1
Praha (Pražský hrad, Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha) Nejvýznamnější církevní památkou v České republice je katedrála sv. Víta (a nově i sv. Vác2
6
lava a Vojtěcha) na třetím nádvoří Pražského hradu | 1 |. Její typická silueta patří k charakteristickým dominantám a symbolům Prahy. Historie tohoto chrámu je téměř tak stará 3
jako sám Hrad. Jeho předchůdcem byly dvě svatyně stejného zasvěcení – předrománská rotunda se čtyřmi protáhlými apsidami z let 926–930, vybudovaná knížetem Václavem, a románská bazilika knížete Spytihněva z let 1060–1096. Stála až do roku 1344, kdy se na jejím místě z iniciativy krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla začala budovat nová rozsáhlá gotická katedrála podle plánů Francouze Matyáše z Arrasu. Ten stavbu pojal v tehdy již poněkud přežilém stylu poklasických francouzských katedrál – s dlouhým protáhlým chórem a ochozem, lemovaným věncem kaplí. Po Matyášově smrti roku 1352 byl vedením stavby pověřen mladý švábský architekt Petr Parléř, který sice navázal na rozestavěné části závěru, dále se však nedržel plánů svého předchůdce a pokračoval podle vlastních představ. Vtiskl chrámu svůj osobitý rukopis, který charakterizovala řada nových progresivních prvků, z nichž některé tu našly uplatnění poprvé v Evropě. Parléřovo umění se během stavby neustále rozvíjelo, každá nová část překvapuje tvůrčími nápady: originální je chápání prostoru, pojetí architektonických
4
5
Praha – Staré Město (sv. Mikuláše) | 2 |
Praha – Staré Město (sv. Jakuba) | 5 |
Praha – Staré Město (klášter sv. Anežky České) | 6 |
Vrcholně barokní chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, od roku 1920 hlavní kostel Církve československé husitské, byl vystavěn v letech 1732–1735 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Monumentální kompozice vrcholí kupolí a dvěma věžemi, průčelí i interiér zdobí sochy Antonína Brauna, freskové obrazy zhotovil Kosma Damian Asam, štuky Bernard Spinetti.
Je jedním z největších pražských kostelů; v délce jej překonává pouze chrám sv. Víta. Stavěl se od konce 13. století (presbytář) do 2. poloviny 14. století (gotické trojlodí s dvojicí věží v průčelí). Po tragickém požáru Starého Města v roce 1689 z něj zůstaly jen holé zdi. Přestavba v letech 1690–1702 sice uchovala gotickou hmotu kostela, dala mu však barokní tvář. Nově bylo vybudováno vstupní průčelí se třemi portály, zdobené rozsáhlými štukovými poloreliéfy Ottavia Mosta. Z věží byla dostavěna jen jedna. Výzdoba a zařízení patří k nejbohatším v Praze. Za skvost českého barokního sochařství se označuje plastická výzdoba hrobky Jana Václava Vratislava z Mitrovic od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1716. Traduje se, že Jan z Mitrovic tu byl pohřben zaživa.
Historicky i architektonicky významný klášter založil roku 1234 král Václav IV. na přání své sestry Anežky pro řád klarisek a Anežka se stala jeho první abatyší. Jádro kláštera se třemi kostely je první gotickou architekturou v Čechách. V roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil; areál obývaný převážně chudinou pak zchátral, některé části se zřítily nebo byly zbořeny. Koncem 19. století začala rekonstrukce, která trvala až do roku 1963, kdy objekty převzala Národní galerie. Opravený je ambit kolem rajského dvora, kapitulní síň, refektář, kuchyně a dormitář. Galerie tu představuje sbírku středověkého a raně renesančního umění. Jeden ze tří raně gotických kostelů – sv. Salvátora s polygonálním presbytářem – byl zamýšlen jako mauzoleum přemyslovského rodu.
Praha – Staré Město (sv. Havla) | 3 | Kostel byl založen roku 1232 jako součást nového Havelského Města, ve 14. století přestavěn na gotickou trojlodní baziliku s dlouhým chórem, sedmibokým závěrem a dvěma věžemi v průčelí a v 18. století zbarokizován. Vstupní průčelí dostalo v letech 1722–1729 podobu zvlněné stěny ve stylu dynamického baroka. V pravé boční kapli je pochován malíř Karel Škréta.
6
Praha – Staré Město (Betlémská kaple) | 4 | Historicky významná kaple, vystavěná v letech 1391–1394 proto, aby se v ní kázalo česky, od roku 1402 působiště kazatele M. Jana Husa a ohnisko církevního reformního hnutí, již nestojí, byla z větší části zbořena roku 1786. V letech 1950–1952 vyrostla s použitím zachovaných zbytků zdiva její kopie – síňový prostor s dřevěným stropem a dvěma štíty v průčelí. Z původní stavby pochází sakristie s místností, v níž bydlel Jan Hus. Na stěnách jsou fragmenty původních nápisů. Kaple slouží jako aula ČVUT, konají se tu i koncerty.
17
1
3
Neustupov | 1 |
Nechvalice | 2 |
Miličín | 3 |
Kromě zámku má obec v kopcovité krajině České Sibiře ještě jednu významnou památku – starobylý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Malebná stavba je v jádru románská, vybudovaná ve dvou etapách – západní část již v 11. století, východní v 1. čtvrtině 13. století. V 16. století byla renesančně zaklenuta loď a v roce 1757 doplněna barokní sakristie. Svatyně je jednolodní s polokruhovou apsidou a nesymetricky umístěnou průčelní hranolovou věží. V ose apsidy se dochovalo románské okno, na jižní straně lodi raně gotický profilovaný portál, ve věži dvě řady původních románských potrojných oken, v lodi renesanční náhrobníky ze 16. století.
V srdci romantické Čertovy hrbatiny leží ves Nechvalice, připomínaná v roce 1370. Bude však podstatně starší, což dokládá kostel sv. Mikuláše, pozdně románský z doby kolem roku 1240, upravovaný goticky, s menšími barokními zásahy. Má obdélnou loď a čtvercový presbytář se sakristií v ose, po jižní straně lodi předsíň a mohutnou hranolovou věž v západním průčelí, opravenou a zvýšenou v roce 1854; ve třetím patře se v ní uchovala dvě sdružená románská okénka. Presbytář je zaklenut křížově bez žeber, plochostropou loď doplňuje panská tribuna se dvěma polokruhovými oblouky a polygonálním pilířem, podklenutá křížovou klenbou se žebry.
Nejcennější památkou malého města, centra drsné oblasti České Sibiře, je gotický kostel Narození Panny Marie z let 1380–1384, vybudovaný jako síňové dvoulodí s hranolovou věží a neodsazeným polygonálním presbytářem. Při barokní přestavbě v letech 1736 a 1752–1754 byl změněn na jednolodní, zvýšen a opatřen novým stropem. Nástavbu dostala i věž na jižní straně. Po celém obvodu doplňují svatyni vnější opěráky. V presbytáři a bývalé sakristii (dnes kapli) jsou gotické žebrové klenby, v předsíni gotický profilovaný portál. Plochý strop zdobí freska Františka Antonína Müllera z roku 1754, na stěnách jsou fresky od Jana Václava Spitzera.
2
48
4
3
4
5
65
1
Hora Matky Boží Klášter a poutní místo, známé i jako Mariánský kopec či Kopeček, se nachází na kopci vysoko nad Králíkami ve vsi Dolní Hedeč a je výraznou dominantou Králicka | 1 |. Klášter s kostelem a ambity dal vystavět letech 1696–1710 královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker, jehož erb je umístěn nad hlavní branou; od roku 1719 tu působili členové řádu servitů. V roce 1846 klášter vyhořel, byl však záhy obnoven. Roku 1883 vystřídal servity řád redemptoristů, kteří významně změnili zařízení kostela. V roce 1950 zabral klášter i poutní dům stát. V noci ze 13. na 14. dubna vtrhla do areálu veřejná bezpečnost a všechny obyvatele odvedla do autobusů. Ještě téže noci byli do kláštera a poutního domu přivezeni řeholníci z jiných klášterů. V areálu tak vzniklo jakési státní vězení pro kněze a řeholníky, kterých
tu bývalo až 400; pracovali pod dohledem v lesích, na polích státního statku, u prasat, krav a slepic. V poutním domě vznikla dílna na pletení košů, v níž pracovali staří a nemocní kněží, kteří nemohli dělat těžké práce. V roce 1960 byl klášter změněn na útulek starých řeholnic, internovaní kněží byli přemístěni buď do skutečného vězení nebo do továren; jen malý počet jich získal státní souhlas s výkonem kněžské profese. Do nedávné doby zde působila kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie, dnes se o poutní kostel starají opět redemptoristé. Budovy kláštera obklopují dvě nádvoří s kostelem uprostřed. Ambity jsou přízemní, s trojbokými kaplemi v nárožích. Oltář v jedné z bočních kaplí zdobí sochy kostlivců v pláštích, doplněné lebkami a hnáty, výtečná barokní řezba z doby kolem roku 1700 | 3 |. V ambitech
je také hrobka servitů a redemptoristů, do níž se pohřbívalo v letech 1730–1950. Těla nebyla uložena v rakvích, ale zazděna do stěn. V předním nádvoří stojí patrová kaple Svatých schodů; její ústřední prostor vyplňuje schodiště se sochami, po němž se smělo stoupat pouze po kolenou | 6 |. Do východního křídla ambitů je vestavěn poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika s trojicí věží v průčelí a na bocích s kaplemi, zdobenými freskami. Původní zařízení z 18. století poničil požár roku 1846, kromě hlavního oltáře | 4 | je současné vybavení novorenesanční. Vzadu obklopuje kostel trojkřídlá budova konventu, s kostelem spojená sakristií. Ambity a nádvoří s kaplí Svatých schodů jsou veřejnosti přístupné v letní sezoně od května do října; kostel je otevřený po celý rok. Před klášterem stojí poutní dům z roku 1850, zcela přestavěný v letech 1901–1902, počátkem 90. let 20. století zrekonstruovaný. Na konci 2. světové války v něm byli ubytováni angličtí zajatci. Od jihovýchodního okraje Králík stoupá svahem kopce ke klášteru stará poutní cesta, lemovaná lipovou alejí. Dole ji opticky uzavírá dolní klášterní brána z doby kolem roku 1700, zdobená sochami | 5 |. V aleji při poutní cestě – střídavě vpravo a vlevo – stojí sedm kapliček křížové cesty z roku 1704, nedávno renovovaných za přispění nadace Franze Jentschkeho Hora Matky Boží. K vlastní klášterní bráně | 2 | (dnes většinou zavřené, vstup je bočním vchodem od parkoviště) vede schodiště o sedmkrát sedmi schodech, na začátku trojramenné, směrem vzhůru se – pro zvýšení perspektivní iluze – zužující. Po stranách schodiště stojí poslední dvě kaple křížové cesty. Od kláštera se otvírá nádherný výhled na Králíky, Králický Sněžník i na masiv Jeřábu. 2
88
6
Vyskeř | 4 |
Rovensko pod Troskami | 6 |
V malebné krajině Českého ráje se zvedá vrch Vyskeř (466 m), na jehož svahu leží stejnojmenná vesnice. Její výraznou dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní gotická svatyně byla z větší části zbořena a do jejích pozůstatků byl v letech 1914–1915 vestavěn pseudorománský kostel se dvěma nestejně širokými loděmi. Z původní modlitebny se dochoval raně gotický portálek a část plastické výzdoby z 15. století. Areál dotváří zvonice z roku 1504 s roubeným osmibokým přízemím. Na čedičovém vrcholu Vyskeře stojí poutní kaple sv. Anny z roku 1830.
V malém městě v srdci Českého ráje budí pozornost především gotický kostel sv. Václava s dřevěnou zvonicí v místní části Týn. Svatyně byla postavena v polovině 14. století, loď byla v roce 1573 přebudována goticko-renesančně. Presbytář je zaklenutý gotickou křížovou klenbou, renesanční kruchtu nese pět arkád na toskánských sloupech. Zvenčí jsou opěrné pilíře. V hrobce je pohřben zakladatel rodu Smiřických Jindřich, pán na Hrubé Skále – renesanční náhrobek pochází z roku 1569. Pseudogotický hlavní oltář je dílem bratrů Bušků. Renesanční kazatelna na toskánském sloupu pochází ze 16. století, cínová křtitelnice z roku 1575. Dva obrazy vypodobňující sv. Jana Nepomuckého jsou zřejmě dílem Petra Brandla. Proti kostelu stojí na zděné podezdívce čtyřboká roubená zvonice se šindelovou střechou, skrývající unikát – tři obrácené, tzv. rebelantské zvony, zavěšené srdci vzhůru, podepřené sochory, které se do pohybu uvádějí šlapáním na páku, připevněnou na dřevěný krk. Zvony dokážou zazvonit jednoduchou melodii o Janu Husovi.
Ostružno (Nejsv. Trojice) | 5 | Půvabné místo objevíme v romantickém lesnatém údolí pod Velišským hřbetem nedaleko Ostružna, asi 6,5 kilometru západně od Jičína. V roce 1720 tady byla podle návrhu Jana Blažeje Santiniho postavena barokní kaple Nejsv. Trojice. V jejím interiéru jsou oltáře z doby kolem roku 1740. Areál u zdejšího pramene léčivé vody doplňuje zámeček, přestavěný na myslivnu, někdejší lázně z 19. století zanikly.
4
5
125
1
Starý Hrozňatov – Loreta | 1 | Na výšině nad okrajem Starého Hrozňatova asi 6 kilometrů od centra Chebu se prostírá vyhledávaný poutní areál. Loreta vznikala na místě zaniklého kostela sv. Ducha ve 2. polovině 17. století. V roce 1664 byl položen základní kámen. První byla dokončena Kaple milosrdenství (Svatá chýše), v roce 1665 sem byl dovezen obraz Panny Marie z italského poutního místa Maria Loreto. Centrální kapli obklopily křížové chodby s arkádami a kaplemi v nárožích. Na východní straně uzavřel areál poutní kostel sv. Ducha. Od Chebu sem vede Velká křížová cesta s kaplemi. 2
Mariánské Lázně (anglikánský) | 2 | Jako výstavní a koncertní síň dnes slouží anglikánský kostel, který byl postaven v roce 1879 v novogotickém slohu podle plánů londýnského architekta Williama Burghese. Podnět ke zbudování venkovského kostelíka z dutých neomítnutých cihel dala Angličanka Anna Scott of Rodono jako poctu manželovi, který v lázních zemřel. Na bohoslužby sem pravidelně chodil i anglický král Eduard VII.
Mariánské Lázně (pravoslavný sv. Vladimíra) | 3 | Pro potřeby ruských lázeňských hostů, za podpory ruské vlády (přispěla částkou 25 000 rublů) byl v typickém byzantském slohu vybudován pravoslavný kostel sv. Vladimíra. Autorem návrhu svatyně na půdorysu řeckého kříže byl petrohradský architekt Nikolaj V. Sultanov, kostel v roce 1902 postavil Gustav Wiedermann. 3
172
4
3
4
coeli (z latiny Brána nebes) obnovil. V roce 1950 byl klášter opět zrušen a po roce 1990 navrácen původnímu účelu. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Dominantní stavbou je trojlodní bazilika | 1 | na půdorysu latinského kříže s příčnou lodí a polygonálním závěrem, podle cisterciáckých zvyklostí bez věže, jen s malou zvonicí nad křížením lodí, vybudované v letech 1240–1260. Vnější zdi zpevňují opěráky, vysoká okna jsou s polokruhovými záklenky. Bazilika je zaklenuta křížovými žebrovými klenbami, dvě pole šestidílné žebrové klenby v presbytáři jsou u nás vůbec nejstarší. Žebra této klenby se sbíhají ve svorníku, zdobeném motivy tří labutí. Na západním průčelí hlavní lodi a jižním štítu příčné lodi uvidíme mohutná románská kruhová okna | 3 | s rozetami. Úžasným architektonickým skvostem je románsko-gotický ústupkový vstupní portál | 4 | severofrancouzského katedrálního typu z konce 1. poloviny 13. století, bohatě zdobený rostlinným a zvířecím dekorem. O vnitřní zařízení a výzdobu | 5 | se postarali většinou barokní umělci v 18. století – sochaři Josef Winterhalder starší a Ondřej Schweigl, malíři František Antonín Maulbertsch, Josef Stern a Ignác Raab. Na severní straně přiléhá ke kostelu konvent. Nejhodnotnější částí je raně gotická křížová chodba | 2 | z konce 13. století. Ambit, zaklenutý křížovou žebrovou klenbou, se do čtvercového rajského dvora otvírá arkádovými okny. V chodbě je několik raně gotických portálů, v přízemí východního křídla je gotická kapitulní síň, zaklenutá šesti poli křížové klenby – uprostřed je raně gotický pult ke čtení. Od roku 1955 sídlí v areálu Podhorácké muzeum se samostatně přístupnými stálými expozicemi a sezonními výstavami, v hodinových intervalech jsou možné prohlídky gotického jádra kláštera (kostel, křížová chodba s rajskou zahradou, kapitulní síň).
5
307
1
2
356
3
5
Klimkovice (Nejsv. Trojice) | 5 | Na starém hřbitově západně od středu města stojí kostel Nejsv. Trojice, pozdně gotický z let 1525–1529, s obdélnou plochostropou lodí a mírně odsazeným polygonálním presbytářem, po obvodu zpevněný odstupněnými opěrnými pilíři, v západních nárožích posazenými nakoso. Z hřebene střechy vyrůstá věžička (sanktusník), v níž je zavěšený zvon s reliéfní výzdobou z roku 1523.
Klimkovice (sv. Kateřiny) | 6 | Svatyně je v jádru gotická z konce 14. století, sálové trojlodí obdélného půdorysu s odsazeným polygonálně zakončeným presbytářem, zvnějšku zpevněné opěráky, s pozdně gotickými žebrovými klenbami a hranolovou věží neobvyklého tvaru z 2. poloviny 15. století. Před rokem 1739 byla k severní lodi přistavěna pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v byzantském stylu s rodinnou hrobkou rodu Wilczků. Zařízení je převážně barokní a z 19. století, v presbytáři se dochovaly figurální náhrobníky ze 16. století. Krytá chodba spojuje kostel se zámkem. 4
6
359
