Regulace a mezinárodní harmonizace účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu

Regulace a mezinárodní harmonizace účetnictví

Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická nám W. Churchilla 4 Praha 3, 130 67 Web: https://webhosting.vse.cz/prochazd Email: <[email protected]>

Teoretický rámec

1 1.1

Obecný rámec regulace účetnictví Ekonomická teorie účetnictví

 Účetnictví jako praktická disciplína je součásti ekonomie  V ekonomické teorii existuje více pohledů na potřebu a metody regulace odvětví  Dva extrémní přístupy: - plně tržní přístup k regulaci účetnictví - účetnictví plně regulované státem  V praxi se oba přístupy prolínají, dle podílu vlivu konkrétního přístupu lze následně klasifikovat konkrétní účetní systémy

Slide 2/38

© David Procházka

Teoretický rámec

1.2

Fundamentální znaky regulace účetnictví

 Hlavní uživatelé účetních informací v dané zemi a jejich schopnost vynutit si splnění informačních požadavků: - drobní investoři, kteří musejí spoléhat výhradně na veřejně dostupné účetní závěrky - banky a jiné finanční instituce, které si mohou vynutit od podniků specifické účetní informace - stát, který je schopen získat požadované informace prostřednictvím vydání právních předpisů  Převažující cíl účetní regulace: - regulace směřuje k poskytnutí věrného a poctivého obrazu finanční situace, výkonnosti a změn ve finanční situaci účetní jednotky - regulace účetnictví slouží k naplnění daňových a jiných potřeb státního aparátu - regulace si klade za cíl ochranu majetku vybraných skupin uživatelů  Úroveň účetnictví, která je předmětem regulace: - účtování - účetní výkaznictví - kombinace obou předchozích úrovní Slide 3/38

© David Procházka

Teoretický rámec  Regulátor účetnictví: - nezávislá soukromá instituce - nezávislá veřejná instituce - vláda či ministerstvo  Způsob tvorby účetních pravidel: - zákon, vyhlášky a další právně závazné dokumenty - účetní standardy vydávané nezávislou odbornou institucí - účetní jednotky si vytvářejí vlastní pravidla  Prostředky prosazování regulace: - legislativní síla - zvykové právo - dobrovolné podřízení se samoregulaci  Míra zapojení se do mezinárodní harmonizace účetnictví

Slide 4/38

© David Procházka

Teoretický rámec

1.3

Klasifikace účetních systémů

 Účetní systémy v zemích s tržní ekonomikou: - anglo-americký systém - kontinentální systém - účetnictví v rozvojových ekonomikách  Hlavní charakteristiky kontinentálního účetního systému: - nejdůležitějším poskytovatelem kapitálu jsou finanční instituce (zejména v podobě bankovních úvěrů) a institucionalizovaný kapitálový trh je relativně slabý - hlavním tvůrcem účetní legislativy je stát - regulace účetnictví míří k zajištění zájmů celé veřejnosti - účetní pravidla mají formu zákonů a jiných právně závazných dokumentů - právní řád založen na systému (římského) kodifikovaného práva - kontrola a vynucování dodržování účetních předpisů je prováděna státními institucemi - výrazný vliv daňového zákonodárství na účetní zobrazení určitých transakcí

Slide 5/38

© David Procházka

Teoretický rámec  Hlavní charakteristiky anglosaského účetního systému: - významným poskytovatelem kapitálu je institucionalizovaný kapitálový trh - regulaci účetnictví podniků obchodovaných na burzách provádí odborný tvůrce standardů (nezávislý na státu) - regulace účetnictví veřejně obchodovaných podniků slouží k zajištění informačních potřeb drobných investorů, kteří mají omezený přístup k finančním informacím; účetnictví ostatních jednotek je regulováno jiným způsobem - účetní pravidla mají formu účetních standardů - právní řád založen na systému zvykového práva - kontrola a vynucování dodržování účetních standardů je prováděna organizátorem či regulátorem trhu s cennými papíry - zvykové právo umožňuje investorům v případě (úmyslného) porušení účetních standardů zažalovat vedení účetních jednotek o náhradu škody, což zvyšuje motivaci účetních jednotek předkládat účetní závěrku v souladu s účetními standardy - účetní systém je relativně nezávislý na daňovém systému

Slide 6/38

© David Procházka

Teoretický rámec

1.4

Mezinárodní harmonizace účetnictví

 Jednotlivé národní úpravy účetnictví se velmi liší (právní systémy, poskytovatelé financování, vztahem účetnictví a daní, postavením účetní profese, atd.)  Investoři žádají nejvyšší možný výnos (při daném riziku a likviditě)  Rozdíly mezi účetními systémy zvýhodňují domácí investory a omezují volný pohyb kapitálu  Je-li účetnictví podřízeno potřebám států, podniky mají problém získat potřebný kapitál  Odchod evropských a asijských podniků na americké burzy  Postupná integrace kapitálových trhů (24 hodinové on-line obchodování)  Snaha odstraňovat překážky pro pohyb kapitálu: - účetní harmonizace v EU - prosazování se IAS, resp. IFRS - změna postoje SEC ohledně využití IFRS na amerických burzách

Slide 7/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU

2 2.1

Účetní harmonizace v Evropské unii Historický vývoj:

 Římská smlouva (1957) – vytvoření podmínek pro volný pohyb kapitálu mj. i sjednocením účetních pravidel  Dva primární zdroje regulace účetnictví v EU: - směrnice (directive) - nařízení (regulation)  4. směrnice vydána v roce 1971  4. směrnice přepracována v roce 1978 s ohledem na vstup Velké Británie a Irska  7. směrnice (1983) měla přispět k harmonizaci obchodního práva a finančních služeb  EK (1995) zveřejnila komuniké Účetní harmonizace: nová strategie tváří v tvář mezinárodní harmonizaci (podpora IASC vytvořit mezinárodně přijímané účetní standardy jako alternativa k US GAAP)  Další komuniké EK (2000) Strategie účetního výkaznictví EU: cesta vpřed obsahuje návrh, aby veřejně obchodované podniky se sídlem v EU připravovaly KÚZ dle IAS  4. a 7. směrnice doplněny v 2001 v rámci projektu modernizace směrnic v souladu s harmonizací účetního výkaznictví  Nařízení ES č. 1606/2002 o aplikaci mezinárodních účetních standardů

Slide 8/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU

2.2

4. směrnice

 Obsahuje 12 oddílů: - Obecná ustanovení - Obecná ustanovení o rozvaze a o výsledovce - Členění rozvahy - Zvláštní ustanovení vztahující se na určité rozvahové položky - Členění výsledovky - Zvláštní ustanovení vztahující se na určité položky výsledovky - Pravidla ocenění - Obsah komentáře k účetní závěrce - Obsah výroční zprávy - Zveřejňování - Audit - Závěrečná ustanovení

Slide 9/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU  Primární cíl 4. směrnice je snaha zajistit srovnatelnost účetních závěrek všech podniků podnikajících v Evropské unii  Sjednocení funguje pouze po linii vzhledu výkazů; obsahově jsou závěrky nesrovnatelné (přes 40 možností volby, zásahy daňových legislativ do účetnictví)  4. směrnice nevhodná pro potřeby získání kapitálu na burzách, neboť: - směrnice neuvádí uživatele účetních závěrek a jejich informační potřeby (předpokládá se, že účetní závěrky vyhovují všem pro všechny účely) - neexistují definice základních účetních prvků - chybějící koncepty kapitálu a jeho uchování - zásadní rozpory mezi některými účetními zásadami  Podniky z EU odcházejí do USA získávat kapitál pro financování svého růstu  Tlak zevnitř EU, aby došlo ke změně

Slide 10/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU

2.3

Nařízení č. 1606/2002

 Výsledek snah o skutečnou harmonizaci účetnictví (na úrovni obchodovaných podniků)  Rozhodnutí urychleno Rezolucí IOSCO

2.3.1

Právní souvislosti

 Zásadní zásah do právního řádu EU: - pravidla vytváří nezávislá instituce mimo kontrolu EU - vydávané standardy nejsou ve všech oficiálních jazycích členských států EU - standardy jsou zpoplatněny (evropská legislativa musí být veřejně dostupná a pochopitelně zdarma)  Zvláštní schvalovací a vynucovací mechanismus pro přijímání a aplikaci IFRS

2.3.2

Obsah nařízení

 Cíl nařízení: - přijetí a aplikace mezinárodních účetních standardů s cílem harmonizovat účetní informace společností, jejichž účetní výkaznictví je tímto nařízením regulováno  Definice: - termín mezinárodní účetní standardy znamená „Mezinárodní účetní standardy (IAS), Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a příslušné Interpretace (SIC, IFRIC); následné novelizace těchto standardů a Slide 11/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU interpretací, v budoucnu vydané standardy a interpretace Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASB)“  Přijetí a užití IAS: - IAS mohou být přijaty pouze, pokud nejsou v rozporu s požadavkem na věrný a poctivý obraz a vedou k veřejnému prospěchu v rámci EU - IAS mohou být přijaty pouze, splňují požadavek srozumitelnosti, relevance, spolehlivosti a srovnatelnosti účetních informací pro ekonomická rozhodnutí a vyhodnocení správcovské funkce managementu - IAS mohou být přijaty pouze, přijaté standardy musejí být vždy vydány v každém z oficiálních jazyků EU jako Nařízení EK a publikovány v Oficiálním věstníku Evropských společenství  KÚZ veřejně obchodovaných společností: - pro každé období začínající 1. ledna 2005 či později musí společnosti, které se řídí právem členských států, připravovat konsolidovanou účetní závěrku dle IAS, jestliže k rozvahovému dni jsou jejich cenné papíry připuštěny k obchodování na regulovaném trhu jakéhokoliv členského státu  Právo volby: - členské státy mohou povolit či vyžadovat po společnostech s veřejně obchodovanými cennými papíry přípravu individuální účetní závěrky v souladu s IAS - členské státy mohou povolit či vyžadovat po ostatních společnostech přípravu individuální a/nebo konsolidované účetní závěrky dle IAS

Slide 12/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU - pokud se některý ze členských států rozhodne využít právo volby, informuje o tom ostatní členské státy a EK  Zřízení výboru: - činnost EK v oblasti aplikace IAS bude podporována zvláštním výborem (accounting regulatory committee)  Koordinace: - EK udržuje s ARC styky na pravidelné bázi ohledně stavu aktuálních projektů a dokumentů vydávaných IASB s cílem koordinovat společné postoje k přijímaným standardům - EK musí včas informovat ARC, pokud nehodlá navrhnout přijetí nějakého ze standardů

2.3.3

Schvalovací a vynucovací mechanismus

 Na jedné straně snaha o zachování nezávislosti IASB, na druhé straně účetnictví stále chápáno jako nástroj politického boje  Zahrnutí velkého počtu subjektů, které se zúčastňují schvalovací a vynucovacího mechanismu v rámci EU  Proces schvalování: - během procesu veřejného připomínkování návrhu standardu vystupuje i EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group), která konsultuje „evropská“ stanoviska s různými zájmovými skupinami - IASB vydá standard či interpretaci - po vydání standardu EFRAG radí EK, zda standard odpovídá požadavkům na schválení (endorsement)

Slide 13/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU - EFRAG ve spolupráci s EK vypracovává studii o ekonomických dopadech aplikace standardu v EU - SARG (Standards Advice Review Group) vyjadřuje názor, zda názor EFRAGu na schválení standardu je vyvážený a objektivní (dle rozhodnutí EK 2006/505/EC) - na základě doporučení EFRAG a názoru SARG vypracuje EK návrh nařízení, kterým se zahájí právní proces schválení/přijetí standardu - návrh nařízení schvaluje ARC (složen ze zástupců členských států a předsedána EK) - EP a Rada EU mají 3 měsíce na vyjádření záporného stanoviska - nejsou-li námitky, EK vydá nařízení s datem účinnosti uvedeným přímo v nařízení  Proces vynucování: - zaštiťuje EK jako orgán vydávající nařízení - praktické vynucování dodržování je úkolem členských států - celoevropský přístup se původně prosazoval přes CESR (Committee of European Securities Regulators), který byl od ledna 2011 nahrazen ESMA (European Securities and Markets Authority), která je součástí širší systému evropského dohledu nad finančními trhy (European System of Financial Supervision)

Slide 14/38

© David Procházka

Harmonizace účetnictví v EU Obr. 1:

Kroky a lhůty při schvalování přijetí nového standardu vydaného IASB ze strany EU IASB vydá standard

EFRAG vydá vyjádření

2 měsíce

SARG vydá vyjádření

3 týdny

1 měsíc

Rozhodnutí EP a Rady

ARC vydá stanovisko

3 měsíce

Publikace ve věstníku EU

2 týdny

Vynucování aplikace EK, resp. ESMA

Slide 15/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR

3 3.1

Aplikace IFRS v ČR Stav do konce roku 2010

 §19, odst. 9: - účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství  §23a, odst. 1: - konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství  §23a, odst. 2: - konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy použít Mezinárodní účetní standardy podle odstavce 1

Slide 16/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR Obr. 2:

Individuální účetní závěrka dle zákona o účetnictví do roku 2010

P o u z e I F R S

ČÚS i IFRS

P o u z e Č Ú S

Kategorie I Kategorie II Kategorie III

Slide 17/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR

3.2

Stav od roku 2011

 §19a: - účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie - pokud došlo k přijetí cenných papírů emitovaných účetní jednotkou podle odstavce 1 k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie k jinému dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní účetní standardy, rozhodne o jejich použití již od počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru k takovému obchodování došlo, nebo od počátku účetního období následujícího po účetním období, v němž byly cenné papíry k takovému obchodování přijaty - pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z regulovaných trhů se sídlem v členském státě Evropské unie a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období, účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány - pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném z regulovaných trhů se sídlem v členském státě Evropské unie a nejvyšší orgán účetní jednotky rozhodne do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle do tří let od okamžiku, kdy cenné papíry přestaly být takto obchodovány, o přijetí nového cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, může účetní jednotka Slide 18/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů až do konce účetního období, ve kterém má dojít k přijetí tohoto cenného papíru k obchodování - pokud nejpozději k poslednímu dni účetního období, ve kterém skončí tříletá lhůta, účetní jednotka požádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, může prodloužit používání mezinárodních účetních standardů ještě o jedno účetní období; pokud v tomto účetním období k přijetí cenného papíru k takovému obchodování nedojde, nepoužije účetní jednotka od následujícího účetního období pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy - pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 3 písm. a) nebo b) povinna podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni; rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky - pokud lze předpokládat, že k rozvahovému dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 2 sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních účetních standardů, může rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému dni; rozhodnutí o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky  §23a, odst. 1: - konsolidující účetní jednotka, která je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném Slide 19/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy  §23a, odst. 2: - konsolidující účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy

3.3

Nejdůležitější změny v novele zákona o účetnictví

 Podniky obchodované na burze: - explicitně vyřešen postup v případě, že proběhlo ………………………………… (zákon původně vůbec neřešil) - zavedení ochranné lhůty pro dobu tří let, jejíž využití záleží plně na rozhodnutí účetní jednotky, neboť ………………………………………  Podniky neobchodované na burze, ale spadající do konsolidovaného celku dle IFRS jako ovládaná jednotka či jednotka pod společnou kontrolou: - možná ……………… aplikace ……………… v …………………… účetní závěrce namísto účetní závěrky sestavené dle ……………………… za předpokladu, že o tom rozhodne nejvyšší orgán účetní jednotky  Nevyřešený problém: - podniky pod podstatným vlivem podléhající konsolidaci dle IFRS

Slide 20/38

© David Procházka

Aplikace IFRS v ČR Obr. 3:

Individuální účetní závěrka dle zákona o účetnictví od roku 2011

P o u z e I F R S

ČÚS + IFRS nebo pouze IFRS

ČÚS + IFRS

P o u z e Č Ú S

Kategorie I Kategorie IIa

Kategorie IIb

Kategorie III

Slide 21/38

© David Procházka

Aplikace IFRS ve SR

4 4.1

Aplikace IFRS ve SR Individuální účetní závěrka (§17a)

Povinná aplikace:  Vyjmenované účetní jednotky: - banka - pobočka zahraniční banky - Export-importní banka SR - správcovská společnost - pobočka správcovské společnosti - pojišťovna kromě zdravotní pojišťovny (co sociální pojišťovna?) - pobočka zahraniční pojišťovny - zajišťovna a pobočka zahraniční zajišťovny - Slovenská kancelář pojistitelů - penzijní správcovská společnost - doplňková penzijní společnost

Slide 22/38

© David Procházka

Aplikace IFRS ve SR - Burza cenných papírů - účetní jednotka zřízená zvláštním právním předpise (Železnice SR – poznámka pod čarou!)  Účetní jednotky splňující dvě po sobě jdoucí období alespoň dvě kritéria: - bilanční suma vyšší než 165 969 594,4 EUR - čistý obrat vyšší než 165 969 594,4 EUR - průměrný přepočítaný počet zaměstnanců vyšší než 2 000 Dobrovolná aplikace:  Účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinnou aplikaci IFRS, stanou-li se emitentem cenných papírů na regulovaném trhu EU  Vyjmenované účetní jednotky: - platební instituce - instituce elektronických peněz - obchodník s cennými papíry a jeho zahraniční pobočka Ostatní ustanovení:  Účetní jednotka pokračuje v sestavování závěrky dle IFRS, i když pominou důvody – going concern!!!

Slide 23/38

© David Procházka

Aplikace IFRS ve SR

4.2

Konsolidovaná účetní závěrka (§22)

 Jestliže účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, musí ji sestavit dle IFRS  Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku mají: - mateřské společnosti, které emitovaly cenné papíry na regulovaném trhu - mateřské společnosti, jejíž dceřiná společnost emitovala cenné papíry na regulovaném trhu - mateřské společnosti, které nesplnily kritéria pro osvobození od povinnosti sestavit KÚZ (nesplní dvě kritéria ze tří po dobu dvou let – bilanční suma 17 mEUR, obrat 34 mEUR, 250 zaměstnanců; nedojde ke zkreslení finanční situace a výkonnosti; stupňovitá konsolidace)

Slide 24/38

© David Procházka

Aplikace IFRS ve SR Obr. 4:

Individuální účetní závěrka dle slovenského zákona o účetnictví

P o u z e

SÚS nebo IFRS

I F R S

Kategorie I

Slide 25/38

P o u z e S Ú S

Kategorie II

Kategorie III

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5 5.1

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Historický vývoj

 Dne 29. června 1973 založen The International Accounting Standards Committee (IASC) na základě dohody profesionálních účetních organizací (Australie, Francie, Japonsko, Kanada, Mexiko, Německo, Nizozemí, Velká Británie a Irsko, USA)  Dohoda o založení a stanovy revidovány v roce 1982 a 1992  Zásadní restrukturalizace v roce 2001, kdy byla ustanovena Nadace IASC a IASC byl přejmenován na Radu pro mezinárodní účetní standardy (The International Accounting Standards Board (IASB))  Na zasedání dne 20. dubna 2001, IASB schválil rezoluci, podle které veškeré standardy a interpretace publikované předchozím výborem zůstávají v platnosti do doby, než budou novelizovány či zrušeny  Klíčové okamžiky pro úspěšné globální rozšíření IFRS: - ……………………………………………………………………………………. - ……………………………………………………………………………………. - a možná v budoucnu i ……………………………………………………………

Slide 26/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5.2 Stanovy Nadace IASC 5.2.1 Název a cíle  Oficiální název organizace zní „The International Accounting Standards Committee Foundation“ (zkratka IASC Foundation)  Cíle Nadace IASC - vytvářet, ve veřejném zájmu, jednotný soubor kvalitních, srozumitelných a vynutitelných globálních účetních standardů, které požadují po účetních jednotkách zveřejnění kvalitních, transparentních a srozumitelných informací v účetních závěrkách, které umožní účastníkům světových kapitálových trhů a ostatním uživatelům činit ekonomická rozhodnutí - podporovat užití a řádnou aplikaci těchto standardů - při naplňování uvedených cílů brát v úvahu, je-li to vhodné, i speciální požadavky …………………… a …………………………… - dosáhnout konvergence mezi národními účetními standardy a IFRS

5.2.2

Řízení Nadace

 Nadace IASC je řízena 22 správci (Trustees), kteří jsou schvalování Monitorovacím výborem  Správci musí být kvalifikovaní s ohledem na význam a problémy spojené s aplikací mezinárodně uznávaných účetních standardů

Slide 27/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS  Pro zajištění veřejného zájmu v mezinárodní perspektivě pocházejí správci z různých oblastí (po 6 správcích z Evropy, Severní Ameriky a Asie+Oceánie; zbývající 4 správci mohou pocházet z jakékoliv oblasti tak, aby geografické složení zůstalo vyvážené)  Správci z řad skupin, které mají náležité profesionální zkušenosti (např. auditoři, připravovatelé účetních závěrek, uživatelé, akademici)  Jmenování na tři roky s možností jedné obnovy  Správci se scházejí min. dvakrát ročně a jsou odměňováni Nadací IASC  Odpovědnost správců: - zajištění a udržení odpovídajícího financování Nadace - určení právní formy a domicilu Nadace IASC - zveřejňovat výroční zprávu o aktivitách - jmenovat členy IASB a schvalovat jejich smlouvy a hodnocení - jmenovat členy IFRIC a SAC - schvalovat roční rozpočet Nadace - vykonávat všechny činnosti, které nespadají výslovně pod působnost IASB, IFRIC a SAC - podporovat vzdělávací programy

Slide 28/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS  Správci mohou odvolávat členy IASB, IFRIC a SAC z důvodu jejich špatné výkonnosti, nevhodného chování či neschopnosti (nevůle) jednat v souladu se smluvními ujednáními¨

5.2.3

Monitorovací výbor

 Monitoring Board představuje formální spojení mezi správci a veřejností  Odpovědnost: - spoluúčast v procesu navrhování správců a následně jejich schvalování - hodnocení pravidelné roční zprávy předkládané správci - schůzky se správci (min. jednou ročně)  Složení: - člen Evropské komise - prezident Výboru IOSCO pro rozvíjející se trhy - prezident Technického výboru IOSCO - komisař japonské SEC - prezident americké SEC - ve funkci pozorovatele prezident Basilejského výboru pro bankovní dohled

Slide 29/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5.2.4

IASB

 Členové IASB: - v lednu 2009 rozhodnuto o rozšíření ze 14 členů na 16 členů do konce června 2012 min. 16 (v současnosti jich je 15?, 16?), s náležitou odbornou i osobnostní kvalifikací – Příklad 1 - Max. 3 mohou být členy na částečný úvazek, ostatní na plný - Regionální proporce v zastoupení (po čtyřech členech z Evropy, Severní Ameriky, Asie+Oceánie, po jednom z Afriky a Jižní Ameriky a zbývající dva z jakékoliv oblasti při zachování geografické rovnováhy) - Každý člen IASB musí smluvně souhlasit, že bude jednat ve veřejném zájmu a s ohledem na Koncepční rámec - IASB, po konzultaci se správci, jedná s národními regulátory účetnictví a tvůrci standardů s cílem podporovat mezinárodní konvergenci - Členství po dobu 5 let s možností jedné obnovy, přičemž členové musejí ukončit všechny své pracovní vztahy, aby byla zajištěna jejich nezávislost (nejsou povoleny ani přechodná přeložení či ujednání návratu)  Jmenování a hlasování: - jmenování tak, aby všichni členové neskončili ve stejnou dobu - jednání IASB jsou veřejně přístupná (mimo personálních a obdobných otázek) - každý člen pouze jeden hlas Slide 30/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS - hlasování pouze osobní - pro zveřejnění návrhu standardu či standardu je nutné 10 hlasů, skládá-li se IASB z 16 členů; resp. min. 9 hlasů, je-li členů méně - ostatní hlasování jednoduchá většina za předpokladu, že se jednání účastní alespoň 60 % členů IASB  Náplň činnosti: - výhradní odpovědnost za veškeré technické záležitosti, včetně přípravy a vydávání IFRS, návrhů standardů, a konečného schválení IFRIC - vydávání návrhů standardů a obvykle i diskusních dokumentů pro veřejné připomínkování u hlavních projektů - vymezení postupů pro revizi připomínek, utváření pracovních a jiných odborných skupin, konzultace s SAC ohledně hlavních projektů, priorit - vydávání zdůvodnění závěrů standardů - provádění testování možných dopadů a aplikovatelnosti nových standardů (v rozvinutých i rozvíjejících se ekonomikách) - jestliže není dodržen předepsaný sled činností, uvést zdůvodnění tohoto odchýlení

Slide 31/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5.2.5

IFRIC

 Členové IFRIC: - 14 členů jmenovaných správci - obnovitelný mandát na 3 roky  Hlasování: - kvorum 10 členů přítomných osobně či přes telekomunikační prostředky - jeden či dva členové IASB se účastní jako nehlasující osoby - nezávislé, osobní hlasování - návrh interpretace či její finální podoba je schválena, pokud nejsou proti více než 4 členové  Náplň činnosti: - interpretovat aplikaci IAS a IFRS a poskytovat včasně vodítko k tématům, která nejsou specificky řešena standardy, a to v rámci kontextu Koncepčního rámce - po schválení ze strany IASB zveřejnit návrh interpretace k veřejnému připomínkování - informovat o své činnosti IASB a získat souhlas alespoň 9 členů pro schválení finálního znění interpretace

Slide 32/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5.2.6

IFRS Advisory Council

 IFRS Advisory Council (dříve The Standards Advisory Council) poskytuje prostředí organizacím i jednotlivcům z různých geografických i profesních oblastí, kteří se zajímají o mezinárodní účetní výkaznictví a kteří jsou jmenováni správci, aby - poskytovali IASB rady, zejména v oblasti hlavní agendy a priorit - informovali IASB o svém názoru na hlavní projekty  SAC se skládá z 30 či více členů, jejichž obnovitelné funkční období trvá 3 roky  Jednání alespoň třikrát ročně

Slide 33/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS

5.3

Formální proces přípravy, schvalování a vydání standardů

 Proces vydání standardů a interpretací (tzv. due process) je formálně systematizován  Klíčovými prvky procesu jsou: - transparentnost a přístupnost: veškeré agenda a její návrhy jsou diskutovány veřejně; připomínkové dopisy jsou publikovány - rozsáhlé konzultace a vstřícnost - zodpovědnost (comply or explain approach): dodržuje se předepsaný postup a současně se vysvětlí, proč nebyly v procesu aplikovány nepovinné kroky

5.3.1

Proces tvorby standardů

 Krok 1 – Určení agendy: - mnoho různých uživatelů, přesto mnohé informační společné - při zařazování tématu do agendy se bere v úvahu relevance pro uživatele, existující úprava, možnost zvýšit konvergenci, požadovaná kvalita standardu, rozpočtové omezení - rozhodován na veřejných jednáních IASB - u některých projektů je nutný hlubší výzkum; IASB pověří obvykle jiného tvůrce standardů (např. Kanadský výbor pro účetní standardy v případě fair value)

Slide 34/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS  Krok 2 – Plánování projektu: - IASB rozhodne, zda bude pracovat sám či ve spolupráci s jiným tvůrcem standardů - vytvoří se případně pracovní skupiny - ředitel technických činností a ředitel výzkumu vytvoří tým, který bude pracovat na projektu - manažer projektu vypracuje plán projektu, který schvalují oba ředitelé  Krok 3 – Vytvoření a zveřejnění diskusního materiálu (discussion paper): - není povinný krok - vždy se zveřejňuje u významných projektů - obsahuje detailní shrnutí tématu, možná řešení, preferované řešení IASB, výzvu k připomínkování (obvykle 120 dní, u složitých projektů i déle) - všechny připomínkové dopisy a jejich sumář s poznámkami IASB jsou zveřejněny na webu  Krok 4 – Vytvoření a zveřejnění návrhu standardu (exposure draft): - povinný krok, hlavní prostředek pro konzultaci s veřejností - návrh standardu už musí obsahovat konkrétní řešení - připomínkovací období opět obvykle 120 dní (ve výjimečných případech lze i zkrátit)

Slide 35/38

© David Procházka

Nadace IASC a tvorba IFRS - všechny připomínkové dopisy a jejich sumář s poznámkami IASB jsou zveřejněny na webu  Krok 5 – Vytvoření a zveřejnění standardu: - IASB provádí změny na základě připomínek; změny proti návrhu standardu jsou zveřejněny na webu - v některých případech může IASB rozhodnout o vydání druhého návrhu standardu (obvykle kvůli zásadním nesouhlasným připomínkám, na základě kterých je výrazně přepracován návrh – Revenue Recognition Project či Leasing) - účinnost standardu od data uvedeného v textu - oficiálním jazykem je ……………………………  Krok 6 – Postup po vydání standardu: - IASB pořádá pravidelné schůzky se zájmovými skupinami (včetně tvůrců standardů) za účelem vysvětlení praktické implementace a možných dopadů - Nadace IASC podporuje vzdělávací činnost

Slide 36/38

© David Procházka

Případové studie

6

Aplikační příklady

Příklad 1:

Kritéria pro členy IASB

Určete, který z uvedených osobnostních profilů je nutnou podmínkou pro jmenování členem IASB  Osobnostní profil A: - prokázané technické schopnosti a znalost finančního účetnictví a auditingu - schopnost analyzovat - komunikační schopnosti - uvážlivé a kritické rozhodování - povědomí o prostředí, ve kterém funguje účetní výkaznictví - schopnost pracovat v kolegiální atmosféře - morální integrita, objektivita a disciplína (schopnost zvládnout práci) - oddanost cílům Nadace a veřejnému zájmu

Slide 37/38

© David Procházka

Případové studie  Osobnostní profil B: - schopnost prosadit zájem či názor i přes existující nesouhlas ostatních zúčastněných - schopnost zaujmout alternativní stanovisko k předchozímu, jestliže by setrvání na předchozích pozicích mělo ohrozit další výkon funkce - vzdělání a inteligence může být nahrazena schopností flexibilně měnit postoje dle aktuálních potřeb - při prokázání omylu schopnost všechno popřít, příp. přehrát zodpovědnost na ostatní členy - důsledné prosazování vlastního (ať již osobního či národního) zájmu; není-li to v rozporu s vlastními zájmy, zasazovat se i o cíle ostatních skupin či jednotlivců, zejména pokud to bude znamenat v budoucnu osobní výhody

Slide 38/38

© David Procházka