TAX SYSTEMS IN SELECTED COUNTRIES OF THE EUROPEAN UNION

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

DAŇOVÉ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

TAX SYSTEMS IN SELECTED COUNTRIES OF THE EUROPEAN UNION

Petra Trubačová

2013/2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Daňové systémy ve vybraných zemích Evropské unie zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně, 20. března 2014 ………………………...........

Petra Trubačová 2

Ráda bych využila tento prostor pro poděkování své vedoucí diplomové práce paní JUDr. Ivaně Pařízkové, Ph. D. za odborné vedení, věcné připomínky a veškerou pomoc při psaní diplomové práce. Mé poděkování patří rovněž mé rodině za nejen finanční, ale hlavně morální pomoc během celého magisterského studia. 3

ABSTRAKT Diplomová práce nabízí exkurz do problematiky daňových systémů tří zemí, které jsou členy Evropské unie, a to Dánského království, Litevské republiky a Lucemburského velkovévodství. Tři kapitoly této práce tak představí každou z těchto zemí z politického a ekonomického hlediska a následně pak popíší již jednotlivé daně, příp. příspěvky či poplatky, které tvoří samotné daňové systémy. Poslední čtvrtá kapitola je pak věnována praktickému srovnání daně z příjmu fyzických osob mezi zvolenými zeměmi a Českou republikou, přičemž na tomto příkladu poukazuje na výhody a nevýhody jednotlivých daňových systémů a taktéž na důsledky s tím spojené.

KLÍČOVÁ SLOVA daňový systém, zdanění, Dánsko, Litva, Lucembursko, Česká republika, daň, příspěvek

4

ABSTRACT This Master thesis offers an excursion into the issue of the tax systems of the three countries that are members of the European Union - the Kingdom of Denmark, the Republic of Lithuania and the Grand Duchy of Luxembourg. Three chapters of this work introduce each of these countries in political and economic terms, and then describe their individual taxes, which form their tax systems themself. The fourth chapter is devoted to practical comparison of the personal income tax among the selected countries and the Czech Republic, highlighting the advantages and disadvantages of respective tax systems.

KEY WORDS tax system, taxation, Denmark, Lithuania, Luxembourg, The Czech Republic, tax, contribution

5

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 8 ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1. DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ ........................................................................................ 11 1.1. Daňový systém Dánska ........................................................................................ 13 1.1.1. Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................ 16 1.1.2. Daň z příjmu právnických osob .................................................................... 19 1.1.3. Majetkové daně ............................................................................................. 20 1.1.4. Daň z přidané hodnoty .................................................................................. 21 1.1.5. Spotřební daň ................................................................................................ 22 1.1.6. Zelené daně ................................................................................................... 23 1.1.7. Registrační daň pro vozidla .......................................................................... 25 2. LITEVSKÁ REPUBLIKA ....................................................................................... 27 2.1. Daňový systém ..................................................................................................... 29 2.1.1. Daň z příjmu fyzických osob ........................................................................ 30 2.1.2. Daň z příjmu právnických osob .................................................................... 31 2.1.3. Daň z nemovitostí ......................................................................................... 32 2.1.4. Pozemková daň ............................................................................................. 33 2.1.5. Daň z přidané hodnoty .................................................................................. 34 2.1.6. Spotřební daň ................................................................................................ 35 2.1.7. Poplatek za státní přírodní zdroje a ekologický poplatek ............................. 37 2.1.8. Poplatek za používání silnic a dálnic ............................................................ 37 3. LUCEMBURSKÉ VÉLKOVÉVODSTVÍ .............................................................. 38 3.1. Daňový systém ..................................................................................................... 40 3.1.1. Daň z příjmu fyzických osob ........................................................................ 41 3.1.2. Daň z příjmu právnických osob .................................................................... 44 3.1.3. Sociální pojištění........................................................................................... 45 6

3.1.4. Majetkové daně ............................................................................................. 46 3.1.5. Daň z přidané hodnoty .................................................................................. 47 3.1.6. Spotřební daň ................................................................................................ 48 4. SROVNÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB MEZI DÁNSKEM, LITVOU, LUCEMBURSKEM A ČESKOU REPUBLIKOU .................................. 49 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 52 POUŽITÉ ZDROJE ..................................................................................................... 53

7

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HDP

hrubý domácí produkt

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

CZK

Česká koruna

LTL

Litevský litas

DKK

Dánská koruna

USD

Americký dolar

EUR

Euro

EEA

Evropský hospodářský prostor, angl.. European Economic Area

8

ÚVOD „Největší přírodní krásou krajiny je nízká daňová sazba.“ -

Ava Gardner

Daně a daňové systémy jsou běžnou součástí života každého jednotlivce a v souvislosti s volným pohybem zboží, služeb a osob v rámci Evropské unie se nejen jednotlivcům, ale i společnostem, nabízí možnost zhodnotit a vybrat zemi, která jim přinese nejlepší poměr mezi výší daňové sazby a úrovní služeb zemí poskytovaných. Ne nutně však vysoká sazba daně sebou nese vysokou životní úroveň, což platí i naopak. Daňových systém se liší stát od státu a na světě je jich bezmála stejný počet jako jednotlivých zemí, přičemž jak je již z názvu diplomové práce částečně patrné, zúžila jsem výběr pouze na členy Evropské unie, a to konkrétně na Dánské království, Litevskou republiku a Lucemburské velkovévodství. Aspekty, které mne vedly k volbě těchto zemí, byly hlavně obecné informace o místním daňovém zatížení, ekonomické úrovni a státním zřízení, které jsem získala z veřejně dostupných zdrojů, kdy Dánsko je známo svou vysokou životní úrovní, avšak i vysokým zdaněním. Litva i přes její komunistickou minulost zaznamenává významný růst ekonomiky a životní úrovně a v mnohém předčila ostatní státy bývalého Sovětského svazu. A Lucembursko, které je často označováno jako daňový ráj, bylo pro můj výběr zajímavé hlavně netradičním spojením nízkého daňového zatížení a vysoké životní úrovně, kterou tento západoevropský stát nabízí. Daně jsou velmi diskutovaným tématem v každé moderní demokratické zemi, proto nabízené srovnání je vždy aktuální, s tím, že čím větší má jedinec možnost výběru, tím více oceňuje možnost srovnání. Cílem mé diplomové práce je obecná charakteristika zvolené výseče mezinárodního finančního práva a vymezení základních pojmů, objektivní srovnání těchto tří daňových systémů a případné poukázaní na jejich výhody či nevýhody. Úkolem diplomové práce je podrobit kritické analýze jednotlivé daňové systémy a na příkladu výpočtu daně z příjmu fyzických osob dojít k závěru, který ze zvolených daňových systémů lze považovat za nejvhodnější. Z těchto důvodů jsem uchopila hypotézu následovně: V rámci Evropské unie se setkáváme s různými daňovými systémy, přičemž hlavní rozdíly spočívají převážně v sazbách jednotlivých 9

daní. I přes tuto odlišnou výši zdanění osob nedochází k výraznému negativnímu ovlivnění růstu ekonomik členských států Evropské unie. Práce nejprve nastíní základní politické a hospodářské informace o jednotlivých zemích a následně popíše jednotlivé daňové systémy (1.kapitola: Dánské království, 2. kapitola: Litevská republika a 3. kapitola: Lucemburské velkovévodství). Nakonec na příkladu srovnání daně z příjmu fyzických osob nabídne srovnání jednotlivých daňových systémů zvolených zemí mezi sebou a s Českou republikou (4. kapitola: Srovnání daně z příjmu fyzických osob mezi Dánskem, Litvou, Lucemburskem a Českozu republikou). Závěr práce bude mým hodnotícím stanoviskem na dané téma. Při psaní diplomové práce jsem použila metody analýzy, syntézy, dedukce a indukce, stejně tak byla využita metoda komparace, a to především v kapitole, která se věnuje srovnání daně z příjmu fyzických osob vybraných daňových systému s Českou republikou. Použité zdroje, byly interpretovány pomocí jazykového, teleologického a systematického výkladu. Vzhledem k rozsahu diplomové práce je praktická část věnována pouze srovnání daně z příjmu fyzických osob.

10

1. DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ Dánsko patří mezi nejvyspělejší země západní Evropy. Tohle označení si zasloužilo mimo jiné díky vzkvétajícímu tržnímu hospodářství a vysokému daňovému zatížení, kdy jednotlivé daně tvoří víc jak 80% příjmů dánské státní pokladny. Díky modernímu tržnímu hospodářství, technicky vyspělému zemědělství, a s tím související vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, si Dánsko právem zaslouží zařazení mezi velmi vyspělé skandinávské země, ačkoliv na Skandinávském poloostrově neleží. Rozprostírá se na Jutském poloostrově, dvou velkých a stovkách menších ostrovů. Dánsko utváří spolu s Faerskými ostrovy a Grónskem státní celek Dánské království.1 Většina obyvatelstva se však koncentruje v Kodaňské metropoli, která je hlavním městem.2 V Dánsku žije 5 623 501 obyvatel, z toho pouze 621 638 přistěhovalců.3 Podle indexu kvality života je Dánsko uváděno celosvětově na 8. místě4 a podle indexu spokojenosti je dokonce na 1. místě ve světě. 5 Dánsko je konstituční monarchií s mnohaletou tradicí parlamentní demokracie a v roce 1973 vstoupilo do Evropské unie. Hlavou státu je od roku 1972 Její královské Veličenstvo Margrethe Alexandrina Thorkildur Ingrid. Kompetence panovnice jsou upraveny Ústavou Dánska. Jakožto hlava státu má hlavně reprezentační funkci, mimo to stvrzuje jmenování nebo odvolání či odstoupení předsedy vlády a členů vlády a schvaluje zákonné akty. Dánský parlament se čtyřletým volebním obdobím je jednokomorový a má 179 poslanců - 175 za vlastní Dánsko a po dvou za Grónsko a Faerské ostrovy. Poslední všeobecné volby do dánského parlamentu proběhly 15. září 2011. Vítězem voleb se stala Liberální strana Venstre, přičemž většinu v parlamentu však získala levicová opozice, která utvořila menšinovou vládní koalici složenou ze Sociální demokracie, Socialistické lidové strany a sociálně-liberální strany Radikale Venstre.6

1

SCHERPING, Jan. Dánsko. 4. vyd. Praha: Jan Vašut, 2013, s. 7. Facts and statistics [online]. Denmark: The official website of Denmark, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 3 LARSEN, Dorthe. Population and population projections. Statistics Denmark [online]. dst.dk, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 4 Denmark [online]. OECD: Better Life Index, 2013 [cit. 14. 3. 2014]. 5 HELLIWELL, John; LAYARD, Richard; SACHS, Jeffrey. World Happiness Report. Columbia University´s Earth Institute [online]. 2013, s. 7 [cit. 14. 3. 2014]. 6 Vnitropolitická charakteristika [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 2

11

V globální konkurenceschopnosti je Dánsko na 15. místě v celém světě, ve srovnání s Českou republikou, která je na 46. Místě, je to velmi dobré umístění, před ním z evropských zemí je jen Finsko, Německo, Švédsko, Nizozemí a Velká Británie. I Světová banka postavila Dánsko dokonce na 1. místo z evropských zemí v nejlepších podmínkách pro podnikání, přičemž Dánsko obhájilo svou pozici z roku 2012.7 V roce 2012 se však ekonomický růst Dánska vlivem hospodářské krize významně zpomalil.8 Hrubý domácí produkt na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa velmi vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše činí 37.000,- USD/os, což je o 25% nad průměrem v rámci Evropské unie. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Irsko a Švédsko. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP cca 22,3 %. Nosnými obory jsou tradičně výroba potravin, výroba léků a farmaceutik, výroba vyspělé zdravotní techniky, elektrotechnický průmysl (větrné elektrárny), výroba plastů, zpracování barevných kovů i oceli a nábytkářský průmysl, který má ve světě věhlas zejména díky originálnímu designu. Stavebnictví se podílí na celkovém HDP cca 6 %. Zemědělství, vč. lesnictví a rybolovu, se podílí na celkovém HDP cca 1,3 %.

Dánská zemědělská výroba je tradičně známa svou

efektivností a kvalitou. Prvovýroba a zpracovatelský průmysl jsou specializovány zejména na mléčné výrobky, vepřové maso a rybí konzervy. Okolo 70 % produkce potravin a ryb se vyváží (hlavním teritoriem je V. Británie a Německo) a vývoz těchto výrobků stále představuje více než 16 % celkového dánského exportu. Služby jsou v Dánsku na velmi vysoké úrovni a jejich podíl na tvorbě HDP činí cca 76,4%. Mezi nejvýznamnější oblasti patří finanční a obchodní aktivity, dále veřejné a osobní služby, velkoobchod, hotely a restaurace. Pokud jde o produkci energie, Dánsko se zřeklo používání jaderných zdrojů a k výrobě tepla a elektrické energie využívá ropné produkty, zemní plyn, dovážené uhlí, biomasu a obnovitelné zdroje, zejména vítr. Pevná paliva, ropa a zemní plyn se na celkové dodávce energie podílí zhruba 83 %, obnovitelné a geotermální zdroje zhruba 17 %. Dánsko je dlouhodobě energeticky nezávislé a je čistým vývozcem energie. Do roku 2050 chce Dánsko být energeticky nezávislé na fosilních palivech.9

7

Economy rankings [online]. International Finance Coprporation: Doing business, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 9 Tamtéž. 8

12

Do měnové unie Dánsko zatím nevstoupilo, proto zůstává dánská koruna jako oficiální platidlo. Daňový systém Dánska přiláká pozornost podobně jako ostatní Skandinávské země svou vysokou daňovou kvótou, která se po dobu vývoje daňového systému rapidně zvyšovala a v posledních letech se pohybuje okolo 50 %. Dnešní podoba tohoto daňového systému je výsledkem více jak sto let trvajícího zajímavého vývoje. Nejvyšší zásluhu na jeho dnešní podobě mají hlavně daňové reformy z posledních let minulého století.10 Podle údajů Dánského statistického úřadu za 1. čtvrtletí 2013 žije v Dánsku 910 krajanů českého a 161 československého původu.11

1.1. Daňový systém Dánska Daňový systém Dánska prošel významným vývojem během posledních několika desítek let. Daně jsou nejvýznamnějším příjmem státu a od jejich výše se odvíjí i celková úroveň života ve státě12. Daňový systém Dánska stojí na těchto zásadách:13 každý musí mít možnost získat pomoc v situacích, jako je nezaměstnanost nebo nemoc ze státního rozpočtu všechny děti musí chodit do školy a mít možnost dokončit vzdělání, k čemuž stát poskytne dostatečné finanční prostředky všichni občané musí mít přístup k informacím a pokynům (např. z knihoven a médií). Přičemž neméně důležitou stránkou je i důsledná daňová kontrola, která zamezuje zneužívání daňového systému. Z vývoje daňového systému lze vytknout následující nejvýznamnějšími daňové události. Od roku 1903 je v Dánsku odváděna daň z příjmů fyzických osob a majetková daň pro občany a firmy. V roce 1922 prošel daňový systém významnou modernizací související s rozvojem právnických osob a výsledkem pak bylo zavedení v roce 1960 daně z příjmu společností. Pro zdanění příjmu fyzických osob, byl významný milník rok 1969, kdy se zavedlo zdanění u zdroje, což znamenalo, že zaměstnavatel uhradil daň za 10

DYŠKANT, Jan. Daňový systém Dánska [online]. Praha, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Krajanské spolky a Češi v zahraničí [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 12 DYŠKANT, 2012, op. cit. 13 Taxation in Denmark [online]. SKAT: Individuals – Coming to Denmark, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 11

13

zaměstnance přímo správci daně a samotný příjem zaměstnance tak ponížil o částku odpovídající samotné dani, čímž se předcházelo daňovým únikům. Během devadesátých let se zavedla většina dnes známých daní, jako je přípěvek na trh práce či daň z hodnoty majetku.14 Rok 2012 přinesl významnou reformu celého dánského daňového systému, která se dotkla komplexně všech daní, s postupným zavádění v letech 2013 až 2023. Významně by se měla snížit hlavně daň z příjmu fyzických osob, která povede ke zvýšení zájmu o práci v zemi.15 Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě v letech 1930 až 1988, kdy z 12 % HDP dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. Dnes má Dánsko, hned po Švédsku, druhé nejvyšší zdanění, a to cca 48 % HDP.16 Následující tabulka zobrazuje procentuální účast daní na tvorbě HDP Dánska v letech 2005 - 2012. Skupina daní Daň z příjmů Daně ze zboží a služeb Daň z prům. pracovníka Celkové daňové příjmy

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 31,2

29,9

29,3

28.9

29.1

29.1

29.4

..

16.3

16.4

16.3

15.5

15.3

15.2

15.3

..

40.9

41.0

41.1

40.9

39.5

38.3

38.4

38.6

50.8

49.6

48.9

47.8

47.7

47.6

48.1

..

Tabulka č. 1: Přehled procentuální účasti jednotlivých skupin daní na HDP Dánska v letech 2005 – 201217 Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických a právnických osob, spotřební daně, dále pak má Dánsko spoustu speciálních daní jako ekologická daně na ochranu životního

14

DYŠKANT, 2012, op. cit. Skattereform 2012 [online]. Skatteministeriet, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 16 Denmark and Sweden have highest taxes [online]. Euobserver, 2013 [cit. 14. 3. 2014]. 17 Tabulka č. 1 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v Country statistical profile: Denmark [online]. OECD iLibrary, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 15

14

prostředí, registrační daň na automobily, daň z majetku osob či církevní daň, přičemž se daňový systém podstatně liší u fyzické osoby a pro právnické osoby.18 Obecně lze daně rozdělit do dvou základních skupin, podle vlivu na majetek a důchod poplatníka na daně přímé a daně nepřímé. Základní skupiny se dále člení na jednotlivé podskupiny daní se společným znakem. Přímé daně se dělí na daně z příjmů a daně majetkové. Do nepřímých daní se pak řadí daň z přidané hodnoty, spotřební daně, enviromentální daně a registrační daň pro vozidla. Každá podskupina zahrnuje již konkrétní daně.19 Výčet daní spadajících do jednotlivých podskupin je uveden v následující tabulce č. 2. Skupina

Podskupina

Jednotlivé daně

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob

Státní daň, Krajské a místní daně, Příspěvek na zdravotní pojištění, Církevní daň, Příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu, Příspěvek na trh práce

Daň z příjmu právnických osob Majetkové daně

Daň z hodnoty nemovitosti, Daň z nemovitosti, Dědická a darovací daň, Daň z převodu nemovitosti

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Zelené daně Registrační daň pro vozidla

Tabulka č. 2: Seznam skupin a podskupin daní daňového systému Dánska20

18

DYŠKANT, 2012, op. cit. Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 20 Tabulka č. 2 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v DYŠKANT, 2012, op. cit. 19

15

Přímé daně jsou v Dánsku děleny na tzv. A-Daň, která je odečtena přímo u zdroje, tj. přímo z příjmu osoby, a ve formě zálohy na daň poukázána zdrojem na účet správce daně. Na konci zdaňovacího období, pak dojde k výpočtu skutečné daně a případný přeplatek na dani je daňovému subjektu vrácen. Oproti tomu tzv. B-Daň tu hradí osoby přímo na účet správce daně formou jednorázové platby, přičemž skutečná výše daně je vypočtena před jejím uhrazením.21

1.1.1. Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob zahrnuje celé množství daní - státní daň jako základní daň, daň krajská a místní, daň církevní, příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu a příspěvek na zdravotní pojištění.22 Dani z příjmu fyzických osob podléhají příjmy osob s trvalým bydlištěm na území Dánska. V případě, že osoba má trvalé bydliště v Dánsku, ale ve skutečnosti pracuje a žije v zahraničí, je těžké rozhodnout o místu placení daně.23 V tomto případě je směrodatné, kde žije celá rodina.24 Dále rodina a hlavně její velikost, tj. počet členů, je pro zdanění v rámci Dánska taktéž velmi podstatný. S rostoucím počtem členů rodiny rostou i daňová zvýhodnění. Dále dani z příjmů fyzických osob podléhají osoby pobývající v Dánsku déle než 6 měsíců a osoby jinak spojené s Dánskem, např. vlastníci nemovitého majetku v zemi při jeho prodeji, přičemž jejich zdanění je omezené.25

1.1.1.1. Státní a místní daň Daň z příjmu fyzických osob se odvádí na dvou úrovních, a to na centrální a místní úrovni. Celková sazba daně je od 0% do 51,7% (zahrnuje všechny daně, které se odvádí z příjmu fyzických osob a odvíjí se od celkového ročního příjmu). Sazba státní daně je od 5,48% do 15%. Daň z příjmů na místní úrovni se vybírá ze zdanitelného příjmu, a liší se podle obce, rozmezí 20,14% a 26,71%. V hlavním městě Kodani je sazba místní

21

Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 22 Tamtéž. 23 BĚHOUNEK, P. Směrnice Evropské unie týkající se daní z příjmů. Daně a právo v praxi: měsíčník informací z oblasti daní, práva a financí. Praha: Adore, 2005, č. 11., s. 12. 24 DYŠKANT, 2012, op. cit. 25 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. Praha: Linde, 2006, s. 130-131.

16

daně 24%.26 Příjmy z této daně jdou do místních rozpočtů, přičemž je ní zatížen příjem vyšších než 42.800,-DKK, nižší příjmy jsou osvobozeny.27 V Dánsku se uplatňuje institut tzv. osobního příspěvku. Pokud osoba nemá roční příjem vyšší jak osobní příspěvek, který činí 42.800,- DKK (osoby do 18 let mají osobní příspěvek ve výši 32.100,-DKK)28, neodvádí daň z příjmu fyzických osob. Dále může osoba uplatnit daňově uznatelné náklady, tj. daňové odpočty, kterými jsou v Dánsku příspěvek na dojíždění, pojištění pro případ nezaměstnanosti, důchodové připojištění fondu pro případ předčasného odchodu do důchodu, úrokové platby, příspěvek odborové organizaci, apod.29 Základem daně z příjmu fyzických osob jsou příjmy, které můžeme rozdělit do následujících kategorií:30 osobní příjmy - Mzdy, zisky společností, zaměstnanecké výhody, národní důchod, výživné (např. mateřské dovolené nebo nemocenské dávky), předčasný starobní důchod, soukromý důchod kapitálové příjmy - příjmy z úroků, kapitálové výnosy od společností Zdanitelný příjem v Dánsku se obecně počítá jako součet osobních příjmů a kapitálových příjmů ponížen o uznané daňové odpočty.

1.1.1.2. Příspěvek na zdravotní pojištění Platí ho zaměstnanci ze svých příjmů, přičemž příjem musí být vyšší než je osobní příspěvek, tj. 42.800,- DKK (osoby do 18 let mají osobní příspěvek ve výši 32.100,DKK), a jeho sazba je stanovena pro všechny kategorie stejnou procentuální sazbou, a

26

GOLA, Petr. Personal income tax in Denmark. CFE: Confederation fiscale europeenne [online]. cfeeutax.org, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. 27 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 207-208. 28 Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 29 GOLA, 2012, op. cit. 30 DYŠKANT, 2012, op. cit.

17

to 5%31 z hrubé mzdy. Příspěvek plyne do místního rozpočtu a jsou z něj hrazeny zdravotní služby místních občanů.32

1.1.1.3. Církevní daň Dánské národní evangelická církev je pro mnoho Dánů velmi podstatnou součásti jejich osobního života. Víc jak 80% obyvatel Dánska je jejími členy, přičemž z předmětného členství vyplývá i povinnost odvádět církevní daň. Sazba daně je stanovena místními obecními úřady a pohybuje se v rozmezí od 0,42–1,5 %. Z církevní daně jsou hrazeny platy kněží, provoz a údržba kostelů a hřbitovů, důchody kostelních duchovních, vzdělaní národní církve.33 Pokud je občan členem jiné církve a odvádí obdobný poplatek přímo církvi, může si jej z daně odpočítat.34

1.1.1.4. Příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu Dánský daňový systém počítá i s dobou, kdy zaměstnanec nebude moci vykonávat svou práci a bude odkázán na příjem, který si spořil celý pracovní život. Proto každý zaměstnanec od věku 16 ti let odvádí předmětný příspěvek do penzijního fondu, přičemž jeho sazba je stanovena jednotně a pevně.35 Příspěvek se při tom odečte ještě před zdaněním samotného platu, kdy zaměstnavatel hradí dvě třetiny samotného příspěvku. Po dovršení 65 let má poplatník právo na vyplácení důchodu z tohoto penzijního fondu doživotně.36

1.1.1.5. Příspěvek na trh práce Podobně jako příspěvek do penzijního fondu, se odvádí příspěvek na trh práce, jehož sazba činí 8%. Odvádí se stejným způsobem, s tím, že tuto povinnost má i osoba samostatně výdělečně činná. Rozdíl je v tom, že normální zaměstnanec, který nepřijde během svého pracovního života o zaměstnání, z tohoto příspěvku nemůže čerpat žádné finanční prostředky. Jedná se o jednu ze solidárních daní, která slouží k pokrytí skupiny 31

TAX rates [online]. SKAT: Individuals – Coming to Denmark, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 33 DYŠKANT, 2012, op. cit 34 Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 35 DYŠKANT, 2012, op. cit 36 Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 32

18

lidí bez zaměstnání či na mateřské dovolené. Příspěvek však lze odečíst jako odčitatelnou položku od základu daně pro výpočet daně z příjmů.37

1.1.2. Daň z příjmu právnických osob Subjekty této daně se dělí na tzv. rezidenty a nerezidenty. Rezidenty jsou společnosti, které jsou registrovány v Dánsku, dále pak družstva, spořitelny, taktéž sem spadají společnosti jiného práva než dánského, které vykonávají na Dánském území jejich centrální řízení a kontrolu. Daňoví rezidenti mají neomezenou daňovou povinnost, veškeré jejich příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob. Za nerezidenty jsou pak považovány společnosti s místem centrálního řízení a kontroly v zahraničí.38 Daňoví nerezidenti mají omezenou daňovou povinnost. Předmětem daně z příjmů na území Dánska jsou pouze příjmy zde vytvořené. Daň je hrazena zálohově ve formě dvou ročních splátek, které jsou splatné vždy k 20. března a 20. listopadu. Konečná daň se platí vždy nejpozději k 1. listopadu roku následujícího po roce, ve kterém obdržel subjekt zdanitelné příjmy, je-li daň vyměřená, nebo první den měsíce následujícího po vydání daňového výměru. Daň je příjmem státního rozpočtu, přičemž se na ni nevztahuje místní daň.39 Sazba daně z příjmů právnických osob je jednotná a stanovena na 25%, přičemž je možno si výdaje související s obchodem, odpisy a úroky jsou odečíst od hrubého příjmu.40 Právnické osoby mají možnost snížit základ daně o tzv. daňově uznatelné odpočty a odpisy. Za odpočty jsou považovány: obchodní výdaje, výdaje na hledání nových trhů, které vznikly v souvislosti s existujícím podnikáním, jejichž cílem je rozšíření podnikání, se mohou uplatnit v roce vynaložení, nebo mohou být odpisovány v průběhu 5 let. Odepsat lze hmotný a nehmotný majetek (vyjma pozemků a půdy). Patří sem příkladmo licence, patenty, osobní vozidla, nábytek, výbava kanceláře, přičemž každý z nich má odlišnou dobu odepisování, které se pohybuje od 3 do 50 let.41

37

NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s. 209 ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s. 129-130. 39 DYŠKANT, 2012, op. cit 40 Denmark [online]. OECD: Revenue Statistics 2013, 2014 [cit. 16.3.2014]. 41 NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s. 209 38

19

1.1.3. Majetkové daně Majetkové daně mají v Dánsku nejméně významný podíl na daňových příjmech státu. Mezi majetkové daně patří daň z hodnoty nemovitosti, daň z nemovitostí a darovací a dědická daň.42

1.1.3.1. Daň z hodnoty nemovitosti Tato daň je příjmem státního rozpočtu, přičemž poplatníkem jsou pouze vlastníci, popř. nájemci nemovitého majetku v Dánsku, přičemž nezáleží na tom, zdali žijí v Dánsku či ne.43 Hodnota nemovitosti je stanovena pro účely této daně veřejnými orgány každý druhý rok, a to z důvodu změn realitního trhu a tržních cen nemovitostí.

44

Sazba daně

je stanovena na 1% z hodnoty určené správcem daně, pokud však hodnota nemovitosti přesáhne 3.040.000,- DKK, je vyšší hodnota zdaněna i vyšší sazbou (3 %), přičemž důchodci či manželské páry, kteří mají nízké příjmy, mohou uplatnit slevu na dani.45 Zajímavostí je, že k této dani jsou povinny i osoby žijící v Dánsku, přičemž se jejich nemovitý majetek nachází v zahraničí.46

1.1.3.2. Daň z nemovitosti tzv. daň z pozemků Ta je na rozdíl od daně z hodnoty nemovitostí příjmem místních rozpočtů. Sazby daně se liší podle obcí a pohybují se v rozmezí 1,6 % - 3,4 % z hodnoty pozemku.47

1.1.3.3. Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí má sazbu 0,6 % z prodejní ceny Nemovitosti nebo z ceny, která je určená správcem daně dle cenových map (dle toho, která je vyšší), a je k ní povinen, který úplatně převádí vlastnická práva k nemovitosti na území Dánska. Částka se zaokrouhluje na nejbližší celé stokoruny, přičemž je nový vlastník nemovitosti povinen dále uhradit tzv. registrační daň, která činí 1.400,-DKK.48

42

ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s. 132. RADVAN, Michal. Zdanění nemovitostí v Evropě. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, 2005. 44 DYŠKANT, 2012, op. cit 45 Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 46 Tamtéž. 47 DYŠKANT, 2012, op. cit 48 Denmark – Other taxes and levels. KPMG: Taxation of international executives [online]. KPMG, 2014 [cit. 20. 3. 2014]. 43

20

1.1.3.4. Daň dědická a daň darovací Daň dědická je splatná v Dánsku, pokud zde měl zemřelý v době smrti své bydliště, nezáleží tedy, zdali byl občanem či ne, nebo pokud se jeho majetek nacházel v době smrti v Dánsku. Sazba daně se odvíjí od příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a dědicem, přičemž manžel je od této daně osvobozen. Děti a blízcí příbuzní platí sazbu 15 % z částky převyšující 264.100,- DKK, ostatní dědicové platí až 36,25 % z převyšující částky. Sazba darovací daně je stejná jako u dědické, přičemž limit pro osvobození od daně darovací je pro blízké příbuzné 58.700,- DKK a pro děti je limit stanoven na 20.500,- DKK.49

1.1.4. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je uplatňována v Dánsku od roku 1967 a Dánsko bylo jednou z prvních zemí, kde se tento typ daně zavedl. Sazba daně z přidané hodnoty je stanovena jednotně na 25 %, která musí být přidána k ceně zboží, přičemž zde není žádná nižší sazba daně pro určité komodity.50 Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení, výhry v loteriích, prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce, zdravotnickou péči, sociální služby, školné, amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů, dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy.51 Nulovou DPH mají noviny a export. DPH se vztahuje v zásadě na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Daňovým subjektem pro DPH jsou i zahraniční společnosti, které nemají sídlo podnikání v Dánsku, ale činí se v obchodním styku v rámci Dánska. Pro účely registrace musí zahraniční obchodník zavést v Dánsku nějakou formu fyzické přítomnosti (pobočka, dceřiná společnost), nebo se zaregistruje alternativně prostřednictvím daňového zástupce se sídlem v Dánsku.52

49

Tamtéž. Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 51 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 52 Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 50

21

Povinnost registrovat se k dani mají osoby s ročním obratem přesahujícím 50.000,DKK za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud má společnost nižší příjem, má na výběr zdali se chce nebo nechce k dani registrovat. 53 DPH se odvádí dle ročního příjmu buď pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně, při příjmu do 5.000.000,-DKK pro první kategorii, do 50.000.000,-DKK pro druhou kategorii a nad 50.000.000,-DKK. Zdaňovací období odpovídá kalendářnímu pololetí, čtvrtletí či měsíci.54 Dánsko jakožto člen Evropské unie má povinnost dodržovat harmonizační pravidla stanovená EU. Jedno ze základních pravidel pro harmonizaci DPH je dodržení sazby daně v určitém rozsahu. Minimální základní sazba DPH je v celé EU 15 % a maximální základní sazba DPH činí v EU 25 %. Dánsko má tedy nejvyšší možnou povolenou sazbu. Některé služby jsou v Dánsku zdaňovány nulovou sazbou DPH a umění má 5 % sazbu DPH.55

1.1.5. Spotřební daň Spotřební daně se platí za určitý sortiment produktů. Spotřební daně jsou uvaleny na dovoz, výrobu a prodej některých druhů zboží. Spotřební daň je součástí ceny zboží zakoupeného v obchodě. Spotřební daň se platí na víno, pivo, baterie, čokolády, tabákové výrobky, ropné produkty, kávu čaj, atd. Dánský sortiment produktů podléhající spotřební dani je mnohem širší než v ostatních zemích EU. Povinným subjektem k úhradě daně je výrobce či dovozce, kteří tuto daň vyberou od spotřebitele, jenž ji uhradí v ceně zboží zpět daňovému subjektu. Cílem spotřebních daní je motivace spotřebitele k omezení spotřeby nezdravých a životnímu prostředí neprospívajících produktů.56 Nejhojněji užívanými a spotřební dani podléhajícími výrobky jsou alkoholické nápoje a produkty, tabák a jeho produkty, minerální oleje. I spotřební daně jsou v Dánsku vysoké. Spotřební daň u cigaret je mírně nadprůměrná a činí 60,65 % 53

Tamtéž. Tamtéž. 55 DYŠKANT, 2012, op. cit 56 Tamtéž. 54

22

z konečné ceny. Spotřební daň je naopak vysoká u vína a činí 0,8239 € (obsah alkoholu od 6 % do 15 %) nebo 1,2345 € (obsah alkoholu od 15 % do 22 %). Vysoká je spotřební daň u tvrdého alkoholu. Spotřební daň u půllitru 40% lihoviny činí 101 Kč. Druhá nejvyšší ze zemí EU je spotřební daň u elektřiny, 108,30 € za MWh. U benzínu je spotřební daň při porovnání zemí EU mírně nadprůměrná (567 € za 1 000 litrů).57

1.1.6. Zelené daně Hrazení zelených daní souvisí s šetřením přírodních zdrojů, které jsou vyčerpatelné a jejich nadměrná spotřeba, někdy i zbytečná, pak vede k jejich nedostatku. Taktéž jsou zelené daně určeny pro šetření životního prostředí a jsou uvaleny na výrobky, které významně ovlivňují jeho stabilitu, taktéž za účelem, aby tyto výrobky byly v co nejmenší možné míře využívány. Zelená daň je proto uvalena na benzín, elektřinu nebo vodu.58 Zelené daně se člení do tří základních skupin:59 daně na výrobky, které škodí životnímu prostředí, zapojené ve spotřebě a výrobě (například pesticidy a insekticidy) daně z vypouštění znečišťujících látek (například daně na odpadní vody, daň z oxidu uhličitého a oxidu siřičitého) daně z omezených zdrojů (například daň z vody a nerostných surovin) V roce 1996 byl zaveden první balíček zelených daní, cílem tehdy bylo hlavně snížení dopadu CO2, přičemž jejich výše musela být nastavena tak, aby motivovala ke snížení spotřeby a zároveň nebyla ovlivněna konkurenceschopnost malých firem.60 Dánsko stejně jako ostatní západní země, věnuje zvýšenou pozornost ochraně životního prostředí, přičemž příjmy plynoucí z ekologických daní v Dánsku jsou největší z celé EU.

57

Daňový systém v Dánsku [online]. Finance.cz [cit. 12. 3. 2014]. GOLA, Petr. Enviromental taxes in Denmark. CFE: Confederation fiscale europeenne [online]. cfeeutax.org, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. 59 DYŠKANT, 2012, op. cit 60 GOLA, 2012, op. cit. 58

23

Jednotlivé zelené daně jsou:61 1.1.6.1. Daň za čerpání vody z vodovodu Daň se vztahuje na podzemní vodu a povrchovou vodu. Výše daně se odvíjí od spotřebovaného množství vody koncovým spotřebitelem, přičemž sazba daně. Sazba je stanovena na 5 DKK za m3.

1.1.6.2. Daň za vypouštění odpadních vod Předmětem daně jsou odpadní vody vypouštěné do přírodních zdrojů vody a voda prosakující do země. Sazba daně se liší podle látek obsažených v odpadní vodě zjištěných na základě pravidelného měření nebo dle nastaveného standardu. Dusičnany mají sazbu 20,-DKK za kg, fosfáty 110,-DKK za kg a organické látky 11,-DKK za kg.

1.1.6.3. Daň z obsahu síry V případě, že je v energetických produktech obsah síry vyšší jak 0,05% je hrazena daň ze síry, její sazba činí 20,- DKK za kg (za plynový olej, naftu, benzín, koks, hnědé uhlí,) 40,- DKK za tunu (pro dřevo), 23,- DKK za tunu (pro slámu), 9,- DKK za tunu (odpad).

1.1.6.4. Daň za používání pesticidů Sazba daně není opět jednotná pro insekticidy, chemické přípravky pro dezinfekci půdy činí 35% z prodejní ceny zahrnující spotřební daň a DPH, dále pro herbicidy, chemické výrobky pro snížení růstu rostlin, chemické odpuzujících hmyzu a savců je sazba 25% a pro fungicidy, chemikálie pro ničení řas, látky pro odpuzování hlodovaců, mikrobiologické pesticidy je sazba 3%.

1.1.6.5. Daň za obsah dusíku Předmětem daně jsou amoniaky spadající podle dánské celního sazebníku do položky 2814, amoniak chloridu spadající do položky 2827 celního sazebníku, hnojiva a umělá hnojiva obsažená v položce 3102 a 3105 celního sazebníku, dusík v hnojivu, které je drcené, granulované, nebo jinak zpracované a určeno k prodeji v baleních po 50 kg nebo méně. Sazba daně je jednotná 5 DKK za kg dusíku. 61

GOLA, 2012, op. cit.

24

1.1.6.6. Daň za požívání některých obalů a jednorázového nádobí Předmětem daně jsou obaly a multi-balení s objemem ne více než 20 litrů, obaly a multi-balení jiných materiálů, plastové, nebo papírové tašky s objemem alespoň 5 litrů, jednorázové nádobí; folie na balení výrobků z měkčeného polyvinylchloridu, používaných při balení potravin. Sazba daně je diferencovaná podle materiálu. Nejnižší sazba je 0,05 DKK/ks a nejvyšší sazba 33,30 DKK/ks.

1.1.6.7. Daň z obsahu PVC a ftaláty Předmětem daně je zboží obsahující měkké PVC a ftaláty. Sazba daně je rozlišená podle výrobku. Nejnižší sazba je 0,16 DKK /kg a nejvyšší sazba 3,60 DKK/kg.

1.1.6.8. Daň za vypouštění oxidu uhličitého, který vzniká při spotřebě některých energetických produktů Těmito produkty jsou benzín, nafta, topný olej, petrolej, elektrická energie, plyn a uhlí. Sazby daně se pohybují okolo 90 DKK za tunu CO2: plynový olej a nafta 0,243 DKK/litr topný olej 0,288 DKK/kg palivový dehet 0,252 DKK/kg petrolej 0,243 DKK/litr uhlí 217,8 DKK/tunu ropný koks 290,7 DKK/tunu hnědé uhlí 160,2 DKK/tunu elektrická energie 0,09 DKK/kWh plyn do auta (LPG) 0,144 DKK/litr plyn 0,27 DKK/kg benzín 0,22 DKK/litr

1.1.7. Registrační daň pro vozidla S vlastnictvím a provozem motorového vozidla v Dánsku je spojeno spousta poplatkových a daňových povinností. Mimo samotnou daň za registraci vozidla, hradí 25

daňový subjekt i daň spotřební, poplatek za vlastnictví, vyrovnávací poplatek, povinné pojištění odpovědnosti a silniční daň.62 Registrační daň je významným příjmem pro stát, přináší ročně 20-25 miliard DKK. Předmětem daně jsou všechny motocykly, osobní automobily, dodávkové a nákladní automobily, která ještě nebyla v Dánsku používána a nejsou tedy registrována, včetně dodávaného vybavení, kromě rádia a dalších přídavných zařízení instalovaných dodavatelem.63 Daň, která se hradí při registraci osobních a ostatních vozidel se vypočítá z ceny vozidla včetně DPH, přičemž u osobních vozidel, které jsou novým výrobkem, se stanoví registrační daň jako 105 % z části celní hodnoty nepřevyšující 76 400,- DKK a 180 % z části celní hodnoty převyšující hodnotu 76 400,- DKK. Vozidla, která byla již použita v normálním provozu, která jsou do Dánska přivezena za účelem dalšího použití, se daní podle stejných pravidel jako nová vozidla.64 Samotný základ daně lze snížit o tzv. odpočty na bezpečnostní doplňky anebo o vybavení, které slouží k ochraně životního prostředí, či jako pomoc pro zdravotně postižené a nejsou zahrnuty v ceně vozidla. Odpočty motivují spotřebitele a taktéž výrobce k pořízení speciálního vybavení, taktéž byly zavedeny jako určitá kompenzace za vysoké náklady úsporných vozidel. Je možné uplatnit vrácené registrační dani při zrušení registrace a následnému odvozu vozidla z Dánska. Vrácená částka je stanovena jako registrační daň zaplacená při registraci a snížená o 15 %. Daň se nevrací na havarovaná vozidla a vozidla registrována před více jak 35 lety.65

62

DYŠKANT, 2012, op. cit. Car taxes in Denmark [online]. Angloinfo, 2014 [cit. 19. 3. 2014]. 64 Car taxes [online]. Skatteministeriet, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 65 Car taxes. Skatteministeriet [online]. skm.dk, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 63

26

2. LITEVSKÁ REPUBLIKA Litva je pobaltský stát o rozloze 65 303 km2 s 3,043 mil. obyvatel dle posledního sčítání lidu v roce 2011. Trendem pro mladé obyvatele Litvy je stěhování do zahraničí, ať už z důvodu pracovního či studijního. Proto se počet obyvatel Litvy neustále snižuje. Politika tohoto státu tak směřuje k udržení mladého obyvatelstva v zemi, přičemž jedním z nástrojů je i daňový systém s různými daňovými a sociálními výhodami.66 Litva je parlamentní republikou s přímou volbou prezidenta. Parlament je pouze jednokomorový s 141 poslanci. Podle výsledků posledních parlamentních voleb z roku 2012 jsou nejsilnějšími stranami Sociální demokracie a Strana práce.67 Litva se administrativně členění na 10 oblastí - Alytus, Kaunas, Klaipéda, Marijampolé, Panevéžys, Šiauliai, Tauragé, Telšiai, Utena, Vilnius, přičemž se nejedná o samosprávné celky. Samosprávných celků je 60 (43 okresních, 9 městských a 8 místních samospráv). Nezaměstnanost v Litvě dosahuje 13,3%, přičemž největší zájem o zaměstnance je v oblasti zemědělství, lesním hospodářství a rybářství. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců je 2.154,- LTL.68 Litva patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v rámci EU, HDP se v druhém pololetí roku 2012 zvýšilo o 2,2% oproti předešlému období, tj. na 28,6 mld. LTL, přičemž k největšímu rozvoji dochází v oblasti výpočetní a komunikační techniky.69 Průmyslu dominuje výroba umělých hnojiv, zpracování ropy a výroba elektrické energie, dále pak sektory lehkého průmyslu, jako jsou výroba potravin, zpracování tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžba rašeliny apod. Průmysl tvoří cca 25% HDP. Úroveň je však velmi nízká oproti evropskému standardu, přičemž je velmi energeticky náročný cca 3x vyšší, než je průměr zemí EU. Energetické zdroje jsou však v Litvě nedostačující a ta jako taková je přímo závislá na přísunu elektřiny, ropy a zemního

66

Základní informace o teritoriu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 67 HÁJEK, Adam. Volby v Litvě vyhrála levice, slibuje zlepšení vztahů s Ruskem. iDNES.cz [online]. idnes.cz, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 68 Základní informace o teritoriu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 69 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014].

27

plynu z Ruska, které využívá svůj hospodářský vliv. Zajištění energetické bezpečnosti je jedním z hlavních politických témat.70 Nejvýznamnějším podíl na HDP má zemědělství, velký význam má i lesnictví a navazující zpracovatelský dřevařský, nábytkářský a papírenský průmysl. Statky a drobná rodinná hospodářství produkují 81,2% veškeré zemědělské výroby, 19% produkce pochází ze zemědělských závodů, produktivita je však na nižší úrovní než v modernějších zemích EU.71 Služby jsou v Litvě na velice průměrné úrovni, velmi se však liší úroveň venkov od města. Místní samosprávy se snaží o zvýšení úrovně a získání dotací pro rozvoj a podporu turistiky. Z celkového počtu návštěvníků tvoří 90% turisti z okolních zemí, přičemž zbylých 10 % přijíždí jen v době krátkého letního období. Litva je významnou tranzitní zemí spojující západ s východem, tj. mezi zeměmi SNS a EU a mezi Ruskem a Kaliningradskou enklávou. Doprava je významným sektorem národního hospodářství, tvoří cca 10% HDP, což je dvojnásobek než u ostatních zemí EU. Důležitým dopravním projektem v Litvě jsou dálnice Via Baltica, která by měla spojit Varšavu s Kaunasem, Rigou, Tallinnem a Helsinkami. Obdobně je plánována modernizace železnic systémem rychlostních koridorů a výstavbou železnice evropského rozchodu Rail Baltica.72 Na příjmech do státní rozpočetu pro rok 2014 se bude podílet největší měrou výběr DPH a daní z příjmů fyzických osob. Na spotřebních daních by vláda měla vybrat 3,52 mld. LTL a na daních z příjmů právnických osob 1,28 mld. LTL. Největším firmám s kontrolním podílem státu (energetika a doprava) byl uložen tzv. indikativní odvody ve formě výplaty dividend. Největší výdaje půjdou na školství, na sociální zabezpečení, na podporu konkurenceschopnosti litevského hospodářství, na zdravotní péči, na zajištění veřejného pořádku, na obranu a na podporu kultury a církví. Dále bylo naplánováno zvýšení sazby spotřební daně z prodeje cigaret a nafty, dále pak i několik dílčích úprav daňových sazeb. Sazba DPH zůstala na úrovni 21%, snížené sazby DPH 9% (např. knihy, neperiodické publikace, služby spojené s vytápěním domácností, atp., od roku 2013 se nově vztahuje i na služby v dopravě osob a na prodej novin/časopisů) a 5% 70

Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 71 Tamtéž. 72 Tamtéž.

28

(dotovaná léčiva, od roku 2013 se sazba rozšířila i na prodej zdravotnických pomůcek pro hendikepované osoby).73 2.1. Daňový systém Daňový systém v Litvě je založen na principu vyváženého a spravedlivého rozložení daně, které zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž, přičemž je založen na zásadách daňové harmonizace s legislativou EU. Jako součást protikrizových opatření byla v roce 2010 snížena sazba daně z příjmu práv. osob z 20% na 15% a u fyzických osob podnikajících z 13% na 5%, což by mělo vést k zlepšení podmínek pro podnikání a pro růst investic.74 Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).75 Rozdělení daní je uvedeno v následující tabulce č. 3. Skupina

Jednotlivé daně

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob Daň ze zisku právnických osob Zdravotní a sociální pojištění Pozemková daň Daň z nemovitostí

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Poplatek za státní přírodní zdroje Ekologický poplatek Poplatek za používání silnic a dálnic Tabulka č. 3: Přehled daní v Litevské republice

73

Patvirtintas biudžetas [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. Finanční a daňový sektor [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 75 Tamtéž 74

29

2.1.1. Daň z příjmu fyzických osob Subjektem daně z příjmu fyzických osob je každý litevský občan, který zde obdržel příjem, stejně tak i pokud se nejedná o občana Litvy, ale o fyzických osobu s trvalým bydlištěm. Nebo pokud se jedná o subjekt, jehož osobní, sociální nebo ekonomické zájmy jsou v Litvě, nebo se zde zdržuje delší časové období, je také subjektem daně.76 Předmětem daně jsou všechny příjmy získané v Litvě nebo příjmy ze zahraničí, které nebyly zdaněny v jiném státě. V současné době je sazba daně z příjmů je 15%. Pokud se jedná o příjem ze zisku společností, tak sazba činí 20%. Zdaňovacím obdobím pro daň z příjmů je kalendářní rok.77 Následující typy příjmů nejsou předmětem daně z příjmů:78 dávky a náhrady stanovené zákonem pojistné náhrady splňující podmínky stanovené zákonem výplaty důchodů a důchodové renty splňující podmínky stanovené zákonem úroky příjmy od charity dary přijaté od blízkých příbuzných a dary až do výše 7.680,- KTL za rok dědictví, které je předmětem daně v souladu s právními předpisy upravující dědickou daň, atd. Roční nezdanitelná část příjmu je 5.640,- LTL, pokud roční příjem jedince nepřesahuje 9.600,- LTL. Pokud roční příjem přesahuje částku 9.600,- LTL, tak se nezdanitelná část příjmu stanoví podle vzorce: Roční nezdanitelná částka = 5 640 - 0,2 x (roční výnosy - 9 600).79 Nezdanitelná část příjmu se odečte pouze z příjmů ze zaměstnání. U rodičů s jedním dítětem do 18ti let věku či soustavně se připravujícího na zaměstnání se nezdanitelná část daně navyšuje o 100,- LTL a za každé další dítě o 200,LTL.80

76

Taxation in Lithuania [online]. Library and Information Service, 2013 [cit. 18. 3. 2014]. The worldwide personal tax guide – Lithuania [online]. EY, 2012 [CIT. 12. 3. 2014]. 78 Lithuania: Personal taxation [online]. LOWTAX: Global Tax & Business Portal, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 79 Taxation in Lithuania [online]. Library and Information Service, 2013 [cit. 18. 3. 2014]. 80 Lithuania: Personal taxation [online]. LOWTAX: Global Tax & Business Portal, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 77

30

Od daně se dají odečíst následující náklady: pojistné na životní pojištění, příspěvky do penzijních fondů, úroky z jednoho úvěru na bydlení, poplatky za některé druhy studií a odborného vzdělávání. Celková částka odečtu nesmí překročit 25% z celkových zdanitelných příjmů rezidenta.81 Sazba daně z příjmu u fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění, daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese. Daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%. Dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. Daň z úroků je 10%. Ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího

zdaňovacího

období.

Povinné

odvody

činí

na

zdravotní

pojištění:

zaměstnavatelé 3%, zaměstnanci 6% z hrubé mzdy. Příspěvky na sociální pojištění: zaměstnavatelé 27,98%, zaměstnanci 3% z hrubé mzdy.82

2.1.2. Daň z příjmu právnických osob Dani z příjmu právnických osob podléhají příjmy místních společnosti, tj. společnosti se sídlem v Litvě a společnosti, které vykonávají hlavní ekonomickou činnost na území Litvy prostřednictví zřízené provozovny. Zdanění nepodléhají společnosti ze zemí, které jsou členy EEA, anebo pochází ze zemí, které mají s Litvou uzavřenou dohodu o zamezení dvojímu zdanění.83 Přípustnými odpočty jsou náklady skutečně vynaložené v průběhu podnikání společnosti a jsou nezbytné pro ekonomickou činnost společnosti, jako výdaje ve prospěch zaměstnanců, odpisy dlouhodobého majetku, údržba, opravy a rekonstrukce, apod.84 Standardní daň z příjmu právnických osob má sazbu 15%, přičemž je v Litvě zavedena i nižší sazba pro příjmy malých společností s průměrným počtem 81

LITVA. Aiškinamasis raštas del lietuvos respublikos pelno mokesčio įstatymo nr. IX-675 46 straipsnio pakeitimo įstatymo projekto [online]. [cit. 12. 3. 2014]. 82 The worldwide personal tax guide – Lithuania [online]. EY, 2012 [CIT. 12. 3. 2014]. 83 Business Guide Lithuania 2013 [online]. PWC, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 84 LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, s. 152

31

zaměstnanců nepřesahujícím 10 a příjmem nepřesahujícím 1.000.000,- LTL v průběhu zdaňovacího období (s určitými výjimkami); dále pak je nízká sazba uplatňuje pro zdanitelné zisky společností s příjmy ze zemědělské činnosti, které představují více než 50% z celkového příjmu společnosti v průběhu zdaňovacího období.85 Nulová sazba daně z přidané hodnoty se aplikuje na sociální podniky, pokud jsou splněny následující podmínky: počet zaměstnanců splňující požadavky sociální není menší než 40% z celkového počtu zaměstnanců a příjmy z činností těchto zaměstnanců tvoří alespoň 20% z celkového příjmu, a tedy společnost má status sociálního podniku.86 2.1.3. Daň z nemovitostí Předmětem daně z nemovitosti je veškerý nemovitý majetek na území Litvy s výjimkou prakticky nepoužívaných nemovitostí, nemovitostí ve výstavbě, apod. Přičemž subjektem daně je vlastník takovéto nemovitosti, může se jednat i o zahraniční subjekt, přičemž je zde možno uplatnit několik slev na dani. Zdaňovacím obdobím je jeden kalendářní rok.87 Daňová sazba pro fyzické osoby s nemovitým majetkem v hodnotě vyšší než 1 milion LTL činí 1 % z ceny nemovitostí. Pokud se jedná o nemovitosti se speciálním využitím, např. ve vlastnictví státu, úřední budovy apod., tak se sazba daně pohybuje od 0,3-3 %.88 Cena nemovitostí je uvedena v katastru nemovitostí a určí se z průměrné tržní hodnoty srovnávací metodou, přičemž oceňování nemovitostí probíhá jednou za 5 let. Úhrada daně může být v rámci výkonu samosprávy odpuštěna obcemi či přímo státem.89 Od daně z nemovitostí jsou osvobozeny následující nemovitosti:90 budovy sociální péče budovy určené k pohřebním službám, jakož i na území hřbitova; dílny pro jednotlivé tvůrčí činnosti; 85

Business Guide Lithuania 2013 [online]. PWC, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Tamtéž. 87 LÁCHOVÁ, 2007, OP. CIT., S. 154. 88 Paying taxes in Lithuania [online]. The world bank, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 89 Immovable Properity Tax [online]. State tax inspectorate, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 90 Immovable Properity Tax [online]. State tax inspectorate, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 86

32

garáže, farmy, skleníky, vědecké, náboženské a rekreační budovy státní a obecní majetek budovy zahraničních diplomatických misí a konzulární úřady, apod. Daň se hradí do konce února za minulý kalendářní rok, pokud však je částka daně vyšší než 1500 LTL za rok, platí se daň zálohově, a to vždy ¼ částky daně třikrát do roka, vždy do 31. března, 30. června a 30. září. Spoluvlastníci nemovitostí hradí daň poměrně dle výše podílu.91 2.1.4. Pozemková daň Pozemková daň se vztahuje na rozdíl od daně z nemovitostí, která se vztahuje jen na stavby, na pozemky na území Litvy. Poplatníkem daně je opět vlastník pozemků či jejich nájemce, ať už se jedná o občana nebo zahraniční subjekt. Sazba daně činí od 0,01 do 4 % z ceny pozemku, přičemž výši daně si určuje obec v rámci výkonu své samosprávy. Zdaňovacím obdobím je jeden kalendářní rok.92 Od daně z pozemků je osvobozen majetek ve vlastnictví zahraniční diplomatické mise a konzulárních úřadů, mezinárodní mezivládní organizace a jejich agentur, Litevské banky, vlastníci půdy, jejíž hodnota nepřesahuje 5.000,- LTL.93 Daňové úlevy pak mají vlastníci pozemků, které jsou využívány jako komunikace, národní parky, regionální parky, kulturní, geologická, geomorfologická, botanická, a zoologická chráněná území a jejich ochranná pásma, archeologická naleziště, apod.94 Daň se platí u nových majitelů v případě, že pozemek je získal v první polovině roku, tak za současný rok, v případě, že pozemek byl získán v druhé polovině roku, hradí až za příští kalendářní rok.95

91

Paying taxes in Lithuania [online]. The world bank, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s. 161. 93 Immovable Properity Tax [online]. State tax inspectorate, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 94 Tamtéž. 95 Taxes in Lithuania [online]. Blatic Legal, 2012 [cit. 12. 3. 2014]. 92

33

2.1.5. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty patří mezi nepřímé daně a je splatná vždy při dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněném na území Litvy, a to jen v případě, že se jedná o zdanitelné plnění od osoby povinné k dani z přidané hodnoty v rámci výkonu její podnikatelské činnosti.96 Základní sazba DPH je 21% z ceny zboží či služby, o kterou se cena navyšuje, neboť ji platí koncový subjekt. Snížená sazba DPH je 5 % a vztahuje se na léky a léčiva, lékařské vybavení, které je pokryto ze státního zdravotního pojištění. Další speciální sníženou sazbu mají knihy a časopisy, dále pak dodávka tepla a do obytných domů, přičemž toto zboží podléhá 9ti procentní sazbě a poslední je tzv. kompenzační 6ti procentní sazba na dodávky zboží a služeb ze strany zemědělců.97 Nulovou sazbu DPH má:98 humanitární a dobročinnou pomoc vývoz mimo Evropskou unii (EU) dodávky pro charitu pojišťovnictví a finanční služby související s vývozem dodávek zboží a služby související se zdravotní péčí vzdělání činnost neziskové právnické osoby, poštovní služby služby rozhlasového a televizního vysílání loterie a hazardní hry pronájem nemovitého majetku prodej nebo jiný převod nemovitého majetku s výjimkou prodeje nových domů Registraci k DPH podléhají všechny společnost i se sídlem v Litvě, jejíž roční obrat činí více jak 155.000,- LTL, jinak se společnosti registrují k DPH dobrovolně. Registraci také nepodléhají společnosti, které dováží zboží osvobozené od DPH nebo 96

LÁCHOVÁ, 2007, op. cit., s. 151. Lithuania: VAT essentials [online]. KPMG, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. 98 Pridėtinės vertės mokestis [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. 97

34

zboží pořízené v jiných státech EU, jejichž hodnota nepřesáhne 35.000,- LTL. Zahraniční společnosti se musí registrovat, pokud jejich hlavní podnikatelská činnost se odehrává na území Litvy a je předmětem DPH, taktéž se musí registrovat společnost, která dodává zboží vyrobené v jiném státě EU do Litvy spotřebitelům, tzv. prodej na dálku, v případě, že jejich roční příjem přesáhne 125.000,- LTL. V případě, že subjekt nesplní registrační povinnost, může mu být udělena sankce ve výši 10%- 50% z nezaplaceného DPH. Registrovaná zahraniční společnost se může zaregistrovat k DPH přímo nebo může jmenovat svého daňového zástupce v Litvě. Společnosti ze zemí mimo EU jsou vždy povinny podle zákona o DPH jmenovat daňového zástupce v Litvě.99 Zdaňovacím obdobím je jeden měsíc. Nicméně pokud celkový zdanitelný příjem v předchozím kalendářním roce je méně než 200.000,- LTL a podniky si zakoupili zboží z jiných členských států EU, pak mohou požádat, aby jim bylo zdaňovací období prodlouženo na půl roku. Zdaňovacím obdobím fyzické osoby, která je plátcem DPH, je kalendářní půl roku ale může být změněn na jeden měsíc. Přiznání k DPH pro běžného zdaňovacího období musí být předložen do 25. dne následujícího po zdaňovacího období DPH. Pokud je použita nestandardní doba návratnosti, pak přiznání k DPH musí být podána v průběhu 25 dnů po skončení tohoto období.100 Pro případ nedodržení lhůta je stanovena sankce od 200,- LTL do na 500,- LTL a úrok z prodlení ve výši 0,03 % na den z DPH, které mělo být uhrazeno.101 2.1.6. Spotřební daň Spotřební daň se vztahuje na následující výrobky, a to alkohol a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, energetické produkty, elektrické energie, uhlí, koksu a lignit. Subjektem daně jsou výrobci a dodavatelé se sídlem v Litvě, či zahraniční subjekty s výkonem hlavní podnikatelská činnosti v Litvě. Koncovému spotřebiteli je o spotřební daň navýšena cena výrobku. Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.102

99

Lithuania: VAT essentials [online]. KPMG, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. Pridėtinės vertės mokestis [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. 101 Lithuania: VAT essentials [online]. KPMG, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. 102 Akcizai [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. 100

35

Sazby spotřební daně jsou uvedeny v následující tabulce č. 4: Alkohol a alkoholické nápoje (na hektolitr) pivo - 8,5 LTL na 1 procento skutečného obsahu alkoholu víno z čerstvých hroznů a ostatní kvašené nápoje: skutečném obsahu alkoholu nejvýše 8,5 procenta objemu – 58,- LTL ostatní – 198,- LTL meziprodukty: skutečném obsahu alkoholu nejvýše 15 procent objemu – 216,- LTL skutečném obsahu alkoholu vyšším než 15 procent objemu – 304,- LTL alkohol – 4416,- LTL na hektolitr čistého alkoholu Tabákové výrobky cigarety: 148,- LTL za 1000 cigaret doutníky 88,- LTL za kilogram tabák – 163,- LTL za kilogram Energetické produkty (na 1000 litru produktu) benzínové motory: bezolovnatý – 1500,- LTL olovnatý – 2000,- LTL petrolej – 1.140,- LTL Elektřina (za megawatthodinu elektřiny) používán pro podnikatelské účely - 1,8 LTL ostatní – 3,5 LTL Uhlí, koks a hnědé uhlí (za tunu) uhlí: používáno pro podnikatelské účely – 13,- LTL ostatní – 26,- LTL koksu a lignitu: používán pro podnikatelské účely – 16,- LTL ostatní – 31,- LTL Tabulka č. 4: Přehled spotřebních daní v Litevské republice dle zákona o spotřebních daní103 103

Akcizai [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014].

36

Spotřební daň je regulována v rámci EU. Hlavním dokumentem pro spotřební daň je Směrnice Rady 2008/118/ES z 16. 12. 2008 o obecné úpravě daňového systému, osvobozením od spotřební daně, povinnosti a uspořádání daňových poplatníků, atd. Alkohol a alkoholické nápoje jsou upraveny Směrnicí Rady 92/83/EHS104 a Směrnicí Rady 92/84/EHS o spotřební dani z alkoholu a alkoholických nápojů a harmonizaci struktury.

Tabák

a

tabákové

výrobky

jsou

pak

upraveny

Směrnicí

Rady

2011/64/EU105 o spotřebních daní z tabákových výrobků a nakonec energetické produkty a elektřina jsou upraveny Směrnicí Rady 2003/96/ES106 o energetických produktech a elektřině a její restrukturalizaci. Všechny směrnice byly do litevského právního systému zakomponovány novelou č. I-429 a novelou č. IX-569, která zohledňuje všechny právní předpisy EU v oblasti spotřebních daní. 2.1.7. Poplatek za státní přírodní zdroje a ekologický poplatek Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen, na rozdíl od ekologického poplatku, jehož sazba je 1,- LTL za tunu emitovaných nečistot.107 2.1.8. Poplatek za používání silnic a dálnic Od 31. května 2005 byl zaveden poplatek za používání vybraných silnic a dálnic pro majitele užitkových a nákladních vozů.108

104

LITVA. Taeybos direktyva 92/83/EEB 1992 m. spalio 19 d. dėl akcizų už alkoholį ir alkoholinius gėrimus, struktūrų suderinimo [online]. [cit. 12. 3. 2014]. 105 LITVA. Tarybos disrektyva 2011/64/ES 2011 m. birželio 21 d. dėl akcizų, taikomų apdorotam tabakui, struktūros ir tarifų [online]. [cit. 12. 3. 2014]. 106 LITVA. Tarybos disrektyva 2003/96/EB 2003 m. spalio 27 d. pakeičianti Bendrijos energetikos produktų ir elektros energijos mokesčių struktūrą [online]. [cit. 12. 3. 2014]. 107 Taxes in Lithuania [online]. Blatic Legal, 2012 [cit. 12. 3. 2014]. 108 Tamtéž.

37

3. LUCEMBURSKÉ VÉLKOVÉVODSTVÍ Lucembursko je malým západoevropským vnitrozemský stát s 502 066 obyvateli sousedící s Belgií, Německem a Francií. Země je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie a OECD. Administrativně se člení na 3 oblasti (Luxembourg, Diekirch, Grevenmacher), 12 kantonů a 118 obcí. Platidlem je euro.109 Lucembursko je konstituční monarchií, přičemž v čele státu stojí velkovévoda s pravomocemi svolávat a rozpouštět parlament, podle výsledků voleb jmenovat vládu a doživotní

členy Státní

Zákonodárným orgánem

rady,

schvalovat zákony a

Lucemburska

je jednokomorový

také

má právo

parlament,

který

veta. má

60 poslanců volených na pět let. Sněmovna také schvaluje složení vlády. Vláda je složena z ministerského předsedy a dvanácti ministrů. Dalším důležitým orgánem je Státní rada s 21 členy jmenovanými velkovévodou na doživotí. Nejvyšší soudní instancí třístupňového soudnictví je Vrchní soudní dvůr. Občané starší osmnácti let mají povinnost účastnit se voleb vlády.110 Lucembursko má velmi stabilní hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem, nízká nezaměstnanost, nízká inflace a vysoký růst HDP. Služby tvoří 86 % HDP, klíčovými jsou pak bankovnictví a finanční služby, turismus, informační technologie, doprava a komunikace. Finanční sektor pak tvoří 28 % HDP. Průmysl přispívá 13 % k HDP. Průmyslovému sektoru dominuje ocelářství a chemický průmysl. Zemědělství tvoří pouhé 1 % HDP - zejména pak zpracování vína, mléka a mléčných výrobků a živočišná výroby. Dle Mezinárodního měnového fondu se jedná o ekonomiku s nejvyšším nominálním HDP na jednoho člověka na světě.111 V Lucemburku díky jeho rozloze nejsou nejideálnější podmínky k rozvoji průmyslu či zemědělství, za to díky jeho ideální poloze zde vzkvétá zahraniční obchod. Lucembursko je členem významných hospodářských celků, přičemž nejvíce obchoduje se sousedními zeměmi a ostatní členy EU. Jedním z pilířů lucemburské zahraniční 109

Základní informace o teritoriu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 110 Lucembursko [online]. Europa, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 111 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014].

38

politiky je rozvojová a humanitární pomoc. Cílem lucemburské vlády je zajistit větší rozmanitost místního hospodářství, aby země byla méně vystavena případným ekonomickým výkyvům jednotlivých odvětví, jedná se hlavně o tyto obory biotechnologie, zdravotnická technika, logistika, automobilový průmysl, informatika a komunikace.112 Dominantním sektorem národního hospodářství jsou finanční služby, které vytvářejí více než 40 % příjmů státního rozpočtu. Lucembursko je jedním z hlavních finančních center světa a hned druhým centrem privátního bankovnictví. V zemi působí 150 bank, 3 463 podílových a specializovaných investičních fondů a 8 769 dalších poskytovatelů finančních služeb. Transparentní právní a fiskální rámec spolu se základní stabilitou země a jejím postavením v rámci EU, koncentrací, kvalitou a rozsahem bankovních a pojišťovacích služeb vytváří dostatečně atraktivní rámec pro rozvoj tohoto sektoru. Průmyslu dominuje ocelářská výroba. Vláda podpořila restrukturalizaci hutnictví a napomohla k udržení země na evropském a světovém trhu oceli, při té příležitosti byl představen návrh hlavních směrů programu stability a růstu na roky 2011-2014 a národního programu reforem „Luxembourg 2020“, který zahrnuje především zvýšení počtu volných pracovních míst o 73%, udržení odchodů ze školní docházky pod 10%, 40% osob mezi 30-34 lety s ukončeným vysokoškolským vzděláním, snížení rizika chudoby či společenského vyloučení, snížení emisí CO2 o 20% a až o 11% vyšší využití obnovitelných zdrojů.113 Zemědělství zaznamenalo za posledních 35 let pokles – z původního 4 % podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty HDP v r. 1970 na 0,35 % v r. 2009. Vláda zvýšila finanční pomoc zemědělství o 2,8 mil. EUR, ze které bylo financováno navýšení příspěvku na sociální a důchodovou daň. Následovalo vypracování strategického programu na r. 2007–2013 na podporu rozvoje venkova, kde žije 55 % obyvatel, odpovídající hlavním liniím stanoveným ve Společné zemědělské politice EU. Opatření dle tohoto programu přinesla seskupení do čtyř balíčků a vláda na jejich realizaci vynaložila v daném období celkem 369 mil. €, z čehož příspěvek z Evropského

112

Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 113 Tamtéž.

39

zemědělského fondu na rozvoj venkova (FEADER) činí 90 mil. EUR, i přes to zemědělství nepatří mezi hlavní hospodářská odvětví Lucemburska.114 Lucembursko bylo pro mnoho investorů atraktivní hlavně pro jejich mimořádně výhodné pobídky, které v souvislosti s harmonizací daní v rámci EU budou významně omezeny. Země je kritizována hlavně kvůli rigorózně uplatňovanému zákonu o bankovním tajemství, který se stal předmětem ostré kritiky zejména sousedních zemí, USA a OECD. Lucembursko nadále zachová tento zákon, aby pro své klienty nekleslo na atraktivitě, ale bude poskytovat informace cizím daňovým a finančním orgánům na základě vyžádání, nikoliv však automaticky a plošně, jak řada zemí požaduje.115 Doprava

a

komunikace

je

třetím

nejdynamičtějším

odvětvím

národního

hospodářství, které se podílí více než 10 % na tvorbě HDP. Touto činností se přímo či nepřímo zabývá 930 právnických subjektů, které zaměstnávaly 19 550 osob.116 Z celkové spotřeby el. energie 6 703 GWh v r. 2008 činil dovoz 6 830 GWh (SRN a Belgie), vývoz 2 848 GWh a vlastní produkce 3 516 GWh. Vedle obnovitelných zdrojů jsou využívány klasické zdroje. Lucembursko vstoupilo do konsorcia zemí, které plánují vybudování parku větrných elektráren v Severním moři. Lucembursko nemá kapacity na zpracování ropy a veškeré ropné produkty se dovážejí.117 3.1. Daňový systém Velkou inspirací pro daňový systém Lucemburska je systém německý, dále pak belgický a francouzský, přičemž Lucembursko má druhé nejnižší daňové zatížení mezi členy EU. Rozdělení daní je uvedeno v následující tabulce č. 5.

114

Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 115 Tamtéž. 116 Lucembursko [online]. Europa, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. 117 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit. 14. 3. 2014].

40

Skupina

Jednotlivé daně

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Sociální pojištění Dědická a darovací daň Daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Tabulka č. 5: Přehled daní v Lucembursku

3.1.1. Daň z příjmu fyzických osob Dani z příjmu fyzických osob podléhá příjem poplatníka, který má trvalé bydliště v Lucembursku nebo v Lucembursku odpracoval alespoň 9 měsíců během zdaňovacího období, kterým je 1 kalendářní rok, přičemž přesahuje částku 11.265,- EUR za zdaňovací období. Daňoví poplatníci jsou dále děleny do tří tříd zohledňujících jejich sociální stav, zdali jsou v manželském páru, zdali se jedná o osamělé rodiče, svobodné či rozvedené osoby, popřípadě ovdovělé osoby. Daňové přiznání se podává do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období.118 Daňové sazby platné pro rok 2014 jsou uvedeny v následující tabulce: Zdanitelný příjem

118

Sazba daně z příjmů

Od (EUR)

Do (EUR)

V procentech

0

11265

0

11266

13173

8

13174

15081

10

15082

16989

12

16990

18897

14

18898

20805

16

Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014].

41

20806

22713

18

22714

24621

20

24622

26529

22

26530

28437

24

28438

30345

26

30346

32253

28

32254

34161

30

34162

36069

32

36070

37977

34

37978

39885

36

39886

41793

38

41794

100000

39

Přes 100.000

40

Tabulka č. 6: Sazba daně z příjmu fyzických osob v Lucembursku pro rok 2014119 Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí souhrnně na povinném pojistném, tj. sociálním, nemocenském a zdravotním dohromady 12,2 % a dalšími 11,5 % se podílí na odvodu na pojistném zaměstnavatel, přičemž se jedná o jedny z nejnižších odvodů v rámci EU. Dále je odváděno 2,5 % na příspěvek do fondu zaměstnanosti. 120 Dani z příjmu podléhají zpravidla všechny druhy odměn a výhod, které obdrží zaměstnanci za výkon své práce a ostatní příjmy jako výnosy z investic – dividendy i úroky, příjmy z prodeje nemovitostí, příjmy z pronájmu, zisky z akciové opce. Od daně z příjmu jsou však osvobozeny dividendy obdržené od společnosti, která má sídlo v rámci EU nebo společnosti se sídlem ve státě, s nímž Lucembursko uzavřelo dohodu o zamezení dvojího zdanění za předpokladu, že společnost podléhá dani srovnatelné s lucemburskou dani z příjmů právnických osob, s tím, že je osvobozeno pouze 50 % 119 120

Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Daně v Lucembursku [online]. Finance.cz [cit. 12. 3. 2014].

42

z těchto příjmu, dále pak kapitál vyplacen ze životního pojištění, či prvních 1.500,EUR z příjmů z kapitálového majetku, státní porodní přídavky a přídavky na děti, výplata nemocenského pojištění, podpora v mateřství. Předmětem daně z příjmu fyzických osob nejsou dary a dědictví.121 Zdanění příjmů ze zahraničí podléhá dvou režimům, dle toho zdali má Lucembursko uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění či ne. Pokud zde smlouva není, příjem je zdaněn stejně, jako by se jednalo o příjem obdržený v za práci v Lucembursku, pokud se jedná o fyzickou osobu s trvalým pobytem v Lucemburku. Pokud však smlouva o zamezení dvojímu zdanění s druhým státem uzavřena je na tento příjem udělena výjimka. Od zdanitelného základu pro výpočet daně z příjmu fyzických osob je možné odečíst následující položky:122 příspěvky na životní pojištění, pojištění pro případ nemoci, úrazu a pojištění občanskoprávní odpovědnosti, ( je zde nastaveno omezení na 672,- EUR za člena domácnosti poplatníka za rok, tj. manžela a pro nezaopatřené děti) pojistné na dobrovolné důchodové pojištění ( jedná se o tzv. třetí pilíř důchodového pojištění a maximální částka se odvíjí v závislosti na věku poplatníka. Příspěvek se poskytuje na oba manžele, pokud každý z nich má samostatné pojištění, nelze však aplikovat na nezaopatřené dítě) příspěvky na stavební spoření schválených stavebních spořitelen v Lucembursku nebo v rámci EU (omezeno částkou 672,- EUR za člena domácnosti poplatníka za rok, přičemž úroky ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně) alimenty až do výše 24.000,- EUR vyplácené bývalému manželovi sleva na poplatníka 480,- EUR ročně, přičemž se tato částka dvojnásobí, pokud je poplatník je ženatý, nebo žije v partnerství a oba jedinci obdrželi příjmy ze zaměstnaneckého poměru sleva na dani pro rodiče samoživitele ve výši 750,- EUR ročně Úhrada daně probíhá formou záloh, které jsou odváděny zaměstnavatelem měsíčně přímo na účet správce daně, přičemž jsou tyto zálohy následně správcem daně započteny na úhradu daně v den splatnosti a správce daně pak stanoví případný 121 122

Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Luxembourg income taxes 2013: Guide for individuals [online]. PWC, 2013 [cit. 12. 3. 2014].

43

přeplatek či nedoplatek, který je poplatník povinen zaplatit či jemu vrácen. Výše záloh se stanoví z částky daně z příjmu za předchozí zdaňovací období. Daň z příjmu sražená měsíčně z příjmu ze zaměstnání a u důchodových příjmů je vypočítána podle daňových tabulek stanovených vládou. Dividendy a úroky z podílu na zisku dluhopisů vyplácených společností podléhají srážkové dani ve výši 15 procent.123 3.1.2. Daň z příjmu právnických osob Dani z příjmů právnických osob podléhají všechny právnické osoby se sídlem v Lucembursku nebo k výkonu jejich hlavního předmětu podnikání dochází na území Lucemburska. Sazba daně je 22,47% z příjmu právnické osoby, přičemž tato sazba daně zahrnuje příspěvek ve výši 7% z příjmů právnické osoby do zaměstnaneckého fondu. Dále příjem právnické osoby je zdaněn tzv. obecní daní z podnikání, jejíž sazba se liší od obce, ve které má právnická osoba sídlo. Sazba pro Lucemburk je 6,75%.Sazba daně z příjmu právnické osoby, jejíž příjem je nižší jak 15.000,- EUR činí 21,4%.124 Zdanitelným obdobím je jeden kalendářní rok, přičemž daňové přiznání musí být podáno nejpozději to konce května následujícího roku. Právnická osoba odvádí zálohy na daň čtvrtletně.125 Od daně z příjmu právnických osob jsou osvobozeny příjmy dceřiné společnosti z dividend nebo kapitálových zisků z podílu na mateřské společnosti jsou plně osvobozeny od daně pokud: pokud je dceřiná společnost držitelem podílu na mateřské společnosti po dobu nejméně 12ti měsíců podíl je nejméně ve výši 10% nebo jeho pořizovací cena je nejméně1,2 milionu EUR (6 mil. EUR pro kapitálové zisky) po celou dobu jsou splněny podmínky článku 166 zákona o dani z příjmu. Dále pak jsou osvobozeny příjmy vyplývající z využívání práv duševního vlastnictví, ve výši 80%, získaných nebo registrovaná po 31. prosinci 2007 a 80% z kapitálových zisků plynoucích z těchto aktiv.126

123

Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Personal income tax in Luxembourg [online]. Angloinfo, 2014 [cit. 19. 3. 2014]. 125 Luxembourg income taxes 2013: Guide for individuals [online]. PWC, 2013 [cit. 12. 3. 2014]. 126 Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 124

44

Právnické osoby si mohou odečíst pouze daňově uznatelné výdaje spojené s předmětem podnikání a dary, přičemž daňově neuznatelnými náklady jsou tantiémy nebo pokuty.127 Odpisy majetku jsou povinné, jak v případě, že je společnost zisková či vykazuje ztrátu, přičemž je tu výjimka pro vlastníka majetku, který je zároveň uživatelem a současně životnost aktiva nepřesahuje 1 rok. Nelze si však odepsat půdu a majetkovou účast na jiných společnostech.128 Úlevu na dani poskytuje Lucembursko, v případě, že si právnická osoba vezme úvěr na investice do dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců nebo na pronájem nezaměstnaným nebo se jedná o pobídku na výzkum a rozvoj.129 3.1.3. Sociální pojištění Každý zaměstnanec má povinnost se zaregistrovat u správy sociálního zabezpečení. Zdanitelným základem je hrubá mzda, ze které se vypočte a odvede výše příspěvku na sociální pojištění, přičemž maximální roční příspěvek zaměstnance je 112,451.28 EUR. Všechny tyto příspěvky je možno odečíst od základu daně z příjmu fyzických osob.130 Příspěvek pokrývá životní situace jedince, které mu znemožní výkon závislé činnosti nebo se ocitne v tíživé finanční situaci, ať už se jedná o nemoc, pracovní úraz, mateřství, nezaměstnanost, starobní věk, vdovecký důchod.131 Stát vyžaduje příspěvky od zaměstnanců a zaměstnavatelů, jak je uvedeno níže. Sazby platí pro příjmy z výdělečné činnosti, včetně dávek v naturáliích (s některými vzácnými výjimkami). Sazba jednotlivých příspěvků je uvedena v následující tabulce:

127

Corporate tax pocket guide 2013 – Instant access to the Luxembourg tax legislation [online]. Deloitte, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. 128 NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s. 242-245. 129 Tamtéž. 130 Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 131 NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s. 242-245.

45

Placené

Placené

zaměstnavatelem

zaměstnancem

Penze a zdravotní postižení

8.00%

8.00%

Zdravotní pojištění

2.80%* /3.05%

2.80%*/3.05%**

Zdravotní péče

0.42% - 2.64%**

0.00%

Úrazové pojištění

1.10%

0.00%

1.10%

0.11%

0.00%

0.11%

12.68% - 14.90%

10.80% - 11.05%

Typy pojištění

Národní služba pro ochranu zdraví při práci Celkem

Celkem 16.00% 5.60%/ 6.10% 0.42%

-

2.64%

22.76%

-

25.95%

* snížená sazba pro nepravidelné platby (bonusy, 13. plat apod.) ** dle častosti onemocnění Tabulka č. 7: Výše příspěvků na sociální pojištění v Lucembursku pro rok 2014132 3.1.4. Majetkové daně Majetkovými daněmi v Lucembursku je darovací a dědická daň a daň z nemovitosti a převodu nemovitosti, přičemž se tyto daně odvádí převážně při transferu majetku. U nemovitostí se pak odvádí pravidelná místní daň, kdy se sazba daně odvíjí od typu nemovitosti a umístění nemovité věci a vypočítá se z ceny majetku zjištěné dle cenových tabulek stanovených veřejným orgánem.133 Sazba daně darovací a dědické daně se liší v závislosti na příbuzenském vztahu mezi dárcem, příp. zůstavitelem ,a obdarovaným , příp. dědicem, a pohybuje se mezi 0% až 48%. Daň je hrazena příjemcem majetku.134

132

Tabulka č. 6 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. 133 ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s. 171. 134 Tamtéž.

46

Daň z převodu nemovitostí se pohybuje od 6% do 9% v závislosti na lokalitě a společně s ní kupující odvádí ještě registrační daně ve výši 1%. V případě, že se jedná o koupi majetku sloužícího pro bydlení jedince a jeho rodiny, je možno za splnění stanovených podmínek získat příspěvek ve výši až 20.000,- EUR.135 3.1.5. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je splatná při dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečněných v Lucembursku, kdy dodavatel musí být plátcem DPH, přičemž nejedná se pouze o poskytování zboží a služeb prostřednictvím prodeje, ale lze použít i pro další formy transakcí. DPH podléhá rovněž zboží vyrobené v Lucembursku od subjektu povinného k dani se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a zboží dovezené.136 Standardní sazba DPH je 15%. Snížená sazba je 12% pro určité zboží a služby, například některá vína, pevná minerální paliva, minerální oleje a dřevo určené pro použití jako palivo, komerční tiskoviny, obchodní katalogy, turistické reklamní brožury, úschovy. Kromě této snížené sazby, existuje ještě 6ti % sazba na elektřinu, plyn, opravy jízdních kol, obuvi, koženého zboží, atp. Nakonec nejnižší sazba jsou 3% na potraviny s výjimkou alkoholických nápojů, dětské boty a oblečení, ubytování v hotelu, pohřby a kremace. Nulové sazbě daně pak podléhá zejména vývoz zboží, dodávky zboží a služeb používaných leteckými společnostmi provozujícími za úplatu zejména mezinárodní dopravu, zboží a služby poskytované v rámci diplomatických a konzulárních vztahů.137 Předmětem daně z přidané hodnoty nejsou určité bankovní a finanční služby, správa investičních fondů, některých penzijních fondů a alternativních investičních fondů, poštovní služby, sázky, hazardní hry a loterie, vzdělání, některé zdravotnické potřeby.138 Povinnost k registraci k dani z přidané hodnoty má každá osoba se sídlem v Lucembursku, která provádí samostatně některou z hospodářských činností, která podléhá dani z přidané hodnoty, a to ve lhůtě 15ti dnů ode dne skutečného zahájení činnosti. Stejná pravidla se uplatní i pro subjekty se sídlem jinde než v Lucembursku, 135

ANDRLÍK, Břetislav. Transferové daně v zemích Evropské unie. 1. Vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, s. 120-123. 136 Luxembourg VAT compliance and rates [online]. VAT live, 2013 [cit. 20. 12. 2013]. 137 Luxembourg: VAT essentials [online]. KPMG, 2013 [cit. 12. 3. 2014]. 138 Tamtéž.

47

přičemž se jejich zdanitelné plnění vyskytuje nebo uskutečňuje na území Lucemburska, s tím, že zde není žádný minimální roční obrat, při jehož dosažení by vznikala povinnost k registraci k DPH. Pokud společnost dodává zboží zakoupené od subjektu z jiného členského státu Evropské unie pro zákazníky v Lucembursku, kteří nejsou plátci DPH, tzv. prodej na dálku, přičemž roční obrat přesáhne 100.000,- EUR, je povinna se zaregistrovat k DPH. Při nedodržení této povinnosti hrozí pokuta ve výši od 50,- EUR – 5000,- EUR. Institut dobrovolné registrace k DPH se v Lucembursku nevyskytuje. Osoba povinné k DPH, která dováží zboží do Lucemburska za účelem následného prodeje či zpracování, která nemá v Lucembursku sídlo a ani není registrována pro účely DPH v Lucembursku, může rozhodnout, že jmenuje svého daňového zástupce pro účely DPH přímo v Lucembursku.139 Daňové přiznání se podává měsíčně, čtvrtletně nebo ročně, dle výše ročního obratu společnosti. Měsíční podává společnost, jejíž obrat je vyšší než 620.000,- EUR, čtvrtletní pak společnost, jejíž obrat je mezi 112.000,- až 620.000,- EUR. Pokud má společnost roční obrat nižší jak 120.000,- EUR podává daňové přiznání ročně.140

3.1.6. Spotřební daň Spotřební daně jsou stejně jako v Dánsku a Litvě součástí ceny některých výrobků a vztahují se pouze na vybrané zboží. V Lucembursku se jedná o tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje a pivo vyjma vína, elektřina, jejíž sazba je 1,00 € za MWh a benzín, přičemž sazba je 465 EUR za 1 000 litrů. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se jedná o velmi nízké sazby daní.141

139

Luxembourg: VAT essentials [online]. KPMG, 2013 [cit. 12. 3. 2014]. Luxembourg VAT compliance and rates [online]. VAT live, 2013 [cit. 20. 12. 2013]. 141 Daně v Lucembursku [online]. Finance.cz [cit. 12. 3. 2014]. 140

48

4. SROVNÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB MEZI DÁNSKEM,

LITVOU,

LUCEMBURSKEM

A

ČESKOU

REPUBLIKOU Vzhledem k velkému objemu informací a složitosti jednotlivých daňových institutů u všech vybraných zemí celkový rozsah diplomové práce nabízí srovnat pouze jednu vybíranou daň, která patří mezi základní přímé daně a významně ovlivňuje život každého jedince – daň z příjmu fyzické osoby. Subjektem příkladu a zároveň i subjektem daně je fyzická osoba, která je sezdaná a má dvě nezaopatřené děti, přičemž je rezidentem jednotlivých srovnávaných zem. Příjem druhého manžela je buď nulový, nebo nepřesahuje požadované částky, které by se promítaly do daně z příjmu zvoleného subjektu (pro ČR příjem druhého manžela nepřesahuje 68.000,- CZK za rok a dále pro Lucembursko se nebere v úvahuý režim pro vysoce kvalifikované pracovníky). Všechny vydělané příjmy pochází z místních zdrojů, s výjimkou u Dánska v případě úrokových výnosů, odměny jsou vypláceny na konci každého daňového roku, a narůstají rovnoměrně v průběhu celého roku. Daňové smlouvy a dohody jsou ignorovány pro účely tohoto výpočtu, tzn., že daňový poplatník podléhá systému sociálního zabezpečení. V případě Dánska žije zaměstnanec v Kodani. Příjem každého rezidenta je 100.000,- USD a vždy je přepočítán na místní měnu, dle následujícího kurzu 1,00 USD = 5,4 DKK = 0.7532 EUR = 19,60 CZK = 2,600 LTL. Jednotlivé výpočty jsou uvedeny v následující tabulce č. 8.

Dánsko

DKK

Litva

LTL

Výplata

544.000,-

Výplata

260.000,-

Prémie

108.800,-

Prémie

52.000,-

Příspěvek na živobytí

54.400,-

Příspěvek na živobytí

26.000,-

Příspěvek na bydlení

65.280,-

Příspěvek na bydlení

31.200,-

Firemní vůz

68.000,-

Firemní vůz

15.600,-

49

Náhrada nákladů na dopravu

108.800,-

Domácí dovolená

0,-

Náhrada nákladů na dopravu

0,-

Domácí dovolená

0,-

Příspěvek na vzdělání

16.320,-

Příspěvek na vzdělání

AM-příspěvek 8%

77.248,-

Zdanitelný příjem zaměstnání

Celkem získal příjmy

888.352,-

Výnosy z úroků

32.640,-

Příspěvek na zaměstnanost

14.100,-

Celkové příjmy Lucembursko

Ostatní výnosy Celkové příjmy

7.800,392.600,11.778,404.556,-

906.892,EUR

Česká republika

CZK

Výplata

75.320,-

Výplata

1.960.000,-

Prémie

15.064,-

Prémie

392.000,-

Příspěvek na živobytí

7.532,-

Příspěvek na živobytí

196.000,-

Příspěvek na bydlení

9.038,40

Příspěvek na bydlení

235.200,-

Firemní vůz

6.778,80

Firemní vůz

117.600,-

Náhrada nákladů na dopravu

392.000,-

Náhrada nákladů na dopravu Domácí dovolená

0,3.766,-

Příspěvek na vzdělání

2.259,60

Celkem získal příjmy

119.758,80

Ostatní výnosy Celkové příjmy

Domácí dovolená Příspěvek na vzdělání Zdanitelný příjem zaměstnání

1.580,-

Ostatní výnosy

121.338,80

Celkové příjmy

0,58.800,3.351.600,105.600,3.457.200,-

Tabulka č. 8: Výpočet celkového zdanitelného příjmu rezidenta žijícího v Dánsku, Lucembursku, Litvě a České republice.142 V následující tabulce je vypočtena celková výše daně z příjmu fyzických osob, přičemž u Dánska je zahrnut tzv. AM-příspěvek, u České republiky pak částka

142

Tabulka č. 7 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014].

50

odváděná zaměstnavatelem na sociální zabezpečení, solidární zvýšení daně, sleva na poplatníka a závislého manžela a dvě nezaopatřené děti.143

Dánsko Celková daň (v měně země) Celková daň (USD)

Litva

Lucembursko

ČR

443.665,- 97.093,44

29.741,55

681.474,-

81.556,- 37.343,63

39.386,92

34.769,-

Tabulka č. 9: Celková výše daně z příjmu fyzických osob Z výše uvedené tabulky je tedy patrné, že nejnižší daň z příjmu fyzických osob má Česká republika, kdy Lucembursko a Litva se pohybují mírně nad úrovní ČR. Na rozdíl od Dánska, které má nejvyšší zdanění z vybraných zemí a to skoro až dvojnásobné. V kapitole věnované Dánsku vylo uvedeno, že se země potýká s nedostatkem pracovních sil, což je zajisté dáno vysokým zdaněním příjmů obyvatelstva, přesto vše však Dánsko nabízí pro jednotlivce velmi kvalitní zdravotnický, školský a sociální systém, který je financován převážně z vybraných daní a pro obyvatele je tak téměř zadarmo. Nízké zdanění se vždy promítá do kvality služeb poskytovaných státem, proto je vždy potřeba zvážit, zdali je vždy nutno lpět na nízkých daní, anebo využít tohoto příjmu ke zkvalitnění občanského života. Daň z příjmu fyzických osob je v základních ryse velmi podobná napříč celou Evropskou unií. Vždy je potřeba ji odvést a vždy je možno uplatnit několik druhů odpočtů a slev na dani, přičemž tato oblast je velmi ovlivněna politicko-ekonomickou charakteristikou každého ze státu. Rozdíl však spočívá hlavně ve výši sazby daně, kterou jsou dnes regulovány EU, a samozřejmě pak v použití vybraných daní ke zkvalitnění občanského života.

143

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 14. 3. 2014].

51

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že se v rámci Evropské unie setkáváme s různými daňovými systémy, přičemž hlavní rozdíly spočívají převážně v sazbách jednotlivých daní. I přes tuto odlišnou výši zdanění osob nedochází k výraznému negativnímu ovlivnění růstu ekonomik členských států Evropské unie. Za tímto účelem byla práce rozdělena do čtyř kapitol. Práce nejprve přiblížila jednotlivé země z ekonomického pohledu, přičemž se ukázalo, že Dánsko patří mezi nejvyspělejší země západní Evropy, přičemž označení si zasloužilo mimo jiné díky vzkvétajícímu tržnímu hospodářství, dále pak, že Litva patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v rámci EU, a nakonec, že Lucembursko má velmi stabilní hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem, nízká nezaměstnanost, nízká inflace a vysoký růst HDP. Je možné tedy ze základních ekonomických charakteristik jednotlivých zemí usoudit, že jsou buď v ekonomickém růstu, popř. stagnaci, každopádně u nich nedochází k významnějším poklesům. Významnou část práce jsem věnovala popisu jednotlivých daní, co je jejich předmětem a v neposlední řadě taktéž sazbě jednotlivých daní. Co se týče předmětu jednotlivých daní, ten je vesměs stejný u zvolených zemí – vybírají se vždy důchodové daně, majetkově daně, spotřební daně, daně či poplatky spojené s ochranou životního prostředí a taktéž daň z přidané hodnoty. Odlišnosti v předmětu daně nejsou nijak markantní. Rozdíly jsem však zaznamenala v sazbách jednotlivých daní, přičemž jsem zjistila, že Dánsko je charakteristické velmi vysokým zdaněním, na rozdíl od Lucemburska, které je na opačné straně pomyslného žebříčku, a nakonec Litva, která se nachází někde mezi nimi. Nabídl se mi tedy ideální vzorek pro potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy. S ohledem na výše uvedené mám za to, že v úvodu stanovené hypotéza byla potvrzena, neboť všechny země zaznamenávají ekonomický růst, či ekonomickou stabilitu, i přestože se jejich daňové zatížení významně liší. Daňové zatížení tedy není hlavním faktorem, který by hospodářský vývoj země významně ovlivňoval, ale jedním z mnoha faktorů podílejících se na celkovém růstu ekonomiky. 52

POUŽITÉ ZDROJE Knižní díla 1. ANDRLÍK, Břetislav. Transferové daně v zemích Evropské unie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 204 s. ISBN 978-80-7204-716-1. 2. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1. 3. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 319 s. ISBN 978-80-7357-695-0. 4. MERCKAERT, Jean; NELH, Cécile. Ekonomika v pohybu: nadnárodní společnosti, daňové ráje a přelétavé bohatství. 1. vyd. Praha: Educon, 2012, 53 s. ISBN 978-80-905286-0-4. 5. RADVAN, Michal. Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2005, 102 s. ISBN 80-86920-00-3. 6. SCHERPING, Jan. Dánsko. 4. vyd. Praha: Jan Vašut, 2013, 132 s. ISBN 97880-7236-850-1. 7. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. 1. vyd. Praha: Linde, 2006, 250 s. ISBN 80-7201-593-1. 8. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska: legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD: odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9. Časopisecká díla 1. BĚHOUNEK, P. Směrnice Evropské unie týkající se daní z příjmů. Daně a právo v praxi: měsíčník informací z oblasti daní, práva a financí. Praha: Adore, 2005, č. 11., s. 12. ISNN 1211-7293.

53

Kvalifikační práce 1. DYŠKANT, Jan. Daňový systém Dánska [online]. Praha, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupný z: https://theses.cz/auth/id/r85bj7/ISIS_{}21815_{}xdysj00.pdf. Díla publikovaná v elektronických pramenech 1. GOLA, Petr. Personal income tax in Denmark. CFE: Confederation fiscale europeenne [online]. cfe-eutax.org, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.cfe-eutax.org/taxation/personal-income-tax/denmark. 2. GOLA, Petr. Enviromental taxes in Denmark. CFE: Confederation fiscale europeenne [online]. cfe-eutax.org, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: https://www.cfe-eutax.org/taxation/environmental-taxes/denmark. 3. HÁJEK, Adam. Volby v Litvě vyhrála levice, slibuje zlepšení vztahů s Ruskem. iDNES.cz [online]. idnes.cz, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/volby-v-litve-vyhrala-levice-slibuje-zlepseni-vztahu-sruskem-pbq-/zahranicni.aspx?c=A121029_111944_zahranicni_aha. 4. HELLIWELL, John; LAYARD, Richard; SACHS, Jeffrey. World Happiness Report. Columbia University´s Earth Institute [online]. 2013, s. 7 [cit. 14. 3. 2014].

Dostupné

z:

http://www.earth.columbia.edu/sitefiles/file/Sachs%20Writing/2012/World%20 Happiness%20Report.pdf. 5. LARSEN, Dorthe. Population and population projections. Statistics Denmark: [online].

dst.dk,

2014

[cit.

14.

3.

2014]

Dostupné

z:

http://www.dst.dk/en/Statistik/emner/befolkning-ogbefolkningsfremskrivning.aspx. Další elektronické zdroje 1. Akcizai [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.finmin.lt/web/finmin/ak. 2. Business Guide Lithuania 2013 [online]. PWC, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.investlithuania.com/files/files/PDF/business%20guide%202013%20 pdf.pdf.

54

3. Car taxes [online]. Skatteministeriet, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z: http://www.skm.dk/foreign/english/taxindenmark2008/6649/#104. 4. Car taxes in Denmark [online]. Angloinfo, 2014 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupný z: http://denmark.angloinfo.com/transport/driving/car-taxes/. 5. Corporate tax pocket guide 2013 – Instant access to the Luxembourg tax legislation [online]. Deloitte, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/view/en_LU/lu/services/tax/global-businesstax/businesstax/3d7d47141b83c310VgnVCM2000003356f70aRCRD.htm#.UzHDk_l5NHV. 6. Country statistical profile: Denmark [online]. OECD iLibrary, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/economics/country-statisticalprofile-denmark_20752288-table-dnk. 7. Daně v Lucembursku [online]. Finance.cz [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-vlucembursku/. 8. Daňový systém v Dánsku [online]. Finance.cz [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-v-dansku/. 9. Denmark [online]. OECD: Better Life Index, 2013 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.oecdbetterlifeindex.org/denmark. 10. Denmark [online]. OECD: Revenue Statistics 2013, 2014 [cit. 16.3.2014]. Dostupné z: http://www.oecd.org/denmark/revenue-statistics.htm. 11. Denmark – Other taxes and levels. KPMG: Taxation of international executives [online].

KPMG,

2014

[cit.

20.

3.

2014].

Dostupný

z:

http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/taxatio n-international-executives/denmark/pages/other-taxes-levies.aspx#2. 12. Denmark and Sweden have highest taxes [online]. Euobserver, 2013 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://euobserver.com/economic/119980. 13. Different types of tax. SKAT: Individuals – Coming to Denmark [online]. SKAT,

2014

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oId=2082563&vId=0&lang=US. 14. Economy rankings [online]. International Finance Coprporation: Doing business, 2014 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z: http://www.doingbusiness.org/rankings. 15. Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České

republiky,

2012

[cit. 55

14.

3.

2014].

Dostupný

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/dansko/ekonomika/ekono micka_charakteristika_zeme.html. 16. Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České

republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/ekonomika/ekonomic ka_charakteristika_zeme.html. 17. Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České

republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupný

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/lucembursko/ekonomika/e konomicka_charakteristika_zeme.html. 18. Facts and statistics [online]. Denmark: The official website of Denmark, 2014 [cit. 14. 3. 2014] Dostupné z: http://denmark.dk/en/quick-facts/facts/. 19. Finanční a daňový sektor [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/ekonomika/financni_ a_danovy_sektor.html. 20. Income tax [online]. KPMG, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z: http://www.kpmg.com/global/en/issuesandinsights/articlespublications/taxationinternational-executives/luxembourg/pages/income-tax.aspx. 21. Immovable Properity Tax [online]. State tax inspectorate, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.vmi.lt/en/?itemId=1089740. 22. Krajanské spolky a Češi v zahraničí [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České

republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/index.ht ml?iso=DK. 23. Lithuania: VAT essentials [online]. KPMG, 2012 [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/vatgst-essentials/pages/lithuania.aspx#1 24. Lithuania: Personal taxation [online]. LOWTAX: Global Tax & Business Portal,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.lowtax.net/lowtax/html/lithuania/lithuania_personal_taxation.asp 25. Lucembursko [online]. Europa, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/membercountries/luxembourg/index_cs.htm. 56

26. Luxembourg income taxes 2013: Guide for individuals [online]. PWC, 2013 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z: https://www.pwc.lu/en/tax-consulting/docs/pwc-publlux-income-taxes-2013.pdf. 27. Luxembourg VAT compliance and rates [online]. VAT live, 2013 [cit. 20. 12. 2013].

Dostupný

z:

http://www.vatlive.com/country-

guides/luxembourg/luxembourg-vat-compliance-and-rates/. 28. Luxembourg: VAT essentials [online]. KPMG, 2013 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z:

http://www.kpmg.com/global/en/issuesandinsights/articlespublications/vat-

gst-essentials/pages/luxembourg.aspx 29. Patvirtintas biudžetas [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit.

15.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.finmin.lt/c/portal/layout?p_l_id=PUB.1.61. 30. Paying taxes in Lithuania [online]. The world bank, 2014 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/lithuania/paying-taxes/. 31. Pridėtinės vertės mokestis [online]. Lietuvos respublikos finansų ministerija, 2013 [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.finmin.lt/web/finmin/pvm. 32. Personal income tax in Luxembourg [online]. Angloinfo, 2014 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupný z: http://luxembourg.angloinfo.com/information/money/income-tax/. 33. Skattereform 2012 [online]. Skatteministeriet, 2012 [cit. 14. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.skm.dk/aktuelt/temaer/skattereform-2012/. 34. TAX rates [online]. SKAT: Individuals – Coming to Denmark, 2014 [cit. 14. 3. 2014].

Dostupné

z:

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oId=2035568&vId=0&next=2013&lang=US&t ab=. 35. Taxation in Denmark [online]. SKAT: Individuals – Coming to Denmark, 2014 [cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.skat.dk/SKAT.aspx?oId=2068705&vId=0&lang=US. 36. Taxes in Lithuania [online]. Blatic Legal, 2012 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.baltic-legal.com/taxes-in-lithuania-eng.htm. 37. Taxation in Lithuania [online]. Library and Information Service, 2013 [cit. 18. 3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.icaew.com/en/library/subject-

gateways/tax/tax-by-country/lithuania.

57

38. The worldwide personal tax guide – Lithuania [online]. EY, 2012 [CIT. 12. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ey.com/GL/en/Services/Tax/The-worldwidepersonal-tax-guide---XMLQS?preview&XmlUrl=/ec1mages/taxguides/TGE2013/TGE-LT.xml. 39. Vnitropolitická charakteristika [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/dansko/politika/vnitropolit icka_charakteristika.html. 40. Základní informace o teritoriu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupný

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/. 41. Základní informace o teritoriu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky,

2012

[cit.

14.

3.

2014].

Dostupný

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/lucembursko/. Právní předpisy Česká republika 1. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 14. 3. 2014]. Ostatní 1. LITVA. Aiškinamasis raštas del lietuvos respublikos pelno mokesčio įstatymo nr. IX-675 46 straipsnio pakeitimo įstatymo projekto [online]. [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné

z:

http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=465505&p_query=Paj am%F8%20mokes%E8io%20%E1statymas&p_tr2=2. 2. LITVA. Tarybos disrektyva 92/83/EEB 1992 m. spalio 19 d. dėl akcizų už alkoholį ir alkoholinius gėrimus, struktūrų suderinimo [online]. [cit. 12. 3. 2014].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1992L0083:2007010 1:LT:PDF. 3. LITVA. Tarybos disrektyva 2011/64/ES 2011 m. birželio 21 d. dėl akcizų, taikomų apdorotam tabakui, struktūros ir tarifų [online]. [cit. 12. 3. 2014]. 58

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:176:0024:0036:LT:PD F. 4. LITVA. Tarybos disrektyva 2003/96/EB 2003 m. spalio 27 d. pakeičianti Bendrijos energetikos produktų ir elektros energijos mokesčių struktūrą [online]. [cit.

12.

3.

2014].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2003L0096:2004050 1:LT:PDF.

59