VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ
FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT DEPARTMENT OF FINANCES
PROBLEMATIKA HARMONIZACE PŘÍMÝCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A QUESTION OF DIRECT TAX HARMONIZATION IN THE EUROPEAN UNION
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS
AUTOR PRÁCE
PAVLÍNA MANCLOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
JUDR. ING. JAN KOPŘIVA
SUPERVISOR
BRNO 2008
1
Zadání BP – externí papír
2
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se harmonizace přímých daní, v krátkosti daní nepřímých a základních údajích o vzniku Evropské Unie. Součástí práce je také průzkum, na jehož základě bude zjištěn názor firem na harmonizaci přímých daní.
Annotation This thesis deals with the question of direct tax harmonization, briefly with indirect taxation and basic data about the European Union formation. Research creates a part of the work which will reveal the attitude of companies to the direct tax harmonization.
Klíčová slova Daňová harmonizace, přímé daně, nepřímé daně, daň z příjmu korporací, škodlivá daňová soutěž, efektivní sazba daně, daň z přidané hodnoty, Evropská unie.
Keywords Tax harmonization, direct taxation, corporation income tax, harmful tax competition, effective tax rate, value added tax, European Union.
3
Bibliografická citace MANCLOVÁ, P. Problematika harmonizace přímých daní v Evropské unii. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 45 s. Vedoucí bakalářské práce JUDr. Ing. Jan Kopřiva.
4
Prohlášení autora Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne 30. května 2008
--------------------------Podpis autora
5
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Janu Kopřivovi za účinnou metodickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
V Brně dne 20. května 2008
--------------------------Podpis autora
6
OBSAH: Obsah: ............................................................................................................................... 7 Úvod.................................................................................................................................. 8 1
2
3
4
Evropská unie ........................................................................................................... 9 1.1
Historie Evropské unie ..................................................................................... 9
1.2
Evropská společenství ...................................................................................... 9
Harmonizace nepřímých daní – Daň z přidané hodnoty (DPH) ............................. 18 2.1
Historie DPH v Evropské unii ........................................................................ 18
2.2
Charakteristika daně z přidané hodnoty.......................................................... 18
2.3
Charakteristika daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie................... 18
2.4
Směrnice Evropských společenství k harmonizaci daně z přidané hodnoty .. 19
2.5
Informační povinnosti k dani z přidané hodnoty............................................ 21
2.6
Předpokládaný budoucí vývoj ........................................................................ 22
Harmonizace přímých daní..................................................................................... 24 3.1
Vymezení pojmu daňové harmonizace a její rozdělení .................................. 24
3.2
Daňová harmonizace a konkurence ................................................................ 25
3.3
Harmonizační proces a harmonizace přímých daní........................................ 26
3.4
Efektivní sazba daně ....................................................................................... 29
3.5
Legislativa v oblasti přímých daní.................................................................. 30
Praktická část .......................................................................................................... 34 4.1
Rozbor otázek dotazníku: ............................................................................... 34
4.2
Stručné shrnutí ................................................................................................ 38
Závěr ............................................................................................................................... 39 Použitá literatura ............................................................................................................. 40 Seznam obrázků a grafů.................................................................................................. 43 Přílohy............................................................................................................................. 44
7
ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je přiblížit problematiku harmonizace daní v rámci Evropské unie. Jelikož Česká republika je již od roku 2004 členem EU, týká se tento problém také naší republiky. Vzhledem k růstu globalizace a neustálého vývoje v obchodování mezi státy, je třeba z pohledu mezinárodních organizací nějakým způsobem zabránit daňovým únikům. Proto se organizace jako je EU, OECD a mnoho další zabývá touto otázkou. Hlavní snahou EU je fungování společného trhu, ke kterému má právě daňová harmonizace napomoct. V několika posledních letech je harmonizace přímých daní, převážně daní z příjmů korporací velmi diskutovaným tématem. Vzhledem k tomu, že harmonizace daní nepřímých je v dnešní době již určitým způsobem dokončena a k žádným závažným krokům v této oblasti v následujících několika letech nedojde, je na řadě zkorigovat harmonizace daní přímých. Jedním z hlavních úkolů bakalářské práce bude zjistit, jak se na tento problém dívají podniky, kterých se harmonizace bude týkat.
8
1 EVROPSKÁ UNIE 1.1 Historie Evropské unie Myšlenka politického sjednocení Evropy je již velmi stará. Evropské země se snaží o sjednocení už dlouhou dobu (např. můžeme uvést Adolfa Hitlera za druhé světové války, ale historie sahá ještě hloub až do starověkého Řecka). Určité sjednocení několika států Evropy se podařilo po druhé světové válce, kdy průmysl byl nejvíce orientován na výrobu zbraní. Pomoc USA při obnově se jevila jako nevyhnutelná. To však vedlo pouze ke studené válce – na jedné straně západoevropské země a na straně druhé SSSR, což na dlouhá desetiletí Evropu rozdělilo. Snahou bylo vytvořit takové politické a hospodářské zázemí, které by Německu zabránilo vyvolat další světovou válku. Všechny tyhle aspekty vedly západoevropské země k hlubší integraci. Avšak existovalo spoustu různých názorů – za jmenování stojí známý Marshalův plán, který vedl ke vzniku Organizace pro Evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC).
1.2 Evropská společenství 1.2.1 Evropské sdružení uhlí a oceli Aby se zabránilo válkám v sousedských zemích Evropy, začíná politické a hospodářské sjednocování evropských zemí v roce 1951 vznikem Evropského společenství uhlí a oceli (ES-UO). Jeho cílem bylo zajistit trvalý mír v evropských státech. Zakládajících členů bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Síla ES-UO byla v tom, že vyhovovala spoustě zájmům západoevropských zemí. Jevilo se jako velmi strategické začít považovat ocelářský průmysl a těžbu uhlí za oblast hodnou kontroly. Zvláště po druhé světové válce, kdy byl veškerý průmysl orientován na výrobu zbraní a tudíž to byla oblast společná pro téměř všechny státy Evropy, které byly postiženy válkou. Počátkem roku 1950 nařídil francouzský ministr zahraničí Schuman kontrolu těžby uhlí a výrobu oceli Francie a Německa. Schuman tímto chtěl natrvalo zabránit dalšímu možnému válečnému konfliktu mezi Francií a Německem1.
1
http://www.infoplease.com/ce6/history/A0817880.html
9
Také tímto položil základní kámen hospodářské a posléze i politické evropské integraci. Smlouva o evropském sdružení uhlí a oceli se stala základem pozdějšího procesu sjednocování západní Evropy. Smlouva o ES-UO byla průlomem na poli hospodářské a obchodní spolupráce ve dvou směrech2: 1) ambiciózní politické cíle – kromě myšlenky volného obchodu zahrnovaly také jednotný trh v oblasti materiálu – smlouva tak měla zabezpečit stabilní a dostatečné dodávky v oblasti koksu, železa, rud, uhlí, oceli a odpadového železa všem členským státům, což mělo vést k modernizaci ekonomiky a zvýšení životní úrovně 2) založení řídící a kontrolní instituce – měly své pravomoci např. v rušení a stanovení bariér, státních dotací, poplatků, restriktivních opatření, stanovení pevných cen apod.
1.2.2 Evropské obranné a politické společenství V roce 1952 země, které založili ES-UO, podepsaly smlouvu o založení Evropského obraného společenství. Chtěli tím vytvořit unii překračující rámec NATO a hlavně začlenit Západní německo do obranných struktur. O rok později vypracovaly tyto země návrh smlouvy o Evropském politickém společenství s vlastní listinou základních práv a svobod, čímž se zdálo být hospodářské a politické sjednocení západní Evropy na dosah. Jenže při závěrečném podepisování těchto smluv se vyskytly problémy na straně Francie a Itálie a společenství nakonec nevzniklo. Tento neúspěch sice ukázal, že rychlá západoevropská integrace by nebyla nejvhodnější, ale na druhou stranu se ukázalo, že další alternativní pokusy by mohly mít v budoucnu úspěch.
2
KEŘKOVSKÝ, Miloslav, KEŘKOVSKÁ, Alena. Evropská unie: historie, instituce, ekonomika a
politiky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 142 s. ISBN 80-7226-196-7
10
1.2.3 Evropské hospodářské společenství, Euratom V roce 1957 po intenzivních vyjednáváních došlo k podpisu smluv o Evropském hospodářském společenství (EHS) a evropském atomovém společenství (EURATOM), které vešly v platnost 1. 1. 1958. Tyto smlouvy byly založeny Římskou smlouvou. I tuto smlouvu podepsali země Beneluxu, Francie, Německo a Itálie. Ustanovení smlouvy o EHS se týkala především sporných oblastí, na kterých se vlády mohly dohodnout. Ty oblasti, na kterých se vlády dohodnout nedokázaly, byly ve smlouvách jen okrajově nebo vůbec. Například pravidla pro obchod byly definovány velmi jasně, na druhou stranu otázky zemědělství a sociální politiky jen okrajově. A právě oblast volného obchodu byla hlavním, co tato smlouva řešila. Byla také neformálně nazývána jako „Společný trh“. Hlavním úkolem Euratomu je přispět k vytvoření podmínek pro rychlý růst jaderného průmyslu. Jednoduše využívat jadernou energii k mírovým účelům. Dalšími úkoly jsou např. ochrana zdraví, investice do jaderného průmyslu, spolupráce na výzkumu a vývoji, společný jaderný trh apod.
1.2.4 Evropská společenství Tím, že vznikly už tři společenství: Evropské sdružení uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství a Evropské atomové společenství, tak od roku 1967 začal být používán společný název Evropská společenství. Stala se specifickou mezinárodní organizací, která se dále ubírala ke společné evropské integraci. Ještě dříve než se předpokládalo, v roce 1968, vznikla celní unie ES v průmyslové oblasti. Byly vytvořeny také regulační mechanismy na trhu se zemědělskými produkty. Vývoj pokročil až tak, že v roce 1970 byla zrušena zemědělská cla. Však nejen úspěchy provázely vytvoření ES, a objevily se i první problémy. Zpočátku byl problém v rozhodnutí o regulaci cen zemědělských výrobků. Situace ohledně zemědělství vyústila v problém zejména při návrhu na zavedení vlastních příjmů ES. Tento návrh se nelíbil hlavně Francii, která zavedla politiku „prázdné židle“, čímž zkomplikovala jednání v tomto směru.
11
Za rok dotvoření ES je považován rok 1970, kdy po prosincovém jednání předešlého roku v Haagu byly definovány jedny z hlavních cílů ES: -
zavedení společného trhu se společným financování zemědělství
-
prohloubení integrace v oblasti hospodářské a měnové
-
těsnější politická spolupráce
-
další rozšiřování ES
-
finanční příspěvky členů ES budou nahrazeny vlastními příjmy ES, což by vedlo ke zvýšení rozpočtových pravomocí ES.
Otázky spolupráce a vzájemných vztahů byly řešeny na pravidelných poradách zástupců států (zpravidla ministrů zahraničí). Tyto porady jsou pravidelně pořádány dodnes. Vytváření hospodářské a měnové unie bylo problémové. V té době po předložení koncepce měnové unie, v roce 1971 vypukla světová měnová krize, která v roce 1973 vyústila ke zhroucení světového měnového systému. Následná ropná krize také zkomplikovala vytvoření této unie. V roce 1979 se podařilo již založit Evropský měnový systém a tím částečně překonat tuto krizi. Zcela však krize byla překonána až v 80. letech, kdy už byly pomalu započaty úkony k vytvoření Evropské unie. Naopak právě rozšiřování ES šlo velmi dobře a dá se říci, že hlavní rozšíření probíhalo ve třech vlnách. 1. rozšíření nastalo v roce 1973, kdy byla přijata Velká Británie, Irsko a Dánsko. V prvním rozšíření se také hlásilo Norsko, ale jeho občané v referendu účast v ES zamítli. V roce 1981 v rámci druhé vlny se přidalo Řecko a v roce 1986 Španělsko a Portugalsko. V té době až do 90. lete se hovoří o „Evropské 12“. V 3. vlně bylo přijato v roce 1995 Rakousko, Finsko a Švédsko. Pouze tyto státy byly přibrány z několika dalších, které se v letech 1987 – 1994 hlásily; byly jimi: Turecko, Malta, Kypr, Norsko, Polsko, Maďarsko, Švýcarsko, které ale nakonec odstoupilo samo, jelikož v referendu byl jeho přístup zamítnut, a tři státy, které byly přijaty. V roce 1995 si podalo žádost Rumunsko, Slovensko, Lotyško, Estonsko, Litva a Bulharsko, o rok později také ČR. Tím, že se ES rozrůstalo a tvořilo ho již tolik států, rostl také jeho význam, proto vystupovalo jako důvěryhodnější. Ale zase na druhou stranu rozhodování bylo daleko složitější vlivem různých národních a politických zájmů.
12
1.2.5 Akt o jednotné Evropě Smlouva i jednotné Evropě byla podepsána v roce 1986 dvanácti členskými státy a vstoupila v platnost o rok později. Stala se novelizací základních smluv o ES (ESUO, EHO a Euratom). Tato smlouva byla vytvořena z jednoho hlavního důvodu a to, že bylo třeba rozšířit pravomoci ES k vytvoření jednotného trhu. Je brána jako první velká reforma ES, která se stala základem pro Maastrichtskou smlouvu. K ještě větší integraci evropských států bylo třeba dalších integračních prvků, které ovlivňovalo spoustu faktorů3: a) interních – např. můžeme uvést snahu Německa a Francie o vytvoření jednotné hospodářské a měnové unie, kde by byla společná měna, b) externích – největší vliv měl rozpad tehdejšího SSSR, kdy ES muselo začít řešit problémy celoevropské a nejen problémy západoevropských zemí.
1.2.6 Maastrichtská smlouva a vznik Evropské unie Maastrichtskou smlouvu podepsalo 12 členů ES v roce 1992. Na základě této smlouvy vzniká Evropská unie (EU). Evropské společenství se stalo integrační organizací členských států EU, což vedlo k realizaci cílů uvedených v Maastrichtské smlouvě.4 Zahrnuje v sobě 3 společenství. Smlouva o EU prohloubila integrační proces, což vedlo k tomu, že některé politické kompetence jednotlivých států přešly na orgány EU. EU se zaměřila především na zahraniční a bezpečnostní politiku, justici a vnitřní věci. Vznik EU podpořil také rozvoj a vznik měnové unie a zavadění jednotné měny eura.
3
KEŘKOVSKÝ, Miloslav, KEŘKOVSKÁ, Alena. Evropská unie: historie, instituce, ekonomika a
politiky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 142 s. ISBN 80-7226-196-7 4
http://www.econlib.org/library/Enc/EuropeanEconomicCommunity.html
13
Hlavními cíly EU se staly5: -
podpora evropského rozvoje tím, že se vytvoří hospodářská unie bez vnitřních hranic a zavede se měnová unie s jednotnou měnou
-
soudržnost a posilování v sociální oblasti
-
další rozšiřování EU o státy střední a východní Evropy
-
udržování míru a jednotná obranná politika
-
právo a vnitřní politika
-
zlepšení životních a pracovních podmínek, politika zaměstnanosti
-
stabilní obchodní podmínky a volná soutěž
-
ochrana práv a zájmů členských států a jejich občanů
-
společná zahraniční a bezpečnostní politika
-
pomoc rozvojovým státům
Zvláštností je, že nejsou definovány ve smlouvě o EU priority těchto cílů.
Obrázek 1.1Evropská unie – historie, smlouvy a struktura, zdroj: wikipedie V dnešní době tvoří EU 27 států6 -
12 zakládajících států a to: Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Řecko, Portugalsko a Španělsko
-
v roce 1995 přistoupily: Finsko, Rakousko a Švédko
5
http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zem_politika_11303.html?year=PRESENT
6
http://europa.eu/abc/european_countries/index_en.htm
14
-
v roce 2004: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko
-
v roce 2007 : Bulharsko a Rumunsko.
Kandidátské země do EU momentálně tvoří: -
Chorvatsko, jehož vstup podle dosavadních jednání by měl být v roce 2009
-
Turecko, jeho vstup je velmi složitý a debaty o vstupu se vedou již několik desetiletí a odhaduje se, že ještě nejméně deset let se o jeho vstupu bude jednat
-
Makedonie – vstup do EU se předpokládá v letech 2010-2015
-
Norsko
-
Švýcarsko
Tabulka 1.1 Přehled zemí EU
země
vstup
obyvatelé (v 2006)
mil,
rozloha (km²)
HDP (PPP) na hlavu (v
EUR, %
křesel v EP
hlasů v Radě
2006)
průměru
28 700
122,7
24
12
Belgie
1958 10,51
30 528
Bulharsko
2007 7,72
110 912 8 700
37,2
18
10
Česko
2004 10,25
78 866
18 600
79,5
24
12
Dánsko
1973 5,43
43 094
29 700
126,9
14
7
Estonsko
2004 1,34
45 100
15 700
67,1
6
4
Finsko
1995 5,26
338 145 27 300
116,7
14
7
Francie
1958 63,00
551 500 26 500
113,3
78
29
Irsko
1973 4,21
70 273
33 700
144,0
13
7
Itálie
1958 58,75
301 318 24 300
103,9
77
29
Kypr
2004 0,77
9 251
21 900
93,6
6
4
Litva
2004 3,40
65 300
13 600
58,1
13
4
Lotyšsko
2004 2,29
64 600
13 100
56,0
9
7
15
Lucembursko
1958 0,46
2 586
65 300
279,1
6
4
Malta
2004 0,40
316
18 000
76,9
5
3
Maďarsko
2004 10,08
93 032
15 300
65,4
24
12
Německo
1958 82,44
357 022 26 500
113,3
99
29
Nizozemsko
1958 16,33
41 528
130,8
27
13
Polsko
2004 38,16
312 685 12 400
53,0
53
27
Portugalsko
1986 10,57
91 982
17 500
74,8
24
12
Rakousko
1995 8,27
83 858
30 200
129,1
18
10
Rumunsko
2007 21,61
238 391 8 800
37,6
35
14
Řecko
1981 11,13
131 957 20 800
88,9
24
12
Slovensko
2004 5,39
49 033
14 700
62,8
14
7
Slovinsko
2004 2,00
20 256
20 400
87,2
7
4
1973 60,39
242 900 27 900
119,2
78
29
Španělsko
1986 43,76
505 992 23 900
102,1
54
27
Švédsko
1995 9,05
449 964 28 200
120,5
19
10
EU celkem
1958 492,96
4330389 23 400
100,0
785
345
Spojené království
30 600
Zdroj: wikipedie 1.2.7 Instituce 7 EU unie má tři základní orgány. Jsou jimi: o Evropský parlament – zastupuje občany EU a je jimi také volen o Rada Evropské unie – zastupuje jednotlivé členské státy o Evropská komise – chrání zájmy EU jako celku Dalšími významnými orgány jsou: o Evropský soudní dvůr – kontroluje dodržování evropského práva o Účetní dvůr – kontroluje a dohlíží na financování EU
7
http://europa.eu/institutions/index_cs.htm
16
Další orgány se specifickými úkoly: o Evropský hospodářský a sociální výbor o Evropská centrální banka o Evropská investiční banka o Evropský investiční fond o Výbor regionů o Evropský veřejný ochránce práv o Evropský inspektor ochrany údajů o Evropský úřad pro výběr personálu o Evropské správní školy o Úřad pro úřední tisky ES
Obrázek 1.2 Přehled institucí Evropské unie, zdroj www.euroskop.cz
17
2 HARMONIZACE
NEPŘÍMÝCH
DANÍ
–
DAŇ
Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH) 2.1 Historie DPH v Evropské unii V dubnu1967 byly přijaty první dvě směrnice DPH, které měly za úkol nahradit daně z obratu ve státech EU. Nicméně tyto první směrnice stanovily pouze hlavní strukturu systému, vymezily DPH i strukturu sazeb. Velkým průlomem byla až v květnu 1977 Šestá směrnice, která stanovila jednotné krytí DPH. Základní sazba se pohybuje od minima 15% do 25% a snížená sazba musí být minimálně 5%. Krytí DPH se rovněž liší stát od státu8. Leč pravdou je, že ne většina států tyto hranice dodržuje. Existuje několik států, které dodnes mají sníženou sazbu nižší než 5%. Francie byla první zemí v EU, která přijala a implementovala daň z přidané hodnoty. Bylo podmínkou, aby státy, které chtěly vstoupit do EU, měly zavedený systém daně z přidané hodnoty.
2.2 Charakteristika daně z přidané hodnoty Daní z přidané hodnoty se rozumí zdanění hodnoty zboží nebo služby, kterou plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží nebo služby. Mechanismus daně z přidané hodnoty odstraňuje duplicitu a daň je pak vhodná díky své neutralitě k mezinárodním transakcím9
2.3 Charakteristika daně z přidané hodnoty v zemích evropské unie Od 1. 1. 1987 se stala jedinou všeobecnou nepřímou daní ve všech členských zemích. Byla již zrušena daň z obratu, která byla mnohem více náchylnější k daňovým podvodům a duplicitě než daň z přidané hodnoty. Z počátku, kdy v EU nebylo ještě tolik zemí, bylo celkem jedno, který typ obratové daně daná země zvolila pro svůj daňový systém. Toto tvrzení však přestalo platit
8
http://www.nbs.sk/BIATEC/BIA12_04/8_12.PDF
9
DUŠEK, J. DPH po vstupu do EU zákon s přehledy k 1. 5. 2004. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing,
2004. 152 s. ISBN 80-247-0994-5.
18
při snaze o uvolnění bariér zahraničního obchodu. V tuto chvíli se daň z obratu hůře kontroluje. Daň z přidané hodnoty je daní vícefázovou tzn., že je ukládána ve všech částech výroby i prodeje určité komodity. Daň z přidané hodnoty se vybírá podle principu10: a) Princip země původu – daň z přidané hodnoty se vybírá z komodity již v zemi členského státu, odkud se zdaňovaná komodita dodává. V tomto případě se používají sazby platné pro zemi původu. b) Princip země spotřeby – daň se vybere až v členském státě, ve kterém je příjemce zdanitelného plnění. Dodávající subjekt je osvobozen od daně, v daném případě se uplatňují sazby platné v zemi spotřeby.
2.4 Směrnice Evropských společenství k harmonizaci daně z přidané hodnoty Realizace dohody o jednotném zavedení a používaní daně z přidané hodnoty ve všech členských zemích EU však nebyla jednoduchá. Neboť význam daně z přidané hodnoty stále roste, zabývalo se touto problematikou v mnoha obdobích již několik směrnic, které se vzájemně rušily či doplňovaly. Harmonizaci můžeme v této oblasti rozdělit do dvou základních fází. V první fázi šlo především o zavedení daně z přidané hodnoty, v druhé fázi potom o harmonizaci legislativy včetně přiblížení sazeb. Již v 60. letech připravila Evropská komise řadu směrnic na základě rozhodnutí o nahrazení daně z obratu daní z přidané hodnoty. 1) první směrnice č. 67/227/EEC11 -
jsou v ní uvedeny příčiny nutnosti přejít na systém daně z přidané hodnoty
-
definovala daň z přidané hodnoty a stanovila jako datum zavedení daně z přidané hodnoty 1. 1. 1970 ve všech členských zemích (termín byl odkládán navazujícími směrnicemi)
10
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska.
2. vyd. Praha: Linde, 2007. 255 s. ISBN 978-80-7201-649-5 11
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2005. 235 s.
ISBN 80-7357-142-0.
19
-
zákaz jakékoliv nové nepřímé daně, která by mohla dani z přidané hodnoty konkurovat (tento věcný obsah převzala od 1. 1. 2007 nová směrnice č.2006/112/EC)
2) druhá směrnice č. 67/228/EEC -
vymezovala pojmy: místo zdanitelného plnění, území státu, dodání zboží, poskytnutí služby, osobu podléhající dani
-
umožnila zavedení různých sazeb
-
členské státy mohly ve své legislativě přijmout zvláštní ustanovení k zabránění daňovým podvodům
-
zavedla speciální režim zdaňování pro malé podniky a pro zemědělské subjekty
Tato směrnice byla nahrazena v roce 1977 přelomovou šestou směrnicí. Mezi druhou směrnicí a šestou směrnicí bylo vydány ještě 3 směrnice, které se týkaly především přistoupení Itálie a Belgie do EU. Šestá směrnice č. 77/388/EEC prohloubila harmonizaci národních úprav daně z přidané hodnoty. Odstranila v naprosté většině rozdíly v legislativě členských zemí a tímto také dala členským státům menší odchylku v právě legislativy. Z této směrnice vychází a čerpá z ní věcný obsah nová směrnice č. 2006/112/EC. Za zmínku stojí také Směrnice č. 91/680//EEC, která zrušila daňové hranice v členských zemích, a Směrnice č. 92/77/EEC, která stanovuje minimální formy sazby daně z přidané hodnoty (s účinností od 1. 1. 1993 minimální hranice pro základní sazbu 15% a pro sníženou sazbu 5%). 3) Směrnice Rady č. 2006/112/EC -
založena na věcném obsahu šesté směrnice
-
vytvořena dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty se stala od 1. 1. 2007 novým platným dokumentem harmonizace daně z přidané hodnoty
-
ošetřuje a vymezuje především předmět daně, osoby povinné k dani, místo plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ, sazby, osvobození a odpočet daně, teritoriální působnost, zdanitelné transakce, osoby povinné
20
k dani a jejich povinnosti, zvláštní režimy, zjednodušené postupy a ustanovuje Výbor pro daň z přidané hodnoty
2.5 Informační povinnosti k dani z přidané hodnoty 2.5.1 Pro lepší kontrolu a snadnější vzájemný obchod byly zavedeny povinně: a) daňové identifikační číslo (DIČ) -
je povinné
-
dvoumístný alfabetický kód, který se uvádí před samotný kód daňového subjektu (hned rozeznáme, v které zemi je daňový subjekt registrován k dani)
-
po registraci získá daňový subjekt osvědčení o registraci
b) datový systém VIES -
lze ověřit, zda v dané zemi existuje určité DIČ
-
neuvádí názvy daňových subjektů
c) kontrolní statistický systém Intrastat -
byl zaveden ke kontrole pohybu přes hranice členských zemí, jelikož tento pohyb není kontrolován již celními orgány
-
měsíční statistická hlášení zachycují pohyb zboží, příjem a odeslání intrakomunitárních plnění
-
princip: o odběratel i dodavatel podávají hlášení nezávisle na sobě o hlášení se týká pouze zboží o nevychází se z okamžiku fakturace, ale z okamžiku skutečného příjmu o zásilky se rozlišují druhově ne chronologicky o ve všech členských se vykazuje hlášení stejných dat
21
2.6 Předpokládaný budoucí vývoj Daň z přidané hodnoty je již určitým způsobem v EU harmonizovaná, ale orgány EU se stále snaží o další harmonizaci a vylepšení. Členské státy si jsou vědomy, že harmonizace DPH ovlivní jak jejich daňovou strukturu, tak může mít následky na hospodářské, rozpočtové a sociální oblasti. Pro nové příchozí státy do EU byly zajištěny přechodná ustanovení především ve formě snížených sazeb daně z přidané hodnoty v některých oblastech. Členské státy se stále snaží o prodloužení těchto přechodných ustanovení. Např. i v ČR můžeme zmínit sníženou sazbu na stavební práce do konce roku 2007. Jinak pro všechny členské státy je to snížená sazba na služby s vysokým podílem lidské práce do konce roku 2010 a to z důvodu podpory zaměstnanosti. Složitější situací je však zavedení jednotné sazby v Evropské unii. Prozatím jsou dány jen minimální sazby. Cílem EU je zavedení principu země určení na principu země původu. Tento princip právě předpokládá stejnou sazbu DPH, jelikož v opačném případě by identická komodita měla na trhu jinou sazbu daně a tím pádem by byl rozdíl i v ceně komodity. Tento princip se však nelíbí členským zemím a nejsou pro zavedení sjednocených sazeb, tudíž se dá předpokládat, že současný princip země původu, který je zakotven ve Směrnici 2006/112/EC bude ještě dlouho zachován. Další krok, který chce EU podniknout, je především ve zjednodušení administrativy, aby jako doposud se nemusel plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění registrovat a podávat v daném státě EU daňové přiznání. Důležitý krok, který doprovází harmonizaci již od jejího počátku, je snaha o zamezení daňových úniků a uchylování se do daňových rájů.
22
VAT/GST EU 2007 Kypr
15
Lucembursko
15
Španělsko
16
Velká Británie
17,5
Malta
18
Litva
18
Lotyšsko
18
Estonsko
18
Řecko
19
Německo
19
Slovenská republika
19
Rumunsko
19
Holandsko
19
Česká republika
19
Francie
19,6
Itálie
20
Maďarsko
20
Bulharsko
20
Rakousko
20
Slovinsko
20
Portugalsko
21
Irsko
21
Belgie
21
Finsko
22
Polsko
22
Švédsko
25
Dánsko
25
Graf 2.1 Sazby DPH v EU 2007, Zdroj: KPMG
23
3 HARMONIZACE PŘÍMÝCH DANÍ 3.1 Vymezení pojmu daňové harmonizace a její rozdělení Zpočátku je třeba definovat si některé pojmy: Je nutné rozlišovat pojem daňová harmonizace a daňová koordinace, která je procesem uzavírání dohod s cílem zamezení praní špinavých peněz, omezení škodlivé daňové konkurence apod. Cílem daňové koordinace je sestavit takový standard, který by byl průhledný, např. můžeme jmenovat smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V případě daňové harmonizace se jedná o společný daňový systém a sladění jednotlivých daní států na základě společných pravidel. Cílem daňové harmonizace je zavedení a fungování jednotného trhu.
Harmonizace daně probíhá ve třech fázích: -
určení daně, která má být harmonizována
-
harmonizace daňového základu
-
harmonizace daňové sazby
Dále můžeme harmonizaci rozdělit do několika úrovní: -
daně jsou rozdílné ve všech zemí
-
některé daně jsou společné a některé si země ponechá své
-
všechny daně ve všech zemích jsou stejné
Úroveň daňové harmonizace se dělí: -
neexistuje žádná harmonizace – státy nepodepíší ani smlouvy o zamezení dvojího zdanění ani nemají spolupráci na administrativní úrovni
-
existuje mírná harmonizace – kde právě státy mají podepsané smlouvy o zamezení dvojího zdanění i spolupracují na administrativní úrovni
Z pohledu fungování jednotného trhu se dá harmonizace rozdělit na: -
pozitivní – sbližování daňových systémů probíhá prostřednictvím směrnic, nařízení a dalších legislativních nástrojů, které jsou užívány k prosazování harmonizace Evropskou komisí, to pak směřuje k tomu, že všichni členové mají stejná pravidla
24
-
negativní – opatření jsou tvořena na základě judikatury Evropského soudního dvora, ne na základě směrnic; jedná se o určité případy, které mohou být pro ostatní státy vzorem, ale jsou závazné jen pro státy, o kterých tak vznesl Evropský soudní dvůr rozhodnutí
Dle aktuálního vývoje lze definovat harmonizaci -
přímou – ustanovuje se harmonizace dle daňových směrnic, tedy přímo
-
nepřímou – harmonizace se dosahuje prostřednictvím jiných oblastí práv – např. u zdaňování společností je stále větší snaha o harmonizaci daňového základu povinností účtovat dle norem Mezinárodních účetních standardů (IFRS) a také prostřednictvím práva obchodního
3.2 Daňová harmonizace a konkurence Snaha harmonizace daní probíhá již od 60. let minulého století. Zpočátku byly tato snahy velmi ambiciózní – snahou bylo harmonizovat nejen strukturálně ale i daňové sazby. Avšak po částečném selhání se začalo uvažovat o hlavním cílu daňové harmonizace a tím bylo zavedení a fungování jednotného trhu. Do dnešní doby neexistuje jednotný názor, jestli zachovat daňovou konkurenci v jednotlivých státech nebo se snažit o daňovou harmonizaci. Daňová konkurence vytváří tlak, aby byly daně a vládní výdaje snižovány, a proto je velmi významným faktorem ke zmírnění omezení světové ekonomiky.
Negativní stránky harmonizace -
ztráta fiskální autonomie a zásah do suverenity členských států
-
vede k vyšším daňovým sazbám
-
způsobuje pomalejší růst ekonomiky
-
ohrožuje rozpočet zemí
-
umožňuje nadměrnou expanzi ve veřejném sektoru
V případě daňové konkurence nelze hovořit jako o konkurenci obecně. Klasická definice konkurence zní: konkurence je faktor, který zvyšuje tržní efektivnost, protože umožňuje nejefektivněji alokovat volné zdroje. Ale v pojetí daňové konkurence je tomu
25
jinak. Pokud poplatník nedostane ekvivalentní hodnotu za zaplacenou daň, není pro něj výhodné v daném státě zůstávat a dále platit daně. Daňová konkurence tedy vede k soutěži mezi státy o udržení svých poplatníků.
Negativní stránky daňové soutěže: -
zvyšuje se daňové zatížení práce a snižuje zatížení kapitálu
-
deformuje efektivní alokaci kapitálu a služeb
-
vede k neefektivnímu poskytování veřejných služeb
-
zvyšuje relativní konkurenceschopnost státu, ale na druhé straně u ostatních států snižuje příjmy státních rozpočtů a ekonomický růst
-
vede ke škodlivé daňové soutěži což znamená, že jednotlivé země vedou soutěž o mobilní faktory (např. kapitál), snižují jejich daňové zatížení, což vede ke zvyšování daňového zatížení nemobilních faktorů (např. práce) a to je pak podmíněno přesouváním kapitálu do zemí s nižším daňovým zatížením
-
neumožňuje naplno těžit z výhod jednotného trhu
-
může dokonce docházet k ovlivňování světových cen (pokud se jedná o velké státy)
Daňová konkurence má však i výhody, jelikož vytváří tlak na snižování vládních výdajů. V současnosti je daňová konkurence spíše výsledkem selhání harmonizačního procesu. Otázkami daňové konkurence se nezabývá pouze Evropská unie, ale tento problém řeší také mezinárodní organizace jako OECD.
3.3 Harmonizační proces a harmonizace přímých daní Prvotní ustanovení jsou zakotvena v článcích 95, 98, 100-102 smlouvy o Evropském společenství. Zpočátku ve smlouvách byla uvedena pouze harmonizace daní nepřímých, které mají největší vliv na fungování jednotného trhu. Navíc vznikem globalizace dochází ke střetávání různých daňových systémů prostřednictvím dceřiných společností, možností práce v zahraničí apod. Proto je nutná spolupráce k zamezení daňových úniků.
26
Je nezbytné situaci nějak řešit, neboť čím více zemí je do problematiky zahrnuto, tím více jsou pak náročné úpravy na legislativu a také je s tím spojena vyšší obtížnost implementace veškerých úprav i nařízení. Za zmínku také stojí tzv. daňový balíček, který podporuje daňovou koordinaci, omezuje škodlivou daňovou soutěž a napomáhá cílům daňové politiky
Nástroje daňové politiky -
primární – jedná se o zákládající a přístupové smlouvy
-
sekundární – jsou to především nařízení, směrnice, rozhodnutí a stanoviska, doporučení
Právo Evropských společenství Soudní dvůr
Primární komunitární právo
Sekundární komunitární právo Nařízení
Zakládající smlouvy
Směrnice
Přístupové smlouvy
Rozhodnutí Stanoviska Doporučení Obrázek 3.1 Prameny komunitárního práva, Zdroj: ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska [6]
Ke sladěnosti daňových systémů kromě všech různých směrnic a zakládajících smluv přispívají také nejčastěji smlouvy o zamezení dvojího zdanění, dále pak doporučení od významných institucí či smlouvy jiných mezinárodních organizací.
27
Nejznámější – smlouva o zamezení dvojího zdanění – zabraňuje tomu, aby jeden poplatník zdaňoval příjem či stejnou událost ve dvou zemích v jednom zdaňovacím období. Zpočátku se harmonizace daní přímých jevila jednodušší než nepřímých z důsledku toho, že navenek se jevil systém přímých daní u všech států stejný. Když se podíváme blíže na vnitřní systémy např. nezdanitelné základy, odpočitatelné položky, formulaci daňových základů i definici poplatníka, zjistíme, jak moc se tyto systému mohou lišit. Jelikož nevycházela strukturální daňová harmonizace dle plánu, Evropské společenství se začalo soustředit spíše na to, aby zajistilo prostřednictvím daňové legislativy hladké fungování jednotného trhu. Zaměřili se na harmonizaci daně z příjmů korporací, jelikož ta nejvíce ovlivňuje fungování jednotného trhu – je velmi mobilním faktorem, může se velmi rychle přemisťovat do států, kde jsou výhodnější daňové podmínky. Ale snaha o harmonizaci nebyla příliš chápána členskými státy, kteří tuto snahu brali spíše jako omezení fiskální suverenity státu. Proto se společenství dodnes nepodařilo harmonizovat daň z příjmu z korporací, i když si ES vzalo příklad z postupu harmonizace daní nepřímých. Jelikož harmonizační opatření se vydávají pomocí směrnic, je nutná jednomyslnost ve schvalování těchto opatření. Existovalo několik návrhů a způsobů, jak daň harmonizovat, ale ani jeden prozatím nevyšel. ES se rozhodlo pro zjištění, jaké by byly nejvhodnější způsoby zavedení harmonizace. Pro tento účel byly založeny výbory, které prováděly analýzy a výzkumy, aby toto zjištění provedli a harmonizace se povedla. Nejznámější výbor pro výzkum byl Rudingův výbor (veden bývalým nizozemským ministrem financí, členy byli nezávislý experti oblasti zdanění korporací). Na základě výzkumů argumentoval minimální daní 30%, kterou navrhl, že má spojit daňové systému. Ale členské státy nestály o to pokračovat v diskuzích o korporačních daňových opatřeních.12
Jiná daň ve všech zemích vede k nižší ekonomické efektivnosti, vzniku dodatečných nákladů a také k nižší průhlednosti a tudíž možnosti daňových úniků.
12
http://facta.junis.ni.ac.yu/eao/eao2002/eao2002-08.pdf
28
Na základě analýz byly navrženy 4 základní druhy harmonizace korporací13: -
zdanění v domácí zemi - společnost si sama vybere, jestli bude zdaňovat zisk v každé zemi jinak nebo budou podléhat jednomu daňovému systému
-
společný konsolidovaný základ daně – jedná se o společnosti, které podnikají v celé Evropě, jedná se o jednotný daňový základ
-
daň evropských korporací – jednotný konsolidovaný základ daně by byl jen pro velké mezinárodní společnosti
-
povinný harmonizovaný základ daně – jednotný základ daně by byl pro všechny společnosti (jak mezinárodní tak domácí)
Evropská unie pro praktickou implementaci zvolila „twin – track strategy“. Tím, že si uloží více cílů současně, dříve dosáhne úspěchu. Jedná se o politickou hybnost na jedné straně a účinnější demokratickou souvislost v řízení na straně druhé. Tímto chce dosáhnout lepších podmínek pro globalizaci i urychlení daňové harmonizace.14
3.4 Efektivní sazba daně V zemích Evropské unie existují různé účetní systémy, od kterých se odvíjí odlišné druhy hospodářských výsledků. Účetnictví můžeme s ohledem na sestavování hospodářského výsledku rozdělit na: -
daňové účetnictví – kdy hospodářský výsledek vycházející z účetnictví je základem daně
-
účetnictví – kdy hospodářský výsledek, který nám vychází z účetnictví následně upravíme mimoúčetně o položky, které nám buď snižují nebo zvyšují tento hospodářský výsledek
Efektivní sazba daně umožňuje porovnávat jinak rozdílné sazby daně v jednotlivých členských zemích. Jedná se o sazbu daně, která je již snížena nebo zvýšena o veškeré operace, které jsou používané v daném státě k úpravě hospodářského výsledku. 13
http://www.econ.ku.dk/pbs/diversefiler/Companytaxstudy.pdf
14
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/07/203&format=HTML&aged=1&lan guage=EN&guiLanguage=en
29
Efektivní průměr daňového zatížení (%) společností v Evropě 40 36,1 35
31,4
30
33,1
32,8
27,0 27,3
32,8
31,2
29,7
28,9
26,7 23,4
25
24,7 21,8
22,5
21,6 18,1
20 14,5
14,4
15
18,0 14,4
16,7
12,8
10
Slovinsko
Polsko
Malta
Litva
Lotyšsko
Maďarsko
2004
Slovenská republika
2003
Estonsko
Kypr
Česká republika
Velká Británie
Švýcarsko
Švédsko
Holandsko
Lucembursko
Itálie
Irsko
Francie
Finsko
Dánsko
Rakousko
Německo
0
Belgie
5
Graf 3.1 Efektivní průměr daňového zatížení společností v Evropě r. 2004, Zdroj: ZEW
3.5 Legislativa v oblasti přímých daní V legislativě ohledně harmonizace přímých daní se od počátku založení Evropského společenství nijak výrazně nepokročilo. Za hlavní důvod neúspěchu je považováno to, že harmonizace musí být prosazena ve formě směrnice, aby byla závazná pro všechny členské země, a k tomu je potřeba souhlasu všech členských zemí, neboť v případě hlasování o daňových otázkách je vyžadována jednomyslnost všech členských států. Základní směrnicí je směrnice č. 77/799EEC o vzájemné pomoci mezi příslušnými úřady členských států v oblasti přímých a nepřímých daní. V souvislosti s přechodem na vnitřní trh byla v roce 1990 přijata směrnice č. 90/434/EEC, tzv. směrnice o fúzích (s platností od roku 1993), která upravuje odklad daňové povinnosti vyplývající z kapitálových výnosů při fúzi, rozdělení společnosti, převod aktiv a přeshraniční výměnu akcií v rámci Evropských společenství.15 Tato směrnice byla v roce 2005 novelizována směrnicí č. 2005/19/EC, která především rozšiřuje působnost směrnice o fúzích i na Evropskou společnost a Evropskou družstevní společnost. 15
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2005. 235 s.
ISBN 80-7357-142-0. str. 55-62
30
Druhou směrnicí, která byla v souvislosti se zavedením jednotného trhu vytvořena, je směrnice č. 90/435/EEC, tzv. směrnice o mateřských a dceřiných společnostech. Cílem směrnice je, aby členský stát mateřské společnosti buď nezdanil příjmy dceřiné společnosti v jiné členské zemi, nebo pokud tyto příjmy zdaní, umožnil mateřské společnosti odečíst si od základu daně daň z příjmu právnických osob, kterou musí dceřiná společnost zaplatit v jiné zemi. V roce 2003 došlo k novelizaci směrnicí č. 2003/123/EC, která rozšiřuje původní ustanovení o rozdělování zisků obdržených stálou provozovnou nacházející se v jiném členském státu než je mateřská či dceřiná společnost a zároveň se nově vztahuje i na Evropskou společnost a Evropskou družstevní společnost. V novelizované směrnici je dále stanoveno postupné snižování velikosti podílu, který slouží k identifikování společnosti jako mateřské. Další vyznanou směrnicí pro oblast mateřských a dceřiných společností je směrnice č. 2003/49/EC, která se týká jednotného systému zdaňování úrokových plateb a licenčních poplatků mezi společnostmi patřícími do jedné skupiny. Odstranila se srážková daň, daň z úroků a licenčních poplatků mezi propojenými osobami, pokud jsou vypláceny přes hranice jednotlivých členských států. Na závěr je třeba zdůraznit, že v poslední době hrají při harmonizaci přímých daní čím dál větší roli rozsudky Evropského soudního dvora. Tyto judikáty tak vlastně fungují jako určité precedenty pro oblast zdaňování příjmů korporací, neboť nutí členské státy odstraňovat ustanovení národní legislativy, která jsou v rozporu s rozhodnutími Evropského soudního dvora. Jde tedy o tzv. negativní harmonizaci a možnou metodu dalšího vývoje harmonizace v oblasti přímých daní.
31
Legislativa přímých daní
Směrnice č.
Směrnice č. 90/434/EEC
77/99/EEC
Konvence č. 90/436/EEC
Směrnice č. 90/435/EEC
Směrnice č. 2003/48/EC
Směrnice č. 2003/49/EC Obrázek 3.2 Základní předpisy v oblasti přímého zdanění, zdroj: ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska [6]
Shrnutí přehledu základních směrnic: Směrnice č. 77/99/EEC na ovlivnění zdravotních potíží produkce a koncepce podnikatelské politiky vycházejících z potřeb trhu produktů masa a určitých dalších zvířecích produktů 16 Směrnice č. 90/434/EEC o společném daňovém systému vhodnému pro sloučení, dělení, přenosy stavů jmění a výměn akcií vztahujících se k společnostem různých členských států - nazývána také jako směrnice o fúzích17 Směrnice č. 90/435/EEC o společném daňovém systému platném v případě mateřských a dceřiných společností různých členských států Směrnice č. 2003/48/EC o zdanění úspor z výdělku ve formě plateb úroků18 Směrnice č. 2003/49/EC o běžném daňovém systému se vztahujícím na podíl a autorský honorář provedené platby mezi přidruženými společnostmi různých členských států Konvence č. 90/436/EEC - pravidla chování pro efektivní implementaci rozhodnutí společných pravidel EU. 16
http://www.wetgiw.gov.pl/old/UE/prawo/77_99/e7799.pdf
17
http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/gen_overview/index_en.htm
18
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31967L0227:EN:HTML
32
Daňové sazby korporací EU 1993 - 2007 40 35
38,0
37,3
37,9
38,0 35,5
35,1
34,8
33,9
30
32,0
30,9
29,7
28,3 26,1
25,8
24,2
procenta
25 20 15 10 5 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Graf 3.2 Daňové sazby korporací v EU 1993 – 2007, zdroj KPMG
33
4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Rozbor otázek dotazníku: 4.1.1 Jaké jsou zkušenosti Vašeho podniku se změnou právní úpravy DPH po vstupu ČR do EU? Většina podniků, kterých jsem se tázala, již před právní úpravou podnikala, takže byla schopna posoudit vliv změny právní úpravy po vstupu do Evropské unie. Většina soudí tuto změnu kladně. Jelikož už před vstupem do EU byl u nás zaveden systém daně z přidané hodnoty, se po vstupu do EU tolik nezměnilo. Jen několik přísnějších pravidel, které souvisely se vstupem do EU a které se promítly i do zákona.
Některé firmy však nepodnikaly před vstupem do EU. Ze slovního hodnocení vychází spokojenost s dosavadním systémem daně z přidané hodnoty, ale jeví se nespokojenost s novou změnou od roku 2008 v naší legislativě a to zvýšení snížené sazby daně z 5% na 9%.
Spokojenost s právní úpravou DPH po vstupu ČR do EU 5%
spokojeno s reformou nepodnikalo před reformou
95%
Graf 4.1 Spokojenost s právní úpravou DPH po vstupu ČR do EU, zdroj: vlastní
34
4.1.2 Jaké jsou Vaše názory na prohloubení harmonizace (sjednocení) v daních přímých – zejména daní z příjmů podniků K harmonizaci daní přímých ještě spoustu kroků jistě Evropská unie podnikne, ale záleží spíše na státech a jejich vládách, jak moc budou ochotny tyto kroky přijmout. Jelikož se zatím EU moc nesetkala s tím, že by vlády členských států o bližší harmonizaci stály, tak asi spíše čas ukáže, jak tato harmonizace dopadne. EU momentálně navrhuje řešení, že by bylo vhodné harmonizovat základy daně, ale ne daňové sazby. Toto by umožnilo zprůhlednit systém a neomezilo by možnost méně vyspělých ekonomik přilákat kapitál pomocí snížení sazeb. Snižování daňových sazeb je také politickým nástrojem převážně před volbami, kdy politické strany slibují snižování sazeb a tím ovlivňují voliče. Po volbách jsou pak donuceni těmto slibům dostát. Pokud by byla zavedena daňová harmonizace, velmi by to ovlivnilo i chování na politické scéně. V případě shodných sazeb stejně bude každá země putovat po svém. Existují státy, které své příjmy z daní přerozdělují do infrastruktury či do vzdělání – tyto státy budou více přitahovat kapitál oproti státům, které daně používají na financování sociální oblasti. Jistým způsobem harmonizace již proběhla v účetnictví, kdy podniky musí účtovat podle norem IFRS, ale zase na druhou stranu každý stát má jinak stanovené položky snižující či zvyšující základ daně. Podle grafu uvedeného níže vidíme, jaký je názor podniků na prohloubení harmonizace. Přes polovinu tázaných podniků prohloubení harmonizace nechce. Zhruba čtvrtina má k tomuto názoru neutrální postoj a pouze 17% z tázaných podniků se domnívá, že prohloubení harmonizace bude mít kladný budoucí vývoj
35
Názor na rohloubení harmonizace přímých 0% daní 17%
5%
naprosto kladné kladné neutrální záporné naprosto záporné 26% 52%
Graf 4.2 Názor na prohloubení harmonizace přímých daní, zdroj: vlastní
4.1.3 Domníváte se, že pokud by nastala daňová harmonizace, vymizela by konkurence mezi státy? Existuje spousta názorů, které hovoří pro daňovou konkurenci i proti ní. Zastánci daňové konkurence prosazují názor, že daňová konkurence vede k nižším sazbám daně, že vlády pak více šetří, lépe hospodaří a to následně vede ke snižování dluhů státu. Ale naproti tomu v současné době existuje daňová konkurence a nevede ke snižování daňových sazeb. Výše daňového zatížení není jediným a rozhodujícím faktorem při volbě podniku, kde umístí svůj výrobní závod či provozovnu. Existuje spoustu faktorů, které působí na toto rozhodnutí podniku např. aglomerační efekt. Můžeme jmenovat velikost trhu, vyspělost infrastruktury, vzdělání obyvatel či geografické umístění. Snižování daní je taktikou méně vyspělých států, které předešlé výhody nemají a snaží se snížením daní přilákat kapitál. Velké množství daňových systémů vytváří prostor k daňovým únikům a také způsobuje podnikům přebytečné náklady. Podle grafu, který je uveden níže vychází z průzkumu, že názory na tento problém jsou velmi vyrovnané. I když malinko větší část tázaných podniků si myslí, že daňová konkurence nevymizí.
36
Vymizí daňová konkurence?
42% ano ne 58%
Graf 4.3 Vymizí daňová konkurence?, zdroj: vlastní
4.1.4 Uveďte, prosím, jak velký je váš podnik (dle počtu zaměstnanců) Většina
z dotazovaných
podniků
byla
spíše
malými
organizacemi
do 50-ti zaměstnanců. Ale podařilo se mi získat informace i od podniků, které mají nad 250 zaměstnanců. Lepší přehled poskytuje graf níže:
Podniky dle počtu zaměstnanců 8%
2% do 50 zaměstnanců
15%
50 – 150 zaměstnanců 150 – 250 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců
75%
Graf 4.4 Podniky podle počtu zaměstnanců, zdroj: vlastní
37
4.1.5 Uveďte, prosím, odvětví vaší činnosti Podniky, které mi vyplnily dotazník, byly z různých odvětví. Největší část podniků však byla z oblasti průmyslu – nejvíce mi odpovědělo podniků ze strojírenského průmyslu. Získala jsem také informace velkých podniků podnikajících v oblasti elektrotechniky. Složení podniků je uvedeno na grafu:
Oblasti podnikání 10% průmysl 20%
stavebnictví služby 55%
obchod jiné
15% 0%
Graf 4.5 Oblasti podnikání dotazovaných firem, zdroj: vlastní
4.2 Stručné shrnutí Podle mého výzkumu ale i podle názorů odborníků vypadá situace s harmonizací daní z korporací do budoucna stále stejně. Evropské unii asi nebude ze strany států dovoleno podniknout nějaké rozsáhlejší kroky k větší harmonizaci daní z korporací. Jen budoucnost ukáže, zda se podaří prosadit společný harmonizovaný základ, či se bude situace jako doposud vyvíjet spíše formou nepřímé harmonizace.
38
ZÁVĚR Jedním z cílů EU je zaměřit se na fungování jednotného trhu. Právě harmonizace daní je jedním z nástrojů, které tomu cílu mají napomoct. V tuto chvíli jsou již částečně a dá se říci, že i na konečnou podobu harmonizované v rámci EU daně nepřímé. Jsou stanoveny minimální hranice sazeb, je stanoven systém daně z přidané hodnoty, ale také způsob i kontrola odvádění DPH, aby bylo zamezeno z co největší části daňovým únikům. Předpoklad, že nějak více členské státy dovolí EU, aby sjednotila i daňové sazby, je z dnešního pohledu mizivý. Daň z přidané hodnoty tvoří nemalou část příjmů do státního rozpočtu. Otázkou však stále zůstává, jak se bude dále vyvíjet harmonizace daní přímých, respektive daní z příjmů korporací Je pravdou, že daně z příjmů není tak snadné harmonizovat, jak se zpočátku zdálo. Státy nejsou tomuto příliš nakloněni a ani podniky by zase tolik neuvítali harmonizovat základy v jednotlivých zemích společenství. EU se jistě nevzdá a bude se dále snažit provádět nezbytné kroky k harmonizaci, ať už se stanou úspěšnými či nikoliv. Rozhodnutí bude pak už jen na vládách jednotlivých států, zda směrnice a opatření přijmou do svých legislativ.
39
POUŽITÁ LITERATURA [1]
DUŠEK, J. DPH po vstupu do EU zákon s přehledy k 1. 5. 2004. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2004. 152 s. ISBN 80-247-0994-5.
[2]
KEŘKOVSKÝ, Miloslav, KEŘKOVSKÁ, Alena. Evropská unie: historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 142 s. ISBN 80-7226-196-7.
[3]
MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. a RADVAN, M. Finanční právo a finanční správa 1. díl. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 404 s. ISBN 80-2103578-1.
[4]
MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. a RADVAN, M. Finanční právo a finanční správa 2. díl. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 381 s. ISBN 80-2103579-X.
[5]
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2005. 235 s. ISBN 80-7357-142-0.
[6]
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska. 2. vyd. Praha: Linde, 2007. 255 s. ISBN 978-80-7201649-5.
[7]
TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktualizované vyd. Praha: Linde, 2006. 287 s. ISBN 80-7201-631-8.
Internetové zdroje [8]
Council directive 77/99/EEC [online]. 2004 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW:
.
[9]
European Communities. EUROPA - Taxation and Customs Union/General overview [online]. c1995-2008 , 21/02/2007 [cit. 2008-03-10]. Dostupný z WWW: .
[10] European Communities. EUR-Lex [online]. 1998-2008 , 20/09/2006 [cit. 2007-1225].
Dostupný
z
WWW:
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31967L0227:EN:HTML>.
40
[11] ZEW. Effective_Tax_Burden_EuropeEN [online]. c1999-2008 [cit. 2008-03-15]. Dostupný
z
WWW:
docs/div/Effective_Tax_Burden_EuropeEN.pdf>. [12] Departments of economics [online]. 1998-2008 [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW:
[cit.
2008-03-15].
Dostupný
z
WWW:
. [14] Scientific Journal FACTA UNIVERSITATIS [online]. 2002 [cit. 2007-12-25]. Dostupný z WWW: http://facta.junis.ni.ac.yu/eao/eao2002/eao2002-08.pdf [15] KPMG International. KPMG - Audit, Tax & Advisor insight [online]. c2008 [cit. 2008-04-07].
Dostupný
z
WWW:
. [16] LENÁRTOVÁ , Gizela. Reform in the field of indirect taxes. BIATEC [online]. 2007,
vol.
XII,
no.
12
[cit.
2008-02-06].
Dostupný
z
WWW:
. [17] European Communities. Orgány a státní instituce EU [online]. c1995-2008 , 21/2/2008
[cit.
2008-02-06].
Dostupný
z
WWW:
. [18] European Comunities. European countries [online]. c1995-2008 , 21/2/2008 [cit. 2008-01-17].
Dostupný
z
WWW:
. [19] Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí České republiky : Hlavní cíle EU [online].
c2005
[cit.
2008-01-16].
Dostupný
z
WWW:
. [20] HENDERSON, David R.. European Economic Comunity, by Barry Eichengreen: Concise Encyclopedia of Economics: Library of economics and liberty [online]. c1993
[cit.
2007-12-15].
Dostupný
z
WWW:
.
41
[21] HighBeam Research, LLC. European Coal and Steel Community - Infoplease.com [online].
c2005
[cit.
2007-12-15].
Dostupný
z
WWW:
. [22] Evropská unie [online]. 2002 , 23.5.2008 [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: .
42
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam grafů Graf 2.1 Sazby DPH v EU 2007, Zdroj: KPMG ............................................................ 23 Graf 3.1Efektivní průměr daňového zatížení společností v Evropě r. 2004, Zdroj: ZEW ........................................................................................................................................ 30 Graf 3.2 Daňové sazby korporací v EU 1993 – 2007, zdroj KPMG .............................. 33 Graf 4.1 Spokojenost s právní úpravou DPH po vstupu ČR do EU, zdroj: vlastní ........ 34 Graf 4.2 Názor na prohloubení harmonizace přímých daní, zdroj: vlastní..................... 36 Graf 4.3 Vymizí daňová konkurence?, zdroj: vlastní ..................................................... 37 Graf 4.4 Podniky podle počtu zaměstnanců, zdroj: vlastní ............................................ 37 Graf 4.5 Oblasti podnikání dotazovaných firem, zdroj: vlastní...................................... 38
Seznam obrázků Obrázek 1.1Evropská unie – historie, smlouvy a struktura, zdroj: wikipedie ................ 14 Obrázek 1.2 Přehled institucí Evropské unie.................................................................. 17 Obrázek 3.1 Prameny komunitárního práva, Zdroj: ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska [6] ................ 27 Obrázek 3.2 Základní předpisy v oblasti přímého zdanění, zdroj: ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska [6] 32
Seznam tabulek Tabulka 1.1 Přehled zemí EU ......................................................................................... 15
43
PŘÍLOHY Příloha č. 1 DOTAZNÍK PRO PODNIK Tento dotazník je anonymní a bude sloužit výhradně pro účely výzkumu na Fakultě podnikatelské VUT v Brně. Prosím, odpovídejte pravdivě a označte křížkem odpovídající variantu a doplňte o slovní hodnocení.
1. Jaké jsou zkušenosti Vašeho podniku se změnou právní úpravy DPH po vstupu ČR do EU? - naprosto kladné - kladné - neutrálně - záporné - naprosto záporné - začal jsem podnikat až po vstupu do EU - Slovní hodnocení: 2. Jaké jsou Vaše názory na prohloubení harmonizace (sjednoceni) v daních přímých – zejména daní z příjmů podniků - naprosto kladné - kladné - neutrálně - záporné - naprosto záporné - Slovní hodnocení: 3. Domníváte se, že pokud by nastala daňová harmonizace, vymizela by konkurence mezi státy? - ano - ne - Slovní hodnocení 4. Domníváte se, že nakonec státy EU budou plně daňově harmonizované (ve všech státech budou mít daně stejné sazby)? - ano - ne - Slovní hodnocení
44
5. Uveďte, prosím, jak velký je váš podnik (dle počtu zaměstnanců) - do 50 zaměstnanců - 50 – 150 zaměstnanců - 150 – 250 zaměstnanců - nad 250 zaměstnanců 6. Uveďte, prosím, odvětví vaší činnosti: - průmysl - stavebnictví - služby - obchod - jiné (prosím, doplňte) Děkuji za Váš čas
45
