RYCHLOSTNÍ SILNICE R 43 TROUBSKO (D 1) – STARÉ M STO (R 35) Informace o historii a stavu p ípravy
Název:
Situa ní zpráva
Odd lení:
Odbor p ípravy staveb Brno 10330
Ú el:
Informace
03/2010
I. ÚVOD Nezbytnost vybudování kapacitního severojižního silni ního propojení p i západním okraji m sta Brna potvrzují územní plány všech dot ených m st a obcí již desítky let. Po dlouhé období bylo vedení této komunikace, v posledních desetiletích nazývané rychlostní silnice R 43, sledováno pouze v jedné, historické variant – v trase tzv. n mecké dálnice. Projektová dokumentace silni ního propojení Víde – Wróclav byla zpracována již v roce 1938. S její výstavbou se za alo na po átku druhé sv tové války. Ješt b hem války bylo severn od Brna rozestav no 85 (z celkových 320) km dálnice, ale celý projekt skon il spole n s koncem války. Od roku 1963 se toto silni ní propojení objevuje ve všech vládních usneseních a v územních plánech dot ených m st a obcí jako dálnice D 43, která bude významným propojením mezi dálnicí D 1 a D 35. V roce 1987 vláda SR rozhodla o zm n dálni ních tah na tahy rychlostních silnic R 43 a R 35. Oba tyto silni ní rychlostní tahy jsou zahrnuty do dopl kové sít TINA, která vstupem do Evropské unie se stala základní výhledovou sítí TEN -T. S trasou rychlostní silnice R 43 je uvažováno jako s významnou dopravní p í kou, vedenou v severojižním sm ru mezi výhledovou rychlostní silnicí R 35 s p ipojením u Moravské T ebové a dálnicí D1 s p ipojením v Troubsku u Brna. II. VZTAH R 43 K VLÁDNÍM USNESENÍM, ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A EIA SD R vychází z Usnesení vlády eské republiky ze dne 14. února 2001 . 145 k návrhu Harmonogramu a finan nímu zajišt ní realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v eské republice do roku 2010. Sou ástí Harmonogramu výstavby dálnic a rychlostních silnic je i výstavba rychlostní silnice R 43 Troubsko – Linhartice. Usnesení vlády eské republiky ze dne 20. ervence 2005 . 989 o zm n usnesení vlády ze dne 21. ervence 1999 . 741, k Návrhu rozvoje dopravních sítí v eské republice do roku 2010 navíc stanovuje „úsek R 43 – severní hranice Jihomoravského kraje postupn budovat rychlostní silnici v souladu se schválenými územními plány obcí“. Pro SD R jsou usnesení vlády rozhodujícími dokumenty a stanovisko SEA z roku 1999 chápe pouze jako podklad pro vydání p edm tného usnesení vlády. Z hlediska procesu projednávání vliv stavby R 43 na životní prost edí se nejedná o „salámovou metodu“. Trasa R 43 je stabilizována v územních plánech dot ených m st a obcí a na území Jihomoravského kraje i v územním plánu Velkého územního celku Brn nské sídelní regionální aglomerace (dále jen ÚP VÚC BSRA). Na úsek R 43 Troubsko – Ku im byla zpracována dokumentace EIA, která byla p edložena Ministerstvu životního prost edí s požadavkem na zahájení procesu posuzování vliv na životní prost edí dle tehdy platného zákona . 244/1992 Sb. Tzv. proces EIA na tuto stavbu stále ješt probíhá, na úsek Ku im – Svitávka byl zahájen v roce 2006, stejn jako na poslední úsek Svitávka – Staré M sto. Ministerstvo životního prost edí tak má v sou asnosti možnost komplexn posoudit celý tah R 43 Troubsko – Staré M sto. Rozd lení cca 80 km dlouhého tahu na t i kratší úseky nevyplynulo ze snahy o aplikaci „salámové metody“ ale o aktuální posouzení zám ru ve vztahu k p edpokládané realizaci jednotlivých úsek (Troubsko – Ku im do roku 2010, Ku im – Svitávka do roku 2015 a Svitávka – Staré M sto po roce 2015). SD R nep ísluší zkoumat platnost a ú innost Usnesení vlády eské republiky ze dne 20. ervence 2005 . 989 o zm n usnesení vlády ze dne 21. ervence 1999 . 741. Pro SD R se jedná o platný relevantní dokument a svou inností je povinen jej napl ovat. V politice územního rozvoje R 2006 (PÚR R) schválené dne 17. 5. 2006 usnesením vlády . 561 byl koridor R 43 definován pod bodem (90) R43 s vymezením: Brno – Boskovice – Moravská T ebová (E 461). Úkolem pak bylo „Prov it možnosti zm n v hierarchii silni ních koridor , a to v mezinárodním m ítku po vybudování R 35 a R 43.
2
Prov it možnost vedení koridoru pro vybudování kapacitní dopravní komunikace Moravská T ebová – hranice R -Wroclaw. V PÚR 2008 schválené usnesením vlády dne 20. ervence 2008 vládním usnesením . 929 je koridor pro R 43 definován pod bodem (121)R43 s vymezením: Brno – Svitavy/Moravská T ebová (E 461). D vodem vymezení je: Provázání silni ních tah D 1 a R 35. Zkvalitn ní silni ního spojení Brno – Svitavy/Moravská T ebová. Sou ást TEN-T. Úkolem je „Prov it proveditelnost rozvojového zám ru“. Jihomoravský kraj SD R není rovn ž po izovatelem územn plánovací dokumentace, a proto mu nep ísluší se ke zp sobu projednávání a platnosti jednotlivých druh ÚPD jakkoliv vyjad ovat, nebo je vázán stavebním zákonem v platném zn ní. Pro úplnost je možno dodat, že koridor budoucí silnice I/43 v úseku Troubsko – Ku im je dlouhodob zahrnut v územním plánu m sta Brna (trasa je v ÚPN m sta Brna od roku 1984 a znovu byla potvrzena posledním platným ÚPN m sta Brna z roku 1994). Do doby schválení nového územního plánu Velkého územního celku Jihomoravského kraje stále dosud platí schválený z roku 1985 (územní plán Velkého územního celku Brn nské sídelní regionální aglomerace). SD R má k dispozici vyjád ení Krajského ú adu Jihomoravského kraje, podle kterého je trasa R 43 v úseku Ku im – Svitávka v souladu s ÚP VÚC BSRA a to je pro jeho innost, i jakožto oznamovatele zám ru v procesu posuzování vliv na životní prost edí podle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní, rozhodující. B hem roku 2006 prob hlo n kolik jednání s odp rci R 43. Jedním z d ležitých jednání bylo projednávání „Petice proti stavb rychlostní silnice R 43 po trase tzv. n mecké dálnice v úseku Ku im – Bystrc – Troubsko“, v hotelu SANTON v Brn , Bystrci dne 19. ervna 2006. V rámci tohoto ve ejného projednání se odp rci R 43 snažili, ne zcela pravdiv , informovat o neplatnosti trasy R 43 v ÚP VÚC BSRA z roku 1985 a neplatnosti trasy R 43 v ÚPN m sta Brna z roku 1994. Dále zde byl ú elov interpretován dopis bývalého p edsedy vlády R – Stanislava Grosse ze dne 18.dubna 2005 a bývalého p edsedy vlády R – Ji ího Paroubka ze dne 13. ervna 2006. Zárove 7. kv tna 2006 podalo ob anské sdružení „Ob ané za ochranu a rozvoj zdravého bydlení v Jina ovicích a okolí“ na Ministerstvo pro místní rozvoj stížnost proti postupu Krajskému ú adu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního ádu, p i vydání stanoviska .j. JMK 46455/2006 ze dne 18. dubna 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo usnesení dne 14. ervence 2006 pod .j.:18520/2006-64 se stanoviskem ke stížnosti OS „Ob ané za ochranu a rozvoj zdravého bydlení v Jina ovicích a okolí“. V tomto stanovisku na str. 2 , ve tvrtém a pátém odstavci je napsáno: ....V ásti D. Záv re ná ustanovení t chto sm rnic je v bod 3 uvedeno: Úpravy ástí a prvk územního plánu Brn nské aglomerace, které nejsou za azeny do závazných a sm rných ástí t chto sm rnic, provádí Jihomoravská krajský národní výbor s tím, že bude zachována koncepce rozvoje aglomerace podle závazných a sm rných ástí sm rnice a nové ešení, vyvolané novými požadavky, podmínkami a poznatky bude ú eln jší a hospodárn jší“. Výše uvedené potvrzuje, že vedení i koridor R 43/D 43 nebyly ve schváleném územním plánu velkého územního celku závazn ani sm rn vymezeny a nejsou proto ani jeho obsahem. …. Krajský ú ad Jihomoravského kraje v reakci na vydané usnesení MMR se dopisem pod zn. S-JMK 94533/2006 OÚPS ze dne 21.8.2006 obrátil na MMR s žádostí o metodickou pomoc – posouzení platnosti ÚP VÚC BSRA. Dne 21. listopadu 2006 prob hlo jednání na MMR ve v ci posouzení ÚP VÚC BSRA z hlediska výkladu k jeho závazné a sm rné ásti. V záznamu z tohoto jednání se píše: „… Ú astníci jednání se shodli na tom, že vzhledem k dnes p edloženým podklad m nelze konstatovat, že koridor silnice R 43/D 43 není sou ástí schváleného ÚP VÚC BSRA.“.
3
Dne 1. ledna 2007 nabyl ú innosti zákon .183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu, vznesl dotaz na MMR ve v ci platnosti trasy R 43, aby m l jednozna ný výklad od nad ízeného orgánu po izovatele ÚP VÚC. Podle zákona . 183/2006 Sb., § 187, odst. 1, „.. Územn plánovací dokumentace schválená p ede dnem 1. ervence 1992 pozbývá platnosti nejpozd ji do 3 let ode dne nabytí ú innosti tohoto zákona.“ Dále pak v § 187, odst.7, se uvádí: „.. Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou ást územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního významu, plochy a koridory umož ující umíst ní staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu…“. Z t chto dvou odstavc vyplývá, že trasa R 43 by m la být stále platná do doby vydání Zásad územního rozvoje. Z uvedených informací pro SD R pouze vyplývá, že v sou asné dob je platnost trasy R 43 v ÚP VÚC BSRA zpochyb ována, ale o její neplatnosti není definitivn rozhodnuto. Dosud platná vládní usnesení rovn ž nebyla revokována. Postup SD R p i p íprav stavby rychlostní silnice R 43 byl proto v souladu s platnými územními plány ÚP VÚC BSRA a územními plány dot ených m st a obcí, v etn územního plánu m sta Brna z roku 1994. Jakékoliv zpochyb ování platnosti územních plán vede pouze k prodlužování a prodražování procesu p ípravy R 43 v celé trase. Zadání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) bylo schváleno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje usnesením . 1365/07/Z 20 dne 13. 9. 2007. Po izování probíhalo ve dvou etapách. První etapa „Pr zkumy a rozbory“ byla zahájena od 3. 10. 2008 a druhá etapa „Návrh ZÚR“ byla zpracována a odevzdána dne 8. 6. 2009. Následovalo ve ejné projednání s dot enými orgány, které prob hlo dne 3. 8. 2009 na KrÚ Jihomoravského kraje. Zadání nového Územního plánu m sta Brna bylo schváleno Zastupitelstvem m sta Brna na Z4/033 zasedání dne 11. 4. 2006. V roce 2006 byly zahájeny práce na konceptu nového územního plánu m sta Brna (ÚPmB) s tím, že nejprve byly posuzovány dv varianty 1 a 2, které se vzájemn lišily v možnosti umíst ní rozvojových ploch a jejich velikosti. Základní komunika ní sí byla u obou variant stejná a vycházela z komunika ní sít schválené v platném ÚPmB z roku 1994. V konceptu nového ÚPmB nebylo již uvažováno s variantou F (D ti Zem ), která byla posuzována na základ požadavku MŽP v Dokumentaci EIA pro úsek R 43 Troubsko – Ku im. V ervnu 2007 pak bylo požádáno o zm nu zadání ÚPmB v tom smyslu, že bylo zadání rozší eno o variantu nulovou tj., že nebude na území m sta Brna realizována rychlostní silnice R 43. K tomuto ú elu byly zpracovány dopravn inženýrské modely pro všechny t i varianty 1, 2 a 0, které prokázaly, že bez trasy R 43 p es m stskou ást Bystrc bude navržená komunika ní sí m sta p etížena a dojde k dopravnímu kolapsu. Koncept nového ÚPmB nebyl z t chto d vod projednán. Zastupitelstvo m sta Brna na Z5/021 zasedání dne 19. 12. 2008 schválilo zám r po ídit zm nu „Aktualizace Územního plánu m sta Brna“. Dle Metodického doporu ení MMR R byla Aktualizace ÚPmB rozd lena do dvou ástí – zm nu ÚPmB dle § 18 odst. 3) stavebního zákona a úpravu ÚPmB dle §188 odst.1) stavebního zákona, která p edstavuje formální p evedení platného ÚPmB do podoby stanovené stavebním zákonem a provád cími p edpisy. P ipomínky k návrhu Zadání zm ny Aktualizace ÚPmB mohly být uplatn ny do 6. kv tna 2009. Zadání zm ny „Aktualizovaného ÚPmB“ bylo schváleno na Z5/026 zasedání ZMB dne 23. 6. 2009. Z uvedených informací vyplývá, že o vedení trasy R 43 m že být definitivn rozhodnuto až schválením ZÚR JMK. Aktualizace ÚPmB nebude mít vliv na vedení trasy R 43 p es m stskou ást Bystrc. Rozsudkem nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2009 byla platnost Územního plán velkého územního celku B eclavska zrušena. ÚP VÚC B eclavska byl schválený
4
Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 9. 11. 2006 pod . 921/06/214. Do Návrhu ZÚR JMK m la být ást ÚP VÚC B eclavska p evzata beze zm n. Zrušení platnosti ÚP VÚC B eclavsko vyvolalo tedy pot ebu zahájit nové zpracování ZÚR JMK. Dne 25. 2. 2010 bylo Zastupitelstvem Jihomoravského kraje schváleno nové dopln né Zadání ZÚR JMK. Termín vydání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je tedy z t chto d vod odsunut, a nelze p edpokládat vydání ZÚR JMK ješt v letošním roce. Pardubický kraj Na území Pardubického kraje je trasa R 43 zakotvena jako ve ejn prosp šná stavba v Územním plánu Velkého územního celku Pardubického kraje (ÚP VÚC PK), který byl Zastupitelstvem Pardubického kraje schválen dne 18. 12. 2006. V návrhu Zadání Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK) je doporu eno p evzít projednanou trasu R 43 z ÚP VÚC PK. Dne 21. 10. 2009 prob hlo ve ejné projednání Návrhu ZÚR PK. V Návrhu ZÚR Pk je trasa R 43 stabilizována ve stop sledované SD R a dle schváleného ÚP VÚC Pardubického kraje. P edpokládá se, že Zásady územního rozvoje Pardubického kraje budou vydány Zastupitelstvem Pardubického kraje na zasedání dne 29. 4. 2010. Neustále však existuje požadavek z PÚR 2008, kdy má být trasa R 43 prov ena v koridoru na Svitavy. Je to spole ný úkol pro Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prost edí. III. VÝVOJ TRASOVÁNÍ R 43 V ÚSEKU TROUBSKO – KU IM V souvislosti s rozvojem sídel v dot eném území byla postupn hledána, navržena a projek n rozpracována ada dalších variant. Jednalo se o varianty p ibližn ve stejné trase, ale s jiným výškovým vedením, p ípadn šlo o varianty procházející zcela novým územím. Tyto variantní trasy se však po podrobném rozpracování ukázaly z nejr zn jších d vod jako územn nepr chodné, p ípadn dopravn neopodstatn né. Jednalo se o tyto varianty: A-ostrova ická B-tunelová ostrova ická C-tunelová D-základní trasa podle územních plán (podvarianty D1,D2,D2a,D3) E-komínská (podvarianty E1, E2) F-medlánecká (podvarianty F1, F2, F3) G-centrální tunelová (podvarianty G1,G2) Dále jako referen ní byly hodnoceny nulová varianta (0) a aktivní nulová varianta (+0). V rámci dokumentace EIA byly uvedené varianty hodnoceny ve t ech stupních: 1) hodnocení z hlediska spln ní dopravních požadavk Na základ dopravního zhodnocení byly jako zcela nevhodné vylou eny z dalšího hodnocení koridory A,B,C,G. 2) základní hodnocení variant z hlediska vliv na životní prost edí Celkové po adí variant z hlediska vliv na životní prost edí bylo stanoveno následovn (od nejlepší varianty k nejhorší) D – F1 – E1 – F2 – F3 – O. Bylo konstatováno, že žádná z hodnocených variant nep ináší žádné zásadní výhody proti variant D, která je schválena platným územním plánem VÚC Brn nské sídelní aglomerace.
5
3) podrobné hodnocení varianty D z hlediska vliv na životní prost edí Z podrobného hodnocení rozpracované varianty D v etn jejich podvariant byla vybrána jako nejvýhodn jší varianta D 2a (niveleta mostu p es Svratku na úrovni hráze, délka zakryté ásti cca 500 m). Zpracovatel posudku dokumentace EIA konstatoval ve svém posudku z roku 2002, že p edložená dokumentace EIA neobsahuje dostate né doklady pro rozhodnutí o akceptovatelnosti varianty D 2a a to ve dvou oblastech - vliv na obyvatelstvo a vliv na biotu. Dále doporu il vybrat 2 samostatné varianty – variantu D 2a (optimalizovat) a variantu F 1, která se v hodnocení umístila na 2 míst . Dopln ná dokumentace EIA (optimalizovaná varianta D 2a s tunelovou trasou pod sídlišt m Bystrc délky 1,48 km a podrobn hodnocená varianta F1) byla p edána v ervnu 2004 na MŽP k zahájení procesu EIA. Proces EIA byl MŽP p erušen 25. 1. 2005 s od vodn ním, že Krajský ú ad Jihomoravského kraje zadal zpracování vyhledávací studie trasy „R 43 Boskovickou brázdou v úseku mezi Troubskem a Ku imí“ a že je t eba i tuto trasu zahrnout do dokumentace EIA. Ob varianty, jak varianta vedená pod vrchem Holedná sm rem na Medlánky a Ivanovice (posouzena v rámci EIA zpracovatel Mertl 2004 jako varianta F), tak i varianta, která prochází tzv. Boskovickou brázdou1), nemají zásadní dopravní p ínos, který má varianta v trase n mecké dálnice, což jest odleh ení dopravní zát ži na severním p íjezdu do Brna po stávající silnici I/43 a na navazujících komunikacích vedoucích m stem Brnem. V sou asné dob je tedy SD R v koridoru od dálnice D1 u Troubska po m sto Ku im sledována jediná varianta a to vedení rychlostní silnice R 43 v trase tzv. n mecké dálnice. IV. DOPRAVN INŽENÝRSKÉ POSOUZENÍ VARIANTY „BOSKOVICKÉ BRÁZDY“ Úvodem je t eba p edeslat, že trasa R 43 v tzv. Boskovické brázd není obsažena v žádné územn plánovací dokumentaci dot ených m st a obcí, nebo nikdy nebyl v tomto smyslu vznesen podn t na zm nu ÚPnSÚ a žádné územní plány s eventualitou vedení R 43 p es Veverskou Bítýšku nepo ítaly. Vzhledem k tomu, že byly neustále nesprávn interpretovány výsledky a záv ry vyhledávací studie „Boskovická brázda“ (HBH Projekt spol. s r.o., 2005) a varianta Boskovickou brázdou je prosazována jako alternativa k variant v trase tzv. n mecké dálnice, sledované SD R, zpracovala odborná firma ADIAS s.r.o. v b eznu 2006 na základ požadavku Ministerstva životního prost edí dopravn inženýrské posouzení, které dokládá dopravní neefektivnost a dopravní neopodstatn nost varianty R 43 vedené Boskovickou brázdou. Pouze pro pot eby tohoto posouzení byly varianty propojení dálnice D 1 s úsekem plánované rychlostní silnice R 43 severn od m sta Ku im pracovn nazvány Varianta 1 a Varianta 2: Varianta 1 Varianta 2
– rychlostní silnice R 43 vedená v trase tzv. n mecké dálnice, od stávající dálnice D1 u Troubska, p es m stskou ást Brno-Bystrc po Ku im – rychlostní silnice R 43 vedená v koridoru Boskovické brázdy, od dálnice D1 u Ostrova ic (peáž po dálnici D1 v úseku Ostrova ice – Troubsko), p es Veverskou Bítýšku po Ku im
P i zpracování posouzení použila firma ADIAS s.r.o. následující podklady: 1)
Tato varianta byla prov ena ve vyhledávací studii (HBH Projekt spol. s r.o., 2005). Prokázalo se, že i když tato varianta je technicky realizovatelná, není v žádném p ípad alternativou variant v trase n mecké dálnice (viz dále).
6
a) b) c) d)
Trasy variant silnice R 43 (HBH Projekt, spol. s r.o., Dopravoprojekt, a.s.) Pr zkumy dopravy na území Jihomoravského kraje (ADIAS s.r.o.) Celostátní s ítání dopravy z r. 2000 ( SD R) Model IAD2) Brna a Jihomoravského kraje (ADIAS s.r.o.)
Intenzity dopravy pro jednotlivé varianty rychlostní silnice byly zpracovány podle modelu IAD Jihomoravského kraje a m sta Brna. Tento model byl vytvo en v roce 2001 na základ sm rových dopravních pr zkum a kalibrován na celostátní s ítání dopravy z r. 2000 (výsledky z celostátního s ítání dopravy v roce 2005 nebyly v dob zpracování posouzení ješt k dispozici). V dalších letech byly nepravideln provád ny úpravy tohoto modelu pro aktuální stav na základ ady pr zkum na k ižovatkách a profilech, zejména pak na základ sm rových (anketních) pr zkum u nov vznikajících obchodních center a pr myslových zón, tedy zdroj nejv tších objem dopravy. Použitý model pro rok 2005 tak odpovídá aktuálním znalostem o rozvoji území i o rozvoji dopravy3). Kartogramy výhledové intenzity dopravy jsou zpracovány na základ platných koeficient r st dopravy, vydaných SD R v roce 2002. V p ílohách jsou dokladovány ve vý ezech z modelu intenzity dopravy pro ob varianty pro výhled roku 2030. P i maximálním rozvoji dot eného území z hlediska po tu obyvatel a rozvoje pr myslu by tyto intenzity na hlavních komunika ních tazích mohly být až o cca 40% vyšší. K tomuto maximálnímu rozvoji území však s vysokou pravd podobností nedojde. P i posouzení obou variant nelze z rozboru vypustit další plánované silni ní stavby, jejichž vliv na rychlostní silnici R 43 severn od dálnice D 1 m že být zna ný. Pro dopravn inženýrský rozbor je d ležité asové hledisko a vzájemná posloupnost výstavby jednotlivých silni ních komunikací. Z plánovaných staveb mají zásadní vliv na komunika ní sí v okolí m sta Brna zejména následující stavby: •
pokra ování rychlostní silnice R 43 severním sm rem, v etn návaznosti na plánovanou rychlostní silnici R 35 u Moravské T ebové v Pardubickém kraji;
•
rozší ení dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na 6-ti pruhové uspo ádání;
•
výstavba rychlostní silnice sm rem na jih od dálnice D1, tj. v úseku D1–silnice R 52 (tzv. jihozápadní tangenta) s p ípadným propojením na dálnici D 2.
Dále jsou pro posouzení variant rychlostní silnice d ležité i intenzity dopravy na p ímo ovlivn ných dálnicích a silnicích, zejména na dálnici D1, stávající silnici I/43 v úseku Brno – eská a na silnici II/385 v úseku Tišnov – Ku im – eská. Intenzity dopravy na rychlostní silnici R43 v úseku dálnice D1 – Ku im se podle modelu IAD budou pohybovat v roce 2030: – ve Variant 1 mezi 19 a 24 tisíci vozidel za 24 hodin (podle úseku) – ve Variant 2 mezi 11 a 13 tisíci vozidel za 24 hodin V obou p ípadech se p edpokládá, že po nové rychlostní silnici R 43 pojede veškerá tranzitní doprava (v i m stu Brnu) a ta ást cílové a zdrojové dopravy, pro kterou je jízda po p íslušné variant výhodn jší. U nákladní dopravy se mimo to p edpokládá, že organiza ními opat eními (dopravní zna ení) bude možno p esunout na rychlostní silnici i ást dopravy, která by z hlediska „výhodnosti“ jela p es m sto. To se týká zejména Varianty 2. Ú innost t chto opat ení je ovšem zna n problematická a reáln hrozí, že ást tranzitu bude využívat dobudovaný
2) 3)
Intenzity automobilové dopravy Rozdíly oproti skute nému stavu ve sledovaném území by nem ly být nijak podstatné
7
VMO4) (silnice I/42) k pr jezdu m stem (zatímco intenzity dopravy ve Variant 2 na úseku Boskovickou brázdou budou tedy ješt nižší a naopak p es m sto vyšší, tedy zcela nep ijatelné pro m sto Brno). Pro p evedení namodelované intenzity dopravy je nezbytná : – u Varianty 1 realizace ty pruhové sm rov rozd lené rychlostní silnice (R) nebo 4 pruhové silnice I. t ídy, jejíž mezní kapacita pro požadovanou úrove kvality dopravy na stupni C5) (v pr m ru max. 20 vozidel na 1 km) dosahuje hodnoty cca 56 tisíc vozidel za 24 hodin; – u Varianty 2 rovn ž realizace ty pruhové sm rov rozd lené rychlostní silnice nebo silnice I. t ídy (kapacita dvoupruhové silnice I. t ídy v požadované úrovni kvality dopravy na stupni C je zde nedostate ná; dosahuje pouze cca 12 tisíc vozidel za 24 hodin). ty pruhový profil u Varianty 2 však bude v tomto p ípad výrazn nevyužitý (využití kapacity v roce 2030 pouze cca 23 %). U varianty 2 by tedy naprosto vyhovujícím ešením byla výstavba pouze dvoupruhové silnice II. t ídy kategorie S 9,5, jejíž kapacita pro požadovanou úrove kvality dopravy na stupni D (max.30 vozidel na 1 km) se pohybuje mezi cca 15 a 16 tisíci vozidly za 24 hodin. Dvoupruhová silnice by tak pravd podobn vyhovovala i v p ípad , že dojde k maximálnímu rozvoji území a intenzity stoupnou na hodnotu 15 – 17 tisíc vozidel za 24 hodin. Vzhledem k nižší kvalit dopravy by tuto trasu nepochybn využívalo ješt mén vozidel, než je vypo teno modelem pro rychlostní silnici. Rozdíl intenzit dopravy mezi variantami 1 a 2, který iní cca 11 tisíc vozidel za 24 hodin, by z stal na stávajících trasách, tedy zejména na stávající silnici I/43 a následn v uli ní síti m sta Brna. V dopravn -inženýrském posouzení se p edpokládá, že rychlostní silnice R 43 bude stavebn realizována a zprovozn na nejd íve v úseku Ku im – Svitávka. Pokud by tento p edpoklad nebyl spln n a zprovozn n by byl nejprve úsek Troubsko (D1) – Ku im, došlo by (do asn ) k mírnému snížení intenzit dopravy na obou porovnávaných variantách rychlostní silnice v úseku mezi dálnicí D1 a Ku imí. O tuto hodnotu by se zvýšila intenzita dopravy na stávající silnici I/43 v úseku Brno – Ku im. Zárove se v této studii p edpokládá existence jihozápadní tangenty. Upozor ujeme na tuto skute nost p edevším proto, že p edpokládané intenzity dopravy, doložené ve vyhledávací studii trasy R 43 Boskovickou brázdou v úseku mezi Troubskem a Ku imí, p edpoklad existence jihozápadní tangenty nemají. Dálnice D 1 bude výstavbou nové rychlostní silnice ve sm ru od Prahy ovlivn na v p ípad realizace varianty 1 od Troubska, v p ípad realizace varianty 2 již od Ostrova ic. Plánované rozší ení této dálnice na šestipruhové uspo ádání od k ižovatky Kývalka po k ižovatku Holubice by se tak v p ípad varianty 2 muselo prodloužit o cca další 4 kilometry západním sm rem. Ob posuzované varianty rychlostní silnice p ivedou na dálnici D1 zna né množství vozidel, která by zp sobila její p etížení v úseku mezi k ižovatkami Kývalka a Brno – jih. Výhledové intenzity dopravy v tomto úseku dálnice by v roce 2030 p ekro ily mezní kapacitu i šestipruhové dálnice a bude proto nutné realizovat kapacitní jižní propojení dálnice D 1 u Troubska se stávající rychlostní silnicí R 52 (jihozápadní tangenta), p ípadn i s dálnicí D 2. Na stávající silnici I/43 v oblasti Ku imi vychází v modelu intenzita dopravy v roce 2030 cca 20 tisíc vozidel za 24 hodin u varianty 1 a cca 25 tisíc vozidel za 24 hodin u varianty 2. V obou p ípadech je proto nezbytné uvažovat s p estavbou stávající dvoupruhové silnice na silnici ty pruhovou. 4) 5)
Velký m stský okruh
Jedná se o požadovanou úrove kvality dopravy pro dálnice, rychlostní silnice a silnice I.t ídy – viz l. 6.3.5 a A.2.4.2 v 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“.
SN
8
Intenzity na silnici II/385 západn od rychlostní silnice R 43 se v obou variantách tém neliší, pohybují se podle variant a míry rozvoje mezi 15 a 21 tisíci vozidly za 24 hodin. Zatímco západn od rychlostní silnice R 43 je možné vybudovat novou ty pruhovou p eložku sil. II/385 mimo zástavbu obcí ebín a Hrad any pom rn snadno, problémem z stane pouze stávající dvoupruhový pr jezd Ku imí, který lze ešit dopravn organiza ními opat eními v rámci stávajících technických p edpis na úrovni Krajského ú adu JMK a Policie R – DI. Z p edchozího textu je evidentní, že z dopravního hlediska je jednozna n výhodn jší realizace rychlostní silnice ve variant 1, dlouhodob sledované SD R (v trase tzv. n mecké dálnice). Z dopravn -inženýrského hlediska varianta Boskovická brázda nespl uje podmínky pro vybudování ty pruhové sm rov rozd lené rychlostní silnice, v bec koncep n ne eší kapacitní pot eby plynoucí z nár stu automobilizace a motorizace a tudíž nep edstavuje srovnatelnou dopravní náhradu, respektive dopravní alternativu k rychlostní silnici R 43 ve variant 1 (v trase tzv. n mecké dálnice). Obrovským problémem z stává fakt, že území s trasou R 43 absolutn nikdy nepo ítalo, zástavba není koordinována a požadavek vzešel teprve nedávno ze strany odp rc R 43 p es m stkou ást Bystrc. Nelze zam ovat pojem „technická pr chodnost“, která byla p edm tem vyhledávací studie zadané Krajským ú adem Jihomoravského kraje, s pojmem „územní pr chodnost“. Možnost realizace R 43 v Boskovické brázd nap íklad zastupitelé m sta Veverská Bítýška jednozna n odmítli.
V. AKTUÁLNÍ STAV P ÍPRAVY STAVEB NA TAHU R 43 1) R 43 Troubsko (D 1) – Ku im Sou asný stav p ípravy: 1. Dokumentace pro územní rozhodnutí
12/2000
2. Dokumentace pro územní rozhodnutí – aktualizace
09/2003
3. Dokumentace EIA odevzdána na MŽP
07/2004
4. MŽP p erušilo proces zpracování posudku EIA
01/2005
5. Technická pomoc „P ipojení silnice I/43 na dálnici D 1“- zm na úrovní
02/2005
6. Dokumentace EIA dopln ná o hodnocení trasy v Boskovické brázd
03/2007
MŽP p erušilo proces zpracování posudku EIA dne 25.1.2005 z d vodu, že Krajským ú adem JMK byly v té dob prov ovány varianty trasy dle vyhledávací studie R 43 tzv. „Boskovickou brázdou“. Vyhledávací studie R 43 „Boskovickou brázdou“ byla odevzdána 05/2005 s tím, že p edm tná problematika byla uzav ena Usnesením vlády R ze dne 20. ervence 2005 . 989 o vedení rychlostní silnice R 43 takto : •
úsek R 43 – severní hranice Jihomoravského kraje postupn rychlostní silnici v souladu se schválenými územními plány obcí.
budovat jako
Pro úplnost je možno dodat, že koridor budoucí silnice I/43 v úseku Troubsko – Ku im je dlouhodob zahrnut v územním plánu m sta Brna (trasa je v ÚPmB od roku 1984 a znovu byla potvrzena posledním platným ÚPmB z roku 1994). Do doby schválení nového územního plánu Velkého územního celku Jihomoravského kraje, stále dosud platí schválený z roku 1985 (územní plán Velkého územního celku Brn nské sídelní regionální aglomerace). Na základ vzniklého požadavku na p epracování MÚK D 1 x R 43 v Troubsku, prov ila SD Správa Brno v 1. pololetí 2005 formou technické pomoci reálnost pr chodu trasy R 43 ve spodní úrovni nivelety pod dálnicí D 1 (zpracovatel Dopravoprojekt Brno).
9
Doposud však nebylo rozhodnuto o výsledném technickém ešení MÚK, na projednání dne 9. b ezna 2006 na SD R byla však doporu ena varianta pr chodu R 43 pod dálnicí D 1 i p es vyšší investi ní náklady a technické problémy. Protože vyhledávací studie trasy R 43 Boskovickou brázdou nevylou ila technickou proveditelnost stavby rychlostní silnice tímto koridorem (nezam ovat s územní pr chodností!!) požádalo MŽP spole n s posudká em dokumentace EIA – RNDr. And lem – nejprve ústn na jednání na Krajském ú adu Jihomoravského kraje dne 13. zá í 2005, pozd ji i písemn , o dopracování dokumentace EIA o variantu R 43 v Boskovické brázd . V reakci na tento požadavek zaslalo SD R Správa Brno dne 11.11. 2005 Ministerstvu životního prost edí dopis, ve kterém vysv tluje dopravní neod vodn nost R 43 v Boskovické brázd (výrazn nižší dopravní zát ž, než v klasické trase p es Bystrc) a odmítá zadat dopracování dokumentace EIA o tuto dopravn nesmyslnou variantu. Zárove ve svém dopisu žádá MŽP o zahájení dalšího pokra ování procesu EIA na již zpracované varianty R 43. V odpov di na tento požadavek MŽP R ve svém dopisu ze dne 1.12.2005 sd luje: „….. opakovan (Vás) žádáme o dopln ní dokumentace EIA o posouzení této varianty (R 43 v trase Boskovickou brázdou) ve vazb na výsledky zpracované vyhledávací studie, p ípadn o doložení Vašeho tvrzení, že vedení trasy rychlostní silnice R 43 Boskovickou brázdou nep edstavuje z hlediska dopravy plnohodnotnou náhradu Bystrcké trasy tak, aby bylo možné v procesu posuzování vliv na životní prost edí pokra ovat v souladu se zákonem . 244/1992 Sb., ve zn ní zákona . 132/2000 Sb.“ Tento požadavek byl následn potvrzen na jednání zástupc OVT Brno na MŽP dne 5.12.2005.
SD
R Správy Brno a
Na základ uvedeného požadavku MŽP proto SD R zadalo dopravn inženýrské posouzení dopravního zatížení R 43 pro variantu Boskovická brázda a pro variantu Troubsko – Ku im (p es Bystrc) firm ADIAS s.r.o. Brno, která se zabývá tvorbou a aktualizací model individuální automobilové dopravy kraj Jihomoravského, Olomouckého, Pardubického a kraje Vyso ina. Posouzení, které vychází z aktualizovaných existujících model IAD Jihomoravského a Pardubického kraje – viz výše bod IV. P estože v dopravn inženýrském posouzení se prokázala dopravní neopodstatn nost vedení R 43 „Boskovickou brázdou“, MŽP nadále trvalo na dopracování dokumentace EIA i o tuto variantu. SD R Správa Brno proto objednala požadované dopracování dokumentace EIA u Ing. Mertla, s termínem dokon ení v listopadu 2006. V procesu EIA tak budou hodnoceny tyto varianty R 43: varianta p es Bystrc, varianta F 1 prosazovaná sdružením „D ti zem “ a varianta „Boskovickou brázdou“. Dopracovaná dokumentace EIA byla zpracovatelem dokon ena v únoru 2007 a na MŽP p edána 7. b ezna 2007 s žádostí o obnovení procesu EIA. V kv tnu 2007 byla dokumentace EIA rozeslána na dot ené orgány a organizace a v sou asné dob zpracovává oprávn ná osoba – RNDr. And l – posudek. Proces EIA pro tento úsek probíhá ješt podle zákona 244/1992 Sb., kdy MŽP vybere posudká e, ale zpracování posudku smluvn zajiš uje SD R. Vzhledem k tomu, že byl již dvakrát termín na zpracování posudku zm n n, je v objednávce stanoven kone ný termín 30.6.2008 s tím, že do konce roku 2007 m l být p edán koncept posudku s návrhem Stanoviska. Dokon ení posudku p edpokládall RNDr. And l do konce února 2008, což se ale nestalo ani do doby zpracovávání této zprávy dne 28. kv tna 2008. Dle sd lení Ing. Lexové z MŽP p ipravil legislativní odbor Ministerstva životního prost edí koncept zprávy o oprávn nosti pokra ování procesu posuzování zám ru podle zákona . 244/1992 Sb. O dalším postupu v projednávání má být rozhodnuto na jednání, které údajn svolává MŽP na 6.6.2008 za ú asti oznamovatele, KrÚ JMK, zpracovatele EIA a zpracovatele posudku. Vzhledem k složitosti posuzovaného úseku nelze p edpokládat, že by stanovisko MŽP bylo vydáno d íve než ve III. tvrtletí roku 2008 a to ješt pouze v p ípad , že proces bude dokon en podle zákona 244/1992 Sb. 10
Na jednání dne 6.6.2008, kterého se za SD R zú astnili Ing. Solarová ze Správy Brno a pracovníci G Praha Ing. Horní ek a Ing. erná, p edložil RNDr. And l seznam nedostatk dokumentace EIA. Zárove byl podán výklad legislativního odboru MŽP k této problematice. Na základ t chto informací zástupci MŽP navrhli bu pokra ovat podle zákona . 244/1992 Sb., s dopln ním p íloh podle zákona . 100/2001 Sb., nebo vzít zp t oznámení a zahájit znovu proces EIA podle zákona . 100/20001 Sb. Veškeré podklady z jednání na MŽP dne 6.6.2008 jsou uvedeny v samostatné p íloze. Dne 16. 6. 2008 prob hla k tomuto problému sch zka na KrÚ JMK se záv rem, že bude požádáno o dopracování posudku podle zákona . 244/1992 Sb. na stavbu R 43 Troubsko – Ku im. Rozhodnutí o p ípadném vzetí zp t oznámení o posuzování vliv bude u in no až na základ p ipomínek v posudku. Dne 15. 10. 2008 obdrželo SD R dopis od MŽP pod zn. 72173/ENV/08, ve kterém vrací dokumentaci EIA na úsek R 43 Troubsko – Ku im k p epracování s od vodn ním, že proces EIA probíhá 6 let podle již neplatného zákona 244/1992 Sb. Z t chto d vod požadují p epracovat dokumentaci EIA podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí. Sou asn MŽP upozor uje na absenci posouzení celkové dopravní koncepce širší zájmové oblasti ve vazb na územní plánování. SD R však, i s ohledem na nezanedbatelné prost edky ve ejných rozpo t , které byly dosud vynaloženy na posouzení r zných variant v rámci procesu EIA, tento postup MŽP (vrácení dokumentace EIA) neakceptovalo a trvalo na ádném dokon ení stávajícího procesu EIA, protože je v souladu s platným právním ádem R. SD R odmítlo akceptovat požadavky MŽP naposledy p ípisem z 2. 12. 2008 a trvalo na neprodleném vydání posudku k dokumentaci a stanoviska MŽP. V aktuálním vyjád ení z února 2009 MŽP op t trvá na p epracování dokumentace dle zákona . 100/2001 Sb. Vzhledem k výše uvedenému a k probíhajícím územn -plánovacím proces m v rámci Jihomoravského kraje a Statutárního m sta Brna není reálné o ekávat zahájení skute né investi ní p ípravy p ed rokem 2010. Rozhodující pro vedení R 43 v tomto prvním úseku bude schválení ZÚR Jihomoravského kraje (a potažmo nový ÚP m sta Brna). Po schválení varianty pro R 43 v ZÚR JMK (aktuální stav projednávání ZÚR JMK viz bod II.) bude dopln na dokumentace EIA a zpracován nový posudek k této dokumentaci. V následujícím období bude nutné zajistit: 1. Vydání Stanoviska MŽP k zám ru stavby. 2. Zpracování aktualizace DÚR na základ prognózy JMK. 2) R 43 Ku im – 3) R 43
p ipomínek z ve ejného projednávání Územní
erná Hora
erná Hora – Svitávka6)
V sou asnosti jsou na oba úseky k dispozici následující dokumentace: 1. Studie „Rychlostní komunikace R 43, Ku im – Sebranice, srovnávací studie“ (Transconsult s.r.o. Hradec Králové, 10/1994) 2. Investi ní zám r „R 43 Ku im – erná Hora“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 02/2002) – nebyl p edložen ke schválení 3. Investi ní zám r „R 43 erná Hora – Sebranice“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 02/2002) – nebyl p edložen ke schválení 6)
Na základ záv r z technické studie „Rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka – hranice Jihomoravského kraje“ bylo rozhodnuto o prodloužení stavby erná Hora – Sebranice až po MÚK Svitávka
11
4. „Vyhledávací studie rychlostní silnice R 43 v úseku Moravské Knínice – Malhostovice“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 09/2005) 5. „Rychlostní silnice R 43 v úseku Ku im – Svitávka, oznámení dle zák. . 100/2001 Sb.“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 02/2006) 6.
Zem m ické podklady pro zpracování aktualizace tech. studie R 43 Ku im – Svitávka (GEODIS BRNO spol. s r.o., 06/2006)
7. „Rychlostní silnice R 43 v úseku Ku im – Svitávka, aktualizace technické studie.“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 10/2006) 8. „Alternativní trasa R 43 v úseku Ku im – Svitávka pro hodnocení EIA“, vyhledávací studie (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 12/2006) 9. „Alternativní trasa R 43 úseku eská – Ku im – erná Hora pro hodnocení EIA“, vyhledávací studie; (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 07/2007) 10. „Rychlostní silnice R 43 v úseku Ku im – Svitávka, dokumentace dle zákona . 100/2001 Sb.“; (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 10/2007) Nejasnosti ve vedení trasy R 43 v úseku Troubsko (D 1) – Ku im negativn ovliv ují i p ípravu navazujících úsek Ku im – erná Hora a erná Hora – Svitávka. P íprava obou staveb byla prozatím p erušena do doby ukon ení procesu EIA stavby Troubsko (D 1) – Ku im a vydání stanoviska MŽP. V dosud zpracovaných projektových dokumentacích jsou na trase R 43 v prostoru m sta Ku imi navrženy t i mimoúrov ové k ižovatky (se silnicemi II/386, II/385 a II/374) ve výrazn kratších vzdálenostech, než požaduje SN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“. SD R proto v roce 2005 zadalo u firmy HBH Projekt spol. s r.o. zpracování vyhledávací studie R 43 v úseku Moravské Knínice – Malhostovice (viz výše – dokumentace . 4), která ešila koncový úsek stavby R 43 Troubsko (D 1) – Ku im a po áte ní úsek trasy R 43 Ku im – Svitávka. St žejním úkolem studie bylo navrhnout v oblasti m sta Ku imi pouze jednu mimoúrov ovou útvarovou k ižovatku – MÚK Ku im, která by v budoucnosti umož ovala nezávislou etapizaci výstavby R 43 jak z jihu od Brna, tak i ze severu od Svitávky. Studie byla v zá í 2005 úsp šn dokon ena a následn i projednána se všemi dot enými obcemi a organizacemi bez závažn jších p ipomínek. K zapracování do územn plánovacích dokumentací dot ených obcí byla vybrána dvouúrov ová k ižovatka se sedmi p ímými a dv ma vratnými v tvemi. Pro urychlení p ípravy R 43 zadalo SD R v zá í 2005 vypracování oznámení zám ru Ministerstvu životního prost edí v rozsahu p ílohy 3 zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní na úsek R 43 Ku im – Svitávka. Oznámení bylo dokon eno a podáno na Ministerstvo životního prost edí, které 26.dubna 2006 vydalo záv r zjiš ovacího ízení. K podanému oznámení zám ru zaujaly negativní stanovisko tyto obce: - Všechovice: požaduje nepokra ovat v procesu EIA do doby schválené ÚPD VÚC, zahrnující R 43 a do doby jejího posouzení procesem SEA. Dále požaduje dopracovat variantní ešení zám ru. - Malá Lhota: upozor uje na zatížení obce hlukem a emisemi, nesouhlasí s návrhem vedení t lesa kolem obce, požaduje odklon ní t lesa, vedení t lesa v zá ezu a vytvo ení protihlukových opat ení. - ebín: upozor uje na nesoulad trasy s ÚPD, považuje za nevhodné samostatné posuzování stavby bez návaznosti na celou trasu R 43, navržené ešení MÚK Ku im považuje za nep ijatelné a navrhuje jako jediné ešení obchvat obce.
12
- Malhostovice: považuje za chybné, že Oznámení neobsahuje variantní ešení, nelogické je samostatné posuzování stavby bez návaznosti na celou trasu. - Skali ka: podobné p ipomínky jako Všechovice. - Drásov: podobné p ipomínky jako Všechovice a Skali ka. -
erná Hora: nesouhlasí s navrženou trasou a požaduje zpracování variantních ešení.
- Statutární m sto Brno, M stská ást Brno-Kníni ky: doporu uje odmítnutí Oznámení. Další nesouhlasná stanoviska byla doru ena od ob anských sdružení a ve ejnosti. Bez p ipomínek nebo jen s drobnými p ipomínkami se k oznámení zám ru vyjád ily tyto subjekty: - Vod rady: pouze p ipomínka, týkající se dodržení ochranného pásma v uvedeném prostoru. - Ku im: požaduje zahloubení p eložky silnice II/385, vybudování reten ních nádrží. - Moravské Knínice: požaduje úpravu výškové úrovn silnice R 43 a vytvo ení protihlukových opat ení, p eložení silnice II/386 do nové trasy. - Bo itov: upozor uje na hlukovou situaci. - Lysice: požaduje zajišt ní protihlukových opat ení - Jihomoravský kraj: bez p ipomínek P ipomínky dot ených správních ú ad (KHS Jihomoravského kraje, m stské ú ady, eská inspekce ŽP, Krajský ú ad Jihomoravského kraje atd.) se týkají hlavn záležitostí, které by m ly být dopln ny v dokumentaci EIA. Po átkem roku 2006 SD R zadalo také zpracování studie „Rychlostní silnice R 43 v úseku Ku im – Svitávka, aktualizace technické studie“ do mapových podklad , zpracovaných na základ nového geodetického zam ení území. Hlavním cílem studie bylo technické prov ení možností drobných úprav trasy R 43, požadovaných obcemi v rámci zjiš ovacího ízení k podanému oznámení zám ru stavby v koridoru „n mecké dálnice“. Studie byla dokon ena v íjnu 2006. Dne 28. února 2007 byla podepsána objednávka s firmou HBH Projekt spol. s r.o. na zpracování dokumentace EIA pro R 43 v úseku Ku im – Svitávka. V nesouhlasných stanoviscích, doru ených od ob anských sdružení a ve ejnosti, bylo krom jiného napadáno, že trasa R 43 je posuzována pouze v jedné variant . Z t chto d vod bylo dohodnuto, že v rámci zpracování dokumentace EIA budou prov eny ješt další varianty vedení R 43. SD R proto zadalo u firmy HBH Projekt, spol. s r.o. zpracování vyhledávacích studií „Alternativní trasa R 43 v úseku Ku im – Svitávka pro hodnocení EIA“, a „Alternativní trasa R 43 v úseku eská – Ku im – erná Hora pro hodnocení EIA“, které prov ily další trasy R 43 v úseku Ku im – Svitávka. Podkladem pro jejich výb r p itom byla srovnávací studie, zpracovaná v roce 1994 firmou TRANSCONSULT s.r.o. Hradec Králové. Alternativní trasa R 43 v úseku eská – Ku im – erná Hora byla do dokumentace EIA za azena až v reakci na zadání nového územního plánu m sta Brna. V zadání na zpracování nového ÚP m sta Brna se požaduje prov it i variantu bez vedení R 43 na území m sta Brna. V kone ném d sledku by to znamenalo, že trasa R 43 p es m stskou ást Bystrc by m la být z ÚP m sta Brna vypušt na a nem la by být nahrazena žádnou jinou variantní trasou. Veškerá doprava ze severu by byla do Brna p ivedena po stávající silnici I/43, která již za sou asného stavu je kapacitn nevyhovující. Na základ výsledk z celostátního s ítání v roce 2005 byly v úseku eská – Ku im na silnici I/43 zjišt ny intenzity
13
dopravy 29.000 voz./24 hodin, což znamená že kapacita dvoupruhové komunikace je již vy erpána a je pot ebná zajistit její rozší ení na ty pruhovou sm rov rozd lenou silnici. V dokumentaci EIA pro R 43 v úseku Ku im – Svitávka jsou hodnoceny tedy t i aktivní varianty a varianta nulová. Rozší ením po tu hodnocených tras vedení R 43 budou v maximální mí e spln ny požadavky ze záv r zjiš ovacího ízení. S ohledem na zna né množství obdržených p ipomínek k podanému oznámení a s tím související nutnost výrazného rozší ení rozsahu dokumentace, byla dokumentace EIA dokon ena až na konci íjna 2007 s tím, že 17. prosince 2007 byla v požadovaném po tu vícetisk p edána na MŽP k dalšímu ízení. Ministerstvo životního prost edí dokumentaci zve ejnilo na svých webových stránkách dne 28. prosince 2007 a dne 11. b ezna 2008 (tedy po 74 dnech od zve ejn ní) vyzvalo ke zpracování posudku autorizovanou osobu Ing. Zuzanu Tonikovou. Dle §8, odst. 4 zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní p itom m lo MŽP dokumentaci p edat do 40 dn od zve ejn ní informace (tedy do 7. února 2008) zpracovateli posudku. Dne 5.5.2008 obdrželo SD R dopis od MŽP, ve kterém nás informují, že dne 18.4.2008 byla uzav ena smlouva se zpracovatelem posudku EIA, dále je p iložena kopie P ílohy . 3 – p edpokládaná cena za posudek bez DPH je 243 700,- K . Dne 28. 5. 2008 obdrželo SD R Odbor výstavby Brno kopii dopisu ze dne 21. 5. 2008 pod zn. 34582/ENV/08 zaslaného zpracovatelce posudku, Ing. Zuzan Tonikové. V tomto dopise MŽP sd luje, že vzhledem ke skute nostem, které uvedla, souhlasí s prodloužením lh ty ve smyslu § 9 odst. 3 zákona . 100/2001 Sb. Posudek m l být podle smlouvy uzav ené mezi MŽP a Ing. Tonikovou odevzdán nejpozd ji dne 26. 6. 2008. Po uplynutí tohoto termínu kontaktovalo SD R OPS Brno n kolikrát zpracovatelku posudku s dotazem, kdy bude posudek odevzdán. Vždy se nám dostalo p íslibu, že posudek bude zpracován a p edán do týdne, což nám zpracovatelka tvrdila n kolik m síc . Dne 24. 11. 2008 zaslalo SD R OPS urgen ní dopis pod zn. 005100/10330/2008 na MŽP s žádostí, aby p íslušní pracovníci MŽP u inili pot ebné kroky, které povedou k odevzdání posudku a dokon ení procesu EIA pro úsek R 43 Ku im – Svitávka. P íprava tohoto úseku se nyní ješt zkomplikovala novým požadavkem m sta Ku im spo ívající ve zm n ÚP s tím, že severní obchvat Ku imi silnicí II/385 bude nahrazen obchvatem jižním. V rámci dokumentace EIA pro tento úsek je posuzována trasa R 43 v úseku Ku im – Svitávka v etn severního obchvatu Ku imi silnicí II/385. V sou asné dob na základ objednávky m sta Ku im zpracovala firma HBH Projekt spol. s r.o. vyhledávací studii „Jižní obchvat Ku imi“. SD R OPS Brno odmítlo variantu jižního obchvatu Ku imi zahrnout do p ípravy rychlostní silnice R 43. Hlavními d vody jsou odsunutí termínu vydání Stanoviska MŽP k tomuto prost ednímu úseku R 43 a ekonomická efektivnost stavby. Navržená p eložka silnice II/385 v jižním obchvatu Ku imi je projektována jako sm rov d lená 4 pruhovém komunikace s tunelovým objektem v délce cca 1,2 km, a proto není možné takto nákladnou stavbu budovat jako provizorního p ipojení R 43 na stávající silnici I/43. P edpokládáme, že tato problematika vedení p eložky silnice II/385 bude do ešena v rámci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), jejichž schválení se o ekává koncem roku 2009. SD R OPS Brno napsalo dne 11. února 2009 urgentní dopis pod zn. 006202/10330/2009, ve které požaduje nápravu ze strany MŽPa konání pot ebných krok k dokon ení procesu EIA. Dne 6. b ezna 2009 obdrželo SD R OPS Brno dopis od MŽP pod zn. 10375/ENV/09 ze dne 3. 3. 2009, ve kterém nám sd lují, že v posudku nejsou hodnoceny n které aspekty a s ohledem na tuto skute nost MŽP vrátilo zpracovatelce Ing. Tonikové posudek k dopln ní. Zárove jsme dne 6. b ezna 2009 obdrželi kopii dopisu pod zn. 16019/EVN/09 ze dne 25. 2. 2009 zaslaného na Krajský ú ad Jihomoravského kraje, Odbor životního prost edí. V tomto dopise se uvádí, že MŽP se v souladu s § 23 odst. 4 zákona vyhrazuje posuzování i zám ru „P eložka silnice I/43 v úseku eská – Ku im“. K tomuto zám ru byl vydán záv r zjiš ovacího ízení KrÚ JMK, Odborem ŽP s požadavkem na dopracování Dokumentace EIA.
14
MŽP si vyhrazuje posuzovat i tento úsek, nebo úzce souvisí s výb rem varianty rychlostní silnice R 43. Dne 19. 5. 2009 prob hlo jednání na MŽP u editelky odboru posuzování vliv na ŽP za ú asti SD R a zpracovatele dokumentace EIA. Na tomto jednání bylo ze strany MŽP objasn no vrácení posudku k dopracování v etn požadavku na zpracování tvrté varianty R43. Dne 29. 5. 2009 byl na SD R doru en dopis ze dne 25. 5. 2009 pod .j.: 3909/ENV/09, ve kterém je požadováno posouzení další a to již tvrté varianty vedení R 43 v úseku Ku im – Svitávka. P ílohou tohoto dopisu je popis a ideový návrh tvrté varianty, která je totožná s variantou . 3 posuzovanou v procesu EIA a liší se pouze v návrhu jejího navázání na první úsek posuzované trasy R 43 Troubsko – Ku im. Varianta . 3 byla do dokumentace EIA zahrnuta na základ záv ru zjiš ovacího ízení, ve kterém ji požadovalo posoudit ob anské sdružení D ti Zem . V prvním úseku je varianta prosazovaná ob anským sdružením D ti Zem ozna ena jako varianta F1. Požadovaná varianta . 4 trasování varianty F1 v prvním úseku zásadn m ní. U p vodního trasování byla trasa R 43 p ipojena do trasy stávající silnice I/43 v prostoru Lip vky a nov se odklán la v prostoru Ivanovic. Dále trasa procházela tunelem p es Medlánky a dalším tunelem pod Holednou a vracela se zp t do trasy tzv. bystrcké. Nov navržená varianta . 4 však sm uje trasování do Boskovické brázdy. Tento požadavek vnímá SD R jako problematický a domnívá se, že je v rozporu se zákonem .100/2001Sb., o posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní, protože je vznesen v dob , kdy byl zpracovatelkou posudku Ing. Zuzanou Tonikovou již posudek zpracován a ádn odevzdán. Ing. Toniková nás dne 15. 1. 2009 telefonicky informovala o p edání posudku v požadovaném po tu 36 ks na MŽP dne 14. 1. 2009. Z hlediska zákona je p edložení variant v procesu EIA zcela v dispozi ní sfé e zpracovatele dokumentace a v rámci posudku již není možné posuzovat další variantu vedení rychlostní silnice R 43. Zpracovatelka posudku na tuto skute nost reagovala dopisem zaslaným p ímo editelce odboru posuzování vliv na ŽP s tím, že požadavky na dopln ní posudku o další tvrtou variantu, tak jak jsou v dopise formulovány, p edstavují nestandardní postup a že se obává napadnutí celého procesu EIA z d vod porušení zákona. Dne 3. 6. 2009 byl odeslán dopis generálního editele SD R p ímo panu ministrovi životního prost edí RNDr. Míkovi, ve kterém je popsána sou asná situace v procesu EIA. Záv rem je požadováno urychlené dokon ení procesu EIA na základ p edložené dokumentace a zpracovaného posudku. Dne 18. 9. 2009 obdrželo SD R dopis od MŽP pod zn. 73422/ENV/09, ve kterém požaduje doplnit dokumentaci vliv zám ru „Rychlostní silnice R 43 v úseku Ku im – Svitávka“ na životní prost edí o další variantu, která je blíže specifikována v p íloze. Jedná se o dva podkladní materiály s názvem „Optimalizace trasy R 43 v úseku D 1 – Ku im“ a „Optimalizace trasy R 43 v úseku Ku im – erná Hora“. SD R po právním a technickém posouzení postupu MŽP v etn p edloženého materiálu vyslovilo názor, že se jedná o zcela protiprávní požadavek správního ú adu v procesu EIA a p edložená studie, která má charakter pouze konceptu studie, navíc neodpovídá požadavk m na dopravn - inženýrský standard pro ú ely srovnatelnosti se stávajícími variantami obsaženými v dokumentaci. Na základ t chto zjišt ných skute ností SD R zaslalo dne 11. 11. 2009 další urgentní dopis pod zn. 010240/10330/2009 na MŽP, ve kterém odmítá posuzovat p edloženou variantu . 4 a žádá o okamžité pokra ování v procesu EIA. Dne 23.11.2009 podalo SD R správní žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu na Ministerstvo životního prost edí u M stského soudu v Praze. Dopisem ze dne 21.12.2009 informovalo MŽP dot ené územní samosprávní celky o zve ejn ní posudku o vlivech zám ru „Rychlostní silnice R43 v úseku Ku im – Svitávka“ na
15
životní prost edí a požádalo obce a kraj o neprodlené zve ejn ní informace o posudku a o tom, kde je možné do posudku nahlížet s tím, že každý m že zaslat své písemné vyjád ení ve lh t 30 dn od zve ejn ní informace o posudku na desce Jihomoravského kraje. Dopisem ze dne 30.12.2009 informuje MŽP zpracovatelku posudku EIA o tom, že je také nezbytné dodate n rozeslat a zve ejnit naturové hodnocení, které musí být nedílnou sou ástí posudku, a které musí být zpracováno autorizovanou osobou. Dále uvádí, že bez jeho okamžitého p edložení a následného rozeslání nem že být p ikro eno k realizaci ve ejného projednání zám ru, které je dalším nezbytným krokem v procesu EIA. Záv rem MŽP konstatuje, že lh ty pro vyjád ení k posudku budou po ítány až po rozeslání a zve ejn ní kompletního posudku, tj. až po p edložení a následném rozeslání a zve ejn ní naturového hodnocení. Na tento bezprecedentní dopis MŽP reagovalo SD R svým dopisem .j. 000056/10330/2010 ze dne 18.1.2010, ve kterém upozor uje MŽP na celý souhrn nestandardních a zákonu odporujících krok a žádá MŽP, aby u inilo takové kroky a opat ení, kterými bude zajišt no, že vady procedurální postupu v rámci procesu posuzování zám ru R 43 Ku im – Svitávka na životní prost edí nepovedou k možnému zpochybn ní vydaného stanoviska v rámci soudního p ezkumu navazujících rozhodnutí. Díl í naturové hodnocení pro dopln ní celkového posudku (zpracovala Ing. Toniková) zpracoval Mgr. Ond ej Volf. Ve svém díl ím hodnocení doporu uje p epracovat dokumentaci EIA, nebo nesouhlasí se zpracováním a záv ry v dokumentaci EIA, které se týkají naturového hodnocení. Jeho p edb žné záv ry jsou následující: Varianta 1 – je pravd podobné, že p i správném hodnocení by mohly být zjišt ny významn negativní vlivy, varianta 2 – by mohla, ale nemusela být p i správném hodnocení negativní vliv, varianta 3 by z ejm významný negativní vliv nem la.
Základní parametry stavby R 43 v úseku Ku im – Délka úseku Kategorie dle SN 73 6101 Min. sm rový polom r Max. podélný spád P edpokládané finan ní náklady stavby Základní parametry stavby R 43 v úseku Délka úseku Kategorie dle SN 73 6101 Min. sm rový polom r Max. podélný spád P edpokládané finan ní náklady stavby
erná Hora 14 000 m R 25,5/100 1 500 m 4.52 % cca 6,8 miliard K
erná Hora – Svitávka 9 350 m R 25,5/100 1 800 m 4.50 % cca 2,3 miliard K
4) R 43 Svitávka – Velké Opatovice7) 5) R 43 Velké Opatovice – Staré M sto (R 35) V sou asnosti jsou na oba úseky k dispozici následující dokumentace: 7)
Na základ záv r z technické studie „Rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka – hranice Jihomoravského kraje“ bylo rozhodnuto o rozd lení stavby Svitávka – Staré M sto (R 35) na dva stavební úseky Svitávka – Velké Opatovice a Velké Opatovice – Staré M sto (R 35).
16
1. Vyhledávací studie „Rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka – hranice Jm kraje“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 12/2001 pro Krajský ú ad Jihomoravského kraje) 2. Vyhledávací studie „Rychlostní silnice R 43 Jeví ko – Staré M sto“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 06/2002) 3. R 43 Svitávka – Staré M sto, letecké snímkování (GEODIS BRNO spol. s r.o., 05/2005) 4. R 43 Svitávka – Staré M sto, zam ení polohopisu (GB-geodézie, spol. s r.o. Brno, 08/2005) 5. R 43 Svitávka – Staré M sto, zam ení výškopisu + DTM (GEODIS BRNO spol. s r.o., 09/2005) 6. Podklady pro vizualizaci trasy R 43 Ku im – Staré M sto (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 12/2005) 7. Vizualizace trasy R 43 Svitávka – hranice Jihomoravského kraje (GEODIS BRNO spol. s r.o., 12/2005) 8. Technická studie „Rychlostní silnice R 43 Svitávka – hranice Jihomoravského kraje“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 12/2005) 9. Technická studie „Rychlostní silnice R 43 hranice Pardubického kraje – Staré M sto“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 06/2006) 10. „Rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka – Staré M sto, oznámení dle zákona 100/2001 Sb.“ (HBH Projekt spol. s r.o. Brno, 10/2006) 11. Vizualizace trasy R 43 hranice Pardubického kraje – Staré M sto (GEODIS BRNO spol. s r.o., 11/2006)
.
Díky dotaci SFDI ve výši 10 mil. K v roce 2005, 6 mil. K v roce 2006 a 4 mil. K v roce 2007, ú elov vázané na p ípravu R 43, mohlo SD R zajiš ovat p edinvesti ní p ípravu severního úseku stavby R 43 Svitávka – Staré M sto (R 35). Jedná se o úsek dlouhý cca 38 km, který byl do roku 2005 prov en pouze na úrovni vyhledávacích studií z roku 2002. Jižní ást trasy R 43 p edevším na území Jihomoravského kraje v délce cca 22 km je invariantní a pln využívá rozestav né a vykoupené t leso tzv. „n mecké dálnice“. Klasická trasa R 43 je vedena na území Pardubického kraje p es zastav ná území obcí M ste ko Trnávka a Rozstání, z t chto d vod byla ve vyhledávací studii z roku 2002 (viz výše – dokumentace . 1) navržena nová varianta – východn od trasy klasické. V rámci projednávání nového ÚP VÚC Pardubického kraje je v sou asnosti preferována práv tato nová východní varianta. Nespornou výhodou úseku R 43 Svitávka – Staré M sto je, že jeho stavební realizace je možná nezávisle na stavu p ípravy p edchozích úsecích R 43 a rovn ž nezávislá na stavu p ípravy R 35. Z ú elové dotace SFDI se v roce 2005 poda ilo zajistit kompletní geodetické zam ení koridoru R 43 celého úseku Svitávka – Staré M sto pro východní variantu, v etn digitálního terénního modelu (DTM) a mapových podklad , technickou studii R 43 na území Jihomoravského kraje a podklady pro vizualizaci, resp. vizualizaci technicky problematických úsek trasy (dokumentace 2 – 7 ve výše uvedeném seznamu existujících podklad ). D ležitým záv rem technické studie „Rychlostní silnice R 43 Svitávka – hranice Jihomoravského kraje“ z roku 2005 (dokumentace . 8) byl jednak návrh na prodloužení stavby erná Hora – Sebranice až po MÚK Svitávka, jednak stanovení možné stavební etapy R 43 v úseku MÚK Svitávka – MÚK Velké Opatovice. Velké Opatovice a Jeví ko p edstavují nejv tší st ediska osídlení na trase R 43 v úseku Svitávka – Staré M sto a jejich sou asná dopravní dostupnost je naprosto nevyhovující. MÚK Velké Opatovice leží navíc zhruba uprost ed úseku Svitávka – Staré M sto a s ohledem na to, že trasa R 43 je v úseku
17
Svitávka – Velké Opatovice invariantní a je zahrnuta v územních plánech všech dot ených m st a obcí, m la by být p íprava stavby i její realizace relativn bezproblémová. Technická studie „Rychlostní silnice R 43 hranice Pardubického kraje – Staré M sto“ z íjna 2006 (dokumentace . 9) byla po dokon ení projednána se zástupci všech dot ených obcí i dot ených orgán státní správy. Nejbou liv jší projednání studie prob hlo v obci M ste ko Trnávka, kde ob ané místní ásti Petr vka vznesli zásadní nesouhlas s p edloženou trasou R 43, p estože zastupitelstvem obce byla trasa již v roce 2005 odsouhlasena. Pro celý úsek Svitávka – Staré M sto bylo v íjnu 2006 dokon eno oznámení zám ru Ministerstvu životního prost edí v rozsahu p ílohy 3 zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní, které bylo v prosinci 2006 p edáno na Ministerstvo životního prost edí. Dne 12. února 2007 vydalo MŽP pod .j. 11277/ENV/07 k p edloženému oznámení „Záv r zjiš ovacího z ízení“. Bez p ipomínek nebo jen s drobnými p ipomínkami se k oznámení zám ru vyjád ily tyto obce: - Borotín - Borušov - D t ichov u Moravské T ebové - Gruna - Knínice u Boskovic - Chrudichromy: požaduje odklon trasy co nejdále od obce - M sto Jeví ko - Skalice nad Svitavou - Sudice: požaduje odklon trasy co nejdále od obce - Vanovice - Víska u Jeví ka. V zákonné lh t se k zám ru nevyjád ily obce Bezd í u Trnávky (stanovisko MŽP obdrželo 11.7.2007 – zásadní nesouhlas s vedením trasy R 43 v blízkosti obce), Cetkovice (stanovisko MŽP obdrželo 5.3.2007 – drobné p ipomínky), M ste ko Trnávka, M sto Velké Opatovice (stanovisko MŽP obdrželo 2.3.2007 – bez p ipomínek), Radkov, Sebranice, m stys Svitávka (stanovisko MŽP obdrželo 22.2.2007 – drobné p ipomínky) a Staré M sto. Negativní stanoviska obdrželo MŽP od následujících ob anských sdružení a osob: - OS „Ob ané Brna proti stavb rychlostní silnice R 43 v trase Ku im – Troubsko“ - OS „Ob ané za ochranu kvality bydlení v Brn -Bosonohách“ - OS „Za zachování krajinného rázu Petr vky a okolí, o.s.“ - OS „Ob ané za ochranu kvality bydlení a životního prost edí v Troubsku“ - OS „Ob ané za ochranu kvality bydlení v Brn -Kníni kách, Rozdrojovicích a Jina ovicích“ - „D ti Zem – Klub za udržitelnou dopravu“: 24 požadavk - nesouhlas s trasou R 43 v úseku Chornice – Gruna – vzor 1: 98 kus od soukromých osob - nesouhlas s trasou R 43 v úseku Chornice – Gruna – vzor 2: 45 kus od soukromých osob.
18
P ipomínky dot ených správních ú ad (KHS Jihomoravského kraje, m stské ú ady, eská inspekce ŽP, Krajský ú ad Jihomoravského kraje, Krajský ú ad Pardubického kraje atd.) se týkají hlavn záležitostí, které by m ly být dopln ny v dokumentaci EIA. Vzhledem k vysokému po tu chyb jících rozhodujících stanovisek k p edloženému oznámení SD R zadalo zpracování dokumentace EIA v ervenci 2007 s termínem dokon ení duben 2008. Dokon ení dokumentace EIA pro úsek R 43 Svitávka – Staré M sto bylo zpožd no. Hlavním d vodem byla maximální snaha zpracovatele vypo ádat se všemi p ipomínkami ze zjiš ovacího ízení. Dokumentace EIA byla p edána na SD R a v ervenci byla zajišt na distribuce vícetisk v požadovaném množství podle požadavku MŽP. Dne 3. 9. 2008 nás požádalo MŽP o zaslání objednávky firm zpracovatel posudku byl MŽP vybrán Ing. Petr Mlyná e.
AMEC s.r.o. Jako
Dne 10. 10. 2008 obdrželo SD R dopis od MŽP pod zn. 72218/ENV/08, kterým nám vrací dokumentaci EIA k dopracování nebo p epracování. D vodem vrácení dokumentace EIA je p edevším to, že byla trasa R 43 posuzována invariantn a nebyla vyhodnocena diplomová práce Petra Poláka z roku 2007. V této práci je trasa R 43 sm rována na Svitavy, nikoliv na Moravskou T ebovou. Trasa R 43 podle této diplomové práce není ve schváleném koridoru ÚP VÚC Pardubického kraje a nebyla ani v rámci ZÚR Pardubického kraje ešena variantn . Na území Jihomoravského kraje není tato nová varianta trasy R 43 v souladu s ÚP VÚC BSRA, ani v souladu s platnými územními plány. SD R OPS Brno neprodlen požádalo Ministerstvo dopravy o sd lení, jak má dále v p íprav R 43 postupovat. V reakci na danou situaci zaslal 1. nám stek ministra dopravy Ji í Hoda v íjnu 2008 dopis na MŽP pod .j.: 509/2008-910-UPR/2 s požadavkem na p ehodnocení stanoviska na dopracování nebo p epracování dokumentace EIA pro úsek R 43 Svitávka – Staré M sto. Odpov na tento dopis byl z MŽP odeslán dne 3.12.2008 pod .j.: 79308/ENV/08, ve kterém je op tovn potvrzeno, že MŽP nadále trvá na svém stanovisko uvedeném v dopise pozn. 72218/ENV/08 tj. na dopracování dokumentace EIA o další varianty vedení R 43 v tomto úseku. SD R OPS Brno vy ká na schválení ZÚR Pardubického kraje a na schválení ZÚR Jihomoravského kraje s tím, že pokud schválený koridor pro R 43 bude odlišný, bude zpracována další vyhledávací studie v tomto novém koridoru. Do doby schválení ZÚR obou kraj považujeme za bezp edm tné s p edprojektovou p ípravou R 43 pokra ovat. Z ú elové dotace SFDI se v roce 2006 poda ilo zajistit dokumentaci programu R 43, technickou studii „Rychlostní silnice R 43 hranice Pardubického kraje – Staré M sto“, geodetické zam ení R 43 v úseku Ku im – Svitávka, vizualizaci trasy R 43 v úseku hranice Pardubického kraje – Staré M sto, aktualizaci technické studie R 43 v úseku Ku im – Svitávka a oznámení zám ru Ministerstvu životního prost edí pro úsek Svitávka – Staré M sto. Z ú elové dotace SFDI se v roce 2007 v úseku Svitávka – Staré M sto poda ilo zajistit vícetisky oznámení dle zákona . 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí a zpracování konceptu dokumentace EIA.
Základní parametry stavby R 43 v úseku Svitávka – Velké Opatovice
19
Délka úseku Kategorie dle SN 73 6101 Min. sm rový polom r Max. podélný spád P edpokládané finan ní náklady stavby
cca 16 000 m R 25,5/100 3 000 m 4.50 % cca 9,0 miliard K
Základní parametry stavby R 43 v úseku Velké Opatovice – Staré M sto (R 35) Délka úseku Kategorie dle SN 73 6101 Min. sm rový polom r Max. podélný spád P edpokládané finan ní náklady stavby
cca 21 700 m R 25,5/100 2 000 m 4.76 %
cca 11,2 miliard K
V Brn dne 10. 3. 2010
20
