Malé a st ední podnikání v Evropské unii Small and Medium-Sized Enterprises of the European Union

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie

Zuzana Černošková

Malé a střední podnikání v Evropské unii Small and Medium-Sized Enterprises of the European Union

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ivana Valentová

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje uvedené v soupisu literatury a pramenů. V Olomouci dne 28. 3. 2013

…………………..

Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Ivaně Valentové za odborné vedení, podnětné rady a zapůjčenou literaturu.

………………….. Podpis

Obsah Úvod.........................................................................................................................................6 1

2

3

Charakteristika Malého a středního podnikání (MSP) ........................................................7 1.1

Definice MSP ............................................................................................................7

1.2

Definování základních pojmů v MSP .........................................................................8

1.2.1

Podnikání ...........................................................................................................8

1.2.2

Podnikatel ..........................................................................................................9

1.2.3

Podnik ...............................................................................................................9

1.2.4

Podnikavost .......................................................................................................9

1.3

Kvantitativní a kvalitativní vymezení malých a středních firem (MSP) .....................10

1.4

Vývoj MSP v České republice .................................................................................12

Small Business Act .........................................................................................................14 2.1

Co je to Small Business Act .....................................................................................14

2.2

Přeměna zásad v politická opatření ..........................................................................15

2.3

Příklady úspěšných opatření SBA od roku 2008 .......................................................20

Vnitřní trh Evropské unie ................................................................................................23 3.1

Volný pohyb zboží...................................................................................................23

3.2

Volný pohyb služeb .................................................................................................25

3.3

Volný pohyb osob....................................................................................................26

3.4

Volný pohyb kapitálu ..............................................................................................27

4

Úvod k praktické části .....................................................................................................28

5

Podmínky pro zahájení podnikání osob z jiných členských států, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska v ČR.......................................................................28

6

Získání živnostenského listu ............................................................................................30

7

Živnost volná ..................................................................................................................33 7.1 Ohlášení živnosti volné občany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska............................................................................................................................33

8

7.1.1

Fyzickou osobou ..............................................................................................33

7.1.2

Právnickou osobou ...........................................................................................34

Živnosti vázané ...............................................................................................................34 8.1 Ohlášení živnosti vázané občany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska .........................................................................................................................35 8.1.1

Fyzickou osobou ..............................................................................................35

8.1.2

Právnickou osobou ...........................................................................................36 4

Živnosti řemeslné ............................................................................................................37

9

9.1 Ohlášení živnosti řemeslné osobami žijícími v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku ....................................................................................38 9.1.1

Fyzickou osobou ..............................................................................................38

9.1.2


Živnosti koncesované ..................................................................................................39

10

10.1 Ohlášení živnosti koncesované osobami žijícími v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku ....................................................................................41 10.1.1

Fyzickou osobou ..............................................................................................41

10.1.2


11

Založení společnosti osobou z jiného členského státu...................................................42

12

Osobní společnosti ......................................................................................................43 12.1

Veřejná obchodní společnost ...................................................................................43

12.2

Komanditní společnost ............................................................................................44

13 13.1 14

Kapitálové společnosti.................................................................................................45 Společnost s ručením omezeným .............................................................................46 Družstvo......................................................................................................................47

15 Podnikání živnostníků z jiného členského státu, Evropského hospodářského prostoru ve službách v Německu ...............................................................................................................49 15.1

Ohlášení živnosti osobami z jiných členských států EU............................................49

15.2

Sociální zabezpečení při podnikání ve službách v Německu .....................................51

15.3

Daňové souvislosti při podnikání ve službách v Německu ........................................52 Právní formy podnikání v Německu .............................................................................53

16 16.1

Podmínky pro zahájení podnikání v Německu ..........................................................53

16.2 Gesellschaft mit beschränkter Haftung (GmbH) obdobné jako v České republice společnost s ručením omezeným .........................................................................................56 16.3

Gesellschaft bürgerlichen Rechts (GbR) čili Občansko-právní společnost ................56

16.4

Offene Handelsgesellschaft (OHG) čili Veřejná obchodní společnost .......................57

16.5

Kommanditgesellschaft (KG)čili Komanditní společnost .........................................57

16.6 Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Complementär Kommanditgesellschaft (GmbH Co. KG)spojení společnosti s ručením omezeným a komanditní společností............57 16.7

Kleinunternehmer čili malý živnostenský podnik .....................................................57

ZÁVĚR ..................................................................................................................................57 ANOTACE .............................................................................................................................59 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................................61 INTERNETOVÉ ZDROJE .....................................................................................................62 5

SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................................65 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................66

Úvod Tato bakalářská práce na téma malé a střední podnikání v Evropské Unii (EU) je o malých a středních podnikatelích a zahájení jejich podnikání. V práci je definováno, co je to vlastně malý a střední podnik, základní pojmy týkající se malého a středního podnikání. Práce obsahuje vymezení malého a středního podniku. V textu je také uveden graf o vývoji malých a středních podniků v České republice a graf o počtu podnikajících subjektů v Evropské Unii, České republice a Německu. Čtenář se dočte, co to znamená Small Business Act a jak napomáhá malým a středním podnikatelům. V práci jsou uvedeny zásady, které si Small Business Act vytyčil k uvedení do praxe, i některé další zásady, které se v Evropské Unii uplatnily. Práce také obsahuje kapitolu vnitřní trh Evropské Unie. Tato kapitola je velice zásadní pro tuto práci. Bez svobod, které jsou dále popsány, by nebylo možné usadit se a začít podnikat v jiném členském státě. Je zde uvedeno, jaké svobody to jsou a které překážky musela Evropská Unie řešit, aby tyto svobody mohly být zavedeny. V praktické části jsou stručně charakterizovány právní formy podnikání v České republice a v Německu. Čtenář bude seznámen s podmínkami a náležitostmi spojené s ohlášením živností v České republice a v Německu občany z jiných členských států a států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Tato práce je věnována srovnání, ve kterém státě je proces ohlášení živností složitější. Dále jsou uvedeny druhy společností v České republice a Německu. Jsou porovnávány podmínky a administrativní zátěž při zakládání podniků. Čtenář bude seznámen, jestli a jak se tyto podmínky liší a v kterém státě je založení podniku složitější. Uvedené téma jsem si vybrala, protože bych v budoucnu chtěla začít podnikat v oblasti pohostinství v Německu. Proto mě tedy zajímalo, v kterém státě je ohlášení živnosti či zahájení podniku osobou z jiného členského státu jednodušší. Výsledky mého studia ovlivní rozhodování, ve kterém státě pro mne jednodušší zahájit své podnikání.

6

1 Charakteristika Malého a středního podnikání (MSP) 1.1 Definice MSP Pojetí MSP ve většině ekonomik různých států je odlišné, tudíž neexistuje žádná všeobecně přijímaná definice MSP. Definice MSP „Malé a střední podnikání (MSP) v České republice upravuje zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tento typ podnikání je definován na základě počtu zaměstnanců, ekonomické nezávislosti a celkovém obratu firmy či hodnoty aktiv. Malý podnik Za malého podnikatele se považuje podnikatel zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců, a jehož majetek současně nepřesahuje korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Střední podnik Střední podnikatel zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho majetek nepřesahuje korunový ekvivalent 43 mil. EUR nebo ten, jehož čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 50 mil. EUR.”1 V současné době se touto problematikou zabývá stále více podnikatelů, vědců, institucí a v podstatě celá společnost. I přes veliký přínos MSP pro ekonomiku a společnost se problematice MSP nikdy nedostávalo příliš velkého zájmu a pozornosti.

1

Ipodnikatel.cz [online], .

7

1.2

Definování základních pojmů v MSP Pro lepší pochopení MSP je nutné znát vymezení základních pojmů. Mezi tyto

základní pojmy patří zejména podnikání, podnikatel, podnik.

1.2.1 Podnikání Často citovaná je definice právnického pojetí podnikání dle Obchodního zákoníku, další definice podnikání jsou z pohledu ekonomického, psychologického a sociologického. Dle Vebera pojem „podnikání“ v posledních patnácti letech v běžném slovníku zcela zdomácněl, nicméně jeho interpretace není tak jednoduchá. Na pojem podnikání lze nahlédnout z více pohledů: -

„Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty,

-

Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod.,

-

Sociologické pojetí – podnikání je vytvářením blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí,”2

-

Právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.3 Neméně známou definicí podnikání, které je uvedena v literatuře dle Hisricha je

„ podnikání - proces vytváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání

potřebného

času

a

úsilí,

přebírání

doprovodných

2

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 15.

3

§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

8

finančních,

psychologických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení.”4

1.2.2 Podnikatel Z právního pohledu je podnikatel „osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo osoba která podniká na základě živnostenského oprávnění, či osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů a nebo osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů.“5

1.2.3 Podnik Podle právního řádu je podnik definován jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.”6

1.2.4 Podnikavost Podnikavost je schopnost nacházet nejlepší řešení, dosahovat nejlepších výsledků při minimalizaci rizik. Jinými slovy to je dle Rakouské subjektivně psychologické školy dosahování „ maxima slastí s minimem strastí, jinými slovy o schopnost nacházet nejlepší řešení, dosahovat nejlepší výsledky při minimalizaci rizik.”7

4

HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku, s. 23.

5


6


7

MUROVÁ, Jana. Pojetí a význam MSP [online], .

9

1.3 Kvantitativní a kvalitativní vymezení malých a středních firem (MSP) V roce 1999 se Česká republika zavázala sjednotit vymezení pojmu MSP nejpozději ke dni vstupu do EU v rámci Národního programu vstupu ČR do EU. Toto vymezení je podmíněno čtyřmi základními kritérii podle: -

Počtu zaměstnanců,

-

ročních tržeb či příjmů,

-

hodnoty aktiv či majetku,

-

nezávislosti.

V roce 2002 Česká republika přijala zákon č. 47/2002 Sb., který je odrazem norem platných v EU. Podle tohoto zákona jsou podniky vymezeny na mikropodniky, malé podniky a střední podniky. Mikropodnik Podnik, který zaměstnává méně než 10 osob, jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 2 miliony €. Podnik je nezávislý. Malý podnik Podnik, který zaměstnává méně než 50 osob, jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 10 milionů €. Podnik je nezávislý. Střední podnik Podnik, který zaměstnává méně než 250 osob, jehož roční obrat nepřesáhne 50 mil. €, nebo bilanční suma nepřesáhne 43 mil. €. Podnik je nezávislý. 8 Kvantitativní vymezení MSP S kvantitativním členěním podnikání se můžeme setkat u různých institucí. Eurostat – dělí malé a střední podnikání do tří skupin podle počtu zaměstnanců na:

8

-

malé – do 20 zaměstnanců,

-

střední – do 100 zaměstnanců,

-

velké – 100 a více zaměstnanců.

§ 2 odst. 1-3 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP a změně zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění.

10

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) - dělí malé a střední firmy do dvou skupin podle počtu zaměstnanců na: -

malé organizace – do 25 zaměstnanců,

-

organizace – s 25 a více zaměstnanci.

Rozdělení podniků dle přidané hodnoty (EU) Jak charta EU, tak výzkumy podnikání potvrzují, že smyslem podnikání je přidaná hodnota. Klasifikace firmy v ČR podle přidané hodnoty (v mil. Kč): a) Velmi malé – do 0,4 b) Malé – do 2 c) Střední – do 10 d) Větší střední – do 50 e) Velké – do 200 f) Velmi velké – nad 200 (mil. Kč) 9

Kvalitativní vymezení MSP Důležitým předpokladem pro definování MSP je také jeho kvalitativní vymezení. Setkáváme se s celou řadou názorů různých autorů. Nejvíce se užívá kvalitativní vymezení podle: -

role vlastníka ve firmě,

-

substituce produktivních faktorů ve firmě,

-

finanční optimalizace.

Avšak někteří autoři používají i jiné přístupy kvalitativního vymezení MSP, a to podle typologií a znakových katalogů. Tyto přístupy ale nejsou v praxi příliš využitelné kvůli rozsahu hodnocených znaků a jejich neurčitosti.

9

Srov. RYDVALOVÁ, P. Malé a střední podnikání České republiky, s. 25.

11

Další kvalitativní členění vychází z rozdělení podniků na živnostenské, průmyslové podniky poskytující služby a dělí se následovně: -

malé živnostenské podniky,

-

střední živnostenské podniky,

-

velké živnostenské podniky,

-

malé průmyslové podniky,

-

podniky z oblasti průmyslu a obchodu.

1.4 Vývoj MSP v České republice Grafč.1

700 000

788 299

989 568

1 043 520 826 931

839 120 1 034 479

820 612 999 472

839 118 995 701

1 002 045 858 051

634 829746 127

800 000

635 735 744 133

900 000

650 128753 807

1 000 000

844 386 988 697

1 100 000

823 974 971 210

Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009

Počet MSP právnické osoby

Počet MSP-fyzické osoby

Počet MSP celkem

600 000 500 000

2005

201 269

2004

216 589

2003

195 359

2002

178 860

156 583

2001

143 994

2000

144 311

1999

147 236

111 298

200 000

108 398

300 000

103 679

400 000

2006

2007

2008

2009

100 000 0

Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online], .

„V České republice bylo k 31. 12. 2009 evidováno celkem 2 898 826 živnostenských oprávnění, což oproti roku 2008 představuje nárůst o 83 426 živnostenských oprávnění, tj. o 2,96 %. Živnostenské oprávnění získalo k 31. 12. 2009 celkem 2 173 615 podnikatelů, z toho bylo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických osob. Oproti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s živnostenským oprávněním zvýšil o 61 191, tj. o 2,9 %. 12

Počet živnostenských oprávnění na 1000 obyvatel vydaných k 31. 12. 2009 činil 276,05 oprávnění, přičemž počet podnikatelů na 1000 obyvatel je 206,99. Na jednoho podnikatele tak připadá průměrně 1,33 živnostenského oprávnění. Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2009 v ČR celkem 991 206 právnických a fyzických osob, z toho bylo 989 568 MSP. Oproti roku 2008 je to pokles o 53 952 MSP subjektů, tj. 5,2 %. U právnických osob MSP došlo k poklesu o 15 320 subjektů (o 7,1 %), a to zejména v obchodu (o 10,2 %) a ve službách (o 9,8 %). U fyzických osob došlo k poklesu o 38 632 subjektů (o 4,7 %) na celkových 788 299 podnikajících fyzických osob. K poklesu došlo především v obchodu, stavebnictví a službách. Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2009 byl 99,83 %.”10 Počty podnikajících subjektů „Malé a střední podniky v EU jsou páteří evropské ekonomiky. V EU je nyní registrováno přibližně 23 miliónů MSP, reprezentujících 99% všech společností v EU a zaměstnávajících na 75 miliónů lidí.” 11 Následující graf ukazuje počet subjektů podnikajících v EU, České republice a Německu. Tento graf uvedený níže je z roku 2005.

10

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online], . 11

Trendy ve vývoji podpůrných politik pro malé a střední podniky v EU [online], .

13

Počty subjektů Graf č. 2

Zdroj: Malé a střední podniky jejich místo a role v české ekonomice, [online],

2 Small Business Act 2.1 Co je to Small Business Act Small Business Act je rámec opatření pro malé a střední podniky, který byl v červnu 2008 předložen Evropskou komisí. Tento dokument by měl pomoci prosadit se malým a středním podnikům na velkém evropském trhu. Small Business Act obsahuje legislativní, politické opatření, ale i konkrétní kroky, které mají zlepšovat přístup na evropské trhy, ale i na trhy třetích zemí a přístup k financím. V Evropě se nachází velký počet malých a středních podniků. Je tedy velice důležité tyto podniky podporovat, protože jsou významnými poskytovateli pracovních míst a také se velice podílejí na prosperitě místních a regionálních společenství. Proto se podpora malých a středních podniků a zaměstnání dostala do popředí politiky EU. Small Business Act se snaží vytvořit lepší podmínky pro podnikatele, aby je případné zahájení podnikání více přitahovalo a navíc, aby se podíleli na růstu zaměstnanosti a hospodářské prosperity. Evropští činitelé si uvědomují, jak jsou malí a střední podnikatelé důležití a proto dávají ,,zelenou" malým a středním podnikům. Komise EU se snaží o partnerství mezi EU a členskými státy. Podle výsledků politiky Evropské komise a členských států tedy vytváří politický rámec, jehož 14

základem je zejména Evropská charta pro malé podniky a moderní politika malých a středních podniků. 12 Členské státy a SBA Členské státy mají klíčovou úlohu při provádění SBA a opakovaně podporují úsilí o posílení podnikavosti a drobného podnikání. Evropská rada podpořila provádění akčního plánu pro SBA v prosinci 2008. Stručně řečeno je Small Business Act: • soubor 10 zásad, které by měly řídit tvorbu a provádění politik na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Je to důležité pro vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky v celé EU a ke zlepšení správního a právního prostředí tak, aby tyto podniky mohly využít jejich plný potenciál k tvorbě pracovních míst a růstu, • ambiciózní balíček konkrétních nových opatření včetně čtyř legislativních návrhů, které překládají tyto zásady do praxe a to jak na úrovni EU tak i na úrovni členských států. 13

2.2 Přeměna zásad v politická opatření V této kapitole je uvedeno 10 zásad, které jsou důležité uvést do praxe, aby bylo provádění Small Business Actu účinné. 1. Evropská unie se snaží vytvořit prostředí, ve kterém by se mohly malé a střední podniky vyvíjet. Průzkum agentury Eurobarometr, který lze nalézt na http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figuresanalysis/eurobarometer/ese_2009_en.htm, ukazuje, že polovina lidí by si představovala jako svoji obživu samostatnou výdělečnou činnost. Ostatní mají

12

Srov. Small Business Act pro Evropu [online], < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/small-businessact-pro-evropu-3858.html>.

13

Srov. Small and medium-sized enterprises [online], < http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/smallbusiness-act/index_en.htm>.

15

ze samostatné výdělečné činnosti obavy. 14 Těmto obavám by se dalo předejít zejména zakomponováním nauky o podnikání do vzdělání dětí, aby byli dostatečně seznámeni se základními dovednostmi, které podnikatelé potřebují. Evropa by se také měla zaměřit na usnadnění podmínek pro převod podniků napříč generacemi. EU se bude muset zaměřit na usnadnění podmínek pro převod podniků, aby odchodem do starobních důchodů stávajících majitelů podniků tyto podniky nezanikly. Mělo by se tedy nahlížet stejně naléhavě na podporu převodu již stávajících podniků, jako na podporu vzniku nových podniků. V neposlední řadě orgány EU by měla povzbuzovat nynější podniky k dalšímu podnikání a chválit je za jejich přínos pro Evropu v podobě zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a inovací. Komise se snaží vytvořit takovou síť vyslankyň, žen, které chtějí motivovat k zakládání podniků a prosazovat podnikání u žen s vysokoškolským vzděláním. Členské státy se snaží o to, aby studující lidé, už době svého studia, měli dostatek znalostí týkajících se podnikání. Proto se snaží zakomponovat základní přehled podnikatelských dovedností do studijních materiálů všech středních škol. Dalším velice důležitým krokem je dostatečně přiblížit studentům oblast podnikání. Chtějí toho docílit tím, že studenti budou blíže spolupracovat s podnikatelskou komunitou. 2. Další zásadou je podpora podnikatelů, kteří čelí úpadku. Tito podnikatelé by měli dostat druhou šanci, protože těchto podniků je mnoho. Úpadku čelí ročně v průměru asi 700 000 podniků, což se negativně projeví na zaměstnanosti v EU. 3. Třetí zásadou je zohledňování charakteristiky MSP Evropskou unií při přípravě právních předpisů, týkajících se zjednodušení regulačního prostředí. Velká míra byrokracie omezuje MSP, protože nejsou schopny se kvůli vysoké administrativní a regulační zátěži srovnat s podniky většími. Větší podniky 14

Srov. Small and medium-sized enterprises (SMEs) [online], .

16

vynakládají asi 1 EURO na zaměstnance v důsledku regulační povinnosti, ty malé podniky ale až 10 EUR na zaměstnance, což je pro ně veliká zátěž.15 4. EU a členské státy by měly zjednodušit malým a středním podnikům veřejnou správu. Proto chce zavést užívání elektronické správy zvané e-government. Modernizace veřejné správy by velice usnadnila MSP. Ušetřila by podnikatelům čas a peníze, které by mohli věnovat jiným činnostem například inovaci a tvorbě nových pracovních míst. Touto zásadou chce EU a členské státy docílit, aby se zřizovala jednotná kontaktní místa, která by omezovala a usnadňovala počet povolovacích režimů a odstraňovala regulační překážky. 16 5. Další zásadou je přizpůsobení se členských států a EU k nástrojům veřejné politiky. To znamená, že EU chce napomoci malým a středním podnikům, podílet se na výběrových řízeních k veřejným zakázkám. MSP by měly znát postup, jakým mohou uplatňovat rámec Evropského společenství (ES) pro veřejné zakázky a také by měly uplatňovat kodex ověřených postupů, které stanovují kritéria pro zadavatele. V případě začínajících podniků je možno využít předpisů státní podpory ES. Protože zadavatelé veřejných zakázek mají vysoké požadavky na výběrové řízení, EU se snaží tyto požadavky zmírnit, aby na ně dosáhly i malé a střední podniky. Mnohokrát je ale pro zadavatele veřejné zakázky pohodlnější zvolit velké společnosti, které mají svoji historii. MSP si neuvědomují příležitosti, které by účastí na veřejných zakázkách získaly. Tímto by mohly malé a střední podniky vytvářet svoji historii a byly by pro další výběrová řízení lukrativnější. Problém toho, proč malé a střední podniky nevyužívají dostatečně podpor, které jim EU nabízí ve všech životních cyklech podnikání je, že postupy jsou příliš zdlouhavé a složité.

15

Srov. Report from the commission to the council and the European [online], . 16

Srov. Zákon o eGovernmentu [online], .

17

6. Další zásada se týká zejména lepšího přístupu MSP k financování rizikového kapitálu, mikroúvěrům a mezaninovému17 financování. Dále se EU snaží o rozvoj právního a podnikatelského prostředí, aby zabránila zpožděným platbám při obchodním styku. Malým a středním podnikům také nemalými částkami pomáhá Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který podporuje hospodářskou diverzifikaci venkovských oblastí. V dnešní době stále více roste neochota investorů a bank financovat MSP už na jejich počátku. Tato neochota způsobuje, že nedochází k rozvoji nových produktů a služeb. Je třeba, aby se vyhledaly a napravily nedostatky při zajišťování financí pro MSP, aby mohly rozvíjet evropský trh rizikového financování. Důležité je také usnadnit přístup k mikroúvěrům a mezaninovému financování a také je velice podstatné, aby malí a střední podnikatelé byli důkladně proškoleni o výhodách a nevýhodách určitých druhů financování. Velkým problémem v Evropě je platební morálka, která ohrožuje kapitálovou pozici podniku na trhu. Podnik může na zaplacení faktury z jiného členského státu čekat až sto dní, což vede k úpadku velkého množství podniků a také k zániku 450 000 pracovních míst a ztrátě asi 25 miliard EUR. 7. Členské státy a Evropská unie by měly více upozorňovat malé a střední podniky na příležitosti, které jim unikají na jednotném trhu. MSP by se měli naučit více využívat nabídky jednotného trhu. Evropská unie se snaží o zlepšení řízení politiky jednotného trhu a také o dostatečnou informovanost MSP, aby lépe získávaly přístup k patentům a ochranným známkám. Jazyková bariéra a neobeznámení se s právními předpisy a tím vzniklá rizika a náklady, také mnohdy brání v tom, aby malé a střední podniky byly rozšiřovány do zahraničí. 17

Vysvětliv. Mezaninové financování (někdy též mezzaninové financování) představuje financování za použití hybridního dluhu a vlastního kapitálu. Využívá se při získání finančních prostředků v případech, kdy běžné úvěrové financování již není z důvodu vyššího rizika dostupné (např. při výraznější expanzi firmy, při financování akvizice, při finanční restrukturalizaci předlužené firmy). Má převážně charakter podřízeného dluhu se zástavním právem na akcie nebo obchodní podíl.

18

EU vydala soubor předpisů pro vnitřní trh, který nahradil dosavadní soubory předpisů jednotlivých států EU. Nový předpis by se měl usnadnit přístup MSP ke stovkám milionů potencionálních spotřebitelů. Podnikům může pomoci Enterprise Europe Network18, který podniky upozorní na možné příležitosti, které se vyskytují na jednotném trhu. 8. Důležitou zásadou, kterou se zabývá Small Business Act je také podpora inovací a zvyšování kvalifikace zaměstnanců v malých a středních podnicích. EU nabádá malé a střední podniky, aby nezapomínaly investovat do inovací, do výzkumu a vývoje nebo se těchto výzkumů účastnit. Podpora z EU se také týká správy duševního vlastnictví, tvorby klastrů nebo účasti v nadnárodním výzkumu. Velkou mezerou na trhu pracovních sil je oblast nových technologií. Velice málo lidí se zabývá novými technologiemi, proto by EU měla zřídit evropský referenční rámec pro dané schopnosti, které jsou nedostatkové. Tím by se vytvořila střediska pro celoživotní vzdělávání, kde by se lidé učili potřebné znalosti. Při zkoumání zavádění nových výrobků na trh malými a středními podniky se zjistilo, že pouze 3 z 10 podniků v EU v roce 2007 zavedlo nový výrobek na trh. Tohle zjištění bylo pro EU velice alarmující, proto se uchýlila k tomuto kroku, udržovat vazby mezi podniky a univerzitami. EU od roku 2007 do roku 2013 podporuje Evropskou politikou soudržnosti velkou část MSP, ale také adaptibilitu podnikatelů, podniků, samostatně výdělečnou činnost, ale také zahájení podnikání. Pro tyto podpory si vyčlenila 16,3 miliard EUR. 9. EU a členské státy vyzývají k ochraně životního prostředí. MSP by měly využít této ochrany životního prostředí jako příležitost, která nebyla doposud dostatečně rozvíjena. Proto by EU měla poskytnout více informací, zkušeností, ale taky financí k tomu, aby MSP dokázaly využívat možností, které jim nový ekologický trh nabízí. Aby podniky o tyto příležitosti nepřicházely, zavedou tzv. systém environmentálního managementu. V dnešní době se lidé o mnoho více 18

Vysvětliv. Enterprise Europe Network je pomocník při vstupu na zahraniční trhy, v rozvoji inovací a zvyšování konkurenceschopnosti.

19

poptávají po ekologických produktech a tím vznikají nové možnosti a podniky by na tuto situaci měly reagovat. V poslední době se prudce zvyšují ceny energií, proto by MSP měly zavést opatření k úspoře energie a nainstalovat si účinný energetický systém. Tímto si zvyšují efektivitu a účinnost a mohou čelit růstům cen energie a surovin či klimatickým změnám. 10. EU a členské státy pobízejí MSP, aby využívaly rostoucích trhů v celé EU, poněvadž vývoz MSP je dosti nízký. Velice malá část MSP a mikropodniků vykazuje příjmy z vývozu nebo nakupuje suroviny na výrobu produktů v zahraničí. Což je velikým problémem, protože se tímto ochuzují o příležitosti, které by plynuly z vývozu. Proto se jim rozhodla pomoci EU při získávání informací o potencionálních partnerech a možnostech na jejich trzích. Dále potřebují MSP získat důležité informace týkající se kulturních překážek v obchodu a rozdílů v právním a regulačním prostředí. Aby mohly podniky získat nevyužitý potenciál trhů EU, musí usnadnit přístup MSP na trh a na trh veřejných zakázek a také by měla zajistit spravedlivou soutěž a zlepšení vymáhání práv duševního vlastnictví. 19

2.3 Příklady úspěšných opatření SBA od roku 2008 ·

100 000 MSP využilo finančních nástrojů rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a díky tomu vzniklo více než 100 000 pracovních míst.

·

Došlo ke zlepšení peněžních toků podniků na základě směrnice o opožděných platbách. Nyní musí veřejné orgány platit svým dodavatelům do 30 dnů.

·

Ve většině členských států EU výrazně klesla doba a náklady potřebné k založení společnosti, tím se průměr EU pro společnost s ručením omezeným snížil z 12 dnů a 485 EUR v roce 2007 na 7 dní a 399 EUR v roce 2010.

·

Byly zjednodušeny postupy na internetu online a příležitosti k předkládání společných nabídek usnadnily MSP účast na veřejných zakázkách.

19

Srov. Small Business Act pro Evropu-pokračování dokumentu [online], .

20

·

Nové centrum EU pro MSP v Číně pomáhá těmto podnikům vstoupit na čínský trh.

·

Země jakou jsou například Německo, Francie, Řecko, Dánsko, Finsko, Kypr, Island, Irsko, Itálie, Norsko, Polsko, Slovensko a Švédsko se začaly účastnit národních nebo Evropských programů na podporu podnikání žen.

·

V Nizozemsku úspěšně snížili administrativní zátěž MSP. Tento holandský model byl aplikován i v jiných zemích.

·

V Německu byly zjednodušeny byrokratické postupy, jako součást zákona o snižování byrokratických překážek pro MSP.

·

V roce 2009 se Česká republika zaměřila na zjednodušení přenosu dat a komunikaci mezi podniky a orgány státní správy.

·

22 členských států EU zavedlo jednotná kontaktní místa. Patnáct z nich provozuje internetovou stránku v angličtině kromě jejich národního jazyku (Belgie, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko).20

Časová osa: ·

25. června 2008: Komise EU zveřejnila SBA pro Evropu.

·

26. listopadu 2008: Vznikl plán evropské hospodářské obnovy, který přijala Komise, a jsou to opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím.

·

1. prosince 2008: členské státy se zavázaly k provedení SBA a k přijetí závěrů Rady pro konkurenceschopnost. Ze závěrů Rady pro konkurenceschopnost byl vytvořen tzv. Akční plán, který se zaměřuje na krátkodobé a střednědobé opatření týkající se MSP, přístupu k financím, zlepšení právního prostředí a zlepšení přístupu na trh pro MSP. Komise vytvořila tato opatření zejména z důvodu zmírnění dopadu hospodářské a finanční krize na malé a střední podniky.

20

Srov. Evropská iniciativa „Small Business Act“ podporuje malé podniky a posiluje růst, [online], .

21

Akční

plán

lze

nalézt

na

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/docs/sba/sba_action_plan_en.pd f. ·

4. prosince 2008: Evropský parlament přijal usnesení požadující, aby Evropská rada potvrdila, že bude formálně schválen SBA, a aby jeho ustanovení byla závazná. Usnesení prošlo s 614 hlasy ve prospěch, 11 proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

·

11. prosince 2008: Evropská rada podpořila plné provádění Akčního plánu pro SBA .

·

14. ledna 2009: Evropský hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko k SBA.

·

12. února 2009: Výbor regionů přijal stanovisko k SBA.

·

9. března 2009: Zpráva o SBA pro Evropu byla přijata Evropským parlamentem. Zpráva je uvedena na http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+REPORT+A6-2009-0074+0+DOC+XML+V0//EN.

·

28. května 2009: Rada pro konkurenceschopnost uznala, že v zavádění SBA byl učiněn velký pokrok. Členské státy se jednomyslně shodly na významu posílení opatření ke zlepšení přístupu k financím a snížení regulační zátěže pro podniky.

·

15. prosince 2009: Komise přijala zprávu, která zdůrazňuje pokrok v zavádění SBA. Zprávu lze nalézt na http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/smallbusiness-act/implementation/files/sba_imp_en.pdf.

·

23. února 2011: Komise přijala podrobné sdělení, ve kterém hodnotí dosažený pokrok a navrhuje nové akce, které budou provedeny na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Sdělení lze nalézt na http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-businessact/files/sba_review_en.pdf. 21

21

Srov. Small and medium-sized enterprises (SMEs), [online], .

22

Přezkum SBA, který byl zahájen v únoru 2011, je významným mezníkem v sledování provádění SBA. Jeho cílem je zachovat hybnost v cestě směrem k podnikatelské Evropě a integruje SBA se strategií Evropa 2020. Šest ze sedmi stěžejních iniciativ Evropa 2020 pomůže MSP dosáhnout udržitelného růstu. Hospodářské obnovy v Evropě, které byly zahájeny v listopadu 2008, představují zásadní opatření na podporu malých podniků.

3 Vnitřní trh Evropské unie Vnitřní trh EU tvoří území všech členských států EU. Vznikl zejména proto, aby mohly být uplatněny čtyři základní svobody. Mezi tyto svobody patří volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Jsou důležité zejména pro ekonomický růst, zvýšení životní úrovně a postavení evropských států na mezinárodním poli. Pro tuto bakalářskou práci má vnitřní trh veliký význam. Bez těchto čtyř svobod by nebylo možné usadit se a zahájit podnikání v jiné zemi EU.

3.1 Volný pohyb zboží Hlavním cílem EU bylo vytvořit podmínky pro volný pohyb zboží bez ohledu na hranice mezi zeměmi EU. Výjimkou však jsou ty dodávky zboží, které jsou nebezpečné, ohrožující zdraví a mravnost občanů. Tomuto volnému pohybu zboží bránily dvě zásadní překážky. Daň z přidané hodnoty, kterou má každý národ svou a technické požadavky, které se také liší u každého státu. Evropský soudní dvůr vydal ohledně rozdílných technických požadavků na zboží obchodní zásady, které povolují to, že pokud je výrobek vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě, pak může být dovážen i do jiných členských států, bez ohledu na to zda odpovídá předpisům těchto členských států. Výrobci těchto výrobků už tedy nemusí mít obavy, že při dovozu do jiných členských zemí, bude těmto výrobkům zamítnut vstup na tyto trhy. Přesto jsou li rozdíly mezi národními technickými předpisy natolik velké, pak tato zásada neplatí a daný výrobek musí splňovat společné standardy, které jsou obsaženy ve směrnicích schválených Radou navržených Komisí. EU musela začít řešit situaci v rozdílech daní. Daně z přidané hodnoty a spotřební daně užívají všechny členské státy EU, proto bylo nutností provést tzv. sblížení čili harmonizaci daní, protože velké rozdíly mezi těmito daněmi by mohly narušit podmínky soutěže na společném trhu. Této harmonizaci však bránily dvě důležité 23

překážky. První překážkou byl způsob, jak vybírat nepřímé daně. Druhou překážkou je způsob, jak sazby nepřímých daní sblížit. Členské státy EU se tedy zvolily způsob vybírání DPH podle země určení. To znamená, že DPH bude nasazena až v zemi, kde se výrobek spotřebovává. Tímto se stane konkurenceschopný domácím výrobkům, protože se prodává se stejnou sazbou DPH. Harmonizaci daní Evropská unie vyřešila stanovením dvojích sazeb DPH. První sazba je standardní, kde je minimální sazba 15% a maximální 25%. Druhá sazba se nazývá snížená, kde maximální hranice není určena a minimální je 5%. Tato sazba se však užívá jen u vybraných výrobků. 22 Pro ideální volný pohyb zboží je potřeba, aby se Evropská unie vypořádala i s dalšími problémy, které tomu brání. Jsou to zejména podpora MSP, ochrana spotřebitele, průmyslového a duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Ochrana průmyslového a duševního vlastnictví je řešena zejména registrací ochranné známky, což znamená, že členská země si tímto může ochránit své domácí výrobky, před uváděním na trh jiným výrobcem. Dalším krokem pro ochranu duševního vlastnictví je registrace patentů. Tato registrace je ovšem prozatím velice složitá a EU na ní musí stále pracovat. Kvůli odstranění hranic při vzájemném obchodu proniklo do členských zemí mnoho nových výrobků z jiných členských zemí. Tyto výrobky mohly mít různou úroveň ochrany spotřebitelů a lidé jim proto nedůvěřovali. Proto bylo nutné vytvořit legislativu, která se zejména zaměřuje na ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů, informovanost a záruku dovolat se práv spotřebitelů a ochraně životního prostředí. Dalším problémem je podpora MSP. Touto problematikou se zabývám v této práci. MSP mají velký problém prosadit se mezi velkou konkurencí na Evropském trhu. Mají špatný přístup k financím a velkou administrativní a regulační zátěž. Proto Evropská komise předložila dokument s názvem Small Business Act pro Evropu. Obsah tohoto dokumentu se nachází v předchozí kapitole této práce.23 22

Srov. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska: legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD: odraz ekonomické krize v daňové politice EU, s. 189. 23

Srov. Vnitřní trh Evropské unie [online], .

24

3.2 Volný pohyb služeb Volný pohyb služeb znamená, že poskytovatel služeb např. živnostník, podnikatel, obchodník má právo poskytovat své služby za stejných podmínek jak ve své zemi, tak v zemi jiných členských států Evropské unie, aniž by byl diskriminován. Jsou dvě možnosti poskytování služeb. Je to usazení se v jiném členském státě nebo poskytování služeb přes hranice. Bylo tedy nutné harmonizovat podmínky pro zřizování živnosti či podniků a vytvořit dohodu o uznání kvalifikace, která byla nabyta v jiném členském státě. Proto byl v roce 2004 Komisí předložen návrh na obecní právní rámec pro volný pohyb služeb, který by nahradil dřívější sektorový přístup a tím by poskytovatelé služeb i příjemci služeb měli mít právní jistotu. Tento návrh se zejména zabýval usnadněním administrativních postupů. Návrh obsahoval také snahu zavést princip země původu. To znamená, že při poskytování přeshraničních služeb se poskytovatel bude řídit právními předpisy domácí země. V návrhu byla také zakotvena základní pravidla pro ochranu spotřebitele. Avšak proti návrhu na zavedení principu země původu se zvedla velká nevole a tento návrh musel být Evropskou radou v roce 2005 přepracován. Tato směrnice byla upravena o tyto body. Pracovní podmínky, ochrana a bezpečnost na pracovišti upravuje zákonodárství hostitelské země. Avšak hostitelská země je povinna odstranit různé administrativní překážky. Tyto administrativní překážky mohou být například vyžadování si povolení k činnosti nebo povinnost být členem profesní komory. Členské státy jsou také povinny zřídit jednotná kontaktní místa, kde se mohou poskytovatelé služeb informovat a také mohou odstranit případné nejasnosti a spory, které poskytovateli vznikly. Tato jednotná kontaktní místa mezi sebou spolupracují. 24

24

Srov. URBAN, Luděk. Volný pohyb služeb [online], .

25

3.3 Volný pohyb osob Volný pohyb osob byl základním cílem programu vnitřního trhu Evropské unie. Znamená, že lidé si mohou zvolit jakýkoli členský stát, kde mohou žít, pracovat a zvyšovat si kvalifikaci. Touto svobodou by se měla vyřešit i situace, kdy v některých zemích je přebytek pracovních sil a v jiných zemích zase nedostatek. Nejprve byl volný pohyb osob povolen jen ekonomicky činným osobám. Avšak Jednotný evropský akt25 tuto skupinu lidí, kteří měli povolený volný pohyb, rozšířil o studenty, důchodce a osoby, kteří žijí z nezávislých příjmů. Tohle rozhodnutí však nebylo konečné a Maastrichtská smlouva zavedla volný pohyb pro všechny občany členských zemí. Již v Maastrichtské smlouvě a následující Amsterodamské smlouvě byl zakotven zákaz diskriminace při zaměstnávání pracovníků z jiných členských zemí, diskriminace týkající se pohlaví, sexuální orientace či rasového původu. Od roku 1994 se volný pohyb týká i zemí ležící v Evropském hospodářském prostoru. Mezi tyto země patří Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko. To, že se lidé nemusí na hranicích potýkat s kontrolami, je zásluhou Schengenského prostoru. Schengenský prostor není však územně shodný s územím EU. „Tento prostor je území většiny evropských států (zemí Schengenské dohody) na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června 1985 podepsána Schengenská dohoda a v níž byla 19. června 1990 podepsána prováděcí úmluva. Smluvními státy jsou převážně země Evropské unie, ale i některé nečlenské země EU. Do Schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí.”26 Schengenský prostor slouží zejména ke sjednocení vízové a azylové politiky a ke spolupráci soudních a policejních orgánů. Tato svoboda se také vztahuje na volný pohyb podnikatelů, živnostníků, obchodníků a pracovníků, kteří mají právo k volnému poskytování služeb. Vysvětliv. Jednotný evropský akt (JEA) byl první významnou revizí Římských smluv. Byl podepsán 17. února 1986 v Lucemburku a 28. února 1986 v Haagu, vstoupil v platnost 1. července 1987. Cílem Jednotného evropského aktu bylo odstranění zbývajících překážek obchodu tak, aby do konce roku 1992 mohl vzniknout společný trh Evropských společenství (čili volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) a změna společného celního sazebníku. 25

26

Schengenský prostor, [online], .

26

Při usazení pracovníků v jiném členském státě vznikají dva problémy, kterými se Evropská unie musela zabývat. Prvním problémem je sociální zabezpečení těchto pracovníků. Druhým problémem je uznání odborné kvalifikace. Co se týká sociálního zabezpečení pracovníků, musela se vytvořit záruka, že v domovské zemi se neztratí jejich práva a nároky. Tento problém byl vyřešen tak, že nároky na pojištění se sčítají a nezáleží na tom, v jakém členském státě pracovník působí. Problematika uznávání kvalifikací je oproti předchozímu problému složitější. Jelikož si každý členský stát určuje požadavky k získání určité kvalifikace, vznikají tím rozdíly, které je nutno odstranit. Proto se od 90. let postupně přijímaly rámcové směrnice, které upravovaly problematiku uznávání vysokoškolského diplomu, úspěšné zakončení tříletého studia, uznání vysvědčení o ukončení středoškolského studia nebo uznání vysvědčení o ukončení odborného vzdělání. Uznávání kvalifikací bylo také zavedeno v Evropském hospodářském prostoru. Volnému pohybu pracovníků také velmi prospělo zavedení tzv. evropského zdravotního průkazu, který umožňuje lékařské ošetření v jiných členských zemích. I když mají lidé možnost volného pohybu v zemích EU je mobilita pracovníků zemí EU nízká. Tuto skutečnost si vysvětluji rodinnými důvody, protože lidé neradi odchází od svých rodin, také jazykovou bariérou či nedostatečnou informovaností osob o pracovních příležitostech v jiných členských zemích.27

3.4 Volný pohyb kapitálu Aby se volný pohyb zboží, služeb a osob mohl stát skutečností, bylo nutností také zavést volný pohyb kapitálu. Znamená to tedy, že veškeré platby za zboží, služby či transfery pracovníků přes hranice jsou možné. Tomuto se říká volný pohyb plateb. Volný pohyb kapitálu znamená, že lidé mohou operovat na trzích jiných členských států, mohou investovat do nemovitostí či do přímých portfoliových investic, nebo si také mohou půjčit peníze a pojistit se v jiném členském státě EU. Zavedením celoevropského působení bank, pojišťoven a investičních fondů byl volný pohyb kapitálu možný. 27

Srov. URBAN, Luděk. Volný pohyb osob, [online], .

27

Tento volný pohyb kapitálu způsobil lepší podmínky pro občany, spotřebitele a podniky k získání úvěru a investic a také lepší podmínky pro celoevropské působení bank, pojišťoven a akciových burz. Tento volný pohyb kapitálu zapříčinil, že členské země harmonizovaly bankovní poplatky v zemích eurozóny a vytvořily Jednotné oblasti pro platby v eurech a také vznikla opatření proti praní špinavých peněz.28

4 Úvod k praktické části Praktická část se soustřeďuje na podmínky pro zahájení podnikání v České republice a Německu. Jsou zde uvedeny právní formy podnikání, zabývá se také stručnou charakteristikou obchodních společností, kapitálových společností, družstev a podmínkami pro založení těchto společností v České republice a v Německu. Jsou zde uvedeny také typy živností a jejich podmínky, které jsou vyžadovány při ohlášení živnosti. Cílem praktické části je zjistit, jaké jsou rozdíly v postupech při ohlášení živnosti a založení společnosti jak u nás v ČR tak v sousedním Německu. Na tyto informace jsem se dotazovala na Jednotném kontaktním místě, které je pro tyto účely zřízeno v Olomouci. Pomocí těchto informací jsem mohla provést komparaci mezi podmínkami zahájení podnikání osob z jiných členských států, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska v ČR a Německu.

5 Podmínky pro zahájení podnikání osob z jiných členských států, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska v ČR Obchodní zákoník jako součást Sbírky zákonů pod č. 513/1991 Sb. vymezuje dvě právní formy podnikání, kterými jsou podnikání fyzických osob nebo podnikání právnických osob. Právní normy, které upravují rámec poskytování služeb v Evropské unii ·

„Smlouva o založení Evropského společenství ve znění smlouvy z Nice, část III, hlava III, kapitola 3, Služby.

28

Srov. Vnitřní trh Evropské unie, [online], .

28

·

Smlouva o založení Evropského společenství ve znění smlouvy z Nice, část III, hlava III, kapitola 2, Právo usazování.

·

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

·

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 z 14. června 1971, o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění.

·

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/42/ES ze dne 7. června 1999, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci.

·

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.”29

Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění tzn., že musí být vlastníky výpisu z živnostenského rejstříku či koncesní listiny. Dále to mohou být takové fyzické osoby, které jsou zapsány v Obchodním rejstříku nebo ty osoby, které podnikají na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu. Další podnikatelskou činností fyzických osob může být soukromě hospodařící zemědělec. Takto je vymezeno podnikání jednotlivce. V případě, že se fyzická osoba rozhodne pro podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění, jsou zde uvedeny některé výhody a nevýhody tohoto podnikání. Výhodou může být například méně formálních náležitostí jako u založení právnické osoby. Dále pak jsou to malé správní výlohy, které souvisí se vznikem živnosti. Živnostník nemusí vkládat počáteční kapitál a může se rozhodovat samostatně. Živnost 29

Samostatné podnikání českých OSVČ v Německu ve službách, [online], .

29

lze jednoduše přerušit či ukončit. Podnikatel má svobodnou volbu vedení účetnictví, zda si vybere podvojné účetnictví či daňovou evidenci. Nevýhodou je ručení za závazky svým majetkem, což se může projevit při neúspěchu i v rodině podnikatele. Živnost také vyžaduje odborné a ekonomické znalosti a vysokou administrativní zátěž. Další nevýhodou může být omezený přístup k bankovním úvěrům.

6 Získání živnostenského listu Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Pro získání živnostenského listu občanem jiného členského státu je potřeba splnit podmínky pro provozování živnosti. U všech typů živností musí být bezpodmínečně splněny všeobecné podmínky provozování živnosti. ·

Dosažení věku 18 let

·

Způsobilost k právním úkonům

·

Bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z rejstříku trestů 30

Ohlášení se podává osobně u kontaktního místa veřejné správy čili Czech POINT. Dále se může ohlášení provést osobně u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu, čili centrálního registračního místa, kam můžeme také ohlášení poslat poštou nebo elektronicky. Podmínkou této formy ohlášení je zaslat ohlášení do datové schránky nebo s ověřeným elektronickým podpisem. Pokud zahraniční fyzická a právnická osoba splňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti, nic jí nebrání živnost ohlásit. Potřebné doklady při ohlášení živnosti na živnostenském úřadu: ·

Ohlášení živnosti (tento dokument se vyskytuje na živnostenském úřadě, buďto ho můžeme mít vyplněné předem, nebo ho můžeme vyplnit na místě). Ohlášení

30

§6 odst. 2 zákona č. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění.

30

musí překládat fyzická i právnická osoba při ohlášení živnosti volné, vázané, řemeslné. V tomto ohlášení bude fyzická i právnická osoba uvádět: -

Jméno a příjmení, pokud je fyzická osoba zapsaná v Obchodním rejstříku tak zapíše obchodní firmu a dále titul či vědeckou hodnost pokud ji bude užívat při provozování živnosti,

-

bydliště

-

státní občanství,

-

datum narození, místo narození, rodné číslo,

-

pokud se živnost provozuje prostřednictvím odpovědného zástupce31, musí se předešlé údaje vyplnit i pro odpovědného zástupce,

-

podle přílohy 4 živnostenského zákona se do ohlášení musí uvést předmět podnikání a také obor činnosti,

-

identifikační číslo (IČO),

-

místo podnikání,

-

provozovna s výjimkou mobilních provozoven a automatů.

·

Výpis z rejstříku trestů si nyní živnostenský úřad vyžádá sám.

·

Pokud je ustanoven odpovědný zástupce, je nutný podpis na prohlášení buď osobně na živnostenském úřadě, nebo úředně ověřený. Tímto podpisem odpovědný zástupce souhlasí s ustanovením do funkce.

·

Pokud se místo podnikání liší od bydliště ohlašovatele, je nutný doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor.

·

Doklad prokazující zaplacení správního poplatku.

31

Vysvětliv. Odpovědný zástupce umožňuje podnikat v oborech s živnostenským oprávněním, pro které nemá dotyčná osoba samostatně výdělečně činná dostatečnou kvalifikaci v oboru – nesplňuje-li tedy podnikatel zvláštní podmínky provozování živnosti, případně přestal-li podnikatel tyto podmínky splňovat.

31

Správní poplatky při ohlášení všech typů živností: ·

1000 Kč za ohlášení živnosti.

·

500 Kč za další ohlášení živnosti.

·

50 Kč v případě přijetí ohlášení na místech Czech POINTu.

Pro ohlášení živnosti všech typů fyzickou a právnickou osobou je nutné vyplnit formulář, který se nazývá „ jednotný registrační formulář pro fyzické a právnické osoby ” (JRF) a je k dostání na jakémkoli obecním živnostenském úřadu nebo na centrálním registračním místě. Nejjednodušší variantou však je stažení tohoto formuláře z internetových stránek www.mpo.cz v sekci Podpora podnikání. Tento formulář umožňuje nejen podání k živnostenskému úřadu, ale i k jiným úřadům např. Úřadu práce či Finančnímu úřadu. Náležitosti (JRF): ·

Název obchodní firmy a sídlo,

·

u osob, které se staly, statutárním orgánem se uvádí: jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa,

·

identifikační číslo (IČO),

·

předmět podnikání,

·

provozovna s výjimkou mobilních provozoven a automatů,

·

při ohlášení živnosti vázané a řemeslné musí právnická osoba uvést veškeré údaje o odpovědném zástupci.

U každého ohlášení živnosti musí osoba doložit doklad prokazující zaplacení správního poplatku.

32

7 Živnost volná Živnost volná znamená, že podnikatel nemusí splňovat žádné zvláštní podmínky např. odbornou způsobilost. Podle § 8 živnostenského zákona nesmí u podnikatele být žádná z překážek k provozování živnosti.

7.1 Ohlášení živnosti volné občany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska 7.1.1 Fyzickou osobou Živnost může ohlásit „fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky („zahraniční fyzická osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Občané členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo občan Švýcarské konfederace nemusí předkládat při ohlášení živnosti živnostenskému úřadu doklad o povolení k pobytu na území ČR podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona.”32 Pro tyto občany platí stejné všeobecné podmínky jako pro občany ČR. Ohlášení provádí na stejných místech a stejným způsobem jako občané ČR. Doklady potřebné k doložení živnostenskému úřadu jsou skoro stejné. V případě, že fyzická osoba zřizuje organizační složku podniku, je nutné dodat živnostenskému úřadu doklad, který prokazuje, že má podnik mimo území České republiky. Pokud živnostenský úřad má pochybnosti o pravosti podpisu, správnosti překladu či pravosti otisku razítka, musí fyzická osoba předložit doklady úředně přeložené do českého jazyka a musí být úředně ověřena pravost podpisu a pravost otisku razítka. Formuláře jsou totožné jako pro občany ČR, tedy jednotný registrační formulář pro fyzické osoby, kde se vyplňují stejné náležitosti. Pochopitelně bydliště bude mimo území České republiky. Pokud byla zřízena organizační složka podniku, je potřeba také uvézt označení a umístění organizační složky podniku v ČR.

32

Živnost volná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska), [online], .

33

7.1.2 Právnickou osobou „Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného (např. povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle § 21 odst. 4 obchodního zákoníku).”33 Pro tyto osoby se provádí ohlášení u stejných úřadů a stejným způsobem jako u právnických osob České republiky. Mezi potřebné doklady patří ohlášení živnosti, výpis z evidence trestů vydané příslušným soudním nebo správním orgánem státu, který prokazuje, že u právnické osoby netrvá žádná z překážek k provozování živnosti. Dalšími doklady jsou doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, dále výpis z rejstříku Obchodního či obdobného, který je ze státu sídla právnické osoby. Pokud by všechny tyto doklady nebyly doloženy v českém jazyce, musí být úředně přeloženy do českého jazyka a také všechny podpisy a otisky razítka musí být úředně ověřeny, to se však netýká občanů Evropské unie. Formulář je také stejný a to jednotný registrační formulář pro právnické osoby, ve kterém se vyplňují stejné náležitosti. Navíc je potřeba uvést označení a umístění organizační složky podniku v České republice a údaje, které se týkají vedoucího organizační složky. Tyto údaje jsou jméno a příjmení této osoby, dále bydliště pokud mu bylo povoleno v České republice, pak ho uvede, pokud ne, tak uvede bydliště mimo území České republiky, dále státní příslušnost, rodné číslo.

8 Živnosti vázané Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Podnikatel (případně odpovědný zástupce) musí splňovat všeobecné (§ 6 ŽZ) a zvláštní podmínky provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost (§ 7 ŽZ), u podnikatele ani u jeho odpovědného zástupce nesmí trvat žádná z překážek provozování živnosti (§ 8 ŽZ) a musí být splněny další podmínky uvedené v živnostenském zákoně. (Vázané živnosti jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona)

33

Živnost volná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska, [online], .

34

Potřebné doklady při ohlášení živnosti vázané fyzickou osobou: ·

Pokud je fyzická osoba občanem jiného členského státu EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska pak je nutné, aby předložila výpis z evidence trestů nebo jiný rovnocenný doklad dokazující bezúhonnost, který je vydaný příslušným soudním nebo správním členského státu. Pokud fyzická osoba byla občanem ve více členských státech, pak tento doklad bude vydávat správní či soudní orgán, kde byla fyzická osoba naposledy. Pokud to je ČR, tak si výpis vyžádá sám živnostenský úřad. Za občana Evropské unie se považuje i ten, který je občanem jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace. Pokud není občanem žádného ze jmenovaných států, pak také předkládá výpis z evidence trestů. Pokud stát tento výpis nevydává, pak je řešením notářsky ověřené čestné prohlášení o bezúhonnosti. Všechny předkládané doklady nesmí být starší jak 3 měsíce. Tytéž doklady předkládá i odpovědný zástupce.

·

Prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce. Toto prohlášení musí být podepsané, a pokud tak nečinní na živnostenském úřadě, pak tento podpis musí být úředně ověřený.

·

Doklad prokazující odbornou způsobilost.

·

Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor.

8.1 Ohlášení živnosti vázané občany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska 8.1.1 Fyzickou osobou „Fyzické osoby, které nemají bydliště na území ČR („zahraniční fyzické osoby“), mohou na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nemusí předkládat živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti doklad o povolení k pobytu na území ČR podle § 5 odst. 5 35

živnostenského zákona.”

34

Všeobecné podmínky platí stejné jako u ohlášení všech

ostatních živností. U živnosti vázané však osoby žijící v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku musí doložit doklad o uznání jejich odborné kvalifikace, který vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ohlášení a podání živnosti mohou osoby provést na stejných místech jako u ostatních živností. Doklady jsou shodné jako u ohlášení živnosti vázané fyzickou osobou ČR až na pár výjimek. Navíc je potřeba předložit doklad, který prokazuje, že má fyzická osoba podnik mimo území ČR v případě, že zřizuje organizační složku. A dále pokud má živnostenský úřad pochybnosti se správností překladu, pravostí podpisu či pravostí otisku razítka, je pak nutné nechat si úředně ověřit správnost překladu, pravost podpisu i pravost otisku razítka. Formulář je shodný a to JRF, ve kterém se uvádí stejné náležitosti jako při ohlášení živnosti volné osobami žijícími v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku. Navíc se uvádí předmět podnikání v souladu s přílohou č. 2, který se uvádí v částečném nebo úplném rozsahu. Dále se navíc uvádí místo podnikání.

8.1.2 Právnickou osobou „Právnická osoba se sídlem mimo území ČR (dále jen „zahraniční právnická osoba“) může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného (např. povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle § 21 odst. 44 obchodního zákoníku).”35 Právnická osoba musí splňovat všeobecné podmínky, které jsou stejné u všech živností a zvláštní podmínky plynoucí ze živnosti vázané, které musí splňovat odpovědný zástupce. Odpovědný zástupce je zvolen z vedoucí organizační složky, která musí být na území České republiky a musí pro tento výkon funkce splňovat podmínky stanovené živnostenským úřadem. Tyto zvláštní podmínky jsou upraveny v příloze č. 2 živnostenského zákona. Ohlásit živnost mohou na stejných místech jako u ostatních živností. Doklady jsou totožné jako u ohlášení živnosti fyzickou osobou ze členského 34

Živnost vázaná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska), [online], < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-vazana-fo-bydliste-eu-4893.html>. 35

Živnost vázaná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska, [online], .

36

státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarka. Opět se vyplňuje jednotný registrační formulář pro právnické osoby, ve kterém se uvádí náležitosti jako název a sídlo obchodní firmy, všechny údaje o statutárním orgánu jako jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, bydliště. Tytéž údaje se uvádí o odpovědném zástupci a vedoucím organizační složky. U vedoucího organizační složky se navíc uvede identifikační číslo, provozovny a předmět podnikání.

9 Živnosti řemeslné „Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Podnikatel (případně odpovědný zástupce) musí splňovat všeobecné (§ 6 ŽZ) a zvláštní podmínky provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost (§ 7 ŽZ), u podnikatele (ani u jeho odpovědného zástupce) nesmí trvat žádná z překážek provozování živnosti (§ 8 ŽZ) a musí být splněny další podmínky uvedené v živnostenském zákoně. (Řemeslné živnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona Zvláštní podmínky provozování živnosti fyzickou osobou a právnickou osobou z jiného a členského státu. Fyzická a právnická osoba je povinna u živnosti řemeslné předložit doklady prokazující odbornou způsobilost. Mezi tyto doklady patří: ·

Výuční list prokazující řádné ukončení středního vzdělání v daném oboru,

·

maturitní vysvědčení prokazující řádné ukončení středního vzdělání v daném oboru nebo předměty profesní přípravy,

·

diplom o řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v daném oboru,

·

diplom o ukončení vysokoškolského vzdělání,

·

uznání odborné kvalifikace,

·

ověření o dosažení úplné kvalifikace.

37

9.1 Ohlášení živnosti řemeslné osobami žijícími v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku 9.1.1 Fyzickou osobou „Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR („zahraniční fyzická osoba“), může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nemusí předkládat živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti doklad o povolení k pobytu na území České republiky podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona.”36 Fyzická osoba musí splňovat všeobecné smluvní podmínky, které jsou vždy stejné a musí doložit doklady prokazující odbornou způsobilost. Doklady jsou totožné jako u ohlášení živnosti řemeslné fyzickou osobou žijící na území České republiky. Navíc to ještě mohou být doklady o uznání odborné kvalifikace, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo doklad o získání všech profesních kvalifikací, které jsou pro určitá povolání uvedena v Národní soustavě kvalifikací. Ohlášení živnosti je možné na totožných místech jako u ostatních živností. Doklady jsou také totožné jako u ohlášení živnosti vázané fyzickou osobou žijící na území Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. Náležitosti JRF pro fyzické osoby jsou stejné jako u ohlášení živnosti vázané fyzickou osobou žijící na území Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska.

9.1.2 Právnickou osobou Řemeslnou živnost může ohlásit „zahraniční právnická osoba, která může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá

36

Řemeslná živnost pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska), [online], .

38

něco jiného (např. povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle § 21 odst. 4 obchodní zákoníku).”37 V tomto případě musí všeobecné a zvláštní podmínky uvedené v předchozím případě ohlášení fyzickou osobou splňovat odpovědný zástupce, který také musí doložit doklady o odborné způsobilosti, které jsou také uvedeny u předchozího ohlášení. Ohlášení je možné podat na stejných místech jako u všech dosavadních ohlášení. Doklady a náležitosti jednotného registračního formuláře pro právnické osoby jsou shodné jako u ohlášení živnosti vázané právnickou osobou žijící ve členských státech Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru či Švýcarsku.

10 Živnosti koncesované „Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek

stanovených

živnostenským

zákonem.

V

případech

vymezených

živnostenským zákonem je vyžadováno státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“). Podnikatel (případně odpovědný zástupce) musí splňovat všeobecné (§ 6 ŽZ) a zvláštní podmínky provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost (§ 7 ŽZ), u podnikatele ani u jeho odpovědného zástupce nesmí trvat žádná z překážek provozování živnosti (§ 8 ŽZ) a musí být splněny další podmínky uvedené v živnostenském zákoně. (Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona).” Dále se fyzické a právnické osoby z jiného členského státu musí řídit podmínkami zvláštními: ·

Odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3.

·

„Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, jímž je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie

37

Řemeslná živnost pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska, [online], .

39

prokázat též doklady o odborné kvalifikaci uvedenými v § 7 odstavci 5 živnostenského zákona., které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie. Při posuzování odborné způsobilosti se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace. U podnikatele případně ani u jeho odpovědného zástupce (§11 odst. 3 ŽZ) nesmí trvat žádná z překážek provozování živnosti uvedených v ustanovení § 8 živnostenského zákona (například soudem či jiným správním orgánem uložený trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru po dobu trvání tohoto trestu).”38 Doklady potřebné k žádosti o živnost koncesovanou: ·

Žádost o koncesovanou živnost.

·

Pokud je fyzická osoba občanem jiného členského státu, pak je nutné, aby předložila výpis z evidence trestů nebo jiný rovnocenný doklad dokazující bezúhonnost, který je vydaný příslušným soudním nebo správním členského státu. Pokud fyzická osoba byla občanem ve více členských státech, pak tento doklad bude vydávat správní či soudní orgán, kde byla fyzická osoba naposledy. Pokud to je Česká republika, tak si výpis vyžádá sám živnostenský úřad. Za občana Evropské unie se považuje i ten, který je občanem jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace. Pokud není občanem žádného ze jmenovaných států, pak také předkládá výpis z evidence trestů, pokud stát tento výpis nevydává, pak je řešením notářsky ověřené čestné prohlášení o bezúhonnosti. Všechny předkládané doklady nesmí být starší jak 3 měsíce. Tytéž doklady předkládá i odpovědný zástupce.

·

Prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce. Toto prohlášení musí být podepsané, a pokud tak nečiní na živnostenském úřadě, pak tento podpis musí být úředně ověřený. V případě právnické osoby se tento doklad předkládat nemusí. V tomto případě je nutné doložit doklad

38

Živnost koncesovaná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR, [online], .

40

o tom, že právnická osoba byla zřízena či založena. Výpis nesmí být starší jak 3 měsíce. ·

Doklad prokazující odbornou způsobilost.

·

Doklady nezbytné pro zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy.

·

Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor.

·

V případě žádosti o živnost koncesovanou právnickými osobami je potřeba doložit prohlášení se souhlasem odpovědného zástupce s ustanovením do funkce. Pokud toto prohlášení neprovedl odpovědný zástupce přímo na živnostenském úřadě, musí toto prohlášení být podepsáno a úředně ověřeno.

10.1 Ohlášení živnosti koncesované osobami žijícími v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku 10.1.1 Fyzickou osobou „Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky („zahraniční fyzická osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která je občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nemusí předkládat živnostenskému úřadu při podání žádosti o vydání koncese povolení k pobytu dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.”39 Fyzická osoba musí splňovat všeobecné podmínky pro ohlášení živnosti a zvláštní podmínky, které jsou upraveny přílohou č. 3 živnostenského zákona. Odborná způsobilost musí být doložena dokladem o uznání odborné kvalifikace, který vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádost o koncesi lze podat na stejných místech jako u ostatních ohlášení. Doklady jsou totožné jako u ohlášení živnosti vázané či řemeslné zahraniční osobou jen s tou výjimkou, že místo ohlášení živnosti se podává žádost o koncesovanou živnost a doklad pokud tak stanoví zvláštní předpis, nezbytný pro 39

Živnost koncesovaná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan států EU, EHP, Švýcarska), [online], < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-koncesovana-fo-eu-4875.html>

41

zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. Náležitosti jednotného registračního formuláře pro fyzické zahraniční osoby a správní poplatky jsou taktéž shodné.

10.1.2 Právnickou osobou Žádost o koncesi může podat „právnická osoba se sídlem v některém z členských států Evropské unie, která může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného (např. povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle § 21 odst. 4 obchodního zákoníku).”40 Všeobecné smluvní podmínky a zvláštní podmínky uvedené v předchozím případě musí splňovat odpovědný zástupce, který je zvolen z vedoucího organizační složky na území České republiky. Žádost o koncesi lze podat na stejných místech jako u ohlášení ostatních živností. Doklady a náležitosti jednotného registračního formuláře pro právnické osoby a správní poplatky jsou totožné jako u ohlášení živnosti vázané právnickou osobou žijící na území Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.

11 Založení společnosti osobou z jiného členského státu Právnické osoby mají 3 možnosti podnikání a to osobní společnosti, kapitálové společnosti a družstvo. Osobní společnost je společnost, u které se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení této společnosti, a ve většině případů společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. Mezi tyto společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Druhým typem podnikání právnických osob mohou být kapitálové společnosti, u kterých je povinností vnést do společnosti vklad a společníci ručí za závazky omezeně nebo vůbec. Mezi tyto společnosti patří: ·

společnost s ručením omezeným,

40

Živnost koncesovaná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska, [online], .

42

·

akciová společnost, která se pro svou náročnost mezi malými a středními firmami často nevyskytuje. Tato společnost není omezena počtem společníků, může jich být tedy více, než je maximální hranice malého a středního podniku.

12 Osobní společnosti 12.1 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost musí být založena alespoň dvěma společníky, kteří ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníky se můžou stát fyzické i právnické osoby. Zisk se rozděluje mezi společníky rovným dílem. Rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak může stanovit společenská smlouva. Počáteční kapitál, který není vyžadován, je velkou výhodou této formy podnikání. Avšak společníci se mohou rozhodnout pro vklad do společnosti a pro lhůtu do kdy má být vklad vložen a to všechno je upraveno společenskou smlouvou. Vklad může být peněžitý a nepeněžitý. U nepeněžitého vkladu se nevyžaduje znalecký posudek na ocenění tohoto vkladu. Další výhodou je jednoduchý výstup společníka ze společnosti. Zisk není zdaňován daní z příjmů právnických osob, ale je rozdělen mezi společníky a ti ho pak zdaní daní z příjmů fyzických osob. Nevýhodou této formy podnikání právnických osob je riziko vyplývající z neomezeného ručení za závazky společníků a tím mohou vznikat konflikty mezi společníky a to zejména proto, že společníci ručí za závazky bez ohledu na důvod vzniku závazků. Společník, který vstoupil do společnosti později, však ručí za závazky, které vznikly i před jeho vstupem do společnosti. Pokud společník společnost opustí, pak ručí za závazky, které vznikly do jeho odchodu. Společníci musí dodržovat zákaz konkurence. 41 Velkou nevýhodou jsou vysoké odvody v případě vysokých zisků a to na pojistném sociálního pojištění a na dani z příjmů fyzických osob. Výsledek hospodaření se rozdělí mezi jednotlivé společníky podle společenské smlouvy nebo rovným dílem. Pak každý společník zdaní svoji část daní z příjmů. Stejný princip zdanění se týká i komplementářů komanditní společnosti a členů sdružení. Společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy. Pokud je tímto společníkem fyzická osoba, tak musí splňovat podmínky provozování živnosti, nebo pokud je to naopak právnická osoba, pak 41

Srov. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 78

43

za něj musí splňovat práva a povinnosti fyzická osoba, která se stala statutárním orgánem společnosti nebo pověřeným zástupcem společníka. Dalším velice důležitým krokem pro vznik této společnosti je návrh na zápis do Obchodního rejstříku. Tento návrh musí obsahovat podpisy společníků, které musí být úředně ověřeny. V návrhu musí společníci uvést doklady

o předmětu podnikání, což

znamená doložit příslušné oprávnění k podnikání, například výpis z živnostenského rejstříku. Dále jsou společníci povinni doložit doklady o sídle

v písemné podobě od

majitele prostor, který tímto projeví souhlas s užíváním prostor. Pokud společenská smlouva určuje výši vkladu, pak musí být doložen výpis z banky a správce vkladu musí podepsat prohlášení, tento podpis musí být úředně ověřen. Společníci jsou povinni také doložit společenskou smlouvu k uložení do sbírky listin. Mezi další potřebné dokumenty patří plná moc advokátovi, nebo zástupci, který za ně podá návrh na zápis a také úředně ověřený souhlas fyzické či právnické osoby se zápisem do Obchodního rejstříku. Soudní poplatek za zápis společnosti do Obchodního rejstříku činí 6000 Kč. Zápis pak bude proveden do 5 dnů. Společnost vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku.42

12.2 Komanditní společnost Komanditní společnost musí být založena minimálně dvěma společníky, z toho jeden musí být komanditista a jeden komplementář. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a komplementář ručí celým svým majetkem. K tomu, aby se člověk mohl stát komplementářem, musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Tato forma podnikání se v ČR příliš nevyskytuje. Výhody této formy podnikání právnické osoby jsou malé nároky na počáteční kapitál a to je 5000 Kč, které vkládá každý komanditista. Zisk se rozděluje podle podmínek daných ve společenské smlouvě. Komanditisté nemají zákaz konkurence. Nevýhodou je vznik společnosti, který je administrativně náročný. Mohou vznikat rozpory mezi komanditisty a komplementáři, které mohou být způsobeny mírou rizika, protože má každý jinou roli. Společenská smlouva musí být podepsána všemi zakladateli a tyto podpisy musí být úředně ověřeny. Společnost vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Soudní poplatek za zápis do Obchodního rejstříku činí 6000 Kč. 42

Srov. §76 - §92 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

44

Tyto společnosti se zakládají uzavřením společenské smlouvy a u obou nesmí chybět tyto náležitosti: ·

Název firmy a sídlo společnosti.

·

Určení společníků.

·

Sídlo právnické osoby popřípadě jméno a bydliště fyzické osoby.

·

Předmět podnikání.

Komanditní společnosti musí ještě navíc splňovat tyto náležitosti pro uzavření společenské smlouvy: ·

Rozdělení společníků na komanditisty a komplementáře a jejich určení.

·

Výše vkladu komanditistů.

Po dohodě společníků se mohou do společenské smlouvy vkomponovat i jiné náležitosti. 43

13 Kapitálové společnosti Tyto společnosti se zakládají společenskou smlouvou dvěma nebo více zakladateli. Pokud je však zakladatel jen jeden, tak se společnost zakládá zakladatelskou listinou. Zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a musí tedy obsahovat tyto náležitosti:

43

·

Název firmy a sídlo společnosti,

·

určení společníků,

·

sídlo právnické osoby popřípadě jméno a bydliště fyzické osoby,

·

celková výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka,

·

lhůty pro splacení vkladu,

Srov. §93 - §96 odst.1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

45

·

způsob, jakým jednatelé jednají pod jménem společnosti, jejich jména a bydliště,

·

v případě zřízení dozorčí rady se uvedou jména a bydliště všech členů dozorčí rady,

·

správce vkladu,

·

podrobnosti o rezervním fondu,

·

podrobnosti o nepeněžitém vkladu pokud byl do společnosti vložen a jiné údaje.44

13.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je v České republice nejrozšířenější formou podnikání. „ČEKIA koncem roku 2009 ve svých databázích evidovala 301 386 firem, z toho 278.829 (92,5%) společností s ručením omezeným a 22 557 (7,5%) akciových společností. Společnosti s ručením omezeným jsou nejoblíbenější právní formou pro podnikání v ČR zejména kvůli jednoduchosti a nízké kapitálové náročnosti při založení.”45 Společnost může založit minimálně jedna fyzická či jedna právnická osoba, avšak maximální počet společníků je 50. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 000 Kč, ale výše základního kapitálu musí činit minimálně 200 000 Kč. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů podle stavu zápisu do Obchodního rejstříku. Orgány společnosti jsou valná hromada, jednatelé, dozorčí rada, která je ale nepovinná. Statutárním orgánem jsou jednatelé. Společnost je povinna vytvářet rezervní fond ze zisku. Výši určuje společenská smlouva, musí to však být alespoň 10% ze zisku. Výhody jsou v omezeném ručení společníků. Při rozhodování není nutné souhlasu všech společníků. Lze vkládat do společnosti i nepeněžitý vklad. Každý společník musí vložit do společnosti minimálně 30% vkladu před podáním návrhu na zápis do Obchodního rejstříku a celkem to však musí být 50% základního kapitálu. Poté

44

Srov. §105 - §111 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

45

Podle analýzy je většina firem v Česku podkapitalizovaná, [online], .

46

společníkovi plyne lhůta 5 let na doplacení zbývající části vkladu. Nevýhody jsou například počáteční kapitál a administrativně náročnější založení a chod podniku. 46

14 Družstvo Družstvo může založit 5 fyzických nebo 2 právnické osoby. Minimální základní kapitál družstva musí činit 50 000 Kč. Při vzniku družstva musí být splacena nejméně polovina základního kapitálu. Družstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové za závazky neručí. Orgány družstva jsou členská schůze, kontrolní komise a statutárním orgánem je představenstvo. Předmětem činnosti je podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb. Hlavním smyslem družstev je zejména vyvíjení takových aktivit, které jsou v zájmu členů v družstvu, proto se jako právní forma podnikání v ČR družstva příliš nepoužívají. V případě družstva není potřeba žádná zakladatelská listina. Družstvo se totiž zakládá ustavující schůzí, ve které se projedná základní kapitál družstva, stanovy družstva a orgány družstva. Tyto základní body musí být členy družstva schváleny. Před ustavující schůzí se určí přípravný výbor, který má na starosti vytvořit přihlášky do družstva pro budoucí členy, kteří by měli zájem vstoupit do družstva. Dále připravují koncept na stanovy družstva a určí jednoho člena, který je oprávněn svolat ustavující schůzi a také určí členy orgánů družstva, kde je nutný jejich souhlas se zvolením do těchto funkcí. Po obdržení dostatečného počtu přihlášek musí být všichni členové zapsáni do seznamu členů. Na členské schůzi se volí a přijímá usnesení většiny členů. Průběh členské schůze se ověřuje notářským zápisem. Družstvo si musí určit stanovy, které plní funkci základního vnitrodružstevního předpisu.47 Stanovy musí obsahovat: Dalším krokem k vytvoření družstva je podání návrhu na vytvoření družstva s úředně ověřenými podpisy všech členů představenstva. „Stanovy družstva musí obsahovat: a) firmu a sídlo družstva, b) předmět podnikání (činnosti), c) vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům, 46

Srov. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, s.79

47

Srov. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 81

47

d) výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství, e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání, f) způsob použití zisku a úhrady případné ztráty, g) tvorbu a použití nedělitelného fondu, h) další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona.”48 K tomuto návrhu je potřeba doložit tyto doklady: ·

Notářský zápis o ustavující schůzi a rozhodnutí schůze o schválení stanov,

·

oprávnění k podnikatelské činnosti,

·

souhlas majitele prostor s umístěním sídla,

·

výpisy z bank, seznam počtu členů, prohlášení správce vkladu,

·

notářské zápisy o ustavující schůzi a rozhodnutí schůze o schválení stanov k založení do sbírky listin,

·

plná moc advokátovi, nebo zástupci, který za ně podá návrh na zápis do Obchodního rejstříku a také úředně ověřený souhlas fyzické či právnické osoby se zápisem do Obchodního rejstříku. 49

48

§ 226 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

49

Srov. §221 - §225 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

48

15 Podnikání živnostníků z jiného členského státu, Evropského hospodářského prostoru ve službách v Německu Do Německa může český občan přijet jako turista, podnikatel vyhledávající partnery, ale nelze se nechat zaměstnat bez souhlasu místního pracovního úřadu. Dále také český občan v Německu může jako podnikatel nabízet své služby nebo vyslat svého zaměstnance, aby za něj své služby nabízel. Také je možné, aby český občan v Německu založil svůj podnik a začal podnikat či si zaregistroval živnost a začal nabízet služby. V případě poskytování služeb jsou pro občana české republiky dvě varianty. První varianta je dočasné poskytování služeb živnostníkem, který v rámci volného pohybu služeb bude vyjíždět do již zmíněného Německa a tam tu službu bude poskytovat. Druhá varianta je, že si živnostník v rámci Svobody usazení založí v Německu pobočku nebo sídlo a k podnikání se zaregistruje. Aby český občan mohl podnikat v rámci volného pohybu služeb za hranicemi, musí mít živnostenský list. Také je důležité doložit výkon příslušné činnosti i v ČR. Dále je potřeba zajistit si smlouvu o dílo nebo o poskytování služeb, která musí být podepsaná s německým partnerem. Tato smlouva o dílo obsahuje vymezení služby, která bude poskytována, lhůtu po kterou bude služba vykonána a částku za kolik bude oceněna. Smlouva o dílo může být ústní či písemnou formou. Důležité je mít formulář E101, kterým podnikatel doloží, že je plátcem sociálního zabezpečení v ČR. U živností, které jsou regulované, je potřeba prokázat zvláštní kvalifikaci. Podnikatel si musí o osvědčení zažádat na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V Německu je právní úprava podnikání o mnoho složitější jako v ČR. Obdobou našeho Obchodního zákoníku je v Německu Handelsgesetzbuch a Občanského zákoníku je obdoba Bürgerliches Gesetzbuch.

15.1 Ohlášení živnosti osobami z jiných členských států EU Einzelunternehmen je obdobou v ČR osoba samostatně výdělečně činná. Je to podnik jednotlivce. Tato forma podnikání se v Německu vyskytuje nejvíce. Jméno společnosti musí obsahovat celé jméno vlastníka. Podmínkou užívání je zkratka e. K.. V případě, že se rozhodne touto formou podnikat muž, užije zkratku e. Kfm. V opačném případě žena užije zkratku e. Kfr.. Podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem. Většinou se u jména živnostníka a zkratky vyskytuje i předmět podnikání.

49

Minimální výše základního kapitálu není zákonem stanovena. Podnikatel ručí neomezeně. Příjmy živnostníka jsou zdaněny daní z příjmu fyzických osob. Protože existují v Německu podle jednotlivých spolkových zemí, ale i podle jednotlivých regionů určité odlišnosti, doporučujeme začít výběrem regionu, ve kterém se chce český podnikatel usadit. Pak je třeba zjistit, za jakých podmínek lze příslušnou živnost provozovat, co všechno je třeba splnit. Pojem

živnost

není

v německém

zákoně

jednoznačně

definována.

Všeobecně platí, že živnost je samostatná, povolená, za účelem dosažení zisku a zaměřená na určitou dobu. Živnost může být vykonávána jako hlavní i jako vedlejší povolání. Ještě před samotným ohlášením živnosti je důležité zjistit, zda činnost, kterou hodlá český podnikatel poskytovat, spadá mezi regulované činnosti. Pojem regulované povolání (nebo také regulovaná profese či regulovaná činnost), označuje jakoukoliv výdělečnou činnost, pro jejíž výkon jsou v příslušné zemi právním předpisem stanoveny požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto

povolání

či

činnost

vykonávat

(kvalifikační

požadavky,

případně

bezúhonnost, zdravotní způsobilost atd.). Pokud je vybrané povolání nebo činnost v členském státě EU regulovaná, musí žadatel požádat o uznání své odborné kvalifikace příslušný uznávací orgán. Neregulované povolání je žadatel oprávněn vykonávat stejně jako státní příslušníci hostitelského státu. Před uznáním kvalifikace se doporučuje požádat o Osvědčení o odborné kvalifikaci a o výkonu předmětné činnosti v ČR, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Seznam regulovaných činností si může český podnikatel ověřit na internetových stránkách Evropské komise Europa. Živnost je třeba ohlásit na místním živnostenském úřadě. Žadatel o živnostenské oprávnění musí předložit tyto doklady: 1. Občanský průkaz nebo cestovní pas, 2. doklad o povolení k pobytu, 3. vyplněnou žádost o zápis do živnostenského rejstříku, 4. výpis z obchodního rejstříku u prokuristy nebo jednatele nebo plnou moc k jednání u třetích osob,

50

5. v případě řemeslné živnosti, hostinské činnosti, cestovní kanceláře a dopravě a detektivní činnosti je nutné doložit jeho povolení, 6. doklad o kvalifikaci u řemeslné živnosti. Náležitosti žádosti o zápis do živnostenského rejstříku: ·

Údaje o osobě (jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, místo narození, rodné číslo),

·

státní občanství,

·

předmět podnikání (je nutné ho označit co možná nejpřesněji),

·

místo podnikání (město, ulice, č.p.).

Živnostenský úřad rovněž předá kopii přihlášení živnosti následujícím úřadům: ·

Finančnímu úřadu – při ohlášení živností zašle finanční úřad živnostníkovi dotazník pro daňovou registraci, platí jako daňové ohlášení,

·

IHK/HWK (všichni podnikatelé/živnostníci jsou ze zákona členy místně příslušné hospodářské komory (IHK) popř. řemeslné komory (HWK),

·

úřadu na ochranu před imisemi,

·

úřadu státního dozoru nad živnostenským podnikáním,

·

cechovnímu úřadu,

·

agentuře práce – pokud bude chtít živnostník zaměstnávat alespoň jednoho zaměstnance, bude mu přiděleno podnikové číslo,

·

profesnímu sdružení zaměstnanců – živnostník je povinen nahlásit všechny subjekty k úrazovému nebo nemocenskému pojištění,

·

všeobecné místní zdravotní pojišťovně.

15.2 Sociální zabezpečení při podnikání ve službách v Německu Sociální zabezpečení se vyřizuje na místně příslušných okresních správách sociálního zabezpečení. Co se týče zdravotního pojištění, to si podnikatel vyřizuje ve zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn. Osoba, podnikající v jiném členském státě, bude prokazovat zdravotní pojištění Evropským zdravotním průkazem, který obdrží u pojišťovny, u které je pojištěn. V případě, že se český podnikatel zraní v Německu a bude tam ošetřen, pak tyto úkony nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Při návštěvě 51

lékaře či při pobytu v lékařském zařízení na jeden den se platí 10 EUR. Formulářem E101 si vyslaná osoba hradí sociální zabezpečení. Tento formulář je k dispozici prostřednictvím státních tiskopisů na okresních správách sociálního zabezpečení. Tento formulář také dokazuje, že se poskytují služby na jejich území legálně. K získání tohoto formuláře musí podnikatel doložit úředně ověřenou kopii oprávnění k samostatné výdělečné činnosti a doklad, který potvrzuje zajištění práce v našem případě v Německu, pokud je tato činnost zajištěna písemnou formou. V případě, že se bude podnikatel chtít usadit v Německu na delší dobu či natrvalo, pak musí platit zdravotní a sociální pojištění tam. Zdravotní pojišťovnu si podnikatel musí nejprve v ČR odhlásit a pak se následně musí nahlásit v Německu. Zdravotní pojišťovnu si mohou v Německu vybírat jen lidé s určitým příjmem. Pokud osoba nedosahuje ročního příjmu 45 000 EUR ročně, pak se musí pojistit u AOK. Což je německou obdobou naší VZP pojišťovny.

15.3 Daňové souvislosti při podnikání ve službách v Německu Daňová problematika při podnikání je velice složitá, proto se doporučuje využívat služeb kvalifikovaného daňového poradce. Avšak jsou tady některá základní pravidla, která by se měla dodržovat. Mezi ně patří například zdanění zisků tam, kde byly vytvořeny, mzdy tam, kde byly vyplaceny. V případě zdanění mezi ČR a Spolkovou republikou Německo je důležitá Smlouva o zamezení dvojího zdanění. Pokud si podnikatel zřídí na území Německa provozovnu, pak je povinen odvádět všechny daně, které se v Německu odvádějí. Zisk provozovny se daní v místě, ve kterém se provozovna nachází a to daní z příjmu a živnostenskou daní. V případě, že se podnikatel rozhodne usadit v Německu a začít podnikat, je povinen platit všechny daně tak, jako by byl německý občan. Pokud však podnikatel zůstane v ČR, ale podnik bude mít v Německu, pak daně platí v ČR a podnik bude platit daně v Německu. Co se týče DPH při poskytování přeshraničních služeb, je to velice jednoduché. České DPH se použije jen tehdy, pokud je místem plnění služby ČR a naopak německé DPH se použije tehdy, pokud je místem plnění služby Německo. Většinou je to tedy tam, kde má poskytovatel služeb své sídlo. Avšak při dovozu zboží do Německa je zdaňování DPH o něco málo složitější. Dodání zboží do Německa se totiž pokaždé nepovažuje za vývoz, tudíž není vždy osvobozeno od DPH. V tomto případě si nejprve musí podnikatel zjistit, zda odběratel tohoto zboží je registrován jako plátce DPH. Pokud není tato osoba registrována plátcem DPH, pak český podnikatel 52

vystaví fakturu za zboží i s DPH a pokud ročně přesáhne hodnota zboží 100 000 EUR, pak jde o zasílání zboží a český podnikatel je povinen zaregistrovat se k DPH v Německu a tam ho za dodané zboží přizná a zaplatí. Opačným případem je, pokud odběratel zboží je zaregistrován jako plátce DPH. V tomto případě podnikatel pošle do Německa fakturu bez DPH, pak povinnost na odvedení daně padne na německého podnikatele. Český podnikatel však musí doložit sdělení, které prokáže, že se jedná o plnění osvobozené od daně. Na fakturu musí uvést daňové identifikační číslo (DIČ) německého podnikatele, který si převzal zboží a také je nutno doložit potvrzený dodací list, aby měl český podnikatel důkaz o dodávce zboží do Německa. Více informací o sociálním pojištění a daňové povinnosti živnostníka v Německu naleznete například v těchto webových odkazech: ·

http://www.extern.stuttgart.ihk24.de/produktmarken/recht_und_fair_play/Wettb ewerbsrecht/Preisangaben_im_Handel_und_bei_Dienstleistungen.jsp

·

http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?countryId=DE&acro=lw&lang=en&parentId =0&catId=0®ionIdForAdvisor=®ionIdForSE=%®ionString=DE0|%2 0

Pokud se rozhodnete pro podnikání v Německu na živnost, budete potřebovat tyto důležité kontakty: ·

Finanční úřady v Německu najdete na stránkách www.bzst.bund.de

·

Náležitosti ohledně sociálního a zdravotního pojištění hledejte na stránkách www.aok.de

16 Právní formy podnikání v Německu 16.1 Podmínky pro zahájení podnikání v Německu První krok, co musí podnikatel udělat, je nechat si schválit jméno podniku u místní průmyslové a obchodní společnosti. Toto schválení je zcela zdarma a trvá jeden den. Jako druhý krok si musí podnikatel nechat schválit zakládající smlouvu a stanovy, které tato smlouva obsahuje. Poplatek za tuto službu, kterou provádí notář, se odvíjí od výše základního kapitálu a trvá jeden den. Dále si musí podnikatel u libovolné 53

banky zřídit bankovní účet, na který se vloží vklad splaceného kapitálu, který musí být minimálně z ¼ splacen. Dále podnikatel podá žádost o registraci do Obchodního rejstříku, potom oznámí do místních novin zprávu o založení společnosti a uloží tuto žádost u místního soudu. Tyto postupy trvají minimálně 10 dní a podnikatele to bude stát minimálně 300 EUR. Podnikatel je také povinen registrovat svoji firmu u městského nebo místního úřadu. Na tomto úřadě podnikatel předloží průkaz totožnosti, kopii společenské smlouvy, která musí být v některých případech notářsky ověřená. U některých forem podnikání je také potřeba členství v profesní komoře. Městský úřad informuje i finanční úřad, který podnikateli přidělí DIČ. Informuje také úřad práce či obchodní komoru. Dále se musí podnikatel ohlásit u živnostenského úřadu, který podnikateli vydá živnostenský list a oznámí tuto skutečnost dalším institucím. Tento krok stojí 31 EUR a vyřízení trvá 3 dny. Podnikatel je povinen se nahlásit na místním úřadu práce. Tento krok je důležitý zejména proto, že se podnikatel může stát zároveň i zaměstnavatelem. Od úřadu práce proto obdrží podnikové číslo, aby mohl v budoucnu zaměstnávat osoby. Tato služba je zdarma. Dále je nutno se zdarma zaregistrovat ke zdravotnímu a sociálnímu zabezpečení zaměstnanců u místní nemocenské pokladny a také k platbě daní na daňovém úřadě do lhůty maximálně jednoho měsíce od zahájení činnosti podniku. Tato registrace je také zdarma. Formality při zakládání podniku ·

Zápis do živnostenského rejstříku a potřebné doklady a náležitosti v nich jsou uvedeny u ohlášení živnosti, ohlásit se také musí přemístění podniku, změna nebo rozšíření předmětu podnikání a zánik podniku, podniky musí uvést provoz organizační složky podniku, provoz nesamostatné pobočky a postavení automatů, (oproti ČR musí každý podnik nezávisle na právní formě ohlásit živnost).

·

Zápis do obchodního rejstříku – podnikatel musí doložit výpis z Obchodního rejstříku, potvrzení právní formy podnikání, předmět činnosti, den uzavření společenské smlouvy, údaje o společnících firmy, výše základního kapitálu a trvání podniku.

Potřebné doklady ke vzniku podniku: ·

Výpis obchodního rejstříku (musí zde být přiložen i v německém překladu), 54

·

společenská smlouva,

·

doklad o způsobilosti jednání za firmu,

·

doklad o sídle firmy,

·

případná jiná zvláštní povolení,

·

nájemní smlouva k prokázání existence provozovny, pokud byla zřízena.

Kapitálové i obchodní společnosti se zakládají společenskou smlouvou. Společenská smlouva musí obsahovat tyto stanovy: ·

Firma a sídlo společnosti,

·

předmět podnikání,

·

výše základního kapitálu,

·

vklady společníků,

·

práva a povinnosti společníků,

·

rozdělení zisku a ztráty,

·

rozdělení pracovních úkonů společníků,

·

podmínky, týkající se vstupu a výstupu společníků ze společnosti, včetně převodu jejich podílů,

·

zrušení společnosti,

·

zákaz konkurence,

·

podmínky vyrovnání mezi společníky.

55

16.2 Gesellschaft mit beschränkter Haftung (GmbH) obdobné jako v České republice společnost s ručením omezeným Podle německého Obchodního zákoníku jde o obchodní společnost, kterou upravuje zákon týkající se společnosti s ručením omezeným. Při založení musí existovat minimálně jeden zakladatel. Tuto společnost může také založit i více fyzických a právnických osob. Tyto osoby sepíší společenskou smlouvu. Společenská smlouva musí být notářsky ověřená a také se musí nechat ověřit smlouva o partnerství, která specifikuje povinnosti spolupráce zakladatelů při založení společnosti s ručením omezeným. Když je společenská smlouva notářsky ověřená, je společnost s ručením omezeným v založení a má tedy zkratku GmbH i. G. Minimální základní kapitál činí 25 000 EUR a vklad každého společníka musí být minimálně 100 EUR. Dále pak musí společnost zažádat u rejstříkového soudu o zapsání společnosti do Obchodního rejstříku a to tehdy, pokud je splacena alespoň polovina základního kapitálu a tímto zápisem už společnost nemusí užívat zkratku i.G., což znamená v založení. Společníci ručí do výše svých vkladů. Kontrolním orgánem je dozorčí rada. Společnost je povinna platit daně. Daň z příjmů je ve výši 15% plus 5% příplatek na korporační daně. Dále platí 25% daň z kapitálových výnosů, daň z podnikání, DPH a daň sociální. Společnost s ručením omezeným končí v případě neplatnosti partnerské smlouvy, usnesením valné hromady kdy musí souhlasit ¾ členů, úpadkovým řízením, rozhodnutím o zahájení insolvenčního řízení.

16.3 Gesellschaft bürgerlichen Rechts (GbR) čili Občansko-právní společnost Tato forma podnikání se v České republice nevyskytuje. Tuto formu podnikání nejvíce využívají MSP. Občansko-právní společnost je sdružení nejméně dvou partnerů fyzických i právnických osob. Tito společníci jsou povinni sepsat společenskou smlouvu. Společenská smlouva nemá žádné formální požadavky, může být písemná nebo ústní. Společníci musí mít stejný podnikatelský záměr. Tuto formu podnikání využívají zejména sdružení stavebních firem, které se slučují za účelem společné realizace projektů, ale také neformální skupiny jako jsou obytné komunity. Podle německého práva je to původní a nejjednodušší forma partnerství. Tato forma podnikání si nevyžaduje minimální kapitál. Podnikatelé ručí neomezeně. Název společnosti musí obsahovat zkratku GbR.

56

16.4 Offene Handelsgesellschaft (OHG) čili Veřejná obchodní společnost Tato forma obchodní společnosti je totožná s českou veřejnou obchodní společností.

16.5 Kommanditgesellschaft (KG)čili Komanditní společnost Je to obchodní společnost totožná s českou komanditní společností.

16.6 Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Complementär Kommanditgesellschaft (GmbH Co. KG)spojení společnosti s ručením omezeným a komanditní společností Tato společnost je jako spojení české společnosti s ručením omezeným s komanditní společností. Tuto společnost si podnikatelé volí proto, že chtějí podnikat formou komanditní společnosti, ale chtějí ručit omezeně.

16.7 Kleinunternehmer čili malý živnostenský podnik Malý živnostenský podnik je takový podnik, který se užívá jen při překročení obratu podniku nad 17 500 EUR v roce založení a v dalších letech musí překročit obrat 50 000 EUR. Pokud podnikatel nepřekročil tuto hranici, může podnikat jako živnostník. Tato forma podnikání si nevyžaduje zápis do Obchodního rejstříku a podnikatel nemusí vkládat žádný počáteční kapitál. Podnikatel ručí neomezeně.50

ZÁVĚR V praktické části byly komparovány podmínky pro zahájení podnikání v ČR a Německu osobami z jiného členského státu EU a osobami Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Rozdíl mezi právními formami podnikání v České republice a Německu není příliš velký. Podnikatelé v Německu mají více možností při výběru formy podnikání. V případě malých a středních podniků Německo nabízí Malý živnostenský podnik, který se v ČR nevyskytuje. V Německu existuje společnost Občansko-právní a společnost, která vznikla sloučením společnosti s ručením 50

Srov. Pravidla pro podnikání v Německu, [online],

57

omezeným s komanditní společností. Avšak společnost s ručením omezeným, komanditní společnost a veřejná obchodní společnost je naprosto stejná jako v ČR, tak i v Německu. Podmínky pro založení podniku osobou z jiného členského státu v Německu jsou však složitější než v ČR. Občan, který chce založit podnik v Německu, musí totiž provést zápis do Obchodního rejstříku jako v ČR, ale navíc i zápis do rejstříku živnostenského. O tento krok je vznik společnosti v Německu oproti ČR složitější. Vznik společnosti v Německu je také finančně náročnější než v ČR. Zakládání společnosti v Německu si vyžaduje více administrativní zátěže na úřadech a poplatky s nimi spojené. Ostatní formality jsou však podobné jako v ČR. Určení stanov společenské smlouvy, které mají všechny společnosti v Německu s výjimkou Občansko-právní společnosti stejné. V ČR má každá ze společností náležitosti stanov společenské smlouvy či zakládající listiny předepsané. Nejsou tedy určené pro všechny typy společností stejné jako v Německu. Společnost s ručením omezeným se liší pouze výší základního kapitálu v ČR je minimálně 200 000 Kč a v Německu je to 25 000 EUR, což je po přepočtu na koruny více. Ohlášení živnosti v ČR i v Německu není vůbec složité. Německo má však více regulovaných činností oproti ČR, ke kterým je potřeba mít povolení. V obou státech je však ohlášení živnosti velice podobné. V obou případech je nutné vyplnit ohlášení a podat jej u místního živnostenského úřadu. V ČR se navíc vyplňuje jednotný registrační formulář. V obou státech při ohlášení živnosti na místním živnostenském úřadě podají tyto úřady informaci o ohlášení i ostatním úřadům, které tuto informaci o ohlášení vyžadují. U řemeslných živností v obou případech je nutné doložit údaje o kvalifikaci. V ČR se navíc vyskytuje živnost koncesovaná. Při psaní své bakalářské práce a bližším seznámením se s danou problematikou, jsem došla k závěru, že rozdíly při zahájení podnikání v ČR a Německu, týkající se administrativní a finanční zátěže nejsou až tak velké, jak jsem původně předpokládala. Má bakalářská práce by mohla případně sloužit i jako stručný návod těm lidem, kteří uvažují začít podnikat jak v České republice, tak i mimo její hranice v Německu. Myslím si, že cíl, který jsem si v mé bakalářské práci vytýčila, byl splněn.

58

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Černošková Zuzana

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce: unii

Malé a střední podnikání v Evropské

Název práce v anglickém jazyce:

Small and Medium-Sized Enterprises of the European Union

Vedoucí práce:

Ing. Ivana Valentová

Počet stran:

66

Počet příloh:

0

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova v českém jazyce: Malé a střední podnikání, podnikání, podnikatel, podnik, Small Business Act, Evropská unie, živnostenský list, živnostník, ohlášení, osobní společnosti, kapitálové společnosti, členský stát. Klíčová slova v anglickém jazyce: Small and medium-sized enterprises, business, businessman, company, Small Business Act, the European Union, trade license, tradesman, reporting, partnerships, capital companies, the Member State. Anotace v českém jazyce Tato práce se zabývá malým a středním podnikáním v Evropské unii. Práce definuje základní pojmy týkající se malého a středního podnikání a jeho vymezení. Práce obsahuje vysvětlení co je to Small Business Act a jak je důležitý pro malé a střední podniky. V teoretické části jsou popsány čtyři základní svobody, které jsou pro podnikání v Evropské unii důležité. Cílem práce je komparace podmínek zahájení podnikání osob z jiných členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska v České republice a Německu.

59

Anotace v anglickém jazyce This thesis deals with small and medium-sized enterprises in the EuropeanUnion. It defines the basic terms concerning small and mediumsized enterprises and their definition. It includes an explanation of what the Small Business Act is and how it is important small and medium-sized enterprises. The theoretical part describes the four fundamental freedoms that are essential for doing business in the European Union. The aim of this thesis is comparison of conditions of starting a business for people from other Member states of the European Union, European Economic Area and Switzerland in the Czech Republic and Germany.

60

LITERATURA A PRAMENY ·

HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.

·

RYDVALOVÁ, P. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. 1. vyd. Liberec: VÚTS, 2011. 136 s. ISBN 978-80-87184-16-5.

·

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska: legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD: odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. vyd. Praha: Linde, 2012. 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9.

·

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha:Grada Publishing,a.s., 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

·


·


·


·

§ 2 odst. 1-3 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP a změně zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění.

·

§6 odst. 2 zákona č. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění.

·

§76 - §92 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

·

§93 - §96 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

·

§105 - §111 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

·

§221 - §225 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

61

·

§ 226 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění.

INTERNETOVÉ ZDROJE ·

Evropská iniciativa „Small Business Act“ podporuje malé podniky a posiluje růst, [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: .

·

Ipodnikatel.cz: Portál pro podnikatele, [online]. 2011, 27. červenec [cit. 201303-26]. Dostupné z: .

·

MUROVÁ, Jana. Pojetí a význam MSP [online]. 2007 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: .

·

Podle analýzy je většina firem v Česku podkapitalizovaná. [online]. 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: .

·

Pravidla pro podnikání v Německu [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: .

·

Report from the commission to the council and the European, [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: .

·

Řemeslná živnost pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska). [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Řemeslná živnost pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Samostatné podnikání českých OSVČ v Německu ve službách. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

62

·

Schengenský prostor, [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: .

·

Small and medium-sized enterprises (SMEs), [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: .

·

Small and medium-sized enterprises (SMEs), [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: .

·

Small and medium-sized enterprises, [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Small Business Act pro Evropu, [online]. 2008 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: .

·

Small Business Act pro Evropu-pokračování dokumentu, [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Trendy ve vývoji podpůrných politik pro malé a střední podniky v EU, [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: .

·

URBAN, Luděk. Volný pohyb osob, [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: .

·

URBAN, Luděk. Volný pohyb služeb, [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: .

·

Vnitřní trh Evropské unie. [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: .

·

Vnitřní trh Evropské unie. [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: .

·

Zákon o eGovernmentu, [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: .

63

·

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009, [online]. 2005 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: .

·

Živnost koncesovaná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan států EU, EHP, Švýcarska). [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-koncesovana-fo-eu-4875.html>.

·

Živnost koncesovaná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Živnost koncesovaná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Živnost vázaná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska). [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-vazana-fo-bydliste-eu4893.html>.

·

Živnost vázaná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

·

Živnost volná pro fyzické osoby nemající bydliště na území ČR (Občan státu EU, EHP a Švýcarska). [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-fo-bydliste-mimo-eu4887.html>.

·

Živnost volná pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: .

64

SEZNAM ZKRATEK

MSP

Malé a střední podnikání

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ

Český statistický úřad

SBA

Small Business Act

ES

Evropské společenství

SME

Small and Medium-Sized Enterprise

DPH

Daň z přidané hodnoty

IČO

Identifikační číslo

JRF

Jednotný registrační formulář

ŽZ

Živnostenský zákon

IHK

Místní hospodářská komora

HWK

Řemeslná komora

DIČ

Daňové identifikační číslo

65

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 - Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009 … 11 Obr. 2 - Počty podnikajících subjektů v roce 2005………………………… . 12

66

Malé a st ední podnikání v Evropské unii Small and Medium-Sized Enterprises of the European Union

Recommend Documents