VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra Cestovní ruch
Využití zábavních parků jako atraktivního trendu v rozvoji současné turistiky Bakalářská práce
Vedoucí práce Mgr. Miroslav Marada
Jitka Rokošová
Jihlava 2009
Anotace Má bakalářská práce se zabývá úlohou zábavních parků v současném cestovním ruchu. Mým úkolem je seznámit čtenáře se základními pojmy a představit jim různé druhy zábavních parků jak ve vybraných zemích Evropy, tak i u nás. V praktické části se věnuji srovnávání různých evropských zemí a jejich zábavních parků a dále vývoji horských drah a jejich působení na zdraví člověka. Dále provádím rozbor DinoParku v Plzni a v souvislosti s tím určuji předpoklady České republiky pro výstavbu zábavního parku a její důsledky. Důležitou částí mé práce je průzkum, kterým se snažím zjistit názory a stanoviska obyvatel na zábavní park a jeho budoucnost v České republice.
Annotation My Bachelor thesis deals with the role of amusement parks in current tourism. My task is to make the readers familiar with fundamental terms and introduce to them various kinds of amusement parks in selected countries of Europe as well as in the Czech Republic. In the practical part I am set to compare several European countries and their amusement parks. Further I deal with development of switchbacks and their effect on people’s health condition. Later on I do an analysis of the Dino Park and in connection with it I determine prerequisites of the Czech Republic for construction of an amusement park and possible impacts of the construction. An important part of my thesis is a survey in which I try to find out about peoples’ opinions and sentiments concerning an amusement park and its future in the Czech Republic.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala sama na základě svých poznatků, které jsem získala v průběhu studia a dále na základě použitých zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury.
V Jihlavě dne 12. 12. 2008
Rokošová Jitka
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu Mgr. Miroslavu Maradovi za jeho pomoc, odborné rady a metodické vedení při zpracování této bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................... 6 1
TEORETICKÁ ČÁST....................................................................... 7 1.1 1.2 1.3
VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .........................................................7 ZÁBAVNÍ PARKY A JEJICH HISTORIE .......................................................8 ČR A ZÁBAVNÍ PARKY ...........................................................................9
1.3.1 1.3.2 1.3.3
Aquaparky ...........................................................................................................9 Tematické parky ................................................................................................11 Zábavní parky ....................................................................................................12 1.4 ZÁBAVNÍ PARKY V ZAHRANIČÍ .............................................................13 1.4.1 Prater – Rakousko ..............................................................................................13 1.4.2 Legoland – Německo .........................................................................................14 1.4.3 Parc Asterix – Francie........................................................................................16 1.4.4 Alton Towers – Velká Británie...........................................................................17 1.4.5 Marineland – Španělsko .....................................................................................18
2
PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................... 19 2.1 2.2 2.3
ÚLOHA ZÁBAVNÍCH PARKŮ V CESTOVNÍM RUCHU ................................19 ZÁBAVNÍ PARKY EVROPY A JEJICH SROVNÁNÍ......................................20 HORSKÉ DRÁHY – HLAVNÍ ATRAKTIVITY ZÁBAVNÍCH PARKŮ ...............22
2.3.1 2.3.2
Horské dráhy − historie a vývoj..........................................................................22 Kategorizace horských drah ...............................................................................24 2.4 DINOPARK A JEHO ROZBOR ..................................................................27 2.4.1 Základní informace ............................................................................................27 2.4.2 Návštěvnost DinoParku......................................................................................29 2.4.3 Shrnutí rozboru ..................................................................................................29 2.4.4 SWOT analýza Plzeňského kraje........................................................................30 2.5 ČESKÁ REPUBLIKA VERSUS ZÁBAVNÍ PARK ..........................................31 2.5.1 Cestovní ruch ČR z hlediska statistických čísel...................................................31 2.5.2 Analýza projektu zábavního parku v ČR.............................................................33 2.6 PRŮZKUM ............................................................................................34 2.6.1 Dotazníkové šetření............................................................................................34 2.6.2 Zhodnocení výsledků .........................................................................................41
3
ZÁVĚR............................................................................................. 43
4
INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................... 44 4.1 4.2
5
POUŽITÁ LITERATURA..........................................................................44 INTERNETOVÉ ZDROJE .........................................................................44
PŘÍLOHY ........................................................................................ 47 DOTAZNÍK – ZÁBAVNÍ PARKY .........................................................................48
Úvod Téma mé bakalářské práce „Využití zábavních parků jako atraktivního trendu v rozvoji současné turistiky“ jsem si vybrala proto, že si myslím, že Česká republika v této oblasti cestovního ruchu stále zaostává. Najdeme tu sice různá zábavní centra, ale evropskému standardu se to nemůže rovnat. V teoretické části bych chtěla seznámit čtenáře se základními pojmy, historií zábavních parků a s některými z těchto atraktivit ve vybraných zemí Evropy je seznámit. Také se chci zaměřit na Českou republiku a představit některé ze zástupců jak aquaparků, tak tematických a zábavních parků. I když v té poslední skupině se bude jednat spíše o připravované projekty než o rozjetá fungující zábavní centra. Aquaparky se to u nás jen hemží, ale pokud bychom chtěli zažít nějaký ten adrenalin a projet se na pořádné horské dráze, museli bychom do zahraničí. Zábavní park, například ve stylu Prateru, kde by se pobavili jak dospělí tak děti, v Česku stále chybí. Jedním z důvodů je zřejmě i strach investorů z neziskovosti takovéhoto projektu. V praktické části bych proto chtěla zjistit předpoklady České republiky pro výstavbu zábavního parku a odvodit důsledky. Také bych se chtěla věnovat rozboru úspěšného projektu – DinoParku v Plzni, na jehož základě bych chtěla vytyčit silné a slabé stránky tohoto kraje. Mým nejdůležitějším cílem v této práci bude provést průzkum v oblasti zábavních parků. Chtěla bych zjistit, zda jsou lidé pro či proti postavení podobné uměle vytvořené atraktivity, kolik by byli ochotni za návštěvu takovéhoto zařízení zaplatit a podobně. Zároveň bych touto prací ráda upozornila na zábavní parky nejen jako na atraktivitu cestovního ruchu, ale i jako na zpestření dovolené či všedního dne.
1 Teoretická část 1.1 Vysvětlení základních pojmů Zábavní parky řadíme do návštěvnických atraktivit. Jsou to trvalé zdroje, které jsou zřizovány pro zábavu, potěšení a vzdělání návštěvníků. Tyto atraktivity rozdělujeme do deseti skupin: starobylé památky; historické stavby; označené oblasti, parky a zahrady; tematické zábavní parky; zajímavosti života v přírodě; muzea; galerie umění; archeologická pracoviště; tematická nákupní místa; zábavní a rekreační parky. Návštěvnické atraktivity můžeme také dělit do skupin podle jejich sběrných oblastí: • lokální atraktivity • atraktivity s regionálním dosahem • atraktivity se sběrnou oblastí velikosti celého státu. Jenom malý počet atraktivit má skutečně mezinárodní klientelu. Jsou to atraktivity skutečně světově proslulé – příkladem může být Disney World.
Zábavní parky dělíme do dvou základních skupin: • tematický park • aquapark Zábavní park – multifunkční centrum, spojující komplexní nabídku zábavy a relaxace včetně veškerých doprovodných služeb (ubytovací a stravovací zařízení aj.). Je komplikovanější než jednoduchý městský park nebo hřiště, neboť úlohou zábavního parku je obstarávat dospělé, dospívající a malé děti. Může být buď trvalý nebo dočasný. Tematický park – park tématu je moderní zábavní park založený na centrálním motivu nebo může být také rozdělen na několik odlišných tématických oblastí. Aquapark = akvacentrum – zábavní park se systémem koupališť, skluzavek a jiných vodních atrakcí.
1.2 Zábavní parky a jejich historie Zábavní parky byly historickou předzvěstí moderních tematických parků. Nejstarší zábavní park světa je Bakken – byl otevřen roku 1583 severně od Kodaně. Dalším dlouhotrvajícím parkem je Prater ve Vídni, který byl otevřen v roce 1766. První celoevropskou atraktivitou je Disneyland Paris, která se snažila rozvinout svůj trh po celé Evropě. Na její rozvoj odpověděly ostatní zábavní parky tím, že vytvořily strategickou alianci. V červnu 1993 bylo v Paříži oznámeno, že se 5 velkých evropských zábavních parků s celkovým obratem 130 milionů liber spojilo, aby společně prosadily vyšší standardy a lepší rozšíření informací o evropském trhu. Vzniklé konsorcium (tabulka 1) vystupuje jako styčný bod pro celoevropské aktivity jako propagační kampaně, sponzorství, balíčky pro obchodní cesty a personální akce. Tabulka 1
Konsorcium zábavních parků Červen 1993 Založeno 9,8 milionu Roční úhrn návštěvníků Alton Towers (Velká Británie) Členové Europa Park (Německo) De Efteling (Nizozemsko) Parc Asterix (Francie) Liseberg (Švédsko) 7 000 Celkový počet zaměstnanců Výměna informací Výhody Lepší propagace Technický rozvoj V následující tabulce je zobrazen vývoj návštěvnosti ve vybraných zábavních parcích Evropy v letech 1991−1993, tzn. ještě před vznikem již zmíněného Konsorcia. Tabulka 2
Návštěvnost (v tisících) Park
1991
1992
1993
De Eftelig (Nizozemsko)
2300
2500
2700
Futuroscope (Francie)
1000
1300
1900
Parc Asterix (Francie)
1400
1000
1200
Tivoli (Dánsko)
4000
4000
4100
1.3 ČR a zábavní parky Jednou z možností, kterou můžeme svým zahraničním, ale i tuzemským klientům (zvláště rodinám s dětmi) nabídnout, je výlet do aquaparků nebo tematických parků. Sice se návštěvou těchto zábavních atraktivit nedá vybudovat celá dovolená, ale je to určitě vítané zpestření pobytu.
1.3.1 Aquaparky Aquaparky jsou nejnovějším typem koupaliště. V podstatě jsou více zaměřeny na zábavu a relaxaci než na plavání. Můžeme zde nalézt např. tobogány, černé díry, vířivky, chrliče vody, dětské bazény, sauny a spoustu dalších zajímavostí. K našim nejznámějším krytým aquaparkům patří Babylon Liberec, Kladno a Špindlerův Mlýn, mezi venkovními aquaparky jsou nejznámější Vodní ráj Jihlava, Relax Vajgar Jindřichův Hradec a Aquapark Klášterec nad Ohří. Liberec Prvním aquaparkem, který v České republice vznikl, je Aquapark Babylon v Liberci. Oficiálně byl otevřen 29. srpna 2000 a jeho celková vodní plocha převyšuje 700 čtverečních metrů. Návštěvníkům nabízí různé bazény, skluzavky, tobogány, vodotrysky, masáže, jeskyni, parmí lázně, sauny a spoustu dalších atrakcí. Kladno Aquapark v Kladně byl po rekonstrukci stávajícího bazénu a přístavbě moderního pavilonu otevřen 30. 1. 2004. Na své si tu přijdou snad všechny věkové kategorie návštěvníků. Pro ty mladší jsou zde tobogány, skluzavky, adrenalinová atrakce spacebowl. Pro starší návštěvníky tu jsou připraveny oddechový bazén a masážní bazén whirlpool, kde jsou připravena místa pro vzduchové a vodní masáže. Dále tu najdeme chrliče vody, divokou řeku, průplavovou jeskyni a samozřejmě dětský bazén.
Špindlerův Mlýn Areál Aquaparku ve Špindlerově Mlýně zahrnuje rekreační a dětský bazén, čtyři tobogány, z toho jeden člunkový, dále malou a velkou vířivku, divokou řeku, vlnobití a další atrakce. Dále zde můžete využít saunu, páru, masáže či solárium. Jihlava Vodní ráj v Jihlavě je areál s krytou i otevřenou částí. Má tu výhodu, že je situován v blízkosti obchodních center, takže má zajištěnou návštěvnost. V kryté části se nachází bazén s řadou atrakcí: tobogán, divoká řeka, perličková lůžka, stěnové masážní trysky, vodopády, chrliče, dětské brouzdaliště a dále pára, sauna, masáže a solárium. Ve venkovní části se nachází rekreační, plavecký a dětský bazén, dětské brouzdaliště, tobogán, skluzavky, divoká řeka, vodní clona, vodní hrad a spousta dalších atrakcí.
Obrázek 1
Klášterec nad Ohří Areál tohoto aquaparku nabízí celou řadu atrakcí: plavecký bazén, divokou vodu, tobogány, skluzavky, vířivku, skokanskou věž se třemi můstky, bublinkový rošt, dětské bazény a klouzačky.
1.3.2 Tematické parky Zvole nad Pernštejnem Westernové městečko Šiklův Mlýn je největší přírodní zábavní areál v České republice. Je to nejstarší zařízení svého druhu, vzniklo v roce 1994 v údolí říčky Bobrůvky nedaleko Zvole nad Pernštejnem. Zachycuje Ameriku z dob, kdy se osidlovala. Najdeme zde dobové stavby i interiéry, kde se pohybují kovbojové, pistolníci, barové tanečnice, Indiáni a prospektoři. Od července do srpna se tu koná westernová show s ukázkami zacházení s lasem, bičem i pistolí a drezurou koní. Dále se tu koná akční divadlo – je to představení, kde se odehrává příběh z divokého západu, ve kterém návštěvníci uvidí jak živé herce - kaskadéry, zvířata, tak i opravdové výbuchy a pyrotechnické efekty. Dalšími součástmi programu jsou ukázky a výuka klasických a moderních country tanců, přestřelky, ukázky života Indiánů – původních obyvatel Ameriky, jízdy zručnosti na elektrickém býku, střelba z luku, rýžování zlata a další. Šiklův Mlýn je cílem jak školních výletů, tak i individuálních rodinných vyjížděk. Je vhodný také pro incentivní akce, kongresy, školení, dále se tu pořádají festivaly a soutěže v oboru country tanců atd. Boskovice Westernové městečko Sand City leží v areálu bývalého pískovcového lomu. Autentické prostředí Divokého západu dokresluje nejen krásná příroda, ale i dřevěné sruby, hotýlky, bary a saloony ve westernovém duchu. Během celé sezony se zde hrají různá představení, k nimž patří např. Vinetou, Indiánská pohádka nebo Koně dary bohů – Show na koních. Večer se tu pak koná country bál. K atrakcím patří např. jízda na elektrickém býkovi, hod tomahavkem, oštěpem nebo nožem, rýžování zlata, střelba z luku či chytání do lasa. Jsou tu vítány i školní výlety, pro které má Sand City připraven program i různé výhody. Nebo sem mohou jet děti na Indiánský tábor.
1.3.3 Zábavní parky V České republice – postkomunistické zemi – stejně jako v dalších zemích bývalého Východního bloku, zábavní park jako takový stále chybí. Vyskytuje se zde sice celkem dost atraktivit zábavního průmyslu jako například již zmíněné aquaparky či westernová městečka nebo DinoPark. Jedná se ale o malá a spíše tematická zařízení s výukovými prvky. Ta známá obří zábavní centra u nás ale stále chybí. Jako zábavní park je u nás prezentován pražský lunapark, ale zábavní park v pravém smyslu slova to není. Jedním z důvodů, proč v České republice moderní zábavní park, který by nebyl spojený s nákupním centrem, chybí, je ten, že provoz takovéhoto zařízení je rizikový. Všechny zábavní parky v západní Evropě totiž ziskové nejsou. A provoz takových nákupních center, která kromě nakupování lákají návštěvníky ještě do zábavních provozů, vynáší majitelům desítky milionů korun ročně. V poslední době se sice zrodilo několik projektů na zábavní parky, ale zřejmě všechny jsou spojeny s obchodními domy a nákupy. Jedním z nejvýznamnějších je Země lží. Bude stát hned vedle Excalibur City na Znojemsku, což je obchodní komplex s kasinem. Park by měl mít atrakce podobné těm, co jsou v Prateru. A pro sportovce tu má vyrůst areál s tenisovými kurty, plochou na in-line bruslení i pro skateboardisty a další. Součástí bude i hotel s wellness centrem a jinými službami. Dalším zajímavým projektem je EverGreen Park. Tento park by měl vyrůst na jihovýchodě kraje Vysočina a bude rozdělen na 7 tematických částí a každá bude reprezentovat 1 stát středoevropského regionu. Jeho součástí má být i čtyřhvězdičkový hotel a moderní konferenční centrum. Zajímavým projektem je také IQ park v libereckém Babylonu. Jedná se o první zábavně−naučné centrum v České republice. Návštěvníci všech věkových skupin se zde pobaví i zabaví exponáty z nejrůznějších oblastí lidského života.
1.4 Zábavní parky v zahraničí 1.4.1 Prater – Rakousko Původně byl park lovištěm Habsburků, až v roce 1766 ho Josef II. Habsburský zpřístupnil veřejnosti. Dnes je to velký zábavní park, kde jezdí liliputí vláček, je zde spousta atrakcí, kolotoče, domy hrůzy, zábavní podniky, restaurace, sportoviště, nový stadion pro 90 000 diváků a samozřejmě známé obří kolo Riesenrad, jež bylo postaveno v letech 1896−1897 a je vysoké 67 metrů.
Obrázek 2
Na odvážné dospělé tu čekají atrakce jako např. Superman, Imperátor nebo Admirál věž, u které je dokonce písemné varování pro slabší povahy. Pro malé děti najdete v Prateru různé kolotoče, vláčky, autíčka a také živé poníky, na kterých se mohou povozit. Mezi jednotlivými atrakcemi stojí také spousta střelnic, stánků s cukrovou vatou, zmrzlinou a samozřejmě nechybí ani McDonald. U spousty atrakcí nechybí ani stánky, kde vám po svezení nabídnou fotky či video s vámi v záběru. Hlavní sezona je od 15. března do 31. října, přičemž areál parku je přístupný 24 hodin denně a atrakce jsou otevřeny od 10 hodin dopoledne do 1 hodiny v noci. Vstup do parku je zdarma, platí se za jednotlivé atrakce a to v rozmezí od 1 do 10 €.
1.4.2 Legoland – Německo Zábavní park LEGOLAND byl v Německu otevřen v květnu 2002 u městečka Günzburg. Investice na výstavbu překročily 300 milionů marek a návštěvníky zde čeká celkem 40 atrakcí, které jsou postaveny z 50 milionů LEGO kostiček.
Obrázek 4 Obrázek 3
Ke zvláštním nabídkám Legolandu patří: • vstup dětí od 3 do 11 let v den narozenin zdarma • řidiči autobusu zdarma • parkování pro autobusy zdarma Co všechno můžete v parku navštívit: MINILAND – srdce všech Legolandů – ukazuje svět v měřítku 1 : 20. Uvidíte zde Berlín, Benátky, Frankfurt nad Mohanem, Holandsko, Švýcarsko, mnichovské letiště… ZEMĚ DOBRODRUŽSTVÍ – zde se můžete vydat na cestu divokou džunglí. Nachází se zde také největší pojízdná atrakce všech parků – vodní dráha – po které se pasažéři vydají na kánoi do dosud neobjevených částí deštného pralesa. K vidění tu jsou masožravé rostliny, obrovský LEGO pavouk, dinosauři. Je tu také 12 metrů vysoká skluzavka = vodopád. Do Země dobrodružství patří také Safari, kde z těsné blízkosti můžete vidět LEGO gorily, žirafy, slony, krokodýly a lvy v životní velikosti. IMAGINATION – zde v testovacím a stavebním centru můžete zapojit svou vlastní fantazii a kreativitu. Do LEGO arény se vejde až 800 návštěvníků, kteří mohou pozorovat Live show.
DUPLO – místo pro ty nejmenší, kde si na ploše 1600 m2 mohou vyzkoušet svojí dovednost. Zábavu slibují především DUPLO domky zařízené jako požární zbrojnice, policejní stanice a labyrint, či DUPLO vlak, který malé pasažéry bezpečně proveze. ZEMĚ
RYTÍŘŮ
– poznávacím znamením této části parku je starověký hrad. Na hřbetě
ohnivé saně se zde rytíř s hradní paní ubírají na cestu starodávnými časy. Menší děti se zde mohou svézt na pravém LEGO koni. LEGO
CITY
– město v LEGO stylu. V LEGO autoškole si mohou děti udělat vlastní
řidičský průkaz. Kromě toho zde stojí LEGO továrna a projíždí tudy vlak LEGO Express. Všechny atrakce jsou v ceně, platí se pouze LEGO autoškola (pro děti od 12 let) 3 € a hledání zlata 2 €. Ceny vstupného Tabulka 3
Vstupenky pro jednotlivce 1 den
2 dny
Dospělí
29 €
43 €
Dítě (3–11 let)
25 €
37 €
Senior (nad 60 let)
25 €
37 €
Skupiny mohou využít skupinovou slevu, kdy 1 osoba zaplatí za 1 den 20 € a za 2 dny 30 €. Zvýhodněné je také vstupné pro školní skupiny. Zvýhodněné vstupné neplatí o víkendech a německých svátcích. Otevírací doba V roce 2009 bude otevřeno od 4. dubna do 8. listopadu mezi 10−18 hodinou.
1.4.3 Parc Asterix – Francie Parc Astérix leží pouze několik kilometrů od Paříže. Podle názvu lze již poznat, že je inspirován francouzskými komiksy o galských válečnících, kteří žijí kolem roku 50 před n. l. a vzdorují římským legiím pomocí kouzelného lektvaru. Tento zábavní park je ve Francii největší a podle některých i nejlepší. Je velice oblíbený a známý po celé Evropě již od svého otevření v roce 1989. Nalezneme zde několik menších horských drah, ale samozřejmě i 3 obrovské. S nejmladší z nich − La Trace du Hourra – se řítíte rychlostí 60 km/h kolem skal a stromů. Tonere de Zeus jezdí rychlostí až 85 km/h a byla vyhlášena jako "Nejlepší dřevěná horská dráha v Evropě". Poslední je ocelová horská dráha Goudurix. Některými nadšenci je nazývána nejdrsnější horskou dráhou. Je jednou z prvních horských drah na světě se 7 loopingy. Dosahuje se zde převratné rychlosti, na cestující tu čekají velké spády, "překrut" Butterfly a zajímavá spirála. Další skvělý zážitek může zajistit i ten kus dráhy, který je postavený nad vodou.
Obrázek 5
Ceny vstupného V ceně vstupného jsou zahrnuty všechny atrakce a vystoupení kromě střelnice, videohry a parkování (1 auto = 7 €).
Tabulka 4
1 den
Sezónní karta
Dospělí (12 let a více)
39 €
79 €
Dítě (3 – 12 let)
27 €
79 €
zdarma
zdarma
Dítě do 3 let
1.4.4 Alton Towers – Velká Británie
Obrázek 6
Tematický park Alton Towers najdeme v kraji Staffordshire. Patří sice k moderním zábavním zařízením, ale protože leží na pozemcích starého anglického šlechtického sídla, je nasáklé historií. Tento zábavní park se začal formovat v roce 1980, kdy se tu objevil první tobogan se dvěma přemety. Poté tu začaly vyrůstat další dráhy a atrakce jako je např. Strašidelný dům a Zábavní důlní vláček. V současné době patří Alton Towers k největším, nejlepším a nejoblíbenějším tematickým parkům ve Velké Británii. Roku 2003 dokonce získal od Good Britain Guide cenu nejlepšího tematického parku. K zajímavým atrakcím patří např. horská dráha Spinball Whizzer. Návštěvníci jsou na ni katapultováni rychlostí 60 km/h a kabina, ve které sedí, se nejenom řítí plnou rychlostí po kroutících se kolejích, ale ještě se sama otáčí na všechny strany. Ceny vstupného Tabulka 5
1 den - Online
Roční vstupné - Online
Dospělý
₤29.00
₤66.00
Dítě
₤22.00
₤66.00
₤81.00
₤199.00
₤98.00
₤88.00
zdarma
zdarma
Rodina (2 dospělí + 2 děti nebo 1 + 3) Rodina (2 dospělí + 3 děti nebo 1 + 4) Dítě do 4 let
1.4.5 Marineland – Španělsko Tuto specifickou zoologickou zahradu s nejrůznějšími vodními atrakcemi naleznete na jihu Costy Bravy v Palafolls. Návštěvníky zde uchvátí fantastická vystoupení cvičených delfínů,
lachtanů
a
exotických
ptáků.
Pro
milovníky
delfínů
bude
jistě
nezapomenutelným zážitkem, když tito inteligentní tvorové budou pár metrů od nich s elegancí a grácií skákat do výšky několika metrů.
Obrázek 7
Tato zvířecí vystoupení patří k hlavním atrakcím zábavního parku Marineland. Narazíme zde ale i na bazény se skluzavkami a tobogány, jež nesou názvy jako Boomerang Kamikadze nebo Black Hole . Nechybí ani část vytvořená přímo pro malé děti – malý bazén s tobogánem.
Ceny vstupného Tabulka 6
Dospělí
Dítě (4–12 let)
Dítě (do 4 let)
Senioři 60+
Mimo sezónu
15 €
9€
zdarma
10,5 €
Hlavní sezóna
22 €
15 €
zdarma
16,5 €
Otevírací doba Marineland je otevřen každoročně od března do října vždy od 10 do 18 hodin.
2 Praktická část 2.1 Úloha zábavních parků v cestovním ruchu V současné době hrají v cestovním ruchu hlavní roli uměle vytvořené atrakce. Tyto vznikly na základě motivace zisku, který se očekává na základě příjmů od potencionálních návštěvníků. Přírodní atraktivity, kam řadíme například klimatické podmínky (klimatické odlišnosti cílové destinace), zvláštnosti krajiny (skalní města, jeskyně, propasti, ledovce aj.) nebo hydrologické zvláštnosti (termální prameny, vodopády, gejzíry, peřeje), jsou dnes pouze jedním – pro někoho dokonce druhotným – důvodem pro návštěvu cílové destinace. Jedním ze silných motivačních faktorů v rozvoji současného cestovního ruchu jsou lidmi vytvořené atraktivity. Specifickou roli zde hrají právě zábavní parky. Zábavní parky nám nabízejí v podstatě novou dimenzi využití volného času. Jedná se zejména o rodiny s dětmi a věkově mladší jednotlivce či organizované skupiny (výlety, zájezdy). Tento druh nové zábavy získává čím dál více příznivců, což se na druhé straně projevuje v neustále zvyšující se nabídce – roste jak počet zábavních parků, tak i jejich průměrná plocha spolu s nabídkou atrakcí. Pod pojmem zábavní park lze tedy v současné době chápat opravdové multifunkční centrum, které nabízí různým cílovým skupinám návštěvníků určitý sortiment služeb pro trávení volného času. Zábavní park je tedy významnou turistickou destinací − často i jako hlavní atrakce. Tyto nové atraktivity jsou v podstatě světy samy o sobě a stávají se stále významnějším místem pro trávení volného času. Nabízejí obrovský repertoár vzrušujících jízd na mnohdy dech vyrážejících horských drahách a na nejrozmanitějších kolotočích. A právě tyto uměle vytvořené "světy" neslouží už ani tak pro místní obyvatelstvo, ale především pro výletníky a turisty.
2.2 Zábavní parky Evropy a jejich srovnání V celosvětovém měřítku bylo v roce 2003 v provozu asi 860 zábavních parků různého typu. Přes jednu třetinu z nich (349) bylo v USA, druhé místo v počtu zábavních parků náleží Evropě, která je následovaná Austrálií, Jižní Amerikou a Afrikou. V následující tabulce je zobrazen počet zábavních parků ve vybraných zemích Evropy. Tabulka 7
Stát
Počet zábavních parků (různé typy):
Německo
54
Francie
23
Španělsko
12
Itálie
10
Belgie
6
Rakousko
4
V evropském průmyslu zábavních parků panuje přesvědčení, že čím větší investice, tím větší přitažlivost a tudíž i návštěvnost. Například firma v Nizozemsku – De Efteling – investovala 10 milionů dolarů a Parc Asterix ve Francii 7 milionů dolarů. Zatím zřejmě největší investicí v zábavním průmyslu je letový simulátor "Galway", za který firma Phantasialand Germany zaplatila asi 15 milionů euro. Nedílnou a zároveň pozitivní součástí všech zábavních parků jsou pracovní místa. Například v Německu zaměstnávají zábavní parky trvale přibližně 15 tisíc lidí a kromě toho vytvářejí ještě kolem 300 tisíc sezónních pracovních míst. Toto je samozřejmě provázáno s jejich úhrnným obratem, který ročně činí asi 440 milionů eur. To se samozřejmě odvíjí od popularity daného zábavního parku a počtu jeho návštěvníků. V následující tabulce je zachycen počet návštěvníků všech zábavních parků v jednotlivých zemích Evropy.
Tabulka 8
Stát
Návštěvníci (v milionech)
Francie
18,0
Velká Británie
14,0
Německo
13,5
Nizozemsko
8,0
Skandinávie
7,5
Belgie
5,5
Itálie
5,0
Celkem
71,5
Prvenství v cestování do zábavních parků drží v celoevropském měřítku Francie. Za tímto účelem sem směřuje kolem 47 % cest. Například do zábavního parku Futuroscope (Francie) už v roce 1993 zamířilo 40 % cizinců.
Poměr návštěvníků zábavního parku Futuroscope 8%
Cizinci
5%
Zbytek Francie
46%
Graf 1
41%
Paříž a region 15 přilehlých okresů
2.3 Horské dráhy – hlavní atraktivity zábavních parků 2.3.1 Horské dráhy − historie a vývoj Jako první na světě získal patent na horskou dráhu LaMarcus Adna Thompson, a to 20. ledna 1885 ve Francii. Jejich historie začala už ale mnohem dříve. Předchůdci horských drah se objevili v Rusku už za Kateřiny Veliké. Jednalo se o zimní sáňkařské sjezdy, jejichž výška dosahovala kolem 20 metrů a spád měly až 50°. Jejich obliba vzrostla natolik, že se na konci 17. století začaly tyto atraktivity dále rozvíjet a byly vytvořeny první dráhy s vozíky na kolech. První taková dráha vznikla v roce 1817 v Paříži a nesla název Les Montagnes Russes a´ Bellevile. Ve stejném roce zde byla postavena i horská dráha s uzavřeným okruhem − Promenades Aériennes. První loopingová dráha se objevila o 30 let později. První skutečná horská dráha byla postavena na Coney Islandu v Brooklynu v roce 1884. Ve stejném roce byl vynalezen způsob, jak dopravovat vozíky do vrchu pomocí ozubeného řetězu. S postupným zrychlováním a výstavbou prudších srázů byli konstruktéři nuceni měnit materiály – dřevo vyměnily za ocel a v současné době se na výrobu některých částí (např. kolečka vozíků) používají kevlarová vlákna, která jsou pětkrát silnější než ocel. Ve 20. století došlo kvůli hospodářské krizi a světové válce k utlumení rozkvětu horských drah. Toto období stagnace trvalo až do konce 50. let. V roce 1959 byla v Disneylandu v Kalifornii zprovozněna první ocelová trubková horská dráha Matterhorn Bobsleds. Ocelové konstrukce se staly v historii ocelových drah zásadním průlomem. Umožnily totiž "vylepšení" horských drah o loopingy, spirály a jiné výkruty. V roce 1975 byla v Kalifornii otevřena první moderní horská dráha s obraty o 360° s názvem Corkscrew = Vývrtka. V současné době najdeme ty opravdu rekordní dráhy především v USA a Japonsku. Z 10 nejvyšších ocelových drah světa se 5 nachází v zábavních parcích v USA, 4 najdeme v Japonsku a poslední, Silver Star, vlastní Europa Park v Německu. Zatím nejvyšší a nejrychlejší dráhou na světě je Kingda Ka v zábavním parku Six Flags Great Adventure v New Persey. Je vysoká 139 m a dosahuje rychlosti až 206 km v hodině, jehož je z klidového stavu schopná dosáhnout za 3,5 sekundy.
Moderní zábavní průmysl se dnes řídí heslem: „Ještě více napětí, nebezpečí, vzrušení a adrenalinu.“ A dá se, myslím, říci, že současné zábavní parky a jejich obrovité a mnohamilionové atrakce se tohoto hesla pevně drží. Odborníci ale tvrdí, že se není čeho bát. Samotnému budování horské dráhy totiž předchází detailní výpočty jednotlivých sil, které při jízdě na dráze na člověka působí. Současně s určením, jak bude dráha vypadat, se propočítá i to, jak jízda proběhne a jaké síly v jakém okamžiku budou na pasažéry působit. Dnes už k tomu slouží speciální počítačové programy a simulátory. Jednotný názor na to, zda jsou moderní horské dráhy bezpečné, však neexistuje. Na jedné straně stojí odborníci, kteří tvrdí, že přetížení 4G (naše váha vynásobena 4), které člověk běžně zažívá na horské dráze, mu nemůže ublížit. „Soustředili jsme data ze tří největších horských drah v USA a vložili je do počítačového modelu hlavy, na kterém jsme sledovali působení sil G a srovnávali s různými druhy zranění hlavy, například při autohaváriích. Zjistili jsme, že účinky extrémních zrychlení na horské dráze byly daleko pod hranicí známou pro poškození mozku.“1 Druhý tábor odborníků tvrdí, že pokud se nestanoví limity pro stavbu podobných atrakcí, začnou lidé hromadně umírat. V jejich prospěch mluví fakt, že každoročně umírá jen v USA při jízdě na horské dráze člověk na náhlou mozkovou příhodu. Jiní zase tvrdí, že jízda na horské dráze pouze urychlila důsledek dříve nezjištěné nemoci, což prokázaly i pitvy. Díky moderním technologiím jsou ale inženýři schopni zkonstruovat takové horské dráhy, které splňují bezpečnostní směrnice a zároveň poskytují ten správný adrenalinový zážitek. Z technického hlediska to problém není. Záleží jen na samotných tvůrcích, kam jsou až ochotni zajít.
1
DAVID F. MEANEY, www.21stoleti.cz
2.3.2 Kategorizace horských drah Horské dráhy patří k nejzajímavějším a nejvyhledávanějším atrakcím zábavních parků. Jedná se v podstatě o železniční systém, kdy vozíky (pro 2, 4 nebo 6 osob) spojené do vlaku, jezdí po speciálně navržené dráze. Podle struktury drah a jejich vozíků tedy existuje určité − ale pouze jen orientační − rozdělení těchto atrakcí: Klasická dřevěná dráha Tato monumentální stavba ze dřeva je matkou všech horských drah a poprvé se objevila před několika desítkami let v USA. Sice Vás neohromí ani výškou ani výkruty, ale i přesto je jízda na tomto typu dráhy stále žádaná.
Obrázek 8
Klasická kovová dráha Zde jste vytaženi na první a nejvyšší vrchol a poté následuje prudký sjezd, kdy dosáhnete nejvyšší rychlosti. Žádaná je zde první řada v prvním vozíku, neboť můžete vidět vše, co Vás čeká. Na druhou stranu vozíky v zadní části vlaku jsou strhávány těmi předními, takže zrychlení do propastí je zde ještě větší.
Obrázek 9
Dráha s loopingem nebo výkruty Tyto dráhy se vyskytují ve velkém množství druhů. Na rozdíl od předchozích drah se tyto vyznačují plynulou jízdou a nejrůznějšími zákrutami a loopingy (obrat o 360°). To znamená, že všechny tyto jízdy po hlavě dolů absolvujete v plné rychlosti.
Obrázek 10
Zavěšená dráha Ve své podstatě patří tento typ do kategorie drah loopingových. Vyznačují se ale zvláštním prvkem, díky němuž si zaslouží kategorii vlastní – jedná se o to, že zde jsou sedačky zavěšené pod kolejí a Vy můžete volně klimbat nohama jako na sedačkové lanovce.
Obrázek 11
Vystřelovací dráha I tyto dráhy mohou mít spoustu druhů konstrukcí. Jedno mají ale vždy společné – na okruh Vás doslova vystřelí zařízení, které je podobné těm, jaké mají letadlové lodě ke startu tryskových letadel. To znamená, že dostat se z klidového stavu na rychlost něco přes 100 km/hod. Vám zabere pár sekund.
Obrázek 12
Speciální dráhy V posledních letech jsou konstruovány takové moderní dráhy, které se vymykají všem ostatním kategoriím. Jsou zajímavé například tím, že jste během jízdy různě natáčeni, takže najednou chvíli visíte, za chvíli letíte ležmo hlavou dopředu a poté spadnete střemhlav do tmavé díry. Tyto dráhy drží na pomyslném adrenalinovém žebříčku jedno z prvních míst.
Obrázek 13
2.4 DinoPark a jeho rozbor
Obrázek 14
2.4.1 Základní informace DinoPark je unikátní projekt, který vymyslel a zrealizoval pan Machálek. Jedná se o zábavní park se vzdělávacími prostředky a byl založen roku 2003 v Plzni, o rok později v Bratislavě a v roce 2006 také ve Vyškově. DinoPark je typ zábavního parku, který má nejenom funkci zábavní, ale i vzdělávací. Je to ale samozřejmě určeno spíše pro děti. Při prohlídce parku, která nás zavede až do druhohor, můžeme potkat jak statické, tak i pohyblivé a ozvučené modely dinosaurů v životních velikostech. Tato prehistorická zvířata jsou dokonce zasazena do prostředí, ve kterém zřejmě na planetě před miliony let žila.
Další atrakce DinoParku v Plzni: • 3D KINO – jedná se o velmi náročné zařízení, které promítá 2 obrazy současně, a tak vzniká plastičnost obrazu. Návštěvník dostane k dispozici 3D polarizační brýle, díky kterým může sledovat promítaný film trojrozměrně. V tomto kině se promítá film GIGANOTOSAURUS, který byl speciálně vyroben pro DinoPark, a také ho můžete shlédnout pouze zde. Vstupné do tohoto unikátního kina je obsaženo již v ceně vstupenky do parku.
•
DĚTSKÉ PALEONTOLOGICKÉ HŘIŠTĚ –
děti se zde učí základům paleontologické práce.
I díky tomu je park vhodný pro školní výlety.
• WOLLEMI PINE – jedná se o živou druhohorní borovici, kterou v roce 1994 objevil výzkumník a strážce Národního parku Wollemi, David Noble. Byla nalezena v dešťové roklině zmíněného Národního parku v pohoří Blue Mountains západně od Sydney v celkovém počtu 39 exemplářů. Tato vzácná rostlina, která žila na Zemi už před 175 miliony lety, byla v parku umístěna roku 2006.
Obrázek 15
• NAUČNÁ STEZKA • DINOSHOP, DINOCAFÉ A DINOGRIL Otevírací doba V letním období (duben−říjen) je otevřeno od 8 do 18 hodin. V zimním období (listopad−březen) je DinoPark uzavřen. Ceny vstupného Tabulka 9
DinoPark
ZOO
DinoPark + ZOO
Dospělí
90 Kč
90 Kč
150 Kč
Děti do 15 let
60 Kč
60 Kč
100 Kč
ZTP dospělí
45 Kč
45 Kč
75 Kč
ZTP děti
30 Kč
30 Kč
50 Kč
Děti do 4 let
zdarma
zdarma
zdarma
Roční permanentky Tabulka 10
DinoPark
ZOO
Dospělí
400 Kč
400 Kč
Děti do 15 let
300 Kč
300 Kč
Rodina (2+2)
800 Kč
800 Kč
2.4.2 Návštěvnost DinoParku Tabulka 11
DinoPark Plzeň 2003
2004
2005
2006
94 000
118 000
144 000
152 000
Podíl návštěvníků DinoParku: • rodiny s dětmi – 64 % • školní výlety – 27 % • zahraniční návštěvníci – 4 % • ostatní
2.4.3 Shrnutí rozboru Provedený rozbor ukázal, že originální projekt pana Machálka je velice úspěšný, což dokazuje především návštěvnost DinoParku (tabulka 11). Také je zřejmé, že park je největším lákadlem pro děti, takže dvě největší skupiny návštěvníků tvoří rodiny s dětmi a školní výlety. Myslím, že se dá i tvrdit, že se park dostal do povědomí obyvatel, a to zřejmě i tím, že je spojen se zoologickou zahradou. Na základě tohoto rozboru jsem se rozhodla zpracovat analýzu silných a slabých stránek Plzeňského kraje a vytyčit jeho příležitosti a hrozby.
2.4.4 SWOT analýza Plzeňského kraje Tabulka 12
• • •
• • • • •
• • •
•
• • •
•
• •
SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Výhodná poloha kraje z hlediska • Nedostatečná podpora malého a zahraničního příjezdového CR středního podnikání v sektoru cestovního ruchu Množství památek (i technických) • Špatný stav přírodních, technických a Významná historicko-vojenská kulturně-historických památek atraktivita – Demarkační linie z 2. světové války • Zanedbaná silniční a železniční síť Bohatý kulturně-historický potenciál • Nízká úroveň odbornosti pracovní síly (chodský folklór, řemesla atd.) v sektoru cestovního ruchu Léčebné minerální prameny v lázních • Zařízení cestovního ruchu nesplňují standard obvyklý v zemích EU Dostatek informačních center v turistických oblastech • Nedostatečné místní kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání v cestovním Dobrá úroveň restauračních zařízení ruchu Rostoucí poptávka po specializovaných • Nedostatečná komunikace mezi činiteli produktových balících (cykloturistika, cestovního ruchu v regionu (mezi pěší a horská turistika, agroturistika) veřejným a soukromým sektorem) Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet • Nedostatečná nabídka doplňkových tranzitních turistů služeb Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů Zvýšení průchodnosti hranic po vstupu ČR do EU Příležitosti Hrozby Rostoucí poptávka v mezinárodním, • Sílící pozice a rozvoj konkurenčních národním i regionálním trhu po regionů ve vztahu k trhu cestovního specializovaných produktech ruchu (cykloturistika, pěší a horská turistika, • Podcenění kvalifikační a procesní agroturistika atd.) přípravy odborníků v oblasti Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet cestovního ruchu tranzitních turistů • Poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické, architektonické, Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do regionu střední Evropy technické a kulturní atraktivity) Významně rostoucí cílové skupiny • Růst zájmu o zimní dovolené seniorů a zájemců o aktivní pobyty a v přímořských oblastech venkovskou turistiku • Chátrání a znehodnocení památkových a krajinotvorných prvků v důsledku Blízkost a dobrá dostupnost Prahy jako hustě osídleného a turisticky nevhodných a necitlivých zásahů nejvýznamnějšího centra v ČR • Nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro Růst zájmu tuzemců o pobyty a volnočasové aktivity v tuzemsku rozvoj cestovného ruchu Prodloužení sezónnosti – využití oblastí • Zhoršující se image ČR na trhu k aktivním formám odpočinku cestovního ruchu
2.5 Česká republika versus zábavní park 2.5.1 Cestovní ruch ČR z hlediska statistických čísel Podle statistických údajů dochází k mírnému nárůstu počtu zahraničních hostů a jejich přenocování v hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v České republice. Například v roce 2007 se v HUZ oproti roku 2006 ubytovalo o 3,8 % zahraničních turistů více. V počtu přenocování představuje růst ve zmíněných letech 2,6 %. Průměrná délka pobytu zahraničních turistů se pohybuje kolem 4 dnů. Toto jsou samozřejmě příznivá čísla, ale v potaz bychom měli brát i podíl cestovního ruchu na hrubý domácí produkt (HDP) země. Ten bohužel od roku 2004, kdy jeho hodnota dosahovala 3,6 %, neustále klesá. V roce 2006 už to byly pouze 3 %. V porovnání s ostatními zeměmi, které mají standardně rozvinutý cestovní ruch, tedy vykazujeme určité rezervy. Jejich hodnoty totiž činí kolem 10 % podílu na HDP. Uvedená čísla vypovídají o tom, že atraktivnost České republiky není z hlediska našeho hospodářství prioritní. Podle mého názoru by bylo dobré rozvojový potenciál cestovního ruchu podpořit. Jednou z možností by bylo vystavět zábavní park na úrovni evropského standardu, který by přilákal nejenom místní obyvatele, ale zároveň i turisty alespoň ze sousedních států. Předpokládaným pozitivním důsledkem by bylo, že zahraniční turisté by shlédli nejenom klasické atrakce (historické památky, lázeňská střediska aj.), ale navštívili by i tuto uměle vytvořenou atraktivitu. Tím by svůj pobyt nejenom prodloužili, ale utratili by i více peněz. Při výstavbě takové atraktivity, jakým by byl zábavní park, by se mělo vycházet i z návštěvnosti jednotlivých krajů (graf č. 2), aby návštěvníky neodradila už samotná vzdálenost parku od jejich dočasného místa pobytu.
Vývoj počtu zahraničních turistů a přenocování v ČR, 2002-2007 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2002
2003
2004
Počet zahraničních hostů v HUZ
2005
2006
2007
Počet přenocování v HUZ
Graf 2
Zahraniční hosté v HUZ podle krajů ČR, 2007 4,3% 3,2% 2,2%
1,0% 0,9% 6,5% 1,4%1,2% 2,0%
7,1% 2,5% 4,7% 3,1%
60%
Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Graf 3
Středočeský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Jihomoravksý kraj Moravskoslezský kraj
Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj
2.5.2 Analýza projektu zábavního parku v ČR Výsledky hodnocení předpokladů České republiky pro výstavbu zábavního parku: • Česká republika je demokratická země a je členem Evropské unie, tudíž přejezd hranic nepředstavuje pro potencionální návštěvníky žádné problémy. • má výhodnou geografickou polohu v rámci Evropy – Česká republika leží v srdci Evropy, takže nabízí v podstatě stejnou dostupnost. • dochází zde k postupnému vyrovnání ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva se státy západní Evropy. • Česká republika se stále více přibližuje západnímu stylu života (rozvoj nákupních center, soukromých TV stanic atd.). • atraktivita a vysoký potenciál České republiky z hlediska cestovního ruchu – atraktivnost České republiky spočívá zejména v hlavním městě – historická Praha láká zahraniční turisty po celý rok – k nejvytíženějším obdobím patří léto a období vánoc. Dalším lákadlem pro cizince jsou hory – a to především v zimě.
Důsledky výstavby zábavního parku: • zvýšení atraktivnosti České republiky – pro zahraniční turisty by nebyly jediným lákadlem historická Praha a hory, ale i zábavní park. • došlo by ke zvýšení rozvoje dalších zařízení (ubytovací a stravovací služby, průvodcovské, dopravní služby, multikina aj.). Zvýšil by se tím současně i počet pracovních míst. • byla by vytvořena konkurence jiným stávajícím formám cestovního ruchu. Došlo by tak ke konkurenčnímu boji, který by vyvolal zlepšování poskytovaných služeb. Takže různá zařízení by investovala, aby vylepšila nebo rozšířila svou stávající nabídku. Některá zařízení by se tak mohla dostat na úroveň evropského standardu.
2.6 Průzkum 2.6.1 Dotazníkové šetření • Navštívil/a jste někdy zábavní park? 20 15
5
7
10 5 0
13
11
Muži 15-35
Ženy 15-35
7
4
7
3
3
Muži 36-55
Ženy 36-55
Ne
5
6
5
Muži 56+
Ženy 56+
Ano
Graf 4
40 30
12 Ne
20 10 0
24
11
6 15-35
Ano
9
14
36-55
56+
Graf 5
40 30
18
17 Ne
20 10 0
Graf 6
Ano 20
21
Muži
Ženy
• Souhlasil/a byste s vybudováním zábavního parku v ČR?
100%
1 1
4
80%
1
1
9
9
60% 40%
2
1 16
13
10
Nevím 8
Ano
20% 0%
Muži 15-35
Ženy 15-35
Muži 36-55
Ženy 36-55
Muži 56+
Ženy 56+
Graf 7
100% 80%
2
5 2
2
Nevím
60% 40%
18
29
18
Ne Ano
20% 0%
15-35
36-55
56+
Graf 8
100%
2
7
80% Nevím
60% 40%
35
Ne 30
20% 0% Muži
Graf 9
Ne
Ženy
Ano
• Navštívil/a byste zábavní park, kdyby byl v ČR vybudován?
100%
3 1
80% 60% 40%
4
5
5 6
18 14
20% 0%
1
Nevím Ne
6
5
Muži Ženy Muži Ženy 15-35 15-35 36-55 36-55
5
Muži 56+
Ano 3 Ženy 56+
Graf 10
100%
3
80%
6
9
60% 40%
6 32
0%
15-35
Ne Ano
11
20%
Nevím
8
36-55
56+
Graf 11
100% 80%
9
7
60% 40%
Graf 12
Nevím Ne
29
20% 0%
9
Muži
22
Ženy
Ano
• Myslíte si, že by měl zábavní park v ČR budoucnost a patřičné využití?
100% 80%
3 1
4 1
60% 40%
4
1
1
5
5
Ženy 36-55
Muži 56+
14
13
4
20% 0%
4
6
Muži 15-35
Ženy 15-35
Muži 36-55
5 Nevím
1
Ne Ano
4 Ženy 56+
Graf 13
100% 80%
7 2
9
10
Nevím
60% 40%
Ne Ano
20% 0%
2
1
27
15-35
9
9
36-55
56+
Graf 14
100% 80%
14
12
60%
2
3
22
23
Muži
Ženy
40% 20% 0%
Graf 15
Nevím Ne Ano
• Myslíte si, že by byl zábavní park v ČR dalším lákadlem pro zahraniční turisty?
100%
3
80%
3
2
3
1
1
1
1 3
60% 40%
15
12
7
Ženy 15-35
Muži 36-55
9
Muži 15-35
Ne
6
20% 0%
Nevím
9
Ženy 36-55
Muži 56+
Ano
Ženy 56+
Graf 16
100% 80%
1 4
2 2
6 3
Nevím
60% 40%
27
16
15-35
36-55
15
20%
Ne Ano
0% 56+
Graf 17
100% 80%
5 2
4 7
Nevím
60% 40%
31
Ne 27
20% 0%
Graf 18
Muži
Ženy
Ano
• Kolik Kč byste byl/a ochotný/a zaplatit za celodenní vstupné?
100% 80%
3
4
4 7
4
11
750-1000
7
500-750
6
10
20% 0%
1
5
60% 40%
1
3
3
3 Muži 15-35
Ženy 15-35
Muži 36-55
2
2
Ženy 36-55
Muži 56+
300-500
Ženy 56+
Graf 19
100%
7
1
4
80% 60%
16
11 11
500-750
40% 20% 0%
750-1000 300-500
13 15-35
8
5 36-55
56+
Graf 20
100%
8
4
80% 60%
16 22
500-750
40% 20%
18 8
0% M uži
Graf 21
750-1000
Ženy
300-500
• Raději upřednostňujete platbu zvlášť?
20 15 10 5 0
12
13 6
5
5
4
6
5
4
5
5
6
Muži 15-35
Ženy 15-35
Muži 36-55
Ženy 36-55
Muži 56+
Ženy 56+
Ne Ano
Graf 22
40 30 20
25
Ne 11
9
11
9
11
15-35
36-55
56+
Ano
10 0
Graf 23
40 30
23
22
20 10 0
Graf 24
Ne Ano
15
16
Muži
Ženy
2.6.2 Zhodnocení výsledků Mého průzkumu se zúčastnilo celkem 76 osob − 38 mužů a 38 žen, přičemž obě pohlaví byla zastoupena rovnoměrně. Ve věkové kategorii 15−35 bylo 18 zástupců na každé straně, kategorie 36−55 měla u každého pohlaví po 10 zástupcích a stejně na tom je i kategorie poslední – kategorie 56+. Ze všech oslovených lidí navštívilo zábavní park 53,9 % a 46,1 % dosud nemělo možnost a nebo je podobné atraktivity nelákají. Z dotazníkového šetření dále vyplývá, že 85,5 % všech dotazovaných by souhlasila s vybudováním zábavního parku v České republice. 11,8 % je na vážkách a pouhých 2,6 % by bylo proti.
Souhlasíte s vybudováním zábavního parku v ČR? 3%
12% Ano Ne Nevím
85%
Graf 25
Pokud by byl zábavní park vybudován, navštívilo by ho 67,1 % všech dotazovaných. Dalších 9,2 % návštěvu takovéhoto zařízení odmítá (značnou část tvoří ženy nad 56 let) a 23,7 % stále neví. Ze všech dotazovaných 59,2 % věří, že by zábavní park v České republice byl plně využíván, zatímco zanedbatelná část (6,6 %) si myslí, že by neměl patřičné využití. Pro 34,2 % dotázaných bylo těžké budoucnost této atraktivity u nás zhodnotit.
Co se týče otázky zahraničních turistů, tak 76,3 % předpokládá, že by zábavní park byl dalším důvodem, proč by k nám zavítali. 11,8 % tuto skutečnost odmítá a dalších 11,8 % neví.
Byl by zábavní park dalším lákadlem pro zahraniční turisty? 12% 12% Ano Ne Nevím
76%
Graf 26
Za celodenní vstupné by 50 % dotázaných dalo 500−750 Kč. Druhá největší skupina (34,2 %) by za vstupné dala 300−500 Kč – důvodem je nejspíš fakt, že značnou část dotazovaných tvoří studenti. A vstupné za 750−1000 Kč by si bylo ochotno koupit pouhých 15,8 %. Pokud by ale lidé měli možnost volby, tak 40,8 % ze všech dotázaných by raději platilo zvlášť za každou navštívenou atrakci (např. jako je tomu v Prateru). Zbytek – 59,2 % upřednostňuje celodenní vstupné. Jedná se zejména o nejmladší věkovou skupinu (1535 let), u které se předpokládá větší zájem a frekvence jízd na atrakcích.
3 Závěr Prvotním cílem mé bakalářské práce bylo seznámit čtenáře se základními pojmy, s historickým vývojem zábavních parků a dále jim představit různé druhy těchto atraktivit jak u nás, tak i v Evropě. V praktické části jsem se snažila porovnat různé evropské země a jejich zábavní parky z různých hledisek. Dále jsem se věnovala vývoji horských drah jak v používání materiálu, tak i v jejich zpestřování o různé výkruty a otočky. V této oblasti jsem narazila na problematiku, kterou jsem nemohla opomenout. Je to řešení otázky, zda moderní horské dráhy nejsou lidskému zdraví či dokonce životu nebezpečné. Vzhledem k tomu, že v dnešní době, kdy se nám jen při pohledu na některé dráhy protáčejí panenky, je tento problém aktuální, snažila jsem se čtenářům přiblížit názory odborníků, které samozřejmě nejsou jednotné. Mým dalším úkolem byl rozbor jednoho zajímavého a současně i úspěšného projektu pana Machálka – DinoParku. Zpracovala jsem i analýzu silných a slabých stránek cestovního ruchu Plzeňského kraje, kde je tento park umístěn. V návaznosti na toto téma jsem provedla rozbor České republiky. Nejprve jsem čtenáře seznámila s vývojem příjezdového cestovního ruchu v České republice a v návaznosti na to jsem se snažila vymezit předpoklady České republiky pro výstavbu zábavního parku a důsledky jeho výstavby. Mým posledním úkolem byl průzkum na téma zábavní parky. Sestavila jsem dotazník se 7 otázkami, kde dotazovaní současně uváděli pohlaví a byli zařazeni do věkové kategorie. Poté jsem všechny odpovědi u jednotlivých otázek zpracovala podle kategorií. Nakonec jsem provedla zhodnocení výsledků a procentuálně je vyjádřila bez rozlišení pohlaví či věku. Při psaní této práce jsem byla odkázána především na internetové stránky, protože literatura se této oblasti cestovního ruchu příliš nevěnuje. Získané informace jsem se snažila dát do srozumitelné formy, která, doufám, nejenom zaujala, ale přesvědčila i o atraktivnosti zábavních parků a jejich přínosu pro cestovní ruch.
4 Informační zdroje 4.1 Použitá literatura • Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb. Grada Publishing a.s. Praha 2003. ISBN 80-247-0202-9 • Pásková, M., Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha 2002 • Orieška, Ján: Technika služeb cestovního ruchu. 2. české vyd. Praha: Idea Servis, 1999. ISBN 80-901462-1-X
4.2 Internetové zdroje • www.google.cz • www.western.cz • www.westernove-mestecko.cz • www.altontowers.com • www.dinopark.cz • www.legoland.de • www.parcasterix.fr • www.prater.at • www.marineland.es • www.czechtourism.cz • www.czso.cz
Seznam tabulek • Tabulka 1 – Konsorcium zábavních parků – Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb • Tabulka 2 – Návštěvnost některých velkých evropských zábavních parků − Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb • Tabulka 3 – Vstupné pro jednotlivce – www.legoland.de • Tabulka 4 – Ceny vstupného – www.parcasterix.fr • Tabulka 5 – Ceny vstupného – www.altontowers.com • Tabulka 6 – Ceny vstupného – www.marineland.es • Tabulka 7 – Počet zábavních parků ve vybraných zemích Evropy – Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb • Tabulka 8 – Počet návštěvníků zábavních parků ve vybraných zemích Evropy – Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb • Tabulka 9 – Ceny vstupného do DinoParku – www.dinopark.cz • Tabulka 10 – Ceny permanentek do DinoParku – www.dinopark.cz • Tabulka 11 – Počet návštěvníků DinoParku – www.dinopark.cz • Tabulka 12 – SWOT analýza Plzeňského kraje
Seznam obrázků • Obrázek 1 – Vodní ráj Jihlava • Obrázek 2 – Riesenrad Prater • Obrázek 3 – Legoland • Obrázek 4 – Atrakce v Legolandu • Obrázek 5 – Ocelová dráha Goudurix v Parc Asterix • Obrázek 6 – Logo zábavního parku Alton Towers • Obrázek 7 – Cvičený delfín v zábavním parku Marineland
• Obrázek 8 – Klasická dřevěná dráha • Obrázek 9 – Klasická kovová dráha • Obrázek 10 – Dráha s loopingem • Obrázek 11 – Zavěšená dráha • Obrázek 12 – Vystřelovací dráha • Obrázek 13 – Speciální dráha • Obrázek 14 – Logo DinoParku • Obrázek 15 – Druhohorní borovice Wollemi Pine Uvedené obrázky jsou z internetových stránek www.vodniraj.cz, www.prater.at, www.legoland.de, www.parcasterix.fr, www.altontowers.com, www.marineland.es, www.google.cz, www.dinopark.cz.
Seznam grafů • Graf 1 – Poměr návštěvníků zábavního parku Futuroscope - Horner, Susan, Swarbrooke, John: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času – Aplikovaný marketing služeb • Graf 2 – Vývoj počtu zahraničních turistů a přenocování v ČR – www.czso.cz • Graf 3 – Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízení – www.czso.cz • Graf 4−24 – znázornění odpovědí respondentů podle kategorií • Graf 25 – souhrnný názor dotazovaných na vybudování zábavního parku v ČR • Graf 26 – souhrnný názor dotazovaných na zábavní park u nás jako lákadlo pro zahraniční turisty
5 Přílohy • Dotazník • CD
Dotazník – zábavní parky
Věk:
15-35
Pohlaví:
muž
36-55
56+
žena
1. Navštívil/a jste někdy zábavní park? ano ne
2. Souhlasil/a byste s vybudováním zábavního parku v ČR (např. ve stylu Prateru)? ano ne nevím
3. Navštívil/a byste zábavní park, kdyby byl v ČR vybudován? ano ne nevím
4. Myslíte si, že by měl zábavní park v ČR budoucnost a patřičné využití? ano ne nevím
5. Myslíte se, že by byl zábavní park v ČR dalším lákadlem pro zahraniční turisty? ano ne nevím
6. Kolik Kč byste byl/a ochotný/á zaplatit za celodenní vstupné do zábavního parku (s neomezeným vstupem na jednotlivé atrakce)? 300-500 500-750 750-1000
7. Nebo raději upřednostňujete platbu za každou atrakci zvlášť? ano ne
