Praha – Evropa – SvČt - na vlnách hudby a tance
Vážení a milí diváci, vážení a milí hosté, opČt po roce Vás vítá Zlatá Praha – mezinárodní televizní festival hudebních a taneþních poĜadĤ z celého svČta, který je již 42 let – a to i v dobách, kdy to bylo politicky nežádoucí – jednou z bran, které Prahu i celou naši zemi úþinnČ i atraktivnČ spojují s Evropou i celým svČtem. Díky renomé, které si festival vybudoval zejména v posledních deseti letech, neustále roste zájem zahraniþních producentĤ o to, se pĜedstavit právČ v Praze a pokusit se získat nČkterou z festivalových cen. Konkurence se neustále zvyšuje – letos bude o „Grand Prix Golden Prague “ i „ýeské kĜištály“ soutČžit již 150 poĜadĤ – a není proto divu, že ceny z našeho festivalu se stávají vysoce cenČnou trofejí. Domácímu publiku i odborníkĤm naopak program festivalu zprostĜedkuje zcela þerstvý pohled do svČtového dČní v oblasti hudby a tance, ale i kultury obecnČ, a to v takové mnohosti a intenzitČ, jichž není mocno žádné jiné médium a nelze jej ani získat osobní zkušeností. VždyĢ kde jinde mĤžete bČhem pouhých pČti dnĤ nejen potkat a slyšet, ale i dĤvČrnČ poznat Luciana Pavarottiho i jednoho z jeho designovaných nástupcĤ, Salvatore Licitru, shlédnout špiþkové produkce operních scén ve Vídni, PaĜíži, Amsterdamu, Madridu i Cardiffu, obdivovat choreografické mistrovství JiĜího Kyliána i Johna Neumeiera, zavítat do petrohradské Carské lóže i uprostĜed divoké uralské pĜírody naslouchat podmanivým tónĤm kuraje, v Dublinu si poslechnout Kronos kvartet þi s nČmeckými jazzmany procestovat celou jižní Ameriku? Ano, „Zlatá Praha“ do þeského hlavního mČsta pĜivádí prostĜednictvím hudby a tance celý svČt - a celý svČt, od Kanady po Japonsko, pĜijíždí do „Zlaté Prahy“, aby se zde setkal, poznal a hovoĜil o souþasných otázkách i perspektivách svého oboru. Letos budou tato mezinárodní setkání, z velké þásti pĜístupná i veĜejnosti, zvlášĢ reprezentativní. Na vrcholné úrovni se zde setkají zástupci našich tradiþních partnerĤ, dvou nejprestižnČjších mezinárodních organizací, pĤsobících v oboru – Mezinárodního hudebního centra IMZ z VídnČ i Evropské vysílací unie EBU z Bruselu – jejichž celodenní workshop bude vČnován „horkému“ tématu tzv. velkých práv. StejnČ hojná i reprezentativní však bude opČt i úþast zástupcĤ východoevropských televizních spoleþností a organizací, kteĜí na tradiþním semináĜi „Setkání s Východem“ pĜedstaví výbČr svých nejlepších produkcí z poslední doby. Tak tedy, vážení a milí,
vstupte a vítejte v pĤvabném novorenesanþním Paláci Žofín, a nechte se v samém srdci „Zlaté Prahy“, a pĜesto v klidu a v zeleni, unášet na vlnách hudby a tance do svČta, kde i nad zlem a smrtí vítČzí pravda krásy, poezie a emocí!
1
Co je na programu....
SOBOTA 7. KVċTNA 2005
DEN ZLATÉ PRAHY NA ŽOFÍNċ hudební vystoupení v zahradní restauraci volnČ pĜístupná veĜejnosti (s pĜímými vstupy do vysílání ýT) 14.00 – 17.00 ODPOLEDNE S DECHOVKOU – úþinkují kapely FRAJÁRKA a PRAŽŠTÍ MUZIKANTI se sólisty 18.00 – 19.00 PODVEýER U CIMBÁLU Jožka ŠmukaĜ a cimbálová muzika Aleše Smutného
16.00 – 20.00 Registrace a informace (lobby)
20.00
Zahajovací koncert (Velký sál) « Letem svČtem muzikálem » SvČtové i þeské muzikálové melodie Úþinkují : Lucie Bílá Yveta Dufková Daniel HĤlka Jan Ježek Velký orchestr Paláce Žofín Dirigent : František Preisler (pouze na pozvánky)
21.15
uvítací koktejl (Malý sál) (pouze na pozvánky)
2
Co je na programu....
NEDċLE 8. KVċTNA 2005 9.00 – 22.00 10.00 – 20.00 12.00 – 22.00
Registrace a informace (lobby) Tiskové stĜedisko (Velký sál – podloubí pod galerií) Videotéka (Velký sál) Ve videotéce jsou registrovaným návštČvníkĤm festivalu k dispozici videokazety se záznamy televizních poĜadĤ z oblasti hudby a tance z celého svČta, vzniklých v loĖském roce (poĜadĤ pĜihlášených do soutČže Zlaté Prahy i poĜadĤ mimosoutČžních) Letos mĤžete uvádČt i programy shromáždČné prostĜednictvím Hudební výmČnné burzy EBU (urþené výhradnČ odborné veĜejnosti) *
9.30 – 19.00
Setkání s Východem (Malý sál) Workshop a prezentace poĜadĤ z východních zemí Moderuje PhDr. Vlasta Smoláková, Divadelní ústav Praha
9:30 – 11.30
Euroasijská akademie pĜedstavuje poĜady svých þlenĤ uvádí Ludmila Bakeeva, vedoucí mezinárodních vztahĤ EATA, « Musika pobedy » (Hudba vítČzství) Speciální komponovaný program, vČnovaný 60. výroþí ukonþení Veké vlastenecké války a 2. svČtové války (viz podrobný program na str. ..)
12.00 – 18.00
Setkání s Východem (pokraþování)
19.00
Zasedání výboru IMZ (Restaurace Žofín) (neveĜejné jednání)
20.00 – 21.30
« Ruská Armáda ve Vatikánu » (Malý sál) záznam koncertu Alexandrovova souboru ve Vatikánu, konaný v loĖském roce na podzim na poþest papeže Jana Pavla II ; pĜedstaví iniciátor a producent projektu, pan Andrea Andermann z Itálie
* Cílem Hudební výmČnné burzy EBU je propagace šíĜení a vysílání televizních poĜadĤ zamČĜených na vážnou hudbu a tanec v Evropském vysílacím prostoru prostĜednictvím výmČny mezi þleny EBU. Jedná se o poĜady s ukonþenou prvotní komerþní životností, které si ovšem stále zasluhují pozornost ze strany rozhlasových a televizních spoleþností. Se svou zásobou více než 40 poĜadĤ nabízí HVB slušný pĜehled o stavu evropské hudební scény a produkce v uplynulém desetiletí. VČhlasný Ruhrský festival organizovaný Gerardem Mortierem tu reprezentují již tĜi poĜady. Tento první katalog HVB zachycuje výkony takových umČlcĤ, jakými jsou Mariss Jansons, Zoltán Kocsis, Ton Koopman, René Jacobs, Boris BČlkin, Mstislav Rostropoviþ þi Maria Joao Piresová. http://www.ebu.ch/en/television/collections/music exchange.php
3
HLAVNÍ POROTA
PĜedseda: François Duplat (Francie) Bel Air Media
Toshio Asaoka (Japonsko) NHK
Chris Hunt (Velká Británie) Digital Classics PLC
Marie Kuþerová (ýeská republika) ýeská televize Brno
Anca Monica Pandelea (NČmecko) ZDF
Tatiana Sidorova (Ruská federace) Channel Kultura
Barbara Willis Sweete (Kanada) Rhombus Media Inc. 4
FRANÇOIS DUPLAT Výkonný Ĝeditel Bel Air Media, Francie Narodil se v roce 1945 ve Francii a absolvoval studium politických vČd na Štrasburské univerzitČ. PĜesto svou profesionální kariéru koncem 60. let zahájil ve filmovém oboru, a to hned spoluprací se slavným francouzským režisérem Louisem Mallem. V roce 1971 zaþal pĤsobit v produkþní a distribuþní spoleþnosti v MnichovČ, a od té doby se jeho profesionální život odehrával na pomezí francouzské a nČmecké kultury. Duplat mj. organizoval filmový festival CINE MONDE v MnichovČ, na nČmž uvádČl filmy tehdy mladých nČmeckých tvĤrcĤ, napĜíklad Rainera Wernera Fassbindera a Wima Wenderse, ale zároveĖ v NČmecku propagoval filmy francouzské, mj. i záznamy divadelních produkcí režisérky Ariane Mnouchkine. V nČkolika distribuþních spoleþnostech - mj. CONCORDE FILMVERLEIH a NEF 2 FILMVERLEIH – uvádČl na nČmecký trh vynikající zahraniþní i domácí filmy takových režisérĤ, jako Carlos Saura, Richard Attenborough, Bertrand Tavernier, Billy Wilder, Louis Malle, Lars von Trier þi Margarethe von Trotta. PostupnČ se zaþal vČnovat i filmové produkci a jeden z jeho filmĤ, na nČmž pĤsobil jako výkonný koproducent, Usual Suspects režiséra Bryana Singera, získal dva Oskary. Od 80. let byl Duplat také þasto zván jako porotce þi host na všechny významné mezinárodní televizní festivaly. Poþátkem 90. let Françoise Duplata zlákal svČt televize. V PaĜíži založil vlastní televizní produkþní spoleþnost BEL AIR MEDIA, s níž se specializuje na tvorbu kvalitních umČleckých televizních programĤ, zejména z oblasti hudby, opery a baletu, pĜi nichž spolupracoval mj. s dlouholetým intendatem salcburského festivalu Gérardem Mortierem.VýbČr posledních titulĤ z jeho produkce je víc než úctyhodný: « Turn of the screw » – Festival d’Aix en Provence, 2001 « Fledermaus » – Salzburger Festspiele, 2001 « Tambours sur la digue » – Théâtre du Soleil - Ariane Mnouchkine, 2002 « Béatrice di Tenda » –Opernhaus Zurich, 2002 « Berlioz´ Requiem » – Orchestre de Paris, 2002 « Le Balcon » – Festival d’Aix en Provence, 2002 « Ơugene Onegin » – Festival d’Aix en Provence, 2002 « DvoĜáks Requiem» - Cathédrale de Chartres, 2002 « Anne Sofie von Otter, Thomas Quasthoff and Claudio Abbado celebrate Schubert » - Cité de la Musique 2003 « Die Entführung aus dem Serail » Opernhaus Zurich , 2003 « Otello » Maggio Musicale Fiorentino – Florencie, 2003 « The Pharaoh’s Daughter » - Bolšoj tČatr, 2003 « Die Meistersinger von Nürnberg - Wagner » - Opernhaus Zurich, 2003 « In den Winden im Nichts » - Opernhaus Zurich, 2004 “L’Amour des 3 oranges” – Festival d’Aix-en-provence, 2004 « Pique dame » - Bolšoj tČatr, 2005 « Hercules » - Opéra de Paris, 2005 V poslední dobČ spolupracuje na tvorbČ kulturních dokumentĤ pro spoleþnosti ARTE, La Cinquième a France 3. PoĜady z produkce Bel Air Media jsou také pravidelnými úþastníky Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. 5
TOSHIO ASAOKA Výkonný programový Ĝeditel NHK, Japonsko Narodil se v Tokyu v roce 1947. V roce 1974 absolvoval v oboru muzikologie na Graduate School of Tokyo University of Fine Arts and Music. V roce 1974 se stal programovým Ĝeditelem oddČlení klasické hudby v NHK (Japan Broadcasting Corporation). Od roku 1990 zaþal pĤsobit též jako tajemník svČtvoznámého NHK Symphony Orchestra. V roce 1994 se stal hlavním producentem v oddČlení hudebních a divadelních poĜadĤ v NHK a pozdČji, v roce 2001, i výkonným producentem. O rok pozdČji byl jmenován výkonným programovým Ĝeditelem v NHK. V NHK aktivnČ rozvíjel tvorbu poĜadĤ klasické hudby pro televizi i rozhlas. Pro NHK Symphony Orchestra vytváĜel dramaturgii koncertĤ, abonentských i mimoĜádných, jejichž poþet pĜesáhl sumu 130 titulĤ roþnČ. BČhem svého þtyĜletého pĤsobení u orchestru sehrál klíþovou roli pĜi získání mezinárodnČ uznávaného dirigenta Charlese Dutoita jako šéfa orchestru. Od roku 2001 spolupracuje pan Asaoka s Ĝadou producentĤ a spoleþností na ambiciózních koprodukþních projektech a vytváĜí roþnČ pĜes 25 poĜadĤ. V roce 2002 sjednal s BBC tĜíletou spolupráci pĜi tvorbČ Hi-Definition poĜadĤ klasické hudby. CHRIS HUNT hlavní producent Digital Classics, Vellá Británie Chris Hunt, narozený v roce 1954 v Bristolu, je jedním z nejvýznamnČjších producentĤ a režisérĤ filmĤ a televizních hudebních i divadelních poĜadĤ ve Velké Británii. Drží pozoruhodný rekord: všechny jeho filmy po roce 1991, jejichž poþet je dvojciferný, byly nominovány nebo získaly významné svČtové ceny, kterých má Hunt na svém kontČ již více než 40. V roce 1999 Chris Hunt založil spoleþnost Digital Classics plc, jež se zabývá šíĜením umČleckých filmĤ po internetu a která si záhy vybudovala znaþné renomé. Tato spoleþnost splynula s Iambic Productions, otevĜela servisní oddČlení tv kanálĤ, a zaþala regulativnČ pĤsobit proti využívání filmového katalogu NVC Arts, který se nyní stal základem, o nČjž se opírá pĤsobení Digital Classics Distribution. Mezi jeho posledními produkcemi jsou: Kiss Me Kate’ a Elaine Stritch at Liberty, které byly obČ pĜevedeny z divadelní podoby show na Broadwayi do podoby filmu (druhý získal 2 ceny Emmy udČlované produkcím v hlavním vysílacím þase); film o GounodovČ opeĜe, Romeo a Julie, natoþený v exteriérech s hvČzdným párem Robertem Alagnou a Angelou Gheorghiu; filmová adaptace produkce Royal National Theatre Kupec benátský; spoleþnČ režírovaný s Trevorem Nunnem; Oklahoma!, filmová verze slavného muzikálu Rodgerse a Hammersteina, jež získala cenu Emmy; Living and Dying for Art and Love, film o Marii Callas a jejím nepĜekonatelném provedení Tosky ; Michael Jackson – The Music, významný film o hudební tvorbČ hvČzdy sužované Ĝadou problémĤ, a Super Troupers, hraný dokumentární film o skupinČ ABBA, v koprodukci se spoleþností Universal.
6
MARIE KUýEROVÁ ŠéfdramaturgynČ hudební redakce ýeská televize Brno Narodila se v roce 1959 v BrnČ. Ve svém rodném mČstČ vystudovala muzikologii na MasarykovČ univerzitČ. Publikovala nČkolik þlánkĤ o staré hudbČ a pracovala také na poli janáþkovského výzkumu - jako editor kritického vydání Janáþkova díla a jako odborník v janáþkovském památníku. Od roku 1989 pracuje v brnČnském studiu ýeské televize. Zaþínala jako dramaturg v hudebním oddČlení, ale velmi záhy stála pĜed úkolem obsahové a dramaturgické pĜemČny zavádČním nových formátĤ. V roce 1992 byla jmenována do funkce šéfdramaturga hudební redakce, nyní Centra hudební a divadelní tvorby. Zaþátkem devadesátých let dramaturgicky vyvíjela a produkovala dokumentární cyklus Orbis Musicae Pictus, který poprvé ucelenČ pĜedstavil unikátní moravské archívy barokní hudby. V roce 1994 stála producentsky za vznikem CD a cenČného dokumentu Tenkrát zlatým písmem, pĜedstavujícím první þeskou operu z pera F.V.Míþi z roku 1730. Od samého zaþátku Marie Kuþerová sledovala hvČzdnou kariéru Magdaleny Kožené. Produkovala nČkolik jejích koncertĤ i odlehþený portrét Mezzosoprano. ZamČĜuje se také na další silnou osobnost – Ivu Bittovou, která je považována za jednu z nejoriginálnČjších autorek a interpretek soudobé svČtové hudební scény. V roce 2002 produkovala mimoĜádný koncert Come Dearest s Nederlands Blazers Ensemble a v roce 2003 portrét Divná sleþinka. Od roku 2002 je Marie Kuþerová þlenem výboru Skupiny hudebních a taneþních expertĤ EBU. Jako koproducent pracovala na mezinárodních koprodukþních projektech (Evropské hudební koĜeny, Zápisník zmizelého, Izrael tanþí, PĜíhody lišky Bystroušky, Památka na OsvČtim, Beethovenovy vlasy, SoutČž mladých taneþníkĤ Eurovision).
ANCA-MONICA PANDELEA Vedoucí hudební redakce, ZDF, NČmecko Narodila se v roce 1952 v Rumunsku. Studovala klavír na vídeĖské konzervatoĜi, kde absolvovala v roce 1975. Poté vystupovala nČjaký þas koncertnČ v Rakousku, NČmecku a Spojených Státech. Od roku 1980 pracovala jako nezávislá filmaĜka, režisérka, producentka a poþátekm 90. let jako jako tisková mluvþí pro TELDEC CLASSICS INTERNATIONAL. Od roku 1992 pracovala jako redaktorka pro ZDF. Pod jejím vedením vznikal hudební poĜad “Apropos Musik”, podílela se na vzniku seriálu “Götterfunken”, jehož epizody byly vČnovány Luciano Pavarottimu, Giuseppe Sinopolimu, Angele Gheorghiu a mnoha dalším. BČhem této doby produkovala rovnČž velký poþet hudebních dokumentĤ, mimo jiné o RenatČ Tebaldi a Salcburském festivalu, stejnČ jako poĜady o hudebním klanu rodiny Mehtových nebo o 450 letech existence Staatskapelle Dresden. Od roku 1997 pracuje A.M.Pandelea ve vedení poĜadu hudebních aktualit v ZDF, které zahrnují napĜ. pĜímé pĜenosy z novoroþních koncertĤ Berlínských filharmonikĤ a show “Echo der Stars”. V Ĝíjnu 2001 byla jmenována vedoucí hudební redakce ZDF.
7
TATIANA SIDOROVA Šéfredaktorka Kanál Kultura, Ruská federace Narodila se v roce 1964. V roce 1988 absolvovala moskevskou ýajkovského konzervatoĜ. V letech 1988-1998 pracovala v rozhlasovém stanici Orpheus, vČnující se klasické hudbČ. Od roku 1998 pĤsobí jako šéfredaktorka televizního kanálu "Kultura". Tatiana Sidorova je autorkou televizních filmĤ o vynikajících ruských skladatelích minulosti i pĜítomnosti. (M.Glinka, P. I. ýajkovskij, S. Gubaidulina, A. Schnittke). Film o Sofii GubaidulinČ získal cenu poroty na festivalu "Zlatá Praha". PĤsobí pravidelnČ jako dramaturg pĜímých pĜenosĤ z Mariinského divadla. Je autorkou Ĝady þlánkĤ o významných hudebních událostech. Je þlenkou moskevského Svazu skladatelĤ a hudebních vČdcĤ. BARBARA WILLIS SWEETE Režisérka, RhombusMedia Inc. , Kanada Narozena v Britské Columbii, absolvovala v KanadČ obor hry na klavír na Royal Conservatory of Music a bakaláĜské studium na University of Western Ontario. V roce 1997 obdržela cenu za vynikající výkon od instituce Women in Film and Television - Toronto (WIFT-T). V roce 1998 získala titul Doctor of Letters (honoris causa) od York University a v roce 2003 byla jedním ze dvou laureátĤ Professional Achievement Award, kterou udČluje University of Western Ontario. Jako zakládající partner spoleþnosti Rhombus Media Inc. produkovala a režírovala od roku 1979 více než 30 filmĤ. Je považována za jednu z nejvýznamnČjších svČtových režisérek hudebních a taneþních dokumentĤ. Spolupracovala se známými choreografy Larem Lubovitchem, James Kudelkou a Markem Morrisem, s takovými hudebními hvČzdami jako Kiri Te Kanawa, Dudley Moore, The Canadian Brass, Seiji Ozawa a Yo-Yo Ma. Její filmy byly promítány na významných svČtových festivalech a byly ocenČny na soutČžích v Torontu, Montrealu, Banffu, New Yorku, Chicagu, Columbusu, Houstonu, Oaklandu, San Francisku, Los Angeles a PaĜíži. Barbara Willis Sweete získala nČkolikrát Gemini Awards, cenu Genie za film Perfect Pie, tĜi International Emmys za tv dokumentární seriál Concerto, Pictures on the Edge a Yo-Yo Ma: Inspired by Bach, stejnČ jako tĜi nominace na Grammy za Don Giovanni Unmasked,"Pictures on the Edge a The Planets. BČhem posledních tĜí let Willis Sweete režírovala sedm filmĤ. Jeden z nich, The Four Seasons, pĜedstavuje choreografickou vizi Jamese Kudelky na Vivaldiho slavnou hudbu. Druhý, Don Giovanni Unmasked, je provokativnČ novou interpretací Mozartova mistrovského díla a uvádí skvČlého ruského pČvce, barytona Dmitrije Chvorostovského. Oba poĜady získaly ocenČní po celém svČtČ. V této dobČ Willis Sweete take vytvoĜila svĤj první hraný film Perfect Pie, poutavé drama Judith Thompsonové,odehrávající se na venkovČ v provincii Ontario. Téhož roku Willis Sweete také režírovala dokument o nové pČvecké hvČzdČ Aselin Debison, nazvaný Aselin Debison: Sweet is the Melody.
8
STUDENTSKÁ POROTA
PĜedseda: Gregor Burgenmeister (Francie) Univerzita Hamburk
Patrik Gémeš (Slovensko) Akademie umČní, Banská Bystrica
Gabriela Haukvicová (ýeská republika) Akademie múzických umČní, Praha
Barbara Stößel (NČmecko) Univerzita Lipsko
Olessia Kochanova (Ruská federace) Ruská akademie divadelního umČní (GITIS), Moskva
9
GREGOR BURGENMEISTER Je od roku 2000 studentem filosofie a teorie médií na UniverzitČ v Hamburku. Jeho dosavadní profesionální zkušenost: 2001 hudební poradce, hra „Gefesselte Phantasie“, režie: David Hannak 2003 asistent režie u hraného filmu „Strafversetzt“, Morgana Film, režie: Philip Taraz 2004 manažér exteriérĤ u filmu „Charlotte und ihre Männer“, NDR/Relevant Film 2004 praxe ve Studiu Hamburg International Production 2004 manažér exteriérĤ u filmu „Tryptique de Boulez/Grüber“, Bel Air Media 2005 scénáĜ, produkce a režie krátkého filmu „Das Blaue vom Himmel“
PATRIK GÉMEŠ Patrik Gémeš se narodil 5. prosince 1982 v MartinČ ve Slovenské republice. Od roku 2001 je studentem Akadémie umení, fakulty výtvarných umČní, v Banské Bystrici. GABRIELA HAUKVICOVÁ se narodila v roce 1976 v Praze. Po studiu na JanáþkovČ konzervatoĜi v OstravČ ( 1993-1999) v oboru sólový zpČv pĤsobila nejprve ve Slezském divadle v Opava ( 2000 - 2002 ). Od roku 2002 zahájila studium operní režie na HAMU ve tĜídČ profesora Miloslava Nekvasila. SouþasnČ pĤsobí jako asistentka režie v Národním divadle. BARBARA STÖSSEL Od Ĝíjna 2003 studuje teorii divadla a kultury a žurnalistiku na Lipské univerzitČ. V létČ roku 2004 pracovala v hudebním oddČlení ZDF v Mohuþi. Byly jí svČĜovány medailonky umČlcĤ pro tisk a podklady pro tiskové konference. OLESSIA KOCHANOVA Se narodila v roce 1985. Absolvovala studia na moskevské ýajkovského konzervatoĜi, obor klavír. Nyní studuje ve tĜetím roþníku na moskevské Akademii GITIS, FakultČ Teorie a dČjin divadla.
10
Setkání s Východem - popáté Ne 8.5., 9.30 – 19.00, Malý sál
Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha se už v dobČ svého vzniku stal jednou z kulturních akcí, pĜi níž i v abnormálních podmínkách totalitního režimu vznikaly nové kontakty mezi televizními stanicemi východního bloku a renomovanými západoevropskými a americkými televizními producenty a tvĤrþími pracovníky. K tomuto bezpochyby pozitivnímu dČdictví se festival, nyní ovšem již zcela vČdomČ a svobodnČ, pĜihlásil znovu pĜed pČti lety, kdy do svého programu zaĜadil tvĤrþí dílnu Setkání s Východem. V jejím prĤbČhu je nyní každoroþnČ prezentována televizní hudební a taneþní tvorba nejen z Ruska a z bývalých sovČtských republik, ale také ze zemí stĜední a jihovýchodní Evropy. Partnerem letošního jubilejního 5.roþníku této dílny-semináĜe je Euroasijská filmová a televizní akademie (EATA). Tato instituce, sdružující producentské spoleþnosti a organizace z bývalých sovČtských republik, pĜipravila pro dopolední þást Setkání s Východem komponovaný programový blok, který je pod názvem „Hudba vítČzství“ vČnován 60. výroþí ukonþení Velké vlastenecké války, resp. 2. svČtové války. ěeditelka sekce mezinárodních vztahĤ této instituce Ljudmila Bakeeva v nČm formou ukázek pĜedstaví výbČr poĜadĤ þlenských produkcí EATA, z nichž nČkteré jsou pĜihlášeny i do oficiálního programu festivalu. Z nich si pozornost zaslouží napĜíklad dokumenty, vČnované v souþasnosti patrnČ nejslavnČjšímu ruskému dirigentovi Valeriji Gergievovi þi jedné z legend ruské choreografie Igoru Mojsejevovi, filmová koláž „Ve službách hudby“ originálním zpĤsobem zachycující organizaci a nácvik hudební þásti každoroþní vojenské pĜehlídky na Rudém námČstí v MoskvČ þi pĜíspČvky z oblasti lidové hudby z oblasti Uralu („Tanec kuraje“) þi Kazachstánu („Srdeþné pozdravy od hostitelĤ“ podrobnČjší údaje k tČmto poĜadĤm viz festivalový katalog). V odpolední þásti dílny-semináĜe kromČ dalších dvou ruských pĜíspČvkĤ pĜedstaví svou tvorbu soukromé televizní spoleþnosti z Kyrgyzstánu, Moldavska a Lotyšska, a v závČru pak se sérií poĜadĤ bude prezentovat bulharská státní televize.
j
j
j
j
Moderátorkou a prĤvodkyní celého programu bude již tradiþnČ PhDr. Vlasta Smoláková, odborná pracovnice Divadelního ústavu v Praze a specialistka na oblast ruského divadla a ruské kultury vĤbec. Zeptali jsme jí proto na její názor na letošní nabídku: „Program semináĜe Setkání s Východem je již tradiþnČ obdobnČ pestrý, rozmanitý a rĤznorodý jako Východ sám. Takže také letos bude pĜedvedeno velmi široké žánrové spektrum prezentované hudby: symfonický koncert se bude stĜídat s bulharským folklórem, jazzový festival s operou. RĤzné budou pochopitelnČ i zpĤsoby uchopení materiálu a také možnosti a ambice konkrétních tvĤrcĤ. PĜi posuzování v semináĜi vyžaduje každý poĜad specifický pĜístup, nalézt spoleþná kritéria je prakticky nemožné. PĜi dané rozmanitosti jde v zásadČ o rozpoznání kvality v tom elementárním, ale základním smyslu: o ocenČní profesionální i lidské poctivosti a tvoĜivosti pĜístupu k tématu. Dramaturgicky je rozhodnČ zajímavé už to, že se se dvČma poĜady pĜedstaví Moldavská státní televize a trojice poĜadĤ dovolí uþinit si pĜedstavu o souþasné tvorbČ Bulharské státní televize.“
11
PhDr. Vlasta Smoláková Nar. 1952, absolvent FF UK , obory divadelní vČda a dČjiny umČní, PhDr, CSc. ěadu let pedagogické pĤsobení na FF UK, hlavní specializace: dČjiny ruského divadla (též pĜeklady her z ruštiny), po 1989 pĤsobila též v divadelní praxi - dramaturg režiséra Petra Lébla (Divadlo Na zábradlí). V letech 1996 – 2001 pracovala jako kulturní atašé na Velvyslanectví ýR v MoskvČ, od 2001 je odbornou pracovnicí Divadelního ústavu v Praze, na festivalu Zlatá Praha vede „Setkání s Východem“ poþtvrté.
12
SETKÁNÍ A VÝCHODEM – PROGRAM: 9:30 – 11.30
Euroasijská akademie pĜedstavuje poĜady svých þlenĤ uvádí Ludmila Bakeeva, vedoucí mezinárodních vztahĤ EATA, Speciální komponovaný program, vČnovaný 60. výroþí ukonþení Veké vlastenecké války a 2. svČtové války: 1. „Hlasy války“, režie Aleksej Denisov Russkij mir, Moskva, Ruská federace 2. „Hudba vítČzství“, režie Ljudmila Bakeeva a Valerij Grošev za použití ukázek z filmĤ: Služba hudbČ (v programu MTF) Modrý šáteþek (v programu MTF) ZuĜivý Valerij Gergiev (v programu MTF) Konstantin Sergejev. Pro a contra To je sám Bardin Pramen þistoty Srdeþné pozdravy od hostitelĤ (v programu MTF) Igor Mojsejev. Mistr tance (v programu MTF) Tamara Karsavina. Fantasie na téma Asimilace (v programu MTF) Pastorální Jurij TČmirkanov Tanec kuraje (v programu MTF)
12.00 – 18.00
Setkání s Východem (pokraþování) Kurmaganzy Kyrgyzstánská privátní televize, uvádí Adil Turdukulov, producent Dmitry Khvorostovski Koncert Dmitrije Chvorostovského k 60. výroþí blokády Leningradu, Teleradiokompanija Peterburg, uvádí Anna Alexeeva, režisérka ZemČ umČní (Teritorija iskusstva) GTRK Samara, uvádí VČra Baraniková, dramaturgynČ Árie dokument o slavné moldavské operní pČvkyni Marii Ciobotari, Moldavská státní televize, uvádí Vlado Drug, režisér Trigon dokument o jazzovém moldavském festivalu, uvádí Violeta Gorgos, producent a režisér
13
Krátké ukázky poĜadĤ z Lotyšska, privátní studio Adoria – Liana Koþetkova Bulharská státní televize se pĜedstavuje : Barvy Balkánu (Colour of Balkans) Srbská státní televize, režisérka a autorka scénáĜe Maija Kováþ Noþní stíny Moderní divadelní pĜedstavení tvoĜené pohybem a hrou stínĤ. Pojednává o složitosti lidských vztahĤ a chování, o vzájemném odcizení a pĜekážkách v hledání správné životní cesty. Bulgarsko horo Hudební program pĜedstavující bulharskou lidovou instrumentální hudbu a tanec. HvČzdou programu je Berkovský dechový a taneþní soubor ýinari. Film rozehrává pestrou paletu tónĤ a barev a líþí bohatství bulharského instrumentálního a taneþního folklóru Jazz Time Hudební program uvádČjící dvojici hvČzdných hostĤ – slavného bulharského jazzového pianistu Milþo Levþeva a kanadského hráþe na bicí Michela Lamberta. V poĜadu zazní skladby “Morning Mystery”, “Earl George Lambert”, “Blue in White” a “Ripped Wing.”
14
Ruská armáda ve Vatikánu Ne 8.5. , 20.00 hodin, Malý sál
15. Ĝíjna 2004 se ve Vatikánu uskuteþnil pozoruhodný koncert. Nikoliv se zbranČmi, ale na kĜídlech hudby pĜijela do Vatikánu ruská armáda, aby uctila výroþí pontifikátu papeže Jana Pavla II. Sbor ruské armády, slavní „Alexandrovci“, který existuje už více než 75 let, provedl v doprovodu svého orchestru nČkteré ze známých a oblíbených ruských lidových písní, které vyjadĜují krásu „ruské duše“, a pĜidružený taneþní soubor pĜedvedl tradiþní choreografie. Celý soubor, který již vystupoval ve více než 70 zemích, þítá na 150 þlenĤ. New York Times o nČm napsaly: „Žádný jiný sbor dosud neoslovil obecenstvo z tak rĤzných kultur a vČkových skupin. ZpČváci ve vojenských uniformách ruské armády pĜedvádČjí hlasy, jakými by se ráda pyšnila každá rocková kapela i operní scéna.“ Televizní a filmový pruducent Andrea Andermann a jeho Rada Film již po léta pĜipravují produkce velkolepých kulturních akcí, vysílaných v mezinárodních pĜenosech do více než 125 zemí (napĜ. „La Traviata v PaĜíži“, „Tosca v prostĜedí a dobČ Toscy“). ZámČrem projektu „Ruská armáda ve Vatikánu“ bylo pĜedstavil pĜi tak mimoĜádné pĜíležitosti ve Vatikánu jeden z nejreprezentativnČjších umČleckých souborĤ v Rusku. Italská televize RAI Uno tuto událost za osobní úþasti papeže pĜenášela v živém pĜenosu a poté byl vytvoĜen 90 minutový dokument pro distribuci do celého svČta. HvČzdami tohoto výjimeþné akce byli kromČ úþinkujících i trojnásobný držitel Oscara Vittorio Storaro, dekoraci navrhl sochaĜ Maria Ceroli. Naši projekci uvede osobnČ producent filmu Andrea Anderman.
15
Servis pro novináĜe
¾ Tiskové stĜedisko 42. MTF Zlatá Praha (TS) zaþne pracovat 8.kvČtna ve 10 hodin v podloubí pod galerií Velkého sálu (1. patro) a bude pĜístupno vždy do 20 hodin, 11. kvČtna do 12 hodin. Tiskové stĜedisko bude pracovat v tomto personálním složení: - PhDr. Magdalena Živná, tisková mluvþí - PhDR. Ivan Žáþek, redaktor Festivalových News - Mgr. Daniela Furthnerová, pĜekladatelka - Aleš ěíha, asistent TS Vám sdČlí všechny aktuální informace, potĜebné pro Vaši práci, na požádání zprostĜedkuje rozhovory s festivalovými osobnostmi, máme pro Vás pĜipravenou i základní technickou podporu (1 PC s Internetem, telefonní a faxovou linku). A rádi Vás uvidíme, i když zrovna nebudete nČco konkrétního potĜebovat! ¾ „Festivalové minuty“, televizní kronika z prĤbČhu MTF, bude v ýT vysílána v tČchto termínech: 8.5.
23,15 ýT 2
9.5.
22,45 ýT 2
10.5.
22,45 ýT 2
11.5.
21,20 ýT 2
KromČ toho 7.5. ve 22,50 na ýT 1 bude uveden záznam zahajovacího koncertu, 11. kvČtna ve 20, 00 na ýT 2 kanadský televizní film Beethovenovy vlasy, jeden z pĜíspČvkĤ letošního roþníku.
16
