Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management

Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno Bakalářská práce

Autor práce: Monika Bársonyová Vedoucí práce: MgA. Petra Vodičková, Ph.D. Oponent práce: MgA. Lucie Abou

Brno 2015

Bibliografický záznam BÁRSONYOVÁ, Monika. Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno [Dance education in Czech Republic with focus on the city of Brno]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2015. 47 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Petra Vodičková, Ph.D.

Abstrakt Diplomová práce „Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno“ přináší pohled na současnou podobu výuky tance v České republice. Vymezuje dva systémy této výuky, a to formální a neformální, v nichž spatřuje jisté odlišnosti a nedostatky. Stanovuje hypotézu, již dokládá podrobným popisem obou systémů a uvedené údaje se snaží podepřít konkrétními daty pocházejícími od vybraných subjektů působících ve formálním i neformálním systému. Na základě těchto dat se rovněž pokouší o jejich komparaci. Práce je zaměřena pouze na brněnské prostředí, v němž vybrané subjekty působí. V neformálním systému je fokusace navíc zúžena pouze na taneční oblast street dance.

Abstract The diploma thesis „Dance education in Czech Republic with focus on the city of Brno” gives a view of the present form of dance education in Czech Republic. It defines two systems of education, formal and informal, in which it finds several differences and insufficiencies. It forms a hypothesis supported by detailed description of both of the systems, and attempts to back the statements up with specific data gathered from subjects chosen from both formal and informal dance education systems. Based on these data, it also tries to compare the systems. This thesis is focused purely on the city of Brno, where the subjects mentioned are located. The focus of the informal system is narrowed to street dance.

Klíčová slova tanec, umění, vzdělávání, výuka tance, formální systém výuky tance, neformální systém výuky tance, street dance

Keywords dance, art, education, dance education, formal system of dance education, informal system of dance education, street dance

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 29. 5. 2015

Monika Bársonyová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce MgA. Petře Vodičkové, Ph.D., a to především za morální podporu a poskytnuté rady. Další díky patří všem, kteří mi poskytli cenné informace, jež daly vzniknout této práci.

Obsah Úvod............................................................................................................................. 1 1.

Definice tance ...................................................................................................... 3

2.

Vymezení a kritéria ............................................................................................ 5

3.

Tanec v českém školství ..................................................................................... 6 3.1. Odborná příprava profesionálních tanečních umělců ...................................... 6 3.2. Tanec jako zájmová a relaxační aktivita .......................................................... 7

4.

Stručná historie tanečního školství v ČR ......................................................... 8

5.

Formální systém výuky tance .......................................................................... 10 5.1. Základní umělecké školy................................................................................ 10 5.2. Konzervatoře .................................................................................................. 15 5.3. Vysoké odborné školy .................................................................................... 17 5.4. Celoživotní vzdělávání ................................................................................... 20 Neformální systém výuky tance ...................................................................... 22

6.

6.1. Street dance .................................................................................................... 24 Komparace obou systémů výuky tance na příkladu vybraných subjektů .. 27

7.

7.1. Vybrané subjekty ........................................................................................... 28 7.2. Komparace a omezení .................................................................................... 30 Závěr.......................................................................................................................... 39 Použité informační zdroje ....................................................................................... 41 Seznam tabulek ........................................................................................................ 45 Seznam zkratek a značek......................................................................................... 46 Seznam příloh ........................................................................................................... 47

Úvod Zvolené téma bakalářské práce „Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno“ je vyústěním osobních pocitů, názorů a zkušeností autorky práce z oblasti tance. Autorka se od útlého věku deseti let pohybuje v neformálním systému výuky tance, kde měla možnost seznámit se a osvojit si mnohé taneční styly především z oblasti street dance, ale i současného tance. Studium na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně jí následně umožnilo se nepřímo seznámit i s vysokoškolským prostředím formálního systému výuky tance (více o formálním i neformálním systému je možno nalézt v kapitole 2. Vymezení a kritéria). Vhled do obou těchto systémů a především konkrétnější představa o jejich náplni a fungování v ní však začala vyvolávat mnohé otázky týkající se především jejich rozdílnosti a možností, které každý z nich svým studentům a tanečníkům nabízí. Základní myšlenka, která v ní bujela, se týkala žánrového zaměření výuky tance v jednotlivých systémech. I ona totiž jako dítě toužila po studiu tance, které by ji dovedlo na profesionální taneční dráhu, ovšem nevyhovovalo jí žánrové zaměření studia na taneční konzervatoři, a proto se raději držela působení v taneční skupině. Dle jejího dojmu je výuka tance ve formálním systému mnohem uzavřenější, vyhraněnější, co se žánrovosti týče a nenabízí svým studentům takovou škálu tanečních stylů a žánrů jakou je možné nalézt v systému neformálním. V tomto cítí autorka práce slabinu formálního systému, přičemž má pocit, že by bylo třeba do něj infiltrovat i nové, modernější pojetí tance odrážející současné trendy. Problém, který s touto myšlenkou souvisí a jenž vytváří pomyslný začarovaný kruh, je nemožnost špičkových tanečníků z neformálního systému výuky tance získat potřebné akademické vzdělání ve svém oboru, míněno tanečním žánru, pro možnost dále v něm vzdělávat studenty ve formálním systému. Vzhledem k tomu, že o problematice tance, jeho výuky, systémech výuky či jejich fungování zatím nebylo zpracováno mnoho dokumentů, ze kterých by mohla autorka práce vycházet, a navíc jsou výše zmíněné myšlenky výsledky subjektivních pocitů autorky, bylo třeba najít mnohem fundamentálnější problematiku, která by alespoň částečně dokazovala oprávněnost autorčiných myšlenek. Problém, který práce nastavuje, je tvrzení, že nabídka formálního systému výuky tance neuspokojuje

1

poptávku, zatímco nabídka neformálního systému výuky tance poptávku uspokojuje, ale nevede ke všeobecně uznanému vzdělání. Předpokladem, jehož potvrzení či vyvrácení si práce klade za cíl, je, že formální systém výuky tance má omezenou nabídku tanečních žánrů, klade důraz na talent a fyzické předpoklady jedince, přičemž neformální systém je takřka bez omezení. Cíle je dosaženo skrze podrobnou deskripci jednotlivých systémů výuky tance, která je podpořena komparací vybraných subjektů z obou systémů na základě daných kritérií. S přihlédnutím k rozsahu práce byly téma i okruh dotazovaných subjektů zúženy z celé České republiky pouze na město Brno, jehož taneční prostředí je autorce práce, vzhledem ke svému původu a působení, nejvíce známé. Předpoklad týkající se neformálního systému je doložen pouze na příkladu street dancových tanečních skupin, a to z důvodu konceptu vnitřní hierarchické struktury, jež nejvíce vyhovuje nastaveným kritériím. Přesahem práce je pak v návaznosti na původní subjektivní myšlenky autorky navržení funkčního propojení obou systémů výuky tance nebo alespoň kroků, které by tomuto propojení mohly napomoci.

2

1. Definice tance

Pro výchozí definici tance zvolila autorka práce citát francouzského filosofa Hippolyte Taine „Tanec je umění vyjadřovat hnutí duše pomocí rytmických pohybů těla. Rytmus tyto pohyby organizuje a stylizuje tím, že vědomě střídá jejich vztahy, činí je uměleckými.“ (Petišková a Vangeli 2005, s. 26) Tanec je zde označen za „umění vyjadřovat hnutí duše“, z čehož je patrná významná a mnohdy osvobozující charakteristika tance. Jde o pojetí tance jako vyjadřovacího prostředku, který má co dočinění s řečí těla, a tedy s neverbální komunikací. Ve spojení s „hnutím duše“ je navíc umocněna skutečnost, že tanec umožňuje člověku vyjadřovat jeho niterné pocity a emoce. Vyjadřovacím nástrojem je lidské tělo a jeho pohyby, „tancem tedy není pohyb mechanických zařízení, ani jiných netělesných objektů. Mezním případem může být např. pohyb stínů tančícího lidského těla.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 12) Tento fakt „vytváří svéráznou psychologickou povahu tance. Akt tančení se hluboce a intimně dotýká vlastního těla tančícího, který si v aktu tance toto tělo neustále uvědomuje.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 12) Tanec si tedy vyžaduje neustálou sebekontrolu a sebereflexi těla a prožitky z něj jsou primárně zážitky konkrétního těla tanečníka. O povaze pohybu těla definice říká, že se jedná o pohyby rytmické, organizované a stylizované rytmem, který vědomě střídá jejich vztahy. Pojem „vědomě“ zde poukazuje na osobu tanečníka, který skrze rytmus, jenž poslouchá a jemuž naslouchá, vytváří jednotlivé pohyby. Rytmus je to, co jej vede, co mu udává tempo, intenzitu pohybu, dynamiku. Vedle toho pojem „vztahy“ upozorňuje na důležitou skutečnost, kterou je souvztažnost jednotlivých pohybů. V tanci se totiž, pokud to není úmyslem, obvykle nejedná o oddělené, na sebe nenávazné či spolu nesouvisející pohyby. V závěru citátu je pak poukázáno na uměleckou hodnotu tance, na jeho pojetí jako umění, kde převažuje jeho estetická funkce nad ostatními. Pro doplnění je možné uvést i několik znaků tance, o kterých se v knize Tanečník zmiňují autorky Podhrázská a Medvecká, a to výraz, styl a techniku.

3

První z nich, výraz, je úzce spojen s pojetím tance jako vyjadřovacího prostředku. Je to důsledek či průvodce, který může být projevem radosti, štěstí, lásky, strachu, bojovnosti a mnoha dalších pocitů. Pohyby, jež je vyjadřují, by měly být účelné, dramatické a spojené s představami. (1984, s. 10) Autorky dále uvádějí, že tanec, jako uzavřené umělecké dílo, by měl mít svůj osobitý styl. Ten dle jejich slov odlišuje jednoho umělce od druhého, ukazuje jeho osobnost a schopnosti. Odrážejí se v něm dobové, národní i sociální zvláštnosti, je ovlivňován žánrem i technikou tance. (1984, s. 10) Do třetice je nutno zmínit taneční techniku. Tanec stejně jako každý jiný umělecký obor má svoji čistě technickou, tzv. řemeslnou, stránku, kterou musí být tanečník schopen plně ovládat. Jedná se o dovednost, která může být dosažena jedině pílí a cvikem a kterou ani talent nenahradí. (1984, s. 11) Zvolenou definici tance je vhodné doplnit i o podmínku, „že za tanec je možné považovat jen takovou aktivitu, kterou v rámci dané skupiny lidí chápou jako tanec jak aktéři, tak příjemci. Tanec tvoří nejen jeho text, ale také kontext. K tomu, aby byla určitá pohybová aktivita rozpoznána jako tanec, je třeba brát v úvahu materiál dané aktivity (tělo, jeho pohyb v čase a prostoru, smysly), proces, kterým tanec vzniká (techniky, improvizace, kompozice, předvedení – interpretace) a povahu vzniklého produktu (tanec, taneční dílo). Kromě toho, že jednání označované jako tanec musí odpovídat kulturnímu obsahu pojmu tanec v materiálu, procesu vzniku a produktu, musí také plnit kulturně dané funkce, které pojmu tanec v daném kontextu odpovídají.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 12)

4

2. Vymezení a kritéria

Problematika tance se dotýká mnoha rozdílných oblastí, jakými jsou např. financování, legislativa, školství, sociální tématika apod. Jak již název samotný napovídá, práce se zaměřuje pouze na jednu z nich, a to na oblast školství, přičemž výuku tance člení do dvou pomyslných systémů, kterými jsou formální a neformální systém výuky. Pod pojmem formální systém výuky tance se skrývá odborná příprava profesionálních tanečních umělců (viz. kapitola 3.1.), společně se systémem odborného školství se zaměřením na tanec, kterému je věnována kapitola 5. Naopak pojem neformální systém výuky tance zastřešuje tanec jako zájmovou a relaxační aktivitu, o němž je možné se dočíst v kapitole 3.2., jeho infastrukturu a systém fungování, viz. kapitola 6. Tanec rovněž disponuje širokým spektrem účelů, z nichž je v práci vytyčen jeden, a to tanec jako umění (podívaná), kde převažuje estetická funkce nad jinými. Důležitý je zde kreativní proces tvorby neboli choreografie, stejně jako jeho realizace v podobě interpretace. Oba zmíněné pojmy, choreografie i interpretace, vyžadují v případě pojetí tance jako umění jedinečné kompetence získané procesem vědomého učení a tréninku. Tanec v tomto pojetí pak může být provozován na různých úrovních

na škále od profesionální, přes

poloprofesionální,

po amatérskou, přičemž nastaveným kritériem profesionality je ovládnutí tance jako řemesla získáním dostatečné kvalifikace studiem na odborných školách a provozování tance ve smyslu práce pro zajištění obživy. Pro akceptování profesionality je přitom nutné splnění alespoň jednoho ze dvou zmíněných kritérií. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 12-14) Formální systém výuky tance minimálně první z uvedených kritérií beze sporu splňuje. V případě systému neformálního je již otázka profesionality dosti individuální a záleží jak na jednotlivcích působících v tomto systému, tak na jednotlivých subjektech. Pro upřesnění je nutno zmínit, že tento systém také často nabízí prostor pro taneční soutěže v nejrůznějších podobách a disciplínách, což představuje velice tenkou a často propustnou hranici mezi dvojím pojetím tance, a to uváděným tancem jako uměním a tancem jako sportem.

5

3. Tanec v českém školství

„Tanec, tak jako každý umělecký obor, má svá vzdělávací specifika a lze se v něm (či pomocí něj) vzdělávat na různých úrovních.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 184) Jak uvádí Návratová, Vašek a kol. v kapitole Školství (2010, s. 184), lze na tanec v souvislosti se vzděláním nahlížet hned z několika úhlů pohledu. Jedná se o odbornou přípravu profesionálních umělců, výchovný nástroj rozvoje osobnosti, zájmovou a relaxační činnost a rovněž součást všeobecného kulturního přehledu. Vzhledem k diskutované problematice práce budou dále rozvedeny pouze dvě z těchto pojetí, a to odborná příprava profesionálních tanečních umělců, jakožto formální systém, a tanec jako zájmová a relaxační aktivita coby neformální systém výuky tance.

3.1. Odborná příprava profesionálních tanečních umělců

Dosažení profesionální úrovně tanečního umění si žádá nelehký a náročný proces přípravy. Výchova začíná mnohdy již v útlém věku jedince, přičemž vyžaduje nejvyšší možnou míru koncentrace na studium a notnou dávku odhodlání. Zájemci o toto studium čelí úzké, specifické profilaci lidských zdrojů ve všech tanečních žánrech a formách a jsou zde kladeny požadavky jak na fyzické, tak na múzické předpoklady jedince. Současný systém vzdělávání v tanečním oboru je formován do několika stupňů, které tvoří základní umělecké školy (dále jen ZUŠ), přičemž důvod, proč jsou ZUŠ zařazeny pod formální systém výuky tance, je uveden dále v kapitole 3.2. Tanec jako zájmová a relaxační aktivita, konzervatoře a vysoké odborné školy. Distanční studium je zde ve většině případů vyloučeno. Praktickou výuku není možno vykonávat mimo zvláštně uzpůsobený prostor tanečního sálu. Jelikož tanec jako interpretační umění vyžaduje neustálý progres a zdokonalování, proces vzdělávání není v podstatě nikdy ukončen. I proto je v profesionální taneční sféře celoživotní vzdělávání, kterému je věnována kapitola 5.4., toliko diskutovaným tématem. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 184)

6

3.2. Tanec jako zájmová a relaxační aktivita

Tanec v tomto pojetí a smyslu je dle Návratové, Vaška a kol. řazen do sféry neprofesionální (2010, s. 185), avšak jak je uvedeno v kapitole 2. Vymezení a kritéria, tato práce připouští možnost i v tomto pojetí, tedy v neformálním systému výuky tance, provozovat taneční umění na profesionální úrovni. Důvodem je především skutečnost, že i zde se vyskytují jedinci, kteří se tancem živí a kteří jsou hodni být nazýváni profesionály ve svém oboru. Tanec jako zájmová a relaxační aktivita nabízí širokou škálu tanečních odvětví, stylů a žánrů, kterým se nadšení jedinci systematicky věnují často již od předškolního věku. Podobně jako jiné umělecké disciplíny má toto pojetí tance v naší zemi poměrně rozsáhlou fungující základnu a dle odvětví mnohdy i propracovanou infrastrukturu. Subjekty nabízejícími toto taneční vzdělání či průpravu jsou především soukromé taneční školy či skupiny, centra volného času, domy dětí a mládeže apod. Celou rozsáhlou oblast soukromého podnikání v taneční sféře je těžké zmapovat, jelikož je řízena především tržními pravidly. Návratová, Vašek a kol. zde uvádějí i základní umělecké školy, a to jak státní, tak soukromé (2010, s. 185). Jelikož je však taneční výchova v ZUŠ součástí základního školství a jako taková spadá do oblasti řízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), jsou ZUŠ v rámci této práce řazeny do formálního systému výuky tance. Obecně lze říci, že znatelný nárůst zájmu o tanec ve všech jeho podobách je v České republice možné zaznamenat po revolučním roce 1989, kdy rozvoj podnikání a otevření hranic způsobili, že k nám začaly pronikat cenné informace z různých koutů světa a díky lidem, v té době tanečně aktivním, se pomalu dostávaly do povědomí české taneční komunity. To nastartovalo znatelný taneční boom v naší zemi. Mezi oblíbené žánry poslední doby patří zejména street dance se svojí širokou škálou tanečních stylů, pole dance, flamenco, latinsko-americké tance a mnoho dalších. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 185)

7

4. Stručná historie tanečního školství v ČR

Prvopočátky tanečního školství u nás jsou neodmyslitelně spojeny s divadlem. První baletní školy totiž vznikaly při divadlech, postupem času coby přípravné kurzy pro výchovu adeptek / adeptů, které mohly potenciálně doplňovat soubor baletu daného divadla. Jak se můžeme dočíst v kapitole Školství knihy Návratové, Vaška a kol., „první informace o systematické a odborné taneční výchově dětí sahají do roku 1835, kdy byla smlouvou s baletním mistrem Johanem Raabem zřízena při Stavovském divadle baletní škola.“ (2010, s. 185) Další vývoj byl spjat s divadlem Prozatímním, jež bylo otevřeno v roce 1862 a posléze s Národním divadlem (dále pouze ND), kde je nutno uvést jméno prvního „správce baletu“ ND, tanečníka Augustina Bergera. Bergerovi se zde podařilo vybudovat metodický i disciplinární řád nesoucí výsledky a postupem času i dobrou pověst baletní školy, kde byly vychovávány děti ve věku od 7 do 14 let. Tato škola funguje dodnes, a to jako Přípravka baletu ND. Studenti jsou zde vzděláváni již od 6 let, jsou připravováni na případné další studium na tanečních konzervatořích a rovněž nacházejí uplatnění v inscenacích ND. Podobně jako v Praze vznikaly baletní školy při divadlech i v dalších českých městech jako jsou Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Ústí nad Labem, Opava a Olomouc. Přestože tyto baletní školy sehrávaly až do poloviny 20. století stěžejní roli ve vzdělávání tanečníků profesionálů, je dobré poznamenat, že již v této době existovaly i soukromé baletní školy. Byli to převážně sólisté baletu, kteří se zejména v první polovině 20. století touto cestou pouštěli do podnikání. Později to byla taneční oddělení státních konzervatoří vznikajících od poloviny 40. let 20. století, na která přešla klíčová vzdělávací role. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 186) Postupem času však baletní školy nebyly jedinými místy, kde se tanec vyučoval. Již ve 20. letech 20. století bylo možné navštěvovat různá studia a taneční školy nabízející pohybové aktivity, především pak kurzy tehdy oblíbeného rytmickoplastického tance zahrnujícího rytmiku, gymnastiku i scénický tanec. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 186) Zakládání a provozování těchto studií a škol se setkalo s mnohými kritikami, ovšem ve výsledku bylo kladným bodem ve vývoji výuky tance v naší zemi, jelikož nastartovalo proces určité systematizace a zajištění

8

odbornosti lektorů. Provoz taneční školy byl licencovanou živností, k jejímuž založení nebylo třeba doložit patřičné vzdělání či praxi v oboru. To rozpoutalo mnohé diskuze týkající se rizikovosti neodborného vedení jak z hlediska lékařského, tak pedagogického. Výsledkem bylo zřízení Státních tělovýchovných kurzů otevřených Ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy a Ministerstvem školství a národní osvěty ve spolupráci s Ministerstvem vnitra v roce 1932. Majitelé a lektoři soukromých gymnastických a rytmických škol tak měli možnost získat certifikát prokazující jejich odborné znalosti. Roku 1934 byl založen spolek Tanec-RytmikaGymnastika, který se zasloužil o zavedení státní zkoušky a poskytoval pedagogům i odborné školení. Za podpory Ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy a Ministerstva školství a národní osvěty vytvořil tento spolek program, díky němuž bylo možné kategorizovat zaměření škol a stanovit požadované vzdělání pedagogů. Byl zde definován statut uměleckého tance a pohybové výchovy, baletního umění a rytmického tělocviku. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 186 - 187) Z nastíněného vývoje výuky tance spějícího k soudobé podobě tanečního vzdělávání, který lze heslovitě shrnout následovně: baletní školy při divadlech, soukromé baletní školy, soukromá taneční či pohybová studia a školy nabízející nové trendy, taneční oddělení státních konzervatoří, systematizace výuky tance a odbornost lektorů, jsou jasně patrné tendence rozličného chápání a uchopení tance, které přetrvaly až do dnešních dní. Na straně jedné je to snaha o nastolení jistého řádu, o systematizaci výuky tance. Na straně druhé je to neustálé přebírání a přijímání nových informací, trendů, přizpůsobování se a učení se nově vznikajícím stylům tance či novým kombinacím již dobře známých tanečních žánrů a stylů, které činí zmiňovaný řád každým dnem zastaralejším a zkostnatělejším. Již z podstaty obou nastavených systémů výuky tance, formálního i neformálního, je jasné, že pružně se přizpůsobovat neustále se měnícímu prostředí je úkol mnohem jednodušší pro neformální systém. O to více je však důležité zamyslet se nad touto skutečností ve vztahu k formálnímu systému.

9

5. Formální systém výuky tance

Odborná příprava profesionálních tanečních umělců či pedagogů je v současnosti formována do několika stupňového systému vzdělávání. Pomyslným prvním stupněm jsou základní umělecké školy vychovávající děti od předškolního věku, dále konzervatoře zastupující úroveň středního vzdělání či vyššího odborného vzdělání, vysoké odborné školy a konečně celoživotní vzdělávání.

5.1. Základní umělecké školy

Umělecké vzdělávání na ZUŠ je mimoškolní činností, avšak síť těchto škol tvoří součást základního školství spadajícího do gesce MŠMT. Žáci jsou zde připravováni ke studiu na středních uměleckých školách, nicméně získané vzdělání absolventi uplatňují i v soukromém životě. Jak je možné vyčíst v následující tabulce č. 1, podle posledních statistik (zpracovaných k 30. 9. 2013) funguje v České republice 486 ZUŠ, z toho nejvíce v Jihomoravském kraji, kde se jich nachází 64. Celkový počet žáků činí 242 837, z nichž 26 981 navštěvuje taneční obor. Ve vztahu k Jihomoravskému kraji se pak jedná o 4 430 žáků tanečního oboru z celkového počtu 29 022 žáků. Podrobnější statistiky zpracovány nejsou.

10

Území

Celkem

Školy

Pobočky

486

v tom kraj: Hlavní město Praha Středočeský

celkem

905 242 837

taneční

Žáci z celku v oboru hudební s hudební výukou s literárně individuál výtvarný výukou drama. ní kolektiv skupinovo ní u

26 981

48 568

9 452

149 512

Z celku dívky

Absolventi za školní rok 2012/13

celkem

8 324 167 822

z toho dívky

16 357

11 459

36

33

24 906

2 277

4 626

1 046

15 981

976

16 054

1 640

1 056

57

78

27 520

3 370

5 637

1 145

16 689

679

18 883

1 581

1 074

Jihočeský

34

69

13 481

810

2 664

373

9 319

315

9 095

942

647

Plzeňský

34

42

14 725

822

3 385

486

9 367

665

10 218

857

590

Karlovarský kraj

20

15

9 395

981

1 952

527

5 270

665

6 454

537

366

Ústecký

31

39

15 009

1 836

3 374

801

8 344

654

10 576

775

546

Liberecký

20

21

9 497

901

1 962

408

5 145

1 081

6 845

566

431

Královéhradecký

31

29

15 212

2 423

3 125

730

8 298

636

10 711

991

641

Pardubický

30

44

14 715

2 179

2 885

465

8 517

669

10 262

985

722

Vysočina

24

25

11 383

1 398

2 419

331

7 029

206

7 994

982

699

Jihomoravský

64

143

29 022

4 430

4 990

982

18 114

506

20 353

2 237

1 611

Olomoucký

27

85

13 847

1 484

2 628

530

8 866

339

9 668

1 149

821

Zlínský

28

123

17 576

1 621

3 967

736

10 994

258

12 117

1 207

848

Moravskoslezský

50

159

26 549

2 449

4 954

892

17 579

675

18 592

1 908

1 407

Tabulka č. 1: Základní umělecké školy – základní přehled (podle stavu k 30. 9. 2013), Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013. Základní umělecké školy – základní přehled (podle stavu

k

30.

9.

2013)

[pdf].

1

s.

[cit.

2015-05-12].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/documents/10180/20555521/2300421426.pdf/9c7b652d-027f-4534-85c41e04abc96fde?version=1.0

V rámci reformy základního uměleckého vzdělávání pracoval již od roku 2006 pověřený tým Výzkumného ústavu pedagogického v Praze na tvorbě Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (dále jen RVP ZUV), který nabyl účinnosti dne 1. září 2010. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 190) Tímto dnem započalo dvouleté přípravné období, během něhož měly všechny ZUŠ povinnost vytvořit si svůj vlastní školní vzdělávací program (dále jen ŠVP). Pro zahájení výuky dle ŠVP bylo stanoveno září 2012, tedy počínaje akademickým rokem 2012/2013 musely všechny základní umělecké školy přejít na výuku dle individuálních ŠVP. (MŠMT ČR 2010b, s. 28) Smyslem RVP ZUV, který vychází z nové strategie vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, je především snaha o maximální liberalizaci vzdělávacího procesu a v důsledku i posílení profesní 11

odpovědnosti učitelů. „Vzdělávání podle RVP ZUV umožňuje uspořádat výuku podle potřeb žáků i školy. Tím podtrhuje autonomii jednotlivých škol, umožňuje jejich profilaci a poskytuje možnosti variabilnější organizace vzdělávání.“ (Krčková, Stárek et al. 2010, s. 10) K vytvoření ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání, v němž se nacházejí postupy pro tvorbu ŠVP, společně se způsoby zpracování jednotlivých částí a konkrétními příklady. V RVP ZUV je uvedena rovněž charakteristika a organizace základního uměleckého vzdělávání, přičemž dle odstavce druhého § 109 školského zákona je členěno na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé. (Česká republika, zákon č. 561/2004 Sb.) Dále jsou zde zmíněny cíle tohoto vzdělávání, klíčové kompetence v něm a jsou zde detailně rozebrány a definovány rámce pro jednotlivé umělecké obory. Taneční obor je charakterizován jako obor, jenž pomocí pohybových a tanečních aktivit umožňuje komplexně a systematicky rozvíjet tělesnou i duševní stránku jedince. Podle míry jeho schopností a zájmu mu poskytuje odborné základy, na kterých může stavět v dalším studiu směřujícímu k profesionálnímu působení či je může využít při nejrůznějších neprofesionálních tanečních aktivitách. (Krčková, Stárek et al. 2010, s. 42) Vzdělávací obsah všech uměleckých oborů vychází ze skutečnosti, že umění má dvě roviny, a to produktivní a receptivní, přičemž jsou definovány i tzv. očekávané výstupy věcně zařazené pod každou z těchto rovin. (Lisner et al. 2010, s. 26) Proto i v případě tanečního oboru je vzdělávací obsah členěn do dvou vzájemně propojených a podmiňujících se oblastí, kterými jsou Taneční tvorba a interpretace a Recepce a reflexe tanečního umění, a je tvořen očekávanými výstupy s důrazem na jejich praktické využití. (Krčková, Stárek et al. 2010, s. 42) Minimální týdenní hodinová dotace pro realizaci vzdělávacího obsahu dle daného stupně studia je dána rámcovým učebním plánem pro taneční obor, na jehož základě si jednotlivé školy vytvářejí konkrétní učební plán. (Krčková, Stárek et al. 2010, s. 44) V RVP ZUV jsou rovněž vymezeny minimální podmínky nezbytné pro realizaci tanečního vzdělávání, a to materiálně-technické, bezpečnostní, hygienické, personální, psychosociální a organizační. (Krčková, Stárek et al. 2010, s. 46)

12

Reforma školství s sebou přinesla rovněž významnou změnu dotýkající se pedagogů ZUŠ, kteří počínaje akademickým rokem 2014/2015 musejí mít vysokoškolské vzdělání, jenž nemůže být suplováno maturitou, absolutoriem, dlouholetou praxí, ani absolvováním kurzu v rámci programu Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. V reakci na toto nové nařízení vlády se spustily mnohé debaty o poskytnutí příslušného vzdělání jak stávajícím pedagogům ZUŠ, tak i novým zájemcům o pedagogickou profesi v tanečním oboru. V plánu bylo otevření nového oboru na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze (dále jen HAMU) s názvem Taneční propedeutika, což se však neuskutečnilo, a tak se např. obor Taneční a pohybové divadlo a výchova (TaPDaV) akreditovaný od roku 2013 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen DIFA JAMU) stal předmětem zájmu mnoha pedagogických pracovníků s potřebou doplnit si vysokoškolské vzdělání. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 184) Dle znění zákona o pedagogických pracovnících aktuálního k lednu 2015 je § 10 o učitelích uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři doplněn o odstavec druhý, který říká, že „U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem nebo výtvarným umělcem, může ředitel základní umělecké školy, střední školy nebo konzervatoře v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.“ (Česká republika, zákon č. 563/2004 Sb.) Podmínky pro přijetí na ZUŠ se v případě každé školy nepatrně liší, nicméně společnými body jsou podání přihlášky, absolvování a splnění talentových zkoušek do příslušného oboru a následný zápis. Zájemci musejí být starší pěti let. U talentových zkoušek pro taneční obor se pak ve většině případů dbá na pohybovou a rytmickou způsobilost žáka a jeho fyzické předpoklady. Všichni studenti jsou povinni platit školné ve výši stanovené danou ZUŠ. Studium každého stupně je zakončeno absolventským veřejným koncertem či představením. Absolventi by měli být připraveni pro následné studium na tanečních konzervatořích, popř. se mohou tanci věnovat pouze amatérsky či jeho znalost využít v soukromém životě. I z hlediska žánrového zaměření tanců vyučovaných na ZUŠ je studium na každé škole více či méně odlišné. Dle internetového průzkumu patnácti náhodně

13

vybraných brněnských základních uměleckých škol je však možné říci, že žánry, které jsou společné všem, jsou klasický, moderní a lidový tanec. „Počátky klasického tance pochází z období vlády Ludvíka XIV., jehož záliba v tanci dala možnost rozvoji tance i jeho první technice, jakožto umělecké disciplíně. Vznikl na základech dvorského tance, potažmo baletu de cour. Neustálým a dlouholetým zdokonalováním techniky klasického tance vznikl ucelený a propracovaný systém metodiky výuky techniky klasického tance s především francouzským názvoslovím, které se stalo celosvětově používaným a srozumitelným pro celý taneční svět.“ (viz. Příloha A) Termín moderní tanec má několik významů, které se vzájemně překrývají. Jednak označuje taneční dění umělecké moderny první poloviny 20. století, ale zároveň se užívá i pro označení tanečních technik a stylů z podnětů taneční moderny vycházejících a rozvíjejících se až do současnosti. „V kontextu umělecké moderny můžeme rozlišit pojmy výrazový tanec (nové taneční styly, nezávislé na tradici klasického tance a baletu) a moderní balet (rozvíjející v duchu moderny tradici evropského divadelního tance). V anglickém znění modern dance označuje obvykle styly americké moderny první poloviny 20. století.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 24) Lidový tanec jako pojem je historicky a geograficky dosti proměnlivý. Označuje druh tance spjatého s určitou komunitou v předindustriální společnosti, v níž spontánně vznikl a vyvíjel se jakožto součást jejího životního stylu. Je charakterizován anonymitou tvůrce, variabilitou forem a šířen tradicí. Je odrazem duchovní a materiální kultury lidí, jejich historie, jazyka, hudby, poezie a krojů. Jeho taneční tvar je spojen s hudebním či pěveckým doprovodem a určen svojí funkcí, která je buď obřadní, nebo zábavná. Pojem lidový tanec obdobně vyjadřují i termíny tradiční, národní, folklorní či etnický tanec. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 27-28)

14

5.2. Konzervatoře

Konzervatoře zastupující úroveň středního vzdělání či vyššího odborného vzdělání jsou typem školy rozvíjející talent mládeže v různých oblastech umění. Poskytují svým studentům „buď střední vzdělání s maturitní zkouškou (nejdříve po čtyřech letech v denní formě šestiletého vzdělávacího programu, nebo po osmi letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu), nebo vyšší odborné vzdělání (složením absolutoria po úspěšném ukončení šestiletého, nebo

osmiletého

vzdělávacího

programu).“

(Institut

umění

2009

cit.

podle Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 191) Studium

na

taneční

konzervatoři

je

v České

republice

nastaveno

jako osmileté. Studenti jej započínají po úspěšném ukončení páté třídy na základní škole, případně později na základě splnění rozdílových zkoušek. Studium je obvykle zakončeno maturitní zkouškou a/nebo absolutoriem. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 191) V současnosti v ČR působí pět tanečních konzervatoří, z nichž tři jsou veřejné (Taneční konzervatoř hlavního města Prahy, Taneční konzervatoř Brno a taneční oddělení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě) a dvě soukromé (Taneční centrum Praha a Pražská taneční konzervatoř a střední odborná škola, s.r.o., která se v dubnu 2013 sloučila s Taneční konzervatoří Ivo Váni Psoty, jejíž samostatný název tím zanikl). (ptksos.cz, 2015a) Vedle zmíněných osmiletých tanečních konzervatoří se v ČR nachází ještě jedna veřejná hudebně-dramatická konzervatoř se zaměřením na tanec, a tou je Konzervatoř Duncan centre v Praze. Studenti na ni zpravidla nastupují po ukončení základního vzdělání, první čtyři roky studia obvykle zakončují maturitou a následující dva absolutoriem. (Vašek, Riedlbauch 2012, s. 24-25) Pro přijetí na taneční konzervatoř musejí zájemci o studium absolvovat a uspět mimo jiné u talentových zkoušek, které prověřují především jejich fyzické a muzikální dispozice. Toto studium patří k těm nejnákladnějším a vzhledem k nákladům spojeným s taneční praxí se obvykle neobejde bez finanční spoluúčasti ze strany studentů, potažmo rodičů. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 191-192) Na soukromých tanečních konzervatořích jsou studenti povinni platit školné, které například na Pražské taneční konzervatoři a střední odborné škole v Praze činí

15

25 000 Kč ročně. (ptksos.cz, 2015b) Po ukončení taneční konzervatoře odchází většina absolventů do taneční praxe, a to jako „sólista nebo člen baletního souboru, souboru současné taneční tvorby, souboru lidových tanců, dále v oblasti hudebního divadla, muzikálového projektu, alternativní tvorby apod.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 197) Případně jsou připraveni k výkonu povolání učitele v oboru zejména na ZUŠ, zařízeních pro zájmovou uměleckou činnost a podobně. Jistá omezení, která v tomto ohledu přinesla reforma školství, jsou blíže specifikována v závěru kapitoly 5.1. Základní umělecké školy. Co se týče žánrového zaměření taneční výuky, na základě průzkumu webových stránek všech výše zmíněných českých tanečních konzervatoří je možné říci, že studenti jsou vzděláváni především v oblasti tance klasického, moderního, lidového a historického, přičemž každá z konzervatoří je dále více či méně otevřena i současnému tanci a dalším tanečním žánrům či stylům. První tři jmenované žánry jsou blíže popsány již v předchozí kapitole 5.1., proto se následující dva odstavce věnují pouze tanci historickému a současnému. Historické tance jsou kulturním celkem zahrnujícím kromě dobového tanečního stylu (provedení kroků a pohybů) i specifické chování při tanci, hudbu a ošacení včetně obuvi. Bývají studovány v souvislosti s dalšími dobovými aktivitami vykazujícími společné pohybové charakteristiky a konvence, jako je např. šerm a jejich provozování je úzce spojeno s hudebním/muzikologickým a divadelním/teatrologickým děním. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 73) Současný tanec neboli contemporary dance se jako pojem začal ustalovat v 80. a 90. letech 20. století. Čerpá prvky z moderního i postmoderního výrazového tance, využívá různé taneční techniky a styly jako improvizaci, kontaktní improvizaci apod., je ovlivněn klasickým tancem, jazzem a moderním tancem a zároveň se nebojí integrovat i vlivy naprosto odlišných stylů tance jako například street dance, afro dance a mnoho dalších. Současný tanec se nedrží striktních pravidel, a proto, díky své formální otevřenosti, poskytuje tanečníkovi širokou škálu interpretačních a vyjadřovacích možností. Některé přístupy se zaměřují na expresi, emoce a výraz, svobodu projevu tanečníka, jiné zkoumají tělo a jeho pohyby z pohledu fyzikálních zákonitostí apod. (slehkouhlavou.cz, 2015)

16

Obdobně jako v případě základního uměleckého vzdělávání byl v dubnu 2010 vydán Národním ústavem odborného vzdělávání Rámcový vzdělávací program (RVP) pro konzervatoře, konkrétně pak pro obor vzdělání Tanec, na jehož základě měly všechny taneční konzervatoře povinnost vytvořit si svůj vlastní ŠVP, dle kterého počínaje akademickým rokem 2012/2013 vyučují. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 196) Obsáhlý materiál RVP vytyčuje charakteristiky, cíle a organizaci odborného vzdělávání, stejně jako kompetence absolventa, věnuje se uplatnění absolventů, zásadám tvorby ŠVP a mnoha dalším vymezením. RVP usiluje zejména o vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto stanovuje jen požadované výstupy a prostředky nezbytné pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace ponechává na jednotlivých školách. (MŠMT ČR 2010a, s. 2) Jako teoretické východisko pro koncipování struktury cílů vzdělávání byl použit koncept čtyř cílů vzdělávání pro 21. století formulovaných komisí UNESCO (tzv. Delorsovy cíle): učit se poznávat, učit se učit, učit se být, učit se žít s ostatními. (Delors et al. 1997 cit. podle MŠMT ČR 2010a, s. 3) Klíčové kompetence absolventa taneční konzervatoře vymezené v RVP jsou následující: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence personální a sociální a kompetence občanské. V oblasti odborných kompetencí jsou pak podrobně vymezeny v šesti okruzích, kterými jsou: ovládat základy uměleckých činností v taneční oblasti, vykonávat taneční činnost, vykonávat umělecko-pedagogickou činnost, dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, kvalitně vykonávat umělecké činnosti a jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje. (MŠMT ČR 2010a, s. 7-12)

5.3. Vysoké odborné školy

V České republice jsou to akademie, jež nabízejí terciární vzdělávání v uměleckých oborech směřujících k praktickému výkonu umělecké tvorby. Jejich teorie se pak většinou vyučují na uměnovědách univerzit. Tanec je na akademické půdě vyučován v Praze na Katedře tance Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění a v Brně v Ateliéru tanečního a pohybového divadla a výchovy na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění.

17

Ve vztahu k výuce tance by bylo možné vysoké školy poskytující toto studium rozdělit do tří pomyslných skupin. První skupinou jsou katedry a ateliéry zaměřené na taneční umění, a to již zmíněná Katedra tance na HAMU a Ateliér TaPDaV na DIFA JAMU. Druhou skupinu tvoří katedry a ateliéry, které mají užší souvislost s tanečním uměním, tedy Katedra pantomimy na HAMU, Ateliér klaunské, scénické a filmové tvorby na DIFA JAMU a Ateliér výchovné dramatiky neslyšících také na DIFA JAMU. Za třetí skupinu lze považovat fakulty a katedry, kde je tanec vyučován nebo kde je výuka o tanci součástí studia. Jedná se o pohybovou výchovu na Divadelní fakultě AMU i JAMU, speciální pedagogiku, uměnovědné katedry filosofických fakult, sportovní fakulty apod. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 197-198) Vzhledem k povaze práce bude blíže popsána pouze první z těchto skupin. Pod pojmem profesionální taneční umělec si lze představit tanečního interpreta, choreografa i pedagoga. Na rozdíl od instrumentální interpretace či herectví se interpretace tance na vysokoškolské úrovni nikde v České republice nevyučuje. Diskuse na toto téma bývají dvousečné. Na jedné straně se objevují názory, že toto studium by pozvedlo prestiž oboru a přineslo srovnání studijních možností s nástrojovou interpretací, na straně druhé zaznívá, že by mohlo prakticky ohrozit profesionální kariéru, nabyté vzdělání by nebylo využito a bylo by tak ztrátou času. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 198) Oproti tomu studium choreografie má ve sféře terciárního vzdělávání v ČR své zastoupení. Choreografové jsou vzděláváni „v oblasti taneční kompozice, zaměřené na tvůrčí činnost i její teoretickou a historickou reflexi.“ (hamu.cz, 2014) Profese choreografa tedy vyžaduje teoretickou i praktickou znalost tanečních technik, ovšem nutno poznamenat, že odborné studium choreografie není nezbytnou podmínkou k výkonu této profese. Stěžejní je především talent a umělecká vize. Samostatný obor choreografie je možné studovat pouze na Katedře tance HAMU, a to v bakalářském a navazujícím magisterském studijním programu, nicméně již na tanečních konzervatořích je rozvíjena choreografická tvorba studentů. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 184) Co se týče pedagogických pracovníků, „taneční pedagogové procházejí stejným vzdělávacím procesem jako interpreti. Předměty taneční pedagogiky jsou součástí učebních plánů tanečních konzervatoří a zkouška z této oblasti je součástí

18

absolutoria. České odborné taneční školy touto přípravou rozšiřují možnosti uplatnění absolventů.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 184) Studium oboru „vychovává taneční pedagogy pro všechny stupně tanečního školství, taneční studia a divadelní taneční soubory, případně repetitory divadelních souborů.“ (hamu.cz, 2014) Na vysokoškolské úrovni lze Pedagogiku tance studovat již pouze na Katedře tance HAMU, v bakalářském a navazujícím magisterském studijním programu, přičemž je rozdělena do tří specializací: Moderní tanec, Klasický tanec a Lidový tanec. V minulosti nabízela magisterské studium tohoto oboru i Divadelní fakulta JAMU, kde bylo možné studovat v Ateliéru taneční pedagogiky, ovšem v roce 2011 již nebyla akreditace tohoto oboru dále prodloužena. Stalo se tak ale až po přijímacím řízení téhož roku, a tak v akademickém roce 2015/2016 odabsolvují poslední studenti Ateliéru taneční pedagogiky na DIFA JAMU. V březnu roku 2013 byl však na DIFA JAMU akreditován nový obor s názvem Taneční a pohybové divadlo a výchova, který staví na podobných základech jako Taneční pedagogika, nicméně je koncipován s mnohými změnami a odlišnostmi. Nejzásadnější z nich je možnost studovat tento obor na JAMU jak v bakalářském, tak v navazujícím magisterském studijním programu, a to navíc v kombinované formě studia, kdy výuka probíhá jedenkrát měsíčně ve víkendových blocích, vždy od pátku do neděle. Vzhledem k výkonu taneční praxe při studiu tato skutečnost zajisté přidává oboru na exkluzivitě. Všechny tyto informace je možné dohledat v přepisu rozhovoru s vedoucí Kabinetu tance a pohybu a Ateliéru TaPDaV na DIFA JAMU doc. Mgr. Hanou Halberstadt, jenž je předmětem přílohy A. Pro úplnost je třeba zmínit i třetí obor vyučovaný na Katedře tance HAMU, kterým je Taneční věda zaměřující se na „problematiku historické a systematické taneční vědy a její aplikace v taneční kritice, popularizaci, organizační činnosti apod.“ (hamu.cz, 2014) Ve studiu tohoto oboru, stejně jako oboru Choreografie a teorie choreografie lze pokračovat rovněž v doktorském studijním programu, kde se nachází i obor Nonverbální a komediální divadlo a teorie divadla. (hamu.cz, 2014) Podmínky pro přijetí k vysokoškolskému studiu nelze generalizovat, záleží na jednotlivých oborech. Žánrově se však všechny taneční obory určitým způsobem věnují klasickému, modernímu a lidovému tanci, které jsou přiblíženy v kapitole 5.1.

19

5.4. Celoživotní vzdělávání

Vzhledem k dynamice s jakou se taneční techniky a styly neustále vyvíjejí, je v podstatě nikdy nekončící proces vzdělávání pro taneční profesionály velice důležitý. Celoživotní vzdělávání má tak ve sféře tance svůj klíčový význam. Podoba celoživotního vzdělávání v ČR je formována nejrůznějšími kurzy, workshopy a semináři zaměřenými na jednotlivé taneční žánry, styly a techniky, které bývají určené jak profesionálům, tak mnohdy i veřejnosti, a odstupňované dle výkonnostních úrovní. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 200) Pro členy baletních souborů organizují divadla samotná různé taneční workshopy a dílny i během sezóny. V Národním divadle v Brně to byl v roce 2014 např. projekt, jehož vyústěním bylo představení s názvem Choreografický ateliér, které mělo premiéru v listopadu téhož roku. (ndbrno.cz, 2015) Jakýmsi vyvrcholením tohoto „sezónního“ vzdělávání jsou pak např. Mezinárodní baletní mistrovské kurzy v Praze (anglický název zní International Ballet Masterclasses in Prague) pořádané při Národním divadle v Praze Dariou Klimentovou již od roku 2003, které nabízejí

lekce vedené

špičkovými

tuzemskými

i

zahraničními

pedagogy.

(balletmasterclass.com, 2015) Pro tanečníky nejen současného tance organizují workshopy i konzervatoře či Katedra tance HAMU, ale často je tomu tak, že tanečníci sami si vyhledávají nejrůznější taneční lekce či kurzy u nás i v zahraničí. V současnosti existuje možnost žádat o stipendium na tento typ studia na Ministerstvu kultury ČR (dále jen MK ČR). (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 200) Jedná se o Program poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti profesionálního umění, v oborech: hudba, divadlo a tanec, literatura a výtvarné umění. Příspěvky jsou poskytovány ze státního rozpočtu, ovšem ne v každém roce je program otevřen všem oborům. Např. v roce 2014 byl tento program zpřístupněn pouze hudebnímu a literárnímu oboru. Žádat je možné o stipendium dvojího druhu, tvůrčí a studijní, přičemž každé má nastavené své vlastní podmínky a mantinely, které musí žadatel splnit. Stejně tak jsou určeny zvláštní podmínky pro jednotlivé umělecké oblasti. (MK ČR, 2014; 2015) Vzdělávání profesionálů se věnují i mnohé neziskové organizace jako např. občanská sdružení SE.S.TA Centrum choreografického rozvoje, Alt@rt, 20

ProART i soukromé subjekty. Pro pedagogické pracovníky ZUŠ i jiných zařízení pro volnočasové aktivity workshopy a kurzy systematicky organizuje např. i odborný útvar Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu Artama (NIPOSArtama). Problematika celoživotního vzdělávání je také předmětem zájmu a společným tématem profesních organizací, kterými jsou např. Vize tance neboli Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění nebo Taneční sdružení ČR. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 200-201)

21

6. Neformální systém výuky tance

Jak již bylo řečeno, neformální systém výuky tance je tvořen subjekty poskytujícími výuku tance coby zájmové a relaxační aktivity, mezi něž patří zejména taneční školy a skupiny, centra volného času, domy dětí a mládeže apod. Přestože tento systém utváří obrovské množství subjektů, jedná se o subjekty soukromé, řízené především tržními pravidly, což činí neformální systém výuky tance velice špatně mapovatelným. Neexistuje žádná kompletní databáze, která by zahrnovala všechny zde působící subjekty v rámci celé ČR či krajů, a to nejen celková, ale ani taková, která by se zaměřovala pouze na určitou taneční oblast. Vždy se jedná o databáze určitých tanečních organizací, jež jsou však omezeny pouze na jejich členy, což kompletnost obrazu o početnosti subjektů v rámci dané taneční oblasti vylučuje. Objevují se samozřejmě pokusy o vytvoření zmíněné kompletní taneční databáze jako je tomu např. v případě České taneční databáze založené v roce 2014, kam je možné subjekty volně zaregistrovat nebo je naopak vyhledávat dle měst či krajů, tanečních stylů nebo věkových kategorií. (ceskatanecnidatabaze.cz, 2015) Otázkou však zůstává, jak docílit toho, aby se o dané databázi dozvěděli majitelé či vedoucí všech tanečních subjektů, aby se do ní zaregistrovali a databáze se tak stala opravdu kompletní. I vzhledem k velice živému tanečnímu prostředí, kde tělesa neustále vznikají i zanikají, je to úkol velice nelehký. V závislosti na taneční oblasti má tento systém výuky tance často velmi propracovanou infastrukturu, která bývá spojena zejména se soutěžní složkou tance. Jedná se mnohdy o občanská sdružení vyhlašující, pořádající či zastřešující taneční soutěže na regionální i celorepublikové úrovni. I v rámci subjektů samotných existuje ve většině případů vnitřní hierarchická struktura rozdělená dle věkových či výkonnostních kategorií. V těchto případech je velice pozitivní fakt, že členové daného subjektu pociťují určitou perspektivu do budoucna. Vědí, že po překročení nastavené věkové hranice, mají kam pokračovat a navíc jejich úsilí může být zúročeno postupem do vyšší výkonnostní složky, což bývá pro řadu členů pomyslným hnacím motorem a motivací. V mnoha tanečních oblastech je však výuka nabízena i formou jednotlivých kurzů nebo lekcí, které nevyžadují členství, ani pravidelnou docházku, nenavazují na sebe a účastníci za ně platí jednorázově

22

při jednotlivých návštěvách. Tato forma výuky je soustředěna především na taneční nadšence, kteří se však tanci chtějí věnovat jen relaxačně, nebo naopak na širokou veřejnost, která si chce daný styl tance vyzkoušet nebo se s ním seznámit. Podmínky pro přijetí zájemců jsou velice individuální dle charakteru daného tanečního subjektu i formy výuky, avšak z globálního hlediska je možné říci, že v neformálním systému výuky si své místo najde každý, kdo projeví zájem, což je dáno právě nastavenou hierarchií. Konec konců jde o soukromou sféru, v níž by odmítání zájemců bylo z tržního hlediska naprosto zcestné. Obdobně i výše finančních příspěvků členů či ceny za jednotlivé lekce jsou velice individuální a ovlivněné tržním prostředím. Co se týče lektorů, vyvstává zde opačný problém než v případě formálního systému výuky. „Taneční pedagogika ve formě vedení různých tanečních studií coby podnikatelská aktivita je zbavena povinnosti jakékoli odborné certifikace a je podle živnostenského zákona živností volnou. Tento fakt je považován odbornou taneční komunitou za závažný legislativní problém, neboť nekvalifikované vedení, zvláště malých dětí, může nepříznivě ovlivnit jejich vývoj a způsobit dokonce škody na zdraví.“ (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 201) Budoucí uplatnění „studentů“ a tanečníků v neformálním systému výuky nemá samozřejmě žádný daný směr. Jedná se zejména o náplň volného času. Pouze ti nejzdatnější a nejšikovnější u tance aktivně zůstávají a stávají se nejčastěji lektory, trenéry, choreografy či profesionálními tanečníky v rámci neformálního systému. Škála nabízených tanečních odvětví, stylů a žánrů v tomto systému je obrovská. Kromě tanečních žánrů vyučovaných ve formálním systému výuky, jakými jsou klasický, moderní, lidový, historický či současný tanec, se jedná např. o street dance, flamenco, salsu, zouk, bachatu, orientální tance, country tance, dále taneční sporty jako společenský tanec, step, rokenrol a mnoho a mnoho dalších. S ohledem na obsáhlost nabídky tanečních směrů a další náplň práce je blíže rozvedena pouze oblast street dance.

23

6.1. Street dance

Street dance, v českém ne příliš užívaném překladu pouliční tanec, je součástí hip hopové kultury, která se objevila počátkem 70. let 20. století v Americe. Původně kultura afroamerické komunity vzešla z ulic amerických velkoměst a významným způsobem ovlivnila životní filosofii a svět moderní hudby konce 20. století. (Fiedler 2003, s. 5) Hip hop představuje životní styl, který se neustále vyvíjí, má svůj vlastní jazyk, styl oblékání, specifickou hudbu i myšlení. Je tvořen čtyřmi základními elementy, jimiž jsou rap, djing, graffiti a b-boying, přičemž obecně je možné říci, že rap a djing zastávají hudební složku kultury, graffiti výtvarnou a b-boying pohybovou neboli taneční. (Fiedler 2003, s. 11) B-boying má sice mezi tanečními styly na poli hip hopové kultury jisté výsadní postavení, což je dáno především tím, že vznikl a rozvíjel se v New Yorku ve stejném čase, místě a podmínkách jako ostatní prvky kultury, nicméně pouličních tanců a stylů souvisejících s hip hopovou kulturou je mnohem více. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 83) Předmětem této práce není podrobný popis každého z nich, ale pro ukázku jejich četnosti je vhodné uvést alespoň některé. Jedná se např. o locking, popping, boogaloo, electric boogaloo, hip hop dance, house dance, krump. Každý z těchto stylů je dále tvořen mnohými tanečními technikami či prvky, které jsou dokonce formulovány teoreticky a v některých případech zastřešuje mnoho dalších „podstylů“. Do street dance taneční komunity často prosakují i další taneční styly a techniky vycházející např. z afrických tanců, oblíbenými styly poslední doby jsou také dancehall, wacking, vogue nebo párový tanec nazývaný new style hustle. Při studiu všech stylů je důležité naučit se základní techniky a prvky, tzv. basics. Jejich kombinacemi ve spojitosti s individuálním osobním tanečním projevem každého jedince pak vzniká tanečníkův pohybový slovník projevující se v tzv. freestylu, což v nepřesném českém překladu znamená volný styl tanečníka. Obecně se jedná o velice živé prostředí, ve kterém nové taneční styly neustále vznikají zejména v závislosti na hudbě, některé zůstanou, jiné v podstatě zaniknou. Taneční styly street dance často inspirují i jiné taneční žánry. Odrážejí se např. v současném tanci nebo vznikají různé kombinace stylů jako street jazz, jazz funk apod. Do České republiky začaly prvky hip hopové kultury více pronikat až v průběhu 90. let 20. století. Společně s hudbou a videoklipy se k nám začal 24

dostávat i taneční styl, který tuto hudbu doprovázel. Kolem roku 1995 začaly vznikat první hip hopové taneční skupiny, vyvíjela se infrastruktura a postupně do ČR začalo pronikat více a více informací, na jejichž základě bylo možné českou pouliční taneční kulturu rozvíjet. Zásadním bodem proměny byl rok 2005, kdy zástupci několika významných tanečních skupin navštívili, tehdy zřejmě nejprestižnější světovou akci, Juste Debout ve Francii, jejíž street dance scéna má oproti ČR mnohaletý náskok. Tato návštěva znamenala tolik potřebný impulz, který konečně nastartoval pouliční taneční kulturu u nás správným směrem. Začaly se organizovat první battly, jak se nazývají soutěže ve street dance, pořádalo se stále více inspirativních workshopů, ať už jednotlivých či v rámci velkých letních akcí jakou je např. Street dance kemp Europe každoročně konaný v Jedovnicích u Brna, a co je hlavní, lektory těchto workshopů byli často legendy a zakladatelé jednotlivých tanečních stylů, což konečně znamenalo přísun fundamentálních ověřených informací. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 86-87) V dnešní době existuje v České republice nespočet tanečních skupin a škol věnujících se výhradně či okrajově street dance. Jen v Brně a okolí jich působí na dvě desítky. Poskytují výuku těchto stylů jak formou jednotlivých lekcí, tak v systému návazných věkových a výkonnostních kategorií a složek, který tanečníkům a zájemcům o tanec nabízí určitou budoucí perspektivu. V současnosti největší taneční organizací v ČR je občanské sdružení Czech Dance Organization (dále jen CDO), které vyhlašuje, pořádá nebo zastřešuje taneční soutěže i na poli street dance, a to na regionální, celorepublikové a ve spolupráci s mezinárodní taneční organizací IDO (The International Dance Organization) i mezinárodní úrovni. Není však tajemstvím, že pro některé pouliční tanečníky či celé skupiny stojí CDO přes veškerou její snahu na okraji zájmu. Jde o pouliční tanečníky v pravém slova smyslu, kteří vyznávají undergroundovou taneční scénu, tedy tu, která vychází z podstaty celé hip hopové kultury a jejíž hlavní dění patří do klubů, ulic, nikoli do velkých sportovních hal. Tito tanečníci často pořádají undergroundové akce, party, battly, ze kterých teprve dýchá ta správná atmosféra street dance. Co se týče otázky profesionality, je nutno říci, že amatérská základna v ČR zajisté převažuje. Uživit se jako sólista na volné noze je dosti obtížné, ovšem některým českým tanečníkům se to podařilo. Jednak jsou lektory, jednak si vydělávají jako tanečníci na různých komerčních akcích, jako taneční doprovod

25

zpěváků při jejich vystoupeních či ve videoklipech, občas účinkují v reklamách či jako modelové na přehlídkách apod. (Návratová, Vašek a kol. 2010, s. 88)

26

7. Komparace obou systémů výuky tance na příkladu vybraných subjektů

Již z podrobného popisu jednotlivých systémů výuky tance v ČR uvedeného v kapitolách 5. a 6. vystupují skutečnosti směřující k potvrzení předpokladu nastaveného problému, jenž byl stanoven v úvodu práce. Problémem bylo tvrzení, že nabídka formálního systému výuky tance neuspokojuje poptávku, zatímco nabídka neformálního systému výuky tance poptávku uspokojuje, ale nevede ke všeobecně uznanému vzdělání. Předpoklad pak zněl, že formální systém výuky tance má omezenou nabídku tanečních žánrů, klade důraz na talent a fyzické předpoklady jedince, přičemž neformální systém je takřka bez omezení. Údaje o podmínkách pro přijetí ke studiu či členství v tanečních subjektech, stejně jako o škále vyučovaných tanečních žánrů v jednotlivých systémech mluví za své, nicméně pro podpoření pouhé deskriptivní metody byla zvolena i komparace obou systémů na příkladu vybraných subjektů na základě daných kritérií. Těmito kritérii byly podmínky pro přijetí ke studiu, popř. do taneční školy či skupiny, finanční náročnost, kapacitní stavy, vyučované taneční žánry a styly a uplatnění absolventů a tanečníků. S ohledem na vzdělání pedagogických pracovníků a lektorů, které je v práci taktéž rozebíráno, byla tanečním skupinám položena bonusová otázka týkající se početních stavů lektorů a jejich vzdělání. Vybrané brněnské subjekty byly osloveny skrze e-mailovou komunikaci a vyzvány k vyplnění dokumentu určenému ke sběru dat týkajících se výše zmíněných oblastí. Záměrem bylo získat údaje od alespoň jedné základní umělecké školy v Brně, brněnské taneční konzervatoře a Ateliéru TaPDaV z Divadelní fakulty JAMU jakožto zástupců formálního systému výuky tance. Definování vhodných subjektů z neformálního systému bylo v mnohém složitější. Původním cílem bylo získat informace od subjektů působících napříč tanečními žánry a věkovými kategoriemi. Při mapování brněnského prostředí však autorka narazila na skutečnost, že většina tanečních těles věnujících se jinému tanci než jí dobře známému street dance není vnitřně stejně koncipována ve smyslu vnitřní hierarchické struktury dělené dle věkových a výkonnostních kategorií. Často se setkala s výukou ve formě jednotlivých lekcí či kurzů, kde není vyžadováno členství, což se neslučuje

27

s nastavenými kritérii, jelikož by nebylo možné zjistit ani podmínky pro přijetí, ani kapacitní stavy. To přivedlo autorku k rozhodnutí zaměřit se pouze na street dancové školy či skupiny, přičemž minimální počet byl kvůli shodě s formálním systémem stanoven na tři. Dokument určený ke sběru informací byl s ohledem na jednotlivé subjekty upraven do čtyř podob, a to zvlášť pro základní uměleckou školu, konzervatoř, vysokou školu a taneční školu či skupinu. Všechny tyto dokumenty jsou k nalezení v příloze B.

7.1. Vybrané subjekty

Základní uměleckou školou, která byla ochotna poskytnout informace, je ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno. Tato škola byla založena již roku 1882 Leošem Janáčkem jakožto nejstarší umělecká škola v Brně. Jaroslav Kvapil se do jejího čela dostal roku 1920 a o třicet let později škola získala čestný název Hudební škola Jaroslava Kvapila. Od roku 1961 pak fungovala již jako čtyř oborová Lidová škola umění Jaroslava Kvapila, tzv. liduška, později přejmenována na ZUŠ. Žáci zde mohou navštěvovat obor hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční. (zusjk.cz, 2015) Taneční konzervatoř působí v Brně pouze jediná a je jí Taneční konzervatoř Brno. Taneční oddělení bylo při Konzervatoři v Brně otevřeno až roku 1946, tedy více než čtvrtstoletí od jejího založení, kdy se věnovala jen školství hudebnímu. Studium bylo tehdy pouze čtyřleté a žáci do něj byli přijímáni po ukončení základní školy. Koncem 50. let bylo studium o jeden rok prodlouženo, v závěru čtvrtého ročníku se skládala maturitní zkouška a o rok později absolutorium. Teprve v roce 1967 bylo prosazeno přijímání žáků již v mladším věku, a to po ukončení šesté třídy základní školy a studium se stalo sedmiletým. Současná osmiletá forma studia byla zavedena roku 1983 a od roku 1990 nese škola soudobý název Taneční konzervatoř Brno. (tkbrno.cz, 2015) Dnes jediné vysokoškolské studium se zaměřením na taneční umění v Brně nabízí Ateliér Taneční a pohybové divadlo a výchova na DIFA JAMU. Jak již bylo uvedeno v kapitole 5.3. Vysoké odborné školy a stejně tak je možné dohledat v příloze A, jedná se o poměrně nový obor, který byl na brněnské JAMU akreditován 28

v březnu 2013, a to v bakalářském i magisterském stupni studia v kombinované formě. Základním cílem bakalářského stupně je výchova pedagoga – tvůrce, jenž je schopen pedagogického i kreativního osobního přístupu k tanečnímu umění a taneční a pohybové výchově. Navazující magisterský stupeň studia prohlubuje znalosti a kompetence studentů směrem k pedagogické práci v oboru taneční a pohybová výchova či taneční umění nebo směrem k samostatné tvorbě v oboru tanečního a pohybového divadla. V obou případech si obor klade za cíl vychovat samostatně a svobodně se vyjadřující odborníky schopné kvalifikovaného, kritického pohledu na dění v oboru, kteří dokáží reagovat na nové podněty, jenž obor přináší. (difa.jamu.cz, 2015) Třemi zástupci neformálního systému výuky tance jsou brněnské taneční skupiny Magic Free Group, B-Fresh a Efekt Dance Brno. Tyto skupiny byly osloveny zejména díky podobnosti jejich vnitřní struktury i způsobu fungování v soutěžní oblasti street dance. Všechny tři skupiny jsou totiž členy taneční organizace CDO, o níž byla řeč v kapitole 6.1., a účastní se soutěží jak spadajících právě pod tuto organizaci, tak i undergroundových akcí. První z nich, taneční skupina Magic Free Group, působí na brněnském tanečním poli již od roku 1996. Od té doby prošla dlouhým vývojem, co se žánrového zaměření týče. Od dříve v České republice oblíbeného disco dance, přes choreo dance se zařadila mezi přední české skupiny věnující se street dance. Během své existence nasbírala mnoho úspěchů na zahraničních i tuzemských soutěžích. Kromě toho skupina nabízí atraktivní vystoupení pro komerční akce či taneční módní přehlídky, choreografickou činnost, popř. pro tyto akce zajišťuje tanečníky. (mfg.cz, 2015) Taneční studio B-Fresh působí v současné podobě od roku 2005. Za dobu své existence získali jeho tanečníci i choreografové nespočet cenných umístění na tanečních soutěžích republikového i mezinárodního formátu. Skupina se aktivně věnuje

tanečním

stylům

street

dance,

přičemž

v tomto

odvětví

pořádá

ať už pravidelně, či nárazově vzdělávací workshopy i soutěže. B-Fresh rovněž zajišťuje

exhibiční

vystoupení

na

nejrůznějších

a sportovních akcích. (b-fresh.cz, 2015)

29

společenských,

kulturních

Poslední z trojice, taneční skupina Efekt Dance Brno, vznikla v roce 2004. I ona si prošla vývojem, na jehož konci je žánrové zaměření na taneční styly street dance. Skupina se každoročně účastní republikových i mezinárodních soutěží, v nichž

sbírá úspěchy a zajišťuje vystoupení

na akcích

různého typu.

(efektdancebrno.cz, 2015)

7.2. Komparace a omezení

Veškeré údaje, ze kterých autorka v této kapitole vychází a jež jsou zde uvedeny, pocházejí z dokumentů sběru dat navrácených od výše zmíněných vybraných subjektů. Pro jednotnost formy a větší přehlednost byly tyto dokumenty upraveny do jednotné grafické podoby a případně nezodpovězené otázky byly v textu červeně vyznačeny. Všechny kompletní verze jsou přílohou této práce. Konkrétně pak Sběr informací pro bakalářskou práci – základní umělecká škola je předmětem přílohy C, konzervatoř přílohy D, vysoká škola přílohy E a dokumenty navrácené od tanečních skupin (dále jen TS) se nacházejí v příloze F, G, H v pořadí TS Magic Free Group, TS B-Fresh a TS Efekt Dance Brno. Jelikož si je autorka vědoma mnoha omezení, která práce v důsledku nastaveného problému i předpokladu má, je zhodnocení srovnání obou systémů dle jednotlivých kritérií vždy doplněno o odstavec věnovaný těmto omezením. Současně je nutné zmínit zásadní nedostatek společný všem kritériím, kterým je velice malý vzorek dotázaných subjektů. Prvním kritériem komparace byly podmínky pro přijetí ke studiu, případně do taneční školy či skupiny. Na základě údajů od vybraných subjektů byla sestavena tabulka č. 2, v níž jsou všechny tyto podmínky přehledně uvedeny.

30

Formální systém

Podmínky pro přijetí ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno

Taneční konzervatoř Brno

Ateliér TaPDaV DIFA JAMU

věk od 5 let, hudební cítění, pohybové dispozice

scénický zjev, štíhlá postava, fyzické předpoklady, průměr známek 1,7

maturitní zkouška, zkouška z cizího jazyka, současný výkon pedagogické či umělecké praxe

přijímá se na základě: talentových zkoušek

přijímá se na základě: přijímacího řízení, jehož součástí jsou talentové zkoušky

přijímá se na základě: přijímacího řízení: 1. kolo – bez účasti uchazečů – návrh vlastního pedagogického nebo uměleckého projektu

Neformální systém

2. kolo – test všeobecného kulturního rozhledu, praktická zkouška z technik klasického, moderního, lidového tance a kreativního pohybu, pohovor TS Magic Free Group

TS B-Fresh

Podmínky jsou v dnešní době jiné než dříve. Je potřeba, aby děti byly alespoň malinko zapálené, a důležitou součástí je podpora rodičů. U mírně pokročilých a pokročilých tanečníků je už samozřejmě potřeba znát základy.

radost z pohybu, kolektivní duch, samostatnost (u dětí – vydržet bez maminky), dobrý zdravotní stav, chuť a nadšení přijímá se na základě: zápisu

TS Efekt Dance Brno Do začátečníků může být přijat každý. přijímá se na základě: Konkurzu, který slouží pouze k rozřazení zájemců do výkonnostních složek.

přijímá se na základě: zápisu Tabulka č. 2: Podmínky pro přijetí, autor: Monika Bársonyová

Z informací v tabulce č. 2 jasně vyplývá, že pro možnost působení ve formálním systému výuky tance musí zájemce splňovat mnohé předpoklady, a to ať už s důrazem na jeho fyzické či muzikální dispozice, nebo v ohledu již dosažených vědomostí. Zájemci jsou selektováni prostřednictvím talentových zkoušek a přijímacích řízení, kde jsou tyto předpoklady posuzovány. Neformální systém výuky tance je naopak otevřen všem, což dokládá skutečnost, že zájemci jsou přijímání na základě pouhého zápisu, popř. konkurzu, který však není konkurzem v pravém slova smyslu, jelikož slouží pouze k rozřazení zájemců do složek dle výkonnostních kategorií. Podmínky uvedené u přijetí do tanečních skupin Magic Free Group a B-Fresh je tak možné považovat spíše za doporučení, jelikož 31

samotným zápisem se nedocílí odhalení, zda je daný jedinec splňuje či nikoli. To je odkryto až po určitém čase působení ve skupině. Toto fundamentální srovnání se neohlíží po smyslu nastavení přijímacích podmínek a procesů v jednotlivých systémech. Je přirozené a dané systémem školství v ČR, že studium tance, stejně jako oboru jakéhokoli jiného zaměření, je určeno pouze jedincům s jistými předpoklady, kteří jsou povinni je předem prokázat. A to ať už prostřednictvím talentových zkoušek, či vědomostních a jiných testů. Naopak otevřenost neformálního systému výuky tance ve smyslu přijímaní nových členů a zájemců je předurčena trhem a existencí těchto povětšinou soukromých subjektů na něm. Prostředkem pro odlišení tanečně zdatnějších a méně zdatných jedinců zde bývá vnitřní hierarchická struktura daných subjektů. Dále byla posuzována finanční náročnost studia tance v obou systémech. Dle získaných informací byla podobně jako u podmínek pro přijetí sestavena pro přehlednost tabulka č. 3.

32

Finanční náročnost

Formální systém

ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno

Taneční konzervatoř Brno

Ateliér TaPDaV DIFA JAMU

roční školné:

roční školné: žádné

roční školné: žádné

Přípravné studium: 2200 Kč

průměrné roční náklady jednoho studenta: 3 000 Kč

průměrné roční náklady jednoho studenta: žádné

Základní studium: 2700 Kč Soubor lidových tanců Heřmánek: 2200 Kč Studium pro dospělé: 20.000 Kč průměrné roční náklady jednoho studenta: nesděleny

Neformální systém

TS Magic Free Group

TS B-Fresh

TS Efekt Dance Brno

roční členský příspěvek: dle věkové a výkonnostní kategorie spojené s počtem hodin výuky týdně se pohybuje od 3150 Kč do 7800 Kč

roční členský příspěvek: dle věkové a výkonnostní kategorie spojené s počtem hodin výuky týdně se pohybuje od 3400 Kč do 8000 Kč

roční členský příspěvek: dle věkové a výkonnostní kategorie spojené s počtem hodin výuky týdně se pohybuje od 2100 Kč do 6400 Kč

průměrné roční náklady jednoho člena: Náklady člena, který objezdí všechny soutěže včetně mezinárodních, činí cca 10.000 Kč.

průměrné roční náklady jednoho člena: 10.000 Kč, profi složky cca 20.000 Kč

průměrné roční náklady jednoho člena: 18.000 Kč

Tabulka č. 3: Finanční náročnost, autor: Monika Bársonyová

K údajům v tabulce č. 3 je nutné doplnit, že průměrné roční náklady studenta ve formálním nebo člena v neformálním systému odrážejí pouze náklady bezprostředně spojené se studiem či zájmovou činností, a to vyjma školného nebo členského příspěvku, nákladů na cestování, na stravování apod. Jedná se tedy o náklady vynaložené především na taneční oděv a obuv, kostýmy, poplatky za startovné na soutěžích atp. Je patrné, že vzdělávání se v neformálním systému výuky tance je finančně značně náročnější, což je dáno z podstaty soukromého sektoru podnikání. Veřejné školství vytváří studentům takové podmínky, kde na ně nejsou kladeny přílišné finanční nároky. Jedinou výjimkou jsou základní umělecké školy

v této

práci

zařazené

do

formálního

systému

výuky

tance,

ovšem s přihlédnutím na poskytování volnočasové aktivity je i zde nutná jistá finanční spoluúčast ze strany studentů.

33

Omezením této komparace jsou soukromé školy, jež vytváří povinnost platit školné a které v tomto srovnání zahrnuty nejsou. Další oblastí, ve které byly zjišťovány informace od vybraných subjektů, byly kapacitní stavy, jež oba systémy nabízejí. Toto kritérium bylo nastaveno ve spojitosti s problémem, který si práce vytyčuje, a tvrzením, že nabídka formálního systému výuky tance neuspokojuje poptávku, zatímco nabídka neformálního systému výuky tance poptávku uspokojuje. Dané tvrzení souvisí na jedné straně s hlediskem kapacity, na straně druhé s tanečními žánry a styly, které zájemci poptávají a systémy výuky poskytují. Záměrem autorky bylo také na základě počtu přihlášených a přijatých jedinců v letech 2010 až 2014 doložit současný zájem o studium tance v každém systému výuky a zároveň zjistit procento úspěšnosti přijatých v každém subjektu, které by v případě tanečních skupin pouze potvrzovalo otevřenost neformálního systému novým zájemcům o tanec. Kompletní podrobnou odpověď na individuálně modifikovanou otázku: Kolik zájemců se přihlásilo na vaši školu / do vaší skupiny a kolik jste jich skutečně přijali v letech 2010 až 2014? však uvedla pouze Taneční konzervatoř Brno a Ateliér TaPDaV, na nějž se ovšem za dané období konalo pouze jedno přijímací řízení, a proto tento záměr zůstane nenaplněn. Důvodem, proč nebylo možné zjistit počty nově přijatých do tanečních skupin v daném období, je, že vybrané skupiny těmito statistikami nedisponují. Pouze taneční skupina Efekt Dance Brno uvedla průměrné počty dětí (3-11 let), juniorů (11-15, 16 let) a dospělých (od 15, 16 let), kteří se v daných letech zúčastnili konkurzu. Tyto počty jsou dohledatelné v bodě 3. přílohy H. Odpovědi subjektů však umožnily vytvořit následující tabulku č. 4, v níž jsou obsaženy průměrné kapacitní počty jednotlivých škol a skupin za rok.

34

Průměrné kapacitní stavy (počet za rok)

Formální systém

ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno 1. Přípravné studium (5-6 let): 50

Taneční konzervatoř Brno 1.-7. ročník: 221,2*

Ateliér TaPDaV DIFA JAMU Studenti s maturitou: 10***

8. ročník: 15,6**

2. Základní studium (7-17 let): I. stupeň 105, II. stupeň 60 3. Soubor lidových tanců Heřmánek: 6 členů (14-19 let) a 6 členů (19-26 let)

Neformální systém

4. Studium pro dospělé: neuvedeno TS Magic Free Group

TS B-Fresh

TS Efekt Dance Brno

1. Děti (3-11 let): 165

1. Děti (3-10 let): 115

1. Děti (3-11 let): 100

2. Junioři (11-14 let): 115

2. Junioři (11-14 let): 95

2. Junioři (11-15, 16 let): 70

3. Dospělí (od 15 let): 20

3. Dospělí (od 15 let): 55

3. Dospělí (od 15, 16 let): 70

4. Kurz pro rodiče: 25

4. Kurz pro rodiče (od 25 let): 20

Tabulka č. 4: Průměrné kapacitní stavy, autor: Monika Bársonyová * Jedná se o hodnotu získanou aritmetickým průměrem počtu přijatých v dotazovaném období 20102014 vynásobenou počtem 7 vyjadřujícím počet ročníků. Počty přijatých zahrnují i studenty, kteří možná nenastoupili do 1. ročníku. Nejsou zde zahrnuty počty studentů, kteří předčasně ukončili studium nebo nedospěli k absolutoriu či maturitě. ** Jedná se o hodnotu získanou aritmetickým průměrem počtu maturantů v dotazovaném období 2010-2014. *** Jedná se o počet studentů přijatých v roce 2013. V době tvorby této práce obor více studentů nečítal.

Data uvedená v tabulce č. 4 nejsou přesná. V případě ZUŠ a tanečních skupin pocházejí z odhadů respondentů, v případě konzervatoře z aritmetických průměrů počtů přijatých a maturantů v období let 2010-2014 a v případě Ateliéru TaPDaV je uveden počet přijatých studentů z roku 2013, jelikož jiná data vzhledem k prozatím krátké existenci oboru neexistují. V důsledku neadekvátnosti údajů není možné vyslovit závěr týkající se kapacitních stavů obou systémů výuky tance.

35

V návaznosti na tvrzení formulující v práci vytyčený problém i předpoklad byly subjekty dotazovány na taneční žánry a styly, jejichž výuku poskytují. Odpovědi jsou obsaženy v tabulce č. 5.

Neformální systém

Formální systém

Vyučované taneční žánry a styly ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno Přípravné studium: všeobecná obratnost, hudební vnímání, taneční hry a skladby

Taneční konzervatoř Brno klasické, moderní, lidové, historické tance

Ostatní: moderní a výrazový tanec, lidový tanec, klasický tanec – balet

Ateliér TaPDaV DIFA JAMU metodiky a techniky klasického, moderního, lidového tance, taneční improvizace, kreativní pohyb a tanec, základy choreografie

TS Magic Free Group

TS B-Fresh

TS Efekt Dance Brno

U dětí od 3 do 6 let se jedná o základní metodiku, základní pohybovou průpravu, seznámení s tělem, prvotní koordinaci, protažení.

Taneční styly street dance: House Dance, Hype, Lockin', Poppin', New Style, R'n'B Lyrics, Wackin', Vogue, Dancehall a Krump

House Dance, New Style, Lockin', Break Dance a další. Nejmenší děti se učí správnému cítění rytmu a hudby, práci v kolektivu apod.

U starších dětí jsou to již základy street dance. U pokročilých se jedná o různé taneční styly street dance - House, Funk, Pop, Hip-hop, Wack… Tabulka č. 5: Vyučované taneční žánry a styly, autor: Monika Bársonyová

Údaje v tabulce č. 5 potvrzují informace uvedené již v deskriptivní části práce, v kapitolách 5.1., 5.2. a 5.3., tedy že formální systém výuky poskytuje vzdělání zejména v oblasti klasického, moderního, lidového, případně historického tance. Přestože možnosti, které nabízí neformální systém výuky tance, jsou demonstrovány pouze na tanečních stylech z oblasti street dance, při uvážení škály tanečních žánrů, jimž se výuka v neformálním systému věnuje, a která navíc zahrnuje i klasické, moderní, lidové a historické tance, není zavádějící říci, že formální systém výuky tance má oproti neformálnímu omezenou nabídku tanečních žánrů. Doplňující otázkou k tomuto tématu bylo, zda školy nebo taneční skupiny zprostředkovávají svým studentům či členům i workshopy tanečních žánrů 36

nebo stylů, které se vymykají běžné výuce. Odpovědi subjektů z formálního systému vedou spíše směrem k prohlubování znalostí a dovedností ve vyučovaných oblastech tance, u Ateliéru TaPDaV se pak jedná o workshopy spojené s divadelními prvky. V případě tanečních skupin se rovněž jedná zejména o prohlubování znalostí a dovedností v oblasti street dance, skupiny ale pro své členy pořádají i workshopy tanečních stylů a žánrů, kterým se běžně nevěnují, jako je např. new style hustle, balet, moderna. Omezením tohoto srovnání je absence pátrání po hlubším smyslu zaměření výuky tance ve formálním systému a náležitostech potřebných k tomu, aby výuka daného tanečního žánru mohla být v systému rozvíjena. Těmito náležitostmi mohou být např. ustálená pravidla a metodiky. Je totiž pravdou, že např. taneční styly street dance jsou v neustálém vývoji a v mnoha případech nemá metodika ani čas vzniknout. Pro komparaci údajů uvedených v deskriptivní části práce s realitou byl vznesen dotaz ohledně uplatnění absolventů konzervatoře a vysoké školy i tanečníků ze street dancových tanečních skupin. Návratnost odpovědí byla ale mizivá. Taneční konzervatoř Brno sdělila pouze, na jaké vysoké školy jejich absolventi a maturanti nejčastěji odcházejí. Jsou jimi AMU, JAMU, Pedagogická, Právnická, Filosofická a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Následné uplatnění jejich studentů v zaměstnání konzervatoř nearchivuje. O absolventech Ateliéru TaPDaV a jejich následném uplatnění nemůže být vzhledem ke krátké existenci ateliéru prozatím řeč. Odpovědi dvou ze tří tanečních skupin potvrzují, že uplatnit se jako tanečník se podaří jen hrstce jejich členů, přičemž příležitostně se jedná o účinkování v divadelních projektech a muzikálech, nejčastěji ale působí jako taneční modelové, modelky a lektoři tance. Informace o uplatnění absolventů nebyla po ZUŠ Jaroslava Kvapila požadována, nicméně Taneční konzervatoř Brno uvedla, že průměrně 95 % přijatých

studentů

v minulosti

navštěvovalo

základní

uměleckou

školu,

což nasvědčuje plnění přípravné funkce ZUŠ pro další studium žáků na konzervatoři. Bonusovou otázkou pro taneční skupiny byly početní stavy lektorů a jejich vzdělání, čímž chtěla autorka práce zjistit, zda lektoři vyučující street dance prošli formálním vzděláním v oblasti tance a naopak zda tanečníci vzdělaní ve formálním systému výuky nakonec nacházejí uplatnění ve sféře tance, v níž nebyli vzděláváni. Jasným nedostatkem je velice malý vzorek dotázaných subjektů, nicméně ve třech

37

vybraných tanečních skupinách nevyučuje ani jeden lektor se středoškolským či vysokoškolským vzděláním v oblasti tance. Tato skutečnost pouze dokládá oprávněnost obav odborné taneční komunity o nekvalifikovaném vedení různých tanečních studií coby podnikatelské aktivity. Na druhou stranu vede k zamyšlení, jež autorka zmiňuje již v úvodu práce, o poskytnutí možnosti formálního vzdělání v oblasti tance zaměřeného na širší škálu tanečních žánrů a stylů, než je tomu dnes.

38

Závěr

Práce přináší pohled na současnou podobu výuky tance v České republice, který

přibližuje

podrobným

popisem

vymezených

systémů

výuky tance,

jenž umožňuje vhled do dané problematiky. Odhaluje zároveň mnohé nedostatky zvolené metody komparace vybraných subjektů z formálního a neformálního systému výuky tance i omezení samotné nastavené hypotézy, která říká, že formální systém výuky tance má omezenou nabídku tanečních žánrů, klade důraz na talent a fyzické předpoklady jedince, přičemž neformální systém je takřka bez omezení. I přesto však tento předpoklad potvrzuje. Základním nedostatkem je malý vzorek zahrnutých subjektů, na nichž komparace stojí a skrze jejichž údaje jsou informace uvedené v deskriptivní části práce dokládány. Ukazuje se, že i určitá kritéria samotná nebyla ideálně nastavena, případně návratnost odpovědí týkajících se daných kritérií nebyla dostačující. Prvním zkoumaným kritériem přímo vedoucím k potvrzení předpokladu byly podmínky pro přijetí ke studiu. Zde se projevilo, že byť je daná část hypotézy pravdivá, nebere v potaz nutnost nastavení těchto podmínek ve formálním systému a naopak přístupnost všem zájemcům v systému neformálním. Druhým kritériem odpovídajícím na část hypotézy věnované nabídce tanečních žánrů byly vyučované taneční žánry a styly v jednotlivých systémech. I v tomto případě byl předpoklad potvrzen, ovšem nejsou zde zahrnuty náležitosti nutné k tomu, aby daný taneční žánr vůbec mohl být ve formálním systému vyučován. Kromě daných dvou kritérií s přímou návazností na hypotézu byla zkoumána i finanční náročnost vzdělávání se ať už v jednom, či druhém systému výuky. V tomto ohledu se neformální systém ukázal jako finančně značně náročnější, což může pravdivost části hypotézy o „neformálním systému takřka bez omezení“ částečně nabourat. Srovnání dle tohoto kritéria ovšem nezahrnovalo údaje od soukromých škol z formálního systému výuky tance. Záměrem bylo porovnat i průměrné kapacitní stavy obou systémů, což se však vzhledem k neadekvátnosti údajů nepodařilo. Nedostatečnost získaných informací se projevila i v otázce uplatnění absolventů konzervatoře a vysoké školy a tanečníků ze street dancových tanečních skupin. Jejich obvyklá uplatnění popsaná v deskriptivní části práce nebyla

39

doložena reálnými daty tak, jak si autorka představovala. Mezi vybranými tanečními skupinami byl zjišťován i počet a zejména vzdělání lektorů, což ukázalo, že žádný lektor ani jedné ze tří dotazovaných skupin neprošel formálním vzděláním v oblasti tance. To autorku opět přivedlo k úvahám zmíněným již v úvodu práce o možnosti formálně se vzdělávat v širší škále tanečních žánrů a stylů, než je tomu dnes. S tím je spojena i vidina možného dalšího zkoumání, ke kterému tato práce navádí, a to jaké náležitosti musí daná taneční oblast splňovat proto, aby její výuka mohla být zařazena do formálního systému výuky tance. Zdali jde o znalost historického kontextu, existenci psaných pramenů metodiky apod. V úvodu práce byla řeč i o jejím přesahu v podobě navržení funkčního propojení obou systémů výuky tance nebo alespoň kroků, které by tomuto propojení mohly napomoci. Nyní je již jasné, že touha po navržení funkčního propojení byla více než bláhová. Nicméně existují kroky, které by alespoň přiblížení obou systémů mohly napomoci. Například forma nepravidelných, ale ve studijních plánech zahrnutých, workshopů ve formálním systému výuky tance nebo možná asistence pedagogů by v tomto ohledu mohla být řešením. Reálnost a proveditelnost zavedení těchto návrhů již však není předmětem této práce, ale pouhým možným budoucím návazným zaměřením.

40

Použité informační zdroje

Seznam použité literatury a pramenů ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/19743_1_1/ ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 563 ze dne 24. září 2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickychpracovnicich-k-1-lednu ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013. Základní umělecké školy – základní přehled (podle stavu k 30. 9. 2013) [pdf]. 1 s. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20555521/2300421426.pdf/9c7b652d-027f4534-85c4-1e04abc96fde?version=1.0 DELORS, Jacques et al, 1997 cit. podle MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2010a. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 82-46-M/01, 82-46-P/01 Tanec [pdf]. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 81 s. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP_4_vlna/RVP_8246M01_Tanec_8246P01_Tanec.pdf FIEDLER, Martin, 2003. Hip hop forever. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 71 s. ISBN 8085783-41-X. INSTITUT UMĚNÍ, 2009 cit. podle NÁVRATOVÁ, Jana, Roman VAŠEK a kol, 2010. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 239 s. ISBN 978-80-7008-241-6. KRČKOVÁ, Stanislava, Jiří STÁREK et al, 2010. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání [pdf]. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 63 s. [cit. 2015-05-13]. ISBN 978-80-87000-37-3. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/176 LISNER, Luboš et al, 2010. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělání [pdf]. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 55 s. [cit. 2015-05-13]. ISBN 978-80-87000-38-0. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/177

41

MINISTERSTVO KULTURY ČR, [2014]. Vyhlašovací podmínky 2014 [docx]. Praha: Ministerstvo kultury, 9 s. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/vyhlasovacipodminky-2014.docx MINISTERSTVO KULTURY ČR, [2015]. Vyhlašovací podmínky 2015 [docx]. Praha: Ministerstvo kultury, 9 s. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/vyhlasovacipodminky-2015.docx MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2010a. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 82-46-M/01, 82-46-P/01 Tanec [pdf]. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 81 s. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP_4_vlna/RVP_8246M01_Tanec_8246P01_Tanec.pdf MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR, 2010b. Věstník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [pdf]. Praha, 72 s. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/publikujici/vidaawt/vestniky/5293_doc.pdf NÁVRATOVÁ, Jana, Roman VAŠEK a kol, 2010. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 239 s. ISBN 978-80-7008241-6. PETIŠKOVÁ, Ladislava a Nina VANGELI, 2005. Čítanka světové choreografie 20. století. 1. vyd. Praha: Konzervatoř Duncan Centre, 207 s. ISBN 80-239-6412-7. PODHRÁZSKÁ, Zdenka a Elena MEDVECKÁ, 1984. Tanečník. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 155 s. ISBN 23-039-84. VAŠEK, Roman a Václav RIEDLBAUCH, 2012. Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu (zaměřeno na vybrané umělce z oblasti performing arts) [pdf]. 1. vyd. Praha: Unie zaměstnavatelských svazů ČR, 160 s. [cit. 2015-05-13]. ISBN 978-80-905248-1-1. Dostupné z: http://www.vizetance.cz/system/files/Studie%20n%C3%A1vazn%C3%A9%20uplat nitelnosti.pdf

42

Seznam použitých webových zdrojů O nás. B-Fresh: Taneční škola & Crew, ©2011 [online]. Brno: B-Fresh & Web4Style.com. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.b-fresh.cz/tanecniskola/o-nas/ Ballet Masterclasses in Prague, ©2014 [online]. International Ballet Masterclasses in Prague. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://balletmasterclass.com/ Česká Taneční Databáze: Databáze tanečních skupin a tanečních událostí. ©2014 [online]. Česká Taneční Databáze. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.ceskatanecnidatabaze.cz/ Atelier Taneční a pohybové divadlo a výchova - DIFA. DIFA JAMU v Brně – DIFA, [b.r.] [online]. Brno: Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://difa.jamu.cz/obory-a-ateliery/ateliertanecni-a-pohybove-divadlo-a-vychova.html Efektdance, 2009 [online]. Brno: Efekt Dance. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://efektdancebrno.cz/ Katedra tance. HAMU - Hudební a taneční fakulta AMU , ©2007-2015 [online]. Praha: Akademie múzických umění v Praze. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://www.hamu.cz/katedry/katedra-tance O nás. MFG: Magic Free Group, [b.r.] [online]. Brno. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.mfg.cz/o-nas Choreografický ateliér, Národní divadlo Brno. Národní divadlo Brno, ©2006-2015 [online]. Brno: Národní divadlo Brno. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/balet/choreograficky-atelier-1 Historie školy. PTK&SOŠ, 2014a [online]. Praha: Pražská taneční konzervatoř a střední odborná škola, s.r.o. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.ptksos.cz/o-hs.php Přijímací řízení. PTK&SOŠ, 2014b [online]. Praha: Pražská taneční konzervatoř a střední odborná škola, s.r.o. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.ptksos.cz/u-pr.php Contemporary dance: tanec a jóga S LEHKOU HLAVOU v Brně. S LEHKOU HLAVOU: Studi(jk)o jógy a tance v Brně, [2014] [online]. Brno. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.slehkouhlavou.cz/o-lekcich/contemporary-dance/

43

Historie školy. Taneční konzervatoř - Brno, Nejedlého, [b.r.] [online]. Brno: Taneční konzervatoř Brno. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.tkbrno.cz/informace/historie.html Historie. Základní umělecká škola Jaroslava Kvapila, ©2011-2015 [online]. Brno: ZUŠ J. Kvapila. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/historie/

44

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Základní umělecké školy – základní přehled (podle stavu k 30. 9. 2013) Tabulka č. 2: Podmínky pro přijetí Tabulka č. 3: Finanční náročnost Tabulka č. 4: Průměrné kapacitní stavy Tabulka č. 5: Vyučované taneční žánry a styly

45

Seznam zkratek a značek ČR – Česká republika ZUŠ – Základní umělecká škola MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ND – Národní divadlo RVP ZUV – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání ŠVP – Školní vzdělávací program HAMU – Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze TaPDaV – Taneční a pohybové divadlo a výchova DIFA JAMU – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně RVP – Rámcový vzdělávací program AMU – Akademie múzických umění v Praze JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně MK ČR – Ministerstvo kultury České republiky CDO – Czech Dance Organization TS – Taneční skupina

46

Seznam příloh Příloha A: Přepis rozhovoru s doc. Mgr. Hanou Halberstadt v otázce akreditace oboru Taneční a pohybové divadlo a výchova na DIFA JAMU Příloha B: Vzor dokumentů: Sběr informací pro bakalářskou práci – ZUŠ, konzervatoř, vysoká škola a taneční škola/skupina Příloha C: Sběr informací pro bakalářskou práci – ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno Příloha D: Sběr informací pro bakalářskou práci – Taneční konzervatoř Brno Příloha E: Sběr informací pro bakalářskou práci – Ateliér Taneční a pohybové divadlo a výchova DIFA JAMU Příloha F: Sběr informací pro bakalářskou práci – TS Magic Free Group Příloha G: Sběr informací pro bakalářskou práci – TS B-Fresh Příloha H: Sběr informací pro bakalářskou práci – TS Efekt Dance Brno

47

Příloha A Přepis rozhovoru s doc. Mgr. Hanou Halberstadt v otázce akreditace oboru Taneční a pohybové divadlo a výchova na DIFA JAMU dne: 7. května 2015 Tazatel: Monika Bársonyová, studentka 3. ročníku Divadelního manažerství se zaměřením na produkční management na DIFA JAMU (M.B.) Respondent: doc. Mgr. Hana Halberstadt, vedoucí Kabinetu tance a pohybu a Ateliéru TaPDaV na DIFA JAMU (H.H.)

M.B.: Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na několik otázek týkajících se akreditace oboru Taneční a pohybové divadlo a výchova (TaPDaV) na DIFA JAMU. Než však k těmto otázkám přejdu, měla bych na Vás ještě dotaz ohledně existence definice klasického tance. Je tato definice někde formulována? H.H.: To je složité. Existuje spousta knih popisujících metodiku výuky techniky klasického tance, ale nejsem si jistá, jestli v nějaké naleznete přímo ucelenou definici. Pokud bych ji ale měla popsat vlastními slovy, řekla bych Vám toto: Počátky klasického tance pochází z období vlády Ludvíka XIV., jehož záliba v tanci dala možnost rozvoji tance i jeho první technice, jakožto umělecké disciplíně. Vznikl na základech dvorského tance, potažmo baletu de cour. Neustálým a dlouholetým zdokonalováním techniky klasického tance vznikl ucelený a propracovaný systém metodiky výuky techniky klasického tance s především francouzským názvoslovím, které se stalo celosvětově používaným a srozumitelným pro celý taneční svět. M.B.: To je naprosto vyčerpávající a pro mne ideální odpověď. Moc děkuji. Teď tedy k otázkám týkajících se Ateliéru TaPDaV. Zajímalo by mne, jak to tehdy bylo s ukončením akreditace oboru Taneční pedagogika (TP) a naopak získáním akreditace oboru Taneční a pohybové divadlo a výchova. Mělo zavedení nového oboru na DIFA JAMU nějakou spojitost s ukončením akreditace TP? H.H.: Akreditace oboru TaPDaV určitě měla jistou zástupnou funkci, jelikož ukončením akreditace TP vznikla na DIFA JAMU absence tanečního oboru. Zároveň byl ale obor TaPDaV koncipován s mnohými změnami oproti TP. TP byla akreditována ve studijním programu Taneční umění, ve kterém byla jako obor jediná, což celému studijnímu programu nepřidávalo na věrohodnosti. Obor TaPDaV byl vytvořen s ohledem na zakomponování tanečního umění do dramatického, takže první významnou změnou je, že TaPDaV spadá pod studijní program Dramatická umění. Druhou důležitou odlišností je rozdělení na bakalářský a magisterský stupeň studia v kombinované formě. To je vhodné i vzhledem k legislativním změnám, které se týkají vzdělání pedagogických pracovníků. TP nabízela pouze magisterské kombinované studium. A třetí zásadní změnou je výuka jednou za měsíc ve víkendových blocích trvajících od pátku do neděle, kdy TP byla vyučována jedenkrát týdně, což bylo vzhledem k cestování pro studenty finančně mnohem náročnější. M.B.: Dobře, děkuji a mohu se zeptat ještě, kdy byla akreditace TP zamítnuta?

Příloha A H.H.: To bylo v roce 2011, ale stalo se tak až po přijímačkách, proto momentálně na DIFA dostudovávají poslední studenti tohoto oboru. M.B.: Aha, takže poslední absolventi TP ukončí studium v příštím akademickém roce? H.H.: Ano. M.B.: A s akreditací oboru TaPDaV to bylo tedy časově jak? H.H.: Ta akreditace byla schválena v březnu 2013 a v dubnu se vyhlašovalo dodatečné přijímací řízení, které se konalo až v září 2013, což také do jisté míry ovlivnilo účast. A první ročník TaPDaV začal tedy studium akademickým rokem 2013/2014. M.B.: Skvěle, tak já Vám moc děkuji, to bude ode mne vše. H.H.: Není za co.

Příloha B SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu tanečního oboru? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 2. Finanční náročnost studia Jaká je výše školného za studium tanečního oboru? Pokud je školné odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho žáka na studium tanečního oboru na vaší ZUŠ? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné apod., bez školného.) _________ 3. Přijímání žáků Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali na taneční obor v následujících letech? Pokud je studium tanečního oboru rozděleno dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy kategorií zde: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Příloha B Počet přihlášených Počet přijatých 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou žáci na vaší ZUŠ vzděláváni? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Zprostředkovává vaše škola žákům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...

Příloha B SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – KONZERVATOŘ Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 2. Finanční náročnost studia Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho žáka na studium na vaší konzervatoři? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné, stravné apod.) _________ 3. Přijímání žáků Kolik dětí se přihlásilo na vaši školu a kolik jste jich skutečně přijali v těchto letech: Rok Počet přihlášených Počet přijatých

2010

2011

2012

2013

2014

Jakou mají přijaté děti zkušenost s tancem a příbuznými disciplínami? Odhadněte v procentech: Do přijetí na konzervatoř se tanci ani jiné aktivitě s důrazem na estetiku pohybu nevěnovali _________% Navštěvovali základní uměleckou školu _________% Navštěvovali baletní přípravku _________% Věnovali se jinému umění s důrazem na estetiku pohybu (např. artistika). Rozepište nejčastější případy. _________% …………………………………………………………………………………………………... Věnovali se sportu s důrazem na estetiku pohybu (moderní gymnastika, krasobruslení apod.). Rozepište nejčastější případy. _________% …………………………………………………………………………………………………...

Příloha B 4. Průběh studia Jaké zhruba procento žáků během celého studia konzervatoře „odpadne“ (nedospěje k absolutoriu/maturitě nebo při absolutoriu/maturitě neuspěje)? _________ Lze v míře „odpadnuvších“ žáků během studia vysledovat v posledních deseti letech nějaký trend? Pokud ano, co na něj, podle vás, má hlavní vliv (prosím, rozepište)? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 5. Absolvování žáků Kolik studentů absolvovalo a odmaturovalo na vaší škole v těchto letech: Rok Počet absolventů Počet maturantů

2010

2011

2012

2013

2014

6. Uplatnění absolventů a) Pokračování ve studiu Kolik vašich absolventů z let 2010 až 2014 bezprostředně pokračovalo ve studiu na vysoké škole? Rozepište, na jakých školách nejčastěji a jaké obory. _________ …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Odhadněte, jaké procento z vašich absolventů nakonec dosáhne vysokoškolského vzdělání? Rozepište, na jakých školách nejčastěji a jaké obory. _______% …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... b) Uplatnění v zaměstnání Uplatnění vašich absolventů z let 2010 až 2014 podle druhu zaměstnání: Kolik jich zhruba po absolutoriu vstoupilo do angažmá baletních souborů? _______% Kolik jich zhruba odešlo do oblasti nezávislého soudobého tance? _______% Kolik se jich zhruba po absolutoriu živilo jako tanečníci/tanečnice, aniž by byli v angažmá baletního souboru a nebo odešli do oblasti nezávislého soudobého tance? _______% Kolik absolventů se začalo profesně zabývat taneční pedagogikou? _______% Kolik jich zhruba po absolutoriu odešlo pracovat mimo tanec? _______% Kolik jich zhruba po absolutoriu nenašlo v prvních šesti měsících zaměstnání? _______% Místo, kde našli vaši absolventi z let 2010 až 2014 uplatnění: Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění ve městě působení školy? _________

Příloha B Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění mimo vaše město, ale v rámci republiky? Rozepište, do jakých souborů a skupin odcházeli nejčastěji. _________ …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění v zahraničí? Rozepište, do jakých souborů a skupin odcházeli. _________ …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 7. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou žáci na vaší konzervatoři vzděláváni? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Zprostředkovává vaše konzervatoř žákům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...

Příloha B SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – VYSOKÁ ŠKOLA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název katedry (ateliéru), instituce a adresa: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Obecné V následující tabulce vyplňte názvy oborů a zakřížkujte všechna políčka, která vaše katedra/ateliér pro dané obory nabízí. Název oboru TaPDaV

Denní Kombinované bakalářské magisterské doktorské bakalářské magisterské doktorské

2. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 3. Finanční náročnost studia Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho studenta na studium? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné, stravné apod.) _________ 4. Přijímání studentů Kolik studentů se přihlásilo na obor Taneční a pohybové divadlo a výchova a kolik jich bylo přijato v těchto letech: Rok Počet přihlášených Počet přijatých

2010

2011

2012

2013

2014

S jakou periodicitou otvíráte nové ročníky (též podle forem a cyklů studia)? …………………………………………………………………………………………………... V roce 2013: Jaký byl zhruba počet přijatých studentů podle absolvované střední školy: Absolventi tanečních konzervatoří a konzervatoří s tanečním zaměřením _________% Absolventi gymnázií _________%

Příloha B Absolventi jiných středních škol _________% Kolik studentů, kteří byli přijati v roce 2013, bylo (podle vašeho odhadu) absolventy jiných VŠ, popř. jakého zaměření? _________% …………………………………………………………………………………………………... Kolik studentů, kteří byli přijati v roce 2013, bylo (podle vašeho odhadu) zároveň zaměstnanci baletních / tanečních souborů? _________% 5. Absolvování studentů Kolik studentů ukončilo na vaší katedře/ateliéru své vysokoškolské studium státní závěrečnou zkouškou (bakalářskou, magisterskou, doktorskou) v následujících letech: Rok Absolventi BcA. studia Absolventi MgA. studia Absolventi Ph.D. studia

2010

2011

2012

2013

2014

6. Uplatnění absolventů Jaké je zhruba uplatnění absolventů za léta 2010–2014? Kolik jich zhruba našlo uplatnění v oboru? _________% Kolik jich zhruba našlo uplatnění mimo obor? _________% V jakých profesích a kde se nejčastěji uplatňují absolventi oboru? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 7. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou studenti vzděláváni? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Zprostředkovává vaše VŠ studentům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...

Příloha B SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – TANEČNÍ ŠKOLA/SKUPINA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí do vaší taneční školy/skupiny? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 2. Finanční náročnost Jaká je výše ročního členského příspěvku? Pokud jsou ceny odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho člena vaší taneční školy/skupiny bezprostředně spojené s touto zájmovou činností? (Myšleno jako náklady na kostýmy, poplatky za startovné na soutěžích apod., vyjma cestovní náklady, členský poplatek atp.) _________ 3. Přijímání členů Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali v následujících letech? Pokud je vaše taneční škola/skupina rozdělena do více složek dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy složek zde: …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...

Příloha B Rok 2010 2011 2012 2013 2014 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Kategorie Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 0 0 0 0 0

Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Počet přihlášených Počet přijatých 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou členové vaší taneční školy/skupiny vzděláváni? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Zprostředkovává vaše taneční škola/skupina členům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 5. Uplatnění tanečníků Nacházejí členové či bývalí členové vaší taneční školy/skupiny na základě dovedností a zkušeností zde nabytých uplatnění v oblasti tance? Pokud ano, ve které oblasti a na jakých pozicích? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Odhadněte procento takto úspěšných členů za rok? _________% 6. Lektoři - početní stavy (k 31. 1. 2014) Kolik je v lektorském týmu celkem interních zaměstnanců? _________ Kolik je v lektorském týmu celkem externích zaměstnanců? _________

Příloha B Kolik členů lektorského týmu (interní a externí zaměstnanci dohromady) mělo  základní vzdělání _________    

středoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) _________....................... středoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) _________....................... vysokoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) _________....................... vysokoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) _________.......................

Příloha C SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: Základní umělecká škola Jaroslava Kvapila, tř. Kpt. Jaroše 24, 602 00 Brno DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu tanečního oboru? Věk od 5 let, hudební cítění, pohybové dispozice Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? Talentové zkoušky 2. Finanční náročnost studia Jaká je výše školného za studium tanečního oboru? Pokud je školné odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. Přípravné studium (žáci ve věku 5 a 6 let), 1-2x týdně, celkem 2 vyuč. hod. – 2.200 Kč Základní studium (žáci ve věku 7-17 let), I. stupeň 1-2x týdně, II. stupeň 2x týdně, celkem 2-4 vyuč. hod. – 2.700 Kč Soubor lidových tanců Heřmánek (14-25 let), 1x týdně, celkem 3 vyuč. hod. – 2.200 Kč Studium pro dospělé (VŠ a pracující), 1-2x týdně – 20.000 Kč Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho žáka na studium tanečního oboru na vaší ZUŠ? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné apod., bez školného.) Nevím, o to se stará vedení školy. 3. Přijímání žáků Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali na taneční obor v následujících letech? Pokud je studium tanečního oboru rozděleno dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy kategorií zde: 1. Přípravné studium: každý rok cca 50 žáků 2. Základní studium: I. stupeň sedmiletý, II. stupeň čtyřletý - do všech ročníků každý rok celkem cca 15 žáků 3. Soubor lidových tanců Heřmánek: každý rok cca 6 členů (14-19 let) a 6 členů (19-26 let) 4. Studium pro dospělé Rok 2010 2011 2012 2013 2014 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Kategorie Počet přihlášených

Příloha C Počet přijatých 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou žáci na vaší ZUŠ vzděláváni? Přípravné studium: všeobecná obratnost, hudební vnímání, taneční hry a skladby Ostatní: moderní a výrazový tanec, lidový tanec, klasický tanec – balet Zprostředkovává vaše škola žákům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. ne

Příloha D SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – KONZERVATOŘ Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: Taneční konzervatoř Brno, Nejedlého 375/3 638 00 Brno-Lesná DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu? Scénický zjev, štíhlá postava, fyzické předpoklady, průměr známek 1,7 Součástí přijímacího řízení jsou talentové zkoušky. 2. Finanční náročnost studia Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho žáka na studium na vaší konzervatoři? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné, stravné apod.) 3 000 Kč 3. Přijímání žáků Kolik dětí se přihlásilo na vaši školu a kolik jste jich skutečně přijali v těchto letech: Rok 2010 2011 2012 2013 2014 28 50 34 47 44 Počet přihlášených 27 35 29 33 34 Počet přijatých *Počet přijatých většinou nesouhlasí se skutečným počtem v I. ročníku. Každý rok několik přijatých nenastoupí. Jakou mají přijaté děti zkušenost s tancem a příbuznými disciplínami? Odhadněte v procentech: Do přijetí na konzervatoř se tanci ani jiné aktivitě s důrazem na estetiku pohybu nevěnovali 0% Navštěvovali základní uměleckou školu 95 % Navštěvovali baletní přípravku 2% Věnovali se jinému umění s důrazem na estetiku pohybu (např. artistika). Rozepište nejčastější případy. 1 % - step Věnovali se sportu s důrazem na estetiku pohybu (moderní gymnastika, krasobruslení apod.). Rozepište nejčastější případy. 10 % - gymnastika, krasobruslení

Příloha D 4. Průběh studia Jaké zhruba procento žáků během celého studia konzervatoře „odpadne“ (nedospěje k absolutoriu/maturitě nebo při absolutoriu/maturitě neuspěje)? 20 % Lze v míře „odpadnuvších“ žáků během studia vysledovat v posledních deseti letech nějaký trend? Pokud ano, co na něj, podle vás, má hlavní vliv (prosím, rozepište)? Stále stejné příčiny: úraz, ztráta zájmu, fyzický stop stav, zvyšování nároků 5. Absolvování žáků Kolik studentů absolvovalo a odmaturovalo na vaší škole v těchto letech: Rok Počet absolventů Počet maturantů

2010 17

2011 16

2012 10

2013 15

2014 11

17

19

14

17

11

6. Uplatnění absolventů a) Pokračování ve studiu Kolik vašich absolventů z let 2010 až 2014 bezprostředně pokračovalo ve studiu na vysoké škole? Rozepište, na jakých školách nejčastěji a jaké obory. _________ AMU, JAMU, PdF MU, PF MU, FF MU, LF MU Odhadněte, jaké procento z vašich absolventů nakonec dosáhne vysokoškolského vzdělání? Rozepište, na jakých školách nejčastěji a jaké obory. _______% …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... b) Uplatnění v zaměstnání *Uplatnění v zaměstnání našich studentů nearchivujeme, netroufám si odhadnout v procentech jejich další zaměstnání. Uplatnění vašich absolventů z let 2010 až 2014 podle druhu zaměstnání: Kolik jich zhruba po absolutoriu vstoupilo do angažmá baletních souborů? _______% Kolik jich zhruba odešlo do oblasti nezávislého soudobého tance? _______% Kolik se jich zhruba po absolutoriu živilo jako tanečníci/tanečnice, aniž by byli v angažmá baletního souboru nebo odešli do oblasti nezávislého soudobého tance? _______% Kolik absolventů se začalo profesně zabývat taneční pedagogikou? _______% Kolik jich zhruba po absolutoriu odešlo pracovat mimo tanec? _______% Kolik jich zhruba po absolutoriu nenašlo v prvních šesti měsících zaměstnání? _______% Místo, kde našli vaši absolventi z let 2010 až 2014 uplatnění: Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění ve městě působení školy? _________

Příloha D Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění mimo vaše město, ale v rámci republiky? Rozepište, do jakých souborů a skupin odcházeli nejčastěji. _________ …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Kolik vašich absolventů našlo taneční uplatnění v zahraničí? Rozepište, do jakých souborů a skupin odcházeli. _________ …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 7. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou žáci na vaší konzervatoři vzděláváni? Klasické, moderní, lidové, historické tance Zprostředkovává vaše konzervatoř žákům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. Klasické

Příloha E SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – VYSOKÁ ŠKOLA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název katedry (ateliéru), instituce a adresa: Ateliér Taneční a pohybové divadlo a výchova, Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, Mozartova 1, 662 15 Brno DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Obecné V následující tabulce vyplňte názvy oborů a zakřížkujte všechna políčka, která vaše katedra/ateliér pro dané obory nabízí. Název oboru TaPDaV

Denní Kombinované bakalářské magisterské doktorské bakalářské magisterské doktorské x x

2. Podmínky pro přijetí ke studiu Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí ke studiu? Přijímací řízení: 1. kolo – bez účasti uchazečů – návrh vlastního pedagogického nebo uměleckého projektu 2. kolo – test všeobecného kulturního rozhledu, praktická zkouška z technik klasického, moderního, lidového tance a kreativního pohybu, pohovor Předpoklad: maturitní zkouška + zkouška z cizího jazyka + současný výkon pedagogické či umělecké praxe 3. Finanční náročnost studia Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho studenta na studium? (Myšleno pouze jako náklady bezprostředně spojené se studiem, tedy ne cestovné, stravné apod.) žádné 4. Přijímání studentů Kolik studentů se přihlásilo na obor Taneční a pohybové divadlo a výchova a kolik jich bylo přijato v těchto letech: Rok

Počet přihlášených Počet přijatých

2010

2011

2012

2013 – TaPDaV dodatečné přijímací řízení v září 14 10 – pak ale 2 ukončili studium a

2014

Příloha E přestoupily k nám 3 z HAMU a 1 z VŠMU S jakou periodicitou otvíráte nové ročníky (též podle forem a cyklů studia)? Jednou za dva roky V roce 2013: Jaký byl zhruba počet přijatých studentů podle absolvované střední školy: Absolventi tanečních konzervatoří a konzervatoří s tanečním zaměřením 3 + 2 hudebně-dramatická konzervatoř Absolventi gymnázií _________% Absolventi jiných středních škol 3 Kolik studentů, kteří byli přijati v roce 2013, bylo (podle vašeho odhadu) absolventy jiných VŠ, popř. jakého zaměření? 2 (taneční, Divadelní věda) Kolik studentů, kteří byli přijati v roce 2013, bylo (podle vašeho odhadu) zároveň zaměstnanci baletních / tanečních souborů? _________% *Při studiu: 1 zaměstnanec tanečního/baletního souboru, 1 pedagog na konzervatoři, 1 vysoká škola tanečního zaměření v Budapešti, 1 herečka … 5. Absolvování studentů Kolik studentů ukončilo na vaší katedře/ateliéru své vysokoškolské studium státní závěrečnou zkouškou (bakalářskou, magisterskou, doktorskou) v následujících letech: Rok Absolventi BcA. studia Absolventi MgA. studia Absolventi Ph.D. studia

2010

2011

2012

2013

2014

6. Uplatnění absolventů Jaké je zhruba uplatnění absolventů za léta 2010–2014? Kolik jich zhruba našlo uplatnění v oboru? _________% Kolik jich zhruba našlo uplatnění mimo obor? _________% V jakých profesích a kde se nejčastěji uplatňují absolventi oboru? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 7. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou studenti vzděláváni? Metodiky a techniky klasického, moderního, lidového tance, taneční improvizace, kreativní pohyb a tanec, základy choreografie

Příloha E Zprostředkovává vaše VŠ studentům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. Pohybové divadlo inspirované Butho Dance, Netradiční prvky v pohybovém divadle (znakový jazyk), Pohybové techniky v souvislosti se žonglováním, Základy komedie dell’arte, nabídka workshopů v rámci festivalu Tanec Praha

Příloha F SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – TANEČNÍ ŠKOLA/SKUPINA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: Magic Free Group, Václavská 16a, 603 00 Brno DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí do vaší taneční školy/skupiny? Podmínky jsou v dnešní době jiné než dříve. Je potřeba, aby děti byly alespoň malinko zapálené, a důležitou součástí je podpora rodičů. U mírně pokročilých a pokročilých tanečníků je už samozřejmě potřeba znát základy. Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? Zápis a následné rozdělení do odpovídající výkonnostní složky 2. Finanční náročnost Jaká je výše ročního členského příspěvku? Pokud jsou ceny odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. Baby studio 1 (3 roky) – začátečníci – 1x týdně – 3150 Kč Baby studio 2 (4-5 let) – začátečníci – 1x týdně – 3150 Kč Baby studio 3 (5-6 let) – začátečníci – 1x týdně – 3350 Kč Hip hop for kids 1 (7-8 let) – začátečníci – 1x týdně – 3350 Kč Hip hop for kids 2 (9-11 let) – začátečníci – 1x týdně – 3350 Kč Street dance (12-14 let) – začátečníci – 1x týdně – 3350 Kč SRPM (Sdružení rodičů a přátel Magicu) – začátečníci – 1x týdně – 3750 Kč Přípravka děti B (8-11 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 6800 Kč Přípravka děti C (5-8 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 6800 Kč Přípravka junioři B (12-14 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 6800 Kč Přípravka junioři C (11-13 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 6800 Kč Děti A (7-11 let) – pokročilí – 3x týdně – 7800 Kč Junioři A (11-13 let) – pokročilí – 3x týdně – 7800 Kč Dospělí A (od 15 let) – pokročilí – 3x týdně – 7800 Kč Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho člena vaší taneční školy/skupiny bezprostředně spojené s touto zájmovou činností? (Myšleno jako náklady na kostýmy, poplatky za startovné na soutěžích apod., vyjma cestovní náklady, členský poplatek atp.) Náklady člena, který objezdí všechny soutěže včetně mezinárodních, činí cca 10.000 Kč. 3. Přijímání členů Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali v následujících letech? Pokud je vaše taneční škola/skupina rozdělena do více složek dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy složek zde:

Příloha F 1. Baby studio 1 (3 roky) – začátečníci – 12 / 15 2. Baby studio 2 (4-5 let) – začátečníci – 20 / 25 3. Baby studio 3 (5-6 let) – začátečníci – 25 / 25 4. Hip hop for kids 1 (7-8 let) – začátečníci – 20 / 20 5. Hip hop for kids 2 (9-11 let) – začátečníci – 10 / 15 6. Street dance (12-14 let) – začátečníci – 25 / 25 7. SRPM (Sdružení rodičů a přátel Magicu) – začátečníci – 25 / 25 8. Přípravka děti B (8-11 let) – mírně pokročilí – 20 / 25 9. Přípravka děti C (5-8 let) – mírně pokročilí – 18 / 20 10. Přípravka junioři B (12-14 let) – mírně pokročilí – 23 / 25 11. Přípravka junioři C (11-13 let) – mírně pokročilí – 30 / 30 12. Děti A (7-11 let) – pokročilí – 22 / 20 13. Junioři A (11-13 let) – pokročilí – 33 / 35 14. Dospělí A (od 15 let) – pokročilí – 20 / 20 * Jedná se o počty členů ve složkách v sezóně 2014/2015 a dále o průměrný počet v každém roce Rok 2010 2011 2012 2013 2014 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Kategorie Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 0 0 0 0 0

Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Počet přihlášených Počet přijatých 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou členové vaší taneční školy/skupiny vzděláváni? U dětí od 3 do 6 let se jedná o základní metodiku, základní pohybovou průpravu, seznámení s tělem, prvotní koordinaci, protažení. U starších dětí jsou to již základy street dance. U pokročilých se jedná o různé taneční styly street dance - house, funk, pop, hip-hop, wack…

Příloha F Zprostředkovává vaše taneční škola/skupina členům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. Občas si pozveme lektory, kteří nám předávají své zkušenosti. 5. Uplatnění tanečníků Nacházejí členové či bývalí členové vaší taneční školy/skupiny na základě dovedností a zkušeností zde nabytých uplatnění v oblasti tance? Pokud ano, ve které oblasti a na jakých pozicích? Mnoho tanečníků kolem patnáctého roku s tancem končí. Ti ambiciózní se dostanou někam do muzikálu nebo jsou členy nějaké crew. Odhadněte procento takto úspěšných členů za rok? 1% 6. Lektoři - početní stavy (k 31. 1. 2014) Kolik je v lektorském týmu celkem interních zaměstnanců? 3 Kolik je v lektorském týmu celkem externích zaměstnanců? 3 Kolik členů lektorského týmu (interní a externí zaměstnanci dohromady) mělo základní vzdělání 0 středoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 5 středoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0 vysokoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 1 vysokoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0

Příloha G SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – TANEČNÍ ŠKOLA/SKUPINA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: Taneční studio B-Fresh, Klobásova 34, 625 00 Brno DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí do vaší taneční školy/skupiny? Radost z pohybu, kolektivní duch, samostatnost (u dětí – vydržet bez maminky), dobrý zdravotní stav, chuť a nadšení Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? Posledních 5 let pouze zápisem. 2. Finanční náročnost Jaká je výše ročního členského příspěvku? Pokud jsou ceny odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. Baby fresh (3-4 let) – začátečníci – 1x týdně – 3400 Kč Děti basic (5-6 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 1x týdně – 3400 Kč Little fresh (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 1x týdně – 3400 Kč Kids fresh (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 1x týdně – 3400 Kč Děti advanced (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 2x týdně – 7000 Kč Děti profi (6-10 let) – pokročilí – 3x týdně – 8000 Kč Teenage fresh (11-14 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 2x týdně – 5800 Kč Junioři basic (11-14 let) – mírně pokročilí a pokročilí – 2x týdně – 7000 Kč Junioři advanced (11-14 let) – mírně pokročilí a pokročilí – 2x týdně – 7000 Kč Junioři profi (11-14 let) – pokročilí – 3x týdně – 8000 Kč Family fresh (od 25 let) – kurz pro rodiče – 1x týdně – 3900 Kč Dospělí advanced II. (od 15 let) – začátečníci, mírně a středně pokročilí – 2x týdně – 7000 Kč Dospělí advanced I. (od 15 let) – středně pokročilí a pokročilí – 2x týdně – 7000 Kč Dospělí profi (od 15 let) – pokročilí – 3x týdně – 8000 Kč Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho člena vaší taneční školy/skupiny bezprostředně spojené s touto zájmovou činností? (Myšleno jako náklady na kostýmy, poplatky za startovné na soutěžích apod., vyjma cestovní náklady, členský poplatek atp.) Průměrně 10.000 Kč, profi složky ale tak 20.000 Kč určitě. 3. Přijímání členů Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali v následujících letech? Pokud je vaše taneční škola/skupina rozdělena do více složek dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy složek zde: 1. Baby fresh (3-4 let) – začátečníci – 10

Příloha G 2. Děti basic (5-6 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 15 3. Little fresh (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 15 4. Kids fresh (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 20 5. Děti advanced (6-10 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 30 6. Děti profi (6-10 let) – pokročilí – 25 7. Teenage fresh (11-14 let) – začátečníci a mírně pokročilí – 20 8. Junioři basic (11-14 let) – mírně pokročilí a pokročilí – 20 9. Junioři advanced (11-14 let) – mírně pokročilí a pokročilí – 25 10. Junioři profi (11-14 let) – pokročilí – 30 11. Family fresh (od 25 let) – kurz pro rodiče – 20 12. Dospělí advanced II. (od 15 let) – začátečníci, mírně a středně pokročilí – 15 13. Dospělí advanced I. (od 15 let) – středně pokročilí a pokročilí – 15 14. Dospělí profi (od 15 let) – pokročilí – 25 * Jedná se o počty členů složek v sezóně 2014/2015, ale v průměru se to takto pohybuje každý rok. Rok 2010 2011 2012 2013 2014 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Kategorie Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 6 7 8 9 1 0 0 0 0 0

Počet přihlášených Počet přijatých Rok Kategorie

2010 2011 2012 2013 2014 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Počet přihlášených Počet přijatých 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou členové vaší taneční školy/skupiny vzděláváni? Taneční styly street dance: House Dance, Hype, Lockin', Poppin', New Style, R'n'B Lyrics, Wackin', Vogue, Dancehall a Krump Zprostředkovává vaše taneční škola/skupina členům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. New style hustle, B-boying, Moderna, Freestyle rozvoj osobnosti

Příloha G 5. Uplatnění tanečníků Nacházejí členové či bývalí členové vaší taneční školy/skupiny na základě dovedností a zkušeností zde nabytých uplatnění v oblasti tance? Pokud ano, ve které oblasti a na jakých pozicích? Příležitostně v divadelních projektech, jinak nejčastěji jako taneční modelové, modelky, lektoři tance. Odhadněte procento takto úspěšných členů za rok? 5 členů 6. Lektoři - početní stavy (k 31. 1. 2014) Kolik je v lektorském týmu celkem interních zaměstnanců? 7 Kolik je v lektorském týmu celkem externích zaměstnanců? 5 Kolik členů lektorského týmu (interní a externí zaměstnanci dohromady) mělo  základní vzdělání 1  středoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 7  středoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0  vysokoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 4 – Bc. a Mgr.  vysokoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0

Příloha H SBĚR INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI – TANEČNÍ ŠKOLA/SKUPINA Tento dokument slouží pro účely budoucí bakalářské práce studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s názvem: Výuka tance v ČR se zaměřením na město Brno. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DAT Název instituce a adresa: Taneční skupina Efekt Dance Brno, Makovského nám. 3, 616 00 Brno DOTAZNÍKOVÁ ČÁST 1. Podmínky pro přijetí Jaké jsou podmínky či předpoklady jedince pro přijetí do vaší taneční školy/skupiny? Do začátečníků může být přijat každý. Jakým způsobem toto přijetí probíhá? Stačí pouze zápis či se konají i talentové zkoušky/konkurz? Konkurz, který slouží pouze k rozřazení zájemců do výkonnostních složek. 2. Finanční náročnost Jaká je výše ročního členského příspěvku? Pokud jsou ceny odstupňované dle věkové kategorie či početnosti hodin výuky, prosím, rozepište. Dětský kurz (3-6 let) – začátečníci – 1x týdně – 2100 Kč Dětský kurz (6-11 let) – začátečníci – 1x týdně – 2500 Kč Juniorský kurz (11-15 let) – začátečníci – 1x týdně – 2500 Kč Dospělácký kurz (od 15 let) – začátečníci – 1x týdně – 2500 Kč MINI přípravka (5-8 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 4200 Kč Dětská přípravka (8-11 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 4200 Kč Juniorská přípravka (11-16 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 4200 Kč Dospělácká přípravka (od 16 let) – mírně pokročilí – 2x týdně – 4200 Kč Dětská hlavní skupina (5-11 let) – pokročilí – 3x týdně – 6400 Kč Juniorská hlavní skupina (11-15 let) – pokročilí – 3x týdně – 6400 Kč Dospělácká hlavní skupina (od 15 let) – pokročilí – 2x týdně – 6400 Kč Jaké jsou průměrné roční náklady jednoho člena vaší taneční školy/skupiny bezprostředně spojené s touto zájmovou činností? (Myšleno jako náklady na kostýmy, poplatky za startovné na soutěžích apod., vyjma cestovní náklady, členský poplatek atp.) 18.000 Kč 3. Přijímání členů Kolik zájemců se přihlásilo a kolik jste jich skutečně přijali v následujících letech? Pokud je vaše taneční škola/skupina rozdělena do více složek dle věkových kategorií, vypište, prosím, názvy složek zde: 1. Dětský kurz (3-6 let) – začátečníci, Dětský kurz (6-11 let) – začátečníci, MINI přípravka (5-8 let) – mírně pokročilí, Dětská přípravka (8-11 let) – mírně pokročilí, Dětská hlavní skupina (5-11 let) – pokročilí 2. Juniorský kurz (11-15 let) – začátečníci, Juniorská přípravka (11-16 let) – mírně pokročilí, Juniorská hlavní skupina (11-15 let) – pokročilí

Příloha H 3. Dospělácký kurz (od 15 let) – začátečníci, Dospělácká přípravka (od 16 let) – mírně pokročilí, Dospělácká hlavní skupina (od 15 let) – pokročilí Rok 2010 1 2 Kategorie 40 30 Počet přihlášených 100 % Počet přijatých

3 20

2011 1 2 40 40

3 10

2012 1 2 40 40

3 10

2013 1 2 40 40

3 10

2014 1 2 40 40

Průměrné počty členů složek v každém roce jsou následující: Dětský kurz (3-6 let) – začátečníci – 20 Dětský kurz (6-11 let) – začátečníci – 20 Juniorský kurz (11-15 let) – začátečníci – 20 Dospělácký kurz (od 15 let) – začátečníci – 20 MINI přípravka (5-8 let) – mírně pokročilí – 20 Dětská přípravka (8-11 let) – mírně pokročilí – 20 Juniorská přípravka (11-16 let) – mírně pokročilí – 25 Dospělácká přípravka (od 16 let) – mírně pokročilí – 25 Dětská hlavní skupina (5-11 let) – pokročilí – 20 Juniorská hlavní skupina (11-15 let) – pokročilí – 25 Dospělácká hlavní skupina (od 15 let) – pokročilí – 25 4. Vyučované taneční žánry/styly V jakých tanečních žánrech/stylech jsou členové vaší taneční školy/skupiny vzděláváni? House dance, new style, lockin, break dance a další. Nejmenší děti se učí správnému cítění rytmu a hudby, práci v kolektivu apod. Zprostředkovává vaše taneční škola/skupina členům i workshopy tanečních žánrů/stylů, které se vymykají běžné výuce? Pokud ano, vypište, o jaké žánry/styly se jedná. Balet, gymnastika, akroba, freestyle 5. Uplatnění tanečníků Nacházejí členové či bývalí členové vaší taneční školy/skupiny na základě dovedností a zkušeností zde nabytých uplatnění v oblasti tance? Pokud ano, ve které oblasti a na jakých pozicích? …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Odhadněte procento takto úspěšných členů za rok? _________ 6. Lektoři - početní stavy (k 31. 1. 2014) Kolik je v lektorském týmu celkem interních zaměstnanců? 9 Kolik je v lektorském týmu celkem externích zaměstnanců? 2 Kolik členů lektorského týmu (interní a externí zaměstnanci dohromady) mělo  základní vzdělání 0  středoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 10

3 10

Příloha H 

středoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0  vysokoškolské vzdělání (doplňte tituly, o které se jedná) 1 – Bc.  vysokoškolské vzdělání v oblasti tance (doplňte tituly, o které se jedná) 0