trh s lihovinami po aféře klesl. Ale na jak dlouho? [online]. [cit. 2014-02-17].

Dostupné

z:

http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/petr-pavlik-cerny-trh-s-

lihovinami-po-afere-klesl-ale-na-jak-dlouho-997331 29. Přesně před rokem začala v Česku platit prohibice [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1257168 30. Slivovice

3-letá

45%

0,5l [online].

[cit.

2014-02-16].

Dostupné

z:

http://shop.rjelinek.cz/zbozi/slivovice-3-leta-45--0-5l 31. Spotřeba alkoholu klesá. Stále vede pivo a posiluje víno. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/data/spotreba-alkoholu-klesa-stale-vedepivo-a-posiluje-vino_275978.html 32. Švédský monopol maloobchodního prodeje alkoholických nápojů [online]. [cit. 201403-20].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/stockholm/cz/ekonomika_a_obchod/sektorove_zpravy/svedsky_monopol _maloobchodniho_prodeje.html 33. UVDL: boj proti černému trhu s lihovinami teprve začíná [online [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.uvdl.cz/uvdl-boj-proti-cernemu-trhu-s-lihovinami-teprve-zacina.htm 34. Vodka Božkov Konzum.37,5% 0,5L [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://eshop.hyveco.cz/vodka-bozkov-konzum37-5-0-5l-4646.html

40

35. ZPRÁVA O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2013 [online].

[cit.

2014-03-13].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2013/vlada-zprava-plneni-sr-1-pol2013-14574

Ostatní prameny 36. Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nové mimořádné opatření ze dne 27.9 2012 s účinností od 13:25 hodin. [online]. [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 33888/2012. 2012. 37. Mimořádné_opatření_ze_dne_12_09_2012. [online]. [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 32337/2012. 38. Nové mimořádné opatření ze dne 14. 9. 2012 [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2013 [cit. 2014-02-17]. In: MZDR 32317/2012. 39. The Excise Goods (Holding, Movement and Duty Point) Regulations 2010 [online] [cit. 20. 3. 2014]. http://www.legislation.gov.uk/uksi/2010/593/regulation/13/made 40. Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. červen 2003. Arnoud Gerritse proti Finančnímu úřadu Neukölln-Nord. Věc C-

41

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Daňová konkurence………………………………………………………….15 Tabulka č. 2 Daňová harmonizace……………………………………………...…………15 Tabulka č. 3 Zdanění lihu………………………………………………………………….20 Tabulka č. 4 Zdanění lihoviny 1 …………………………………………………………..22 Tabulka č. 5 Zdanění lihoviny 2 …………………………………………………...….…..23 Tabulka č. 6 Výnos ze spotřební daně z lihu ……………………………………….……..24

Seznam grafů Graf č. 1 Zdanění lihovin ……………………………………...………………………….21 Graf č. 2 DPH v EU… …..…………………………………………………………….….22

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Formy mezinárodní daňové spolupráce……………………………………..17 Obrázek č. 2 Produkt……………………………………………………..………………..18

42